RURÁLNÍ SOCIOLOGIE - home.czu.cz¡lní sociologie - Úvod do... · RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Územní...

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

Téma přednášky:

Úvod do Regionalistiky, Základní pojmy,

Vymezení „Venkova“, Území ČR, Rozvojové

přístupy, Urbanizace

Letní semestr 2015/2016

PEF ČZU

Doktorand: Ing. Jakub Petr

E-mail: [email protected]

Kancelář: PEF/E179

Konzultační hodiny: Po 13:00 - 14:30

St 13:00 – 14:30

mailto:[email protected]




Je multioborová sociálně-vědní disciplína zabývající se studiem prostorových jevů, procesů a vztahů

Složitá a velice rozmanitá disciplína

Průkopník Walter Isard („regionální věda“ )

V roce 1956 založil Regional science association

Regionalistika má interdisplinární/multidisciplinární charakter

Řeší regionální disparity

„Disparita“ (nepoměr/rozdílnost/různost)

= jako neodůvodněné regionální rozdíly v úrovni ekonomického, sociálního a ekologického rozvoje regionů

„Disparita negativní“ – ve smyslu nežádoucího jevu, tj. jako určitého problému

„Disparita pozitivní“ - ve smyslu silných stránek regionu

Komparativní výhody na nichž může být založen rozvoj území

Úvod do regionalistiky


„Disparita komulativní“ – nerovné rozdělení zdrojů v

regionech a jejich sociálních a ekonomických charakteristikách

(hromadí se a vyhraňují se – nežádoucí stav)

„Disparita disperzní“ – rozdíly mezi regiony mají tendenci se

vzájemně vyvažovat (z nerovnosti se stává různost – žádoucí

stav)

Regionální nerovnost = stav, situace nebo skutečnost, kdy

mezi regiony existují sociální a ekonomické disparity,

geograficko-klimatické odlišnosti, infrastrukturální a další

rozdíly, které mají za následek, že regiony jsou od sebe

navzájem rozrůzněné (ne každá nerovnost představuje

problém)

Typy sociálních nerovností mezi regiony: město (vzdělanější

lidé a výrazný podíl služeb) x venkovská obec (lidé s nižším

vzděláním a výrazný podíl zemědělství)


RURAÁLNÍ SOCIOLOGIE

Co je rozvoj a jak ho lze vymezit?

„Rozvoj“ = realizace na sebe navazujících pozitivních

změn, uvedení v život a zlepšování kvality života

obyvatel, pozitivní změna klíčových ukazatelů

„Růst“ = proměna z nižších k vyšším formám, nárůst

v počtu, velikosti, hodnotě, cíle

„Úpadek“ = opak růstu

„Stagnace“ = uváznutí, dosažení určité hodnoty bez

dalšího vývoje

Kvantitativní růst vs. Kvalitativní rozvoj



Pojem „regionální rozvoj“ zahrnuje širokou oblast

aktivit, jejichž obecným cílem je zlepšit

socioekonomickou úroveň regionů a obcí

Existuje řada pohledů na regionální rozvoj a množství

přístupů jak teoreticko-metodologickému uchopení, tak

k jeho praktické aplikaci

Regionální rozvoj x Rozvoj venkova x Trvale udržitelný

rozvoj x Lokální rozvoj

Zlepšování kvality života obyvatel

Pozitivní změna klíčových ukazatelů

Zlepšování kvality fyzického a duchovního prostoru

obyvatel



„Region“ (z lat. „regio“ a ang. „region“ – oblast) = je oblast/území vymezené na základě společných znaků, rysů či kritérií

Struktura regionu:

Homogenní regiony

Nehomogenní regiony

Řád a hierarchie regionu

Mikroregion

Mezoregion

Makroregion

Euroregiont atd.

„Regionalizace“ = činnost směřující k vymezování regionů/členění na celky různého řádu



Strukturálně

postižené regiony

Hospodářsky slabé

Venkovské regiony

Regiony s vysoce

nadprůměrnou

nezaměstnaností

Ostatní

Integrované

venkovské oblasti

Středně integrované

venkovské oblasti

Odlehlé (vzdálené)

venkovské oblasti

Typy regionů v souladu

se zákonem č. 248/2000

Sb. O podpoře

regionálního rozvoje

Klasifikace venkovských

regionů dle míry

integrace s Národním

hospodářstvím


Venkov v bohatých zemědělských oblastech

Bohaté Sudety

Chudé Sudety

Vnitřní periferie

Příměstská zóna

Moravsko-slovenské pomezí

Typy venkovských oblastí v ČR na základě

kombinovaných charakteristik


Celá řada výzkumů a studií specifických oblastí Česka,

polohově nebo významově odlehlých (u nás ožehavé a

frekventované téma Sudet)

Pohraničí-pohraniční území je území nacházející se podél

nebo v blízkosti státních hranic (nezahrnuje území

sousedního státu)

Příhraničí je území ležící při hranici se sousedním

státem a zahrnuje i pohraničí území sousedního státu

Pohraničí = spojuje se s bolestivou historií z roku 1938

Příhraničí = pro období otevřených hranic (Schengenský

prostor), pro oba významy

Periferie – polohová perifernost x vnitřní periferie

Problematika Pohraničí x Příhraničí x Periferie


Územní struktura – rozložení obyvatelstva do jednotlivých územních jednotek (oblastí) vymezených z určitého hlediska

Sídelní struktura – rozložení obyvatelstva do jednotlivých sídel/sídelních útvarů

Sídelní soustava – množina sídel a prostorových vztahů mezi nimi (podmíněna přír. podmínkami, rozmístěním zdrojů apod.)

Územní jednotky:

Správní (administrativní jednotky) v ČR: obec, okres, kraje, republika a její vymezení dle organizace st. správy

Kraje jsou označení pro dva různé typy objektů:

VÚSC – Samosprávné kraje jako veřejnoprávní korporace, územní společenství občanů

Územní kraje – část území republiky (u nás nehrají zásadní roli)

Oblasti (Regiony) či pásma (zóny) – vymezené geograficky, ekonomicky, klimaticky, ekologicky apod.

Katastrální území – území obce dle katastrálního zákona, pozemkovém katastru a katastru nemovitostí

Základní pojmy


Sídlo: prostorově oddělené seskupení lidských obydlí, hospodářských objektů, dopravních zařízení na vymezeném území (základní centrum lidské aktivity)

Obec: základní správní - administrativní jednotka VS (Zákon o obcích č. 128/2000Sb.)

Venkovská obec a její statistické vymezení:

Dle metodiky ČSÚ: dle starších standardů obce do 2000 obyvatel (nyní do 3000 obyvatel)

Dle metodiky EU a OECD: obce jejichž hustota zalidnění je nižší než 150 obyv./km2

Město: obec, které byl udělen status města (taková obec, která má alespoň 3000 obyvatel), pokud tak na žádost obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády

Okresní města, Krajská města, Statutární města, Hlavní město

Specifický městský způsob života, relativní velikost a vyšší hustota osídlení, kompaktnost a způsob zástavby, rozvinutá výrobní zařízení a infrastruktura, poskytování správních, obchodních, kulturních funkcí pro širší okolí aj.

Základní pojmy

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Základní pojmy

Městys: neboli městečko - velikostně a významově stojící mezi městem a vsí

sídla, kterým bylo v minulosti uděleno právo pořádat týdenní a dobytčí trhy (role spádového městečka pro okolní vesnice)

Vesnice: (ves, víska, dědina) je sídlo venkovského typu, relativně kompaktní seskupení obytných budov se základní vybaveností, závislost na hospodářském využívání půdy (sídlo do 2000 obyvatel),

intravilán venkovské obce, centrum vesnice je náves

(některé vesnice jsou však místními částmi města)

Samota: osamocené venkovské lidské obydlí (sídlo s počtem obyvatel menších než 10) nepřítomnost dalšího stavení „na doslech" ani „na dohled“, obvykle patří do obce, na jejímž území se nachází

Územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu, který

klasifikaci NUTS zavedl pro monitoring, porovnání a analýzu

ekonomických-sociálních ukazatelů, přípravu, realizaci a hodnocení

regionální politiky členských zemí EU (normalizovaná klasifikace

územních celků v ČR nese název CZ-NUTS)

NUTS - Nomenklatura územních statistických jednotek

Statistická jednotka Počet v ČR

(CZ – NUTS)

Zkratka Český ekvivalent

NUTS 0 Stát 1

NUTS 1 Území (ČR) 1

NUTS 2 Regiony (Soudržnosti) 8

NUTS 3 Kraj 14

LAU 1 (dříve NUTS 4) Okres 76 + Praha (77)

LAU 2 (dříve NUTS 5) Obec 6248 (k 1.1.2013)

NUTS 1 NUTS 2 NUTS 3

Území Region - kód Kraj

ČR (CZ0)

Praha (CZ01) Hlavní město Praha (CZ010)

Střední Čechy (CZ02) Středočeský kraj (CZ020)

Jihozápad (CZ03) Jihočeský kraj a Plzeňský kraj

(CZ031) - (CZ032)

Severozápad (CZ04) Karlovarský kraj a Ústecký kraj

(CZ041) - (CZ042)

Severovýchod (CZ05) Liberecký kraj, Královéhradecký kraj,

Pardubický kraj

(CZ051) - (CZ052) - (CZ053)

Jihovýchod (CZ06) Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj

(CZ063) - (CZ064)

Střední Morava (CZ07) Olomoucký kraj a Zlínský kraj

(CZ071) - (CZ072)

Moravskoslezsko (CZ08) Moravskoslezský kraj (CZ080)

CZ -NUTS

NUTS 2 - Správní hranice a kódy - Regiony soudržnosti

Zdroj: GIS – vlastní zpracování

NUTS 3: Správní hranice - Samosprávné kraje ČR (VÚSC)


LAU 1: Správní Hranice - Okresy ČR


Obec Čilá – nejmenší obec v Česku co do počtu obyvatel (18 obyvatel k 1.1.2013)

Obec Jesenice u Prahy – nejlidnatější obcí v ČR, která není městem (7516 obyvatel k 1. 1. 2013)

Město Přebuz – nejmenší počet obyvatel ze všech měst v Česku (75 obyvatel k 1.1.2012)

Obec Kvilda – nejvýše položená obec v ČR (1062 m.n.m.)

Obec Hřensko – nejníže položená obec v ČR (115 m.n.m.)

Boží Dar – nejvýše položené město v ČR (1028 m.n.m.)

Filipova Huť – nejvýše položeným sídlem v ČR (1093 m.n.m.)

Nová Ves u Nového Města na Moravě – obec s nejdelším názvem (Aš a Eš s nejkratším názvem)

Obec Číhošť – geografický střed ČR

Zajímavosti

Obec Lobendava – nejsevernější obec ČR

Šluknov – nejsevernější město ČR

Obec Horní Dvořiště – nejjižnější obec ČR

Vyšší Brod – nejjižnější město ČR

Obec Krásná – nejzápadnější obec ČR

Aš – nejzápadnější město

Obec Hrčava – nejvýchodnější obec ČR

Jablunkov – nejvýchodnější město ČR

ČÍSLA K ZAPAMATOVÁNÍ

ČR: 8 regionů soudržnosti (NUTS2),

14 samosprávných krajů (NUTS3),

77 okresů (LAU1), 6248 obcí (LAU2), 602 měst,

26 statutárních měst, 215 městysů

Zajímavosti

Zdroj obrázku: http://houslicky1.rajce.idnes.cz/Geograficky_stred_CR_v_Cihosti/#DSCN0318-resize.jpg

Geografický střed ČR


Kvalitativní vymezení: Evropská charta pro venkov

vymezuje rurální oblasti jako ten rozsah vnitrozemské a

pobřežní krajiny zahrnující i malá města a vesnice, kde

je hlavní část používána pro:

Zemědělství, lesnictví,vodohospodářství a rybářství

Ekonomické a kulturní aktivity tamních obyvatel

Rekreace a oddych

Jiné účely jako bydlení

Venkov je svébytným sociálně-ekonomickým prostorem v

širším národním a nadnárodním prostoru

„Venkov“


Francouzský sociální geograf B. Kayser: ekonomický a sociální systém integruje město a venkov, přičemž charakteristické pro venkov je, že není prvkem, který by organizaci společnosti vedl

Venkovský prostor je typický jedinečným způsobem svého užití a sociálního života

Venkov charakterizuje:

Nízká hustota obyvatelstva a zástavby (zástavba prostorově separovaná)

Převaha přírodních porostů a agro-leso-pastevecké užití prostoru

Způsob života lidí se odvíjí od příslušnosti k malým obcím – komunitám a jedinečným vztahům k prostoru

Specifická identita a reprezentace rurální/rolnické kultury

„Venkov“


Vymezení „venkova“ a „venkovského“ je používán přístup konfrontující venkov s městem

Dichotomický koncept vztahu města a venkova (Durkheimovy myšlenky – tradiční vs. moderní společnost a F. Tonnies „Gemeinschaft und Geselschaft“)

Odlišný fyzikální prostor odkazuje k odlišnému sociálnímu prostoru a tyto prostory jsou konstantní

Koncept kontinua, převeden do vztahu rozvinutého a zaostávajícího regionu (město – rozvinutý region a venkov – zaostávající region)

Rozvinutý region za sebou „táhne“ regiony zaostávající

Město si podrobuje venkov (rozvinuté méně rozvinuté)

Později přístup k vymezování venkova jako koncept konvergence a divergence vztahu města a venkova

„Venkov“


Exogenní přístup

Vnější/Shora a Top – Down“ přístup

Z vnějšku mimo kumunitu vyvolané impulsy, které přinášejí do obce nové „rozvojové“ akvitivity

Vnější autorita rozhodne o tématech aktivit (podpory) a subjekty soutěží o realizaci této aktivity

Uplatnění pouze na vyrovnávání neodůvodněných rozdílů na „dorovnání standardu“

Problém: jak stanovit standard – politické rozhodnutí – toto ještě podporujeme a toto již nepodporujeme

Typický příklad regionální politika EU

Vychází z keynesiánských a neoklasických teoretických konceptů

Otázka institucí (formální x neformální) a institucionální přístup

Teorie Rozvoje - Rozvojové Přístupy

EXOGENNÍ vs. ENDOGENNÍ


Otcem polarizační teorie je F. Perroux

Spojuje teorii prostorového uspořádání ekonomické

činnosti s teorií hospodářského růstu

Teorie pólů (diferenciace vývoje)

Idea polarizace a hospodářské dominance: rozvíjející se

hospodářské jednotky vyvolávají hospodářský rozvoj

jednotek s nimi určitým způsobem souvisejících

Pólem rozvoje je „hnací jednotka“, která působí

jako „hnací síla rozvoje“

Hospodářský rozvoj je výslednicí působení

„hnacích jednotek“ na „jednotky hnané“

Tendence k vytváření hierarchické struktury (existence

hlavního města státu, regionální metropole v regionech

Polarizační teorie


„Hnací oblast“ – region ve kterém dochází

soustředění více pólů rozvoje

„Hnaná oblast“ – region ve kterém se soustřeďuje

více vedlejších – bočních pólů (závislá na hnací

oblasti)

Rozvoj pólů vs. Rozvoj periferních oblastí

Přínos: dynamický obraz, který odhaluje

nerovnoměrnost uspořádání hospodářství v

regionu a upozorňuje na existenci „jednotek

ovládajících“ a „jednotek ovládaných“

Polarizační teorie


Endogenní přístup

Vnitřní/Zdola a „Bottom – Up“ přístup

Východiska úvah o endogenním rozvoji:

Objevení se nových rozvíjejících se regionů

Vznik regionálních hnutí a agentur

Odstartování debaty o trvale udržitelném rozvoji

Myšlenky vzít osud do „svých rukou“

Přístup, který vychází z místních zdrojů a místních podmínek (zdroje lidské, kulturní, přírodní atd.)

Klade důraz na vnitřní rozvojové potenciály jednotlivých lokalit

Endogenní potenciály, spočívající zejména v lidských zdrojích a lidské iniciativě

Přístup založený na iniciaci aktivity, místního společenství, lokální komunity




Endogenní přístup

Přístup založený na využití inovativních přístupů,

přístup, který podporuje kreativitu

Přístup, který zvyšuje kvalitu života v obci, který

nastavuje nový standard života

Integrovaný endogenní rozvoj

Propojení ekonomických, sociálních, kulturních,

politických a environmentálních aspektů rozvoje

Typický příklad: Program LEADER, metoda CLLD

„Hlavní síly rozvoje“: „Důvěra a spolupráce“,

„Sociální sítě“, „Sociální kapitál“, Občanská

participace aj.




Kvantitativní růst vs. Kvalitativní rozvoj

Každý region, každá obec, každý aktér rozvoje si musí

jasně definovat jaký typ rozvoje předpokládá, k jakému

typu rozvoje směřuje.

Kvantitativní – zvyšování počtu, snižování

negativních dopadů, tvrdé investiční projekty (růst)

Kvalitativní - zvyšování kvality využití veřejného

prostoru, využití lidského potenciálu, zvyšování kvality

pospolitosti – měkké projekty (rozvoj)




Urbanizace je úzce spjata s průmyslovou revolucí

Industrializace (změna v průmyslovou společnost) a

modernizační procesy

2 společenské proměny:

A) zvětšování relativního počtu obyvatelstva,

které bydlí ve městech – přímá urbanizace

B) relativní růst počtu lidí, kteří žijí městským

způsobem života, bez ohledu na to, zda bydlí či

nebydlí ve městech – nepřímá urbanizace

Přímá urbanizace sleduje migrační trendy spojené s

faktory, které vytlačují (tzv. push faktory) a které

přitahují (tzv. pull faktory) lidi do sídel

Co je to urbanizace?


Přímá urbanizace může být vyjádřená pomocí

tzv. „saturační křivky“ (míry nasycenosti prostoru),

které ukazuje na tzv. „extenzivní“ a „intenzivní“

urbanizaci

Intenzivní urbanizace – růst spojení (sítí) mezi

městskými sídly, které nabývá na intenzitě (utváření

městských aglomerací)

Extenzivní urbanizace – spojena s růstem měst jako

takovým (lidé migrují do měst, roste počet městského

obyvatelstva)

Míra urbanizace = číselné vyjádření jako podíl

obyvatelstva žijícího ve městech oproti celkovému

počtu obyvatel daného území



Urbanizace a Migrace

Migrace v obecném slova smyslu:

Stěhování nějakých živých tvorů – lidí z jednoho

místa do druhého

Nejčastěji probíhá na krátkou vzdálenost

(z venkova do malých měst, z malých měst do

velkých měst)

Emigrace vs. Imigrace

Hrubá migrace

Saldo migrace (čistá migrace) – migrační růst (kladné

saldo) či migrační ztráta (záporné saldo)

Index migračního salda



Ruralizace: Lidé z města se stěhují na venkov (městský způsob života jim nevyhovuje)

Ruralismus: Literární směr zaměřený na venkovskou tématiku

Neovenkované – Chalupáři, Chataři (více v přednášce venkovská společnost)

Vědomě a dobrovolně odcházejí na venkov

Dochází k obnovení venkovského způsobu života

Rurbanizace: propojení urbánního a rurálního procesu (sociálně-kulturně-psychologický aspekt rozšiřování měst)

Rozšiřují se příměstské oblasti a může dojít k tomu, že zůstanou pouze obytnými oblastmi bez sociálního života

Kontraurbanizace: Lidé se nestěhují přímo na venkov, ale do menších sídel městského typu)

Další pojmy

DĚKUJI ZA POZORNOST

A

PŘÍJEMNÝ ZBYTEK DNE

Zdroje:

Blažek, J., Uhlíř, D. Teorie regionálního rozvoje, Praha, 2002: Karolinum, ISBN: 80-246-0384-5

Definice na webu Vysoké školy regionálního rozvoje

http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6384068

http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/diskuze.437/items/definice-pojmu-disparita.html

Lošťák M. Regionální a sociální rozvoj – přednášky a poznámky

Musil, J. Nové pohledy na regeneraci našich měst a osídlení. In Územní plánování a urbanismus. 1988, ročník 15, číslo 2, s. 67-72.

Perlín R. Jak přistupovat k rozvoji venkova – Seminář „Venkov 2015“

http://geography.cz/wp-content/uploads/2015/02/Perl%C3%ADn-venkov-2015.pdf

Schmiedtová V. Příhraničí. Radio Praha, 26. 3 2006. http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestina/prihranici

Skokan, L. Úvod do teorie geografie II. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně, 1999. ISBN 80-7044-229-8. S. 234-244.

Skokan, L. O geografické regionalizaci a „učení o zemích“ a regionech ve školské (ale nejen školské) geografii. In JEŘÁBEK, Milan; PEŠTOVÁ, Jana. Regionalizace České republiky : formování regionů, jejich funkce, význam pro začleňování do evropského prostoru : sborník referátů z mezinárodní konference. 1. vyd. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně, 1999. ISBN 8070442573.

http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/13ED35BB70985093C1256F820046622E/$File/CZ-NUTSsystem.pdf

http://www.czso.cz/cz/cisla/0/02/020100/stehovan.htm

http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ruralizmus-ruralismus

Date post:	07-Feb-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	15 times
Download:	0 times

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE - home.czu.cz¡lní sociologie - Úvod do... · RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Územní...

Documents