Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách, experimentech a exkurzích“

Havrdová, Štěrba, Lacinová

Co to vůbec je invazní druh… ?Druh, který je na daném místě nepůvodní

Nekontrolovatelně se šíříVytlačuje původní druhy (mnohdy druh kvůli nim na dané lokalitě úplně zmizí)

Snižují biodiverzitu

Jak se druh stane invazním?Invazním druhem se může stát úplně jakákoli rostlina či živočich

Stačí k tomu vhodný biotop, ve kterém se druh může rozšiřovat

Jeden druh může být na jednom kontinentu vzácným a neobvyklým, na kontinentu jiném může rozvracet celé ekosystémy

Invaze nebo expanze?Ne každý druh musí být na dané

lokalitě invazníRozdíl mezi invazí a expanzí je prostý.

Invazní druhy jsou druhy zavlečené – nepůvodní, kdežto expanzivní druhy jsou na daném místě původní

Typickým příkladem expanzivních rostlin pro ČR je třtina křovištní nebo kopřiva dvoudomá

Třtina křovištní

Původní či nepůvodní?Druhy rozdělujeme na dvě skupiny:

Archeofyty a NeofytyArcheofyty jsou ty druhy, které se na dané

území dostali před rokem 1492 (tj. před objevením Ameriky)

Neofyty jsou naopak ty, co se rozšířily později

Neofyty dále můžeme dělit do tří kategorií (nepůvodní (= zavlečené), naturalizované (= zdomácnělé), invazní)

Teď nějaké ty příklady..

Invaze králíka divokého v Austrálii

Invaze králíka divokého v AustráliiPřivezen poprvé v roce 1788Během 19. století se nekontrolovatelně rozšířilSpásá veškerou vegetaci (krajina se mění v

poušť), konkuruje původním druhům -> vymírají

Při pokusech o likvidaci byly do Austrálie dovezené kočky a lišky, které se později taktéž rapidně rozšířily a začaly konkurovat ostatním druhům

Další pokus o vyhubení – virus myxomatóza

Invaze králíka divokého v Austrálii

bojga hnědá, Guam

bojga hnědá, GuamBěhem 50. let minulého století se několik

jedinců (možná jediná oplozená samička) dostalo válečnou lodí na ostrov Guam (Tichomoří)

Ostrov do té doby bez predátorů -> pro bojgu ideální prostředí -> enormně se šíří

Díky ní vyhynulo již 10 (ze 13) původních ptačích druhů, v ohrožení i savci

Časté výpadky proudu na ostrově – šplhají na stožáry, vnikají do transformátorů

Harmonia axyridis

Harmonia axyridisPůvodem z východní AsieV 80. letech byla vysazena v S. Americe jako

přirozený nepřítel zemědělských škůdcůV Evropě poprvé vysazen počátkem 21. st. v

Německu a Beneluxu – postupem času se začala nekontrolovatelně šířit do volné přírody celé Evropy

Dravější než naše původní slunéčko sedmitečné – mimo mšic požírá i jeho larvy -> vytlačuje ho

Norek americký

Norek americký- původem ze Severní Ameriky- ve 20. letech 20. století dovezen do Evropy do

kožešinových farem -> po revoluci zájem o kožešiny slábnul, farmy se rušily -> hromadně vypouštěli norky do volné přírody (nebo utíkali sami) -> masově se šíří volnou přírodou

- z naší přírody vytlačil původního norka evropského, konkuruje i vydře

- nemá u nás přirozeného nepřítele- největší hrozbou – „vyluxuje“ potok - trdliště

(=místa ke tření) chráněných raků, obojživelníky ..

Norek americký

Rostliny

křídlatky

Křídlatka japonskáPůvodní v Číně, Japonsku, na Tchaj-wanu v okolí

řekOkolo roku 1840 ji do Evropy přivezl významný

holandský botanik Phillippe von Siebold – pěstoval ji a prodával na okrasu -> ze zahrádek se šířila do volné přírody

Přivezl jen samičího jedince -> rostlina se nešíří pohlavně, ale má dlouhé a rychle regenerující oddenky

Spolu s křídlatkou sachalinskou a křídlatkou českou (kříženec, který vznikl na území ČR) nejobávanější invazní rostlina Evropy

Vytlačuje původní vegetaci, zarůstá rumiště

Bolševník velkolepý

Bolševník velkolepýPůvodem z KavkazuDo Evropy zavlečen jako okrasná rostlina

(viz. příběh na posteru)Je schopný osídlit takřka každé stanovištěObsahuje látky (fototoxické

furanokumariny), které při UV záření – ve dne dráždí pokožku a způsobují puchýře

Vytlačuje veškerou vegetaci – neprostupnost světla

Poleptání toxiny

Bolševník velkolepý

netýkavky

MalokvětáŽlaznatá

NetýkavkyPůvodem z HimalájíOd 19. století se začaly šířit do Evropy jako okrasné a medonosné rostliny

Osidlují stinná a vlhká místa (často břehy toků), kde vytlačují původní vegetaci, mimo jiné i v ČR původní netýkavku nedůtklivou

třezalka tečkovaná, S. Amerika

třezalka tečkovaná, S. AmerikaV Evropě zcela běžný druh, v Severní Americe se nekontrolovatelně šíří

mění druhové složení prérií, což má velké ekologické, ale i ekonomické důsledky

třezalka tečkovaná

trnovník akát

trnovník akátPůvodem ze S. Ameriky a MexikaDo Evropy dovezen počátkem 17. století

francouzským botanikem Jeanem Robinem (podle něj odvozeno rodové jméno akátu - Robinia)

V 19. století se hojně začal vysazovat na písčitých a skalnatých plochách (díky hlízkovitým bakteriím na kořenech dokáže osídlit i na živiny chudé půdy), kde začal vytlačovat původní mnohdy cennou vegetaci

Co všechno invaze (mimo jiné) může způsobit?S invazními druhy se na nová stanoviště

dostávají také nové druhy nemocí, vůči kterým nejsou původní druhy imunní

Asi nejznámějším případem je PTAČÍ MALÁRIE, která se dostala s prvními Evropany na Hawai. Do té doby na Hawai nebyli žádní komáři a proto pro ptactvo byla nemoc zcela neznámou. Ptačí malárie způsobila, že velká část havajských pěvců – šatovníků vyhynula

šatovník

Jde proti invazi bojovat?Odpověď na tuto otázku se druh od druhu liší, avšakpovětšinou zní NE. Mnohdy člověk s dobrýmiúmysly vysadí v daném místě přirozené predátory,kteří mají invazní druh likvidovat a výsledkem tohoje další přemnožení nově vysazeného druhu.Dobrým příkladem je například umělé vysazováníkoček a lišek v Austrálii, kvůli boji s invazními králíky či

umělé vysazování promyk na Hawai kvůli potkanům.Často je do boje proti invazi investováno spoustupeněz a výsledek je nulový. Když už invaze jednou začne,málokdy se jí podaří zastavit.