Romsk model rodiny v konfrontaci s vtinovm

Kateina rkovRomsk model rodiny v konfrontaci s vtinovmKdo jsou RomovRomov, nesprvn Cikni populace spolenho pvodu a kdysi patrn i spolenho jazyka a kultury, nkolik jazykov a kulturn pbuznch etnik. ij rozptleni v Evrop, v severn Africe, jihozpadn Asii, Severn Americe a v Austrlii. Celkov poet je odhadovn na 7 milion osob, v Evrop ije asi 5 milion, v Asii asi 1 milion osob. Jazyk pat k indick vtvi indoevropsk rodiny, existuje v mnoha dialektech. Potomci migrant, kte v l. tiscilet opustili Indii. ili koovnm zpsobem ivota, pes Blzk vchod postupovali ve 12. stolet do stedn Evropy a pes Egypt do severn Afriky a na Pyrenejsk poloostrov. Od stedovku pronsledovni, co brnilo jejich integraci do majoritnch spolenost. Od 18. stolet se nkter skupiny zaaly usazovat.HistorieV prbhu cel historie se nm o Romech zachovali jen dokumenty, kter napsali pslunci jinch nrodPvod: Indie, nejni sociln vrstvaTypick povoln:Koovnci: kovi, emeslnci zpracovvajc kov, devo, hlnu a jin materilRomt muzikanti, tanenci, kejkli se potulovali za neuritm clem a doplovali zdroje sv obivy ebrotou, krdeemi a dalmi projevy pivnictv. HistorieKoovnci stli hierarchicky v ne tulci a vzjemnou distanci mezi nimi vyjadoval zkaz spolen povat vaenou stravu typick vraz socilnho odstupu mezi vy a niz kastou.Po rozmnoen generace se st z nich sthovala na sever do Padbu a poslze na zpad. Tento exod se uskuteoval v nkolika proudech rznch velikost a probhaly v dob od 3.-5. a 9.-10. stol.Podle lingvist se asi na 1 stol. Zastavili v Irnu. Epos h-nme (Kniha krl) HistorieTi zkladn jazykov skupiny:Syrsk (Dom)Armnsk (Lom)Evropsk (Rom)Lingvist rozeznvaj nejmn 13 jazyk, kdy dolo k lexiklnm vpjkm. Nejvce slov bylo vypjeno z etiny a jazyk balknskch nrod. Z toho lze odvozovat del pobyt Rom na zem byzansk e (2-3stolet). Byli oznaovni jako Athinganoi pvodn nadvka pro pslunky manichejsk sekty vnovala se vtn a magii.

AthinganoiZ athinganoi vzniklo nejrozenj pojmenovn RomLatinsky: acinganus, cinganus,cingerusTurecky: cingeneBulharsky:acigan,ciganSrbsky: ciganinRumunsky: tsiganMaarsky: czignySlovensky: cignesky: ciknPchod do Evropy:Romov pichzeli v mnoha vlnch a pvalech.Dva zkladn smry:-Pes balkansk poloostrov - poetnj-Pes severoafrick pobe a objevil se v 9. stol. na Pyrenejskm poloostrov. Prchod a mon mal zastaven v tzv. Malm Egypt pivedlo Romy k mylence, aby zamnili toto msto se severoafrickm Egyptem a vytvoili povst o svm egypskm pvodu.Odtud vzniklo anglick pojmenovn Gypsies.

Pchod Rom do EvropyJmnem Bohmiens je oznaovali ve Francii, kdy v nich vidli pchoz z ech. Odtud slovo Bohm, tak se oznaovalo mnoho litert toucch po nestlm a svobodnm ivot.Z pemry uvedench doklad vyplv, e Romov nemaj obecn pijat oznaen. Majoritn spolenost jim dvala rzn oznaen, kter asto maj hanliv ndech. Oni asto se nazvaj oznaenmi, kter znamenaj lid.Romov v echch a na MoravNa zem R ij asi od 14. stol., ale nacistickou genocidou byli takka vyhubeni, nebo se na zem ech i Slovenska vrtilo celkov cca 600 romskch vz.Aktuln romsk etnikum v R je tedy na naem zem relativn velmi krtce a pochz z Rumunska a Maarska.

Velikost romsk populaceOekvalo se, e Stn lidu, dom a byt k 1. beznu 2001 d odpov na otzku, kolik je v esk republice Rom. K romsk nrodnosti. se vak pihlsilo pouze 11 716 obyvatel (tj. 0,11 % obyvatel esk republiky), tedy zjevn jen velmi mal procento len esk romsk populace. Nkte romt aktivist toti udvaj poet Rom 400500 tisc (J. Balov, LN, 25. 8. 2001), jin odhady uvdj jen 80 000 Rom (K. Holomek, Romano hangos, ervenec 2001) a Evropsk komise pracuje s slem nad 300 tisc (LN, 28. 11. 2001).Rodina rozdl mezi echy a RomyMluv-li o rodin ei, maj vtinou na mysli svoji enu, mue, dti, rodie, sourozence. Znme samozejm i sv dal pbuzn - strce, tety, bratrance, sestenice, synovce, netee, tchny, tchn, vagry i vagrov, ale ty u spe povaujeme za vzdlenj pbuzn, se ktermi se tak asto nestkme.Romov vak povauj za sv blzk pbuzn vechny a romtina m narozdl od etiny pojmenovn i pro dti sestenic i bratranc. Romov ili se svoj ir rodinou pohromad v jedn osad i tvrti a krom pokrevnho pbuzenstv je pojily i rodinn tradice a vzjemn solidarita. Nejvtm trestem pro Roma bylo tud jeho vyhnn z rodiny, nebo tm ztrcel veker sociln i lidsk jistoty.

Romsk rodinaRodina posilovala svoji presti potem narozench dt, pedevm chlapc, nebo jak prav jedno romsk pslov O have hin zor, tedy V chlapcch je sla. Jako prvorozen dt si mlad manel proto pli chlapce (mui urit, eny vak ve skrytu due doufaly, e prvn dt bude dve, kter by bylo pro matku vznamnou pomocnic v "enskch pracch"). Kad dal dt bylo vele vtno. Vchovu dt mla na starosti pedevm matka, ale o dt se starali i ostatn lenov velkorodiny. Romsk dti vyrstaly obklopeny temi, nkdy i tymi generacemi v soudrnm a okolnmu svtu uzavenm spoleenstv.

Role mue a eny v romsk rodinV romsk rodin tak jako v esk existoval rozdl mezi rol mue na eny. Romsk ena byla vychovvna tak, aby se dokzala o rodinu postarat. Povinnost eny bylo zabezpeit chod domcnosti, vychovvat dti a poslouchat svho mue. ena mla asto ekonomicky dleitj roli, nebo to byla ona, kdo musel zabezpeit peit rodiny - zajistit jdlo, obleen. Jdlo muselo sehnat jakmkoli zpsobem, bu za vykonn njak prce pro gde - sedlky (vymazvn pec, prce na poli), sbrem lesnch plod (borvky, maliny, pky aj.) nebo i ebrnm.Romsk mu byl navenek i uvnit hlavou rodiny, nositelem a ochrncem prestie rodiny, rozhodoval a nesl odpovdnost za rodinu. V mnoha rodinch byl vdlek mue pouze pleitostn, a tak mu trvil svj as shnnm zakzek, udrovnm dobrch vztah s pbuznmi a pteli, urovnvnm svr mezi rodinami aj.

Jednota rodinyRodinu nen mono chpat jako urit poet jedinc, ale jako celek, kter vi okol vystupuje jednotn. Konflikty provaj rodiny kolektivn, vztahy mezi jedinci jsou vztahy mezi rodinnmi svazy, jedinec jedn ve jmn sv rodiny. Chyba, kterou udl jedinec, se hodnot jako chyba cel rodiny, in hodn cty posiluje presti cel rodiny.Sirotci a star lid jsou opatrovni s velkou lskou a ctou, nen mysliteln odloit je do domova dchodc, sirotinc anebo internt.Zesnulmu dv ctu ped pohbem cel rodina. Vichni lenov mus pijet, i kdyby bydleli dalekoZdravotn situaceRomsk rodiky jsou podstatn mlad, maj vc dt, vc porodnickch komplikac (nedodrovn doporuen a rad).Dvakrt vt kojeneck mrtnostNemocnost dt je rovn vt (TBC, hepatitidy, parazitrn onemocnn)patn hygienick situace v domcnostechVchova dtRodiny bvaj poetnDt ije ponoen v rodin a velmi rychle se rozvj v socilnch dovednostech. Velmi brzo je samostatn. Dti j ve vzjemn ct s dosplmi. Okol povzbuzuje dt vykonvat njakou innost (nap. hledat elezo, tdit ho a prodvat).Iniciativu, zodpovdnost a zkuenost hodnot dospl kladn, mlokdy pouv tresty a nikdy dt nezneuv. Dti jsou kontrolovan ve skupin.Sociln vchovaJe dleit v kadm vkuMal a mlad chlapec pracuje se svm otcem a mlad dve pracuje se svoj matkou. Kad z nich pebr zodpovdnost za to, co dl(nap. obchodn zleitosti u chlapce, opatrovn mladch sourozenc a pprava jdla v neptomnosti matky u dvat).Od 12 let vypomhaj dti svm rodim.VzdlnRodie maj vtinou zl vzpomnky na kolu a vhaj zda maj dti svit do jej pe. Jsou pesvdeni, e jejich dti si budou vdt rady, jak si ponat, stejn jako dti, kter absolvovali povinnou koln dochzku a v, e neexistuje vztah mezi vzdlnm a ekonomickm nebo socilnm spchem.Dt m pedpoklad vytvoit si negativn vztah ke kole i k institucm, protoe je vychovan ve strachu ke vemu cizmu.Romsk dti 14krt astji propadaj, 30krt astji dokonuj k. dochzku v nim ne zvrenm ronku, 28krt astji jsou pevdni do zvltnch kol. ZmnyMn se postaven eny, jej obleen, zpsob komunikace.Mlad lid ji nepociuj rodinnou pslunost a rodinn solidarita a jednota rodiny je vn ohroen.Narst kriminalita, drogov a alkoholov zvislost.Pouit literatura:www.romea.czDunovsk Ji a kol., Sociln pediatrieAutorsk kolektiv, Romov, bydlen, souitBudilov L. a Jakoubek M., Ciknsk rodina a pbuzenstvNeas Ctibor, Romov v esk republice vera a dnesLigeois Jean-Pierre, Rmovia, cigni, koovnciDkuji za pozornost