Produkce lesa v převodu z pasečného na výběrný na příkladu objektu Klepačov na ŠLP Křtiny

Brno, 22. 11. 2012

Jiří Šilhánek

Úvod

Malá stabilita a narušený ekosystém stejnorodých a stejnověkých – převážně jehličnatých porostů ve střední Evropě, které v minulosti vznikly většinou vlivem učení o čistém výnosu z půdy, přiměla lesníky koncem 19. stol. a počátkem 20. stol. k hledání nových cest v obhospodařování lesů. Upouští od matematického nahlížení na les a přechází postupně k biologickému pojetí lesa (KONŠEL 1931), které dnes vyúsťuje v koncepci přírodě blízkého obhospodařování lesů. To se stává podstatnou formou obhospodařování lesů v Evropě a rovněž vůdčí myšlenkou současného hnutí ProSilva (TESAŘ 2007).

Literární prameny

Lesníci a vědci řeší po řadu let problém, jakým způsobem porovnávat produkci

stejnověkých a různověkých pěstebních systémů. Stoupenci výběrného lesa

argumentují lepším využíváním prostoru korunami ve výběrném lese, což zabraňuje

„deficitní“ fotosyntéze, a tím vznikají produkční výhody pro výběrný les. Odpůrci

výběrného lesa docházejí k opačnému závěru a soudí, že vyšší počet kmenů ve

stejnorodém vysokokmenném lese přináší vyšší objemovou produkci.

Produkční a celková ekonomická výhoda výběrného lesa se může lišit v závislosti na

hospodářském systému, se kterým je srovnávána. Další otázkou při srovnávacích

analýzách je věk (doba obmýtí) stejnověkých porostů.

Práce, které se dostatečně zabývají produkční srovnatelností, jsou výsledky studia

MITSCHERLICHA (1963). Objemová produkce stejnověkého pasečného hospodářského

souboru je v porovnání s výběrným hospodářským souborem je o 9,9% vyšší.

Menší objemovou produkci výběrných porostů potvrzují rozsáhlá měření přírůstu KÖSTLERA

(1956, 1958) a SAUKELA (1959) v Allgäu, v Bregenzském lese a v Bavorském lese.

KERN (1966) zjišťuje při srovnávání dospělého stejnorodého smrkového porostu

s výběrným porostem bohatým na silné dřevo téměř stejnou objemovou produkci.

Na Slovensku porovnával produkci smíšeného jedlo-bukového pasečného lesa a

výběrného hospodářském způsobu HLADÍK (1972). Rozdíly ve prospěch výběrného lesa

jsou zcela bezvýznamné.

Na území našeho státu nemáme tak dlouho sledované trvalé výzkumné plochy výběrného

lesa, abychom mohli získat údaje potřebné k porovnání obou uvedených hospodářských

způsobů.

MATĚJŮ (1958) konstatuje, že běžný objemový přírůst výběrného lesa dosahuje v porovnání

s pasečným lesem 133 % a hodnotový 147 %. Za nevýhody považuje ztíženou těžbu

a potřebu větší odborné péče.

Další informace o produkci převodů na výběrný les v českých podmínkách lze čerpat od

autorů ZAKOPAL (1981) a SOUČEK (2002) z výzkumné plochy Opuky nedaleko Dobrušky. Tento

objekt byl jedním z prvních, kde Hugo Konias začínal s převody.

Na objektu Klokočná, který obhospodařuje s. p. Lesy České republiky, lesní závod Konopiště,

se zabýval dosavadními výsledky převodu KOZEL (2006).

Na Školním lesním podniku (ŠLP) Masarykův les Křtiny Mendelovy zemědělské a lesnické

univerzity v Brně mají převody na výběrný hospodářský způsob dlouhou tradici, která je spjata

se jmény prof. Konšel, prof. Haša, prof. Polanský a z provozních pracovníků Ing. Jandák,

Ing. Macharáček a Ing. Truhlář.

Ve skutečnosti jsou rozdíly mezi pěstováním kvůli kompenzaci vyššího počtu kmenů u

pasečného způsobu a lepšímu využívání prostoru korun u výběrného způsobu velmi

malé. Z dosavadních sledování vyplývá, že oba uvedené hospodářské způsoby

umožňují dosahovat přibližně stejnou objemovou produkci, což potvrzují výsledky

dlouhodobého výzkumu (MITSCHERLICH 1952, 1963, HOLUBČÍk 1962, BURGAN 1971,

SPIECKER 1986, SCHÜTZ 1989).

Objekt Klepačov

• Objekt Klepačov leží v nadmořské výšce 300 – 420 m.

• Průměrná roční teplota za období 1971 – 2000 činí 7,9 °C.

• Průměrné roční srážky za stejné období jsou 596 mm.

• Geologickým podkladem je tzv. brněnská vyvřelina tvořená granodiority.

• Převládajícími půdními typy jsou kambizem typická, mezotrofní a oligotrofní.

• Zastoupení LVS - 3. dubobukový zaujímá 83 %

- 4. bukový zaujímá 17%

• Edafické kategorie - živná 46 %

- kyselá 36 %

• Dřevinná skladba – SM 32 %, JD 26 %, BO 22 %, BK 15 %, MD 4%, LX 1%

• V roce 1973 založil Ing. Truhlář na objektu klepačov 8 dílčích kontrolních ploch.

1) Počet stromů

2) Výčetní základna

3) Porostní zásoba

4) Přírůst objemu zásoby

5) Dřevinná skladba

6) Regenerace porostů

7) Zakmenění

8) Poměrové číslo zásob

Sledované charakteristiky

Počet stromů

Vývoj struktury porostů v převodu na les výběrný a pokročilost převodu posuzujeme porovnáním

křivek počtu stromů s křivkou vzorovou.

Tabulka vývoje počtu stromů po dřevinách (průměr z ploch A – H)

Graf vývoje počtu stromů na DKP (průměr z ploch A – H)

Odchylky se ve třicetiletém vývoji postupně zmenšují a křivka se přibližuje postupně křivce

vzorové. Tento vývoj svědčí o úspěšnosti pěstebních postupů převodu.

Rokměření

Dřeviny

CelkemSM JD BO MD jehl. BK LX list.

Počet stromů [ks.ha-1]

1974558 215 181 1 955 63 63 1018

54,8 21,1 17,8 0 93,8 6,2 6,2 100 %

19941132 145 99 1 1377 364 364 1741

65,1 8,3 5,7 0 79,1 20,9 20,9 100 %

2004884 106 89 1 1080 245 74 319 1399

63,2 7,6 6,4 0 77,2 17,5 5,3 22,8 100 %

Výčetní základna

Vývoj výčetní základny v převodu na les výběrný a úspěšnost převodů můžeme posoudit

stejně jako v případě počtu stromů porovnáním křivek skutečných a vzorové.

Z grafu je znatelné, že se vrcholy křivek výčetní základny postupně snižují a posunují se do

vyšších tloušťkových stupňů. Tabulka vývoje výčetní základny na DKP (průměr z ploch A – H)

Graf vývoje výčetní základny na DKP (průměr z ploch A – H)

Rokměření

Dřeviny CelkemSM JD BO JD jehl. BK LX list.

Výčetní základna [m2.ha-1]

197410,81 6,20 12,86 0,09 29,96 0,29 0,29 30,25

34,9 22,5 41,4 0,3 99,1 0,9 0,9 100,0 %

199410,20 5,75 10,84 0,15 26,94 0,97 0,97 27,91

34,8 23,2 37,7 0,7 96,4 3,6 3,6 100,0 %

200414,83 6,38 9,84 0,15 31,20 1,28 0,03 1,31 32,51 43,4 22,2 29,7 0,6 95,9 4,0 0,1 4,1 100,0 %

Porostní zásoba

Stejně jako u počtu stromů, výčetní základny úspěšnost převodů posuzujeme porovnáním

křivek skutečných a vzorové.

Graf vývoje zásoby na DKP (průměr z ploch A – H) Graf vývoje zásoby podle tl. tříd na DKP (průměr z ploch A – H)

Tabulka vývoj e zásoby na DKP (průměr z ploch A – H) Rok

měřeníDřeviny

CelkemSM JD BO MD jehl. BK LX list.

porostní zásoba [m3.ha-1]

1974100,45 58,48 120,57 0,89 280,39 1,59 1,59 281,98

35,6 20,7 42,8 0,3 99,4 0,6 0,6 100,0 %

1994104,59 60,17 114,61 1,46 280,83 6,39 6,39 287,22

36,4 20,9 39,9 0,6 97,8 2,2 2,2 100,0 %

2004146,65 70,04 104,37 1,37 322,43 9,46 0,06 9,52 331,95

44,2 21,1 31,4 0,4 97,1 2,8 0,1 2,9 100,0 %

Přírůst objemu zásobyMírou produkční schopnosti výběrného lesa je celkový běžný přírůst.

CBP na plochách A – G v období 1974 – 1993.

Největší CBP měla DKP D, kde byla vykonána nízká těžba. Její přírůst je tvořen nejvyšší zásobou a

plocha má nejvyšší přírůstové procento.

CBP na plochách A – G v období 1994 – 2003.

V období 1994 – 2003 byl všeobecně vyšší přírůst oproti období předchozímu. Nízké těžby v tomto

decenniu a uvolnění stromů poměrně vysokými těžbami v předchozím období měly vliv na zvýšení

přírůstu a přírůstového procenta. Dílčí kontrolní plocha C měla nejvyšší přírůst.

DKP V 1994

[m3.ha-1]T 1974-1993

[m3.ha-1]V 1974

[m3.ha-1]D 1974-1993

[m3.ha-1]CBPV roční

[m3.ha-1.rok-1]Přírůstovéprocento

A 232,55 177,58 319,22 3,27 4,38 1,42B 238,44 175,22 298,90 34,95 3,99 1,92C 212,97 128,07 234,43 21,95 4,23 2,27D 445,60 39,77 315,18 1,95 8,41 2,70E 302,94 121,92 284,21 12,69 6,40 2,47F 209,39 218,86 327,23 25,44 3,78 1,54G 368,64 28,44 265,66 17,20 5,71 2,47 287,22 127,12 292,12 16,78 5,27 2,12

DKP V 2004

[m3.ha-1]T 1994-2003

[m3.ha-1]V 1994

[m3.ha-1]D 1994-2003

[m3.ha-1]CBPV roční

[m3.ha-1.rok-1]Přírůstovéprocento

A 268,88 32,14 232,55 3,02 6,55 2,94B 299,54 22,75 238,44 10,13 7,37 3,52C 292,57 9,45 212,97 4,36 8,51 4,21D 462,31 56,94 445,60 1,66 7,20 1,65E 270,99 13,30 302,94 8,43 7,29 2,69F 288,69 9,99 209,39 7,89 8,14 4,26G 295,05 141,95 368,64 3,33 6,50 1,85 325,43 40,93 287,22 5,55 7,37 3,02

Dřevinná skladba

Na dílčích kontrolních plochách převládají dřeviny jehličnaté, a to na prvém místě smrk.

Jedle má v průběhu sledování vyrovnané zastoupení, pohybuje se kolem 22 %. Naopak

Borovice postupně ubývá. Je to způsobené její poměrně vysokou těžbou, zejména v prvých

dvaceti letech a také tím, že se přirozeně neobnovuje, a proto se nevyskytuje v následném

porostu. Zastoupení modřínu je velmi malé pod hodnotou 1 %, přirozeně se obnovuje jen

ojediněle.

Zastoupení listnáčů, téměř výlučně se jedná o buk (4,0 %), je zatím nízké, ale jejich podíl se

s vývojem porostů zvyšuje. Rozpínavost buku, posuzováno zejména podle počtu stromů

v tloušťkových stupních 2 a 6, je zřejmá.

Rokměření G

Dřeviny

CelkemSM JD BO MD jehl. BK LX list.

1974m2.ha-1

10,81 6,20 12,86 0,09 29,96 0,29 0,29 30,25

%34,9 22,5 41,4 0,3 99,1 0,9 0,9 100,0

1994m2.ha-1

10,20 5,75 10,84 0,15 26,94 0,97 0,97 27,91

%34,8 23,2 37,7 0,7 96,4 3,6 3,6 100,0

2004m2.ha-1

14,83 6,38 9,84 0,15 31,20 1,28 0,03 1,31 32,51

%43,4 22,2 29,7 0,6 95,9 4,0 0,1 4,1 100,0

Regenerace porostůPro účely studie byl zkoumán stromový inventář v tloušťkových stupních 2 a 6

Zakmenění výběrného lesa jako poměr zásoby skutečné k zásobě vzorové

Zvýšené těžby v letech 1974 – 1993 měly vliv na pokles zakmenění v roce 1994.

Na plochách D a G se těžilo velmi málo, a proto mají vysoké zakmenění (1,41 a 1,14).

Obecně nižší těžby ve druhém inventarizačním období 1994 – 2003 měly za následek

zvýšení zakmenění. V roce 2004 mají plochy D a H vysoké zakmenění,což ukazuje na

malou převodní rozpracovanost.

Dílčí kontrolní

plocha

Zásoba V [m3.ha-1] a odvozené zakmenění ρ

Vzorová V

měření v roce

1974 1994 2004

V ρ V ρ V ρ

A

324,76

319,22 0,98 232,55 0,72 268,88 0,83

B 298,90 0,92 238,44 0,73 299,54 0,92

C 234,43 0,72 212,97 0,66 292,57 0,90

D 315,18 0,97 445,60 1,41 462,31 1,42

E 284,21 0,88 302,94 0,93 370,99 1,14

F 327,23 1,01 209,39 0,64 288,69 0,89

G 265,55 0,82 368,64 1,14 295,05 0,91

H 211,01 0,65 377,53 1,16

281,98 0,90 287,22 0,88 331,95 1,02

souborKlepačov 228,82 0,71 291,74 0,90 273,52 0,84

Poměrové číslo zásob

Pro možnost rychlého, praktického a přehledného posouzení struktury porostů se v této

studii navrhuje vztah 20 : 30 : 50 vyjadřovat jednoduše poměrovým číslem 235, ve

kterém jednotlivé číslice vyjadřují v desítkách procent podíl zásoby v tloušťkových třídách

v pořadí slabých, středně silných a silných stromů.

Vývoj poměrových čísel zásob

V roce 1974 u většiny DKP poměrová čísla ukazují nadbytek středně silných stromů

a nedostatek slabých a silných stromů, což svědčí o dosud nízké rozpracovanosti

převáděných porostů.

S postupujícím převodem se ve struktuře porostu začínají více uplatňovat silné stromy a

nedostatečným zastoupením se projevují slabé stromy. V roce 2004 odpovídala

stanovenému poměru plocha F.

Rok/DKP A B C D E F G H VzorověPoměrové číslo

1974 154 073 253 172 181 172 145 910 253 2351994 037 136 235 046 136 145 136 neměřeno 136 2352004 028 325 127 037 127 235 226 271 136 235

Smyslem je posouzení produkční efektivnosti lesa v převodu z pasečného na výběrný. Nejobjektivněji tak můžeme učinit porovnáním celkového průměrného přírůstu tabulkového (CPP) se zjištěným celkovým běžným přírůstem skutečným. Ten by měl být vyšší než průměrný celkový přírůst tabulkový. V opačném případě by byly převody vyzněly produkčně ztrátově. Porovnáme-li tedy tabulkovou hodnotu 7,34 m3.ha-1 se skutečně zjištěnou za období 1994 – 2003, která je 7,37m3.ha-1, nevyplývá produkční ztráta, ale také žádný zisk.

Srovnání CBP A CPP za období 1994 – 2003.

Dílčíkontrolní

plocha CBP[m3.ha-1.rok-1]

CPP[m3.ha-1.rok-1]

CBP – CPP[m3.ha-1.rok-1]

A 6,55 6,59 -0,04

B 7,37 6,18 1,19

C 8,51 7,70 0,81

D 7,20 10,90 -3,70

E 7,29 7,44 -0,15

F 8,14 6,12 2,02

G 6,50 6,45 0,05

7,37 7,34 0,03

Shrnutí

Na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny, účelovém zařízení Mendelovy univerzity

v Brně, jsou výběrné principy uplatňovány od 50. let minulého století, tedy téměř 60 let.

Porovnání vývojových křivek počtu stromů i ostatních veličin se zvolenou křivkou vzorovou

ukazují, že dosavadními postupy převodů se struktura porostů blíží vzorovému stavu a že

užitá upravená křivka Mayerova typu E byla vhodně zvolena.

Úroveň zásoby na dílčích kontrolních plochách se za 30 let sledování zvýšila a odpovídá

spíše spodní polovině rozpětí udávaného pro výběrné lesy. To svědčí mimo jiné o nižší

bonitě stanoviště. Celkový běžný přírůst se v druhém inventarizačním období zvýšil a

pohybuje se tak ve středních hodnotách udávaných pro výběrné lesy.

Úroveň regeneračních procesů hodnocená podle počtu stromů v tloušťkových stupních 2 a 6

je dostatečná a zaručuje udržení „výběrné“ struktury. Pod touto hranicí není dlouhodobě

možné zajištění výběrné struktury.

Současná druhová skladba porostů se značně odchyluje od skladby přirozené, ve které

naprosto převládají dřeviny listnaté, zejména buk. Výsledky šetření prokazují, že listnaté

dřeviny do porostů obhospodařovaných výběrným způsobem pronikají a je reálné, že se

jejich podíl bude zvětšovat. Šíření listnáčů, zejména těch, které potlačují nadměrným

rozpínáním dřeviny jehličnaté lze zabránit jejich přiměřenou redukcí v nižších etážích.

V případě, že by se podíl listnatých dřevin neúměrně zvyšoval, bylo by vhodné přejít z

dosavadního jednotlivého výběru na skupinový výběr, který umožňuje lepší kvalitu

listnatých dřevin.

Výsledky studie prokazují, že uplatnění výběrného způsobu hospodaření v přírodních

podmínkách dubobukového a bukového lesního vegetačního stupně, tedy v podmínkách

dle dosavadních zkušeností méně příznivých pro tento způsob hospodaření, je možný při

změněné přirozené druhové skladbě ve prospěch jehličnatých dřevin. Vzhledem

k pronikání listnatých dřevin přirozenou obnovou, bude v budoucnu činit problémy udržet

tuto druhovou skladbu.

Obecně lze stanovit hlavní zásady k udržení, případně zlepšení produkce výběrných porostů:

• Trvalé a vyrovnané produkce lze dosáhnout u porostů jejichž zásoba se pohybuje ve výši blízké zásobě vzorové.

• Současně je třeba udržovat diferencovanou porostní strukturu zachováním poměru tloušťkových tříd slabých, středně silných a silných stromů 2 : 3 : 5. Nedostatek slabých a středně silných stromů nezaručuje vyrovnanou produkci. Vysoký přírůst při nadbytku silných stromů je přechodný.

• Těžby je třeba uskutečňovat do výše celkového běžného přírůstu. Radikální snížení zásoby porostu a tím i zakmenění způsobuje snížení přírůstu.

Děkuji Vám za pozornost.

Kontakt:

Ing. Jiří Šilhánek, Ph.D.

ŠLP Masarykův les Křtiny

E-mail: Jiri.Silhanek@slpkrtiny.cz

Tel.: 724 086 282