26
Klimaticko-energetická politika a legislativa
(aktuální stav a očekávané novinky)
Pavel Zámyslický
Odbor energetiky a ochrany klimatu
XXVIII. Seminář energetiků 24. – 25.1.2018
Luhačovice
Aktuálně dojednané a připravované návrhy
V rámci implementace klimaticko-energetického rámce 2030
• Revize EU ETS
• Legislativa non-ETS, LULUCF
• Revize směrnic v oblasti energetické účinnosti (EED, EPBD,
Ecodesign)
• Revize směrnice OZE (RED) a pravidla pro pokročilá biopaliva
• Nová governance – Národní plány (zpracování 2018!?)
• Směrnice o vnitřním trhu s elektřinou
• Ratifikace a následná implementace Pařížské dohody
• Vliv tzv. brexitu, postoje USA k Pařížské dohodě, aj. vnějších
vlivů na výše uvedené
Plnění K-E cílů EU 20-20-20
EEA
Zimní energetický balíček
https://ec.europa.eu/energy/en/news/commission-proposes-new-rules-
consumer-centred-clean-energy-transition
https://ec.europa.eu/energy/en/news/commission-proposes-new-rules-
consumer-centred-clean-energy-transition
OP Rady Trialog
EPBD 6/2017 3. (1Q/2018)
EED 6/2017 ?
GOV 12/2018 ?
RED 12/2018 ?
MAD 12/2018 ?
Aktuální stav projednávání zimního balíčku
Aktuální stav projednávání zimního balíčku – nastavení cílů pro energetickou účinnost a OZE
původní návrh
(EK) OP
Rady Pozice
EP
EE 27/30 30 35/40
RES 27 27 35
„Thomson Reuters analysts have estimated that a 30%
efficiency target could reduce EUA prices by roughly €1.40 or
9% over 2021-2030 period compared to a 27% efficiency
scenario“
Aktuální stav projednávání zimního balíčku – systém řízení (governance) – pozice EP
- MS to submit their national plans every five years covering 10-year
rolling periods and getting stronger each time. It also wants countries
to deploy renewable energy in a “progressive trajectory” over the
next decade.
- If countries fall behind in meeting their 2030 targets, they must come
up with additional measures within one year to make up for the gap,
according to the Parliament’s position.
- It also states the EU should become a net-zero carbon economy by
2050, which would require countries to develop long-term energy and
climate strategies not just for 2030 but for mid-century.
- The report also suggests introducing the concept of a “carbon budget”
into EU law, to identify how much CO2 can still be emitted without
breaching the 1.5-2 degrees scenarios in the Paris climate agreement.
Revize EU ETS
Revize EU ETS
• Návrh EK z 15/7/15 založen na závěrech ER (říjen 2014)
• RP ČR – 31. srpen 2015, diskuse MŽP s průmyslem a energetiky
• 2015-17 jednání Rady ENVI, pravidelné diskuse na WP Environment
• EP (ENVI, ITRE) – zprávy zpravodajů, stovky pozměňovacích návrhů
• EP – stanoviska výborů (podzim 2016) – pozice EP - plénum (15/2/17)
• Rada (MT PRES) – General Approach (28/2/17)
• 6 trialogů - Finální dohoda (EE PRES) – 8. listopad 2017
• Formální potvrzení dohody v Radě (během několika týdnů) v EP (6/2/18)
• Q1-2/2018 – the bill enters into law
• Q2-3/2018 – zahájení transpozice v ČR
Návrh EK – klíčové body revize
• Aukční vs. bezplatný podíl povolenek (57 vs. 43 %/více jak 6 mld. EUA)
• Lineární redukční faktor 2,2 %, místo 1,74% (doposud)
• Benchmarky: „flat rate“ 0,5%, 1%, 1,5%
• Únik uhlíku - eliminace rizika uplatnění CSCF, rozdělení sektorů…
• Změna alokace (na základě změny produkce - prahy)
• Kompenzace nepřímých nákladů (rozhodnutí ČS – až 25 % výnosů)
• Bezplatná alokace na elektřinu (40 % aukčních povolenek, bidding proces)
• Modernizační fond (cca 310 mil. povolenek, modernizace energetických systémů a zvyšování energetické účinnosti v 10 ČS, ivestment board a management committee)
• Inovační fond (450 mil. povolenek, demonstrace CCS, OZE, inovace v prům.)
• Posílení „ceny uhlíku“ v EU ETS (prostřednictvím nastavení MSR, možnost rušení EUA, zohlednění „overlaps“
Změny systému • Povolenky k aukci (MSR: 24 %)
• Přebytek:
400-833 mil.
Změny systému • Do 2030 se zruší 2,5 mld. EUAs
Dopad revize na cenu EUA
Point Carbon, Oct. 11/2017
Implementace v ČR
Effort Sharing Regulation a
LULUCF
(letní balíček EK z 20.7.2016)
Snižování emisí non-ETS
- Návrh EK zveřejněn 20.7.2016, od podzimu trialogy mezi Radou a EP
- Sektory domácností, dopravy, zemědělství, služeb, průmyslu a odpadů (cca 55 % emisí EU) – red. cíl 30 % do 2030.
- ČR ve 2015 snížení ESD emisí o 9% oproti 2005 (ČR cíl 2020 + 9%)
- Nové EU Reference scenario 2016 předpokládá snížení o 16 % do 2020 a o 24 % do 2030 se stávajícíma PaMs
- Je tedy třeba dodatečného úsilí pro dosažení cíle EU do 2030
Principy nastavení cílů 2030 • Úroveň cílů pro ČS od 0 do -40% redukce (LU, SE vs. BG) oproti
2005, Cíl ČR navržen na úrovni -14 %
• Hlavní kritérium pro rozdělení cílů mezi ČS 2013 GDP per capita
• Pro 11 “higher income“ ČS, dodatečné kritérium cost efficiency
Hlavní body vyjednávání a rozdíly mezi Radou a EP
• Nastavení počátečního bodu výpočtu alokace AEA – klíčové!
• 2021 allocation recognises that 12 MS are allowed to increase emissions from 2017 to 2020 (ČR navýšení o 4,4 Mt CO2ekv.)
• Nastavení jednorázové flexibility převodu max. 100 mil EUA z EU ETS pro 9 ČS
• Vytváření a využití kreditů ze sektoru LULUCF do celkového objemu 280 mil. a rozdělení limitů na jednotlivé ČS (ČR 2,6 mil.)
• Nastavení a využití flexibilit – bankingu, půjčování a převodů jednotek AEA v rámci plnění cílů jednotlivých ČS.
Mezinárodní úroveň
Pařížská dohoda https://unfccc.int/resource/docs/2015/cop21/eng/l09r01.pdf
• Schválená všemi (téměř 200) smluvními stranami, včetně největších světových producentů emisí skleníkových plynů jako jsou Čína, USA, Rusko či Indie – historický úspěch v rámci mezinárodních vyjednávání v OSN
• Právně závazná dohoda zahrnující všechny strany
• Cíl uhlíkové neutrality v souladu s IPCC v druhé polovině století
• 5-leté cykly pro přezkum závazků a navyšování ambice
• Transparentnost a přehledné započítávání emisí
• Posílení významu dlouhodobého plánování a podpora pro rozvojové státy (cíl 100 mld. USD ve 2020), podpora skrz GCF
• Řada doprovodných iniciativ – např. G7 „pledge to end fossil
fuel subsidies by 2025“ – „coal phase out “ – NL, IT, FR,…
Další důležité aspekty Pařížské dohody • Strany by měly zformulovat své dlouhodobé (2050) nízkoemisní a
adaptační strategie do 2020 – týká se ČR i EU
• Ustanoven globální cíl pro adaptaci – snížit zranitelnost a posílit odolnost a spolupráci všech zemí – sdílení zkušeností a pomoc nejchudším zemím světa
• Explicitní zmínka o ustanovení schématu emisního obchodování s cílem dosažení nákladově efektivního snižování emisí (čl. 6)
• Ustanoven výbor pro dodržování závazků dohody
• Vstup v platnost – minimálně 55 stran s alespoň 55% podílem na globálních emisí skleníkových plynů – aktuální stav: http://unfccc.int/2860.php
• Proces ratifikace – nyní již 174 států (95 % emisí) vč. USA, Číny a EU – vstup v platnost 4/11/2016, první CMA v listopadu 2016 COP22, ČR
• ČR dokončila ratifikaci PD 4/11/2017 • Pravidla pro implementaci PD – pracovní program 2017 a 2018
Prostor pro vaše dotazy…
