13977/10 ij DG C I A CS

RADAEVROPSKÉ UNIE

Brusel 29. října 2010 (04.11) (OR. en)

13977/10

COMPET 252 MI 325 SOC 572 ENT 119 CONSOM 79 POLGEN 136 FIN 408

PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,

za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 29. října 2010 Příjemce: Pierre de BOISSIEU, generální tajemník Rady Evropské unie Předmět: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému

a sociálnímu výboru a Výboru regionů Na cestě k Aktu o jednotném trhu pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství - 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod

Delegace naleznou v příloze dokument Komise KOM(2010) 608 v konečném znění.

Příloha: KOM(2010) 608 v konečném znění

CS CS

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 27.10.2010 KOM(2010) 608 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Na cestě k Aktu o jednotném trhu

Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství

50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod

CS 2 CS

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Na cestě k Aktu o jednotném trhu

Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství

50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod

(Text s významem pro EHP)

ÚVOD

Budování velkého trhu je jádrem evropského projektu otců zakladatelů. Tito zakladatelé pochopili, jak významné je společně se scházet, obchodovat, spolupracovat, a tak ve světě organizovat bohatší, kreativnější, inteligentnější, spravedlivější a silnější společnost. Dělení společného hospodářského a sociálního životního prostoru při respektování našich odlišností, touha po společné existenci napájená a podpořená zájmem na společné existenci: to bylo a dodnes zůstává ambicí velkého evropského trhu.

Společný trh, jednotný trh, vnitřní trh – vývoj názvu v průběhu času odráží dvojí jev, totiž prohlubování i zbohacování velkého evropského trhu. Prohluboval se kolem čtyř hlavních svobod volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu, byl též doplněn a obohacen, zejména konsolidací hospodářské integrace, vytvořením jednotné měny a rozvojem politiky soudržnosti. Politika soudržnosti, která doprovází jednotný trh, je nezbytná k zajištění toho, aby tohoto jednotného trhu mohli využívat a přispívat k němu všichni občané bez ohledu na to, kde se nacházejí.

Téměř 60 let po vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli jsou přínosy jednotného trhu nezpochybnitelné. V průběhu dvou posledních desetiletí patřily k hlavním motorům růstu v Evropě vytvoření jednotného trhu a otevření hranic. Kombinovaný efekt integrace vnitřního trhu, zejména liberalizace síťových odvětví a rozšíření, vytvořil během období 1992–2009 podle odhadů Komise 2,75 milionů dalších pracovních míst a 1,85 % růstu.

Evropa se stala největší ekonomikou na světě. I když vyloučíme obchod v rámci EU, zůstáváme také stále prvními dovozci i prvními vývozci. Jednotný trh je hlavním trumfem naší mezinárodní konkurenceschopnosti. Bez něj bychom nehráli tak významnou roli v globální rovnováze hospodářských sil v okamžiku, kdy se objevují noví aktéři.

Jednotný trh ale především podnikům i občanům v rámci všech jejich činností nabízí každodenní výhody. Vnitroevropský obchod dnes činí 17 % celosvětového obchodu zbožím a 28 % celosvětového obchodu službami. Snížení cen mobilních hovorů o 70 % nebo snížení cen letenek o 40 % jsou konkrétními příklady výhod jednotného trhu.

CS 3 CS

Protože vytváří mezi Evropany „faktickou solidaritu“ a dokázal se v průběhu času obnovovat, prohlubovat a zbohacovat, zůstal náš veliký evropský trh téměř šedesát let úhelným kamenem evropského projektu.

Svět už ale není světem roku 1985, kdy Komise navrhla hlubokou obnovu, jež vedla k vytvoření jednotného trhu dne 1. ledna 1993.

Svět se změnil. Globalizace urychlila obchod a technologické změny a umožnila rozvoj nových aktérů, kteří nám začali konkurovat v klíčové oblasti naší nejvlastnější kompetence: totiž v oblasti výrobků a služeb s vysokou přidanou hodnotou. To pro Evropu přináší dvojí výzvu: rozvíjet s ještě větším odhodláním naše kompetence v odvětvích se silnou přidanou hodnotou a vést politiku, jež usnadňuje účast podniků, a zejména malých a středních podniků (MSP) na úžasných možnostech, jež tyto nové póly růstu skýtají.

Sama Evropa se také změnila. Znovu se sjednotila, rozšířila a těsněji propojila.

Šok finanční a hospodářské krize otřásl všemi našimi ekonomikami a všemi odvětvími. Postihl podnikatele i pracovníky a snížil kupní sílu milionů evropských spotřebitelů. Jednotný trh je jedním z našich trumfů tváří v tvář této krizi. Umožnil neutralizovat její dopady. Pomůže nám také vyjít z této krize vítězně a je také klíčovým trumfem do budoucna.

Z těchto důvodů svěřil předseda Komise Barroso Mariovi Montimu úkol předložit zprávu o novém nastartování jednotného trhu. Jak uvádí ve své zprávě Mario Monti, „dotvoření prohloubeného a efektivního jednotného trhu je rozhodujícím faktorem pro globální makroekonomickou výkonnost Unie“1. Dodává, že přestože je jednotný trh „méně populární než kdy předtím, je však nezbytnější, než kdy předtím“2. Jeho zpráva proto navrhuje „ochránit vnitřní trh před rizikem hospodářského nacionalismu, rozšířit jej na nové oblasti, jež jsou podstatné pro evropský růst, a dospět ohledně vnitřního trhu k přijatelnému stupni konsensu“3.

Evropský parlament ve své zprávě z roku 2010 zdůrazňuje, že „integrace vnitřního trhu není nezvratným procesem a uchování vnitřního trhu by nemělo být považováno za samozřejmost“.

Toto konstatování dnes odůvodňuje nové ambice pro politiky jednotného trhu ve službě „vysoce konkurenceschopnému sociálně tržnímu hospodářství“. Aby se znovu nastartovala zatím nedokončená integrace a realizoval se její růstový potenciál ve službě lidskému pokroku. Aby se obnovila společná důvěra v náš model sociálně tržního hospodářství tím, že se do středobodu trhu znovu postaví Evropané. Aby se navrhl nový globální koncept pro jednotný trh, který bude počítat se všemi aktéry tohoto trhu. Aby se lépe zajistilo pochopení a dodržování pravidel v Unii a jejich převedení do našeho každodenního života.

Tento přístup je přístupem sociálně tržního hospodářství. Vychází z konstatování, že jednotný trh se musí opírat o všechny aktéry trhu: podniky, spotřebitele i pracovníky. Takto umožní jednotný trh, aby Evropa získala kolektivní konkurenceschopnost.

1 Zpráva Maria Montiho předsedovi Evropské komise: Nová strategie pro jednotný trh, 9. května 2010,

s. 9. 2 Výše uvedená zpráva Maria Montiho, s. 24. 3 Výše uvedená zpráva Maria Montiho, s. 9.

CS 4 CS

Protože jednotný trh může nabídnout ještě vyšší růst a více pracovních míst. Jeho potenciál není plně využit. Přeshraniční veřejné nákupy tvořily v roce 2009 pouze přibližně 1,5 % všech přidělených veřejných zakázek. Přes značný pokrok realizovaný na jednotném trhu služeb, představují přeshraniční služby jenom 5 % HDP Unie oproti 17 % výrobků zobchodovaných v rámci jednotného trhu. Pouze 7 % spotřebitelů uskutečnilo v roce 2008 přeshraniční nákupy po internetu4.

Podle odhadů Komise5 by se dotvoření, prohloubení a plné využívání jednotného trhu, zejména pomocí opatření navržených v tomto sdělení projevilo potenciálním růstem v řádu 4 % HDP v průběhu příštích deseti let6.

Jednotný trh není ostatně cílem o sobě. Je nástrojem ve službě ostatních politik. Všechny veřejné a soukromé kroky, odpovědi na problémy růstu, problémy sociální soudržnosti a zaměstnanosti, problémy bezpečnosti a změny klimatu získají více razance potřebné k úspěchu, pokud bude řádně fungovat jednotný trh.

Opětovné nastartování jednotného trhu se tedy jeví jako nepostradatelný nástroj strategie EU 2020. Strategie EU 2020 navrhuje 7 hlavních iniciativ s těmito názvy: i) „Unie inovací“, ii) „Mládež v pohybu“, iii) „Digitální agenda pro Evropu“, iv) „Evropa účinněji využívající zdroje“, v) „Průmyslová politika pro éru globalizace“, vi) „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa“ a vii) „Evropská platforma pro boj proti chudobě“. Modernizovaný jednotný trh je společným základem každé z těchto konstrukcí. Je pákou, jež jim pomůže vytvářet růst a pracovní místa vnášející dynamiku pro inteligentní, trvale udržitelný a inkluzívní růst, čímž se posilují synergie mezi různými klíčovými iniciativami. Některé prvky hlavních iniciativ pomáhají strukturovat fungování jednotného trhu a tvoří tak opatření pro jeho opětovné nastartování. Tato opatření jsou tudíž uvedena jak v tomto sdělení, tak v klíčových iniciativách, a zejména Digitální agendě pro Evropu, Unii inovací a Průmyslové politice pro éru globalizace.

Aniž by se vytvářela nová omezení, má toto opětovné nastartování otevřít prostor příležitostí. Vypracováním a efektivním prováděním společných pravidel má jednotný trh sloužit jako vektor strukturálního růstu. Jakožto prostor hospodářské soutěže i prostor vyznačující se konkurenceschopností je opravdovým „základním táborem“ Evropanů v kontextu globalizace. Musí zůstat otevřený bez naivity vůči světu, upřednostňovat spolupráci s našimi obchodními partnery, zejména k zajištění lepší konvergence platných pravidel a norem na různých světových trzích, což povede ke vzájemným výhodám. V této souvislosti je důležité nepustit ze zřetele, že úspěch evropského modelu spočívá na schopnosti spojit hospodářskou výkonnost a sociální spravedlnost a pro realizaci tohoto cíle mobilizovat všechny hospodářské aktéry a sociální partnery.

Naše úsilí musí být tedy zaměřeno přednostně na to, v čem je síla evropského hospodářství: 20 milionů podniků v Evropě, zejména malých a středních, za nimiž stojí zakladatelé, pracovníci, studenti, řemeslníci i podnikatelé (vesměs aktéři na jednotném trhu) a které

4 Prameny: útvary Komise. 5 Založeno na modelu QUEST. 6 Prameny: útvary Komise. Tento odhad se soustřeďuje na určitý počet opatření, z nichž některá jsou

zmíněna v tomto sdělení (zejména opatření ke snížení administrativní zátěže a na podporu otevřených veřejných zakázek). Protože značná část tohoto dopadu vyplývá z provedení směrnice o službách a je obtížné nebo dokonce nemožné změřit dopad nezanedbatelného počtu opatření, jež nejsou do tohoto odhadu zahrnuta, lze číslo 4 % považovat za konzervativní předpoklad.

CS 5 CS

potřebují kapitál k inovacím, ke zvýšení své konkurenceschopnosti a k vytváření pracovních míst.

Ke znovunalezení důvěry je rovněž třeba obracet se na občany jakožto spotřebitele a aktéry na jednotném trhu a umožnit jim nakupovat, investovat, využívat lékařské péče nebo se vzdělávat po celé Evropě. Jednotný trh musí zaručit všem evropským spotřebitelům přístup k produktům odpovídajícím normám, bezpečným a spolehlivým, nabízeným za konkurenceschopné ceny. To platí pro produkty zemědělské, pro výrobky potravinářské i pro výrobky z výrobních odvětví. V budoucnu by to mělo platit – a být takto vnímáno – v mnoha dalších oblastech činnosti, zejména ve službách, včetně služeb obecného hospodářského zájmu a retailových finančních služeb.

Ke zvládnutí těchto problémů, k obnovení důvěry, k opětovnému nastartování udržitelného i spravedlivého růstu je třeba, aby se Evropa do věci vložila naplno a odhodlaně. Je třeba kolektivní evropské angažovanosti, kdy cíle i prostředky vezmou za své všichni evropští aktéři, národní nebo regionální, veřejní i soukromí, hospodářští i sociální.

To je celý smysl tohoto aktu, který dnes Komise předkládá k veřejné rozpravě. Jeho provedení umožní na jedné straně využít významný růstový potenciál, jenž se otevírá v digitální ekonomice, v odvětví služeb, jakož i důsledku vývoje souvisejícího s životním prostředím a se změnou klimatu, a na druhé straně navodit konsensus v jejich prospěch v reakci na problém, na které upozornil Mario Monti7. Komise si přeje, aby se na čtyři měsíce otevřela široká veřejná diskuse v celé Evropě o opětovném nastartování jednotného trhu. Na závěr této veřejné debaty navrhne Komise ostatním institucím, aby vyjádřily svůj formální souhlas s konečnou verzí aktu.

Uskutečnění tohoto Aktu o jednotném trhu umožní dynamickým způsobem oslavit 20. výročí jednotného trhu koncem roku 2012.

Tento akt se přijímá souběžně se „Zprávou Komise o evropském občanství z roku 2010: odstranění překážek k výkonu práv evropských občanů“, jež je zaměřena na odstranění překážek, s nimiž se evropští občané setkávají v každodenním životě, např. když cestují, studují, uzavírají sňatek, odcházejí do důchodu, nakupují nebo dědí majetek nebo když hlasují v jiném členském státě.

Akt o jednotném trhu a zpráva o občanství jsou komplementární iniciativy, jejichž cílem je překonat přetrvávající roztříštěnost Evropské unie v otázkách, jež bezprostředně zajímají občany, a tak konkretizovat závazek vytvořit Evropu občanů a efektivně fungující jednotný trh v reakci na očekávání občanů a podniků a v souladu s těmito očekáváními.

7 Výše uvedená zpráva, s. 38.

CS 6 CS

1. SILNÝ, UDRŽITELNÝ A SPRAVEDLIVÝ RŮST V PARTNERSTVÍ S PODNIKY

V EU existuje 20 milionů podniků. Tyto podniky poskytují 175 milionů pracovních míst a dodávají zboží a služby 500 milionům spotřebitelů v EU i mnoha dalším spotřebitelům ve světě. Jednotný trh je rozhodujícím faktorem pro konkurenceschopnost těchto podniků. Musí jim poskytovat vhodné prostředí a pobízet je k tomu, aby se v rámci celé Evropy i mimo ni volně rozvíjely, nakupovaly, prodávaly, investovaly. Malé a střední podniky skýtají největší potenciál zaměstnanosti; jejich role v jednotném trhu si zasluhuje zvláštní pozornost a cílená opatření v reakci na jejich problémy.

Volný pohyb zboží a služeb tvoří dvě ze základních svobod, jež jsou zakotveny v ustavujících Smlouvách. Volný pohyb zboží je jedním z prvních úspěchů jednotného trhu. Poté, co byl posílen zrušením hranic v jednotném trhu v roce 1993, zvýšil významnou měrou výběr produktů nabízených spotřebitelům v EU za nejnižší cenu. Aby se tato nabídka udržela, usilují politiky EU o zajištění toho, aby žádná nepatřičná překážka neomezovala volný pohyb zboží. Zároveň se snaží zaručit, aby zboží pohybující se v jednotném trhu nebylo při spotřebě nebezpečné. Posledně uvedený cíl vyžaduje zvláštní pozornost ve věci dohledu nad trhy a potírání pirátství a padělatelství.

Podniky často poukazují na roztříštěnost jednotného trhu jako na faktor, jenž má negativní dopad na jejich konkurenceschopnost. Odlišnost národních právních režimů pro podniky skutečně představuje značnou zátěž, zpomaluje investice, omezuje úspory z rozsahu i synergie a zavádí překážky při vstupu na trhy. Je tudíž třeba lépe integrovat trhy a odbourávat překážky; za tímto účelem je třeba přesně zjistit, ve kterých oblastech chybějící koordinace a harmonizace škodí dobrému fungování jednotného trhu.

Globální hospodářská soutěž se zintenzívnila. Evropské hospodářství musí čelit novým výzvám a využívat těchto nových příležitostí v perspektivě udržitelného rozvoje. Musí zkonsolidovat své přednosti a musí být s to čelit těmto výzvám odpovídajícími prostředky.

Průmyslové politiky si vyžadují lépe utvářený trh a odpovídající rámec k vytváření a rozvoji evropských nabídek. Evropa musí být s to uchovat si vitální postavení v globální hospodářské soutěži. Nezbytnými podmínkami k tomu, aby se podařilo posílit naše odvětví i evropskou nabídku obecně, a to po celém řetězci vytváření hodnoty, jsou budování trhu, podpora výzkumu a inovací, rozvoj digitální agendy a online obchodu a dostupnost finančních prostředků.

Od začátku krize přijala Evropská unie naléhavá opatření k nápravě fungování a stability finančních trhů. Musí však být přijata doplňková opatření k zaručení toho, aby byl finanční systém nejenom stabilnější, ale aby také působil ve prospěch reálné ekonomiky a povzbuzoval udržitelný hospodářský růst. Právě se přijímá nebo projednává mnoho opatření týkajících se transparentnosti trhů, dohledu, finanční stability, odpovědnosti a ochrany spotřebitelů finančních produktů nebo předcházení krizím. Evropská unie se zavázala přijmout veškeré reformní návrhy na toto téma do konce roku 2012. Bude se muset vytvořit evropský rámec k rozvoji dlouhodobých investic a budou vytvořeny doplňkové prostředky k orientaci soukromých prostředků na tyto investice.

Cíle strategie Evropské unie 2020 pro modernizaci evropského hospodářství si vyžádají značné investice. Evropská unie může již teď podpořit projekty tím, že poskytne konzistentní strategické pokyny investorům, kteří se rozhodují v řádu několika desetiletí, a tím, že zavede

CS 7 CS

odpovídající právní rámec. Rozpočet Evropské unie a Evropská investiční banka mohou pomoci přitáhnout k těmto projektům soukromé investice.

V rámci složitého a proměnlivého světa je Evropa tou správnou úrovní, na níž je třeba v kontextu globalizace myslet i jednat. Trhy mají globální rozměr: Evropa musí bránit své zájmy a své hodnoty s větší jistotou a v duchu reciprocity a vzájemné prospěšnosti. Evropská politika musí být zaměřena na to, aby na mezinárodní úrovni pokračovalo sbližování předpisů a norem. V reakci na imperativ globální konkurenceschopnosti musí jednotný trh opravdu vytvářet pro evropské podniky „základní tábor“, v němž mohou růst a z něhož mohou vyrážet k obchodu s celým světem.

Jednotný trh se musí stát realitou, aby poskytoval podnikatelům, producentům i spotřebitelům kontinentální rozměr, který potřebují k zajištění rozkvětu hospodářství. Pouze udržitelný růst zaručuje vytváření udržitelných pracovních příležitostí. Volný pohyb a zdravá a otevřená hospodářská soutěž jsou také nezbytnými nástroji k růstu a pokroku a umožňují vyrovnat se s demografickými, ekologickými a sociálními výzvami.

1.1. Podpora a ochrana kreativity

K tomu, abychom lépe obstáli v mezinárodní hospodářské soutěži, má klíčový význam, aby se naše podniky, naši vynálezci a tvůrci mohli vyvíjet na úrovni jednotného trhu v rámci, který by byl co možná nejpříznivější pro inovace a kreativitu.

Tento rámec musí skýtat přístup k účinným ochranným mechanismům, zejména v oblasti potírání pirátství a padělatelství.

Návrh č. 1: Evropský parlament a Rada by měly učinit nezbytné kroky k přijetí návrhů ohledně patentu Evropské unie, odpovídajícího jazykového režimu a jednotného systému řešení souvisejících sporů. Cílem je, aby první patenty EU byly vydány v roce 2014.

Trvající roztříštěnost systému patentů vážně narušuje inovace a přístup evropských podniků k ochraně patentů, což se zejména týká MSP, výzkumných středisek a vynálezců. Takový systém ochrany patentů, zbytečně složitý a nákladný, přispívá k opožďování výzkumu a inovací v Evropě oproti jiným částem světa, jako jsou Spojené státy nebo Japonsko. Nedostatek jednotné ochrany v rámci jednotného trhu a zvýšené náklady na ochranu patentů vedou k roztříštěnému systému ochrany. Zvýšené náklady z četných sporů ve více členských státech narušují přístup ke spravedlnosti. A rozsudky, které ve více členských státech často přinášejí různé závěry, působí nedostatek právní jistoty, což činí přeshraniční obchod obtížnějším a nákladnějším. Zavedení patentu Evropské unie a sjednoceného systému souzení sporů z patentů má klíčový význam pro podněcování evropské konkurenceschopnosti a pro podněcování výzkumu a inovací v Evropě; umožnilo by snížit nákladnost a složitost systému, a to jako pro obdržení dotyčných práv, tak pro vynucování těchto práv v Evropě.

Návrh č. 2: Komise v roce 2011 navrhne rámcovou směrnici o správě autorských práv, aby se otevřel přístup k obsahům online, a přitom se zlepšily řízení, transparentnost a elektronická správa autorských práv. Komise také navrhne směrnici týkající se osiřelých děl.

CS 8 CS

Absence evropského rámce pro účinnou správu autorských práv uvnitř Unie komplikuje značnou měrou dostupnost znalostí a kulturních statků online. K vytvoření jednotného evropského digitálního trhu je třeba účinně využít potenciál distribuce online, a přitom posílit dostupnost tvůrčího obsahu a zároveň zaručit, že držitelé práv obdrží úplatu i odpovídající ochranu svých děl. Komise si je vědoma toho, že přeshraniční prodej a produkce nosičů jsou dotčeny existencí různých národních režimů poplatků za soukromé kopie. Komise zohlední dialog s různými zúčastněnými stranami, aby se mohlo dospět ke kvalitnímu řešení.

Běží rovněž o to, aby Evropané, kteří nejvíce přivykli zábavě online a nakupování online, měli k dispozici opravdový jednotný trh. Generace, jež se narodily s internetem, by se nespokojily s tím, že se výhody jednotného trhu vyhradí fyzickému zboží. Je tudíž třeba rozšířit svobody jednotného trhu na služby online, a přitom zajistit zvýšenou ochranu tvorbě a duševnímu vlastnictví.

Návrh č. 3: Komise roku 2010 navrhne akční plán proti padělatelství a pirátství, jenž bude obnášet opatření legislativní i nelegislativní. Kromě toho v roce 2011 předloží legislativní návrhy zejména pro přizpůsobení legislativního rámce potřebám vytvořeným rozvojem internetu, jakož i pro lepší činnost celní správy v této oblasti, a znovu prověří svou strategii u prosazování práv k duševnímu vlastnictví ve třetích státech.

Padělatelství a pirátství stojí evropské hospodářství každoročně miliardy eur a tisíce pracovních míst. Podle odhadů OECD mohl obchod s padělaným zbožím v roce 2007 dosáhnout objemu 188 miliard eur8. Studie Eurobarometru zveřejněná v červnu 2009 ukázala, že jedna čtvrtina až jedna třetina evropských občanů se domnívá, že je z různých důvodů ospravedlnitelné opatřit si padělané produkty9. Přes některá zlepšení bylo potírání padělatelství a pirátství narušeno tím, že neexistují dostatečně silné a koordinované mechanismy k ochraně práv z duševního vlastnictví.

1.2. Prosazování nových cest k udržitelnému rozvoji

Velké společenské výzvy jako třeba změna klimatu, zabezpečení dodávek energie nebo demografické změny představují významné příležitosti k růstu pro evropské podniky vzhledem k očekávané budoucí poptávce po technologiích a řešeních těchto výzev na celosvětové úrovni. Akt o jednotném trhu by mělo být možno používat jakožto nástroj k využití těchto příležitostí. V této souvislosti se zdají obzvláště slibné iniciativy umožňující zavedení účinnějšího normalizačního mechanismu, konzistentnější zdaňování energie na celém trhu, pokračování v tvorbě jednotného trhu služeb nebo obrany nebo vývoj nabídky produktů vysoké ekologické kvality. Provádění těchto opatření bude zapadat do širšího rámce iniciativy v oblasti průmyslové politiky, totiž klíčové iniciativy agendy EU 2020, kterou vbrzku přijme Komise. Proces „vzájemného hodnocení“ ze směrnice o službách bude muset také pokračovat, aby se toto odvětví, jež má klíčový význam pro evropské hospodářství, ještě více rozvinulo. Zpráva o odvětví distribučních služeb přinesla významné informace o fungování trhu služeb10. Jak Komise zdůraznila v Digitální agendě, je třeba, aby mohly být plně využity potenciál růstu a široká nabídka zboží a služeb, kterou může digitální

8 OECD (2007), The Economic Impact of Counterfeiting and Piracy, Paříž. 9 http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_263_en.pdf 10 http://ec.europa.eu/internal_market/retail/docs/monitoring_report_en.pdf.

CS 9 CS

trh poskytnout. To, co platí pro obecný nástroj, kterým je směrnice o službách, platí rovněž pro zvláštní odvětví jako dopravní služby, jež tvoří opravdový „nervový systém“ jednotného trhu.

Návrh č. 4: Komise a členské státy budou spolupracovat na dalším vývoji vnitřního trhu služeb na základě postupu „vzájemného hodnocení“ směrnice o službách, kterou členské státy a Komise právě provádí. Komise navrhne v roce 2011 konkrétní opatření pro tento cíl, včetně opatření v odvětví služeb podnikům.

Hospodářství služeb je klíčovým odvětvím pro hospodářské zotavení Evropy. Představuje 70 % všech pracovních míst a celé čisté tvorby pracovních míst na jednotném trhu. Jednotný trh služeb, který dobře funguje, pomůže občanům a podnikům, zejména MSP, využívat svých silných stránek a bude jim poskytovat služby lepší jakosti za konkurenčnější ceny a na konkurenčnějších trzích. Směrnice o službách se stala významnou etapou na cestě k vytvoření opravdového jednotného trhu pro služby. Podle nedávné studie lze zisky ze směrnice na úrovni Evropské unie vyčíslit na hodnotu mezi 60 a 140 miliardami eur, což představuje potenciál růstu 0,6 až 1,5 % HDP při konzervativních odhadech11.

Výsledky postupu vzájemného hodnocení poskytují poprvé určitý rentgenový snímek fungování podstatné části vnitřního trhu služeb (směrnice se vztahuje na činnosti, jež představují 40 % evropského HDP a evropských pracovních míst). Tento rozsáhlý hodnotící postup ukázal, že Komise a členské státy by měly společně a blíže prozkoumat praktické fungování legislativního rámce použitelného pro některá růstová odvětví. Je třeba společně provést „test výkonnosti vnitřního trhu“, aby odváděl opravdu maximum co do růstu, zaměstnanosti i inovací. V tomto směru bude třeba rovněž použít nástroje transparentnosti a dialogu s členskými státy, jež zavedla směrnice o službách. Je rovněž třeba vyhodnotit potřebu zvláštní iniciativy k zajištění toho, aby se efektivněji a praktičtějším způsobem prosazovala práva poskytovatelů i příjemců služeb na jednotném trhu. Jiným příkladem oblasti, kterou je třeba prozkoumat, je odvětví služeb podnikům, jež zůstává hlavním faktorem konkurenceschopnosti evropského hospodářství.

Návrh č. 5: Komise do konce roku 2011 přikročí k iniciativám s cílem rozvoje elektronického obchodu na vnitřním trhu. Budou zaměřeny zejména na problémy, s nimiž se setkávají spotřebitelé v digitální ekonomice. Budou zahrnovat sdělení o fungování elektronického obchodu a dále hlavní směry pro členské státy k zajištění efektivního uplatňování ustanovení směrnice o službách, jež se týká potírání diskriminace příjemců služeb z důvodu jejich státní příslušnosti nebo místa pobytu.

K výstavbě vnitřního trhu, který rozvine veškerý svůj růstový potenciál, a zároveň odpoví na očekávání občanů, má klíčový význam vyrovnat se s problémem nedostatečného rozvoje elektronického obchodu. Dnes představuje elektronický obchod pouze něco mezi 2 a 4 % obchodu, a přeshraniční obchod je pouze jeho malou částí. Jednotný digitální trh je jedním z odvětví, kde zůstává nejslabší důvěra spotřebitelů, a s ní i nákupy. Spotřebitelé, kteří se

11 „Expected economic benefits of the European Services Directive“, Netherlands Bureau for Economic

Policy Analysis (CPB), listopad 2007.

CS 10 CS

pokusí o nákup produktů nebo služeb, jež nabízejí na internetu hospodářské subjekty z jiných členských států, se příliš často setkávají s neúspěchem nebo diskriminací kvůli státní příslušnosti nebo místu bydliště. Tato situace není pouze příznakem špatného fungování trhu. Ještě významnějším faktorem je to, že je příčinou frustrace i nedostatku důvěry občanů při příležitostech, jež jednotný trh otevírá. Směrnice o službách zakazuje maloobchodníkům, aby zacházeli rozdílně se spotřebiteli podle jejich státní příslušnosti nebo místa bydliště, což platí rovněž na internetu, pokud své zacházení nemohou „objektivně ospravedlnit“, například na základě rozdílných nákladů na přepravu. Způsob, jakým se lze na tyto objektivní důvody odvolat, podrobněji popíší nové pokyny, které mají pomoci vnitrostátním orgánům při provádění tohoto ustanovení o nediskriminaci stanoveného ve směrnici o službách (článek 20); tyto nové pokyny budou přijaty ve druhém pololetí roku 2011. Ale otázka rovného přístupu evropských spotřebitelů k elektronickému obchodu jiného členského státu by měla být jenom jednou složkou širší politiky rozvoje elektronického obchodu, kterou by se měla zlepšit dostupnost obchodu pro občana obecně. Komise přijme v prvním pololetí roku 2011 sdělení zaměřené na studium překážek rozvoje elektronického obchodu, nastínění možností akce a vyhodnocení směrnice o elektronickém obchodu. Komise zároveň srozumitelně a podrobně stanoví práva uživatelů online služeb tím, že do roku 2012 zveřejní kodex online práv v EU12.

Návrh č. 6: Komise v roce 2011 navrhne změnu legislativního rámce pro normalizaci, aby se normalizační řízení stalo účinnějším, efektivnějším a participativnějším a aby se rozšířila působnost tohoto řízení na odvětví služeb.

Zavedení evropských norem pro produkty bylo klíčovým nástrojem k zaručení zboží a služeb dobré jakosti pro občany, bez nebezpečí pro zdraví, a k tomu, aby podniky snadno využívaly inovativní a mezinárodně uznávané normy. Existuje však ještě prostor pro další rozvoj stávajícího normalizačního rámce v konzultaci s národními normalizačními orgány, aby se umožnilo rychleji stanovit normy v souladu s technologickým vývojem, a zároveň s tím, že se umožní všem zainteresovaným stranám (podnikům, spotřebitelům, veřejným orgánům) plná účast na vypracování norem. Jasnější rámec by rovněž mohl být nezbytný pro normalizaci v oblasti služeb, aby se umožnil jednotný přístup na jednotný trh v tomto ohledu.

Návrh č. 7: Komise v roce 2011 přijme bílou knihu o dopravní politice, jež nastíní sérii opatření určených zejména k odstranění zbytkových překážek, jež byly zjištěny mezi národními druhy a systémy dopravy.

Doprava je nervovým systémem každého hospodářství. Erupce sopky Eyjafjallajökull letos v dubnu, jež připomněla zranitelnost hospodářství obecně v jeho dopravním systému, je toho dokonalou ilustrací. Jedním z nejvýznamnějších pilířů moderního hospodářství je schopnost jeho dopravního systému přepravovat co možná nejplynulejším způsobem zboží a osoby na potřebné nebo požadované místo. Dnes více než kdy předtím hrají dopravní služby, jež nabývají strategického významu ve slaďování nabídky a poptávky, podstatnou roli ve službě hospodářskému růstu a vytváření pracovních míst. Souběžně přitom zlepšují dostupnost některých oblastí a umožňují lidem setkávat se, a tvoří tak klíčovou ingredienci lepší kvality života. Realizace jednotného, vnitřně propojeného a efektivního evropského dopravního

12 Jak bylo oznámeno v Digitální agendě pro Evropu a ve zprávě o občanství 2010.

CS 11 CS

systému má tudíž životní význam pro zajištění hladkého pohybu zboží, osob a služeb, podstatných a základních svobod vnitřního trhu. Realizace jednotného dopravního systému je zatím opožděna v důsledku série technických, administrativních a legislativních překážek, jež narušují zejména konkurenceschopnost vnitřního trhu kombinované dopravy a hospodářský růst v Evropě obecně.

Návrh č. 8: Komise v roce 2011 přijme návrh revize směrnice o energetické dani, aby tato směrnice lépe odrážela klimatické a energetické cíle EU ve fiskálním kontextu a založila přitom minimální sazby spotřební daně na emisích CO2 a na energetické hodnotě.

Hlavním cílem směrnice Rady č. 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, která stanoví evropský rámec zdanění energetických produktů a elektřiny, je zajistit dobré fungování vnitřního trhu a zamezit tak narušení hospodářské soutěže mezi spotřebiteli energie. Neodráží však dostatečně cíle EU ohledně boje proti změně klimatu a efektivnějšího využívání energie. Neumožňuje tudíž členským státům optimálně používat fiskální nástroj. Cílem návrhu bude zejména zajistit jednotnější nakládání se zdroji energie ve směrnici, a tudíž opravdu rovné zacházení se spotřebiteli energie, nezávisle na používaném zdroji energie. Tím směrnice zajistí také vhodnou rovnováhu mezi zdaněním energie na straně jedné a na straně druhé systémem obchodování s emisními povolenkami v EU u emisí skleníkových plynů, přičemž se zamezí překrývání obou systémů.

Návrh č. 9: Komise navrhne iniciativu pro zřízení skupiny na vysoké úrovni pro služby podnikům, jež by měla studovat nedostatky trhu, otázky normalizace, inovace a mezinárodního obchodu v odvětvích, jako je logistika, správa zařízení, marketing a reklama13.

Vytvoření jednotného trhu pro služby podnikům zůstává výzvou, i když existuje směrnice o službách. To ilustruje zpráva „Na cestě k efektivnějšímu a spravedlivějšímu vnitřnímu trhu na úrovni obchodu a distribuce do roku 2020“14. V této souvislosti může narušit dobré fungování trhu na úrovni obchodu a distribuce to, že koexistují mnohá divergentní národní pravidla, jež toto odvětví upravují, zejména ve vztahu k nekalým praktikám. Iniciativa za rámcovou úpravu vztahů mezi hospodářskými subjekty („business to business“) by měla umožnit ochranu různých hospodářských subjektů v zásobovacím řetězci, a zároveň umožní postupný vznik efektivnějšího a spravedlivějšího trhu na úrovni obchodu a distribuce, přičemž bude respektovat očekávání spotřebitelů a producentů ohledně konkurenceschopných cen. Práce Komise v souvislosti s konkurenceschopností agroalimentárního odvětví prokázaly, že v dané věci je třeba jednat.

Návrh č. 10: Komise před rokem 2012 prozkoumá možnost iniciativy o ekologické stopě produktů s cílem reagovat na problém ekologického dopadu produktů, včetně emisí CO2. Iniciativa prozkoumá prostředky k vytvoření společné evropské metodologie pro vyhodnocování a označování produktů.

13 Sdělení o průmyslové politice, KOM(2010) 614, 27. října 2010. 14 Zpráva ze dne 5. července 2010. Viz

http://ec.europa.eu/internal_market/retail/docs/monitoring_report_fr.pdf.

CS 12 CS

Některá průmyslová odvětví a některé členské státy vyvinuly své vlastní normy k měření environmentálního dopadu. V důsledku toho se v EU množí divergentní a neslučitelné normy, což hrozí vytvořit překážky volnému pohybu zboží a služeb na jednotném trhu tím, že se budou podnikům ukládat vícenásobné povinnosti se zvýšenými náklady na jejich splnění.

Návrh č. 11: Komise na začátku roku 2011 předloží plán energetické účinnosti s cílem využít potenciál značných energetických úspor tím, že se doplní stávající politiky ve všech odvětvích náročných na spotřebu energie.

Je možné podrobit revizi rámec ekologické koncepce s cílem dbát na to, aby požadavky jednotného trhu s produkty byly uplatňovány v celé Evropské unii. Rovněž by se měly rozvinout koncepce pro lepší zacílení a lepší využití veřejných financí a veřejných nabídkových řízení, jež by podněcovaly vývoj trhů energetické účinnosti v EU, zejména u renovací budov a udržitelné městské mobility. Plán se bude rovněž věnovat nutnosti vytvoření společného evropského rámce, který by stanovil aktivní úlohu dodavatelů energie, pokud jde o realizaci energetických úspor jejich klientů, a podpořil by rozvoj evropských trhů energetických služeb. Mohl by rovněž navrhnout posílení evropských politik u trvale udržitelných řešení zásobování energií (kombinované výroby tepla a elektřiny, vytápění a ochlazování).

1.3. Podpora malých a středních podniků

Jako zdroj inovací a rezervoár pracovních míst jsou dnešní evropské MSP velkými podniky zítřka. Proto musí jednotný trh dbát obzvlášť na to, aby vytvořil příznivé právní prostředí pro zakládání a rozvoj MSP. V tomto rámci se zdá být podstatná otázka přístupu k financování.

Návrh č. 12: Komise v roce 2011 přijme akční plán ke zlepšení přístupu MSP na kapitálové trhy. Tento plán bude obsahovat opatření s cílem zlepšit viditelnost MSP směrem k investorům, rozvinout účinnou síť burz nebo regulovaných trhů speciálně zaměřených na MSP a na větší přizpůsobení MSP povinnostem kótace a publicity.

Jedním z hlavních problémů, s nimiž jsou MSP při svém rozvoji konfrontovány, je obtížný přístup ke kapitálu. To je rozhodující faktor, v jehož důsledku se podniky vzdají toho, že by na trh uvedly nové produkty, investovaly do nových výrobních prostředků nebo přijaly další zaměstnance. Akciový kapitál je však často koncentrovaný na velmi velkých trzích, na úkor malých podniků, které se snaží získat prostředky. Existuje k tomu mnoho důvodů: MSP velmi často nejsou pro potenciální investory dostatečně viditelné, nebo jsou požadavky v souvislosti s kótací na kapitálových trzích nadměrně komplikované. Zlepšení přístupu MSP k financování tvoří hlavní politickou prioritu. Zvýšení dynamiky segmentu MSP na finančních trzích je přitom ústředním prvkem. Tato iniciativa bude vypracována v těsné spolupráci s Fórem o financování MSP.

Návrh č. 13: Komise do konce roku 2010 vyhodnotí iniciativu týkající se MSP („Small Business Act“, tj. iniciativu na podporu malých a středních podniků), aby mimo jiné zajistila používání zásady „Think Small First“ („Zelenou malým a středním podnikům“¨) v politice a v legislativním procesu a těsně propojila iniciativu „Small Business Act“ se strategií Evropa 2020.

CS 13 CS

Evropský „Small Business Act“ tvoří hlavní nástroj pro podporu konkurenceschopnosti a podnikatelského ducha MSP v rámci jednotného trhu i ve větším měřítku. Jeho revize posílí provádění jeho opatření (zejména zásadu „Zelenou malým a středním podnikům“) a sladí jej se strategií Evropa 2020 tím, že navrhne nová opatření v oblastech, jako je internacionalizace MSP.

Návrh č. 14: Komise v roce 2011 navrhne revizi směrnic o účetních standardech, aby se zjednodušily požadavky na účetní výkaznictví a zmenšila se administrativní omezení, zejména omezení zatěžující MSP.

Stávající účetní pravidla jsou překonaná a obsahují požadavky, jež představují zbytečnou administrativní zátěž, zejména pro MSP a mikropodniky.

1.4. Financování inovací a dlouhodobé investice

Pro inovace a udržitelný růst má podstatný význam přístup k financování. Rovněž je žádoucí, aby podniky byly s to vyvíjet dlouhodobé strategie. Soukromé úspory musí být rovněž možno efektivně mobilizovat – případně ve spojení s veřejnými investicemi – na masivní investice do některých infrastruktur, jež jsou nezbytné pro úspěch strategie Evropa 2020. Finanční trhy hrají v tomto směru podstatnou úlohu a legislativní prostředí by nemělo mít negativní dopad, který by mohl působit na úkor dlouhodobých investic. Provedením sdělení Komise ze dne 2. června 2010 o regulaci finančních služeb v zájmu udržitelného rozvoje15 by se měla posílit role těchto trhů ve službě reálné ekonomice. Je nicméně třeba rovněž využít nové cesty umožňující rozvinout způsoby řízení podniků, inovativní formy pobídek k některým druhům investic nebo efektivní systémy spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, a přispět tak, pokud je to nezbytné, k rozšíření „obzoru“ investičních politik.

Návrh č. 15: Komise zváží pobídky k vytvoření soukromých obligací pro financování evropských projektů („project bonds“).

Významnou metodou mobilizace soukromých investic ve prospěch cílů strategie Evropa 2020 by bylo ještě více, než tomu je dnes, využít k zacelení mezer v soukromém financování rozpočtu z Evropské unie. Revize rozpočtu navrhla způsoby, jak zvýšit dopad vynaložených prostředků z rozpočtu. V rámci inovativních finančních nástrojů by byly evropské peníze využívány v partnerství s bankovním a soukromým sektorem, zejména prostřednictvím Evropské investiční banky (EIB). To by se mělo stát pravidlem u projektů, jež vykazují dlouhodobý obchodní potenciál. Významnou iniciativou je projekt „project bonds“, jež by emitoval soukromý sektor a pro něž by se používal evropský rozpočet, aby se posílil jejich rating za účelem přitáhnutí financování ze strany EIB, ostatních finančních institucí a soukromých investorů na kapitálových trzích, jako třeba penzijních fondů a pojišťoven.

Návrh č. 16: Komise prozkoumá, jakými opatřeními by se mohly vytvořit pobídky pro mobilizaci soukromých – zejména dlouhodobých – investic pro aktivnější příspěvek k realizaci cílů strategie Evropa 2020. Tato opatření by se mohla týkat reformy řízení podniků, vytvořit iniciativy pro dlouhodobé, udržitelné a etické investování, jež je předpokladem pro inteligentní, zelený a

15 KOM(2010) 301.

CS 14 CS

inkluzívní růst. Kromě toho Komise do roku 2012 zajistí, aby fondy rizikového kapitálu usazené v kterémkoli členském státu mohly volně fungovat a investovat v Evropské unii (případně přijetím nového legislativního režimu). Vynasnaží se o odstranění jakéhokoli daňového zacházení znevýhodňujícího přeshraniční činnost.

Je žádoucí vytvářet podmínky pro aktivnější mobilizaci soukromých úspor na podporu investic, a zejména investic, které na základě svých kritérií nejúčinněji přispívají k realizaci cílů strategie Evropa 2020. Absence přístupu k financování je jedním z důvodů, které podniky nejčastěji uvádějí jakožto překážku pro svůj růst a pro vytváření pracovních míst. Obzvlášť je třeba, aby se nejenom zlepšil přístup MSP k financování, ale aby se rovněž vytvářely pobídkové mechanismy k podněcování všech forem udržitelných investic nebo investic k podpoře dlouhodobé strategie. Na vhodném financování evropských infrastruktur závisí úspěch strategie Evropa 2020, toto financování je tudíž nezbytně nutné. Za tímto účelem bude Komise zkoumat, v jaké míře mohou k těmto cílům přispět reforma řízení podniků, zavedení investičních označení nebo metod pro nezávislé hodnocení investic.

Rizikový kapitál tvoří podstatný zdroj financování zejména u inovativních začínajících podniků. Přístup k rizikovému kapitálu v Evropské unii je však komplikován tím, že trhy rizikového kapitálu jsou roztříštěné a neefektivní. Je nutné, aby existovalo legislativní prostředí umožňující fondům rizikového kapitálu působit v celé Evropské unii. Nezbytná je také koordinace fiskálních pravidel pro zamezení rizika dvojího zdanění.

Návrh č. 17: Po ukončení probíhajícího hodnocení evropských právních předpisů pro veřejné zakázky a na základě široké konzultace předloží Komise nejpozději v roce 2012 legislativní návrhy s cílem zjednodušit a zmodernizovat evropská pravidla tak, aby se zadávání zakázek mohlo stát plynulejším a mohly se výrazněji využívat veřejné zakázky k podpoře jiných politik.

Nákup zboží a služeb veřejnými orgány tvoří přibližně 17 % HDP Evropské unie. Cílem evropského práva zadávání veřejných zakázek je vytvářet pro větší veřejné zakázky otevřený a konkurenční transevropský trh, a tak daňovým poplatníkům ušetřit několik milionů eur ročně. Veřejná zakázka může být zároveň významným přenašečem podpory například pro inovace, ochranu životního prostředí nebo zaměstnanost. Komplexní vzájemné působení evropských a národních pravidel činí často správní postupy veřejného nákupu velmi těžkopádnými. Účast podniků z jiných členských států na veřejných nabídkových řízeních zůstává na velmi nízké úrovni16.

Návrh č. 18: Komise v roce 2011 přijme iniciativu o koncesích na služby. Jasná a přiměřená pravidla umožní přístup na trh pro evropské podniky, a zároveň zajistí transparentnost, rovnost zacházení a rovná pravidla hry pro všechny hospodářské subjekty. Budou povzbuzovat vznik partnerství

16 Přeshraniční veřejné nákupy tvořily v roce 2009 pouze přibližně 1,5 % všech přidělených veřejných

zakázek. Intenzita obchodu v oblasti veřejných zakázek je zřetelně slabší než v oblasti soukromých zakázek, což zakládá domněnku, že se plně nevyužívaly výhody přeshraničního obchodu a přeshraniční hospodářské soutěže.

CS 15 CS

veřejného a soukromého sektoru a rozvíjet potenciál lepšího poměru mezi jakostí a cenou pro uživatele služeb a pro veřejné zadavatele.

Koncese na služby představují 60 % smluv o partnerství veřejného a soukromého sektoru (což v roce 2006 představovalo 118,8 miliard eur). Zlepšení podmínek pro konkurenční přidělování koncesí u služeb a snížení právní nejistoty by napomohly efektivnímu fungování infrastruktur. Partnerství veřejného a soukromého sektoru, a zejména koncese u služeb umožní mobilizovat dlouhodobé investice v odvětvích jako energetika, hospodaření s odpady a dopravní infrastruktura. Komise navrhne právní předpisy s cílem vytvořit evropský rámec příznivý pro tento druh partnerství veřejného a soukromého sektoru, aniž by se tím nadměrně zatěžovaly místní orgány.

1.5. Vytváření právního a fiskálního prostředí, jež je příznivé pro podniky

Aby mohly naše podniky využívat všechny příležitosti, jež nabízí jednotný trh, včetně svobody usazování, musejí být pravidla, na nichž je jednotný trh založen, jednoduchá, přizpůsobená a musejí odpovídat problémům, s nimiž se podniky v každodenní činnosti setkávají. Opatření navržená v tomto oddíle počítají mimo jiné se snížením administrativní a regulační zátěže, a to s pozitivními dopady na růst a vytváření pracovních příležitostí17. V tomto rámci budou přijaty velmi konkrétní iniciativy, aby se zajistilo vzájemné propojení rejstříků obchodních společností a vzájemné uznávání elektronické identifikace a autentifikace v Evropské unii. Podstatné jsou rovněž otázky fiskální. Iniciativy ve věci zdanění společností nebo DPH by měly omezit administrativní zátěž podniků a usnadnit jejich přeshraniční činnost. Kromě toho si zaslouží zvláštní pozornost odvětví obrany a bezpečnosti, neboť podněcují rozvoj a růst v celém hospodářství v důsledku svých špičkových technologií, inovací a know-how.

Návrh č. 19: Komise přijme iniciativy ke zlepšení koordinace národních fiskálních politik, zejména návrhem směrnice s cílem vytvořit společný konsolidovaný základ zdanění společností (SKZZS) v roce 2011.

Mezi 27 stávajícími národními systémy zdanění společností v EU existují velké rozdíly, což vytváří významné fiskální překážky pro přeshraniční činnost společností, nebo dokonce této činnosti brání. Taková roztříštěnost vede ke značnému narušení trhu a ke vzniku nákladů na uvedení do souladu s předpisy. To se týká zejména MSP, jimž často scházejí nezbytné prostředky k překonání těchto nedostatků, a může je to odradit od toho, aby se rozvíjely na jednotném trhu. Zavedení společného konsolidovaného základu zdanění společností má řešit problém fiskálních ustanovení, jež omezují růst. Skupiny společnosti by se měly ve fiskálních záležitostech řídit pouze jediným souborem pravidel a měly by jednat pouze s jednou fiskální správou v celé EU („jednotné kontaktní místo“). Obrat by měl být konsolidován na úrovni skupiny a ztráty by se měly odečíst od zisků bez ohledu na hranice. Podniky by nevíc nemusely dodržovat pravidla o transferových cenách u transakcí v rámci skupiny (tj. přizpůsobení cen transakce u každé transakce mezi společnostmi téže skupiny). Případy dvojího zdanění nebo dvojího osvobození od daně v důsledku rozdílů nebo neslučitelnosti mezi národními fiskálními předpisy by byly ve vztazích uvnitř skupin vyloučeny. Nekoordinovaná opatření na národní úrovni by pouze reprodukovala současnou situaci, neboť společnosti by byly stále konfrontovány s tolika fiskálními systémy, kolik je států, v nichž

17 Snížení administrativní zátěže podniků o 10 % by přineslo zvýšení HDP o 0,6 %.

CS 16 CS

tyto společnosti působí. Cílem iniciativ, jež Komise navrhne, nebude harmonizovat sazby zdanění společností.

Návrh č. 20: Komise v roce 2011 zveřejní novou strategii k DPH na základě zelené knihy, kterou má v roce 2010 provést hloubkový přezkum systému DPH.

Stávající rámec DPH obnáší četné limity, jež vytvářejí zejména nepřiměřenou administrativní zátěž pro podniky. Komplexní systém sazeb a vynětí, odchylek a možností poskytnutých členským státům a zvláštní pravidla pro přeshraniční transakce škodí dobrému fungování jednotného trhu a konkurenceschopnosti evropských podniků, neboť působí značné náklady na dosažení souladu, zejména pro podniky působící ve více členských státech. Přestože od zavedení DPH došlo k vývoji technologického prostředí a hospodářského prostředí, systém zůstal do značné míry nezměněn, zejména u informačních povinností podniků a u podmínek výběru DPH. Kromě toho je stávající systém náchylný ke vzniku podvodů: přibližně 12 % DPH není inkasováno v důsledku daňových podvodů, daňových úniků, zkrácení odvodů nebo úpadků. Budoucí strategie v oblasti DPH vyzdvihne priority, k nimž budou vypracovány legislativní návrhy tak, aby se zavedl solidnější a efektivnější rámec pro DPH na jednotném trhu.

Návrh č. 21: Komise v roce 2011 navrhne právní předpisy pro vzájemné propojení rejstříků obchodních společností.

Neexistence sítě, jež by vzájemně propojila rejstříky obchodních společností, komplikuje přístup k informacím o podnicích z jiných členských států, z čehož plynou zvýšené administrativní náklady a značné náklady pro podniky, jež působí přeshraničně, jakož i nedostatek transparentnosti pro ostatní společnosti, spotřebitele a veřejné orgány.

Návrh č. 22: Komise do roku 2012 navrhne rozhodnutí s cílem zaručit vzájemné uznání elektronické identifikace a elektronické autentifikace po celé EU na základě online autentifikačních služeb, jež by měly být dány k dispozici ve všech členských státech. V roce 2011 Komise navrhne revizi směrnice o elektronickém podpisu s cílem poskytnout právní rámec pro nadnárodní uznávání a interoperabilitu elektronických autentifikačních systémů.

Jak bylo zdůrazněno ve sdělení Komise o digitální agendě, aby jednotný trh správně fungoval, nástroje jako směrnice o službách nebo akční plán pro elektronické veřejné zakázky vyžadují, aby podniky mohly být v interakci se správními orgány elektronickou cestou, včetně interakce přeshraniční. Interoperabilita a vzájemné uznávání národních systémů elektronické identifikace a autentifikace jsou základními předpoklady pro bezproblémové využívání veřejných online služeb nad vnitrostátní rámec.

1.6. Konkurenceschopnost na mezinárodních trzích

Evropské podniky dokážou prodávat své zboží a služby po celém světě, a využívat tak globální otevřenosti a obchodní integrace. Jednotný trh představuje určitý nezbytný „základní tábor“, který evropským podnikům umožňuje, aby se lépe připravily na mezinárodní

CS 17 CS

konkurenci a na dobytí nových trhů. Tím se ještě zdůrazňuje nutnost zajistit soudržnost a soulad naší vnitřní i vnější politiky.

EU je celosvětově nejvýznamnějším vývozcem zboží a služeb a jedním z hlavních příjemců přímých zahraničních investic. Nesmíme však být naivní. Evropa by měla bránit své zájmy a své hodnoty s větší jistotou a v duchu reciprocity a vzájemné prospěšnosti. Dohody o volném obchodu mohou evropským podnikům zajistit přístup na větší trh a prohloubit spolupráci v oblasti regulace s našimi hlavními obchodními partnery. Obchodní partnerství musí vycházet ze vzájemných zájmů a výhod, jakož i z uznání skutečnosti, že EU i její partneři mají práva a stejně tak i povinnosti. Komise bude i nadále aktivně bránit evropské zájmy a evropská pracovní místa a všemi vhodnými prostředky bude potírat nekalé obchodní praktiky.

Větší sbližování mezinárodních předpisů může evropským podnikům jen prospět – zejména díky snížení nákladů vzniklých nutností přizpůsobovat se předpisům nebo normám odlišných od těch, které platí v Evropě. Je tedy třeba dbát na to, aby evropské podniky měly za spravedlivých podmínek přístup na vnější trhy, zejména k veřejným zakázkám.

Jednotný trh si musí rovněž zachovat svou přitažlivost pro kandidátské země a možné kandidáty vstupu do Evropské unie, jakož i pro sousední země. Komise zváží možnost rozšíření předpisů jednotného trhu s ohledem na míru sbližování předpisů a schopnost dotčených zemí příslušné předpisy efektivně provádět.

Návrh č. 23: Komise bude nadále rozvíjet spolupráci v oblasti regulace s hlavními obchodními partnery (ve dvoustranných vztazích v rámci dialogů o regulaci i na mnohostranné úrovni, například ve skupině G20), a to s dvojím cílem: podporovat sbližování předpisů, zejména prosazovat rovnocennost režimů třetích zemí, pokud je to možné, a usilovat o to, aby byly ve větším měřítku přijímány mezinárodní normy. S tímto záměrem bude sjednávat mezinárodní obchodní dohody (dvoustranné i mnohostranné), s obzvláštním důrazem na přístup na trhy a na sbližování předpisů, zejména v oblasti služeb, práv duševního vlastnictví a dotací.

Nedostatečné sbližování předpisů na mezinárodní úrovni mezinárodní obchod značně brzdí. V zájmu předcházení střetům a zabránění regulatorní arbitráži se Evropská komise aktivně zapojuje do spolupráce v oblasti regulace na mnohostranné i dvoustranné úrovni. Proces v rámci skupiny G20 má v této souvislosti zásadní význam a EU v něm bude i nadále hrát hlavní úlohu s cílem prosazovat na celosvětové úrovni finanční reformy, kvalitní regulaci a přijetí mezinárodních standardů. Současně se EU také zapojuje do dialogů o regulaci s určitým počtem strategických partnerů, konkrétně se Spojenými státy, Japonskem, Čínou, Ruskem, Indií a Brazílií. Tyto dialogy je však třeba další činností prohloubit a rozšířit. V situaci hospodářské a finanční krize se projevují skryté ochranářské tendence. Cílem těchto jednání je prosazovat sbližování předpisů včetně citlivých témat, jako je ochrana práv duševního vlastnictví nebo dotace, a nabídnout tak evropským podnikům řadu nových příležitostí.

Návrh č. 24: Komise v roce 2011 předloží legislativní návrh nástroje Evropské unie vycházející z plnění jejích mezinárodních závazků, jenž zlepší její možnosti při zajišťování větší symetrie v přístupu na trh veřejných zakázek v industrializovaných zemích a velkých rozvíjejících se zemích.

CS 18 CS

Relativní otevřenost trhů s veřejnými zakázkami v EU je v příkrém kontrastu s nedostatečným přístupem na tyto trhy našich obchodních partnerů. Mezinárodní závazky EU, pokud jde o přístup na trh (Dohoda o vládních zakázkách, dohody o volném obchodu) nejsou v rámci Unie jednotně prováděny. Důsledkem jsou nerovná pravidla hry pro evropské podniky v rámci Unie i mimo ni, stejně jako nekalá soutěž mezi evropskými podniky a subjekty z třetích zemí. Na mezinárodní úrovni se EU potýká s obtížemi při získávání lepšího přístupu na trh, protože při obchodních jednáních s členskými zeměmi Dohody o vládních zakázkách, případně při dvoustranných jednáních o dohodách o volném obchodu má omezený pákový efekt.

CS 19 CS

2. NAVRÁCENÍ EVROPANŮ DO CENTRA JEDNOTNÉHO TRHU A POSÍLENÍ JEJICH DŮVĚRY

„Sladění tržního a sociálního přístupu“: Mario Monti nabízí pro jednotný trh i pro samotnou Evropu reálnou a možnou cestu k oživení. Přestože během krize prokázal své kvality, je stále předmětem pochybností. Evropané se musí navrátit do středobodu tohoto velkého trhu a investovat do „vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství“.

Dobrý sociální systém, vzdělávací systém a odborné vzdělávání vysoké úrovně, kvalitní pracovní místa a náročná politika v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci přispívají k výkonnosti trhu a představují faktory bohatství a růstu. Přispívají k atraktivitě země, vytvářejí sociální vazby a jsou rozhodující pro globální konkurenceschopnost, stejně jako další strukturální faktory, jako je kvalita a hustota infrastruktury.

Naopak chudoba, nezaměstnanost, vyloučení a strach z budoucnosti představují také hospodářské náklady a znevýhodnění pro společnost. Správně to pochopily evropské podniky, které se všude v Evropě a ve světě podílejí na rozvoji svého prostředí, angažují se v nadacích, v činnostech občanské společnosti, u volených zástupců svých regionů, u svých dodavatelů nebo klientů, a v partnerstvích pro udržitelný a solidární rozvoj pro všechny.

Jednotný trh je rovněž přítomen při formování identity každého občana: výuka jazyků na školách, cestování, studijní pobyty v zahraničí, používání eura, rozmanitost nabízených produktů jsou aspekty každodenního života, díky nimž jsme my všichni – spotřebitelé, pracovníci, studenti, střadatelé, podnikatelé, uživatelé veřejných služeb, pacienti, důchodci – také Evropany. Tento prostor se však pro Evropany s postupujícím věkem zmenšuje: evropské příležitosti v pracovním životě, ve zvyklostech spotřebitelů nebo v otázkách zdraví a důchodů jsou méně přístupné.

I při respektování systémů sociálního zabezpečení, za něž odpovídají členské státy, existují mnohé oblasti, kde musí být díky lidskému rozměru sociálně tržního hospodářství možné posílit důvěru v tento velký trh a zajistit jeho vysokou výkonnost. Je také třeba zdůraznit význam sociálních partnerů na úrovni členských států i na úrovni Unie, jejichž důležitou úlohou je formulování zájmů různých odvětví hospodářství. Jejich dialog může vést i k dohodě celoevropského významu.

Stejně tak existují četné právní nástroje, které evropským orgánům výslovně umožňují provádět činnost v této sociální oblasti a zahrnout sociální investice a obecný zájem do hospodářského a finančního oživení.

Ucelený soubor hospodářských a sociálních práv je potvrzen v Listině základních práv, která mu zajišťuje větší viditelnost. Unie na základě Smlouvy o Evropské unii uznává práva, svobody a zásady stanovené v listině, jež má stejnou právní platnost jako Smlouvy. Komise se zavazuje zajistit zohlednění listiny při přípravě politik Unie18. Ustanovení o „horizontální sociální doložce“19, které nyní obsahuje Smlouva o Evropské unii a které umožňuje

18 „Strategie účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií“, KOM(2010) 573

v konečném znění ze dne 19. října 2010. 19 Smlouva o fungování Evropské unie, článek 9.

CS 20 CS

hodnocení veškerých politických opatření s ohledem na jejich sociální dopady, musí být uvedeno v život a musí doprovázet všechny naše společné úvahy.

Naší novou ambicí bude podpořit kreativitu a dynamiku evropských podniků efektivními trhy a současně dosáhnout toho, aby Evropané svůj jednotný trh přijali. Evropské politiky budou muset získat udržitelnější perspektivu. Bude třeba dosáhnout kvalitnějšího předvídání a zvládání krizí a vyšší hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie. Posílení soudržnosti, zejména územní soudržnosti, je i nadále předpokladem řádného fungování jednotného trhu. Komise v tomto smyslu předloží návrhy s cílem zlepšit dopad politiky soudržnosti, posílit její orientaci na výsledky a výkony, uplatňovat na její provádění náročnější měřítka a soustředit zdroje Unie na hlavní priority. Prozkoumá také možnosti, jak zlepšit infrastruktury jednotného trhu, včetně podpory využití partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Tento Akt o jednotném trhu je zajímavý pro občany i pro hospodářské subjekty. Otázkami souvisejícími s právy nehospodářské povahy, jež jsou občanům k dispozici v jejich každodenním životě, se zabývá „Zpráva o evropském občanství v roce 2010: odstranění překážek pro výkon práv občanů EU“, kterou současně přijala Evropská komise.

2.1. Zkvalitnění veřejných služeb a klíčové infrastruktury

Evropský projekt se spoléhá na působení trhu, který občanům zajišťuje přístup k maximální nabídce zboží a služeb za minimální cenu a podporuje inovaci, avšak stejný důraz klade na sociální a územní soudržnost Unie s ohledem na skutečnost, že samotné fungování trhu nepřináší adekvátní odpověď na všechny vyjádřené kolektivní potřeby.

Evropská unie proto uznává – konkrétně v článku 14 Smlouvy o fungování Evropské unie a v protokolu č. 26 připojeném ke Smlouvám – sociální užitečnost a hospodářskou hodnotu služeb obecného hospodářského zájmu a v souladu se zásadou subsidiarity potvrzuje možnost veřejných orgánů poskytovat, zadávat a organizovat tyto služby způsobem, jenž odpovídá potřebám uživatelů. Proto také Unie přistoupila k postupné liberalizaci velkých síťových odvětví, jež zaručí vyšší konkurenceschopnost evropského hospodářství, a zároveň stanovila striktní povinnosti ohledně veřejných služeb poskytovaných všem občanům. Je to rovněž důvodem činnosti při rozvoji výkonných transevropských infrastruktur, v jejímž rámci Unie zjišťuje, které prvky v jednotlivých odvětvích chybějí, a prostřednictvím pobídek podporuje jejich rozvoj.

Řada činností každodenně prováděných v rámci veřejných služeb zahrnuje hospodářskou činnost, a v důsledku toho spadá do působnosti práva Unie. Konkrétně je ve výlučné působnosti Komise v souladu s článkem 106 Smlouvy o fungování Evropské unie dohlížet na to, aby náhrady, pokud představují státní podporu, byly slučitelné s vnitřním trhem. Komise bude pokračovat v hodnocení a případně uskuteční revizi rozhodnutí a souvisejících opatření týkajících se náhrady za závazky veřejné služby (často označovaných jako „altmarský balíček“).

Uplatňování evropských předpisů ohledně veřejných služeb vyvolává u příslušných veřejných orgánů a u některých subjektů z tohoto odvětví, zejména z oblasti sociálních služeb, četné praktické otázky. Unie a její členské státy proto musí zajišťovat regulační rámec, jenž umožní, aby veřejné služby plnily svou funkci a efektivně reagovaly na potřeby všech občanů. Unie musí také specifikovat nové cíle při určování infrastruktur se zásadním významem pro hladké fungování jednotného trhu a pro rozvoj nových služeb určených pro Evropany, jakož i svůj

CS 21 CS

příspěvek k jejich rychlé realizaci. Konkrétně strategie Evropa 2020 počítá s rozvojem infrastruktury, která zajistí, aby měl v roce 2013 každý přístup k vysokorychlostnímu internetu. Cílem této strategie je, aby do roku 2020 měli všichni Evropané přístup k připojení s podstatně vyšší rychlostí – přes 30 megabitů za sekundu (Mbps), a aby nejméně polovina domácností disponovala připojením k internetu o rychlosti vyšší než 100 Mbps.

Návrh č. 25: Komise se zavazuje přijmout do roku 2011 sdělení spolu se souborem opatření týkající se služeb obecného zájmu.

Unie a její členské státy musí dbát na to, aby veřejné služby včetně sociálních služeb, odpovídající evropským potřebám, mohly snadněji fungovat na příslušné úrovni, řídily se jasnými pravidly ohledně financování, měly nejvyšší kvalitu a byly skutečně přístupné pro každého. V rámci této perspektivy budou iniciativy Komise členěny do tří os.

Za prvé se jedná o to, aby orgány veřejné správy získaly výkonné snadno použitelné nástroje, které budou pokrývat veškerou příslušnou problematiku (včetně financování, veřejných zakázek a spolupráce mezi veřejnými orgány) a které jim umožní nabízet v oblasti jejich působnosti a na základě široké autonomie, jež je jim vlastní, kvalitní veřejné služby na místní úrovni odpovídající potřebám občanů. Tyto nástroje by měly rovněž umožnit lepší hodnocení kvality uvedených služeb a srovnání v rámci odvětví i na mezistátní úrovni.

Za druhé jde o to, aby Evropané mohli posoudit vývoj kvality poskytovaných služeb, zejména v souvislosti s liberalizačními reformami velkých síťových odvětví (dopravní a poštovní služby, energetika).

Za třetí je cílem lépe reagovat na potřebu všeobecného přístupu ke službám, které Evropané považují za podstatné pro svůj každodenní život (například poštovní služby), jelikož kvalita veřejných služeb je nedílně spojena s jejich přístupností, včetně cenové dostupnosti. Případné překážky pro kvalitní univerzální služby by měly být předmětem důkladné analýzy na základě zkušeností z terénu. Tato snaha vyhovět potřebám všech se musí rovněž opírat o dynamické posuzování potřeb Evropanů, jež se mění v souladu s rychlým rozvojem společnosti a sociálních zvyklostí.

Komise se zejména zavazuje:

– nadále zajišťovat aktualizaci odpovědí na praktické otázky, které si kladou občané a veřejné orgány ohledně uplatňování práva EU (státní podpory a veřejné zakázky) na služby obecného zájmu;

– přijmout opatření umožňující na evropské úrovni lepší hodnocení a srovnání kvality služeb obecného hospodářského zájmu, především na základě zkušeností z terénu; a

– přezkoumat možnosti, jak s ohledem na vývoj zásadních potřeb evropských občanů rozšířit závazky univerzální služby na nové oblasti, pravděpodobně na základě článku 14 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Návrhy týkající se hodnocení a revize předpisů platných pro veřejné zakázky, včetně spolupráce mezi veřejnými orgány a směrnice o koncesích, sledují stejnou logiku tím, že také usilují o vypracování úplné sady nástrojů, kterou mají mít orgány veřejné správy v této oblasti k dispozici. Je rovněž na místě zdůraznit, že iniciativy, jejichž cílem je modernizovat

CS 22 CS

infrastrukturu velkých síťových odvětví uvedených výše (energetika, doprava a elektronické komunikace), odrážejí rovněž ambici Unie splnit úkoly modernizace našich infrastruktur veřejného zájmu.

Návrh č. 26: Komise v roce 2011 přijme revizi hlavních směrů Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě, jakož i návrh týkající se komplexního rámce pro financování dopravní infrastruktury.

Evropská unie v současnosti i přes významné realizované investice nedisponuje dostatečně propojenou, interoperabilní a efektivní sítí přeshraniční dopravní infrastruktury. Dopravní infrastruktura však má zásadní význam pro zajištění fungování vnitřního trhu a musí podporovat růst a udržitelný rozvoj. Vedle nedostatečné koordinace mezi členskými státy v oblasti plánování, financování a řízení projektů je velkou brzdou absence komplexního rámce pro financování na evropské úrovni, jenž by umožnil zaměřit se na nejvýznamnější mezery v jednotném trhu. Tento rámec pro financování bude definován na základě příštího víceletého finančního rámce plánovaného na polovinu roku 2011.

Návrh č. 27: Komise přijme sdělení o prioritách energetické infrastruktury pro období 2020–2030. Cílem je přispět k realizaci plně fungujícího vnitřního trhu s energií řešením problému chybějících článků a usnadněním integrace obnovitelných zdrojů energie. Nezbytné nástroje pro realizaci těchto priorit budou navrženy v roce 2011 v rámci nového opatření pro zabezpečení evropské energetické infrastruktury.

Vznik evropského trhu s energií si vyžaduje moderní infrastrukturu. Ústředním cílem politiky Unie pro dodávky energie je, aby byla konkurenční, udržitelná a bezpečná. To si vyžaduje energetickou infrastrukturu, která bude lépe propojená s vnitrostátními energetickými sítěmi, bude schopna integrovat zvyšující se podíl obnovitelné energie a umožní diverzifikaci zdrojů. Aby mohla tyto úkoly splnit, potřebuje stávající infrastruktura rychlou modernizaci, rozšíření nabídky a unifikaci. V zájmu změny způsobu plánování a rozvoje sítí v EU je nezbytná nová evropská politika pro energetickou infrastrukturu. Je nutné nalézt řešení významných chybějících článků, jako jsou energetické sítě v Severním moři nebo jižní koridor pro přepravu zemního plynu. Pro efektivnější užívání a přepravu energie jsou nutné inteligentnější sítě. Schvalovací postupy musí být efektivnější a transparentnější. Je nezbytné najít nová řešení pro financování, která v průběhu příštích deseti let umožní realizaci obřích investic přesahujících 200 miliard eur20, určených pro velké evropské sítě pro přenos elektrické energie a zemního plynu, k nimž se přidá přibližně 400 miliard eur na údržbu, modernizaci a rozšíření distribučních sítí členských států.

Návrh č. 28: Parlament a Rada by měly přijmout návrh rozhodnutí, kterým se zřídí akční program pro evropské radioelektrické spektrum, umožňující efektivnější řízení a využívání evropského radiového spektra.

Evropské radioelektrické spektrum se musí využívat efektivněji a s vyšší mírou harmonizace a koordinace, aby byl k dispozici dostatečný objem spektra odpovídající potřebám občanů a

20 Zdroj: GŘ pro energetiku.

CS 23 CS

podniků. Pokud budou v celé EU za flexibilních technických podmínek přístupná stejná pásma spektra, umožní takto dosažené úspory z rozsahu snížení cen komunikací pro všechny uživatele.

2.2. Posílení solidarity v jednotném trhu

Mario Monti se domnívá, že únavu, kterou někteří lidé pociťují vůči vnitřnímu trhu, lze vysvětlit také názorem, že se série liberalizačních opatření uskutečnila na úkor sociálních práv získaných různými hospodářskými subjekty. Lisabonská smlouva a potvrzení koncepce vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství jako jednoho z klíčových cílů nás zavazují k přijetí ucelenějšího pohledu na jednotný trh. Hospodářské svobody a svobody kolektivní akce musí být v harmonickém vztahu. Oživení dialogu sociálních partnerů má zásadní význam a může podstatně přispět k dosažení právních předpisů „vypracovaných sociálními partnery pro sociální partnery“, jak to výslovně stanoví Lisabonská smlouva.

Ze svobod jednotného trhu musí mít prospěch ti nejsilnější i ti nejslabší. Každý musí dostat možnost využívat příležitostí jednotného trhu – včetně osob s postižením a starších občanů. Obzvláštní pozornost bude nutné věnovat přístupu osob se zrakovým a sluchovým postižením k produktům a službám, zejména kulturním, například díky vývoji vhodných technologických nástrojů (automatické titulky nebo zvláštní vysílání na veřejných stanicích).

Návrh č. 29: V rámci své nové strategie efektivního provádění Listiny základních práv Evropské unie21 bude Komise dohlížet na to, aby byla zohledňována práva zaručená listinou, včetně práva provádět kolektivní akce. Komise bude v předstihu provádět hloubkovou analýzu sociálních dopadů všech legislativních návrhů v oblasti jednotného trhu.

21 „Strategie účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií“, KOM(2010) 573

v konečném znění ze dne 19. října 2010.

CS 24 CS

Návrh č. 30: Komise v roce 2011 přijme legislativní návrh s cílem zlepšit provádění směrnice o vysílání pracovníků, do něhož bude možné vložit nebo doplnit ustanovení vyjasňující výkon základních sociálních práv v souvislosti s hospodářskými svobodami jednotného trhu.

Výkon svobodného poskytování služeb předpokládá možnost vyslat personál do jiného členského státu. Vysílání pracovníků tak představuje významný prvek vnitřního trhu se službami. Směrnice o vysílání pracovníků stanoví na evropské úrovni za účelem adekvátní ochrany práv dotčených pracovníků „tvrdé jádro“ ochranných ustanovení přijímajícího státu, jež se musí použít i na vyslané pracovníky. Vysílání pracovníků navíc nadále komplikují složité vnitrostátní administrativní postupy, stejně jako obtíže spojené s dvojím zdaněním, čímž se snižuje přístupnost volného poskytování služeb. Provádění, uplatňování a podmínky dodržování této směrnice je možné zlepšit a její výklad lze vyjasnit.

CS 25 CS

Návrh č. 31: Komise v roce 2011 přezkoumá směrnici o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (penzijních fondů) a dohledu nad nimi a na základě zelené knihy o důchodech z července 2010 vypracuje další návrhy, mimo jiné s cílem odstranit překážky, s nimiž se potýkají mobilní pracovníci při odchodu do důchodu.

Pracovníci by měli mít při odchodu do důchodu rovněž možnost uplatňovat svůj nárok na důchod. Vzhledem ke stárnutí obyvatelstva a dopadu hospodářské a finanční krize na veřejné finance a finanční stabilitu je v této oblasti nutná další práce. Zelená kniha z července 2010 zahájila diskusi o problémech, které bude třeba vyřešit, aby mohli Evropané v dlouhodobém horizontu čerpat přiměřené a zajištěné důchody.

CS 26 CS

Návrh č. 32: Komise zahájí konzultaci se sociálními partnery s cílem vytvořit evropský rámec pro předvídání podnikových restrukturalizací.

Na rozdíl od čistě reaktivních opatření řešících hospodářskou a finanční krizi umožnily strategie včasného informování podnikům předejít sociálním konfliktům tím, že restrukturalizace byly aktivně řízeny v rámci vyjednávání. Jedná se současně o podmínku hospodářského úspěchu i o sociální nutnost, jelikož se tak umožňuje přerozdělení zdrojů do rozvíjejících se odvětví a pracovníkům se poskytují nové příležitosti v situaci, kdy je jejich zaměstnání ohroženo. Evropský rámec pro restrukturalizace by umožnil vytvořit prostředí založené na vzájemné důvěře.

2.3. Přístup k zaměstnání a ke vzdělání po celý život

Zaměstnání je u Evropanů právem středem pozornosti. Jednotný trh představuje pro každého obrovskou příležitost – dosud nedostatečně využitou – uplatnit své vzdělání nebo kvalifikaci a reagovat na nabídky zaměstnání v jiných členských státech. Je nutné nabídnout konkrétní nástroje podporující a usnadňující pohyb kvalifikací v rámci jednotného trhu.

Možnost vzdělávat se v Evropě je jedním z nejatraktivnějších aspektů svobod a příležitostí, které jednotný trh nabízí. Příležitost ke studiu a vzdělávání v jiném členském státě však není jen záležitostí osobního rozvoje. V průběhu celého života umožňuje získat nové dovednosti, které napomohou vybudovat znalostní ekonomiku budoucnosti.

Návrh č. 33: Komise v roce 2012 předloží legislativní návrh reformy systému uznávání odborných kvalifikací, vycházející z posouzení stávajících předpisů, které proběhne v roce 2011. Jeho cílem bude usnadnit mobilitu pracovníků a přizpůsobit vzdělávání aktuálním potřebám pracovního trhu. V tomto rámci bude posouzen potenciál profesního průkazu.

Právo vykonávat své povolání v jiném členském státě je jednou ze základních svobod zaručených Smlouvou. Má zásadní význam pro občany, pro volný pohyb pracovníků, svobodu usazování a svobodné poskytování služeb, pro něž se požadavky týkající se uznávání odborných kvalifikací získaných v jiném členském státě mohou stát překážkou. V Unii existuje 4 600 regulovaných profesí. Mnoho kvalifikovaných pracovníků žádajících o uznání svých kvalifikací se stále potýká s dlouhými a komplikovanými procedurami; otázky týkající se uznávání diplomů představují 20 % případů, které řeší síť SOLVIT. Směrnice z roku 2005 přinesla určitá zjednodušení, týkající se zejména zjednodušení dočasné mobility kvalifikovaných pracovníků. Je třeba zhodnotit současný systém a posoudit, zda byly možnosti, které uvedená směrnice nabízí, plně využity. Směrnice například doporučila využívání profesního průkazu, aniž by mu udělila skutečný význam. Podobný průkaz by pro některé profese a zainteresované občany mohl představovat přidanou hodnotu. Potřeba kvalifikovaných pracovních sil navíc roste a kvůli klesajícímu podílu ekonomicky aktivních obyvatel jí bude stále těžší vyhovět. Systém musí také zohlednit významné změny, k nimž došlo ve vzdělávacích systémech a systémech odborné přípravy členských států, tak, aby usnadňoval přístup k zaměstnání a návrat do něj. Komise proto zahájila práce na posouzení směrnice z roku 2005, jejichž výsledkem bude v roce 2011 zelená kniha a v roce 2012 revize směrnice.

CS 27 CS

Návrh č. 34: Komise ve spolupráci s členskými státy připraví průkaz pro „mládež v pohybu“ pro usnadnění studia všech mladých lidí v jiném členském státě. Svou internetovou stránku s tématem „Mládež v pohybu“ doplní o informace o dálkovém vzdělávání a o studijních a vzdělávacích příležitostech v Evropě.

Pobyt v zahraničí by se měl stát běžnou etapou vzdělání všech mladých Evropanů, která jim díky novým dovednostem, hlavně jazykovým, následně umožní získat zajímavé zaměstnání. Komise v rámci strategie Evropa 2020 navrhla ve svém sdělení „Mládež v pohybu“ řadu opatření, jejichž cílem je pomoci mladým lidem získat znalosti, dovednosti a zkušenosti potřebné k tomu, aby si našli první zaměstnání. Kromě jiného Komise posuzuje možnost vytvoření evropských studentských mobilitních půjček, aby více mladých Evropanů, zejména těch v nejméně příznivé situaci, mohlo získat zkušenosti z období studia, vzdělávání nebo umístění v podniku v jiné zemi.

Návrh č. 35: Komise v partnerství s členskými státy zajistí realizaci evropského rámce pro kvalifikace. Navrhne doporučení Rady na podporu a uznání mimoškolního vzdělávání („neformální a informální učení“). Dále navrhne vytvoření „evropského pasu osobních dovedností“, v němž bude každý moci popsat své znalosti a dovednosti získané v průběhu celého života. Zavede přechod mezi evropským rámcem kvalifikací a nomenklaturou povolání v Evropě.

I přes úspěch programů, jako je Erasmus, je uznávání akademických diplomů a období vzdělávání v jiných členských státech stále problematické22. V zájmu podpory mobility je nutné zajistit přenositelnost dovedností a znalostí.

2.4. Nová opatření pro sociálně tržní hospodářství

Tato kapitola představuje tři návrhy pro jednotný trh založený na vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství. První z nich, iniciativa pro sociální podnikání, má umožnit uvolnění rezerv existujících talentů a finančních zdrojů v členských státech tím, že spojí odborníky v oblasti řízení a financí s podnikateli, kteří uskutečňují projekty přinášející sociální inovace a přispívají k růstu. Druhý návrh, týkající se právních aspektů, obsahuje iniciativy pro zlepšení právního prostředí, v němž se formují některé činnosti sociálního hospodářství. Poslední návrh se zabývá správou podniků a jejich sociální odpovědností a přináší iniciativu, která nově formuluje roli podniku v současném hospodářství.

Návrh č. 36: Komise v roce 2011 představí iniciativu pro sociální podnikání, jejímž cílem bude podpořit a doprovázet rozvoj inovativních podnikatelských projektů v sociální oblasti jednotného trhu. Využije k tomu zejména sociální hodnocení, označování hodnotící činnosti v oblasti etiky a životního prostředí, veřejné zakázky, zavedení nového režimu pro investiční fondy a „spící“ úspory.

22 Komise v rámci svého programu „Mládež v pohybu“ přijala návrh doporučení Rady KOM(2010) 478

ze dne 15. září 2010, jehož cílem je tyto překážky odstranit.

CS 28 CS

Samostatně jednající podnikatelé i velké společnosti během posledních let uskutečnili projekty přinášející výrazné inovace v sociální oblasti. V tomto prvním desetiletí 21. století jsme byli v celé Evropě a ve světě svědky odhalení obrovského potenciálu inovací v sociálním hospodářství. Tyto projekty, zrozené z iniciativy jednotlivce nebo několika osob, přinesly – aniž by přestaly sledovat logiku vytváření zisku – kreativní řešení velkých sociálně hospodářských problémů, které byly často způsobeny sociálním vyloučením (přístup k zemědělsko-potravinářským produktům, k ubytování, ke zdravotní péči, na trh práce, přístup k bankovním službám, ke službám umožňujícím lepší začlenění zdravotně postižených osob atd.), jakož i stárnutím obyvatelstva. Inovace dosažené prostřednictvím těchto nových modelů podporují hospodářský růst a mají kladné důsledky pro všechny zúčastněné strany (podnikatele, zaměstnance, spotřebitele, investory a další finanční partnery atd.). Mezi faktory přispívající k aktivitě bude rovněž patřit organizace veřejných a soukromých zakázek (nákupní politiky v soukromém sektoru a sociální odpovědnost podniků), lepší přístup k financování (bankovnímu nebo na finančních trzích, zejména za využití „spících“ úspor), zavedení nového režimu pro investiční fondy se záměrem podpořit a zlepšit likviditu investic do projektů se silným inovačním potenciálem v sociální, hospodářské a technologické oblasti ve finančním odvětví a u spotřebitelů finančních produktů a realizace komunikačních nástrojů podle potřeby.

Návrh č. 37: Z důvodů vyplývajících v zásadě z povahy jeho financování, případně z rozhodnutí akcionářů nebo zúčastněných stran podporujících a doprovázejících projekty se silným inovačním potenciálem v sociální, hospodářské a někdy i technologické oblasti formuje sociální hospodářství řada odlišných typů právnických osob (nadace, družstva, vzájemné pojišťovny atd.). Komise navrhne opatření umožňující zlepšit kvalitu dotčených právnických osob, a optimalizovat tak jejich fungování a usnadnit jejich rozvoj v rámci jednotného trhu.

Budou navrženy tyto iniciativy:

- Komise do konce roku 2011 předloží nařízení o statutu evropské nadace.

Činnost nadací prodělala během minulých let výrazný vývoj. Dnes jsou schopny dosáhnout ambiciózních cílů v oblastech, kde se evropská kreativita a inovace staly nezbytnými pro konkurenceschopnost jednotného trhu v globálním světě, zejména v oblasti výzkumu. Administrativní zátěž, registrace v jiném státě, důkazní břemeno uvalené na nadace z jednoho členského státu usazující se v jiném členském státě Unie a obtíže při sdílení finančních prostředků napříč hranicemi Unie jsou natolik významnými překážkami, že v současnosti brání rozvoji nadací v Evropě. Řešením by bylo nařízení o statutu evropské nadace.

- Komise navrhne veřejnou konzultaci (zelenou knihu) na téma nařízení o statutu evropského družstva a v návaznosti na přijetí své hodnotící zprávy v roce 2012 podnikne další kroky.

Družstva mají ve struktuře a dynamice hospodářství velmi významnou úlohu. Kromě jiného poskytují mechanismy jedinečné solidarity mezi svými členy, vytvořené díky pevným akcionářským strukturám upřednostňujícím kulturu silné skupiny, akcionářů z řad zaměstnanců a dlouhodobých investic.

CS 29 CS

- Komise v roce 2011 zahájí studii o situaci vzájemných pojišťoven ve všech členských státech, která se bude zabývat především jejich přeshraničními aktivitami.

Vzájemné pojišťovny existují ve většině evropských zemí, jejich význam se však liší zem od země. Více než 120 milionů občanů je například členem některé z evropských vzájemných zdravotních pojišťoven. V odvětví pojišťovnictví a finančního zprostředkování představuje sektor vzájemných pojišťoven velkou část pracovních míst.

Návrh č. 38: Komise zahájí veřejnou konzultaci (v podobě zelené knihy) ohledně správy podniků. Zahájí také veřejnou konzultaci o možnostech, jak zvýšit transparentnost informací poskytovaných podniky o sociálních a environmentálních aspektech a dodržování lidských práv. Tyto konzultace mohou vést k legislativním iniciativám.

Prvořadý význam má, aby evropské podniky prokázaly maximální odpovědnost, a to jak vůči svým zaměstnancům a akcionářům, tak vůči společnosti celkově. Jejich správu by bylo možné zlepšit, zejména pokud jde o složení a diverzitu správních rad včetně zastoupení žen, dlouhodobé zapojení akcionářů nebo akcionářů z řad zaměstnanců. V zájmu posílení správy podniků a současně jejich sociální a společenské odpovědnosti bude nutné uvažovat o zvýšení transparentnosti, zejména v oblasti lidských práv a udržitelného rozvoje, jakož i o opatřeních pro lepší fungování podniků, s cílem především více zapojit zaměstnance, zlepšit vztahy s akcionáři a usnadnit přesnější oceňování podniků ze strany finančních trhů.

2.5. Jednotný trh ve službách spotřebitelů

Jednotný trh musí pro evropské spotřebitele představovat přidanou hodnotu a nabídnout jim rozmanité zboží a služby vysoké kvality. Zvláštní důraz musí být kladen na přístup k bankovním produktům, jenž z velké části podmiňuje možnost se v rámci jednotného trhu volně pohybovat nebo pracovat. Konečně orgány dozoru musí zajistit evropským spotřebitelům vysoce spolehlivou ochranu proti veškerému riziku spojenému s kvalitou nabízených výrobků nebo služeb.

Spotřebitelům často chybí informace, jež by jim umožnily zvolit dobrou cenu nebo si správně vybrat produkt, protože informace mohou být předloženy způsobem, který činí porovnání obtížným či nejasným. Zvláště k tomu dochází u přeshraničních nabídek a poplatků za dodání. V současnosti spotřebitelé neznají při nakupování vše, co je třeba, aby si mohli vybrat informovaným způsobem. Komise vypracuje hodnocení současných postupů, které se uplatňují na internetových stránkách porovnávajících ceny, a vypracuje pokyny pro internetové stránky, které porovnávají ceny, na základě nejlepších postupů a zkušeností členských států.

Návrh č. 39: V roce 2011 vypracuje Komise víceletý akční plán o rozvoji evropského dohledu nad trhem. Ve spolupráci s celními službami a orgány dohledu nad trhy členských států Komise dále připraví v roce 2011 pokyny pro celní kontroly v oblasti bezpečnosti produktů. Komise rovněž navrhne revizi směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, aby tak zajistila soudržný a účinný rámec pro bezpečnost spotřebního zboží v EU.

CS 30 CS

Evropští občané vyžadují, aby jejich zdraví a jejich práva byly chráněny v celé EU, zvláště pokud se jedná o ohrožení nebo rizika, kterým nemohou čelit jako jednotlivci. Komise proto v zájmu bezpečnosti výrobků v EU posílí dohled nad trhem. Tohoto cíle chce dosáhnout pomocí akčního plánu, který by měl být zahájen v roce 2011. Úkolem bude posílit spolupráci vnitrostátních orgánů dohledu nad trhem, aby bylo zajištěno, že zboží, které se na jednotném trhu volně pohybuje, je pro spotřebitele bezpečné a spolehlivé. Budou tak zaručeny rovné podmínky hospodářské soutěže, které umožní poctivým podnikům plně těžit z příležitostí na trhu, který čítá 500 milionů spotřebitelů. Komise navíc navrhne přezkum směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, aby tak vytvořila soudržný a účinný rámec dohledu nad trhem v zájmu bezpečnosti spotřebního zboží v EU.

Návrh č. 40: Na začátku roku 2011 přijme Komise legislativní návrh o přístupu k určitým základním bankovním službám. Do konce roku 2011 rovněž vyzve bankovní sektor k předložení návrhu samoregulace, který by měl za cíl zlepšit transparentnost a porovnatelnost bankovních poplatků.

Občané, zejména studenti, se setkávají s problémy, když si otevírají bankovní účet nebo chtějí získat platební kartu v členském státě, kam se nedávno přistěhovali nebo kde nemají bydliště. Finanční instituce obhajují tato odmítnutí tím, že jisté kategorie potenciálních spotřebitelů vyžadují zvláštní pečlivost, jelikož představují pro banku zvýšené riziko. Uvádějí také, že nejsou schopny získat přesný přehled o historii splácení úvěrů takového dlužníka. Nicméně v mnoha případech nelze odmítnutí otevřít bankovní účet považovat za odůvodněné a přiměřené. Nedostatečná transparentnost bankovních poplatků ostatně tvoří v oblasti maloobchodních finančních služeb jednu z největších překážek. Zákazníci nemohou porozumět cenám svých bankovních účtů a porovnat je, což je odrazuje od toho, aby vyměnili svůj účet za účty levnější. Spotřebitelé v členských státech, kde jsou bankovní poplatky složité a netransparentní, tak platí vyšší poplatky, než by měli. Větší transparentnost tak představuje předpoklad pro přeshraniční transakce a pro úspěšné fungování jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA). Z rozboru 224 bank, který pokud jde o vklady zákazníků, pokryl 81 % maloobchodního bankovního trhu, vyplynulo, že u 66 % jejich internetových stránek je potřeba mít doplňující informace k tomu, aby bylo možné určit cenu bankovního účtu. Tento rozbor také ukázal, že rozdíly v cenách na úrovni Evropské unie jsou u bankovních účtů mnohem výraznější než u jiných služeb.

Návrh č. 41: Do konce února 2011 navrhne Komise směrnici, kterou má být vytvořen integrovaný jednotný trh pro hypoteční úvěry s vysokou úrovní ochrany spotřebitelů.

Trh retailových finančních služeb je odvětvím, kterého spotřebitelé dosud nemohou zcela využít. Se změnou poskytovatele těchto služeb často váhají nebo mají příliš málo informací k tomu, aby mohli porovnat dostupné nabídky. Pokud hledají poskytovatele za hranicemi, obtíže narůstají ještě více. Souběžně s probíhajícími strukturálními reformami musí změny ve finančním odvětví nadále pokračovat, aby se důvěra spotřebitelů v retailové finanční trhy zvýšila. Jsou to jedny z překážek, které se občanů v každodenním životě nejvíce dotýkají. Evropské hypoteční trhy mají pro miliony evropských občanů zásadní význam, jelikož hypoteční úvěr představuje jedno z nejdůležitějších finančních rozhodnutí v životě, kterým přijímají finanční závazek na několik desetiletí. Nezodpovědné jednání hospodářských subjektů může oslabit základy finančního systému a mít potenciálně závažné sociální a ekonomické následky. Integrace hypotečních trhů je rovněž stále omezená. Úroveň přímých

CS 31 CS

přeshaničních úvěrů zůstává nízká a nadále zde existují podstatné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o cenu, výběr produktů a přístup k právním předpisům, které se vztahují na různé dotyčné subjekty, jako jsou nebankovní věřitelé a zprostředkovatelé úvěru. Věřitelé a zprostředkovatelé úvěru narážejí na překážky, které jim zabraňují provádět činnost v jiném členském státě nebo nepřiměřeně zvyšují jejich náklady. Stejně tak občané narážejí na překážky, pokud se snaží získat hypoteční úvěr od věřitele v jiném členském státě či dokonce od věřitele se sídlem ve stejném členském státě, ale k zakoupení nemovitosti, která se nachází jinde v EU, a takové úvěry jsou jim často odmítnuty. Hledání lepších cen nebo produktů v různých členských státech je rovněž obtížné, někdy přímo nemožné, protože chybí srovnatelné informace. Integrace evropských hypotečních trhů by podpořila finanční stabilitu a přinesla by spotřebitelům značné výhody. To by vedlo k větší efektivitě hypotečních věřitelů a dostupnosti většího výběru produktů.

Návrh č. 42: Komise přijme do konce roku 2010 sdělení, jehož cílem bude určit a odstranit daňové překážky, na které evropští občané dosud narážejí.

Některé překážky, které zabraňují občanům, aby se mohli volně pohybovat, usazovat a nakupovat zboží a služby po celé EU, plynou z problémů v oblasti daní. Tyto problémy mohou spočívat v obtížném získávání úlev v případě dvojího zdanění z toho důvodu, že oblast působnosti dohod v oblasti dvojího zdanění je omezená, tyto dohody chybí, daňové předpisy jsou diskriminační nebo se různé daňové systémy překrývají, a také v problémech v případě, že občané čelí daňovým předpisům dvou nebo více států a žádají o snížení nebo vrácení daně. Obtíže mohou zvláště vyvstat pro přeshraniční pracovníky v oblastech zdanění automobilů, důchodů a dědictví.

Návrh č. 43: V roce 2012 přijme Komise návrh na změnu nařízení o právech cestujících v letecké dopravě, zvláště s ohledem na dopady nedávné krize způsobené islandskou sopkou, a pokud bude přijat legislativní návrh o odvětví silniční dopravy (autobusy a dálkové autokary), vypracuje rovněž sdělení o právech cestujících ve všech dopravních prostředcích.

Přestože již existují právní předpisy, zejména pro leteckou, železniční a brzy také námořní dopravu, práva cestujících se v různých dopravních prostředcích stále liší a nejsou vždy dopravcem respektována. Tato situace vytváří riziko narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu a poškozuje cíl, kterým je zajistit dostatečně jednotnou kvalitu služeb a který je v zájmu občanů, ale také evropského hospodářství jako celku.

3. DIALOG, PARTNERSTVÍ, HODNOCENÍ – NÁSTROJE DOBRÉ SPRÁVY JEDNOTNÉHO TRHU

Jednotný trh nepatří evropským institucím nebo jen několika velkým celoevropským skupinám, ale vyvíjí se podle toho, jak každý Evropan denně pracuje, spoří, nakupuje, investuje atd. Vytvoření a používání jednotného trhu závisí skutečně na samotných Evropanech.

Hlavním cílem tohoto aktu je navrhnout nový rámec dialogu, aby úvahy o právních předpisech a jejich provádění sloužily právě Evropanům. Úkolem Komise je podávat návrhy a podněty, být místem dialogu a debat, a tím aktivně přispívat k tomu, aby jednotný trh

CS 32 CS

znovu získal smysl a mohl Evropanům nabízet více. Evropský parlament a Rada mají za úkol podle svých příslušných kompetencí rozhodovat o krocích, které se mají provést na úrovni států.

Tento Akt o jednotném trhu ovšem neuspěje, pokud se tento postup navrhování, rozhodování, provádění a sledování neotevře více a v dřívějších fázích dalším partnerům.

Mnohé z návrhů tohoto aktu, například opatření týkající se veřejné služby nebo daňových záležitostí, se dotýkají pole působnosti členských států a jejich místních a regionálních samospráv. To je hlavní důvod, proč musí být všechny územní úrovně politiky zapojeny do správy jednotného trhu a účastnit se jí, v souladu s jejich aktivní účastí na politice soudržnosti.

Předseda Komise José Manuel Barroso vytvoření tohoto Aktu o jednotném trhu odhodlaně prosazoval, aby tak strategie Evropa 2020 měla větší šance na úspěch a aby mohla být operačním způsobem provedena hlavní doporučení Evropského parlamentu a zprávy Maria Montiho. Tento akt má povzbudit Evropskou komisi, aby dosáhla výsledků, má vnést novou činorodost k přípravě budoucnosti a posílit Evropu, aby byla schopna čelit výzvám.

Tento akt a jeho provedení se bezesporu nesou v duchu pevného odhodlání vést dialog, zakládat partnerství se zúčastněnými stranami a objektivně hodnotit výsledky.

Účinek se nenařizuje, ale buduje. Komise se proto nebude stranit žádné, ani té nejsložitější diskuze s evropskými politickými stranami, vládami a vnitrostátními parlamenty, samosprávami, občanskou společností, odbory a podniky, spotřebiteli, sdruženími atd. a bude úzce spolupracovat s Výborem regionů a Hospodářským a sociálním výborem.

Tento akt navrhuje padesát akcí s časovými lhůtami pro fáze konzultací, které Komise povede v souladu se zásadami inteligentní regulace. Transparentním způsobem a s vědomím odpovědnosti Komise vyzývá všechny své partnery, aby se na tyto fáze dialogu připravili, přispěli svými úvahami a přisvojili si budoucnost našeho velkého jednotného trhu.

Komise musí i nadále plnit svou úlohu v dohledu a řádném provádění politik jednotného trhu. Je si vědoma úsilí, které vyžaduje od členských států pro vytváření jednotnějšího a konkurenceschopnějšího trhu. Bude i nadále naslouchat, ale též bdít nad výsledky.

Návrh č. 44: Komise a členské státy budou spolupracovat na dalším vývoji vnitřního trhu tím, že posílí postup hodnocení acquis, zejména na základě procesu „vzájemného hodnocení“ směrnice o službách, jež v členských státech a Komisi právě probíhá. Zkušenosti z procesu vzájemného hodnocení směrnice o službách se pak využijí i pro další klíčové právní předpisy vnitřního trhu.

Komise bude pokračovat v hodnocení a využije přitom konkrétních získaných zkušeností, vyzkouší a posílí propojení mezí existujícími nástroji (dohled nad trhem, odvětvové výzkumy, srovnávací tabulka spotřebitelů atd.) V této souvislosti Komise pravidelně představí seznam („Top 20“) očekávání aktérů jednotného trhu (podniků, spotřebitelů, pracovníků, studentů, důchodců). Tento seznam bude působit jako barometr stavu jednotného trhu a jeho praktického fungování.

CS 33 CS

Kromě toho bude Komise pravidelně hodnotit stav jednotného trhu ve spolupráci se všemi zúčastněnými aktéry a zorganizuje proto společně s Evropským parlamentem každoročně Fórum o jednotném trhu, za účasti dalších institucí, zástupců členských států (včetně regionální a místní úrovně), národních parlamentů, občanů a zúčastněných stran. První fórum se bude konat v roce 2011.

Návrh č. 45: Na začátku roku 2011 představí Komise strategii, která by měla v roce 2011 rozšířit systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) na další legislativní oblasti a směřovat k vytvoření skutečné elektronické komunikační sítě evropských správních orgánů. Tato strategie bude předmětem legislativního návrhu.

Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) byl navržen jako flexibilní podpůrný nástroj pro správní spolupráci ku prospěchu rozdílných odvětvových právních předpisů. V současnosti je využíván pro směrnici o odborných kvalifikacích a směrnici o službách. Aby byly možnosti systému IMI plně využity, musí být vypracována jasná strategie, díky níž by se tento systém uplatnil i v dalších odvětvích a vytvořila by se propojení mezi systémem IMI a jinými nástroji informačních technologií. Tato strategie bude podrobněji popsána ve sdělení Komise. Největší překážkou pro rozšíření systému IMI je chybějící právní základ, který by zcela uspokojil osoby zodpovědné za ochranu údajů na evropské i vnitrostátní úrovni. Aby zde došlo k nápravě, bude se diskutovat o vhodnosti návrhu nařízení. Takový návrh by stanovil pravidla pro zacházení s údaji a další podmínky používání systému IMI, a umožnil by tak správní spolupráci v oblastech, kde je to k provádění práva vnitřního trhu nezbytné, avšak platné právo to výslovně nestanoví.

Návrh č. 46: V roce 2011 předloží Komise návrh o používání alternativních způsobů řešení sporů v EU. V této souvislosti Komise přijme v roce 2011 doporučení o síti systémů alternativních řešení sporů pro finanční služby. Tyto dvě iniciativy mají zajistit, že budou k dispozici jednoduché mimosoudní opravné prostředky s dobrým poměrem ceny a efektivity, kterými by se řešily přeshraniční spory v oblasti spotřeby. V roce 2012 navrhne Komise evropský systém řešení sporů po internetu pro digitální transakce. Kromě toho povede Komise v období 2010–2011 veřejnou konzultaci o evropském přístupu ke kolektivnímu odškodnění, aby určila možnosti, které by se mohly využít v právním rámci Evropské unie a v právních řádech členských států.

Pokud usilujeme o to, aby spotřebitelé mohli nakupovat v jiném členském státě za plné důvěry a těžili z práv, která jim evropské právní předpisy udělují, je třeba, aby měli jistotu, že v případě problémů budou moci obdržet náhradu. Práva, u kterých nejsme schopni zajistit, že budou v praxi dodržována, pozbývají cenu. Nedávný průzkum odhadl ztráty způsobené evropským spotřebitelům z důvodu problému se zakoupeným zbožím nebo službou na 0,3 % evropského ročního HDP. Alternativní způsoby řešení konfliktů a pomoci v případě stížností, jako jsou evropská spotřebitelská centra, mohou spotřebitelům přinést snadné, rychlé a levné řešení a zachovat dobré vztahy mezi podniky a jejich zákazníky. Spotřebitelé a podniky nicméně nejsou o stávajících systémech alternativních řešení sporů dostatečně informováni a v některých odvětvích navíc tyto systémy úplně chybí. Například v odvětví finančních služeb nemají spotřebitelé často jinou volbu než uchýlit se k nákladným a složitým soudním řízením. V některých státech neexistují mechanismy mimosoudního řešení sporů. Stávající mechanismy se navíc doposud neukázaly jako dostatečně účinné pro přeshraniční případy. Síť

CS 34 CS

FIN-NET tedy obsahuje mezery v zeměpisném pokrytí i pokrytí jednotlivých odvětví, které je nezbytně třeba zaplnit. Kromě toho není vždy jednoduché uplatnit kolektivní žalobu, ať před soudem či mimosoudní cestou. Pokud neexistují rovné podmínky pro hospodářskou soutěž, podniky mohou trpět jejím narušením. Příležitosti k dosažení úspor z rozsahu spojováním žalob zůstávají však nevyužité. Zlepšení mechanismů alternativních řešení sporů mezi spotřebiteli a podniky, zejména v oblasti finančních služeb, by přineslo podstatné výhody spotřebitelům, posílilo důvěru spotřebitelů a přispělo k rozvoji jednotného trhu.

Návrh č. 47: Ve spolupráci s členskými státy vypracuje Komise rozhodnější politiku pro respektování pravidel jednotného trhu. Komise se zavazuje připravit plány transpozice a projekty ohledně srovnávací tabulky pro legislativní návrhy stanovené aktem a snížit průměrnou délku vyřizování případů nesplnění povinnosti. Komise vyzývá členské státy, aby snížily svůj deficit provádění směrnic o jednotném trhu na 0,5 % a předložily své srovnávací tabulky s prováděcími opatřeními.

Bylo vynaloženo a stále se vynakládá značné úsilí na posílení partnerství Komise a členských států ve správě jednotného trhu, zejména provedením „doporučení o partnerstvích“ z roku 200923. Soustavné úsilí vyvíjené ke zlepšení provádění pravidel jednotného trhu přineslo ovoce, jak prokázala například nízká úroveň průměrného deficitu provádění v nejnovějším žebříčku výsledků pro vnitřní trh24.

Navzdory tomuto úsilí je však kromě lhůt stanovených směrnicemi průměrně třeba dalších sedmi měsíců na to, aby byly směrnice zcela provedeny25. Zveřejněné statistiky uvádějí, že zpoždění v oznamování prováděcích opatření za rok 2008 bylo 36 %, za rok 2009 31 % a za rok 2010 30 %26. Nedostatky však nadále existují, zejména skutečnost, že vnitrostátní právní předpisy nejsou vždy v souladu se směrnicemi, které provádějí. Problémem, kterým bude rovněž nutno se zabývat, je délka formálních řízení o nesplnění povinnosti vedených Komisí a značné prodlevy v provádění rozsudků Soudního dvora vnitrostátními orgány. Bude rovněž nezbytné věnovat více pozornosti otázkám provádění pravidel již v době jejich přípravy a hodnocení a/nebo změn. Komise dá k dispozici podpůrné nástroje, například systematické zavedení plánů provedení pro legislativní návrhy uvedené v aktu. Díky těmto plánům se na obtíže provádění upozorní již v raném stadiu.

Je nezbytně nutné obnovit úsilí k provádění a dodržování předpisů, zejména proto, že se jedná o základní podmínku dobrého fungování jednotného trhu, neboť pravidla musejí být pro všechny stejná. Předpokládá to rozhodné partnerství a spolupráci s členskými státy proto, aby se deficit provádění nadále snižoval. Je nutná vzájemná angažovanost k ověření souladu vnitrostátního práva s nejdůležitějšími předpisy jednotného trhu prostřednictvím systematického využití srovnávacích tabulek, které musí být přístupné občanům a podnikům. Komise členským státům poskytne takové tabulky pro každou novou prioritní směrnici, kterou uvádí tento akt. Je rovněž nutno se spojit ve snaze o to, aby se stanovením společných

23 Doporučení Komise ze dne 29. června 2009 o opatřeních ke zlepšení fungování jednotného trhu

(2009/524/EC) 29.6.2009. 24 Viz Žebříček výsledků pro vnitřní trh, č. 21. 25 Viz Žebříček výsledků pro vnitřní trh, č. 21. 26 Čísla pocházejí z počtu zahájených řízení o nesplnění povinnosti, který se zakládá na údajích

zveřejněných na adrese: http://ec.europa.eu/community_law/directives/directives_communication_en.htm

CS 35 CS

ambiciózních cílů urychlila řízení o nesplnění povinnosti vedená Komisí a uvádění do souladu s rozsudky Soudního dvora, jakož i ve snaze o rozvoj systematického používání alternativních způsobů řešení konfliktů, jako jsou SOLVIT a EU PILOT.

Návrh č. 48: Komise posílí konzultace a dialog s občanskou společností při přípravě a provádění znění předpisů. Zvláštní pozornost bude věnována tomu, aby při konzultacích, které předcházejí přijetí návrhů, a zejména při práci ve skupinách odborníků, byly zohledněny názory spotřebitelů, nevládních organizací, odborů, podniků, spořitelů, uživatelů a místních samospráv.

Příspěvky od široké škály zúčastněných stran politiku jednotného trhu jistě obohatí. Jen malá část příspěvků, které Komise dostává, v současnosti pochází od těch, kdo se daným odvětvím nezabývají profesně. Stanovisko spotřebitelů, malých investorů, malých podniků, zástupců zaměstnanců, nevládních organizací a zástupců místních samospráv může přinést užitečný pohled na provádění opatření v praxi a pomoci určit, zda navrhované politiky mohou konkrétně nabídnout občanům zlepšení.

Návrh č. 49: V roce 2010 bude Komise nadále propagovat jednotné kontaktní místo, které na internetu, po telefonu nebo osobně poskytne občanům a podnikům informace a přístup k asistenčním službám týkajícím se práv, která jim jednotný trh propůjčuje, a za tímto účelem bude rozvíjet portál „Vaše Evropa“ a lépe ho sladí s portálem „Europe Direct“. Komise také posílí partnerství s členskými státy, aby prostřednictvím tohoto jednotného kontaktního místa byly rovněž přístupné informace o vnitrostátních předpisech a postupech.

Mnohé zprávy poukazují na to, že občané svá práva dobře neznají a nevědí, na koho se obrátit, aby se jich v případě problémů domáhali, a to přesto, že existuje velké množství oficiálních informačních zdrojů a že Komise zřídila asistenční systém. Vzhledem k tomuto zjištění byl portál „Vaše Evropa“ přeměněn na jednotné kontaktní místo a informace byly zcela přeformulovány z pohledu uživatelů. Cílem pro následující měsíce je Evropany s tímto portálem seznámit a rozšířit dostupné informace, aby byl ještě užitečnější, zvláště pak poskytnout informace o vnitrostátní situaci (přesnou situaci v každém členském státě, požadované formality, nejbližší kontaktní místa atd.). Nebude to však možné bez aktivní spolupráce členských států.

Návrh č. 50: Komise ve spojení s členskými státy podpoří neformální nástroje řešení problémů, zejména upevní a posílí projekt „EU Pilot“, síť SOLVIT a sítě evropských spotřebitelských center. Pokud jde o SOLVIT, na základě hodnocení z roku 2010 Komise vypracuje v roce 2011 konkrétní návrhy. V dlouhodobějším výhledu prozkoumá podmínky možného společného vývoje těchto nástrojů a dalších alternativních mechanismů řešení konfliktů a vytvoří mezi nimi užší spojení, aby se ujistila, že v dlouhodobém horizontu se budou moci všemi problémy spojenými s jednotným trhem zabývat lépe.

Po osmiletém fungování sítě SOLVIT narostl počet případů více než desetinásobně a centra se zabývají stále rozličnějšími případy, které jdou někdy až za rámec jejich mandátu. Aby se

CS 36 CS

zaručilo optimální fungování této sítě v budoucnu, bude třeba se znovu zamyslet nad mandátem sítě SOLVIT, nad prostředky, které zaručí kvalitu jeho výkonů, a nad vztahy s dalšími nástroji řešení problémů. Tyto úvahy nejen vyřeší postavení sítě SOLVIT, ale rovněž umožní učinit pokrok v dlouhodobějším horizontu směrem k situaci, kdy by existoval systém rychlého a neformálního řešení sporů pro každý problém, na který občan nebo podnik na jednotném trhu narazí. Co se týče sítě evropských spotřebitelských center, tato síť bude zhodnocena a v roce 2011 budou předloženy konkrétní návrhy o jejím dalším vývoji. Projekt „EU Pilot“ pak usiluje o zajištění úzké spolupráce s členskými státy k co nejrychlejšímu vyřešení problémů s prováděním práva jednotného trhu, aniž by se využila řízení o nesplnění povinnosti. Rozličnost a rozsah přetrvávajících problémů vyžadují, aby tato iniciativa byla posílena. Komise zahájila iniciativu směřující k tomu, aby působnost tohoto projektu byla rozšířena ze 24 na 27 členských států.

ZÁVĚR: EVROPSKÁ VEŘEJNÁ DEBATA

Cílem tohoto aktu je obnovit mezi Evropany důvěru v jejich velký trh, aby se znovu stal nástrojem ve službě růstu a umožnil nám čelit výzvám. Komise především navrhuje spustit celkový proces: posílit sociálně tržní hospodářství tím, že se do srdce jednotného trhu znovu postaví Evropané, aby se v něj obnovila důvěra; rozvíjet tržní politiky ve službě udržitelného a spravedlivého růstu; a zavést nástroje dobré správy, dialogu, partnerství a hodnocení. Tento globální koncept si vyžádá koordinovanou práci Komise a ostatních institucí, jakož i posílenou kontrolu. To se nedotkne systémů kontroly zavedených v rámci stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. Tento společný postup zavazuje Komisi, ale také Parlament a Radu v rámci jejich příslušných úloh a vlastních postupů. Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů otevřou debatu pro volené místní zástupce, sociální a hospodářské partnery, sdružení a aktéry občanské společnosti. Tento Akt pro jednotný trh bude nadto předložen v nadcházejících měsících k diskuzi po celé Evropě. Příslušné jazykové verze tohoto aktu budou zaslány všem členům evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů, regionálním orgánům včetně nejvzdálenějších regionů, jakož i sociálním partnerům a hospodářským a sociálním subjektům a občanské společnosti. Zúčastněným stranám budou zpřístupněny zvláštní informační nástroje.

Takto budou vytvořeny podmínky pro skutečnou evropskou veřejnou debatu o otázkách vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství.

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby předložily svá stanoviska k oživení jednotného trhu, a zejména k padesáti opatřením navrženým v tomto dokumentu, na adrese http://ec.europa.eu/internal_market/smact. Zúčastněným stranám budou zpřístupněny zvláštní informační nástroje.

Příspěvky musí Komise obdržet nejpozději 28. února 2011. Na základě získaných odpovědí navrhne Komise, aby se zpečetil závazek ostatních institucí o konečné verzi aktu.

Obdržené příspěvky budou zveřejněny na internetu. Doporučujeme vám seznámit se s prohlášením o ochraně soukromí, které se nachází na výše uvedené internetové adrese a v kterém naleznete informace o tom, jak bude nakládáno s vašimi osobními údaji a příspěvky.

Komise si přeje, aby se v návaznosti na tuto veřejnou debatu a na základě jejích výsledků všechny evropské instituce začátkem roku 2011 zavázaly, že z tohoto aktu a jeho 50 opatření

CS 37 CS

učiní definitivní politický akční plán na období 2011–2012. Jeho uskutečnění umožní dynamickým způsobem oslavit 20. výročí jednotného trhu koncem roku 2012.

Po uskutečnění iniciativ obsažených v aktu nastane v roce 2012 čas k hodnocení jeho provádění a výsledků dosažených v oblasti udržitelného růstu a posílení důvěry Evropanů v jednotný trh. Ke zhodnocení těchto výsledků budou vypracovány ukazatele, které by mohly například měřit:

– vývoj nákladů na udělení patentu;

– objem zboží, které bylo předmětem obchodu mezi členskými státy, vyjádřený v procentech HDP EU;

– procentní podíl přeshraničních služeb na HDP EU a počet podniků usazených v jiném členském státě, než je členský stát, kde mají hlavní sídlo;

– počet veřejných orgánů propojených pomocí Systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) a počet vložených žádostí; a

– procentní podíl zboží a služeb koupených přes internet přeshraničním způsobem.

Na základě tohoto hodnocení zváží Komise druhou etapu prohloubení jednotného trhu, v jejímž průběhu bude možné na takto obnoveném jednotném trhu identifikovat další zdroje růstu. Komise za tímto účelem provede důkladný výzkum, šetření a rozbor.

CS

38

C

S

1. U

drži

teln

ý, sp

rave

dliv

ý a

siln

ý rů

st v

par

tner

ství

s po

dnik

y

1.1

Podp

ora

a oc

hran

a kr

eativ

ity

Náv

rh č

. 1

Evro

pský

par

lam

ent a

Rad

a by

měl

y uč

init

nezb

ytné

kro

ky k

přij

etí n

ávrhů

ohle

dně

pate

ntu

Evro

pské

un

ie, o

dpov

ídaj

ícíh

o ja

zyko

vého

rež

imu

a je

dnot

ného

sys

tém

u ře

šení

sou

vise

jícíc

h sp

orů.

Cíle

m je

, ab

y pr

vní p

aten

ty E

U b

yly

vydá

ny v

roce

201

4.

Lhůt

a ne

ní

stan

oven

a.

Uni

e in

ovac

í

Náv

rh č

. 2

Kom

ise

v ro

ce 2

011

navr

hne

rám

covo

u sm

ěrni

ci o

spr

ávě

auto

rský

ch p

ráv,

aby

se

otevře

l přís

tup

k ob

sahů

m o

nlin

e, a

přit

om s

e zl

epši

ly ř

ízen

í, tra

nspa

rent

nost

a e

lekt

roni

cká

sprá

va a

utor

skýc

h pr

áv.

Kom

ise

také

nav

rhne

směr

nici

týka

jící s

e os

iřelý

ch děl

.

2011

D

igitá

lní a

gend

a pr

o Ev

ropu

Náv

rh č

. 3

Kom

ise

roku

201

0 na

vrhn

e akčn

í pl

án p

roti

padě

late

lstv

í a

pirá

tstv

í, je

nž b

ude

obná

šet

opatře

ní

legi

slat

ivní

i n

eleg

isla

tivní

. K

romě

toho

v r

oce

2011

pře

dlož

í le

gisl

ativ

ní n

ávrh

y ze

jmén

a pr

o př

izpů

sobe

ní le

gisl

ativ

ního

rám

ce p

otře

bám

vyt

voře

ným

rozv

ojem

inte

rnet

u, ja

kož

i pro

lepš

í čin

nost

ce

lní s

práv

y v

této

obl

asti,

a z

novu

pro

věří

svou

stra

tegi

i u p

rosa

zová

ní p

ráv

k du

ševn

ímu

vlas

tnic

tví

ve tř

etíc

h st

átec

h.

2010

/201

1In

tegr

ovan

á prům

yslo

vá

polit

ika

1.2

Pros

azov

ání n

ovýc

h ce

st k

udr

žite

lném

u ro

zvoj

i

Náv

rh č

. 4

Kom

ise

a čl

ensk

é st

áty

budo

u sp

olup

raco

vat

na d

alší

m v

ývoj

i vn

itřní

ho t

rhu

služ

eb n

a zá

kladě

post

upu

„vzá

jem

ného

hod

noce

ní“

směr

nice

o s

lužb

ách,

kte

rou čl

ensk

é st

áty

a K

omis

e pr

ávě

prov

ádí.

Kom

ise

navr

hne

v ro

ce 2

011

konk

rétn

í op

atře

ní p

ro t

ento

cíl,

vče

tně

opatře

ní v

odvět

ví s

luže

b po

dnikům

.

2011

Náv

rh č

. 5

Kom

ise

do k

once

rok

u 20

11 přik

ročí

k in

icia

tivám

s c

ílem

roz

voje

ele

ktro

nick

ého

obch

odu

na

vnitř

ním

trhu

. Bud

ou z

aměř

eny

zejm

éna

na p

robl

émy,

s n

imiž

se

setk

ávaj

í spo

třebi

telé

v d

igitá

lní

ekon

omic

e. B

udou

zah

rnov

at s

děle

ní o

fun

gová

ní e

lekt

roni

ckéh

o ob

chod

u a

dále

hla

vní s

měr

y pr

o čl

ensk

é st

áty

k za

jiště

ní e

fekt

ivní

ho u

platňo

vání

ust

anov

ení s

měr

nice

o s

lužb

ách,

jež

se tý

ká p

otírá

ní

disk

rimin

ace

příje

mců

služ

eb z

dův

odu

jejic

h st

átní

přís

lušn

osti

nebo

mís

ta p

obyt

u.

2011

D

igitá

lní a

gend

a pr

o Ev

ropu

Zprá

va o

obča

nstv

í

Náv

rh č

. 6

Kom

ise

v ro

ce 2

011

navr

hne

změn

u le

gisl

ativ

ního

rám

ce p

ro n

orm

aliz

aci,

aby

se n

orm

aliz

ační

říze

ní

stal

o úč

inně

jším

, ef

ektiv

nějš

ím a

par

ticip

ativ

nějš

ím a

aby

se

rozš

ířila

půs

obno

st t

ohot

o říz

ení

na

2011

In

tegr

ovan

á prům

yslo

vá

CS

39

C

S

odvě

tví s

luže

b.

polit

ika

Uni

e in

ovac

í

Dig

itáln

í age

nda

pro

Evro

pu

Náv

rh č

. 7

Kom

ise

v ro

ce 2

011

přijm

e bí

lou

knih

u o

dopr

avní

pol

itice

, je

ž na

stín

í sé

rii o

patře

ní u

rčen

ých

zejm

éna

k od

stra

nění

zby

tkov

ých

přek

ážek

, je

ž by

ly z

jiště

ny m

ezi

náro

dním

i dr

uhy

a sy

stém

y do

prav

y.

2011

In

tegr

ovan

á prům

yslo

vá

polit

ika

Náv

rh č

. 8

Kom

ise

v ro

ce 2

011

přijm

e ná

vrh

revi

ze s

měr

nice

o e

nerg

etic

ké d

ani,

aby

tato

směr

nice

lép

e od

ráže

la k

limat

ické

a e

nerg

etic

ké c

íle E

U v

e fis

káln

ím k

onte

xtu

a za

loži

la přit

om m

inim

ální

saz

by

spotře

bní d

aně

na e

mis

ích

CO

2 a n

a en

erge

tické

hod

notě

.

2011

Náv

rh č

. 9

Kom

ise

navr

hne

inic

iativ

u pr

o zř

ízen

í sku

piny

na

vyso

ké ú

rovn

i pro

slu

žby

podn

ikům

, jež

by

měl

a st

udov

at n

edos

tatk

y trh

u, o

tázk

y no

rmal

izac

e, in

ovac

e a

mez

inár

odní

ho o

bcho

du v

odvět

vích

, jak

o je

lo

gist

ika,

sprá

va z

aříz

ení,

mar

ketin

g a

rekl

ama.

Náv

rh č

. 10

Kom

ise

před

rok

em 2

012

proz

koum

á m

ožno

st i

nici

ativ

y o

ekol

ogic

ké s

topě

pro

duktů

s cíle

m

reag

ovat

na

prob

lém

eko

logi

ckéh

o do

padu

pro

duktů,

vče

tně

emis

í C

O2.

Inic

iativ

a pr

ozko

umá

pros

tředk

y k

vytv

ořen

í spo

lečn

é ev

rops

ké m

etod

olog

ie p

ro v

yhod

noco

vání

a o

znač

ován

í pro

duktů.

2012

In

tegr

ovan

á prům

yslo

vá

polit

ika

Náv

rh č

. 11

K

omis

e na

zač

átku

roku

201

1 př

edlo

ží p

lán

ener

getic

ké úči

nnos

ti s

cíle

m v

yuží

t pot

enci

ál z

načn

ých

ener

getic

kých

úsp

or tí

m, ž

e se

dop

lní s

táva

jící p

oliti

ky v

e vš

ech

odvě

tvíc

h ná

ročn

ých

na s

potře

bu

ener

gie.

2011

1.3

Podp

ora

mal

ých

a stře

dníc

h po

dniků

Náv

rh č

. 12

Kom

ise

v ro

ce 2

011

přijm

e akčn

í plá

n ke

zle

pšen

í přís

tupu

MSP

na

kapi

tálo

vé tr

hy. T

ento

plá

n bu

de

obsa

hova

t opa

tření

s c

ílem

zle

pšit

vidi

teln

ost M

SP s

měr

em k

inve

storům

, roz

vino

ut úči

nnou

síť

bur

z ne

bo r

egul

ovan

ých

trhů

spec

iálně

zaměř

enýc

h na

MSP

a n

a vě

tší

přiz

půso

bení

MSP

pov

inno

stem

kó

tace

a p

ublic

ity.

2011

Uni

e in

ovac

í

CS

40

C

S

Náv

rh č

. 13

Kom

ise

do k

once

rok

u 20

10 v

yhod

notí

inic

iativ

u tý

kajíc

í se

MSP

(„S

mal

l B

usin

ess

Act

“, t

j. in

icia

tivu

na p

odpo

ru m

alýc

h a

stře

dníc

h po

dniků)

, aby

mim

o jin

é za

jistil

a po

užív

ání z

ásad

y „T

hink

Sm

all F

irst“

(„Z

elen

ou m

alým

a s

tředn

ím p

odni

kům

Ҭ)

v po

litic

e a

v le

gisl

ativ

ním

pro

cesu

a tě

sně

prop

ojila

inic

iativ

u „S

mal

l Bus

ines

s Act

“ se

stra

tegi

í Evr

opa

2020

.

2010

In

tegr

ovan

á prům

yslo

vá

polit

ika

Náv

rh č

. 14

Kom

ise

v ro

ce 2

011

navr

hne

revi

zi s

měr

nic

o úč

etní

ch s

tand

arde

ch, a

by s

e zj

edno

duši

ly p

ožad

avky

na

úče

tní v

ýkaz

nict

ví a

zm

enši

la se

adm

inis

trativ

ní o

mez

ení,

zejm

éna

omez

ení z

atěž

ujíc

í MSP

. 20

11

CS

41

C

S

1.4

Fina

ncov

ání i

nova

cí a

dlo

uhod

obé

inve

stic

e

Náv

rh č

. 15

Kom

ise

zváž

í po

bídk

y k

vytv

ořen

í so

ukro

mýc

h ob

ligac

í pr

o fin

anco

vání

evr

opsk

ých

proj

ektů

(„

proj

ect b

onds

“).

In

tegr

ovan

á prům

yslo

vá

polit

ika

Náv

rh č

. 16

Kom

ise

proz

koum

á, ja

kým

i opa

tření

mi b

y se

moh

ly v

ytvořit

pob

ídky

pro

mob

iliza

ci s

oukr

omýc

h –

zejm

éna

dlou

hodo

bých

– i

nves

tic p

ro a

ktiv

nějš

í př

íspě

vek

k re

aliz

aci

cílů

stra

tegi

e Ev

ropa

202

0.

Tato

opa

tření

by

se m

ohla

týk

at r

efor

my říz

ení

podn

iků,

vyt

vořit

ini

ciat

ivy

pro

dlou

hodo

bé,

udrž

iteln

é a

etic

ké in

vest

ován

í, je

ž je

pře

dpok

lade

m p

ro in

telig

entn

í, ze

lený

a in

kluz

ívní

růst

. Kro

mě

toho

Kom

ise

do r

oku

2012

zaj

istí,

aby

fon

dy r

izik

ovéh

o ka

pitá

lu u

saze

né v

kte

rém

koli čl

ensk

ém

stát

u m

ohly

vol

ně f

ungo

vat

a in

vest

ovat

v E

vrop

ské

unii

(příp

adně

přij

etím

nov

ého

legi

slat

ivní

ho

reži

mu)

. Vyn

asna

ží s

e o

odst

raně

ní ja

kého

koli

daňo

vého

zac

háze

ní z

nevý

hodň

ujíc

ího

přes

hran

iční

či

nnos

t.

2012

U

nie

inov

ací

Náv

rh č

. 17

Po u

konč

ení

prob

íhaj

ícíh

o ho

dnoc

ení

evro

pský

ch p

rávn

ích

před

pisů

pro

veř

ejné

zak

ázky

a n

a zá

kladě

širo

ké k

onzu

ltace

pře

dlož

í K

omis

e ne

jpoz

ději

v ro

ce 2

012

legi

slat

ivní

náv

rhy

s cíle

m

zjed

nodu

šit a

zm

oder

nizo

vat e

vrop

ská

prav

idla

tak,

aby

se

zadá

vání

zak

ázek

moh

lo s

tát p

lynu

lejš

ím

a m

ohly

se v

ýraz

něji

využ

ívat

veř

ejné

zak

ázky

k p

odpoře

jiný

ch p

oliti

k.

2012

U

nie

inov

ací

Inte

grov

aná

prům

yslo

vá

polit

ika

Náv

rh č

. 18

Kom

ise

v ro

ce 2

011

přijm

e in

icia

tivu

o ko

nces

ích

na s

lužb

y. J

asná

a přim

ěřen

á pr

avid

la u

mož

ní

přís

tup

na t

rh p

ro e

vrop

ské

podn

iky,

a z

árov

eň z

ajis

tí tra

nspa

rent

nost

, ro

vnos

t za

cház

ení

a ro

vná

prav

idla

hry

pro

vše

chny

hos

podářs

ké s

ubje

kty.

Bud

ou p

ovzb

uzov

at v

znik

par

tner

ství

veř

ejné

ho a

so

ukro

méh

o se

ktor

u a

rozv

íjet p

oten

ciál

lepš

ího

poměr

u m

ezi j

akos

tí a

ceno

u pr

o už

ivat

ele

služ

eb a

pr

o veře

jné

zada

vate

le.

2011

1.5

Vyt

váře

ní p

rávn

ího

a fis

káln

ího

pros

třed

í, je

ž je

pří

zniv

é pr

o po

dnik

y

Náv

rh č

. 19

K

omis

e př

ijme

inic

iativ

y ke

zle

pšen

í ko

ordi

nace

nár

odní

ch f

iská

lníc

h po

litik

, ze

jmén

a ná

vrhe

m

směr

nice

s cí

lem

vyt

vořit

spol

ečný

kon

solid

ovan

ý zá

klad

zda

nění

spol

ečno

stí (

SKZZ

S) v

roce

201

1.

2011

CS

42

C

S

Náv

rh č

. 20

Kom

ise

v ro

ce 2

011

zveř

ejní

nov

ou s

trate

gii k

DPH

na

zákl

adě

zele

né k

nihy

, kte

rou

má

v ro

ce 2

010

prov

ést h

loub

kový

pře

zkum

syst

ému

DPH

. 20

11

Náv

rh č

. 21

Kom

ise

v ro

ce 2

011

navr

hne

práv

ní p

ředp

isy

pro

vzáj

emné

pro

poje

ní r

ejstříků

obch

odní

ch

spol

ečno

stí.

2011

Náv

rh č

. 22

Kom

ise

do ro

ku 2

012

navr

hne

rozh

odnu

tí s c

ílem

zar

učit

vzáj

emné

uzn

ání e

lekt

roni

cké

iden

tifik

ace

a el

ektro

nick

é au

tent

ifika

ce p

o ce

lé E

U n

a zá

kladě

onlin

e au

tent

ifikačn

ích

služ

eb, j

ež b

y měl

y bý

t dá

ny k

dis

pozi

ci v

e vš

ech čl

ensk

ých

stát

ech.

V r

oce

2011

Kom

ise

navr

hne

revi

zi s

měr

nice

o

elek

troni

ckém

pod

pisu

s c

ílem

pos

kytn

out p

rávn

í rám

ec p

ro n

adná

rodn

í uzn

áván

í a in

tero

pera

bilit

u el

ektro

nick

ých

aute

ntifi

kačn

ích

syst

émů.

2012

D

igitá

lní

agen

da p

ro

Evro

pu

1.6

Kon

kure

nces

chop

nost

na

mez

inár

odní

ch tr

zích

Náv

rh č

. 23

Kom

ise

bude

nad

ále

rozv

íjet

spol

uprá

ci v

obl

asti

regu

lace

s h

lavn

ími

obch

odní

mi

partn

ery

(ve

dvou

stra

nnýc

h vz

tazí

ch v

rám

ci d

ialo

gů o

reg

ulac

i i n

a m

noho

stra

nné

úrov

ni, n

apřík

lad

ve s

kupi

ně

G20

), a

to s

dvo

jím c

ílem

: pod

poro

vat s

bliž

ován

í pře

dpisů,

zej

mén

a pr

osaz

ovat

rovn

ocen

nost

reži

mů

třetíc

h ze

mí,

poku

d je

to m

ožné

, a u

silo

vat o

to, a

by b

yly

ve vět

ším

měř

ítku

přijí

mán

y m

ezin

árod

ní

norm

y.

S tím

to

záměr

em

bude

sj

edná

vat

mez

inár

odní

ob

chod

ní

doho

dy

(dvo

ustra

nné

i m

noho

stra

nné)

, s o

bzvl

áštn

ím důr

azem

na

přís

tup

na tr

hy a

na

sbliž

ován

í pře

dpisů,

zej

mén

a v

obla

sti

služ

eb, p

ráv

duše

vníh

o vl

astn

ictv

í a d

otac

í.

Prob

íhá.

In

tegr

ovan

á prům

yslo

vá

polit

ika

Náv

rh č

. 24

Kom

ise

v ro

ce 2

011

před

loží

leg

isla

tivní

náv

rh n

ástro

je E

vrop

ské

unie

vyc

háze

jící

z pl

nění

jejíc

h m

ezin

árod

ních

záv

azků

, je

nž z

lepš

í je

jí m

ožno

sti

při

zajišťo

vání

vět

ší s

ymet

rie v

přís

tupu

na

trh

veře

jnýc

h za

káze

k v

indu

stria

lizov

anýc

h ze

míc

h a

velk

ých

rozv

íjejíc

ích

se z

emíc

h.

2011

Sděl

ení o

ob

chod

ní

polit

ice

2. N

avrá

cení

Evr

opanů

do c

entr

a je

dnot

ného

trhu

a p

osíle

ní je

jich

důvě

ry

2.1

Zkva

litně

ní v

eřej

ných

služ

eb a

infr

astr

uktu

r ob

ecné

ho z

ájm

u

Náv

rh č

. 25

Kom

ise

se z

avaz

uje

přijm

out

do r

oku

2011

sdě

lení

spo

lu s

e so

ubor

em o

patře

ní t

ýkaj

ící

se s

luže

b ob

ecné

ho z

ájm

u.

CS

43

C

S

Náv

rh č

. 26

Kom

ise

v ro

ce 2

011

přijm

e re

vizi

hla

vníc

h sm

ěrů

Uni

e pr

o ro

zvoj

tran

sevr

opsk

é do

prav

ní s

ítě, j

akož

i n

ávrh

týka

jící s

e ko

mpl

exní

ho rá

mce

pro

fina

ncov

ání d

opra

vní i

nfra

stru

ktur

y.

2011

In

tegr

ovan

á prům

yslo

vá

polit

ika

Náv

rh č

. 27

Kom

ise

přijm

e sděl

ení

o pr

iorit

ách

ener

getic

ké i

nfra

stru

ktur

y pr

o ob

dobí

202

0–20

30.

Cíle

m j

e př

ispě

t k r

ealiz

aci p

lně

fung

ujíc

ího

vnitř

ního

trhu

s e

nerg

ií ře

šení

m p

robl

ému

chyběj

ícíc

h čl

ánků

a

usna

dněn

ím i

nteg

race

obn

ovite

lnýc

h zd

rojů

ene

rgie

. Nez

bytn

é ná

stro

je p

ro r

ealiz

aci

těch

to p

riorit

bu

dou

navr

ženy

v r

oce

2011

v r

ámci

nov

ého

opatře

ní p

ro z

abez

peče

ní e

vrop

ské

ener

getic

ké

infr

astru

ktur

y.

2011

In

tegr

ovan

á prům

yslo

vá

polit

ika

Náv

rh č

. 28

Parla

men

t a R

ada

by měl

y př

ijmou

t náv

rh r

ozho

dnut

í, kt

erým

se

zříd

í akč

ní p

rogr

am p

ro e

vrop

ské

radi

oele

ktric

ké sp

ektru

m, u

možňu

jící e

fekt

ivně

jší ř

ízen

í a v

yuží

vání

evr

opsk

ého

radi

ovéh

o sp

ektra

. Lhůt

a ne

ní

stan

oven

a.

Dig

itáln

í ag

enda

pro

Ev

ropu

2.2

Posí

lení

solid

arity

v je

dnot

ném

trhu

Náv

rh č

. 29

V r

ámci

své

nov

é st

rate

gie

efek

tivní

ho p

rová

dění

Lis

tiny

zákl

adní

ch p

ráv

Evro

pské

uni

e bu

de

Kom

ise

dohl

ížet

na

to,

aby

byla

zoh

ledň

ován

a pr

áva

zaruče

ná l

istin

ou,

včet

ně p

ráva

pro

vádě

t ko

lekt

ivní

akc

e. K

omis

e na

vrhn

e, a

by b

yla

do přís

lušn

ých

práv

ních

pře

dpisů

jedn

otné

ho tr

hu v

lože

na

soci

ální

kla

uzul

e př

ipom

ínaj

ící,

že u

vede

ným

i př

edpi

sy n

ení

dotč

en v

ýkon

zák

ladn

ích

práv

, jak

je

uzná

vají čl

ensk

é st

áty

a pr

ávo

Uni

e, a

ni p

rávo

sje

dnáv

at, u

zaví

rat a

upl

atňo

vat k

olek

tivní

sm

louv

y a

prov

ádět

odb

orov

ou č

inno

st v

sou

ladu

s p

rávn

ími

před

pisy

a p

ostu

py č

lens

kých

stá

tů v

e sh

odě

s pr

ávem

Uni

e. K

omis

e bu

de v

pře

dstih

u pr

ovádět

hlo

ubko

vou

anal

ýzu

soci

ální

ch d

opadů

všec

h le

gisl

ativ

ních

náv

rhů

v ob

last

i jed

notn

ého

trhu.

2011

Náv

rh č

. 30

Kom

ise

v ro

ce 2

011

přijm

e le

gisl

ativ

ní n

ávrh

s c

ílem

zle

pšit

prov

áděn

í sm

ěrni

ce o

vys

ílání

pr

acov

níků

, do

něh

ož b

ude

mož

né v

loži

t ne

bo d

opln

it us

tano

vení

vyj

asňu

jící

výko

n zá

klad

ních

so

ciál

ních

prá

v v

souv

islo

sti s

hos

podářs

kým

i svo

boda

mi j

edno

tnéh

o trh

u.

2011

Náv

rh č

. 31

Kom

ise

v ro

ce 2

011

přez

koum

á sm

ěrni

ci o

čin

nost

i ins

tituc

í zam

ěstn

anec

kého

pen

zijn

ího

pojiš

tění

(p

enzi

jníc

h fo

ndů)

a d

ohle

du n

ad n

imi

a na

zák

ladě

zel

ené

knih

y o

důch

odec

h z če

rven

ce 2

010

vypr

acuj

e da

lší n

ávrh

y, m

imo

jiné

s cí

lem

ods

trani

t pře

kážk

y, s

nim

iž s

e po

týka

jí m

obiln

í pra

covn

íci

při o

dcho

du d

o dů

chod

u.

2011

CS

44

C

S

Náv

rh č

. 32

Kom

ise

zahá

jí ko

nzul

taci

se

soci

ální

mi

partn

ery

s cí

lem

vyt

vořit

evr

opsk

ý rá

mec

pro

pře

dvíd

ání

podn

ikov

ých

rest

rukt

ural

izac

í. 20

11

Inte

grov

aná

prům

yslo

vá

polit

ika

CS

45

C

S

2.3

Přís

tup

k za

měs

tnán

í a k

e vz

dělá

ní p

o ce

lý ž

ivot

Náv

rh č

. 33

Kom

ise

v ro

ce 2

012

před

loží

leg

isla

tivní

náv

rh r

efor

my

syst

ému

uzná

vání

odb

orný

ch k

valif

ikac

í, vy

cház

ejíc

í z p

osou

zení

stá

vajíc

ích

před

pisů

, kte

ré p

robě

hne

v ro

ce 2

011.

Jeh

o cí

lem

bud

e us

nadn

it m

obili

tu p

raco

vníků

a př

izpů

sobi

t vzděl

áván

í akt

uáln

ím p

otře

bám

pra

covn

ího

trhu.

V to

mto

rám

ci

bude

pos

ouze

n po

tenc

iál p

rofe

sníh

o průk

azu.

2012

Zprá

va o

obča

nstv

í

Náv

rh č

. 34

Kom

ise

ve s

polu

prác

i s č

lens

kým

i stá

ty přip

raví

prů

kaz

pro

„mlá

dež

v po

hybu

“ pr

o us

nadněn

í stu

dia

všec

h m

ladý

ch li

dí v

jiné

m č

lens

kém

státě.

Svo

u in

tern

etov

ou st

ránk

u s t

émat

em „

Mlá

dež

v po

hybu

“ do

plní

o in

form

ace

o dá

lkov

ém v

zděl

áván

í a o

stud

ijníc

h a

vzdě

láva

cích

příl

ežito

stec

h v

Evro

pě.

2012

Sděl

ení

Mlá

dež

v po

hybu

Náv

rh č

. 35

Kom

ise

v pa

rtner

ství

s č

lens

kým

i stá

ty z

ajis

tí re

aliz

aci e

vrop

skéh

o rá

mce

pro

kva

lifik

ace.

Nav

rhne

do

poruče

ní R

ady

na p

odpo

ru a

uzn

ání m

imoš

koln

ího

vzdě

lává

ní („

nefo

rmál

ní a

info

rmál

ní uče

ní“)

. D

ále

navr

hne

vytv

ořen

í „ev

rops

kého

pas

u os

obní

ch d

oved

nost

í“, v

něm

ž bu

de k

aždý

moc

i pop

sat

své

znal

osti

a do

vedn

osti

získ

ané

v průběh

u ce

lého

živ

ota.

Zav

ede

přec

hod

mez

i evr

opsk

ým r

ámce

m

kval

ifika

cí a

nom

enkl

atur

ou p

ovol

ání v

Evr

opě.

2011

Sděl

ení

Mlá

dež

v po

hybu

2.4

Nov

á op

atře

ní p

ro so

ciál

ně tr

žní h

ospo

dářs

tví

Náv

rh č

. 36

Kom

ise

v ro

ce 2

011

před

stav

í in

icia

tivu

pro

soci

ální

pod

niká

ní,

jejím

ž cí

lem

bud

e po

dpoř

it a

dopr

ováz

et ro

zvoj

inov

ativ

ních

pod

nika

tels

kých

pro

jektů

v so

ciál

ní o

blas

ti je

dnot

ného

trhu

. Vyu

žije

k

tom

u ze

jmén

a so

ciál

ní h

odno

cení

, oz

načo

vání

hod

notíc

í či

nnos

ti v

obla

sti

etik

y a

živo

tníh

o pr

ostře

dí, v

eřej

né z

akáz

ky, z

aved

ení n

ovéh

o re

žim

u pr

o in

vest

iční

fond

y a

„spí

cí“

úspo

ry.

2011

Náv

rh č

. 37

Z dů

vodů

vyp

lýva

jícíc

h v

zása

dě z

pov

ahy

jeho

fin

anco

vání

, příp

adně

z r

ozho

dnut

í akc

ionářů

neb

o zúča

stně

ných

stra

n po

dpor

ujíc

ích

a do

prov

ázej

ícíc

h pr

ojek

ty s

e si

lným

ino

vačn

ím p

oten

ciál

em v

so

ciál

ní, h

ospo

dářs

ké a

něk

dy i

tech

nolo

gick

é ob

last

i for

muj

e so

ciál

ní h

ospo

dářs

tví ř

ada

odliš

ných

ty

pů p

rávn

ický

ch o

sob

(nad

ace,

dru

žstv

a, v

záje

mné

poj

išťo

vny

atd.

). K

omis

e na

vrhn

e op

atře

ní

umožňu

jící

zlep

šit

kval

itu d

otče

ných

prá

vnic

kých

oso

b, a

opt

imal

izov

at t

ak j

ejic

h fu

ngov

ání

a us

nadn

it je

jich

rozv

oj v

rám

ci je

dnot

ného

trhu

.

2011

/201

2

CS

46

C

S

Náv

rh č

. 38

Kom

ise

zahá

jí veře

jnou

kon

zulta

ci (

v po

době

zel

ené

knih

y) o

hled

ně s

práv

y po

dniků.

Zah

ájí

také

veře

jnou

kon

zulta

ci o

mož

nost

ech,

jak

zvý

šit

trans

pare

ntno

st i

nfor

mac

í po

skyt

ovan

ých

podn

iky

o so

ciál

ních

a e

nviro

nmen

táln

ích

aspe

ktec

h a

dodr

žová

ní li

dský

ch p

ráv.

Tyt

o ko

nzul

tace

moh

ou v

ést k

le

gisl

ativ

ním

inic

iativ

ám.

2011

/201

2 In

tegr

ovan

á prům

yslo

vá

polit

ika

2.5

Jedn

otný

trh

ve sl

užbá

ch sp

otře

bite

lů

Náv

rh č

. 39

V r

oce

2011

vyp

racu

je K

omis

e ví

cele

tý a

kční

plá

n o

rozv

oji

evro

pské

ho d

ohle

du n

ad t

rhem

. V

e sp

olup

ráci

s ce

lním

i slu

žbam

i a o

rgán

y do

hled

u na

d trh

y čl

ensk

ých

států

Kom

ise

dále

přip

raví

v ro

ce

2011

pok

yny

pro

celn

í ko

ntro

ly v

obl

asti

bezp

ečno

sti

prod

uktů

. K

omis

e ro

vněž

nav

rhne

rev

izi

směr

nice

o o

becn

é be

zpeč

nost

i výr

obků

, aby

tak

zajis

tila

soud

ržný

a úči

nný

rám

ec p

ro b

ezpečn

ost

spotře

bníh

o zb

oží v

EU

.

2011

In

tegr

ovan

á prům

yslo

vá

polit

ika

Náv

rh č

. 40

Na

začá

tku

roku

201

1 př

ijme

Kom

ise

legi

slat

ivní

náv

rh o

přís

tupu

k u

rčitý

m z

ákla

dním

ban

kovn

ím

služ

bám

. D

o ko

nce

roku

201

1 ro

vněž

vyz

ve b

anko

vní

sekt

or k

pře

dlož

ení

návr

hu s

amor

egul

ace,

kt

erý

by měl

za

cíl z

lepš

it tra

nspa

rent

nost

a p

orov

nate

lnos

t ban

kovn

ích

popl

atků

.

2011

Náv

rh č

. 41

Do

konc

e ún

ora

2011

nav

rhne

Kom

ise

směr

nici

, kte

rou

má

být v

ytvoře

n in

tegr

ovan

ý je

dnot

ný tr

h pr

o hy

potečn

í úvě

ry s

vyso

kou

úrov

ní o

chra

ny sp

otře

bite

lů.

2011

CS

47

C

S

Náv

rh č

. 42

Kom

ise

přijm

e do

kon

ce ro

ku 2

010

sděl

ení,

jeho

ž cí

lem

bud

e urči

t a o

dstra

nit d

aňov

é př

ekáž

ky, n

a kt

eré

evro

pští

obča

né d

osud

nar

ážej

í. 20

10

Zprá

va o

obča

nstv

í

Náv

rh č

. 43

V ro

ce 2

012

přijm

e K

omis

e ná

vrh

na z

měn

u naříz

ení o

prá

vech

ces

tujíc

ích

v le

teck

é do

pravě,

zvl

áště

s

ohle

dem

na

dopa

dy n

edáv

né k

rize

způs

oben

é is

land

skou

sop

kou,

a p

okud

bud

e př

ijat l

egis

lativ

ní

návr

h o

odvě

tví s

ilnič

ní d

opra

vy (a

utob

usy

a dá

lkov

é au

toka

ry),

vypr

acuj

e ro

vněž

sdě

lení

o p

ráve

ch

cest

ujíc

ích

ve v

šech

dop

ravn

ích

pros

tředc

ích.

2012

Zp

ráva

o

obča

nstv

í

3. D

ialo

g, p

artn

erst

ví, h

odno

cení

– n

ástr

oje

dobr

é sp

rávy

jedn

otné

ho tr

hu

Náv

rh č

. 44

Kom

ise

a čl

ensk

é st

áty

budo

u sp

olup

raco

vat

na d

alší

m v

ývoj

i vn

itřní

ho t

rhu

tím, ž

e po

sílí

post

up

hodn

ocen

í acq

uis,

zejm

éna

na z

ákla

dě p

roce

su „

vzáj

emné

ho h

odno

cení

“ sm

ěrni

ce o

slu

žbác

h, je

ž v

člen

skýc

h st

átec

h a

Kom

isi p

rávě

pro

bíhá

. Zku

šeno

sti z

pro

cesu

vzá

jem

ného

hod

noce

ní s

měr

nice

o

služ

bách

se p

ak v

yuži

jí i p

ro d

alší

klíč

ové

práv

ní pře

dpis

y vn

itřní

ho tr

hu.

In

tegr

ovan

á prům

yslo

vá

polit

ika

Náv

rh č

. 45

Na

začá

tku

roku

201

1 př

edst

aví

Kom

ise

stra

tegi

i, kt

erá

by m

ěla

v ro

ce 2

011

rozš

ířit

syst

ém p

ro

výměn

u in

form

ací o

vni

třním

trhu

(IM

I) n

a da

lší l

egis

lativ

ní o

blas

ti a

směř

ovat

k v

ytvoře

ní s

kutečn

é el

ektro

nick

é ko

mun

ikač

ní s

ítě e

vrop

skýc

h sp

rávn

ích

orgá

nů.

Tato

stra

tegi

e bu

de p

ředm

ětem

le

gisl

ativ

ního

náv

rhu.

2011

Náv

rh č

. 46

V r

oce

2011

pře

dlož

í Kom

ise

návr

h o

použ

íván

í alte

rnat

ivní

ch z

půso

bů ř

ešen

í spo

rů v

EU

. V té

to

souv

islo

sti

Kom

ise

přijm

e v

roce

201

1 do

poruče

ní o

síti

sys

témů

alte

rnat

ivní

ch ř

ešen

í sp

orů

pro

finančn

í sl

užby

. Tyt

o dvě

inic

iativ

y m

ají

zajis

tit,

že b

udou

k d

ispo

zici

jed

nodu

ché

mim

osou

dní

opra

vné

pros

tředk

y s

dobr

ým p

oměr

em c

eny

a ef

ektiv

ity, k

terý

mi b

y se

řeš

ily pře

shra

ničn

í spo

ry v

ob

last

i sp

otře

by.

V r

oce

2012

nav

rhne

Kom

ise

evro

pský

sys

tém

řeš

ení

sporů

po i

nter

netu

pro

di

gitá

lní

trans

akce

. K

romě

toho

pov

ede

Kom

ise

v ob

dobí

201

0–20

11 v

eřej

nou

konz

ulta

ci o

ev

rops

kém

přís

tupu

ke

kole

ktiv

ním

u od

škod

nění

, aby

urč

ila m

ožno

sti,

kter

é by

se

moh

ly v

yuží

t v

práv

ním

rám

ci E

vrop

ské

unie

a v

prá

vníc

h řá

dech

čle

nský

ch st

átů.

2011

D

igitá

lní a

gend

a pr

o Ev

ropu

Zprá

va o

obča

nstv

í

Náv

rh č

. 47

Ve

spol

uprá

ci s

čle

nský

mi

stát

y vy

prac

uje

Kom

ise

rozh

odně

jší

polit

iku

pro

resp

ekto

vání

pra

vide

l je

dnot

ného

trh

u. K

omis

e se

zav

azuj

e př

ipra

vit

plán

y tra

nspo

zice

a p

roje

kty

ohle

dně

srov

náva

cí

tabu

lky

pro

legi

slat

ivní

náv

rhy

stan

oven

é ak

tem

a s

níži

t prům

ěrno

u dé

lku

vyřiz

ován

í př

ípadů

nesp

lněn

í po

vinn

osti.

Kom

ise

vyzý

vá č

lens

ké s

táty

, ab

y sn

ížily

svů

j de

ficit

prov

áděn

í sm

ěrni

c o

2011

CS

48

C

S

jedn

otné

m tr

hu n

a 0,

5 %

a pře

dlož

ily sv

é sr

ovná

vací

tabu

lky

s pro

vádě

cím

i opa

tření

mi.

CS

49

C

S

Náv

rh č

. 48

Kom

ise

posí

lí ko

nzul

tace

a d

ialo

g s

obča

nsko

u sp

oleč

nost

í při

příp

ravě

a p

rová

dění

zně

ní pře

dpisů.

Zv

lášt

ní p

ozor

nost

bud

e vě

nová

na t

omu,

aby

při

konz

ulta

cích

, kt

eré

před

cház

ejí

přije

tí ná

vrhů

, a

zejm

éna

při

prác

i ve

sku

piná

ch o

dbor

níků

, by

ly z

ohle

dněn

y ná

zory

spo

třebi

telů

, ne

vlád

ních

or

gani

zací

, odb

orů,

pod

niků

, spořit

elů,

uži

vate

lů a

mís

tníc

h sa

mos

práv

.

2011

Zp

ráva

o

obča

nstv

í

Náv

rh č

. 49

V r

oce

2010

bud

e K

omis

e na

dále

pro

pago

vat

jedn

otné

kon

takt

ní m

ísto

, kt

eré

na i

nter

netu

, po

te

lefo

nu n

ebo

osob

ně p

osky

tne

obča

nům

a p

odni

kům

inf

orm

ace

a př

ístu

p k

asis

tenč

ním

slu

žbám

tý

kajíc

ím s

e pr

áv, k

terá

jim

jedn

otný

trh

propůjču

je, a

za

tímto

úče

lem

bud

e ro

zvíje

t por

tál „

Vaš

e Ev

ropa

“ a

lépe

ho

slad

í s p

ortá

lem

„Eu

rope

Dire

ct“.

Kom

ise

také

pos

ílí p

artn

erst

ví s čl

ensk

ými s

táty

, ab

y pr

ostře

dnic

tvím

toh

oto

jedn

otné

ho k

onta

ktní

ho m

ísta

byl

y ro

vněž

přís

tupn

é in

form

ace

o vn

itros

tátn

ích

před

pise

ch a

pos

tupe

ch.

2010

Zp

ráva

o

obča

nstv

í

Náv

rh č

. 50

Kom

ise

ve s

poje

ní s

čle

nský

mi s

táty

pod

poří

nefo

rmál

ní n

ástro

je ře

šení

pro

blém

ů, z

ejm

éna

upev

ní a

po

sílí

proj

ekt

„EU

Pilo

t“,

síť

SOLV

IT a

sítě

evr

opsk

ých

spotře

bite

lský

ch c

ente

r. Po

kud

jde

o SO

LVIT

, na

zákl

adě

hodn

ocen

í z

roku

201

0 K

omis

e vy

prac

uje

v ro

ce 2

011

konk

rétn

í ná

vrhy

. V

dlou

hodo

bějš

ím v

ýhle

du p

rozk

oum

á po

dmín

ky m

ožné

ho sp

oleč

ného

výv

oje

těch

to n

ástro

jů a

dal

ších

al

tern

ativ

ních

mec

hani

smů ře

šení

kon

fliktů

a vy

tvoř

í m

ezi

nim

i už

ší s

poje

ní, a

by s

e uj

istil

a, ž

e v

dlou

hodo

bém

hor

izon

tu se

bud

ou m

oci v

šem

i pro

blém

y sp

ojen

ými s

jedn

otný

m tr

hem

zab

ývat

lépe

.

2011