UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
Pedagogická fakulta
Katedra antropologie a zdravovědy
Bc. Zuzana Melichová
II. ročník navazujícího magisterského studia
Obor: Učitelství odborných předmětů pro zdravotnické školy
Prevence a léčba karcinomu prsu Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Štěpánka Bubeníková
Olomouc 2013
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedenou
literaturu.
V Litovli dne 27.3.2013
Poděkování
Tímto bych chtěla poděkovat Mgr. Štěpánce Bubeníkové, za odborné vedení diplomové
práce, za poskytnutí cenných rad i metodických pokynů k práci. Dále děkuji Mgr. Soně
Lachové za podnětné připomínky a své dceři Kláře Melichové za pomoc a pochopení.
OBSAH
ÚVOD…………………………………………………………………………………………...………6
1 CÍLE PRÁCE……………………………………………………………………………….…....….7
I TEORETICKÁ ČÁST……………………………………………………………………….…..…..8
2 KARCINOM PRSU…………………………………………………………………………………..8
2.1 Anatomie prsu……………………………………………………………………….……...9
2.2 Zhoubné onemocnění prsu……………………………………………………………....….9
2.2.1 Epidemiologie malignit prsu…………………………………………...……....10
2.2.2 Karcenogeneze karcinomu prsu………………………………..…………….....10
2.2.3 Prekancerózy prsu……………………………………………..………..............10
2.2.4 Invazívní karcinom……………………………………………………..……...11
2.3 Diagnostika invazivního karcinomu prs…………………………………………..……...11
2.3.1 Diagnostika …………………………………………………………….…....…13
2.3.2 Vyšetření ……………………………………………………………….………13
2.3.3 Zobrazovací metody ……………………………………………………...........13
2.3.4 Laboratorní vyšetření …………………………………………………..……...14
2.3.5 Karcinom prsu diagnostikovaný v době těhotenství…………………..…..….15
2.4 Rizikové faktory karcinomu prsu ………………………………………………….....….18
2.5 Prevence karcinomu prsu…………………………………………………………..…......21
2.5.1 Samovyšetření prsu …………………………………………………….……...21
3. MAMOGRAFICKÝ SCREENING V ČESKÉ REPUBLICE……………………………….….….22
3.1 Principy screeningového programu ……………………………………………….….…..23
3.2 Podmínky fungování sceeningové jednotky, koordinátoři…………………….………….23
3.3 Obecný koncept screeningu karcinomu prsu ………………………………..….…….....24
4 LÉČBA KARCINOMU PRSU …………………………………………………………………..…27
4.1 Chirurgická léčba …………………………………………………………………….…..27
4.1.1 Konzervativní, prs šetřící výkony ………………………………………....…27
4.1.2 Ablativní operační výkony ……………………………………………….......28
4.1.3 Výkony v podpaží pro nádorové onemocnění prsu ……………….……..…29
4.2 Radioterapie karcinomu prsu…………………………………………………….………..30
4.2.1 Radioterapie po konzervativních výkonech ……………………………….....30
4.2.2 Radioterapie po radikální mastektomii ………………………………….……31
4.2.3 Používané techniky radioterapie ……………………………………….……...31
4.2.4 Techniky adjuvantní radioterapie …………………………………………….32
4.3 Hormonální léčba karcinomu…………………………………………………………….32
4.4 Chemoterapie …………………………………………………………………………......33
4.5 Biologická léčba ………………………………………………………………………......34
4.6 Vedlejší účinky léčby karcinomu prsu ................................................................................34
4.6.1 Vedlejší účinky po chirurgických zákrocích .......................................................34
4.6.2 Vedlejší účinky chemoterapie .............................................................................35
4.6.3 Vedlejší účinky radioterapie................................................................................36
4.6.4 Vedlejší účinky hormonální léčby.......................................................................36
4.6.5 Vedlejší účinky biologické léčby ……………………………………................37
5 SOCIÁLNÍ PODPORA ONKOLOGICKÝCH PACIENTŮ ………………………………….......38
5.1 V době zjištění diagnózy a vyšetřování ………………………………………..……….38
5.2 V době onkologické léčby …………………………………………………......................39
5.3 V době remise a rehabilitace……………………………………………………….…….39
5.4 V terminálním stádiu nemoci ……………………………………………………............40
6 REHABILITACE PACIENTEK S KARCINOMEM PRSU …………………..………………....41
6.1 Způsoby rehabilitace …………………………………………………………..................41
II PRAKTICKÁ ČÁST ………………………………………………………………………….....45
7 METODIKA PRÁCE ……………………………………………………………………………..45
8 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ZAMĚŘENÉ NA INFORMOVANOST ŽEN
O KARCINOMU PRSU ……………………………………………………………….…………….46
9 VÝSLEDKY PRÁCE ……………………………………………………………………..….…….69
10 ZÁVĚR ……………………………………………………………………………….…………...72
SOUHRN ………………………………………………………………………………….….............75
SUMMARY ……………………………………………………………………………….….............75
REFERENČNÍ SEZNAM ………………………………………………………………..……….......76
PŘÍLOHY ………………………………………………………………………………….…….…...77
ANOTACE……………………………………………………………………………………….……86
- 6 -
ÚVOD
Zhoubný nádor prsu je nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním žen v České
republice. Počet hlášených případů rok od roku stoupá, ale navzdory tomuto trendu počet
úmrtí v důsledku zhoubného nádoru v posledních letech mírně klesá. Tento pozitivní trend
můžeme připsat preventivním opatřením, která se podařilo dostat do podvědomí velké části
žen, i když rakovina patří k onemocněním, jejichž pravá příčina nebyla dosud uspokojivě
vysvětlena. Navzdory intenzivnímu výzkumu nádorových onemocnění ještě stále nejsou vědci
schopni říci, které ženy jsou vznikem zhoubného novotvaru ohroženy a u kterých žen
je obava z onemocnění neopodstatněná.(Abrahámová,2004,[cit.10.6.2012]). Výzkumy
v oblasti zhoubných onemocnění již pokročily. Natolik. Zatím nedokáží najít příčinu
onemocnění, ale onemocnění včas odhalí a s vysokou mírou úspěšnosti vyléčí nebo alespoň
zlepší kvalitu zbývajícího života. Je třeba zdůraznit, že právě úspěšnost léčby je přímo závislá
na brzkém odhalení zhoubného onemocnění.
Systematickým vyhledáním zhoubných nádorů prsu se zabývá screeningový program, který
již překročil 10 let svého uvedení v život. Onkologové se stále potýkají s pozdním záchytem
onemocnění, byť je vyšetření umožněno všem ženám. Mají snad ženy nedostatek informací
o onemocnění prsu? Snaha informovat co nejširší populaci je vidět v množství brožur,
internetových portálů věnujících se tomuto tématu i různých jednorázových akcích, které mají
rozšířit informace mezi co největší počet žen. Stále větší počet gynekologů provádí klinické
vyšetření prsu při běžné gynekologické prohlídce, která by měla být opakována každý rok.
Co vede ženy k lhostejnosti ke svému zdraví? Proč podceňují nebezpečí, které prokazatelně
ohrožuje každou z nás, nebo je vyšetření prsu tak nepříjemné, že jej část žen odmítne
podstoupit?
Výzkum v diplomové práci se zaměřuje na zjištění úrovně informovanosti žen různých
věkových kategorií, jejich zájem pro udržení svého zdraví udělat maximum, využít všechny
dostupné diagnostické metody ke zjištění onemocnění v raném stádiu a tímto zvýšit šance
na úplné uzdravení. Takto byl stanoven hlavní výzkumný cíl práce. Práce je rozdělena
na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem se věnovala nejdůležitějším
poznatkům o příčinách a možnostech léčby tohoto onemocnění. Velká pozornost je věnována
samovyšetření prsu, možnostem vyšetření v primární péči o ženu a využití těchto metod.
Praktická část práce je zaměřena na provedení dotazníkového šetření, jehož cílem je zjistit
úroveň informovanosti u žen různých věkových kategorií. Výsledkem práce je zmapování
- 7 -
příčin stále nedostatečného využití screeningových programů vyhledávání zhoubného
onemocnění prsu. Práce má ženám ukázat, že onemocnění prsu není smrtelné a svým
zodpovědným přístupem mohou přispět ke svému uzdravení.
- 8 -
1 CÍLE PRÁCE
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na informovanost žen v různých věkových
kategoriích o onemocnění, možnostech léčby a v neposlední řadě o prevenci a brzkého
záchytu rakoviny prsu.
Hlavním cílem diplomové práce je charakteristika významu, dostupnosti a informovanosti
o zhoubném onemocnění prsu. K dosažení hlavního cíle jsem si stanovila pět dílčích cílů.
Cíl 1: Zjistit znalosti žen o výskytu maligního onemocnění prsu v České republice.
Cíl 2: Zjistit dostupné metody diagnostiky a léčby onkologického onemocnění prsu.
Cíl 3: Zjistit postoj žen k samovyšetření prsu.
Cíl 4: Popsat význam screeningového mamografického programu a jeho využití v praxi.
Cíl 5: Přehledně zmapovat sociální podporu žen s onkologickou diagnózou prsu.
Hypotézy:
H1: 70%-80% žen získává informace o onemocnění prsu a jeho prevenci od zdravotníků.
H2: Samovyšetření prsu provádí ženy nezávisle na věku
H3: Využívání preventivního mamografického vyšetření nezávisí na vzdělání žen.
- 9 -
I TEORETICKÁ ČÁST
2 KARCINOM PRSU
2.1 Anatomie prsu
Plně vyvinutý ženský prs je uložený na přední stěně hrudníku. Tvar prsu se mění v průběhu
života, hlavně v souvislosti s počtem těhotenství a porodů. Ve stáří dochází k involuci mléčné
žlázy a tím celého prsu. Velikost prsu závisí na celé řadě faktorů, mezi nimiž na prvním místě
stojí výživa a konstituce ženy.
Kůže prsu je jemná, na jeho vrcholu je kůže změněna v podobě kruhového dvorce
o průměru 3 až 5 cm. Uprostřed dvorce prominuje prsní bradavka. V kůži dvorce jsou drobné
hrbolky, které jsou tvořeny malými apokrinními žlázami. V kůži prsního dvorce jsou
umístěny také mazové žlázky. Vrchol prsní bradavky je rozbrázděn, zde vyúsťují mlékovody.
Prsní bradavka může lehce prominovat, ale většinou je na úrovni dvorce, nebo je dokonce
lehce vkleslá. Při průřezu prsem je patrné, že jej tvoří dvě stavební složky: vlastní mléčná tkáň
a tuková tkáň. Mléčná žláza se skládá z 15 až 20 laloků kyjovitého tvaru. Každý lalok
představuje samostatnou funkční jednotku. Žlázové laloky jsou umístěny v tuhém vazivu.
Nerovnosti této plochy se dají při vyšetření vyhmatat. Tuková tkáň prsu je individuálně
vyvinutá, vyrovnává nerovnosti a dává prsu tvar.(Roztočil, 2001, s. 36-38)
1. Mezižeberní svaly s žebry 2. Pectorální svaly 3. Lalůčky prsní žlázy 4. Bradavka 5. Prsní dvorec 6. Ductus
lactifer - mlékovod 7. Tuková tkáň 8. Kůže. (cs.wikipedia.org/wiki/Prs)
- 10 -
2.2 Zhoubné onemocnění prsu
2.2.1 Epidemiologie malignit prsu
Vývoj výskytu a mortality karcinomu prsu v České republice na 1000 000 obyvatelek
neustále stoupá. V evropském regionu patří naše republika k zemím s vyšším počtem nových
případů. Jejich počet již přesáhl 120 na 100 000 žen. Německo má incidenci 80 na 100 000
žen, 140 na 100 000 má Švédsko, Belgie, Dánsko. Velmi nízký výskyt
je v zemích jihovýchodní Asie, který činí 30-40 na 100 000 žen. Nárůst záchytu onemocnění
od roku 2003 lze přičítat zahájení mamografického screeningu. Onemocnění se zcela
výjimečně vyskytuje před 20. rokem života. Počet nemocných začíná mírně narůstat
po třicátém a velmi zřetelně po čtyřicátém roce věku. Nejvíce onemocnění je ve věkové
skupině mezi šedesáti a sedmdesáti lety. Absolutní riziko vzniku karcinomu prsu u kterékoliv
ženy v celém následujícím životě ve věku padesáti let je 8%. Například v USA
je 12% (Kolařík et al., 2011, s. 863)
2.2.2 Karcenogeneze karcinomu prsu
Je předpoklad, že maligní onemocnění – karcinom prsu vzniká na podkladě hyperplazie
epitelu, což je polyklonální proces. Základním kamenem přeměny – neoplazie
je pravděpodobně jediná buňka, která získává neomezený růstový potenciál. V tomto období
nastává klonální expanze. Na samém začátku je tento nádorový proces monoklonální.
V průběhu dalšího vývoje zhoubného nádoru dochází k dalším mutacím a pokročilý nádorový
proces je typicky polyklonální.
Proces kancerogeneze má následující stadia:
Indukce- vznik poškození DNA. Toto poškození vede k maligní transformaci buňky.
Zde se podílí různé iniciátory, kterými jsou ionizující záření, chemikálie. Pokud v této chvíli
selžou vnitřní protinádorové mechanismy, dochází k fixaci mutace.
Promoce- dochází k proliferaci nádorového klonu, jenž zůstává v rovnováze s hostitelským
organismem. Mezi známé promotory náleží hormony cytosiny, růstové hormony.
Invaze- růst nádoru o velikosti menší než 1 mm3 závisí na napojení na krevní cévy. Velmi
důležitou vlastností nádoru je podpora neoangiogeneze, což znamená, že elementy
patologických novotvořených cév se potom podílejí na dalším růstu nádoru a také napomáhají
diseminaci nádoru, vzniku metastáz (Kolařík et al., 2011, s. 865-866).
- 11 -
2.2.3 Prekancerózy prsu
Atypická intraduktální hyperplazie - takto označujeme léze, které již mají některé vlastnosti
duktálního karcinomu in situ, ale jsou bez vyvinutého obrazu. Pro diagnózu atypické
intraduktální hyperplazie musí být splněna následující kritéria:
Všechny buňky mají neoplastický vzhled a jsou v kontaktu s bazální membránou, dochází
zde ke ztrátě myoepitelové vrstvy.
Specifický mezibuněčný prostor musí být konzistentní. Takový patologický nález musí být
nejméně ve dvou hodnocených polích.
Atypická lobulární hyperplazie – rozlišení těchto nálezů je pouze arbitrážní, hranicí
je postižení více než 50% acinů. V případě atypické lobulární hyperplazie je více než 50%
acinů naplněno, distendováno a pokrouceno uniformní populací charakteristických velkých
kulovitých buněk. Výrazné jaderné atypie a mitózy nebývají pravidlem. Buňky vznikají
z vnitřní epitelové vrstvy a vyplňují lumen tak, že tvoří solidní okrouhlou jednotku. Stanovení
hranice mezi benigní duktální nebo lobulární hyperplazií a neoplazií patří mezi nejobtížnější
problémy v patologii prsu (Cittterbart, 2001, s.201)
Duktální karcinom in situ – duktální epitel je nahrazen nebo transformován karcinomovým
růstem, který je stanoven bazální membránou a nezasahuje dále do stromatu. Nejčastěji bývá
náhodným nálezem při biopsii pro mamograficky nalezenou abnormalitu. Diagnóza se určuje
mikroskopicky. Dále se dělí na několik typů. Komedo – nejčastěji se vyskytujícím typem
až 75% všech duktálních karcinomů in situ, bývá téměř vždy s mikrokalcifikacemi, již v této
fázi se v 1 až 2% vyskytují invaze do axilárních uzlin. Po elizi lokálně recidivuje v šestnácti
procentech. Non-komendo papilární solidní typ, recidivuje zcela ojediněle.
Lobulární karcinom in situ – až 80% bývá multicentrický. Léze je většinou
bez symptomatologie, diagnostikuje se histopatologicky. Průměrný věk pacientek je o 10
až 15 let nižší než věk žen s výskytem invazivních karcinomů. Vzhledem k histopatogenezi
a biologickému charakteru je v poslední době lobulární karcinom in situ považován
pouze za marker vysokého rizika vzniku karcinomu jakéhokoliv karcinomu a kdekoli v prsu.
Je samozřejmě důvodem k intenzivnímu sledování pacientky.(Cittterbart, 2001, s.201)
- 12 -
2.2.4 Invazivní karcinomy
Duktální karcinom představuje až 80% všech diagnostikovaných karcinomů prsu.
Medulární karcinom se vyskytuje v 5-7% všech karcinomů, má dobrou prognózu
a zcela ojediněle postihuje axilární lymfatické uzliny.
Mucinózní karcinom představuje 1-6% všech karcinomů. Je pro něj typický velmi pomalý
růst.
Papilární karcinom – v 25% jeho přítomnost bývá spojena s krvavou sekrecí z bradavky.
Typické je jeho centrální uložení s retrakcí bradavky.
Lobulární karcinom - jeho přítomnost není charakterizována mikrokalcifikacemi, patří
mezi špatně detekovatelné nádory pomocí mamografu. Vyskytuje se v 7-14% případů.
Pagetův karcinom se vyskytuje v 1% všech invazivních karcinomů prsu. Jeho přítomnost
se manifestuje svěděním nebo pálením dvorce nebo bradavky, jejím ekzémem, ulcerací
nebo krvácením. Bývá často léčen jako dermatitida, což zbytečně zpožďuje určení diagnózy.
Prognóza závisí na stavu intraduktálního tumoru. Není-li hmatný, je šance na přežití velká,
při hmatné rezistenci toto přežití klesá. (Kolařík et al. 2011., s.870-871)
Inflamatorní karcinom se vyskytuje zřídka, tvoří asi 1-4% všech karcinomů. Typický
pro jeho přítomnost je erytém kůže, zvýšení lokální teploty, zvětšení a indurace prsu. Jde
v podstatě o duktální karcinom, který netvoří solidní útvar a difúzně infiltruje celý prs.
Pětileté přežití je kolem 30%.(Citterbart, 2001, s.202)
2.3 Diagnostika invazivního karcinomu prsu
Karcinom prsu je v současné době nejčastější malignitou u žen v rozvinutých zemích, Českou
republiku nevyjímaje. Jedná se o onemocnění s mimořádným společenským dopadem,
ať již jde o morbiditu, mortalitu, ekonomické náklady na léčbu. Je jisté, že jestliže obecně
mluvíme o karcinomu prsu, jedná se ve skutečnosti o různorodou skupinu nádorů.
V současné době je k dispozici síť akreditovaných pracovišť. Dobře organizovaný screening
nádorů prsu již dává své výsledky v podobě stoupající frekvence záchytu časných nádorových
stádií. Avšak 10% nádorů prsu není mamografie schopna detekovat. V těchto případech má
nezastupitelnou úlohu klinické vyšetření, případně ultrasonografie. Jedná se o nádory
- 13 -
lokalizované v nepříznivé poloze v prsu, o lobulární karcinomy a nádory u žen s vysokou
denzitou prsu. Mamografie je zobrazovací metodou, jejíž výsledek závisí na kvalitě celého
zobrazovacího procesu a jejíž senzitivita je závislá na stavu vyšetřované žlázy. Screeningová
mamografie, jako každá vyšetřovací metoda, nemůže vykazovat 100% efektivitu, vždy bude
vykazovat určité, i když malé procento falešně pozitivních i negativních nálezů. (Česká
gynekologická a porodnická společnost, 2003, [cit.20.3.2012])
2.3.1 Diagnostika
Klinické projevy karcinomu prsu jsou velmi chudé, většina onemocnění probíhá
dlouho asymptomaticky. Velmi pokročilá stádia se mohou manifestovat nově vzniklou
formací v prsu. Někdy je přítomno vtažení kůže prsu, může se objevit výtok, nebo krvácení
z bradavky. Bolest při zhoubném onemocnění prsu není častým nálezem. Někdy bývají
zduřelé spádové uzliny, ale tento nález bývá patrný až jako pozdní příznak onemocnění.
(Kolařík et al. 2011., s.873)
2.3.2 Vyšetření
Nedílnou součástí klinického vyšetření je pečlivě odebraná anamnéza, která zhodnotí
přítomnost rizikových faktorů a to jak v rodině, tak u samotné pacientky. Při vyšetření
se detailně popíší vlastnosti tumoru, jeho velikost, vztah spodiny tumoru a kůže, změny kůže
a okolních struktur, bolestivost při vyšetření, stav lymfatických uzlin.
2.3.3 Zobrazovací metody
Mamografie – díky této metodě se podaří zachytit přes devadesát procent karcinomů prsu,
z toho převážná část v neinvazivní formě. I tato metoda má své limity, může minout ložisko
mimo zobrazovanou oblast, velmi obtížně detekuje léze v denzních typech prsu. Vyšetření
mamografem je indikováno i při klinicky jasném nálezu zhoubného nádoru prsu
a toto vyšetření slouží k určení velikosti, ohraničení ložiska a vyloučení multifokality.
Ultrazvukové vyšetření je používáno zejména jako doplňkové vyšetření k mamografii. Velmi
dobře se při něm zobrazují cystické změny a mízní uzliny v axile. Je primární vyšetřovací
metodou u žen do věku 35 let. Používá se jako vyšetřovací metoda první volby u těhotných
a kojících žen. Nelze jej použít jako screeningovou metodu, jelikož je málo spolehlivé
při vyhledávání mikrokalcifikací.
- 14 -
Duktografie slouží k zobrazení duktů po aplikaci kontrastní látky. Je indikována hlavně
při patologické sekreci z prsu.
Magnetická rezonance se používá v situaci, kdy je třeba hodnotit změny v prsu
se silikonovými implantáty, odlišit jizvy po operaci od časné recidivy maligního procesu.
Mezi perspektivní metody patří laserová CT, jejímž principem je laserové prosvěcování prsu
po tenkých vrstvách, zjistí se tak přítomnost patologické vaskularizace.
Elektrická impedanční tomografie je schopna změřit pokles elektrického odporu při průchodu
elektrického proudu tumorem. (Kolařík et al., 2011, s.874)
2.3.4 Laboratorní vyšetření
Tumorové markery jsou proteiny produkované ve většině případů nádorovou tkání. Nejsou
zcela specifické pouze pro nádorovou tkáň. Jejich zvýšená koncentrace může být přítomna
u některých benigních stavů nebo i těhotenství. Tyto markery mají při diagnóze karcinomu
prsu poměrně omezené použití. Pro účely při stanovení diagnózy karcinomu prsu se používá
CAa15-3, jehož koncentrace za normálního stavu je méně 33 U/ml a senzitivita
u metastazujícího tumoru je asi 65%. Dalším markerem využitelným při tomto onemocnění
je CEA. Koncentrace v těle u zdravého člověka je 3,5 ng/ml. Specificita tohoto markeru
je však nízká, užití je limitováno. (Kolařík et al., 2011, s.875)
V současné době je preferováno stanovení diagnózy nemaligní či maligní léze prsu pomocí
jehlové biopsie. Žena má nárok znát jakou biologickou povahu má léze, mají s ní být
probrány všechny možnosti léčby. Měla by znát odpovědi, proč se preferuje operační léčba,
či proč je doporučována systémová terapie.
Klinické vyšetření je přínosné zvláště v případech, které byly zmíněny již dříve, a proto na něj
nemůžeme zanevřít. Klinické vyšetření u pacientky může samo o sobě odhalit inflamatorní
karcinom, nebo Pagetův karcinom bradavky. Z tohoto důvodu je nutné jej provést.
(Česká gynekologická a porodnická společnost, 2003, [cit.20.3.2012])
Ke klasickým parametrům, které jsou posuzovány při volbě terapeutického postupu, patří
histologický typ nádoru, stupeň diferenciace, velikost nádoru, stav postižení regionálních
uzlin, přítomnost vzdálených metastáz. Bylo zjištěno, že klasické dělení na karcinomy
duktální a lobulární je méně významné, než se předpokládalo. Mnohem důležitější
pro prognózu a volbu adekvátní léčby se zdá být molekulární profil nádorových buněk
- 15 -
metodou genových čipů. Při těchto vyšetřeních je současně porovnávána exprese několika
tisíc genů v nádorových buňkách a v normální žláze. Pomocí matematických metod jsou
vyhledávány geny, jejichž zvýšená nebo naopak snížená exprese odpovídá za agresivní
chování tumoru. Studium genového i proteinového profilu nádorů v rámci hledání nových
potencionálních prognostických markerů pro nově vyvíjenou cílenou biologickou terapii
však přineslo jiný nečekaný výsledek. Bylo objeveno, že karcinomy prsu lze rozdělit
na lumbální a bazální. V rámci obou skupin je možné identifikovat další podskupiny, které
pravděpodobně vznikají odlišnými změnami, což může mít zásadní význam pro volbu
adekvátní terapie. Jisté je, že stojíme na počátku nové éry diagnostiky a léčby karcinomu prsu,
ve které bude hrát mnohem významnější úlohu než doposud molekulární diagnostika.
Jak však ukazují výsledky studií, bude i nadále morfologická klasifikace zůstávat základním
kamenem stanovení správné diagnózy a volby způsobu léčby. Jisté je, že zatímco základní
diagnostika bude i nadále prováděna na všech pracovištích, některé nákladné metody
molekulární diagnostiky bude vhodné provádět jen na vybraných specializovaných
pracovištích.(Ryška, 2008, [citováno 20.3.2012]).
Dobře diferencovaný (grade 1) invazivní duktální karcinom s kribriformní úpravou
(Ryška, 2008, [citováno 20.3.2012])
- 16 -
2.3.5 Karcinom prsu diagnostikovaný v době těhotenství
Karcinom vyskytující se v době těhotenství, do jednoho roku po porodu nebo v době,
kdy žena kojí, tvoří samostatnou kapitolu. V diagnostice a léčbě tohoto onemocnění, je třeba
brát v úvahu nejen zdraví a život nemocné, ale také zdraví a život jejího dítěte.
(Tesařová, 2010, [cit.11.6.2012])
Problematika karcinomu prsu v souvislosti s těhotenstvím nabývá v poslední době stále
více na významu. Ženy stále častěji oddalují těhotenství na pozdější věk, tímto však výrazně
přibývá žen, u kterých je diagnostikován karcinom prsu v souvislosti s těhotenstvím.
Průměrný věk pacientek s karcinomem prsu v těhotenství se pohybuje mezi 32 až 38 roky.
V současné době jsou to 1-3 případy na 10 000 těhotenství, což představuje druhou nejčastější
malignitu v těhotenství. Karcinom prsu diagnostikovaný během těhotenství má zpravidla
vyšší stádium i lymfatické uzliny bývají častěji pozitivní. Většina autorů neuvádí významné
rozdíly z hlediska celkového přežití, pokud je porovnáván nádor diagnostikovaný
v souvislosti s těhotenstvím s nádorem zjištěným mimo těhotenství. Je pravděpodobné,
že většinu nepříznivých charakteristik nádorů diagnostikovaných v těhotenství má na svědomí
spíše opožděná diagnostika nádoru. Zastoupení histologických typů karcinomů je podobné
jak u těhotných, tak u žen mimo těhotenství. Při rozhodování o léčbě je zásadní komunikace
s pacientkou, protože léčba je přísně individuální a musí se opírat o vzájemnou důvěru
a spolupráci onkochirurga, radioterapeuta a perinatologa. Vzhledem k nutnosti načasování
porodu, kdy pacientky velmi často preferují dřívější ukončení gravidity, je přítomnost
perinatologa s příslušným technickým zázemím obzvláště důležitá. Z hlediska chirurgické
léčby se doporučuje radikální modifikovaná mastektomie.(Halaška,2007,s.243-246) Přerušení
těhotenství není vždy nutné, nepřináší zlepšení výsledků léčby nádoru. Léčba probíhá
podobně jako u netěhotných s ohledem na plod, který nesmí být poškozen. Jedinou
nevhodnou léčbou v průběhu gravidity je radioterapie, která je kontraindikovaná pro riziko
spojené s radiační expozicí plodu, která může vyústit v potracení plodu, jeho malformace,
poruchy růstu a vývoje a mutagenní a kancerogenní dopady. (Tesařová, 2010, [cit.11.6.2012])
Hemoterapii lze bezpečně podat ve II. a III. trimestru gravidity. Vzhledem k častosti výskytu
karcinomu v graviditě by měly být takto nemocné ženy léčeny v komplexně vybavených
onkologických centrech s perinatologickým zázemím. (Halaška,2007 str. 243-246)
- 17 -
(Halaška,2007 str. 243)
2.4 Rizikové faktory karcinomu prsu
Stejně jako u valné většiny nádorů, ani u karcinomu prsu dosud neznáme jasnou příčinu
tohoto onemocnění. Několik hlavních příčin, které tuto nemoc vyvolávají, není často možné
identifikovat. Dnes již ale víme, že existují faktory, zejména hormonální, reprodukční, faktory
spojené s životním stylem, které mohou riziko vzniku karcinomu prsu zvyšovat. Na prvním
místě tohoto seznamu stojí dědičnost. Výskyt zhoubných nádorů, zejména prsu, vaječníků
zvyšuje přítomnost tohoto onemocnění u blízkých příbuzných, jako je matka, sestra,
nebo dcera.(Kolařík et al. 2011s.864-865) Rizikové faktory můžeme pro přehlednost rozdělit
do několika základních skupin. Z hlediska mechanismu působení při vzniku nádoru je
nejpočetnější skupina nádorů, které působí prostřednictvím ovlivnění hladiny hormonu
estrogenu, a to buď přímo, nebo přes jejich metabolismus v organizmu. Dále lze rizikové
faktory dělit podle možnosti jejich ovlivnění aktivním přístupem ženy samotné. Z tohoto
pohledu existuje skupina parametrů dobře a lehce ovlivnitelných změnou životního stylu
a skupina nemodifikovatelných.(Abrahámová, 2004, [cit. 1.10.2012]) Význam jednotlivých
rizikových faktorů byl odhadnut na podkladě výsledků epidemiologických studií v USA
a západní Evropě. Bohužel platnost těchto údajů pro středoevropskou slovanskou populaci
stále čeká na konečné ověření.U mnohých faktorů jsou navíc údaje o zvýšené míře rizika
značně rozporuplné. Velmi málo je také známo o interakcích nebo vzájemných kombinacích
jednotlivých predisponujících faktorů. U žen, u kterých byl prokázán některý z rizikových
0
5
10
15
20
25
30
19
85
19
86
19
87
19
88
19
89
19
90
19
91
19
92
19
93
19
94
19
95
19
96
19
97
19
98
19
99
20
00
20
01
20
02
20
03
Věk rodiček
Věk prvorodiček
- 18 -
faktorů, bylo diagnostikováno pouze 35 – 50% všech maligních onemocnění prsu.
Naproti tomu, u 50% žen nebyl nalezen žádný známý rizikový faktor. Z výše uvedeného je
tedy zřejmé, že význam cílené dispenzarizace na základě těchto faktorů není velký. (Kolařík
et al.,2011,s.864)
Geneticky podmíněný karcinom prsu
V těchto případech se vyskytuje nádor prsu v každé linii příbuzných. Z praktického hlediska
se na tuto možnost pomýšlí při postižení tří a více rodinných příslušníků s nádorem prsu.
U rodin s familiárním výskytem karcinomu prsu byly na počátku devadesátých let objeveny
specifické zárodečné mutace genů BRCA (Breast Cancer)1 a 2. gen BRCA 1 je lokalizován
na dlouhém raménku 17. chromozomu, BRCA 2 na dlouhém raménku 13. chromozomu.
Tyto geny patří mezi antiproliferační, které vyžadují ke své inaktivaci kompletní ztrátu obou
alel. Nejvíce studované jsou mutace BRCA 1 a 2. U genu BRCA 1 se vyskytuje
podle klasické Mendelovské genetiky autozomálně dominantním vzorcem dědičnosti.
V těchto případech jsou nositelky této mutace genu vystaveny vysokému riziku vývoje
karcinomu prsu již v mladém věku. Nádory mají vysokou proliferační aktivitu a špatnou
prognózu. Do 50 let má nositelka mutace 50% riziko vývoje karcinomu, do 70 roku života
85% riziko vývoje této nemoci.
Mutace genu BRCA 2 je také spojena s vrozenou vnímavostí k vývoji karcinomu prsu.
Odhaduje se, že mutace tohoto genu jsou odpovědné přibližně za 35% všech případů
genetických karcinomů prsu, riziko vývoje tohoto onemocnění je oproti mutacím BRCA 1
mnohem nižší. Ženy z rodiny s výskytem geneticky podmíněného karcinomu prsu by měly
být doporučeny na specializovaná pracoviště k provedení genetického testování. Provádí se
v Praze ve Všeobecné fakultní nemocnici, FN Praha-Motol a v Masarykově onkologickém
ústavu v Brně.(Kolařík et al. 2011,s.869-870)
Další rizikové faktory
Největší rizikem pro onemocnění karcinomem prsu je jednoduše být ženou. Muži mohou
onemocnět tímto zhoubným onemocněním, ale je to vzácné. Bělošky jsou tímto
onemocněním ohroženy více než afro-americké ženy. Afro-američanky však na tento nádor
častěji umírají. U asiatek a hispánek je riziko zhoubného nádoru prsu nejmenší.
- 19 -
Mezi neovlivnitelné rizikové faktory patří věk, jelikož k strmému nárůstu počtu karcinomů
prsu dochází v postmenopauzálním věku. Další z těchto faktorů je etnická příslušnost,
jelikož 3-4x vyšší počet nemocných je v západní populaci ve srovnání s ženami jihovýchodní
Asie. (Kolařík,et al.,2011,s.864)
Vliv užívání antikoncepčních pilulek (HAK) nebyl dosud prokázán. Poslední studie zjistily
mírně zvýšené riziko u žen užívajících HAK. U žen, které přestaly brát antikoncepci
před deseti lety, je riziko stejné, jako by je nikdy neužívaly. Každá žena by měla přínos
a nebezpečí užívání antikoncepce konzultovat se svým lékařem.
U hormonální substituční léčby (HRT) některé studie přepokládají, že dlouhodobá substituce
(více než 5 let) může mírně zvýšit riziko vzniku zhoubného nádoru prsu. Vyšší riziko
znamená kombinovaná hormonální léčba (estrogen+gestagen), které se používají v případě,
že žena má zachovanou dělohu, proti samostatné substituci estrogeny u žen po hysterektomii.
Mezi další rizikové faktory se dají zařadit stravovací návyky a s tím související obezita,
zvýšené požívání alkoholických nápojů, zcela novou oblastí výzkumu je vliv cvičení. Některé
studie přepokládají, že cvičení v mládí může poskytnout celoživotní ochranu
před karcinomem prsu. Dokonce mírná tělesná aktivita v dospělosti by mohla snížit riziko
zhoubného nádoru. Mezi další rizikové faktory se řadí léčba zářením, dříve provedená biopsie
prsu, brzký nástup menarche (před 12 rokem věku), pozdní menopauza po 50. roce. Totéž
platí pro ženy, které nerodily nebo rodily po 30. roce života.(Early detection of cancer.WHO
[cit.27.4.2012])
Faktorem, který neovlivňuje frekvenci zhoubného nádoru prsu, je umělé přerušení gravidity.
Nebyl prokázán přímý vliv kouření na vznik zhoubného nádoru prsu, ale kouření celkově
škodí zdraví a tím zvyšuje riziko mnoha jiných zhoubných nádorů a srdečních onemocnění.
Výzkumy také jasně neprokázaly vliv znečištěného životního prostředí na vznik nádoru prsu.
Antiperspiranty a podprsenky rovněž nemají žádný vliv na zvýšení rizika onemocnění
karcinomem prsu. Neexistují žádná fakta, která by podporovala podobnou domněnku.
(Abrahámová, 2004,[cit. 1.10.2012])
Na identifikaci žen se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu prsu je v současné době
celosvětově nejvíce užívaným nástrojem Gailův model, který umožňuje zhodnotit pětileté
a celoživotní riziko vzniku karcinomu prsu. Pro českou populaci byla za pomoci rozsáhlé
studie zjištěna a potvrzena neplatnost původní verze modelu a na základě tohoto zjištění byla
- 20 -
vytvořena jeho česká modifikace. Tento model je dostupný na internetu a každá žena si může
zjistit svoje individuální riziko vzniku karcinomu prsu. (Kolařík et al.2011,s.865)
2.5 Prevence karcinomu prsu
Nejúčinnější a nejlevnější prevencí onkologických chorob je důkladná informovanost
veřejnosti o rizicích jejich vzniku a možnostech ovlivnění.
Primární prevence je zaměřena na zdravou populaci. Jejím cílem je předcházet zdravotním
problémům. Nezabývá se pouze prevenci vzniku chorob, ale i zlepšováním zdravotního stavu,
což pozitivně ovlivňuje kvalitu života. Snaží se eliminovat rizikové faktory, v neposlední řadě
podporuje aktivity vedoucí k pozitivním změnám životního stylu.
Sekundární prevence je zaměřena na včasné odhalení nemoci, neboť čím menší je nádor
v době jeho objevení, tím větší je šance na úspěšné vyléčení. Do této sekundární prevence
patří samovyšetření prsu a od roku 2002 v České republice prováděný screening. (Petráková,
2010 [cit.20.3.2012])
Chemoprevence znamená podávání určitých látek ženám, které jsou ve zvýšeném riziku
nádorů prsu. Nyní jsou k dispozici antiestrogeny. Od funkčního modelu chemoprevence
vhodného pro obecnou populaci se očekává redukce incidence karcinomu prsu. Zatím není
k dispozici.(Kolařík et al.2011,s.898)
2.5.1 Samovyšetření prsu
Nejvhodnější dobou k provedení samovyšetření je asi týden po skončení menstruace.
Pokud máte menstruaci nepravidelnou, nebo již ukončenou, provádějte samovyšetření každý
měsíc ve stejný den. Pravidelné sledování vás naučí vnímat normální charakter prsu,
takže budete schopny pohotově zjistit jakékoliv změny. Praktické provedení je uvedeno
v příloze číslo jedna.
- 21 -
3. MAMOGRAFICKÝ SCREENING V ČESKÉ REPUBLICE
Zhoubné nádory prsu jsou nejčastější smrtící nádory u žen v České republice. Přestože je
mama dobře viditelná a přístupná vyšetření, jsou klinické známky nádoru prsu projevem
pokročilého onemocnění. Proto se stále hledají metody jak včas diagnostikovat nádor prsu,
dokud je nález minimální a léčení není ani pro ženu, ani pro zdravotnický systém náročné.
Takovou metodou je mamografie.(Mikšovská, 2009,s.20-21)
Jak již bylo řečeno, karcinom prsu je jedním z nejčastěji vyskytujícím se nádorem,
postihujícím ženy ve velkém věkovém rozpětí. Vysoká incidence nádorů prsu je pozorována
ve všech vyspělých zemích světa. Především v zemích severní a západní Evropy a severní
Ameriky. Česká republika zaujímá ve srovnání s ostatními zeměmi světa 26. Místo v počtu
nově diagnostikovaných nádorů na 100 tisíc žen a 72. místo v počtu úmrtí na 100 tisíc žen.
Přestože neustále stoupá počet onemocnění, počet úmrtí ve spojitosti s touto diagnózou
zaznamenal mírný pokles. Trend „rozevírajících se nůžek“ mezi incidencí a mortalitou
můžeme pozorovat u řady onkologických onemocnění a lze jej přičítat rozvoji jak v oblasti
diagnostiky (vyšetřovací metody i existence screeningového programu), tak i moderní léčby.
Každopádně karcinom prsu může sloužit jako příklad toho, jak pomocí sekundární prevence
dosáhnout stavu, kdy je většina diagnostikovaných případů rakoviny dobře léčitelná. (Dušek,
2012 [cit. 20.2.2012])
V České republice se o možnostech včasného záchytu nádorů prsu začalo diskutovat
již začátkem 90. let, kdy k nám dorazily nové medicínské informace, nové přístroje a téma
bylo odtabuizováno. V roce 1995 došlo k celospolečenskému přijetí této problematiky,
k otevření tématu přispěly i akce projektu HOPE, který edukoval ženy k samovyšetřování.
Zvýšený zájem žen o zdraví vedl k požadavkům na rentgenovou diagnostiku a začal takzvaný
divoký screening – bez pravidel, bez záruky kvality, bez vyhodnocení. Proto vznikla v roce
1997 pracovní skupina posléze komise ministerstva zdravotnictví pro screening nádorů prsu.
Ve stejném roce byla screeningová mamografie zahrnuta do české legislativy. Organizovaný
celoplošný program vyhledávání časných stádií nádorů prsu byl v České republice spuštěn
na podzim 2002. Slovem screening nádorů prsu se rozumí organizované kontinuální
a vyhodnocované úsilí o časný záchyt zhoubných nádorů prsu prováděním preventivních
vyšetření u populace žen, které nepociťují žádné přímé příznaky přítomnosti nádorového
onemocnění prsu.(Májek,et al., 2013 [cit.10.2.2013])
- 22 -
3.1 Principy screeningového programu
1/ Screeningový program je určen bezpříznakovým ženám ve věku od 45 let
2/Provádí se v dvouletých intervalech a je hrazen ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění.
3/Ve věku 40-45 let, nebo v jednoročních intervalech mezi screeningovými mamografiemi
si žena, která chce být vyšetřena, hradí vyšetření sama.
4/ Ve věku pod 40 let si preventivní vyšetření také hradí sama a mělo by jí být provedeno
pouze preventivní ultrazvukové vyšetření prsů, nikoliv mamografie.
5/ Ke screeningovému vyšetření odesílá gynekolog a praktický lékař, pokud zjistí, že žena
na tomto vyšetření v posledních dvou letech nebyla.
6/Screeningové mamografické vyšetření pro odesílajícího lékaře není zahrnuto do indukované
regulovatelné péče.
7/ Žena je odeslána na akreditované sceeningové pracoviště.(Mikšovská, 2009, s.20-21)
3.2 Podmínky fungování sceeningové jednotky, koordinátoři
1/ Intergace diagnostického procesu - pracoviště provádějící vyšetření musí být schopno
provést zobrazovací metody-mamografii, duktografii, ultrasonografii, cílené intervenční
výkony pod UZ kontrolou a diagnostický rozhovor. Pokud některé intervenční metody
neprovádí, musí deklarovat, na které specializované pracoviště bude klientky odesílat.
2/ Trvání diagnostického procesu - je vhodné, aby diagnostika negativního nálezu byla
provedena v jednom dni, nejpozději do tří pracovních dní, aby se předešlo zbytečné nejistotě
a psychickému stresu asymptomatických žen. I při podezřelých a pozitivních nálezech,
vyžadujících bioptické ověření musí být zajištěn co nejrychlejší diagnostický postup,
jehož výsledkem je oznámení pracovní diagnózy nemocné nejpozději do 15 dnů.
3/ Kvalifikace diagnostiků - lékař provádějící screeningové vyšetření musí být držitelem
atestace radiodiagnostiky a musí se prokázat specializací v mamární diagnostice
prokazatelnou praxí a počtem provedených vyšetření. Za minimální počet se považuje 2000
zhodnocených vyšetření za rok v posledních třech letech. Pro radiologickou asistentku
- 23 -
provádějící screeningové vyšetření je požadováno absolvování specializačního studia,
případně jiné ekvivalentní vzdělání.
4/ Počty provedených vyšetření - počet provedených vyšetření je ukazatelem profilace
a zaměření radiodiagnostického pracoviště na mamární diagnostiku, od něj se odvíjí kvalita
screeningu daného pracoviště. Pracoviště zařazené do screeningové sítě musí ročně vyšetřit
alespoň 4 500 žen a současně zachovat krátké objednací lhůty, ideálně do jednoho měsíce.
5/ Požadavky na technické vybavení pracoviště zabezpečí, aby používané zdravotnické
prostředky odpovídaly zákonu 123/200 Sb. Stáří mamografu nesmí přesahovat 8 let,
ultrazvukový přístroj musí být vybaven sondou 7,5MHz.
6/ Návaznost péče při zjištění nádoru prsu – je jasně definovaná návaznost pracoviště
na konkrétní terapeutický tým, který funguje na principech komplexní onkologické péče.
Musí být zajištěna zpětná informační vazba, jelikož je povinno průběžně vyhodnocovat
validitu
a efektivitu screeningového vyšetření u nich provedeného.
7/ Sledování a vyhodnocování činnosti screeningového programu – mezi povinnosti
screeningového pracoviště patří sběr dat a jejich předání k dalšímu vyhodnocení.
8/ Šíření osvěty – Je doporučeno, aby screeningové pracoviště šířilo různými formami
informace o svých službách pro ženy v regionu.(Skovajsová, 2011,[cit.11.6.2012])
3.3 Obecný koncept screeningu karcinomu prsu
Screening karcinomu prsu vyhledává v populaci vybrané věkové skupiny nádory
zatím v němém latentním stádiu, tedy v období, kdy se nádor ještě neprojevuje klinickými
příznaky. Prognóza této choroby je závislá na odhalení malých nádorů. Cílem screeningu je
snížení úmrtnosti na toto onemocnění. Nemůže být cílem screeningového vyšetření zamezení
vzniku choroby, to nedokáže. Je cíleně zaměřen na vytipované skupiny, které jsou statisticky
nejčastěji postihovány tímto zhoubným novotvarem. Je snaha pokrýt tímto vyšetřením celou
populaci žen v daném věkovém rozmezí. Bylo určeno rozmezí od 45 let, původně do 69 let,
tato horní hranice byla následně zrušena.
- 24 -
(Zdn, 2013 [cit. 20.3.2012])
Zjednodušený model screeningu máme na obrázku. Schéma vychází z předpokladu,
že choroba je zpočátku ve fázi, kdy ji metoda (mamografie) není schopna zjistit (nedektabilní
latentní období, nedektabilní preklinická fáze). V okamžiku, kdy už je teoretická možnost
detekce screeningovou metodou, začíná detektabilní preklinická fáze. Sojourn time - je
interval mezi okamžikem, kdy je možné teoreticky chorobu zjistit, a mezi dobou,
kdy se projeví první klinické příznaky. Interval mezi prahem detektability a počátkem
klinických příznaků – lead time – je charakterizován jako interval mezi skutečnou detekcí
choroby
a prahem klinických příznaků. Sojourm time – závisí na vlastnostech onemocnění
a na screeningové metodě. Je žádoucí, aby sojourn time byl relativně dlouhý, pak je šance
zjistit většinu karcinomů u bezpříznakových žen. Je zřejmé, že v okamžiku zahájení
screeningu, jsou zjišťovány nádory hmatné i klinicky latentní. V intervalu mezi jednotlivými
koly screeningového vyšetření se objeví nádory u žen, u kterých byl screening v prvním kole
negativní. Objevují se také karcinomy s klinickými příznaky. Tyto nádory se nazývají
„intervalovými karcinomy“ Podíl intervalových karcinomů lze snížit zkrácením
screeningového intervalu na jeden rok a také zlepšenou kvalitou vyšetření a hodnocení
snímků.
- 25 -
Mamografie splňuje jako jediná metoda požadavky na screeningovou metodu:
1/ je relativně levná, rychlá a vhodná pro vyšetření velkého množství žen, všeobecně dostupná
a přijatelná pro většinu žen.
2/ je reprodukovatelná, srovnání obrazů provedených v jednotlivých kolech je možné.
3/ je spojena s malou újmou, přínos z vyšetření zásadně převažuje nad teoretickými riziky
z ozáření.
4/ Citlivost metody je vysoká i pro počáteční stadia a specificita je přijatelná pro dané
účely.(Zikán, 2009 [cit. 20.3.2012])
Program mamografie běží již deset roků, za tuto dobu dokázal prorazit počáteční nedůvěru
žen, klientky si na něj zvykly, jako na součást péče o sebe sama. Je třeba stále dbát
na zvyšování informovanosti, která činí základ pro úspěšné šíření této metody mezi ženami.
Je nutno, aby se z prsu, území nikoho, stala oblast stejně pečlivě kontrolovaná vyšetřovaná
jako kterýkoliv jiný orgán. Ideálem je, aby každá žena v daném věkovém rozmezí se účastnila
pravidelně screeningového vyšetření. Vzhledem k velmi malému využití preventivních
vyšetření v České republice celkově, je to cíl stále vzdálený. (Zikán, 2009 [cit. 20.3.2012])
- 26 -
4 LÉČBA KARCINOMU PRSU
4.1 Chirurgická léčba
Chirurgická léčba nádorů prsu je základní součástí komplexní léčby karcinomu prsu.
V současnosti je preferováno provádění prs šetřících operací, které jsou nyní častější
nad ablačními výkony. Při stejné délce přežití pacientek zaručují výrazně lepší kvalitu života.
Nádorové onemocnění vyžaduje vždy komplexní léčebný postup s využitím všech dostupných
metod určených k diagnostice a stanovení stupně pokročilosti choroby, Na léčbě pacientky
se podílí tým odborníků, který je složen z radiodiagnostika, chirurga, klinického onkologa,
radioterapeuta a histopatologa. Každá pacientka je vyšetřena s určením stupně pokročilosti
onemocnění a její léčba je indikována na základě rozhodnutí mamární komise, dle přijatých
standardů léčby. Chirurgická léčba je doporučena u stádia karcinomu I, IIA, IIB. U většího
tumoru je postup odlišný. (Heroková, 2008 s.1-3)
4.1.1 Konzervativní, prs šetřící výkony
Nádor by měl být resekován s bezpečnostním okrajem okolní tkáně (ideálně 10mm) Otázka
resekčních okrajů je stále předmětem odborných diskuzí. Všeobecné pravidlo není stanoveno,
je nutno přihlížet k individuálním rizikovým faktorům. Při hodnocení lemu zdravé tkáně
velmi záleží na zpracování vzorku a jeho odečtení patologem. U prs záchovných operacích
se provádí vyšetření mikroskopických okrajů zmrzlým řezem v průběhu operace.
Peroperačně se do lůžka tumoru aplikují titanové klipy, které usnadňují zaměření následné
radioterapie. Tyto operace musí být vždy doplněny biopsií sentinelové uzliny nebo direkcí
axily. Standardně se po těchto operacích provádí radioterapie prsu. Mezi prs záchovné
operace patří parciální resekce, lupektomie, segmentální resekce, tumorektomie. Větším
zákrokem je kvadratektomie.
Kontraindikace k těmto typům operací dělíme na absolutní – gravidita, zánětlivý karcinom,
předchozí ozáření prsu nebo hrudníku, pozitivní resekční okraje po opakovaném chirurgickém
zákroku, žádná odpověď na chemoterapii.
Relativní kontraindikace jsou multicentricita nebo multifokalita nádoru, kolagenózy
a revmatická onemocnění, nepoměr mezi velikostí tumoru a prsu, rozsáhlé mikrokalcifikace
maligního charakteru.(Heroková, 2008 s.1-3)
- 27 -
4.1.2 Ablativní operační výkony
Nejčastěji používaná modifikovaná radikální mastektomie – sec. Madden. Prostá
mastektomie znamená odstranění prsní žlázy včetně cirkumaleolárního komplexu,
bez operace v axile.
Subkutální mastektomie - odstranění celé prsní žlázy s ponecháním kožního krytu
a cirkumaleolárního komplexu. Tato operace může být provedena současně s vložením
implantátu. Je indikována u duktálního karcinomu in situ a profylakticky u nosiček genu
BRCA1, nebo BRCA2.
Sanační mastektomie - používá se u lokálně pokročilých tumorů, vzniklý defekt je třeba
rekonstruovat různými druhy plastiky. (Heroková, 2008 s.1-3)
Pacientka po záchovné operaci prsu Stav po záchovné operaci+sentinel. uzliny
(Heroková, 2008 s.1-2)
4.1.3 Výkony v podpaží pro nádorové onemocnění prsu
Sentinelová biopsie je velmi šetrnou operací v podpaží u časných stádií karcinomu prsu.
Odběr sentinelové uzliny je možno indikovat při klinicky i ultrazvukově potvrzeném
negativním nálezu v axile. Odběr sentinelové uzliny, vychází z teorie, že pokud tato první
spádová je bez přítomnosti nádorových buněk, pak i zbývající uzliny nejsou nádorem
postiženy.
Axilární direkce je standartním chirurgickým operačním výkonem. Zahrnuje odnětí tukové
lymfatické tkáně axily s uzlinami I. a II. etáže. Odběr III. etáže se neprovádí, jelikož zvyšuje
riziko lymfedému končetiny. Klientky s masivním postižením lymfatických uzlin v axile jsou
předoperačně léčeny neadjuvantní chemoterapií. Tato operace je doprovázená četnými
- 28 -
pooperačními komplikacemi, a proto se nyní více používá metoda sentinelové biopsie.
Při operaci je nutné vyšetřit nejméně deset uzlin. Preparace musí být šetrná, s ponecháním
nervových a cévních svazků. Komplikací tohoto výkonu je nebezpečí vzniku lymfedému
končetiny a přilehlé části hrudní stěny, často se rovněž vyskytují bolesti a poruchy citlivosti
na mediální straně paže. Starší pacientky mohou trpět omezením hybnosti v ramenním
kloubu.(Heroková, 2008 ,s.2)
4.2 Radioterapie karcinomu prsu
Léčba zářením patří mezi základní postupy v komplexní terapii karcinomu prsu. Tato terapie
je v léčbě zhoubného onemocnění prsu v řadě indikací. Nejvýznamnější roli hraje
po chirurgickém výkonu. Nejčastěji je to adjuvantní léčba časného nebo pokročilého nádoru,
ale může se použít i jako paliativní terapie diseminovaného, nebo inoperabilního karcinomu.
Radioterapie má obvykle dvě základní indikace. Jednou z nich je ozáření po konzervativním
chirurgickém výkonu u počínajícího karcinomu. Druhou indikací je ozáření hrudní stěny
po chirurgickém výkonu u žen s lokálně rozšířeným karcinomu. (Vaňásek 2008,s.3)
4.2.1 Radioterapie po konzervativních výkonech
Ozáření po konzervativních výkonech je nutnou podmínkou pro dosažení srovnatelných
léčebných výsledků jako u radikální mastektomie. Léčba je indikována u všech žen
po konzervativních zákrocích, jelikož doposud nebyla definována skupina žen,
u nichž by bylo dosaženo srovnatelných léčebných výsledků i bez použití radioterapie.
4.2.2 Radioterapie po radikální mastektomii
Ozáření po konzervativním výkonu je nutnou podmínkou pro dosažení srovnatelných
léčebných výsledků jako u mastektomie. Radioterapie je indikována u všech žen
po konzervativních zákrocích, protože do současnosti nebyla definována skupina žen,
u nichž by bylo dosaženo srovnatelných léčebných výsledků bez použití radioterapie.
Na oblast celého prsu se obvykle aplikuje celková dávka 50 Gy (v 25 frakcích po 2Gy).
Dávka pro boost (dosycení) na lůžko tumoru je zcela individuální, je řízena
dle prognostických faktorů karcinomu a radikality chirurgického zákroku. Tento boost přináší
- 29 -
další snížení četnosti lokálních recidiv z 7,31% na 4,3%. Účinek je o něco výraznější
u mladších pacientek.( Kolařík et al., 2011,s.883-884)
Adjuvantní radioterapie je obvykle zaměřena na stěnu hrudní a regionální lymfatické uzliny.
Je prokázáno, že ozáření těchto pacientek snižuje riziko regionální recidivy.
Za rizikové pacientky jsou považované ty, které mají více jak čtyři postižené axilární uzliny,
rozsáhlé extrakapsulární uzlinové postižení, velký primární tumor, pozitivní resekční okraje
u primárního nádoru. Indikace k pooperační radioterapii jsou však doporučeny
všechny nemocné bez ohledu na počet postižených uzlin. U těchto pacientek bylo dosaženo
snížení lokální recidivy z 23 na 6%. Toto se promítá do významného snížení úmrtnosti
na karcinom prsu. U nemocných bez postižení lymfatických uzlin vedlo ozáření ke snížení
počtu lokálních recidiv pouze o 4%, z toho vychází, že se úmrtnost na karcinom prsu
významně nesnížila.
4.2.3 Používané techniky radioterapie
Zevní radiace je v současnosti preferována radioterapie pomocí lineárního urychlovače.
Využívá se technika dvou polí, která maximálně zmenšuje dávku radiace v kritických
orgánech (plíce, srdce, štítná žláza) Zevní radiaci je možné využít také pro aplikaci boostu
na lůžko tumoru.
Brachyterapie při léčbě se používá ve formě dočasné intersticiální aplikace. Jako zdroje slouží
iridium nebo i celsium. Katétry lze zavádět do blízkosti lůžka původního tumoru
již před operací, častěji se však aplikují až v rámci pooperační léčby. (Kolařík
et al.,2011,s.883-884)
4.2.4 Techniky adjuvantní radioterapie
Ozáření celého prsu: Jejím cílem je zasáhnout maximum prsní tkáně, což je nejlépe
dosažitelné pomocí klinického vyšetření doplněného CT.
Ozáření stěny hrudní: Cílovým objektem je stěna hrudní na postižené straně, jizva
po mastektomii a v indikovaných případech i oblasti lymfatické drenáže. Ozáření je
indikováno i u pacientek po rekonstrukčních operacích prsu. Je doporučována řada
ozařovacích technik, rozložení dávky je prováděna na základě CT vyšetření.
- 30 -
Parciální ozáření prsu: Je vhodné provádět pouze v rámci prospektivních studií, pokud není
dostupné zařazení do klinické studie, je parciální ozáření rezervováno pro nemocné s nízkým
rizikem recidivy. Cílový objekt zahrnuje lůžko tumoru s bezpečnostním lemem o šíři 1 cm.
Radioterapie lokálně pokročilého a inoperabilního karcinomu: U lokálně pokročilého
karcinomu se snažíme o dosažení kontroly onemocnění při maximálně možném zachování
kvality života. Léčba onemocnění je vždy komplexní, její postup je korigován v závislosti
na léčebné odpovědi. Není-li možné provést radikální výkon, lze se pokusit o dosažení lokální
kontroly pomocí radikálního ozáření. Operační výkon se v tomto případě nepředpokládá.
(Vaňásek,2008,s.4-5)
4.3 Hormonální léčba karcinomu
Ženský hormon estrogen může urychlit růst nádorových buněk u žen, u kterých nádorové
buňky obsahují hormonální receptory. Hormonální léčba u pacientek, u kterých nebyly
na nádoru přítomny steroidní receptory, je neúčinná. Léčba je rozdílná u žen
premenopauzálních a těch, u kterých menopauza již proběhla. U žen premenopauzální
produkují hlavně vaječníky a u žen postmenopauzálních produkuje ženské hormony
pouze tuková tkáň. Léčebné způsoby mohou být rozmanité. (Vaňásek,2008,s.6-7)
1/Suprese funkce ovarií znamená vyřazení vaječníků z činnosti. Z podstaty léčby je jasné,
že se používá u premenopauzálních žen. U postmenopauzálních by neměla tato léčba smysl.
Provádí se buď chemicky látkou, která utlumí činnost vaječníků, nebo chirurgickým
odstraněním vaječníků, případně ozářením vaječníků.(Kolařík et al., 2011,s.890)
2/Antagonisté estrogenových receptorů (antiestrogeny) jsou nesteroidní látky, které znamenají
znemožnění přenosu signálu na vazební místo (estrogenní receptor) buď obsazením
vazebního místa, nebo jeho zničením.
Inhibice syntézy estrogenů se provádí blokádou enzymů, které se podílejí na syntéze
estrogenů v nadledvinkách a tukové tkáni. Nejčastěji se používá tamoxifen, snižuje riziko
rekurence o polovinu. Je považován za standartní způsob léčby u premenopauzálních žen,
ale není dle současných doporučení lékem první volby u postmenopauzálních žen.
V některých případech se používají antagonisté estrogenových receptorů, kdy po obsazení
receptoru mají nulovou estrogenní aktivitu. Vzhledem k tomu nezvyšují riziko vzniku
- 31 -
karcinomu endometria. Dosud jediným preparátem používaným v naší republice je
fulvestrant. Využití v širším měřítku brání jeho vysoká cena. (Kolařík,2011,s.890-891,
Citterbart, 2001 s.204)
Aditivní blokáda znamená vyřazení vazby na hormonální receptor vyššími dávkami
gestagenů. Nepoužívají se v premenopauze. (Abrahámová,2008,s.7)
4.4 Chemoterapie
Chemoterapie spočívá v podávání léků s cytotoxickým účinkem. Cílem těchto léků je
poškodit DNA nebo jinak inhibovat buněčnou proliferaci. Cílem chemoterapie je optimální
farmakoterapeutický účinek při ještě únosné toxicitě. Nejčastěji používanými cytostatiky jsou
antracykliny a taxany. Léčebná kůra je zahajována 3-4 týdny od chirurgického zákroku.
Cytostatika je možno aplikovat několika způsoby. Nejoptimálnější způsob je podávání per os,
toto je omezeno na látky, které nedráždí zažívací trakt a nejsou tímto traktem poškozovány.
Další způsob je parenterální podání, kde dochází rychle k vysoké koncentraci léku, rychlého
průniku do tkání a je možnost přesného dávkování. Dále se podávají cytostatika
přímo do tělních dutin – intrakavitální podání. V neposlední řadě je možno cytostatika
podávat lokálně. Účinek chemoterapie je ovlivněn velikostí, umístěním a povahou nádoru,
tolerancí pro vedlejší účinky této léčby u nemocného. (Kolařík et al., 2011s.885-889)
4.5 Biologická léčba
Biologická léčba je moderní způsob léčby v posledních několika letech. Tato léčba se snaží
zasáhnout přímo do imunitních reakcí a ovlivnit patologické chování imunitních buněk v těle.
Mezi základní účinky biologické léčby patří zastavení nebo zpomalení procesů umožňujících
nádorový růst. Biologická léčba činí rakovinné buňky lépe rozpoznatelnými, organismus
se s nimi může lépe vypořádat. Dále zlepšuje schopnost některých buněk imunitního systému
především T-lymfocytů a tím ničí nádorové buňky. Mění růstové možnosti nádorových buněk
a tím podporuje návrat k typickému chování pro zdravé buňky. Blokuje nebo napravuje
procesy, které umožní přeměnu zdravé buňky v nádorovou. Zabraňuje nádorovým buňkám
jejich šíření do dalších orgánů.
Biologická léčba se používá v přesně určených situacích, neboť ani ona není zcela prosta
rizik. Nelze ji použít u každého nemocného onkologickým onemocněním. Používá se
- 32 -
u nádorů, o nichž je známo, že na konkrétní léčbu reagují, nebo v případě, že byly vyčerpány
jiné léčebné možnosti, popřípadě tehdy, kdy výskyt nežádoucích účinků zmařil použití
chemoterapie.(Snopková, 2010 [cit. 20.3.2012])
4.6 Vedlejší účinky léčby karcinomu prsu
Bohužel, nebyl zatím vynalezen lék nebo léčebný postup, který působil pouze a jenom na tkáň
nádoru. Každá léčebná metoda v různé míře postihuje i normální zdravou tkáň. Proto hranice
našich léčebných možností je dána snášenlivostí terapie právě těmito zdravými tkáněmi. Každá
léčebná metoda užívaná v onkologii je tedy doprovázena většími či menšími vedlejšími účinky,
které je třeba znát a zvládat.(Abrahámová 2000,s.29)
4.6.1 Vedlejší účinky po chirurgických zákrocích
Po záchovných operacích prsu většinou problémy nevznikají, jen občas je nutno provést
punkci nevstřebané tekutiny. Amputační operace s odstraněním podpažních uzlin mohou
představovat zásah do dynamiky horní končetiny.(Abrahámová 2000,s.29) Až u 10% žen
pooperační bolest přetrvává až několik měsíců. Pacientky mají pocit stahování a pálení
zejména v oblasti hrudní stěny, v okolí jizvy, v podpaží. Někdy si ženy stěžují na mrtvění
v okolí jizvy, omezenou hybnost v ramenním kloubu. Účinným prostředkem, kterým je
možno předcházet komplikacím onkologického onemocnění i intenzivní léčby je rehabilitační
program zahrnující včasnou fyzikální rehabilitaci, masáže a plavání. (Rakovina prsu,
2012[cit. 12.6.2012])
Dalším vedlejším účinkem po chirurgickém řešení karcinomu prsu může být lymfedém. Jde
o lymfatický otok paže na operované straně. Může se objevit ihned po operaci, ale i řadu let
po operaci bez souvislosti s případným rozvojem choroby. Postihuje asi 25 procent pacientek
po radikální mastektomii. Rehabilitace je na tento problém zaměřena a měla by začít
ihned po operaci. Zahrnuje cvičení, aplikaci kompresních rukávů, lymfodrenáže
a protiedémovou fyzioterapii. (Rakovina prsu, 2012[cit. 12.6.2012])
Odstranění prsu, zejména objemnějšího, může způsobit stranovou nerovnováhu přetahováním
hrudníku ke zdravé straně. Toto způsobuje bolesti v zádech a v krční páteři se ztuhlostí krku.
Proto je třeba ihned po zahojení jizvy začít nosit epitézu. V současné době je velký výběr
dokonalých epitéz, které se vkládají do podprsenky. Dokonalá, dobře vybraná epitéza, jeví
souhyby se zdravým prsem. Dobře padnoucí epitéza pomáhá k návratu
- 33 -
do normálního života.(Abrahámová,2000,s.30-31) Rekonstrukce prsu, která následuje
okamžitě po ablaci prsu pro invazivní karcinom není podle konsensu ze St. Gallen
považována za standartní postup a bezpečnost tohoto výkonu je nutno ověřit. V některých
zemích je rekonstrukce po ablaci pro maligní onemocnění dělána běžně, například Rakousko,
USA.
V naší republice se rekonstrukční operace provádějí nejdříve jeden rok od dosažení remise.
Pouze v případě, že ablace byla provedena pro karcinom in situ, není výhrady pro okamžitou
rekonstrukční operaci.(Kolařík et al., 2011,s.882-883)
4.6.2 Vedlejší účinky radioterapie
Radioterapie je lokální léčba, z tohoto důvodu vedlejší účinky projevují pouze v místech,
která byla ozářena. Z celkových příznaků bývá často zvýšená únavnost, projevující
se zejména v posledních dnech či týdnech ozařování. Péči o kůži v ozařované oblasti je nutno
věnovat zvýšenou pozornost. Během ozařovací kůry se může kůže stát suchou a ke konci
radiace svědivou až pálivou nebo naopak vlhnoucí. Někdy může dojít k zarudnutí
ozařovaných míst. (Abrahámová 2000,s.32) Podrážděnou a zarudlou kůži po ozařování je
nutno ošetřovat mastmi s kalciem a panthenolem. Mokvající kůži není možno natírat mastí,
takto poškozená kůže potřebuje stálý přístup vzduchu, použití prádla z bavlny a případně
desinfekci.
Podráždění srdečního svalu je velmi vzácnou komplikací a to zejména následkem
kombinované léčby cytostatiky a ozařování, zvláště je-li nádor na levé straně hrudníku.
Projevuje se bolestí na hrudi, dušností a celkovou únavou. Nebezpečí trvalého poškození je
minimální a tyto příznaky po ukončení léčby odezní.
4.6.3 Vedlejší účinky chemoterapie
U tohoto druhu léčby zhoubných nádorů jsou nežádoucí účinky časté a provázejí aplikace
téměř všech cytostatik. Některé účinky jsou pro všechny druhy cytostatik společné, některé
jsou specifické pro určitá cytostatika nebo skupiny s podobným chemickým složením.
Některé problémy se dostavují bezprostředně po aplikaci, jiné se objevují po několika dnech
či týdnech a mnohé se objeví s velmi dlouhým odstupem. Nyní popíši ty nejčastější z nich.
- 34 -
Nevolnost a zvracení se po aplikaci cytostatik dostavují velmi často. Reakce organizmu
je velmi individuální, a proto je třeba potíže tohoto druhu ihned konzultovat s ošetřujícím
lékařem. Dnes je možno nevolnosti předejít výběrem vhodného medikamentu. Alergická
reakce se může dostavit již v průběhu aplikace nebo bezprostředně po ní. Typickým projevem
jsou červené skvrny po těle, zčervenání v obličeji, svědění, vyrážka. Mohou se dostavit
dechové obtíže a v krajním případě, může dojít ke ztrátě vědomí. Každá pacientka je
při podání cytostatik pod přísnou kontrolou a v rámci podání cytostatik se podávají léky
na snížení alergické reakce. (Rakovina prsu, 2012[cit. 12.6.2012])
Nejcitlivější tkáň na chemoterapii je kostní dřeň. Je to proto, že jde o krvetvornou tkáň,
jejíž buňky se rychle dělí, a proto se stávají snadnou kořistí cytostatik. Léčba může poškodit
jak zralé krvinky v krevním oběhu, tak rezervní zásobu krvinek v kostní dřeni a bohužel
také kmenové buňky, z nichž se bílé krvinky vyvíjejí. Proto je cytostatická kůra rozdělena
do cyklů, aby se zdravé tkáně poškozované léčbou mohly obnovit. Hladina leukocytů je
při chemoterapii přísně sledovaná opakovanými vyšetřeními krevního obrazu. Hematologická
toxicita léčby, může být důvodem k jejímu zkrácení, nebo ukončení. V důsledku poklesu
leukocytů je snížena obranyschopnost organizmu. Ten je proto náchylný k infekcím různého
druhu, jejichž původcem jsou viry, bakterie, plísně. Infekce může postihnout kůži, sliznice
dutiny ústní, trávicího traktu, močových cest, dýchacích cest. Problémy mohou být lokální,
například bolesti při polykání, dušnost, rýma, průjem, nebo celkové, mezi které patří třesavka,
zimnice, únava, slabost. Řešení těchto problémů patří do rukou ošetřujícího lékaře.
Kromě úbytku leukocytů, klesá i počet trombocytů. Krevní destičky odpovídají v organizmu
za srážlivost krve a při jejich nedostatku vzniká riziko silného krvácení i z drobných ran,
dochází k samovolnému krvácení z nosu, petechie na kůži, nález krve ve stolici nebo v moči.
Na tyto problémy je nutno ihned upozornit lékaře. (Rakovina prsu, 2011[cit. 12.6.2012])
Mezi velmi špatně tolerované vedlejší účinky chemoterapie patří alopecie. Vypadávání vlasů,
popřípadě veškerého ochlupení včetně obočí a řas je pro ženu velmi nepříjemná z hlediska
společenského. Ze zdravotního hlediska jde o bezvýznamný fenomén. Každá pacientka má
nárok alespoň na částečnou úhradu paruky od zdravotní pojišťovny. Bohužel
i po této úhradě přesáhne částka tisíc korun.
Záněty sliznice dutiny ústní jsou časté zvláště při kombinované léčbě cytostatiky
a ozařování. Po aplikaci cytostatik vznikne v ústech primární zánět, a na takto oslabenou
sliznici se naváže sekundární infekce plísňová, bakteriální či virová. Poškození sliznice je
- 35 -
velmi bolestivé a značně ztěžuje přijímání potravy. Aplikuje se protiplísňová, antibakteriální
nebo antivirová léčba.
Zánět střevní sliznice, průjem. Střevní sliznice je na působení cytostatik velmi citlivá. Zánět
se projevuje bolestmi, nadýmáním a průjmem. Základem léčby je dieta, nedráždivá,
nenadýmavá strava, dostatečné množství tekutin. Průjem je nutno léčit, aby nedošlo
k rozvratu vnitřního prostředí. (Rakovina prsu, 2011[cit. 12.6.2012])
4.6.4 Vedlejší účinky hormonální léčby
Blokáda činnosti vaječníků v době před klimakteriem má za následek umělý přechod.
Pacientky trpí na zvýšené pocení tzv.“návaly horka“, podrážděnost, depresivní stavy, suchost
sliznic. Jakákoliv substituční hormonální léčba je v daném případě zcela nevhodná.
Zmírňování těchto vyžaduje podrobnou poradu s lékařem. Tamoxifen je snášen velmi dobře
a vedlejší účinky jsou minimální. Velmi zřídka může dojít ke gynekologickému krvácení
nebo zvýšené náchylnosti k zánětům a trombózám žil dolních končetin. V těchto nepočetných
případech je nutno tamoxifen vynechat a lékař ordinuje jiný hormonální lék.(Abrahámová
2000,s.34)
4.6.5 Vedlejší účinky biologické léčby
Tento druh léčby je léčba cílená neboť zasahuje pouze patologické buňky. Nežádoucí účinky
jsou z tohoto důvodu méně časté a stejně jako u léčby hormonální nepředstavují bezprostřední
ohrožení na životě. Jediným akutním nebezpečím je pro některé pacientky může být akutní
alergická reakce. Nejvíce vedlejších účinků má preparát bevacizumab, který působí na krevní
systém. Tento preparát může způsobit zánět žil, zužování a ucpávání cév až embolii, která je
životu nebezpečná. Dále může dojít ke krvácení ze sliznic, krvácení z nosu, vykašlávání krve,
krev ve stolici, krvácení z konečníku. Tyto potíže jsou pečlivě monitorovány a vyžadují
urgentní zásah lékaře. (Rakovina prsu 2011[cit. 12.6.2012])
- 36 -
5 SOCIÁLNÍ PODPORA ONKOLOGICKÝCH PACIENTŮ
Onkologický pacient nepotřebuje pouze léčbu a ošetřovatelskou péči. Jeho spektrum potřeb je
širší. Ve velkých onkologických centrech o pacienta pečuje multidisciplinární tým,
jehož součástí je i sociální pracovník. Onkologický pacient má specifické potřeby během
léčby, remise a rehabilitace, případně recidivy onemocnění. Pacient by měl získat informace
o tom, jaké existují dávky, výhody a jaké jsou podmínky jejich přiznání. Dále by měla být
informována rodina, která poskytuje podporu a pomoc a mnohdy je vyčerpaná dlouhou
nemocí a rekonvalescencí svého příslušníka.(Slavíková, 2011, sympozium)
5.1 V době zjištění diagnózy a vyšetřování
Sociální poradenství a řešení problémů je nutné, aby pacientka mohla nastoupit léčbu.
Především je nutné finanční poradenství, neboť ne každá pacientka má nárok na výplaty
dávek v pracovní neschopnosti. Zde se nabízí buď- to jednorázové, či opakované dávky
v hmotné nouzi, nebo předčasné přiznání invalidního důchodu již v prvním roce léčby.
V případě, kdy sama nemocná pečuje o malé děti, či seniory, nebo je matka samoživitelka je
nutné navrhnout náhradní řešení péče, aby se pacientka mohla začít léčit. Zákon vymezuje
situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými
událostmi. Napomáhá řešení některých nárazových situací. Pomoc v hmotné nouzi vychází
ze zákona 111/2006 Sb.(Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012 [cit.11.6.2012])
5.2 V době onkologické léčby
V době intenzivní onkologické léčby pacientům ulehčí jejich situaci systém mimořádných
výhod, které vychází z vyhlášky 182/1991 Sb. Zde se na základě posouzení dlouhodobě
nepříznivého stavu lékař LPS OSSZ přizná mimořádnou výhodu, průkazy TP, ZTP, ZTP/P.
Bohužel posuzování je pro onkologické pacienty nevýhodné, jelikož jsou preferováni klienti
s těžkým zdravotním postižením, které podstatně omezuje jejich pohybovou nebo orientační
schopnost. Není zde zohledněn stav onkologických pacientů například při chemoterapii,
nebo bezprostředně po operaci. Nelze nezmínit dlouhou dobu od podání žádosti po vyřízení,
která se počítá na měsíce. Stejné problémy provázejí žádosti o příspěvek na provoz
motorového vozidla.
- 37 -
Vítanou pomocí je příspěvek na péči, pravidelná dávka poskytovaná podle zákona
o sociálních službách. Příspěvek na péči je poskytován osobám závislým na péči jiné osoby
a je určen na úhradu za pomoc, která je klientce poskytována, profesionálem nebo rodinným
příslušníkem. Příspěvek na péči je odstupňován podle stupně závislosti na pomoci druhé
osoby od I. do IV. stupně. Posuzuje se mobilita, orientace, komunikace, tělesná hygiena
a podobně. Ani tato stupnice nezohledňuje specifika onkologických pacientů a její přiznání
trvá více jak kalendářní měsíc. V některých případech se jí onkologický pacient
ani nedožije.(Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012 [cit. 10.1.2012])
Příspěvek na zvláštní rehabilitační a kompenzační pomůcky funguje na základě poukazů
vydaných ošetřujícím onkologem. Dále může pacientka využít pečovatelskou službu (obědy,
nákupy, pomoc v domácnosti) a v případě potřeby domácí zdravotní péči, která v domácím
prostředí provádí například odběry krve, převazy…). (Slavíková, 2012, sympozium)
Doprava onkologického pacienta je zajištěna převozovou službou, poukazy by měl vypisovat
praktický lékař. Pro pacientku to znamená opakovanou návštěvu praktického lékaře
pro poukazy, kterých je v případě ozařování potřeba deset za týden. Onkologická centra tuto
službu neposkytují. Převoz soukromým vozidlem je zřejmě nejlepším a hlavně
nejpohodlnějším řešením, ale v případě FN Olomouc, onkologické kliniky je nedostatek
parkovacích míst v blízkosti kliniky i pro invalidní pacienty.
5.3 V době remise a rehabilitace
Po skončení léčebné kůry by měla navazovat rehabilitační péče. Donedávna nebyli pacienti
s onkologickou diagnózou považováni za vhodné kandidáty pro rehabilitační péči, ať již byla
choroba považována za vyléčenou nebo v progresi. Rehabilitační péče je vzhledem k nejisté
prognóze odsouzena na okraj zájmu rehabilitačních zařízení. Primární bariérou k optimálnímu
rehabilitačnímu přístupu je nedostatečná informovanost o principech rehabilitace
onkologických pacientů a také nedůvěra k optimálnímu efektu léčby. Rehabilitace by měla
být zahájena co nejdříve při stanovení diagnózy a měla by pokračovat ve všech fázích léčby
do zotavení a stabilizace stavu.(Trávníčková 2004,s.9-10)
- 38 -
5.4 V terminálním stádiu nemoci
V tomto těžkém období pro samotnou pacientku i nejbližší příbuzné je nutná intenzivní
spolupráce s praktickým lékařem, k zajištění adekvátní paliativní léčby. Podpora a pomoc
rodině, mnohdy již vyčerpané dlouhou nemocí příslušníka, snaha o zvýšení stupně výhod
a příspěvků. Využití půjčovny kompenzačních pomůcek (jen velká města), v malých městech
je možno využít půjčování pomůcek z Charity. Nutné je zvážit fyzické i psychické síly
rodinných příslušníků a nabídnout zajištění následné péče v nejlepším případě hospicové
péče, při nedostatku kapacity hospice, potom umístění pacientky na LDN. (Slavíková, 2012
sympozium)
V systému péče o onkologického pacienta má sociální pracovník nezastupitelnou úlohu.
Pacientka se zhoubným nádorem nemá sílu, znalost a mnohdy ani možnost čerpat sociální
péči. Finanční pomoc je pro tyto pacienty těžko dostupná. Posuzovací tabulky nezohledňují
specifika onkologického onemocnění a tak se dávky stávají nedostupné. Systém těchto dávek
je poměrně složitý a jejich získání je časově i organizačně náročné. Často se stává,
že se pacientka získání finanční pomoci vůbec nedožije. V budoucnu by mělo dojít k úpravě
systému sociálních dávek, aby zachytil i onkologické pacienty, mělo by dojít k rozšíření sítě
hospicové péče a v neposlední řadě by měl být dán větší prostor psychosociální péči
na onkologických klinikách. (Slavíková, sympozium 2012)
- 39 -
6 REHABILITACE PACIENTEK S KARCINOMEM PRSU
6.1 Způsoby rehabilitace
Pacientky s onkologickou diagnózou mají v dnešní době vzhledem k brzké diagnostice
a úspěšné léčbě vysoké procento dlouhodobého přežití. Donedávna nebyly pacientky
s onkologickou diagnózou vhodnými kandidátkami pro rehabilitační péči. Rehabilitační péče
v naší republice vzhledem ke špatné prognóze odsouzena na okraj zájmu oboru, maximálně
s následnou intervencí v oblasti protetiky a adaptačního vybavení. Některým pacientkám
se naopak dostalo rehabilitační péče pouze v akutní a časné pooperační fázi terapie.
Rehabilitační péče by měla být zahájena co nejdříve a měla by pokračovat ve všech fázích
léčby do zotavení a stabilizace stavu. Rehabilitační péče je poskytována formou konzultační
a konsiliární, ambulantní nebo hospitalizací na specializovaném rehabilitačním pracovišti,
formou lázeňské péče a v neposlední řadě prostřednictvím rekondičních pobytů dobrovolných
sdružení pacientů. Rehabilitační program musí respektovat anatomické postižení oblasti,
histologický typ nádoru a stadium onemocnění, onkologickou léčbu a její vedlejší účinky, věk
pacientky, prognózu, psychický stav a sociálním zázemí. Výsledkem rehabilitačního procesu
je maximální zlepšení kvality života, soběstačnosti a nezávislosti a návrat do normálního
života a zaměstnání s minimálním pracovním omezením. Základem adekvátní rehabilitační
péče je týmová spolupráce se všemi odborníky, kteří se zúčastnili léčby. Samozřejmostí je
propojení mezi rehabilitačním týmem a rodinou.(Trávníčková 2004,s.9-10)
Karcinom prsu je jedním z velmi častých maligních onemocnění, které postihuje velké
množství žen. Mortalita tohoto onemocnění je stále vysoká, ale v posledních letech bylo
dosaženo značných pokroků i v léčbě pokročilých nádorů. Chirurgický výkon a radioterapie
mohou vést k podstatnému postižení měkkých tkání, zkrácení přidružených struktur a mnohdy
omezení hybnosti v ramenním kloubu. Dále se objevují bolesti v oblasti hrudní stěny,
v oblasti axily, někdy fantomové vjemy a v 20% se postupně rozvíjí lymfedém horní
končetiny na postižené straně. Zahájení rehabilitace je proto indikováno co nejdříve
po operačním výkonu. (Trávníčková 2004,s.38)
- 40 -
Rehabilitace pacientek s karcinomem prsu rozdělujeme podle cílů:
Léčebná rehabilitace: Snaha o dosažení plně funkčního nebolestivého ramenního kloubu,
prevence svalové dysbalance v oblasti pletence ramenního, omezení fixace nesprávných
pohybových vzorců, obnovení volné pohyblivosti hrudníku a správného způsobu dýchání.
Nedílnou součástí je léčba lymfedému.
Před chirurgickým výkonem je třeba znát anamnestické údaje o výchozím rozsahu pohybu
v ramenním kloubu. Definitivní chirurgická léčba závisí na klasifikaci tumoru a rozhodnutí
pacientky pro konzervativní nebo radikální postup. Rehabilitační plán bezprostředně
po operaci začíná bandáží elastickou kompresí ramena i paže pro minimalizaci lymfedému.
Rameno a paže by neměly být po výkonu fixovány k hrudní stěně vzhledem k rychlému
rozvoji adhezivní kapsulitidy ramenního kloubu. Jsou doporučeny různé techniky,
například dle Degensheina, kdy paže svírá pravý úhel k hrudníku, rameno je v zevní rotaci,
ruka je podložena polštářem. Tato pozice ponechává volný loketní kloub, a pokud je dodržena
24-48 hodin, dá se předpokládat, že pacientka bude mít 90 stupňů nebolestivý rozsah abdukce
a plnou zevní a vnitřní rotaci v ramenním kloubu. Po direkci axily, nebo disrupci některého
svalu v oblasti ramenního pletence je doporučeno zahájit aktivní rehabilitaci 3. až 5. den
po operaci, kdy je operační rána stabilizována a jsou odstraněny drény. Intenzita tenze
v sutuře je posuzována při šetrném pasivním pohybu v ramenním kloubu do abdukce, antefixe
a zevní rotace. Samozřejmostí je od prvního dne po výkonu aktivní cvičení hybnosti prstů,
zápěstí, lokte, druhostranné končetiny a dolních končetin včetně cévní a dechové gymnastiky.
Od prvního dne je vhodné začít se cvikem „stisknutí ruky“, kdy pacientka má v dlani měkký
smotek a provádí stisk v dlani. Tento cvik podporuje lymfatickou drenáž a snižuje pooperační
otoky. Aktivní cvičení mimo zapojení horní končetiny by mělo začít 2. až 3. den po operaci.
Dále je nezbytné izometrické posilování oslabených svalů, zde především manžety rotátorů,
flexory, extenzory ruky a předloktí. Při odstranění mm. pectorales jsou indikována odporová
cvičení. Lymfedém je velmi častou komplikací pacientek, vzniká z důvodu blokády odtoku
lymfy vlivem operačního zákroku, nebo radiační fibrózou. Lymfedém narušuje metabolismus,
hlavně oxidační procesy v buňkách, zhoršuje odstraňování zplodin metabolismu, oslabuje
přísun a pohyb lymfocytů a makrofágů, čímž je narušena imunita. Velikost lymfedému může
dosahovat obrovských rozměrů s naprostou parézou akra končetiny vlivem vzrůstajícího tlaku
na nervové struktury. Z terapeutického hlediska rozlišujeme reverzibilní stadium edému
a ireverzibilní stadium. (Trávníčková 2004,s.38-41)
- 41 -
Rehabilitace se snaží řešit problematiku lymfedému
1/Manuální lymfodrenáží, kdy pomocí manuální techniky terapeut pomáhá zlepšit odtok
lymfy z periférie. Tato metoda je efektivní, ale časově velmi náročná.
2/ Mechanoterapie pomocí tlakové masáže – pneumatická kompresivní terapie, která využívá
princip masážní přetlakové vlny v postupném systému komor od periferie do centra.
3/ Vakuum – kompresivní terapie je ideální léčebnou metodou, problém může být velký
objem končetiny, která se nevleze do pracovního válce. Mezi další nevýhody patří vysoká
pořizovací cena zařízení. Přístroj pracuje na principu střídání přetlaku a podtlaku plynu
ve válci, do něhož je vložena končetina.
4/ Kompresivní bandážování, toto užívá se u reverzibilního i u ireverzibilního lymfedému
a slouží k udržení dosaženého objemu končetiny, nelze jej využít k normalizaci objemu.
5/ Speciální cvičení – toto začíná již v časném pooperačním období polohování, elevace
končetiny. Poté se pokračuje podle speciálního cvičebního programu. (Trávníčková
2004,s.27-29), Praktické provedené je obsahem přílohy číslo čtyři.
- 42 -
II PRAKTICKÁ ČÁST
7 METODIKA PRÁCE
Praktická část diplomové práce bude tvořena dvěma částmi, respektive kapitolami. První část
bude zaměřena na provedení dotazníkového šetření mezi ženami navštěvující
porodnicko-gynekologickou ambulanci MUDr. RNDr. Vojtěcha Konečného. Věk
respondentek byl mezi 25 až 56 lety. Základním cílem výzkumného šetření bude zjistit úroveň
informovanosti o zhoubných onemocněních prsu, samovyšetření prsu a v neposlední řadě
využití celoplošného screeningového vyšetření prsu. Dotazníkové šetření bylo provedeno
během podzimu 2012. Jak již bylo uvedeno výše, použitou metodou bude písemné
dotazování, jež patří mezi jednodušší metody získávání potřebných dat.
V dotazníku budou použity tři druhy otázek. Nejčastěji budou použity uzavřené otázky,
které nabízejí několik možných variant odpovědí, ze kterých si dotazovaná vybírá jednu
odpověď, která se nejvíce blíží jejímu názoru. Výhody takto položených otázek jsou
spatřovány v jednoduchém vyplnění odpovědí, v nasměrování respondentky na to, co zajímá
tazatele
a v neposlední řadě snadné zpracování odpovědí. Jako každá metoda má užití uzavřených
otázek i své úskalí. Mezi ně patří nahodilé vyplnění, odpovědi nemusí vystihnout názor
respondenta, jsou poměrně složité na vytváření. Dále byly v dotazníku užity polouzavřené
otázky, které kombinují výhody (ale také nevýhody) otevřených a uzavřených otázek.
Polouzavřená otázka vznikne přidání varianty "jiný důvod, jiný význam, ano, proč…"
do uzavřené otázky, která je vlastně otevřenou otázkou a umožňuje respondentovi volně
vyjádřit svůj názor.
Samotnému dotazníkovému šetření předcházela tvorba dotazníku, jež byla podrobena
zkušebnímu šetření. Tohoto zkušebního šetření se zúčastnilo deset respondentek, ve věkovém
rozpětí 30 až 69 let. Jeho cílem bylo odhalit případné nejasnosti a nesrozumitelnosti
v nastavených otázkách dotazníkového šetření. Vzhledem k tomu, že výsledky zkušebního
šetření neukázaly potřebu navržené otázky měnit, mohla jsem přistoupit k samotné distribuci
dotazníků mezi klientkami navštěvujícími ordinaci.
Druhou část praktického oddílu diplomové práce budou tvořit výstupy zjištěné
z dotazníkového šetření. Z výsledků dotazníkového šetření budou vyvozeny návrhy
na zlepšení informovanosti žen o nemocech prsu, samovyšetření a lepší využívání možnosti
screeningového programu mamografie v ČR.
- 43 -
8 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ZAMĚŘENÉ NA INFORMOVANOST ŽEN
O KARCINOMU PRSU
Dotazníkového šetření se zúčastnilo 105 žen, jelikož byly dotazníky rozdávány
v gynekologicko-porodnické ambulanci a ihned vyplněny, byla návratnost 100%.
Otázky z dotazníkového šetření lze rozdělit do tří kategorií.
První série otázek se týká znalostí žen o zhoubném onemocnění prsu o jeho frekvenci
výskytu, o familiárním výskytu o počtu nemocných ve srovnání se zhoubnými nádory
postihujícími jiné orgány lidského těla, druhá část otázek se týkala samovyšetření prsu,
znalosti o této metodě obecně, zdrojích těchto znalostí a hlavně pravidelném využití znalostí
v praxi. Třetí oblast otázek byla zaměřena na informovanost žen o preventivním
mamografickém vyšetření vybraných věkových skupin a využití o screeningu na vyhledávání
zhoubného onemocnění prsu v praxi.
Hypotéza 1:70%-80% žen získává informace o onemocnění prsu a jeho prevenci
od zdravotníků.
Hypotéza 2 : Samovyšetření prsu provádí ženy nezávisle na věku.
Hypotéza 3 : Využívání preventivního mamografického vyšetření nezávisí na vzdělání žen.
- 44 -
1. Otázka
Úvodní otázka celého dotazníku zněla, zda se dotázané ženy domnívají, že by prs mohl být
postižen maligním (zhoubným) onemocněním. Na takto podanou otázku, odpověděly
dotázané takto: 72 (68,57%) označilo prsy jako místo často napadené zhoubným
onemocněním, 7 (6,66%) považuje zhoubné onemocnění prsu za neobvyklé, 15 (14,28%)
uvedlo, že se nemoc vyskytuje jen v predisponovaných rodinách, 11 (10,47%) nechce
o maligním onemocnění prsu mít žádné poznatky.
Tabulka číslo 1
Odpověď Četnost Procenta
a) prsy jsou často napadeny zhoubným onemocněním 72 68,57%
b) zhoubné onemocnění je u prsů velmi neobvyklé 7 6,66%
c) vyskytuje se jen v některých rodinách 15 14,28%
d) o nemoci nechci ani slyšet 11 10,47%
A) 69%
B) 7%
C) 14%
D) 10%
Graf číslo 1
a) časté napadení zhoubným onemocněním b) velmi neobvyklé zhoubné onemocnění c) jen u některých rodin d)nechci nic slyšet, ještě bych ji přivolala
- 45 -
2. Otázka
Cílem této otázky bylo zjistit, na jaké maligní onemocnění ženy z ČR nejčastěji umírají.
Za nejčastější smrtelné maligní onemocnění uvedlo 44 (41,9%) žen na prvním místě rakovinu
děložního čípku, 9 (8,57%) rakovinu plic, 19 (18,08%) rakovinu prsu a 32 (30,47%) postavilo
na první místo rakovinu tlustého střeva.
Tabulka číslo 2
Odpověď Četnost Procenta
a) rakovina děložního čípku 44 41,90%
b) rakovina plic 9 8,57%
c) rakovina prsu 19 18,09%
d) rakovina tlustého střeva 32 30,47%
A) 42%
C) 9%
B) 18%
D) 31%
Graf číslo 2
a) rakovina děložního čípku b) rakovina plic c) rakovina prsu d) rakovina tlustého střeva
- 46 -
3. Otázka
Třetí otázka se týkala četnosti výskytu diagnózy rakoviny prsu. 13 (12,38%) žen uvedlo roční
přírůstek onkologicky nemocných s rakovinou prsu o 3000, 28 (26,66%) o 6000 pacientek,
9 (8,27%) o 8000 žen a 55 (52,38%) dotazovaných nemá představu o počtu nově zachycených
případů.
Tabulka číslo 3
Odpověď Četnost Procenta
a) 3000 ženám 13 12,38%
b) 6000 ženám 28 26,66%
c) 8000 ženám 9 8,27%
d) nemám představu 55 52,38%
A) 12%
B) 27%
C) 8%
D) 53%
Graf číslo 3
A) 3000 ženám B) 6000 ženám C) 8000 ženám D) nemám představu
- 47 -
4. Otázka
Další otázka byla zaměřena na dostatečnou informovanost o zhoubném onemocnění prsu.
14 (13,33%) žen má dostatek informací o maligním onemocnění prsu, 7 (6,66%) nemá
o téma zájem, 71 (67,61%) má neúplné a částečné informace,13 (12,38%) dotazovaných
nechce o daném problému mluvit.
Tabulka číslo 4
Odpověď Četnost Procenta
a) mám dostatek informací 14 13,33%
b) nevím, toto téma mě nezajímá 7 6,66%
c) něco vím, částečně jsem informována 71 67,61%
d) nechci nic vědět, ještě bych nemoc přivolala 13 12,38%
13%
7%
68%
12%
Graf číslo 4
a) mám dostatek informací b) nevím, toto téma mě nezajímá c) něco vím, částečně jsem informována d) nechci nic vědět, ještě bych nemoc přivolala
- 48 -
5. Otázka
Pozitivní statistiku poskytla odpověď na otázku, zda lze snížit riziko vzniku zhoubného
nádoru. Ženy měly možnost otevřené odpovědi ve smyslu ano s doplněním vlastního názoru,
nebo ne + vlastní názor „proč.“ 69 žen odpovědělo ano a přidalo preventivní vyšetření, 13
(12,38%) uvádí jako možnost snížení rizika vzniku zhoubného nádoru dodržování zdravého
životního stylu, 7 (6,66%) žen uvedlo, že snížení rizika souvisí s odbouráním stresu
a stresových situací, 11 (10,47%) se domnívá, že nelze snížit riziko vzniku maligního
onemocnění prsu, jelikož je geneticky zakódováno.
Tabulka číslo 5
Odpověď Četnost Procenta
a) Ano- preventivní vyšetření 69 70,49%
b) Ano- zdravý životní styl 13 12,38%
c) Ano- odbourání stresu 7 6,66%
d) Ne- nelze snížit riziko maligního onemocnění prsu 11 10,47%
71%
12%
7%
10%
Graf číslo 5
A) Ano- preventivní vyšetření B) Ano- zdravý životní styl C) Ano- odbourání stresu D) Ne- nelze snížit riziko maligního onemocnění prsu
- 49 -
6. Otázka
Další otázka prověřila přehled o tom, co má největší vliv na úspěšné vyléčení zhoubného
nádoru v prsu. Ženy odpověděly následujícím způsobem: 15 (14,28%) si myslí, že věk je
důležitý faktor ovlivňující léčbu, 11 (10,47%) považuje za nejdůležitější pracoviště, kde je
nemocná léčena, 72 (68,47%) považuje za nejdůležitější včasné odhalení nemoci a 7 (6,66%)
dotázaných považuje za limitující věk pacientky.
Tabulka číslo 6
Odpověď Četnost Procenta
a) věk pacientky 15 14,28%
b) druh pracoviště, které ženu léčí 11 10,47%
c) včasné odhalení nemoci 72 68,57%
d) tělesná konstituce pacientky 7 6,66%
A) 14%
B) 10%
D) 69%
C) 7%
Otázka číslo 6
A) věk pacientky B) druh pracoviště, které ženu léčí C) včastné odhalenínemoci D) tělesná konstituce pacientky
- 50 -
7. Otázka
Další otázka byla zaměřena na znalost techniky samovyšetření prsu. Zde je potěšující, že 85
(80,95%) žen, prokázalo znalost postupu, 10 (9,52%) neví, co pojem znamená a 10 (9,52%)
nemá přesnou představu o pojmu samovyšetření prsu. Těchto téměř 20% žen, které metodiku
neznají, mohou svou neznalost draze zaplatit. V době přístupu k internetu není problém
si potřebné informace obstarat. Svou úlohu by měl sehrát i ošetřující gynekolog,
nebo pracovník screeningového, mamografického centra, jenž by měl znalost techniky
prověřit a při zjištění nedostatků je odstranit.
Tabulka číslo 7
Odpověď Četnost Procenta
a) ano 85 80,95%
b) ne 10 9,52%
c) nevím přesně, něco jsem o tom slyšela 10 9,52%
81%
9%
10%
Graf číslo 7
a) ano b) ne c) nevím přesně, něco jsem o tom slyšela
- 51 -
8. Otázka
Další otázka se týkala osob, které podaly ženám instrukce o technice samovyšetření prsu.
Nejvíce žen 56, (53,33%) získalo informace z internetu, propagačních materiálů a médií,
což je velmi mnoho i v době, kdy tyto technologie ovládají náš život. Některé informace
by měli předávat spíše při osobním setkání odborníci, shodně 20 žen (19,04%)
od gynekologa, nebo příbuzných a kamarádek, a 9 žen (8,57%) tuto metodu dosud nezná.
Tabulka číslo 8
Odpověď Četnost Procenta
a) gynekolog nebo praktický lékař 20 19,04%
b) příbuzná, nebo kamarádka 20 19,04%
c) informace mám z internetu, médií 56 53,33%
d) tuto metodu neznám 9 8,57%
A) 19%
B) 19%
C) 53%
D) 9%
Graf číslo 8
A) gynekolog nebo praktický lékař B) příbuzná nebo kamarádka C) informace z internetu, propagačních letáků, medií D) tuto metodu neznám
- 52 -
9. Otázka
Další otázka byla zaměřena na techniku samovyšetření prsu, Na takto položenou otázku, ženy
a dívky odpověděly takto: Pouze 19 (18,09%) žen provádí samovyšetření každý měsíc,
což je velmi málo, 65 (61,09%) je provádí nepravidelně, 5(4,76%) nepovažuje toto vyšetření
za důležité, a proto je neprovádí, 16 žen (15,23%) vyšetření neprovádí, ale cítí potřebu
s ním v nejbližší době začít. Právě u poslední skupiny by měla intervence ze strany
ošetřujícího lékaře, nebo porodní asistentky velký smysl.
Tabulka číslo 9
Odpověď Četnost Procenta
a) ano pravidelně, každý měsíc 19 18,09%
b) nepravidelně, jak si vzpomenu 65 61,90%
c) neprovádím, považuji to za nedůležité 5 4,76%
d) neprovádím, ale cítím, že bych měla 16 15,23%
18%
62%
5%
15%
Graf číslo 9
A) ano pravidelně, každý měsíc B) nepravidelně, jak si vzpomenu C)neprovádím, nepovažuji to za důležité D) neprovádím, ale cítím, že bych měla s touto činností začít
- 53 -
10. Otázka
Z jakých důvodů jsem začala se samovyšetřováním prsu? Důvody dotázané ženy
specifikovaly následovně: 21 (19,94%) uvedlo jiný, více nespecifikovaný důvod, 13 (12,38%)
jej provádí na doporučení gynekologa, 58 (55,24%) to dělá pro své zdraví, 13 (12,38%)
z důvodu výskytu onkologického onemocnění v rodině.
Odpověď Četnost Procenta
a) doporučil mi to gynekolog 13 12,38%
b) dělám to pro své zdraví 58 55,24%
c) v rodině máme onkologické onemocnění prsu 13 12,38%
d) jiný důvod 21 19,94%
13%
55%
12%
20%
Otázka číslo 10
A) doporučil mi to gynekolog B) dělám to pro své zdraví C) v rodině máme onkologické onemocnění prsu D) jiný důvod
- 54 -
11. Otázka
Jaký význam přikládají dotazované ženy samovyšetření prsu? Menší počet 18 (17,14%) žen
se mylně domnívá, že samovyšetřením prsu mohou zabránit vzniku zhoubného onemocnění,
85 (80,95%) je přesvědčeno, že tato metoda umožní včasné odhalení zhoubného onemocnění
a tím zjednoduší průběh léčby a hlavně zvýší šance na vyléčení, 2 (1,9%) dotázané uvedly,
že díky samovyšetření „má klidné spaní.“ Toto vyjádření se dá pochopit stejně, jako odpověď
skupiny žen, která se díky samovyšetření snaží o odhalení nemoci v raném stádiu.
Tabulka 11
Odpověď Četnost Procenta
a) zabráním nemoci 18 17,14%
b) odhalím případné onemocnění v raném stádiu 85 80,95%
c) jiný význam 2 1,90%
17%
81%
2%
Graf číslo 11
A) zabráním nemoci B) odhalím případné onemocnění v raném stádiu C) jiný význam
- 55 -
12. Otázka
Na otázku, kdy je nejlepší provádět samovyšetření prsu, odpověděly ženy takto: 25 (23,8%)
žen se domnívá, že vyšetření by se mělo provádět během menstruace, 50 (47,61%) těsně
po skončení menstruace, 23 (21,9%) v půli cyklu, 7 (6,66%) ve druhé půli menstruačního
cyklu.
Tabulka číslo 12
Odpověď Četnost Procenta
a) během menstruace 25 23,80%
b) těsně po skončení mense 50 47,61%
c) v půli cyklu 23 21,90%
d) v druhé polovině cyklu 7 6,66%
24%
47%
22%
7%
Graf číslo 12
A) během menstruace B) těsně po skončení menses C) v půli cyklu D) v druhé polovině cyklu
- 56 -
13 Otázka
Jak by jednaly dotázané ženy, při nálezu útvaru ve svém prsu, odpověděly některé
velmi neočekávaně. 29 žen (27,61%) by upozornilo až při následující kontrole
svého gynekologa, nález by je nepřiměl k okamžitému jednání, 3 (2,85%) by si nepřipustily
závažnost situace a lékaře by pro tento problém vůbec nenavštívily, 65 (61,9%) žen by šlo
ihned k lékaři, 8 (7,61%) dotázaných by počkalo do příští menstruace a při nezměněném
nálezu by vyhledalo pomoc.
Tabulka číslo 13
Odpověď Četnost Procenta
a) při příští kontrole u gynekologa bych na to upozornila 29 27,61%
b) nepřipustila bych si závažnost situace a k lékaři bych nešla 3 2,85%
c) ihned bych šla k lékaři 65 61,9%
d) jiný postup, napište 8 7,61%
28%
3%
62%
7%
Graf číslo 13
A) při příští kontrole u gynekologa bych na to upozornila B) nepřipustila bych si závažnost situace a k lékaři bych nešla C) ihned bych šla k lékaři D) jiný postup, napište
- 57 -
14. Otázka
Na otázku, zda dotázané ženy poučily svou dorůstající dceru o metodě samovyšetření prsu,
odpověděly v následujícím pořadí: 35 (33,33%) nemá dceru, 1 (0,96%) se domnívá,
že si dcera informace získá sama, nezávisle na matce, 16 (15,23%) nepovažuje poučení
za nutné, 53 (50,47%) svou dceru poučila a považuje tyto informace za důležité.
Tabulka číslo 14
Odpověď Četnost Procenta
a) nemám dceru, netýká se mě to 35 33,33%
b) nepoučila, informace si získá sama 1 0,96%
c) nepoučila jsem ji, nepovažuji to za nutné 16 15,23%
d) poučila, považuji to za důležité 53 50,47%
33%
1% 15%
51%
Graf číslo 14
A) nemám dceru, netýká se mě to B) nepoučila, informace si získá sama C) nepoučila jsem ji, nepovažuji to za nutné D) poučila, považuji to za důležité
- 58 -
15. Otázka
Další otázka se týkala ochoty a motivovanosti dotázaných žen zapojit se do preventivního
programu vyšetření mamografem, nebo zda jim stačí samovyšetření? Na takto položenou
otázku, odpověděly dotázané ženy následovně: 23 (21,9%) si myslí, že stačí
pouze samovyšetření prsu, jelikož své tělo znají dobře a díky tomu odhalí jakoukoliv změnu
dostatečně brzy. 53 (50,47%) je přesvědčeno o nutnosti doplnit samovyšetření mamografem,
nebo ultrazvukovým vyšetřením, 29 (27,61%) nepovažuje za nutné vyšetřovat prsy,
pokud netrpí žádnými klinickými příznaky, jiný názor nikdo z dotázaných nevyjádřil.
Tabulka číslo 15
Odpověď Četnost Procenta
a) stačí samovyšetření, odhalím změnu velmi brzy 23 21,90%
b)samovyšetření nestačí, je nutné jej doplnit o mamograf či ultrazvuk 53 50,47%
c) není nutné vyšetřovat prsy, pokud nemám žádné problémy 29 27,61%
22%
50%
28%
0% Graf číslo 15
A) stačí samovyšetření, odhalím změnu velmi brzy B) samovyšetření nestačí, je nutné jej doplnit o mamograf či ultrazvuk C) není nutné vyšetřovat prsy,
- 59 -
16. Otázka
Které z těchto příznaků považujete za typické pro zhoubné onemocnění prsu? Na tuto otázku
odpověděly ženy v tomto pořadí: 23 (21,9%) považuje za nebezpečný příznak výtok
z bradavky, 3 (2,85%) celkovou nevolnost, únavu, 16 (15,24%) zarudnutí a bolest v prsu, 53
(50,47%) vyhmatání útvaru v prsu, kombinaci únavy a bolesti v prsu 1 (0,96%), bolest
a vyhmatání útvaru 9 (8,57%).
Odpověď Četnost Procenta
a) výtok z prsní bradavky 23 21,90%
b) celková nevolnost, únava 3 2,85%
c) zarudnutí a bolest prsu 16 15,24%
d) vyhmatání útvaru v prsu 89 84,76%
18%
2%
12%
68%
Otázka číslo 16
A) výtok z prsní bradavky B) celková nevolnost, únava C) zarudnutí a bolest prsu D) vyhmatání útvaru v prsu
- 60 -
17. Otázka
Od koho získávají dotázané potřebné informace o onemocnění prsu a jeho prevenci,
odpověděly dotázané ženy: V 24 (22,85%) od zdravotníků (gynekolog, praktický lékař,
sestra), což je dle mého soudu velmi malé číslo, více jak polovina 65 (61,9%) ze sdělovacích
prostředků (jako jsou internet, televize podobně), 16 (15,24%) se o dané téma nezajímá.
Zde je to na svědomí každé ženy. Co v případě, že se u ženy z poslední skupiny zjistí,
že u ní zhoubná nemoc již propukla a nachází se ve stádiu, v němž je možné pouze zkvalitnit
zbytek života? Ženy by si měly uvědomit, co pro sebe a hlavně své zdraví mohou udělat.
Tabulka číslo 17
Odpověď Četnost Procenta
a) od zdravotníků 24 22,85%
b) ze sdělovacích prostředků 65 61,90%
c) nezajímám se o dané téma 16 15,24%
d) jiný 0 0
23%
62%
0% 15%
Graf číslo 17
A)od zdravotníků B) ze sdělovacích prostředků C) nezajímám se o dané téma D) jiný
- 61 -
18. Otázka
Co představuje pro dotázané ženy pojem preventivní prohlídka? Na takto položený dotaz,
odpověděly dotázané ženy takto: 10 (8,57%) si pod tímto pojmem představí návštěvu lékaře
pouze při zdravotních obtížích, 26 (24,76%) návštěvu lékaře po zaslání písemné pozvánky, 69
(65,71%) pravidelnou návštěvu lékaře, z důvodu zhodnocení aktuálního zdravotního stavu.
Odpověď nevím, nepoužila žádná z dotázaných.
Tabulka číslo 18
Odpověď Četnost Procenta
a) navštívím lékaře pouze při zdravotních obtížích 10 8,57%
b) navštívím lékaře, který mi zaslal pozvánku 26 24,76%
c) pravidelně aktivně navštěvuji lékaře, aby zhodnotil můj zdravotní
stav
69 65,71%
d) nevím 0 0
9%
25%
66%
Graf číslo 18 A) navštívím lékaře pouze při zdravotních obtížích B) navštívím lékaře, který mi zaslal pozvánku C) pravidelně aktivně navštěvuji lékaře, aby zhodnotil můj zdravotní stav D) nevím
- 62 -
19. otázka
Pro kterou věkovou skupinu je určeno preventivní mamografické vyšetření?
Na takto položenou otázku, odpověděly ženy následovně: 9 (8,57%) se domnívá, že může
toto vyšetření absolvovat, kdykoliv to uzná za vhodné, 17 (16,19%) kdykoliv po nástupu
menopauzy, 26 (24,76%) kdykoliv po dovršení 45. roku života, 58 (55,24%) každé dva roky
po dovršení 45 roku života. Mamografický screening začal fungovat v roce 2003, je smutné,
že po 10 letech od jeho spuštění téměř polovina dotázaných neví, kdy na něj mají nárok.
Tabulka číslo 19
Odpověď Četnost Procenta
a) kdykoli to uzná za vhodné 9 8,57%
b) kdykoli po nástupu menopauzy 17 16,19%
c) kdykoli po 45 roku života 26 24,76%
d) každé dva roky po 45 roku věku 58 55,24%
8%
15%
24%
53%
Graf číslo 19
A) kdykoli to uzná za vhodné B) kdykoli po nástupu menopauzy C) kdykoli po 45 roku života D) každé dva roky po 45 roku věku
- 63 -
20. Otázka
Jakou představu mají ženy, o pojmu mamografie, jsem zkoumala v této otázce. Dotazované
použily tyto odpovědi: 69 (65,71%) rentgenové vyšetření prsu, 19 (18,1%) prohmatání prsu
gynekologem, 17 (16,19%) neví, žádná z dotázaných se nedomnívá,že pojem mamografie
se týká odběru tkáně prsu na další vyšetření. Z výše uvedených odpovědí, je jasné, že ženy
ve velkém procentu ví, co za pojmem mamografické vyšetření hledat.
Tabulka číslo 20
Odpověď Četnost Procenta
a) rentgenové vyšetření prsu 69 65,71%
b) prohmatání prsu gynekologem 19 18,1%
c) odběr tkáně prsu na další vyšetření 17 16,19%
d) nevím 0 0
66%
18%
0% 16%
Graf číslo 20
A) rentgenové vyšetření prsu B) prohmatání prsu gynekologem C) odběr tkáně prsu na další vyšetření D) nevím
- 64 -
21. Otázka
Jak pravidelně využívají oslovené ženy možnost preventivního mamografického vyšetření?
47(44,76%) nepatří do věkové kategorie, pro kterou je vyšetření určeno, 18(17,14%) chodí
na mamografické vyšetření pravidelně, 23 (21,9%) nepovažuje návštěvu mamografu
za nutnou. 17 (16,19%) chodí na prevenci jen díky pozvánkám. Je smutné, že téměř polovina
dotázaných pravidelně nevyužívá.
Tabulka číslo 21
Odpověď Četnost Procenta
a) nepatřím do věkové skupiny, které se to týká 47 44,76%
b)ano, chodím pravidelně 18 17,14%
c) ne, nepovažuji to za nutné 23 21,90%
d) počkám, až mi pošlou pozvánku 17 16,19%
45%
17%
22%
16%
Otázka číslo 21
A) nepatřím do věkové skupiny, které se to týká B) ano, chodím pravidelně C) ne, nepovažuji to za nutné D) počkám, až mi pošlou pozvánku
- 65 -
22. Otázka
Tato otázka se týkala věkového rozvrstvení dotazovaných žen: Mezi věkovou skupinu 20-30
let patřilo 25 (24,81%) dotázaných, 30-44 let 22 (21,95%), 45-55 let 27 (25,71%) a poslední
skupina byly 55-65 let věku, která byla zastoupena 29 ženami (27,62%).
Tabulka číslo 22
Odpověď Četnost Procenta
a) 20-30 let 25 24,81%
b) 30-44 let 25 24,81%
c) 45-55 let 27 25,71%
d) 55-65 let 29 27,62%
25%
26%
27%
Graf číslo 22
A) 20-30 let B) 30-44 let C) 45-55 let D) 55-65 let
- 66 -
23. Otázka
Poslední otázka dotazníku se týkala nejvyššího dosaženého vzdělání respondentek.
13 (12,38%) žen mělo dokončené pouze základní vzdělání, 29 (27,62%) stření odborné
učiliště, 37 (35,24%) žen mělo vzdělání ukončené maturitou a 26 (24,76%) mělo
vysokoškolské vzdělání.
Tabulka číslo 23
Odpověď Četnost Procenta
a) základní 13 12,38%
b) střední odborné učiliště 29 27,62%
c) středoškolské s maturitou 37 35,24%
d) vysokoškolské 26 24,76%
12%
28%
35%
25%
Graf číslo 23
A) základní B) střední odborné učiliště C) středoškolské s maturitou D) vysokoškolské
- 67 -
Ověření platnosti hypotéz
Hypotéza H1: 70%-80% žen získává informace o onemocnění prsu a jeho prevenci
od zdravotníků.
Pro ověření platnosti hypotézy H1 byl nejdříve zjištěn počet žen, které v otázce č. 17
dotazníku „Od koho získáváte potřebné informace o onemocnění prsu a jeho prevenci?“
odpověděly, že informace získávají od zdravotníků (gynekologů, praktických lékařů, sester
atd.). Pro procentuální podíl žen, které volily tuto odpověď, byl dále zkonstruován 95%-ní
interval spolehlivosti. Platnost hypotézy byla ověřena na základě zjištění, zda interval
spolehlivosti překrývá hypotézou předpokládané procento žen s daným typem odpovědi (tj.
70%-80%).
Vzhledem k velikosti výběrového souboru větší než 100 lze k výpočtu levé a pravé meze
95%-ního intervalu spolehlivosti použít následující vzorce:
levá mez: , pravá mez:
Závěr:
Hypotézu H1 zamítáme, 95%-ní interval spolehlivosti nepokrývá hypotézou
předpokládaných 70%-80%. Žen, které získávají informace o onemocnění prsu a jeho
prevenci od zdravotníků je 14,9% - 30,9%, což je statisticky významně méně než hypotézou
předpokládaných 70%-80%.
Řešení
Četnostní tabulka s odpověďmi na otázku č. 17 „Od koho získáváte potřebné informace
o onemocnění prsu a jeho prevenci?“
n
ppp
)(,
1961 .
)1(96,1
n
ppp
Ot. 17 - Od koho získáváte potřebné informace o onemocnění
prsu a jeho prevenci?
24 22,9
65 61,9
0 ,0
16 15,2
106 100,0
Od zdrav otníků
Ze sdělovacích prostředků
Nezajímám se o dané téma
Jiný
Celkem
Četnost Procenta
- 68 -
Konstrukce 95%-ního intervalu spolehlivosti:
Podle odpovědí na otázku č. 17 získalo potřebné informace o onemocnění prsu a jeho
prevenci od zdravotníků 24 žen, tj. 22,9 %.
Levá mez 95% intervalu spolehlivosti:
14860105
2286012286096122860
1961 ,
),(,,,
)(,
n
ppp
Pravá mez 95% intervalu spolehlivosti:
30850105
2286012286096122860
1961 ,
),(,,,
)(,
n
ppp ,
kde p = 24/105 = 0,2286 (tj. 22,9 %) je relativní podíl žen s danou odpovědí a n = 106 je
celkový počet žen.
95% interval spolehlivosti pro relativní podíl vyjádřený v procentech je: 14,9 % – 30,9 %.
Hypotéza H2: Samovyšetření prsu provádí ženy nezávisle na věku.
K ověření platnosti hypotézy H2 byla nejdříve sestrojena kontingenční tabulka popisující
rozdělení žen podle věku (otázka č. 22) a podle odpovědí na otázku č. 9 „Provádíte
samovyšetření prsu?“. Vzhledem k malým četnostem v kontingenční tabulce byly u odpovědí
na ot. č. 9 sloučeny odpovědi „ano, pravidelně“ a „nepravidelně“ do jedné kategorie „ano“
a odpovědi „neprovádím, ale cítím, že bych měla s touto činností začít“ a „neprovádím,
nepovažuji to za důležité“ do kategorie „ne“. K analýze upravené kontingenční tabulky byl
potom použit Fisherův přesný test. Test byl dělán na hladině signifikance 0,05.
Závěr:
Hypotézu H2 nelze zamítnout, Fisherův přesný test neprokázal statisticky významnou
závislost mezi věkem žen a tím, zda provádí samovyšetření prsu. Přesně vypočítaná hladina
signifikance testu byla p = 0,247 (> 0,05).
Následující kontingenční tabulka popisuje rozdělení souboru žen podle věku a podle
skutečnosti, zda provádí či neprovádí samovyšetření prsu.
- 69 -
Výsledky Fisherova přesného testu
Kontingenční tabulka
20 4 24
83,3% 16,7% 100,0%
23 2 25
92,0% 8,0% 100,0%
20 7 27
74,1% 25,9% 100,0%
21 8 29
72,4% 27,6% 100,0%
84 21 105
80,0% 20,0% 100,0%
Četnost
%
Četnost
%
Četnost
%
Četnost
%
Četnost
%
20-30
30-40
40-55
55-65
Ot. 22 - Věk
Celkem
ano ne
Ot. 9 - Provádíte
samovy šetření prsu?
Celkem
Fisherův přesný test
4,107 ,247
105
Fisherův přesný test
Počet platných případů
Hodnota
Oboustranná
exaktní
signif ikance
- 70 -
Hypotéza H3: Využívání preventivního mamografického vyšetření nezávisí na vzdělání
žen.
K ověření platnosti hypotézy H3 byla sestrojena kontingenční tabulka popisující rozdělení žen
podle vzdělání (otázka č. 23) a podle odpovědí na otázku č. 21 „Využíváte možnost
preventivního mamografického vyšetření pravidelně?“. Vzhledem k malým četnostem
v kontingenční tabulce byly u odpovědí na otázku č. 21 sloučeny odpovědi „ano, chodím
pravidelně“ a „počkám, až mi pošlou pozvánku“ do jedné kategorie „ano“. K analýze
upravené kontingenční tabulky byl potom použit Fisherův přesný test. Test byl dělán
na hladině signifikance 0,05.
Závěr:
Hypotézu H3 nelze zamítnout, Fisherův přesný test neprokázal statisticky významnou
závislost mezi vzděláním žen a tím, zda využívají možnost preventivního mamografického
vyšetření. Přesně vypočítaná hladina signifikance testu byla p = 0,709 (> 0,05).
Následující kontingenční tabulka popisuje rozdělení souboru žen podle vzdělání a podle
skutečnosti, zda využívají možnost preventivního mamografického vyšetření.
Výsledky Fisherova přesného testu
Kontingenční tabulka
6 6 12
50,0% 50,0% 100,0%
13 8 21
61,9% 38,1% 100,0%
8 7 15
53,3% 46,7% 100,0%
6 2 8
75,0% 25,0% 100,0%
33 23 56
58,9% 41,1% 100,0%
Četnost
%
Četnost
%
Četnost
%
Četnost
%
Četnost
%
základní
učiliště
maturita
vy sokoškolské
Ot. 23 -
Vzdělání
Celkem
ano ne
Ot.21 - Využíváte možnost
preventiv ního
mamograf ického v yšetření?
Celkem
- 71 -
Fisherův přesný test
1,527 ,709
56
Fisherův přesný test
Počet platných případů
Hodnota
Oboustranná
exaktní
signif ikance
- 72 -
9 VÝSLEDKY PRÁCE
K dotazníkovému šetření jsem přizvala ženy ve věkových kategoriích od dvaceti do šedesáti
pěti let, ve čtyřech skupinách po zhruba stejném počtu dotázaných. Zastoupeny byly všechny
stupně vzdělání od základního až po vysokoškolské Otázky byly sdruženy do tří okruhů.
První se týkal znalostí žen o maligním onemocnění prsu, jeho frekvenci výskytu v České
republice, důvody úspěšnosti, či neúspěšnosti léčby. Druhý okruh se týkal metody
samovyšetření prsu. Dotázané odpovídaly, zda znají tuto metodu, odkud pramení
jejich znalosti metody samovyšetření, jestli ji považují za přínosnou pro své zdraví
a pravidelně ji prakticky využívají. Třetí část byla věnována preventivnímu mamografickému
screeningu. Dotazy se týkaly znalosti, dostupnosti a praktického využití preventivního
vyhledávání onemocnění prsu touto metodou.
V první části se měly ženy vyjádřit, zda ví o možnosti napadení prsu maligním onemocněním,
kolika žen se onemocnění týká a zda může být karcinom prsu příčinou smrti. Epidemiologie
karcinomu prsu mluví jasně. V ČR je karcinom prsu po kožních nádorech nejčastějším
onkologickým onemocněním. Dle aktuálních dat Národního onkologického registru bylo
v posledním vyhodnoceném období 121,14 nových případů na 100 000 obyvatel. Při srovnání
s rokem 1998 to představuje 35% nárůst četnosti. (Refory MPSV, Karcinom prsu. [online].
2011 cit. 2012-06-11).
Dříve bylo 40 % všech případů karcinomu prsu diagnostikováno ve stadiu III a IV,
následkem čehož byla indikována minimálně v 18,1 % léčba pouze paliativní. Na tomto stavu
se podílela zejména nízká úroveň zdravotnické výchovy. Mnoho žen váhá s návštěvou lékaře
řadu týdnů. Naše statistika uvádí, že doba stanovení diagnózy od první návštěvy lékaře
je u více než poloviny případů do tří týdnů. Podstatný interval – doba od prvních příznaků
do první návštěvy lékaře – není znám, předpokládá se, že činí týdny, ba i měsíce.
(Abrahámová,2004, [online]. cit. 1.10.2012)
Výsledky výzkumného šetření byly znepokojivé. Ženy v 68,57% označily prs jako místo
často postižené zhoubným nádorem, ale 15 dotázaných žen se domnívá, že maligní
onemocnění prsu se týká pouze predisponovaných rodin a 11 žen nechce o onemocnění
rakovinou nic vědět. Dle mého soudu je tato skupina potencionálně riziková, jelikož
ze strachu se nenechá vyšetřit a zbaví se tak možnosti časného záchytu a tím možnosti léčení
a vyléčení. Kolika žen se ročně tato diagnóza dotkne a kolika převrátí život, dotazované
ženy z 52% nevědí. Pouze 26,7% dotázaných odhadlo, že si tuto diagnózu vyslechne
- 73 -
více jak 6000 žen. Pouze 14 žen netrpí nedostatkem informací vztahujících se k tomuto
malignímu onemocnění, ostatní mají v tomto směru deficit znalostí. Neucelené, nedostatečné
znalosti o tomto problému uvedlo celých 67,61% žen. V diplomové práci V. Pěčonkové
(2012. s.46-48) na téma „Prevence rakoviny prsu u žen“odpovědělo, že dostatek informací má
55% dotázaných, pouze 45% nemá informací dostatek, jiná možnost zde nebyla umožněna.
Druhá část otázek byla věnována samovyšetření, znalosti techniky samovyšetření prsu. Drtivá
většina 81% uvedla dostatečné znalosti, neúplné vědomosti o technice samovyšetření má 10%
dotázaných. Pouze 10% žen netuší, jak by měly toto vyšetření provádět. S tímto zjištěním
ostře kontrastuje zjištění, že pravidelně každý měsíc provádí samovyšetření pouze 18% žen.
Většina dotázaných tuto činnost dělá pouze nepravidelně, dle časových možností. Potěšitelné
je, že pouze 5% dotázaných nepovažuje samovyšetření prsu za důležité a z tohoto důvodu
jej neprovádí. Zajímavých výsledků bylo dosaženo v otázce, kdo informoval dotázané
o technice samovyšetření prsu. Pouze 19% získalo informace od svého ošetřujícího lékaře,
valná většina 53,3% žen, má informace díky internetu, médiím, propagačním materiálům.
Téměř 20% bylo poučeno příbuznou, případně kamarádkou. Zde trošku selhává jedna
z funkcí obvodních gynekologů, kteří by měli své pacientky poučit o technice samovyšetření
a nejenom vypsat žádanku na mamograf. V diplomové práci paní Pěčonkové z roku 2012
(s.48-50) byly prezentovány obdobné výsledky. Zde pouze 21% má informace z lékařské
ordinace,
ale celých 57% je informováno z internetu a dalších 27% uvedlo jako zdroj informací noviny,
časopisy, nebo televizi.
Třetí část otázek se týkala využívání preventivního mamografického vyšetření vytypovaných
věkových skupin, zejména screeningového mamografického vyšetření žen od 45 let.
Tento program byl spuštěn v roce 2003, letos slaví desáté výročí provozu. Dvě třetiny
dotázaných žen – 65,71% ví, co znamená termín „preventivní prohlídka“, ale téměř 25% stále
očekává aktivní zájem ze strany lékaře v podobě pozvánky k preventivnímu vyšetření.
Na tento systém jsou zvyklé především starší ženy, které ho mají zažitý z doby socialistického
zdravotnictví. Je problémem změnit myšlení, aby se ženy samy a aktivně začaly zajímat
o prevenci a nečekaly, až je někdo pozve. K podobným výsledkům došla ve svém výzkumu
paní Podwinská (2009, s. 30-35) v bakalářské práci „Znalosti o riziku a prevenci karcinomu
prsu“ V tomto výzkumu ví, co je mamografické vyšetření 52% žen a pouze 36%
mamografické vyšetření podstoupily. V mojí diplomové práci bylo 44,7% žen mimo věkovou
kategorii, které se screeningové vyšetření týká, 17,14% žen chodí pravidelně, ale 22%
- 74 -
nechodí vůbec, 16,2% očekává pozvání ze strany zdravotnického zařízení. Z výše uvedeného
vyplývá, že ženy jsou seznámeny s možností mamografického vyšetření, ale v dostatečné
míře jej nevyužívají.
Z vlastní zkušenosti: Ženy se účastní preventivního programu, pokud jim to lékař navrhne,
nejsou aktivní ve vyhledávání možnosti vyšetření. Zejména starší ženy nad 60 let mají pocit,
že v postmenopauze není onemocnění prsu časté, ne-li nemožné. Výjimku tvoří rodinné
příslušnice žen, které karcinomem prsu onemocněly. Tyto klientky se aktivně zajímají
o možnost prevence, jsou dobře informovány a využívají všech možností prevence. Je smutné,
že člověk musí na vlastní oči vidět, jak je nemoc zákeřná a v počátečním stádiu
jinak nezjistitelná, aby se aktivně chránil.
Jak tedy z dotazníkového šetření vyplynulo, celková informovanost žen o výskytu a frekvenci
karcinomu prsu není ideální, stejně tak je nedostatečná i prevence. Z tohoto důvodu je možné
doporučit následující opatření:
-Aby v rámci dne proti rakovině byly organizovány informační setkání týkající se karcinomu
prsu, možnosti prevence (ukázky samovyšetření na modelu)
-Po vzoru akcí vyhledávání rizikových faktoru metabolických onemocnění (cukrovky),
nebo melanomů umožnit vyšetření prsou přímo na akci.
-Vytvořit instruktážní video samovyšetření prsu a distribuovat jej pomocí praktických
gynekologů.
-Význam prevence rakoviny prsu by měl především vysvětlit gynekolog, kterému
toto přísluší.
Zajímavé výsledky vyplynuly z jednotlivých hypotéz. První se týkala počtu žen,
které získávají informace o onemocnění prsu a jeho prevenci od zdravotníků. Hypotéza 1 byla
zamítnuta, jelikož 95%-ní interval spolehlivosti nepokrývá hypotézou předpokládaných
70%-80%. Žen, které získávají informace o onemocnění prsu a jeho prevenci od zdravotníků
je 14,9% - 30,9%, což je statisticky významně méně než hypotézou předpokládaných
70%-80%.
Druhou hypotézu týkající se vlivu věku na provádění samovyšetření prsu nelze zamítnout,
Fischerův přesný test neprokázal statistiky významnou závislost mezi věkem
a tím, zda provádí samovyšetření prsu.
- 75 -
Třetí hypotézu, která se týkala využívání preventivního mamografického vyšetření
v závislosti na dosaženém vzdělání. Hypotézu nelze zamítnout, Fisherův přesný test
neprokázal statisticky významnou závislost mezi vzděláním žen a tím, zda využívají možnost
preventivního mamografického vyšetření.
- 76 -
10 ZÁVĚR
Karcinom prsu je velice závažné a nebezpečné onemocnění, které ohrožuje velké množství
žen v produktivním věku. Z tohoto důvodu je mu nutno věnovat zvýšenou pozornost
a to nejen ze strany lékařů, ale především samy ženy by se o tento problém měly intenzívně
zajímat. Ani nejlepší péče nedokáže karcinomu prsu zabránit, ale přesto mohou pro své zdraví
hodně vykonat. Velmi důležitým faktorem pro úspěšnou léčbu maligního onemocnění je
včasnost záchytu, čemuž má pomoci právě screeningové vyšetření a hlavně aktivní sebepéče
ze strany ženy.
Ani moderní lékařská věda nedokáže zjistit, čím je karcinom prsu způsoben. Proto je důležité
sledovat své tělo, v případě pochybností neodkládat návštěvu lékaře. Čas nic nevyřeší, situace
se s největší pravděpodobností sama nezlepší, ale postižená propásne vhodnou dobu
pro léčbu. Lékařská věda postupuje stále kupředu a dokáže řešit diagnózy, které
dříve znamenaly jistou smrt. To zásadní rozhodnutí, včas se léčit, však zůstává na nás.
Tato diplomová práce je zaměřena na téma prevence onemocnění karcinomem prsu. Díky ní
je možné poukázat na zajímavé skutečnosti, že i v době snadného přístupu ke sdělovacím
prostředkům je stále mnoho žen nedostatečně informováno o tak závažném onemocnění
a zřejmě z tohoto důvodu je z jejich strany podceňován význam prevence. V rámci
dotazníkového šetření s ženami od 20 do 65 let, vyplývají znepokojující výsledky,
které mohou nepříjemné následky.
Ženy, v jejichž okolí se zhoubné onemocnění prsu neobjevilo, jsou o maligním onemocnění
prsu nedostatečně informovány. Samy nemají zájem informace získat, mylně se domnívají,
že se jich nemoc netýká. Malá skupina žen si dokonce myslí, že je neznalost ochrání
před maligním onemocněním („Když o tom budu mluvit, ještě to přivolám“) Bylo
by potřebné zvolit správné místo i vhodný způsob pro osvětu. Nejen v ambulanci praktického
lékaře, gynekologa, ale i v časopisech určených pro ženy, možná i v televizi je nutné se touto
problematikou zabývat. Svépomocné skupiny pracují výborně, například mama-help,
ale soustřeďují se na skupinu již nemocných, nebo vyléčených žen, nezabývají se prevencí
žen dosud zdravých.
Hlavního cíle diplomové práce, kterým je charakteristika významu, dostupnosti
a informovanosti o zhoubném onemocnění prsu, se tedy podařilo dosáhnout stejně jako
jednotlivých dílčích cílů. Byly zmapovány znalosti žen o výskytu a frekvenci maligního
- 77 -
onemocnění prsu v České republice. Byly popsány dostupné medicínské metody diagnostiky,
léčby i následné rehabilitace při onkologickém onemocnění prsu. Byla popsána znalost
zkoumané skupiny respondentek a využívání metody samovyšetření prsu v praxi. Byl popsán
screeningový mamografický program, způsob jeho fungování, jeho přednosti i nedostatky,
využití v praxi. Při plnění posledního cíle byly zmapovány možnosti a dostupnost sociální
podpory žen trpících onkologickou diagnózou.
- 78 -
SOUHRN
Diplomová práce je zaměřena na význam informovanosti žen od dvaceti do šedesáti pěti let
o riziku vzniku maligního onemocnění prsu i důležitosti včasného záchytu onemocnění.
Za účelem dosažení daného cíle bylo provedeno dotazníkové šetření, z jehož výsledků
vyplývá, že nezanedbatelný počet žen není dostatečně informován o nebezpečí a frekvenci
vzniku maligního onemocnění prsu v produktivním věku ženy. Ze strany žen je
rovněž zanedbávána i prevence, která se skládá jednak ze samovyšetření prsu, které provádí
žena pravidelně sama a pro vybrané věkové skupiny na něm navazuje preventivní
mamografické vyšetření opakované ve dvouletém intervalu. Ženy by měly přehodnotit
svůj postoj k prevenci jako takové. Za tímto účelem je v práci doporučena realizace pomocí
větší aktivity praktických gynekologů, využití médií, nebo časopisů.
SUMMARY
The thesis is focused on the importance of awareness of women from twenty to sixty-five
years the risk of developing malignant breast disease and the importance of early detection
of disease. In order to achieve that objective questionnaire survey was carried out, the results
of shows that a significant number of women are not sufficiently informed about the dangers
and frequency of malignant breast disease in women of working age. By women is also
neglected and prevention, which consists of both breast self-examination, carried out by
a woman itself regularly and for the age group it follows preventive mammograms repeated at
two-year intervals. Women should reconsider its position on prevention as such. For this
purpose, it is recommended to work through the implementation of more active
practical gynecologists, use of media, or magazines
- 79 -
REFERENČNÍ SEZNAM
[1] ABRAHÁMOVÁ, Jitka. Karcinom prsu. Zdn.cz [online]. 2004 [cit. 2012-10-01]. Dostup-
né z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/karcinom-prsu-163561
[2] ABRAHÁMOVÁ, Jitka. Prevence karcinomu prsu. Zdn.cz [online]. 2004 [cit. 2012-06-
10]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina-priloha/prevence-
karcinomu-prsu-163714
[3] ABRAHÁMOVÁ,J. Adjuvantní léčba časného karcinomu prsu. Onkologická péče.
2/2008, s.6-10. ISSN 1214-5602.
[4] ABRAHÁMOVÁ, Jitka. 2000 Rakovina prsu Praha: Triton 138s. IBSN 80-7254-136-6.
[5] Akreditovaná screeningová centra. Mamo.cz [online]. 2012 [cit. 2012-06-12]. Dostupné
z: http://www.mamo.cz/index.php?pg=mamograficky-screening--centra
[6] CITTERBARK, K.2001. Gynekologie. Praha: Karolinum. 278s. IBSN 80-246-0318-7.
[7] ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST. Genetický karcinom prsu [online]. 2007, poslední
aktualizace 2010 [cit. 2012-06-11]. Dostupné z: http://www.senologie.cz/odborne/geneticky-
karcinom-prsu.php
[8] DUŠEK, Ladislav, GREGOR, Jakub a MUŽÍK, Jan. Epidemiologie karcinomu prsu
v ČR a odhady počtu pacientek v roce 2012. Breast Cancer News: časopis pro odborníky ve
zdravotnictví. Listopad 2011, 1, 3, s. 4-6. Dostupné z: http://www.mojemedicina.cz/zhoubne-
nadory-prsu/
[9] Early detection of cancer. WHO. Breast cancer: prevention and control [online]. 2008
[cit. 2012-04-27].
Dostupné z: http://www.who.int/cancer/detection/breastcancer/en/index4.html
[10] HALAŠKA,M., Karcinom prsu v souvislosti s těhotenstvím, [online]. 2007 [cit. 2012-
06-11]. Dostupné z: http://www.linkos.cz/files/klinicka-onkologie/133.pdf
[11] HEROKOVÁ,J. Chirurgická léčba karcinomu prsu. Onkologická péče. 2/2008,s.1-2.
ISSN 1214-5602.
[12] KOLAŘÍK,D., HALAŠKA,M., FERYEREISL.2011.Repetitorium gynekologie.
2.vydání.Praha: Maxdorf. 1068s. IBSN 978-80-7345-267-4.
[13] MÁJEK,O.et.al.,Mamografický screening v České republice. Mamo.cz [online]. 2009
[cit. 2012-06-11]. Dostupné z: http://www.mamo.cz/index.php?pg=mamograficky-screening--
ceska-republika
- 80 -
[14] Ministerstvo práce a sociálních věcí. Příspěvek na péči od 1/1/2012. [online] 2012,
poslední aktualizace 1.1.2012. [cit. 23.2.2012]. Dostupné z:
http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/23
[15] MIŠKOVSKÁ, Z. 2009. Včasný záchyt onemocnění prsu-význam mamografického
creeningu. Zdravotnické noviny, roč.58, č.1-2,s.20-21. ISSN 0044-1996.
[16] Nejsi na to sama, Prsa a rakovina [online]. 2012, poslední aktualizace 2012 [cit. 2012-06-
11]. Dostupné z: http://www.rakovinaprsu.cz/prsa-a-rakovina/
[17] NEMOCNICE ŠUMPERK, Jak dál po operaci prsu. [online]. 2007, poslední aktualizace
2007 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z http://www.mammahelp.cz/down/jak-dal-po-operaci-prsu-
sumperk.pdf
[18] PETRÁKOVÁ,K., VYZULA, R. O nádorech prsu. Linkos [online]. 2006-03-10, poslední
aktualizace 2010-07-27 [cit. 2012-03-20]. Dostupné na www: <http: //www.linkos.cz/ prsu-
c50/o-nadorech-prsu/>.
[19] PĚČONKOVÁ,V. Prevence rakoviny prsu u žen.Olomouc:Univerzita Palackého.Katedra
antropologie a zdravovědy,2012.814s.,2s.příloh.
[20] PODWIKOVÁ, A. Znalosti o riziku a prevenci karcinomu prsu. Pardubice: Univerzita
Pardubice. Katedra porodní asistence, 2009. 73s., 9s. příloh
[21]Postgraduální medicína, Screening karcinomu prsu [online]. 2006, poslední aktualizace
2012 [cit. 2012-06-11]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-
medicina/screening-karcinomu-prsu-170736
[22] Protinádorová léčba. Zdn.cz [online]. 2010 [cit. 2012-06-11]. Dostupné
z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/protinadorova-lecba-452671
[23] Rakovina prsu: průvodce pro boj s nemocí [online]. 2010 [cit. 2012-06-12]. Dostupné
z: http://www.rakovinaprsu.cz
[24] Rakovina prsu: Úvod. Mamo.cz [online]. 2009 [cit. 2012-06-10]. Dostupné
z: http://www.mamo.cz/index.php?pg=pro-verejnost--rakovina-prsu
[25] REFORY MPSV, Karcinom prsu. [online]. 2011 [cit. 2012-06-11]. Dostupné z:
http://www.mpsv.cz/cs/
[26] ROZTOČIL,A.,2001 Porodnictví Brno: Institud pro další vzdělávání pracovníků
ve zdravotnictví v Brně 333s. IBSN 80-7013-339-2.
- 81 -
[27 ] RYŠKA,A., Vybrané novinky v diagnostice a klasifikaci invazivního karcinomu prsu.
[online]. 2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z:
http://www.mojemedicina.cz/zhoubne-nadory-prsu/vybrane-novinky-v-diagnostice-a-
klasifikaci-invazivniho-karcinomu-prsu/
[28] RYŠKA Mojemedicina. Vybrané novinky v diagnostice a klasifikaci invazivního
karcinomu prsu [online].2011, poslední aktualizace 2012 [cit. 23.2.2012]. Dostupné z:
http://www.mojemedicina.cz/zhoubne-nadory-prsu/vybrane-novinky-v-diagnostice-a-
klasifikaci-invazivniho-karcinomu-prsu/
[29] SENOLOGICKÁ SEKCE, Opatření pro snížení úmrtnosti na nádory prsu. [online]. 2003
[cit. 2012-03-20]. Dostupné z http://www.senologie.cz/odborne/opatreni-snizeni-
umrtnosti.php
[30] SENOLOGICKÁ SEKCE, Opatření pro snížení úmrtnosti na nádory prsu. [online]. 2003
[cit. 2012-03-20]. Dostupné z http://www.senologie.cz/odborne/současné-problémy-
diagnostiky.php
[31] SKOVAJSOUVÁ, Screening nádorů prsu v ČR. [online]. 2011 [cit. 2012-06-11].
Dostupné z: http://www.onkologiecs.cz/pdfs/xon/2011/01/03.pdf
[32] SLAVÍKOVÁ, Činnost sociálního pracovníka na onkologickém oddělení pro dospělé
v rámci multidisciplinárního týmu. [online] poslední aktualizace 15. 9. 2010,[cit. 2012-03-
20] Dostupné na http://www.mojemedicina.cz/psychologie-a-komunikace/cinnost-socialniho-
pracovnika-na-onkologickem-oddeleni-pro-dospele-v-ramci-multidisciplinarniho-tymu/
[33] STRNAD, Pavel. 2001. Karcinom prsu. Postgraduální medicína. 2001, roč. 55, č. 6,
s. 668-696. ISSN 1212-4184.
[34] TESAŘOVÁ,P., Linkos, Karcinom prsu v souvislosti s těhotenstvím [online]. 2010
[cit.11.6.2011].
Dostupné z: http://www.linkos.cz/nadory-prsu-c50/karcinom-prsu-v-tehotenstvi-a-v-dobe-
kojeni-1/
[35] TRÁVNÍČKOVÁ,O.,HRADIL.V.,VACEK.J.,2004.Rehabilitacepacientůs onkologickou
diagnózou. Praha: Triton. 87s. 80-7254-485-3
[36] VAŇÁSEK,J., a kol. Radioterapie karcinomu prsu. Onkologická péče. 2/2008,roč.55s.3-
6. ISSN 1214-5602.
SNOPKOVÁ J., Zdravotnické noviny, Protinádorová léčba [online]. 2010 [cit. 2012-06-08].
Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/protinadorova-lecba-452671
[37] ZIKÁN, Strach je zlý rádce. ZDN [online]. 2010 [cit. 2012-06-08]. Dostupné
z: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-pacientske-listy/strach-je-zly-radce-451951
- 82 -
PŘÍLOHY
Příloha číslo 1: Samovyšetření prsu
Příloha číslo 2: Mapa sceeningových center v ČR
Příloha číslo 3: Incidence a mortalita karcinomu prsu v ČR.
Příloha číslo 4: Metodika rehabilitačního cvičení – příklady jednotlivých cviků
Příloha číslo 5: Dotazník
- 83 -
Samovyšetření prsu
V první fázi zhodnoťte oba prsy pohledem. Porovnejte změny tvaru, symetrii a velikost prsů.
Zkontrolujte neobvyklé známky-případný výtok nebo krvácení z bradavky, její vtažení,
změnu zbarvení kůže nebo vznik kožního vředu.
Po vyšetření pohledem následuje vyšetření pohmatem. Sedíte nebo stojíte. Pravou rukou
vyšetřujete levý prs. Představte si, že váš prs je rozdělen na čtyři části. Vyšetření začněte
v horní vnitřní části. Prsty položte na kůži a pomalými krouživými pohyby s mírným tlakem
prohmatejte tuto část prsu. Vyšetřete okolí dvorce a bradavku. Po stisknutí dvorce pozorujte,
zda se neobjeví výtok či krvácení z bradavky. Stejným způsobem vyšetřete všechny čtyři části
prsu.
- 84 -
Prsy se musí vyšetřovat vsedě nebo vestoje a vleže. Následuje proto vyšetření pohmatem
vleže. Lehněte si a hlavu si položte na polštář. Levé rameno si podložte složeným ručníkem
a levou ruku si dejte pod hlavu. Pravou rukou začněte vyšetřovat levý prs stejně
jako v předešlé poloze. Při vyšetření zevních částí prsu položte levou paži podél těla.
Závěrem vyšetření prsu jak v poloze vsedě tak i vleže lehce zvedněte ruku tak, aby se uvolnilo
podpaží. Pak pečlivě prohmatejte.
(www.rakovinaprsu.cz/prsa-a-rakovina/)
- 85 -
Mapa sceeningových center v ČR
Mamografický screening je v České republice provozován na několika desítkách
akreditovaných pracovišť, jejichž činnost je průběžně monitorována a kontrolována podle
transparentních pravidel. Akreditované pracoviště musí splňovat přísné podmínky
způsobilosti k provádění mamárního screeningu. ((www.mamo.cz, Umístění všech
screeningových center v ČR)
- 86 -
Incidence a mortalita karcinomu prsu v ČR.
Karcinom prsu představuje v současnosti jeden z nejzávažnějších epidemiologických
problémů České republiky. V naší zemi je každoročně diagnostikováno více než 5 500
nových případů onemocnění. Na následky karcinomu prsu zemře každý rok přibližně 2 000
č žen a mezi příčinami úmrtí ve věkové kategorii 20 - 54 let tak zaujímá karcinom prsu první
místo. (www.mamo.cz, Seznam všech screeningových center v ČR)
- 87 -
Metodika cvičení – příklady jednotlivých cviků
1/ Dechová gymnastika – položíme dlaň pod klíční kost na postižené straně a dýcháme.
Potom přesuneme ruku na dolní část hrudníku a znovu dodýcháváme.
2/ Polohování- slouží jako prevence lymfedému. Horní končetina je ve zvýšené poloze
(podložena polštářem) v lehu na zádech
Horní končetina leží ve tvaru svícnu, leh na zádech, prodýcháváme horní část hrudníku.
Prevence omezení pohybu v ramenním kloubu.
6.3 Sestava cviků
Všechny cviky se provádějí do prvního pocitu bolesti, žádnou fázi násilím nedotahujeme,
nehmitáme. Důležité je správné dýchání, nezadržujeme dech. S výdechem jsou svaly více
uvolněné, a proto je pohyb méně bolestivý.
- 88 -
a) Cviky, vleže na zádech
1. Leh na zádech, sepnuté prsty na rukou, postupně se natažené horní končetiny zvedají
vzhůru s nádechem až za hlavu a výdechem se vracejí zpět.
2) Leh na zádech, držíme se za lokty, s nádechem zvedáme končetiny nad hlavu a s výdechem
je vracíme zpět.
3) Leh na zádech, ruce pod hlavou, lokty přitahujeme s výdechem k sobě a s nádechem
od sebe.
4) Leh na zádech, horní končetiny v předpažení sepnuté, kroužíme na obě strany.
- 89 -
5) Cvičení s tyčí pro udržení rozsahu pohybu v ramenním kloubu. Cvičení lze provádět
vsedě i ve stoje.
6) Cviky ve stoje. Postavíme se ke zdi, ruku opřeme o zeď, suneme končetinu pomocí prstů
vzhůru. Nezvedat rameno!
7) Cviky vleže, na břiše. Toto cvičení zařazujeme do fyzioterapie později, až po zhojení rány.
Horní končetiny zeširoka vzpažené, jednu horní končetinu zvedneme od podložky, vytáhneme
dopředu a překřížíme přes druhou a zpět.(Jak dál po operaci prsu-letáček)
- 90 -
DOTAZNÍK
1) Domníváte se, že prs by mohl být postižen maligním (zhoubným) onemocněním?
2) Jaká je dle Vašeho názoru příčina smrti žen na zhoubné onemocnění?
3) Kolika ženám je podle Vás přibližně v ČR ročně diagnostikována rakovina prsu?
4) Myslíte si, že máte dostatek informací o prevenci nádorového onemocnění prsu?
5) Lze dle Vašeho názoru snížit riziko vzniku zhoubného onemocnění prsu?
6) Na úspěšné vyléčení zhoubného nádoru v prsu má dle Vás největší vliv?
7) Znáte pojem samovyšetření prsu?
8) Kdo Vás seznámil s technikou samovyšetřování prsu?
9) Provádíte si samovyšetření prsu?
10) Proč jsem začala se samovyšetřením prsu
11) Jaký je význam samovyšetření prsu?
12) Kdy je nejlepší provádět samovyšetření prsu?
13) Pokud byste našla na svém prsu útvar, který tam při minulém samovyšetření prsu nebyl,
jak byste jednala?
14) Poučila jste svou dceru o samovyšetření?
15) Považujete za vhodné využívat možnosti preventivního vyšetření prsu mamografem, nebo
stačí samovyšetření?
16) Které z těchto příznaků považujete za typické pro zhoubné onemocnění prsu?
17) Od koho získáváte potřebné informace o onemocnění prsu a jeho prevenci?
18) Co pro Vás znamená pojem preventivní prohlídka?
19) Preventivní mamografické vyšetření se týká ženy?
20) Co si představíte pod pojmem preventivní mamografie?
21) Využíváte možnost preventivního mamografického vyšetření pravidelně?
22)Náležím do věkové skupiny
23) Moje nejvyšší dosažené vzdělání je:
- 91 -
Anotace
Název práce:
Prevence a léčba karcinomu prsu
Název v angličtině:
Prevention and treatment of breast cancer
Anotace práce:
Diplomová práce je zaměřena na charakteristiku významu
informovanosti a prevence žen produktivního věku o riziku
onemocnění karcinomem prsu, nezastupitelnosti preventivního
vyšetření a důležitosti včasného odhalení této nemoci.
V teoretické části jsou uvedeny základní poznatky týkající se
karcinomu prsu a dále princip screeningového vyšetření,
možnost sociální pomoci nemocným a způsoby rehabilitace.
Praktickou část práce tvoří dotazníkové šetření u žen od 20 do
65 let.
Klíčová slova: Karcinom, maligní onemocnění prsu, samovyšetření prsu,
prevence, léčba
Anotace v angličtině:
The thesis is focused on the characteristics of the importance of
awareness and prevention of women of working age on the risk
of breast cancer disease, irreplaceability preventive examinations
and the importance of early detection of this disease. In the
theoretical section provides basic knowledge regarding breast
cancer and screening examinations principle, the possibility of
social assistance for patients and methods of rehabilitation. The
practical part consists of a questionnaire survey among women
Jméno a příjmení: Zuzana Melichová
Katedra nebo ústav: Katedra antropologie a zdravovědy
Vedoucí práce: Mgr. Štěpánka Bubeníková
Rok obhajoby: 2013
- 92 -
from 20 to 65 years
Klíčová slova v angličtině
Carcinoma and malignant breast disease, breast self-
examination, prevention, treatment
Přílohy vázané v práci:
Mapa sceeningových center v ČR
Adresy pracovišť v Olomouckém kraji
Incidence a mortalita karcinomu prsu v ČR.
Metodika rehabilitačního cvičení – příklady jednotlivých cviků
Dotazník
Rozsah práce: 84 stran, 116 931 znaků, bez příloh
Jazyk práce: Český
