74
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství DIPLOMOVÁ PRÁCE Ostrava 2006 Lukáš Drozdík
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
Fakulta bezpečnostního inženýrství
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Ostrava 2006 Lukáš Drozdík
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
Fakulta bezpečnostního inženýrství
Katedra požární ochrany a ochrany obyvatelstva
Problematika dopravy vody hadicemi
Student: Drozdík Lukáš Vedoucí diplomové práce: Doc. Dr. Ing. Miloš Kvarčák Studijní obor: Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu Datum zadání diplomové práce: 7. 11. 2005 Termín odevzdání diplomové práce: 28. 4. 2006
ANOTACE: DROZDÍK, L. Problematika dopravy vody hadicemi. Diplomová práce. Ostrava: VŠB - TUO,
Fakulta bezpečnostního inženýrství, 2006, 67 str.
Klíčová slova: problematika dopravy vody hadicemi, tlakové ztráty, doprava vody
Diplomová práce se zabývá teoretickým stanovením třecích ztrát čtyř typů tlakových
požárních hadic. Pro posouzení pravdivosti hodnot třecích ztrát získaných výpočtem
se diplomová práce dále zabývá návrhem metodiky experimentálního stanovení těchto ztrát
a aplikací této metodiky v praktickém měření tlakových ztrát. Cílem práce je srovnání
vypočítaných hodnot s hodnotami získanými při zrealizovaných měřeních.
ANNOTATION: DROZDÍK, L. Problems of Water Transport Using Hoses. Diploma thesis. Ostrava: VŠB –
TU of Ostrava, Fakulty of Safety Engineering, 2006, 67 p.
Key words: the problems of duty of water by hoses, pressure losses, duty of water
This diploma paper considers the theoretical determination of fraction losses of four types
of pressure fire hoses. The paper also considers the verification of the values of the friction
losses, which were gained by the computation and proposes the procedure of experimental
determination of these losses and also application of this methodic in practical measurement
of the pressure losses. The result of this paper is the comparison of derived values and
the values, which were gained during performed measurements.
Místopřísežně prohlašuji, že jsem celou diplomovou práci vypracoval samostatně.
V Ostravě dne 12. února 2006 Lukáš Drozdík
Poděkování:
Děkuji Doc. Dr. Ing. Miloši Kvarčákovi za odborné vedení a konzultace při zpracovávání této
práce. Dále děkuji HZS Moravskoslezského kraje, a to stanici č. 1 z Ostravy-Zábřehu, veliteli
čety kpt. Miroslavu Twrdému a celé směně B za pomoc a kladný přístup při praktických
měřeních. Velké poděkování náleží také firmě Technolen technický textil a.s. – pracoviště
Bojanov, za výrobu hadic dle zadaných parametrů. Na závěr bych chtěl poděkovat firmě
OVAK a.s. sekci kontroly a měření, a to hlavně paní vedoucí Ing. Kročové za zapůjčení
a obsluhu měřící aparatury.
Literární rešerše Při vypracování této diplomové práce jsem se seznámil s níže uvedenou literaturou.
KOLEKTIV AUTORŮ. Zásobování hasivy 1. vydání 1999 edice SPBI spektrum 175 s.
Publikace se zabývá aplikovanou hydromechanikou pro hasiče, zásobováním vodou, které se
vymyká z prosté hydrauliky a vnáší do problematiky hasičský nádech. Probírají se v ní úvahy
o množství dodávaného hasiva pro uhašení požáru, intenzitě dodávky a dobách hašení.
JOHN W. HOGLUND. Pumps unit intermediate fire training program Maryland Fire and
Rescue institute 3. vydání 1983 vydalo Maryland state firemen´s association 712 s. Publikace
se zabývá všeobecnou dodávkou vody v praktických ukázkách. V publikaci je podrobně
rozebráno vše od dodávky vody z tlakových agregátů až po hydrantové systémy s popisem
ztrát v armaturách používaných u hasičů ve Spojených státech amerických.
OBSAH
Obsah 1
1 Seznam používaných jednotek 3
2 Seznam používaných zkratek 4
3 Úvod 5
4 Charakteristika a přehled dostupných hadic 6
4.1 Charakteristika hadic 6
4.2 Přehled hadic typu C určených pro JPO v ČR 6
4.2.1 Hadice certifikované TÚPO 7
5 Teoretické stanovení třecích ztrát 8
5.1 Výpočet rychlosti proudění 8
5.2 Reynoldsovo číslo 9
5.3 Stanovení třecího součinitele 10
5.4 Výpočet třecích ztrát 11
6 Praktické stanovení ztrát v hadicích 14
6.1 Popis metodiky měření 14
6.1.2 Společný popis pro všechny etapy měření 14
6.1.3 Popis měřící trasy 15
6.1.4 Popis měřících přístrojů 16
6.2 Seznam a popis jednotlivých etap měření 17
6.2.1 Etapa 1 17
6.2.2 Etapa 2 17
6.2.3 Etapa 3 17
6.2.4 Etapa 4 17
6.3 Popis zrealizovaných měření 18
6.4 Vyhodnocení měření 20
6.4.1 Výsledky tlakové ztráty na hadicích C52 20
6.4.2 Výsledky tlakové ztráty na požárních spojkách C52 22
6.4.3 Výsledky měření tlakové ztráty na rozdělovačích 23
7 Hodnoty získané z TÚPO 25
8 Tabulky získané ze zahraniční literatury a přepočet hodnot 26
9 Porovnání starých, nových a zahraničních tabulek s teoretickým výpočtem 28
10 Teoretické stanovení ztrát výpočtem dle navržených tabulek 29
11 Závěr 31
Seznam příloh 33
Příloha 1 – Tabulky a grafy ze všech měření 34
Příloha 2 - Výkres od výstupní měřící armatury 45
Příloha 3 - Dokumentace od měřící aparatury 46
Příloha 4 - Přehled vydaných certifikátů prostředků pro dopravu vody 53
Příloha 5 - Popis značení hadic používaných v ČR 54
Příloha 6 - Kopie originálů tabulek tlakových ztrát 56
Příloha 7 - Nikuradseho diagram v interpretaci Moodyho 59
Příloha 8 - Tabulka tlakových ztrát z Marylandské university 60
Příloha 9 – Fotodokumentace 61
Příloha 10 - Videozáznam (pouze v elektronické verzi diplomové práce)
Použitá literatura 67
2
1 SEZNAM POUŽÍVANÝCH JEDNOTEK
Značka veličiny
Značka jednotky Rozměr Název jednotky Název veličiny
p Pa m-1.kg.s-2 pascal tlak ρ kg.m-3 kg.m-3 kilogram na krychlový metr měrná hmotnost hz m m metr ztrátová výška g m.s-2 m.s-2 metr za sekundu tíhové zrychlení S m2 m2 čtvereční metr průřez d m m metr průměr v m.s-1 m.s-1 metr za sekundu rychlost proudění Q m3.s-1 m3.s-1 metr krychlový za sekundu objemový průtok Re bez rozměru Reynoldsovo číslo vs m.s-1 m.s-1 metr za sekundu střední profilová rychlost ν m2.s-1 m2.s-1 čtverečný metr za sekundu kinematická viskozita λ bez rozměru třecí součinitel kr mm mm milimetr relativní drsnost k mm mm milimetr součinitel drsnosti l m m metr délka
PSI pound force per (sq. inch) tlak FOOT stopa délka GPM US gallons per minute objemový průtok INCH palec průměr
Hč m v.sl. m v.sl. metr vodního sloupce tlak vody na vstupu Ht1 m v.sl. m v.sl. metr vodního sloupce třecí ztráta v dopravním vedení Ht2 m v.sl. m v.sl. metr vodního sloupce třecí ztráta v útočném vedení Hp m m metr převýšení Ha m v.sl. m v.sl. metr vodního sloupce ztráty v armaturách Hk m v.sl. m v.sl. metr vodního sloupce požadovaný tlak na výstupu
3
2 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK
Zkratka Popis
PUR polyuretan
PVC polyvinylchlorid
PES polyester
NBR butadienakrylonitril
NVC kombinace NBR a PVC
DP diplomová práce
JPO jednotka požární ochrany
HZS Hasičský záchranný sbor
Hadice C52 požární hadice s vnitřním průměrem 0,052 m
Hadice C42 požární hadice s vnitřním průměrem 0,042 m
Hadice B75 požární hadice s vnitřním průměrem 0,075 m
Hadice B65 požární hadice s vnitřním průměrem 0,065 m
TÚPO Technický ústav požární ochrany
4
3 ÚVOD
Nejčastěji používaným hasivem pro zdolávání požárů zůstává voda, vzhledem k její snadné
dostupnosti a ceně, a to i přes všechna moderní hasiva. Voda se pro hasební účely používá
zejména z důvodu širokého výskytu v přírodě, poměrně snadné dopravitelnosti na místo
požáru a různorodosti hasebních efektů. Vodu můžeme pro hasební účely používat samostatně
nebo jako směs s chemickými látkami, které zlepšují její hasební vlastnosti. Pro rychlou
likvidaci požáru je nutné zajistit nepřetržitou a rychlou dodávku vody na místo požáru.
V případě menších požárů, kde se na místo požáru dá dojet cisternovými automobilovými
stříkačkami a vzdálenost místa požáru od tohoto automobilu je v desítkách metrů,
se problematikou vody nemusíme zabývat. Ovšem v případě požárů nedostupných mobilní
technice nebo požárů potřebujících velké objemy je nutné se zabývat dopravou vody na místo
zásahu. Pro tyto typy zásahů, kde se nedá použít zjednodušené vedení pro dopravu vody, je již
nutné se zabývat problémy souvisejícími s dopravou vody. Dalším důvodem proč se zabývat
dopravou vody jsou dnes již časté povodně a nutnost přemístění nemalých objemů vody
z místa A do místa B, kde musíme překonávat i nemalé dálkové a výškové rozdíly. Toto vše
se většinou děje bez použití moderní techniky pro dálkovou dopravu vody.
Tato diplomová práce si klade několik cílů. Jedním z cílů diplomové práce je pokusit
se teoreticky i prakticky stanovit hydrodynamické parametry, jež jsou důležité z hlediska
zadaného tématu. U stanovených parametrů poté zhodnotit případné rozdíly mezi teoreticky
a prakticky stanovenými parametry. Vzhledem k finančním a časovým nárokům na praktické
stanovení třecích ztrát se bude diplomová práce zabývat převážně hadicemi o průměru C52.
5
4 CHARAKTERISTIKA A PŘEHLED DOSTUPNÝCH HADIC
4.1 Charakteristika hadic
Jedním z technických prostředků používaných u jednotek požární ochrany jsou požární
hadice. Tyto hadice prošly dlouhým a složitým vývojem. První pokusy vyrobit hadici sahají
do dob starého Říma, kde stavitel Appolodor k ochraně dřevěných skladišť před ohněm
navrhl používání volských střev, k jejichž koncům byly uvázány volské měchy. Při stlačení
těchto měchů vystřikovala voda ze střev. Další zmínky o hadicích jsou ze středověku, kde
Holanďan Jan van der Heyde z Amsterodamu (*1637 až †1712) poprvé použil hadici, která
se vyráběla z kůže stočené do válcového tvaru a spojená byla nýtováním. Používala
se v kombinaci s kovovou proudnicí. Jediná písemná zmínka o zavedení hadic pochází
z Drážďan a je datována k roku 1686. V záznamech se dokonce píše o vydání jakéhosi
předpisu o pokládání, použití a obsluze hadic.
Přes všechny tyto pokusy se však hadice začaly vyrábět a ve větší míře používat až začátkem
19. století. Šlo o hadice tkané, které se zaváděním mechanizačních prostředků postupně
zdokonalovaly. U nás byly známy jako hadice surové nebo též jako hadice režné. Tyto hadice
však byly velice náročné na údržbu a často podléhaly vlivu plísní a hnilob. Také tlakové
ztráty u těchto hadic byly značné, vzhledem k prosakování vody hadicemi a jejich vnitřní
drsnosti.
V průběhu 19. století dochází k technologickému vylepšení požárních hadic aplikací vnitřní
pryžové vložky, která zlepšila těsnost hadic a výrazně snížila i tření, a tím i tlakové ztráty
v hadicích. Tyto pryžové vložky však prošly také svým vývojem a byly rozšířeny o vložky
z PUR a PVC. Velkým vývojem prošel i oplet hadic.
4.2 Přehled hadic typu C určených pro JPO v ČR
V následující tabulce uvádím přehled hadic a jejich technicko-taktických parametrů
udávaných výrobci. Všechny údaje uvedené v těchto tabulkách jsou získané z oficiálních
materiálů poskytovaných výrobci a nemusí být úplně platné a kompletní. V přehledu jsou
uvedeny materiály použité při výrobě těchto hadic, jejich provozní tlaky, průměry a na závěr
čísla certifikátů, která k nim byla přiřazena.
6
4.2.1 Hadice certifikované TÚPO
Žadatel Výrobek Rozmezí teplot [ °C] Váha na 20m [kg]
Pracovní tlak [MPa]
Vnitřní půměr [mm] Č. certifikátu
Technolen WF, a.s. divize 06 Bojanov Tlaková požární hadice Pyrotex C-PES-PUR 30°C až +50 °C ( + 80°C) 5,4 1,6 52 0051/1999
Technolen WF, a.s. divize 06 Bojanov Tlaková požární hadice Pyrotex PES-R 30°C až +50 °C ( + 80°C) 6,4 1,6 52 0056/1999
Červinka, s.r.o. Tlaková požární hadice C52 Synthetic-Speciál 2f-LS neudává 6,2 1,6 52 0065-66/1999
Pavliš a Hartmann, spol s r. o. Tlaková požární hadice C52 30°C až +70 °C 6,2 1,6 52 ÚNMZ1-0078/1999
THT, s.r.o. Požární tlaková hadice TOP Synthetic N/50-C 30°C až + 80°C 6,5 1,6 52 221/036/2001
Technolen, a.s. Požární hadice - - - - 221/029/2002
Technolen, a.s. Požární hadice - - - - 221/032/2002
Pavliš a Hartmann, s.r.o. Požární hadice PH 42 Zásah typ C 42 30°C až +70 °C 5,2 1,6 42 221/021/2004
Pavliš a Hartmann, s.r.o. Požární hadice PH 42 Zásah typ C 40 30°C až +70 °C - 1,6 40 221/022/2004
Pavliš a Hartmann, s.r.o. Požární hadice PH 42 Zásah typ C 38 30°C až +70 °C - 1,6 38 221/023/2004
Pavliš a Hartmann, s.r.o. Požární hadice PH 45 Zásah typ C 45 30°C až +70 °C - 1,6 45 221/024/2004
Technolen technický textil a.s. Požární hadice Pyrotex PES-R C 42 30°C až +50 °C ( + 80°C) 5 1,6 42 221/074/2004
Technolen technický textil a.s. Tlaková požární hadice Techmatex C 52 -NVC 30°C až +50 °C ( + 80°C) 10,6 1,6 52 221/082/2004
Vysvětlení zkratek materiálů hadic: PES – označení pro hadice mající polyesterová vlákna vyrobená z polyetylenteraftalátu.
Polyethylenteraftalát má chemický vzorec:
PUR – polyuretany jsou velice průžné materiály s malým paměťovým efektem.
Polyuretan má chemickou značku:
PVC – polyvinylchlorid se pro hadice používá ve spojení se změkčovadly, kdy dosahuje
podobných vlastností jako kaučuk.
Polyvinylchlorid má chemický vzorec:
NBR – butadienakrylonitrilový kaučuk (nitrilový kaučuk, nitrilkaučuk)
NVC – hadice vyrobená z vysoce kvalitní pryže na bázi NBR-PVC
7
5 TEORETICKÉ STANOVENÍ TŘECÍCH ZTRÁT
Teoretický výpočet třecích ztrát je proveden pouze pro hadice s tlustostěnnou pryžovou
vložkou (též pogumované) a pro hadice s tenkostěnnou pryžovou vložkou. Výpočty pouze
pro tyto dva druhy hadic jsou provedeny z důvodu srovnání s experimentálním měřením, toto
měření bude provedeno později. Výpočty jsou prováděny na hadicích B65, B75, C52
a C42 s tenkostěnnou pryžovou vložkou, i když porovnání bude provedeno pouze pro hadici
C52.
5.1 Výpočet rychlosti proudění
Rychlost proudění je stanovena pro objemové průtoky 1200, 1400 a 1600 l.min-1 u hadic
o jmenovitém průměru 65 a 75 mm a pro objemové průtoky 200, 400, 600, 800, 1000
a 1200 l.min-1 u hadic o jmenovitých průměrech 42 a 52 mm. Pro výpočty rychlostí proudění
je nutné nejprve stanovit průřezy hadic B65, B75, C52 a C42. Průřezy v tabulce 2 jsou
vypočteny dle vztahu (1).
4
2dS ⋅= π ‚ m2 (1)
Tabulka 1 — Stanovení průřezu hadic
Typ hadice Jmenovitý průměr [m] Průřez [m2]B-75 0,075 0,00442C-65 0,065 0,00332C-52 0,052 0,00212C-42 0,042 0,00139
Pro tyto vypočtené průřezy jsou rychlosti proudění vypočítány v tabulkách 2 a 3 z rovnice
kontinuity dle vztahu (2).
SQvvSQ =⇒⋅= ,m.s-1 (2)
Q - objemový průtok, dosazuje se [m3.s-1]
S – průřez, dosazuje se [m2]
8
Tabulka 2 — Stanovení rychlosti proudění v hadicích B65 a B75
Objemový průtok [l.min-1] 1200 1400 1600Objemový průtok [m3.s] 0,0200 0,0233 0,0267Typ hadice
B-65 6,027 7,032 8,036B-75 4,527 5,282 6,036
Rychlost proudění [m.s-1]
Tabulka 3 — Stanovení rychlosti proudění v hadicích C42 a C52
Objemový průtok [l.min-1] 200 400 600 800 1000 1200Objemový průtok [m3.s] 0,0033 0,0067 0,0100 0,0133 0,0167 0,0200Typ hadice
C-42 2,406 4,812 7,218 9,624 12,030 14,436C-52 1,570 3,139 4,709 6,278 7,848 9,417
Rychlost proudění [m.s-1]
5.2 Reynoldsovo číslo
Pro výpočet Reynoldsova čísla je použito vypočítaných rychlostí proudění z předchozí
kapitoly, jmenovitých průměrů hadic a kinematické viskozity pro teplotu 15 °C, která je
určena z tabulky 4 získané z literatury [1].
Tabulka 4— Závislost kinematické viskozity na teplotě
°C 0 1 2 3 4 5 6 7 8 90 1,794 1,732 1,674 1,619 1,567 1,519 1,473 1,429 1,387 1,348
10 1,310 1,274 1,240 1,207 1,176 1,146 1,117 1,089 1,062 1,03615 1,160 1,129 1,100 1,072 1,046 1,021 0,996 0,973 0,950 0,92820 1,011 0,983 0,960 0,938 0,917 0,896 0,876 0,857 0,839 0,82130 0,804 0,788 0,772 0,756 0,761 0,727 0,710 0.6990 0,686 0,674
t v [ 10-6 m2.s-1]
9
Pro další výpočty jsem tedy užil hodnotu kinematické viskozity 1,160.10-6 m2.s-1.
Reynoldsova čísla uvedená v tabulce 5 jsem poté stanovil dle vztahu (3) z literatury [2].
vdvs ⋅=Re (3)
vs – střední profilová rychlost
ν – kinematická viskozita kapaliny
d – průměr potrubí.
Tabulka 5— Stanovení Reynoldsových čísel
Typ hadice
Objemový průtok [l.min-1]B-65B-75
Objemový průtok [l.min-1] 200 400 600 800 1000 1200C-42 77132 154264,2 231396,3 308528,4 385660,5 462792,6C-52 62299 124598 186897 249196 311495 373794
1200299 035259 164
Reynoldsovo číslo
1600398 714345 552
1400348 874302 358
Z vypočtených Reynoldsových čísel lze konstatovat, že se jedná ve všech případech
o turbulentní proudění.
5.3 Stanovení třecího součinitele
Pro stanovení třecího součinitele λ jsem použil 2 metody, z čehož jedna metoda je početní
a druhá spočívá v odečtení dané hodnoty z Moodyho diagramu, který jsem přiložil v příloze
č. 7.
Pro početní stanovení třecího součinitele jsem použil vzorec (4), který je přímo pro gumové
hadice z literatury [2].
41,0Re917,001113,0 −⋅+=λ (4)
10
Pro grafické stanovení třecího součinitele bylo nutné spočítat relativní drsnost kr, která
se vypočítá dle vztahu (5) uvedeného v pravé části grafu v příloze číslo 7.
dkkr = (5)
Všechny hodnoty potřebné k odečtení hodnoty třecího součinitele jsou uvedeny v tabulkách
5 a 6.
Tabulka 6 - Součinitel tření určený z diagramu
Typ hadice Jmenovitý průměr d [mm] k/d
Objemový průtok [l.min-1] 1200 1400 1600B-65 65 0,00308 0,0265 0,0265 0,0265B-75 75 0,00267 0,0255 0,0255 0,0250
Objemový průtok [l.min-1] 200 400 600 800 1000 1200C-42 42 0,00476 0,0310 0,0310 0,0300 0,0300 0,0300 0,0300C-52 52 0,00385 0,0290 0,0285 0,0280 0,0280 0,0280 0,0275
Součinitel tření λ
Pro výpočet hodnot v této tabulce bylo použito hodnot drsnosti pro tenkostěnnou pryžovou
vložku, která sice není u jednotek PO až tak rozšířená, ale posouvá nám výsledek k větší
tlakové ztrátě, čímž se více přikláníme k bezpečnosti. Tato hodnota byla získána z literatury
[2] a její velikost je k=0,2 mm.
5.4 Výpočet třecích ztrát
Třecí ztráty lze uvádět bud‘to jako ztrátovou výšku, nebo jako tlakovou ztrátu, která ovšem
ve svém vzorci používá ztrátové výšky. Ztrátová výška je vypočítána podle vztahu (6)
z literatury [5].
gv
dlhz ⋅⋅⋅=2
2
λ ,m (6)
l – délka hadice
d – průměr hadice
v – rychlost proudění kapaliny
g – tíhové zrychlení
λ - pro výpočet λ jsem použil vztah (4) z literatury [2]
11
Tlaková ztráta je vypočítána dle vztahu (7) uvedeného v literatuře [2].
zhgp ⋅⋅=∆ ρ ,Pa (7)
Před provedením výpočtů je třeba stanovit měrnou hmotnost vody ρ, která je závislá
na teplotě. Závislost je uvedena v tabulce 6 získané z literatury [1] a pro výpočet je použita
hodnota teploty t=15°C.
Tabulka 6— Závislost měrné hmotnosti vody na teplotě
t°C 0 1 2 3 4 5 6 7 8 90 999,9 999,9 1000,0 1000,0 1000,0 1000,0 1000,0 999,9 999,9 999,8
10 999,7 999,6 999,5 999,4 999,3 999,1 999,0 998,8 998,6 998,415 999,0 998,8 998,7 998,5 998,3 998,1 997,9 997,7 997,5 997,220 998,2 998,0 997,8 997,6 997,3 997,1 996,8 996,5 996,3 996,030 995,7 995,4 995,1 994,7 994,4 994,1 993,7 993,4 993,0 992,6
ρ [kg.m-3]
Vypočtené hodnoty ztrátové výšky i tlakové ztráty pro jednotlivé druhy hadic jsou vypočteny
s těmito konstantami:
l - délka l=20m
g - tíhové zrychlení (pro Zemi g = 9,80665 m/s²)
ρ - měrná hmotnost ρ =999 kg.m-3
Hodnoty ztrátové výšky i tlakové ztráty vypočtené pomocí součinitele tření získaného
z diagramu v příloze 6 jsou v tabulce 7.
Tabulka 7 - Ztráty určené ze součinitele tření získaného z diagramu
Typ hadice hz [m] ∆p [Pa] hz [m] ∆p [Pa] hz [m] ∆p [Pa] hz [m] ∆p [Pa] hz [m] ∆p [Pa] hz [m] ∆p [Pa]Objemový průtok [l.min-1]
B-65 23,3724 228964 31,8124 311645 41,5509 407047B-75 12,6884 124300 17,2703 169186 22,1148 216644
Objemový průtok [l.min-1]C-42 4,3568 42681 17,4274 170725 37,9467 371740 67,4609 660870 105,4076 1032610 151,7869 1486958C-52 1,7346 16992 6,8187 66798 15,0728 147659 26,7962 262505 41,8690 410163 59,2147 580088
800600400200 1200
1600
1000
14001200
12
Hodnoty ztrátové výšky i tlakové ztráty vypočtené pomocí součinitele tření získaného
výpočtem jsou v tabulce 8.
Tabulka 8 - Ztráty určené ze součinitele tření získaného výpočtem
Typ hadice hz [m] ∆p [Pa] hz [m] ∆p [Pa] hz [m] ∆p [Pa] hz [m] ∆p [Pa] hz [m] ∆p [Pa] hz [m] ∆p [Pa]Objemový průtok [l.min-1]
B-65 14,4166 141230 19,2391 188473 24,7197 242163B-75 8,29023 81214 11,0545 108294 14,1938 139048
Objemový průtok [l.min-1]C-42 2,8419 27840,3 10,1034 98976,1 21,4071 209711 36,6075 358620 55,6173 544847 78,3764 767803C-52 1,25922 12335,8 4,44962 43590 9,39592 92045,7 16,0305 157040 24,3128 238177 34,2149 335182
1200
200 400 600 800
1400
1000 1200
1600
Z obou tabulek vyplývá, že se zmenšujícím se průřezem hadice a zvyšujícím se průtokem
se zvětšují hydraulické třecí ztráty. Dále se z těchto dvou tabulek dá vyčíst nepatrný rozdíl
mezi hodnotami odečtenými z grafu a hodnotami získanými početně, což se dá vysvětlit
přesnějším početním vyjádřením vzorce přímo pro gumové hadice. Graf je takříkajíc
univerzální pro zjištění koeficientu jak potrubí, tak i hadice a odečítání z tohoto grafu není
úplně přesné.
13
6 PRAKTICKÉ STANOVENÍ ZTRÁT V HADICÍCH
6.1 Popis metodiky měření
6.1.1.1 Materiálové zabezpečení
• 2 x snímač tlaku s datalogrem
• zařízení pro odečet průtoku s datalogrem
• čerpadlo s regulací výkonu
• ventil se šoupátkem, popř. turbo proudnice
• pásmo 100 m, popř. jiné zařízení pro měření vzdáleností
• potřebné množství hadic
• stopky Měření se provádělo ve 4 etapách
1. Měření hadic v délce 90 m s jednou spojkou (2 ks hadic) pro určení vlivu spojek
na tlakové ztráty.
2. Měření hadic v délce 100 m (5 ks x 20 m) pro odhad tl. ztráty na spojkách.
3. Měření vlivu rozdělovače na tlakové ztráty hadicového vedení v délce 100 m
s použitím 4 kulových rozdělovačů.
4. Experimentální měření dostupných hadic v terénu (pokud možno používaných)
v délce 100 m (5 ks po 20 m) ve známých podmínkách.
6.1.2 Společný popis pro všechny etapy měření V původním záměru bylo změřit všechny typy hadic, které jsou dostupné u jednotek PO.
Z nedostatku času, nečekaně dlouhé zimy a nemalým nákladům samotného měření jsem
se zaměřil pouze na hadice typu C, konkrétně hadice C42 a hadice C45. Pro měření jsem
používal hadice v délkách od 19,8 m do 20,4 m a 2 hadice, vyrobené pouze na toto měření,
v délkách 45 m, které byly před měřením podrobeny procesům vysrážení a umělého stárnutí
a teprve poté nakráceny na délku 45 m. V původním záměru bylo nechat vyrobit hadici
v délce 100 m, ale po kontaktu s výrobci to bylo zavrženo z důvodu technické nereálnosti
výroby této délky hadice v Evropě.
14
Před započetím všech měření se provede kontrola průtokoměru zkušebním odstřikem
do nádoby o obsahu 200 l za současného měření času. Po celou dobu měření se bude provádět
automatický zápis dat z tlakových snímačů. Perioda měření bude stanovena dle aktuálních
podmínek na místě. Z celého měření bude prováděna průběžná fotodokumentace
a videozáznam.
6.1.3 Popis měřící trasy Celá trasa je sestavena ze 2 měřících armatur, kde jedna zajišťuje měření průtoku a tlaku
na začátku a druhá měření tlaku na konci. Nákres měřící trasy je na obrázku 1.
Obrázek 1 – Nákres měřící trasy
První armatura je vyrobena ze dvou potrubí a je opatřena přírubami na obou koncích.
Na jednom konci je závit pro připojení půlspojky typu B a na konci druhém je příruba, která
je napevno připojena k průtokoměru. Výstupní armatura je opatřena ½“ přírubou pro připojení
tlakového čidla. Výkresová dokumentace tohoto zařízení není součástí této DP, protože
zařízení je majetkem firmy OVAK a veškeré materiály související s tímto zařízením jsou
jejím majetkem a nejsou poskytovány třetím osobám.
Druhá armatura je vyrobena z 1 m dlouhého potrubí, které je zhruba v 1/3 opět opatřeno ½“
přírubou pro připojení druhého tlakového čidla. Výkresová dokumentace této armatury je
v příloze této práce.
Měření bude zajišťováno níže zmiňovanými měřícími přístroji. Měřící trasa bude sestavena
v následujícím pořadí: čerpadlo CAS 27 Denis Sabre – přívodní vedení v délce 5 m hadicí
B75 – měření průtoku – měření tlaku 1 – hadicové vedení C – měření tlaku 2 – proudnice.
15
6.1.4 Popis měřících přístrojů
K měření byly použity měřící přístroje firmy OVAK Ostrava a.s., a to ve složení:
1. Pro měření průtoku bylo použito turbínového vodoměru značky Spanner Pollux –
Premex WS s následujícími parametry:
Dimenze vodoměru - DN 80
Maximální průtok - 110 m3/h
Jmenovitý průtok - 55 m3/h
Minimální průtok - 0,2 m3/h
Třída přesnosti - B
Rozběh - 0,1 m3/h
Vodoměr byl vybaven elektronickou jednotkou umožňující připojení datalogeru pro snímání
hodnot průtoku v reálném čase.
2. Pro měření vstupního a výstupního tlaku byly použity 2 tlakové sondy připojené
k datalogeru s následujícími parametry:
Pracovní tlak - 0 – 1 MPa
Přetížení - 3 MPa
Odolnost proti rázu - 50 g
Odchylka měření - ± 5%
Reakční čas - 1,0 ms
3. Všechny hodnoty byly snímány do Data-loggeru CDL - 4U.
Paměť - 512 kB
Ukazatel LCD - 2x16 alfanumerických míst
Měřící interval - 0,1 a ...... 1 den
Měřící jednotka - programovatelná (Pa, °C atd.)
4. Poslední nezbytnou součástí měření byl notebook s těmito nejdůležitějšími parametry:
Procesor - Intel 486
Operační paměť - 64 Mb
Periferie - RS 232, LPT, COM
16
6.2 Seznam a popis jednotlivých etap měření
6.2.1 Etapa 1 Měření hadic v délce 90 m (2 x C52 - 45 m) pro získání výchozích hodnot dopravního vedení.
Měření se bude provádět na vedení v provedení hadice C, kde se vedení umístěné
na vodorovné ploše zatíží postupně průtoky 100 – 1000 l/min při tlaku max. 1,0 MPa.
Před započetím měření se odvzdušní vedení odvzdušňovacími ventilky a nechá se vytékat
voda z proudnice po dobu cca 5 min při volnoběžných otáčkách čerpadla.
6.2.2 Etapa 2 Měření hadic v délce 100 m (5 ks x 20 m) pro odhad tl. ztráty na spojkách. Měření se bude
provádět na vedení v provedení hadice C52, kde se vedení umístěné na vodorovné ploše zatíží
postupně průtoky 100 – 800 l/min při tlaku max. 1,0 MPa. Před započetím měření
se odvzdušní vedení odvzdušňovacími ventilky a nechá se vytékat voda z proudnice po dobu
cca 5 min při volnoběžných otáčkách čerpadla.
6.2.3 Etapa 3 V této etapě použijeme jedno hadicové vedení o délce 100 m, od kterého již máme hodnoty
z předchozích měření. Mezi spojky hadicového vedení se umístí rozdělovače. Při měření
rozdělovačů nesmíme opomenout zapojit rozdělovače do vedení tak, aby byly zapojeny
ve směru s největší předpokládanou ztrátou, tj. přes 1. popř. 2. proud. Před započetím měření
se odvzdušní vedení odvzdušňovacími ventilky a nechá se stříkat voda z proudnice po dobu
cca 5 min při volnoběžných otáčkách čerpadla.
6.2.4 Etapa 4 V této poslední etapě se bude měření odehrávat již v terénu. Místo je prozatím určeno
na Ostravu a její okolí, kde bude měření probíhat za spolupráce s HZS MSK a společností
OVAK. Tato měření jsou pouze ověřovací a slouží k porovnání reálných hodnot s hodnotami
naměřenými v prvních etapách a hodnotami získanými v teoretické části. Před započetím
měření se odvzdušní vedení odvzdušňovacími ventilky a nechá se stříkat voda z proudnice
po dobu cca 5 min při volnoběžných otáčkách čerpadla.
17
6.3 Popis zrealizovaných měření
Za 8 měsíců se podařilo zrealizovat 11 měření na hadicích C52, které poskytly 9900 hodnot.
Při těchto měřeních jsem navštívil 3 objekty, kde probíhala měření s výtlačnou výškou
od 0 do 45 m. Bylo použito dopravní vedení C, které bylo vždy taženo po schodišti, a to
v délkách od 90 do 220 m, a jeden útočný proud s 1 hadicí C42. Při měřeních bylo
spotřebováno zhruba 30 000 l vody. Všechna měření byla prováděna na běžných hadicích
s pryžovou vložkou.
První měření, které bylo uskutečněno, bylo měření na kolejích VŠB TU Ostrava, kde bylo
nataženo dopravní vedení do 8. patra, což odpovídá výšce 22 m, za použití 8 hadic C52,
jednoho rozdělovače a jednoho útočného proudu C42. V tomto patře jsme prováděli měření
při průtocích od 50 do 450 l/min a maximálním tlaku na CAS 0,86 MPa.
Druhé měření proběhlo opět na kolejích VŠB, ale tentokrát bylo dopravní vedení nataženo
do 13. poschodí (36m) za použití 10 hadic C52, jednoho rozdělovače a jednoho proudu C42.
Při tomto měření bylo dosaženo průtoků na proudnici od 50 do 370 l/min a maximálního tlaku
na vstupu 0,95 MPa.
Při třetím měření jsme použili již natažené dopravní vedení a zkusili jsme zapojit a změřit
2 proudy. Odečet tlaku probíhal pouze na jednom proudu s tím, že byly současně nastavovány
shodné průtoky na proudnicích. Výsledek byl poté dělen 2. Průtok, který jsme při takto
zapojených proudech získali, se pohyboval na 500 l/min dohromady na obou proudnicích
a maximální tlak na CAS byl 0,9 MPa.
Cílem čtvrtého měření, probíhajícího na stanici HZS Ostrava – Zábřeh, při kterém jsme měřili
90 metrovou hadici s jednou spojkou, bylo získat nějaké výchozí hodnoty pro porovnávání
ostatních hadic a měření. Pro toto měření byla úmyslně vybrána hadice o co nejdelší možné
délce bez spojek, aby bylo možné zjistit, jak velkou roli hrají běžné požární spojky v tlakové
ztrátě. Tato hadice byla na zakázku vyrobena ve výrobně požárních hadic v Bojanově,
ve firmě Technolen, technický textil a.s., a nebyla nijak upravována pro účely těchto zkoušek.
Při tomto měření bylo dosahováno průtoků od 50 až do 500 l/min a maximální tlak, který byl
nastaven na CAS, byl 0,62 MPa.
18
Páté měření, které proběhlo taktéž na stanici HZS Ostrava – Zábřeh, bylo měření, které mělo
ukázat chování hadice při průtocích 1000 l/min. Protože mně není známa proudnice, která
by umožňovala průtok blížící se k 1000 l/min, použil jsem místo proudnice uklidňovací
nástavec, který zajistil kontinuální výtok a přitom dostatečný průtok. Pro dosažení tohoto
průtoku jsme museli mít na stroji nastaven tlak blížící se k 0,9 MPa.
Při šestém měření, kde bylo na vedení zapojeno 5 x 20 m hadic, jsem chtěl zjistit tlakovou
ztrátu spojek, kterou získám porovnáním s výsledky z měření 4. Při tomto měření průtoku
jsem opět dosahoval hodnot 50 až 550 l/min a maximální tlak, který byl použit byl, 0,95 MPa.
Jedno z posledních měření, které jsem prováděl na stanici HZS, bylo zjištění tlakové ztráty
rozdělovačů. Bylo provedeno zapojením 4 kusů kulových rozdělovačů do vedení
z předchozího měření. Mezi každý spoj hadic byl zapojen jeden rozdělovač. Při tomto měření
jsme měřili tlakovou diferenci při průtocích 50 až 550 l/min a maximálním dosaženém tlaku
1,0 MPa.
Cílem posledního měření, provedeného na stanici v Zábřehu, bylo zjištění rozdílu mezi
vedením taženým do podlaží po schodišti a zrcadlem. Toto ověřovací měření jsem prováděl
pouze z důvodu zjištění, je-li výhodnější vést dopravní vedení zrcadlem nebo po schodišti.
Měření bylo uskutečněno na dopravním vedení o délce 45 m beze spojek, a to vytažením
vedení do výšky 36 m na automobilový požární žebřík AŽ 52 ze stanice Ostrava - Zábřeh.
Na tomto vedení se nám podařilo změřit pouze průtoky od 100 do 300 l/min při maximálním
tlaku 0,95 MPa.
Při devátém až jedenáctém měření jsme byli již na posledním objektu, který se podařilo
zajistit pro měření, a to na plynojemu společnosti EVI a.s. Ostrava. Na tomto zařízení jsme
byli omezeni na měření v předem daných výškách, které byly dány terasami okolo plynojemu
(byly ve výškách 42 m, 27 m, 14 m), a dále jsme zde byli omezeni časem, po který jsme
se mohli po plynojemu pohybovat, a ten byl 2 h. Jelikož měření je náročné na přípravu, vybral
jsem pro měření pouze výšku 27 m a pokusnou výšku 42 m.
Při prvním měření z této série jsme vytvořili dopravní vedení po točitém schodišti, které bylo
okolo nákladního výtahu o základně 2x2 m do výšky 42 m, kde jsem si chtěl ověřit
dopravovanou výšku na hranici dosažitelnosti hadic C52 při tlaku do 1,0 MPa. Délka vedení
byla 140 m za použití 1 ks rozdělovače a útočného proudu z hadice C42. V této výšce se nám
podařilo dosáhnout, při výše zmiňovaném tlaku, maximálních průtoků 150 l/min.
19
U druhého měření na plynojemu EVI jsme již zkrátili vedení o 2 hadice na délku 100 m
a měření jsme prováděli ve výšce 27 m za použití 5 hadic, jednoho rozdělovače a jednoho
útočného proudu C42. V této výšce se již bez problémů dalo opět měřit na všech průtocích,
které jsme měřili doposud, a při maximálním tlaku 1,0 MPa jsme dosahovali průtoků až
450 l/min.
Při posledním měření na plynojemu EVI a celkově posledním měření, které bylo v rámci této
diplomové práce uskutečněno, jsme vyjmuli z vedení rozdělovač pro ověření tlakové ztráty
ze sedmého měření.
6.4 Vyhodnocení měření
Ve vyhodnocení měření se nebudu zabývat každým měřením zvlášť, protože by to nemělo
žádný přínos, ale budu se zabývat jednotlivými kombinacemi měření, které mezi sebou budu
porovnávat při zaměření na zjištění tlakové ztráty na hadicích typu C52, poté na spojkách
a na závěr na rozdělovačích. Vzhledem k účelu, ke kterému byla tato měření prováděna,
se nebudu zabývat chybou měření ani možnými odchylkami přístrojů z důvodu
bezpečnostního navýšení hodnot výsledné tabulky. Kladné hodnoty odchylky budou
mnohonásobně menší než zmíněné bezpečnostní navýšení hodnot a záporné hodnoty nám
ještě více přidají hodnoty na stranu bezpečnosti. Z tohoto důvodu by nemělo smysl se tím dále
zabývat a všechny naměřené hodnoty budu tímto považovat za absolutní.
6.4.1 Výsledky tlakové ztráty na hadicích C52
Pro zjištění tlakové ztráty na hadicích C52 jsem použil výsledky z měření 1, 2, 3, 6, 10, 11.
Naměřená tlaková ztráta je v níže uvedeném grafu č.1. Všechna měření jsou přepočítána
na totožnou délku 100 m a od získaných hodnot je odečtena výšková ztráta. Rozdíl tlakové
ztráty u jednotlivých měření je způsoben rozdílností položení dopravního vedení a tvarovou
nestálostí hadic.
20
Graf 1 - Přehled tlakových ztrát na hadicích C52 při vybraných měřeních
0
100
200
300
400
500
600
0,000 0,100 0,200 0,300
Tlaková ztráta [MPa]
Průt
ok [l
/min
] Měření 1Měření 2měření 3Měření 6Měření 10Měření 11
Vzhledem k datům a poznatkům ze všech měření si v rámci bezpečnosti dovoluji navrhnout
tlakové ztráty uvedené v tabulce 9 a grafu 2, které vychází z výše uvedeného grafu a mých
osobních poznatků z měření. Tyto mnou navržené hodnoty jsou pouze návrhem a pro uvedení
těchto hodnot do praxe by bylo potřeba provést několik dalších ověřovacích měření
pro potvrzení nebo vyvrácení těchto hodnot.
Graf 2 – Přehled návrhů tlakových ztrát a porovnání s tabulkami ze zahraničí a původními
českými tabulkami na hadicích C52 a délce 100 m
0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
1,0
1,2
1,4
1,6
1,8
2,0
50 100150
200250
300350
400450
500550
600650
700750
800850
900950
10001050
Průtok [l/min]
Tlak
ová
ztrá
ta [M
Pa]
staré tabulkyMarylandNávrh hodnot
21
Tabulka 9 – Tabulka tlakových ztrát na hadicích C52 v závislosti na průtoku
(hodnoty tlakové ztráty jsou uvedeny v MPa)
Průtok [l/min] 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000Staré tabulky 0,019 0,076 0,17 0,305 0,475 0,685 0,94 1,23 1,56 1,92Návrh 0,05 0,1 0,15 0,22 0,3 0,4 0,51 0,64 0,8 1Naměřeno 0,08 0,12 0,17 0,22 0,28 0,34 0,41 0,48 0,56 0,66
6.4.2 Výsledky tlakové ztráty na požárních spojkách C52
Pro úplnost měření a získání přehledu vlivu tlakových ztrát na vedení se v následujícím
porovnání budu snažit určit tlakovou ztrátu na spojkách hadic. Tyto spojky byly
normalizovány a před měřením nijak neupraveny. Pro toto porovnání jsem použil měření
č. 4 a 6. Výsledek je uveden v tabulce č. 9 a grafu č. 3.
Tabulka 9 – Přehled naměřených tlakových ztrát pro 1 spojku C52
Průtok v l/min 100 150 200 250 300 350 400 450 500Naměřená tl. ztráta 0,000036 0,000290 0,000641 0,001221 0,001604 0,001385 0,001706 0,003449 0,005187
Graf 3 – Grafické znázornění naměřených tlakových ztrát
na spojkách hadic
00,020,040,060,080,1
0,120,140,160,180,2
50 100 150 200 250 300 350 400 450 500 550
Průtok [l/min]
Tlak
ová
ztrá
ta [M
Pa]
Měření 4Měření 6
Tato ztráta na spojkách je samozřejmě započítána v předchozím srovnání a je to ztráta pouze
orientační, spíše pro zajímavost než pro praktickou potřebu. Využití by se dalo snad uplatnit
22
pouze při výpočtu tlakových ztrát na hadicích určených pro speciální účely, kde
se nepoužívají hadice o délce 20 m, ale používají se hadice delší - v rozmezí 40 až 80 m,
např. na požárních žebřících.
6.4.3 Výsledky měření tlakové ztráty na rozdělovačích
Tlaková ztráta na rozdělovačích je velice sporná věc, která je závislá na velkém množství
dalších faktorů, jako je typ rozdělovače, použití připojených hadic a nakonec i to, jakým
směrem budeme rozdělovač používat, jestli prvním, druhým nebo třetím proudem.
Měření pro určení tlakové ztráty bylo proto uskutečněno na dnes nejpoužívanějších kulových
rozdělovačích a vedení bylo provedeno hadicemi C52, kde jsme na rozdělovači použili
přechod B/C. Tato tlaková ztráta by měla být o něco vetší, než kdybychom použili vedení
B75, ale větší tlaková ztráta je při měření žádoucí a v praxi bychom tím již tuto tlakovou
ztrátu neměli překročit. Pro zjištění tlakové ztráty použiji výsledky z měření č. 6 a 7.
Tabulka 10 – Přehled tlakových ztrát na kulovém rozdělovači
Průtok v l/min 100 150 200 250 300 350 400 450 500Naměřená tl. ztráta 0,00022 0,00034 0,00061 0,00204 0,00361 0,00530 0,00684 0,00753 0,00822
Graf 4 – Průběh tlakových ztrát na rozdělovači
0,0000,0010,0020,0030,0040,0050,0060,0070,0080,009
0 100 200 300 400 500 600
Průtok [l/min]
Tlak
ová
ztrá
ta [M
Pa]
23
Z těchto hodnot vyplývá, že se tlaková ztráta podstatně liší od vžité a v literaturách uváděné
tlakové ztráty 0,075 MPa. Z poznatků, které jsem během všech měření získal, si dovoluji
navrhnout tlakovou ztrátu na kulovém rozdělovači 0,05 MPa pro dopravu vody hadicemi B
při průtocích nad 1000 l/min, ale pro praktickou potřebu nás více zajímá použití rozdělovače
při průtocích nižších, a to v rozmezí průtoků 300 až 800 l/min. Pro tyto průtoky navrhuji
hodnotu tlakové ztráty 0,01 MPa.
24
7 HODNOTY ZÍSKANÉ Z TÚPO
V tabulce 11 uvádím data získaná z protokolů měřených v TÚPO v Praze. Hodnoty jsou
vyjmuty z protokolů, do kterých jsem nahlédl během týdenní stáže na TÚPO v Praze. Tato
data byla změřena na hadicích, které prošly certifikací v letech 1993 - 2004 a mají platný
certifikát dle norem ČSN 808711, ČSN 808715, pr EN -1924-1 a příslušných odstavců
jednotlivých norem pro měření tlakových ztrát.
Tabulka 11 – Přehled hodnot získaných z TÚPO
400 600 800 1000 1200Vzorek 1 C52 pryžová 0,3850 0,5800 0,7400 1,1300 1,5150Vzorek 2 C52 pryžová 20,19 6,2 0,2377 0,5201 0,8024 1,2333 1,6642Vzorek 3 C52 pryžová 19,96 6,24 0,3758 0,5661 0,7565 0,9419 1,1323Vzorek 4 C52 pryžová 20,1 6,3 0,3831 0,5771 0,7910 1,2189 1,6517Vzorek 5 C52 pryžová 19,84 6,52 0,1714 0,3679 0,5595 0,7964 1,0333Vzorek 6 C52 PUR 19,9 4,62 0,2462 0,5477 0,8442 1,2915 1,7387Vzorek 7 C52 PES 20,07 5,20 0,2790 0,6328 0,9816 1,4499 1,9183Vzorek 8 C52 PES 22,8 6,12 0,2851 0,6447 1,0044 1,5175 2,0351
váha[ kg ]
∅ Tlaková ztráta při průtokuČíslo vzorku TYP hadice
Typ vložky
délka[ m ]
Graf 5 – Přehled tlakových ztrát hadic z TÚPO
0,00
0,25
0,50
0,75
1,00
1,25
1,50
1,75
2,00
2,25
300 400 500 600 700 800 900 1000 1100 1200 1300
Průtok [l/min]
Tlak
ová
ztrá
ta [M
Pa] Vzorek 1
Vzorek 2Vzorek 3Vzorek 4Vzorek 5Vzorek 6Vzorek 7Vzorek 8
25
8 TABULKY ZÍSKANÉ ZE ZAHRANIČNÍ LITERATURY A PŘEPOČET HODNOT
Pro porovnání výsledků se mi podařilo sehnat pouze tabulky tlakových ztrát získané
z diagramů, které vznikly při měřeních na Prince George´s Country Fire Department and
the Fire Protection Engineering Department of the University of Meryland. V popisu tabulky
se uvádí, že tabulka je z důvodu velkého množství hadic pouze přibližná, ale i tak může být
užitečná při výpočtech požadovaných vstupních tlaků a průtoků při různých velikostech
požárních hadic. Z této tabulky vychází většina zahraničních přepočtů tlakových ztrát.
Kopii originálu tabulky uvádím v příloze č. 8. Pro přizpůsobení na naše podmínky jsem musel
přepočítat hodnoty těchto tabulek na naše jednotky a dále provést aproximaci hodnot
v tabulce pro průměrové rozměry hadic používaných v České republice. Protože
se ve Spojených státech nepoužívají hadice v délkách 20 m, ale používají se hadice o délce
30 m, což odpovídá jejich 100 stopám, musel jsem ještě provést délkový přepočet hodnot
na délku 100 m. Pro přepočet jednotek byl použit server GOOGLE a jeho převod jednotek.
Adresa serveru je www.google.com .
Pro převod byly použity tyto hodnoty jednotek:
Tabulka 12 – Převodní tabulka jednotek z US na české
Jednotka Hodnota Popis Jednotka Rozměr Hodnota
PSI 1 1 pound force per (sq. inch) Tlak Pa 6 894.75729
FOOT 1 Stopa Metr m 30,48
GPM 1 US gallons per minute Průtok m3.s-1 6.30901967 . 10-5
INCH 1 Palec Metr m 0,0254
Převod jsem vytvořil pouze pro hadice 1 ¼“ a 2“, což je na naše hodnoty 44,45 mm a 58 mm.
Tyto hodnoty jsem poté aproximoval na rozměr našich hadic známých pod označením C52,
což je vnitřní průměr 52 mm.
26
Tabulka 13 – Převod tabulky z Marylandu na hodnoty používané v ČR
1 3/4" 44,45 52 2" 58GPM l/min PSI Mpa Mpa PSI Mpa
200,0 0,026 0,020 0,01360 227,1 4,3 0,030 0,023 2,2 0,015
300,0 0,050 0,040 0,02690 340,7 9,0 0,062 0,049 4,6 0,032100 378,5 11,8 0,081 0,064 6,1 0,042
400,0 0,088 0,069 0,045120 454,2 15,3 0,105 0,083 7,8 0,054
500,0 0,150 0,118 0,077150 567,8 31,5 0,217 0,170 16,2 0,112
600,0 0,241 0,189 0,124175 662,4 41,8 0,288 0,226 21,4 0,148
700,0 0,319 0,250 0,163200 757,1 53,0 0,365 0,287 27,2 0,188
800,0 0,403 0,316 0,206220 832,8 62,5 0,431 0,338 32,0 0,221
900,0 0,504 0,395 0,259240 908,5 74,4 0,513 0,402 38,2 0,263250 946,4 79,6 0,549 0,430 40,8 0,281
1000,0 0,580 0,455 0,297
Průtok
Graf 6 – Tlakové ztráty na hadicích 44,45 – 52 – 58 mm
0,000
0,050
0,100
0,150
0,200
0,250
0,300
0,350
0,400
0,450
0,500
0,550
0,600
0 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000 1100
Průtok v [l/min]
Tlak
ová
ztrá
ta [M
Pa]
Hadice 44,45 mm Hadice 52 mm Hadice 58 mm
27
9 POROVNÁNÍ STARÝCH, NOVÝCH A ZAHRANIČNÍCH TABULEK S TEORETICKÝM VÝPOČTEM
V grafu 7 je uvedeno porovnání třech druhů tabulek tlakových ztrát (tabulek starých, mnou
navržených tabulek a tabulek získaných ze zahraničí) a jednoho výpočtu ztrát. Rozdíl ztrát, jenž
je patrný z grafu, nám ukazuje, že mnou navržené tlakové ztráty, i když jsem je naddimenzoval, jsou
nejnižší, což by znamenalo v případě, že byla někde v průběhu měření nebo vypracování této DP
udělána chyba, poddimenzování vedení při výpočtu.
Důvod, proč je patrný tak velký rozdíl mezi tabulkami, se dá vysvětlit také takto. Hodnoty ve starých
tabulkách používaných v České republice byly naměřeny, jak se mě podařilo dohledat, někdy
po 2. světové válce, a to okolo roku 1948. Hadice, na kterých bylo měření prováděno, byly surové, což
znamená konopné bez jakékoli vnitřní izolační vložky. Pro výpočet hadic izolovaných byly použity
hodnoty pro hadice surové a tyto hodnoty vyděleny dvěma. Tyto hodnoty se poté v průběhu let různě
dělily, popř. násobily různými koeficienty, a tak vznikaly různé mutace těchto tabulek. Tabulky
získané z Marylandu byly změřeny někdy v rozmezí let 1975 až 1982. Tyto tabulky byly měřeny
na hadicích odlišných od hadic používaných v ČR a nejsou mně známy podmínky, za jakých byly
hadice měřeny.
Měření pro tuto DP jsem prováděl v roce 2006, což je o 58 let později od prvního měření hadic v ČR
a o 24 let později od měření v Marylandu. Od dob, kdy byly hodnoty pro předchozí tabulky měřeny, se
dá předpokládat velký rozdíl mezi parametry používaných hadic.
Graf 7 – Porovnání tabulek
0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
1,0
1,2
1,4
1,6
1,8
2,0
2,2
50 150 250 350 450 550 650 750 850 950 1050
Průtok [l/min]
Tlak
ová
ztrá
ta [M
Pa]
Staré tabulky Maryland Návrh Výpočet
28
10 TEORETICKÉ STANOVENÍ ZTRÁT VÝPOČTEM DLE NAVRŽENÝCH TABULEK
Protože z tabulek a grafů není zcela zjevný přínos změny tabulek třecích ztrát, přikládám zde
několik výpočtů, na kterých bude zjevně vidět přínos zmenšení hodnot třecích ztrát
při výpočtech a nakonec i v praxi.
Jako příklad jsem zvolil nejtypičtější dopravu vody jaká se dnes používá, a to dopravu vody
do poschodí do 30m výškové budovy. Pro výpočet dopravy vody do dané výšky byla použita
tato data:
Výška budovy 30 m
2 proudy 2xC52 s požadovaným průtokem 200 l/min na proudnici
Dopravní vedení C52 10 ks hadic
1x rozdělovač
Při znalosti tlakových poměrů v hadicovém vedení musí při dopravě vody platit vztah 8
z literatury [7].
kapttč HHHHHH ++++≥ 21 [m.v.sl.] [8]
Hč - tlak vody na výstupu čerpadla [m.v.sl.]
Ht1 - třecí ztráty v dopravním hadicovém vedení [m.v.sl.]
Ht2 - třecí ztráta v útočném hadicovém vedení [m.v.sl.]
Hp - převýšení [m]
Ha - ztráty v armaturách [m.v.sl.]
Hk - požadovaný tlak vody na konci hadicového vedení [m.v.sl.]
Pro zjednodušení výpočtu je počítáno přímo ve výškových metrech a pro převod je použito
vztahu 1,0 MPa = 10 Atm = 100 m.
29
Výpočet dle navržených tabulek:
kapttč HHHHHH ++++≥ 21
=+++⋅+⋅≥ 40130)25/10()222(čH 120 m
Z tohoto výpočtu vyplývá, že tlak na čerpadle musí být minimálně 1,2 MPa.
Výpočet dle starých tabulek:
kapttč HHHHHH ++++≥ 21
=+++⋅+⋅≥ 405,730)25/5,7()25,30(čH 145 m
Z tohoto výpočtu vyplývá, že tlak na čerpadle musí být minimálně 1,45 MPa.
Z těchto výpočtů je patrný rozdíl mezi starými a mnou navrženými tabulkami, který na tomto
příkladu dělá 25 výškových metrů. Pokud bychom zvýšili průtok na proudnici, tak se již
dostaneme dle starých tabulek do oblasti nereálných hodnot dnešních požárních čerpadel,
a také bychom se dostali k hodnotám blízkým hodnot maximálních pro požární tlakové
hadice, které se pohybují u hadic C52 v rozmezí 1,5 – 1,7 MPa. Dle navržených tabulek
se stále pohybujeme v oblasti reálné a ostatně i v praxi vyzkoušené tlakové ztráty.
30
11 ZÁVĚR
V této diplomové práci jsem se věnoval teoretickému stanovení ztrátových parametrů hadic,
jejich následnému praktickému změření, vyhodnocení a stanovení nových ztrátových
parametrů pro hadice C52. Při teoretickém rozboru problematiky jsem použil vzorce
z literatury bez toho, aniž bych je složitým způsobem odvozoval, ale použil jsem výsledné
rovnice, které se přímo dotýkají dané problematiky.
Pro nastínění problematiky hadic, která je velice složitá, jsem uvedl přehled používaných
materiálů při výrobě hadic, které jsou dnes již velice rozmanité a mají nemalý vliv na tlakové
ztráty v hadicovém vedení a na problematiku okolo hadic vůbec. V diplomové práci jsou
uvedeny pouze veřejně dostupné výňatky z materiálů výrobců, aby nedošlo k ohrožení
obchodního tajemství.
Jedna z posledních částí diplomové práce se věnuje praktickému stanovení třecích ztrát
v hadicovém vedení od navržení postupu jak tyto ztráty stanovit v technické praxi až
po samotné měření v terénu. Pro měření byla vyrobena část měřícího zařízení, jehož
výkresová dokumentace je v příloze. Měření bylo vzhledem k nedostatku času a nečekaně
dlouhé zimě provedeno pouze na 3 různých objektech. Na těchto objektech jsem provedl
celkem 11 měření, která mi přinesla 9900 hodnot použitelných k vytvoření této diplomové
práce. Při těchto měřeních jsem prováděl zkoušky na hadicích délky 20 m ± 2 m, dále
na hadicích o délce 45 m ± 0,02 m, kulových rozdělovačích a spojkách hadic. Všechny tyto
technické prostředky pro dopravu vody nebyly před měřením nijak upravovány a byly
používány tytéž prostředky, které jsou ve standardní výbavě hasičských automobilů. Pouze
hadice o délce 45 m byla vyrobena přímo pro toto měření a prošla procesy umělého stárnutí
a vysrážení, aby mohla být poté zkrácena na délku 45 m. Tato hadice byla osazena
standardními spojkami hadic. Zařízení, na kterém byla diplomová práce prováděna,
neodpovídá současně platným normám pro stanovení tlakových ztrát na požárních hadicích,
a to pro nereálnost sestavení takovéhoto zařízení v terénu. Pro měření byla použita orientační
měřidla firmy OVAK, která jsem si stanovil jako naprosto vyhovující měřidla pro účel této
diplomové práce.
Poslední částí diplomové práce je vyhodnocení všech výsledků měření a porovnání těchto
výsledků s výsledky získanými teoreticky. Srovnání výsledků z měření jsem provedl různou
kombinací těchto měření, která byla uskutečněna, a jejich vzájemným vynesením do grafů.
31
Poté jsem výsledky z tohoto porovnání srovnal s tabulkovými hodnotami a hodnotami
získanými teoreticky.
Hodnoty tlakových ztrát, které jsem získal z praktického měření, jsou velice rozdílné
od doposud používaných hodnot tlakových ztrát, a bylo by potřeba ověřit jejich platnost
při několika námětových cvičeních s předem známou a spočítanou tlakovou diferencí.
Pro úplnost by bylo dále vhodné provést obdobná měření pro ostatní požární hadice
používané u JPO, a to hadice C42, B65 a B75. Pokud budou tyto hodnoty uznány jako platné,
přinesla by jejich aplikace do praxe nemalé finanční úspory při vybavování JPO, kde by bylo
možné částečně ustoupit od hadic typu B pro dopravní vedení a nahradit tyto hadice hadicemi
C52, popř. B65. Pro úspěšnou aplikaci by bylo dále dobré změřit maximální vydatnost hadic
C52 při maximálním tlaku 1,6 MPa, což je maximální dovolený provozní tlak hadic C52,
ale také při maximální vydatnost při tlacích nižších. Všechny tyto výsledky poté navazují
na vypracování nové metodiky boje s ohněm a ostatními souvisejícími živelnými pohromami.
32
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1 - Tabulky a grafy ze všech měření Příloha 2 - Výkres od výstupní měřící armatury Příloha 3 - Dokumentace od měřící aparatury Příloha 4 - Přehled vydaných certifikátů prostředků pro dopravu vody Příloha 5 - Popis značení hadic používaných v ČR Příloha 6 - Kopie originálů tabulek tlakových ztrát Příloha 7 - Nikuradseho diagram v interpretaci Moodyho Příloha 8 - Tabulka tlakových ztrát z Marylandské university Příloha 9 - Fotodokumentace
33
Příloha 1 – Tabulky a grafy ze všech měření
Měření 1
Přehled tlakových ztrát a průtoků ve výšce 22 m a délce vedení 180 m
-0,025
0,000
0,025
0,050
0,075
0,100
0,125
0,150
0,175
0,200
0,225
0,250
0,275
0,300
0,325
0,350
41:3
0
42:0
2
42:3
4
43:0
6
43:3
8
44:1
0
44:4
2
45:1
4
45:4
6
46:1
8
46:5
0
47:2
2
47:5
4
48:2
6
48:5
8
49:3
0
50:0
2
50:3
4
51:0
6
51:3
8
52:1
0
52:4
2
53:1
4
53:4
6
Čas [ min ]
Tlak
[ M
Pa ]
0,000
50,000
100,000
150,000
200,000
250,000
300,000
350,000
400,000
450,000
500,000
Průt
ok [
l/min
]
Tlaková ztráta Průtok
Přehled tlaků a ztrát na vedení do výšky 22 m a délce vedení 180 m
0,000
0,050
0,100
0,150
0,200
0,250
0,300
0,350
0,400
0,450
0,500
0,550
0,600
0,650
0,700
0,750
0,800
0,850
0,900
0,950
41:3
0
42:0
2
42:3
4
43:0
6
43:3
8
44:1
0
44:4
2
45:1
4
45:4
6
46:1
8
46:5
0
47:2
2
47:5
4
48:2
6
48:5
8
49:3
0
50:0
2
50:3
4
51:0
6
51:3
8
52:1
0
52:4
2
53:1
4
53:4
6
Čas [ min ]
Tlak
[ M
Pa ]
Tlak dole
Výšková zráta
Tlak nahoře
34
Měření 2
Přehled tlakových ztrát a průtoků ve výšce 36 m s jednou proudnicí
-0,500
-0,400
-0,300
-0,200
-0,100
0,000
0,100
0,200
0,300
0,400
0,500
0,600
0,700
28:2
0
28:5
6
29:3
2
30:0
8
30:4
4
31:2
0
31:5
6
32:3
2
33:0
8
33:4
4
34:2
0
34:5
6
35:3
2
36:0
8
36:4
4
37:2
0
37:5
6
38:3
2
39:0
8
Čas [ min ]
Tlak
[ M
Pa ]
0
100
200
300
400
500
600
Průt
ok [
l/min
]
Tlaková ztráta Průtok
Přehled tlaků a ztrát pro výšku 36 m s jednou proudnicí
0,000
0,050
0,100
0,150
0,200
0,250
0,300
0,350
0,400
0,450
0,500
0,550
0,600
0,650
0,700
0,750
0,800
0,850
0,900
0,950
1,000
28:2
0
28:5
6
29:3
2
30:0
8
30:4
4
31:2
0
31:5
6
32:3
2
33:0
8
33:4
4
34:2
0
34:5
6
35:3
2
36:0
8
36:4
4
37:2
0
37:5
6
38:3
2
39:0
8
Čas [ min ]
Tlak
[ M
Pa ]
Tlak dole
Výšková ztráta
Tlak nahoře
35
Měření 3
Přehled tlakových ztrát a průtoků ve výšce 36 m se dvěma proudnicemi
-0,900
-0,800
-0,700
-0,600
-0,500
-0,400
-0,300
-0,200
-0,100
0,000
0,100
0,200
0,300
0,400
0,500
0,600
0,700
42:3
2
42:5
1
43:1
0
43:2
9
43:4
8
44:0
7
44:2
6
44:4
5
45:0
4
45:2
3
45:4
2
46:0
1
46:2
0
46:3
9
46:5
8
47:1
7
47:3
6
47:5
5
48:1
4
48:3
3
48:5
2
49:1
1
49:3
0
49:4
9
50:0
8
50:2
7
Čas [ min ]
Tlak
[ M
Pa ]
0
100
200
300
400
500
600
Průt
ok [
l/min
]
Tlaková ztráta Průtok
Přehled tlaků a ztrát při dopravě do výšky 36 m se dvěma proudnicemi
0,000
0,050
0,100
0,150
0,200
0,250
0,300
0,350
0,400
0,450
0,500
0,550
0,600
0,650
0,700
0,750
0,800
0,850
0,900
0,950
1,000
42:3
2
42:5
1
43:1
0
43:2
9
43:4
8
44:0
7
44:2
6
44:4
5
45:0
4
45:2
3
45:4
2
46:0
1
46:2
0
46:3
9
46:5
8
47:1
7
47:3
6
47:5
5
48:1
4
48:3
3
48:5
2
49:1
1
49:3
0
49:4
9
50:0
8
50:2
7
Čas [ min ]
Tlak
[ M
Pa ]
Tlak doleVýšková ztráta
Tlak nahoře
36
Měření 4
Přehled tlakových ztrát a průtoků na 90m hadici s jednou spojkou
-0,500
-0,400
-0,300
-0,200
-0,100
0,000
0,100
0,200
0,300
0,400
0,500
0,600
0,700
03:0
0
05:3
0
08:0
0
10:3
0
13:0
0
15:3
0
18:0
0
20:3
0
23:0
0
25:3
0
28:0
0
30:3
0
33:0
0
35:3
0
38:0
0
40:3
0
43:0
0
45:3
0
48:0
0
50:3
0
Čas [ min ]
Tlak
[ M
Pa ]
0,000
50,000
100,000
150,000
200,000
250,000
300,000
350,000
400,000
450,000
500,000
550,000
Průt
ok [
l/min
]
Tlaková ztráta Průtok
Přehled tlaků a ztrát na 90m hadici s jednou spojkou
0,000
0,050
0,100
0,150
0,200
0,250
0,300
0,350
0,400
0,450
0,500
0,550
0,600
0,650
0,700
03:0
0
05:3
0
08:0
0
10:3
0
13:0
0
15:3
0
18:0
0
20:3
0
23:0
0
25:3
0
28:0
0
30:3
0
33:0
0
35:3
0
38:0
0
40:3
0
43:0
0
45:3
0
48:0
0
50:3
0
Čas [ min ]
Tlak
[ M
Pa ]
Tlak začátek
Výšková zráta
Tlak konec
37
Měření 5
Přehled tlakových ztrát a průtoků na volný výtok na 90m hadicích při průtoku 1000/l min
-0,400-0,350-0,300-0,250-0,200-0,150-0,100-0,0500,0000,0500,1000,1500,2000,2500,3000,3500,4000,4500,5000,5500,6000,650
51:0
0
51:3
0
52:0
0
52:3
0
53:0
0
53:3
0
54:0
0
54:3
0
55:0
0
55:3
0
56:0
0
56:3
0
57:0
0
57:3
0
58:0
0
58:3
0
59:0
0
59:3
0
00:0
0
00:3
0
01:0
0
01:3
0
02:0
0
Čas [ min ]
Tlak
[ M
Pa ]
0,00050,000100,000150,000200,000250,000300,000350,000400,000450,000500,000550,000600,000650,000700,000750,000800,000850,000900,000950,0001000,0001050,000
Průt
ok [
l/min
]
Tlaková ztráta Průtok
Přehled tlaků a ztrát na volný výtok na 90m hadicích při průtoku 1000/l min
0,000
0,050
0,100
0,150
0,200
0,250
0,300
0,350
0,400
0,450
0,500
0,550
0,600
0,650
0,700
0,750
0,800
0,850
0,900
51:0
0
51:3
0
52:0
0
52:3
0
53:0
0
53:3
0
54:0
0
54:3
0
55:0
0
55:3
0
56:0
0
56:3
0
57:0
0
57:3
0
58:0
0
58:3
0
59:0
0
59:3
0
00:0
0
00:3
0
01:0
0
01:3
0
02:0
0
Čas [ min ]
Tlak
[ M
Pa ]
Tlak začátekVýšková zráta
Tlak konec
38
Měření 6
Přehled tlakových ztrát a průtoků na hadicích 5 x 20 m C52 průtok od 100 - 500 l/min
-0,800
-0,700
-0,600
-0,500
-0,400
-0,300
-0,200
-0,100
0,000
0,100
0,200
0,300
0,400
0,500
12:0
0
13:5
5
15:5
0
17:4
5
19:4
0
21:3
5
23:3
0
25:2
5
27:2
0
29:1
5
31:1
0
33:0
5
35:0
0
36:5
5
38:5
0
40:4
5
42:4
0
44:3
5
46:3
0
48:2
5
50:2
0
Čas [ min ]
Tlak
[ M
Pa ]
0,000
50,000
100,000
150,000
200,000
250,000
300,000
350,000
400,000
450,000
500,000
550,000
600,000
650,000
700,000
Průt
ok [
l/min
]
Tlaková ztráta Průtok
Přehled tlaků a ztrát na hadicích 5 x 20 m C52 průtok od 100 - 500 l/min
0,000
0,0500,100
0,150
0,2000,250
0,300
0,3500,400
0,450
0,500
0,5500,600
0,650
0,7000,7500,800
0,8500,900
0,950
1,000
12:0
0
13:5
5
15:5
0
17:4
5
19:4
0
21:3
5
23:3
0
25:2
5
27:2
0
29:1
5
31:1
0
33:0
5
35:0
0
36:5
5
38:5
0
40:4
5
42:4
0
44:3
5
46:3
0
48:2
5
50:2
0
Čas [ min ]
Tlak
[ M
Pa ]
Tlak začátek
Výšková zráta
Tlak konec
39
Měření 7
Přehled tlakových ztrát a průtoků na 4 ks rozdělovačů a 5 ks C52 průtoky 100 - 500 l/min
-0,800
-0,700
-0,600
-0,500
-0,400
-0,300
-0,200
-0,100
0,000
0,100
0,200
0,300
0,400
0,500
41:4
0
43:3
5
45:3
0
47:2
5
49:2
0
51:1
5
53:1
0
55:0
5
57:0
0
58:5
5
00:5
0
02:4
5
04:4
0
06:3
5
08:3
0
10:2
5
12:2
0
14:1
5
16:1
0
18:0
5
20:0
0
21:5
5
23:5
0
Čas [ min ]
Tlak
[ M
Pa ]
0,000
50,000
100,000
150,000
200,000
250,000
300,000
350,000
400,000
450,000
500,000
550,000
600,000
650,000
Průt
ok [
l/min
]
Tlaková ztráta Průtok
Přehled tlaků a ztrát na 4 ks rozdělovačů a 5 ks C52 při průtoku 100 - 500 l/min
0,000
0,050
0,100
0,150
0,200
0,250
0,300
0,350
0,400
0,450
0,500
0,550
0,600
0,650
0,700
0,750
0,800
0,850
0,900
0,950
1,000
1,050
41:4
0
43:3
5
45:3
0
47:2
5
49:2
0
51:1
5
53:1
0
55:0
5
57:0
0
58:5
5
00:5
0
02:4
5
04:4
0
06:3
5
08:3
0
10:2
5
12:2
0
14:1
5
16:1
0
18:0
5
20:0
0
21:5
5
23:5
0
Čas [ min ]
Tlak
[ M
Pa ]
Tlak začátekVýšková zráta
Tlak konec
40
Měření 8
Přehled tlakových ztrát a průtoků na žebříku výška 36 m
-0,900
-0,800
-0,700
-0,600
-0,500
-0,400
-0,300
-0,200
-0,100
0,000
0,100
0,200
0,300
0,400
27:4
0
28:1
0
28:4
0
29:1
0
29:4
0
30:1
0
30:4
0
31:1
0
31:4
0
32:1
0
32:4
0
33:1
0
33:4
0
34:1
0
34:4
0
35:1
0
35:4
0
36:1
0
36:4
0
37:1
0
37:4
0
38:1
0
38:4
0
Čas [ min ]
Tlak
[ M
Pa ]
0,000
50,000
100,000
150,000
200,000
250,000
300,000
350,000
400,000
Průt
ok [
l/min
]
Tlaková ztráta Průtok
Přehled tlaků a ztrát na žebříku ve výšce 36 m
0,000
0,0500,100
0,150
0,2000,250
0,300
0,3500,400
0,450
0,500
0,5500,600
0,650
0,7000,7500,800
0,8500,900
0,950
1,000
27:4
0
28:1
0
28:4
0
29:1
0
29:4
0
30:1
0
30:4
0
31:1
0
31:4
0
32:1
0
32:4
0
33:1
0
33:4
0
34:1
0
34:4
0
35:1
0
35:4
0
36:1
0
36:4
0
37:1
0
37:4
0
38:1
0
38:4
0
Čas [ min ]
Tlak
[ M
Pa ]
Tlak začátek
Výšková zráta
Tlak konec
41
Měření 9
Přehled tlakových ztrát a průtoků ve výšce 42 m
-0,550
-0,500
-0,450
-0,400
-0,350
-0,300
-0,250
-0,200
-0,150
-0,100
-0,050
0,000
0,050
0,100
0,150
0,200
0,250
0,300
43:1
5
43:3
5
43:5
5
44:1
5
44:3
5
44:5
5
45:1
5
45:3
5
45:5
5
46:1
5
46:3
5
46:5
5
47:1
5
47:3
5
47:5
5
48:1
5
48:3
5
48:5
5
49:1
5
49:3
5
49:5
5
50:1
5
50:3
5
50:5
5
51:1
5
51:3
5
51:5
5
Čas [ min ]
Tlak
[ M
Pa ]
0,000
50,000
100,000
150,000
200,000
250,000
300,000
350,000
Průt
ok [
l/min
]
Tlaková ztráta Průtok
Přehled tlakových ztrát a průtoků ve výšce 42 m
0,000
0,100
0,200
0,300
0,400
0,500
0,600
0,700
0,800
0,900
1,000
1,100
1,200
1,300
1,400
43:1
5
43:3
5
43:5
5
44:1
5
44:3
5
44:5
5
45:1
5
45:3
5
45:5
5
46:1
5
46:3
5
46:5
5
47:1
5
47:3
5
47:5
5
48:1
5
48:3
5
48:5
5
49:1
5
49:3
5
49:5
5
50:1
5
50:3
5
50:5
5
51:1
5
51:3
5
51:5
5
Čas [ min ]
Tlak
[ M
Pa ]
Výšková zráta
Tlak dole
Tlak nahoře
42
Měření 10
Přehled tlakových ztrát a průtoků ve výšce 27,3 m
-0,550-0,500-0,450-0,400-0,350-0,300-0,250-0,200-0,150-0,100-0,0500,0000,0500,1000,1500,2000,2500,3000,3500,4000,4500,500
09:3
0
10:0
5
10:4
0
11:1
5
11:5
0
12:2
5
13:0
0
13:3
5
14:1
0
14:4
5
15:2
0
15:5
5
16:3
0
17:0
5
17:4
0
18:1
5
18:5
0
19:2
5
20:0
0
20:3
5
21:1
0
21:4
5
22:2
0
22:5
5
23:3
0
24:0
5
24:4
0
25:1
5
25:5
0
26:2
5
27:0
0
Čas [ min ]
Tlak
[ M
Pa ]
0,000
50,000
100,000
150,000
200,000
250,000
300,000
350,000
400,000
450,000
500,000
Průt
ok [
l/min
]
Tlaková ztráta Průtok
Přehled tlaků a ztrát při dopravě do výšky 27,3 m
0,0000,0500,1000,1500,2000,2500,3000,3500,4000,4500,5000,5500,6000,6500,7000,7500,8000,8500,9000,9501,0001,0501,100
09:3
0
10:0
5
10:4
0
11:1
5
11:5
0
12:2
5
13:0
0
13:3
5
14:1
0
14:4
5
15:2
0
15:5
5
16:3
0
17:0
5
17:4
0
18:1
5
18:5
0
19:2
5
20:0
0
20:3
5
21:1
0
21:4
5
22:2
0
22:5
5
23:3
0
24:0
5
24:4
0
25:1
5
25:5
0
26:2
5
27:0
0
Čas [ min ]
Tlak
[ M
Pa ]
Tlak dole
Výšková zráta
Tlak nahoře
43
Měření 11
Přehled tlakových ztrát a průtoků ve výšce 27.3 m
-0,275-0,250-0,225-0,200-0,175-0,150-0,125-0,100-0,075-0,050-0,0250,0000,0250,0500,0750,1000,1250,1500,1750,2000,2250,2500,2750,300
27:0
0
27:4
0
28:2
0
29:0
0
29:4
0
30:2
0
31:0
0
31:4
0
32:2
0
33:0
0
33:4
0
34:2
0
35:0
0
35:4
0
36:2
0
37:0
0
37:4
0
38:2
0
39:0
0
39:4
0
40:2
0
41:0
0
41:4
0
42:2
0
43:0
0
43:4
0
44:2
0
45:0
0
45:4
0
46:2
0
47:0
0
47:4
0
48:2
0
Čas [ min ]
Tlak
[ M
Pa ]
0,000
100,000
200,000
300,000
400,000
500,000
600,000
Průt
ok [
l/min
]
Tlaková ztráta Průtok
Přehled tlaků a ztrát ve výšce 27.3 m
0,0000,0500,1000,1500,2000,2500,3000,3500,4000,4500,5000,5500,6000,6500,7000,7500,8000,8500,9000,9501,0001,0501,1001,150
27:0
0
27:3
5
28:1
0
28:4
5
29:2
0
29:5
5
30:3
0
31:0
5
31:4
0
32:1
5
32:5
0
33:2
5
34:0
0
34:3
5
35:1
0
35:4
5
36:2
0
36:5
5
37:3
0
38:0
5
38:4
0
39:1
5
39:5
0
40:2
5
41:0
0
41:3
5
42:1
0
42:4
5
43:2
0
43:5
5
44:3
0
45:0
5
45:4
0
46:1
5
46:5
0
47:2
5
48:0
0
48:3
5
Čas [ min ]
Tlak
[ M
Pa ]
Tlak doleVýšková zráta
Tlak nahoře
44
Příloha 2 - Výkres od výstupní měřící armatury
45
Příloha 3 - Dokumentace od měřící aparatury
46
ML 7000 e
CDL Data-Logger Data Storage forreticulation network systems
■■■■■ Special Features
❑ Recording of analogue values (pressure) and flowsimultaneously
❑ Up to 4 sensors may be connected simultaneously(CDL - 4U)
❑ Inputs may be used for either digital or analoguesensing devices
❑ 3 independent memories(day, hour and events)
❑ Positive and negative data logging
❑ LC-Display for current values;switchable by reed switch
❑ Alarm contact
❑ Compact design
❑ Battery powered (Independent of the mains powersupply)
❑ Separate battery enclosure for standard cells (LR 6)
■■■■■ Description
The CDL Data-Logger is a mobile system that records measuredvalues from reticulation networks independent of main powersupply. The evaluation is done with a PC and the CDLWinsoftware, which is available from Meinecke.
■■■■■ Application
❑ Reticulation network management
❑ Recording of consumption patterns
❑ Recording of reservoir levels
❑ Recording of flow rate and pressure
❑ Recording of temperature deviation
■■■■■ LC-Display
❑ Programming data
❑ Momentary values
❑ Extreme values
❑ Battery voltage
■■■■■ Option Available
❑ CDL Data-Logger in aluminium cast casingwith alphanumeric LC-display
Watertight (IP 68) and robust
CDL - 1U 1 input Order-No. 18 20 35CDL - 2U 2 inputs Order-No. 18 20 33CDL - 4U 4 inputs Order-No. 18 20 31
ML 7000 e · 2/2
Subject to change without notice800115 / 01.2002
H. Meinecke AG Tel. +49 (0)5102 / 74-0Meineckestrasse Fax +49 (0)5102 / 74-341D-30880 Laatzen http://www.meinecke.de
E-mail:[email protected]
Quality Management SystemDQS-certified according to DIN ISO 9001,Reg.-No. 2173-02Laboratory Accreditation according to DIN EN 45001DAR Registration No. LED-P-08.001
An Invensys company
■■■■■ Technical Data
Type CDL - 1U; CDL - 2U ; CDL - 4U
Inputs: 1, 2 or 4 (interchangeable analogue/pulse)
Memory: separated memory blocks forday, hour and eventsCDL - 4U : 512 kBCDL - 2U : 256 kBCDL - 1U : 128 kB
LC-display: 2 x 16 characters, alphanumeric
Protection: IP 68
Casing: cast aluminium
Dimensions: 220 x 105 x 70 mm
Weight: app. 1200 g
Operating temp.: 0 ... 50 °C
Storage temp.: -10 ... +70 °C
Battery: 6 x Mignon LR 6 (9V) alkaline cells
Battery life time: 1/2 ... 2 years (depending on application)
Battery warning: at 6.3 V
System clock: real time(deviation < 10-4 at 10 °C < T < 30 °C)
Output: V.24 / RS 232 - compatible data interfaceto connect to the PC.All socket connectors are waterproof IP 68
Alarm contact: FET open drain,I max 100 mA; U max 50 V
Pulse input
Input frequencies: standard resolution f < 0.2 Hz(programmable) (with internal pre-scaler f < 50 Hz)
high resolution f < 10 Hz(with internal pre-scaler f < 50 Hz)
Pulser: 1. mechanical contact: e.g. REED switchResistance, closed: R < 10 kOhm (I < 5 µA)Resistance, open: R > 4.7 MOhm
2. Open collector pulserResistance, closed: U < 0.2 V (I < 5 µA)
3. Pulser with external power source4V < Uh > 12V /0V < UL < 0.2V
Cable length: max. 50 m
Analogue Input
A/D converter: 12 bit, 0 ... 4096 digitMeasuring interval: 0.1 sec. ... 1 dayUnit: programmable (bar, °C etc..)Threshold value: 0 ... 4096 digit
■■■■■ Order Example
CDL - 1U Order No. 04410064CDL - 2U Order No. 04410065CDL - 4U Order No. 04410063
■■■■■ Accessories
Evaluation software CDLWin, Order No. 18 14 26for CDL Data-Logger
CDL/PC-connection cable, Order No. 11 46 52
AppropriateCDL-pressure sensors,CDL-current interfaces,CDL-temperature interfaces etc.are available.
L B 1500 · str. 1 ze 4 stran
Sensus Metering SystemsStřelničná 48, 182 00 Praha 8 - LibeňT + 420 286 588 995-7, F + 420 266 753 360, + 420 286 587 161M + 420 724 029 066http://www.sensus.com
WS-Dynamic
Turbínový vodoměrna studenou vodu do 50°C / PN16, PN40DN 50 ... DN 150
Významné vlastnosti
Schválení typu
Vodotěsné počítadlo (IP 68).
Výkonové parametry lepší než požadavky pro třídupřesnosti B.
Vyjímatelné, samostatně ověřitelné měřícízařízení.
Počítadlo vodoměru je otočné o 360°.
Optimální odolnost proti korozi dosaženápráškovým lakováním.
Žádné ovlivnění vnějším magnetickým polem.
Dimenze vodoměru DN 50 ... DN 150
Značení:Metrologická třída BZabudování H · 30 °C
Dodávaná provedení
Bez porušení ověřovací plomby mohou býtosazeny až 3 impulsní vysílače (1 x OD, 2 x RD).
Mohou být použita rozdílná elektronická počítadla.
Použití
K měření průměrných a variabilních průtoků studené vody.
Použitelné ve ztížených instalačních podmínkách bez přímého úsekupotrubí.
ENCODERHYBRID ELECTRONIC
ČS 1425/90-811
WS-Dynamic pro studenou vodu
L B 1500 · str. 2 ze 4 stran
Dimenze vodoměru DN 50 65 80 100 150
Velikost dle EU Qn 15 25 40 60 150
Krátkodobý maximální průtok Q max m3/h 30 50 80 120 300
Jmenovitý průtok Qn m3/h 15 25 40 60 150
Přechodový průtok ± 2% Qt m3/h 3,0 5,0 8,0 12.0 30
Minimální průtok ± 5% Qmin m3/h 0,45 0,75 1,20 1,80 4,5
Tabulka hodnot pro třídu přesnosti B podle směrnice EU
Dimenze vodoměru DN 50 65 80 100 150
Velikost dle EU Qn 15 25 40 60 150
Maximální průtok (několik minut) Q max m3/h 35 70 110 180 350
Jmenovitý průtok Qn m3/h 20 40 55 90 250
Přechodový průtok ± 2% Qt m3/h 1,0 2,5 2,5 3,0 5,0
Minimální průtok ± 5% Qmin m3/h 0,15 0,20 0,20 0,30 0,80
Rozběh m3/h 0,05 0,07 0,10 0,11 0,50
Technické údaje
Křivka tlakových ztrátKřivka chyb
Qmax= maximální průtok ± 2%Qn = jmenovitý průtok ± 2%Qt = přechodový průtok ± 2%Qmin = minimální průtok ± 5%
Tabulka hodnot - garantováno výrobcem
Zabudování
Náběhové délky
Žádné požadavky na náběhové a výběhové délky.Potrubí vodorovné
Hlava nahoru
počítadla
průtok v m3/h
chyb
a v
%
průtok v m3/h
tlako
vá z
trát
a v
bar
WS-Dynamic pro studenou vodu
L B 1500 · str- 3 ze 4 stran
DN 50 ... DN 100 DN 150
Hodnoty pro tlak PN 40
Rozměry a hmotnost
Velikost vodoměru DN 50 65 80 100 150
Velikost dle EU Qn 15 25 40 60 150
Rozměry stavební délka L m m 270 300 300 360 500
výška H m m 151 161 161 191 301
h m m 80 100 100 110 180
g m m 281 301 301 341 581
Hmotnost vodoměr kg 12.5 16.5 18.5 31.5 89.5
měřící zařízení kg 1.5 1.5 1.5 6.5 15.5
pouzdro kg 11.0 15.0 17.0 25.0 74.0
Velikost vodoměru DN 50 65 80 100 150
Velikost dle EU Qn 15 25 40 60 150
Rozměry stavební délka L m m 270 300 300 360 500
výška H m m 171 171 171 211 311
h m m 80 100 100 115 180
g m m 291 311 311 381 581
Hmotnost vodoměr kg 19,5 23,5 27,5 50,5 127,5
měřící zařízení kg 4,5 3,5 4,5 12,5 27,5
pouzdro kg 15,0 20,0 23,0 28,0 100,0
Hodnoty pro tlak PN 16
Rozměrový náčrtek Číselníky počítadla STANDARD
H
h
L
g
Velikost vodoměru Nejmenší dělení Měřicí rozsah DN m 3 m 3
50 ... 100 0.0005 1 000 000
150 0.005 10 000 000
Materiály
Pouzdro PN 16 šedá litina
PN 40 sférická šedá litina
Měřící zařízení umělá hmota
Lopatkové kolo umělá hmota
Používají se rovněž mosaz, nerez ocel
0,1
m3
1 m3
x 0,1
x 0,01x 0,001
m3 x 10 m3
x 1
x 0,1x 0,01
10 m
3
1 m
3
WS-Dynamic pro studenou vodu
L B 1500 · str. 4 ze 4stran
Hodnoty impulsů počítadla STANDARD
Vysílač impulsů Hodnoty impulsůDN 50 ... DN 100 DN 150
RD 01 0,1 a 1 m3 1 a 10 m3
nebo nebo0,01 a 1 m3 *) 0,1 a 10 m3 *)
OD 01 0,001 m3 0,01 m3
OD 03 0,01 m3 0,1 m3
Text objednávky
Množství: ..........................
Specifikace/typ: WS-Dynamic
Dimenze vodoměru: DN .....................
Světlost : Qn ......................
Metrologická třída: A / B
Pracovní teplota: 50°C
Pracovní tlak: PN 16
Stavební délka L: ........................... mm
Hodnoty impulsů: ..... / ..... m3
Vrtání příruby: dle DIN 2501, PN 16
Ověření: s ověřením / bez ověření
Příklad objednávky
Množství: 3
Specifikace/typ: WS-Dynamic
Dimenze vodoměru: DN 50
Světlost: Qn 15
Metrologická třída: B
Pracovní teplota: 50°C
Pracovní tlak: PN 16
Stavební délka L: 270 mm
Hodnoty impulsů: 1 / 0,1 m3
Vrtání příruby: dle DIN 2501, PN 16
Ověření: s ověřením
*) speciální verze počítadla vodoměru na objednání
Příloha 4 - Přehled vydaných certifikátů prostředků pro dopravu vody
Žadatel Výrobek Č. certifikátu
Pavliš a Hartmann Tlaková hrdlová spojka 52 0218/1998
Technolen WF, a.s. divize 06 Bojanov Tlaková požární hadice Pyrotex C-PES-PUR 0051/1999
Technolen WF, a.s. divize 06 Bojanov Tlaková požární hadice Pyrotex PES-R C-52 mm 0056/1999
Technolen WF, a.s. divize 06 Bojanov Tlaková požární hadice Pyrotex PES-R B-75 mm 0061/1999
Červinka, s.r.o. Tlaková požární hadice C52 Synthetic-Speciál 2f-LS 0065-66/1999
Pavliš a Hartmann, spol s r. o. Tlaková požární hadice C52 ÚNMZ1-0078/1999
Technolen TT, a.s., provoz Bojanov Požární tlaková hadice D-PES-R dle ČSN 80 8711 ÚNMZ8-0008/2000
Pavliš a Hartmann, spol. s r.o. Požární hadicová spojka tlaková 52 ÚNMZ16-0019/2000
Pavliš a Hartmann, spol. s r.o. Hadicový rozdělovač PN 16 ÚNMZ18-0021/2000
Metalis Nejdek s.r.o. Hadicová spojka tlaková C 52 ÚNMZ20-0023/2000
Metalis Nejdek s.r.o. Hadicová spojka tlaková B 75 ÚNMZ21-0024/2000
Metalis Nejdek s.r.o. Hadicová spojka tlaková B 75 s prodlouženým třídrážkovým hrdlem ÚNMZ37-0043/2000
Flídr, s.r.o. Hadicová spojka tlaková C52 typ 21300000000 ÚNMZ39-0045/2000
Metalis Nejdek s.r.o. Požární spojky - hrdlové spojky tlakové D25, C52, B75 221/009/2001
Metalis Nejdek s.r.o. Požární spojky - přechod 75/52 221/010/2001
Technolen TT, a.s. Požární spojky - hadicové spojky tlakové C52 221/019/2001
THT, s.r.o. Požární tlaková hadice TOP Synthetic N/50-C 221/036/2001
Technolen TT, a.s. Požární hadice D-PES-R Stabil č.3 221/042/2001
Pavliš a Hartmann, spol. s r.o. Požární hadice pH - Zásah - B B75 221/043/2001
Pavliš a Hartmann, spol. s r.o. Požární hadice PH 52 Universal 221/049/2001
Technolen, a.s. Požární hadice 221/029/2002
Technolen, a.s. Požární hadice 221/032/2002
Technolen technický textil a.s. Hadicová tlaková spojka 75-T 221/015/2004
Pavliš a Hartmann, s.r.o. Požární hadice PH 65 Zásah typ B 65 221/018/2004
Pavliš a Hartmann, s.r.o. Požární hadice PH 65 Zásah typ B 64 221/019/2004
Pavliš a Hartmann, s.r.o. Požární hadice PH 65 Zásah typ B 63 221/020/2004
Pavliš a Hartmann, s.r.o. Požární hadice PH 42 Zásah typ C 42 221/021/2004
Pavliš a Hartmann, s.r.o. Požární hadice PH 42 Zásah typ C 40 221/022/2004
Pavliš a Hartmann, s.r.o. Požární hadice PH 42 Zásah typ C 38 221/023/2004
Pavliš a Hartmann, s.r.o. Požární hadice PH 45 Zásah typ C 45 221/024/2004
Pavliš a Hartmann s.r.o. Hadicová spojka 75 221/041/2004
Pavliš a Hartmann, s.r.o. Požární spojka C 52 MS 221/045/2004
Technolen technický textil a.s. Požární hadice Pyrotex PES-R C 42 221/074/2004
Technolen technický textil a.s. Požární hadice Pyrotex PES-R B 65 221/075/2004
Technolen technický textil a.s. Tlaková požární hadice Techmatex C 52 221/082/2004
53
Příloha 5 - Popis značení hadic používaných v ČR
Technolen
hadice bez pruhu v provedení A je hadice průmyslová
Flamenflex
Dolní část
značeno tenkou nití zhruba jako technolen
(zářivě oranžová pod pruhamy)
hydrantová s plastovou vložkou
hydrantová hadice
hadice pro stabilní systémy
Horní část
Supersport v provedení 42 a 65 (žlutý podklad)
požární zásahová hadice, vyrábí se v provedení 25 42 52 65 75
Fire sport
Použití Hadic
sportovní hadice, vyrábí se v provedení 42 a 65
54
Pavliš a Hartman
IV - ER - KONTEX (Chorvatsko)
F.A. PARSCH GmbH
Tlaková pořární hadice
Tlaková pořární hadice
Zploštitelná hadice pro stabilní systémy
Hadice pro stabilní systémy
Zploštitelná hadice pro stabilní systémy D25
Hadice pro stabilní systémy
Tlaková pořární hadice D25 C42 C45 C52 B65 B75
55
Příloha 6 - Kopie originálů tabulek tlakových ztrát
Jedna z nejstarších tabulek tlakových ztrát, kterou se mi podařilo sehnat, pochází z knihy „Hasičské hadice“ (II. přepracované vydání), kterou napsal František Váňa roku 1947 a jež byla vydána Českou zemskou hasičskou jednotou. Tabulka se nachází na straně 90.
Druhá tabulka pochází z publikace „Tabulky pro požárně technickou praxi“, která byla vydána roku 1956 pro služební potřebu pracovníků ministerstva vnitra, v Statistickém a evidenčním vydavatelství tiskopisů v Praze. Knihu napsal Dr. Antonín Zelený. Tabulka se nachází na straně 32.
56
Třetí tabulka pochází z knihy „Požární stroje a zařízení“, jejímž autorem jsou bratři Bohuslav e ve Státním nakladatelství
technické literatury. Tabulka se nachází na straně 239. a Vladimír Posltovi. Kniha byla vydána roku 1960 v Praz
Jedna z posledních tabulek, kterou se mi podařilo sehnat, je tabulka z knihy „ABC Požárníka“ (2. vydání) vydané roku 1969 Československým svazem požární ochrany a tištěné v Českých Budějovicích. Tabulka tlakových ztrát je na straně 208.
57
Poslední tabulka je z „Požární taktiky v příkladech“ vydané v edici SPBI spektrum v roce 1998 v Ostravě. Tyto učební texty napsal Dr. Ing. Miloš Kvarčák. Tabulka se nachází na straně 43.
Na konec, spíše pro zajímavost, přikládám fotografie logaritmického pravítka používaného nejen pro výpočty tlakových ztrát, ale i pro ostatní výpočty v problematice dodávek vody.
58
Příloha 7 - Nikuradseho diagram v interpretaci Moodyho
59
Příloha 8 - Tabulka tlakových ztrát z Marylandské university
60
Příloha 9 – Fotodokumentace
Obr. 1 – Měřící výstupní armatura
Obr. 2 – Detail připojení tlakové sondy k armatuře s odvzdušněním
61
Obr. 3 – Sestava tlakové čidlo – proudnice - měřící armatura
Obr. 4 – Vodní proud v 13. nadzemním podlaží (Koleje VŠB)
62
Obr. 5 – Dva vodní proudy v 13. nadzemním podlaží (Koleje VŠB)
Obr. 6 – Zapojení rozdělovače při zkoušce tlakových ztrát na rozdělovačích (Areál HZS Ostrava – Zábřeh)
63
Obr. 7 – Zapojení měřící armatury na konci vedení při průtoku 1000 l/min (Areál HZS Ostrava – Zábřeh)
Obr. 8 – Vyhodnocovací PC s datalogrem (Areál HZS Ostrava – Zábřeh)
64
Obr. 9 – Vodní proud ve výšce 36 m z požárního žebříku (Areál HZS Ostrava – Zábřeh)
Obr. 10 – Zkoušky na Plynojemu EVI
65
Obr. 11 – Vodní proud na plynojemu EVI
Obr. 12 – Schodi ě plynojemu EVI št
66
POUŽITÁ LITER
[1] NOSKIEVIČ, Jaromír, et al. Mechanika tekutin : Sbírka příkladů. 1. vyd. Ostrava : Vysoká škola báňská, 1986. 214 s.
[2] NOSKIEVIČ, Jaromír. Hydrodynamika. 2. vyd. Ostrava : Vysoká škola báňská, 1985. 159 s.
[3] ŠŤÁVA, Pavel, et al. Zásobování hasivy. 1. vyd. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 1999. 176 s. SPBI SPECTRUM; sv. 20. ISBN 80-86111-40-7.
[4] VÁŇA, František. Hadice. 2. dopl. přeprac. vyd. Praha : Česká zemská hasičská jednota, 1947. 148 s.
[5] MATOUŠEK, V., Hydraulika v potrubí [online]. Katedra hydrauliky a hydrologie, Praha 2002. [cit. 2006–03-04]. Dostupný na WWW: <http://hydraulika.fsv.cvut.cz/users/matousek/downloads/04_Potrubi_1avm.pdf>.
[6] PALÚCH, Ivan. Hydraulika : Teória a prax pre zdolávanie požiarov. 1. vyd. P : Státní nakladatelství technické literatury, 1976. 428 s. SNTL; sv. 31.
[7] KVARČÁK, Miloš. Požární taktika v příkladech. 1. vyd. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 1998. 232 s. SPBI SPECTRUM; sv. 6. ISBN 80-86111-08-3.
ATURA
67
