+ All Categories
Home > Documents > Report č. 2

Report č. 2

Date post: 29-Mar-2016
Category:
Upload: vecer-s-ombudsmanem
View: 227 times
Download: 1 times
Share this document with a friend
Description:
Metodika sociálního divadla
7
OMBUDSMANEM Tento projekt je realizován za nanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací odpovídá výlučně autor. Publikace nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem. Metodika sociálního divadla, která bude využita v každé častněné zemi Centrum vzdělávání občanů, Polsko
Transcript

OMBUDSMANEM

Tento projekt je realizován za fi nanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací odpovídá výlučně autor. Publikace nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

Metodika sociálního divadla,která bude využita v každé

zúčastněné zemi

Centrum vzdělávání občanů, Polsko

2

Shrnutí

Hlavním cílem předkládané zprávy je představit metodu sociálního divadla a osvědčené postupy jejího vyu-žití, a to jako zdroj inspirace i praktických poznatků pro projekt „Večer s ombudsmanem“.

Zpráva obsahuje prezentaci nápadu, techniky a výhody metody sociálního divadla, dále analýzu potenciálu metody sociálního divadla v oblasti aktivního občanství se zaměřením na základní práva a popis realizova-ných projektů založených na metodě sociálního divadla a zabývajících se základními lidskými právy.

V závěru zpráva konstatuje, že metoda sociálního divadla může mimo jiné podporovat vzdělávání a zvyšo-vat povědomí v boji za ochranu lidských práv. Mnohé příklady dokazují, že v praxi byl potenciál dramatické výchovy rozpoznán, a to nejen jako dostupnější a efektivnější způsob předávání informací, ale zejména jako prostředek, jak motivovat občany k větší aktivitě.

Charakteristika dramatické výchovy1

Základní vlastností dramatické výchovy je ztvárňování různých rolí. Účastníci tak mohou sledovat i sami zakoušet reakce vycházející z osobních zkušeností i reakce vyplývající z dané role. Mají možnost poznat obecnější kontext v širších souvislostech a v jeho rámci pak analyzovat samotný problém, dále pojmenovat související emoce, lépe porozumět sami sobě i ostatním a osvojit si nové způsoby jednání i nové dovednosti. Účinnost dramatické výchovy vychází ze zapojení myšlení, pocitů a emocí. Podstatou dramatu je identifi-kace se ztvárňovanou postavou v rámci improvizace. Improvizace využívaná v dramatu umožňuje zakusit určitý prožitek v bezpečných podmínkách, v rámci ztvárňované role, bez skutečných důsledků, které by jinak daná činnost měla, avšak s možností učinit tak určité závěry.

Cílem aplikovaného dramatu je využít potenciál divadelních cvičení a technik k dosažení požadovaných vzdělávacích a sociálních změn.

Drama vytváří učební situaci prostřednictvím zapojení účastníků na třech úrovních: tělesné (pohyb těla v průběhu improvizace), citové (emocionální ponoření do dané role), intelektuální (shrnutí a diskuse po dokončení improvizace).

Dramatická výchova se využívá v oblasti vzdělávání jako metoda výuky/učení prostřednictvím improvizo-vaných činností v rámci určitých rolí. Principem je uvést účastníky do konfliktních situací, aby se pokusili nalézt odpověď na uvedené problémy – to vše pomocí divadelních technik. Díky využití divadelních pro-středků (například gest, pohybu, mimiky, intonace, dramatického napětí) mohou účastníci sami získat zna-losti a dovednosti a osvojit si určité životní postoje. Hlavním cílem kurzu je, aby účastníci objevili pravdu o sobě samých i o ostatních a aby poznali realitu, a to jako výsledek tvůrčí činnosti v rámci fiktivních situací. Ztvárňovaná role chrání účastníky před přímým vystavením se realitě, zároveň však umožňuje získat zkuše-nosti „bezbolestně“, tedy bez skutečných důsledků konkrétního rozhodnutí, což by v reálném životě nebylo možné.2

Výhody dramatické výchovyZ výsledků mezinárodního výzkumu zabývajícího se dramatickou výchovou a probíhajícího v letech 2008– 2011, jehož se v rámci projektu DICE (Drama Improves Lisbon Keys Competences in Education) zúčastnilo přes 4500 osob z 12 zemí, vyplývá, že činnosti prováděné s využitím dramatu posilují sociální sou-držnost, aktivní občanství, mezikulturní dialog a rovnost mezi pohlavími. Dále mají pozitivní vliv na rozvoj

1 Text převzat ze stránek organizace STOP-KLATKA: http://stop-klatka.org.pl/2 http://www.drama.edu.pl/drama-metoda.php

3

kreativity, porozumění problematice lidských práv a respekt k demokracii. Získané prožitky rovněž učí tole-ranci a respektu k odlišným lidem i kulturám a podporují pocit sounáležitosti s Evropským společenstvím.

Prostřednictvím jedinečného způsobu práce pomáhá drama utvářet sociální a intelektuální dovednosti účastníků, například schopnost týmové práce a spolupráce, efektivní komunikační dovednosti a empatii. Účastníci mohou pozorovat emoce, problémové situace a jejich řešení a rozvíjet svou schopnost porozumět postojům a chování druhých. Jednou ze základních funkcí dramatu je představit motivy a důsledky určitého chování, analyzovat dané postoje a zvyšovat povědomí o mezilidských vztazích.

Velkou výhodou dramatu je, že účastníkům umožňuje vnímat tzv. alternativní možnost, s důrazem na jejich identitu a efektivitu: „Ano, můžu se chovat jinak, když budu chtít. Záleží na mně, jak se na mě dívá okolí, jak se mnou lidé mluví i jak se mnou jednají.“ Díky přenosu činností do fiktivního světa tak drama usnadňuje změny v reálném životě.

V Polsku potvrdil vysokou vzdělávací hodnotu dramatické výchovy například tříletý výzkum realizovaný prostřednictvím polského střediska organizace ASSITEJ (1998–2001). Provedené studie prokázaly, že stu-denti v dramatických třídách mají výhodu oproti studentům ze standardních tříd v oblasti kreativity, invence a produktivity myšlení, schopnosti využívat a zpracovávat osobní zkušenosti i na poli sociální a emoční inteligence. Za hlavní výhodu dramatické výchovy je považována možnost vytvořit pro studenty prostor a podmínky k učení a objevování.

Má-li být ovšem drama účinné, je nutno dodržovat určité podmínky, například rituální opuštění role (pomáhá vypořádat se s napětím, které je nutně spojeno s tím, co bylo v rámci role obtížné či nepříjemné), poro-zumění potřebám skupiny, která se činností účastní, a prohloubení komunikace prostřednictvím Kolbova cyklu, který se využívá u aktivních metod výuky mladých i dospělých účastníků: zkušenosti (emoce, činnosti), reflexe (diskuse), analýza (zobecnění, shrnutí), aplikace.

Dramatický prožitek, který zapojuje emoce účastníků, vyžaduje analýzu postřehů a závěrů týkajících se dané zkušenosti, tzn. diskusi a shrnutí. Dále je důležité, aby byly zkušenosti a znalosti získané prostřednictvím dramatické výchovy využívány s cílem dosáhnout hlubšího porozumění danému problému.

Příklady dramatických technikObecně existuje řada různých dramatických technik a možností jejich využití (v závislosti na cíli výuky). Uveďme si několik příkladů: improvizace – spontánní tvůrčí činnost zahrnující hraní rolí v uvedených dramatických situacích; lze ji

například využít k rozvoji komunikačních dovedností, galerie – prezentace vnitřních stavů a emocí jednotlivých postav; například za účelem prohloubení empa-

tie, vůdčí postavení v rámci role – lektor na sebe bere v dramatické situaci roli postavy; využívá se při uvá-

dění vzdělávacího obsahu, role odborníka – smyslem je svěřit skupině úlohu vyžadující odborné znalosti, přičemž role odborníků

zastávají členové skupiny; využívá se při uvádění vzdělávacího obsahu, návnada – osoby ve vůdčím postavení využívají vybrané objekty nebo nosiče informací s cílem zvýšit

zájem účastníků, role „na zdi“ – prezentace účastníků pomocí karet, které obsahují popis specifických rolí, času a místa,

což dohromady tvoří dramatickou situaci; úvod k improvizaci.

Dramatická výchova se dále využívá v rámci školy jako způsob aktivace. Na přípravě dramatických projektů pro školy se rovněž podílí organizace a sdružení působící v určité oblasti.

Instituce realizující kurzy a dramatické projekty v Polsku

Společnost praktického dramatu STOP-KLATKA – http://stop-klatka.org.pl/V Polsku se výuce aplikovaného dramatu a vedení projektů s využitím dramatu vůbec nejaktivněji věnuje společnost STOP-KLATKA. Organizace sdružuje osoby, které se divadlem prakticky zabývají a které danou metodu využívají v oblastech jako vzdělávání, prevence, rehabilitace, rozvoj interpersonálních dovedností, sociálních a občanských práv, boj proti diskriminaci a proti marginalizaci a budování vztahů v místních komunitách.

Organizace zahájila činnost v roce 2002 a doposud realizovala 55 dramatických projektů, kterých se zúčastnilo přes 25 000 osob. STOP-KLATKA se také aktivně podílí na popularizaci, propagaci a výuce metod aplikova-ného dramatu. Pravidelně pořádá divadelní kurzy a workshopy (které doposud absolvovalo přes 2500 účast-níků z celého Polska), organizuje mezinárodní konference a fóra pro osoby, které se divadlem prakticky zabý-vají, a vydává osvědčení pro kouče a supervizory v oblasti dramatu. Organizace dále nabízí divadelní školení, kdy zastupuje veřejné i soukromé instituce, a to po obsahové i organizační stránce (pro učitele, psychologické poradny, vychovatele, pracovníky nápravných zařízení, nestátní organizace, státní úředníky či psychology). Součástí školení jsou také vzdělávací semináře o využití dramatické výchovy ke vzdělávání v oblasti lidských práv. Během workshopu se účastníci seznámí s příklady scénářů z kurzů realizovaných v rámci projektu „Aso-ciace pro lidská práva – máte právo vědět“. Příklady realizovaných projektů: Dobrovolná akademie dramatu, FOTEL – Divadelní fórum proti předčasnému ukončování školní docházky, Interaktivní divadlo pro základní školy, Jak se úspěšně rozvíjet ve Varšavě?, Mozaika – drama v multikulturní společnosti, Perspektivy, Senioři a mládež tvoří, SPOKO – pro střední školy, SUBST – Reorientace, Hledám muže.

Organizace rovněž vydala čtyři publikace popularizující metodu aplikovaného dramatu, například Drama spojuje. Dramatická výchova při budování sociálního kapitálu a Drama a STOP-KLATKA. Jak dosáhnout pozitivních sociálních změn.

Polské středisko Mezinárodní asociace divadel pro děti a mládež ASSITEJKromě organizace STOP-KLATKA pořádá již od roku 1987 dramatické a divadelní kurzy pro učitele a vychovatele polské středisko Mezinárodní asociace divadel pro děti a mládež ASSITEJ. Kurzy asociace ASSITEJ absolvovalo přes 2700 učitelů a vychovatelů z celého Polska. Dramatické workshopy polského střediska asociace ASSITEJ vedou teoretici i praktici: učitelé, fakulty vysokých škol pedagogického zaměření či divadelní instruktoři.

Vzdělávací a kulturní nadace Drama WayNadace byla založena v březnu 2011 a drama využívá v oblasti kultury, vzdělávání a osobního rozvoje. Diva-delní praktici v Polsku rozvíjejí unikátní metodu využití divadla ve vzdělávání a v práci s místními komuni-tami již od roku 2004. Činnost nadace ocenili mimo jiné Ústav psychiatrie a neurologie – laboratoř PRO-M, Ústav sociální prevence a rehabilitace a řada škol a center sociální péče.

Projekty nadace: Denní divadlo – vzdělávací projekt zaměřený na osoby působící v oblasti kulturního vzdělávání, Polyfonie – program prevence proti užívání alkoholu zaměřený na mládež, Moje nová cesta – program psychologické a psychosociální podpory s cílem prohlubovat kompetence

a neagresivní jednání odsouzených osob, ART-GENERACE – mezigenerační kulturní vzdělávací projekt.

4

Drama jako metoda vzdělávání v oblasti lidských práv3

Klíčovým prvkem vzdělávání v oblasti lidských práv je nejen poskytování konkrétních teoretických znalostí o lidských právech, ale také rozvoj povědomí o existenci lidských práv v rámci sociální reality. Znalosti by proto měly být doprovázeny také odpovídajícími postoji a způsoby chování.

V souvislosti se vzděláváním v oblasti lidských práv se obvykle hovoří o třech oblastech:1. předávání poznatků,2. rozvoj dovedností,3. utváření postojů a rozvoj hodnotového systému.

„Kacperův příběh“, projekt realizovaný organizací STOP-KLATKA„Kacperův příběh“ je projekt určený studentům středních škol, jehož cílem je šíření teoretických znalostí lidských práv a rozvoj sociálních a praktických dovedností studentů (včetně dovedností týkajících se šíření myšlenky lidských práv na školách a v rámci komunit) a dále pak formování postojů založených na toleranci a respektu k odlišným kulturám. Projekt se skládá ze dvou tříhodinových setkání: dramatického workshopu spojeného s krátkou přednáškou a interaktivní prezentace „divadla fórum“. Celý příběh se opírá o postavu Kacpera, studenta prvního ročníku střední školy, který se pod vlivem své vietnamské přítelkyně začne zají-mat o buddhismus a kulturu Vietnamu. Jeho rodiče i přátelé jeho nové zájmy nechápou, což vede ke kon-fliktům. Chlapec proto nakonec utíká z domova.

V rámci workshopu mají studenti možnost vytvořit si svou vlastní verzi Kacperova příběhu. Vycházejí přitom z různých Kacperových předmětů (stránky z deníku, knihy, diskety, webové adresy, textové doku-menty o lidských právech atd.). Poté se studenti účastní interaktivní divadelní produkce a ztvárňují „pravdivý Kacperův příběh“. Na pódiu tak mohou řešit problémy hlavního protagonisty a vyzkoušet si různé metody řešení jeho konfliktů. Program končí rozborem Kacperova příběhu a diskusí o možnosti ochrany a prosa-zování myšlenky lidských práv v místní komunitě studentů.

Na začátku prvního dne dramatického workshopu studenti zkoumají Kacperovy věci a najdou přitom Úmluvu o právech dítěte. Studenti zaujímají role detektivů a rozdělují se do vyšetřovacích skupin. V prů-běhu druhého dne projektu studenti sledují představení, které rovněž přímo souvisí s problematikou lid-ských práv. V určité chvíli prohledávají Kacperovy věci také jeho rodiče a hlavní postava přitom poukazuje na své právo na soukromí. Součástí projektu je rovněž krátká přednáška a diskuse.

Cílem projektu je rozvinout ve studentech postoj založený na respektu k myšlence lidských práv, zejména pak na toleranci a respektu k odlišným kulturám. Hlavní myšlenkou je, aby se účastníci s Kacperem doká-zali ztotožnit a daný pozitivní postoj pak dokázali uplatnit také u osob odlišných národností, aby dokázali k odlišným kulturám přistupovat otevřeně a nebáli se hájit práva druhých. Kacperův příběh nutně vyvolává otázky týkající se rasismu, jeho příčin a důsledků, avšak neuvádí vyloženě negativní postavy. Učitel, který ve scénáři porušuje Kimina práva, otec, který nechápe, proč si Kacper nemůže „najít normální holku“, kama-rád, který o Kim řekl, že je „žlutá“, tak činí především proto, že odlišným kulturám nerozumějí a nevědí, jak v těchto situacích jednat, případně si neuvědomují, že jejich chování může druhým ublížit. V průběhu projektu studenti společně se vedoucím analyzují motivaci jednotlivých postav a diskutují o tom, jak by bylo možné nejen změnit daný postoj a vyhnout se tak dalšímu konfliktu, ale také jak zajistit, aby byla respekto-vána lidská práva ve škole a v místní komunitě.

„Lidská práva – máte právo vědět“, projekt realizovaný organizací STOP-KLATKA„Lidská práva – máte právo vědět“ je vzdělávací projekt určený mladým lidem a všem zájemcům o podporu lidských práv prostřednictvím dramatické výchovy a dalších interaktivních metod učení.

3 Využití divadla ve výchově (TIE – Theatre in Education) jako nástroje vzdělávání v oblasti lidských práv

5

Projekt vznikl v červenci 2003. Autory jsou členové dramatické společnosti STOP-KLATKA, odborníci zaměřující se na oblast lidských práv a absolventi vzdělávacích kurzů Helsinské nadace pro lidská práva. Pilotní verze projektu, financovaná prostřednictvím grantu Evropské nadace mládeže, byla realizována v období od února do července 2004.

Inovativní charakter projektu vyžaduje holistický přístup k práci s účastníky workshopu. Díky využití drama-tických a divadelních technik jsou účastníci kurzu o problematice lidských práv aktivně zapojeni do procesu získávání znalostí. Neméně důležitým cílem projektu je prohloubení sociálních dovedností mladých, napří-klad rozhodování a řešení problémů, asertivity, sebeprezentace atd. Nedílnou součástí projektu je také tzv. vrstevnické vzdělávání a nabídka vzdělávacích příležitostí pro zájemce o popularizaci problematiky lidských práv s využitím dramatu a dalších interaktivních metod učení.

Literatura

V polštině:

Clifford, S., Herrmann, A. (2003) Teatr Przebudzenia: strategie milowego kroku: praktyczny przewodnik dla instruk-torów prowadzących zajęcia teatralne z młodzieżą, Łódź, Warszawa: Mała Litera, Cyklady.

Gersie, A., King, N. (1999) Tworzenie opowieści w edukacji i profilaktyce, Warszawa: Cyklady.

Jagiełło-Rusiłowski, A. (ed.) (2010) Drama jako „poruszający“ dialog, Gdańsk: Pomost Stowarzyszenie Integra-cji Humanistycznej.

Jagiełło-Rusiłowski, A. (ed.) (2010), Drama w STOP-KLATCE w kierunku pozytywnej zmiany społecznej, Wars-zawa: Stowarzyszenie Praktyków Dramy STOP-KLATKA.

Królikowska, J. „Wychowawcza funkcja dramy stosowanej“, in Pedagogika społeczna. „Zagrożona młodość. Inno-wacyjne formy interwencji społecznej“, Elżbieta Bielecka (ed.). Ročník IX/2010, č. 2 (36), s. 83–93.

Markowska-Byczek, K. (ed.) (2007) Drama stosowana jako narzędzie społecznej interwencji. Teoretyczne i praktyczne aspekty metody, Warszawa: Stowarzyszenie STOP-KLATKA.

Pankowska, K. (2000) Pedagogika dramy. Teoria i praktyka, Warszawa: Wydawnictwo Akademickie Żak.

Pankowska, K., Jastrzębska-Gzella, H., Madziara, A. (2006) Drama w przekraczaniu granic niepełnosprawności, Warszawa: Wydawnictwo Akademii Pedagogiki Specjalnej.

Drama – odborný časopis nakladatelství Animator vydávaný od r. 1991. Dosud vyšlo 51 čísel časopisu.

V angličtině:

Boal, A.: (1979): The theatre of the oppressed. Unizen Books, New York. (1992): Games for actors and non-actors. Routledge, London. (1995): Rainbow of desire. The Boal method of theatre and therapy. Routledge, London.

6

(1998): Legislative theatre. Using performance to make politics. Routledge, London. Bolton, G.: (1992): New perspectives on classroom drama. Simon and Schusters Education, Cheltenham, England. (1998): Acting in classroom drama. A critical analysis. Thornes (Publishers) Ltd, Cheltenham, England.

Diamond, D. (2008): Theatre for Living. Julkaisematon.

Fleming, M. (1996): Starting Drama teaching. London: David Fulton

Hornbrook, D. (1991): Education and dramatic art. Basil Blackwell, Oxford.

Jackson, T. (1993): Learning through theatre. New perspectives on Theatre in Education. T. J. Press (Padston) Ltd / Routledge, Cornwall.

Johnson, L. & O’Neill, C. (ed.) (1990): Dorothy Heathcote. Collected writings in education and drama. Stanley Thor-nes (Publishers) Ltd, Cheltenham.

Neelands, J.: (1984): Making sense of drama. A guide to classroom practice. Heinemann Educational Books, Oxford. (1990): Structuring drama work. A handbook of available forms in theatre and drama. Cambridge University Press. (1992) Learning through imagined experience. The role of drama in the national curriculum. Hodder & Stoughton,

London.

O’Neill, C.: (1991): Drama structures. A practical handbook for teachers. Stanley Thornes (Publishers) Ltd, Cheltenham. (1995): Drama worlds. A framework of process drama. Heinemann, Portsmouth.

Rohd, M. (1997): Hope Is Vital. An interactive theatre and community dialogue training manual for educators, youth, community workers and artists. Owings Mills.

Schutzman, M., Cohen-Cruz, J. (1994): Playing Boal. Theatre, Therapy, Activism. Routledge, London.

Wagner, B. J. (1976): Dorothy Heathcote. Drama as learning medium. National Education Association of USA, Washington D.C.

Woolland, B. (1993): The teaching of drama in the primary school. The Effective teacher series. Longman, London and New York.

7


Recommended