Představujeme 2

Pel-mel 4

Severní liga házedel 2011 6

Vystřelovací polomaketa I-16 8

Rašplová interpolace 8

Historický model Mohawk Buzzard 10

Telemetrie k RC systému JETI Duplex 12

Akumulátory Kypom 11,1 V / 2 600 mAh 14

Ještě nepatří do šrotu 16

Hacker A50-14L 8p Electric Turbine a vrtulník 16

Programové vybavení pro vysílač TGY 9x Er9x 18

Větroň Micro-Focus 20

Soutěžní model F3K Fireworks III 20

Pro šikovné ruce 22

Halová sezona po třech čtvrtinách 24

Malý hornoplošník Super Decathlon 26

Plánek Modelář 137s Trempík 28

Motorový větroň Fournier RF-4D 29

Spitfire ARF EPP 33

Mini Discus 2C na RC 36

Vítězný model žebříčku RCEN 2010 38

Mezi třemi pylony 40

Bellanca Decathlon 46 ARF 42

Blériot XI – Kašpar 45

Extra 300S – zase o kousek dál 48

Motorový model Swallow 50

Škola létání s proudovými modely 50

Montážní stojan 52

S vrtulníkem za hranice všedních dnů 54

Microheli Hlinsko 2011 58

Trestuhodná nedbalost! 59

Republic Seabee 60

Horkovzdušná pistole MH 550 62

Než poprvé vzlétne 64

Poradna 65

Zimní tug towing v Mostě 67

Zimní akce KLoM Letkov 69

Rychloběžný stroj v lodi 70

Ponorka Severstal 72

Detekce vlhkosti v ponorce 73

Veletrh Modelář Brno 2011 74

Vaším objektivem 76

Řádková inzerce 79

1

SLOVO ÚVODEM

RCR 4/2011

OBSAH 4/2011

±

Jó, časy, páni, ty se měníČas od času se u mě v redakci

zastaví Zdeněk Malina. Chce si poslechnout nějaké ty drby z mo-delářského světa, mě zase zajímají novinky od pylonářů. A tak dáme kávičku – Zdenda pije rozpustnou z prťavého hrníčku, zatímco já ló-grového bahňáka z pořádného pucláku – a klábosíme. Někdy se to protáhne na pár hodin a sem tam přitom i lahvinka padne.

Popravdě řečeno ze dvou třetin jsou ty naše sedánky vzpomínka-mi starých zbrojnošů a veselými historkami z natáčení, ale někdy zabrousíme i na vážnější témata, která nás zrovna svrbí na duši.

Jako posledně. Zdeněk si mi postěžoval, že prý dnešní repre-zentanti přistupují ke své účasti na mistrovství světa či Evropy jako k výletu, na němž si také trochu zalétají.

„My,“ pravil, „jsme si před mi-strovstvím světa dělávali soustře-dění, kde jsme zapíchli pylony, lí-tali, vytýkali jsme si navzájem chyby a radili si. U pylonů přitom mávali kluci, kteří se do reprezen-tace nedostali. Všichni ze své do-volené. A dneska? Prý to nepotře-bujou. Stejný to bylo, když jsem ještě lítal volný motoráky. Takovej Vláďa Hájek nebo ještě před ním Zdeněk Husička, a že to byli páni modeláři, před námi mladými ne-měli tajemství, všechno nám uká-zali a poradili, jak nejlíp uměli. Dneska si každej jede sám na se-be…“

„Zdeňku,“ řekl jsem, „není to jenom takový to stařecký, jó to za našich mladejch časů nebejvalo?“

Ale Zdeněk, že ne. No, také jsem nějaký čas repre-

zentoval, i když jsem začínal o dost později než Zdeněk, a potom jsem ještě dělal státního trenéra. Na jed-nu stranu ano, sdělovali jsme si na-vzájem své zkušenosti, ale také si pamatuju případy, kdy si některý reprezentant nechal nějaký malý, nicméně podstatný špílec pro sebe. A nebylo to jen v „mé“ raketomo-delářské odbornosti, o něčem po-dobném mezi volňasy píše i Zde-něk Raška v půvabné vzpomínko-vé knížečce Osm set devadesát sedm, vydané „samizdatem“ na sklonku loňského roku.

Pamatuju si také na různé pod-razy, rodící se tu z animozity mezi některými členy reprezentačního družstva, ale někdy třeba i z na- cionalistických tendencí.

Takže, Zdeňku, nebylo to ani tenkrát všechno tak průzračné, jak na to dnes vzpomínáš.

Je pravda, že doba se změnila. Jestliže si tenkrát někdo nechával své know how sám pro sebe, bylo

to v podstatě jen proto, aby byl lepší než ostatní. Dnes ho ale mů-že zpeněžit, ostatně naprostá vět-šina našich modelářských výrobců a obecně podnikatelů v modelář-ské odbornosti se rekrutuje právě z řad znamenitých modelářů. Proč by tedy zadarmo poskytoval své někdy těžce a zdlouhavě nabyté vědomosti a um potenciálním kon-kurentům?

Nicméně asi je pravda, že jsme k reprezentaci přistupovali s mno-hem větší vážností a že jsme si to-ho lva na prsou docela považovali.

Jenže reprezentantů si tehdy ví-ce považoval i dnes tak pomlouva-ný Svazarm, pod nějž modelářství patřilo.

Jednak byly výjezdy na vrchol-né světové a evropské soutěže fi -nančně zcela zajišťovány Svazar-mem. (Druhou stranou této mince byla ovšem skutečnost, že pokud Svazarm řekl ne, na akci se nejelo, i kdyby si to reprezentanti chtěli hradit sami. Mimochodem, v tom-to ohledu mají právě Zdeněk a Mi-loš Malinovi své zkušenosti. Když v roce 1980 vyhráli v USA mis-trovství světa v pylonech, zadělali si na pořádný malér, neboť tam startovali jaksi načerno. Uvažova-lo se i o jejich vyloučení ze Sva-zarmu. Zachránil je nakonec teh-dejší ředitel FAI Čeněk Kepák a sovětští soudruzi, kteří se na mi-strovství leteckých akrobatů v Hosíně setkali s předsedou ÚV Svazarmu a požádali ho, aby brat-řím Malinům tlumočil jejich bla-hopřání.)

Především ale byli koncem kaž-dého roku úspěšní reprezentanti sezváni do Prahy, kde jim předse-da Ústředního výboru Svazarmu osobně vyslovil poděkování a kro-mě fi nanční odměny předal i di-plom a nějaký ten pohár či vázu. Samozřejmě pak ještě následoval velkolepý raut.

A dnes? Darmo mluvit. Repre-zentace je považována za osobní záležitost každého. Účast na mis-trovství světa i Evropy si repre-zentanti platí takřka celou ze své vlastní kapsy, musejí si na ni brát dovolenou, a i nejvyšší úspěch pak často nikomu nestojí ani za podě-kování.

Jestliže je tedy v České republi-ce zaujímán k reprezentaci takový postoj, není divu, že reprezentanti skutečně jezdí na nejvyšší mis-trovské soutěže vlastně sami za se-be a nemusejí se cítit za své vý-sledky nikomu zodpovědní, jen sami sobě.

Jó, časy se opravdu mění.Tomáš Sládek

váš šéfredaktor

±

±

±±

±

±

Prodejny RC KingV prodejnách RC King si vyberete bezmála ze 40 typů RC vrtulníků, ale také ze širokého sortimentu RC aut, RC letadel a RC lodí. Samozřejmostí je nabídka všech náhradních dílů k většině RC modelů. Náhradní zboží, které není skla-dem, fi rma dodá převážně během 24 hodin. Veškeré modely jsou vystaveny tak, že je možné si je přímo osahat a ihned odnést, nejde tedy jen o hromadu krabic postavených u zdi, ale je to radost pohledět.RC King prodává především RC modely těchto značek: Walkera, E-sky, Nine Eagles, Skyartec, Blade, Himoto, Losi a další. Firma také provádí servis RC mo-delů.

Technická data: Rozpětí 1 530 mm; délka 955 mm; letová hmot-nost 1 520–1 660 g; nosná plocha 32,2 dm2; doporučený motor Power 15 Brushless Outrunner 950 Kv s vrtulí APC 11/7 E a regulátorem 40 A BL; RC souprava minimálně 4kanálová; doporučená serva MC 35 (mikro); doporučená baterie Li- -pol 30 C EC3 3 200 mAh / 11,1 V.Vyrábí: E-fl ite, USADodává: Astra, Předbranská 415, 688 01 Uherský BrodProdávají: modelářské prodejnyCena: 4 699 Kč

Parníček Ester

Překližkový trup potažený bal-zou a přelaminovaný třemi vrstva-mi skelné tkaniny se zalepeným pouzdrem s hřídelem a kormidlem; paluba je z topolové překližky. Os-cilační dvoučinný jednoválcový parní stroj a nerezový stojatý kotel o objemu cca 250 ml.Vyrábí: Pepa-model, Josef Darvaš, Žireč 106, 544 04 Dvůr Králové 4, tel. 604 194 008, e-mail Baxi.bax@seznam.cz, www.pepa-model.comCena: loď 1 750 Kč parní stroj 1 500 Kč kotel 1 500 Kč

PŘEDSTAVUJEME

2 RCR 4/2011

Nová modelářská prodejnabyla otevřena v Chlebovicích u Frýdku-Místku v ulici Příborské 130. V její nabíd-ce naleznete především RC modely, ale také stavební materiál, lepidla, motory, serva a ostatní příslušenství.

Prodejní doba: viz www.zizamodelar.cz, sekce kontaktyPo telefonické domluvě kdykoliv!

Telefon: 723 218 799, e-mail: info@zizamodelar.cz

RC KING BrnoPalackého třída 48,

Brno, vedle prodejny MOBILMAXTel. 733 300 400Otevírací doba

Pondělí–pátek: 10.00–18:00Sobota: 9:00–12:00

RC KING PrahaŠtětkova 20,

Praha 4, stanice metra Vyšehrad Tel. 733 300 405Otevírací doba

Pondělí–pátek: 10:00–18:00Sobota: 9:00–12:00

Dvoukanálový spínač světel DSS1

je určen k ovládání předních svět-lometů (majáčku, sirénky), couva-cích světel, brzdových světel a bli-kačů pomocí signálů z přijímače, které jsou určeny pro servo řízení a regulátor motoru. Spínač může pracovat v modelech s regulátorem bez brzdy nebo s brzdou v jednom i obou směrech. Uživatel si může nastavit mezní polohy ovladačů na vysílači a citlivost, při kterých se požadované akce spustí nebo vy-pnou. Proud může být na každém výstupu nastaven jinak (podle po-čtu připojených LED) v krocích 20, 40, 60 a 80 mA. Výstupy tak lze připojit až 4 LED diody pro proud 20 mA na každý výstup. Rozměry 25 x 50 x 6 mm.Vyrábí: BEL, Eliášova 38, 160 00 Praha 6, tel. 222 950 345, e-mail info@bel-shop.eu, www.bel-shop.euCena: 600 Kč

NiMH akumulátorySanyo Eneloop Lite 1 000 mAh AA

Tužkové NiMH akumulátory s extrémně nízkým samovybíjením vydrží nabité až 3 roky a snesou minimálně 2 000 nabíjecích cyklů.

Hodí se pro zařízení s nízkým prou-dovým odběrem, jako jsou napří-klad dálkové ovladače. Prodávají se v plně nabitém stavu a lze je nabíjet běžnými nabíječi pro NiMH aku-mulátory.Vyrábí: Sanyo, JaponskoProdává: modelářská prodejna Reichard, Palackého 134a, Brno tel. 549 212 719, www.reichard.czCena: 47 Kč

Stabilizační systém pro vrtulníky MicroBEAST je současný nejlepší elektronický stabilizační systém pro bezpádlové vrtulníky. Díky malým rozměrům a programovému vybavení je vhod-ný pro vrtulníky v celé škále roz-měrů – od 250 do 700. Hodí se pro elektry i spalováky. Může být ulo-žen v modelu naležato i nastojato.

K programování není nutný po-čítač, jeho použitím se ovšem znač-

ně zjednoduší. Také fi rmware se dá modernizovat pomocí počítače. Za-řízení je možné nastavit tak, aby ří-zení vyhovovalo jak začátečníkům, tak expertům. K řízení vrtulníku lze použít i vysílač bez možnosti pro-gramování.Vyrábí: BeastX, NěmeckoDodává: Hořejší model, Teslova 7, 301 00 PlzeňProdávají: modelářské prodejnyCena: 3 900 Kč

Aeronca Champ 15e ARF

Polomaketa sportovního leta-dla Aeronca Champ na motor Power 15 BL má lehkou a zároveň robustní celodřevěnou konstrukci, která díky nízkému plošnému za-tížení dává modelu dobré letové vlastnosti, které jej předurčují i pro méně zkušené piloty. Model je potažen fólií UltraCote. Je snad-no demontovatelný a lze jej i velmi rychle připravit k letu. Série Plati-num opět přináší vyšší kvalitu a řadu maketových detailů, které zvyšují užitnou hodnotu mode-lu: maketový podvozek s tlumící-mi vzpěrami; řiditelnou ostruhu s kolem; maketové výfuky a chla-dič; přesně modelované vzpěry křídla; detailní přístrojovou des-ku; zabarvený laminátový moto-rový kryt; dělené křídlo; velký kryt pro přístup k baterii.

3RCR 4/2011

MLADÝ MODELÁŘPražská 2596

276 01 MělníkTel.: 606 484 045

Po–Pá 8–17, So 8–12

KARMAR MODELVrchlického 883

440 01 LounyTel.: 415 658 234

Po–Pá 9–12, 14–17, So 9–12

REZLERJabloňová 227

583 01 ChotěbořTel.: 569 623 607, mobil: 606 611 683

Po–Pá 15–19, So 9–13

SATRIAE. Krásnohorské 3

779 00 Olomouc-HodolanyTel./fax: 585 228 544

Po–Pá 9–17.30, So 9–12

JUNIORMODELLitvínovská 46/291

190 00 Praha 9Tel.: 604 645 718, 603 993 986

Po–Pá 14–18

ESOTOPKlatovská 115320 17 Plzeň

Tel.: 377 423 635Po–Pá 9–17, So 9–12

JINO–modelářské potřebyNa drahách 740/3a

500 09 Hradec KrálovéTel./fax: 495 263 553, mobil 603 494 778

Po–Pá 8.30–12, 13–18, So 9–12

ČERNÝ LADISLAVMasarykova tř. 534

698 01 Veselí nad MoravouTel.: 777 324 434

Po telefonické domluvě otevřeno kdykoli

MODEL INZERT-prodejnaObchodní dům Dvořák (2. patro)

tř. 9. května 2886390 02 Tábor

www.volny.cz/model_inzert

AVANTIPoděbradova 255

506 01 JičínTel./fax: 493 534 404, mobil: 603 552 512

Po 13–17, Út–Pá 8.30–11.30, 13–17So 8.30–11.30

MODELÁŘ P. ŠilhavýNám. Zachariáše z Hradce 51

588 56 TelčTel./fax: 567 243 430

Po–Pá 9–12, 13–17, So 9–12

Uvedené slevy (v procentech) získáte, když se při osobním nákupu v pro dejně proká žete svou Kartou předplatitele, kterou jste obdrželi jako celoroční před-platitelé RC revue. Pokud nakupujete u zásilkových služeb, připojte fotokopii karty ke své objednávce.

REICHARDPalackého 134a

612 00 Brno-Královo PoleTel.: 549 212 719, fax: 549 252 805

Po–Pá 10–18, So 10–12

RUDOLF HIESBÖKHusova 15

539 01Hlinsko v ČecháchTel.: 469 315 039, mobil: 604 705 455Po–Pá 8.30–11.30, 12.30–17, So 8–11

www.hiesbok.cz

JR MODELSmodelářská prodejna

Veveří 109616 00 Brno

Tel./fax: 541 217 654e-mail: jr.obchod@volny.cz

KLATOVSKÝ MODELÁŘKollárova 400

339 01 KlatovyTel.: 605 925 156, fax: 376 310 343

Po–Pá 9–12, 13–17, So 9–12www.sosmodelar.cz

KOSTKA MODELCENTRUMŽižkova 102

586 01 JihlavaTel.: 736 775 148

Po–Pá 10–12; 14–17, www.kostkamodelcentrum.cz

ŽELEZÁŘSTVÍ OLDŘICH BARTÁKTáborská 224

615 00 BrnoTel.: 548 425 810; 777 603 699

Po–Pá 7.30–18; So 8–12 www.naradi-bartak.cz

Dřevocentrum Sedlčanyul. 28. října 8

SedlčanyTel.: 736 630 516

Po–Pá 8–17, So 8–11

TATRAMODELPod Hradiskom 50, 010 04 Žilina

Tel./fax: 00421 417 634 524Mobil: 00421 905 471 582

Po–Pia 8–12, 13–17, So 9–12

PEMI MODELPieskova 16949 01 Nitra

Tel.: 00421 377 416 198Po–Pia 10–17

So 9–12

SAPEKOŠtefánikova 50, 949 01 NitraTel./fax: 00421 377 414 695

Mobil: 00421 907 523 523 Po–Pia 9–17, So 9–12

www.sapeko.sk

HT MODELNa letisko 49

058 01 PopradTel.: 00421 527 768 212; 527 768 408

Po–Pia 8–17, So 9–12

Košťan model modelarska predajňa

Záturčianska 47, 036 01 MartinTel./fax: 00421 905 217 539

Po–Pia 15.30–20, So–Ne 9–13

GES-ELECTRONICS, a.s.Křenová 29

602 00 BrnoTel.: 543 257 373

e-mail: ges.brno@ges.cz

ModelářPolská 22

779 00 OlomoucTel.: 777 617 962

Po–Pá 10–17, Čt 10–13So 9–12 po tel. domluvě

FunmodelsOkružná 6

917 01 TrnavaTel.: 00421 905 327 107

Po–Pá 9–17, So 9–12

Modelářství – TepliceU Červeného kostela 36/17

415 03 TepliceTel.: 777 200 475

Po–Pá 9–12, 13–17.30

MEISTER-MODELLBAUwww.meister-modellbau.com

Slovany 462348 13 Chodová Planá

Tel.: 602 426 127Po–Pá 9–17, So–Ne po tel. dohodě

RC market Pálavské nám. 11

628 00 Brno-VinohradyTel.: 511 116 693

Po–Pá 9,30–18, So 9–11

RC Modely JičínHolín 42, 506 01 Jičín

Tel.: 493 534 071, 777 695 899Po–Pá 7–16, So 8–12

www.rcmodely-jicin.cz

SLOT CAR S.R.O.Shopping park Ostrava

Olympie OlomoucTel.: 777 305 265

Po–Pá 14–20, So–Ne 10–20 www.autodraha-sc.cz

Fogt ModellsportMasarykovo nám. 26

(nad prodejnou Cyklo Kropáč) Hodonín

Tel.: 518 342 506, 608 035 067Po–Čt 10–17, Pá 10–14

Oxford BookshopLaurinská 9 Bratislava 1

Tel.: 00421 252 622 029Po–Pá 10–19, So–Ne 10–17

DREMEL-SHOP.CZSpálená 440

388 01 BlatnáTel.: 383 420 513

Po–Pá 7–16.30, So 8–11.30

OBCHODNÍCI PŘEDPLATITELŮM

WWW.AGAMA-COLOR.CZPřerovská 496

530 06 PardubiceTel.: 603 223 877

Po–Ne 0–24

GES-ELECTRONICS, a.s.Habrmanova 14

500 02 Hradec KrálovéTel.: 495 532 368

e-mail: ges.hradec@ges.cz

GES-ELECTRONICS, a.s.28. října 273

709 00 Ostrava Tel.: 596 637 373

e-mail: ges.ostrava@ges.cz

GES-ELECTRONICS, a.s.Studentská 55a

323 00 Plzeň Tel.: 377 373 311

e-mail: ges.plzen@ges.cz

GES-ELECTRONICS, a.s.Myslíkova 31

110 00 Praha 1 Tel.: 222 724 803

e-mail: ges.praha@ges.cz

Obchodníci předplatitelům

Modelář VaňouchKorunovační 16 170 00 Praha 7,

Tel.: 233 378 679 Po–Pá 9–18

MG modelVoženílkova 5562

760 05 Zlínwww.mgmodel.cz

Po, St, Čt, Pá 10–18; So 9–12

Pavel Vít - PV modelNádražní 410/171

702 00 Ostrava-PřívozTel.: 596 111 446, 739 419 415

Po–Pá 9–17, So 9–12

RMK Krupka pokračoval letos v lednu a v únoru s pořádáním mo-delářské školy pro žáky z 1.–5. tříd z Masarykovy ZŠ a MŠ Krupka, ZŠ a BG Bohosudov a ZŠ Maršov, pro děti z Dětského domova v Krupce a klienty Arkádie z Krupky a Tep-lic. Dohromady se zúčastnilo na 200 frekventantů!

Díky grantu KnaufInsulation se tak už v RMK Krupka celkem vy-střídalo od listopadu 2010 do února 2011 na 350 účastníků modelářské

školy, kteří získali nové informace o vesmíru, raketách a raketovém modelářství. Za pomoci dospělých Věry, Martina a Bedřicha Pavko-vých, Pavla Broného, Zdeňka Kolá-ře i juniorů July Beňáka a Fandy Kontry si také vlastnoručně zhotovi-li letadélko, ze kterého měli radost. Po jeho vybarvení podle vlastní fan-tazie a zalétání si ho mohli odnést domů. Finanční grant KnaufInsula-tion byl při této práci s mládeží beze zbytku využit.

Modelářská škola splnila vše, co se od ní požadovalo. Do RMK Krupka zavítalo 19 tříd základních škol z Krupky a tak trochu jiné vyu-čování se dětem moc líbilo, učitelé pak díky modelářské škole splnili v pracovních činnostech jeden z úkolů podle nového školního vzdělávacího programu a všichni

společně mohli nahlédnout do tajů modelařiny.

Dětem byla ukázána možnost jak smysluplně trávit svůj volný čas. Některé z nich se do kroužku mlá-deže již přihlásily, a tak svůj volný čas mohou trávit pod heslem: Kdo si hraje a modelaří, nezlobí!

Mgr. Věra Pavková

4

PEL-MEL

RCR 4/2011

Víkend s modelyVýstava modelů letadel

Pobeskydský aviatický klub Frý-dek-Místek pořádá v týdnu od 4. do 10. dubna v sále Lidového domu (F. Čejky 450) ve Frýdku-Místku vý-stavu leteckých modelů. Od pondělí do soboty bude otevřena vždy od 10 do 17 hod., v neděli od 10 do 13 hod. Návštěvníci tu zhlédnou práce mo-delářů z Frýdku-Místku, Karviné, Havířova, Orlové, Bohumína, Fren-štátu pod Radhoštěm a mnoha dal-ších míst.

Další informace získáte na e-mai-lu pakfm@volny.cz, případně na stránkách www.pakfm.estranky.cz.

Parníkáři na Vyžlovce

I letos se majitelé modelů parníků s funkčními parními stroji sejdou u Vyžlovského rybníka (GPS: Loc: 49°58'38.165"N, 14°47'10.673"E) v obci Vyžlovka, aby po dlouhé zimě postavili své výtvory na start nefor-mální soutěže Steam Speed Race Vyžlovka 2011. Termín srazu je sta-noven na sobotu 16. dubna od 10.00 hod., přičemž hlavní závod vypukne v pravé poledne. Nově je vypsána soutěž pro kolesové parníky. Nemá-te-li vhodný model, přijďte alespoň načerpat pohodovou atmosféru.

Další podrobnosti naleznete v propozicích na serveru MoNaKo http://www.mo-na-ko.net.

Předveď a prodej

Příležitost pro ty, kteří ještě nevě-dí, s čím budou letos poletovat, i pro obchodníky a výrobce k představení novinek nejen na pultu, ale i ve vzdu-chu. To vše nabízí tradiční modelář-ský miniveletrh 17. dubna na mode-lářském letišti Nesvačily v areálu le-tiště Benešov v Bystřici.

Příjezd je možný od 8.30 hod., le-tové ukázky začnou v 9.30 hod. Jedi-ným poplatkem je vstupné 50 Kč za osobu, děti do 150 cm zdarma.

Další informace na www.letecky-modelar.cz.

IV. Evropský pohár Naviga

Mezinárodní soutěž lodních mo-delů kategorií maket F-NSS A, B, C (D) pořádá ve dnech 5.–8. května KLoM Admiral Jablonec nad Nisou v rekreačním areálu Kristýna v Hrádku nad Nisou. Akce sestává ze tři závodů, a to Zlaté plachty Kristýny, Poháru trojzemí a Regaty Modrá stuha.

Soutěžní jízdy jsou plánovány v pátek a v sobotu vždy od 10.00 do

18.30 hod. v neděli od 10.00 do cca 13.00 hod.

Přihlášky je nutné zaslat do uzá-věrky 15. dubna na e-mail hanuska.ladislav@tiscali.cz nebo info@mini-sail.cz, případně písemně na adresu: Jiří Kreisel, U Pískovny 441, 466 06 Jablonec nad Nisou. Žádost o zajiš-tění ubytování v kempu Kristýna nejpozději do 8. dubna na e mail in-fo@minisail.cz.

Bližší informace naleznete na http://www.klom-admiral.cz

Výstava modelůModel Klub Zubří pořádá ve

dnech 5.–8. května výstavu modelů ve velkém sále Klubu Zubří. Po ce-lou dobu bude v provozu autodráha pro RC modely 1 : 24 a 1 : 28. V so-botu 7. května zde pak proběhne ce-lodenní modelářská burza a meziná-rodní soutěž RC automobilů.

Prodejní plocha zdarma! Vstupné dobrovolné!

Bojová letadla v RájiMáte rádi vojenská letadla? Dali

byste kamufl áž i na akrobata? Máte model bojového letadla?

V tom případě je akce, kterou pořádá MK Veselá 21. května na le-tišti Koprník ((u obce Kněžmost, směr Mnichovo Hradiště), i pro vás a vaše modely!

Přijďte si zalétat se svým mode-lem stíhačky, bombardéru nebo cvič-ného letounu na pátý ročník této

úspěšné akce. Na druhu pohonu a úrovni maketovosti nezáleží.

Příjezd na letište a případné uby-tování ve vlastních stanech jsou možné den předem, hygienické zá-zemí zabezpečeno. Letiště má asfal-tovou (cca 23 x 800 m) i travnatou plochu.

Kontakty: Miroslav Džurdženik, tel. 606 635 656, e-mail mimiomi@seznam.cz, www.mkvesela.estran-ky.cz

Modelářská pouť IX Rokytnice 2011se bude konat 11. června na mode-lářském letišti u Rokytnice nad Ro-kytnou.

Kontakt: Jiří Sedláček, Rokytni-ce nad Rokytnou 277, 675 25 Ro-kytnice nad Rokytnou, tel. 603 262 162, e-mail lmktrebic-bo-rovina@seznam.cz

Setkání leteckých modelářů

Již 11. ročník populární akce po-řádané LMK Trifi d Česká Skalice se uskuteční v sobotu 2. července od 13.00 hod. na letišti v Zájezdě u Čes-ké Skalice.

Diváci budou moct zhlédnout modely větronů, akrobatické speciá-ly a vrtulníky, nebudou chybět ani obří makety a další překvapení.

Vstupné je doborovolné, vstupen-ky budou slosovány o vyhlídkový let.

Modelářská škola v RMK Krupka

Připojujeme ještě termíny námi pořádaných akcí na letišti v Místku-Bahně:

4.–10. dubna Výstava modelů a ULL;

28.–29. května Pobeskydské se-tkání dvojplošníků a vícemotoráků;

8. července Prázdniny ve městě – exkurze na letiště pro děti, kterou spolupořádá SVČ Klíč a Magistrát města Frýdek-Místek;

6.–7. srpna Setkání obřích mode-lů letadel;

24. září Pobeskydská drakiáda.Na všechny akce zveme širokou

modelářskou i laickou veřejnost, ze-jména děti a mládež.

Kontakt: Pobeskydský aviatický klub Frýdek-Místek, Kvapilova 502, 702 00 Frýdek-Místek

Případné další informace podá Petr Řehák, tel. 777 080 697, e-mail pakfm@volny.cz, www.pakfm.est-ranky.cz.

Již desátou sezonu pořádá náš Pobeskydský aviatický klub Frý-dek-Místek, působící na letišti v Místku Bahně, v polovině února tradiční Aviatický večírek.

Ten večer se téměř všichni čle-nové našeho klubu spolu se svými manželkami a partnerkami sejdou v rázovitém společenském klubu Stolárna nedaleko frýdeckého ná-draží, aby důstojně zahájili nadchá-zející leteckou a modelářskou sezo-nu.

Po zahájení náčelníkem klubu Jaroslavem Muroněm se průvod-covství večerem ujal Petr Řehák a vyzval všechny přítomné, aby se zadali k prvním tancům v párech, jež jim předurčily přišpendlené pa-pírové vrtulky se jmény pohádko-

vých a fi lmových dvojic. Příchozí se tak rychleji seznámili a toto se-znamování vzápětí završili v při-lehlém baru při seznamovací skle-ničce.

Program byl již tradičně doplňo-ván krátkými scénkami a několika tanečními nebo společenskými hra-mi, z nichž připomeňme alespoň hru Přivezli nám hnůj, který před-stavovaly pestrobarevné balonky, jež bylo nutné vidlemi a lopatami v pětiminutovém časovém limitu přemístit z „kontejneru-hnojvozu“ na „plochu letiště“. O legrační situ-ace (představte si dámy v pleso-vých toaletách s vidlemi) nebyla nouze, zvláště když docházelo k poměrně častým explozím pře-mísťovaného hnojiva.

V polovině večera se slova ujaly zástupkyně Dívčího klubu, který tvo-ří manželky a partnerky modelářů, aby připomně-ly, že i jejich seskupení, které nám tolik pomáhá při našich akcích pro ve-řejnost, slaví letos deset let svého trvání.

Velký úspěch sklidil i Tanec s metlou, který museli předvádět taneční-ci, na něž nevyšla partner-ka, a kteří se střídali vždy, když hudba nečekaně přestala hrát.

O půlnoci došlo i na lechtivou scénku Musíme si pomáhat v podá-ní nejmladších členů našeho klubu, jež se odehrávala na pánském WC a byla odměněna velkým potles-kem.

Vyvrcholením večera byla tra-diční tombola, v níž nešlo ani tak o hodnotu cen jako o nápaditost, s níž byly připravovány. Objevil se mezi nimi například i nádherný, zlatem zdobený tříposchoďový dort, ovšem zhotovený z většího počtu roliček toaletního papíru. Nicméně jeho výherce si liboval, že mu přijde časem vhod.

Hudba hrála až téměř do dvou hodin. Poté jsme se začali postupně loučit a těšit se opět za rok na další vydařený Aviatický večírek.

Více fotografi í a video naleznete na našich klubových stránkách www.pakfm/estranky.cz.

Petr Řehák

Dne 29. května se dožívá 80 let

Alois ŠildModelařit začal, když mu bylo deset roků. V roce 1945 byl jedním ze zakládajících členů Aeroklubu Rousínov a ve dvaceti létech se stal předsedou Modelklubu Rousínov a vedoucím modelářského kroužku, ve kterém v průběhu let vychoval řadu mistrů republiky, dva mistry Evropy (Nohel, Barták)

v kategorii magnetem řízených větroňů a dva vicemistry světa (Komůrka, Ing. Votýpka) v kategorii upoutaných týmových modelů.V létech 1960–1964 získal Alois Šild čtyřikrát titul mistra repbuliky v kate-gorii bezmotorových samokřídel, Do roku 1980 ustavil šestnáct čs. rekordů v kategoriích vrtulníků na gumu a Wakefield. Za tyto sportovní výsledky a za dlouholetou práci s mládeží mu byl v roce 1965 udělen tehdejší titul mistr sportu a později i zasloužilý mistr sportu. V roce 2010 byl školskou radou města Rousínov uveden do síně slávy. V modelářských časopisech uveřejnil již 60 vlastních konstrukcí různých modelů převážně pro mládež.Výbor Modelklubu Rousínov přeje Aloisi Šildovi ještě mnoho úspěšných star-tů, mnoho nových konstrukcí a hodně zdraví aspoň do 100 roků!

Jan Brtník

5RCR 4/2011

PEL-MEL

Dámy v plesových šatech přehazovaly „hnůj“

Začátkem letošního roku oslavil 60. narozeniny předseda LMK Klenčí pod Čerchovem

Ing. Zdeněk Drbal Vše nejlepší, hodně štěstí, zdraví a spokojenosti přejí

členové LMK Klenčí pod Čerchovem

OPRAVTE SI: Po otištění článku Táhla, lanka a jiné způsoby přenosu sil řízení v RC re-vue 2/2011 mě několik kolegů upo-zornilo, že v praxi se táhla chovají ji-nak. Rozklad sil podle mého článku skutečně platí jen pro klidový stav, kdy servo nemusí přemáhat žádné aerodynamické nebo hydrodynamic-ké síly vznikající na kormidle. Začne--li se model ale pohybovat, pak servo tyto síly přemáhat musí a situace se změní podle obrázku 1. Zde dochází k přenosu síly serva Fs na kormidlo Fk v poměru 1 : 1. Proto bohužel vý-měnou pák za kladky k žádnému zlepšení nedojde a přenos sil to ne-změní.

Za chybný závěr se čtenářům RC re-vue omlouvám.

Ing. Jiří Potenský

V RC revue 3/2011 je v reportáži z ve-letrhu v Norimberku na straně 75 sní-mek s popiskem „Rascal 110 od fi rmy SIG na stánku Kavan“. Čtenáři však jistě poznali, že na snímku je Piper Clipped Wing Cub, který není novin-kou. Za chybu, ke které došlo zámě-nou snímků, se omlouváme.V článku Prúdová zaťažiteľnosť vodi-čov na straně 11 jsou v tabulce ve sloupci Menovitý prierez uvedeny jako jednotky m2. Jde o chybu, ke které do-šlo při zpracovávání článku. Správně mají být mm2.

Redakce RC revue

Sezona začala Aviatickým večírkem

Došlo i na mašinku

V lednu a únoru letošního roku se na letišti v Liberci uskuteč-nila čtyři kola Severní ligy há-

zedel 2011. V neděli 6. března se zde pak létalo poslední, páté kolo. Seriál Severní liga házedel má dlouholetou tradici. Letos již 31. ročník pořádala YMCA Liberec pod patronací LMK Liberec.

Průběh ligy byl značně ovliv-něn povětrnostními podmínkami. První kolo se létalo 9. ledna při teplotách nad nulou, ale za poměr-ně silného větru. Druhé kolo, ko-nané 23. ledna, už probíhalo za po-někud příznivějších podmínek, třetí muselo však být přeloženo pro špatné počasí až na 20. února, kdy současně proběhlo i kolo čtvrté. Poslední, páté kolo se pak odlétalo při trochu mrazivém, ale slunném počasí, ovšem za asistence stude-ného, „podještědského“ větru o rychlosti až 5 m/s. Sníh ale už z promrzlé plochy prakticky zmi-zel.

Do výsledného pořadí se počíta-ly nejlepší tři výsledky ze všech pě-ti závodů a jako každoročně výko-ny žáků byly pro stanovení celko-vého pořadí bez rozdílu věku pový-šeny koefi cientem 1,2.

Mezi seniory nejlépe obstáli dva zástupci LMK Varnsdorf, prv-ní se s velkou převahou umístil Stanislav Rudinský, jenž celkově nalétal bezkonkurenčních 2 428 s. Za nejlepší tři kola měl součet časů 1 534 s. K průměru přes 500 s na kolo se už nedokázal žádný ze zá-vodníků ani přiblížit. Druhý Jan Štohanzl, také s plnou účastí, nalé-tal ve třech svých nejlepších kolech 1 222 s. Třetí skončil Stanislav Ro-koský z LMK Liberec se ziskem 1 171 s a o něco pozadu zůstal čtvrtý Jan Chudoba z LMK Praha 4 s 1 151 s. Oba posledně jmenova-ní absolvovali pouze tři závody.

První z juniorů, Jaroslav Štěpán mladší z LMK Liberec, skončil cel-

kově desátý s 921 s. O jedno místo za ním se umístil starší žák Matěj Šilhán, opět z LMK Liberec, s 906 s (již po vynásobení koefi ci-entem 1,2). První mladší žák se ob-jevil na 14. místě. Je jím David Pe-cinovský z LMK Varnsdorf, s vý-sledkem 689 s. S přehledem přehá-zel i mnohé seniory, juniory a starší žáky.

Na druhém a třetím místě mezi juniory skončili Ondřej a Jan Bu-daiovi z YMCA Liberec, celkově na 16., respektive 17. místě. Celko-vě druhý starší žák Jan Hernych z YMCA Liberec obsadil v abso-lutním pořadí 13. místo, třetí starší žák Jaromír Cimpl z LMK Varns-dorf byl 25. Mezi mladšími žáky skončil na 2. místě celkově 19. Jo-

sef Ježek z YMCA Liberec a 3. byl Jakub Neu bauer z LMK Varnsdorf (celkově 27.).

Úhrnem se letošního ročníku Se-verní ligy házedel účastnilo 33 sou-těžících ze čtyř klubů. Plný počet závodů absolvovalo třináct závod-níků. Pro budoucnost této disciplí-ny je potěšitelné, že téměř polovinu z nich tvořili junioři a žáci.

Po technické stránce se letos ukázala převaha hodu s otočkou, která vyžaduje změny v konstrukci zatím však pečlivě utajované. Tou-to technikou se házedlo dostává až do výšky okolo 20 m.

Pro tuto v modelářském světě někdy již možná opomíjenou disci-plinu hovoří to, že házedla lze i se všemi konstrukčními fi nesami po-řídit za zlomkové ceny ve srovnání s ostatními modely, o dnes jedno-značně převažujících rádiem říze-ných nemluvě. A pro začátek letec-komodelářské kariéry není nic lep-šího, tvrdí Ing. Josef Bartík, člo-věk, který se výchovou nového modelářského dorostu zabývá vel-mi aktivně. Přitom, jak je vidět z dosažených výsledků seniorů, lze u házedel vydržet i do pokroči-lejšího věku.

Poděkování patří řediteli seriálu Břetislavu Prokešovi a všem, kdo mu pomáhali. Liberečtí modeláři věnovali i hodnotné ceny prvním třem v každé věkové kategorii.

Ing. Aleš Podroužek LMK Varnsdorf

RCR 4/20116

NEJEN RC

Jen počkejte, až vyrosteme

Severní liga házedel 2011

Ještě malá úprava před hodem

Jedna z fází hodu (David Pecinovský)

S pohárem Stanislav Rudinský, vítěz Severní ligy házedel 2011, vpravo ře-ditel seriálu Břetislav Prokeš

7RCR 4/2011

INZERCE

Předně co znamená interpolace profi lu: V letectví a tedy i v letec-kém modelářství pod tímto pojmem rozumíme plynulou změnu profi lu

v určitém úseku křídla. Nerozhodu-je přitom, zda jde o změnu hloubky křídla při zachování stejného profi -lu, či o změnu jednoho profi lu v jiný

nebo dokonce o změnu hloubky křídla i tvaru profi lu současně.

Zejména když stavíme model z balzy, zhotovuje-me žebra zpravidla mezi dvěma šablonami z pře-kližky (kuprextitu, ple-chu). Pak můžeme – po-kud to konstrukce modelu vyžaduje – udělat každou šablonu ji-nou, ať už velikostí, nebo tvarem profi lu. Opracováním mezi různými šablonami pak dosáhneme plynulé změny profi lu, tedy interpolace. Pro hrubé opracování bloku žeber se ně-

kdy používá nejprve rašple (ale ra-ději ne), odtud interpolace rašplová.

Původně to bylo samozřejmě vy-myšleno žertem, dnes už se však tento pojem natolik vžil, že jej lze považovat za odborný modelářský termín.

Podle Modelář 5/1969

NEJEN RC

RCR 4/20118

Rašplová interpolace

Obr. 2

Obr. 1

Mosca (Muška), Jastrebok (Jestřáb), Išak (Osel) a Rata (Krysa), to vše jsou přezdívky takřka legendárního sovětského stíhacího letounu konstruktéra Nikolaje N. Polikarpova. První prototyp vzlétl 31. prosince 1933. Byl pilotován známým zalétáva-cím pilotem Valerijem Pavlovi-čem Čkalovem. Letoun byl velmi hbitý a na svou dobu docela rychlý. Jeho pilotáž však byla „na ostří nože“ a řízení vyžado-valo neustálou pozornost, odtud přezdívka Osel.

Letoun se zúčastnil na straně republikánů občanské války ve Španělsku (na I-16 zde létal i čs. pilot Jan Ferák) a na počátku Velké vlastenecké války byl jed-ním z typů, které na svých bed-rech nesly tíhu prvních vzduš-ných bojů.

Protože jsem uvažoval o stavbě RC polomakety, rozhodl jsem se nejdříve zhotovit malý vystřelova-cí model, abych zjistil, jak to bude se stabilitou, hlavně kvůli krátké-mu trupu. Co se týče vzepětí kříd-la, skutečný letoun je měl nulové. U modelu jsem je musel udělat, abych zajistil dostatečnou příčnou stabilitu.

Model je opět smíšené kon-strukce, tj. balza, případně pře-kližka a extrudovaný polystyren. Na polystyrenové díly je vhodné zhotovit kartonové šablony. Vý-kres je potřeba zvětšit na kopírce na požadovanou velikost.

Trup 1 vyřízneme z balzy 4, hrany zaoblíme a přilepíme jeho hřbet 1a. Dále vyřízneme z pře-kližky vrtulový klobouk 1b a rov-

něž zalepíme. Z obou stran pak přilepíme čtverečky balzy 1c a za-brousíme do roviny trupu. Nakonec vlepíme bambuso-vý vystřelovací ko-lík a vyřízneme otvor pro křídlo. Celý trup na-lakujeme řídkým čirým nitrolakem a lehce pře-brousíme.

Ocasní plochy 2 a 3 vyřízneme podle šab-lony z extrudovaného polystyrenu tloušť- ky 2 a hrany zaoblíme.

Křídlo 4 je rovněž z extrudo-vaného polystyrenu, ale tloušť- ky 4. Náběžnou hranu vyztužíme dílem 4a, který přilepíme LA tme-lem. Pak křídlo vybrousíme do profi lu jemným brusným papírem a natřeme řídkou, vodou ředitel-nou barvou, aby vystoupily nerov-nosti. Po důkladném zaschnutí opět lehce přebrousíme.

Ostruha 5 je z překližky. Po opracování je vhodné ji přetřít kap-kou epoxidu pro zvýšení pevnosti.

Zbarvení Mušky bylo různé podle toho, kde létala. Podklady najdeme jak na internetu, tak v ča-sopise Letectví a kosmonautika. Na barevnou úpravu použijeme vodou ředitelné barvy, paneláž na-značíme lihovým fi xem. Výsostné znaky buď zhotovíme jako obtis-ky, nebo použijeme obtisky z plas-tikové stavebnice; kabinu můžeme doplnit nakreslenou a vystřiženou hlavou pilota.

Sestavení modelu je jednodu-ché. K lepení použijeme LA tmel. Nejdříve přilepíme SOP 2 a po za-schnutí vlepíme do výřezu VOP 3. Hlídáme dodržení vzájemné kol-mosti. Následuje křídlo 4, které

vlepíme do přísluš-ného výřezu, a vlepe-

ní ostruhy 5. Po důkladném za-schnutí všech dílů přemázneme všechny spoje epoxidovou prysky-řicí.

Model vyvážíme olovem, které přednostně vlepíme do překližko-vého dílu. Pozor! Těžiště nesmí být posunuto ani trochu dozadu, na to je Išak hodně citlivý.

Když je I-šestnáctka vyvážená, zkontrolujeme, zda není něco po-krouceno, a případné chyby ihned odstraníme.

Je-li vše v pořádku, můžeme zkusit první lety. K létání si vybere-me pokud možno bezvětří nebo den, kdy je vítr o rychlosti maxi-málně jen 3 m/s. Model uchopíme za trup pod křídlem asi ve dvou tře-tinách hloubky křídla a dosti prudce jej hodíme proti případnému větru. Měl by plynule klouzat pod malým úhlem k zemi. Pokud houpe, přidá-me ještě trochu zátěže. Jestliže má snahu přecházet do střemhlavého letu, lehce zvedneme odtokovou hranu VOP. Zatáčení odstraníme opatrným nakroucením SOP na opačnou stranu, případně si ještě pomůžeme „křidélky“.

Když Išak spořá-daně klouže, zkusíme ho vy-střelovat smyčkou gumy 1 x 4 mm. Při vystřelování držíme model za konec trupu za ostruhou. Vzhle-dem ke stabilitě modelu volíme je-ho polohu s nosem asi 30° nad ho-rizont a náklon aspoň 60° (při menším má Išak snahu náklon oka-mžitě srovnat s přechodem do svíč-ky a případného souvratu). Šest-náctka by měla vystoupat v plynu-lé široké zatáčce asi do šesti metrů a přejít do dlouhého kluzu. Případ-né chyby odstraňujeme stejně jako při vypouštění z ruky.

Jako zajímavost uvádím, že při větru má model snahu stáčet se proti jeho směru a při létání na sva-hu má dokonce snahu plachtit.

Jestliže po šestnáctce požaduje-me přemet, musíme VOP trochu „natáhnout“. Po přemetu pak z přebytku rychlosti ještě většinou následuje malý souvrat s vybráním těsně nad zemí. Nepozoroval jsem, že by model jevil snahu při přeta-žení spadnout do vývrtky nebo sklouznout po křídle.

Vladislav Matyskovič

M (M šk ) J b k něž zalepíme Z oobbou strt anan pak

Vystřelovací polomaketa I-16

►

9RCR 4/2011

NEJEN RC

►

bam

bus

ø 2

1a ba

lza

4

-1°

Vystře

lova

cí p

olom

aket

a

Polik

arpo

v I-1

6K

onst

rukc

e: V

ladi

slav

Mat

ysko

vič

Měř

ítko:

1 : 1

,4

vzepět

í kříd

la (n

ení v

měř

ítku)

T

0°

1b př

ekliž

ka 2

1c ba

lza

0,8

z ob

ou s

tran

dílu

1b

4a ba

lza

0,5

1a ba

lza

2

5 př

ekliž

ka 2

2 ex

trud

ovan

ý po

lyst

yren

2

3 ex

trud

ovan

ý po

lyst

yren

2

5 př

ekliž

ka 2

4 ex

trud

ovan

ý po

lyst

yren

4

4 ex

trud

ovan

ý po

lyst

yren

4

1b př

ekliž

ka 2

1c ba

lza

0,8

2 ks

1a ba

lza

2

3 ex

trud

ovan

ý po

lyst

yren

2

4a ba

lza

0,5

15

Konstrukce: J. H. Schneider / Z. Raška

Celobalzový „krkatý“ model J. H. Schneidera z roku 1946 je ty-picky americkou konstrukcí té do-by. Pro zhotovení jeho výkresu jsem se rozhodl nejen kvůli jeho tvarům, ale především kvůli zají-mavému profi lu křídla, podobají-címu se známému RAF 32, o němž

se ví, že vyniká dobrou klouza- vostí.

Mušku Mohawka Buzzard obje-vil na internetu klubový kolega Miloš Ondrašík, pro nějž jsem vý-kres původně nakreslil. S tímto modelem se chce zařadit do klubu SAM 78, jehož akce už několik let sleduje, neboť mu učarovaly bou-belaté tvary historických strojů.

Určitě rozšíří naše řady v soutěžní kategorii RC-E Sport 400, v níž pravidla SAM určují minimální zatížení 24,4 g/dm2 plochy křídla.

Původní model létal v roce 1946 s benzinovým motorem Bantam .199 (3,26 cm3), replika je sice tva-rově shodná, ale vybavená 6V elektromotorem velikosti 400 s vr-tulí 6/3, regulátorem JES 012 a dvoučlánkem Li-ion 1 100–1 300

mAh. RC vybavení představuje přijímač Rex 4 a dvě mikroserva o hmotnosti 6–10 g.

Trup sestává ze dvou bočnic, spojených v přední části přepážka-mi a v zadní rozpěrkami z balzo-vých lišt. Balzový pylon má tři vrstvy, z nichž střední je vylehče-na kruhovými otvory. Opracova-ný pylon je vlepený do trupu a za-jištěný příčnými destičkami z bal-zy.

Podvozek je ohnutý z ocelového drátu o průměru 2, vlepený k pře-pážce trupu a zajištěný překližko-vou příložkou. Mechová kola mají průměr 45–50 mm.

SOP je slepená z balzy. Stykové plochy kýlovky a směrového kor-midla jsou zkoseny pod úhlem cca

15° a spojeny páskem Vliesu. Stabilizátor je klasické konstrukce ze žeber a lišt, odtoková liš-ta je opatřena zářezy pro žebra. Střed je shora i zdola vylepen balzou. Výškové kormidlo je z plné balzy. Závěs je opět z pásku Vliesu.

Křídlo klasické kon-strukce se vzepětím do

zdvojeného V je v celku. K trupu se poutá gumou. Žebra i všechny po-délníky jsou balzové. Nosníky jsou v místech lomení z obou stran vy-ztuženy balzovými spojkami, ná-běžná a odtoková lišta jsou slepeny natupo a opatřeny trojúhelníkovými výkližky. Odtoková lišta je opatřena zářezy pro žebra. Střed křídla je z obou stran vylepen balzou.

Model je celý potažen Vliesem. Přilakované barevné doplňky jsou z tenkého Modelspanu. Potah je la-kován vypínacím nitrolakem.

Přijímač i serva jsou v trupu uloženy na deskách, k nimž jsou přichyceny suchým zipem. Táhla ke kormidlům z balzových lišt po-lepených tenkým Modelspanem jsou opatřená koncovkami z ocelo-vého drátu o průměru 1, můžeme použít i vidličky.

OLDTIMERY

RCR 4/201110

Výkres modelu ve skutečné velikosti (1 list A1) a s úplným stavebním ná-vodem získáte:V ČR zašlete objednávku na e-mail: obchod@rcrevue.cz s uvedením čís-la účtu, z nějž poukážete platbu 110 Kč na účet ČSOB, 576 305 253/0300. Nebo zašlete pošt. pou-kázkou typu C částku 110 Kč na RC revue, Baranova 31, 130 00 Praha 3 (do zprávy pro příjemce uveďte číslo „139“ a název „Mohawk Buzzard“). Plánek zašleme do 20 dnů po obdr-žení částky. V SR zašlete objednávku na e-mail: obchod@rcrevue.cz s uvedením čís-la účtu, z nějž poukážete platbu 4,80 € na účet ČSOB, 400 536 3781/7500. Nebo zašlete poštovním poukazem na adresu částku 4,80 € na Magnet-Press Slovakia, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava (do zprávy pro příjemce uveďte číslo „139“ a název „Mohawk Buzzard“). Plánek zašleme do 30 dnů po obdržení částky.

Historický model z roku 1946 s elektropohonemMohawk Buzzard

11RCR 4/2011

OLDTIMERY

VYRÁBÍ: JETI model, Příbor

RC systém Duplex si už nejen u nás vydobyl pevné místo na trhu a jeho vf moduly jsou velmi často využívány zejména ke konverzi star-ších RC souprav do pásma 2,4 GHz. Jednou z důležitých výhod, které ten-to systém od počátku nabízí, je mož-nost připojení měřicích čidel a tele-metrický přenos dat z modelu na zem, případně záznam dat a jejich pozdější načtení do počítače. Připra-vované a již představené nové vysíla-če JETI, které by se měly dostat na trh v tomto roce, pak umožní teleme-trická data zobrazit přímo na displeji vysílače. Podívejme se blíže na ně-která z čidel a měřicích modulů i na zobrazovací jednotky, které nám zís-kané údaje zatím zprostředkují.

JETI BoxMyšlenka univerzálního terminá-

lu, jímž by se daly nastavovat para-metry zařízení i zobrazovat zazna-menané hodnoty, poprvé do sorti-mentu JETI přišla s JETI Boxem. Test tohoto terminálu, který pouze zprostředkuje požadavky připojené-ho výrobku, jsme přinesli v RC revue 8/2006. I když už je to delší doba a JETI Box se dočkal inovace, základ zůstal beze změny. Principem čin-nosti byl JETI Box přímo předurčen k tomu, aby zobrazoval i údaje tele-metrie, stačilo, aby byl třížilovým kabelem spojen s vf modulem Du-plex ve vysílači. Kromě základní čin-

nosti zvládá samostatně JETI Box ještě doplňkové funkce – generuje servo-pulzy, umožňuje cyklová-ní serv a měření jejich rychlosti přeběhu, což je poměrně neobvyklé. Ale přece jen, jako terminál te-lemetrie má JETI Box i své nevýhody, především

je poměrně velký a není zrovna při-způsoben k uchycení na vysílač.

JETI Box miniNástupcem nebo spíše specializo-

vanou verzí JETI Boxu je JETI Box mini. Je podstatně menší a kompakt-nější, přizpůsobený k montáži na vy-sílač. Téměř celý čelní panel zabírá dvouřádkový dobře čitelný LCD dis-plej. Čtyři ovládací tlačítka, stejná ja-ko na JETI Boxu, se přestěhovala za zadní hranu krytu, jejich popisky, re-spektive šipky jsou jak na čelním pa-nelu, tak zezadu, což je velmi prak-tické. Zepředu přibyla dal-ší dvě tlačítka. Pravé z nich zapíná a vypíná podsvíce-ní displeje, levé tlačítko přepíná mezi dvěma vstu-py. Základním vstupem je signál přicházející spolu s napájením kabelem, vy-cházejícím ze spodní stra-ny krytu a připojovaným do vf modulu; druhý vstup, označený jako externí, má

konektor zapuštěný v le-vém horním rohu panelu vedle displeje.

Podsvícení je nezvykle slabé, pravděpodobně kvůli omezení spotřeby zařízení napájeného ze zdroje vysílače, ale přes-tože ve dne téměř není rozpoznatelné, za šera a ve tmě zajistí spolehli-

vou čitelnost a současně nepůsobí rušivě. Odběr proudu u vzorku byl nepa-trně větší, než deklaruje výrobce, 14/25 mA. Na-pájení se bere vždy z vysí-lače, zařízení na externím vstupu je naopak z JETI Boxu napájeno a je třeba pohlídat, aby tento odběr příliš nezatížil akumulá-

tory. Doplňkové funkce JETI Box mini nemá. Kvalita a přesnost výro-by je vynikající, ostatně fi rma JETI model má k dispozici vhodnou tech-nologii a velké zkušenosti zejména z výroby regulátorů.

Ze spodní strany přístroje jsou dva čtvercové výřezy protažené do stran užšími drážkami. V příslušen-

ství najdeme dva plastové šrouby M6 s čtvercovými hlavami a maticemi. Tyto šrouby slouží k uchycení na pa-nely pro přepínače, jaké mají napří-klad pultové vysílače Futaba nebo Graupner, stavitelná rozteč šroubů dokonce dovoluje obejít se bez úprav krytu vysílače. I když JETI Box mini vystupuje nad úroveň panelu, 16 mm výšky je určitě přijatelných. Podobně jsou malé rozměry výhodou při umís-tění na plastovou sponu uchycenou k původní teleskopické zasunuté an-téně. JETI Box mini je promyšleně navržený a v rámci možností posky-tuje asi optimální komfort obsluhy i zobrazení v těch případech, kdy ne-ní možné mít telemetrii přímo na dis-pleji vysílače.

Senzor MUIČtyři typy senzorů MUI jsou ur-

čeny k měření proudu do 150 A a napětí až do 60 V, jako vstupy slouží dva pá-ry vodičů. Jak napětí, tak proud musejí mít předpo-kládanou orientaci, zá-porné hodnoty čidlo ne-zpracuje a zobrazí nulu. Předpokládá se, že senzor je zapojen mezi napájecí

akumulátor a regulátor, takže snímá napětí a proud pohonu, dá se ale vy-užít i jinak. Z měřených hodnot se počítá kapacita. Hodnoty mohou být hlídány a na překročení nastavené minimální meze napětí, maxima proudu nebo kapacity upozorní spe-cifi cký zvukový signál z vf modulu i textový popis na displeji. Kromě

12 RCR 4/2011

ELEKTRONIKA

JETI Box mini

Telemetrie k RC systému JETI DuplexJETI Box

Technické údaje JETI Boxu mini podle výrobce:Napájecí napětí 5–12 VOdběr proudu (bez/s podsvícením) 12/25 mA

Rozměry 75 x 31 x 16 mmHmotnost 42 g

±

toho se zaznamenávají skutečně dosažené maxi-mální a minimální hodno-ty, jež lze vyčíst dodateč-ně v klidu. Interní stopky měří čas, po který proud překročil stanovenou mi-nimální mez, takže lze snadno sledovat čistou do-bu chodu motoru. Čidlo jde také připojit přímo k terminálu a hodnoty odečítat, v tom případě ale pochopitelně nefunguje akustická signalizace. Vý-robce naší redakci poskytl k vyzkoušení nejmenší či-dlo s rozsahem proudu 30 A.

Menu čidla MUI obsa-huje čtyři skupiny: zobrazení aktuál-ních hodnot, minim a maxim, systé-mové nastavení a nastavení sledova-ných mezí. Podle technických údajů je přesnost měření napětí 0,1 % a proudu 1 %. To je třeba trochu upřesnit. Je-li míněna chyba z maxi-mální hodnoty rozsahu, pak je to pro napětí 0,06 V, ovšem protože se zob-razuje údaj jen na jedno desetinné místo, rozlišení je nižší než přesnost. Typické palubní napětí (5 V) jsme schopni odečíst na 0,1 V, to je kolem 2 %, napětí pohonného tříčlánku na 1 %. Pro proud to platí podobně, přesnější měření se může uplatnit při výpočtu kapacity.

Při zkouškách jsem přišel na zají-mavý efekt: Pokud byl senzor napá-jený napětím 5,0 V a vyšším, fungo-val správně, při nižším napětí se za-čínala projevovat výrazná chyba měření, například měřené napětí 4,85 V se při napájení 5,0 V zobra-zilo jako 4,7 V, ale při napájení 4,0 V jako 5,5 V. Je to v souladu s technickými parametry, musíme si však uvědomit, že k minimálnímu napájecímu napětí čidla 5 V musíme přistupovat jako k mezi, a ne jako ke jmenovitému napětí, takže pokud je přijímač a tedy i senzor MUI napájen ze čtyřčlán-ku Nixx, budou výsledky zkreslené. Mají-li být přesné, je minimem stabi-lizované napětí 5,0, lépe 5,5 V, nebo pětičlánek Nixx. Stejný původ má

i rozdílnost změřeného napětí, po-kud jednou je senzor připojen k při-jímači napájenému stabilizovaným napětím 5 V a terminál zobrazuje te-lemetricky přenesené údaje a po-druhé je senzor připojený přímo k terminálu také napájenému ze sta-bilizovaného napětí 5 V. V druhém případě naměříme více dokonce s chybou 1,2 V, protože mezi napáje-ním JETI Boxu mini a jeho konekto-rem Ext. (napájením MUI) je úbytek přesahující 1 V.

Senzor MUI lze využít i netra-dičním způsobem, na internetových stránkách výrobce je v rubrice prak-tické ukázky zajímavý článek od

Ing. Miroslava Pastyříka, který sérií měření odzkoušel, že množství pali-va dodaného do proudového motoru zubovým palivovým čerpadlem je přímo úměrné energii spotřebované čerpadlem. Rychlost čerpání, re-spektive proud a výkon čerpadla tu-to závislost neovlivňují. Výsledkem je zapojení senzoru MUI do napáje-cího obvodu čerpadla a nastavení alarmu na překročení meze dodané

kapacity, která odpovídá množství dodaného paliva. Vznikl tak palivo-měr, který s předstihem zvukem upozorní pilota, že už mu zbývá v nádrži jen rezerva na přistání. Přesnost měření odebraného paliva se vešla do odchylky maximálně 4 %, což je vynikající výsledek. S trochou fantazie jsou zkrátka mož-ností aplikací téměř neomezené.

USB adapterUSB převodník je třeba k přenosu

informací mezi výrobky s logem „USB support“ a počítačem. Typické využití najde třeba ve spolupráci s modulem MGPS, jenž si kromě po-skytování telemetrických údajů na základě vyhodnocení polohy podle GPS ukládá data do záznamu a ta jsou později přenesena do počítače, aby mohla být třeba vykreslena do mapy. Převodník má obvyklou podo-

bu USB zařízení a připojuje se servo-kabelem, přičemž poskytuje i 5V na-pájení, takže není třeba během čtení zajišťovat připojenému modulu na-pájecí zdroj.

Ing. Michal ČernýFoto: autor,

Ing. M. Pastyřík

(Pokračování)

ELEKTRONIKA

13RCR 4/2011

Měření paliva

USB adapter

Senzor MUI

Technické údaje senzorů MUI podle výrobce:MUI 30 MUI 50 MUI 75 MUI 150

Rozsah/přesnost měření napětí [V/%] 0–60/0,1 0–60/0,1 0–60/0,1 0–60/,1Rozsah/přesnost měření proudu [A, %] 0–30/1 0–50/1 0–75/1 0–150/1Napájecí napětí [V] 5–8,4 5–8,4 5–8,4 5–8,4Vlastní spotřeba senzoru [mA] 24 32 32 32Provozní teplota [°C] –10 až +85 –10 až +85 –10 až +85 –10 až +85Rozměry [mm] 20 x 16,5 x 5 27 x 19 x 11 27 x 19 x 11 27 x 19 x 11Hmotnost [g] 10 19 21 25

14 RCR 4/2011

ELEKTRONIKA

Akumulátory Kypom 11,1 V / 2 600 mAh

Technické údaje podle výrobce:Kapacita 2 600 mAhTrvalý vybíjecí proud 35 C (91 A)Maximální vybíjecí proud 70 C

(182 A)Rozměry 133 x 45 x 15 mmHmotnost 210 g

VYRÁBÍ: Kypom Technology Stock Co., Tchaj-wanDODÁVÁ: Pavel Stein, Znojmo

V minulém čísle RC revue jsme přinesli test Li-pol akumulátorů fi r-my Kypom, které byly určeny k na-pájení vysílačů, tentokrát se podí-váme blíže na pohonné akumuláto-ry K6 series. Vzorek tříčlánku o jmenovité kapacitě 2 600 mAh poskytl na vyzkoušení dovozce, fi r-ma Pavla Steina ze Znojma (www.emotors.cz).

Sada byla vybavena servisním konektorem JST-XH a výstupními

konektory G4. Servisní kabel je po-měrně tvrdý, výstupní jsou z vyso-ce ohebných vodičů v silikonové izolaci a mají průřez 12 AWG (3,3 mm2). Sada je obvyklým způsobem zatažena do tenké červené smršťo-vací hadice, dole vyztužena lepicí páskou se sklem, nahoře tvrdší plastopapírovou fólií. Články jsou spájené přímo, bez rozvodné desky, izolace mezi spoji je lepenková. Jednotlivé články jsou nezvykle tenké a vzájemně slepené většinou plochy.

Výrobce udává rozměry sady 133 x 45 x 15 mm a hmotnost

210 g. U vzorku hmotnost včetně konektorů přesně souhlasila, roz-měry se nepatrně lišily (136 x x 43 x 16 mm). Na obalu je uveden maximální trvalý vybíjecí proud 35 C (91 A) a špičkový 70 C (182 A), což je poměrně hodně i vzhledem k použitým vodičům. Nabíjecí proud je povolen až do 5 C (13 A), nicméně výrobce dopo-ručuje s ohledem na zachování vyš-ší životnosti článků nabíjení v roz-sahu 2–3 C (5,2 až 7,8 A). Akumu-látor byl z výroby nabit přibližně na 60 % kapacity a jednotlivé články byly vyrovnané v pásmu 5 mV.

Nabíjení proudem 5 C zachycu-je jeden z grafů. Po vybití sady na 3,0 V/článek stačilo k nabití do bo-du, v němž začíná klesat proud, té-měř přesně 10 minut. V této době bylo dodáno 85 % náboje, zbytek trval dalších necelých 5 minut. Na-bíjení akumulátor zvládal bez zna-telného zahřívání. Při vybíjení proudem 1 C dodal akumulátor 2 450 mAh. Vnitřní odpor sady se pohyboval mezi 9 a 12 mΩ, tedy kolem 3–4 mΩ na jeden článek, to je velmi dobrá hodnota.

Udávané dostupné vybíjecí proudy jsou značné, zatížil jsem

pro začátek sadu konstantním prou-dem 75 A, protože víc mi měřicí přípravek nedovolil. Idea, že by ta-kový proud mohl akumulátor vydr-žet, rychle vzala za své. Zhruba po jedné minutě jsem musel test přeru-šit vzhledem k tomu, že teplota článků prudce stoupala a už přesáh-la 70 °C na povrchu sady, takže uvnitř musela být podstatně vyšší. Opakovanými zkouškami s nižším proudem jsem dospěl k tomu, že tr-valý proud by neměl překročit 34 A, což je přibližně 12,5 C, pro-tože při tomto proudu a okolní tep-lotě 25 °C se sada v průběhu vybí-jení zahřála na 60 °C a překračovat tuto teplotu se rozhodně nedoporu-čuje. Krátkodobé zatížení i vyššími proudy sada zvládala dobře.

I přesto, že zkoušené akumulá-tory vydržely podstatně nižší trvalý proud, než deklaruje výrobce, ne-domnívám se, že jsou špatné, ze-jména ne vzhledem ke své ceně. Vypadá to, že se výrobce svezl na nedávné vlně „honu na céčka“, udávaná hodnota přinejlepším od-povídá možnostem jednoho samo-statného, dobře chlazeného článku; v těsně spojeném tříčlánku jsou ovšem poměry výrazně jiné. Jedno-značnou výhodou je možnost rych-lého nabíjení a také jí mohou být méně obvyklé rozměry sady, která je hodně plochá a dokáže využít prostor v modelu, kam se většina ostatních sad nevejde.

Cena akumulátoru Kypom 11,1 V / 2 600 mAh podle interne-tové nabídky dovozce činí 799 Kč. Ing. Michal Černý

Dovozce, Pavel Stein, se k tomu-to textu do uzávěrky nevyjádřil.

±

15

ELEKTROLETY

RCR 4/2011

Kdo že? Komutátorové motory. Provozuji modely poháněné komu-tátorovými motory, původně napá-jenými sedmi- nebo osmičlánky z NiCd a NiMH akumulátorů. Po-krok jde ale vpřed, a tak jsem přešel na Li-pol akumulátory. Že nejsem jediný, o tom svědčí četné telefo-nické dotazy zejména dříve naroze-ných čtenářů. V důchodu je každá koruna dobrá, tak proč vyhazovat motor, když ještě může sloužit.

Uvažoval jsem o výměně moto-ru i regulátoru, nakonec jsem tuto myšlenku opustil u elektrovětroňů. Střídavý motor by měl větší výkon, ale i menší hmotnost; musel bych dovažovat. Motory v elektrovětro-ních jsem provozoval blízko nej-větší účinnosti. Zvýšením napájecí-ho napětí stoupne proud a výkon, v důsledku toho klesne účinnost motoru, jestliže použijeme původní vrtuli. Budeme jásat nad tím, jak to táhne, ale v modelu budeme mít spíš topné těleso, účinnost elektro-motoru pravděpodobně klesne pod 50%. Budeme muset použít „lehčí“ vrtuli. To je třeba při přechodu ze sedmi- nebo osmičlánku NiMH na tříčlánek Li-pol.

Jestliže motor elektrovětroňě provozujeme převážně v režimu pl-ného plynu s motorem pracujícím blízko největší účinnosti, neuplatní se tolik výhody střídavého motoru s plochou křivkou účinnosti. I když bude pracovní bod našeho motoru mezi největší účinností a největším výkonem, nebude to tragédie, mo-tor pracuje jen po krátkou dobu.

S motorovými modely létáme s různým výkonem, a tak je u nich

výhodné vyměnit komutátorový motor za střídavý s podstatně plošší křivkou účinnosti.

Měnil jsem napájecí zdroj u leti-té, ale skvěle létající Primy od Rei-charda ze 7 NiMH na 3 Li-pol. To vyžadovalo výměnu regulátoru.

Vyhlédl jsem si proceso-rový Turnigy 30 A pro komutátorové motory, který mi vyhovoval. Na-stavování je „blbuvzdor-né“ propojkami, kterými se zapíná nebo vypíná brzda a mění vypínací na-

pětí podle typu akumulátorů NiCd, NiMH nebo Li-pol. Stavy reguláto-ru signalizuje pípání motoru.

Regulátor má rozměry 45 x 21 x x 8 mm a hmotnost 21 g. BEC je li-neární pro největší proud 1 A.

Provedení je čisté, z automatic-ké výroby. Na jedné straně je proce-

sor s obroušeným označením a sta-bilizátor 5 V. Na opačné straně spí-nací tranzistory a tranzistory brzdy. K nim je speciální samolepicí pás-kou s malým tepelným odporem přilepen hliníkový chladič.

Nasunul jsem propojku pro Li- -pol akumulátory a měřil napětí vypnutí. To bylo 9 V, takže nehrozí hlubo-ké vybití. Spínací kmito-čet jsem naměřil 1,948 kHz. Při napájení 3 Li- -pol články je maximální počet připojených mikro-serv 2, při napájení ze

4 Li-pol akumulátorů můžeme připojit jen jed-no mikroservo. To je zce-la reálná hodnota, mám prakticky vyzkoušeno, že co jeden SMD stabilizá-tor, to nejvýše dvě mikro-serva.

Protože motor byl proudově přetížen, použil jsem menší listy vrtule. Ta se zmenšila z původního rozměru 230/120 na 190/100 mm.

Většina telefonických dotazů končí otázkou jak velkou, nebo spíš malou vrtuli použít. Protože vím, že většina čtenářů má odpor k dlou-

hým vzorcům, použil jsem výpočet realizovatelný i na kalkulačce za dvacetikorunu. Podělíme jmenovité napětí nové sady napětím původ-ním. Například: Místo sedmičlánku NiCd o jmenovitém napětí 8,4 V po-užijeme tříčlánek Li-pol o jmeno-vitém napětí 11,1 V. Tedy 11,1/ /8,4 = 1,32. Výsledek odmocníme, druhá odmocnina z 1,32 je přibliž-ně 1,15. Tímto číslem podělíme pů-vodní průměr vrtule. Tak získáme spíš největší použitelný. Skutečný bude 90 až 95 % vypočteného. Platí to pro vrtule stejné rodiny, většina sklopných vrtulí pro elektrovětroně má poměr průměru ku stoupání při-bližně 2 : 1.

Výpočet je skutečně orientační, velmi zjednodušený, aby jej zvládl každý. Každopádně ještě změříme proud s původním napájecím zdro-jem a potom s novým a zmenšenou vrtulí. Dále musíme počítat s tím, že motor bude pracovat při vyšších otáčkách. Proto pozor na možnost utržení vrtulového listu!

Pokud bychom použili místo sedmičlánku NiCd nebo NiMH dvoučlánek Li-pol, pravděpodobně bychom nemuseli měnit nic. Klesl by výkon elektromotoru v důsledku poklesu jmenovitého napájecího napětí, pravděpodobně by se zvýši-la účinnost motoru. V některých případech bychom nemuseli měnit ani regulátor. Většina starších regu-látorů vypínala při napětí cca 5,5 V, pokud nebylo nastaveno jinak. Při tomto napětí už má motor tak malý výkon, že model stejně nestoupá. Nemělo by tedy hrozit zničení Li- -pol akumulátorů hlubokým vybi-tím.

U některých modelů tedy nemu-síme při modernizaci měnit celou pohonnou jednotku, platí to zejmé-na u kvalitních komutátorových motorů v elektrovětroních, které ve své době stály nemalý peníz.

U fi rmy VaSa model-hobby jsem výše popsaný regulátor koupil za 260 Kč.

Jaroslav Kroufek

ELEKTRONIKA

16 RCR 4/2011

Ještě nepatří do šrotu!

Kdo že? Komutátorové motory. výhodné vyměnit komutátorový sor s obroušeným označením a sta-Kd ž ? K á é ýh d é ě i k á ý b š ý č í

Hacker A50-14L 8p Electric turbine a vrtulník

Dnes jsou na trhu stále více do-stupnější a levnější pohonné akumu-látory, což má příznivý vliv na roz-mach elektropohonu i v oblasti vel-kých vrtulníků. Od fi rmy Krill model jsem dostal k otestování nejvýkon-nější elektromotor ze třídy Electric turbine, Hacker A50-14L 8 pole.

Motor je určen do modelů vrtul-níků třídy 600 a 700 s hmotností až 5 kg. Výrobce jej deklaruje jako ná-

hradu spalovacího motoru 15 cm3 a je určen pro 3D piloty. Má zajímavý design, opravdu se podobá turbíně. Jde o stan-

dardní „oběžku“, ale s pevným kry-cím pláštěm, který má vzhled uhlíku. Motor nemá prodloužený hřídel.

Motor jsem osadil do vrtulníku Rave 700 ENV ve variantě fl ybar-less, tedy v bezpádlovém provedení. Průměr rotoru je cca 1 570 mm, hmotnost rovných 5 kg (obr. 1). Pro první testy jsem použil osvědčený regulátor Kontronik Jive 80HV a na-pájení baterií 12s Li-pol 4 200 mAh.

Nejprve jsem použil původní pře-vod, který byl ale určen pro motor s KV 450. Jak se dalo čekat, rotor vr-tulníku dosahoval mnohem vyšších otáček, musel jsem velmi stáhnout plyn, abych dosáhl požadovaných otáček rotoru. Ani zdaleka nešlo o optimální stav, a musel jsem pře-vodový poměr náležitě změnit – po-

užil jsem převod 10,8 : 1. S ním mo-hu nastavit otáčky rotoru bez problé-mů v rozmezí 1 100–2 100/min.

Zkoušky probíhaly v zimě, při teplotách vzduchu okolo 15 °C. Byl jsem zvědav na teplotu motoru při lé-tání výkonově náročných 3D prvků. Vnější plášť motoru měl teplotu o málo vyšší než byla teplota okolí. Teplota uvnitř motoru dosahovala cca 68 °C (měřeno infrateploměrem).

Pro měření elektrických i neelek-trických veličin za letu jsem použil zařízení Eagle Tree. Při několika ex-trémních letech jsem dosáhl špičko-vého příkonu 5 080 W a maximální-ho proudu 129 A (obr. 2). Šlo ale opravdu jen o několik extrémních, brutálně zalétnutých prvků, ve kte-rých jsem těchto hodnot dosáhl. Při běžném létání 3D i FAI prvků jsem dosahoval maximálního příkonu do 3 000 W.

Při dalších testech jsem použil do-poručovaný regulátor Hacker X80 Opto Pro 3D. Regulátor jsem přepnul do režimu governor. Bohužel v zá-kladním nastavení vykazoval pohon velmi slabé výkony, otáčky při zátěži velmi kolísaly, a tento režim byl prakticky nepoužitelný. Zkoušel jsem měnit různé parametry regulá-

toru, ale jediný, který zásadně změnil chování pohonu, byl Frequency, a to přepnutí z 8 na 16 kHz (obr 3). A to až tak zásadně, že regulátor se stal dobře použitelným pro vrtulníky. Governor funguje dobře, neovlivňuje negativně gyro ocasního rotoru. Má však jednu nectnost: Při skokové změně požadavku na výkon po před-chozím delším odlehčení dojde k ne-malému „zaváhání pohonu“ a zakolí-sání otáček. Pokud je však pohon tr-vale zatížen, regulace otáček funguje dobře, dokonce o malinko otáčky vzrostou, například z nastavených 1 600 na 1 650 ot./min (obr. 4). Další možností je použít regulátor s vypnu-

tým governorem a létat pouze na křivky. Regulá-tor je ve variantě opto, a nemá tudíž BEC pro na-pájení RC palubní sousta-vy (obr. 5). Pro testy jsem proto osadil externí spína-ný CC-BEC PRO.

Použití elektromotoru ve vrtulníku má výhodu v příznivějším průběhu krouticího momentu, čímž se mnohem lépe dá dosáh-

nout požadavku constant rotor spe-ed, který má zásadní vliv na příjem-nost létání s vrtulníkem. A vzhledem ke stálejším otáčkám rotoru je mož-né provozovat vrtulník na nižších otáčkách rotoru při zachování jeho obratnosti a agilnosti.

Výkon motoru je pro použití ve vrtulníku třídy 700 velmi dobrý, a motor je tedy velmi dobře použitel-ný. Dají se s ním létat všechny prvky FAI i 3D akrobacie, a to i přesto, že nejde o nejvýkonnější dostupný mo-tor na trhu. Osobně si myslím, že přemotorovaný model vrtulníku je pro piloty nelétající špičkovou akro-bacii nevhodný a kontraproduktivní. Při řízení přemotorovaného modelu totiž pilot těžko pozná, že obrat zale-těl špatně a že nedostatky v pilotáži zamaskoval právě brutální výkon motoru. Pro začátečníky, pokročilej-ší i pokročilé piloty by mohl být mo-tor Hacker A50 14L 8pole velice vhodný, a to jak svým výkonem, tak i cenou.

Vít Klabačkahttp://vitocz.net

17RCR 4/2011

ELEKTRONIKA

Obr. 1

Obr. 5

Obr. 4

Obr. 2

Obr. 3

Technická data podle výrobce:Maximální výkon 3 000 WOtáčky na volt 540/minPrůměr hřídele 6 mmRozteč montážních šroubů 25 mmHmotnost 465 gVnější průměr 55 mmVýška 79 mmPočet pólů 8Doporučené časování 8–15°Doporučený regulátor 70–90 A

Majitelé vysílačů TGY 9x poža-dující pokročilejší řízení modelů brzy narazí na limity dané origi-nálním programovým vybavením. Výsledná (ne)funkčnost složitěj-ších sad mixů je frustrující a snižu-je výrazným způsobem užitnou hodnotu vysílače. Jde hlavně o mi-xování víceservového křídla, leto-vé režimy nebo přiřaditelnost ovlá-dacích prvků. Jedním z řešení je výměna fi rmware. Patrně nejpo-kročilejší z open source projektů nese označení Er9x a dále se větví na varianty. Pokusím se přiblížit možnosti Er9x ve standardní verzi r319, jež sice není nejnovější, ale již dostatečně odzkoušená komunitou uživatelů.

Příprava vysílače k výměně programu a fl ashování samotné rozhodně není pro někoho, kdo ne-ní dostatečně zběhlý v přesném pá-jení vodičů na desce osazené SMD součástkami. Rozhodně to není práce pro trafopáječku (!) nebo ne-spolehlivý počítač, který může ne-čekaně „zatuhnout“ v průběhu přenosu, a tak z TGY 9x udělat ne-funkční těžítko na stůl bez praktic-ké šance na opravu.

V prvé řadě je nutné připájet de-setižilový vodič na určené body na základní desce TGY 9x. Dále potře-bujeme zakoupit některý z USB ISP programátorů, které stojí od ně-kolika desetikorun do několika sto-vek korun. Pro naše účely se pro-gramátory liší hlavně schopností pracovat s dodanými ovladači s růz-nými verzemi Windows. Některé fungují bez problémů i na Win-dows 7 v 64bitové verzi, ty nejlev-nější většinou zprovozníme pouze ve 32bitových Windows XP.

Na počítač nainstalujeme ně-který ze softwarů umožňující přes programátor komunikaci s TGY 9x (například eePee) a připojeným kabelem následně můžeme z vysí-lače stahovat fi rmware i obsah EEPROM s naším nastavením a modely, zálohovat je uložením v počítači a následně obnovit. Mů-žeme tak částečně obejít omezenou paměť vysílače a mít v počítači uloženu jednu EEPROM s větroni, jinou s motorovými modely atd. Většina z nás nechodí na letiště s více než pěti až šestnácti modely, které Er9x dokáže uložit do pamě-ti. Po nahrání nového fi rmware je vždy nezbytné zkalibrovat pákové a otočné ovladače.

Máme tedy nahraný program Er9x. Displej na hlavní obrazovce zobrazuje název modelu, napětí napájecí baterie, velkými čísly čas přednastavených stopek, grafi cky znázorněnou polohu prvních osmi kanálů a polohu trimů prvních čtyř kanálů. Pomocí tlačítka nahoru ne-bo dolů můžeme zobrazit další sta-vové obrazovky, kde jsou sloupco-vé ukazatele polohy prvních osmi kanálů nahrazeny grafi ckým zná-zorněním polohy pákových ovla-dačů a jednoduchým znázorněním stavu spínačů. Na jiné obrazovce vidíme hodnoty poloh kanálů vy-jádřené číselně v procentech s přes-ností na jedno desetinné místo, na další obrazovce pak souhrn časo-vých údajů včetně přednastave-ných stopek. Můžeme si dokonce zobrazit čas, jak dlouho vysílači trvá spočítat výsledné výchylky podle použitých mixů, čímž lze zkontrolovat, zda nedochází ve vy-sílači k nechtěným prodlevám ve zpracování dat.

Systémová nastavení jsou roz-dělena do šesti obrazovek a aktivu-jeme je stiskem šipky vlevo. Může-me nastavit jméno vlastníka, kon-trast displeje, hodnotu napájecího

napětí s rozlišením 0,1 V, při níž dochází ke zvu-kovému varování, dále lze zvolit čas, po němž jsme upozorněni na „od-ložený“ vysílač. Dá se vybrat fi ltrování AD pře-vodníku: rychlá konver-ze Single na 1 024 kroků, pomalejší Oversampling na 2 048 kroků nebo Fil-tered – fi ltrování vstupu pro omezení chvění serv za cenu zvýšení latence na asi 30 ms. Globální reverz plynu funguje včetně kontroly polohy plynové páky pro varování při zapnutí vysí-lače. Zvukové varování limitu času nastaveného na stopkách může být provázeno blikáním doplněného Er9x kompatibilního podsvícení displeje. Podsvícení automaticky zhasíná po určeném čase.

Kontrola může zablokovat vysí-lání, dokud po zapnutí není plyno-vá páka v neutrálu nebo dokud ne-ní stisknuto libovolné tlačítko. Po-dobně může pracovat i kontrola polohy spínačů. Méně obvyklé je varování před blížícím vyčerpá-ním volné paměti vysílače (<200 bytů). Všechna zvuková varování a signály jde vypnout pro tiché lé-tání.

Na druhé obrazovce systémo-vých nastavení můžeme číselně kalibrovat středy kanálů z PPM vstupu (konektoru učitel/žák), pro kanály 1–8 lze pomocí číselné hod-noty multiplikátoru celkově zvětšit nebo zmenšit výslednou poskytnu-tou hodnotu pro další zpracování v mixech. Na třetí obrazovce si přečteme systémové informace o nainstalované verzi programu, na čtvrté zkontrolujeme základní funkčnost a stav všech přepínačů, tlačítek a trimů nezávisle na ja-kýchkoliv mixech. Pátá obrazovka ukazuje hodnoty prvních osmi ka-nálů v hexadecimálním formátu a velikost napětí zdroje, která je editovatelná, takže i měření napětí můžeme kalibrovat. Konečně šestá obrazovka slouží po nahrání nové-ho fi rmware do vysílače ke kali-braci pák a potenciometrů.

Nastavení konkrétního modelu jsou rozdělena na deset obrazovek. Na nich vybíráme model (paměťo-vou pozici) a můžeme jednotlivé modely kopírovat, přesunovat me-zi sebou a mazat. Ve jménu modelu máme na výběr čísla, velká i malá písmena a speciální znaky včetně mezery. Volbu znaku můžeme pro-vést buď krokováním tlačítky + a –, nebo sofi stikovaně otáčením jednoho z ovladačů. Je to velmi rychlá metoda zadávání znaků i čí-sel ve všech nastaveních.

U stopek volíme přičítání nebo odečítání času, spínač nebo prvek, jímž se stopky spouštějí, u páko-vých ovladačů lze nastavit propor-cionální odečítání. Například na půl plynu může běžet čas (počítání energie) poloviční rychlostí, což je velmi neobvyklé. Dále můžeme aktivovat zajímavou funkci T- -Trim, kdy se trimovaný střed ka-nálu plynu přesune dolů na nulo-vou pozici plynu a trimováním tak posunujeme pouze volnoběh bez vlivu na další hodnoty plynu. Po-dobně funkce T-Expo, po aktivaci má exponencialita vliv podle nulo-vé pozice plynu, nikoliv podle středu rozsahu pohybu páky.

V dalším nastavení měníme krok trimu, a probíhá-li lineárně, nebo exponenciálně (s drženým trimem se zvětšuje krok na jedno „pípnutí“). Zajímavou funkcí je Trim Switch. Vybereme si spínač a jeho polohu, v níž se změněné hodnoty trimů přenesou do subtri-mů a trimy se vynulují. Můžeme tak trimovat znovu, samozřejmě s limity danými rozsahem pohybu serv a omezeními v konstrukci modelu. V dalším nastavení akti-vujeme pípnutí při průchodu pro-porcionálního ovladače středem (nulou). To je možno nastavit nezá-visle pro 4 kanály pákových ovla-dačů a 3 kanály otočných ovlada-čů.

Er9x dovoluje dokonce měnit kódování PPM protokolu, nezna-lým však radím na to vůbec nesa-hat. Dá se nastavit počet kanálů na 4 až 16 (vysílač interně pracuje se 16 kanály), šířka pulzů, další pro-tokoly (SILVER A/B/C, TRAC09) a posun signálu (pozitivní nebo ne-gativní). Můžeme povolit také zvětšení rozsahu pohybu serv.

Na třetí obrazovce nastavování parametrů modelu jsou volby pro případné řízení modelu vrtulníku, ty zde ale probírat nebudeme. Můj osobní názor je takový, že řízení vrtulníků vysílačem TGY 9x a ne-ustále vyvíjeným open source fi r-mwarem je až příliš riskantní zá-bava, vyžadující mnoho kompro-misů z hlediska místa, času a zku-šeností.

RCR 4/201118

ELEKTRONIKA

Alternativní programové vybavení pro vysílač TGY 9x

Er9x

Dvojí (dokonce trojí) výchylky a exponenciály jsou k dispozici pro základní 4 kanály. Můžeme pro-vést jak základní nastavení na úvodní obrazovce, tak zvolit de-tailnější zadání i se zobrazením a přímou editací bodů křivky. Jak dvojí výchylky, tak expa lze nasta-vit symetricky pro obě strany od středu, nebo pro každou stranu zvlášť, s vlastními hodnotami a průběhem křivky. Funkce je ovládaná jakýmkoliv stavem jaké-hokoliv spínače.

Mixy patří mezi nejsložitější funkce a autor Er9x říká, že kdo porozumí mixům, porozumí Er9x. Něco na tom je. Podrobný popis mixů je mimo možnosti tohoto článku. Řekněme si alespoň, že vstupem pro mix může být který-koliv z proporcionálních ovladačů, spínačů (pak nastavujeme danou vstupní hodnotu) včetně virtuál-ních softwarových spínačů, vstu-pem může být jeden z osmi kanálů PPM (konektor učitel/žák) a vstu-pem může být i výstup kteréhoko-liv ze šestnácti kanálů. Vstupní hodnota je předávána proporcio-

nálně nebo okamžitě pl-nou hodnotou (MAX). U každého mixu určuje-me váhu (velikost vstup-ní hodnoty) v rozsahu –125 % až 125 %, ofset (–125 % až 125 %) a pře-nositelnost trimu ze vstupní hodnoty na vý-slednou.

Každý mix může být zpracováván křivkou, a to jak předdefi novanou, tak některou z uživatel-sky zadaných. Křivky použité v mixech a dal-ších nastaveních mají společný zdroj, jakousi „zásobárnu křivek“. Dá-le volíme spínač aktivu-jící mix, jde použít i spí-nače softwarové obsahu-jící logické funkce. Po-kud spínač nezadáme, je mix aktivní neustále. Můžeme nastavit i zvu-kové varování (různý po-čet pípnutí) oznamující aktivaci daného mixu. V dalším důležitém me-nu volíme způsob sčítání s předešlými mixy (se-čtení, multiplikace, na-hrazení), kdy musíme brát v potaz pořadí jed-notlivých mixů na jed-nom kanálu. Dá se vyu-žít zpoždění mixu v se-kundách i zpomalení je-ho průběhu pro každou stranu zvlášť.

Mixy lze přesunovat, kopírovat a samozřejmě mazat, jejich množství není omezeno předem

daným počtem, ale jen dostupnou pamětí a schopností vysílače a programu Er9x zpracovávat vý-sledné hodnoty v požadovaném čase. Přiblížení k bezpečné hrani-ci poznáme snadno, další mixy už nelze přidat. Já jsem se limitu zkušebně přiblížil, když jsem na-programoval větroň se čtyřservo-vým křídlem s deseti samostatně spínanými (nebo pevnými) mixy. Další výzvou bylo nastavení pro F3K model se čtyřmi letovými re-žimy (z toho jeden nadřazený). Naprogramovat běžné čtyřservo-vé křídlo se třemi letovými reži-my není problém. Srovnání pro-gramových možností Er9x s ko-merčními vysílači střední třídy by dopadlo velmi zajímavě, ale s vyš-šími rádii TGY 9x soupeřit nemá a ani nemůže.

Samostatná obrazovka je věno-vána subtrimům, koncovým bo-dům a reverzům pro kanály 1 až 16. Zmínil jsem se o „zásobníku křivek“ mixů, v něm je 8 pětibodo-vých a 8 devítibodových křivek, které lze měnit číselně i grafi cky posunováním bodů na křivce.

Softwarové spínače jsou velkou výhodou Er9x. Tyto virtuální spí-nače mohou být aktivovány na zá-kladě splnění různých logických podmínek, například je-li hodnota na konkrétním kanále rovna/větší/ /menší než nastavená hodnota ne-bo když je sepnuta konkrétní kom-binace spínačů. Tyto spínače se da-jí navíc řetězit a podmiňovat, takže jde vybudovat i složité funkce, z nichž asi nejjednodušší je využití jako automatického spínače při-žhavování motoru při poloze páky plynu pod určitou mezí.

Další skupinou jsou Safety Swi-tches (bezpečnostní spínače), jež jsou nadřazené veškerým jiným nastavením. Volíme kanál, přísluš-ný ovládací prvek, jeho stav a hod-notu, která po sepnutí spínače bu-de kanálem generována. Pokud te-dy jako příklad použijeme kanál plynu a některý z přepínačů k ně-mu přiřadíme jako spínač do hod-noty 0, máme rázem funkci Trottle Cut nebo analogicky Trottle Hold.

Na poslední, desáté obrazovce nastavení modelu můžeme vybírat z několika připravených šablon pro běžné konfi gurace mo-delů.

Vedle originálního programu jsou možnosti Er9x naprosto nesrovna-telné. Zatím jsem se ne-setkal s žádným konfl ik-tem nastavení či mixů, jejichž výsledkem by by-lo nelogické chování, ja-ko třeba odjetí serv do krajních poloh, zatuhnutí nebo podobně. Pokud porovnáme Er9x s kla-sickými vysílači a jejich programy, řídí se Er9x výrazně jinou fi lozofi í. Nedává třeba na výběr typ křídla, počet serv, typ ocasních ploch, dife-renciaci výchylek, letové režimy a jejich nastave-ní, provázání… Ne! Er9x dává k dispozici skupinu volně kombinovatelných, podmínitelných a edito-vatelných nástrojů, je-jichž seskupováním do-sáhneme výsledku. Cest k cíli ovšem vede mno-ho, proto také kolik je uživatelů Er9x, tolik je i verzí mixů pro složitější modely. Tento přístup je mnohem pružnější, ale nevodí uživatele za ruku, jak je dnes většinou zvy-kem.

Každý si musí roz-hodnout sám, jestli je pro něj přístup Er9x vhodný, nebo ne. Já to beru jako dobrou školu pro pocho-pení souvislostí v řízení modelu a jako výbornou

průpravu pro programování vysí-lačů nejvyšší třídy. Co se týká bez-pečnosti, domnívám se, že použí-vání Er9x ve vysílači TGY 9x ji nezvyšuje, spíše naopak. Er9x představuje proti standardnímu fi rmware obrovský pokrok v mož-nostech, ale musíme mít na pamě-ti, že je to projekt vzniklý „na ko-leně“, respektive mnoha schop-ných kolenou a okruh uživatelů (testerů) Er9x je mnohem menší než okruh uživatelů originálního fi rmware. Neříkám, že by se Er9x nemělo používat, jen by se jeho velké možnosti neměly používat k řízení větších, těžších a nebez-pečnějších modelů, než k jakým je základní vysílač původně určen. Cvičným a lehčím modelům při-náší Er9x netušené možnosti a komfort, v neposlední řadě se uživatel může zdokonalit ve svých kombinačních a analytických schopnostech. Program se neustá-le vyvíjí a například existují jeho speciální verze pro TGY 9x vy- bavené telemetrickými systémy JETI nebo FrSky.

Richard Mrázek, Praha

19RCR 4/2011

ELEKTRONIKA

20 RCR 4/2011

VĚTRONĚ

Úhledný malý svahový model připomínající skutečný větroň po-chází z Francie.

Větroň Micro-Focus

Soutěžní model F3K Fireworks III

Trup je laminován z epoxidové pryskyřice a skelné tkaniny. Vzhle-dem k jeho malým rozměrům by zhotovení kopyta a formy nemělo být problematické. Forma se však vyplatí jen při zhotovování většího počtu trupů. Pokud chceme pouze jediný, nejspíš použijeme lamino-vání na kopyto zhotovené z pěnové-ho polystyrenu.

Objemný trup snadno pojme RC vybavení. Pro serva zalaminujeme do trupu desku z překližky 3.

Pro uchycení polovin křídla v přední a zadní části zalaminujeme trubky o světlosti 2 pro kolíky urču-jící polohu křídla a mezi nimi trubku o světlosti 3 pro ocelový drát spoju-jící obě poloviny.

K dosedací ploše stabilizátoru na-lepíme desku z překližky 0,8. Kýlov-ku zakončíme vlepením balzy 3. Z balzy 4 zhotovíme svislou ocasní plochu. Vodorovnou ocasní plochu vyřežeme z balzy 3. Je přišroubová-na polyamidovým šroubem M3 a je-jí polohu jistí ocelový kolík o prů-měru 0,8.

Jádro křídla vypálíme podle šab-lon z pěnového polystyrenu. Na po-tah použijeme dýhu samba tloušťky

0,6 nebo balzu 1. Náběžnou lištu od-řízneme z balzy 3.

Křidélka vybrousíme z balzy 5. Kormidla se nahánějí prostřed-

nictvím lanovodů. Výchylky směro-vého kormidla jsou 15 mm na kaž-dou stranu, výškového nahoru 4 mm a dolů 3 mm.

Křidélka nahání jedno servo táhly procházejícími bočnicemi trupu pod křídlem a končícími v pákách přile-pených ke křidélkům. Neměl by být problém použít k náhonu samostatná mikroserva a křidélka použít i ve funkci fl aperonů. Výchylky křidélek jsou diferencované 5 mm nahoru a 3 mm dolů.

Z aerodynamického hlediska je výhodnější náhon zespodu křídla, je však výrazně zranitelnější. Při náho-nu na horní ploše bude sice větší ae-

rodynamický odpor, ale nebude hro-zit takové poškození převodovky serva při zachycení o trávu.

Méně obvyklé je seřízení modelu – křídlo v nule a vorovná ocasní plo-cha se záporným úhlem nastavení. Vhodnější by mohl být kladný úhel nastavení křídla.

Křídlo a ocasní plochy prototypu modelu byly požehleny fólii. Je otáz-kou, zda by při tak malé hloubce kří-dla nebylo vhodnější přilakovat pa-pír, anebo můžeme na křídlo zkusit nalepit turbulátory.

Hmotnost modelu se pohybuje kolem 280 g, z čehož vyplývá že ne-ní určen do mírného větru. Vždyť zatížení křídla prototypu bylo kolem 45 g/dm2! To je na takového mrňou-se hodně. Bude létat velmi svižně!

Podle MRA Jaroslav Kroufek

Ve dvou článcích bych chtěl postupně seznámit čtenáře RC revue s mo-dely větroňů určenými pro start s otočkou – RC házedly. Již na počátku letošního roku se v této nové a dynamicky se roz-víjející kategorii, která láká stále více pilotů, po-řádalo mnoho soutěží. Proto jsem se rozhodl se-psat své zkušenosti s mo-dely, které jsem vyzkou-šel během několika po-sledních závodních se-zon.

Doufám, že mé člán-ky přilákají další zájem-ce o tuto kategorii a ta se brzy stane u nás tak po-pulární, jako je dnes na-příklad v Rakousku ne-bo Německu. Články mají případným novým adeptům této kategorie pomoci s výběrem modelu a po-tažmo s jeho doladěním při stav-bě.

Hlavní výhodou RC házedel je to, že k létání stačí samotný model a vysílač, žádný gumicuk nebo do-konce naviják, jak je tomu u jiných větroňářských kategorií, není po-třeba.

Modely se házejí otoč-kou, přičemž jsou drženy za kolík, který je umístěn na konci křídla; nashro-mážděnou energii získa-nou během otočky vrhače o 360° model využije ke stoupaní. Tento způsob

startu umožní běžně vyhazovat mo-del do výšky 35 m, špičkové výko-ny jsou až na hranici 70 m! Po vy-hození model klouže s obvyklým opadáním okolo 0,4 m/s.

Při soutěžích pilot plní asi sedm rozmanitých úloh, které prověří jak jeho pilotní dovednosti v termice, tak schopnost okamžitých startů,

při kterých se model ani nedotkne země.

Model Fireworks III

Jde o házedlo s profi lem křídla z řady AG 03f, které navrhl americ-ký profesor aerodynamiky dr. Mark Drela. Navzdory své starší koncep-ci se může tento stroj stále měřit na soutěžích s ostatními, podstatně no-vějšími modely.

Model Fireworks III vyrábí Mar-kus Podivin z Rakouska (www.pcm.at). Letoun se dodává v několika verzích, které se liší použitým mate-riálem, respektive tuhostí a úměrně tomu i hmotností. Já jsem měl mož-nost vyzkoušet celouhlíkovou verzi s křídlem s uhlíkovým výpletem. Výrobce nabízí tyto verze křídla: celouhlíkové křídlo, křídlo s uhlí-

kovým výpletem, obyčejné křídlo ze skelné tkaniny, ultralehké křídlo.

Modely kategorie F3K se prodá-vají většinou takřka úplně nachys-tané, k jejich dokončení zbývá jen instalace serv a zalepení ocasních ploch. Firweworks III patří k těm náročnějším na stavbu, ale to vyva-žuje jeho výrazně nižší cena proti jiným modelům.

Stavbu začneme instalací ocas-ních ploch k trupu. Výrobce nabízí k modelu opět dvě verze.

Tou první jsou ocasní plochy z plné balzy, které si musíme sami vybrousit do profi lu, vyztužit a po-táhnout. To je podle mě jediná věc, která lze pokazit. Špatným zpraco-váním ocasních ploch letadlo nabe-re zbytečnou hmotnost a jeho leto-vý projev bude výrazně horší.

RC házedla jsou většinou velmi lehká, mají vzletovou hmotnost cca

280 g. Z toho vyplývá, že se opravdu musí šetřit, kde se dá. A právě na ocasních plochách lze hmotnost šetřit relativně jednoduše. Dobře uděla-né ocasní plochy mají hmotnost od 10,5 do 14 g. Na to je třeba brát zřetel – pokud ušetříme 3 gra-my v zadní části trupu, vepředu to ušetří 7 gramů zbytečné zátěže na dová-žení. Celková úspora tedy bude činit 10 gramů, což už rozhodně není u RC házedla zanedbatelné.

Výkres ocasních ploch a návod jak je vybrousit má výrobce na svých we-bových stránkách. Dopo-ručuji nešetřit a balzu na

U českých pilotů je Fi-reworks hodně oblíben

(Pokračování na str.22)

►

Rozfázovaný hod s otočkou

21RCR 4/2011

VĚTRONĚ

Micro-Focus►

ně koupit přímo od výrobce. Prkénka balzy takové kvality se v Česku shánějí velmi ob-tížně.

Na co je ještě třeba u ocas-ních ploch upozornit, je výběr správné potahové fólie. Jeli-kož je záhodno šetřit i tam, , doporučuji ocasní plochy po-táhnout Solarfi lmem Lite.

Druhou variantou je si koupit u výrobce již hoto-vé ocasní plochy, které obsahují plo-voucí výškovku, takže odpadne problém s komplikovanějším sesa-zováním do správných úhlů; vyjde nás to ale výrazně dráž.

Výrobce doporučuje použít plo-voucí VOP, tu jsem vyzkoušel, ale u takto malých plovoucích ploch bý-vají problémy s dodržením neutrálu a s velkými vůlemi – s tím jsem se setkal nejen já, ale i další modeláři.

Problémy vyřešila VOP dělená na stabilizá-tor a výškové kormidlo, odstranil jsem tím vůle a zlepšila se i stoupavá fá-ze letu, letadlo ihned po

odhodu stoupalo pod správným úh-lem.

Náhony ocasních kormidel jsou řešeny kevlarovými lanky od pří-slušných serv k pákám kormidel. Protitah zajišťuje tenká pružina za-lepená v kormidlu.

Dalším krokem je zástavba RC vybavení do trupu. U tohoto typu trupu jsou všechna čtyři serva zabu-dována do přední části, což zajistí

soustředění hmoty do tě-žištní osy, ale trup je více namáhán v průřezu před náběžnou hranou křídla.

Náhony křidélek mu-sejí mít dostatečnou tu-host, aby při odhodu mo-delu nedocházelo k fl ut-teru (třepetání) křidélek. Jako náhony se dají pou-žít uhlíkové trubičky

o průměru 3 mm nebo lanovod, pečlivě při-lepený ke stěně trupu, a v něm klasický ocelový drát.

V obou svých modelech Fi-reworks jsem použil serva znač-ky Dymond, na křidélka D60, na ocasní plochy D47. S těmito servy mi oba modely létají bez jakýchkoliv problémů.

Co se týče letového projevu, Fireworks patří k hodným leta-dlům, která hodně chyb pilota

odpustí. Z toho je zřejmé, že je vhodný i pro piloty s tou-to kategorií teprve začí-nající.

I při dynamických ho-dech se model velmi rych-le ustředí a tím využije všechnu dodanou energii. Vytáčení termiky Fi-reworks III zvládá doko-nale. Postačí, když ho pi-lot navede do stoupavého proudu, a model už sám

dobře drží v kruzích unášen termi-kou. Tuhost celé konstrukce je na-prosto dostačující i pro silné vrhače.

S oběma svými modely Fi-reworks jsem byl naprosto spoko-jen a mohu je bez jakýchkoliv po-chyb doporučit.

Milan HavelkaLMK Zephyr

Žďár nad SázavouFoto: autor, www.pcm.at

RCR 4/2011

VĚTRONĚ

22

Jehelníček na špendlíky

Bez špendlíků si práci letecké-ho modeláře sotva dovedeme před-stavit. Jestliže pro ně ale při stavbě modelu hmatáme do krabičky, je to nepohotové a často se popíchá-me.

Dobře se osvědčil jakýsi „jehel-níček“ z pěnového polystyrenu o rozměrech asi 3 x 5 x 8 cm, do kte-rého si špendlíky předem napíchá-me podle velikosti a druhu a práce pak „fi čí“.

Podle Modelář 6/1969

Přípravek pro zhotovení zářezů do odtokových lišt

Díl A – základová deska i díl B – pravítko jsou zhotoveny z ocelo-vého plechu tloušťky asi 5 mm. Předpokládá-li se časté používání přípravku, je dobré mít díl A kale-ný. Dá se to však vyřešit i výměn-nou vložkou s drážkou, jež při práci vede pilník a opotřebovává se. Vložky mohou mít různě široké drážky pro různé tloušťky žeber, popřípadě i šikmé drážky pro pří-pady, kdy žebra nejsou kolmá k od-

tokové liště. Jinak doporučujeme vyfrézovat několik drážek pro nej-běžnější tloušťky žeber. Míry na výkrese jsou pouze informativní a každý si je jistě upraví podle vlast-ní potřeby.

Práce s přípravkem je velice jed-noduchá a jde rychle od ruky. Pra-

vítko připevníme šroubem a maticí k základnímu dílu, nastavíme po-žadovanou hloubku drážky, přilo-žíme opracovanou lištu a jehlovým pilníkem uděláme první drážku. Podle rozteče žeber zasuneme do příslušného otvoru kolík, na něj na-suneme lištu právě zhotoveným zá-

řezem a vypilujeme další zářez atd. Pokud chceme dělat zářezy mírně šikmo, natočíme pravítko v poža-dovaném úhlu a postupujeme stej-ně. Při úhlu větším než 5° je třeba mít jinak frézovanou drážku i vrta-né otvory pro kolíky. Přípravku po-užíváme i pro zhotovení zářezů do pásnic křídla, kdy zářezy v pásni-cích jdou do 1/2 a v žebrech rovněž do 1/2. Takové křídlo se pak velice rychle sestavuje a je naprosto přes-né.

Při použití tohoto přípravku je třeba mít na paměti, že případná chyba v nastavení rozteče jednotli-vých drážek se sčítá (nebo odečítá). Rozteče žeber na náběžné liště pro-to nenaznačujeme podle výkresu, ale podle hotové odtokové lišty.

Podle Modelář 6/1971

Proti balzovému prachu

Proti opětovnému vznášení jemného prachu při broušení balzy se osvědčila jednoduchá pomůc-ka: Na pracovní desku rozprostře-me navlhčený hadr, na kterém se zachytí značná část spadlého pra-chu.

Podle Modelář 1/1968

A

B

PRO ŠIKOVNÉ RUCE

(Pokračování ze str. 20) Trup má neobvyklý design

…a zde předsazena před SOP

Ocasní plochy Firework-se mohou mít více vari-ant. Zde je VOP podsaze-na pod trupem…

21RCR 4/2011

INZERCE

Na začátku halové sezony 2010––2011 se zdálo, že závodů nebude až tak moc, skutečnost však naprosto předčila očekávaní.

Pominu-li účast dvou pilotů, Jiří-ho Šotoly a Marka Plichty, na ote-vřeném mistovství Německa v hale na začátku listopadu 2010, kde Ma-rek Plichta obsadil šesté místo jak v kategorii F3P (přesná akrobacie), tak v F6B (aeromuzikál) a Jirka Šo-tola byl čtrnáctý v F3P, tak vlastně česká halová sezona začala 27. listo-padu minulého roku v Příbrami tra-diční Podzimní příbramskou halov-kou.

Už první závod ukázal, že v letoš-ní sezoně přibylo pilotů: Létalo zde dvacet pět borců, z toho, a to je velmi dobré, v prestižní a náročné kategorii F3P sedm pilotů; zbylých osmnáct létalo národní akrobatickou katego-rii RCEA. I muzikál byl velmi dobře obsazen – pět pilotů. Pylonového zá-vodu se zúčastnilo čtrnáct borců a Air Race devět. A výsledky?

Kategorii F3P ovládli mladíci Marek Plichta, Jiří Šotola a Jan Vota-va junior, takové bylo i celkové po-řadí. V národní kategorii RCEA to tak jednoznačné není. Vyhrál mata-dor této kategorie Vašek Novotný, druhý byl Jan Vídenský (jeho dosud nejlepší výsledek) a třetí byl Martin Kout, tradiční pořadatel závodu v Chlumci nad Cidlinou. V aeromu-zikálu se jen lehce promíchalo pořa-dí známých borců, vyhrál Marek Plichta, druhý byl Jan Votava junior a třetí Jan Špatný, čtvrtý skončil ha-lový nováček, pilot třímetrových ak-robatů Jakub Nečesánek. V pylo-nech bylo pořadí Plichta, Sedláček, Šotola. Soutěž uzavřel Air Race s výsledkem první Plichta, druhý Šo-tola a třetí Novotný. Závod měl hlad-ký průběh a fungovala rozhodcovská samoobsluha, ti, kdo létali F3P, bo-dovali RCEA a naopak.

Hned za týden, 4. prosince, se konala soutěž s názvem Mikuláš-ský Chlumec. I tady byla hojná účast: dvacet šest pilotů, z toho sedm v F3P a devatenáct v RCEA. Výsledky F3P: Plichta, Šotola, Špatný; RCEA: Novotný, Panocha, Prokeš.

Ukazuje se, že kategorie RCEA začíná generovat velmi dobré piloty, kteří, jak doufáme, brzo přejdou do náročnější F3P. Ukázkou je Václav Panocha z Příbrami, jeho lety se zlepšují od závodu k závodu.

V muzikálu bylo pořadí Plichta, Špatný a Nečesánek. Pylonový zá-vod byl dramatický, zvláště pak fi ná-le, v němž došlo ke srážce několika strojů, a tak si pro vítězství v klidu doletěl Jan Špatný, druhý byl Marek Plichta, který ulétl asi o půl kola víc

než třetí Tomáš Ciniburk. Air Race na závěr přinesl výsledek Šotola, Plichta, Špatný.

Po vánoční a silvestrovské pře-stávce se 8. ledna 2011 letěl šestý

ročník Turnovské halovky s rekordní účastí dvaceti devíti pilotů. Vzhledem ke kratšímu času na soutěž (večer se totiž v hale hrálo basketbalové utkání) mu-sela organizace dokonale

klapat. To se také povedlo, ale stejně se neletěl Air Race.

Z devíti borců létajících F3P byl nejlepší Marek Plichta, druhý Jirka Šotola a třetí Jan Votava junior. Va-šek Panocha ukázal, že umí, a vy-hrál národní kategorii RCEA, dru-hý byl Jan Votava senior a třetí Mar-tin Prokeš. Ten se ukazuje jako zdatný borec a zkušený pilot. V loň-ské sezoně si v několika závodech vyzkoušel, co to chce, a letos svými výkony ukazuje, že přišel na to, jak se to létá.

V kategorii aeromuzikál se v Tur-nově objevila nová muzikálová tvář – Jirka Šotola, po kratším přemlou-vání a mírném nátlaku si muzikál konečně vyzkoušel. A velmi dobře, skončil třetí, druhý byl Jan Votava junior a první Marek Plichta. Výsle-

dek pylonového závodu: Plichta, Sedláček, Špatný.

Původně se po Turnov-ské halovce mělo letět mi-strovství republiky v Pra-ze, ale agilní tým z Varn-sdorfu shromážděný ko-lem Jindřicha Štrubínské-ho uspořádal na poslední chvíli ještě závod 23. led-na. O jeho průběhu jste se dočetli v RC revue 3/2011.

Mistrovství České re-publiky se letělo, jako již

ELEKTROLETY

24 RCR 4/2011

Novinka od fi rmy Potensky, letadlo pro přesnou akrobacii

Pylonový speciál Jana Votavy juniora

Turnov – tři nejlepší v ka-tegorii F3P, zleva 3. J.

Votava junior, 1. M. Plich-ta, 2. J. Šotola

Chlumec nad Cidlinou – vítězové. Zleva J. Šotola (Air Race), M. Plichta (F3P a F6B), J. Špatný (pylony), V. Novotný (RCEA).

Halová sezona po třech čtvrtinách

Chlumec nad Cidlinou – silný třebíčský haloletecký tým. Zleva M. Zavadil, J. Vídenský, R. Štěrba, M. Dvořáček.

tradičně, v Praze na Zele-ném pruhu, a to 12. února. Zkušený tým pořadatelů si se soutěží poradil skvě-le a naprosto bez problé-mů zvládl dvacet pět pilo-tů. V mezinárodní kate-gorii F3P, kde letělo osm pilotů, se stal mistrem České republiky Marek Plichta, druhý byl Jiří Šo-tola a třetí Jan Votava ju-nior. Votavové vůbec ovládli pole, otec Jan Vo-tava si totiž vylétal titul mistra České republiky v národní akrobatické kategorii RCEA, druhý byl Václav Panocha a třetí Miloš Zavadil.

V muzikálu byly k vidění velmi dobré lety. Mistrem republiky se stal Marek Plichta velmi těsně před dru-hým Janem Votavou juniorem a třetí byl Jiří Šotola. Pylony ovládli známé tváře, zvítězil Jan Sedláček před Ja-nem Votavou juniorem a třetí byl Jiří Šotola. Finále s haváriemi bylo ner-vy drásající. Nakonec o třetím a čtvr-tém místě rozhodovaly uletěné okru-hy. Air Race – na prvních dvou mís-tech téměř tradiční sestava, první Šo-tola, druhý Plichta a třetí mediální hvězda Martin Hauk.

V neděli 6. března pořádal po dvouleté přestávce Jan Špatný pátý ročník Týnské haly v Týně nad Vlta-vou. Byl to povedený a pohodový závod, které-ho se zúčastnilo 18 pilotů.

V kategorii F3P po za-jímavém a těsném souboji zvítězil Marek Plichta před Jirkou Šotolou, který vyhrál první kolo. Třetí byl Jan Špatný. Velmi za-jímavý byl souboj v RCEA. První kolo vy-hrál Václav Panocha, dru-hé jeho týmový kolega z Příbrami Jan Šefrna a třetí třebíčský Miloš Za-vadil. Ten vyhrál i celý zá-vod o 2 body před druhým Václavem Panochou a o 16 bodů před třetím Janem Šefrnou.

První kolo muzikálu bylo ve zna-mení havárie Marka Plichty, jemuž se po 70 sekundách letu utrhl motor, a tak dostal jen cca 60 % bodů z cel-

kového hodnocení. Celkově ale Ma-rek Plichta výkony ve druhém a tře-tím kole vyhrál, druhý byl Jan Špat-ný a třetí Jiří Šotola. Pylony přines-ly jako vždy dramatickou podíva-nou. Zvítězil Tomáš Ciniburk před

Jakubem Nečesánkem a Janem Špatným. Na závěr se letěl Air Race v němž zvítězil Jirka Šo-tola, stal se tak králem to-hoto závodu v sezoně 2010–2011, druhý byl Ma-rek Plichta a třetí Tomáš Ciniburk.

Technika v sezoně 2010–2011

Pro přesnou akrobacii se už delší dobu používají pouze středoplošníky. V současné době je nej-rozšířenějším sériovým výrobkem Clik! od RC factory v různých ver-zích. Na začátku roku 2011 fi rma RC factory představila verzi Evo3, kterou prodává ve třech barevných provedeních (modrá, červená a ze-lená varianta). Je k vidění i řada vlastních výtvorů které jsou si tva-rově velmi podobné.

Vzletová hmotnost těchto akro-batických speciálů se pohybuje od

110 do 150 g, rozpětí kolem 800 mm, stejně tak délka. Pohon obstarávají motory Potenský POT 20 nebo POT 30, AXI 2204 a podobné; dále pak novinka na českém trhu, motory Hacker. Obvykle jsou používány vrtule GWS 8/4 HD nebo 8/4,3 SF. Typickou baterií je Li-pol dvoučlá-nek o kapacitě 100–300 mAh.

Pro muzikál se používají stroje trochu robustnější kostrukce a s mo-tory o vyšším výkonu. V soutěžním poli najdeme Extry 300 z dílny Mar-tina Müllera z Německa, Edge 540 od RC factory, různé Jaky a podob-ně.

Air Race se většinou létá s aero-muzikálovými speciály nebo stroji, které jsou konstruovány přímo pro tento závod. Typickou ukázkou je Edge pro Air Race od RC factory; tento stroj používá i Jiří Šotola.

Tato halová sezona bude pravdě-podobně dosud největší, protože ob-sahuje osm závodů. V době vzniku tohoto článku totiž před námi byly ještě dva závody, a to 13. března Tře-bíčská halovka a 26. března Příbram-ská jarní halovka.

Vladislav Plichta

25RCR 4/2011

ELEKTROLETY

Aeromuzikálový speciál Extra 300 z dílny Martina Müllera s motorem Hac-ker – model mistra republiky v aeromuzikálu M. Plichty

Týn nad Vltavou – létající trenér T. Ciniburk a létající pořadatel J. Špatný

Praha – nejlepší tři v kategorii RCEA, zleva 2. V. Panocha, 1. J. Votava se-nior, 3. M. Zavadil

Speciál pro přesnou akrobacii Clik Evo3 ve třech barevných provedeních

Medaile a poháry pro nejlepší účastníky mis-trovství ČR

Praha – ředitel mistrovství ČR a trenér halo-vých pilotů Tomáš Ciniburk

RCR 4/2011

ELEKTROLETY

Super Decathlonmalý hornoplošník

VYRÁBÍ: Kyosho, JaponskoDODÁVÁ: Kyosho Deutschland, Německo

Firma Kyosho Deut-schland nám poskytla k vyzkoušení sadu Super Decathlon 2,4 GHz, obsa-hující malý RC model le-tadla a vše potřebné k létá-ní s ním. Polomaketa je určena pro létání za bezvětří venku nebo v hale. Jde o hornoplošník se třemi ovláda-nými funkcemi. Poněkud neobvyklé je ovládání křidélek namísto smě-rovky, což je u modelů této velikosti běžnější.

Sada je dodávána ve větší papíro-vé krabici. Víko krabice je celé ba-revně potištěno a kromě vyobrazení modelu obsahuje i základní informa-ce o jeho parametrech. Uvnitř je ob-sah uložen v polystyrenovém výlis-ku, který ho dobře chrání i proti po-škození při přepravě.

Jde o kompletní sadu, jejímž za-koupením získáme vše potřebné k létání. Obsahuje zcela sestavený model připravený k letu, dále čtyřka-nálový vysílač v pásmu 2,4 GHz se systémem Perfex a nabíječ Li-pol akumulátorů. Zbývá dokoupit jen osm suchých článků velikosti AA.

Základním materiálem modelu je pěnový polystyren, Povrch je dobře

zpracován i nabarven a z výroby jsou už aplikovány všechny samolepicí obtisky. Mnohajazyčný návod je kvalitní, bohužel češtinu v něm ne-najdeme. Sada nám však byla zaslá-

na přímo z Německa, tuzemští pro-dejci by do ní měli český návod vkládat. Faktem ale je, že vlastně moc informací nepotřebujeme: Zalo-žíme články do vysílače a nabíječe, nabijeme jednočlánkový Li-pol aku-mulátor s kapacitou 70 mAh, vloží-me jej do letedla a můžeme letět.

Vysílač Perfex je univerzální, je možné na něm volit mód 1 nebo 2 přepnutím přepínače. Z toho bohužel vyplývá, že páka plynu se sama vrací do středové polohy. Buďto se smíří-me s ovládáním plynu od středu do horní polohy, nebo ji při zapojování akumulátoru musíme přidržet v po-

loze dolní. Zásahem do vysílače to vyřešit nejde, nezbývá než si zvyknout, pak už nám to nepřijde.

První let model absol-voval na parkovišti v Pra-ze-Hostivaři. Odstartoval jsem z jeho rovné asfalto-vé plochy. Výkon pohon-né jednotky je pro start ze země více než dostatečný. Model jel asi metr a pak začal sám strmě stoupat.

Musel jsem potlačit a pak i dotrimo-vat výškovku, abych se přílišného stoupání zbavil. Ukázalo se, že mo-del je lehčí na předek, než je k létání s ním vhodné. Přistál jsem a nožem prořízl polystyren v přední části tru-pu tak, abych mohl pohonný akumu-látor dát více k nosu modelu a tím posunout polohu těžiště potřebným směrem.

Další start už byl mnohem lepší. Rozjezd opět velice krátký, ovšem stoupání jsem už měl pod kontrolou. Ve vzduchu je znát přebytek výkonu, který pohon poskytuje.

Na výškovku model reaguje opravdu rychle a bez problémů. Re-akce na povely křidélek jsou mini-málně zvláštní a je třeba si na ně

zvyknout. Jsou zpožděná a na menší výchylku mo-del reaguje pouze náklo-nem. Když přidáme plyn, chvíli nic a pak nečekaně prudká reakce. Takové řekněme nelineární cho-vání modelu mě zaskoči-lo.

Vylétal jsem akumulá-tor a hned založil další, který mám zásobu z ji-

±

27RCR 4/2011

ELEKTROLETY

Technická data podle výrobce:Rozpětí 420 mmDélka 335 mmHmotnost 32 gAkumulátor 1x Li-pol 70 mAh

ných sad. Létal jsem celé odpoledne a postupně jsem dostal vlastnosti to-hoto hornoplošníku do ru-ky.

Se Super Decathlonem lze zalétnout přemet i dal-ší akrobatické prvky, ke kterým není třeba ovláda-ná směrovka, i když o ak-robatický model rozhodně nejde. Kyosho nabízí stej-ný model v provedení s ovládanou směrovkou namísto křidélek a podle mne bude tato koncepce na řízení „hodnější“.

Nároky na letový prostor jsou po-měrně malé. Doba letu hodně záleží na tom, jak zacházíme s pákou plynu, pohybuje se od pěti do osmi minut.

Malý Super Decathlon od Kyo-sha je vhodný pro rekreační létání. Vzhledem k malým nárokům na le-tový prostor si můžeme zalétat téměř kdekoliv. Model se v krabici snadno přepravuje, takže jej můžeme mít stále k dispozici v kufru svého automobilu.

Sadu Super Decathlon 2,4 GHz lze zakoupit u tu-zemských prodejců nebo objednat na internetových stránkách www.kyosho.de za 149,00 €. V nabídce je i samotný model za vý-hodnější cenu.

Olda

28

PLÁNEK MODELÁŘ

RCR 4/2011

Jaroslav Fara

Trempík je model vhodný pro rekreační létaní mode-lářů s menší letovou praxí a těch, kteří mají omezené možnosti jak materiálové, tak rádiového vybavení. Z těchto důvodů je model menších rozměrů a je po-háněn motorem 1,5 cm3. Řízen může být RC soupra-vou až se třemi servy nebo jen neproporcionálním jednokanálem s vybavovačem ovládajícím směrov-

ku. Model tedy může mít ovládány tyto prvky a) směrovku, výškovku, motor; b) směrovku, výškovku; c) směrovku, motor; d) směrovku.

Předlohou modelu byl čs. amatérský spor-tovní letoun stejného jména. Snímky le-tounu lze nalézt v časopisech Letectví + kosmonautika 25/1980 a Modelář 1/1981, kde je také jeho třípohledový výkres a technický popis. I když mo-del má hlavní tvary svého vzoru, ne-ní maketou. Hlavní-mi požadavky při jeho návr-hu byla snad-ná stavba a dobré leto-vé vlastnos-ti při zacho-vání pokud možno co nej-větší podobnos-ti vzoru.Protože model není vhodný pro začátečníky, je v návodu uveden jen sled stavebních prací, nikoliv zhotovení jednotlivých dílů.

Křídlo je v celku a k trupu je přivazujeme gumou. Stavíme samostatně obě poloviny, které spojíme středním dílem. Vzpěry nejsou funkční.Trup stavíme na dvakrát: nejprve na desce dolní po-lovinu, na ní pak horní. Dolní část sestává z bočnic spojených přepážkami. Po jejím sestavení trup otočí-me a sestavíme horní část.Ocasní plochy. Stabilizátor slepíme z prkének a lišt. Kýlovka, kýl a obě kormidla jsou z plných prkének.Podvozek je odnímací.Motorová skupina. K pohonu je možno použít každý motor o zdvihovém objemu 1,5 až 1,7 cm3.

Potah a povrchová úprava jsou obvyklé. Křídlo potáhneme středně tlus-

tým potahovým papírem, trup a ocasní plochy ten-kým. Rádiové vybavení. O možných použitelných RC soupravách a jimi ovládaných řídicích prvcích byla již zmínka v úvodu. Táhla ke kormidlům jsou ze smrko-vé lišty, ke karburátoru z tuhého drátu nebo lanovo-du.Model Trempík je velmi dobře ovladatelný, poslušný, stabilní a jeho let je i v přiměřeném větru klidný a ply-nulý.

137 S TREMPÍK

Výkres modelu ve skutečné velikosti (2 listy A1) a s úplným stavebním návodem získáte:V ČR zašlete objednávku na e-mail: obchod@rcrevue.cz s uvedením čísla účtu, ze kterého poukážete platbu 180 Kč na účet ČSOB, 576 305 253/0300. Eventuálně zašlete poštovní poukázkou typu C částku 180 Kč na adresu RC revue, Baranova 31, 130 00 Praha 3 (do zprá-vy pro příjemce uveďte číslo plánku „M 137s“ a název modelu „Trempík“). Plánek vám bude zaslán do 20 dnů po obdržení poukázané částky. V SR zašlete objednávku na e-mail: obchod@rcrevue.cz s uvedením čísla účtu, ze kterého poukážete platbu 7,80 € na účet ČSOB, 400 536 3781/7500. Eventuálně zašlete částku 7,80 € „Poštovým poukazom na adresu“ na adresu Magnet-Press Slovakia, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava (do zprávy pro příjemce uveďte číslo plánku „M 137s“ a název modelu „Trempík“). Plánek vám bude zaslán do 30 dnů po obdržení poukázané částky.

REKREAČNÍ RC MODELNA MOTOR 1,5 cm3

Rozpětí 1 270 mmDélka 820 mmHmotnost 1 200 gMotor 1,5 cm3

2 listy formátu A1

Cena 180 Kč / 7,80 €

29RCR 4/2011

ELEKTROLETY

Hmyzí cestičky viditelné na povrchu spojky křídla nemají vliv na její pevnost

Motorový větroň Fournier RF-4DVYRÁBÍ: Airline, ČínaDODÁVÁ: Astra, Uherský Brod

Ve světě dospělých letadel je po-slední dobou svým způsobem výrob-ci opomíjená kategorie motorových větroňů. Proto musejí modelářští vý-robci sahat ke starším typům, a i tak když se objeví maketa či polomaketa motorového větroně, je to takový malý svátek. V případě modelu Fournier RF-4D od fi rmy Airline je o to radostnější, že model má klasic-kou dřevěnou konstrukci. Poloma-keta tohoto francouzského motoro-vého větroně je zhruba od začátku

února i v nabídce modelářského vel-koobchodu Astra. Redakce RC re-vue dostala na test jeden z prvních vzorků.

Stavebnice v provedení ARF byla kompletní tak, jak ji dostane kupující v modelářské prodejně, jen byla bez motoru, který je jinak standardně ve stavebnici dodáván. Dvanáctistrán-kový v anglickém jazyce psaný ná-vod je bohatě ilustrován šesti foto-grafi emi na každé straně. Český pře-klad je dostatečný, jen jsem si před stavbou musel obrázky očíslovat, abych si je přiřadil k českému návo-du správně.

Model v provedení ARF, tedy „té-měř připravený k letu“, je klasické dřevěné, převážně balzové konstruk-

ce, která je potažena čer-venou transparentní a bí-lou fólií. Některé místa, jako přechody VOP a SOP, jakož i hřbet trupu, jsou vytvarovány z tenkého bí-lého plastu (nejspíš ABS).

Trup sestává z balzo-vých bočnic s odlehčený-mi překližkovými přepáž-kami, plastového krytu motoru a průhledného pře-krytu kabiny.

Ocasní plochy jsou z balzových odlehčených desek. Do směrového kor-midla je ve spodní části vetknuta i drátěná ostruha

osazená kolečkem. Kormidla mají „papírové“ závěsy, zajištěné ve spá-rách trochu netradičně, ale spolehli-vě vruty 2 x 3 mm.

Poměrně štíhlé dělené křídlo je spojené dřevěnou spojkou obdélní-kového průřezu; k trupu se přivazuje čtyřmi gumovými oky na bukové kolíky. Spojka křídla z homogenní-ho dřeva – odhaduji na asijský buk – sice ve mně vzbuzovala nedůvěru, protože nesla stopy po útoku červo-toče, ale zkoušel jsem ji zlámat a ne-dala se.

Křídlo s polosymetrickým profi -lem má v náběžné části torzní skříň.

Ve spodní části centroplá-nu a torzní skříně jsou vle-peny bukové hranoly s drážkami pro dvoukolo-vý podvozek s koly o prů-měru 40 mm. Kola jsou za-jištěna pojistnými krouž-ky s inbusovými červíky M3. Podvozek je vytvaro-ván z ocelového drátu o průměru 4 mm a v dráž-kách v hranolech je držen dvěma plastovými přílož-kami.

K dokončení je třeba přilepit ocasní plochy na trup. Jejich

(Pokračování na straně 30)

±

spojení je kryto plastovým přecho-dem s výřezy. Před lepením je tře-ba odejmout jednu stranu výško- vého kormidla a odstranit potahovou fólii v mís- tě přilepení. Rovněž z ký-lové plochy je třeba od-loupnout podle návodu fólii a zkontrolovat, zda do sebe obě ocasní plochy zapadnou. Po zalepení epoxidovým lepidlem je jen třeba před vytvrze-ním zkontrolovat geome-trii.

V návodu se toho o motoru moc nedozvíme, pouze že má 1 000 otáček na volt a že má zvládnout vrtuli 11/5,5. Zavítal jsem proto do prodejny fi rmy BEL, kde mi byl doporučen dvanáctipólový motor BL 2220-10 s proudem do 22 A a hřídelem o průměru 4 mm. Tento průměr hřídele byl podmín-kou, protože součástí stavebnice je i unašeč, vrtule a kužel. No a když už jsem tam byl, tak jsem vzal i re-gulátor a serva, dvakrát 9gramová pro křidélka se 60cm prodlužováky a dvakrát 17gramová pro výškovku a směrovku.

Motor je uzpůsoben k zadní mon-táži na překližkovou motorovou pře-pážku čtyřmi vruty. Za motorovou přepážkou je úložná deska baterie. Před přilepením suchého zipu pro baterii jsem ji natřel kyanoakrylátovým lepi-dlem, aby nebyla porézní, a suchý zip na ní dobře dr-žel.

Osazení přijímače zá-visí na zvyklostech a pou-žité soupravě. Já jsem po-užil šestikanálový Duplex, který jsem přilepil samo-lepicím suchým zipem na dno kabiny. Nedalo mi a kabinu vy-zbrojenou jen obtiskem palubní des-ky jsem doplnil o fi gurku pilota.

Ještě v dílně jsem si vše sestavil a zkontroloval podle návodu polohu těžiště, které má být 70 mm od ná-běžné hrany křídla.

Seřídil jsem výchylky všech kor-midel podle návodu, ale u směrovky se mi povedla maximální výchylka na každou stranu jen 35 mm, zatímco návod doporučuje 44 mm. Vzhledem

k tomu, že jsem k řízení použil sou-pravu MC-24, bylo třeba na výškov-ce a směrovce zvednout rozsah vý-chylky serv na 120 %.

Kompletně osazený model s po-honnou baterií má hmotnost 1 129 g.

Ještě bylo potřeba opravit potah, trochu zvrásněný skladováním. Výrobce v návodu radí vyfénovat zvrásněnou fó-lii teplovzdušnou pistolí, nedoporučuje používat modelářskou žehličku. Podle návodu se má opa-trně zvyšovat teplota asi od 80 °C a fénovat se má

ze vzdálenosti asi 30 cm. Fólie se začala vypínat až při 180 °C a ve vzdálenosti od ústí pistole asi 5 cm. Varuji ale, okolo hřbetu je třeba fé-novat velmi opatrně, fólie se v těch-to místech okamžitě začne bortit. Jiří Zikmund starší

Zálet Fourniera probíhal ve dvou dnech na modelářském letišti So-bínka. V sobotu ráno jsme s Jirkou Zikmundem letadlo společne sesta-vili, bohužel původně použitý regu-látor DYS odmítal poslušnost. Ná-sledovalo asi hodinové laborování s programováním regulátoru, ale bohužel neúspěšné. Motor vypadá-

val ze synchronizace, re-gulátor pípal chybu. Ná-sledovala výměna regulá-toru s tím, že budeme po-kračovat druhý den.

Ráno jsme se sešli už po osmé, předpověď po-časí vypadala velice slib-ně a také se v průběhu dne potvrdila. Chvíli jsme diskutovali o tom, jestli s těmi malými koly, která model má, budu startovat z trávy, nebo z asfaltu; já mám první lety přece je-nom radši na trávě.

První start byl hodně dynamický, snažil jsem co nejrychleji získat rych-lost a výšku. Model s vý-še uvedeným pohonem dokáže trvale stoupat pod úhlem asi 30°.

Po startu se projevilo geometrické zkroucení křídla, které bylo patrné už při pečlivém pohledu zezadu. Půlky křidla jsou

30

ELEKTROLETY

RCR 4/2011

Zajištění závěsů

Uložení serv výškovky a směrovkyLepení kýlovky

(Pokračování ze strany 29)

k sobě zajištěné jenom spojkou, kte-rá má značnou vůli. Následovalo celkem výrazné trimování; trim na Jiřího MC-24 byl vražen skoro na-doraz doprava.

Navíc byl model težký na ocas, bylo potřeba potlačit výškové kor-midlo. Trochu adrenalinu při prv-ním startu však není nikdy na ško-du.

Následně jsem začal testovat první letové vlastnosti, ze kterých jsem byl trochu rozpačitý, následo-valo krátké předvádění pro pořízení letových fotografi í.

Minimální rychlost je až drama-tická, letadlo se na přistání doslova dovleklo, s těžištěm příliš vzadu jsem se bál vyplavání. Na trávě měl ale model tendenci se převrhnout. Tato vlastnost je dána i tím, že hlav-ní podvozek je umístěný skoro v tě-žišti.

Po přistání jsme udělali důklad-nou kontrolu všech ploch, táhel, uchycení a spojů. Vzhledem k tomu, jak jsme museli model trimem po-tlačit, Jirka zalepil do přední části motorového krytu 30 g olova.

Všechny následující vzlety a při-stání probíhaly už na asfaltové drá-ze. Dovážení umožnilo nastavit výškové kormidlo do neutrální po-lohy, letadlo se krásně zklidnilo, le-tový projev už nebyl tak kostrbatý. Start byl s plynulým rozjezdem. Pro rovný motorový let je potřebná asi třetina plynu. Fournier dost rychle vytrácí rychlost.

Po několika průletech a mezipřistáních pro foto-grafa jsem od Jirky dostal povolení zkusit několik základních akrobatických prvků. Začal jsem bezpro-blémovým zvratem. Mo-del se štíhlým křídlem se chová ve vzduchu oprav-du elegantně. Projev je vznosný a stabilní. Jediná nestabilita se projevuje v příčném směru, což je dáno krátkým trupem. Kvůli krátkému trupu se také těžce létá souvrat, nejlépe se mi povedla spí-še souvratová zatáčka. Přemet se musí letět s roz-během, model má výraz-nou snahu uhýbat před vr-

cholem. Tato vlastnost se projevila i v několika jiných fi gurách, což bu-de nejspíš dáno zkroucením křídla našeho exempláře modelu.

Když jsem odpoledne říkal své-mu modelářskému kolegovi Oldovi, jak jsem si s Fournierem dobře zalé-tal, dost se podivoval, o jakéže to ak-robacii v souvislosti s Fournierem mluvím. Proto jsem na internetu za-pátral a našel několik videí, kde jsou natočené akrobatické prvky, které předloha umí zaletět. Předloha umí zvrat i přemet a létat na zádech. Náš Fournier umí zalétnout všechny tyto obraty se stejnou elegancí jako jeho předloha.

Fournier RF-4D od fi rmy Airline je pohledný a dobře létající model, který určitě uspokojí široký okruh zájemců o rekreační létání. Doporu-čená prodejní cena je 3 390 Kč. Prsťák

31RCR 4/2011

ELEKTROLETY

Technické údaje podle výrobce:Rozpětí 1 800 mmDélka 928 mmHmotnost 1 100 gNosná plocha 33,5 dm2

Motor BL 1 000 KvOvládané funkce S, V, K, MDoporučený regulátor 30 A BLDoporučená baterie Li-pol 11,1 V / 2 000mAh

Dovozce, fi rma Astra, k tomuto textu neměl připomínek.

Vyberte si v našem antikvariátuv Praze 3, v ulici Baranova 31. Prodej-na je otevřena od pondělí do pátku vždy od 13.00 do 17.00 hod., telefonní číslo přímo do prodejny je 222 221 541, e-mail: eshop@rcrevue.cz

Kromě antikvárního zboží, které mů-žete zakoupit pouze v prodejně, zde dostanete i veškerou současnou pro-dukci vydavatelství RCR, nabízenou i v internetovém obchodě http://

eshop.rcrevue.cz (časopisy a CD- -ROM RC revue, RC cars, časopis Robot Revue, propagační předmě-ty), plánky RC revue a Modelář, za-hraniční modelářské časopisy a kni-

hy s modelářskou a leteckou te-matikou. Na toto zboží kromě časopi-sů a modelářských plánků obdržíte slevu 10 % proti cenám uváděným v internetovém obchodě.

Výkup knih s modelářskou tematikou každou středu od 13.00 do 17.00 hodin!Nevyhazujte knihy, přineste je raději k nám!

Modelářská literatura

Technická příručka pro modeláře (Procházka, Brož)

Konstrukce modelů letadel (Vyskočil)

7 modelů na neděli163x pro letecké modelářstvíStavíme modely (Semrád)Aeroprofi lyPísemný kurs let.modelářství 1. díl

(Semrád)Původní plán Tatran Scale Aviation Modeller 2/2008

(v angličtině)Základy pevnosti létacích modelů

a modelářský materiál (Schindler)Letecké modelářství v ČSLA 2Building & Flying Indoor Model

Airplane (Williams, v angličtině)Model Verbrennungsmotoren

(v němčině) (Demuth)Bauen und Fliegen (Denzin,

v němčině)

Lietadlá – stavba plastikových modelov (v slovenštině)

Godlo i barwa (v polštině)Plastic Kits Aero Revue č.55

Historická a memoárová literatura

Nad ledem a Saharou (Stahl)Stíhací esa na Wildcatech (Barrett,

Tillman)Mc Campbellovi hrdinové

(Hoyt)Canso (Krézek)633. squadrona (Smith)Stíhací esa korejské válkyKonečně Malta (Gibbs)Ve stínu slávy (Pajer)V uniformě RAF (Radosta)

Generál nebe (Fajtl)Krvavá jatka 2. díl (Shores, Cull)Osud byl mým přítelem (Vild)Létající tygři (Boyington)Létající tygři (Toland)Čs. letci v boji proti fašismu

(Šmoldas)Oblaka v ohni (McDonald)Bombardér T-2990 se odmlčel

(Bufka)Křídla v boji (Pokryškin)Já stíhač (Zacharov)Češi a Slováci v oblacích

(Šorel a kol.)Letci s Davidovou hvězdou

(Halperin)Nebe nad Seinou (Šikl)Motory hřmí vzduchem (Kubec)Příběh zkušebního letce (Gallaj)Letím na Berlín (Vinogradov)Bořitelé hrází (Brickhill)Bouřlivá oblaka (Liškutin)Trojúhelník naděje (Skopal)Bombardéry útočí (Bozděch)Velký cirkus (Clostermann)Zbylo nás devět (Osolsobě)A zdi se hroutily (Fishman)KX-B neodpovídá (Šiška)Jak se plaší smrt (Liška)Konec honicích psů (Ivankin)Noci nad Německem (Radosta)Smrt létá rychleji (Udet)Stíhací pilot (Rajlich)Operace Ratlines (McDonald)Z válečného deníku (Sitenský)Průkopníci klouzavého letu

(Nožička)Můj život letce (Udet)Izraelská válečná mašinerieLet mstitele (Hyams)Letecká služba (Liškutin)Malta I (Shores)Přísně tajnéZielone diably (v polštině)Než nám narostla křídla

(Andrejs)Stíhači (Sims)

Nejrychlejší lidé světa (Banaszczyk)

II.wojna światowa-Bitwa o Wielka Brytanie (v polštině)

Kočičí oči (Rajlich,Sehnal)Létal jsem s Třistatřináctkou

(Fajtl)Letecká válka 1939–1945

(Groehler)Mnozí nedoletěli (Loucký) Nad moři a oceánem (Pajer)Slovenští letci 1939–1945

(Rajlich, Sehnal)Speciál Letectví + kosmonautika

– Bitva o BritániiStíhač, Bitva o Británii – jak to

skutečně bylo (Deighton)Stíhači nad kanálem (Rajlich,

Sehnal)

Beletrie

Biggles ve službách Scotland Yardu

Biggles v Africe

Technika a teorie

Messerschmitt Me 163 (Ziegler)Letadla čs. pilotů (Šorel)Bojová letadla 2. světové války

(Gunston)Svět letadel (Šorel)Encyklopedie moderních

vojenských letadel (Gunston)Zbraně které zasáhly do vývoje

lidstvaSvět dopravních letadel (Toufar)Atlas letadel 5, 6, 7, 8 (Němeček)Atlas letadel, třímotorová dopravní

letadlaAtlas letadel, čtyřmotorová letadlaAtlas letadel, dvoumotorová letadlaBlindfl ug-Instrumente

(v němčině)Flieger Jahrbuch 1963

(v němčině)

Flugzeuge aus aller Welt (v němčině)

Krylja moloďoži, Pěcuch (v ruštině)Letadla čs. pilotů 1. díl

(Šorel, Velc)Československá letadla 1. a 2. dílAtlas letadelCivilní letadla 1 a 2 Ilustrovaná historie letectví

(Iljušin Il-2)Atlas vojenské techniky – vrtulníkyReaktivní letounyBudeme létat (Kdér)Vojenská letadla 1.–3. dílVojenská letadla 5. dílBombardovací letoun Heinkel

He 111 (Chodil, Svoboda)Svět letectví (Lowe)VrtulníkyStíhací letadla 1938-45, Velká

Británie – Německo (Válka)Polski samolot i barwa

(v polštině) (Królikiewicz)Ilustrovaná historie letectví

(MB-200, Wellington, Il-28)Ilustrovaná historie letectví

(Spad VII, XIII, Hurricane Mk.1, MiG-17)

Ilustrovaná histori letectví (Fokker D VII, La-5 a La-7, MiG-15)

Ilustrovaná historie letectví (Thunderbolt II, Junkers J 1, Il-2)

Samoloty bombowe II. wojny światowej (v polštině) (Kaczkowski)

Triáda – Wirraway, Polikarpov Po-2, Albatros

Typy broni i uzbrojenia (různá čísla)

Malá encyklopedie kosmonautikyVojenské raketyA velký skok pro lidstvo

Válečné lodě I, III

ANTIKVARIÁT RCR

32 RCR 4/2011

VYRÁBÍ: RCM Pelikán, Pardubice

Supermarine Spitfi re je nejslav-nější britskou stíhačkou 2. světové války. Jeho původ se datuje již do 20. let, kdy jeho pozdější konstruk-tér sir Reginald Mitchell stavěl rychlostní plovákové letouny, kte-ré vyhrály třikrát za sebou slavný Schneiderův pohár. Spitfi re, prů-běžně zdokonalovaný a poháněný stále výkonnějšími motory, bojo-val od prvních dnů války až do je-jího konce. Tolik trochu z historie letounu, jak ji na svých webový stránkách uvádí výrobce modelu, fi rma RCM Pelikán.

Polomaketa Spitfi ru je celá zho-tovena z EPP. Technologie výroby však není „klasická“, tedy vyřezá-ní modelu horkým drátem, ale mo-del je vylisován v negativních for-mách. Toto řešení umožňuje zpra-covat „skoromaketově“ i povrch letadla. Jsou zde naznačeny kryty a panely jako na skutečném leta-dle. Spitfi re patří do edice letadel

„warbirds“, které fi rma RCM Peli-kán nedávno uvedla na trh.

A nyní k vlastnímu modelu: Má rozpětí 1 400 mm a hmotnost cca 1 600 g (ta je samozřejmě závislá na použité napájecí baterii, je do-poručen čtyřčlánek Li-pol o kapa-

citě 2 200 až 4 000 mAh). Model v námi testované stavebnici má již namontovaný motor s regulátorem a je osazen pěti servy (2x křidélka, 1x výškovka, 1x směrovka a 1x ostruhové kolo), kromě toho je vy-baven zatahovacím podvozkem.

Dodává se v kamufl áži obvyklé pro britská leta-dla z období 2. světové války: zespodu světle-modrá, shora zelená a modrá nepravidelná pole.

Stavebnice je zabale-na v poměrně velké, asi 120 cm dlouhé polystyre-nová krabici s univerzál-ně potištěným víkem, na němž je vyobrazen P-51

Mustang a ze strany jsou různé va-rianty všech pěti nabízených mo-delů z edice warbirds. U té varian-ty, která je uvnitř, je křížek nebo zaškrtnutí.

Sestavení modelu lze spíše než stavbou nazvat komple-tací. Řídíme se při něm přiloženým návodem s množstvím černobílých fotografi í. V úvodu návo-du se dočítáme, že jde o RC model, nikoliv hračku a že jej má provo-zovat osoba starší 15let. Dále je zde zmíněno jak ke stavebnici přistupovat a co budeme k dokončení

33RCR 4/2011

ELEKTROLETY

Spitfi re ARF EPPpolomaketa slavné britské stíhačky

(Pokračování na str. 34)

±

ELEKTROLETY

RCR 4/201134

modelu potřebovat. Druhá stránka ještě obsahuje data všech pěti polo-maket. Pak je vždy jedna strana vě-nována kompletaci daného typu le-tadla. Spitfi re je na páté straně ná-vodu.

Je mým zvykem vždy nejprve celý návod prostudovat a teprve pak se přesně podle tohoto návodu pustit do stavby. V tomto návodu jsem však hned na začátku narazil na nedostatky. Model měl sice osa-zena serva křidélek, ale páky na křidélkách ani táhla osazeny neby-ly. V návodu o tom není ani zmín-ka, a pokud bychom se jím skuteč-ně striktně řídili, spojíme křídlo s trupem a teprve pak zjistíme, že křidélka nejsou připojena, kterážto operace se pak na sestaveném mo-delu dělá dost špatně.

Přitom výrobce připravil sta-vebnici velmi dobře a bižuterie je rozdělena do pytlíčků podle použi-tí. Určitě by nebyl problém návod napsat a nikoliv jej prakticky jen vyobrazit s nedostatečnými popis-ky. Vůbec například není zmíněno, na co se použije přiložené lepidlo.

V protikladu k tomu, že v návo-du něco chybí nebo je opomenuto, je stavebnice naopak dobře vyba-

vena drobnostmi, jako jsou makety kulometů a kanonů, maketový vr-tulový kužel, sloupek an-tény, imitace černých vý-fuků, V-kabely atp. Na-jdeme zde dokonce i kří-žový šroubovák pro montáž letadla.

Co mě ještě na sta-vebnici trochu rozladilo, byl zatahovací podvo-zek. Je sice pravda, že jde o jedno z prvních le-

tadel této cenové kategorie, které zatahovací podvozek má, ale jeho kvalita, a zvláště pak zástavba do modelu je dost špatná. Zatahování podvozku je elektrické, ale podvo-zek není vybaven stavitelnými do-razy, a tak jej nejde nastavit. U ná-mi testovaného kusu byla mezera mezi podvozkovým krytem a kří-dlem asi 5 mm. Ani ohýbání plas-tového krytu moc nepomohlo. Na-proti tomu chod je poměrně klidný a rychlost zavírání a otvírání není ani příliš pomalá, ani příliš rychlá. Model je však vybaven tvrdými pneumatikami, a tak při přistání umí docela odskočit; chtělo by to mechová kola.

Kormidla modelu nejsou zavě-šena na plastových či „papíro-vých“ závěsech, ale jak je u EPP strojů zvykem, na ztenčeném EPP. Před zapojením je proto třeba kor-midla rozhýbat. Otočná ostruha je spřažená táhlem s ovládáním smě-rovky.

Montáž ocasních ploch je jed-noduchá: Za pomoci přiloženého šroubováku a dvou polyamido-vých šroubů namontujeme výš-kovku s osazenou pákou kormidla (tu musíme předtím osadit, což není zmíněno v návodu). Pak skrz otvor ve výškovce prostrčíme

(Pokračování ze strany 33)

1135

ELEKTROLETY

RCR 4/2011

prodloužení kýlovky a odspodu trupu připevníme jedním šroubem SOP. Šrouby jsou zašroubovány do plastových hmoždinek, které jsou osazeny v EPP, a drží velmi dobře.

Následuje nasazení křídla s již namontovanými táhly křidélek na dlouhou spojku. Ta je tvořena uhlí-kovou trubkou. Poloviny křídla jsou na trubku procházející skrz trup nasunuty, ale nejsou nijak za-jištěny. Je sice pravda, že zapadají výstupky do kapes v trupu a spoj-ka jde do křídel ztuha, ale i tak při brutálním létání hrozí vysunutí po-

lovin křídla. Osobně bych křídlo k trupu přilepil. Model není zas tak velký, aby se nevešel do auta i v celku.

Na posledních dvou listech ná-vodu výrobce popisuje nastavení modelu, výchylky, expa a těžiště. Hlavním přínos návodu ale tkví v popisu jak model zalétat, tomu je věnováno jeden a půl stránky. Ra-dy zde uvedené mohou začáteční-kovi i mírně pokročilému modeláři hodně pomoct.

Ale vraťme se k našemu Spitfi -ru. K jeho ovládání jsme použili šestikanálový přijímač Futaba. Každé servo je zapojeno do „své-ho“ kanálu a zatahovací podvozek je připojen do přijímače přes ve stavebnici obsažený V-kabel. Jako

pohonnou a zároveň napájecí bate-rii jsme použili čtyřčlánek Li-pol Hyperion G3 o kapacitě 2 950 mAh. Snadný přístup k palubní elektronice a pohonnému akumu-látoru zaručuje odnímatelný pře-kryt kabiny s magnetickým zám-kem.

S uvedenou výbavou vyšla hmotnost modelu 1 820 g. Přesto-že je to víc než výrobcem udáva-ných 1 600 g, model i nainstalova-ný motor CX3542 si s touto hmot-ností snadno poradily.

Chování Spitfi ru ve vzduchu připomíná jeho velký vzor, nejde tedy o žádný 3D brus, ale o war-birda, který slušně stoupá a je schopen základní akrobacie. Ku-

podivu při výkrutech moc neza-metá ocasem a drží stopu, na zá-dech při drobném tlačení nemá snahu se přetáčet zpět na břicho. Příjemná je i poměrně nízká mi-nimální rychlost, která ukazuje na to, že model by uvezl i baterie o kapacitě 4 000 mAh.

Zálet proběhl za poměrně čers-tvého bočního větru, což je vidět na snímku ze startu, kdy Spitfi re jede po jednom kole. Lehké dotri-mování křidélek, výškovky i smě-rovky; těžiště bylo v pořádku, trochu více vzadu, než je uvedeno v návodu. Bylo třeba lehce nad-zvednout příliš dolů vyosený mo-tor.

Přes počáteční obavy o letové vlastnosti a drobné nepřesnosti jednotlivých EPP dílů, se nám

jeví Spitfi re jako vhod-ný model pro mírně po-kročilé piloty kteří již na nějakém hornoploš-níku zvládli ovládání křidélky a kterým se lí-bí modely warbird. Je to vlastně takový létající kit.

Cena modelu ve verzi ARF je podle interneto-vých stránek fi rmy RCM Pelikán 6 950 Kč.

Vladislav Plichta

Technická data podle výrobce:Rozpětí 1 400 mm Délka 1 180 mm Hmotnost cca 1 600 gPlocha křídla 31,6 dm2 Funkce S, V, K (2), M, P Motor CX3542 Regulátor střídavý 50 A Vrtule 13/9 E třílistá Akumulátor Ray

14,8 V / 2 200 mAh Serva 4x mikro RC souprava min. 5 kanálů

Výrobce, fi rma RCM Pelikán, k tomuto textu neměl připomínek.

Pri listovaní v časopise RC Re-vue 2/2011 ma zaujal model hádza-dla pod označením Mini Discus 2C, ktorý vyrába fi rma Graupner.

Začal som sa zaujímať o mož-nosť zaobstarania si tohto lietadla a jeho prestavby na RC. Po zadaní označenia názvu modelu do interne-tového vyhľadávača som sa dopra-coval ako k predajcovi na Sloven-sku, tak aj k rôznym podkladom za-oberajúcim sa prestavbou na RC.

Mini Discusa som si objednal u fi rmy Akus a po uplynutí troch

dní som sa mohol tešiť z nového modelu. Dorazil v piatok, a to bola pre mňa výzva! Ešte v ten večer som balík rozbalil a kochal sa po-hľadom na poskladané hádzadlo s rozpätím krídla 650 mm.

Na základe nazbieraných infor-mácii a prečítaní si zopár odkazov na diskuznom fóre som sa rozhodol prestavať model na RC ovládanie. Pripravil som si potrebný materiál, osadenie a výbavu. Uvažoval som o riadení modelu výškovým kor-midlom a krídelkami.

So servami do krídla problém nebol, mal som k dispozícii tenké servá len 8 mm, ale problém bol s rozoberaním a montážou. Preto-že som chcel mať lietadlo, ktoré by som mohol voziť v kufri auta, musel som uvažovať o jeho ľah-kom uskladnení a preprave bez poškodenia. Poznáte to, nepoško-díte model pri lietaní, ale počas prepravy. Na základe tejto požia-davky som sa nakoniec rozhodol pre riadenie iba chvostovými kor-midlami.

Pripravil som si servá ECO micro 12, ktoré som mal doma, mo-tor LCD typ D1811, regulátor Dual-sky 12 A, prijímač MZK Twin 6 a 2s akumulátor o kapacite 250 mAh. Demontoval som kryt kabí-ny, ktorý je nasunutý na výčnelkoch trupu a v ktorom sa zároveň nachá-dza závažie – skrutka.

Najväčší problém bolo určiť naj-vhodnejšie rozmiestnenie celej vý-bavy. Na obrázkoch je vidieť roz-miestnenie serv čo najbližšie k ná-bežnej hrane krídla v mieste po de-montovanom krytu kabíny. Prijí-mač zaujal miesto nad servami. Servá som zlepil tenkou obojstran-nou páskou k sebe, odrezal úchyty z oboch strán a naznačil miesto

osadenia. Otvor pre ser-vá a celé osadenie som vyrezal trafopájkovačkou s upraveným hrotom.

Po osadení serv (mu-sia isť na tesno) som na-sadil páky a pripravil si otvor na umiestnenie pri-jímača tak, aby sa páky aj po pripojení konektorov pohybovali bez zadrhá-vania. Na antény som v mieste za prijímačom prepichol Elapor oceľo-vým drôtom o priemere

3 mm a vytvoril otvory pre trubič-ky. Po prestrčení trubičiek som ich z vnútornej strany poistil kyano-akrylátovým lepidlom a z vonkaj-šej strany zrezal podľa tvaru trupu.

Umiestnil som na miesta servá a prijímač. Keďže kábliky od serv boli dlhé, tak som ich skrátil a pri-spôsobil tak, aby prechádzali ponad serva a nezavadzali.

Nasledovalo osadenie tiahla na ovládanie kormidiel. Konštrukcia smerového kormidla je jednodu-chá. K pôvodnej kýlovej ploche som papierovými závesmi pripev-nil směrové kormidlo, ktorésom vyrezal zo zbytkov EPP. Od serva som tesne za kabínou prepichol trup a pokračoval vo vydlabanej drážke až k smerovému kormidlu. Do diery v trupe a do drážky som zalepil kyanoakrylátovým lepidlom trubičku budúceho tiahla. Nelepil som ju však až úplne k smerovému kormidlu, ale asi 2 cm od neho som ju nechal pohyblivú kvôli pružnosti po namontovaní páky na kormidlo.

Na kormidlo som prilepil plasto-vú páku. Drôt použitý pre ovláda-nie na jednej strane ohneme do tva-ru L a prestrčíme cez trubičku až k servu.

Na druhej strane trupu si pripra-víme obdobným spôsobom otvor pre tiahlo výškového kormidla. Tu si však musíme v prvom rade ujas-niť, ako budeme výškovku riadiť. Rozhodol som sa, aj kvôli možnos-

ti prepravy a skladnosti použiť plávajúcu výš-kovku.

Na upevnenie som po-užil plastovú páku s púzdrom, pričom som využil obidve púzdra v balení a iba jednu páku. Púzdra som zlepil k sebe a prestrčil cez ich otvory 3mm uhlíkovú guľatinu, ktorú som aj s púzdrami zalepil do upraveného pôvodného otvoru výš-kovky.

36 RCR 4/2011

ELEKTROLETY

Upravený kryt kabíny

Mini Discus 2C na RC

Antény prijímača

Vnútorné osadenie kabíny

Upevnenie kabíny

Páku som skrátil a odrezal tak, aby som vyrobené púzdro vedel za-cvaknúť do upravenej páky. Upra-venú páku som zalepil do kýlovky a zacvakol výškovku. Keďže púzdra voči páke mali stranovú vôľu, musel som ju vymedziť plas-tovými krúžkami. Na obrázku výš-kovky to sú sivé krúžky na púzdre.

Po nasadení výškovky na miesto pristúpime na montáž tiahla. Do

prepichnutého otvoru za kabínou vložíme trubičku, jemne ju prehne-me do plynulého oblúka až k výš-kovke. Naznačíme si ceruzkou po-lohu a vyrežeme drážku, do ktorej postupne vlepíme trubičku náhonu výškovky.

Tak ako u smerového kormidla si pripravíme drôt na jednom konci ohnutý do L o dĺžke cca 1,5 cm a vsunieme ho do zalepenej trubič-ky až k servu. Na ohnutý koniec drôtu nasunieme kúsok trubičky, ktorú prilepíme na odtokovú hranu výškovky. Upevníme drôty ovláda-nia kormidiel k pákam serv tradič-ným spôsobom a máme náhon pri-pravený.

Pre montáž motora odrežeme špičku trupu podľa priemeru vrtu-

ľového kužela. Pájkovačkou si zno-va vytvoríme otvor a motor prilepí-me s vyosením smerom dole a do-prava. Za motor namontujeme re-gulátor, ktorému skrátime vodiče na potrebnú vzdialenosť, aby v tru-pe nič netrčalo a nezavadzalo.

Pre montáž akumulátora som sa rozhodol využiť demontovaný kryt kabíny. Na kryt som natiahol zmrš-ťovaciu hadicu čiernej farby a po-

mocou teplovzdušnej pištole vyro-bil obal krytu kabíny.

Do krytu som vypálil otvory pre páky serv, motor a akumulátor. Pá-ky serv zasahovali do krytu, tak som bol nútený úplne vyrezať ma-teriál a vtedy som ocenil vyrobený obal, ktorý mi zakryl otvory.

Na upevnenie krytu kabíny k trupu som použil suchý zips ši-

roký 5–7 mm, ktorý je zalepený v drážke na krytu kabíny pod na-tiahnutou fóliou a zapustený do trupu, aby neprečnieval nad po-vrch trupu. Po preskúšaní a nalí-covaní krytu kabíny na trup, som fóliu prilepil ku krytu tenkou obojstrannou lepiacou páskou.

Zapneme napájanie celého sys-tému, nastavíme výchylky, vy-skúšame chod serv a motora a lie-tadlo je pripravené na zálet. Povr-chovú úpravu vykonáme farbami a priloženými nálepkami.

Vyvážime lietadlo tak, aby ťa-žisko bolo približne v jednej tre-tine hĺbky profi lu. Zálet lietadla vykonáme za bezveterného poča-sia hodením z ruky a vyskúšame jeho kĺzavosť. Ak je všetko v po-riadku, môžeme spustiť motor a vyskúšať model v motorovom lete.

Model Mini Discus 2C ma pre-kvapil svojím letovým prejavom. Pri hmotnosti cca 135 g lieta nád-herne a zvláda aj vietor 2–3 m/s. Na prepravu a skladovanie som si vyrobil obal s polystyrénovou vý-stelkou.

Ing. Miroslav Petrila

37RCR 4/2011

ELEKTROLETY

Model je pripravený na zálet Model v prepravnej krabici

Uchytenie výškovky a náhon

Horná strana výškovky

Otočné uloženie výškovky

38

ELEKTROLETY

RCR 4/2011

Vítězný model žebříčku RCEN 2010Se svými modely jsem získal

v žebříčku kategorie RCEN v ro-ce 2008 čtvrté místo a o rok po-zději páté. Bylo vidět, že to není úplně ono. Proto jsem navrhl a postavil nový model speciálně pro tuto kategorii, a jak je u mě zvykem, jde o model pracovně nenáročný a laciný.

Až na uhlíkovou trubku o prů-měru 16 mm na nosník ocasních ploch a pár smrkových lišt je mo-del celobalzový. Tuhý balzový po-tah křídla už není dále potažen papírem nebo fólií, povrch je je-

nom lakovaný. Ocasní plochy jsou potaženy fólii. Nyní po dalších zkušenostech už nepotahuji kříd-lo ani ocasní plochy. Opravy jsou pak méně náročné na práci i mate-riál.

Trup z balzy 3 má v zadní části gondoly jednu balzovou přepážku, v níž je uchycen nosník ocasních ploch z uhlíkové trubky. Obdélní-kový průřez gondoly přechází vpředu plynule do vrtulového ku-želu o průměru 40. Výška je zvole-na tak, aby křídlo bylo při přistání v dostatečné výšce nad terénem a nedocházelo k případnému přeto-

čení. Dále jsou v trupu zalepeny dvě plastové matice M4. K nim pří-sluší plastové šrouby stejného roz-měru.

V přední horní části trupu je otvor dlouhý 120 mm, který je uza-vřen odnímacím balzovým krytem, jenž po nabarvení představuje pře-kryt kabiny. Pod křídlem je v trupu ponechán otvor v délce 75 mm a celé lože křídla včetně otvoru ka-biny je z vnitřní strany trupu zesíle-no lištou 10 x 3 mm z tvrdé balzy. Na připojeném snímku není vyztu-žení v oblasti kabiny viditelné. Ve spodní části trupu před uhlíkovou trubkou je balza polepená hnědou

balicí papírovou páskou a na ni je potom přilepeno servo obalené touž páskou.

Motorová přepážka je slepena ze dvou odstup-ňovaných částí z překliž-ky 2, přičemž větší prů-měr přepážky kryje boč-nice a menší dělá druhot-nou vazbu. Taková pře-pážka, dobře zalepená, představuje nejlepší spo-jení. Před lakováním je spodní (přistávací) část trupu napuštěna kyano-akrylátovým lepidlem, aby ztvrdla. Pod ocasní-mi plochami je nalepená malá lipová ostruha, aby ocasní plochy byly výš nad terénem.

Ocasní plochy jsou vyřezány z lehké balzy 2,5 a potaženy barevnou fólií. Spojení VOP a SOP je zpevněno balzovými

lištami trojúhelníkového průřezu. Lože VOP je z pásku tvrdé balzy 5, v němž jsem vybrousil drážku podle uhlíkové trubky nosníku ocasních ploch, abych získal větší styčnou plochu, a pak jej na nosník přilepil. Hrany pásku jsem pak v úhlu 45° seřízl pro lepší pře-

chod na VOP. Výškové kormidlo je ke stabilizá-toru připojeno „Flora závěsy“, zhotovenými z krabičky od tohoto tu-ku. Vzhledem k tomu, že křídlo je vybaveno kři-délky, je SOP pevná. Táhlo k výškovce je z balzové kulatiny.

Křídlo s profi lem AG 25 je dělené, přičemž poloviny nejsou symetrické – jedna je delší, aby bylo možné použít tandemové upevnění křídla na trup.

Na konstrukci křídla je použita kvalitní lehká balza 2 a smrkové lišty 4 x 2.

Střed křídla je zhotoven ze zkrá-cených (o šířku klapek) balzových žeber, zhotovených rašplovým způsobem a opatřených příslušný-mi zářezy pro pásnice nosníků

v délce 1 000 mm a otvo-ry pro kabel. Pomocné nosníky ve středních čás-tech křídla umožní vazbu žeber po jejich přeříznutí a vytvoření prostoru pro vložení zatím nedělené-ho pouzdra.

Pouzdro je lepeno na nosníky s přesahem (jak nahoře tak dole) 2 mm, což je tloušťka balzového potahu, a je přesazeno v mém případě o 30 mm k zvolené straně. Dřevěné

39RCR 4/2011

ELEKTROLETY

pouzdro se tak stane součástí povr-chu křídla. (Podrobně bylo zhoto-vení pouzder popsáno v článku Elektra F3F v RC revue 9/2001.)

Po slepení přeřízneme středo-vou část křídla na dva díly, z nichž jeden bude o 30 mm delší. V místě dělení jsou na sobě dvě neslepená žebra a právě mezi nimi vedeme dělicí řez.

Na potah si připravíme balzové přířezy patřičných rozměrů a vy-řízneme v nich výřezy pro vyčníva-jící pouzdro (cca 3 x 100). Začíná-me dolním potahem a lepíme kya-noakrylátovým lepidlem, přičemž dbáme, abychom dodrželi klenutí spodní strany křídla. Horní potah je lepen Herkulesem a fi xován špend-líky.

Vpředu je nalepena smrková lišta 5 x 2, vzadu jsou žebra zasle-pena páskem z překližky 0,8. Ko-řenová žebra z 2mm překližky jsou přilepená přes nasazenou planžetu na kořeny středových částí. Jsou součástí povrchu. Mají otvor odpovídající průřezu plan-žety a pouzdra do nich nejsou vsa-zena (spojení žebro-pouzdro je na-tupo). Žebra tak korigují síly na pouzdra, a proto je dobré udělat otvory těsné.

Uši křídla jsou velice jednodu-ché a hlavně lehké. Zkrácení žeb-ra, zhotovená rašplovou metodou, jsou nalepena (bez nosníků) opět kyanoakrylátovým lepidlem na předem vytvarovaný spodní bal-zový potah v součinnosti středové části na přípravku, který zajišťuje vzepětí uší a určuje sklon žebra v místě lomení. Potom je přilepen Herkulesem horní potah, do za-schnutí opět fi xovaný špendlíky. Následuje smrková náběžná lišta a koncové zaslepení páskem pře-kližky 0,8.

Konec křídla má běžné zakon-čení z tvrdší balzy, jehož okraje jsou napuštěny kyanoakrylátovým lepidlem.

Uši jsou ke středním částem při-lepeny na zmíněném přípravku rychle tvrdnoucím epoxidem nebo Kanagomem (stejným lepidlem jsou lepena i středová žebra a za-končení křídla). Při lepení uší je nutné dbát na přesné slícování bal-zového potahu, protože slepená styčná balzová žebra ve směru na-máhání nemají skoro žádnou pev-nost. Proto je také spoj ještě po la-

kování přelepen neprůtažnou lepicí páskou.

Křídlo je opatřeno „živými“ vinglety, které jsou zhotoveny z plastových lahví a mají běžný tvar.

Křidélka a brzdové klapky jsou zhotoveny z balzových broušených lišt 30 x 4 x 1. Protože klapky ne-vedou až ke středu křídla, je chybě-jící část vyplněna přířezy ze stejné-ho materiálu. Klapky a křidélka jsou zavěšeny na závěsech Flora a spára je přelepena plastovou lepi-cí páskou.

Celý model je šestkrát lakován čirým zaponovým nitrolakem

a broušen, k barevné úpravě proto-typu posloužily akrylové barvy. Číslo 75 na levé polovině křídla vyjadřuje, v jakém věku se může-me stále úspěšně zúčastňovat re-publikových soutěží.

Elektrické zapojení bylo popsá-no v článku Ne zcela standardní elektrovětroň v RC revue 7/2007. Použitá serva mají tloušťku 12 mm, jde o levný typ MT (cca 130 Kč).

Jako pohonná jednotka slouží motor Ray 2836/08 z roku 2007 s vrtulí Aeronaut 10/6 a baterií Li- -pol 11,1 V G3 Hyperion 1 100 mAh pro soutěže nebo 2 200 mAh pro cvičné létání.

Při vážení kompletního modelu jsem byl sám překvapen – 740 g.

Model je dobře řiditelný, nemá záludnosti, dobře brzdí, umožňuje-variabilní volbu motoru a baterie, pracnost byla snížena na minimum. Vzhled je přizpůsoben soutěžním požadavkům. Model dobře proniká proti větru a je v něm stabilní.

Zvláštností je polarizace serv brzdicích klapek, která je vynuce-na ovládáním z jednoho kanálu, tedy Y. Lze to řešit navzájem opač-nými servy. Potom je zajištěna sy-metrie.

Jiří VeselýLMK Duchcov

180

250110 120

165

130

4101150

60

65105

30

160

203530

500

515

4049

0

380

10 5100

50

ø 23

0ø

40

Vítězný model žebříčku

RCEN 2010konstrukce:

Jiří Veselý, LMK Duchcov

14 žeber

4x30

12 žeber

14 žeber

doplnění žeber

nosník 1

nosník 2

pouzdro

přijímač

Podzim minulého roku nezastihl naše pylonáře zrovna v té nejlepší formě. Dokladem toho byl i pod-zimní závod ve Francii, který se za-počítává do seriálu Evropského po-háru kategorie F3D. Nastoupilo tam to nejlepší, co u nás máme, ale výsledky byly žalostné. Do semifi -nále se probojoval pouze tým Ho-vorka-Novotný, ale ani ten v semi-fi nále neuspěl a nakonec skončil až na desátém místě. To bylo pro naše barvy a pověst, která nás předchá-zela, pokořující. V celém českém pylonářském poli nastalo rozčaro-vání a smutek. To tu ještě nebylo, to je úplné Waterloo.

Jen malou útěchou pro nás může být to, že ani závodníci z ostatních zemí až na malé výjimky nepodá-vali obvyklé výkony. Všichni si stě-žovali na špatné palivo. Motory na-jednou nešly vyladit a žhavicí svíč-ky hořely jak na objednávku. Po

protestech závodníků pořadatel slí-bil, že dodá druhý den nové, čerstvé palivo, ale většina závodníků tuto změnu nezaregistrovala. Některé týmy proto začaly používat palivo vlastní, ale ani to moc nepomohlo a problémy pokračovaly. Možná, že v tom sehrálo svoji roli i nevyzpy-tatelné počasí. To se někdy stává.

Po mnoha létech se na scéně opět objevil starý známý, Rakušan Ernst Waltchek, super hvězda deva-desátých let. V závodě startoval s novými modely od Australana De Chastella. Rychlost těchto modelů byla pozoruhodná, ale Waltcheko-vo pilotní umění se jaksi někde vy-tratilo. Zůstal hodně dlužen svému

jménu a pověsti. Po závodech pro-hlásil, že bez tréninku to prostě už nejde, ale příště prý už bude lepší.

Další pozoruhodným účastní-kem byl mladičký, teprve třináctile-tý Robert Kaiser z Německa, který nenechal nikoho na pochybách, že to doopravdy umí. Suveréně vyhrál kvalifi kaci a jeho dosahované časy do 60 s zvedaly ze židle každého z přítomných. Létal naprosto klid-ně, bez zábran a téměř bez jakých-koliv korekcí letu na dráze. Byl ti-

pován jako jasný vítěz, avšak jedi-ná malá chyba v semifi nále jej zba-vila šance probojovat se do fi nále a utkat se tak s těmi nejlepšími, Na-konec tedy skončil až na pátém místě. Posmutněl, a když přicházeli gratulanti, byl v rozpacích jak to přijmout, když nevyhrál.

Hlavním protagonistou na „pis-tě“ byl ale bezesporu současný mi-str světa Van den Bosch z Nizoze-mí. Létal s naprostou jistotou od sa-mého začátku závodu a zcela za-slouženě vyhrál, když ve fi nále ča-sem 59,9 s porazil Martina Doesburga, velmi mladého naděj-ného pilota také z Nizozemí. Na třetím místě se nakonec umístil vel-mi temperamentní Ital Carlo Perel-la, který nevydržel psychický nápor v průběhu fi nále a sekal během letu snad každý pylon.

Naše výprava odjížděla po tom-to debaklu z Francie celkem bez komentářů co, proč a jak, výmluvy a omluvy byly zbytečné. Podmínky byly nakonec pro všechny účastní-ky stejné a výsledek je takový, jaký je. Konec diskuse.

Za čtrnáct dní nato, ve dnech 17.–19. září se ale konalo poslední dějství seriálu Erocupu 2010 v ně-meckém Ballenstedtu. Zde bylo možné udělat reparát a rehabilito-vat se. To si uvědomili nejen naši pylonáři, ale i všichni ostatní a bylo to vidět na každém kroku. Všichni ti, kdo minule chybovali ve Francii,

byli jak vyměnění. Pořa-datel do závodů také za-

MOTOROVÉ MODELY

RCR 4/201140

Ivoš Konečný přivezl uká-zat prototyp nové šesta-půlky, která značně připo-míná nizozemský motor MB. Liší se především tím, že je robustní a může během letu měnit časová-ní výfukového kanálu. Nyní Ivoše čekají letové zkoušky.

František Hovorka přísahal v semifi nále, že teď, anebo nikdy

Německá rodinka Achima Kaisera byla postrachem všech přítomných pylonářů. Je to neuvěřitelné, ale všichni patří do absolutní pylonářské špičky. Největším esem ale bezesporu je nejmladší Achimův syn, třinác-tiletý Robert, stojící vlevo. Právem loni získal tu nejvyšší metu – Evrop-ský pohár.

Andrlík, Pojer – dva velcí kamarádi, ale na pylonové trati také rivalové. Jedno mají ale společné, s úsměvem rádi pózují před aparátem, aniž by jim vadilo, že už jim na startovní čáře běží pracovní čas.

Mezi třemi pylony

řadil „americkou“ kate-gorii Q40, a tak se naši hoši měli co ohánět, aby stačili odlétat oba závo-dy.

Kvalifi kační lety pro-běhly především v ně-mecké a italské režii. Ča-sy pod 60 s nebyly vzác-ností. Do semifi nále se probojovali fi nalisté z Francie Perella a Does-burg, dále Achim Kaiser a jeho třináctiletý syn Ro-bert Kaiser, který tento-krát už nenechal nic ná-hodě a létal bezchybně. Z našich postoupili Andr-lík a Hovorka. Do posled-ního okamžiku měl šanci i Hromada, ale nakonec mu do postupu chyběla 0,01 s, a tak skončil na 13. místě. Určitým zkla-máním bylo umístění fa-vorizovaného Jirky No-votného, který nakonec skončil až na 18. místě. V semifi ná-le se bojovalo na ostří nože, časy byly vyrovnané, a tak se s napětím

čekalo, kdo postoupí me-zi poslední trojici. Tomá-šovi Andrlíkovi se to ne-povedlo, zůstal těsně před branami fi nále na čtvrtém místě. Hovorka létal vel-mi rychle, hodně chtěl, ale penalizace za chybné oblety ho zbavila jakéko-liv šance.

Ve fi nále s naprostou převahou zvítězil Ital Carlo Perella, na druhém místě pak skončil už zmí-něný mladý Robert Kai-ser a třetí byl Angličan Jones .

Tím také skončil boj o vítězství v ročníku 2010 Evropského pohá-ru. Věřte či nevěřte, tuto nejcennější trofej si na-konec odvezl domů nej-mladší pilot, teprve tři-

náctiletý Robert Kaiser. To tu ještě nebylo a je nutné mu jen poblaho-přát.

V „americké“ kategorii Q40, která byla součástí závodů, startovaly naše tři nejúspěšnější týmy a uspěly na jedničku. S přehledem vyhrál tým Pojer-Hromada a třetí místo zabral tým Andrlík--Semotán. V budoucnu bude nutné s touto katego-rií vážně počítat; jak to vypadá, mohla by postup-ně nahradit velmi nároč-nou kategorii F3D.

Pro naše pylonáře ale tímto závodem pylonářská sezona ještě neskončila. Čekal nás poslední domá-cí závod „O všetatskou ci-bul“. Ten se konal 25. září na mělnickém letišti. Bo-jovalo se v něm o umístě-ní v celostátním žebříčku a potažmo i o reprezentač-

ní tričko. Počasí nám ale nepřálo, a za deště byl tak závod předčasně ukončen po třech kolech. Do žeb-říčku se tedy závod neza-počítával a pořadí zůstalo takové, jaké bylo dosud.

Zvítězil tým Novotný--Hovorka, velkým pře-kvapením bylo druhé mís-to, které si zaslouženě vy-bojoval tým Hromada-Po-jer, a třetí byli pak Andrlík se Semotánem. Tím bylo také určeno reprezentační družstvo pro mistrovství světa 2011, které se bude konat v Austrálii. Druhý tým v pořadí Hromada- -Pojer se však reprezenta-

ce dodatečně zřekl a na-stal velký problém. Nikdo z náhradníků o reprezen-taci neprojevil zájem a ve dvou týmech je šance na úspěch na mistrovství světa nulová.

Proto byl nakonec po-volán až z osmého místa v žebříčku náhradník František Hovorka, aby bylo naše reprezentační družstvo kompletní To je jen na vysvětlenou, abych předešel různým kuloáro-vým spekulacím, že to by-lo jinak. Šanci měl každý, ale skutečný zájem nako-nec nikdo. Defi nitivní se-stava českého družstva pro letošní mistrovství světa v Austrálii je tedy následující: Novotný-Ho-vorka, Andrlík-Semotán a Hovorka-Novotný.

Zdeněk Malina

RCR 4/2011 3541

MOTOROVÉ MODELY

Ivo Konečný a Jindra Svobodová skončili ve Francii na 33. místě

Usměvavý Robert van den Bosch, současný mistr světa, na startovní čáře ve fínále, které s přehledem vyhrál

Rakušan Ernst Waltschek s úplně novým mo-delem s motýlkovou VOP patřil na závodech ve Francii k těm nejrychlejším

Tomáš Andrlík a jeho mechanik Jan Semo-tán s modelem Bastard nás budou letos reprezentovat na mistrovství světa v Austrálii

Františku Hovorkovi dělá mechanika Jiří No-votný. To je druhý tým, který nás bude repre-zentovat a v obráceném gardu vlastně i tým třetí.

Roman Pojer a Karel Hromada

VYRÁBÍ: Airline, ČínaDODÁVÁ: Astra, Uherský Brod

Redakce RC revue dostala od fi rmy Astra k vyzkoušení staveb-nici polomakety atraktivního leta-dla Bellanca Decathlon 46 ARF. Model je určen jak pro pohon spa-lovacím motorem, tak pro střída-vý elektromotor.

Bellanca Decathlon je dvouse-dadlový hornoplošník americké výroby s pevným podvozkem. K jeho pohonu slouží motor Lyco-ming AEIO 360 H1B CSU o vý-konu 134 kW. Jde o cvičný akro-batický stroj, který snese přetíže-ní +6 g a –5 g. Letoun má rozpě- tí 9,8 m, maximální vzletovou hmotnost 885 kg (pro akrobacii 816 kg), maximální rychlost 249 km/h a do-let 906 km.

Stavebnice je dodá-vána v kartonové krabici o rozměrech 100 x 29 x x 21 cm. Barevně potiš-těné víko krabice obsa-huje kromě vyobrazení hotového modelu také informace o jeho para-metrech. Díly jsou uvnitř

zabaleny v plastových sáčcích a zajištěny proti pohybu. Staveb-nice obsahuje i kompletní mode-lářskou bižuterii potřebnou k do-

končení modelu, chybí jen motor a RC vybavení.

Model je klasické konstrukce z překližky, dřevěných lišt a bal-zy. Letadlo je potaženo fólií a má skutečně atraktivní a na výrobu složité zdobení. Fólie byla na všech dílech modelu v naší sta-vebnici velice dobře vypnutá. Konstrukce je doplněna plasto-vým krytem motoru a aerodyna-mickými kryty kol. Právě kryt motoru vylisovaný z nám nezná-

mého plastu v nás vzbuzoval oba-vy: Vydrží teploty, kterým bude při použití spalovacího motoru vystaven? Uvidíme.

Stavebnice je dodávána v mi-mořádně vysokém stupni před-pracování. Vše, co je možné přile-pit, je výrobcem přilepeno, co je možné namontovat, je namonto-váno. Zvláště bychom chtěli upo-zornit na již namontované páky, táhla a vidličky, což nebývá u sta-vebnic v provedení ARF úplně obvyklé.

Ve stavebnici je přiložen po-drobný (obrázkový) anglický ná-vod a stručný český. Fotografi e

v návodu jsou opravdu názorné, a ani s menší-mi zkušenostmi by ne-měl být problém staveb-nici postavit. Navíc prá-ce potřebné pro uvedení modelu do letuschopné-ho stavu je na tomto mo-delu opravdu hodně má-lo.

Před započetím práce si musíme zvolit způsob pohonu. Ve stavebnici

jsou díly pro obě možnosti: moto-rové lože a nádrž pro spalovací motor a motorové lože pro střída-vý elektromotor s rotačním pláš-těm.

Náš model stavěl můj klubový kolega a spolupracovník Břetislav Bušo, zarputilý zastánce motorů se žhavicí svíčkou, a tak bylo o pohonu již předem rozhodnuto. Bylo jasné, že model bude osazen jeho letitým MVVS 7,5 GFS, kte-rýžto motor má doma určitě hod-ně modelářů.

Po výběru pohonu do trupu na-montujeme příslušné lo-že a přilepíme ocasní plochy. Jejich lepení je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Hlavně je nutné si vše pečlivě roz-měřit, případné chyby v této části stavby mo-hou mít zásadní vliv na pozdější letové vlastnos-ti modelu. Dodávaná ná-drž má v přední části ná-

RCR 4/201142

MOTOROVÉ MODELY

Bellanca Decathlon 46 ARFlevný, ale pěkný hornoplošník

±

litek, a tak zcela nevypl-ní otvor v motorové pře-pážce. Aby palivo ne-mohlo pronikat do trupu, je třeba otvor po instala-ci hadiček uzavřít.

Pak namontujeme serva, vzpěry a je to sko-ro hotové. Zasklení ka-biny doporučujeme na-lepit až nakonec, usnad-níme si tím přístup do trupu modelu v průběhu montáže a zmenšíme pravděpodobnost je-ho poškození v pracovním zápa-lu.

Díly jsou vyrobeny s dobrou přesností a sestavení stavebnice je snadné a bez problémů. Náš mo-del byl sestaven v panelákovém bytě za pouhé tři dny. Stavebnice je podle nás vhodná i pro modelá-ře, kteří nemají stálou dílnu.

Břetislav osadil model čtyřmi standardními servy, přijímačem HFD-08RO a již zmiňovaným dvoudobým spalovacím motorem se žhavicí svíčkou MVVS 7,5 GFS. Po do-končení modelu vychá-zela poloha těžiště téměř přesně podle údaje v ná-vodu. Hmotnost modelu kompletně připraveného k letu (bez paliva) byla 2 900 g.

Model lze bez potíží převážet v osobním au-tě. Poloviny křídla jsme

zavěsili nad hlavy a trup se vešel do kufru. Pod-vozek je připevněn tře-mi plastovými šrouby, v případě potřeby je možné jej při přepravě snadno odnímat.

Na modelářském le-tišti MK Lipence bylo na tuto roční dobu (bře-zen) sice moc pěkné po-časí, ale vítr foukal ze

severu, a to na lipenecké letové ploše způsobuje značné turbu-lence.

Přesto se Břetislav odhodlal k záletu. Motor se roztočil a mo-del se po krátkém rozjezdu po-slušně vznesl a poměrně strmě stoupal vzhůru. Pilot udělal něko-lik okruhů ve výšce asi 30 m. Na-bízel jsem se, že mu dotrimuji, od-větil, že není třeba. Chvíli létal, aby dostal model do ruky, a při-tom už vyzkoušel několik základ-ních akrobatických prvků. Pak klesl do menší výšky, abych mohl

fotografovat. Trpělivě nalétával tak, aby se mi podařilo zachytit pěkně zbarvený model nasví-cený sluncem v zatáčce proti obloze.

Potom předvedl ně-kolik nízkých průletů, vyzkoušel model při nízké rychlosti a začal

43RCR 4/2011

MOTOROVÉ MODELY

(Pokračování na str. 44)

nalétávat na přistání. V turbulent-ním vzduchu nebylo první dosed-nutí úplně předpisové, ale model jej v pohodě zvládl.

Bellanca Decathlon má dobré letové vlastnosti. Je stabilní, ale zároveň přiměřeně reaguje na po-vely pilota.

Model má slušný rozsah leto-vých rychlostí. Zvládne i základní akrobatické prvky, kterými si tak můžeme občas zpestřit rekreační létání. Od hornoplošníka s „nos-ným“ profi lem ale samozřejmě nemůžeme při akrobacii očekávat moc velkou preciznost.

Důkladně jsme prohlédli moto-rový kryt. K našemu překvapení plast, ze kterého je vyro-ben, odolává vysoké tep-lotě velice dobře. Nena-šli jsme žádné poškoze-ní, dokonce ani v místě, kde byl kryt přímo vy-staven spalinám proudí-cím z výfuku.

Když jsme po prvním letu probírali letové vlastnosti, vyjádřil Bře-tislav pocit, že by bylo dobré menší závaží na předek, aby se těžiště posunulo kousek dopředu. Proto potom do-ma umístil do přední části trupu závaží o hmotnosti 100 g. Při dal-

ším létání jsme konstatovali, že se úprava vyplatila. Zvýšila se stabi-lita letadla, zatímco obratnost zů-stala kupodivu zhruba stejná.

Výkon motoru se zdvihovým ob-jemem 7,5 cm3 je větší, než tento lehký model k létání potřebuje, vět-šinu času se letí na půl plynu. Proto

se nemusíme obávat použít i slabší motor, než doporučuje výrobce.

Podvozek modelu je dostateč-ně dimenzovaný pro starty a při-

stání jen z travnaté modelářské dráhy.

Bellancu Decathlon 46 od fi rmy Airline bych doporučil zejména

zájemcům o univerzální motorový model pro rekreační létání s mož-ností příležitostné akrobacie.

Začátečník by ho mohl využít i jako školní letadlo s možností pokročilejšího létání později, ale jen pokud první výcvik bude pro-bíhat „na kabelu“ s učitelem.

Koupí stavebnice získáme pěk-ný model ve vysokém stupni předpracování za mimořádně výhodnou cenu. Model lze zakou-pit v modelářských pro-dejnách nebo přímo na internetových stránkách dovozce. Doporučená maloobchodní cena stavebnice modelu Bel-lanca Decathlon 46 v provedení ARF je 2 699 Kč.

Olda

44 RCR 4/2011

MOTOROVÉ MODELY

Technická data podle výrobce:Rozpětí 1 608 mmDélka trupu 1 145 mmHmotnost 2 500 gPlocha křídla 39,8 dm2

Motor spalovací 2T 7,5–8 cm3 4T 9,5–11 cm3

Elektro 950 KV BL Baterie Li-pol 4s 14,7 V / 4 000 mAh

Dovozce, fi rma Astra, k tomuto textu neměl připomínek.

(Pokračování ze strany 43)

RCR 4/2011 45

MOTOROVÉ MODELY

Jediná společná fotografi e obou obou modelů Blériot XI – Kašpar

Transport letounu z paneláku oknem

Blériot XI - Kašparmodel, který čekal na svou příležitost čtvrt století

První model sestavený v kostře

Dřevěná maketa motoru Aerodaimler neléta-jícího modelu

V polovině února se po dlouhé rekonstrukci otevřelo pro ve-řejnost Národní technické mu-

zeum v Praze. Jedním z jeho zná-mých exponátů je letoun, který po-stavil Ing. Jan Kašpar podle předlo-hy originálního Blériota XI doveze-ného z Francie, s nímž absolvoval své první pilotní pokusy. Vystavený stroj sice nikdy nelétal přesně v té podobě, v jaké jej můžeme dnes vi-dět, přesto je významným svědkem počátků letectví u nás. Od známého přeletu Ing. Jana Kašpara z Pardubic do Prahy-Chuchle uplyne 13. května přesně 100 let.

Kašparův Blériot oslovil Jiřího Fikejze ze Džbánova už kolem roku 1980. Později v časopisu Modelář 2/1982 vyšel článek o tomto letounu a výkres, který se stal podkladem pro stavbu třímetrové funkční makety v měřítku 1 : 3. Další materiály se podařilo získat přibližně patnácti ná-vštěvami NTM, při nichž Jiří Fikejz fotografoval a za pomoci dalekohle-du prohlížel a obkresloval detaily.

Model vznikal postupně zprvu v panelákovém bytě, odkud musel „vylétnout“ oknem, protože jinak to nešlo. Naštěstí to bylo jen v prvním

patře. Zalanování a do-končení pak proběhlo v klubovně modelářského klubu na „upoutaném“ le-tišti. Na podzim roku 1984 byl Blériot v kostře vysta-ven v Praze na generální konferenci FAI.

Model byl dokončen na jaře 1985 osazením RC soupravy Kraft a motoru Quadra 35. Záhy se však ukázalo, že jednak je mo-tor příliš slabý, jednak se spousta drátů příliš nesnáší s přijímačem, a model spa-dl na „rušení“. Zalétávací

let se vlastně ani neuskutečnil, šlo spíš o řadu delších skoků, což ostatně nechtěně napodobilo historii z doby před 100 léty.

Oprava trvala asi půl roku a vzniklo při ní i nové křídlo, více nosné a s „hodnějším“ profi lem. Na další let si ale model musel počkat hodně dlouho, našel uplatnění jako dekorační předmět a několik let visel pod stropem v letecké hospodě v Praze-Ruzyni.

K původnímu křídlu, které se ne-osvědčilo, dostavěl v průběhu doby Jiří Fikejz druhý trup. Protože nemu-sel šetřit hmotností, mohl se víc sou-středit na maketovost a bytelnost, třeba použité trubky jsou ocelové

a ne duralové. Výsledný nelétající model byl často vystavován, napo-sledy v muzeu v Pardubicích při pří-ležitosti 100. výročí prvního letu Ing. Kašpara. Motor tohoto letadla, postavený převážně ze dřeva, je ma-ketou původního vodou chlazeného řadového čtyřválce Aerodaimler o výkonu 70 koní. Jeho zhotovení podle výkresů poskytnutých Pavlem Svitákem trvalo téměř rok. Práce se tedy rozdělila na dvě větve, nelétají-cí výstavní maketu a létající model, jehož osudy budeme dále sledovat.

Dne 19. října 2008, po 23 létech, se uskutečnil skutečný zalétávací let, jemuž předcházela důkladná rekon-strukce modelu, podnícená kamará-dy z blízkého UL letiště Jehnědí. Tentokrát byla již použita RC sou-prava v pásmu 2,4 GHz, jejíž provoz je i mezi spoustou drátů bezproblé-mový, a italský motor TRD o obje-mu 65 cm3. Proti původnímu motoru byl nárůst zdvihového objemu téměř na dvojnásobek hodně znát, Blériot letěl, ale podobně jako jeho předloha se držel ve vzduchu na hranici výko-nu, bez rezervy pro řešení nečeka-ných situací. A tak přišla na řadu dal-ší výměna motorové přepážky a mo-toru, tentokrát za MVVS 80 cm3, s nímž už Blériot létá v klidném po-časí s bezpečnou rezervou. Zatím absolvoval 89 úspěšných startů.

Konstrukce je z dobře vystárnuté-ho jasanového dřeva, některé části oprav z habru. Lišty jsou vlastní vý-roby. Spojům dává pevnost kování, které vypadá velmi podobně jako na předloze, ale je dělané trochu jinak. U předlohy byly otvory v rozšíře-ných koncích lišt podlouhlé, frézo-vané, aby se jimi daly provléct kovo-vé třmeny tvaru U, které se pak pro-táhly už běžně vrtanými otvory a při-šroubovaly. Na modelu jsou otvory v patkách lišt kulaté, třmen proza-tímně ohnutý do L byl otvorem nej-dřív protažen z jedné strany a teprve potom ohnut.

(Pokračování na straně 46)

Plně funkční lanka o průměru 1 mm jsou oce-lová, používaná kdysi v zemědělských druž-stvech k oplocení pastvin. Kupodivu ani po dlouhé době není moc vidět, že by chytala rez. Na modelu najdeme celkem 165 napí-náků, původní jsou kupo-vané v bývalé NDR, no-vější na více namáhaných místech pocházejí ze sorti-mentu fi rmy MP Jet. Pou-žitá mosaz má na povrchu vrstvu niklu. Úchyty lanek jsou do křídla přilepené epoxidem a přišroubova-né na nosník. Rozebíratel-né spoje jsou opatřené „kličkami“ a maticemi s pojištěním proti samo-volnému uvolnění.

Potah původního křídla z monofi lu (silonové tka-niny) a Modelspanu (pota-hového papíru) byl pevný, bohužel až moc. Letoun je totiž stejně jako jeho předloha řízen nakrucováním křídla prostřednictvím nejdelších la-nek zespodu a přílišná pevnost tak omezovala řízení. Ostatní lanka kro-mě první řady jsou vedená přes klad-ky, aby nakrucování nebránila. V současné době je potah z podšív-kové látky, ne ze speciálního materi-álu, jak by se mohlo zdát. Lakovaná

tkanina trochu povoluje za vlhka, ale není to na závadu. Servo nakrucová-ní s momentem 20 kg.cm je dole pod trupem a přes dvě masivní páky s kulovými koncovkami pohybuje T-kusem, na nějž jsou poslední lanka připojena.

Náhony ocasních kormidel jsou samozřejmě také lanky, vedenými přes kladky; přijímač a serva jsou umístěny pod pilotem, tam, kde měla

předloha bedýnku na ná-řadí nebo snad akumulá-tor. Viditelné uchycení kormidel hliníkovým tř-menem nataženým přes kovovou trubku ve sku-tečnosti nic nenese, kor-midla drží na plastových ohýbacích závěsech.

Rozměrný mosazný chladič před nohama pilo-ta slouží do dvou třetin své výšky jako palivová nádrž modelu, v horní třetině nad vodoznakem se pak ukrývají napájecí akumu-látory a servo plynu. Před pilotem nahoře je nápadná mosazná nádrž a pod tru-

pem další, větší. Horní válcová nádrž sloužila u předlohy jako spádová pro motor, ve spodní byla zásoba paliva, která se před letem pumpou pře-čerpávala nahoru, za letu pumpu nahrazoval kom-presor. Příčně uložená ná-doba byla expanzním pře-padem chladicího okruhu.

Figura Ing. Jana Kaš-para nezapře, že ji vyrábě-li loutkáři z Hradce Králo-vé. Je stylizovaná, ale pěk-ná. Bylo a stále je zámě-

rem jí udělat i pohyblivou ruku, jíž by mohla poky-nout divákům, ale zatím k tomu nedošlo. Před pilo-tem vpravo je „palubní vybavení“, teploměr chla-dicí vody a pumpa paliva, vlevo na pružinách zavě-šený výškoměr do 2 km a pod ním magneto spouš-tění motoru.

Hlavní podvozek je od-pružen gumovými opře-denými svazky, má zdvih téměř 10 cm a při přistání využívá tuto plnou výšku. Koncovky gumy jsou z oček na kabely nebo dě-lané z mosazných trubi-ček a do gumy zalisované. Navíc jsou všechny od do-by, kdy se jedna z nich vy-klepala a uvolněná guma vlétla do vrtule, přilepené kyanoakrylátovým lepi-dlem. Ráfky kol mají svůj původ v cyklistických, klempíř je na míru zmen-šil, svařil a zabrousil. Po-třebný průměr byl nejmen-ší, na který se ještě daly ráfky zmenšit, dál už praskaly. Středy kol jsou soustružené, výplet je udělaný stejným způso-bem jako cyklistický

MOTOROVÉ MODELY

RCR 4/201146

Pohled přes hlavu pilota na chladičVýškoměr a startovací magneto

Uchycení lanek a jejich napínáky Rozebíratelné připojení lanek na křídle

Pilota udělali loutkáři a je to na něm znát

Palubní přístroje, teplo-měr a pumpa paliva

Ostruhové kolo

Spádová nádrž z mosazného plechu

(Pokračování ze str. 45)

z nejtenčích drátů, které se daly koupit. Samozřej-mě dráty jsou zkrácené a mají závity dodělané oč-kem. Staré „obutí“ zpuch-řelo a muselo se v roce 2009 vyměnit, nyní jsou na kolech gumy zhotove-né slepením těsnění, které se používá mezi stavební panely. Do dutiny v těs-nění je ještě vložena pro zvýšení tuhosti další opředená guma. Ostruho-vé kolo je odpružené pru-žinou. Stejně jako u před-lohy bylo i na modelu pů-vodně pevné, neřízené, což ale hodně omezovalo manévrovací možnosti na zemi. Autor modelu do-datečně opatřil ostruhu dalším servem řízení, což výrazně zlepšilo pohyb modelu po zemi, hlavně v prostoru před diváky. Tato úprava není na sním-cích zachycena.

Na letových fotografi -ích Blériotu se dá při troše pozornosti najít jeden ne-maketový, ale velmi uži-tečný doplněk. Horní lan-ka upevňující VOP se sbí-hají na vrcholek držáku, který je dál nastaven nasa-

zenou tyčkou. Vypadá to trochu jako hromosvod. Tato tyčka chrání ocasní plochy a zejména SOP v případě, že se při přestá-ní letoun převrátí přes vr-tuli na záda. Na stojánce se dá ochrana snadno se-jmout a neruší vzhled.

Je zajímavé, že model určitou dobu hangároval vedle repliky stejného stroje, jež také vznikala v hangáru letiště Jehnědí a je známá z akcí Kinder-nayova leteckého cirkusu.

S tou také model úspěšně absolvoval skupinový let, samozřejmě na pozici čísla. Pokud počasí dovolilo, bylo v uplynulém roce možné model vi-dět na akcích. Jeho stavitel a majitel Jiří Fikejz si už netroufá letadlo pilo-tovat sám a svěřuje kniply kamará-

dům, Miloši Šplíchalovi a Jardovi Tupcovi. Blériot létá podobně jako jeho předloha, nemá rád boční vítr ani přílišné zásahy do řízení, ostatně nakrucová-ní křídla má poměrně ma-lý účinek. Za bezvětří se však pohybuje vzduchem majestátně a krásně.

Celkový dojem z mo-delu je vynikající, zejmé-na patina navozující at-mosféru průkopnických dob letectví je dokonalá. Ona to vlastně ani není patina, dřevo bylo jen leh-ce namořené do hnědého odstínu a zbytek už udělal čas sám během čtvrtstole-tí, které musel model če-kat na to, než se v plné kráse představí veřejnosti za letu. V době svého vzniku patřil mezi super-obry, dnes svým rozpětím 3 090 mm, délkou 2 900 mm a hmotností 17,5 kg nikoho zase až tak moc neudiví, o to víc ale v sou-sedství laminátových le-tadel, vyztužených sklem,

uhlíkem nebo kevlarem, či letadel z nejrůznějších pěnových umělých hmot vynikne krása jeho materiálů i důmyslnost stavby a řemeslné zpracování. Ing. Michal Černý

Foto: autor a Jiří Fikejz

47RCR 4/2011

MOTOROVÉ MODELY

Pohonný motor MVVS 80 cm3 Pilot nasazuje na přistání

Spojení lišt a kladka řídicího lanka

Serva kormidel a ovládání motoru pod pilo-tem

Servo a mechanika nakrucování křídla

Horní držák lanek s kladkami

Mechanika řízení výškového kormidla

Lanka ocasních ploch a ochranná tyčka

Nejdříve pár řádků k faktům, bez kterých to nejde. Snad se mnou bu-dete souhlasit, že všichni modeláři – tedy všichni zapálení modeláři – se chtějí ve své odbornosti (letadla, lo-dě, auta, vláčky…) stále posouvat dál a dál, minimálně tam, kam jim to dovolí fi nanční možnosti nebo i manželka s dětmi (pokud je mají).

Nabízí se otázka: Proč to dělají?Inu, je to úžasná záležitost, plná

emocí, neustálých zvratů, očekávání, adrenalinu, vítězství i zklamání, ale hlavně báječný relax, proložený pat-řičnou hrdostí nad dosaženými úspě-chy po případných předchozích ne-zdarech (tedy většinou).

Troufám si říct, že jsem jeden z nich. Patřím mezi modeláře, kteří propadli kouzlu letadel (dnes už na 99 % kouzlu vrtulníků). A proti ně-kterým modelářům jsem na tom lé-pe, co se týče té druhé podmínky v rozletu – posouvání se dál. Mám totiž báječnou manželku, která mě v tom-to koníčku maximálně podporuje a je mým prak-ticky stálým doprovodem na cestách na letiště, a to nejen na to naše, ale i na různé modelářské i nemo-delářské akce, včetně Red Bull Air Race. Už jsem za-slechl i větu: „No jo, dnes-ka je tady Mirek sám, bez manželky, tak to nelítá!“ (kolegové modeláři z Ost-řešan na Pardubicku). Ně-co na tom opravdu je…

Ale teď už k věci. Na-posledy jsem vlastnil mo-del letadla o rozpětí 1,5 m, a to Laser 200. Tento akro-bat se mi velmi líbil a byl jsem s ním velmi spoko-jen. Bohužel závada měla při jednom letu za násle-dek jeho totální destrukci. Takže co dál? Už dávno jsem sice měl v plánu koupi dalšího aeroplánu, ale netušil jsem, že tato doba nastane nečekaně a neplánovaně na vrub Lasera (pů-vodně jsem ho chtěl nechat synovi).

Rozhodl jsem se, že můj nový člen rodiny bude nějaká dvoumet-rovka. Tento rozměr jsem volil i kvů-li možnosti uskladnění. Měl by to být akrobat, a že strávím jeho hledá-ním spoustu času na internetu, bylo také jasné. Výběr modelů na našem trhu je stále větší a větší a rozhodo-vání těžší.

Náhodou jsem zhlédl video akro-bacie skutečného speciálu Extra 300 americké akrobatky Patty Wagstaf-fové a bylo rozhodnuto. Začal jsem hledat videa tohoto stroje, ale v mo-delovém provedení. Našel jsem jich spoustu a mé nadšení pro toto letadlo ještě vzrostlo. Z videí jsem zjistil, kdo tento RC model prodává. Mělo to ale háček – prodejce sídlí v Ame-rice. Takže najít dovozce u nás.

Nakonec jsem zakotvil na strán-kách jedné modelářské prodejny z jižních Čech. Model sice přímo

v nabídce neměla, ale výrobce ano, rozhodl jsem se tedy zeptat, jaké jsou vyhlídky. Telefonicky jsem byl ujištěn, že dodání mnou vybraného modelu nebude problém. Zaslal jsem písemnou objednávku a věci se daly

do pohybu. Když je modelář na něco natěšený a plný představ, je nedo-čkavý jako dítě a napadají ho otázky jako: Kdy to bude, jak to bude vypa-dat, jak to bude zpracované, aby to nebylo poškozené atp. Také čas se

neuvěřitelně vleče, už po třech dnech má člověk pocit, že to objednával před dvěma týdny. V době kdy jsem čekal na dodání modelu, jsem měl dost času na přemýšlení čím jej do-vybavit, co se týče vnitřností a poho-nu Extry. Takže další surfování na internetu.

Po třech týdnech jsem se dočkal a vyrazil pro balík na poštu. Krabice to byla velká, i paní na poště nad ní

kroutila hlavou. Po rozba-lení jsem byl příjemně překvapen. Vše bylo pěk-ně zabalené a zajištěné proti posunu v krabici i proti vnějšímu poškoze-ní. Přibalený plánek je do-statečně srozumitelný a přehledný. I se svou mi-zernou angličtinou jsem se v něm orientoval bez vět-

ších problémů, navíc je ilustrován černobílými fotografi emi, ze kterých je vše jasné. Ostatně, není to model pro začátečníky. Po vyjmutí a vyba-lení všech dílů z krabice jsem na dně objevil arch velmi pěkných a kvalit-

ních samolepicích obtis-ků.

Model klasické kon-strukce je maximálně předpracovaný, potažený nažehlovací fólií a s boha-tým příslušenstvím. Je velmi pěkně zpracovaný, a co se mi na něm líbí, je, že nejde o příliš odlehče-nou konstrukci – je celý potažený balzou.

Jediné, co jsem musel upravit, byly nepřesné otvory pro šrouby k zajištění polovin křídla – spravilo to jejich mírné propilování.

Docela mě překvapilo, že jsou k modelu těchto rozměrů dodávány papírové závěsy. Nic proti nim, ale přece jen jsem je nahradil kvalitními plastovými, které jsem zalepil epoxi-dem. Dále jsem zhotovil držák na nádrž, neboť jsem zvolil jinou, než byla ve stavebnici.

Jiné řešení jsem volil i v případě náhonu smě-rovky. Trup má pod fólií v ocasní části připravené otvory z každé strany na jedno servo a to samé je i na výškovém kormidle. Moc se mi nelíbila změť serv na jedné hromadě a model se v případě nut-nosti lépe dovažuje mo-del vzadu než vpředu. Tu-

48 RCR 4/2011

MOTOROVÉ MODELY

Extra 300S – zase o kousek dál

díž jsem do trupu vlepil ještě jednu přepážku pro dvě spřažená serva za sebou s ocelovými lanky ke směro-vému kormidlu. I páky křidélek jsou zvolil jiné – ze sklotextitu: Do směrovky jsem je zhotovil a ostatní koupil; jsou taktéž lepeny epoxi-dem.

Dále jsem ještě do trupu vlepil úložnou desku pro lineární stabilizá-tor napětí Max BEC 2, jelikož jsem se rozhodl použít k napájení palubní-ho zařízení dva dvoučlánky Li-pol, které jsou také umístěny na této des-ce. Pro zapalování slouží pětičlánek tužkových baterií Sanyo NiMH 2 100 mAh, spínaný vypínačem Epower.

Táhla pro serva jsou ze závitové tyčky M3 a jsou na nich kulové čepy. Všechna serva jsou digitální od fi r-my Futaba, vyjma serva plynu, které

je analogové. Serva smě-rovku jsou navíc s kovo-vými převody.

Do kabiny jsem si ještě zhotovill palubovku, ke které jsem zakoupil krásné přístroje od českého vý-robce (možná ji tam i za-buduju). Zvažoval jsem i pilota, ale pak jsem ho vynechal.

Osazení Extry moto-rem proběhlo bez problémů a nade-šlo usazení motorového krytu – vy-měřování, vybrušování, vrtání a další operace. Všichni mě strašili velkými vibracemi (je to můj první model na benzinový motor), takže jsem se vše snažil připevnit svědomitě. Aby se vibracemi nezvětšovaly otvory pro šrouby k uchycení motorového kry-tu, použil jsem hliníkové upevňovací matice s vnitřním závitem. Ty jsem provrtal, abych odstranil závit a ma-tice byla průchozí pro šrouby M3. Vyměření otvorů na krytu k příchyt-ným špalíkům a navrtání byly po-měrně snadné. Do špalíků jsem za-šrouboval samořezné válečky, které jsou duté a v dutině mají závit pro šrouby M3. Do otvorů motorového krytu jsem vlepil již předvrtané upev-ňovací matice a z vnitřní strany je ještě pojistil čtverečkem 2mm pře-

kližky. Jestli je to vše dostatečné, ukáže čas.

Výchylky jsem nastavil podle doporučení výrobce. Jenže pak jsem se začal věnovat vrtulníkům a Ex-tru „zakonzervoval“ s tím, že se k ní později vrátím… ale nevrátil. Aby ale „Patty“ nezahálela, nabídl jsem ji k prodeji. Odvezl si ji modelář z Nymburka Josef V. Cituji Josefa V. po jeho podrobném ohledání mode-lu: „Tak jsem na Extru koukal po-drobně a musím uznat, že je skuteč-ně stavba pečlivá, že jste si s ní vy-hrál, ještě jednou děkuji.“ Koho by to nepotěšilo?

Na záběh motoru došlo dva dny po odvozu modelu. Proběhl bez

problémů, vyběhalo se 5 litrů pali-va (motor má prý parádní zvuk) a už se čekalo pouze na správné po-časí, neboť byl konec mrazivého ledna. Zálet se konal v únoru na nymburském modelářském letišti a opět cituji Josefa V.: „Včera (19. 2. 2011) jsem absolvoval dva 10minu-tové lety a vše v pořádku. Letadlo létá skvěle na velké i nízké rychlos-ti, je poslušné a zatím to vypadá, že je nezáludné. Výkon motoru je do-stačujicí. Takže jsem s modelem velmi spokojen a ještě jednou díky.“

Jsem tomu opravdu rád. Tak ať to létá pane kolego...

M. H.

49RCR 4/2011

MOTOROVÉ MODELY

MOTOROVÉ MODELY

RCR 4/201150

Na první pohled se může zdát, že Swallow je polomaketa předvá-lečného lehkého letounu. Model známého amerického modeláře Freda Reese však letoun z doby zlaté éry letectví pouze velmi věro-hodně připomíná, ve skutečnosti jde o účelový model pro rekreační polétání.

Swallow

Konstrukce modelu je převážně balzová a dosti lehká.

Předek trupu je plnostěnný a navazuje na něj lehká příhradová konstrukce. Smrkové podélníky trupu o průřezu 4,5 x 4,5 doplňu-je balza 4,5. Přes ni je křížem na-lepena balza 1,5. Balzové příčky bočnic mají průřez 4,5 x 4,5 a dia-gonály, rovněž balzové, 3 x 3. Pole pod vodorovnou ocasní plochou vylepíme balzou 1,5.

Motorovou přepážku vyřeže-me z překližky 5, zbývající pře-pážky jsou z překližky 3. Na polo-

přepážky použijeme bal-zu 1,5.

Spodní potah za mo-torovou přepážkou je

z překližky 3, horní z balzy 1,5. Podélníky horní tvarové karoserie tvoří smrkové lišty 3 x 3.

Přední část motorového krytu zhotovíme z balzového bloku. Na něj navazují bočnice a horní díl krytu z balzy 6. Spodní díl odříz-neme z balzy 12,5. Zaoblení krytu umožňují balzové lišty 12,5 x 12,5 trojúhelníkového průřezu. Vlepí-me pás z překližky 5 pro zakotve-ní matice M6 držící odtokovou část křídla.

Ocasní plochy s profi lem rovné desky mají shodnou příhradovou konstrukci z balzových podélníků 6 x 10 a žeber 1,5 x 6. Kouty mezi kýlovkou a stabilizátorem vylepí-me balzou 6 a opracujeme do pře-chodu navazujícího na tvarovou karoserii horní zadní části trupu.

Veškerá žebra křídla zhotoví-me rašplovou interpolací z balzy 1,5. Středová a třetí žebra zesílíme nalepením položeber z překližky 1,5.

V náběžné části k žebrům nale-píme lištu z balzy 1,5. K té až po nalepení tuhého potahu z balzy 1,5 přilepíme náběžnou lištu z bal-zy 6. Odtokovou část mezi první-mi žebry vylepíme balzou ještě před uzavřením potahu. Balzové pásnice nosníku o průřezu 6 x 6 propojíme stojinou z balzy 1,5. Žebra páskujeme balzou 1,5 x 6.

Podvozek zakotvíme do lišty z tvrdého dřeva.

Křídlo je bez vzepětí. Pomocný nosník před křidélky, náběžnou hranu křidélka a odtokovou lištu odřízneme z balzy 6. K ovládání křidélek použijeme samostatná serva, pro jejich kabely nezapome-neme v příslušných žebrech zhoto-vit otvory.

Z balzy 12,5 vyřežeme koncové oblouky a z balzy 6 nařežeme troj-úhelníky navazující na nosník. Koncové oblouky můžeme také lamelovat z pásků balzy. Do středu křídla zalepíme bukový kolík o průměru 6. Střed křídla olami-nujeme tenkou skelnou tkaninou.

Podvozkové nohy ohneme z ocelové struny o průměru 4

a opatříme koly o průměru 65. Otočná ostruha s kolem o průmě-ru 20 je spojena se směrovým kor-midlem.

Větrný štítek vystříhneme z či-ré plastové fólie.

Pro pohon je vhodný čtyřdobý spalovací motor o zdvihovém ob-jemu 6,5 až 7,5 cm3. Motor je ulo-žen ležatě s válcem na pravou stra-nu. Na levé straně zhotovíme ma-ketu druhého válce z balzy a pře-kližky.

Obroušenou kostru požehlíme fólií. Prototyp byl červený s bílou imatrikulací a doplňky. Nezapo-meneme na fi gurku pilota!

Model je lehký, s hmotností ko-lem 1 500 g. To si přímo říká o elektrifi kaci. Pro běžné polétání by měl postačit výkon motoru 300 až 400 W. Hmotnost elektroletu by se nemusela příliš lišit od hmotnosti modelu poháněného spalovacím motorem.

Tento pohledný model by měl bez problémů zvládnout základní akrobatické obraty.

Podle Model Aviation Jaroslav Kroufek

Škola létání s proudovými modelyVe spolupráci s fi rmou Helimo-

dels vznikla v loňském roce v Olo-mouci „Jet-škola“. Idea byla prostá. Dnes není problém domluvit se s dodavateli vrtulníků a vrtulových letadel na výuce létání, tato služba je celkem běžná. Ale přitom v této době, kdy nabídka čínských prou-dových modelů spolu s turbínami je už dost velká a jejich cena se dostá-vá v rámci možností na rozumnou úroveň, se stále mnoho lidí, kteří bez problémů létají s klasickými vr-tulovými letadly, bojí vyzkoušet pohon turbínou.

Problém je v tom, že rychlost le-tu může být o hodně vyšší než s kla-sickým vrtulovým letadlem a také možná havárie by přece jenom víc bolela. Většina zájemců o koupi si

obvykle řekne: „Já bych to hned rozbil!“

Cílem školy jetů je ukázat, ne-chat vyzkoušet širšímu okruhu mo-delářů, že proudové modely nejsou jen jakási rychlá a drahá letadla pro pár nadšenců, ale že létání s nimi je stejně snadné jako s čímkoliv ji-ným. Jen se to musí umět!

Jako školní letadlo při nácviku slouží model X-Treme BD5, jehož popis vyšel v RC revue 9/2010. Proti původní verzi byl vylepšen silnější turbínou JetCat P120SX s tahem 132 N. Tato turbína umožní instruktorovi v případě pilotní chy-by vytáhnout letadlo z problému.

Předpokladem pro zahájení výu-ky létání je mít dostatečné pilotní zkušenosti s vrtulovými letadly

o rozpětí 2 m, letadly ja-ko jsou třeba Piper, Extra nebo Cessna, protože styl ovládání turbínových modelů je naprosto totož-ný. Pokud by si žák vy-mýšlel nebo vylepšoval své zkušenosti, bylo by to v prvních minutách letu hned poznat!

Nejnáročnější fáze le-tu, start a přistání, prová-dí sám instruktor a ve chvíli, kdy je model dostatečně vy-soko, předá řízení žákovi. Vysílač může mít žák svůj, popřípadě je možné zajistit půjčení, je však nut-né myslet na to, že pro ovládání je potřeba minimálně 10 kanálů! Bě-hem prvních minut letu je žákovi vysvětlováno, jak se proudový mo-del ve vzduchu chová, jak provádět manévry vzhledem k pomalejší re-akci turbíny na povely.

Podle dosavadních zkušeností je potřeba pět pětiminutových letů k tomu, aby žák zvládl letové vlast-nosti BD5. Poté je možné si vy-zkoušet a trénovat základní akroba-cii.

Jak jsem se již zmínil, starty a přistání jsou nejnáročnější mané-vry, ty provádí instruktor. Pokud by došlo k havárii nebo jakémukoliv poškození modelu, za tyto škody je zodpovědný instruktor. Pokud by došlo k havárii a vznikla by škoda někomu jinému, model je pojištěn u pojišťovny Generali proti škodám

způsobeným modelářským provo-zem třetím osobám.

Když už žák řídí model ve vzdu-chu bez problému a s jistotou, může začít poslední fáze výuky. Start je z pohledu pilotáže snadný, jen je třeba si zvyknout na specifi cké vlastnosti – počkat 5 sekund po při-dání plynu a potom lehce přitáh-nout výškovku. Přistání je samo-zřejmě náročnější a vyžaduje mno-ho cvičných přiblížení, než je při-stávací manévr zvládnutý na jed-ničku.

Počet letů pro zvládnutí pilotáže je individuální záležitost. Cena jed-noho pětiminutového výukového letu s instruktorem je 500 Kč. V do-bě letu žáka není započtená doba pro start, přistání a palivovou rezer-vu.

Překvapivě největší zájem zalé-tat si s proudovým modelem BD5 je aktuálně ze strany slovenských modelářů.

Ing. Petr Gubi, Šternberk

►

RCR 4/2011 51

MOTOROVÉ MODELY

►

Swallow

Nikdy bych nevěřil, kolik dota-zů budu zodpovídat po publiková-ní testu modelu Habicht v RC re-vue 12/2010. Na jedné z uveřejně-ných fotografi í sestavuji a připra-vuji model k letu pohodlně „ve stoje“. Jeden můj kamarád dokon-ce přijel, stojan si vyfotografoval a odměřil. Druhý den pak prý ob-jížděl provozovny Sběrných suro-vin a sháněl stojany k sušení prá-dla, ze kterých je stoajn zhotoven.

Sestavit model před létáním přece jen chvilku trvá. Zasunout spojku křídla, nasadit poloviny křídla, zapojit kabely od serv kři-délek, upevnit a zapojit akumulá-tory, vyzkoušet velikost a hlavně smysl výchylek

Stojan je velmi jednoduché za-řízení, které vzniklo vlastně z mé pohodlnosti. S přibývajícím vě-kem a mnoha implantáty kloubů ve svém těle jsem pozoroval, že se mně čím dál hůře ohýbá a kleká na zem, kde jsem vždy modely připravoval.

Na snímku připojeném ke zmí-něnému testu Habichta je můj první stojan zhotovený z hliníko-vých profi lů jäckel ze starého au-tomobilového nosiče a hliníko-vých profi lů z garnýže na záclony. Ten mám pro létání na chatě, je trochu těžší. Doma jsem si udělal jiný, lehčí a jednodušší. Inspiro-val mě poškozený starý sušák na prádlo. Je to ten nejjednodušší a nejlevnější, který se v marke-tech často dostane koupit v akci i za 130 Kč.

Hodně jich zničí naše ženy a pak je často vídávám vyhozené u kontejnerů. Stačí, když při jejich skládání zapomenou „zlomit“ kloubek na nohách a pak zdemo-lují a ohnou trubkovou konstruk-

ci. Využil jsem tedy zničené sušá-ky, které jsem náhodně sehnal.

Původně jsem chtěl zveřejnit úplný technický výkres, ale stojan může být zhotoven i z jiného ma-terálu, který se sežene doma nebo který zbytečně leží někde v dílně. Berte tedy prosím tento popis jen jako inspiraci. Jistě se najde mno-ho jiných a třeba i lepších řešení. Zde je popis toho mého jednoduš-šího stojanu ze sušáku, který je doplněný fotografi emi.

Sušák je vyroben z tenkostě-ných trubek o průměru 16/15 mm, se kterými se dobře pra-cuje a dají se různě na-stavovat. Já jsem využil na stojan nohy, které mají dole ohyb a pro pro mé účely i dostatečnou šířku. Tvoří jakési U. Je-jich délka je upravená tak, aby se stojan vešel do zavazadlového pro-storu mého auta. Výška ve složeném stavu je

980 mm, šířka nohou je 525 mm.

Ve vzdálenosti 200 mm odshora jsem vyvr-tal otvory o průměru 6 mm pro závitovou tyč M 5, kterou jsem koupil v železářství s několika maticemi. Prodává se v délce 1 m. Touto tyčí jsem nohy ve tvaru U spojil. Vznikla tak „koza“, podobná těm, které se používají k ře-zání dřeva.

Závitová tyč zajišťuje rozteč nohou. Z každé strany přesahuje asi o 30 mm pro zachycení gumy, která bude fi xovat trup modelu. Uvnitř no-hou je na závitové tyči dobré udělat z drátu ne-

bo plastu háčky, které se mohou někdy také vý-hodně využít při kotvení modelu gumou.

Lože pro trup modelu je z popruhů šířky 25 mm a délky 30 cm. Jsou ukot-veny shora do U nohou vruty do dřevěných špa-líků fungujících obdobně jako hmoždinky.

Rozevření stojanu seřizuji po-dle objemu trupu modelu tenkým řetízkem od splachovače WC, kte-rý je upevněn dole.

Trup modelu upevňuji ve stoja-nu gumou. Pozor, nepoužívejte neopředenou modelářskou gumu! Na některých laminátových tru-pech zanechává ošklivé stopy, které se nedají odstranit! Zpočát-ku jsem používal prádlovou gu-mu, později jsem ji nahradil opře-denou gumou o průměru 3 mm, zakoupenou v řemeslnických po-třebách.

Při montáži modelu na letišti orientuji stojan vždy proti větru tak, aby vítr nenafukoval křídlo a mohl jsem montovat bez pomoc-níka. Podle potřeby je možné sto-jan ukotvit do země kolíky ve tva-ru „fajfky“. Model do stojanu od-kládám i mezi lety. Je tak chráněn, aby na něj v trávě někdo omylem nešlápl. Jen přikrývám průhled-nou kabinu před sluncem.

A na závěr ještě jedna rada: Po-dobný, ale o něco menší, jen nízký stojan používám již léta v dílně při stavbě a dokončování modelů, hlavně pokud mají oblý trup. To se

týká i modelů motoro-vých. Pokud to jde, pod-vozek montuji až nako-nec, neboť při některých dokončovacích opera-cích doslova překáží.

Možná vám to přijde až příliš primitivní, ale mě tento jednoduchý „forrichtung“ již dlouho a dobře slouží. Jaroslav Suchomel

52

PRO ŠIKOVNÉ RUCE

RCR 4/2011

Montážní stojan

53RCR 4/2011

Snem asi každého vrtulníkáře je vidět a zúčastnit se alespoň jednou v životě Las Vegas Fabulous Fun Fly. A protože sny se mají plnit, rozhodl jsem se i já, že si ten svůj splním. Jenže se mi zdálo, že zajet si do Las Vegas jen na dva dny by byl příliš velký přepych, a tak jsem si k tomu ještě naplánoval okružní cestu západní částí USA přibližně na tři týdny a pozval tátu, ať jede se mnou. Když jsme jej spolu s ma-minkou přesvědčili, že přežije cestu letadlem i přibližně 7 000 km au-tem po USA, souhlasil a 30. prosin-ce 2009 jsme se stali šťastnými ma-jiteli letenek společnosti British Airways na let z Vídně do Los An-geles.

Vybílil jsem konto, rozbil pra-sátko, zbytek si půjčil od dědy a plánoval jsem trasu, objednával ubytování, přihlásil jsem se na Fun Fly jako aktivní pilot, zaplatil vstupní poplatek, objednal tričko a nemohl se dočkat odletu. Počítal jsem každý den do odjezdu, řešil, jak povezu svého miláčka Protose, jak vysílač, jak baterky, do čeho co zabalím, sháněl jsem kufr patřič-ných rozměrů, ale i všechny do-stupné informace a spoustu dalšího. Na internetu jsem neustále sledoval počasí v Las Vegas a na celém zá-padě USA, děsil se z množství sně-hu a nízkých teplot a utěšoval se, že se všechno změní, vždyť na kaž-dém videu nebo fotografi ích z Fun Fly v Las Vegas z minulých let jsou všichni v kraťasech a tričku.

Na poslední chvíli jsem poslechl maminku a do kufru, kde ve slipech jsem měl baterky, v nažehlených tričkách nabíječ, zdroj a kompletní náhradní díly obalené zbytkem ob-lečení, přibalil bundu a teplé boty Goretex. Můj Protos měl zcela no-vý samostatný přepravní kufr čer-vené barvy s vlastním jménem na boční straně. (Už na letišti jsem li-toval svého rozhodnutí ale kufr pře-žil těch 16 000 km s dvojitým pře-

stupem na obou cestách bez problé-mů, jen se šrámem na zadní stěně.)

Konečně nastal toužebně očeká-vaný 3. březen 2010. V pět hodin ráno jsme odlétali z Ostravy do Vídně a v jedenáct pak přes Londýn pokračovali do Los Angeles. Po je-denácti hodinách letu jsme – vli-vem časového posunu – přistáli opět ve středu 3. března, ale v pod-večerních hodinách místného času. Pohled na Los Angeles při přistává-ní není možné popsat. To se musí zažít!

Při dalším, bližším poznávání jsme však vyhlášeným městem, kde se právě v tu dobu připravovalo i předávání fi lmových cen Oscar, byli zklamaní a vydali se směrem na sever. Navštívili jsme San Fran-cisco, projeli se světoznámou Cable Car historické Sacramento, kde do-jem typického divokého západu bo-

hužel ruší všude parkující moderní auta, Yosemitte Park, Giant Seqoia Park, kde bylo skutečně pět metrů sněhu a teplota kolem minus dva-nácti stupňů, a pak už přímo napro-

sto rovnou dálnicí č. 15 do Las Ve-gas. Cesta, která je jako narýsovaná podle pravítka a pro nás s naprosto nepochopitelným hladkým povr-

chem bez jediného šrámu, vede ne-utěšenou nevadskou pouští, přeru-šovanou pouze blikajícími světélky motelů a malých osad. V městečku Mojave nás přepadl strach a místo noclehu jsme noční pouští pokračo-vali dál. Najednou se na obzoru ob-jevila nepředstavitelná záře jako z nějakého scifi fi lmu – sto kilome-trů před námi zářilo Las Vegas jako obří světelná koule. Můj životní sen se naplňoval.

Po ubytování (mimochodem v centru města v super hotelu za 17 dolarů pro dvě osoby) jsem začal šroubkovat a šroubkovat a chystat svého miláčka na tu velkou show. Ráno jsem nemohl ani dospat. V devět hodin jsem už stál na té ploše, která znamená svět. Potvrdil jsem si registraci, zaplatil jsem 50 dolarů za povinné pojištění, vyfaso-val objednaná trička po 15 dolarech a tím jsem se stal aktivním účastní-

kem Las Vegas Fabulous Fun Fly. Byl jsem tak v jedné řadě s piloty světových jmen, jako například Alanem Szabem jr., Dannym Sza-bem, Kylem Dahlem, Danielem Jetchinem, Bertem Kammererem, Curtisem Youngbloodem, Rockiem Roperem, ale i s mnoha dalšími. Dohromady více než šedesát pilo-tů! Celý den se bojovalo o volný le-tový prostor a občas se to ve vzdu-chu vypadalo jako při bitvě o Ang-lii. Stálo mě hodně úsilí vybojovat si alespoň tři starty. I ty vyžadovaly maximální soustředění, protože ví-ce než vlastní stroj bylo potřeba sle-dovat ty ostatní a vyhýbat se někdy zdánlivě až nevyhnutelným sráž-kám.

Velkým nedostatkem tohoto se-tkání byla absolutní neexistence ja-kéhokoliv stánku s občerstvení. „Chceš něco jíst? Není problém. Zavolej a dovezeme ti do hodiny pizzu. V odrbané sportovní tašce, cena 16 dolarů (cca 320 Kč). Je stu-dená? No jistě, vezli jsme ji patnáct kilometrů. Chceš něco k pití? Na to jsi měl myslet ráno. Teď si pro to můžeš zajet, nejbližší supermarket je deset kilometrů od letiště. Pro-pásneš při tom let? Tvůj problém!“ No comment.

Večerní program? Žádný! Žádné prase, žádné pivo, žádné klobásky. „Chtěli byste v noci létat? Neexis-tuje. Je 18 hodin, my jsme skončili, vykliďte prostor letiště a jděte, kam chcete! Jen, prosím vás, rychle!“

A tak jsme šli obdivovat noční Las Vegas a jak jinak než zkusit ru-letu. Štěstí mi však na rameni nese-dělo a tak o osmdesát dolarů chudší jsme pozdě v noci ulehli na kutě.

Sobotní ráno – neskutečná vich-řice, zima, tma! Vyrazili jsme sice na letiště, ale jen udržet se na nohou byl obrovský problém. K tomu pí-

RCR 4/20112254

VRTULNÍKY

S vrtulníkem za hranice všedních dnůFabulous Fun Fly Las Vegas, březen 2010

Panoráma Las Vegas s Logem 600

Můj miláček v Las Vegas

Sen je splněn

sečná bouře, jemný písek v očích i v nose a hluk, ja-ko kdybyste měli letecký motor u ucha. Na létání nebylo ani pomyšlení. Chvíli jsme bojovali s vě-trem v očekávání, že se něco bude dít, nějaký ná-hradní program, někdo něco řekne, posezení v hangáru nebo jiné míst-nosti. Ale vzhledem k ab-solutní neorganizovanos-ti a bezradnosti jednotli-vých účastníků jsme to zakrátko zcela vzdali, s některými, kteří byli poblíž, se rozloučili a vrátili se do města. Ve městě se přece jen dalo existovat a mohli jsme obdivovat, co všechno lze v poušti pro pobavení návštěv-níků vybudovat.

A to bylo vše! V neděli se již ne-konalo nic, všichni odjížděli. Zajeli

jsme se ještě opět pro jistotu podí-vat na letiště, ale tam si jen pár jed-notlivců jen tak polétávalo, nikdo neměl zájem o komunikaci, organi-zace opět veškerá žádná. Když jsme odjížděli, měl jsem téměř slzy v očích. Moje představy a sny se od reality poměrně značně lišily.

Pro spravení nálady jsme si zaje-li na slavnou přehradu Hoover Dam (známou z fi lmu o Supermanovi), za 70 dolarů půjčovného a 1 000 dolarů kauci si půjčili rychlý člun a užívali si. Mimochodem, Ameri-čané neřeší, jestli máš papíry k lodi nebo ne. Máš řidičák? Máš, tak mů-žeš řídit všechno.

V pondělí ráno jsme se vydali na naplánovanou cestu. Můj miláček byl rozšroubovaný opět ve svém červeném obalu v autě, protože i moje představy, jak budu létat nad Grand Canyonem, vzaly za své. Zá-kaz pod vysokou pokutou.

Vydali jsme se do Death Valley (Údolí smrti), kde byla teplota přes 50 °C do Bryce Canyonu (Meruň-kový kaňon, až tři metry sněhu, mrzlo), Arches, Monument Valley, Grand Canyon (ráno –10 °C, přes den +20 °C) do San Diega (35 °C, samozřejmě nad nulou). Celou do-

bu nás provázelo fantasticky krásné počasí, kýčovitě modrá obloha bez jediného mráčku.

Plánovaný pobyt v San Diegu u moře a případný výlet do Mexika nám však překazila stávka pilotů British Airways: Museli jsme se urychleně vrátitt do Los Angeles k cestě domů o tři dny dříve.

Místo plánovaných 7 000 jsme najeli téměř 9 000 km, viděli ne-představitelné, nezapomenutelné a nepopsatelné. Jen to hlavní, proč jsme tam jeli – Las Vegas Fabulous Fun Fly – jaksi nestálo za nic. Ale sny se mají plnit.

Musím ale vzdát hold tátovi, který to v 68 létech nejen všechno přežil, ale užíval si to jako malý kluk. Mohl jsem se mu tak alespoň trochu revanšovat za léta jeho pod-pory, spolupráce, pomoci a spon-zorství mého koníčka.

Filip Dekleva

RCR 4/2011 55

VRTULNÍKY

3D Masters, Nizozemí – Venlo, 23.–25. července 2010

Tenkrát na západě – Monument Valley

Tuhle přehradu zachránil Superman – Hoo-ver Dam

Synchronní létání

Po návštěvě a zklamání z největ-ší vrtulníkářské akce světa v Las Vegas v březnu 2010 jsem byl zvě-davý, jak vypadá některá z prosla-vených a velkých akcí tady u nás na starém kontinentě – v Evropě. Nej-větší evropská událost, 3D Masters, se k tomu doslova nabízela. Roz-hodnutí padlo začátkem července,

po návratu z dovolené na Helime-etingu v Kroměříži.

Doma jsem prostudoval patřičné mapy a internet, abych zjistil, co to bude obnášet, jak je to daleko, kudy se tam jede a kde že to Venlo vůbec je. Po 9 000 km napříč západním pobřežím USA se mi cca 1 200 km zdálo, co by kamenem dohodil, na-

víc většina cesty vede přes Němec-ko a tam je neomezená rychlost na dálnici. „Žádný problém,“ řekl jsem si. Domluvil jsem se s kolegou z Prahy, že pojedeme společně. Cestu jsem si tak rozplánoval na dvě části: Ostrava–Praha a Praha– –Venlo.

Nedá mi to a musím přidat per-ličku: Zatímco já létal po schodech do pokoje k počítači a hledal Venlo na Googlu, plánovači tras a nevím, kde všude, táta dole klečel nad roz-taženou mapou Evropy, velkou jak půl pokoje, a lupou hledal Nizoze-mí, maminka listovala střídavě v encyklopedii Readers Digest a bedekru Autom po Európe a na-vzájem jsme si vyměňovali infor-mace, zvedl najednou můj 88letý špatně slyšící dědeček hlavu od kří-žovky s dotazem: „Co, prosím vás, pořád hledáte?“ „Ale, dědo, takové malé město, Venlo.“ „No jo, to znám, to je v Holandsku na řece Maas, patnáct kilometrů od němec-

kých hranic, žije tam asi devadesát tisíc obyvatel, na náměstí je známý barokní kostel, teď si nevzpomenu, jak se jmenuje. A ty tam jedeš? To musíš přes Německo na Norim-berk, Frankfurt a Duisburg. Z Duis-burgu je to asi padesát kilomet-rů…“ Úplně jsme zkameněli a pak se svíjeli smíchem. Naše chodící encyklopedie, jak dědovi říkáme, opět nezklamala. Holt, stará škola!

Akce se konala od pátku do ne-děle. Domluvili jsme tedy odjezd brzy ráno v pátek a návrat v neděli v noci. Do Prahy jsem vyjel už ve čtvrtek odpoledne, abych se v Pra-ze hezky prospal a ráno jsem odpo-čatý mohl pokračovat. Vše šlo po-dle plánu až…

… nás v pátek probudilo bubno-vání deště. Venku mlha, že by se dala krájet. Vyjeli jsme asi s hodi-novým zpožděním. Cestou lilo a li-lo a zase lilo. Německé dálnice sice

(Pokračování na straně 56)

umožňují „neomezenou rychlost“, ale snad na každém desátém kilome-tru něco opravovali. Všude nás do-provázela nejrůznější omezení, ob-jížďky a kolony. Necelých osm set kilometrů nám trvalo přes deset ho-din. Do Venla jsme dojeli až v osm hodin večer. Naštěstí Nizozemí se déšť vyhnul, bylo krásné slunečné počasí a cesta na letiště byla už ve městě perfektně značená, a tak nebyl problém dojet do konečného cíle.

Na místě už bylo celkem silné za-stoupení českých účastníků i divá-ků. I my jsme se připojili do řad čes-kého diváckého tábora. Velice zvláštní nebo spíše nezvyklý byl po-sun západu sluníčka. Přestože jsme jeli 1 000 km na západ, byl časový posun nulový, a slunce tak zapadalo až téměř o půl-noci. Takže zatímco je u nás i při letním čase a v období prakticky nej-delších dnů v tuto dobu už hluboká tma, ve Venlo byl nádherný podvečer. S pat-řičnou dávkou únavy jsme konečně dojeli do hotelu, vzdáleného asi 30 km a navíc v jiném státě – v Německu. Téměř ihned jsme ztratili pojem o čase a místě.

Ráno, ihned po zazvo-nění budíku nastaveného na sedm hodin, nás čekala další nezvyklost: absolut-ní tma. Rychlá sprcha, vy-datná snídaně a s poma-lým svítáním v osm hodin rychle na letiště.

První překvapení na-stalo hned dopoledne. Di-vácky nejatraktivnější dis-ciplína – Freestyle s hu-

debním doprovodem – byla zařaze-na na dopolední program, kdy se na letišti dali diváci spočítat málem na prstech jedné ruky. Odpoledne, kdy bylo letiště diváky zcela zaplněné, byly na programu povinné sestavy. Do zblbnutí stále stejné vzlety, kru-ty, výkruty a přistání.

Velice příjemné byly alespoň ex-hibice a demo lety pilotů sponzoro-vaných fi rmami. Byla to příležitost vidět na vlastní oči hlavně z interne-tu velice známého Tareqa Al Saadi-ho, zastupujícího fi rmu Outrage, se žhavou novinkou Velocity 90, Nicka Maxwella s modelem Rave 90 z díl-ny Curtise Youngblooda anebo něž-nou španělskou krásku Raquel Bel-lotovou, přezdívanou Lady 3D, kte-rá fascinovala diváky svou pilotáží s vysílačem nad hlavou nebo za zá-

dy. Tato část diváky roz-hodně nenudila a piloti sklidili bouřlivý aplaus a ovace.

Po této atraktivní vsuv-ce však pokračovaly do zblbnutí povinné sestavy.

Večer nastaly všemi velmi očekávané noční lety, jedna z povinných disciplín. Vzhledem k již zmíněnému posunu zápa-du slunce byl jejich začá-tek až po půlnoci a létalo se do dvou hodin v noci. Na ty, kteří to vydrželi, čekala ta opravdová „americká show“, o které si v Las Vegas mohou ne-chat jen zdát, a ovace a nadšení diváků nebralo konce.

Nemůžu při této příle-žitosti vynechat našeho předního pilota Pavla Ke-furta, který zde prvně ve-řejně předvedl tzv. kou-

zelné (magic) noční listy českého výrobce Kok Composite, Michala Kokeše. Jde o unikátní listy progra-mované počítačem, které na tem-ném nebi zobrazují různé grafi cké obrazce nebo texty. Musím říct, že podle mě toto vystoupení nemělo konkurenci: Na ladný let s perfekt-ně komponovanou hudbou mohou být na sebe Pavel i fi rma Kok Com-posite právem hrdi. Pavel byl kaž-dopádně zlatou tečkou večera.

Následující den program pokra-čoval, v plánu bylo celkové vyhod-nocení, ale my s vidinou očekáva-ných objížděk a autokolon na celé trase 1 200 km jsme to vzdali a vy-dali se směrem domů.

Celkově mohu říct, že toto setká-ní pilotů bylo více než příjemné, at-mosféra vynikající a už dnes mám v kalendáři zaškrtnutý letošní ter-mín a jen doufám, že dálnice z No-rimberku do Duisburgu už bude opravená.

Filip Dekleva

56 RCR 4/2011

VRTULNÍKY

Češi ve Venlo

Půlnoc, příprava na noční let

S Tareqem Al Saadim Ten správný výhled

(Pokračování ze strany 55)

RCR 4/2011 57

Modelářská prodejna s veškerým sortimentem

funkční modelařiny

Ostrava Nádražní 410/171tel. 596 111 446 www.pvmodel.czinfo@pvmodel.cz

ZDE MŮŽE BÝT

I VÁŠ INZERÁT

Letošní 9. ročník halového se-tkání fandů mikrovrtulníků, pořádaný fi rmou LAheli, se

konal v neděli 20. února v tělocvič-ně Základní školy Ležáků v Hlin-sku. Nedělní termín změnil trochu organizaci: Večerní posezení na Čertovině se konalo už v předvečer setkání, takže někteří piloti měli větší útlum, než by se čekalo.

Stejně jako loňské setkání se i to letošní neslo v komorním du-chu, zaregistrovalo se 26 pilo- tů přesně stejně jako v minulém roce.

Dopoledne před obědem si účastníci mohli své stroje vyzkou-

šet a naladit před soutěží. Pro pilo-ty byla sice připravena tradiční ta-bule s kanály a kolíčky, ale až na jednu výjimku nikdo kolíčky ne-potřeboval. Jednak i ty nejlevnější sady dvourotorových vrtulníčků se již dodávají s vysílači 2,4 GHz a jednak už většina modelářů pře-zbrojila na výhodnější frekvenci.

Po obědě následovala soutěž zručnosti. Téměř klasická překáž-ková dráha s balzovými brankami se prolétávala ve dvou kolech.

O přestávce Radek Hnejtek předvedl Hughes Notar vyzbroje-ný podvěšeným požárním košem

na vodu. Pilotáž už Radek zvládl, ale začátky prý byly krušné. Ostatně můžete si to vyzkoušet sami, zavěste pod vrtulník kyva-dlo a zalétejte si – nic moc! Po Radkově vystoupení předvedl Pa-vel Kefurt akrobacii s „přistáním na strop“ a na konci své exhibice přistával za šustění rotorových listů o parkety na rotorovou hlavu. Aero Muzical zase předvedl guru akrobatického létání Zdeňek Dráždil, samozřejmě rovněž s při-

stáním na strop a se zá-věrečným přistáním „na záda“ s odchycením, než se rotor dotočí.

Představování novi-nek na této akci jsme si už jaksi odvykli, přesto se jedna objevila, i když není určena pro stan-dardní trh a neuvidí-

me ji na pultech modelářských prodejen. LA 700 by se měla vy-rábět pouze na zakázku v malo-sériové výrobě, ovšem s maxi-mální podporou výrobce LAheli, tak jak jsme zvyklí u Ricco nebo Sniper.

V absolutní pohodě se soutěž odlétala do čtyř hodin odpoledne, takže plánované vyhlášení vítězů a losování tomboly v pět hodin ne-bylo ohroženo. Nejrychlejší byl Petr Sychra starší před Pavlem Ke-furtem a Janem Puklem. Všichni na „bedně“ dostali kromě věcí z tomboly i velice vkusné půllitry

RCR 4/2011

VRTULNÍKY

58

Tradiční role se vyměnily. Petr Kefurt tentokrát jako pilot a Pavel mu dělá trenéra.

Kdo umí, umí! Bývalý velmi úspěšný reprezentant v raketovém modelář-ství Jan Pukl skončil v soutěži zručnosti třetí.

Microheli Hlinsko 2011

MD 500 s podvěšeným požárním košem. Jeho pilotáž není legrace.

Obroušené listy Maxira Zdeňka Dráždila

Tomáš Jurda se svým dvourotoráčkem v plném zaujetí

Pekelné soustředění jedenáctiletého Tomáše Škampy

s vypískovanými motivy Microheli Hlinsko 2011.

Ceny se losovaly for-mou tomboly od posled-ního místa. Našlo se me-zi nimi „vše“ – od trička až po soupravu 2,4 GHz. Jako obyčejně hlavní po-řadatel Antonín Laštůvka pro jejich získání oslovil řadu sponzorů a ti se ten-tokrát vytáhli. Byli to Fa-Tomáš, Robbe Modell-sport, Bestbuy Model, JETI model, Autoprodej

Dukla, RCM v.o.s. mo-delářské potřeby, JINO, Torsion Blades, Enteria, FSK, Hořejší model, Jo-sef Kratochvíl – JOKR, RC Káně Hlinsko v Če-chách a samozřejmě i LAheli.

Zbývá poděkovat Tondovi Laštůvkovi za zorganizování pěkné ak-ce a těšit se, že si ji za rok zase zopakujeme.

Jiří Zikmund

59RCR 4/2011

VRTULNÍKY

Vnuk dostal od příbuzných k Vá-nocům dvourotorový vrtulník Mini Wolf od fi rmy Art-Tech. Jeho radost byla obrovská, avšak krátká. Protože už dřív proháněl můj vrtulníček, ne-dělal mu první let problémy (na roz-díl od tatínka, který si myslel, že to je brnkačka). Akumulátor připojil k na-bíječi a bylo po radosti. Z akumulá-toru se začalo kouřit a řádně se na-foukl. Konektory se ztavily, naštěstí se neobjevily plameny.

Nejprve jsem Richarda podezří-val ze špatné manipulace, postupo-val však správně (v necelých deseti

rocích dokonce pečlivě studuje ná-vody).

Když jsem model překonektoro-vával, nabíječ někdy dával napětí a někdy ne. Co to je pod smršťovací hadičkou? Zdroj závad! Spájením prodloužené kabely bez izolace a přes ně přetažená hadička. Samo-zřejmě zkrat akumulátor nevydržel. Proto si podezřele nastavené kabely raději prohlédněte. Rovněž napětí 4,3 V pro jeden článek i při proudu 50 mA mi připadalo trochu vyšší. Uvidíme, co tomu řekne akumulátor.

Jaroslav Kroufek

Trestuhodná nedbalost!

Losování tomboly

LA 700 Mechanika LA 700

Start Pavla Kefurta sledovaný Milanem Poskočilem (uprostřed) a Tondou Laštůvkou (vpravo)

Přistání na rotor

Přistání na strop

60

PRO MAKETÁŘE

RCR 4/2011

S koncem druhé světové války vy-schl americké fi rmě Republic Aviati-on Corporation pramen pohádko-vých zisků, které plynuly z masové výroby Thunderboltů. Proudové Thunderjety a další „Thundery“ ne-byly tenkrát ještě ani na obzoru, a tak fi rma Republic byla bez výrob-ní náplně.

Protože tuto situaci fi rma již dříve předvídala, rozhodla se pro výrobu lehkých letadel. Od zkušeného kon-struktéra lehkých obojživelných leta-del P. H. Spencera v roce 1941 za 300 000 $ koupila konstrukci rodin-ného obojživelného letounu.

Několik třímístných prototypů varianty RC-1 s motorem Franklin 6 ALG 365 o vý-konu 131 kW se dostávalo do vzduchu od listopadu 1944 a jejich předvádění v roce 1945 způsobilo senzaci. Konstrukce však byla příliš komplikovaná a pracná, a výrobní cena 7 500 $ byla na svou dobu neúnosně vysoká.

Proto bylo rozhodnuto s využitím technologic-kých možností fi rmy kon-strukci letadla radikálně upravit tak, aby se výrobní cena podstatně snížila. V plánu bylo vyrobit 5 000 kusů, fi rma předběžně stanovila optimistickou cenu 3 995 $, za kterou se pak prodával letoun v základním provedení. Luxusní ver-ze byla o 500 $ dražší. Zlepšená čtyřmístná varianta RC-3 dostala motor Franklin 6A8-215-B8F o vý-konu 161 kW.

Letouny šly velmi dobře na od-byt, fi rma Republic se stala po fi rmě Piper druhou co do počtu proda-ných letounů. V roce 1947 byla však výroba ukončena. Celkem bylo vy-robeno 1 060 kusů, což bylo hodně daleko od plánovaných 5 000 kusů, cena se tehdy dostala až na 6 000 $. Přestože zájemci stále byli, výroba skončila proto, že se ukázalo, že ce-na je stále dumpingová. Dalším dů-vodem byl nátlak amerického vojen-

ského letectva na urychlené zavede-ní výroby proudového F-84 Thun-derjet.

Za zvláštní pozornost stojí způsob snižování výrobních nákladů. Pod vedením inženýra Alfreda Boyanjia-na byl zmenšen počet stavebních dílů (bez spojovacích dílů, instalačního příslušenství a vybavení kabiny) z 1 800 na 450. K montáži draku ne-bylo pak třeba 2 500 pracovních ho-din, nýbrž jen 200. Lisování velkých panelů a využití výztužných prolisů na potahu, což bylo podstatné zdo-konalení junkersovských vlnitých plechů, vedlo k dalšímu zlevnění vý-roby.

Letoun se dostal mimo Spojené státy ve značném množství do Kana-dy, Austrálie, Jižní Ameriky a řady evropských zemí. Často jej využíval

Hollywood a mnoho lidí mu vděčí za svůj život, když jako se sanitním s ním bushpiloti zázračně operovali z malých louží v nepřístupných ob-

lastech. Byl používán i jako práško-vací v boji proti malárii. Kromě ci-vilního provozu řada letounů Seabee sloužila také ve vojenských a poli-cejních službách. Mnoho letounů je udržováno v provozu až dosud.

Republic Seabee je vzpěrový hor-noplošník s přestavitelným obojži-velným přistávacím zařízením.

Třínosníkové obdélníkové křídlo s nosníky vylisovanými z duralové-ho plechu má tři plechová žebra na každé straně – u kořene, na konci křídla a v místě připojení vzpěry. Po-tah vylisovaný z duralového plechu je opatřen výztužnými prolisy. Kři-délka a klapky mají podobnou kon-strukci.

Trup sestává z člunové spodní části s jednostupňovým kýlem

Republic Seabee

a trupové gondoly. Je složen z vel-kých plechových výlisků s mini-mem přepážek. Kromě kabiny nese motor, závěsy křídla a podvozku.

V kabině jsou dvě dvojice sedadel za sebou; přední sedadla mají dvojí řízení a společné přístrojové vy-bavení.

Kýlová plocha vychází ze zadní oblasti člunové části trupu. Všechny části ocasních ploch mají ob-dobnou konstrukci jako křídlo.

Přistávací zařízení tvo-ří člunová část trupu s po-mocnými plováky, nese-nými na nosnících pod křídlem. Kola hlavního

podvozku na bocích trupu jsou upev-něna přes hydropneumatické péro-vání na hřídeli, procházejícím tru-pem. Hřídel se může hydraulicky na-táčet tak, že kola se dostávají dozadu nahoru nad čáru ponoru. Současně s hlavními koly se zvedá též odpru-žené řiditelné ostruhové kolo. Na vo-dě je letoun řízen vodním kormid-lem, umístěným za ostruhovým ko-lem.

Motor je plochý šestiválcový vzduchem chlazený Aircooled Mo-tors Co. – Franklin A8-215-B8F ne-bo B9F o výkonu 161 kW. Poháněl nejprve tlačnou pevnou dvoulistou vrtuli, později dvoulistou celokovo-vou stavitelnou vrtuli s možností re-verzování. V pozdějších úpravách bývala zastavována též vrtule třílis-tá duralová nebo kompozitová.

Vaková nádrž o objemu 285 litrů paliva je uložena v člunové části tru-pu. Průměrná spotřeba činí 50 litrů za hodinu letu.

Ing. Lubomír BendaSnímky: Ross Watt – www.

republicseabee.com

Technické údaje: Rozpětí 11,45 m; délka 8,48 m; výška 2,93 m; nosná plocha 18,2 m2; prázdná hmotnost 885 kg; vzletová 1 360 kg; maximál-ní rychlost 192 km/h; cestovní 165 km/h; přistávací 93 km/h; stoupa-vost u země 3,5 m/s; dostup 3 600 m; dolet 500–890 km.

61RCR 4/2011

PRO MAKETÁŘE

Republic Seabee

VYRÁBÍ: Proxxon, NěmeckoDODÁVÁ: RF Technik, Praha

Přestože RF Technik, český zá-stupce fi rmy Proxxon, pravidelně vystavuje na pražské podzimní vý-stavě Model Hobby, tedy výstavě určené pro modeláře, nejsou mode-láři jeho prioritní cílovou obchodní skupinou. Ta se rekrutuje přede-vším z drobných řemeslníků a prů-myslových fi rem. Těžiště odbytu nářadí Proxxon je převážně v díl-nách pro jemnou mechaniku a ob-rábění drahých kovů, dentálních dílnách, laboratořích a umělecké výrobě. Ostatně i v katalozích často narazíme na slogan „průmyslová kvalita“. Dobrému jménu, které si nářadí Proxxon v Česku získalo, pak odpovídá i cena nářadí.

Jednou z novinek pro rok 2011 je i horkovzdušná mikro pistole MH 550 se síťovým napájením. Na rozdíl od většiny ostatních pří-strojů Proxxon není tato pistole do-dávána v plastové kazetě, která by sloužila k jejímu dalšímu ukládání v dílně, nýbrž jen v kartonové kra-

bici. Příslušenství sestává z drátě-ného stojánku a tří nasazovacích trysek.

Tělo krytu pistole je vyrobeno ze zeleně probarveného polyamidu plněného skelnými vlákny. Na ru-kojeti je doplněno měkčeným plas-tem. Na horní části pistole je vý-klopné drátěné poutko pro zavěše-ní na háček nebo montážní navi-ják.

Podle informace od dovozce je jako topný prvek použito keramic-ké tělísko s termostatem, které není odolné proti nárazům, obzvlášť po-kud je pistole rozehřátá. V kombi-naci s poměrně tlustým přívodním kabelem o délce 1,8 m s gumovým obalem je třeba to mít na paměti při práci s pistolí i jejím odkládání.

Přestože působí robustním do-jmem, je lehká a šnůra jí snadno stáhne ze stolu.

Hlavní předností pistole je její velikost, respektive „malost“, stojí--li na stole, je vysoká necelých 20 cm. Dosahuje ovšem stejných teplot jako „dospělé“ pistole.

Na rukojeti pistole je kolébkový třípolohový vypínač pro: vypnuto, I. stupeň – 250 W / 350 °C a II. stupeň – 500 W / 550 °C (stupně

Celsia udávají teplotu vystupující-ho vzduchu). Proud vystupujícího vzduchu je usměrněn základní kru-hovou tryskou o průměru 30 mm z nerezového plechu, částečně kry-tou plastovým odnímacím krytem s bajonetovým upevněním. Další dodávané nástavce jsou obvyklých tvarů jako u velkých pistolí, tedy plochá a bodová tryska. Ke smrš-ťování hadic na koncích kabelů je určena refl ektorová tryska. Pro zvýšení stability je možné do proli-sů na těle nasadit přiložený drátěný stojánek. Zůstanou nám tak obě ru-ce volné na práci.

Pistole je určena pro formování a spojování plastů, pájení a odpá-jení elektrických součástek, od-straňování barev a laků, sušení a urychlování vytvrzovacích pro-cesů (lepidla, barvy), k lepení a tvarování fólií, k opalování dře-va. V modelářské dílně si ale najde ještě podstatně širší upotřebení; po necelém měsíci používání jsem pochopil, proč není dodávána v lí-bivém plastovém kufříku – nevy-platilo by se ji uklízet. Je to nástroj „malej, ale šikovnej“ a já ještě do-dávám „výkonnej“. Doporučená prodejní cena je 1 100 Kč.

Jiří Zikmund

TECHNOLOGIE

62 RCR 4/2011

Pistole se sejmutým krytem tryskyPorovnání s pistolí standardní velikosti

Horkovzdušná pistole MH 550Technické údaje podle výrobce:Rozměry 192 x 51 x 175 mmHmotnost cca 500 gNapětí 220–240 V ACVýkon I. stupeň 250 WVýkon II. stupeň 500 WTeplota vzduchu I. stupeň 350 °CTeplota vzduchu II. stupeň 550 °CMnožství vzduchu cca 150 l/minHladina hluku max. 75 dB

Dodavatel. fi rma RF Technik, se k tomuto textu do uzávěrky nevyjá-dřil.

±

63RCR 4/2011

INZERCE

64

TEORIE

RCR 4/2011

Než poprvé vzlétneZima je pro většinu modelářů ob-

dobím stavěcím. V tomto čase v díl-nách, dílničkách, garážích, půdách a nejrůznějších bytových zákoutích vznikají nejen modely nové, ale opravují se a renovují modely starší. Jakmile pak vysvitne jarní sluníčko a oschnou modelářská letiště, všech-ny výše uvedené výtvory se na nich objeví a jejich šťastní majitelé se s nimi pokusí vzlétnout.

Pro mnohé to však bývá vzlet první a také poslední. Pokud pominu konstrukce zbrusu nové a tedy nevy-zkoušené, často havarují i konstruk-ce starší a spolehlivé. Bohužel velmi často kvůli banálním záležitostem. O několika z nich a zejména o někte-rých zásadách přípravy modelu na zálet budou pojednávat následující řádky. Jde o zkušenosti nejen vlastní, ale i jiných, které jsem zaslechl či vi-děl na vlastní oči.

Příběh prvníBylo krásné letní odpoledne,

když se na letiště přiřítila červená fe-licia a z ní vystoupil rychlostí zběsi-lého útěku Jarda. Ani pořádně nepo-zdravil a už bylo všude slyšet jeho hlas:

„Tak, pánové, všeho nechat a pojďte se podívat! To budete čubr-nět, to vám garantuju!“

Z kufru vytáhl nádhernou polo-maketu I-16 na elektromotor. Svorně jsme ji obdivovali.

„Tohle mi prodal jeden známej. Hele, měl v tom čtyřstovku s převo-dovkou a sedmičlánek nikláků. To nelítalo, to se plížilo. Tak mi ji pro-dal. No, a já to zrepasoval. Za dva večery. To čtyřkilo šlo do pryč. Je tam stříďák a tříčlánek lipolek. Hele, váží skoro polovičku a v luftě nebu-de mít konkurenci.“

Jarda mluvil a mluvil a vysvětlo-val nám, co všechno na modelu vy-lepšil, zdokonalil a „vytunil“ (Přes-ný význam výrazu „vytuněný“ ne-znám, ale používá ho můj dospívají-cí syn tak často, že si bez tohoto slo-va život už nedokážu představit.). Za pár minut Jarda držel smontovanou Ratu čili Išaka v ruce a chystal se model vrhnout do modravých výšin. Všichni jsme všeho nechali a se za-tajeným dechem očekávali věci bu-doucí.

„To je bomba, hlavně, aby nevy-buchla.“

Jenže ona vybuchla. Jakmile se model ocitl ve vzduchu, začal prud-ce stoupat. To byl poslední defi no-vatelný režim letu, protože krátce nato začal prudce měnit polohu, rychlost, výšku i směr letu. Otáčel se okolo všech os a po necelé minu-tě let skončil nárazem do země. Po-

hled to byl neveselý. Jarda beze slo-va posbíral trosky, nasedl do auta a odjel.

Za několik dní jsem přijel na le-tiště a tam Jarda poletoval s oprave-nou I-16. Spokojený úsměv na tváři jasně signalizoval, že model létá dobře. Pochopitelně jsem byl zvěda-vý na příčiny havárie.

„No, vono toho bylo víc. Ten stří-ďák je o polovinu lehčí než čtyřstov-ka a těžiště se posunulo dozadu. Kro-mě toho jsem měl úplně špatně zapo-jený řízení. No, co ti budu vykládat, nejradši bych si nafackoval. Polohu těžiště jsem neměřil a kormidla jsem přezkoušel jen tak halabala.“

Příběh druhýFranta pečlivě přezkoušel výchyl-

ky kormidel a tah motoru. Pak ještě zkoumal polohu těžiště.

„Franto, co vyvádíš. Vždyť to To-ro včera lítalo normálně.“

Franta se však nedal vyvést z mí-ry.

„To lítalo, ale já večer měnil mo-tor. Místo dvě stě osmdesátky je tam třístovka.“

Trvalo to ještě několik minut, než byl Franta spokojen a hodil model do vzduchu. Krásně stoupal, ale po chvíli se začal divoce zmítat. Franta vypnul motor, model se uklidnil. Zkusil dát plný plyn, situace se opa-kovala. Po vypnutí motoru se model opět uklidnil a byl řiditelný. Franta nic neriskoval a přistál. Na zemi vše pracovalo normálně. Po několika minutách zkoumání byla příčina ob-jevena. Taková banalitka, Franta do modelu namontoval motor bez odru-šovacích kondenzátorů.

Příběh třetíZa nadšeného obdivu přítom-

ných modelářů se do vzduchu chys-tala malá Čechie. Hmotnost nece-lých 300 g, rozpětí cca 80 cm, po-hon Speed 300 s převodovkou a li-polky. Všem bylo jasné, že model bude létat nádherně, a tak mezi za-svěcenými probíhala pouze disku-se, zda jde o parkfl yer či slowfl yer. Honzu zájem publika hřál na srdci a v klidu připravoval model k letu.

Jenže skutečnost pak byla poně-kud jiná. Let probíhal po balistické křivce a po několika sekundách skončil nárazem do země. Vzrostlá tráva utlumila náraz a model nebyl poškozený.

Honza přesunul trim výškovky úplně dozadu a model hodil znovu do vzduchu. Situace se opakovala, i po úplném přitažení výškovky mo-del stále klesal. Honza vypnul mo-tor, model se prudce vzepjal. Po za-

pnutí motoru model opět přešel do klesání. Po několika vlnách zmizel v obilí. Ani tentokrát nebyl poško-zený.

Začalo pátrání po příčině neob-vyklého chování. Za několik minut byla odhalena – mix. Ano, Honza nastavil Čechii do vysílače na pozi-ci modelu, který vyřadil z provozu, a ten měl nastavený mix motor- -výškovka padesátiprocentní potla-čení. Po vypnutí mixu model le- těl uspokojivě a pro další provoz byl nastaven mix motor-výškovka cca 5 %.

Takovýchto příběhů lze napsat desítky a pokud by si někdo něja-kou příčinu havárie vymyslel, může být úplně klidný, zcela určitě se již něco podobného stalo. I v modela-řině platí první Murphyho zákon, který zní: „Lze-li něco udělat špat-ně, určitě se najde někdo, kdo tak učiní!“

U prvního příběhu není co dodat, kontrola seřízení kormidel by měla být samozřejmostí, a to i při pouhé výměně serva. Už se mi stalo, že jsem vadné servo nahradil servem s opačnými výchylkami po přepólo-vání.

Totéž se týká kontroly polohy tě-žiště.

Několikrát jsem si povšiml, že modeláři se příliš nezabývají dosa-hem vysílače. To je důležité zejména u elektroletů, protože špatně odruše-ný motor je účinná širokopásmová rušička. Pokud by Franta zapnul mo-tor a poodešel několik metrů od mo-delu, zjistil by, že serva začínají po-cukávat, a mohl si ušetřit několik horkých chvilek. Já tolik štěstí neměl a před několika lety jsem takto zničil při prvním letu krásný model Crazy Sparrow.

Příběhů, jejichž podstatou je špat-ně nastavený mix, znám také něko-lik.

Otázka tedy zní: „Co a jak u mo-delu kontrolovat před prvním vzle-tem?“ Pokusil jsem se sestavit po-stup závěrečné kontroly modelu před záletem.

Předletová příprava modelu1) Kontrola souměrnosti

Model po sestavení důkladně prohlédneme, zda je souměrný, kří-dlo nezkroucené, kormidla v neut-rální poloze. U některých modelů se doporučuje křidélka souměrně vy-chýlit o několik stupňů nahoru (2– –3°) a vytvořit tak autostabilní pro-fi l. Model tím získá větší podélnou stabilitu. Toto vychýlení později od-straníme.

2) Poloha těžiště Špatná poloha těžiště může způ-

sobit velmi vážné problémy s podél-nou řiditelností modelu. Obecně se doporučuje před prvním vzletem volit přední centráž. Těžiště je před doporučenou polohou, poblíž před-ní hranice doporučeného rozmezí poloh těžiště. V žádném případě by těžiště nemělo být za doporučenou polohou, poblíž zadní mezní centrá-že nebo dokonce za ní.

Pokud není poloha těžiště na vý-krese nebo ve stavebním návodu, je nutné ji stanovit empiricky. Těžiště se nejčastěji nachází v rozmezí 20– –35 % SAT. Já osobně před prvním letem modelu dávám těžiště do 25 % SAT a teprve později polohu těžiště podle potřeby upravuji. (SAT je zkratka pro střední aerodynamickou tětivu a nelze ji zaměňovat s hloub-kou profi lu u kořene křídla! U obdél-níkového křídla to lze, protože hloubka křídla je podél celého roz-pětí stejná, ovšem u křídel jiných pů-dorysů to neplatí. V takovém případě je nutné přesně stanovit polohu střední aerodynamické tětivy a podle ní stanovit polohu těžiště u kořene křídla.)

3) Smysl výchylek kormidel Tuto kontrolu doporučuji provést

několikrát a v praxi se mi osvědčila i kontrola úplně neznámým modelá-řem, který náhodou přišel na letiště. Při kontrole smyslu výchylek kormi-del doporučuji stát za modelem a dí-vat se na něj ve směru letu. Tato kon-trola je nutná i při pouhé výměně serva!

4) Velikost výchylek kormidel Mnoho modelů má doporučené

výchylky stanovené konstruktérem nebo výrobcem stavebnice. Pokud výchylky nejsou stanoveny, doporu-čuji nastavit je podle tabulky. I zde platí zásada, že před prvním vzletem se nastavují výchylky menší.

5) Volnost řízení Kormidla se musejí pohybovat

volně a musejí se vždy vracet do stejné neutrální polohy. Nejdříve změříme neutrální polohu kormidla (například pravítkem), potom vy-chýlíme kormidlo do krajní polohy. Po vrácení řídicí páky do neutrálu opět změříme polohu kormidla. Tu-též kontrolu provedeme i na opačnou stranu. Neutrální polohy kormidla musejí být totožné. Pokud se kormi-dla zastaví pokaždé v jiné poloze, je něco špatně.

6) Upevnění táhel a tuhost řízení Zkontrolovat, zda jsou vidličky

táhel (lanovodů) řízení dostatečně upevněné a nemohou se uvolnit. Velmi důležitá je i tuhost řízení, ze-jména u lanovodů. Pokud nejsou táhla dostatečně tuhá a lanovody jsou nedostatečně upevněny, mohou

65RCR 4/2011

TEORIE

Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3

Akce Reakce modelu s pravotočivou vrtulípřitažení zatáčení vpravopotlačení zatáčení vlevozatáčení vlevo klopení nahoruzatáčení vpravo klopení dolů

PoradnaPoté, co vyšlo RC revue 2/2011,

mi telefonoval čtenář k článku o mo-delu B-25 Mitchell, že jsem si v něm opět spletl skluzovou zatáčku s vý-kluzovou, a jak se a kdy projeví gy-roskopický moment.

Protože to zřejmě nebude jediný čtenář, který si zatáčky plete, a úči-nek gyroskopického momentu by mohl zajímat i další, odpovídám po-někud obšírněji. Před časem jsem oba jevy popsal, ale zřejmě mnoho čtenářů odradil rozklad sil, který po-važovali za pro ně nepotřebnou teo-rii. Proto jsem se snažil výklad co nejvíce zpopularizovat.

Na připojených obrázcích jsou tři druhy zatáček.

Na obrázku 1 je správná zatáčka. Na obrázku 2 je zatáčka výkluzo-

vá. Jednoduše řečeno ocas je ze za-táčky a nos míří do zatáčky. Jsou to takové ploché zatáčky s minimálním náklonem. Můžeme je vidět u mode-lů s ovládaným směrovým a výško-vým kormidlem a s malým vzepětím křídla nebo u některých modelů s křidélky, když je nepoužijeme a vychýlíme směrové kormidlo. To bude ale řidší případ, hodně modelá-řů spíš není zvyklých používat smě-rové kormidlo.

Model letí ve vybočení a tím se zvětšuje jeho odpor. Často to může-me vidět při vytáčení stoupavých proudů. Vlivem vybočení se zvětší odpor a možnost nesouměrného od-tržení proudu a tím i pádu do vývrt-ky. Náprava je zvětšit výchylku kři-délek nebo zmenšit výchylku směro-vého kormidla, u modelů bez křidé-lek pak zvětšit vzepětí křídla.

Na obrázku 3 je skluzová zatáč-ka zmíněná v článku o modelu B-25 i v jiných článcích o dalších mode-lech, které jsem zkoušel. Ocas mo-delu směřuje do zatáčky a nos mo-delu z ní. Při větších náklonech mů-žeme zřetelně vidět, jak ocas visí.

Náklon křidélky je větší, než odpo-vídá dané rychlosti letu a poloměru zatáčky.

Náprava je opět dvojí: Zmenšit výchylku křidélek, nebo zvětšit vý-chylku směrového kormidla. V praxi to bude druhé řešení, protože většina modelářů směrové kormidlo v zatáč-kách nepoužívá. Pokud to nezvlád-neme rukama, je dobrou berličkou mixování směrového kormidla a kři-délek. Budeme překvapeni, jak vel-kou výchylku směrového kormidla budeme muset nastavit. Používám mixování zejména při létání v termi-ce, při startu a přistání mix vypínám. Je to důležité zvláště během přistání s bočním větrem.

Ve skluzové zatáčce letí model rovněž s vybočením a tím i větším odporem a tudíž i klesavostí. Není ale tak nebezpečná jako výkluzová, možnost pádu do vývrtky je menší než u zatáčky výkluzové. Jednodu-ché pravidlo: Visí-li ocas do zatáčky, je zatáčka skluzová. Směřuje-li ocas ze zatáčky, je výkluzová.

Gyroskopický moment se na mo-delech projevuje, ale v různé míře, někdy jej nepoznáme. Projevuje se tak, že vrtule reaguje na klopivý ne-bo zatáčivý moment reakčním mo-mentem okolo osy otočené o 90° ve směru rotace vrtule okolo osy pů-vodního momentu. Je to jasné? Brrr,

řekne si většina čtenářů, ale čtěte dál, vyložím to lidsky.

Určitě jste si všimli, že když pustíte nějaký rotují-cí elektrický stroj a otočíte jím, začne vám kroutit ru-ku. To je právě ono. U mo-delu se gyroskopický moment proje-ví tím více, čím je vrtule hmotnější, větší, má více otáček a čím je rych-lost letu modelu menší. Velmi názor-ně to je v tabulce.

Nyní z praxe: Máme model s pod-vozkem záďového typu a startujeme správnou technikou. Necháme jej s plným plynem rozjet a potlačíme, abychom zvedli ocas. Vlivem gyro-skopického momentu začne uhýbat vlevo.

Z toho, co bylo výše řečeno, ply-ne, že se nejvíce projeví u modelů pro 3D akrobacii. Model letí nízkou rychlostí s malým výkonem motoru. Rychle přidáme plyn a prudce při-táhneme, model začne zatáčet vpra-vo. Nejvíc se nám projeví u modelů poháněných elektromotorem, u nichž se k vlivu otáčející se vrtule přičítá moment otáčejícího se motoru. Je-li vřazena převodovka měnící smysl otáčení vrtule, bude výsledný gyro-skopický moment menší.

Jak se to projeví v praxi? Máme model s elektromotorem pohánějí-

cím přímo vrtuli. Odstartujeme na malé rychlosti, výkonu máme haba-děj a chceme udělat pravou stoupa-vou zatáčku. Přitáhneme a točíme doprava. Co se bude dít, vyčteme z tabulky. Vlivem přitažení začne model točit více vpravo a přitažením klopit dolů. Může se stát, že gyro-skopický moment přemůže v důsled-ku malé rychlosti letu aerodynamic-ké účinky řídicích ploch a model vrazí do země. Většinou to je „ruše-ní“, modelář měl plně přitaženo a ono to spadlo. Je to případ i zná-mých stíhacích letounů z 1. světové války Sopwith Camel. U nich byla pravá zatáčka po staru považována za krajně nebezpečnou. Dobří stíhači však gyroskopického momentu umě-li využít v boji k bleskurychlé pravé zatáčce.

Snad to je podáno srozumitelně. Telefonátu zmíněnému v úvodu

byli přítomni mí přátelé Ing. L. Kel-ler a Ing. P. Ingl, jimž děkuji za při-pomínky.

Jaroslav Kroufek

se za letu (zejména při vyšších rych-lostech) různě prohýbat a výchylky kormidel potom neodpovídají vý-chylkám serv. To kontrolujeme tak, že se prsty snažíme vychýlit kormi-dlo, jež se nesmí volně pohybovat.

7) Kontrola dosahu vysílače Vymontujeme anténu a pomalu

odcházíme od modelu. Pokud jde o elektrolet, zapneme motor na plný výkon. Podle mých zkušeností stačí odejít tak cca 100 m. Pokud serva necukají, je vše v pořádku.

Prohlídka modelu podle výše uvedených bodů se samozřejmě ko-ná v přítmí a klidu modelářské dílny. Na letiště se odchází, až když nejsou žádné pochybnosti o letuschopnosti

modelu. Fascinují mě modeláři, kteří přijdou na letiště, rozloží úplně nový model u auta a začnou jej dodělávat. Nejčastější omluva je: „Dnes je tak krásně a já to doma nestihl dodělat.“

Tuto činnost pak provází určitá nervozita, spěch, chybí nářadí, po-můcky, a soustředění navíc narušují kolegové modeláři různými zvěda-vými dotazy či poznámkami.

Je samozřejmé, že poslední kont-rola probíhá na letišti před prvním vzletem. Mě se osvědčila kontrola modelu nezávislým člověkem. Pros-tě na letišti požádám nějakého kole-gu modeláře, aby model prohlédl on. Jde o to, že pokud člověk provádí stejný úkon několikrát, může něco přehlédnout. Odborně se tomu říká korekční slepota.

Pokud někoho zajímá, co vše může i pečlivý modelář přehléd-nout, uvedu několik příkladů. Nej-častěji jde o obrácené výchylky kormidel, nedostatečně upevněná táhla atp. Ovšem někdy jde o vylo-žené kuriozity hraničící s absurdi-tou, například nepřišroubovaná ser-va. Za skutečnou raritu lze považo-vat případ, kdy v křídle nebyl upev-ňovací kolík a křídlo bylo uchyceno pouze šroubem u odtokové hrany.

Protože šlo o dolnoplošník s velmi těsným ulože- ním křídla, dotyčný si této skutečnosti na zemi nepovši-ml. Křídlo bylo u odtokové hrany upevně-no šroubem a přední část díky těsnému uložení držela tře-ním. Pokud model létal pouze s kladnými násobky, nic se nedělo, ale při zatáčce na zádech se křídlo odlomilo. Inu pečlivost se určitě vyplatí.

Ing. P. Ingl

Typ modelu Směrovka Výškovka Křidélka

Kluzák ±10–20° ±15° ±10–25°

Cvičný nebo rekreační motorový model ±5–25° ±10–15° ±10–25°

Akrobatický model ±20–35° ±15–30° ±10–25°

RCR 4/201166

INZERCE

Před rokem jsem v závěru člán-ku o zimním soutěžním setká-ní příznivců tug towingu u ba-

zénu Dětského domova v Mostě vy-jádřil obavu, zda se provoz bazénu dětskému domovu podaří fi nančně udržet a bude možné pokračovat v pořádání této ojedinělé zimní akce. Všechno dobře dopadlo, a letos sou-těžící uvítala dokonce zrekonstruo-vaná hala s vyměněnými plastovými okny, která prostor prosvětlila a ome-zila všudypřítomné srážení vlhkosti. V době, kdy byly všechny vhodné vodní plochy zamrzlé, tak mohla v Mostě již po páté odstartovat série tug towingové sezony.

Soutěže se účastnilo celkem 43 týmů, opět více než v předchozím roce, lodě lemovaly všechny tři do-stupné strany kolem bazénu. Před začátkem panovaly obavy, jak se po-daří zvládnout harmonogram, ale především díky vysokému zastoupe-ní RC souprav v pásmu 2,4 GHz mohly nakonec jezdit i v malém pro-storu tři soulodí současně. V sobotu se od jedenácti hodin do půl sedmé odpoledne podařilo bez prostojů od-jet dvě kompletní soutěžní kola, tak-že v neděli bylo možné poslední ko-lo dokončit už po poledni. Výrazněj-ší nárůst počtu týmů už ale není možný, ani ne tak pro nedostatek ča-su, jako spíše kvůli příliš velkému počtu lidí, kteří se kolem bazénu po-hybují.

V uplynulém roce proběhla vý-měna většiny provizorního vybavení na stavbu tug towingové trati za no-vé, kvalitnější. Kotvicí závaží pro bójky jsou nyní odlitá z betonu a v bazénu chráněná plastovými sáč-ky. Poprvé byla vyzkoušena trať v novém pojetí, založená ne na nava-zujících brankách vyznačených bój-kami, nýbrž na více „přístavech“ se-stavených z novodurových trubek, takže průměrně sedmiminutová jíz-da se stala jedním dlouhým manév-rem s minimem přejezdů. Byla zave-dena minimální hloubka branek, s níž mohou nadále stavitelé lodí po-čítat, upraveny byly některé sporné body pravidel. Zkušebně se objevily i zcela nové překážky. Velký roz-mach zažily tlačné remorkéry, do-konce musely být rozděleny na jed-nošroubé, mezi nimiž převládají růz-né verze springerů, a s více lodními vrtulemi.

V uplynulých létech tug towing vyspěl a stabilizoval se do sice neofi -ciální, ale plnohodnotné kategorie. Je znát rostoucí vyježděnost tradič-ních účastníků a stále přibývají další. Zatímco první generace používa-ných lodí byly jen mírně upravené různé starší modely, po nich nastou-pily už speciálně postavené remor-kéry jasně rozeznatelné podle určení na lehký nebo těžký tug towing a tla-čení nákladních van. Postupně rostla maketovost a v současné době nastu-puje další generace modelů, pracov-

ně nazvaná „třída 69“ podle délky v cm. Taková plavidla rozměry vy-hovují lehkému tug towingu, přitom jsou dostatečně silná a robustní i pro těžký tug towing, a pokud typ mode-lu vyhovuje, mohou se účastnit i ja-ko tlačné remorkéry. S jednou lodí se tedy lze „vejít“ do pravidel tří kate-gorií, omezit počet udržovaných mo-delů i akumulátorů a zlepšovat do-vednost řízení na jediné lodi.

Účastníkem z největší vzdálenos-ti byl Juraj Karolus z Bratislavy, jenž přivezl dunajský říční remorkér TR--1000 v měřítku 1 : 40. Předloha se vyráběla v létech 1982–1990 a pla-vidla jsou dosud v provozu, jen na Slovensku jich slouží dva-náct. Jurajův model je za-tím bez detailů, ale po-stupně má vyrůst do ma-kety. Jak jeho autor říká, i s maketami se dá tug towing jezdit, pokud se s lodí zachází jako se sku-tečnou, a ne jako s berani-dlem.

Remorkér TR-1000 se Jurajovi líbil už dříve a tento typ zatím nikde ne-viděl modelářsky zpraco-vaný, vážný zájem ale od-startovalo až to, když se

s lodí setkal v suchém doku v Brati-slavě. Pořídil asi 350 fotografi í, které posloužily jako základ při stavbě. Plány lodě jsou téměř nedostupné, něco málo se podařilo získat z lodě-nice v Komárně. Trup modelu, dlou-hý 90 cm, je laminátový, vytvořený v negativní formě podle obtisknuté-ho dřevěného kopyta. Nástavba z la-minátových desek je k trupu vodo-těsně přilepená silikonem, takže do-vnitř neteče, ani když se vlny převa-lují přes palubu. Přístup dovnitř je odnímatelnou střechou nástavby.

Pohon modelu zajišťují dva po-maluběžné stejnosměrné motory z polohování autosedaček, dýzy jsou otočné a spřažené s kormidly, vpředu je navíc příčný pohon. Při správném nastavení umí loď pomalu jet i do strany. Kormidelna se zvedá servem s pákovým převodem a její pohyb je kvůli maketovosti zpomalen elektro-nickým obvodem.

Druhým Jurajovým modelem je Smit Japan, maketový remorkér pro těžký tug towing, vybavený dvěma kormidly s klapkou.

O opačném přístupu k stavbě mo-delu pro tug towing, než má Juraj Karolus, svědčil třeba velký tlačný remorkér Davida Veselého z Příbra-mi, který se byl loni podívat na sou-těž v tug towingu a pro letošní sezo-nu si připravil vlastní loď, velmi vol-ně inspirovanou remorkérem TR- -510. Ukázalo se však, že větší roz-měry jsou výhodou při nácviku na rybníce, ale do soutěžních branek se model tak tak vejde a v komorách už funguje přisávací efekt. Remorkér má méně obvyklý pohon střídavými motory Ray, zanedlouho dostane i funkční vodní dělo, aby se mohl účastnit soutěže hasičských člunů.

Další podobnou novou lodí byl Marley, jednoduchý stylizovaný

67RCR 4/2011

LODĚ

Dunajský tlačný remorkér Juraje Karoluse

Zimní tug towing v Mostě

Příliš široký tlačný remorkér Davida Veselého z Příbrami

Smit Japan – pohledný remorkér Juraje Karoluse pro těžký tug towing (Pokračování na straně 68)

tlačný remorkér Jana Do-lejška z Prahy, postavený podle vlastní fantazie a in-spirace snímky z interne-tu. Li-ion akumulátory z no tebooků napájejí dva motory MIG 600 boat s vr-tulemi o průměru 60 mm na přímo, lepší by ale byly vrtule o něco menší. Trup této lodi vznikl prodlouže-ním trupu springera nasta-vením o 12 cm v místě nej-většího ponoru. Také tento model je pojímán spíš jako sportovní náčiní než jako maketa.

Technicky velmi zají-mavá byla loď Ondřeje Slavíka z Brna. Její trup má opět tvar prodloužené-ho springera, nástavby jsou inspirované Smitem Bronco. Délka modelu je 68 cm, může jezdit lehký i těžký tug towing. Stavi-tel považoval příčné poho-ny s lopatkovým kolem uprostřed za nepraktické

z hlediska možnosti na-motání nečistot na hřídel a špatné přístupnosti. Ne-líbily se mu ani pohony s lodní vrtulí na šikmých hřídelích, proto zapustil vrtule těsně pod obrys tru-pu do ohnutých kanálů, které mají výstup vody do boku a sání zespodu. Tím jsou všechny vrtule snad-no přístupné zvenčí a dají se vyčistit bez rozebírání. Vrtule vpředu pohání spo-lečný stejnosměrný prů-

myslový motor velikosti 500 s průběžným hříde-lem, vzadu je druhý mo-tor.

Pomocné motory mají bohužel příliš malé otáč-ky, a tak zatím pohony ne-dosahují požadovaného výkonu, plánuje se však jejich výměna za čtyři stří-davé motory, pro každou vrtuli jeden. Pak budou v činnosti jen ty motory, které sají vodu zespodu a vyhánějí ji do strany.

LODĚ

RCR 4/201168

Jednoduchý tlačný remorkér Marley Jana Dolejška z Prahy

Remorkér Ondřeje Slavíka s nezvykle řešenými příčnými pohony

Pod nástavbou se skrývají spínače příčných pohonů

Pohled zespodu ukazuje čtyři úhlové kanály a stabilizační ploutve

Antonie Milana Sedláčka s třemi Z-pohony silně táhne i bokem, že při tom zaplaví palubu, nevadí

Jedna z vítězných jízd týmu Parat, vpředu remorkér Sysifos, vzadu Parat

Elegantně vyřešený těsný přístup ke kormi-dlům a pohonům

Tým Parat přebírá cenu za vítězství v těžkém tug tovingu

(Pokračování ze str. 67)

Také bude vhodné vyměnit použité třílisté plastové vrtule Modela 30 mm za větší mosazné, kanály mají prů-měr 40 mm. K řízení příčných poho-nů zatím slouží mechanické spínače ovládané servy s vačkami. Samostat-ný remorkér se může živě pohybovat do strany, s vanou je nutný slabý pro-titah hlavního pohonu se stejnosměr-nými motory z autosedaček a vrtule-mi Robbe o průměru 65 mm. Po prv-ní jízdě tohoto modelu se ukázalo, že při velké výchylce kormidel nedrží směr a jede do strany, proto přibyly tři podélné stabilizátory (ploutve),

které jízdní vlastnosti podstatně zlepšily.

Za nástavbou je v palubě sotva znatelné víko přístupového otvoru, snímá se přísavkou nebo kouskem lepenky. Víko drží na dvou magne-tech a pod ním je druhé, laminátové, tentokrát těsněné gumou do oken a připevněné několika šrouby. Palu-ba a borty jsou plastové, zbytek tru-pu laminátový, části jsou slepené Chemoprénem a sešroubované šrou-by v místech, kde to není vidět. Ten-to model je příkladem univerzální třídy 69.

Některé starší lodě, na-příklad Challenger Marti-na Řehůřka z Brna, dosta-ly kompletně nové nástav-by. Trup Challengeru je také odvozený od springe-ra a má vpředu zkosené rohy kvůli snaze omezit tvorbu příďové vlny, na výsledku se to ale nijak znatelně neprojevilo. Dva olověné akumulátory po 7,5 Ah leží na rovné zá-kladně vytvořené v oblém trupu nalitím vrstvy beto-

nu, čímž současně model dostal po-třebné závaží a má nyní výtlak 13 kg.

Monako I, malý papírový remor-kér Jaroslava Vaškeby, který se stal symbolem počátků tug towingu u nás, měl už jít po sedmi létech do výslužby, nicméně ještě alespoň část letošní sezony bude muset zvládnout. Chystané Monako III, při-pravovaný remorkér třídy 69, zatím není hotové.

Stejně jako loni byl nejobdivovanějším remor-kérem krásný Parat Mila-na Bureše z Příbrami, kte-rý spolu se Sysifem Luď-ka Raise vyhrál loňský se-riál v kategorii těžkého tug towingu. Model už má většinu maketových detai-lů, i když zatím ne všech-ny jsou zapojené a plně funkční. Jestli tento tým znovu v seriálu zvítězí, se zatím pochopitelně říct nedá, ale „našlápnuto“ má dobře, i v Mostě svoji ka-tegorii vyhrál.

Bylo by toho mnohem víc, co by stálo za povšimnutí, ale tomu se už budeme věnovat někdy jindy. Další soutěž seriálu tug towingu bude kon-cem května v Protivanově, podrob-nosti najdete na www.tugtowing.cz. Ing. Michal Černý

69RCR 4/2011

LODĚ

Akula Michala Doležala při hladino-vé plavbě

Zimní akce KLoM LetkovUspořádat akci lodních modelá-

řů v zimě, když jsou rybníky za-mrzlé, není nic lehkého, a tak jsem začal shánět pronájem bazénu, kde by nás nechali zajezdit. Nakonec vyhrál bazén SK Radbuza.

Akce proběhla 24. února od os-mi hodin večer. Správce bazénu nás přivítal laskavě, ale po příchodu k bazénu jsme se museli vypořádat se změnou teploty z –10 do +23 °C a značnou vlhkostí. Ta se podepsala i na nezdařeném pokusu Honzy Baštýře, který měl s sebou malou

televizi s bezdrátovou kamerou, jež se právě kůli vlhkosti vůbec neroz-běhla.

K dizpozici jsme měli celý velký bazén o rozměrech 25 x 12 m, což si užíval asi každý ze zúčastně-ných.

Michal Doležal dorazil s ponor-kou Akula K-152, Standa Jíša s lodí White Star, Honza Baštýř s vojen-skou lodí, Honza Bejvl se Springe-rem a já s Tonem 12 a rychlostním miničlunem, který jsem málem při první jízdě utopil. Nesmím zapo-menout na mého bratra, který vše točil na kameru.

Úderem deváté jsme sbalili svo-je stroje a rozešli se, ovšem s pev-ným předsevzetím, že se zase ně-kdy příště sejdeme.

Tomáš Blahůtka

VýsledkyLehký tug towing (celkem 14 družstev)1. LoVe Lite (Marek Sobaniec, Jiří Lorenčík)2. Fógli (Michal Hermann, Martin Řehůřek)3. Rumíci (Jan Dolejšek, Pavel Dvořák)

Těžký tug towing (13)1. Parat (Milan Bureš, Luděk Rais)2. LoVe (Marek Sobaniec, Jiří Lorenčík)3. TF 323 (Luděk Rais, Radek Šanda)

Tlačné remorkéry s jednou vrtulí (6)1. TF 323 tlač, Luděk Rais2. Sólo, Jan Dolejšek3. Tlačmen, Michal Hermann

Tlačné remorkéry s více vrtulemi (10)1. ČSPLO II, Robert Jurka2. Dlouhej kouř, Jan Dolejšek3. Fičák, Martin Řehůřek

Chlazení střídavého motoru příčného pohonu rotorem z dmychadla GWS (Sysifos)

Sysifos se střídavými pohony a telemetrií Duplex

Hannibal Ivana Červeného z Pelhřimova na pohon dvěma motory 900 a jeden motor 600 s převodem

I když mám zimu rád, protože nelze dělat nic na domku ani na za-hradě a totéž platí i o chalupě (tedy kromě odhazování sněhu), tak tahle už byla nějaká dlouhá a pudilo mě to na vodu s mými výdobytky, pro-tože úsilí na poli parních pokusů bylo korunováno jistým úspěchem.

Nejprve turbína (RC revue 1 a 2/2011). Nakonec se to nějak roz-jelo, ale pořád jsem nebyl spokojen, takže jsem zase zabudoval do stejné-ho trupu rychloběžný stroj.

Použil jsem stejný kotel, stejný hořák, stejný trup i stejnou lodní vr-tuli a je na čtenářích, aby porovnali snímky lodi na vodě s turbínou a se strojem (a přečetli si moje líčení dějů kolem vývoje plavidla na páru).

Ale od začátku: Po nějaké době jsem strávil nevelký úspěch s použi-tím parní turbíny a usoudil, že bych to celé měl nějak porovnat.

Měl jsem vše potřebné, ale po šuplících, takže jsem to vyhrabal a začal skládat dohromady.

Trup, kotel, stroj, ale musel jsem zhotovit ochlazovač výfukové páry. Moc se mi líbí, jak jsem ho „vykou-sl“, aby se to dalo zabudovat do ne-příliš široké lodi a nezabralo to mís-to jiným potřebným věcem. Pak jsem ještě spájel z měděného plechu lapač mastné vody. Trochu problé-mů bylo s převodem od serva na Stephensonovu regulaci; zase jsem zhotovil úhlový převod, aby servo nemuselo být v kotelně-strojovně

(to se mi neosvědčilo), a na třikrát jsem měnil páku na úhlovém převo-du, protože k přesunutí kulisy Stephensona je potřeba jen asi cen-timetrový pohyb.

Plechové šasi – kotel je přidělaný drátem, ostatní věci jsou snad uchy-cené docela solidně.

Kotel normálně dokáže dát asi jednu atmosféru do běžícího malého strojku (2x 14/22 mm) a taky do té turbíny při zaslepení dvou trysek.

Rychloběžný strojek 2x 16 mm ale je výjimka, točí úplně normálně na-prázdno 1 200 ot./min, a to je spotřeba páry přímo obří – malé rozkročení kli-ky a jsou tu otáčky jako na závodech a hladový stroj polyká oblaka páry.

Vzal jsem svůj otáčkoměr, naťu-kal na displeji číslo 3, což znamená třílistou lodní vrtuli, baterčičku proti snímači a začal měřit. Doma při tla-ku 1,2 atmosféry to ukázalo přes 1 400 ot./min, až jsem se bál o stroj, aby se nerozletěl.

Tedy jakýsi úspěch, samozřejmě jen naprázdno, ale přichystal jsem vše potřebné, nabil vysílačovou i při-jímačovou baterii, nazul boty do pa-su, vzal fotoaparát a vzhůru k vodě.

Je pátek 8. února, po-ledne, hnusná mlha, ale teplota asi 1 °C – a co hlavní, třetina rybníku je volná, jen sem tam kach-ny, které si myslí, že je jdeme krmit. Opět jsem vyvezl ženu do přírody,

rybník na Doksech viděl zkoušky s turbínou a teď s pístovým strojem.

Loď položena do vody, já v gu-movkách do pasu jsem dovážil trup kousky olova, zažehl hořák, instruo-val ženu, co má dělat, a popadl foto-aparát.

Po asi pěti minutách ukázala ru-čička manometru necelou atmosféru a to byl ten správný okamžik. Lodní vrtule o průměru jen 70 mm, ale s větším stoupáním, koupená loni v Rakousku od závodníka Helmuta Pirkera od lodi Albemarle (dvou-šroubový Monitor) se začala točit, trup sebou škubl a loď se rozjela.

No, co mám psát, opravdu je to rychlejší než ta turbína, snad je to vidět i na sním-cích.

Kotel ale nestačil, stej-ně jako v případě turbíny. Při rozjetí stroje 0,9 atmo-sféry a po dvou minutách tlak spadne na 0,5 atmo-sféry, takže na tenhle stroj budu muset vyvinout něco lepšího.

Bohužel letos jsem po-řád „chromej“ s naraže-ným ramenem, a navíc musím dokončit plavidlo na mistrovství světa v Ma-ďarsku, takže si moc na-dějí nedávám – spíš až na podzim, až už nic nebude hrozit.

Nicméně jako srovnání možností stroje a turbíny to snad postačí. Už toho musím nechat, pořád jsem „nabuzenej“ na nějaké zkoušky a srovnávání, a práce stojí…

Jiří Voráček

70 RCR 4/2011

LODĚ

Zdá se to být rychlé

Velký kotel nevyhověl a byl odebrán

Strojek a vykousnutý ochlazovač

Lapač mastné vody a hořák z Baumaxu

Opravdu je to rychlý pohyb, až je snímek mázlý!

Dováženo, čeká se na tlak

Provizorní uchycení hřídele a vrtule od Ra-kušana Pirkera

Rychloběžný stroj v lodi

INZERCE

71RCR 4/2011

Ing. Michal ČernýFoto: autor, Martin Velek,Bruno Heidt

(Pokračování z RC revue 3/2011)

Řešením bylo přišroubování vel-kého víka 20 nerezovými šrouby procházejícími lemem vany. Výška matic nahoře současně vymezuje štěrbinu, v níž je stlačené silikonové pěnové těsnění o průměru 8 mm. Těsnění je k vaně přilepené kyano-akrylátovým lepidlem na hliník, nemusí moc držet, stačí, když se volně nepo-souvá. Konce těsnění jsou slepené silikonovým tme-lem. Malé víko dostalo pro urychlení obsluhy kří-dlové matice.

Netradičně jsou vyře-šené pohyblivé periskopy a antény. Původně byly pevné a držely na dvojité plastové základně vlepené do věže. Horní deska zá-kladny byla zmenšena (slouží jen jako vedení pe-riskopů) a obě sešroubo-vány, do věže je přišrou-bována jen spodní ze zá-kladen. Deska, na níž jsou připevněny periskopy, je dole a vlastní vahou zajíž-dí i s periskopy, anténami, posádkou a vlajkou do vě-že.

Servo vytahování či lé-pe řečeno vytlačování pe-riskopů nebylo možné umístit v běžné poloze, zabíralo by příliš vysoký prostor. Je přilepené oboustrannou lepicí pás-kou zespodu k velkému víku a jeho táhlo, vycházející pod úhlem 45°, těsní gumový vlnovec. Shora je na krytu v zaplavované oblasti pákový převod, který se desky dotýká přes-ně uprostřed a jako vačka ji vytlaču-je nahoru.

Zvenčí ovládaný hlavní vypínač je dvoustupňový, táhlo s pružinou

spojuje dva vypínače dimenzované na 15 A. Nejprve zapne okruh přijí-mače a teprve po něm silové obvo-

dy; vypínání postupuje obráceně. Ve Švýcarsku často používané magne-tem ovládané elektronické spínače přes laminát a tlustý hliníkový plech vany nefungovaly dostatečně spo-lehlivě.

Defi nitivní hřídele pro příčné po-hony z chromové oceli jsou z prů-měru 4 mm, na koncích stočené na soustruhu na 2 mm, aby se na ně da-ly napojit kardany. Podobně táhla

jsou na koncích ztenčená na průměr 2 mm; nejprve byla spojená dílky svorkovnice, později stavěcími kroužky se šroubem. Prohnutá táhla musejí mít ještě jeden bod uložení kromě konců, nesmějí vibrovat. Me-chanismus předních kormidel je ma-zaný silikonovou vazelínou. Korto-vy trysky z hliníku vysoustružil už pro původní ponorku Fritz Honeg-ger, hloubkové kormidlo ale nebylo přesně proti středům trysek, což pů-sobilo značně rušivě. Později kormi-dlo Bruno upravil a současně proti předloze mírně prodloužil a zpevnil výběžek trupu mezi kormidly. Tato část chrání kormidla proti přímému

nárazu zezadu při couvání a současně tvoří místo, za něž se dá model uchopit při přenášení. Směrové stabilizátory na koncích zadního hloubkového sta-bilizátoru jsou odnímatel-né, musejí dovolit vytaže-ní os hloubkových kormi-del a jejich demontáž.

Osvětlení modelu je rozdělené do dvou samo-statně ovládaných okruhů. Maketová polohová svět-

la jsou na věži a na vrcholu směro-vého kormidla vzadu, další světla pro efekt při nočních jízdách jsou nasměrovaná jednak do boků (čtyři kusy na každé straně), dolů a doza-du. Elektrické rozvody pro LED jsou v zaplavovaném trupu většinou volně položené, místy přichycené vázacími pásky nebo suchým zi-pem. Pájené spoje musejí být samo-zřejmě překryté silikonovým tme-lem, jinak dochází k elektrolýze a postupnému ztenčení až přerušení vodičů.

Po osazení většiny vybavení če-kalo Severstal přebroušení trupu, vyztužení některých částí další vrst-

vou laminátu zevnitř, opa-kované tmelení a broušení a nakonec povrchová úprava černým lesklým autolakem, na nějž ještě po nakreslení ponorových stupnic a dalších detailů přišla vrstva matného či-rého laku. Jako poslední byl namontován elektro-nický regulátor sklonu, který pomocí zadního hloubkového kormidla dorovnává vodorovnou polohu trupu.

Vyvažovat se musí pro dva stavy: hladinovou plavbu a ponoření na peri-skopovou hloubku. Obě vyvážení se vzájemně ovlivňují, takže je potřeba postup několikrát opako-vat. Dovážení při pono-ření si vyžádalo vlepení několika plováků do hor-ní části skořepiny trupu a pak již byl Severstal dokončen. Pro jemné

LODĚ

RCR 4/201172

Kompletně vybavený trup, vpravo víko baterií s odvzdušňovací hadičkou

Dovažovací závaží přichycená suchým zipem

Prostřední deska periskopů je upevněná

Pákový převod (vačka) zvedání periskopů Výsledný pohled na vytažené periskopy

Základna periskopů ve věži

I Mi h l Č ý

Severstal

dovažování podle kon-krétní teploty a složení vody na akcích Bruno vtipně používá dílky zá-važí na vyvažování kol aut, které se na připravené plochy upevňují suchým zipem (i když označení suchý zip v místech zapla-vovaných vodou působí trochu nepatřičně).

Ovládání ponorky za-bírá všech osm kanálů vy-sílače Futaba, které jsou k dispozici. Řízený je směr plavby spolu s příč-nými pohony, hloubkové kormidlo vzadu, odděleně oba pohonné moto-ry, ponořování a vynořování i pro-porcionální vyvážení pomocí balast-ních komor. Jeden kanál je rozšířen kodérem, respektive dekodérem Multiprop za přijímačem na osm spínaných funkcí a ty se starají o dva světelné okruhy, vysunování peri-skopů, vysunování předních hloub-kových kormidel, řízení předních kormidel a samostatné ovládání předního a zadního příčného poho-nu. Jediná spínaná funkce zůstala (zatím) volná.

Bruno Heidt se se svým Sever-stalem účastní různých setkání po-norkářů zejména doma ve Švýcar-sku, ale také v Německu a v Ra-kousku. V roce 2009 zaujala jeho ponorka na setkání v Neulengbachu natolik, že si odvezl putovní pohár

za nejhezčí model, i když v tomto případě asi nehrál roli jen vnější vzhled, ale také, a to asi především, technické řešení a funkčnost. To je-

diné, co by snad šlo Severstalu kro-mě záměrně prodloužené zádě vy-tknout, jsou příliš vystupující víka raketových sil na hřbetě, která by u předlohy musela vyčnívat téměř o 20 cm, což je těžko možné. V kaž-dém případě jde o jeden z nejlépe vyřešených funkčních modelů mo-derních ponorek, který se v posled-ních létech objevil.

73RCR 4/2011

LODĚ

Detekce vlhkosti v ponorcePokud je přístup do těsného trupu

ponorky obtížný, většinou se zdroje dobíjejí přes vyvedený konektor a trup se otevírá a odvětrává až po celém provozním dni nebo dokonce po několikadenní akci a návratu do-mů. Když během té doby pronikla do trupu voda, třeba i v malém množ-ství, dokáže vlhkost na vybavení za-nechat škody, takže se hodí průsak vody včas detekovat. Jednoduchou a levnou konstrukci dvou citlivých čidel jsem okoukal od německých kolegů a následně odzkoušel v pra-xi.

Základem prvního čidla je kou-sek měděného neizolovaného insta-lačního drátu (o průměru 1,7 mm ne-

bo větším), který na konci v délce 1 až 2 cm obtočíme papírem a přes papír navineme tenký neizolovaný měděný drát o průměru 0,5 mm nebo tenčí. Závity by neměly být těsně vedle sebe. Vývody zkrátíme, pocí-nujeme, připájíme přívodní lanka a spoje izolujeme smršťovací hadič-kou. Na konci zajistíme papír nepatr-nou kapkou kyanoakrylátového lepi-dla. Velmi důležitý je výběr materiá-lu, nejlépe se osvědčil jemný toaletní papír ve třech vrstvách nebo materiál z tenčí papírové utěrky do kuchyně.

Suché čidlo má odpor mnoha de-sítek MΩ, jakmile se papíru dotkne jediná kapka vody, vsákne do něj a odpor klesne zhruba na 10 kΩ, pří-padně ještě méně – podle množství

solí ve vodě. Výhodou to-hoto čidla jsou malé roz-měry, poměrně rychlé vy-schnutí vody z papíru při odvětrání a jednoduchá výroba. Nevýhodou je otevřenost elektrického obvodu (holý vodič je vol-ně dostupný), zranitelnost, menší životnost (papír ne-lze vyměnit) a vyšší od-por.

Druhé čidlo je z jedno-stranného kuprextitu, tedy materiálu na desky s ploš-nými spoji, samozřejmě bez fotocitlivé vrstvy nebo laku. Vyřízneme dva stej-né díly čtvercového tvaru o hraně asi 15 mm. U jed-noho z krajů ponecháme výstupek široký 2 mm a dlouhý 4 mm pro při-pájení přívodu. Díly položíme mědí na sebe, výstupky na jednu stranu, a uprostřed vyvrtáme 4mm otvor. Pilníkem srazíme všechny rovné hrany a větším vrtákem okraje otvo-ru; měď nesmí dosahovat až k okra-jům. Připájíme přívody a spoje včet-ně celých výstupků izolujeme smrš-ťovací hadičkou. Pak mezi měděné vrstvy položíme kousek papíru, pro-razíme ho v otvoru, provlékneme šroub M4 a desky k sobě pevně stáh-neme. Papír ostřihneme tak, aby zů-stal vyčnívající okraj asi 2 mm.

Destičkové čidlo je větší a prac-nější, zato ale odolnější: Papírová vložka se dá velmi rychle vyměnit při znečištění i místo zdlouhavého vysychání, nehrozí možnost doteku na vodič nebo zkrat a odpor vlhkého čidla se pohybuje kolem 4 kΩ. Opti-

mální je použít šroub i matici z plas-tu, vedou je třeba prodejny GM electronic; kovový se musí po sezo-ně vyměnit.

Oba typy čidel nepotřebují žádné elektronické zesilovače nebo spína-če, stačí je zapojit do série s „blika-cí“ LED jako třeba L-36BID (v na-bídce GES) a na palubní zdroj o na-pětí 6–12 V. Je nutné použít blikací LED, protože ta se může připojit pří-mo na napětí 3–14 V, takže ani zkrat na čidle ji nezničí.

Popsaná indikace není určena k hlídání a „záchraně“ během plav-by, ale má upozornit obsluhu při na-bíjení, že dovnitř pronikla vlhkost, a to dřív, než se zevnitř orosí přišrou-bované kryty z plexiskla. Tento účel plní, a jsou-li čidla na správném mís-tě dole v trupu, zachytí a reagují na každou kapku. Ing. Michal Černý

Bruno Heidt si odnáší první cenu z Neuleng-bachu

V horní části skořepiny jsou vyva-žovací plováky

Technické údaje modelu:Měřítko 1 : 100Délka 186 cmŠířka celkem 29 cmVýška věže 11,5 cmVýtlak při ponoření 29 kgVýtlak při vynoření 27 kg Průměr lodních vrtulí (7 listů) 60 mm

Ve dnech 10.–13. března se na br-něnském výstavišti konal opět po třech létech modelářský veletrh, a to souběžně s veletrhy Pro dítě a Ryba-ření. Výstava byla umístěna v pavilo-nu G1. Někteří z návštěvníků byli poněkud zklamáni nízkým počtem vystavovatelů. Šlo však o první roč-ník a příště může být všechno jinak.

Na veletrh se přihlásilo celkem dvacet vystavovatelů. Kromě fi rem zabývajících se funkční modelařinou zde byly i stánky nabízející statické modely, hračky či nářadí.

Asi nejvíce návštěvníků přijelo z různých koutů Moravy, ale také z východních Čech či Slovenska, což je dáno výhodnou polohou Brna. Po-měrně hojně zde bylo možné za-slechnout i maďarštinu či ruštinu.

V hale nescházel bazén pro lodní modeláře, letová plocha chráněná sí-tí, téměř neustále obležená dětmi s házedly, a prostor pro předvádění modelů kamionů a stavební techniky. Jako nit se téměř po celé délce vý-stavního pavilonu táhla zahradní že-leznice o rozchodu 127 mm. Z té mě-li radost především malí návštěvníci, ale na vlastní kůži jsme si vyzkouše-li, že bez problémů uveze i několik statných chlapů, jejichž hmotnost přesahuje 100 kg.

Rád bych se zastavil u bazénu, který zapůjčila fi rma Mountfi eld. Měl rozměry zhruba 9 x 4,5 x 1,2 m, výška vody byla 90 cm. Organizace provozu lodních modelářů se ujal Miroslav Foltýn. Odměnou lodním modelářům za jejich snahu byl bazén doslova obležený přihlížejícími ná-vštěvníky. Lodních modelů se zde za čtyři výstavní dny vystřídalo mnoho, jako největší zajímavost vyzdvihně-me sobotní návštěvu Ing. Oty Gerži, jenž do Brna přivezl několik svých ponorek. Za zmínku určitě stojí mo-dely německých ponorek XXIII U-2363 v měřítku 1 : 35 nebo typ XXI U-2540 v měřítku 1 : 72. Prvně zmiňovaný model není zatím zcela dokončený. V ponorce je zabudova-ný pneumatický systém využívající

běžné sifonové bombičky, což velmi snižuje náklady na její provoz. Po-norka je dále vybavena dvěma oteví-racími torpédovými komorami a její konstruktér v současnosti vyvíjí dvě funkční elektromagnetická torpéda.

Na veletrhu samozřejmě nechyběl stánek vydavatelství RCR, kde bylo možné kromě časopisů RC revue, RC cars a Robot Revue zakoupit také mnoho plánků a specializovaných zahraničních časopisů. Ve čtvrtek 10. března se na něm uskutečnil slav-nostní křest desek všech tří časopisů

vydavatelství RCR. Zúčastnily se jej známé osobnosti z modelářského světa, které desky pokřtili šumivým vínem.

Pojďme se nyní podívat na zají-mavé produkty, které zde byly k vi-dění, a až na malé výjimky si je moh-li návštěvníci též zakoupit.

Náchodská fi rma ATAS předsta-vila ve svojí expozici třífázový asynchronní motor řízený frekvenč-ním měničem. Motor dosahuje až 22 000 ot./min při výkonu 600 W. Výrobce jej dodává v několika pro-vedeních, která se liší průměrem výstupního hřídele pro různé typy

matic a kleštin. Motor na-jde využití především ve vrtačkách, CNC obrábě-cích strojích a plotrech, k jeho výhodám patří vy-soká zatížitelnost po dlou-hou dobu. Kromě této no-vinky zde byly k vidění i různé další stroje vhod-né pro modelářské použí-

tí, a to především elektrické brusky a pily.

Na stánku fi rmy FLYING STY-RO KIT byla již v prodeji maketa Antonov An-2, jejíž prototyp byl vy-staven na podzimním veletrhu Model Hobby. Model v měřítku 1 : 17 má rozpětí 1 060 mm, délku 755 mm a hmotnost 850 g. K pohonu výrobce doporučuje tříčlánek Li-pol o kapa-citě 1 300 mAh. Velmi zajímavá je cena 3 000 Kč, v níž je zahrnut i stří-davý elektromotor a regulátor. Podle vyjádření fi rmy má model velmi dob-ré a nezáludné letové vlastnosti.

Vystaven zde byl také dvouploš-ník Fatty Sparrow v nové barevné úpravě, jenž by měl být předzvěstí návratu starších modelů do výroby. Brzy se tedy můžeme těšit například na Chubby Lady, Bumble Bee či Sky Beetle v nových atraktivních zbarve-ních a vyloučeno není ani dodávání těchto letadel v RTF sadách včetně 2,4GHz RC soupravy.

Severomoravská fi rma LM MO-DEL se zabývá výrobou modelů le-tadel z EPP. Na brněnském výstavišti představila hned tři nové stroje: Zli-ny 226 a 526 AFS a Corsair XL. Po-lomaketa Zlinu 226 má rozpětí 1 200 mm a hmotnost mezi 550 a 650 g, podle použitého vybavení. K pohonu je doporučen tříčlánek Li-pol o kapa-citě 1 500–2 800 mAh. Ovládány jsou výškovka, křidélka a motor. Zlin 526 AFS má rozpětí 1 020 mm a k je-ho pohonu je doporučen motor AXI 2217/16 a tříčlánek Li-pol o kapacitě 1 800 mAh. Ovládány jsou výškov-ka, křidélka a motor. Corsair XL má rozpětí 1 200 mm a jeho hmotnost se pohybuje mezi 600 a 750 g. K poho-nu je doporučen tříčlánek Li-pol o kapacitě 2 200 mAh. Podle vyjád-ření fi rmy jde o jeden z nejstabilněj-ších a nejlépe ovládaných modelů z kolekce válečných letadel. Modely se standardně dodávají bez povrcho-vé úpravy, ale na přání zákazníka je možné je dodat i nabarvené.

Firma MODELPOINT měla ve své nabídce zajímavou zakrmovací loď Jabo II, určenou především pro rybáře. Model uveze až 2 kg nákladu, sklápění korby zajišťuje šnekový převod. Loď je poháněna dvěma stej-nosměrnými elektromotory velikosti 540, lodní vrtule jsou plně integrová-ny v trupu. Výtlak modelu včetně ba-

RCR 4/201174

PEL-MEL

Ing. Ota Gerža přivezl do Brna několik svých ponorek

Jak-54 se dodává v sadě s RC soupravou

(RC King)

Veletrh Modelář Brno 2011

Na model Fatty Sparrow v novém atraktivním zbarvení se můžeme těšit v průběhu roku (Flying Styro Kit)

terie je přibližně 3,7 kg. Model je do-dáván se speciální RC soupravou s dodahem až 300 m a pro noční po-užití je vybaven pozičními světly.

V minulém čísle RC revue jsme v reportáži z norimberského veletrhu informovali o malých větroních s po-mocným elektromotorem, které v Německu vystavovala fi rma RC Axion. Na stánku Modelpointu byl k vidění takovýto model větroně Discus. Subtilní letounek o rozpětí 550 mm má hmotnost 22 g a dodává se s dvoukanálovou RC soupravou pracující na frekvenci 27 MHz. Do-sah rádia je přibližně 90 m. Pohonný elektromotor je napájen jedním člán-kem Li-pol o kapacitě 140 mAh, le-tový čas se pohybuje okolo dvanácti minut. Cena modelu je přibližně 1 500 Kč.

Internetový obchod RC KÁNĚ na svém stánku nabízel kromě ma-lých vrtulníků především široký sor-timent pohonných NiMH akumulá-torů a článků Eneloop, které zde bylo možné koupit s velmi vý-raznou veletržní slevou.

Ve stánku fi rmy RC KING byly k vidění pře-devším RTF sady vrtulní-ků a malých letadel. Zau-jaly nás malé modely Nine Eagles, konkrétně letadla Jak-54 a P-47 Thunder-bolt. Sady obsahují kromě sestavených, nabarvených a plně osazených modelů také RC soupravu pracují-cí na 2,4 GHz, pohonný jednočlánek Li-pol s kapa-citou 150 mAh a napájecí zdroje pro vysílač. Vysílač je vizuál-ně shodný s typy dodávanými k mo-delům Mini Bee či Funtic, zda jsou kompatibilní, se nám však nepodaři-lo zjistit. Modely mají rozpětí zhruba 400 mm a hmotnost okolo 38 g; zho-toveny jsou z pěnového polystyrenu. Ovládané funkce jsou směrovka, výškovka, křidélka a motor. Velmi zajímavá je také cena těchto letadel, která se pohybuje okolo 2 000 Kč.

Jeden z našich nejvýznamnějších dovozců, fi rma RCM Pelikán, měl na brněnském veletrhu rozsáhlý stánek, v němž bylo k vidění několik novi-nek. Rodinu velkých EPP stíhaček rozšířil F4U Corsair. Model o rozpětí 1 430 mm je poháněn střídavým mo-

torem. Dodává se ve verzích ARF a Kit. ARF verze je kompletně vyba-vena servy, motorem, regulátorem a elektrickým zatahovacím podvoz-kem. K pohonu je doporučen čtyřčlá-nek Li-pol o minimální kapacitě 2 500 mAh. Jak-55 má rozpětí 2 200 mm a k jeho pohonu je určen výkonný střídavý elektromotor nebo benzinový motor 50–60 cm3. Hmot-nost modelu může podle vybavení dosahovat až 6 500 g. Pro napájení elektrické verze je doporučeno 10– –12 článků Li-pol. Tato nádherná po-lomaketa stojí 18 990 Kč. Polomake-ta FW-190 má rozpětí 1 780 mm a je určena pro pohon benzinovým moto-rem 40–50 cm3. Ovládána jsou kři-délka, směrovka, výškovka, klapky, otáčky motoru a zatahovací podvo-zek. Hmotnost modelu je 4 800 g. AT-6 Texan o rozpětí 1 830 mm po-hání buď dvoudobý motor 15 cm3, nebo čtyřdobý 20–30 cm3. Model je klasické konstrukce s laminátovými díly, potažen je nažehlovací fólií

Oracover. Piper Cub EP o rozpětí 1 830 mm je klasické konstrukce s potahem z nažehlovací fólie. Model je dodáván z 90 % sestavený, takže jeho uvedení do letuschopného stavu

by nemělo zabrat příliš mnoho času. Hmotnost modelu je okolo 2 kg, po-dle použitého vybavení.

Z elektroniky nás zaujal nový pro-gramátor serv Hitec HFP-25, který nahrazuje starší typ HFP-20. Zaříze-ní je určeno k programování digitál-ních serv Hitec série HS-5 až HS-7. Tříkanálová volantová RC souprava Hitec Aggressor 3DS 2,4 GHz je ur-čena pro ovládání modelů rychlých

člunů a aut. Souprava pra-cuje se systémem přenosu DSSS (Direct Sequence Spread Spectrum) a dodá-vá se v sadě s přijímačem Atom 3. Cena této sady je 1 990 Kč.

Firma REICHARD MODELSPORT vysta-vovala několik novinek z vlastní produkce. Začně-me třeba modelem Luky, který se dodává ve verzích Sport a Termik. Jde o elek-trovětroň o rozpětí 4, re-

spektive 4,4 m. Modely se dodávají s laminátovým trupem a polystyre-novým křídlem potaženým kvalitní vybíranou balzou. Křídlo a ocasní plochy jsou potaženy Oracoverem. K pohonu modelů jsou doporučeny motory o výkonu 1 000 W a šesti-článkové Li-pol akumulátory. I přes jejich značnou velikost prý není pro-blém startovat hodem z ruky. Řízeny jsou směrovka, výškovka, vztlakové klapky, křidélka a motor.

Další novinkou je model F5J/ /RCEK s názvem Maxx. Trup této dvoumetrovky tvoří uhlíková gondo-la a trubka. Křídlo je z pěnového po-lystyrenu potaženého balzou. Ovlá-dány jsou výškovka, směrovka, otáč-ky motoru, křidélka a vztlakové klap-ky. K pohonu je doporučen motor AXI 2208 a dvoučlánek Li-pol. Mo-del vyniká pronikavostí proti větru. EPP samokřídlo Sagita prošlo inova-cí, která spočívá v jeho osazení lev-ným střídavým motorem a trupem, do něhož se vkládá pohonný tříčlá-nek Li-pol. Trup zajišťuje ochranu pro serva a baterie a také velmi usnadňuje start modelu. Kladem je nízká pořizovací cena samotného le-tadla i potřebného vybavení.

Brněnská fi rma SAGITTA, která se zabývá optikou, vystavovala lupy, které se dají velmi dobře použít v modelářství. Viděli jsme zde lupy všech rozměrů, od malých ručních přes speciální čelové až po stojanové s vlastním osvětlením.

Luděk Jirák

75RCR 4/2011

PEL-MEL

Focke-Wulf FW 190 na stánku RCM Pelikán

Zlin 226 od fi rmy LM model

Stánek Reichard modelsport zdobil čtyřmetrový elektrovětroň Luky sport

Model větroně Discus má směrovku ovláda-nou elektromagnetem (Modelpoint)

Nový programátor digitálních serv Hitec HFP-25

76

VAŠÍM OBJEKTIVEM

RCR 4/2011

▼ Krásnou repliku historického motorového modelu Hornet si postavil dr. Karel Slupský z Plzně

▲ Model větroně VSO-10 postavil a létá Ondra Krucký. Pečli-vá práce přinesla nevšední letové vlastnosti. Letoun má rozpětí 3 100 mm, hmotnost 3 000 g a s motorem AXI 2826/12 stoupá až 10 m/s. (Foto Čestmír Vaněk, Libochovice)

▲ Dnes už historický snímek ze zalétá-vání UL větroně Benjo I, který byl v ro-ce 2007 upraven na elektrolet Ing. Ju-rajem Tinkou z Příbora. Pohonná baterie sestávala celkem ze 143 článků Li-ion spájených do sady 13s11p 41,6 V / 14,3 Ah, maximální odběr byl nastaven regulátorem na cca 310 A. Celá pohonná jednotka, tedy baterie a motor, měla hmotnost zhruba 14 kg.◄ Maketa tohoto elektroletu, kterou postavil František Černý z Opavy, má rozpětí 1 600 mm, hmotnost 420 g a je poháněna motorem AXI napájeným dvěma články Li-ion. Maketová vrtule je slepená ze 6 plátků jasanu.

▲ Letošní zima byla opravdu velmi dlouhá, a tak není divu, že mnozí modeláři ne-vydrželi za pecí. J. Kamínek, J. Holý, J. Možný a J. Musil při ,, Akci lyže“ na letišti LMK Babice.

▼ Akrobat Katana Jaromíra Páče z Ostrožské Lhoty má rozpětí i délku 2 m a hmotnost 6,5 kg. K pohonu slouží motor MVVS 45 IRS, lyže jsou z duralového plechu. Model létá skvěle.

▼ Model Botali P.A.M. A Jiřího Gwuźdźe z Havířova-Podlesí má rozpětí 750 mm, hmotnost 210 g a je poháněn motorem převinutým z CD mecha-niky. Konstrukce je celobalzová, potah z Litespanu.

77RCR 4/2011

VAŠÍM OBJEKTIVEM

▼ Katamaran Ezza Michala Lacka z Levic má délku 750 mm a hmotnost bez baterie 995 g. Je poháněn motorem Typhoon T500 s regulátorem Turnigy 120 A Marine.

▼ Ještě jednou Jiří Gwuźdź. Celobalzový Nieuport XI v měřítku 1:6, pota-žený obarveným Vliesem, má rozpětí 1 250 m, hmotnost 1 200 g a je pohá-něn motorem BL 28/10 s baterií 2x 3s 1 100 mAh.

▲ Opravdu krásný snímek modelářského aerovleku se povedl na loň-ském Nesvačilském podívání Jardovi Suchomelovi

▲ Mladý Marek Plichta z Turnova je již několik let naší velkou na-dějí v akrobatickém létání. Letos se stal s halovým speciálem Extra 300, vyráběným Martinerm Müllerem z Německa, i mistrem České republiky pro rok 2011 v kategorii F6B (Aeromuzikál).

▲ Cessnu 400 Corwalis od fi rmy Hype si zložil a lieta 13ročný Matúš Knap z Piešťan. Rozpätie modelu je 1 450 mm a hmotnosť 950 g. Lietadlo má funkčné klapky a pozičné svetlá s blikačkami a pristávacím refl ekto-rom. S trojčlánkom Li-pol lieta 12 minút s 3minutovou rezervou. Lety sú veľmi realistické. Model zalieta aj všetky prvky základnej akrobacie. Veľmi pôsobivé sú prelety na chrbte vo výške pod 1 m.

▼ Fokker E.III Lukáše Rady o rozpětí 3,2 m a hmotnosti 14,7 kg je poháněn moto-rem AXI 5360 s baterií Li-pol 5 Ah

▼ Jan Hofman z Velké Bystřice patří k našim špičkovým akrobatům. V loňské se-zoně létal s třímetrovými modely Yak-55 a Katana

78 RCR 4/2011

MODELÁŘMODELÁŘMiloš Vaňouch

Korunovační 16, Praha 7Tel.: 233 378 679

Funkční modelařina pro všechny,

plastikové modelyOtevřeno: Po - Pá 9.00 - 18.00

www.modelar-vanouch.cz

Prodej, servis a bazar RC model letadel, vrtulník ,

aut, lodí a p íslušenství

www.utm.cz

Lipanská 1737, 250 82 Úvaly246 082 260, 602 141 121

ZDE MŮŽE BÝT I VÁŠ INZERÁT

POHODALETJan Dvořák

Čechova 44 594 01 Velké Meziříčí

tel. 566 523 397; 775 994 441www.pohodalet.cz /info@pohodalet.cz

NOVINKY:NOVINKY:

uhlíkové vrtule, uhlíkové vrtule, vrtulové matice, vrtulové matice,

laminátové kužele na kleštinu laminátové kužele na kleštinu a třílistou vrtulia třílistou vrtuli

Laminátové a uhlíkové kuželyod ø 60 mm do140 mm

Duralové kužely / klasik / turboNa sklopné vrtule i pevné vrtule

Od ø 30 mm do 50 mm

ModelářstvíTeplice

- nejlepší nabídka na Severu Čech- AKCE slevy 10–40 %- digitální serva od 200,-- HS-85MG – 570,-- levné combo sety do letadel i aut- měření, výpočet pohonů letadel

S E R V I S – B A Z A R Teplice, U Červeného kostela 36/17

tel. 775 756 879

modelá ské pot ebyPoděbradova 225, 506 01 JIČÍN

Tel.: +420 603 552 512E-mail: avantircm@seznam.cz

www.avantircm.cz

Prodejní doba: Po: 13,00 – 17,00Út – Pá 8,30 – 11,30 13,00 – 17,00; So 8,30 – 11,30

Vše děláme pro vaši spokojenost !

Sezona začala a zde je vše, co Sezona začala a zde je vše, co potřebujete:potřebujete:

www.avantircm.czwww.avantircm.cz24 hodin denně E-shop 24 hodin denně E-shop

+ naše prodejna:+ naše prodejna:na internetové objednávky je 5% sleva na internetové objednávky je 5% sleva

Máme zákaznické karty!Máme zákaznické karty!Informace viz web. stránky!!!Informace viz web. stránky!!!

9 Nový vrtulník Voyager GSR 260 fi rmy JR Propo s novým benzinovým motorem Zeonah 26 ccm. Cena 1 599 €. Info: e-mail sklep@modelemax.pl

10 KOUPIM STRIBRNE CETO. ZA PRI-PADNE NABIDKY PREDEM DEKUJI! VLADA, tel. 604 847 149, 773 509 54711 koupim knihu Letecky sport – Proc a jak jsem si postavil Nebeskou blechu od autora HENRI MIGNETA. R. Dvorak, Zvolenska 918, 386 01 Strakonice12 koupim knihu od HENRI MIGNETA Le-tecky sport, Proc a jak jsem si postavil NE-BESKOU BLECHU. R. DVORAK Zvolen-ska 918, 386 01 STRAKONICE13 koupim detonacni motory JENA ve slusnem stavu. Prosim nabidnete. TEL. 607 780 10714 koupim motory JENA, RADUGA, MVVS 2.5 D7 v slusn…Tel. 607 780 107

15 VYMENIM STARE MODELARSKE MOTORY ZA RC SOUPRAVU TONOX NEBO GAMA. KOUPIM STRIBRNE CE-TO. ZA PRIPADNE NABIDKY PREDEM DEKUJI! VLADA, tel. 604 847 149, 773 509 54716 shanim planky na lode Borodino a Ok-tabrskaja Revolucija (drive Gangut) a Auro-ra, nabizim vymenu za jine planky. dekuji za nabidky. sms 737 864 382

RCR 4/2011 77

MODELÁŘI SOBĚ

RC revue 4/2011 - soukromá inzerce

Jméno

Adresa

Nabídka(patřičné políčko zaškrtněte)

Podpis

PSČ

RůznéPoptávka

Rubriku Modeláři sobě nelze využí-vat k prodeji zboží koupeného či zhoto-veného ke komerčním účelům ani k na-bídce služeb atp. K tomu slouží inzerce plošná.

Jak podávat řádkovou inzerci pí-semně? Vyplňte originál připojeného kuponu a zašlete jej nalepený na kore-spondenčním lístku nebo v obálce na ad-resu: RC revue, Ba ranova 31, 130 00 Praha 3. Do „žebříčku“ na kuponu na-pište text inzerátu tak, aby vždy jeden znak (písmeno, interpunkční znaménko, mezera mezi slovy) byl v jednom poli. Součástí textu v žebříčku musí být i vaše adresa nebo telefonní či e-mailové spoje-ní. Redakce spojení inzerenta a zájemce nezajišťuje. Pište čitelně, nejlépe hůlko-vým písmem. Za chyby vzniklé přepiso-

váním nečitelného textu redakce neod-povídá.

Podávání řádkové inzerce mo-bilním telefonem formou SMS. Zpráva musí mít následující formu: X/mezera/RCR/mezera/vlastní text inzerátu. Včet-ně kódu X RCR v úvodu může obsaho-vat nejvýše 160 znaků. Text formulujte s ohledem na to, že neprochází redakční korekturou! Nepoužívejte diakritiku! Zprávu odešlete na číslo 900 30 20. Cena za SMS je 20 Kč. Službu technicky za-jišťuje Fincom – Materna Communicati-on, a. s.

Váš inzerát bude zařazen do nejbliž-šího čísla, redakce si však vyhrazuje možnost jeho přesunutí, pokud množství inzerátů přesáhne plánovaný rozsah in-zertní rubriky.

Další soukromou inzerci najdete na internetových stránkách

www.rcrevue.cz

PRODEJ

RŮZNÉ

MODELÁŘI SOBĚ

KOUPĚ

E. Krásnohorské 3779 00 Olomouc-Hodolany

tel./fax: 585 228 544e-mail: satria@telecom.cz

Otevřeno: Po–Pá 9–12, 13–18 So 9–12

nová řada motorů

Basic 28xx

Modelářský obchod MODELEMAX, leader polského trhu, hledá dodavatele, dovozce a výrobce modelářských potřeb. Máte-li zájem o spolupráci, navštivte naše webové stránky

www.modelemax.pl, nebo přijeďte do sídla fi rmy. Sídlíme pouhých 30 km od Harrachova!

Max Sp. z o. o., ul. Okopowa 6A, 58-500 Jelenia Góra, Polskowww.modelemax.pl email: sklep@modelemax.pl

1 Polomak. Taube + mot. ASP 50 4T + 5x servo, 2 100 mm, cena 3 200 Kč; létaný Edge 540, 2 330 mm, na mot. 60–80 ccm, 6x Gr. 5077, 1x Gr. 508, 1x HS-700BB, cena 4 700 Kč. Mot. ZG-38, naběh. 21 h + 2x tlum. výf. + tlum. sání + 2x mot. lože + 2 ks vrtule, cena 3 000 Kč. Tel. 602 935 8102 Kompletně vybavený akrobat Edge, rozp. 3 m, motor ZDZ 160; nová serva JR 8411 DS; 3W boxer motor 150; výprodej širokého sortimentu pro RC modely, seznam na požádání zašlu – vše levně, končím se stavbou RC modelů. E-mail modelair@email.cz3 ASP 180, čtyřtakt, nový + výfuk; reguláto-ry Spin 44 + 77 – nové; modelářský materiál, balza, překližka – nejraději v celku! Zajíma-vá cena! V týdnu do 18 hod. SMS, později možné volat, víkend možné kdykoliv. Tel. 721 081 2624 El. hornopl. osaz., r. 1 m (RC revue 1, 2/2009); cvič. el. akrobat, r. 1 m; el. kabin. hornopl., rozp. 1,2 m, nový; el. histor. model Flamingo, r. 1,4 m; př. Rex 4, 35 MHz; Rex 5 MPD, 35 MHz. J. Mrhal, Na Sekyře 2006, 269 01 Rakovník, tel. 776 760 8855 PRODAM STARSI VYSILAC MC-10 35 MhZ V DOBREM STAVU. CENA: 1 000 KC. TEL. 739 208 0656 piper cub elektra, serva, Krid… Tel. 722 917 9017 prodam nevyuzity hotliner BLAZE EP, kompletne osazen, s novou lipol baterii G3 2 600 mAh, super ero, letel 2x, bez skraban-ce, 2 900 kc. Brno, tel. 722 917 9018 Prodam pocitacovou soupravu Futaba FX-14 35 MH a 8 prijimacu 4- az 6kanalu. Vse 78. kan. Cesky navod, baterie, nab. ka-bel. Vse 3 000 Kc. Tel. 603 555 796

RCR - Radio Control Revue modelářský měsíčník ročník XII, č. 4, duben 2011 Vyšlo v nákladu 13 800 ks

Vydavatel: RCR, s. r. o., Baranova 31, 130 00 Praha 3Adresa redakce: RC revue, Baranova 31, 130 00 Praha 3; tel.: 222 723 388, fax: 222 221 543; e-mail: redakce@rcrevue.cz; www.rcrevue.czNávštěvy v redakci: úterý 15.00–19.00 hŠéfredaktor: Tomáš Sládek (tel.: 222 221 557, 777 936 490; e-mail: sladek@rcrevue.cz)Redaktor: Jaroslav Kroufek (tel.: 312 520 541)Manažér redakce: Oldřich Novotný (tel.: 777 597 553; e-mail: manager@rcrevue.cz)Administrace a předplatné: Mgr. Dana Trněná (tel.: 222 723 388, 774 777 794; e-mail: predplatne@rcrevue.cz)Distribuce a plošná inzerce: Dagmar Motyčková (tel.: 222 221 543, 774 777 794; e-mail: inzerce@rcrevue.cz)Zlom a předtisková příprava: Jiří Rumíšek (tel.: 222 723 390, 777 936 490; e-mail: rumisek@rcrevue.cz)Tiskne: Východočeská tiskárna, spol. s r. o.Distribuce: Modelářské prodejny, První novinová společnost, a. s.Předplatné: na 12 měsíců 792 Kč, na 6 měsíců 396 Kč. Zašlete poukázkou typu C na adresu: Redakce RC revue, Baranova 31, 130 00 Praha 3. Do zprávy na ústřižku pro příjemce napište, od kterého čísla časopis objednáváte. (Časopis lze předplatit od kteréhokoliv měsíce v roce. Stejným způsobem si může-te objednat i starší čísla.) Celoroční předplatitelé získávají Kartu předplatitele RC revue, která jim umožní získat některé slevy ve vybraných modelářských prodejnách.

Předplatné pro Slovensko na 12 měsíců 36 €, na 6 měsíců 18 €. Zašlete objednávku poštou na adresu: RCR s. r. o., Baranova 31, 130 00 Praha 3, ČR, faxem na tel. č. +420 222 221 546, e-mailem na predplatne@rcrevue.cz; objednávkový formulář je i na www.rcrevue.cz. Příslušnou částku poukažte převodem nebo poštovní poukázkou typu U na účet 4005363781/7500, konstatní symbol 0308, variabilní symbol 654321, adresát RCR s. r. o. Baranova 31, 130 00 Praha 3, referenční číslo 13815470. Při platbě z účtu nezapomeňte zaslat své číslo účtu, aby platbu bylo možné identifi kovat. Předplatné na pokyn vydavatele rozesílá SLOVENSKÁ POŠTA, a. s., Uzbecká 4, P.O.BOX 164, 820 14 Bratislava 214.Foreign subscription orders: are to be despatched to Editor´s Offi ce RC revue, Baranova 31, 130 00 Praha 3, Czech Republic, by means of a Bank cheque. One issue cost 7,50 €, annual subscription 90 € including p.& p. by surface mail.Distribúciu pre SR zabezpečuje: PressMedia, spol. s r. o., Liběšická 1709, 155 00 Praha 5, ve spolupráci s Mediaprint-Kapa, Pressegrosso, a. s., Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel.: +421 249 498 112-3Sprzedaż i dystrybucja miesiecznika RC revue na terenie Polski prowadzi fi rma KAL-POL. Adres: Skladnica Modelarska, 02-362 Warszawa, ul. Bitwy Warszawskej 1920 r. Nr. 6; tel.: +48 22 8220277, +48 22 8223818; fax: +48 22 6687332, www.modelarnia.plVelkoodběratelé a prodejci si mohou časopis objednat na adrese: RC revue, Baranova 31, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 723 388Registrace MK ČR E-10439 ISSN 1213-130XRedakcí nevyžádané příspěvky se nevracejíTitulní snímek: Ing. Michal Černý© RCR - Radio Control RevueCena výtisku 79 Kč ● Slovensko 3,60 € ● Polsko 14 zł

Alfa computers str. 79Astra, s. s r. o. III. obálkaABF str. 15Avanti str. 78BEL str. 78DSYS str. 57BP Service str. 57e-Motors str. 57Hořejší model str. 23Houška modelář str. 57IMI Nitra str. 57Intertrans str. 79JETI model str. 23JINO str. 53Kostka modelcentrum str. 78Krill Aircraft II. obálkaMega motor str. 57Mejzlík modellbau str. 27Modelemax str. 79Modelář Vaňouch str. 78Modelářství Teplice str. 78Modelhobby str. 53MVVS str. 27MZK Servis str. 27OD Vágner str. 78Pe+Ka str. 78Pohodalet str. 78Potensky str. 78PowerBox Systems str. 53PV model str. 57RCking.cz str. 27RCking.eu str. 78RCM Pelikán IV. obálkaRCM vos str. 53RC Heaven str. 78RC servis str. 79RCshop.eu str. 78Reichard modelsport str. 7Satria str. 79Tatramodel str. 78ÚTM Pavel Krob str. 78Vladyka str. 79VR technik str. 78Výstava Tempo str. 53

V tomto čísle inzerují:

80

TIRÁŽ

RCR 4/2011

Modře jsou vytištěny prodejny, kde obdr-žíte všechna dosud vyšlá čísla. Získat je rovněž můžete, pokud zašlete poštovní poukázkou typu C příslušnou částku na adresu: RC revue, Baranova 31, 130 00 Praha 3. Částka za jedno číslo je 49 Kč / 2,20 € (od č. 9/2005 59 Kč / 2,70 €; od č. 11/2007 69 Kč / 3 €), do zprávy pro pří-jemce uveďte, o která čísla máte zájem.

ČESKÁ REPUBLIKA

BENEŠOV ● Classic models, Dvořákova 2118BLATNÁ● BP-Service, Spálená 440BRNO● City Paper, Česká 16/18● MP H. Zapletalová, Veveří 109 ● Reichard Modelsport, Palackého 134a● Železářství Barták, Táborská 224● RC market, Pálavské nám. 11● RC modely, Palackého tř. 48● Prodejna modelů, Mojmírovo n. 27BŘECLAV● Spektrum, Husova 3015ČESKÁ LÍPA● OK model, Nám. T.G.M. 200● RC shop Montičky, Masná 1407ČESKÉ BUDĚJOVICE ● Kontakt Elektronik, Nová 17● Modelcentrum ČB, Nádražní 118/6● Hobby model, Žižkova 12DĚČÍN● RC Modelář Hájek, Labská 267/38DOMAŽLICE ● Sladký-modelář, Nám. míru 40FRÝDEK-MÍSTEK ● Žižamodelář, Příborská 130, ChleboviceHLINSKO V ČECHÁCH● Rudolf Hiesbök, Husova 144HODONÍN● Fogt Modellsport, Masarykovo n. 26HRADEC KRÁLOVÉ● JINO, Na Drahách 740/3a● Š-Hobby, S. K. Neumanna 281HULÍN● RM Hobby, Partyzánská 622CHODOVÁ PLANÁ● Meister –Modellbau, Slovany 462CHOTĚBOŘ● Rezler, Jabloňová 227JABLONEC N. NISOU● A-partner, Pražská 16JIČÍN● Avanti, Poděbradova 225

● RC Modely Jičín, Holín 42JIHLAVA● Kostka Modelcentrum, Žižkova 102JIRKOV U CHOMUTOVA● MP Kocourek, Hrnčířská 194KARLOVY VARY● Zdeněk Smieško, Nad Dvorem 1KLATOVY● Modelář-Šos, Kollárova 400KOLÍN● RC modely Novotný, M. Alše 264KUTNÁ HORA● RC modely-PH, Václavské n. 254LIBEREC● Pe+Ka, Na humnech 844● RAMON Com., Tanvaldská 40LOUNY● Karmar Model, Vrchlického 883MĚLNÍK● Mladý modelář, Pražská 2596OLOMOUC● Satria, E. Krásnohorské 3● Modelář, Polská 22● Helimodels, Přerovská 688/62a● Slot Car s.r.o., OlympieORLOVÁ-LUTYNĚ● Modelář Scholz, Masarykova tř. 1017OSTRAVA ● SCZ modelpark, Chopinova 5● Slot Car s.r.o., Shopping park● Pavel Vít - PV model, Nádražní 410/171PARDUBICE● RCM v.o.s., J. Zajíce 983PLZEŇ ● Elektro Komárkovi, Slovanské údolí 31● EsoTop, Klatovská 115● Model Fun, J. J. Ryby 66● Modelářské potřeby Jarý, Na Roudné 25● ZM model, Koterovská 39PRAHA● Krakatit, 1, Jungmannova 14● Planografie, 2, Bělehradská 73● Auto Jarov – čerpací stanice, 3, Osiková 2● Polena models, 5, Otínská 1022/44● HVP modell, 5, Pod Žvahovem 73/74 (ve dvoře)● RC servis, 6, Letecká 666● Modelář – Vaňouch, 7, Korunovační 16● Houška Modelář, 8, Křižíkova 62● e-obchod.com, 9, NC Rajská zahrada● Juniormodel, 9, Litvínovská 291/46● Lestr models, 9, Kolbenova 11● RC shop.EU, 4, Ohradní 1357/41● RC modely, 4, Štětkova 20

● SCZ modelpark, 10-Uhříněves, Fr. Diviše 105 ● ÚTM, P. Krob, Úvaly, Husova 77PŘÍBRAM● Veselý letecký modelář, Březnická 85RYCHNOV NAD KNĚŽNOU● RC modely BZUK, Dlouhá ves 41SEDLČANY● Dřevocentrum, 28. října 8SEMILY● RC Modely, Ke stadionu 196SVITAVY● Modelář, Gorkého 61ŠEBROV● JR Models, Šebrov 113ŠUMPERK● Šumperský Modelář, Masarykovo nám. 1267/20TELČ● Petr Šilhavý, nám. Zachariáše 51TEPLICE● Modelářství – Teplice U Červeného kostela 36/17TŘEBÍČ● MD plus, Kosmákova 1166/55UHERSKÉ HRADIŠTĚ● PK modelář, Na splávku 182ÚSTÍ N. LABEM● VR technik, Žižkova 343ÚSTÍ N. ORLICÍ● Š-Model-Hobby, Třebovská 1VESELÍ N. MORAVOU● Černý Ladislav, Masarykova 534VYŠKOV● BIKE PRO, nám. Obránců míru 4ZLÍN● ESKO, Prlovská 2490● MG model, Voženílkova 55/62GES-ELECTRONICS● Brno, Křenová 29● Hradec Králové, Habrmanova 14● Ostrava, 28. října 273● Plzeň, Studentská 55a● Praha 1, Myslíkova 31PECKA-MODELÁŘ ● P-1, Karoliny Světlé 3● P-1, Zlatnická● P-6, OC Šestka● Průhonice, OC HypernovaMPM, SPOL. S R. O.● Havířov-Podlesí, Šrámkova 1379● Most, Šeříkova, blok 529/1054● Olomouc, OD, 28. října 7● Tábor, OD Dvořák, Tř. 9. května 2886● Vrchlabí, Krkonošská 22● Znojmo, Dolní Česká 37/384

MODELPOINT.cz● Hradec Králové, Hypermarket TESCO, Rašínova tř. 1669● Jihlava, Hypermarket TESCO, Brněnská 4971/74● Kladno, Hypermarket TESCO, Americká 2777● Kolín, Kolín světelná, Legerova 277● Opava, OC Silesia, Těšínská 2914/44● Ústí n. Labem, Hypermarket TESCO, Havířská 17/352● Zlín 4, CENTRO ZLÍN, 3. května 1170

SLOVENSKÁREPUBLIKA

BRATISLAVA ● Modelhobby, Robotnícka 3● Pecka-modelár, Avion Shopping Park, Ivanská cesta 16● Oxford Bookshop, Laurinská 9MARTIN ● KOŠŤAN-model, Záturčianská 47NITRA● PEMI MODEL, Pieskova 16● SAPEKO, Štefánikova 50NOVÉ ZÁMKY● ELCOM, M. R. Štefánika 91NOVÉ MESTO nad VÁHOM● Plast servis, Sasinkova 19PIEŠŤANY● Modelhobby, Vajanského 58POPRAD● HT model, Na letisko 49POVAŽSKÁ BYSTRICA● UDO SK s.r.o., Nemocničná 986ROŽŇAVA● Modelár, Kóšu-Shoppera 2223/15STARÁ TURÁ● Probe, Dom Služieb, SNP 41TRNAVA● Funmodels, Okružná 6ŽILINA● Tatramodel, Pod Hradiskom 50

POLSKÁREPUBLIKA

JELENIA GÓRA● Modelemax.pl, Ul. Okopowa 6aKRAKÓW● Składnica Modelarska, ul. Dwernickiego 7POZNAŃ ● Składnica Modelarska, Łukaszewicza 16WARSZAWA ● Składnica Modelarska, ul. Bitwy Warszawskiej 1920 r. Nr 6

Prodejny, kde získáte RC revue za sníženou cenu