Rudolf II. Habsburský1576–1612

Historická skutečnost a „mýtické“ podání

Medaile Rudolfa II. (asi 80. léta 16. stol. a poč. 17. stol. od Antonia Abondia)

Giuseppe Arcimboldo: Rudolf II.

jako bůh Vertumnus

(konec 16. stol.)

Z Comaniniho latinské básně k obrazu:

„Podobně tak jako učení Egypťané věnoval nejvěrnější služebník Arcimboldo své srdce a dílo Tvé ozdobě a pokryl Tvou božskou tvář závojem. Nezhrdej nízkým! Když bůh tvořil Zemi, nalezl i on zalíbení ve věcech menšího tvaru, mnohem a mnohem menších než jsou ty, v nichž vysocí a mocní ukazovali svou velkou a podivuhodnou moc lidstvu.“

Josef Heintz:

Rudolf II.

Günther:

Rudolf II.

Hans von Aachen: Císař Rudolf II.

(poč. 17. stol.)

Geronimo Soranzo, charakteristika Rudolfa II. (1607)„Byl spíše malé postavy, docela pěkného vzrůstu a poměrně rychlých

pohybů. Jeho bledý obličej, ušlechtile formované čelo, jemně vlnité vlasy a vousy i velké oči, dívající se s jistou mírností kolem sebe,

vyvolávaly ve všech, kteří ho potkali, hluboký dojem. Habsburskou rodinnou podobu prozrazovaly větší a doprava natočené rty. V jeho

jednání nebylo nic z velkopanského vystupování, choval se spíše zdrženlivě a poněkud plaše, stranil se vší hlučné společnosti a

neúčastnil se obvyklých zábav; žerty mu nebyly milé a smát se ho bylo vidět jen vzácně: to byly vlastnosti, které ho spojovaly s jeho

bratrem Arnoštem, Filipem II. a Filipem III. Vedle lovu se bavil také hrou s míčem a jízdou na koni, ale čím více pokročil jeho věk, o to více dával najevo, že tak nečiní pro zábavu, ale pro nutný tělesný pohyb. Při audiencích byl trpělivý, i jinak byl vůči svému okolí

laskavě nakloněn, přístupný k hovoru, ačkoliv sám málo mluvil, a to až s nápadnou pohodlností. Ovládal několik jazyků, němčinu, latinu, francouzštinu a částečně češtinu, také španělština mu byla jako řeč, v níž byl vychován, zcela zběžná; nicméně němčinu měl ve zvláštní

oblibě a používal ji takřka výlučně .“

Hans von Aachen: Rudolf II.

jako válečník

(1609)

Adriaen de Vries:Rudolf II. jako vítěz nad Turky

(vysoká stylizace, konec 16. stol.)

Jan Antonisz van Ravesteyn:

Alegorie vlády Rudolfa II.

(poč. 17. stol.)