Příručka participativního rozpočtu

8/9/2019 Příručka participativního rozpočtu

1/36

Příručkaparticipativníhorozpočtu


2/36


3/36

3Obsah

3Příručka participativního rozpočtu

Obsah

Úvod do participativního rozpočtu 4 Je česká demokracie zralá na inovaci?

9 Nejčastější argumenty proti Particiipativnímu rozpočtu 11 Návod na zavedení Participativního rozpočtu krok po

kroku

Příklady z praxe

12 První rozpočet s participativními prvky v ČR

14 Zázrak na Dunaji 17 Rozjezd participativního rozpočtu v Banské Bystrici 22 PR v Banské Bystrici: Tři kotle, party stan a Mikuláš

za všechny prachy 25 Projektový návrh v Banské Bystrici

Vzorové modely

27 Model Saint-Denis 29 Model Porto Alegre 32 Model Slovensko 34 Model Praha 7

Redakce: Tomáš Vokoun

Autoři textů: Tomáš Vokoun, Kateřina Vojtíšková, Tomáš Tožička, Václav Exner,Karel Růžička, Ilona Švihlíková

Graka: Michal Černý


4/36

Je česká demokracie zralá na inovaci?

4


Po celé Evropě probíhají dalekosáhlézměny ve smyslu rozšiřování aktivit anástrojů podporujících širší zapojení

veřejnosti do rozhodování v rámci demokra-tických systémů, které pomáhají posilovat

jejich (upadající) legitimitu. Za jednu z ro-diny demokratických inovací je považovánparticipativní rozpočet, který’ se prosazuje

doslova po celém světě. Příklady ze zahrani-čí by se mohly nepochybně stát vhodnou in-spirací také pro české prostředí, které spo-kojeností s fungováním politických institucíneoplývá a lidé se domnívají, že „obyčejníobčané” nemají možnost důležité věci ovliv-nit — nejen na národní úrovni, ale také naúrovni obce. Skoro tři čtvrtiny dotazovanýchze tří menších českých měst se vyjádřily,

že nemají vliv na rozhodování o důležitýchotázkách v jejich městě. Tento stav úzcesouvisí s nízkou účastí na politice: „Předpolitickou participací dávají lidé přednostzapojení do činnosti různých volnočasovýchsdružení. Toto zapojení však také není přílišvysoké.“. Přesvědčení o nicotném vlivu, níz-ká účast i na komunální politice a nedůvěrav jednání politické reprezentace je zákla-dem nevábného koktejlu, pro který se zažil

termín blbá nálada.Občanská iniciativa Alternativa zdola se

snaží podporovat aktivní účast občanů. Vy-chází z nijak originální myšlenky, že starosto věci veřejné není a nemá bytl výsadounemalého procenta zvolených zastupitelů,ale že se týká v podstatě každého. Jed-nou z inovativních forem účasti (alespoňv rámci střední Evropy) je tzv. participativní

rozpočtování či participativní rozpočet (PR).Jde o demokratický proces, který spočívávtom, že všichni členové místní komunity/obce jsou přizváni k tomu, aby se přímozapojili do rozhodování o využiti veřejnýchnancí (vymezené části rozpočtu). Dle zá-kona musí rozhodování vždy schválit/po-tvrdit zastupitelstvo (podobně je tomu také

v Německu). Běžní občané v tomto případěnejsou s rozpočtem pouze seznámeni, jakukládá zákon o rozpočtových pravidlech

(218/2000 Sb.) formou úředních desek ana zasedání zastupitelstva, občané nemajípouze poradní roli, ale je jim také svěřenačást výkonné moci, a to na základě předpo-kladu, že se veřejný rozpočet týká oblasti,kde žijí, a že jsou kompetentní se takového

jednání účastnit a „samospráva“ má i další

blahodárné účinky.PR je inkluzivní několikastupňový- proces,

který‘ předpokládá kompetenci lidí vyjadřo-vat se k situaci v jejich obci a jejího rozvoje.Kromě obecních/městských rozpočtů můžebýt princip PR aplikován i na jiných úrovních(kraj, škola, politická strana, jakákoli orga-nizace s vlastním rozpočtem a členstvem).Rozhodování předchází určování priorit,


Přesvědčení o nicotném vlivuje základem nevábnéhokoktejlu, pro který se zažiltermín blbá nálada


5/36

5Je česká demokracie zralá na inovaci?


témat a návrhy konkrétních projektů. Přiobčanské volbě dochází k výběru podpoře-

ných investic. Některé varianty PR navrhují i jiné rozpočtové změny (škrty. daně).

Je třeba podotknout, že úspěšné aplikacitechniky zapojující obyvatele do transpa-rentního řízení společnosti občany musípředcházet komunitní práce. Tu TomášTožička denuje následovně. Lidé žijícív určitém prostředí, sdílející životní situacise učí spolupráci, jednat ve společném zá-

jmu a prosazovat společný prospěch. Tato

činnost vyžaduje určitou koordinaci komu-nitními pracovníky, kteří (spolu)organizujísetkání, komunikují s různými institucemi asnaží se o nalezení řešení pro zlepšení situ-ace obyvatel, a to pomocí sil uvnitř komunitya díky zvýšené účasti na rozhodování.

Rozšířený koncept demokracie:participativní demokracie

Demokracii („vládu lidu“) bychom nemělichápat jako politické zřízení, které vymezujeroli občanů účastí na soutěživých volbách —výběrem nabízejících se variant a vhozenímlístku do urny. Toto vnímání dosud není nijakvýjimečné, doprovází jej zhusta poznámka,že pokud člověk nevolí, nemůže si stěžovat,případně že má sám kandidovat, vstoupitdo politické strany. Na druhé straně tentopřístup nevylučuje vyjadřování beznaděje,

že „..není koho volit“ a že „slušný člověk vestranické politice nepřežije“.

Zavedení PR v českém právním rámci nicnebrání. Zastupitelstvo může rozhodnouto „vyčlenění části prostředků v rozpočtuna účely participačního rozpočtu. Je třebapřiznat, že PR jsou v západních kapitalistic-kých zemích poměrně novou institucí, „re-voluční občanskou výchovou v praxi“, jak

poznamenaly New York Times. Jejím cílem je vtáhnutí aktivních občanů do politického

rozhodování, přenesení části zodpovědnos-ti za rozdělení nančních prostředků, ved-

lejším účinkem je obeznámení občanů sestrukturou výdajů, větší transparentnost ve-řejného rozpočtu a porozumění této složitéproblematice.

Participativní rozpočtování lze denovat

různými způsoby. Jedním z nich je splněníurčitých minimálních podmínek:

Diskuse o nanční/rozpočtové dimenzi,omezené zdroje,Úroveň města nebo obvodu s volenou sa-mosprávou a úředníky,Opakovaný proces (nestačí jedno kolo -volby/diskuse),Veřejné vyjednávání a diskuse o prioritách

rozdělování prostředků na veřejnýchsetkáních,Veřejná kontrola výsledků využití veřej-ných prostředků.

Cílem PR by ovšem nemělo být pouhé roz-hodnutí o podpoře projektů hlasováním, vekterém zvítězí většina nad menšinou, aledosažení shody mezi účastníky setkání.


6/36

Procesy dosahování shody v diskusi (delibe-race) jsou náročnější, vyžadují totiž ochotu

naslouchat druhým, racionálně debatovat avyměňovat si názory.

Za jednu z největších předností PR se nadruhou stranu považuje, že lidé, kteří zapo-

jení do inkluzivního procesu zažívají osobnízkušenost s tím, že jejich slovo má váhu,dochází objektivně k posílení jejich vlivu asubjektivně pocitu jejich aktivního občan-ství. Hranice mezi „všemocným” politikema „bezmocným” obyčejným občanem na-

jednou není absolutní, problematizuje se.Tím se také proměňuje kvalita demokracie- můžeme mluvit o znovu-objevování demo-kracie, silné demokracii, kultivaci nebo de-mokratizaci demokracie.

Rozšiřováni participativníchrozpočtůJako první a vpravdě modelové město PR

je uváděno hlavní město brazilského státuRio Grande do Sul Porto Alegre (cca 1,5 milobyvatel). Město zahájilo první PR v rocenásledujícím po vítězství pokrokové stranypracujících v roce 1988. Volební kampaňstrany byla založena na rozšíření spoluúčas-ti obyvatel a obratu ve výdajových prioritáchměsta. PR byl prostředkem, jak zvýšit podílputující z veřejného rozpočtu chudším oby-

vatelům a jejich komunitám (veřejné služ-by, infrastruktura; zejména zdravotní péče,

školství, vodní a odpadové hospodářství).Procesu se každoročně účastní 30% obyva-tel.V Porto Alegre došlo k protnutí iniciati-vy shora a zdola, a pomalu se vyvinulo veformu participativní správy a posílení ob-čanské společnosti, která byla oceněna iSpojenými národy. Když po patnácti letechStrana pracujících odešla do opozice, PRbyl již plně integrovaný, takže došlo pouze

k jeho omezení.Model PR se také díky opakovanému pořá-

dání Světového sociálního fóra v Porto Aleg -re (2001, 2002, 2003, 2005, 2012) rozší -řil z Jižní Ameriky do ostatních částí světa(uvádí se více než 3 tisíce samospráv), doSpojených států amerických (např. Chicago,New York), Kanady (např. Toronto, Montreal,Guelph), Asie či Afriky.

Podíváme-li se přímo do Evropy, pak PRzavedla města v středomořských zemích jako je Itálie (Benátky, Řím XI, Reggio Emi-lia), Španělsko (Madrid, Sevilla), Francie (St.Denis, Bobigny), dále v Nizozemí (Utrecht),a také v některých zemích střední a východ-ní Evropy: Německo (Kolín, Berlin - Lichten-berg), Polsko (Plock, Krakow) či Slovensko(Bratislava, Ružomberok, Banská Bystrice).

PR se nachází v nejméně jedenácti evrop-

ských zemích. Celkový počet evropskýchmístních samospráv se zavedeným PR bylodhadován na více než 100 v roce 2008 apočet se stále zvyšuje. K lednu 2013 bylov samotném Německu uváděno již 96 měst,která PR provozují, v 70 případech prvnímnebo druhým rokem. Dle uvedené studie

již 274 německých municipalit buď zaved-lo PR, či diskutuje, informuje občany o roz-


6



7/36

počtu, zkoumá možnosti zavedení PR nebozavedlo nějaký prvek účasti občanu na

rozpočtování (interaktivní mapa viz http:// www.buergerhaushalt.org/ ).

Jak proces PR funguje?Jak je zřejmé, PR se prosazují v různýchhistorických, kulturních a sociálních pod-mínkách, v městech/komunitách lišících sevelikostí od velkých měst přesahujících 700tisíc obyvatel, přes města střední až malévelikosti. PR není omezeno na jediný model,

ale nabývá různých podob. Některé modelyPR umožňují spolurozhodovat o investicích,

škrtech (např. zamezit škrtům v oblastiškolství), veřejných službách nebo místníchdaních (tedy příjmové stránce veřejných roz-počtů) (např. Gutersloh, Německo).

Společným prvkem PR je přijímání roz-počtových rozhodnutí členy místních komu-nit během každoročního cyklu místníchshromáždění, setkání, diskusí . Většina

modelů PR obsahuje tyto základní fáze:

Přinášení nápadů: obyvatelé na veřejnýchshromážděních denují místní priority, sdě-lují si nápady, jak na tyto potřeby odpovídat,a volí rozpočtové zástupce za svou partici-pativní komunitu (volba delegátů/delegá-tek).Rozpracování projektů: delegáti se blíže

seznamují s rozpočtovacím procesem atvorbou projektů, diskutují místní priority,

vytváří se tematické komunity/komise, roz-víjí ve spolupráci s odborníky na konkrétníprojekty.Diskuse o projektech: delegáti/delegátkypředstavují na veřejných shromážděníchnávrhy projektů zúčastněným občanům,kteří je komentují, diskutují o nich, dávajízpětnou vazbu.Veřejné fórum: rozhodovací proces, dele-gáti/delegátky prezentují projekty, probíhá

usměrňovaná diskuse, deliberace, volbaprojektů pro nancování.Implementace projektů: Vedení města(místní vláda) realizuje vybrané projekty,občané sledují provádění rozpočtových pro-

jektů a hodnotí proces.

Proč zavádět inovativní metodydo veřejné správy?

PR si zaslouží naši pozornost nejen proto,že „inovace“ jsou dnes slovem módním aparticipativní rozpočet je považován za de-mokratickou inovaci. Nebo proto, že za roz-šiřováním PR stojí také doporučení autori-tativních mezinárodních institucí, jako jsouOrganizace spojených národů (UN-Habitat)nebo Světová banka. Ty považují PR za mo-delový‘ příklad demokratického vládnutí.

Jmenujme alespoň několik dalších dů-

vodů, proč se o participativní rozpočet másmysl pokoušet a usilovat o jeho zavedení:

Sociální - posílení komunit a podpora ko-munitních organizací Posilování účasti všech občanů na veřej-ném rozhodování má symbolický význam,který uznávají takové autority jako Evropskáunie, Organizace spojených národů nebo

7Je česká demokracie zralá na inovaci?


Model PR se z Jižní Amerikyrozšířil do ostatních částísvěta, do USA, Kanady, Asieči Afriky


8/36

Světová banka. PR podporuje občanskouspolečnost, která v ČR stále nemá stejnou

váhu jako v tradičních demokraciích. Lidése na veřejných setkáních k rozpočtu sezna-mují s dalšími obyvateli města, skupinami,které mají zájem o rozvoj, dochází k budo-vání komunit a sociálního kapitálu. Lidé serychleji poznávají se svými sousedy a cítí sevíce spojeni se svým městem. Místní orga-nizace tráví méně času lobbováním a vícečasu věnují na samotná politická rozhodo-vání a řešení.

Politický - zvyšování politické legitimity apřímé demokracieV dobách vládnoucí nedůvěry v politiku av politiky, kdy se mluví o krizi zastupitelskédemokracie, obavy z korupce na nejvyššíchmístech je zvýšení legitimity díky lepšímuvhledu většího počtu občanů nanejvýš žá-doucí. Řadoví občané dostávají možnost

účastnit se na skutečných roz-

hodnutích. Výzkumy veřejnéhomínění ukazují, že drtivá vět-šina obyvatel se domnívá, žeo místních otázkách by mělirozhodovat přímo občané(45 % rozhodně, 39 % spíše.CVVM únor 2013). Není bezzajímavosti, že lidé, kteří ozna-čili životní úroveň své domác-

nosti za špatnou, o něco častěji upřednost-ňují, aby rozhodovali přímo občané.

Manažerský - přehlednost a efektivitaMístní občané vědí nejlépe, co potřebují,a rozpočtové peníze se distribuují do ko-munit s nej větším i uznanými potřebami(spravedlivost). Rozhodování o rozpočto-vých výdajích veřejně a transparentně


8


dává méně příležitostí pro korupci, plýt-vání, nebo pro vznik nákladného veřejné-

ho odporu. Uplatněním procesu docházík vylepšení veřejného nTanagementu,větší průhlednosti a srozumitelnosti proobčany, tedy i možnosti veřejné kontroly.

Vzdělávací, osvětový - aktivní a demo-kratické občanství Lidé účastnící se přípravy a rozhodovánío veřejném rozpočtu se učí demokratic-kému procesu v praxi. Pro politiky jde

o příležitost budovat užší vztahy se svýmivoliči, překonávat paternalistické chápá-ní vztahu, kde členové komunit nejsouskutečnými partnery a poznání potřeb ko-munit. Místní obyvatelé a komunity lépepoznávají své volené zástupce i úředníkyměsta. Občané se blíže seznamují s pro-cesem a problematikou veřejných roz-počtů, dozvídají se nové informace, učí

se také tomu, jak reálně funguje státníspráva. Zároveň si lépe uvědomují potře-by ostatních obyvatel města, ve kterémžijí. Získávají tak větší porozumění kom-plexním politickým problémům a potřebobyvatel města. Občan není pouhým voli-čem, ale stává se „..Občanem 2.0“, tedyčlověkem, který‘ aktivně spolurozhodujeo budoucnosti své obce.


9/36

9Nejčastější argumenty proti PR


Cože, lidé by měli sami rozhodovato rozpočtu? Lidé jsou pasivní. Nevy-užívají ani možností, které už mají

nyní. Vůbec nerozumí rozpočtu. Jen to ně-kdo zneužije. Nejsou na to peníze. Kdochce, pro toho máme granty. A vůbec, od-kud to je? Odněkud z ciziny? U nás to nejde.Jsme jiní!

Napadají vás podobné argumenty, kdyžčtete o participativním rozpočtu? Na nej-

častější z nich existuje odpověď.

U nás to nejde. Jsme jiní!Pokud se u nás řeší nějaký problém a uvedese příklad ze zahraničí, kde měli úplně tenstejný a vyřešili ho, tak se pokaždé někdozvedne a prohlásí: „U nás to nejde. Jsme

jiní!“Participativní rozpočet funguje ve 3 000

městech na světě, v několika regionech apřipravuje se na celostátní úrovni v Brazílii.Najdete ho i v zemích s tak odlišnými politic-kými systémy jako je USA a Čína. Na Sloven-sku běží či se připravuje na osmi místech.První participativní rozpočet v ČR se rozbíháv pilotní verzi v městské části Praha 7.

Lidé jsou pasivní. Nevyužívajíani možností, které už mají nyní.

V Praze se traduje historka o jedné městskéčásti, která uspořádala setkání s občanyv místním kulturním domě. Akce mělaúspěch — sál se naplnil do posledního místaa lidé vedení radnice sdělili své představy.Rok se s jejich připomínkami nic nedělo, aleradní si vzpomněli, že setkání mělo úspěcha zopakovali ho. Jaké bylo jejich překvapení,když jim tentokrát přišlo jen 10 lidí.

Nejčastější argumenty proti Participativnímu

rozpočtu

K r e d i t : w w w . f

r e e i m a g e s . c

o m , A u t o r : s u n a w a z


10/36

Nejčastější argumenty proti PR

10


Lidé nemají čas si přijít jen tak nezávazněpoklábosit. U participativního rozpočtu je

dopředu jasné, co bude výstupem setkání.A výsledky mohou lidé vidět na vlastní oči jižpříští rok. V dlouhodobě běžících participa-tivních rozpočtech je účast voličů 30%.

Na participativní rozpočetnemáme zdroje. Zrovna nynímáme napjatý rozpočet.První participativní rozpočet vznikl v PortoAlegre v situaci, kdy mělo bylo zadlužené a

bez peněz. Pro participativní rozpočet nejsoupotřeba žádné peníze navíc. Naopak vede kúčelnějšímu rozdělení zdrojů a vzniká dalšíorgán (koordinační rada), která kontrolujehospodárné využívání peněz. Všude, kde bylparticipativní rozpočet zaveden došlo k úspo-ře veřejných prostředků.

Lidi rozpočtu nerozumí. Budou

dělat chyby a špatně rozdělujízdroje.Bylo by krásné, kdyby se dalo s jistotou pro-hlásit, že všichni zastupitelé rozpočtu rozumí.Největšími odborníky na prostředí, ve kterémžijí, jsou obyvatelé samotní. V participativnímrozpočtu je již obsažený proces učení, kterýobyvatele se všemi důležitými informacemipro rozhodování o rozpočtu seznámí.

Máme granty Rozdíl mezi granty a participativním rozpo-čtem ukazuje následující tabulka:

Grant Participativní rozpočet

Navrhuje projekty a priority obec obyvatelé

Schvaluje obec obyvatelé

Realizuje neziskové organizace obec

Existuje hrozba, že některáskupina zapojená do procesu jej

zneužije čistě ve svůj prospěchToto nebezpečí hrozí vždy a pokusy o zneuži-tí se samozřejmě vykytují i u participativníhorozpočtu. Participativní rozpočet proti tomumá dvě obrany. První je počet zapojenýchlidí. V dlouhodobě fungujících participa-tivních rozpočtech se rozhodování účastní30% voličů. To je řádově více lidí, než kolik

je zastupitelů. Proto je těžší je ovlivnit.Druhou obranou jsou pravidla. Většinou

se pravidla postupně vyvíjí a reagují na pří -padné negativní zkušenosti.


11/36

11Návod na zavedení PR krok po kroku


První kroky

Dát dohromady přípravný výbor z občan-ských aktivistů a případně představitelůobce — skupinu lidí, která je motivovanázavést participativní rozpočet a bude tomu

věnovat svůj časPřemluvení hlavních aktérů — hlavně sta-rosty a vedení obceNěkolik měsíců předběžné informačníkampaněPředběžná informační kampaň (podle veli-kosti obce, často až několik měsíců)

Propagace PR

Internetové stránky, facebook, radničnízpravodajTiskové zprávy, tiskové konferenceLetáky, osvětlené vitríny, plakáty, reklamyna sloupechVeřejné přednášky

Schválení zastupitelstvem

Částka vyčleněná na návrhy občanův rámci metody participativního rozpočtuČástka vyčleněná na propagační kampaň,případně další provozní výdajePravidla participativního rozpočtu – obsahmožných návrhů, případně jejich zaměření,postup a časový rozvrh

Kdo bude mít PR na starosti?

Zaměstnanci— Pro 30 tisícové město jsou ideální 2 —

koordinátor procesu a facilitátor— Při horké fázi je práce kolem PR asi na

5 úvazků— Pro PR se kromě přípravného výboru mo-

hou vyčlenit současní zaměstnanci, přijmoutnoví zaměstnanci nebo si nechat celý procesdodat na klíč od nějaké externí organizace

Proces

Základní pravidla schvaluje astupitelstvo

Potřeba zajistit:— Webové stránky— Místa setkání — Facilitátory— Místa, kde mohou být předávány návrhy

projektů, případně formuláře nebo jiné po-můcky

— Hodnocení a pomoc při technickém do-řešení návrhů projektů odbory města

— Informování o celém průběhu procesu

Návod na zavedení Participativního rozpočtu

krok po kroku


12/36

První participativní rozpočet v ČR

12


První rozpočet s participativními prvky v ČR

Prvním místem veřejné správy, kterév České republice vytvořilo rozpočets participativními prvky (dále paroz),

byla městská část Praha 7.Jednání mezi tamními zastupiteli o kon-

krétní podobě pravidel otevřela zastupitelkaKSČM Miroslava Moučková počátkem roku

2014 a vyjednaný návrh získal takovou pod-poru všech stranických klubů, že v listopadutéhož roku občané již hlasovali o konkrét-ních projektech.

První podrobnější informace o participativ-ním rozpočtu dostávali cíleně pražští zastu-pitelé, zejména členové a příznivci ČSSD,KSČM a SZ, kteří oněj projevovali největšízájem, již od r. 2011. První přednáška a be-

seda byla upořádána v r. 2012 pro zájemcez KSČM na pražském magistrátu, nedlouhona to následovala podobná akce pro ČSSD,pro SZ pak v létě 2014. Všichni členovéZastupitelstva hlavního města Prahy mohliv r. 2012 vyslechnout interpelaci zástupceAZ kvůli možnosti zavedení parozu v Prazea pražských MČ. Na ni na místě pozitivně

reagoval primátor Bohuslav Svoboda (ODS)a prohlásil, že považuje paroz za nástrojaktivizace občanů. Další interpelace členaobčanské iniciativy Alternativa zdola (AZ)na zasedání Zastupitelstva Hlavního městaPrahy (ZHMP) následovala na podzim 2013.AZ přišla s peticí za zavedení parozu, kteroupodpořily stovky občanů, mj. i různí pražštízastupitelé; ti z a za KSČM ze ZHMP a růz-

ných MČ tak učinili společně na své pravi-

delné prosincové poradě, kde mj. vyslechli idalší aktuální a podrobnější zprávy o vývojiparozu, zvláště v Bratislavě. Primátor To-máš Hudeček (TOP 09) však tentokrát peticikoncem zimy 2014 rozhodně odmítl s tím,že připustil možnost parozu jen na úrovniměstských částí. (Před podzimními volbamise ovšem k participaci hlásil...)

V ten čas již ale běžely jednání na Praze 7,

kde záměr získal dalšího vlivného protago-

Prvním místem veřejnésprávy, které vytvořilorozpočet s participativnímiprvky, byla Praha 7


13/36

13První participativní rozpočet v ČR


nistu v osobě místostarosty ČSSD DanielaŠtěpána. Žádná ze stran se proti neposta-

vila, ať již na zastupitelstvu při projedná-vání rozpočtu, resp. zásadbudoucího rozpočtu na po-čátku roku 2014, při schva-lování pravidel participaceobčanů na rozpočtování(28. 4.) či v rámci volebníhoprogramu pro podzimní ko-munální volby a též vítěznástrana komunálek se k par-

ticipaci hlásí a chce ji dálrozvíjet (popularitu ostat-ně získala díky referenduo radnici). Dle Zásad parti-cipativní části rozpočtu MČPrahy 7 je možné navrhovat drobné inves-tiční akce a sportovní akce. Celková sumavyčleněná na paroz byla v premiérovémročníku jeden milion korun, v dalších roční -

cích je to na aktuálním rozhodnutí zastupi-

telstva. Do 15. září pak občané měli mož-nost podávat návrhy; celkem je podalo 20občanů. Následovala kontrola komisí úřed-níků a odborníků programů Zdravé městoa Místní agenda 21, zda jsou předloženénávrhy realizovatelné městskou částí (zda

jde o pravomoci MČ, zda jsou zamýšlenyna pozemcích MČ apod.). Za uskutečnitel-né bylo označeno 13 návrhů (dva podobné

byly sloučeny) a koncem září na tradičnímveřejném shromáždění programů Zdravéměsto a Místní agenda 21 nazvaném Desetproblémů Prahy 7 proběhl předvýběr prokonečné hlasování občanů. Z předvýběru,do něhož se zapojilo 33 přítomných, vzešlosedm návrhů. Všechny měly investiční cha-rakter, žádná jednorázová akce neprošla.Všechny se hodnotou pohybovaly okolo po-

žadovaného milionu, každý hlasující mohltedy hlasovat jen pro jeden návrh. Pro nál-

ní hlasování občanů byly vybrány dva týdnyod 3. do 14. listopadu. Po 10pracovních dnů mohli občanéna podatelně Úřadu MČ a natřech invormačních střediscíchPrahy 7 tajně hlasovat. Zapojilose 66 lidí, celkem bylo platných62 hlasovacích lístků. Nejvíce— 40 — hlasů získalo dětskésportovní hřiště v dolních Ho-

lešovicích, což bylo patrně díky jedné z navrhovatelek, kteráiniciativně obcházela známéa sousedy a přesvědčila jek účasti.

Úřad MČ ve svém tištěném měsíčníku Ho-bulet informoval jednou o přijetí zásad par-ticipativní části rozpočtu a jednou o shro-máždění a předvýběru návrhů. Členové AZ

o víkendech od května do června a v srpnua září rozdávali na informačních a petičníchstolcích na Letné a v Holešovicích letáčkyo parozu všeobecně, o parozu na Praze 7a o chystaném hlasování a šířili je též nachodbách Úřadu MČ, tamního Finančníhoúřadu, Úřadu práce a na dalších místech.


14/36

Zázrak na Dunaji

14


Na chvíli se zasněte. Představte si, žepokud se bude měnit okolí vašehobydliště, dojde vám do schránky do-

tazník. Můžete se vyjádřit o nakládání s ma- jetkem obce. Pokud máte nějaký problémve svém okolí, každý pracovní den podvečermůžete přijít na radnici, kde existuje specia-lizovaná Kancelář pro participaci veřejnosti,

jejíž úředníci vás vyslechnou a začnou pro-blém řešit. To, že každý rok můžete rozhodo-

vat o výdajích obecního rozpočtu už se bere jako samozřejmost. A o činnosti této kance-láře se každý měsíc dočtete v radničních no-vinách, takže vám nic důležitého neunikne.Fantazie? Ne, v Bratislavě od minulého rokurealita.

Minulé léto si Peter Nedoroščík, člen ob-čanského sdružení Utopia, jenž patří mezirealizátory prvního participativního rozpoč-

tu na Slovensku v Bratislavě, si užíval klid-

nou dovolenou. Nechtěl si ji nechat rušitani braním telefonů a proto dal svůj mobilna hraní malému synovi. A tak se stalo, žekdyž mu zavolal starosta místní části Brati-slava — Nové Mesto Rudolf Kusý, ozval se

z druhé strany drátu jiný člověk, než kteréhočekal. Hledal Petera Nedoroščíka, protožemu chtěl nabídnout spolupráci na tvorběparticipativního rozpočtu v Novém Mestě.Nedoroščík naštěstí postřehl, že syn si pře-stal hrát a začal s někým mluvit, takže sihovor převzal a domluvil projekt, který svým

Zázrak na Dunaji


15/36

15Zázrak na Dunaji


rozsahem dalece přesahuje samotný par-ticipativní rozpočet.

Slovo dalo slovo a už na podzim odstar-tovala spolupráce mezi městskou částia organizací Utopia. Bylo ovšem potřebazvolit formu. Jako nejjednodušší a nejrych-leji proveditelné se ukázalo zaměstnat 6lidí na částeční úvazek, který by se parti-cipativním aktivitám věnovali. „Jenže paknevěděli kam nás umístit. Do žádného od-dělení jsme svým zaměřením nepasovali.Tak to vyřešili tak, že vznikla Kancelář pro

participaci veřejnosti, přímo podřízená ve-dení Nového Mesta, “ popisuje vznik nové-ho oddělení Nedoroščík.

Zamilujete si svého úředníkaJe čtvrtek 23.1.2014, několik minut před17 hodinou. Na úřadě místní části je všenachystané na setkání neziskovek, kterése chtějí podílet na plánování přeměny

bývalého cyklistického stadionu na Tehel-

ném poli na sportovní park. Hned přes uli-ci je fotbalovým fanouškům z dob federa-ce známí stadion Slovanu Bratislava.

Jako obvykle, zatím je pustu a prázdno.Využívám tedy situace a dávám se do řečise architektkou a urbanistkou ZuzanouŽužiovou, facilitátorkou dnešního setká-ní. Začínáme se bavit o dnešní účasti apřecházíme na téma všeobecné ochoty

lidí podílet se na rozhodování. „Lidé jsouotrávení, myslí si, že stejně nic nezmění,“má jasno o dnešním většinovém postoji.Hned přidává zkušenost ze svého okolí:„Mám kamarádku, která se takovýchtověcí nechce účastnit, protože říká, že ne-chce marnit svůj drahý čas.“ V současnédobě se do aktivit kolem cyklostadionuzapojilo přibližně 1% obyvatel 36 tisícové

městské části. Sama je tím co dělá pro-dchnutá, ale dobře si uvědomuje úskalí

celého procesu: „První projekty se musípovést, pak se přidají další lidé. Pokud jevýsledky zklamou, tak skončí i ti, co teďparticipují.“

Místnost se začíná pomalu plnit. Účastnení ohromující, ale protože se jedná oprvní setkání se zástupci specickéhosegmentu společnosti, je účast ucháze-

jící. Mezi účastníky je vidět jak zástupce

nejmladší generace, tak lidi předdůcho-dového věku. Zastupují neziskový sektor,

jako kulturní organizace nebo organizacestarající se o zeleň. Dorazili i zástupcipříspěvkových organizací, například ře-ditelka místní knihovny. Sestavu doplňujízastupitelé.

Úvodní prezentace se věnuje převážněseznámení se samotným participativním


16/36

Zázrak na Dunaji

16


procesem. Obdobné setkání, jako dness neziskovkami, už proběhlo s veřejností,

podnikateli a studenty. Chystá se ještě se-tkání s obyvateli z okolí stadionu a odborní -ky. V průběhu procesu mohou domácnostiz okolí areálu odevzdávat vyplněné dotaz-níky, které dostali do schránek. Kdokolivmůže vyplnit dotazník na internetovýchstránkách. Z podmětů vznikne návrh bu-doucí podoby parku, o kterém se bude hla-sovat. Výsledkem procesu bude návrh zadá-ní projektu, pro architekty.

Po prezentaci následuje hlavní část dneš-ního programu, sbírání návrhů. Jejich pale-ta je skutečně široká: Amteátr, skejtpark,knihovnička, horolezecká stěna, relaxačníchodníček, zavírání parku na noc, spásá-ní trávy ovcemi a kozami. Facilitátorka za-tím všechny nápady zapisuje na ipchart.K nápadům se ozývají i protinázory: kulturníakce budou rušit obyvatele z okolí, skejťáci

budou sprostě mluvit před malými dětmi,horolezeckou stěnu bude muset někdoprovozovat, lidé chtějí chodit do parku i poz-dě večer, a pokud se budou pást na místězvířata, tak se člověk bude bát sednout dotrávy, aby se nezašpinil. Vše však probíháv naprostém klidu. Nikdo nezvyšuje hlas,neskáče do řeči ostatním ani neuspáváostatní dlouhými monology. Úplně posled-ní příspěvek v diskusi je pak překvapením.

Slovo si vezme starší účastnice, která pro-hlásí „Ráda bych vám za to, co děláte, po-děkovala.“ Tady své úředníky prostě milují.

Rozpočet je pouze začátek Na pilotní ročník participativního rozpočtuv Novém Mestě je vyčleněno 20 000 €(550 000 Kč). Jedná se o minimální částku,která určitě bude rozdělena. Dále mají obyva-

telé možnost navrhnout jakýkoliv další projektzastupitelstvu, bez omezení výše nákladů.

V současnosti se začínají scházet komunitySenioři, Mládež, Zeleň a další, které budou při-pravovat návrhy projektů.

V Novém Mestě však jsou ještě dál a pusti-li se do participativního plánování veřejnýchprostor. Kromě zmiňovaného cyklostadionuse třeba jedná o přestavbu tržnice nebo využi-tí volných budov a prostor patřící místní části.O všem co se děje se dozvíte z radničních no-vin, ve kterých má Kancelář pro participaci ve-

řejnosti každé číslo vlastní dvoustránku.Pokud máte pocit, že se ve vašem okolí děje

něco nekalého, třeba že se chystá developerpřeměnit vaše sousedství k obrazu svému,není nejmenší problém se na Kancelář obrátit.Každý pracovní den mezi 15 a 19 hodinou ji

můžete osobně navštívit. Díky podmětu obča-nů se začala řešit podoba náměstí v zástavběze 40. let 20. století.

Přestože je v každém městě proces parti-

cipativního rozpočtu trochu jiný, je vidět spo-lečné tendence. Stejně tak, jako v Brazilskémměstě Porto Alegre, kde participativní rozpo-čet vznikl, se i v Bratislavě rozšiřuje procesparticipace z tvorby rozpočtu na další politickéotázky. V poslední době se u nás ustálilo rčení,že Slováci jsou zase o krok napřed. Doufejme,že ten krok není příliš dlouhý, a participativnírozpočet se co nevidět rozšíří i u nás.

Pokud máte pocit, že se

ve vašem okolí děje něconekalého, není problém sena Kancelář obrátit


17/36

17Rozjezd PR v Banské Bystrici


Dívám se na to jako na dar, na tomto

symbolickém místě sedíte jako po-

slanci a snažíte se dohodnout o tom,co je důležité pro město.“ (Peter Nedoroš-čik, Utopia o.z., 12.2.2014)

Banská Bystrica, centrum středního Slo-venska s přibližně 80 tisíci obyvatel je tře-tím slovenským městem, které zavádí parti-cipativní rozpočet. Participativní rozpočet jev Evropě vnímán jako jedna z demokratic-kých inovací, která v západní Evropě i sou-

sedních státech nachází v poslední dekáděživnou půdu, což se ovšem nedá (alespoňprozatím) říci o ČR.

Velká zasedací síň Městského úřaduv Banské Bystrici hostila únorový čtvrtečnípodvečer vzácné návštěvníky – účastníkyPrvního diskusního fóra (PDF) k participativ-nímu rozpočtu. Poslanecké lavice se téměřzaplnily lidmi různého věku, především oby-

vatel města nad 15 let, kteří mohou hlaso-

vat. Všem se na úvod téměř čtyřhodinovéhoprogramu dostalo přivítání od primátoraměsta P. Gogola.

Diskusní fórum seznámilo zúčastněnés pravidly procesu, který povede v druhépolovině roku k realizaci projektů, které na-vrhnou a vyberou sami občané, a to za bez-mála 20 tisíc euro. Na setkání lidé nejprveodhlasovali Hlasovací a volebního pořádekPrvního diskusního fóra, dále diskutovali

o prioritních oblastech, na které se zaměřit,šest z nich odhlasovali jako ty, ke kterým sebudou scházet skupiny a vypracovávat zně-ní projektů. Práci ve skupinách si mohli lidétaké již prakticky vyzkoušet.

Dlouhého jednání se zúčastnilo přibližněšest desítek hlasujících obyvatel Bystrice,z nichž více než dvě třetiny vydržely až dokonce.

Rozjezd participativního rozpočtu

v Banské Bystrici


18/36

Rozjezd PR v Banské Bystrici

18


Počátky PR v Banské BystriciNa prosincové zasedání zastupitelstva

bylo na návrh poslance Vladimíra Pirošíkarozhodnuto o vyčlenění 25 centů na obyva-tele na účel participativního rozpočtu (PR)z městského rozpočtu pro rok 2014. Tentokrok vzbudil určitou kontroverzi, protožetato částka byla vzata z položky na tzv. ob-čanské rady. Ty ve městě fungují na úrovnivolebních obvodů jako poradní orgán Výbo-rů (které tvoří poslanci) zřízený za účelemúčasti obyvatel obvodu na výkonu samo-

správy města. Občanské rady do roku 2013rozhodovaly o rozdělení částky na rozvojměstských částí ve výši 1,5 eura na obyva-tele, pro rok 2014 tato částka bude pouze

1,25 euro na obyvatele. Z těchto prostřed-ků byly nancování například společenskéakce, na činnost neziskových organizací.

Parametry procesu v roce 2014Město ročně hospodaří s celkovou sumoucca 42,4 mil eur na běžné výdaje, takžeobčané mohou rozhodovat o částce men-ší než půl promile, která může být určena

na běžné výdaje (nikoli investice). Hlaso-vat mohou pouze lidé s trvalým pobytem

v Banské Bystrici, kteří dosáhli patnáctilet věku. Oficiálně byl proces PR zahájenna Prvním diskusním fóru 12.2. Tomupředcházela práce přípravného výborutvořeného lidmi z neziskové sféry i města.Na diskusním fóru bylo vybráno k podpo-ře šest priorit, zvolena maximální možnávýše projektu (5 tis euro) a devítičlennákoordinační rada. Do konce dubna přijí -mal Městský úřad návrhy projektů, které

z formálního hlediska posuzují členovéKoordinační rady. Koordinační rada záro-veň s Městským úřadem připraví Druhédiskusní fórum (22.5.), na kterém bylyprojekty již představeny (od konce dubnabyly zveřejněny také na webových strán-kách). Na fóru proběhlo diskuse (zvažová-ní) a zároveň bylo zahájeno hlasování, kte-ré trvalo dalších 15 dní. Vítězné projekty

s největším počtem hlasů ve druhé polo-

vině roku 2014 realizovalo město. Cyklusparticipativního rozpočtu se ukončí na Zá-věrečném diskusním fóru, kde bude před-stavena zpráva o realizaci a vyúčtováníprojektů. Občané jsou omezeni v tom, žečástku je možné využít pouze na běžné(provozní) výdaje, tedy nákup materiálu,strojů, nejrůznějších služeb nebo rutinní,standardní údržbu, ne na investice. Vybra-

né projekty realizuje přímo městský úřadv druhé polovině roku. Pokud by se penízenepodařilo přerozdělit do konce června,vrátily by se prostředky právě volebnímobvodům.

Veškerá práce na PR je založena na dob-rovolnosti a nadšení, na aktivitě lidí, kte-rým není lhostejné, v jaké společnosti žijía věří, že se mohou přičinit o změnu


19/36



Priority pro Banskou BystricuSamotnému hlasování o prioritách předchá-

zela diskuse o jaké další priority kromě sed-mi, s nimiž přišel přípravný výbor, seznamdoplnit. Delší dobu se ale zvažovala takémožnost nemít žádné priority. Příklon k pri-oritám účastnění učinili s vědomím, že pro-středků není mnoho a také s přihlédnutímk bratislavským zkušenostem. ZástupceUtopie (sdružení, které se zasloužilo o za-vedení PR v Bratislavě) Peter Nedoroščikvysvětlil důležitost participativních komunit,

které se utvoří kolem priorit při opakova-ném setkávání nad společným tématem,v diskusích a při společné práci na projek-tech. Skupiny mohou například dotáhnoutskvělý nápad člověka, který by sám projektnedokázal sepsat a podat.

Miroslav Šimkovič, člen přípravného výbo-ru, vysvětlil přítomným, že mohou rozhodo-vání o prioritách chápat jako rozhodování

o 400 eurech. Každý z přítomných obyvatelmohl přidělit tři hlasy, kterými mohl označit jednu až tři priority. Zdůraznil, že je třebazvážit nejen to, co by chtěl člověk sám prosebe, své rodiny a přátele, ale také mysletna to, co potřebuje město.

Výsledky hlasování o prioritách:

Vybráno bylo šest priorit, které získaly nej-větší počet hlasů, výraznou převahu získaly

ale tři první priority: aktivní občanství a ko-munitní rozvoj, kultura a mládež.

Během večera zaznělo, že priority jsoucestou pro společnou komunikaci, rozvíjí ko-munitní rozvoj, PR je o spolupráci — v dalšímkroku by se měli občané pokusit o dialog,pracovat na prioritách, diskutovat o téma-tech, zorganizovat skupiny.

Participativní rozpočet jako konkurenceobčanských rad?

Přesto setkání nebylo nějakou selankou.Na fóru se zprvu ozvalo několik lidí, kteří seobávali nízké kvality rozhodování lidí, kteréplyne z toho, že ti nemají potřebné kompe-tence a znalosti. Mohly by hrozit duplicity,protože obyvatelé nevědí, co vše město -nancuje v rámci běžných výdajů rozpočtu,

jaké má povinnosti, a také prostřednictvímobčanských rad.

Zástupce za občanské rady obhajoval prá-

ci těchto orgánů a vyzýval členy přípravnéhovýboru, ať na participativní rozpočet „seže-nou“ peníze odjinud.

„Ptám se vás, vy nevěříte občanským ra-dám v jednotlivých městských částech, že

Název priority Počet hlasů Název priority Počet hlasů

Aktivní občanství akomunitní rozvoj

36 Bezpečnost a ochrana zdraví 7

Kultura 35 Historie 6

Mládež 27 Podpora zaměstnanosti 5

Zeleň ve městě 17 Senioři 5

Sport 11 Chodníky 2

Zdraví 9 Služby a údržba veřejnýchprostranství

2


20/36

Rozjezd PR v Banské Bystrici

20


spravedlivě rozdělí prostředky? Dostávali jsme 1,5 eura, sebrali jste nám 25 centů.

Proč je chcete rozdělovat vy? … Ať si (pří -pravný výbor) na PR sežene peníze MIMO ty,které dostávaly občanské rady. Ano, prosím,nechť to rozděluje. Ale sebrat NAŠE penízea rozdělovat je nějakým výborem?“

Poslední věty ukázaly, že pán neporozu-měl principu rozhodování o prostředcíchvyčleněných na PR, když uvádí, že by výborměl mít rozhodující slovo. Na to okamžitěreagovalo publikum červenými nesouhlas-nými kartičkami. Jiný člověk z publika uvedlna pravou míru rozdíl mezi participativnímrozpočtem a občanskými radami:

„V Banské Bystrici existují občanské rady,které by měly rozhodovat o části městskýchpeněz. Ale ptám se vás, víte opravdu, jak serozhoduje v občanských radách. Kdo tamrozhoduje? Rozhodují občané? – Ne. Roz -hodují členové občanských rad. A kdo urču-

je členy občanských rad? – Poslanci. … Par -ticipativní rozpočet jak je nastavený, jde oto, aby se přiblížilo rozhodování k tomu, aby

občané rozhodovali PŘÍMO. Ne prostřednic-tvím členů občanských rad.“

Občanské rady fungují jako poradní orgán,a jejich členové jsou nominováni politiky.Jedná se o podstatně slabší mandát než pří -padě PR, který umožňuje všem obyvatelůmBystrice, kteří překročí věkovou hranici sepřímo účastnit na rozdělování prostředků.

Za větší soudržnost obyvatelObavy z toho, že by participativní rozpočet

mohl mít problém kvůli „konkurování“ ob-čanským radám, že by postavil občany vůči

jiným občanům, se nakonec ukázaly jakoliché. Zúčastnění opakovaně prokázali chuťse domluvit, vyzývali k jednotě, uvědomovalisi, že je potřeba ukázat vůli projevovat sesoudržně a pokusit se udělat něco dobréhopro lidi z Bystrice, upřednostnit kolektivnízájmy před soukromými. Podle později zvo-

lené členky koordinační rady Evky Krajčovénení podstatné, zda bude projekt zaměře-ný zrovna na tu část města, ve které žije,protože toto je pouze začátek. Bude se prýradovat i v případě, že PR přispěje k lepšímpodmínkám v úplně jiných částech města.S tím souhlasili i další řečníci.

Šest skupin vypracovalo na setkání náčrtymožných projektů, mezi nimiž guruje napří -klad společný kulturní multižánrový projekt

zaměřený na co nejširší publikum, odehrá-vající se ve veřejném prostoru mimo cent-rum (sídliště) a zapojující místní umělce.Skupina pro sport měla podobný nápad sesoutěží amatérských sportovců za městskéčásti, se zaměřením na kolektivní sporty.Skupina mládež zase identikovala potřebuvytvořit prostor – komunitní centrum – promladé a jejich společné aktivity.


21/36



Hledání vhodného modeluProjekt participativního rozpočtu otevírárůzné varianty a na Slovensku je v počáteč-ních fázích. Není vyzkoušené, jaké jeho for-my jsou nejvhodnější, není zcela jisté, jestli

se podaří pro něj udržet politickou podporu.Diskuse se vedou například o tom, jestli mámít hlas aktivních obyvatel, kteří se účastníveřejných fór (pracovních skupin) stejnouváhu jako těch, kteří pouze hlasují. V pozadí

je předpoklad, že aktivní lidé získávají mno-hem hlubší pohled na danou problematikua je obtížnější je například manipulovat.Jejich rozhodování je tedy kvalikovanější.Je participativní rozpočet spíše o deliberaci

a dosahování konsensu (a učení se) neboo hlasování a soutěži mezi návrhy. Je vhod-nější grantová podoba nebo realizace měs-tem? Participativní rozpočet není ready-ma-de model, ale v této fázi spíše způsob, jaksmysluplně zapojit obyvatele do přemýšlenío městě, ve kterém žijí, do rozhodování, atedy také předat část zodpovědnosti. Jezpůsobem, jak přispět k hledání forem spo-

lupráce a povídání si o tom, co je žádoucí– tedy hledání společných hodnotovýchvýchodisek, porozumění nejen vlastnímpotřebám, ale potřebám, které jednotlivcepřesahují.

Může být chápán jako způsob, jak podpořitvznik „místní elity“, kterou tvoří podle JanaKroupy z Českého centra fundraisingu ak-tivní lidé. Ti, kteří se zajímají o věci kolemsebe, kontrolují práci politiků, dohlíží nadodržování slibů, a kteří představují určitouparalelu politické struktuře. Jsou nositelikontinuity ve směřování rozvoje.

Odkazy Štatut participatívneho rozpočtu preBanskou Bystricu. 2013. Banská Bystrica.http://www.banskabystrica.sk/download_ le_f.php?id=439044

Občania sa dohodli, participatívny roz-počet odštartoval úspešne. 14.2.2014.Dostupné na: http://bbonline.sk/obcania-sa-dohodli-participativny-rozpocet-odstar -toval-uspesne/


22/36

PR v Banské Bystrici

22


Tunelování je standard dnešní doby.Tunelují se podniky, veřejné rozpočty,budoucí důchody… Tunelují se dokon-

ce i tunely. Tak nepřekvapí, že i participa-tivní rozpočet se může stát terčem pokusuo vytunelování. Následující příběh z BanskéBystrice budiž pro všechny zájemce o zave-dení participativního rozpočtu u nás varo-váním, co se může stát, pokud se dopředu

řádně neošetří pravidla.

Prosazení participativníhorozpočtu v Banské BystriciV Banské Bystrici fungovaly od roku 89 ob-čanské rady, které rozdělovali peníze namalé projekty v místních částech. Každárada měla do minulého roku 1,5 € na obča-na. I když se rady jmenují občanské, tak čle-

ny dosazovali banskobystričtí zastupitelé.Čerpání peněz nebylo zpětně magistrátemkontrolováno, takže se mnoho nancova-ných projektů stalo malou domů pro zastu-pitele, jejich rodiny a známé.

Když se skupině lidí kolem Petera Fehé-ra povedlo 10.12.2013 prosadit zavedeníparticipativního v Banské Bystrici, tak sečástka určená na rozdělení vzala z rozpoč-

tu občanských rad. Participativní rozpočetdostal 25 centů na obyvatele (dohromady19 455 €) a radám zůstalo 1,25 €.

O milionářích, kteří ukradliparticipativní rozpočetNespokojenci z občanských rad zůstalina prvním diskusním fóru v menšině. Bě-hem čtvrt roku se zatím scházeli komu -

PR v Banské Bystrici: Tři kotle, party stan

a Mikuláš za všechny prachy


23/36

23PR v Banské Bystrici


nitní skupiny. Nejaktivnější byli Aktivníobčanství a komunitní rozvoj, Zeleň ve

městě a Kultura. Občané nakonec navrhli31 projektů. Takový zájem nikdo dopředuneočekával. Tři z těch projektů se všaknakonec ukázali jako trojští koně.

Městská část Kremnička je satelit, kdežijí nejmovitější občané Banské Bystrice.Členové její občanské rady se rozhodli,že si „své“ peníze vezmou nazpět i s úro-ky. Proto podali 3 projekty, každý skoroza maximální částku 5 000 €. Jeden byl

Mikulášská nadílka pro děti, další spor-tovní den (položky: 3 kotle na guláš, par-ty stan,…). Snad jen komunitní centrumneznělo na první pohled podezřele. Kdyžse projekty dostali k ekonomce na magis-trátu, tak ji málem omývali. Netušila, jakobčanské rady doposud s penězi hospo-daří. Nakonec však pustila projekty dál.

Druhé veřejné fórum se konalo 22.

května v reprezentační Cikkerovej sieňina magistrátu. V čase zahájení přišlopřes 100 lidí a pomalu přicházeli další.První, o čem se hlasovalo, dle zastupi-telstvem schváleného statutu participa-tivního rozpočtu, byl hlasovací pořádek.Vymyšlené to bylo původtak, že účastníci veřej-ného zvažování budoumít 6 hlasů, které rozdělí

mezi 3 projekty v poměru3:2:1. Následně budoumoci další občané BBodevzdat v průběhu 14dnů svůj 1 hlas pro jedenprojekt. Tento rozdíl bylodůvodněný tak, že kdosi vyslechne prezentaci

projektů a následnou diskusi, tak budevíce kvalifikovaný rozhodovat.

Kremničané tyto úvahy postavili nahlavu. Napřed se schválilo, že hlasovatse začne okamžitě. Následně, že hlasůbude 9 v poměru 5:3:1. Kremničané sepo tomto hned zvedli a běželi odevzdathlasy pro své projekty. Nakonec bylo 205hlasujících, z toho cca 60 Kremničanů.

Devět, osm, sedmMiroslav Šimkovič, předseda koordinační

rady, seděl zdrceně nad sečtenými hla-sovacími lístky. V ruce držel štos 35 líst-ků (1/6 všech odevzdaných), na kterýchbyli za sebou seřazeny sestupně projektys čísly devět, osm, sedm — vše z Kremni -čky. Ještě mohl být rád, že se nedomluvilina lepší rozložení hlasů mezi jednotlivý-mi projekty, takže nakonec se mezi čtyřirealizované projekty dostali pouze první

dva.Následné hlasování v informačním cen-tru již s pořadím podpořených projektůnezamíchalo.

Celkové výsledky hlasování (fórum + in-formační centrum) :

Umístění Projekt Hlasů Cena

1.Športovo-

spoločenský deň* 343 5 000 €

2.Projekt LETO -

Kultúra pre ľudí 293 5 000 €

3.Komunitné

centrum v Iliaši*244 5 000 €

4.Florbal - cesta kpohybu a zdraviu

110 4 712,76 €

* projekty obyvatel Kremničky


24/36

PR v Banské Bystrici

24


Ručník do ringu nehází

Důležité je, že zastupitelé jsou PR naklo-

něni, což se snad nezmění ani po „úspě-chu“ prvního ročníku. Bude nutné pro-vést změny, na které se koordinační radachystá. Zásadní bude do procesu zanéstproces veřejného zvažování (deliberace),kdy se jednotlivé projekty hodnotí podlekritérií. To ospravedlňuje větší počet hlasůpro veřejné fórum, než pro ostatní způsobyhlasování.

Pro všechny, kteří se dostanou k zavádě-ní participativního rozpočtu jsou událostiv Banské Bystrici upozorněním, čehose vyvarovat. Důležité je mít stanovanápřesná pravidla, která nepůjdou v prů-běhu procesu převrátit na hlavu. Ideální

je také zkombinovat několik způsobů vy-bírání projektu, aby jeden nebyl natolikdominantní, že další způsoby vyjádření

názoru nebudou mít žádný vliv. Zapojení

úředníků do kontroly projektů by nemělobýt formální, ale podle jasných pravidel byměli mít možnost vyřadit pochybné projekty.A v první řadě by nemělo jít o soutěž krásy, aleo diskusi nad problémy obce. Proces je tře-ba nastavit tak, aby diskusi umožňoval.

Pro všechny, kteří budouzavádět PR, je BanskáBystrica upozorněním, čehose vyvarovat


25/36

25Projektový návrh


A. ÚDAJE O NAVRHOVATEĽOVI

A.1. Ak je navrhovateľom právnická osoba

* Štatutárny zástupca:

* Právna forma organizácie:

* IČO:

* DIČ:

A.2. Ak je navrhovateľom fyzická osoba

* Titul, meno a priezvisko:

* Sídlo alebo trvalé bydliskoosoby (ulica, číslo, obec, PSČ)

Kontakt * Tel.:

* E-mail:

Kontaktná osoba (pre právnickú osobu A.1. alebo pre fyzickú osobu A.2.)

* Titul, meno a priezvisko:

Kontakt * Tel.:

* E-mail:

B. NÁZOV A ÚČEL PROJEKTU

* Názov projektu:

* Tematické zameranieprojektu1:

C. STRUČNÝ POPIS PROJEKTU (anotácia do 500 slov)*

D. PODROBNÝ OPIS PROJEKTU*

E. ČAS A MIESTO REALIZÁCIE PROJEKTU*

PROJEKTOVÝ NÁVRH V BANSKÉ BYSTRICI


26/36

Projektový návrh

26


F. ROZPOČET PROJEKTU *

Kvantikácia položiek

Druh položky: Suma v €:

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

Celkový rozpočet projektu v €:

G. DOBROVOĽNÍCKA ČINNOSŤ NAVRHOVATEĽA

Áno/Nie

Druh, forma a rozsah dobrovoľníckej činnosti

Vyhlasujem, že sa uchádzam/neuchádzam o podporu na tento projekt aj z iných

zdrojov mesta Banská Bystrica

Áno/nie (ak áno, uviesť z akých zdrojov)

* Dátum: * Podpis navrhovateľa (štatutárneho zástupcu):

Položky označené * sú povinné

1 Tematické zaradenie projektu – vyberte z nasledovných:

Aktívne občianstvo a komunitný rozvojZeleň v mesteKultúraMládežŠportZdravie


27/36

27Model Saint-Denis


1) Předpoklady

Iniciátorem procesu participativníhorozpočtu je radnicePodstatou je zásada, že všechny otázkysoučasnosti a buducnosti města se mázúčastnit co největší množství jeho oby-

vatel

2) Harmonogram

Dubensetkání městských čtvrtí, za delegátů

jsou jmenovaní dobrovolníci. Reprezentu- ji obyvatele městských častí před volený-mi zastupiteli města, a to po dobu celéhoprocesu vypracovávaní rozpočtu.

KvětenOrganizovaní veřejných setkání za úče-lem sepsání požadavků veřejnosti

Červenměsto zkoumá proveditelnost návrhůz hlediska technického a finančního

Září – ProsinecMěsto a delegáti rozhodují o PR

Březenpředstaveni stanoviska delegátů před měst-skou radou, hlasovaní

3) RozhodováníKaždý rok se v květnu nebo červnu konásetkání obyvatel jednotlivých městskýchčtvrtí, kteří formulují své názory, zkušenostia pozorování a určují své reprezentanty dorozpočtového výboru.

Po vyčíslení všech přednesených požadav-ků a jejich sečtení se kolem září vytvářejítematické pracovní skupiny, a kolem listo-padu / prosince rozpočtové skupiny. Díky

nim se udržuje směr a priority globálníhorozpočtu.

Globální městský rozpočet zahrnuje takéakceptovány požadavky PR přímo vycházejí -cí z potřeb občanů. O globálním rozpočtu sehlasuje každý rok v lednu.

Vypracovat rozpočet znamená denovatpriority. To se děje za přímé účasti občanů.

Model Saint-Denis


28/36

Model Saint-Denis

28



29/36

29Model Porto Alegre


1) Předpoklady

plánovací oddělení přímo podléhající sta-rostovi, je řídícím a koordinačním orgánemcelého procesu.založeno oddělení komunitních vztahů,

jehož pracovníci vyčlenění pro jednotlivé re-giony, mají za úkol mobilizaci místních oby-vatel a sdružení.projektový systém managementu, kterýzajistí přehledné informace o zacházení

s rozpočtovými zdroji města a o dílčích projektech.

2) Harmonogram

Březen—Červenprvní kolo sousedských schůzí a regionál-ních shromáždění tematická shromáždění

Červenec—Září druhé kolo sousedských schůzí a regio-nálních shromáždění tematická shromáždění Regionální a tematické fórum

3) Rozhodování

Struktura procesu v Porto Alegre je kom-

plexní a založena na zásadě zapojení ob-čanů do procesu formulování rozpočtovýchpriorit s přímou rozhodovací pravomocí anástroji pro následnou kontrolu. Jádro tvořítzv. participační pyramida skládající se zečtyř základních úrovní:

1. Sousedská shromáždění slouží jako nej-nižší úroveň a místo setkání účastníků. Jsou

Model Porto Alegre


30/36

Model Porto Alegre

30


na nich formulovány základní požadavkydaných lokalit a sousedství, které jsou pak

prezentovány na vyšší úrovni. Účast neníomezena, je otevřena všem zájemcům.Místní organizace a občanská sdruženínemají žádné výhody, vyjma možnosti mo-bilizace svých členů a sympatizantů a odpo-vědnosti za organizaci jednotlivých setkání.

2. Regionální shromáždění , kterých je cel-kem 16 (dle regionů, které ovšem přesněneodpovídají jejich administrativním hrani-

cím), mají několik hlavních funkcí: hlídají

jednání administrativy, stanoví pořadí pri-orit sousedství a regionů, volí zástupce do16 regionálních rozpočtových fór a volí dvaradní do městské rozpočtové rady. Početzástupců v regionálních fórech zástupcůse určuje na základě počtu účastníků sou-sedských setkáních, čímž je zajištěno maxi-mální zapojení obyvatel. Naopak na úrovniměsta jsou všechny regiony, bez ohledu na

svou populační, územní velikost nebo stu-peň zapojení veřejnosti, reprezentoványshodně.

3. Regionální fóra zástupců slouží k for-mulaci seznamu upřednostňovaných pro-

jektů, které jsou denovány na sousedskýchshromážděních. Dále jsou zodpovědná zavyjednávání a monitoring implementace

projektů administrativou města. Všechnasetkání jsou otevřená občanům, ale hlaso-

vat mohou pouze vybraní zástupci, jejichžmandát je jednoroční a jejichž aktivity jsouhlídány ostatními občany. Tímto prvkem sesystém PR odlišuje od tradičního brazilské-ho zastupitelského systému demokracie.

4. městská rozpočtová rada viz. níže.

Tematický proces se skládá z tematickýchshromáždění a tematických fór zástupců.

Tato část procesu přitahuje méně pozor-nosti veřejnosti, pravidelně se jí účastníméně obyvatel. Na shromážděních a fórech

jsou formulovány dlouhodobější projektya priority politik týkající se obvykle celéhoúzemí města. Hlavními oblastmi jsou: do-prava, územní plánování, zdravotnictví, soci-ální služby, školství. Na každém tematickémshromáždění jsou voleni dva zástupci do

Městské rozpočtové rady. Účastníci komu-

nikují intenzivněji s administrativou města,než je tomu v případě účastníků soused-ských a regionálních shromáždění a fór.

Jádro tvoří tzv.participační pyramidaskládající se ze čtyřzákladních úrovní

Kredit: www.freeimages.com, Autor: caboco


31/36

31Model Porto Alegre


4) Koordinační orgánMěstská rozpočtová rada je orgánem, kterýformuluje hlavní pravidla procesu. Používá

sadu pravidel rozdělení zdrojů na jednotlivéprojekty předložené regionálními a tematic-kými rozpočtovými fóry. Zdroje městskéhorozpočtu dostupné pro jednotlivé oblastipriorit jsou rozděleny mezi regiony podlenásledujících kritérií: 1. seznam priorit jed-notlivých regionů a tematických okruhů, 2.populační velikost, 3. kvalita infrastrukturya služeb v daném místě. Rada váhy jednot-

livých kritérií stanoví také pro následujícírok. Tyto kompetence vykonává ve spolu-

práci s administrativou města. Jako pojis-tka proti zneužití pravomocí slouží zásada,že radní mohou být zvoleni do funkce vždy

jen ve dvou po sobě následujících obdobícha jsou odvolatelní. Zasedání jsou otevřenáveřejnosti, která má pouze možnost pasiv-ní účasti. Rada prezentuje konečný návrhrozpočtu PR starostovi, který zajišťuje jehoschválení legislativou města.


32/36

Model Slovensko

32


1) Předpoklady

Iniciátory aktivní občané a neziskové orga-nizace. Mají na starost vedení procesu parti-cipativního rozpočtu. Obec platí práci.Pro 30 000 město jsou potřeba 2 zaměst-nanci (koordinátor komunikace s městem afacilitátor/psycholog), v době veřejného zva-žování 5 zaměstnanců.Nutná spolupráce odborů města.Jako první krok schválí zastupitelstvo část-ku na rozdělení v participativním rozpočtu apeníze na jeho propagaci.

2) Harmonogram

Leden — ÚnorVeřejné shromáždění

Informace o participativním rozpočtu přijatémv minulém roce a o realizaci jednotlivých projektůHodnotící workshop za účasti členů participativ-ních komunit, koordinační rady, výkonných orgá-nů města a veřejnosti.

BřezenPředložení zprávy o participativním rozpočtu zaminulý rok do městského zastupitelstva.

Březen — ČervenPravidelná setkání participativních komunit.

DubenVeřejné fórum jednotlivých komunit. Prezentacepráce a sbírání návrhů

Květen — ČervenKonzultace s odbory města

Září — ListopadPravidelná setkání participativních komunit.

Září Start internetového hlasování.

ŘíjenVeřejná fóra jednotlivých komunit.Ukončení internetového hlasování.

ListopadPrezentace vybraných projektů participativ-

ního rozpočtu.

Prosinec

Schválení rozpočtu pro následující rok v za-stupitelstvu.

3) Rozhodování

Participativní komunity

Celoročně fungující tematická uskupení.Schází se v nich lidí, kteří mají zájem o dlou-hodobou práci na určitém tématu nebo naurčitém místě. Pomáhají si s tvorbou pro-

jektů, navzájem si je připomínkují. Na závěrtaké projekty hodnotí. Členové komunit volísvé členy koordinační rady.Komunit je několik, podle dělení města narozpočtové kapitoly nebo územní části. Te-matické mohou být například:

MládežSeniořiZelené městoKulturaDopravaKaždá komunita musí plnit následující úkoly:

1.Konat pravidelná setkání

Model Slovensko


33/36

33


2.Sbírání nápadů pomocí burzy nápadů a jejich hodnocení

3.Realizace veřejného fóra4.Komunikace s odbory města5.Příprava projektové dokumentace

Burza nápadůS nápady na projekty mohou přichá-zet i lidé, kteří nejsou členy žádnékomunity. Mohou své projekty napsatna formuláře, které jsou k dispoziciv elektronické i papírové podobě. Ná-

pady zpracovává participativní komu-nita.

Hlasování

Hlasování o vybraných projektech pro-bíhá třemi metodami — hlasovacímilístky do uren, po internetu a veřejnýmzvažováním. Každá z metod má svo-

ji váhu, kterou se její výsledky podílí

na konečném výsledku. Procentuálnízisky pro každý projekt se vynásobí va-hou metody a konečný výsledek tvořísoučet všech metod. Hlasování dourny má váhu 30%, internetové 20% aveřejné zvažování 50%.Hlasování se mohou účastnit lidé starší15 let, kteří v místě žijí, pracuji, či stu-dují. Hlasování do urny probíhá jakopři klasických volbách. Voliči prokáží

svoji totožnost a na hlasovacím líst-ku zaškrtají vybrané projekty. Podobněfunguje i hlasování na internetu.Při veřejném zvažování se postupuje jinak.Jedná se o veřejné setkání, na které se jed-notlivé navržené projekty hodnotí dle krité-rií. Kritéria mohou být například:

Cílová skupina

Soulad projektu s preferencemi občanůZapojení komunit a aktivizace obyvatel-

stvaEfektivní využitelnost nancí Udržitelnost a podpora participa-tivního rozpočtu jako celku

Předkladatele projektu ke svémuprojektu uvedou, jak si vede v ka-ždém z kritérií. Účastnici pak dopřipraveného formuláře obodujívšechny projekty v jednotlivých

kritériích na stupnici od 1 do 4.Přičemž jednička znamená, žeprojekt dané kritérium vůbec ne-naplňuje a čtverka, že ho naplňujeplně.

Internetová diskuseCelý proces je podporován speci-alizovaným webem, kde najdou

zájemci informace o procesu PR,kalendář veřejných setkání, navr-hovaných a realizovaných projek-tech, formuláře na nápady a hla-

sování. K dispozici je také webovéfórum, které je rozděleno do sekcí podle

jednotlivých participativních komunit.

4) Koordinační orgánČleny koordinační rady volí členové

participativních komunit na dobu2 let. To je doba rozpočtového cyklu

participativního rozpočtu. Má na starosti:

Schvalování zásad PRSpoluorganizuje veřejné setkávání Komunikuje s výkonnými orgány obceKontroluje realizaci projektů, předkládá otom zprávu obecnímu zastupitelstvu

Model Slovensko


34/36

1) Předpoklady

organizátorem radnicespojení s Fórem zdravých městO proces se stará na část úvazku jedenúředník

2) Harmonogram

Červenzveřejnění výzvy k podávání návrhů

Červenec—Srpenpodávání návrhů

Září

posouzení proveditelnostiveřejné setkání - hlasování o zařazení doankety

Listopadanketa

3) RozhodováníObčané se mohou zapojit do participativního roz-

Model Praha 7

počtu podáváním návrhů. Každý občan má mož-nost sjednat si konzultaci na příslušném odboru,do jehož kompetence návrh spadá. Konzultacenení podmínkou přijetí návrhu. Návrhy podle uve-dených kritérií zhodnotí Komise Zdravého městaa MA 21a posoudí proveditelnost návrhů. Druhou

fází zapojení občanů je výběr pěti až deseti ná-

vrhů do ankety na Fóru Zdravých měst. Hlasujese prostřednictvím tabule a nálepek o tom, kterénávrhy mají být zařazeny do ankety (pořadí pod-le počtu získaných hlasů) Ve třetí fázi občané jižvybírají v anketě vítězný návrh. Čtvrtou fázi před-stavuje seznámení široké veřejnosti s výsledkyankety a postupem realizace vítězného návrhu čivítězných návrhů.

4) Koordinační orgánParticipativní rozpočet je spojený s Fórem zdra-vých měst, proto je i koordinačním orgánem Ko-mise Zdravého města. Ta do 7 dnů od uzávěrkyposoudí proveditelnost návrhů:a) z hlediska majetkových vztahůb) z hlediska nančníhoc) z hlediska právních předpisůd) z hlediska možného technického řešení

34


Model Praha 7

K r e d i t : w w w . f

r e e i m a g

e s . c

o m ,

A u t o r : r o b e r t o v m


35/36


36/36

Internetové odkazy

www.participativnirozpocet.cz http://alternativazdola.cz/liferay/participativni-rozpocet

Date post:	01-Jun-2018
Category:	Documents
Upload:	alternativazdola
View:	221 times
Download:	0 times

Příručka participativního rozpočtu

Documents