Pracovní list č. 3 – francouzský jazyk 8.A
1. Přečtěte si následující text týkající se oslav narozenin Melissy a zodpovězte níže uvedené
otázky. Neznámá slovíčka si vyhledejte ve slovníku.
La fête d´anniversaire
C´est l´anniversaire de Mélissa. À la sortie de l´école, elle vérifie que ses amis ont bien
reçu l´invitation pour sa fête. Tout d´abord, elle court voir sa meilleure amie Océane.
«Tu viens à mon anniversaire?» demande Melissa.
«Bien sûr, je viens!» s´exclame Océane, «Et ma cousine Julie aussi, elle vient à ta fête.»
«Ah, c´est super!» s´exclame Mélissa ravie.
Et elle se tourne vers le groupe de garçons: Teddy, Jordan et Lucas. «Et vous, vous
venez à mon anniversaire?» demande Mélissa.
«Oui, nos parents sont d´accord. Nous venons tous les trois ensemble», répondent les
garçons en souriant.
En rentrant chez elle, Mélissa va vite voir sa maman et lui dit en sautant de joie:«Ah,
c´est parfait! Tous mes amis viennent à ma fête!»
Le jour de la fête, tout est prêt, Mélissa attend avec impatience tous ses copains et
copines. Elle attend, attend, mais personne ne vient… Mélissa commence à se sentir
triste et court dans sa chambre pour se mettre à pleurer. Mais quand elle ouvre la
porte….SURPRISE! Tous ses amis sont là, ils s´étaient cachés!
1. Combien de personnes arrive à la fête d´anniversaire de Mélissa?
(Kolik kamarádů přijde na narozeniny Melissy?
2. Comment s´appellent les copines de Melissa?
3. Comment s´est – elle senti quand personne n´arrivait pas. Était – elle gaie ou triste?
Jak se cítila Melissa, když nikdo nepřicházel? Byla veselá či smutná?
4. Où se sont cachés ses amis? Kde se ukrývali její přátelé?
5. Où a – t – elle vérifié que ses amis avaient reçu sa carte d´invitation? Kde se ptala
přátel, zda obdrželi pozvánku a zda přijdou na oslavu?
(Odpovědi formulujte krátce.)
2. Prohlížejte si pozorně tři obrázky z oslav narozenin, vpravo od obrázků máte věty, zkuste si je
přeložit a do závorky za větou máte napsat čísla 1,2 či 3 podle toho, zda daná věta popisuje
obrázek číslo 1, 2 nebo 3.
3. Číslovky od 70 do 100 a dále…..les chiffres de 70 jusqu´à 100 et au
suivant. Následující přehled si vytiskněte a umístěte do sešitů:
Les chiffres de 70 à 100 et au suivant
70 soixante-dix /suasãt dis/ 86 quatre-vingt-six /katr vƐ sis/
71 soixante-et-onze /suasãt e õz/ 87 quatre-vingt-sept /katr vƐ set/
72 soixante-douze /suasãt du:z/ 88 quatre-vingt-huit /katr vƐ uit/
73 soixante-treize /suasãt trƐ:z/ 89 quatre-vingt-neuf /katr vƐ nef/
74 soixante-quatorze /suasãt katorz/ 90 quatre-vingt-dix /katr vƐ dis/
75 soixante-quinze /suasãt kƐ:z/ 91 quatre-vingt-onze /katr vƐ te õz/
76 soixante-seize /suasãt sƐz/ 92 quatre-vingt-douze /katr vƐ du:z/
77 soixante-dix-sept /suasãt di set/ 93 quatre-vingt-treize /katr vƐ trƐ:z/
78 soixante-dix-huit /suasãt dizuit/ 94 quatre-vingt-quatorze /katr vƐ katorz/
79 soixante-dix-neuf /suasãt diznef/ 95 quatre-vingt-quinze /katr vƐ kƐ:z/
80 quatre-vingts /katr vƐ/ 96 quatre-vingt-seize /katr vƐ sƐ:z/
81 quatre-vingt-un /katr vƐ te ã/ 97 quatre-vingt-dix-sept /katr vƐ di set/
82 quatre-vingt-deux /katr vƐ doe/ 98 quatre-vingt-dix-huit /katr vƐ dizuit/
83 quatre-vingt-trois /katr vƐ trua/ 99 quatre-vingt-dix-neuf /katr vƐ diznef/
84 quatre-vingt-quatre /katr vƐ katr/ 100 cent /sã/
85 quatre-vingt-cinq /katr vƐ sƐk/ 101 cent un /sã e/
110 cent dix /sã dis/
123 cent vingt – trois /sã vƐ trua/
200 deux cents /doe sã/…všimněte si s
202 deux cent deux /doe sã doe/tady už s není
1 000 mille /mil/
1 100 mille cent /mil sã/
1 125 mille cent ving-cinq /mil sã vƐ sƐk/
2 000 deux mille /doe mil/
Všimněte si, že když použijete slovo sto a nic za ním, pak pokud je těch stovek více než jedna,
přidává se ke slovu CENT koncové s. Jakmile ovšem za slovo CENT dáte další číslovku, už se
koncové s nepřidává. U slova tisíc (mille) se koncové s nepřidává, i když je těch tisíců několik,
protože mille je ve francouzštině přídavné jméno, které už není následováno žádným
podstatným jménem, s nimž by se shodovalo v čísle a rodě.
4. Na následujícím odkazu si procvičte výslovnost číslovek od 1 – 100.
https://www.youtube.com/watch?v=CEx2fPn-_UE
pokud si chcete procvičit angličtinu i francouzštinu a máte 30 minut času, tak se podívejte
na následující odkaz:
https://www.youtube.com/watch?v=G6bgXhz5WY8
5. Pokud budete vyslovovat současné či lehce minulé roky, tak už byste to měli zvládnout.
Např: Quelle année sommes – nous? Cette année on est deux mille vingt.
Jaký je letos rok? Letos je rok 2020.
Zkuste si sami vyslovit následující roky:
2007 1357 2004 1848
1999 1850 1648 863
1774 1592 1815 1621
1212 935 1945 1419
6. Projděte si následující odkaz:
Najdete tu 7 tmavě modrých záložek, podívejte se na tu vlevo nahoře s názvem DICTÉE
AVEC LES NOMBRES a postupně si klikněte na čísla 1,2,3 v zelených kruzích. Otevře se vám
poslechové cvičení, kde když kliknete na oranžovou šipku, tak uslyšíte nějakou číslovku. Tuto
číslovku napíšete do řádku vedle šipky. Až budete mít cvičení hotové, klikněte na tlačítko
DONE, a měli byste vidět výsledky. POZOR ČÍSLOVKY PIŠTE SLOVY.
Podívejte se na záložku vpravo nahoře, tam se vám objeví cvičení, v němž máte do celých vět
(které doporučuji přeložit) doplnit slovy danou číslovku.
A určitě zkuste úplně spodní záložku. Po chvilce se vám objeví tabulka vyplněná různými čísly.
Vy kliknete na tlačítko CLIQUEZ (je označeno dvěma otazníky) a hned uslyšíte nějakou
číslovku, tu musíte odkliknout v tabulce (pokud kliknete na správnou číslovku, pak se vám
objeví slůvko bravo, pokud se spletete, pak přijdete o 1 život a máte celkem tři.)
https://www.ortholud.com/nombres.html
7. Zkuste odpovědět na následující otázky dle vzoru:
Ton frère, en quelle année est – il né? Mon frère est né en mille neuf cent soixante-dix-
neuf. Můj bratr se narodil v roce 1979.
En quelle année es-tu né(e)? V kterém roce jsi se narodil(a)?
Ton père,en quelle anné est – il né? V kterém roce se narodil tvůj otec?
Ta mère, en quelle anné est – elle née? V ktrém roce se narodila tvá matka?
Ta grand – mère maternelle, en quelle année est – elle née? V kterém roce se narodila
babička z matčiny strany?
Ton grand-père paternelle, en quelle année est - il né? V kterém roce se narodil děda
z otcovy strany?
8. Pokuste se následující číslovky zapsat v řeči čísel:
quatre-vingt-dix-sept
trois cent
huit mille deux cents
cinq cent trente-sept
neuf cent trois
soixante-quatorze
quarante-six
quatre-vingt-huit
deux mille vingt-et-un
soixante-deux
sept cent quatre-vingt-quatre
mille trois cent quarante-huit
vingt-neuf
9. Nyní to zkuste naopak, tedy zapište následující čísla slovy:
258 906
1 413 3 524
86 75
51 156
39 81
10. Číselné operace: LES QUATRE OPÉRATIONS AVEC LES NOMBRES
Francouzsky plus se řekne /plys/ …..píše se plus
minus se řekne /muã/…píše se moins
krát se řekne /fua/………píše se fois
děleno se řekne /diviz:e par/…..píše se divisé par
rovná se se řekne /egal/ ………píše se égale
Zapište si následující příklady čísly:
Soixante-huit plus vingt-trois égale…
Soixante-quinze moins seize égale…
Quarante-trois plus vingt-huit égale…
Trente-cinq plus quarante égale….
Soixante-deux plus quinze égale…..
Vingt-six plus soixante-treize égale….
Cinquante-huit moins trente cinq égale….
Quarante-neuf plus cinquante-et-un égale….
Quinze moins neuf égale….
Trente-trois moins vingt-neuf égale…
Neuf fois huit égale…
Cinq fois douze égale…
Sept fois douze égale…
Huit fois onze égale….
Treize fois sept égale…
Cinquante-six divisé par huit égale…
Quatre-vingt-dix divisé par cinq égale…
Soixante-douze divisé par six égale…
Soixante-huit divisé par deux égale…
11. Slovo FOIS (KRÁT, nebo také CHVILKA) se často používá při vyjadřování frekvence nějaké
opakované činnosti: např. Je fais du vélo dix fois par semaine. Jezdím na kole desetkrát do
týdne.
Zkuste zodpovědět následující otázky podle vzoru.
Vzor:
Combien de fois par semaine fais-tu la cuisine? Kolikrát týdně vaříš?
Je fais la cuisine trois fois par semaine. Vařím třikrát týdně.
Combien de fois par jour manges-tu? Kolikrát denně jíš?
Combien de fois par mois vas-tu au cinéma? Kolikrát měsíčně chodíš do kina? (pokud není
zavřené)
Combien de fois par année vas-tu à l´étranger? Kolikrát do roka jezdíš do zahraničí?
Combien de fois par semaines fais-tu du sport? Kolikrát týdně sportuješ?
Combien de fois par mois achètes – tu des vêtements?
Combien de fois par jour te laves – tu les mains? Kolikrát denně si myješ ruce?
Combien de fois par année tu veilles après-minuit? Kolikrát ročně bdíš i po půlnoci?
12. Podívejte se do učebnic. Na stránce 49 máte článek k nakupování.
Nadpis článku je: On fait du shopping /õ fƐ dy šopƐ/ = nakupujeme
Lze použít i jiné sousloví: On fait des courses /õ fƐ de kurs/ = nakupujeme
Slovíčka s článku: (napište si)
tiens /tjƐ/ - hele
hein / Ɛ/ - cože, je to tak? Že jo?
On y va /on y va/ - půjdeme tam
Qu´est – ce qu´on va aporter à la fête? /kƐskõ va aporte a la fƐt/ Co přineseme na tu
oslavu?
Tu as une idée? /ty a yn ide/ Máš nějaký nápad?
Pas encore ….Ještě ne.
On va faire du shopping ensemble /õ va fƐ:r dy šopƐ ãsambl/ Půjdeme nakupovat
společně.
D´accord /dako:r/ dobře, souhlasím
Ve výše uvedeném článku máte několik gramatických jevů:
1/ On y va…..tzv. zájmenné příslovce y nahrazuje spojení předložky à a neživotného
podstatného jména.
Např. Quand vas – tu au cinéma? Kdy jdeš do kina. (zmíněná vazba je označena červeně)
à + le cinéma = au cinéma
Odp. J´y vais ce soir à vingt heures. Jdu tam dnes večer v 8 hodin. (slůvko y vám umožní
neopakovat podruhé slovo cinéma. Příslovce y nahrazuje celé spojení au cinéma.
Zkuste si zapsat s oním příslovcem následující věty (v odpovědi většinou uvedete: Já tam
jdu (jedu) ten a ten den případně v tu a tu hodinu).
Quand vas – tu à la banque.
Où es – tu? Je suis à Prague. …..druhý odpoví: Já tam jedu zítra.
Quand vas – tu à l´aéroport?
Quand vas – tu à la boulangerie? (la boulangerie = pekárna)
Je vais au parc ce soir. Et toi? Já tam jdu také.
2/ v textu článku se objevila zkratka D´AC…..místo slova D´ACCORD, Francouzi používají
v běžné řeči zkratky poměrně často:
l´ordi = l´ordinateur = počítač
le frigo = le réfrigerateur = lednice
l´ hebdo = l´ hebdomadaire = týdeník
le bac = le baccalauréat = maturita
3/ on va apporter červeně vyznačený tvar se týká tzv. blízké budoucnosti (FUTUR PROCHE),
o které si řekneme něco později.
Nyní se budeme věnovat nákupům, a tak by bylo dobré znát názvy obchodů a služeb.
(vytiskněte si, vložte do sešitů a naučte se).
la boulangerie /la bulãžəri/ pekařství
la boucherie /la bušəri/ řeznictví
la patisserie /la patisri/ cukrárna
la papeterie /la papətəri/ papírnictví
la cordonnerie /la kordoneri/ obuvnictví
le salon de coiffure /lə salõ də kaufy:r/ kadeřnický salón
la parfumerie /la parfymeri/ parfumerie
l´épicerie /lepiseri/ prodejna s potravinami
la pizzéria /lapidzerja/ pizzerie
le magasin de fleuriste /le magazƐ də flerist/ květinářství
la quincaillerie /la kƐkajri/ železářství
le jardinage /lə žardina:ž/ zahradnictví
la pharmacie /la farmaci/ lékárna
le rayon (de) légumes /lə rajõ də legym/ oddělení zeleniny ve velkoobchodě
Od názvu obchodů jsou odvozeny názvy povolání:
le boulanger /lə bulãže:r/ pekař
le boucher /lə buše/ řezník
le patissier /lə patisje/ cukrář
le cordonnier /lə kordonije/ obuvník
le coiffeur /lə kuafer/ kadeřník, holič
V Paříži existují velké nákupní domy: Le printemps /lə prƐtã/, les galleries Lafayette /galeri
lafajet/ , Le Bon-Marché /lə bõ marše/
Napište si:
Pokud jdete nakupovat do pekárny, pak můžete říci: Je vais chez le boulanger. /žə vƐ še lə
bulãže/, nebo je vais à la boulangerie. /žə vƐ a la bulãžri/
Tedy můžete použít předložku chez + povolání obchodníka nebo předložku à + název
obchodu.
Zkuste najít ke každému z následujících obchodů tři věci, které tam seženete (napište je
francouzsky).
La pharmacie
La boucherie
Le rayon fruits
Le rayon mode
La papeterie
Le fleuriste
Le rayon de musique
Z následujícího cvičení přiřaďte k sobě zboží a příslušný obchod.
le jambon le saucisson les saucisses
/lə žãbõ/ = šunka /lə sosisõ/ = salám /le sosis/
le pain /lə pƐ/ le croissant /lə kruasã/
les gouttes contre toux les gouttes aux yeux
/le gut ko:tr tu/ kapky proti kašli /le gut ozje/ kapky do očí
Le CD la boulangerie la boucherie
le magasin de musique la pharmacie
la règle les crayons de couleurs le gâteau la madeleine
/la madəlƐn/ cukroví
la veste le manteau la chaussure
la papeterie le magasin de vêtements la patisserie
Napište si v pořadí:
Název obchodu: zboží, které do něho patří
13. V následujícím cvičení si projděte krátký text, který se váže k nakupování a zkuste si jej
sami přeříkat (hrát budete jak nakupující/ho, tak i prodejce). Jako nakupující si vyberte dva
až tři předměty z nabídky a jako prodejce sečtěte cenu nákupu.
Než si ten dialog budete sami přeříkávat, poslechněte si podobný rozhovor na následující
adrese:
https://www.youtube.com/watch?v=3qkF-kgLZU0
une boîte de riz une bouteille d´eau une demi-livre de beurre
/yn buat də ri/ /yn butej do/ /yn demili:vr də boer/
39 Kč 29 Kč 47 Kč
un yaourt un poulet une bière
/ã jaourt/ /ã pule/ /yn bjƐ:r/
16 Kč 58 Kč/kg 35 Kč
les pâtes les épinards le saumon
/le pat/ /lezepina:r/ /lə somõ/
42 Kč 80 Kč 99 Kč
36 Kč 51 Kč 64 Kč
un pain une mayonnaise un saucisson
/ã pƐ/ /yn majone:z/ /ã sosisõ/
41 Kč 27 Kč 19 Kč
un fromage fondu un sachet de biscotte une boîte de sucre
/ã froma:ž fõdy/ /ã saše də biskot/ /yn buat de sykr/
Dialog k nakupování: (V = vendeur = prodejce, C = client = nakupující)
V:Bonjour, madame (monsieur). Que désirez – vous? /kə dezire vu/ Co si přejete paní (pane)?
C:Je voudrais…………………. /ž vudre/ Chtěl/a bych ……..doplníte jednu potravinu z listu
V:Et avec ça? /e avek sa/ A dále…
C:Donnez – moi …………………s´il vous plaît. /done mwa sil vu ple/ Dejte mi …….., prosím. …vyberete další potravinu.
V:Et avec ceci? /e avek sesi/ A ještě něco?
C:C´est tout, merci. Ça fait combien? /se tu mersi/ /sa fe kobje/ To je vše. Kolik to dělá?
V:Ça fait …………..couronnes. /sa fe …../ Dělá to ……..korun (sečtete ceny vámi vybrané položky)
C:Je vous donne un billet de 500 couronnes. /žə vu don ã bije də sek sã kuron/ Tady je 500 Kč
V:Vous n´avez pas de monnaie? /vu nave pa də mone/ Nemáte drobné ?
C:Non, pas du tout. /nõ pa dy tu/ Ne, bohužel, drobné nemám vůbec.
V:Alors, voici votre monnaie. /alor vuasi votr mone/ Tak tady máte nazpátek.
C:Merci. Au revoir /o rəvwa:r/ Děkuji. Na shledanou.
Zkuste mi napsat odpovědi na následující otázky:
Qu´est – ce que tu achètes à l´épicerie?
Qu´est- ce que tu achètes au rayon légumes?
Qu´est – ce que tu achètes à la boulangerie?
Qu´est – ce que tu achètes à la papeterie?
Combien d´argent dépenses – tu au supermarché (dépenser = utrácet, l´argent = peníze)
Tu aimes acheter dans les petits magasins ou dans les supermarchés?
Combien d´argent de poche obtiens-tu? Jaké máš kapesné? (l´argent de poche = kapesné)
V dialogu 1 na straně 49 ve vašich učebnicích máte v předposledním řádku následující věty:
On va faire du shopping ensemble? /õ va fƐ:r dy šopƐ ãsãbl/ Půjdeme nakupovat společně?
D´accord, à 15 heures chez moi. /dako:r a kƐ:z er še mua/ Sohlasím(dobrá), ve tři se
sejdeme u mě.
Jak se dá domluvit ve francouzštině společná aktivita? Proposer une activité (Prendre
rendez-vous)
1:Salut Nico, tu vas bien? /saly niko ty va bjƐ/ Ahoj Nikolasi, máš se dobře?
2:Bonjour, Élise! Ça va, merci, et toi? /bõžu:r eliz sa va mersi e tua/ Ahoj Eliško, mám se
dobře, díky a ty?
1:Ça va très bien, merci. Est – ce que tu es libre samedi? /sa va tre bjƐ, mersi/ /eskƐ ty Ɛ
li:br samdi/ Mám se skvěle, díky. Máš v sobotu volno?
2: Oui, je n´ai rien de prévu. Pourqoui? /ui žə ne rjƐ də prevy/ /purkvua/ Ano, nemám nic
v plánu. Proč?
1:Ça te dit de faire du vélo avec Mélanie, Émilie et Jacques. /sa tə di də fƐ:r dy velo avek
melani, emili e žak/ Co bys řekl na projížďku na kole s Melanie, Emili a Jakubem?
2: Oh oui, c´est une très bonne idée! /o ui sƐt uny bon idé/ Jo, to je super nápad!
1: Bon, super! Alors rendez-vous devant le café du Chat noir, samedi à 10h. /bõ syper/
/alor rande vu dəvã lə kafe dy ša nuar, samdi a dizer/ Skvěle! Tak se sejdeme před
kavárnou U Černé kočky v 10 hodin.
Důležité obraty:
Est – ce que tu es libre …….na konec věty můžete dodat jakýkoliv den, hodinu apod.
Je n´ai rien de prévu……..nemám nic v plánu
Ça te dit de + infinitiv slovesa…….Což takhle (+ činnost v infinitivu)
Si on allait nager…. /si on ale naže/ A co kdybychom si šli zaplavat (Vazba SI + ON + ALLAIT
+ INFINITIV)
Malhereusement, samedi je vais à la piscine /malrezmã, samdi žə vƐ a la pisin/…..Bohužel,
v sobotu jdu na bazén.
Je suis désolé, samedi, je suis occupé, j´ai beaucoup de chose à faire. /žə svi dezole samdi
žə svi okype, že boku də šoz a fe:r/ Je mi líto, ale v sobotu jsem zaneprázdněn, mám hodně
věcí na práci.
C´est une bonne idée…/sƐt yn bon ide/ To je super myšlenka
Je suis d´accord…… /žə svi dako:r/ S tím souhlasím
Cela me convient…./sela mə kõvjã/ To mi vyhovuje
Pas de question!..../pa də kƐstijõ/ Ani nápad, to nepřichází v úvahu.
On se rencontre où?…/õ sə rãkõtr u/ Kde se sejdeme?
On se rencontre quand? /õ sə rãkõtr u/ Kdy se sejdeme?
Zkuste si napsat následující věty:
Ahoj Marku, máš něco v úterý večer?
Ne, nemám nic v plánu. Proč?
Co takhle zajít si do kina?
To je dobrý nápad. Kdy se sejdeme?
Sejdeme se před kinem v 19 hodin.
To mi vyhovuje. V úterý na shledanou!
Ahoj Zuzano, co kdybychom šli nakupovat?
To je skvělý nápad!
Super. Tak se sejdeme v pátek v 16 hodin u mě.
Je mi líto, v 16 hodin jsem u kadeřníka.
Dobře, v kolik hodin se tedy sejdeme?
V pátek v 18 hodin u tebe.
Ahoj Michelle, co děláš v úterý?
V úterý jsem zaneprázdněna. Proč?
Co kdybychom si zašli na kafe?
To ani nápad, já kafe nesnáším.
A víno, máš ráda víno?
Ano.
Tak se sejdeme na náměstí v sobotu v 18 hodin.