-8 1984 250 Kčs

ČASTEČNEacute ZAshyTMEacuteNIacute SLUNCE 30 KVEacuteTNA 1984 (Ke zpraacutevě na str 171-172)

Zatměniacute pozorovali na českobudějovicshykeacute hvězdaacuterně (a samozřejmě i jinde) s velkyacutem zaacutejmem žaacuteci škol

Na prvniacute str obaacutelky je sniacutemek zatměniacute v 18h29Sffi SEČ (D Sloup LH Č Budějovice)

Řiacuteš e h v ě z d Roč 65 (1 984) I Č 8

Jiřiacute Grygar I Žeň objevů 1983 S ohledem na praacutevě uvedeneacute probleacutemy s idenUfikaciacute zdrojů vzplanutiacute gama

lze nanejvyacuteš acenit uacutespěšnau aptickau a rentgenavou identifikaci trvaleacutehO zdrashyje zaacuteřeniacute gama jenž dostal přezdiacutevku Gemžnga (podle souhvězdiacute Bliacuteženců a Vazky) a kteryacute je druhyacutem nejjasnějšiacutem zdrajem v paacutesmu zaacuteřeniacute gama na celeacute abloze (v Katalagu z družice COS-3 maacute označeniacute GG 195+04) G Bignami aj nejprve objevili odpoviacutedajiacuteciacute rentgenovyacute zdroj jehaž polaha je určena s přesshynastiacute na 3 a patam B Caravea aj nalezli i middotaptickyacute objekt 21m (0631 + 178) Naviacutec J Zyskin a D Mukanov nalezli periodicitu 59 s v zaacuteřeniacute a energii nad 1 TeV v letech 1979 a 1981 Padle naacutezoru A Stranga je zdrorjem všech těchtO

uacutekazů osamělaacute neutronavaacute hvězda vzdaacutelenaacute řaacutedově 100 parseků Pavrchovaacute teplata hvězdy dasahuje 300000 K a jejiacute rentgenovaacute sviacutetivast činiacute 1023 W Hvězda v aptickeacutem obaru vyzařuje 1000kraacutet meacuteně než v aboru rentgenoveacutem a v raacutedioveacutem spektru se nedaacute vůbec zachytit Zaacutehadou je mimařaacutedně vysakaacute intenzita pranikaveacuteho zaacuteřeniacute gama a jejiacutež přiacutečině zatiacutem nic neviacuteme

P McCulloch aj pozaravali dalšiacute skak v periadě pulsaru 0833-45 v soushyhvězdiacute Plachet Je ta již paacutetyacute skok od r 1969 a dašlo k němu v řiacutejnu 1981 Tentakraacutet se periada zkraacutetila jen o 102 ns ( předchaziacute skoky dasahavaly 174 až 272 ns) ale diacuteky sauvisleacutemu pazarovaacuteniacute celeacutehO průběhu skaku se padařilo stanovit zatiacutem nejpadrabnějšiacute model stavby neutIOnaveacute hvězdy Skoky v peshyriadě pulsarů se totiž vysvětlujiacute jaka zemětřesneacute uacutekazy a mahou prato abdabně jako v pazemskeacute seismalogii pasloužit k adhaleniacute stavby nitra neutlOnoveacute hvězdy Z uacutekazu v r 1981 autaři zjistili že neutrona1vaacute hvězdaacute maacute jaacutedra plaacutešť i kůru

Podstatně se takeacute podařila zlepšit uacutedaje o dlauhoperiodickeacutem binaacuterniacutem pulshysaru PSR 0820 +02 objeveneacutem r 1977 R Manchester aj zjistili že pulsar je složkou dvajhvězdy s oběžnau dobou 1232 dnů (34 let) a prajekciacute velkeacute paloshyosy 0325 AU Draacuteha je teacuteměř kruhovaacute (e = 001) a staacuteřiacute advozeneacute ze sekulaacutershyniacuteho pradlužavaacuteniacute periady impulsů dosahuje 11108 let Pulsniacute perioda činiacute

0865 s a vzdaacutelenast pulsaru se odhaduje na 850 pc Pravděpodobně šla původně a soustavu dvou biacutelyacutech trpasliacuteků z nichž jeden se přibiacuteraacuteniacutem hmoty dostal přes Chandrasekhawvu mez a zhrautil se v neutronovau hvězdu

Vyacutevojem klasickeacutehO binaacuterniacuteho pulsaru PSR 1913+ 16 se zabyacutevali G Srinivashysan a E van den Heuvel Damniacutevajiacute se že rychleacute ataacutečky pulsaru lze vysvětlit

akrečniacutem raztočeniacutem při přenosu hmoty z druheacute slažky Jelikož systeacutem jeviacute velkou vyacutestřednost draacutehy vyplyacutevaacute z toho že i druhaacute slažka již vybuchla jako supernova takžmiddote kalem sebe ubiacutehajiacute dvě neutranoveacute hvězdy v sauladu s určeshy

niacutem hmotnastiacute obou složek Nejviacutece pazornasti se lani přirozeně dastala nedaacutevnO abjeveneacutemu mžlisekunshy

doveacutemu pulsaru 1937 + 215kteryacute je zaacutepadniacute slažkou raacutedioveacutehO zdraje 4C 2153 (dvojitaacute vyacutechodniacute složka s pulsarem zřejmě nijak nesouvisiacute nebať jde a dvojityacute extragalaktickyacute zdroj nešťastnaacute shada akalnostiacute zřejmě přispěla k tomu že milsekundavyacute pulsar byl rozpoznaacuten teprve nyniacute ač ha radioastranomoveacute sleshydavali celyacutech 20 let) JehO periada impulsů čInila 0001 557 806 448 85 s

bull POkračovaacuten z Č 5 (str 93-98) č 6 (str 113-119J a Č 7 [str 138-143J V Č 7 [str 140 ř 10J sl laskavě opravte FH Serpentls [msto PHJ

157

( plusmn110 -14 S) a prodlužovaacuteniacute periody dPP je rovno (1058 plusmn 0009) 10 -lg ss V souvislosti s těmito uacutedaji vznilda otaacutezka jak je možneacute odvodit tak přesneacute

uacutedaje o periodě i jejiacutem prodlužovaacuteniacute (viz teacutež V Ptaacuteček ŘH 101983 str 213) Vysvětleniacute spočiacutevaacute v tom že měřiacuteme středniacute hodnoty impulsniacute periody pro velkyacute pnčet period čiacutemž se hodnota periody nesmiacuterně zpřesni Při měřeniacute deacutelky jedneacute periogtcly s přesnostiacute na 05 f-ls odvodiacuteme při prllměru z milioacutenu period (tj cca za půl hodiny pozorovaacuteniacute 1 středniacute periodu s chybou menšiacute než 1 pikoshysekunda Veličina dPP je pak znaacutemaacute s chybou kt eraacute je rovnaacute teacuteto p ř esnosti děleneacute počtem period takže již za pouheacute dva ciny dostaneme dPP s chybou řaacutedu 10-19 a za 200 dnů řaacutedu 10- 21 V podstatě jdmiddote o obdobnou zaacuteležitost jako když proměnaacuteři určujiacute středniacute periody zaacutekrytovyacutech dvojhvězd s chybou zlomkl1 sekund ač vizuaacutelniacute určeniacute nkamžiku jednoho minima je sotva přesnějšiacute než 01 hodiny Zatiacutem neniacute jasneacute jak přesnyacute normaacutel času reprezentuje milisekundovyacute pulsar - neniacute vyloučen o že periodu lze extrapolovat s vyššiacute přesnostiacute než činiacute dlouhodobaacute stabilita atomovyacutech hodin - potiacutež je ovšem v tom že kraacute tkoperioshydickeacute pulsary jsou obzvlaacutešť naacutechylneacute ke skokům v periodě jako už zmiacuteněnyacute pulsar v Plachtaacutech PlOto neniacute přiacuteliš pravděpodobneacute že bychom se v budoucnu vraacutetili k takto zmodernizovanyacutem astronomickyacutem normaacutelům času

Dosavadniacute vyacutezkum milisekundoveacuteho pulsaru přinesl mnoho dalšiacutech zaacutevažshynyacutech vyacutesledků Jeho vzdaacutelenost se odhaduje na 5 kpc hmotnnst v rozmeziacute 07 až 12 Mo středniacute hustota činiacute aspoň 21017 kg m -3 [z podmiacutenky stability vůči odstřediveacute siacutele) a moment setrvačnosti aspoň 161038 kg m2 [B Datta A Ray) F Smith připomiacutenaacute že kinetickaacute energie rotujiacuteciacuteho pulsaru dOMhuje 1044 J a body na povrchu neutronoveacute hvězdy se pohybujiacute obvodovou rychl06iacute 43000 kms S Djorgovski se pokusilo optickou identifikaci pulsaru a našel uacutedajně červenou hvězdu na hranici viditelnosti R Manchester aj dokonce tvrdiacute že objekt vykazuje perindickeacute změny jasnosti souhlasneacute s pulsniacute periodou pulsaru Tato choulostivaacute měřeniacute však vyžadujiacute dalšiacute potvrzeniacute

Jinak se všeobecně soudiacute že tento pulsar maacute mimořaacutedně slabeacute magnetickeacute pole řaacutedu 105 T (proti běžnyacutem 108 T) a jeho staacuteřiacute nepřevyšuje 1 milioacuten let Niacutezkaacute hodnota dPP je tudiacutež dllsledkem nedostatečneacuteho brzděniacute neutmnoveacute hvězdy ve slabeacutem magnetickeacutem poli nikoliv důkazem extreacutemniacuteho staacuteřiacute pulsaru Přiacutečinu rychleacute rotace neutronoveacute hvězdy hledajiacute mnoziacute autoři (např K Brecher a G Chanmugan) v sekundaacuterniacutem roztočeniacute pomaleji rotujiacuteciacute neutronoveacute hvězdy proudem dopadajiacuteciacuteho plynu z druheacute složky anebo tiacutem že osamělaacute hvězda

(předchůdce pulsaru 1 ztratila sveacute magnetickeacute pole dřiacuteve než se gravitačně

zhroutila Mnohem leacutepe se však jeviacute vysvětleniacute H Henrichse a E van den Heushyvela kteřiacute soudiacute že původně šlo o těsnou dvojhvězdu složenou ze dvou neutroshynovyacutech hvězd Kdyby jejich hmotnosti byly 1 Mo a původniacute ooběžnaacute perioda 6 hodin pak při vyacutestředneacute draacuteze (e = 08) budou hvězdy vyzařovat tolik grashyvitačniacuteho zaacuteřeniacute že za pouhyacutech 50 milioacutenů let po sveacutem vzniku se k sobě spiraacuteshylovitě přibliacutežiacute na vzdaacutelenost 30 km V teacute chviacuteli bude jejich oběžnaacute perioda řaacutedu 1 ms a rotace obou složek synchronizovaacuteny sooběhem Vzaacutepětiacute hvězdy splynou a pokud jejich uacutehrnnaacute hmotnost nepřesaacutehne mez pro uacuteplnyacute gravitačniacute kolaps (Landauova-Oppenheimerova-Volkoffova mez) stane se z nich velmi rychle ra tujiacuteciacute neutronovaacute hvězda s milisekundo vou periodou vyacutepočty pravděpodobshy

nosti takoveacuteho mechanismu naznačujiacute že v Galaxii by měly byacutet tč zhruba tři

takoveacute pulsary

Prvniacute z nich byl tedy objeven koncem r 1982 a druhyacute naacutesledoval lonI Objev ahlaacutesili V Boriakoff aj v květnu Pulsar PSR 1953+290 maacute pulsniacute periodu 613 ms (dPP lt 610- 16 ss) a je členem dVOjhvězdy s nběžnou dobou 120 dnů Pohybuje se po kruhoveacute draacuteze s projekciacute velkeacute poloosy 09107 km a je od naacutes vzdaacutelen asi 35 kpc Zdaacute se že v tomto přiacutepadě dnešniacute pulsar byl pllvodně

158

biacutelyacutem trpasliacutekem jenž ziacuteskaacuteval z druheacute složky (rovněž biacuteleacuteho trpasl1ka) akreciacute hmotu až se tak dostal přes Chandrasekharovu mez a zhroutil se na neutronoshyvou hvězdu J Maddox odtud usuzuje že jsou dvě třiacutedy pulsarů Ty prvniacute vznikly vyacutebuchem supernovy majiacute silneacute magnetickeacute pole řaacutedu lOB T a impulsniacute periody kolem 1 s Ty druheacute jsou členy těsnyacutech dvojhvězd byly původně biacutelyacutemi trpasliacuteky jež ziacuteskaly akreciacute hmotu a pak se teprve zhroutily na velmi rychle rotujiacuteciacute neutronoveacute hvězdy Majiacute relativně slabeacute magnetickeacute pole (dosud znaacuteshyme jen 4 pulsary ve dvojhvězdaacutech zatiacutemco celkovyacute početpulsarů se bliacutežiacute 400) Akrečniacute roztočeniacute vysvětluje dnešniacute kraacutetkou periodu teacuteto třiacutedy pulsarů (P Joss S Rappaport B Paczynski G Savonije atd )

Objev prvniacuteho extragalaktickeacuteho raacutedioveacuteho pulsaru ohlaacutesili P McCulloch aj když zjistili že pulsar PSR 0529-66 s periodou 098 s patřiacute zřejmě do Velkeacuteho Magellanova mračna Pomociacute 65m radioteleskopu v Parkesu prohleacutedli zatiacutem pouhyacutech 7 čtverečniacutech stupňů oblohy takže lze zajisteacute očekaacutevat že objevy dalshyšiacutech extragalaktickyacutech pulsari budou naacutesledovat

Vyacutesledky družice IRAS kteraacute v loňskeacutem roce plovaacuteděla prvniacute soustavnou přehliacutedku oblohy ve středniacutem infračerveneacutem paacutesmu se stanou nepochybně odshyrazovyacutem můstkem k podrobnějšiacutemu průzkumu vlažneacuteho vesmiacuteru Překvapeshyniacutem byl vcelku naacutehodnyacute objev prachoveacutehQ prstence kolem Vegy vzdaacuteleneacute od naacutes 8 pc Prstenec sahaacute do vzdaacutelenosti 80 AD od Vegy a teplota prachu v něm dosahuje 90 K Zatiacutem lze usuzovat že prstenec se sklaacutedaacute převaacutežně z čaacutesteček

o průměru většiacutem než 1 mm a že jeho uacutehrnnaacute hmotnost dosahuje asi 0001 Mo což zavdalo podnět ke spekulaciacutem že by mohlo jiacutet o zaacuterodečneacute staacutedium vzniku planetaacuterniacute soustavy kolem teacuteto poměrně mladeacute (staacuteřiacute je menšiacute než 1109 let) a hmotneacute (3 Mo) hvězdy

Nedaacutevno zesnulyacute holandsko-americkyacute astronom B J Bok shrnul v jedneacute ze svyacutech posledniacutech praciacute změny v našem pohledu na stavbu Galaxie Jejiacute poloměr se nyniacute odhaduje na 60-100 kpc a hmotnost na 61011 až 21012 Mo Galaxie se sklaacutedaacute ze středoveacute vyacuteduti tenkeacuteho disku o poloměru 10 kpc (obsahujiacuteciacuteho takeacute Slunce) vnějšiacute obaacutelky (hala) o poloměru 25 kpc obsahujiacuteciacuteho zejmeacutena hvězdy II populace a velkeacuteho hala nebo teacutež galaktickeacute koroacuteny v niacutež se nashychaacuteziacute tzv skrytaacute hmota Podrobnyacute hlavně radio astronomickyacute průzkum poukaacutezal na vyacuteznam obřiacutech molekulaacuterniacutech mračen o hmotnostech 106 Mo kteryacutech je v Galaxii řaacutedově 5000 F Thielemann aj odvodili z produktů radioaktivniacuteho rozpadu thoacuteria uranu a plutonia nezvykle vysokeacute staacuteřiacute Galaxie - 208 miliardy let Řada překvapivyacutech poznatkfl o Galaxii vyplynula takeacute z jednaacuteniacute sympozia

lAD uspořaacutedaneacuteho při přiacuteležitosti 100 vyacuterooacute založeniacute prosluleacute Kapteynovy laboratoře v Groningenu v Holandsku Oběžnaacute rychlost Slunce kolem středu

Galaxie vychaacuteziacute nyniacute na 250 kms Kromě standardniacutech složek obsahuje Galaxie jak masiacutevniacute molekulaacuterniacute mračna o prflměru až 10000 světelnyacutech let tal spoustu prachu kteryacute zaacuteřiacute v infračerveneacute oblasti spektra Zvlaacuteštniacute je postaveniacute oblasti vlastniacuteho galaktickeacuteho jaacutedra o middotpoloměru jednoho parseku J Oort považuje neshydaacutevnyacute objev zaacuteřeniacute gama z tohoto jaacutedra za důkaz existence černeacute diacutery o hmotshynosti 106 Mo nicmeacuteně protože chybějiacute podrobnějšiacute pozorGvaciacute uacutedaje probleacutem jaacutedra Galaxie je dosud otevřenyacute Stejně tak jsou značneacute nejasnosti s průběhem spiraacutelniacutech ramen - pozorovaacuteniacute v rflznyacutech čaacutestech elektromagnetickeacuteho spektra totiž navzaacutejem nikterak nesouhlasiacute Pozoruhodnyacute je vzrltst lineaacuterniacute rotačniacute rychshylosti nejmeacuteně do vzdaacutelenosti 15 kpc od centra To znovu připomiacutenaacute že vnějšiacute

čaacutesti Galaxie obsahujiacute tzv skrytou hmotu o jejiacutež povaze vůbec nic neviacuteme Galaxie neniacute proto o nic meacuteně tajemnou soustavou než byla před sto lety

Nesmiacuterneacute množstviacute praciacute je věnovaacuteno studiu velmi vzdaacutelenyacutech galaxiiacute a zeshyjmeacutena kvasarLl Nemaacute-li naacuteš přehled přesaacutehnout deacutellu ročniacuteku je třeba se

159

ČASTEČNEacute ZAshyTMEacuteNIacute SLUNCE 30 KVEacuteTNA 1984 (Ke zpraacutevě na str 171-172)

Zatměniacute pozorovali na českobudějovicshykeacute hvězdaacuterně (a samozřejmě i jinde) s velkyacutem zaacutejmem žaacuteci škol

Na prvniacute str obaacutelky je sniacutemek zatměniacute v 18h29Sffi SEČ (D Sloup LH Č Budějovice)

Řiacuteš e h v ě z d Roč 65 (1 984) I Č 8

Jiřiacute Grygar I Žeň objevů 1983 S ohledem na praacutevě uvedeneacute probleacutemy s idenUfikaciacute zdrojů vzplanutiacute gama

lze nanejvyacuteš acenit uacutespěšnau aptickau a rentgenavou identifikaci trvaleacutehO zdrashyje zaacuteřeniacute gama jenž dostal přezdiacutevku Gemžnga (podle souhvězdiacute Bliacuteženců a Vazky) a kteryacute je druhyacutem nejjasnějšiacutem zdrajem v paacutesmu zaacuteřeniacute gama na celeacute abloze (v Katalagu z družice COS-3 maacute označeniacute GG 195+04) G Bignami aj nejprve objevili odpoviacutedajiacuteciacute rentgenovyacute zdroj jehaž polaha je určena s přesshynastiacute na 3 a patam B Caravea aj nalezli i middotaptickyacute objekt 21m (0631 + 178) Naviacutec J Zyskin a D Mukanov nalezli periodicitu 59 s v zaacuteřeniacute a energii nad 1 TeV v letech 1979 a 1981 Padle naacutezoru A Stranga je zdrorjem všech těchtO

uacutekazů osamělaacute neutronavaacute hvězda vzdaacutelenaacute řaacutedově 100 parseků Pavrchovaacute teplata hvězdy dasahuje 300000 K a jejiacute rentgenovaacute sviacutetivast činiacute 1023 W Hvězda v aptickeacutem obaru vyzařuje 1000kraacutet meacuteně než v aboru rentgenoveacutem a v raacutedioveacutem spektru se nedaacute vůbec zachytit Zaacutehadou je mimařaacutedně vysakaacute intenzita pranikaveacuteho zaacuteřeniacute gama a jejiacutež přiacutečině zatiacutem nic neviacuteme

P McCulloch aj pozaravali dalšiacute skak v periadě pulsaru 0833-45 v soushyhvězdiacute Plachet Je ta již paacutetyacute skok od r 1969 a dašlo k němu v řiacutejnu 1981 Tentakraacutet se periada zkraacutetila jen o 102 ns ( předchaziacute skoky dasahavaly 174 až 272 ns) ale diacuteky sauvisleacutemu pazarovaacuteniacute celeacutehO průběhu skaku se padařilo stanovit zatiacutem nejpadrabnějšiacute model stavby neutIOnaveacute hvězdy Skoky v peshyriadě pulsarů se totiž vysvětlujiacute jaka zemětřesneacute uacutekazy a mahou prato abdabně jako v pazemskeacute seismalogii pasloužit k adhaleniacute stavby nitra neutlOnoveacute hvězdy Z uacutekazu v r 1981 autaři zjistili že neutrona1vaacute hvězdaacute maacute jaacutedra plaacutešť i kůru

Podstatně se takeacute podařila zlepšit uacutedaje o dlauhoperiodickeacutem binaacuterniacutem pulshysaru PSR 0820 +02 objeveneacutem r 1977 R Manchester aj zjistili že pulsar je složkou dvajhvězdy s oběžnau dobou 1232 dnů (34 let) a prajekciacute velkeacute paloshyosy 0325 AU Draacuteha je teacuteměř kruhovaacute (e = 001) a staacuteřiacute advozeneacute ze sekulaacutershyniacuteho pradlužavaacuteniacute periady impulsů dosahuje 11108 let Pulsniacute perioda činiacute

0865 s a vzdaacutelenast pulsaru se odhaduje na 850 pc Pravděpodobně šla původně a soustavu dvou biacutelyacutech trpasliacuteků z nichž jeden se přibiacuteraacuteniacutem hmoty dostal přes Chandrasekhawvu mez a zhrautil se v neutronovau hvězdu

Vyacutevojem klasickeacutehO binaacuterniacuteho pulsaru PSR 1913+ 16 se zabyacutevali G Srinivashysan a E van den Heuvel Damniacutevajiacute se že rychleacute ataacutečky pulsaru lze vysvětlit

akrečniacutem raztočeniacutem při přenosu hmoty z druheacute slažky Jelikož systeacutem jeviacute velkou vyacutestřednost draacutehy vyplyacutevaacute z toho že i druhaacute slažka již vybuchla jako supernova takžmiddote kalem sebe ubiacutehajiacute dvě neutranoveacute hvězdy v sauladu s určeshy

niacutem hmotnastiacute obou složek Nejviacutece pazornasti se lani přirozeně dastala nedaacutevnO abjeveneacutemu mžlisekunshy

doveacutemu pulsaru 1937 + 215kteryacute je zaacutepadniacute slažkou raacutedioveacutehO zdraje 4C 2153 (dvojitaacute vyacutechodniacute složka s pulsarem zřejmě nijak nesouvisiacute nebať jde a dvojityacute extragalaktickyacute zdroj nešťastnaacute shada akalnostiacute zřejmě přispěla k tomu že milsekundavyacute pulsar byl rozpoznaacuten teprve nyniacute ač ha radioastranomoveacute sleshydavali celyacutech 20 let) JehO periada impulsů čInila 0001 557 806 448 85 s

bull POkračovaacuten z Č 5 (str 93-98) č 6 (str 113-119J a Č 7 [str 138-143J V Č 7 [str 140 ř 10J sl laskavě opravte FH Serpentls [msto PHJ

157

( plusmn110 -14 S) a prodlužovaacuteniacute periody dPP je rovno (1058 plusmn 0009) 10 -lg ss V souvislosti s těmito uacutedaji vznilda otaacutezka jak je možneacute odvodit tak přesneacute

uacutedaje o periodě i jejiacutem prodlužovaacuteniacute (viz teacutež V Ptaacuteček ŘH 101983 str 213) Vysvětleniacute spočiacutevaacute v tom že měřiacuteme středniacute hodnoty impulsniacute periody pro velkyacute pnčet period čiacutemž se hodnota periody nesmiacuterně zpřesni Při měřeniacute deacutelky jedneacute periogtcly s přesnostiacute na 05 f-ls odvodiacuteme při prllměru z milioacutenu period (tj cca za půl hodiny pozorovaacuteniacute 1 středniacute periodu s chybou menšiacute než 1 pikoshysekunda Veličina dPP je pak znaacutemaacute s chybou kt eraacute je rovnaacute teacuteto p ř esnosti děleneacute počtem period takže již za pouheacute dva ciny dostaneme dPP s chybou řaacutedu 10-19 a za 200 dnů řaacutedu 10- 21 V podstatě jdmiddote o obdobnou zaacuteležitost jako když proměnaacuteři určujiacute středniacute periody zaacutekrytovyacutech dvojhvězd s chybou zlomkl1 sekund ač vizuaacutelniacute určeniacute nkamžiku jednoho minima je sotva přesnějšiacute než 01 hodiny Zatiacutem neniacute jasneacute jak přesnyacute normaacutel času reprezentuje milisekundovyacute pulsar - neniacute vyloučen o že periodu lze extrapolovat s vyššiacute přesnostiacute než činiacute dlouhodobaacute stabilita atomovyacutech hodin - potiacutež je ovšem v tom že kraacute tkoperioshydickeacute pulsary jsou obzvlaacutešť naacutechylneacute ke skokům v periodě jako už zmiacuteněnyacute pulsar v Plachtaacutech PlOto neniacute přiacuteliš pravděpodobneacute že bychom se v budoucnu vraacutetili k takto zmodernizovanyacutem astronomickyacutem normaacutelům času

Dosavadniacute vyacutezkum milisekundoveacuteho pulsaru přinesl mnoho dalšiacutech zaacutevažshynyacutech vyacutesledků Jeho vzdaacutelenost se odhaduje na 5 kpc hmotnnst v rozmeziacute 07 až 12 Mo středniacute hustota činiacute aspoň 21017 kg m -3 [z podmiacutenky stability vůči odstřediveacute siacutele) a moment setrvačnosti aspoň 161038 kg m2 [B Datta A Ray) F Smith připomiacutenaacute že kinetickaacute energie rotujiacuteciacuteho pulsaru dOMhuje 1044 J a body na povrchu neutronoveacute hvězdy se pohybujiacute obvodovou rychl06iacute 43000 kms S Djorgovski se pokusilo optickou identifikaci pulsaru a našel uacutedajně červenou hvězdu na hranici viditelnosti R Manchester aj dokonce tvrdiacute že objekt vykazuje perindickeacute změny jasnosti souhlasneacute s pulsniacute periodou pulsaru Tato choulostivaacute měřeniacute však vyžadujiacute dalšiacute potvrzeniacute

Jinak se všeobecně soudiacute že tento pulsar maacute mimořaacutedně slabeacute magnetickeacute pole řaacutedu 105 T (proti běžnyacutem 108 T) a jeho staacuteřiacute nepřevyšuje 1 milioacuten let Niacutezkaacute hodnota dPP je tudiacutež dllsledkem nedostatečneacuteho brzděniacute neutmnoveacute hvězdy ve slabeacutem magnetickeacutem poli nikoliv důkazem extreacutemniacuteho staacuteřiacute pulsaru Přiacutečinu rychleacute rotace neutronoveacute hvězdy hledajiacute mnoziacute autoři (např K Brecher a G Chanmugan) v sekundaacuterniacutem roztočeniacute pomaleji rotujiacuteciacute neutronoveacute hvězdy proudem dopadajiacuteciacuteho plynu z druheacute složky anebo tiacutem že osamělaacute hvězda

(předchůdce pulsaru 1 ztratila sveacute magnetickeacute pole dřiacuteve než se gravitačně

zhroutila Mnohem leacutepe se však jeviacute vysvětleniacute H Henrichse a E van den Heushyvela kteřiacute soudiacute že původně šlo o těsnou dvojhvězdu složenou ze dvou neutroshynovyacutech hvězd Kdyby jejich hmotnosti byly 1 Mo a původniacute ooběžnaacute perioda 6 hodin pak při vyacutestředneacute draacuteze (e = 08) budou hvězdy vyzařovat tolik grashyvitačniacuteho zaacuteřeniacute že za pouhyacutech 50 milioacutenů let po sveacutem vzniku se k sobě spiraacuteshylovitě přibliacutežiacute na vzdaacutelenost 30 km V teacute chviacuteli bude jejich oběžnaacute perioda řaacutedu 1 ms a rotace obou složek synchronizovaacuteny sooběhem Vzaacutepětiacute hvězdy splynou a pokud jejich uacutehrnnaacute hmotnost nepřesaacutehne mez pro uacuteplnyacute gravitačniacute kolaps (Landauova-Oppenheimerova-Volkoffova mez) stane se z nich velmi rychle ra tujiacuteciacute neutronovaacute hvězda s milisekundo vou periodou vyacutepočty pravděpodobshy

nosti takoveacuteho mechanismu naznačujiacute že v Galaxii by měly byacutet tč zhruba tři

takoveacute pulsary

Prvniacute z nich byl tedy objeven koncem r 1982 a druhyacute naacutesledoval lonI Objev ahlaacutesili V Boriakoff aj v květnu Pulsar PSR 1953+290 maacute pulsniacute periodu 613 ms (dPP lt 610- 16 ss) a je členem dVOjhvězdy s nběžnou dobou 120 dnů Pohybuje se po kruhoveacute draacuteze s projekciacute velkeacute poloosy 09107 km a je od naacutes vzdaacutelen asi 35 kpc Zdaacute se že v tomto přiacutepadě dnešniacute pulsar byl pllvodně

158

biacutelyacutem trpasliacutekem jenž ziacuteskaacuteval z druheacute složky (rovněž biacuteleacuteho trpasl1ka) akreciacute hmotu až se tak dostal přes Chandrasekharovu mez a zhroutil se na neutronoshyvou hvězdu J Maddox odtud usuzuje že jsou dvě třiacutedy pulsarů Ty prvniacute vznikly vyacutebuchem supernovy majiacute silneacute magnetickeacute pole řaacutedu lOB T a impulsniacute periody kolem 1 s Ty druheacute jsou členy těsnyacutech dvojhvězd byly původně biacutelyacutemi trpasliacuteky jež ziacuteskaly akreciacute hmotu a pak se teprve zhroutily na velmi rychle rotujiacuteciacute neutronoveacute hvězdy Majiacute relativně slabeacute magnetickeacute pole (dosud znaacuteshyme jen 4 pulsary ve dvojhvězdaacutech zatiacutemco celkovyacute početpulsarů se bliacutežiacute 400) Akrečniacute roztočeniacute vysvětluje dnešniacute kraacutetkou periodu teacuteto třiacutedy pulsarů (P Joss S Rappaport B Paczynski G Savonije atd )

Objev prvniacuteho extragalaktickeacuteho raacutedioveacuteho pulsaru ohlaacutesili P McCulloch aj když zjistili že pulsar PSR 0529-66 s periodou 098 s patřiacute zřejmě do Velkeacuteho Magellanova mračna Pomociacute 65m radioteleskopu v Parkesu prohleacutedli zatiacutem pouhyacutech 7 čtverečniacutech stupňů oblohy takže lze zajisteacute očekaacutevat že objevy dalshyšiacutech extragalaktickyacutech pulsari budou naacutesledovat

Vyacutesledky družice IRAS kteraacute v loňskeacutem roce plovaacuteděla prvniacute soustavnou přehliacutedku oblohy ve středniacutem infračerveneacutem paacutesmu se stanou nepochybně odshyrazovyacutem můstkem k podrobnějšiacutemu průzkumu vlažneacuteho vesmiacuteru Překvapeshyniacutem byl vcelku naacutehodnyacute objev prachoveacutehQ prstence kolem Vegy vzdaacuteleneacute od naacutes 8 pc Prstenec sahaacute do vzdaacutelenosti 80 AD od Vegy a teplota prachu v něm dosahuje 90 K Zatiacutem lze usuzovat že prstenec se sklaacutedaacute převaacutežně z čaacutesteček

o průměru většiacutem než 1 mm a že jeho uacutehrnnaacute hmotnost dosahuje asi 0001 Mo což zavdalo podnět ke spekulaciacutem že by mohlo jiacutet o zaacuterodečneacute staacutedium vzniku planetaacuterniacute soustavy kolem teacuteto poměrně mladeacute (staacuteřiacute je menšiacute než 1109 let) a hmotneacute (3 Mo) hvězdy

Nedaacutevno zesnulyacute holandsko-americkyacute astronom B J Bok shrnul v jedneacute ze svyacutech posledniacutech praciacute změny v našem pohledu na stavbu Galaxie Jejiacute poloměr se nyniacute odhaduje na 60-100 kpc a hmotnost na 61011 až 21012 Mo Galaxie se sklaacutedaacute ze středoveacute vyacuteduti tenkeacuteho disku o poloměru 10 kpc (obsahujiacuteciacuteho takeacute Slunce) vnějšiacute obaacutelky (hala) o poloměru 25 kpc obsahujiacuteciacuteho zejmeacutena hvězdy II populace a velkeacuteho hala nebo teacutež galaktickeacute koroacuteny v niacutež se nashychaacuteziacute tzv skrytaacute hmota Podrobnyacute hlavně radio astronomickyacute průzkum poukaacutezal na vyacuteznam obřiacutech molekulaacuterniacutech mračen o hmotnostech 106 Mo kteryacutech je v Galaxii řaacutedově 5000 F Thielemann aj odvodili z produktů radioaktivniacuteho rozpadu thoacuteria uranu a plutonia nezvykle vysokeacute staacuteřiacute Galaxie - 208 miliardy let Řada překvapivyacutech poznatkfl o Galaxii vyplynula takeacute z jednaacuteniacute sympozia

lAD uspořaacutedaneacuteho při přiacuteležitosti 100 vyacuterooacute založeniacute prosluleacute Kapteynovy laboratoře v Groningenu v Holandsku Oběžnaacute rychlost Slunce kolem středu

Galaxie vychaacuteziacute nyniacute na 250 kms Kromě standardniacutech složek obsahuje Galaxie jak masiacutevniacute molekulaacuterniacute mračna o prflměru až 10000 světelnyacutech let tal spoustu prachu kteryacute zaacuteřiacute v infračerveneacute oblasti spektra Zvlaacuteštniacute je postaveniacute oblasti vlastniacuteho galaktickeacuteho jaacutedra o middotpoloměru jednoho parseku J Oort považuje neshydaacutevnyacute objev zaacuteřeniacute gama z tohoto jaacutedra za důkaz existence černeacute diacutery o hmotshynosti 106 Mo nicmeacuteně protože chybějiacute podrobnějšiacute pozorGvaciacute uacutedaje probleacutem jaacutedra Galaxie je dosud otevřenyacute Stejně tak jsou značneacute nejasnosti s průběhem spiraacutelniacutech ramen - pozorovaacuteniacute v rflznyacutech čaacutestech elektromagnetickeacuteho spektra totiž navzaacutejem nikterak nesouhlasiacute Pozoruhodnyacute je vzrltst lineaacuterniacute rotačniacute rychshylosti nejmeacuteně do vzdaacutelenosti 15 kpc od centra To znovu připomiacutenaacute že vnějšiacute

čaacutesti Galaxie obsahujiacute tzv skrytou hmotu o jejiacutež povaze vůbec nic neviacuteme Galaxie neniacute proto o nic meacuteně tajemnou soustavou než byla před sto lety

Nesmiacuterneacute množstviacute praciacute je věnovaacuteno studiu velmi vzdaacutelenyacutech galaxiiacute a zeshyjmeacutena kvasarLl Nemaacute-li naacuteš přehled přesaacutehnout deacutellu ročniacuteku je třeba se

159

Řiacuteš e h v ě z d Roč 65 (1 984) I Č 8

Jiřiacute Grygar I Žeň objevů 1983 S ohledem na praacutevě uvedeneacute probleacutemy s idenUfikaciacute zdrojů vzplanutiacute gama

lze nanejvyacuteš acenit uacutespěšnau aptickau a rentgenavou identifikaci trvaleacutehO zdrashyje zaacuteřeniacute gama jenž dostal přezdiacutevku Gemžnga (podle souhvězdiacute Bliacuteženců a Vazky) a kteryacute je druhyacutem nejjasnějšiacutem zdrajem v paacutesmu zaacuteřeniacute gama na celeacute abloze (v Katalagu z družice COS-3 maacute označeniacute GG 195+04) G Bignami aj nejprve objevili odpoviacutedajiacuteciacute rentgenovyacute zdroj jehaž polaha je určena s přesshynastiacute na 3 a patam B Caravea aj nalezli i middotaptickyacute objekt 21m (0631 + 178) Naviacutec J Zyskin a D Mukanov nalezli periodicitu 59 s v zaacuteřeniacute a energii nad 1 TeV v letech 1979 a 1981 Padle naacutezoru A Stranga je zdrorjem všech těchtO

uacutekazů osamělaacute neutronavaacute hvězda vzdaacutelenaacute řaacutedově 100 parseků Pavrchovaacute teplata hvězdy dasahuje 300000 K a jejiacute rentgenovaacute sviacutetivast činiacute 1023 W Hvězda v aptickeacutem obaru vyzařuje 1000kraacutet meacuteně než v aboru rentgenoveacutem a v raacutedioveacutem spektru se nedaacute vůbec zachytit Zaacutehadou je mimařaacutedně vysakaacute intenzita pranikaveacuteho zaacuteřeniacute gama a jejiacutež přiacutečině zatiacutem nic neviacuteme

P McCulloch aj pozaravali dalšiacute skak v periadě pulsaru 0833-45 v soushyhvězdiacute Plachet Je ta již paacutetyacute skok od r 1969 a dašlo k němu v řiacutejnu 1981 Tentakraacutet se periada zkraacutetila jen o 102 ns ( předchaziacute skoky dasahavaly 174 až 272 ns) ale diacuteky sauvisleacutemu pazarovaacuteniacute celeacutehO průběhu skaku se padařilo stanovit zatiacutem nejpadrabnějšiacute model stavby neutIOnaveacute hvězdy Skoky v peshyriadě pulsarů se totiž vysvětlujiacute jaka zemětřesneacute uacutekazy a mahou prato abdabně jako v pazemskeacute seismalogii pasloužit k adhaleniacute stavby nitra neutlOnoveacute hvězdy Z uacutekazu v r 1981 autaři zjistili že neutrona1vaacute hvězdaacute maacute jaacutedra plaacutešť i kůru

Podstatně se takeacute podařila zlepšit uacutedaje o dlauhoperiodickeacutem binaacuterniacutem pulshysaru PSR 0820 +02 objeveneacutem r 1977 R Manchester aj zjistili že pulsar je složkou dvajhvězdy s oběžnau dobou 1232 dnů (34 let) a prajekciacute velkeacute paloshyosy 0325 AU Draacuteha je teacuteměř kruhovaacute (e = 001) a staacuteřiacute advozeneacute ze sekulaacutershyniacuteho pradlužavaacuteniacute periady impulsů dosahuje 11108 let Pulsniacute perioda činiacute

0865 s a vzdaacutelenast pulsaru se odhaduje na 850 pc Pravděpodobně šla původně a soustavu dvou biacutelyacutech trpasliacuteků z nichž jeden se přibiacuteraacuteniacutem hmoty dostal přes Chandrasekhawvu mez a zhrautil se v neutronovau hvězdu

Vyacutevojem klasickeacutehO binaacuterniacuteho pulsaru PSR 1913+ 16 se zabyacutevali G Srinivashysan a E van den Heuvel Damniacutevajiacute se že rychleacute ataacutečky pulsaru lze vysvětlit

akrečniacutem raztočeniacutem při přenosu hmoty z druheacute slažky Jelikož systeacutem jeviacute velkou vyacutestřednost draacutehy vyplyacutevaacute z toho že i druhaacute slažka již vybuchla jako supernova takžmiddote kalem sebe ubiacutehajiacute dvě neutranoveacute hvězdy v sauladu s určeshy

niacutem hmotnastiacute obou složek Nejviacutece pazornasti se lani přirozeně dastala nedaacutevnO abjeveneacutemu mžlisekunshy

doveacutemu pulsaru 1937 + 215kteryacute je zaacutepadniacute slažkou raacutedioveacutehO zdraje 4C 2153 (dvojitaacute vyacutechodniacute složka s pulsarem zřejmě nijak nesouvisiacute nebať jde a dvojityacute extragalaktickyacute zdroj nešťastnaacute shada akalnostiacute zřejmě přispěla k tomu že milsekundavyacute pulsar byl rozpoznaacuten teprve nyniacute ač ha radioastranomoveacute sleshydavali celyacutech 20 let) JehO periada impulsů čInila 0001 557 806 448 85 s

bull POkračovaacuten z Č 5 (str 93-98) č 6 (str 113-119J a Č 7 [str 138-143J V Č 7 [str 140 ř 10J sl laskavě opravte FH Serpentls [msto PHJ

157

( plusmn110 -14 S) a prodlužovaacuteniacute periody dPP je rovno (1058 plusmn 0009) 10 -lg ss V souvislosti s těmito uacutedaji vznilda otaacutezka jak je možneacute odvodit tak přesneacute

uacutedaje o periodě i jejiacutem prodlužovaacuteniacute (viz teacutež V Ptaacuteček ŘH 101983 str 213) Vysvětleniacute spočiacutevaacute v tom že měřiacuteme středniacute hodnoty impulsniacute periody pro velkyacute pnčet period čiacutemž se hodnota periody nesmiacuterně zpřesni Při měřeniacute deacutelky jedneacute periogtcly s přesnostiacute na 05 f-ls odvodiacuteme při prllměru z milioacutenu period (tj cca za půl hodiny pozorovaacuteniacute 1 středniacute periodu s chybou menšiacute než 1 pikoshysekunda Veličina dPP je pak znaacutemaacute s chybou kt eraacute je rovnaacute teacuteto p ř esnosti děleneacute počtem period takže již za pouheacute dva ciny dostaneme dPP s chybou řaacutedu 10-19 a za 200 dnů řaacutedu 10- 21 V podstatě jdmiddote o obdobnou zaacuteležitost jako když proměnaacuteři určujiacute středniacute periody zaacutekrytovyacutech dvojhvězd s chybou zlomkl1 sekund ač vizuaacutelniacute určeniacute nkamžiku jednoho minima je sotva přesnějšiacute než 01 hodiny Zatiacutem neniacute jasneacute jak přesnyacute normaacutel času reprezentuje milisekundovyacute pulsar - neniacute vyloučen o že periodu lze extrapolovat s vyššiacute přesnostiacute než činiacute dlouhodobaacute stabilita atomovyacutech hodin - potiacutež je ovšem v tom že kraacute tkoperioshydickeacute pulsary jsou obzvlaacutešť naacutechylneacute ke skokům v periodě jako už zmiacuteněnyacute pulsar v Plachtaacutech PlOto neniacute přiacuteliš pravděpodobneacute že bychom se v budoucnu vraacutetili k takto zmodernizovanyacutem astronomickyacutem normaacutelům času

Dosavadniacute vyacutezkum milisekundoveacuteho pulsaru přinesl mnoho dalšiacutech zaacutevažshynyacutech vyacutesledků Jeho vzdaacutelenost se odhaduje na 5 kpc hmotnnst v rozmeziacute 07 až 12 Mo středniacute hustota činiacute aspoň 21017 kg m -3 [z podmiacutenky stability vůči odstřediveacute siacutele) a moment setrvačnosti aspoň 161038 kg m2 [B Datta A Ray) F Smith připomiacutenaacute že kinetickaacute energie rotujiacuteciacuteho pulsaru dOMhuje 1044 J a body na povrchu neutronoveacute hvězdy se pohybujiacute obvodovou rychl06iacute 43000 kms S Djorgovski se pokusilo optickou identifikaci pulsaru a našel uacutedajně červenou hvězdu na hranici viditelnosti R Manchester aj dokonce tvrdiacute že objekt vykazuje perindickeacute změny jasnosti souhlasneacute s pulsniacute periodou pulsaru Tato choulostivaacute měřeniacute však vyžadujiacute dalšiacute potvrzeniacute

Jinak se všeobecně soudiacute že tento pulsar maacute mimořaacutedně slabeacute magnetickeacute pole řaacutedu 105 T (proti běžnyacutem 108 T) a jeho staacuteřiacute nepřevyšuje 1 milioacuten let Niacutezkaacute hodnota dPP je tudiacutež dllsledkem nedostatečneacuteho brzděniacute neutmnoveacute hvězdy ve slabeacutem magnetickeacutem poli nikoliv důkazem extreacutemniacuteho staacuteřiacute pulsaru Přiacutečinu rychleacute rotace neutronoveacute hvězdy hledajiacute mnoziacute autoři (např K Brecher a G Chanmugan) v sekundaacuterniacutem roztočeniacute pomaleji rotujiacuteciacute neutronoveacute hvězdy proudem dopadajiacuteciacuteho plynu z druheacute složky anebo tiacutem že osamělaacute hvězda

(předchůdce pulsaru 1 ztratila sveacute magnetickeacute pole dřiacuteve než se gravitačně

zhroutila Mnohem leacutepe se však jeviacute vysvětleniacute H Henrichse a E van den Heushyvela kteřiacute soudiacute že původně šlo o těsnou dvojhvězdu složenou ze dvou neutroshynovyacutech hvězd Kdyby jejich hmotnosti byly 1 Mo a původniacute ooběžnaacute perioda 6 hodin pak při vyacutestředneacute draacuteze (e = 08) budou hvězdy vyzařovat tolik grashyvitačniacuteho zaacuteřeniacute že za pouhyacutech 50 milioacutenů let po sveacutem vzniku se k sobě spiraacuteshylovitě přibliacutežiacute na vzdaacutelenost 30 km V teacute chviacuteli bude jejich oběžnaacute perioda řaacutedu 1 ms a rotace obou složek synchronizovaacuteny sooběhem Vzaacutepětiacute hvězdy splynou a pokud jejich uacutehrnnaacute hmotnost nepřesaacutehne mez pro uacuteplnyacute gravitačniacute kolaps (Landauova-Oppenheimerova-Volkoffova mez) stane se z nich velmi rychle ra tujiacuteciacute neutronovaacute hvězda s milisekundo vou periodou vyacutepočty pravděpodobshy

nosti takoveacuteho mechanismu naznačujiacute že v Galaxii by měly byacutet tč zhruba tři

takoveacute pulsary

Prvniacute z nich byl tedy objeven koncem r 1982 a druhyacute naacutesledoval lonI Objev ahlaacutesili V Boriakoff aj v květnu Pulsar PSR 1953+290 maacute pulsniacute periodu 613 ms (dPP lt 610- 16 ss) a je členem dVOjhvězdy s nběžnou dobou 120 dnů Pohybuje se po kruhoveacute draacuteze s projekciacute velkeacute poloosy 09107 km a je od naacutes vzdaacutelen asi 35 kpc Zdaacute se že v tomto přiacutepadě dnešniacute pulsar byl pllvodně

158

biacutelyacutem trpasliacutekem jenž ziacuteskaacuteval z druheacute složky (rovněž biacuteleacuteho trpasl1ka) akreciacute hmotu až se tak dostal přes Chandrasekharovu mez a zhroutil se na neutronoshyvou hvězdu J Maddox odtud usuzuje že jsou dvě třiacutedy pulsarů Ty prvniacute vznikly vyacutebuchem supernovy majiacute silneacute magnetickeacute pole řaacutedu lOB T a impulsniacute periody kolem 1 s Ty druheacute jsou členy těsnyacutech dvojhvězd byly původně biacutelyacutemi trpasliacuteky jež ziacuteskaly akreciacute hmotu a pak se teprve zhroutily na velmi rychle rotujiacuteciacute neutronoveacute hvězdy Majiacute relativně slabeacute magnetickeacute pole (dosud znaacuteshyme jen 4 pulsary ve dvojhvězdaacutech zatiacutemco celkovyacute početpulsarů se bliacutežiacute 400) Akrečniacute roztočeniacute vysvětluje dnešniacute kraacutetkou periodu teacuteto třiacutedy pulsarů (P Joss S Rappaport B Paczynski G Savonije atd )

Objev prvniacuteho extragalaktickeacuteho raacutedioveacuteho pulsaru ohlaacutesili P McCulloch aj když zjistili že pulsar PSR 0529-66 s periodou 098 s patřiacute zřejmě do Velkeacuteho Magellanova mračna Pomociacute 65m radioteleskopu v Parkesu prohleacutedli zatiacutem pouhyacutech 7 čtverečniacutech stupňů oblohy takže lze zajisteacute očekaacutevat že objevy dalshyšiacutech extragalaktickyacutech pulsari budou naacutesledovat

Vyacutesledky družice IRAS kteraacute v loňskeacutem roce plovaacuteděla prvniacute soustavnou přehliacutedku oblohy ve středniacutem infračerveneacutem paacutesmu se stanou nepochybně odshyrazovyacutem můstkem k podrobnějšiacutemu průzkumu vlažneacuteho vesmiacuteru Překvapeshyniacutem byl vcelku naacutehodnyacute objev prachoveacutehQ prstence kolem Vegy vzdaacuteleneacute od naacutes 8 pc Prstenec sahaacute do vzdaacutelenosti 80 AD od Vegy a teplota prachu v něm dosahuje 90 K Zatiacutem lze usuzovat že prstenec se sklaacutedaacute převaacutežně z čaacutesteček

o průměru většiacutem než 1 mm a že jeho uacutehrnnaacute hmotnost dosahuje asi 0001 Mo což zavdalo podnět ke spekulaciacutem že by mohlo jiacutet o zaacuterodečneacute staacutedium vzniku planetaacuterniacute soustavy kolem teacuteto poměrně mladeacute (staacuteřiacute je menšiacute než 1109 let) a hmotneacute (3 Mo) hvězdy

Nedaacutevno zesnulyacute holandsko-americkyacute astronom B J Bok shrnul v jedneacute ze svyacutech posledniacutech praciacute změny v našem pohledu na stavbu Galaxie Jejiacute poloměr se nyniacute odhaduje na 60-100 kpc a hmotnost na 61011 až 21012 Mo Galaxie se sklaacutedaacute ze středoveacute vyacuteduti tenkeacuteho disku o poloměru 10 kpc (obsahujiacuteciacuteho takeacute Slunce) vnějšiacute obaacutelky (hala) o poloměru 25 kpc obsahujiacuteciacuteho zejmeacutena hvězdy II populace a velkeacuteho hala nebo teacutež galaktickeacute koroacuteny v niacutež se nashychaacuteziacute tzv skrytaacute hmota Podrobnyacute hlavně radio astronomickyacute průzkum poukaacutezal na vyacuteznam obřiacutech molekulaacuterniacutech mračen o hmotnostech 106 Mo kteryacutech je v Galaxii řaacutedově 5000 F Thielemann aj odvodili z produktů radioaktivniacuteho rozpadu thoacuteria uranu a plutonia nezvykle vysokeacute staacuteřiacute Galaxie - 208 miliardy let Řada překvapivyacutech poznatkfl o Galaxii vyplynula takeacute z jednaacuteniacute sympozia

lAD uspořaacutedaneacuteho při přiacuteležitosti 100 vyacuterooacute založeniacute prosluleacute Kapteynovy laboratoře v Groningenu v Holandsku Oběžnaacute rychlost Slunce kolem středu

Galaxie vychaacuteziacute nyniacute na 250 kms Kromě standardniacutech složek obsahuje Galaxie jak masiacutevniacute molekulaacuterniacute mračna o prflměru až 10000 světelnyacutech let tal spoustu prachu kteryacute zaacuteřiacute v infračerveneacute oblasti spektra Zvlaacuteštniacute je postaveniacute oblasti vlastniacuteho galaktickeacuteho jaacutedra o middotpoloměru jednoho parseku J Oort považuje neshydaacutevnyacute objev zaacuteřeniacute gama z tohoto jaacutedra za důkaz existence černeacute diacutery o hmotshynosti 106 Mo nicmeacuteně protože chybějiacute podrobnějšiacute pozorGvaciacute uacutedaje probleacutem jaacutedra Galaxie je dosud otevřenyacute Stejně tak jsou značneacute nejasnosti s průběhem spiraacutelniacutech ramen - pozorovaacuteniacute v rflznyacutech čaacutestech elektromagnetickeacuteho spektra totiž navzaacutejem nikterak nesouhlasiacute Pozoruhodnyacute je vzrltst lineaacuterniacute rotačniacute rychshylosti nejmeacuteně do vzdaacutelenosti 15 kpc od centra To znovu připomiacutenaacute že vnějšiacute

čaacutesti Galaxie obsahujiacute tzv skrytou hmotu o jejiacutež povaze vůbec nic neviacuteme Galaxie neniacute proto o nic meacuteně tajemnou soustavou než byla před sto lety

Nesmiacuterneacute množstviacute praciacute je věnovaacuteno studiu velmi vzdaacutelenyacutech galaxiiacute a zeshyjmeacutena kvasarLl Nemaacute-li naacuteš přehled přesaacutehnout deacutellu ročniacuteku je třeba se

159

( plusmn110 -14 S) a prodlužovaacuteniacute periody dPP je rovno (1058 plusmn 0009) 10 -lg ss V souvislosti s těmito uacutedaji vznilda otaacutezka jak je možneacute odvodit tak přesneacute

uacutedaje o periodě i jejiacutem prodlužovaacuteniacute (viz teacutež V Ptaacuteček ŘH 101983 str 213) Vysvětleniacute spočiacutevaacute v tom že měřiacuteme středniacute hodnoty impulsniacute periody pro velkyacute pnčet period čiacutemž se hodnota periody nesmiacuterně zpřesni Při měřeniacute deacutelky jedneacute periogtcly s přesnostiacute na 05 f-ls odvodiacuteme při prllměru z milioacutenu period (tj cca za půl hodiny pozorovaacuteniacute 1 středniacute periodu s chybou menšiacute než 1 pikoshysekunda Veličina dPP je pak znaacutemaacute s chybou kt eraacute je rovnaacute teacuteto p ř esnosti děleneacute počtem period takže již za pouheacute dva ciny dostaneme dPP s chybou řaacutedu 10-19 a za 200 dnů řaacutedu 10- 21 V podstatě jdmiddote o obdobnou zaacuteležitost jako když proměnaacuteři určujiacute středniacute periody zaacutekrytovyacutech dvojhvězd s chybou zlomkl1 sekund ač vizuaacutelniacute určeniacute nkamžiku jednoho minima je sotva přesnějšiacute než 01 hodiny Zatiacutem neniacute jasneacute jak přesnyacute normaacutel času reprezentuje milisekundovyacute pulsar - neniacute vyloučen o že periodu lze extrapolovat s vyššiacute přesnostiacute než činiacute dlouhodobaacute stabilita atomovyacutech hodin - potiacutež je ovšem v tom že kraacute tkoperioshydickeacute pulsary jsou obzvlaacutešť naacutechylneacute ke skokům v periodě jako už zmiacuteněnyacute pulsar v Plachtaacutech PlOto neniacute přiacuteliš pravděpodobneacute že bychom se v budoucnu vraacutetili k takto zmodernizovanyacutem astronomickyacutem normaacutelům času

Dosavadniacute vyacutezkum milisekundoveacuteho pulsaru přinesl mnoho dalšiacutech zaacutevažshynyacutech vyacutesledků Jeho vzdaacutelenost se odhaduje na 5 kpc hmotnnst v rozmeziacute 07 až 12 Mo středniacute hustota činiacute aspoň 21017 kg m -3 [z podmiacutenky stability vůči odstřediveacute siacutele) a moment setrvačnosti aspoň 161038 kg m2 [B Datta A Ray) F Smith připomiacutenaacute že kinetickaacute energie rotujiacuteciacuteho pulsaru dOMhuje 1044 J a body na povrchu neutronoveacute hvězdy se pohybujiacute obvodovou rychl06iacute 43000 kms S Djorgovski se pokusilo optickou identifikaci pulsaru a našel uacutedajně červenou hvězdu na hranici viditelnosti R Manchester aj dokonce tvrdiacute že objekt vykazuje perindickeacute změny jasnosti souhlasneacute s pulsniacute periodou pulsaru Tato choulostivaacute měřeniacute však vyžadujiacute dalšiacute potvrzeniacute

Jinak se všeobecně soudiacute že tento pulsar maacute mimořaacutedně slabeacute magnetickeacute pole řaacutedu 105 T (proti běžnyacutem 108 T) a jeho staacuteřiacute nepřevyšuje 1 milioacuten let Niacutezkaacute hodnota dPP je tudiacutež dllsledkem nedostatečneacuteho brzděniacute neutmnoveacute hvězdy ve slabeacutem magnetickeacutem poli nikoliv důkazem extreacutemniacuteho staacuteřiacute pulsaru Přiacutečinu rychleacute rotace neutronoveacute hvězdy hledajiacute mnoziacute autoři (např K Brecher a G Chanmugan) v sekundaacuterniacutem roztočeniacute pomaleji rotujiacuteciacute neutronoveacute hvězdy proudem dopadajiacuteciacuteho plynu z druheacute složky anebo tiacutem že osamělaacute hvězda

(předchůdce pulsaru 1 ztratila sveacute magnetickeacute pole dřiacuteve než se gravitačně

zhroutila Mnohem leacutepe se však jeviacute vysvětleniacute H Henrichse a E van den Heushyvela kteřiacute soudiacute že původně šlo o těsnou dvojhvězdu složenou ze dvou neutroshynovyacutech hvězd Kdyby jejich hmotnosti byly 1 Mo a původniacute ooběžnaacute perioda 6 hodin pak při vyacutestředneacute draacuteze (e = 08) budou hvězdy vyzařovat tolik grashyvitačniacuteho zaacuteřeniacute že za pouhyacutech 50 milioacutenů let po sveacutem vzniku se k sobě spiraacuteshylovitě přibliacutežiacute na vzdaacutelenost 30 km V teacute chviacuteli bude jejich oběžnaacute perioda řaacutedu 1 ms a rotace obou složek synchronizovaacuteny sooběhem Vzaacutepětiacute hvězdy splynou a pokud jejich uacutehrnnaacute hmotnost nepřesaacutehne mez pro uacuteplnyacute gravitačniacute kolaps (Landauova-Oppenheimerova-Volkoffova mez) stane se z nich velmi rychle ra tujiacuteciacute neutronovaacute hvězda s milisekundo vou periodou vyacutepočty pravděpodobshy

nosti takoveacuteho mechanismu naznačujiacute že v Galaxii by měly byacutet tč zhruba tři

takoveacute pulsary

Prvniacute z nich byl tedy objeven koncem r 1982 a druhyacute naacutesledoval lonI Objev ahlaacutesili V Boriakoff aj v květnu Pulsar PSR 1953+290 maacute pulsniacute periodu 613 ms (dPP lt 610- 16 ss) a je členem dVOjhvězdy s nběžnou dobou 120 dnů Pohybuje se po kruhoveacute draacuteze s projekciacute velkeacute poloosy 09107 km a je od naacutes vzdaacutelen asi 35 kpc Zdaacute se že v tomto přiacutepadě dnešniacute pulsar byl pllvodně

158

biacutelyacutem trpasliacutekem jenž ziacuteskaacuteval z druheacute složky (rovněž biacuteleacuteho trpasl1ka) akreciacute hmotu až se tak dostal přes Chandrasekharovu mez a zhroutil se na neutronoshyvou hvězdu J Maddox odtud usuzuje že jsou dvě třiacutedy pulsarů Ty prvniacute vznikly vyacutebuchem supernovy majiacute silneacute magnetickeacute pole řaacutedu lOB T a impulsniacute periody kolem 1 s Ty druheacute jsou členy těsnyacutech dvojhvězd byly původně biacutelyacutemi trpasliacuteky jež ziacuteskaly akreciacute hmotu a pak se teprve zhroutily na velmi rychle rotujiacuteciacute neutronoveacute hvězdy Majiacute relativně slabeacute magnetickeacute pole (dosud znaacuteshyme jen 4 pulsary ve dvojhvězdaacutech zatiacutemco celkovyacute početpulsarů se bliacutežiacute 400) Akrečniacute roztočeniacute vysvětluje dnešniacute kraacutetkou periodu teacuteto třiacutedy pulsarů (P Joss S Rappaport B Paczynski G Savonije atd )

Objev prvniacuteho extragalaktickeacuteho raacutedioveacuteho pulsaru ohlaacutesili P McCulloch aj když zjistili že pulsar PSR 0529-66 s periodou 098 s patřiacute zřejmě do Velkeacuteho Magellanova mračna Pomociacute 65m radioteleskopu v Parkesu prohleacutedli zatiacutem pouhyacutech 7 čtverečniacutech stupňů oblohy takže lze zajisteacute očekaacutevat že objevy dalshyšiacutech extragalaktickyacutech pulsari budou naacutesledovat

Vyacutesledky družice IRAS kteraacute v loňskeacutem roce plovaacuteděla prvniacute soustavnou přehliacutedku oblohy ve středniacutem infračerveneacutem paacutesmu se stanou nepochybně odshyrazovyacutem můstkem k podrobnějšiacutemu průzkumu vlažneacuteho vesmiacuteru Překvapeshyniacutem byl vcelku naacutehodnyacute objev prachoveacutehQ prstence kolem Vegy vzdaacuteleneacute od naacutes 8 pc Prstenec sahaacute do vzdaacutelenosti 80 AD od Vegy a teplota prachu v něm dosahuje 90 K Zatiacutem lze usuzovat že prstenec se sklaacutedaacute převaacutežně z čaacutesteček

o průměru většiacutem než 1 mm a že jeho uacutehrnnaacute hmotnost dosahuje asi 0001 Mo což zavdalo podnět ke spekulaciacutem že by mohlo jiacutet o zaacuterodečneacute staacutedium vzniku planetaacuterniacute soustavy kolem teacuteto poměrně mladeacute (staacuteřiacute je menšiacute než 1109 let) a hmotneacute (3 Mo) hvězdy

Nedaacutevno zesnulyacute holandsko-americkyacute astronom B J Bok shrnul v jedneacute ze svyacutech posledniacutech praciacute změny v našem pohledu na stavbu Galaxie Jejiacute poloměr se nyniacute odhaduje na 60-100 kpc a hmotnost na 61011 až 21012 Mo Galaxie se sklaacutedaacute ze středoveacute vyacuteduti tenkeacuteho disku o poloměru 10 kpc (obsahujiacuteciacuteho takeacute Slunce) vnějšiacute obaacutelky (hala) o poloměru 25 kpc obsahujiacuteciacuteho zejmeacutena hvězdy II populace a velkeacuteho hala nebo teacutež galaktickeacute koroacuteny v niacutež se nashychaacuteziacute tzv skrytaacute hmota Podrobnyacute hlavně radio astronomickyacute průzkum poukaacutezal na vyacuteznam obřiacutech molekulaacuterniacutech mračen o hmotnostech 106 Mo kteryacutech je v Galaxii řaacutedově 5000 F Thielemann aj odvodili z produktů radioaktivniacuteho rozpadu thoacuteria uranu a plutonia nezvykle vysokeacute staacuteřiacute Galaxie - 208 miliardy let Řada překvapivyacutech poznatkfl o Galaxii vyplynula takeacute z jednaacuteniacute sympozia

lAD uspořaacutedaneacuteho při přiacuteležitosti 100 vyacuterooacute založeniacute prosluleacute Kapteynovy laboratoře v Groningenu v Holandsku Oběžnaacute rychlost Slunce kolem středu

Galaxie vychaacuteziacute nyniacute na 250 kms Kromě standardniacutech složek obsahuje Galaxie jak masiacutevniacute molekulaacuterniacute mračna o prflměru až 10000 světelnyacutech let tal spoustu prachu kteryacute zaacuteřiacute v infračerveneacute oblasti spektra Zvlaacuteštniacute je postaveniacute oblasti vlastniacuteho galaktickeacuteho jaacutedra o middotpoloměru jednoho parseku J Oort považuje neshydaacutevnyacute objev zaacuteřeniacute gama z tohoto jaacutedra za důkaz existence černeacute diacutery o hmotshynosti 106 Mo nicmeacuteně protože chybějiacute podrobnějšiacute pozorGvaciacute uacutedaje probleacutem jaacutedra Galaxie je dosud otevřenyacute Stejně tak jsou značneacute nejasnosti s průběhem spiraacutelniacutech ramen - pozorovaacuteniacute v rflznyacutech čaacutestech elektromagnetickeacuteho spektra totiž navzaacutejem nikterak nesouhlasiacute Pozoruhodnyacute je vzrltst lineaacuterniacute rotačniacute rychshylosti nejmeacuteně do vzdaacutelenosti 15 kpc od centra To znovu připomiacutenaacute že vnějšiacute

čaacutesti Galaxie obsahujiacute tzv skrytou hmotu o jejiacutež povaze vůbec nic neviacuteme Galaxie neniacute proto o nic meacuteně tajemnou soustavou než byla před sto lety

Nesmiacuterneacute množstviacute praciacute je věnovaacuteno studiu velmi vzdaacutelenyacutech galaxiiacute a zeshyjmeacutena kvasarLl Nemaacute-li naacuteš přehled přesaacutehnout deacutellu ročniacuteku je třeba se

159

biacutelyacutem trpasliacutekem jenž ziacuteskaacuteval z druheacute složky (rovněž biacuteleacuteho trpasl1ka) akreciacute hmotu až se tak dostal přes Chandrasekharovu mez a zhroutil se na neutronoshyvou hvězdu J Maddox odtud usuzuje že jsou dvě třiacutedy pulsarů Ty prvniacute vznikly vyacutebuchem supernovy majiacute silneacute magnetickeacute pole řaacutedu lOB T a impulsniacute periody kolem 1 s Ty druheacute jsou členy těsnyacutech dvojhvězd byly původně biacutelyacutemi trpasliacuteky jež ziacuteskaly akreciacute hmotu a pak se teprve zhroutily na velmi rychle rotujiacuteciacute neutronoveacute hvězdy Majiacute relativně slabeacute magnetickeacute pole (dosud znaacuteshyme jen 4 pulsary ve dvojhvězdaacutech zatiacutemco celkovyacute početpulsarů se bliacutežiacute 400) Akrečniacute roztočeniacute vysvětluje dnešniacute kraacutetkou periodu teacuteto třiacutedy pulsarů (P Joss S Rappaport B Paczynski G Savonije atd )

Objev prvniacuteho extragalaktickeacuteho raacutedioveacuteho pulsaru ohlaacutesili P McCulloch aj když zjistili že pulsar PSR 0529-66 s periodou 098 s patřiacute zřejmě do Velkeacuteho Magellanova mračna Pomociacute 65m radioteleskopu v Parkesu prohleacutedli zatiacutem pouhyacutech 7 čtverečniacutech stupňů oblohy takže lze zajisteacute očekaacutevat že objevy dalshyšiacutech extragalaktickyacutech pulsari budou naacutesledovat

Vyacutesledky družice IRAS kteraacute v loňskeacutem roce plovaacuteděla prvniacute soustavnou přehliacutedku oblohy ve středniacutem infračerveneacutem paacutesmu se stanou nepochybně odshyrazovyacutem můstkem k podrobnějšiacutemu průzkumu vlažneacuteho vesmiacuteru Překvapeshyniacutem byl vcelku naacutehodnyacute objev prachoveacutehQ prstence kolem Vegy vzdaacuteleneacute od naacutes 8 pc Prstenec sahaacute do vzdaacutelenosti 80 AD od Vegy a teplota prachu v něm dosahuje 90 K Zatiacutem lze usuzovat že prstenec se sklaacutedaacute převaacutežně z čaacutesteček

o průměru většiacutem než 1 mm a že jeho uacutehrnnaacute hmotnost dosahuje asi 0001 Mo což zavdalo podnět ke spekulaciacutem že by mohlo jiacutet o zaacuterodečneacute staacutedium vzniku planetaacuterniacute soustavy kolem teacuteto poměrně mladeacute (staacuteřiacute je menšiacute než 1109 let) a hmotneacute (3 Mo) hvězdy

Nedaacutevno zesnulyacute holandsko-americkyacute astronom B J Bok shrnul v jedneacute ze svyacutech posledniacutech praciacute změny v našem pohledu na stavbu Galaxie Jejiacute poloměr se nyniacute odhaduje na 60-100 kpc a hmotnost na 61011 až 21012 Mo Galaxie se sklaacutedaacute ze středoveacute vyacuteduti tenkeacuteho disku o poloměru 10 kpc (obsahujiacuteciacuteho takeacute Slunce) vnějšiacute obaacutelky (hala) o poloměru 25 kpc obsahujiacuteciacuteho zejmeacutena hvězdy II populace a velkeacuteho hala nebo teacutež galaktickeacute koroacuteny v niacutež se nashychaacuteziacute tzv skrytaacute hmota Podrobnyacute hlavně radio astronomickyacute průzkum poukaacutezal na vyacuteznam obřiacutech molekulaacuterniacutech mračen o hmotnostech 106 Mo kteryacutech je v Galaxii řaacutedově 5000 F Thielemann aj odvodili z produktů radioaktivniacuteho rozpadu thoacuteria uranu a plutonia nezvykle vysokeacute staacuteřiacute Galaxie - 208 miliardy let Řada překvapivyacutech poznatkfl o Galaxii vyplynula takeacute z jednaacuteniacute sympozia

lAD uspořaacutedaneacuteho při přiacuteležitosti 100 vyacuterooacute založeniacute prosluleacute Kapteynovy laboratoře v Groningenu v Holandsku Oběžnaacute rychlost Slunce kolem středu

Galaxie vychaacuteziacute nyniacute na 250 kms Kromě standardniacutech složek obsahuje Galaxie jak masiacutevniacute molekulaacuterniacute mračna o prflměru až 10000 světelnyacutech let tal spoustu prachu kteryacute zaacuteřiacute v infračerveneacute oblasti spektra Zvlaacuteštniacute je postaveniacute oblasti vlastniacuteho galaktickeacuteho jaacutedra o middotpoloměru jednoho parseku J Oort považuje neshydaacutevnyacute objev zaacuteřeniacute gama z tohoto jaacutedra za důkaz existence černeacute diacutery o hmotshynosti 106 Mo nicmeacuteně protože chybějiacute podrobnějšiacute pozorGvaciacute uacutedaje probleacutem jaacutedra Galaxie je dosud otevřenyacute Stejně tak jsou značneacute nejasnosti s průběhem spiraacutelniacutech ramen - pozorovaacuteniacute v rflznyacutech čaacutestech elektromagnetickeacuteho spektra totiž navzaacutejem nikterak nesouhlasiacute Pozoruhodnyacute je vzrltst lineaacuterniacute rotačniacute rychshylosti nejmeacuteně do vzdaacutelenosti 15 kpc od centra To znovu připomiacutenaacute že vnějšiacute

čaacutesti Galaxie obsahujiacute tzv skrytou hmotu o jejiacutež povaze vůbec nic neviacuteme Galaxie neniacute proto o nic meacuteně tajemnou soustavou než byla před sto lety

Nesmiacuterneacute množstviacute praciacute je věnovaacuteno studiu velmi vzdaacutelenyacutech galaxiiacute a zeshyjmeacutena kvasarLl Nemaacute-li naacuteš přehled přesaacutehnout deacutellu ročniacuteku je třeba se

159

omezit pouze na několik postřehů Tzv nadsvětelneacute rychlosti rozpiacutenaacuteniacute složek kvasarů pozofQIvaneacute metodami raacutedimiddotoveacute interferometrie (VLBI) se vysvětlujiacute

staacutele dokonalejšiacutemi modely při nichž z jaacutedra kvasaru je relativistickou leč podsvětelnou rychlostiacute vyvržen plazmovyacute oblak letiacuteciacute přibližně k pozorovateli Tiacutem vznikajiacute iluze nadsvětelnyacutech rychlostiacute i relativistickeacute usměrněniacute raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute ve směru pohybu middotoblaku Souvislost kvasarů s galaxiemi je prokazovaacutena staacutele přesvědčivěji sniacutemky i spektry na kteryacutech se v bezprostředniacutem okoliacute jasshyneacuteho kvasaru pozorujiacute jevy přiacuteslušejiacuteciacute obřiacutem spiraacutelniacutem či eliptickyacutem galaxiiacutem Efekty gravitačniacute čočky nemohou vysvětlit vysokeacute sviacutetivosti kvasarů Zaacuteroveň

lze vyloučit že by skrytaacute hmota vesmiacuteru sestaacutevala z těles o hmotnogtsti 1 až 103 Mo protože pak by byly efekty gravitačniacute čočky mnohem častějšiacute (G Setti G Zamorani) Kvasary patrně vznikajiacute později než hvězdy II populace neboť majiacute normaacutelniacute obsah kovů Je pravděpodobneacute že po několika miliardaacutech let se aktivita kvasaru vyčerpaacute akrece plynu a prachu na supermasiacutevniacute černou diacuteru v jaacutedře kvasaru skončiacute a kvasar přestane byacutet pozorovatelnyacute

Akreciacute hvězd na supermasiacutevniacute černeacute diacutery v jaacutedrech kvasarů se podrobněji

zabyacutevali R Nolthenius a J Katz jakož i G Bicknell a R Gingold Obě dvojice autoru dospiacutevajiacute ke shodneacutemu zaacutevěru že jakmile se hvězda o hmotnosti 1 M o přibliacutežiacute k supermasiacutevniacute černeacute diacuteře middot0 hmotnosti 104 Mo na vzdaacutelenost desetishynaacutesobku Schwarzschildova poloměru začne vlivem slapoveacuteho ohřevu v jejiacutem nitru intenziacutevně probiacutehat cyklus termonukleaacuterniacutech reakciacute CNO oož posleacuteze vede k obohaceniacute materiaacutelu v okoliacute kvasaru o tyto produkty Hvězda sama se nakonec slapově rozpadne a protaacutehne do uacutezkeacuteho paacutesku hmoty podeacutelpllVodniacute draacutehy jenž steacutekaacute v oddělenyacutech chuchvalciacutech do samotneacute černeacute diacutery J Wheeler k tomu poznamenaacutevaacute že supermasiacutevniacute černaacute diacutera sl svůj oběd nejenom ohřeje ale takeacute rozkraacutejiacute aby jiacute snad nezaskočilo J Hutchings a B Campbell soudiacute že kvasary mohou souviset s dvojicemi galaxiiacute v interakci Mohlo by jiacutet o mechashynismus souvisejiacuteciacute se slapovyacutem zachyceniacutem plynu jedneacute galaxie druhou

Tiacutem se dostaacutevaacuteme k otaacutezkaacutem velkorozměroveacute struktury vesmiacuteru ktereacute patřiacute

v pnsledniacute době k velmi často diskutovanyacutem Rozhodujiacutec vyacuteznam pro pokrok našich vědomostiacute o struktuře vesmiacuteru maacute rychlyacute vzrůst počtu uacutedajů o galaxiiacutech a kvasarech Jak ukaacutezal G Chincarini v letech 1935-1955 bylo změřeno 920 červenyacutech posuvů pro galaxie zatiacutemco do r 1980 přibylo dalšiacutech 7330 červeshynyacutech posuvů pro galaxie a 1800 posuvů pro kvasary Do r 1982 se podařilo rozshylišit 330 kup galaxiiacute a něknlik desiacutetek nadkup V lmiddotoňskeacutem roce K H Schmidt napočiacutetal již 576 kup galaxiiacute Tak se dařiacute zkoumat prostorovou strukturu vesshymiacuteru v měřiacutetkaacutech do 50 Mpc Na 90 galaXiiacute se vyskytuje v jakyacutechsi vlaacuteknech (nudIiacutech) zabiacuterajiacuteciacutech pouhyacutech 10 daneacuteho objemu Mezi nudlemi je velmi maacutelo sviacutetiacuteciacute hmoty - od r 1981 viacuteme o existenci obrovityacutech praacutezdnot mezi kushypami galaxiiacute

J Zeldovič r Ejnasto a S Šandarin připomiacutenajiacute že relativniacute rychlosti galaxiiacute jsou vůči těmto rozměrům tak maleacute že za celou dobu sveacute existence se přiacuteliš nevzdaacutelily od miacutest sveacuteho vzniku takže vskutku pozorujeme původniacute nehomoshygenniacute strukturu vesmiacuteru Odtud plyne že poruchy homogenity se v raneacutem vesshymiacuteru tyacutekaly jak laacutetky tak 1 zaacuteřeniacute Podle citovanyacutech aut-orů to vedlo nejprve ke vzniku plOChyacutech struktur (liacutevancCt] ktereacute se posleacuteze dělily na nadkupy kupy a konečně i na jednotliveacute galaxie Dvourozměrneacute simulace probleacutemu na počiacuteshy

tači provedeneacute A Melottem velmi dobře souhlasiacute s analytickyacutem řešeniacutem sovětshyskyacutech autorů Stejneacute vyacutesledky obdržel při obdobnyacutech simulaciacutech takeacute klasik teacutetmiddoto discipliacuteny R Miller O třiacuterozměrnou simulaci se uacutespěšně pokusili A Klypin a S Šandarin kteřiacute ukaacutezali na souboru 32769 čaacutestic že vyacuteVOj ke struktuře zashyčiacutenaacute liacutevanci po nichž se objevujiacute siacuteťoveacute struktury a chuchvalce spojeneacute tenshykyacutem vlaacutekny Hmotnosti chuchvalcCt dobře odpoviacutedajiacute experimentaacutelně zjištěnyacutem

160

hmotnostem Abellovyacutech kup galaxiiacute Ze dvou možnostiacute vyacutevo1je vesmiacuteru (adiabashytickyacute nebo izotermaacutelniacute) vše nasvědčuje platnosti adiabatickeacuteho modelu tj z prvDtniacutech poruch vznikajiacute nejprve nadkupy jež se daacutele děliacute na kupy a koshynečně na jednotliveacute galaxie (izotermaacutelniacute model předpoklaacutedaacute přiacutemyacute vznik galaxiiacute z prvotniacutech poruch a tyto soustavy se posleacuteze shlukujiacute v kupy a nadshykupy) G Chincarini aj kteřiacute zkoumali dvě nadkupy v oblasti souhvězdiacute Vlasů Bereniky a Perseus-Ryby obdrželi pro přiacuteslušneacute liacutevance rozměry 14 X 16 Mpc resp 12 X 24 Mpc Třetiacute rozměr nadkup dosahuje so tva několika maacutelo megashyparseků a jejich uacutehrnnaacute hmotnost byacutevaacute řaacutedu 1015 až 1016 Momiddot

Studium velkorozměroveacute struktury vesmiacuteru umo1žňuje ověřovat důsledky rozshyličnyacutech modelů vyacutevoje raneacuteho vesmiacuteru zejmeacutena pak vznik poruch v původně

homogenniacutem poli laacutetky a zaacuteřeniacute Tvorbou poruch se patrně poprveacute teoreticky zabyacuteval znaacutemyacute fyzik E Lifšic již r 1946 a uceleněji pak počaacutetkem 70 let akadeshymik J Zeldovič a jeho spolupracovniacuteci Novaacute pozorovaacuteni vcelku souhlasiacute s teoshyretickyacutemi vyacutepočty i když - jak napřiacuteklad poukaacutezal J Ejnasto - mnoho otevřenyacutech otaacutezek zbyacutevaacute Teoreticky to souvisiacute s pokračujiacuteciacute nejistotou o klidoshyveacute hmotnosti neutrin na niacutež vyacutepočet poruch zaacutevisiacute zcela podstatně Daacutele se posilujiacute vazby mezi kosmologiiacute a vyacutesledky moderniacute čaacutesticoveacute fyziky Plodem teacuteto spolupraacutece je zejmeacutena novaacute teorie inflačniacuteho vesmiacuteru kteraacute pomociacute sponshytaacutenniacutech porušeniacute symetrie interakciacute vysvětluje nenaacutesilně pozoruhodneacute pozoroshyvaneacute vlastnosti současneacuteho vesmiacuteru (homogenitu a izotropii plochost nepřiacuteshytomnost těžkyacutech magnetickyacutech monopoacutelů asymetrii mezi hmotou a antishyhmotou)

V listo1padu 1983 se konalo v Ženevě pod patronaciacute organizaciacute CERN a ESO prvniacute sympozium věnovaneacute společnyacutem probleacutemům čaacutesticoveacute fyziky a kosmoshylogie ktereacute svyacutem jednaacuteniacutem znovu podtrhlo užitečnost velkeacuteho sjednoceniacute kosmomiddotlogie a čaacutestiwveacute fyziky Jedniacutem z nejpřesvědčivějšiacutech důvodů k posiacuteleniacute důvěry mezi fyziky a kosmology se zajisteacute stal loňskyacute objev třiacute intermediaacutelniacutech bosonů na urychlovači SPS v CERN Bosony Wplusmn a ZO byly předviacutedaacuteny teoriiacute elektloslabeacute interakce kterou před 15 lety vypracovali S Weinberg A Salam a S Glasholw Teorie předviacutedala hmotnosti bosonů W (83 plusmn 3) GeVc2 a Z (94 plusmn 3) GeVc 2 a experimenty daly (81 plusmn 2) GeVc2 resp (93 plusmn 2) GeVc2 Tento velkyacute uacutespěch experimentaacutelniacute čaacutesticoveacute fyziky znamenaacute nejen definitivniacute přijetiacute teorie sjednoceniacute interakciacute při vysokyacutech energiiacutech ale i potvrzeniacute spraacutevnosti kosmologickeacuteho modelu raneacuteho vesmiacuteru nejmeacuteně do času 10-9 s po velkeacutem třesku

Současnaacute fronta kosmologie raneacuteho vesmiacuteru se tedy posunula do časovyacutech

intervalů mezi 10- 9 s a 10- 43 s Na toto teacutema se nyniacute publikuje tolik pozorushyhodnyacutech studiiacute že by si zasloužily samostatnyacute přehled Pozornost kosmologů se znovu olbraciacute takeacute k budouciacutemu vyacutevOji vesmiacuteru D Page a M McKee ukaacutezali že a ni v trvale expandujiacuteciacutem vesmiacuteru se nepřibližujeme k termodynamickeacute rovnoshyvaacuteze populaacuterně označovaneacute jako tepelnaacute smrt V rozpiacutenajiacuteciacutem se vesmiacuteru totiž čaacutestice chladnou rychleji než zaacuteřeniacute takže odchylky od termodynamickeacute rmiddotovnovaacutehy se budou časem zvětšovati D Dicus aj se zabyacutevali šesti faacutezovyacutemi přeměnami v budouciacutem trvale expandujiacuteciacutem vesmiacuteru V čase 1014 let po velkeacutem třesku vyčerpajiacute všechny hvězdy zaacutesoby nukleaacuterniacuteho paliva v čase 1017 let naacuteshysledkem bliacutezkyacutech přibliacuteženiacute hvězd ztratiacute všechny hvěZdy sveacute planetaacuterniacute soustavy a v čase 1018 let naacutesledkem těchže hvězdnyacutech přibliacuteženiacute některeacute hvězdy opustiacute hranice svyacutech mateřskyacutech galaxiiacute zatiacutemco většina jich spadne do jaacutedra galaxie kde se budou vytvaacuteřet supermasiacutevniacute černeacute diacutery Bludneacute hvězdy mezi galaxiemi se diacuteky rozpadu protonů začnou radioaktivně ohřiacutevat na teploty 3 až 100 K ve staacuteřiacute nad 1020 let (v teacute době bude teplota re1iktoveacuteho zaacuteřeniacute už jen 10 -13 K) lakmUe vesmiacuter dosaacutehne staacuteřiacute 1032 let fDzpadne se již většina protonů a vesmiacuter

161

bude vyplněn zředěnyacutem pozitronově-elektronovyacutem plynem fotony neulriny a supermasiacutevniacutemi černyacutemi děrami Konečně po 10100 letech se diacuteky Hawkinshygově procesu počnou supermasIvniacute černeacute diacutery intenziacutevně vypařovat až se nakoshynec zcela vyzaacuteřL

Je-Ii vesmiacuter uzavřenyacute neniacute pro tento vyacutevojovyacute sceacutenaacuteř dost času Vesmiacuter za několik desiacutetek miliard let dosaacutehne maxima expanze a pak se začne smršťovat přičemž elementaacuterniacute čaacutestice ziacuteskajiacute viacutece energie než kolik jiacute měly v době sveacuteho vzniku tj ve vesmiacuteru se globaacutelně nezachovaacutevaacute energie Vesmiacuter se smrštiacute do singularity a z teacuteto situace patrně neniacute uacuteniku A Guth a M Sher totiž ukaacutezali že neniacute možneacute aby se před ukončeniacutem kolapsu vesmiacuter jaksi odrazil saacutem od sebe a začal zno-vu expandovat v dalšiacutem dlouheacutem cyklu Myšlenka osciUiiacuteshyciacuteho vesmiacuteru pochaacuteziacute původně od znaacutemeacuteho relativisty R Tolmana z r 1934 Přesto že jde o esteticky velmi přitažlivou koncepci neniacute dnes přijiacutemaacutena

s nadšeniacutem jednak kvůli probleacutemům se směrem plynutiacute času v okoliacute singularit a jednak pro naacutemitky termodynamickeacute (diacuteky přiacutedavneacute energii fotonů by totiž každyacute naacutesledujiacuteciacute cykl trval deacutele než předchoziacute)

Dalšiacute až bizarně znějiacuteciacute uacutevahy se pokoušejiacute vysviHlit zrod vesmiacuteru kwmiouuu fluktuaci vakua (P Davies J Zeldovič A Vilenkin J Gott atd) Odtud pal vznikaacute až neskutečně znějiacuteciacute otaacutezka je-li naše vakuum stabilniacute či nestabilniacute (M Turner eacute F Wilczek P Hut a M Rees) Jestliže v fineacutem vesmiacuteru d 03 l0 k jednomu či viacutece faacutezovyacutem přechodlm ve stavu vakua neniacute vyloučeno že ani dnes neniacute vakuum v nejnižšiacutem možneacutem stavu Vlivem naacutehodneacuteho podnětu

(např vyrobeniacutem zvlaacutešť energetickeacute čaacutestice v některeacutem urychlovači nebo vznikem zvlaacutešť energetickeacute čaacutestice kosmickeacuteho zaacuteřeniacute) by mohlo vesmiacuterneacute vakuum přeskočit naacutehle do nižšiacuteho energetickeacuteho stavu což by vedlo k zaacuteniku současneacuteho stavu vesmiacuteru (bublina praveacuteho vakua by se lozšiřogtvala rychlostiacute světla) Naštěstiacute je tento kosmologickyacute horror naprosto nepravděpodobnyacute jak vyplyacutevaacute z prosteacute okolnosti že vesmiacutel v dnešniacute fyzikaacutelniacute podobě trvaacute přlmjshy

menšiacutem již 15 miliard let Při teacuteto přiacuteležitosti nemohu nepřipomenout pa radoxshyniacute v)rok J Zeldoviče že fyzikaacutelniacute vakuum představuje sice nepřiacutetomnost reaacutel shynyacutech čaacutestic ale jeho vlastnosti zaacutevisiacute na tom ktereacute čaacutestice jsou nepřiacutetomny

V loňskeacutem roce se takeacute znovu rozviacuteřila diskuse o tom zda vesmiacuter jako celek rotuie (jak tvrdiacute např P Birch) a to uacutehlovou rychlostiacute 10- 8 obl vteřin za rok (jedna uacuteplnaacute otočka by trvala 1014 let) Všeobecně se maacute za to že nic takoveacuteho pozo-rovaacuteniacute neprokazujiacute (E Plinney a R Webster) Pro neutrina se nepodařilo

potvrdit předpo-klady o jejich uacutedajnyacutech oscilaciacutech (F B-oehm aj) a sovětštiacute

autoři nyniacute odhadUjiacute horniacute mez hmotnosti neutrin zjištěnou ve svyacutech experishymentech na 20 eVc 2 či dokonce jen 5 eVcz (při tak niacutezkeacute hmotnosti neutrina přestaacutevajiacute miacutet jakyacutekoliv vyacuteznam pro kosmolo-gii) Naproti tomu se zatiacutem experishymentaacutelně nedařiacute ověřit předpověď teoriiacute velkeacuteho sjednoceniacute (GUT) o rozpadu protonu Spodniacute mez života protonu na zaacutekladě probiacutehajiacuteciacutech experimentll dosashyhuje již 1032 let t j nejmeacuteně o řaacuted viacutece než teorie GUT předviacutedaly

So-lidnost stability protonu povzbuzuje astronomy k přiacutepravě pmgramLl jemiddot jichž realizace si vyžaacutedaacute dlouhodobeacute uacutesiliacute Loňskyacute rok byl ve znameniacute obnoveshyneacuteho uacutesiliacute o hledaacuteni ciziacutech civilizaciacute (SETI) - v březnu 1983 C Sagan zahaacutejil pozorovaacuteniacute přiacutepadnyacutech umělyacutech raacutediovyacutech signaacutelů ro-zbitiacutem laacutehve šampaňskeacuteho o anteacutenu 25m radioteleskopu Harvardovy observatoře Novaacute strategie spočiacutevaacute

v systematickeacutem prohledaacutevaacuteniacute oblohy v šiwkeacutem paacutesmu frekvenciacute od 1 do 10 GHz pomociacute paralelně pracujiacuteciacutech uacutezkopaacutesmovyacutech analyzaacutetorll přičemž měřeniacute jsou vyhodnocovaacutena počiacutetačem kteryacute saacutem provede předběžnyacute vyacuteběr

podezřelyacutech signaacutelL S Bowyer aj započali v Berkeley s projektem SERENshyDIP jenž lze realizovat kteryacutemkoliv radioteleskopem souběžně s jeho normaacutelshyniacutem vyacutezkumnyacutem programem

162

Teoretickyacutem rozborem naděje na kontakt pomociacute raacutediovyacutech vln se zabyacutevali D Frisch a M Melia Soudiacute že nejnadějnějšiacute je zaměřit vyacutezkum do uacutezkeacuteho kužele ve směru ke galaktickeacutemu jaacutedru kde v dosahu přiacutejmu umělyacutech signaacutelů ze vzdaacutelenosti menšiacute než 1 lltpc je nejmeacuteně 1000 hvězd slunečniacuteho typu L Mashyročnik a 1 Muchin usuzujiacute že vyspěleacute civilizace se vyskytujiacute v paacutesu života ve vzdaacutelenosti 10 kpc od jaacutedra Galaxie přičemž podnětem ke vzniku i zaacuteniku života na daneacute planetě je vyacutebuch nepřiacuteliš vzdaacuteleneacute supernovy Z každyacutech 10 civilizaciacute v tomto paacutesmu jsou tři pokročilejšiacute než my a sedm proti naacutem zaostaacutevaacute

Z astronomickyacutech přiacutestrojů ktereacute loni uacutespěšně pracovaly na oběžneacute draacuteze jsme se již zmiacutenili o družici [RAS Stejně uacutespěšnaacute je i sovětskaacute družice ASTRON vypuštěnaacute v březnu 1983 na protaacutehlou eliptickou draacutehu s oběžnou

dobou 98 hodinNa jejiacute palubě je OBm reflektor určenyacute pro studium ultrafialoshyvyacutech spekter v paacutesmu 115-350 nm a daacutele rentgenoveacute spektrometry Předběžně zveřejněneacute vyacutesledky jsou neobyčeně slibneacute ale i v tomto přiacutepadě uacuteplneacute zpracoshyvaacuteniacute měřeniacute potrvaacute řadu let Uacutespěšnyacute pokus o radiointerterometrii na velmi dlouheacute zaacutekladně v paacutesmu mili shy

metrovyacutech vln uskutečnili A Readhead aj při studiu vnitřniacute struktury jaacutedra galaxie NGC 1275 (raacutediovyacute zdroj 3C-84) Na frekvenci 89 GHz (tj vlnovaacute deacutelka 34 mm) dociacutelili uacutehloveacuteho rozlišeniacute řaacuted u 00001 obl vteřiny Submilimetrovyacute teleskop pro vlnoveacute deacutelky 03 až 10 mm budujiacute společně Velkaacute Britaacutenie a Hoshylandsko na sopce Mauna Kea na Havajskyacutech ostrovech Teleskop o průměru

reflektoru 15 m maacute byacutet dohotoven v r 1986 a bude daacutelkově řiacutezen z centraacutely v Edinburku ve Skotsku

Zaacutevěr přehledu již tradičně věnujeme cenaacutem a jinyacutem uznaacuteniacutem vyacuteznačnyacutech

astronomů Zajisteacute na prvniacutem miacutestě je třeba připomenout že loňslltou Nobelovu cenu za fyziku dostali předniacute astrofyzikoveacute S Chandrasekhar (za teorii hvězdshyneacute stavby zvlaacuteště pak pro biacuteleacute trpasliacuteky) a W A Fowler (za objevy v nukleoshysynteacuteze prvků ve hvězdaacutech) Akademik A Severnyj ředitel Krymskeacute observashytoře AV SSSR obdržel ke svyacutem 70 narozeninaacutem Leninův řaacuted Cenu za populashyrizaci astronomie Pacifickeacute astronomickeacute společnosti obdržel již podruheacute B J Bok kteryacute rovněž dosta 1 Russellovu cenu Americkeacute astronomickeacute společnosti Dalšiacute ceny teacuteže Společnosti obdrželi kosmolog P J E Peebles astrofyzikoveacute R Blandford a M Davis a znaacutemyacute odborniacutek na dynamiku Galaxie G Contoshypoulos Zlateacute-medaile Britskeacute kraacutelovskeacute astronomickeacute společnosti ziacuteskali astroshyfyzik M J Seaton a americkyacute senior v oboru vyacutezkumu meziplane raacuterniacute hmoty F L Whipple Dalšiacute medaile obdrželi autor spektraacutelniacute klasifikace W M Mo1shygan a prllkopniacutek radioastronomie G Rebel

V teacutemže wce jsme všal zaznamenali velkyacute počet uacutemrti předniacutech astronomů R ďE Atkinsona (spoluautora hypoteacutezy o termonukleaacuterniacutech reakciacutech ve hvězshydaacutech] N A Kozyreva (přechodneacute uacutekazy na Měsiacuteci atd) O Heckmanna (kosshymologie byacutev prezident lAU] B Šternberka (viz ŘH 51983 str 106) Z Knittla (optika historie astronomie) A A Micllajlova (astrometrie nestor sovětskeacute

astwnomie] B J Boka (vyacutezkum Galaxie) V A Krata (slunečniacute fyzika ředitel

Pulkovskeacute observatoře] G O Abella (velkorozměrovaacute strultura vesmiacuteru) aP Swingse (astrofyzika byacutev prezident lA U)

Čtenaacuteř kteryacute dosud neumdlel se jistě spolu s pisa telem podiviacute že navzdory všem omezeniacutem astronomickyacutech objevů staacutele rychle přibyacutevaacute - proti loňskeacutemu přehledu se rozsah letošniacute statě zdvojnaacutesobil Je to ale zcela v souladu s trenshydem kteryacute v nejnovějšiacute odborneacute literatuře vyhmatal počiacutetač znaacutemeacutebo filadelfshyskeacuteho Uacutestavu pro vědeckeacute informace Z celeacuteho spektra fyzikaacutelniacutech člaacutenků pushyblilmvanyacutech v r 1981 vybral lOl praciacute jež jsou v současneacute době odborniacuteky nejshyčastěji citovaacuteny Mezi touto smetanou najdem3 plnyacutech 16 člaacutenků z astronoshy

161

hmotnostem Abellovyacutech kup galaxiiacute Ze dvou možnostiacute vyacutevo1je vesmiacuteru (adiabashytickyacute nebo izotermaacutelniacute) vše nasvědčuje platnosti adiabatickeacuteho modelu tj z prvDtniacutech poruch vznikajiacute nejprve nadkupy jež se daacutele děliacute na kupy a koshynečně na jednotliveacute galaxie (izotermaacutelniacute model předpoklaacutedaacute přiacutemyacute vznik galaxiiacute z prvotniacutech poruch a tyto soustavy se posleacuteze shlukujiacute v kupy a nadshykupy) G Chincarini aj kteřiacute zkoumali dvě nadkupy v oblasti souhvězdiacute Vlasů Bereniky a Perseus-Ryby obdrželi pro přiacuteslušneacute liacutevance rozměry 14 X 16 Mpc resp 12 X 24 Mpc Třetiacute rozměr nadkup dosahuje so tva několika maacutelo megashyparseků a jejich uacutehrnnaacute hmotnost byacutevaacute řaacutedu 1015 až 1016 Momiddot

Studium velkorozměroveacute struktury vesmiacuteru umo1žňuje ověřovat důsledky rozshyličnyacutech modelů vyacutevoje raneacuteho vesmiacuteru zejmeacutena pak vznik poruch v původně

homogenniacutem poli laacutetky a zaacuteřeniacute Tvorbou poruch se patrně poprveacute teoreticky zabyacuteval znaacutemyacute fyzik E Lifšic již r 1946 a uceleněji pak počaacutetkem 70 let akadeshymik J Zeldovič a jeho spolupracovniacuteci Novaacute pozorovaacuteni vcelku souhlasiacute s teoshyretickyacutemi vyacutepočty i když - jak napřiacuteklad poukaacutezal J Ejnasto - mnoho otevřenyacutech otaacutezek zbyacutevaacute Teoreticky to souvisiacute s pokračujiacuteciacute nejistotou o klidoshyveacute hmotnosti neutrin na niacutež vyacutepočet poruch zaacutevisiacute zcela podstatně Daacutele se posilujiacute vazby mezi kosmologiiacute a vyacutesledky moderniacute čaacutesticoveacute fyziky Plodem teacuteto spolupraacutece je zejmeacutena novaacute teorie inflačniacuteho vesmiacuteru kteraacute pomociacute sponshytaacutenniacutech porušeniacute symetrie interakciacute vysvětluje nenaacutesilně pozoruhodneacute pozoroshyvaneacute vlastnosti současneacuteho vesmiacuteru (homogenitu a izotropii plochost nepřiacuteshytomnost těžkyacutech magnetickyacutech monopoacutelů asymetrii mezi hmotou a antishyhmotou)

V listo1padu 1983 se konalo v Ženevě pod patronaciacute organizaciacute CERN a ESO prvniacute sympozium věnovaneacute společnyacutem probleacutemům čaacutesticoveacute fyziky a kosmoshylogie ktereacute svyacutem jednaacuteniacutem znovu podtrhlo užitečnost velkeacuteho sjednoceniacute kosmomiddotlogie a čaacutestiwveacute fyziky Jedniacutem z nejpřesvědčivějšiacutech důvodů k posiacuteleniacute důvěry mezi fyziky a kosmology se zajisteacute stal loňskyacute objev třiacute intermediaacutelniacutech bosonů na urychlovači SPS v CERN Bosony Wplusmn a ZO byly předviacutedaacuteny teoriiacute elektloslabeacute interakce kterou před 15 lety vypracovali S Weinberg A Salam a S Glasholw Teorie předviacutedala hmotnosti bosonů W (83 plusmn 3) GeVc2 a Z (94 plusmn 3) GeVc 2 a experimenty daly (81 plusmn 2) GeVc2 resp (93 plusmn 2) GeVc2 Tento velkyacute uacutespěch experimentaacutelniacute čaacutesticoveacute fyziky znamenaacute nejen definitivniacute přijetiacute teorie sjednoceniacute interakciacute při vysokyacutech energiiacutech ale i potvrzeniacute spraacutevnosti kosmologickeacuteho modelu raneacuteho vesmiacuteru nejmeacuteně do času 10-9 s po velkeacutem třesku

Současnaacute fronta kosmologie raneacuteho vesmiacuteru se tedy posunula do časovyacutech

intervalů mezi 10- 9 s a 10- 43 s Na toto teacutema se nyniacute publikuje tolik pozorushyhodnyacutech studiiacute že by si zasloužily samostatnyacute přehled Pozornost kosmologů se znovu olbraciacute takeacute k budouciacutemu vyacutevOji vesmiacuteru D Page a M McKee ukaacutezali že a ni v trvale expandujiacuteciacutem vesmiacuteru se nepřibližujeme k termodynamickeacute rovnoshyvaacuteze populaacuterně označovaneacute jako tepelnaacute smrt V rozpiacutenajiacuteciacutem se vesmiacuteru totiž čaacutestice chladnou rychleji než zaacuteřeniacute takže odchylky od termodynamickeacute rmiddotovnovaacutehy se budou časem zvětšovati D Dicus aj se zabyacutevali šesti faacutezovyacutemi přeměnami v budouciacutem trvale expandujiacuteciacutem vesmiacuteru V čase 1014 let po velkeacutem třesku vyčerpajiacute všechny hvězdy zaacutesoby nukleaacuterniacuteho paliva v čase 1017 let naacuteshysledkem bliacutezkyacutech přibliacuteženiacute hvězd ztratiacute všechny hvěZdy sveacute planetaacuterniacute soustavy a v čase 1018 let naacutesledkem těchže hvězdnyacutech přibliacuteženiacute některeacute hvězdy opustiacute hranice svyacutech mateřskyacutech galaxiiacute zatiacutemco většina jich spadne do jaacutedra galaxie kde se budou vytvaacuteřet supermasiacutevniacute černeacute diacutery Bludneacute hvězdy mezi galaxiemi se diacuteky rozpadu protonů začnou radioaktivně ohřiacutevat na teploty 3 až 100 K ve staacuteřiacute nad 1020 let (v teacute době bude teplota re1iktoveacuteho zaacuteřeniacute už jen 10 -13 K) lakmUe vesmiacuter dosaacutehne staacuteřiacute 1032 let fDzpadne se již většina protonů a vesmiacuter

161

bude vyplněn zředěnyacutem pozitronově-elektronovyacutem plynem fotony neulriny a supermasiacutevniacutemi černyacutemi děrami Konečně po 10100 letech se diacuteky Hawkinshygově procesu počnou supermasIvniacute černeacute diacutery intenziacutevně vypařovat až se nakoshynec zcela vyzaacuteřL

Je-Ii vesmiacuter uzavřenyacute neniacute pro tento vyacutevojovyacute sceacutenaacuteř dost času Vesmiacuter za několik desiacutetek miliard let dosaacutehne maxima expanze a pak se začne smršťovat přičemž elementaacuterniacute čaacutestice ziacuteskajiacute viacutece energie než kolik jiacute měly v době sveacuteho vzniku tj ve vesmiacuteru se globaacutelně nezachovaacutevaacute energie Vesmiacuter se smrštiacute do singularity a z teacuteto situace patrně neniacute uacuteniku A Guth a M Sher totiž ukaacutezali že neniacute možneacute aby se před ukončeniacutem kolapsu vesmiacuter jaksi odrazil saacutem od sebe a začal zno-vu expandovat v dalšiacutem dlouheacutem cyklu Myšlenka osciUiiacuteshyciacuteho vesmiacuteru pochaacuteziacute původně od znaacutemeacuteho relativisty R Tolmana z r 1934 Přesto že jde o esteticky velmi přitažlivou koncepci neniacute dnes přijiacutemaacutena

s nadšeniacutem jednak kvůli probleacutemům se směrem plynutiacute času v okoliacute singularit a jednak pro naacutemitky termodynamickeacute (diacuteky přiacutedavneacute energii fotonů by totiž každyacute naacutesledujiacuteciacute cykl trval deacutele než předchoziacute)

Dalšiacute až bizarně znějiacuteciacute uacutevahy se pokoušejiacute vysviHlit zrod vesmiacuteru kwmiouuu fluktuaci vakua (P Davies J Zeldovič A Vilenkin J Gott atd) Odtud pal vznikaacute až neskutečně znějiacuteciacute otaacutezka je-li naše vakuum stabilniacute či nestabilniacute (M Turner eacute F Wilczek P Hut a M Rees) Jestliže v fineacutem vesmiacuteru d 03 l0 k jednomu či viacutece faacutezovyacutem přechodlm ve stavu vakua neniacute vyloučeno že ani dnes neniacute vakuum v nejnižšiacutem možneacutem stavu Vlivem naacutehodneacuteho podnětu

(např vyrobeniacutem zvlaacutešť energetickeacute čaacutestice v některeacutem urychlovači nebo vznikem zvlaacutešť energetickeacute čaacutestice kosmickeacuteho zaacuteřeniacute) by mohlo vesmiacuterneacute vakuum přeskočit naacutehle do nižšiacuteho energetickeacuteho stavu což by vedlo k zaacuteniku současneacuteho stavu vesmiacuteru (bublina praveacuteho vakua by se lozšiřogtvala rychlostiacute světla) Naštěstiacute je tento kosmologickyacute horror naprosto nepravděpodobnyacute jak vyplyacutevaacute z prosteacute okolnosti že vesmiacutel v dnešniacute fyzikaacutelniacute podobě trvaacute přlmjshy

menšiacutem již 15 miliard let Při teacuteto přiacuteležitosti nemohu nepřipomenout pa radoxshyniacute v)rok J Zeldoviče že fyzikaacutelniacute vakuum představuje sice nepřiacutetomnost reaacutel shynyacutech čaacutestic ale jeho vlastnosti zaacutevisiacute na tom ktereacute čaacutestice jsou nepřiacutetomny

V loňskeacutem roce se takeacute znovu rozviacuteřila diskuse o tom zda vesmiacuter jako celek rotuie (jak tvrdiacute např P Birch) a to uacutehlovou rychlostiacute 10- 8 obl vteřin za rok (jedna uacuteplnaacute otočka by trvala 1014 let) Všeobecně se maacute za to že nic takoveacuteho pozo-rovaacuteniacute neprokazujiacute (E Plinney a R Webster) Pro neutrina se nepodařilo

potvrdit předpo-klady o jejich uacutedajnyacutech oscilaciacutech (F B-oehm aj) a sovětštiacute

autoři nyniacute odhadUjiacute horniacute mez hmotnosti neutrin zjištěnou ve svyacutech experishymentech na 20 eVc 2 či dokonce jen 5 eVcz (při tak niacutezkeacute hmotnosti neutrina přestaacutevajiacute miacutet jakyacutekoliv vyacuteznam pro kosmolo-gii) Naproti tomu se zatiacutem experishymentaacutelně nedařiacute ověřit předpověď teoriiacute velkeacuteho sjednoceniacute (GUT) o rozpadu protonu Spodniacute mez života protonu na zaacutekladě probiacutehajiacuteciacutech experimentll dosashyhuje již 1032 let t j nejmeacuteně o řaacuted viacutece než teorie GUT předviacutedaly

So-lidnost stability protonu povzbuzuje astronomy k přiacutepravě pmgramLl jemiddot jichž realizace si vyžaacutedaacute dlouhodobeacute uacutesiliacute Loňskyacute rok byl ve znameniacute obnoveshyneacuteho uacutesiliacute o hledaacuteni ciziacutech civilizaciacute (SETI) - v březnu 1983 C Sagan zahaacutejil pozorovaacuteniacute přiacutepadnyacutech umělyacutech raacutediovyacutech signaacutelů ro-zbitiacutem laacutehve šampaňskeacuteho o anteacutenu 25m radioteleskopu Harvardovy observatoře Novaacute strategie spočiacutevaacute

v systematickeacutem prohledaacutevaacuteniacute oblohy v šiwkeacutem paacutesmu frekvenciacute od 1 do 10 GHz pomociacute paralelně pracujiacuteciacutech uacutezkopaacutesmovyacutech analyzaacutetorll přičemž měřeniacute jsou vyhodnocovaacutena počiacutetačem kteryacute saacutem provede předběžnyacute vyacuteběr

podezřelyacutech signaacutelL S Bowyer aj započali v Berkeley s projektem SERENshyDIP jenž lze realizovat kteryacutemkoliv radioteleskopem souběžně s jeho normaacutelshyniacutem vyacutezkumnyacutem programem

162

Teoretickyacutem rozborem naděje na kontakt pomociacute raacutediovyacutech vln se zabyacutevali D Frisch a M Melia Soudiacute že nejnadějnějšiacute je zaměřit vyacutezkum do uacutezkeacuteho kužele ve směru ke galaktickeacutemu jaacutedru kde v dosahu přiacutejmu umělyacutech signaacutelů ze vzdaacutelenosti menšiacute než 1 lltpc je nejmeacuteně 1000 hvězd slunečniacuteho typu L Mashyročnik a 1 Muchin usuzujiacute že vyspěleacute civilizace se vyskytujiacute v paacutesu života ve vzdaacutelenosti 10 kpc od jaacutedra Galaxie přičemž podnětem ke vzniku i zaacuteniku života na daneacute planetě je vyacutebuch nepřiacuteliš vzdaacuteleneacute supernovy Z každyacutech 10 civilizaciacute v tomto paacutesmu jsou tři pokročilejšiacute než my a sedm proti naacutem zaostaacutevaacute

Z astronomickyacutech přiacutestrojů ktereacute loni uacutespěšně pracovaly na oběžneacute draacuteze jsme se již zmiacutenili o družici [RAS Stejně uacutespěšnaacute je i sovětskaacute družice ASTRON vypuštěnaacute v březnu 1983 na protaacutehlou eliptickou draacutehu s oběžnou

dobou 98 hodinNa jejiacute palubě je OBm reflektor určenyacute pro studium ultrafialoshyvyacutech spekter v paacutesmu 115-350 nm a daacutele rentgenoveacute spektrometry Předběžně zveřejněneacute vyacutesledky jsou neobyčeně slibneacute ale i v tomto přiacutepadě uacuteplneacute zpracoshyvaacuteniacute měřeniacute potrvaacute řadu let Uacutespěšnyacute pokus o radiointerterometrii na velmi dlouheacute zaacutekladně v paacutesmu mili shy

metrovyacutech vln uskutečnili A Readhead aj při studiu vnitřniacute struktury jaacutedra galaxie NGC 1275 (raacutediovyacute zdroj 3C-84) Na frekvenci 89 GHz (tj vlnovaacute deacutelka 34 mm) dociacutelili uacutehloveacuteho rozlišeniacute řaacuted u 00001 obl vteřiny Submilimetrovyacute teleskop pro vlnoveacute deacutelky 03 až 10 mm budujiacute společně Velkaacute Britaacutenie a Hoshylandsko na sopce Mauna Kea na Havajskyacutech ostrovech Teleskop o průměru

reflektoru 15 m maacute byacutet dohotoven v r 1986 a bude daacutelkově řiacutezen z centraacutely v Edinburku ve Skotsku

Zaacutevěr přehledu již tradičně věnujeme cenaacutem a jinyacutem uznaacuteniacutem vyacuteznačnyacutech

astronomů Zajisteacute na prvniacutem miacutestě je třeba připomenout že loňslltou Nobelovu cenu za fyziku dostali předniacute astrofyzikoveacute S Chandrasekhar (za teorii hvězdshyneacute stavby zvlaacuteště pak pro biacuteleacute trpasliacuteky) a W A Fowler (za objevy v nukleoshysynteacuteze prvků ve hvězdaacutech) Akademik A Severnyj ředitel Krymskeacute observashytoře AV SSSR obdržel ke svyacutem 70 narozeninaacutem Leninův řaacuted Cenu za populashyrizaci astronomie Pacifickeacute astronomickeacute společnosti obdržel již podruheacute B J Bok kteryacute rovněž dosta 1 Russellovu cenu Americkeacute astronomickeacute společnosti Dalšiacute ceny teacuteže Společnosti obdrželi kosmolog P J E Peebles astrofyzikoveacute R Blandford a M Davis a znaacutemyacute odborniacutek na dynamiku Galaxie G Contoshypoulos Zlateacute-medaile Britskeacute kraacutelovskeacute astronomickeacute společnosti ziacuteskali astroshyfyzik M J Seaton a americkyacute senior v oboru vyacutezkumu meziplane raacuterniacute hmoty F L Whipple Dalšiacute medaile obdrželi autor spektraacutelniacute klasifikace W M Mo1shygan a prllkopniacutek radioastronomie G Rebel

V teacutemže wce jsme všal zaznamenali velkyacute počet uacutemrti předniacutech astronomů R ďE Atkinsona (spoluautora hypoteacutezy o termonukleaacuterniacutech reakciacutech ve hvězshydaacutech] N A Kozyreva (přechodneacute uacutekazy na Měsiacuteci atd) O Heckmanna (kosshymologie byacutev prezident lAU] B Šternberka (viz ŘH 51983 str 106) Z Knittla (optika historie astronomie) A A Micllajlova (astrometrie nestor sovětskeacute

astwnomie] B J Boka (vyacutezkum Galaxie) V A Krata (slunečniacute fyzika ředitel

Pulkovskeacute observatoře] G O Abella (velkorozměrovaacute strultura vesmiacuteru) aP Swingse (astrofyzika byacutev prezident lA U)

Čtenaacuteř kteryacute dosud neumdlel se jistě spolu s pisa telem podiviacute že navzdory všem omezeniacutem astronomickyacutech objevů staacutele rychle přibyacutevaacute - proti loňskeacutemu přehledu se rozsah letošniacute statě zdvojnaacutesobil Je to ale zcela v souladu s trenshydem kteryacute v nejnovějšiacute odborneacute literatuře vyhmatal počiacutetač znaacutemeacutebo filadelfshyskeacuteho Uacutestavu pro vědeckeacute informace Z celeacuteho spektra fyzikaacutelniacutech člaacutenků pushyblilmvanyacutech v r 1981 vybral lOl praciacute jež jsou v současneacute době odborniacuteky nejshyčastěji citovaacuteny Mezi touto smetanou najdem3 plnyacutech 16 člaacutenků z astronoshy

161

bude vyplněn zředěnyacutem pozitronově-elektronovyacutem plynem fotony neulriny a supermasiacutevniacutemi černyacutemi děrami Konečně po 10100 letech se diacuteky Hawkinshygově procesu počnou supermasIvniacute černeacute diacutery intenziacutevně vypařovat až se nakoshynec zcela vyzaacuteřL

Je-Ii vesmiacuter uzavřenyacute neniacute pro tento vyacutevojovyacute sceacutenaacuteř dost času Vesmiacuter za několik desiacutetek miliard let dosaacutehne maxima expanze a pak se začne smršťovat přičemž elementaacuterniacute čaacutestice ziacuteskajiacute viacutece energie než kolik jiacute měly v době sveacuteho vzniku tj ve vesmiacuteru se globaacutelně nezachovaacutevaacute energie Vesmiacuter se smrštiacute do singularity a z teacuteto situace patrně neniacute uacuteniku A Guth a M Sher totiž ukaacutezali že neniacute možneacute aby se před ukončeniacutem kolapsu vesmiacuter jaksi odrazil saacutem od sebe a začal zno-vu expandovat v dalšiacutem dlouheacutem cyklu Myšlenka osciUiiacuteshyciacuteho vesmiacuteru pochaacuteziacute původně od znaacutemeacuteho relativisty R Tolmana z r 1934 Přesto že jde o esteticky velmi přitažlivou koncepci neniacute dnes přijiacutemaacutena

s nadšeniacutem jednak kvůli probleacutemům se směrem plynutiacute času v okoliacute singularit a jednak pro naacutemitky termodynamickeacute (diacuteky přiacutedavneacute energii fotonů by totiž každyacute naacutesledujiacuteciacute cykl trval deacutele než předchoziacute)

Dalšiacute až bizarně znějiacuteciacute uacutevahy se pokoušejiacute vysviHlit zrod vesmiacuteru kwmiouuu fluktuaci vakua (P Davies J Zeldovič A Vilenkin J Gott atd) Odtud pal vznikaacute až neskutečně znějiacuteciacute otaacutezka je-li naše vakuum stabilniacute či nestabilniacute (M Turner eacute F Wilczek P Hut a M Rees) Jestliže v fineacutem vesmiacuteru d 03 l0 k jednomu či viacutece faacutezovyacutem přechodlm ve stavu vakua neniacute vyloučeno že ani dnes neniacute vakuum v nejnižšiacutem možneacutem stavu Vlivem naacutehodneacuteho podnětu

(např vyrobeniacutem zvlaacutešť energetickeacute čaacutestice v některeacutem urychlovači nebo vznikem zvlaacutešť energetickeacute čaacutestice kosmickeacuteho zaacuteřeniacute) by mohlo vesmiacuterneacute vakuum přeskočit naacutehle do nižšiacuteho energetickeacuteho stavu což by vedlo k zaacuteniku současneacuteho stavu vesmiacuteru (bublina praveacuteho vakua by se lozšiřogtvala rychlostiacute světla) Naštěstiacute je tento kosmologickyacute horror naprosto nepravděpodobnyacute jak vyplyacutevaacute z prosteacute okolnosti že vesmiacutel v dnešniacute fyzikaacutelniacute podobě trvaacute přlmjshy

menšiacutem již 15 miliard let Při teacuteto přiacuteležitosti nemohu nepřipomenout pa radoxshyniacute v)rok J Zeldoviče že fyzikaacutelniacute vakuum představuje sice nepřiacutetomnost reaacutel shynyacutech čaacutestic ale jeho vlastnosti zaacutevisiacute na tom ktereacute čaacutestice jsou nepřiacutetomny

V loňskeacutem roce se takeacute znovu rozviacuteřila diskuse o tom zda vesmiacuter jako celek rotuie (jak tvrdiacute např P Birch) a to uacutehlovou rychlostiacute 10- 8 obl vteřin za rok (jedna uacuteplnaacute otočka by trvala 1014 let) Všeobecně se maacute za to že nic takoveacuteho pozo-rovaacuteniacute neprokazujiacute (E Plinney a R Webster) Pro neutrina se nepodařilo

potvrdit předpo-klady o jejich uacutedajnyacutech oscilaciacutech (F B-oehm aj) a sovětštiacute

autoři nyniacute odhadUjiacute horniacute mez hmotnosti neutrin zjištěnou ve svyacutech experishymentech na 20 eVc 2 či dokonce jen 5 eVcz (při tak niacutezkeacute hmotnosti neutrina přestaacutevajiacute miacutet jakyacutekoliv vyacuteznam pro kosmolo-gii) Naproti tomu se zatiacutem experishymentaacutelně nedařiacute ověřit předpověď teoriiacute velkeacuteho sjednoceniacute (GUT) o rozpadu protonu Spodniacute mez života protonu na zaacutekladě probiacutehajiacuteciacutech experimentll dosashyhuje již 1032 let t j nejmeacuteně o řaacuted viacutece než teorie GUT předviacutedaly

So-lidnost stability protonu povzbuzuje astronomy k přiacutepravě pmgramLl jemiddot jichž realizace si vyžaacutedaacute dlouhodobeacute uacutesiliacute Loňskyacute rok byl ve znameniacute obnoveshyneacuteho uacutesiliacute o hledaacuteni ciziacutech civilizaciacute (SETI) - v březnu 1983 C Sagan zahaacutejil pozorovaacuteniacute přiacutepadnyacutech umělyacutech raacutediovyacutech signaacutelů ro-zbitiacutem laacutehve šampaňskeacuteho o anteacutenu 25m radioteleskopu Harvardovy observatoře Novaacute strategie spočiacutevaacute

v systematickeacutem prohledaacutevaacuteniacute oblohy v šiwkeacutem paacutesmu frekvenciacute od 1 do 10 GHz pomociacute paralelně pracujiacuteciacutech uacutezkopaacutesmovyacutech analyzaacutetorll přičemž měřeniacute jsou vyhodnocovaacutena počiacutetačem kteryacute saacutem provede předběžnyacute vyacuteběr

podezřelyacutech signaacutelL S Bowyer aj započali v Berkeley s projektem SERENshyDIP jenž lze realizovat kteryacutemkoliv radioteleskopem souběžně s jeho normaacutelshyniacutem vyacutezkumnyacutem programem

162

Teoretickyacutem rozborem naděje na kontakt pomociacute raacutediovyacutech vln se zabyacutevali D Frisch a M Melia Soudiacute že nejnadějnějšiacute je zaměřit vyacutezkum do uacutezkeacuteho kužele ve směru ke galaktickeacutemu jaacutedru kde v dosahu přiacutejmu umělyacutech signaacutelů ze vzdaacutelenosti menšiacute než 1 lltpc je nejmeacuteně 1000 hvězd slunečniacuteho typu L Mashyročnik a 1 Muchin usuzujiacute že vyspěleacute civilizace se vyskytujiacute v paacutesu života ve vzdaacutelenosti 10 kpc od jaacutedra Galaxie přičemž podnětem ke vzniku i zaacuteniku života na daneacute planetě je vyacutebuch nepřiacuteliš vzdaacuteleneacute supernovy Z každyacutech 10 civilizaciacute v tomto paacutesmu jsou tři pokročilejšiacute než my a sedm proti naacutem zaostaacutevaacute

Z astronomickyacutech přiacutestrojů ktereacute loni uacutespěšně pracovaly na oběžneacute draacuteze jsme se již zmiacutenili o družici [RAS Stejně uacutespěšnaacute je i sovětskaacute družice ASTRON vypuštěnaacute v březnu 1983 na protaacutehlou eliptickou draacutehu s oběžnou

dobou 98 hodinNa jejiacute palubě je OBm reflektor určenyacute pro studium ultrafialoshyvyacutech spekter v paacutesmu 115-350 nm a daacutele rentgenoveacute spektrometry Předběžně zveřejněneacute vyacutesledky jsou neobyčeně slibneacute ale i v tomto přiacutepadě uacuteplneacute zpracoshyvaacuteniacute měřeniacute potrvaacute řadu let Uacutespěšnyacute pokus o radiointerterometrii na velmi dlouheacute zaacutekladně v paacutesmu mili shy

metrovyacutech vln uskutečnili A Readhead aj při studiu vnitřniacute struktury jaacutedra galaxie NGC 1275 (raacutediovyacute zdroj 3C-84) Na frekvenci 89 GHz (tj vlnovaacute deacutelka 34 mm) dociacutelili uacutehloveacuteho rozlišeniacute řaacuted u 00001 obl vteřiny Submilimetrovyacute teleskop pro vlnoveacute deacutelky 03 až 10 mm budujiacute společně Velkaacute Britaacutenie a Hoshylandsko na sopce Mauna Kea na Havajskyacutech ostrovech Teleskop o průměru

reflektoru 15 m maacute byacutet dohotoven v r 1986 a bude daacutelkově řiacutezen z centraacutely v Edinburku ve Skotsku

Zaacutevěr přehledu již tradičně věnujeme cenaacutem a jinyacutem uznaacuteniacutem vyacuteznačnyacutech

astronomů Zajisteacute na prvniacutem miacutestě je třeba připomenout že loňslltou Nobelovu cenu za fyziku dostali předniacute astrofyzikoveacute S Chandrasekhar (za teorii hvězdshyneacute stavby zvlaacuteště pak pro biacuteleacute trpasliacuteky) a W A Fowler (za objevy v nukleoshysynteacuteze prvků ve hvězdaacutech) Akademik A Severnyj ředitel Krymskeacute observashytoře AV SSSR obdržel ke svyacutem 70 narozeninaacutem Leninův řaacuted Cenu za populashyrizaci astronomie Pacifickeacute astronomickeacute společnosti obdržel již podruheacute B J Bok kteryacute rovněž dosta 1 Russellovu cenu Americkeacute astronomickeacute společnosti Dalšiacute ceny teacuteže Společnosti obdrželi kosmolog P J E Peebles astrofyzikoveacute R Blandford a M Davis a znaacutemyacute odborniacutek na dynamiku Galaxie G Contoshypoulos Zlateacute-medaile Britskeacute kraacutelovskeacute astronomickeacute společnosti ziacuteskali astroshyfyzik M J Seaton a americkyacute senior v oboru vyacutezkumu meziplane raacuterniacute hmoty F L Whipple Dalšiacute medaile obdrželi autor spektraacutelniacute klasifikace W M Mo1shygan a prllkopniacutek radioastronomie G Rebel

V teacutemže wce jsme všal zaznamenali velkyacute počet uacutemrti předniacutech astronomů R ďE Atkinsona (spoluautora hypoteacutezy o termonukleaacuterniacutech reakciacutech ve hvězshydaacutech] N A Kozyreva (přechodneacute uacutekazy na Měsiacuteci atd) O Heckmanna (kosshymologie byacutev prezident lAU] B Šternberka (viz ŘH 51983 str 106) Z Knittla (optika historie astronomie) A A Micllajlova (astrometrie nestor sovětskeacute

astwnomie] B J Boka (vyacutezkum Galaxie) V A Krata (slunečniacute fyzika ředitel

Pulkovskeacute observatoře] G O Abella (velkorozměrovaacute strultura vesmiacuteru) aP Swingse (astrofyzika byacutev prezident lA U)

Čtenaacuteř kteryacute dosud neumdlel se jistě spolu s pisa telem podiviacute že navzdory všem omezeniacutem astronomickyacutech objevů staacutele rychle přibyacutevaacute - proti loňskeacutemu přehledu se rozsah letošniacute statě zdvojnaacutesobil Je to ale zcela v souladu s trenshydem kteryacute v nejnovějšiacute odborneacute literatuře vyhmatal počiacutetač znaacutemeacutebo filadelfshyskeacuteho Uacutestavu pro vědeckeacute informace Z celeacuteho spektra fyzikaacutelniacutech člaacutenků pushyblilmvanyacutech v r 1981 vybral lOl praciacute jež jsou v současneacute době odborniacuteky nejshyčastěji citovaacuteny Mezi touto smetanou najdem3 plnyacutech 16 člaacutenků z astronoshy

161

Teoretickyacutem rozborem naděje na kontakt pomociacute raacutediovyacutech vln se zabyacutevali D Frisch a M Melia Soudiacute že nejnadějnějšiacute je zaměřit vyacutezkum do uacutezkeacuteho kužele ve směru ke galaktickeacutemu jaacutedru kde v dosahu přiacutejmu umělyacutech signaacutelů ze vzdaacutelenosti menšiacute než 1 lltpc je nejmeacuteně 1000 hvězd slunečniacuteho typu L Mashyročnik a 1 Muchin usuzujiacute že vyspěleacute civilizace se vyskytujiacute v paacutesu života ve vzdaacutelenosti 10 kpc od jaacutedra Galaxie přičemž podnětem ke vzniku i zaacuteniku života na daneacute planetě je vyacutebuch nepřiacuteliš vzdaacuteleneacute supernovy Z každyacutech 10 civilizaciacute v tomto paacutesmu jsou tři pokročilejšiacute než my a sedm proti naacutem zaostaacutevaacute

Z astronomickyacutech přiacutestrojů ktereacute loni uacutespěšně pracovaly na oběžneacute draacuteze jsme se již zmiacutenili o družici [RAS Stejně uacutespěšnaacute je i sovětskaacute družice ASTRON vypuštěnaacute v březnu 1983 na protaacutehlou eliptickou draacutehu s oběžnou

dobou 98 hodinNa jejiacute palubě je OBm reflektor určenyacute pro studium ultrafialoshyvyacutech spekter v paacutesmu 115-350 nm a daacutele rentgenoveacute spektrometry Předběžně zveřejněneacute vyacutesledky jsou neobyčeně slibneacute ale i v tomto přiacutepadě uacuteplneacute zpracoshyvaacuteniacute měřeniacute potrvaacute řadu let Uacutespěšnyacute pokus o radiointerterometrii na velmi dlouheacute zaacutekladně v paacutesmu mili shy

metrovyacutech vln uskutečnili A Readhead aj při studiu vnitřniacute struktury jaacutedra galaxie NGC 1275 (raacutediovyacute zdroj 3C-84) Na frekvenci 89 GHz (tj vlnovaacute deacutelka 34 mm) dociacutelili uacutehloveacuteho rozlišeniacute řaacuted u 00001 obl vteřiny Submilimetrovyacute teleskop pro vlnoveacute deacutelky 03 až 10 mm budujiacute společně Velkaacute Britaacutenie a Hoshylandsko na sopce Mauna Kea na Havajskyacutech ostrovech Teleskop o průměru

reflektoru 15 m maacute byacutet dohotoven v r 1986 a bude daacutelkově řiacutezen z centraacutely v Edinburku ve Skotsku

Zaacutevěr přehledu již tradičně věnujeme cenaacutem a jinyacutem uznaacuteniacutem vyacuteznačnyacutech

astronomů Zajisteacute na prvniacutem miacutestě je třeba připomenout že loňslltou Nobelovu cenu za fyziku dostali předniacute astrofyzikoveacute S Chandrasekhar (za teorii hvězdshyneacute stavby zvlaacuteště pak pro biacuteleacute trpasliacuteky) a W A Fowler (za objevy v nukleoshysynteacuteze prvků ve hvězdaacutech) Akademik A Severnyj ředitel Krymskeacute observashytoře AV SSSR obdržel ke svyacutem 70 narozeninaacutem Leninův řaacuted Cenu za populashyrizaci astronomie Pacifickeacute astronomickeacute společnosti obdržel již podruheacute B J Bok kteryacute rovněž dosta 1 Russellovu cenu Americkeacute astronomickeacute společnosti Dalšiacute ceny teacuteže Společnosti obdrželi kosmolog P J E Peebles astrofyzikoveacute R Blandford a M Davis a znaacutemyacute odborniacutek na dynamiku Galaxie G Contoshypoulos Zlateacute-medaile Britskeacute kraacutelovskeacute astronomickeacute společnosti ziacuteskali astroshyfyzik M J Seaton a americkyacute senior v oboru vyacutezkumu meziplane raacuterniacute hmoty F L Whipple Dalšiacute medaile obdrželi autor spektraacutelniacute klasifikace W M Mo1shygan a prllkopniacutek radioastronomie G Rebel

V teacutemže wce jsme všal zaznamenali velkyacute počet uacutemrti předniacutech astronomů R ďE Atkinsona (spoluautora hypoteacutezy o termonukleaacuterniacutech reakciacutech ve hvězshydaacutech] N A Kozyreva (přechodneacute uacutekazy na Měsiacuteci atd) O Heckmanna (kosshymologie byacutev prezident lAU] B Šternberka (viz ŘH 51983 str 106) Z Knittla (optika historie astronomie) A A Micllajlova (astrometrie nestor sovětskeacute

astwnomie] B J Boka (vyacutezkum Galaxie) V A Krata (slunečniacute fyzika ředitel

Pulkovskeacute observatoře] G O Abella (velkorozměrovaacute strultura vesmiacuteru) aP Swingse (astrofyzika byacutev prezident lA U)

Čtenaacuteř kteryacute dosud neumdlel se jistě spolu s pisa telem podiviacute že navzdory všem omezeniacutem astronomickyacutech objevů staacutele rychle přibyacutevaacute - proti loňskeacutemu přehledu se rozsah letošniacute statě zdvojnaacutesobil Je to ale zcela v souladu s trenshydem kteryacute v nejnovějšiacute odborneacute literatuře vyhmatal počiacutetač znaacutemeacutebo filadelfshyskeacuteho Uacutestavu pro vědeckeacute informace Z celeacuteho spektra fyzikaacutelniacutech člaacutenků pushyblilmvanyacutech v r 1981 vybral lOl praciacute jež jsou v současneacute době odborniacuteky nejshyčastěji citovaacuteny Mezi touto smetanou najdem3 plnyacutech 16 člaacutenků z astronoshy

161

mie astrofyziky a přiacutepadně kosmologie Nejviacutece citaciacute vůbec ziacuteskal s převahou mladyacute americkyacute kosmolog Alan Guth za svou studii o inflačniacutem modelu vesshymiacuteru publlkovanou v časopise Physical Review D 23 (1981) str 347 V těsneacutem zaacutevěsu za niacutem jsou pak praacutece obsahujiacuteciacute vyacutesledky sondy Voyager 1 při jejiacutem přibliacuteženiacute k Saturnu pozorovaacuteniacute z kosmickyacutech sond Veněra a družice COS-B a měřeniacute vykonanaacute v ultrafialoveacutem a infračerveneacutem oboru spektra I v teacuteto stashytistice se jakoby v křišťaacuteloveacute kouli odraacutežiacute širokyacute zaacuteběr soudobeacute astronomie a vyhliacutedky pro noveacute objevy v letošniacutem roce jsou zajisteacute slibneacute Přitom jak přishypomiacutenaacute V A Ambarcumjan nejvyacuteznamnějšiacute objevy nelze předviacutedat Kdybyste je předpověděli pak to nejsou tak moc velkeacute objevy

Vizuaacutelniacute pozorovaacutelliacute Slunce Ladislav Schmied

v ČSSR v roce 1983 Zasiacutelaacuteniacutem svyacutech pozorovaciacutech protokolů spolupracovaly s hvězdaacuternou ve

Valašskeacutem Meziřiacutečiacute na celostaacutetniacutem metodickeacutem odborneacutem uacutekolu v oboru Slunshyce tyto vizuaacutelniacute pozorovaciacute stanice KH Banskaacute Bystrica AK Fryacutedek-Miacutestek Grygov KH Hlohovec LH Humenneacute SUacuteAA Hurbanovo AK Kunžak OH Levice AK Nitra AK Noveacute Zaacutemky Plzeň-Bolevec KH Prešov Observat6rium SAV Skalnateacute Pleso LH Rimavskaacute Sobota LH Sezimovo Uacutestiacute OH Žiar nad Hronom

K vytvořeniacute řady denniacutech a měsiacutečniacutech průměrnyacutech relativniacutech čiacutesel a k určeshyniacute průměrneacuteho ročniacuteho relativniacuteho čiacutesla slunečniacute činnosti byla redukovaacutena pozorovaacuteniacute těchto spOlupracujiacuteciacuteCh hvězdaacuteren a pozorovaciacutech stanic na řadu

mezinaacutefodniacutech relativniacutech čiacutesel Rl resp Rl [S 1 D C Brusel) Při teacuteto reshydukci bylo zpracovaacuteno 2289 vizuaacutelniacutech pozorovaacuteniacute kteraacute pokryla 345 dnů

tj plnyacutech 945 z celeacuteho roku Na jeden pozorovaciacute den připadlo průměrně 66 pozorovaacuteniacute což svědčiacute o velmi přiacuteznivyacutech pozorovaciacutech podmiacutenkaacutech v mishynuleacutem roce a vysokeacute pracovniacute aktivitě pozorovatelů Slunce

Bp--_______________________________________________________ I

~ ~ 200

100

~

T-rL-ll- I I 11 I U-lL lr-I--f+ IV V VI VII VIII

-50middot-----I----+shy

f130 1135 1740

164

~

ČAacuteSTEČNEacute ZATMĚNI SLUNCE 30 KVĚTNA 1984

Horniacute sniacutemek byl exponovaacuten v 18h 285m SEČ v Litviacutenově (B Šiacutepek J dolniacute ve Vyškově v 18h35m (P Zouhar

165

rl

Zatměniacute v 18h 5Yl ITI SEČ (D Sloup LH C Buděiovice j

čiacuteslo Z grafu je patrno že slunečniacute aktivita vyjaacutedřenaacute relativniacutemi čiacutesly byla nejvyššiacute v květnu a na nejnižšiacute uacuteroveň poklesla v listopadu a v prosinci V dolniacute čaacutesti grafu jsou znaacutezorněny nejvyššiacute pruacuteměrneacute a nejnižšiacute heliografikeacute šiacuteřky vyacuteskytu slunečniacutech skvrn na severniacute a jižniacute polokouli a přibližneacute helioshygrafickeacute šiacuteřky a deacutelky největšiacutech skupin slunečniacutech skvrn v jednotlivyacutech Carringtonovyacutech otočkaacutech Slunce jejichž data pruacutechodu centraacutelniacutem slunečshy

niacutem meridiaacutenem muacutežeme odečiacutest na časoveacute stupnici horniacute čaacutesti grafu (inshydex S J K přibližneacutemu odh3du heliografickyacutech deacutelek skupin slunečniacutech skvrn posloužiacute orientačniacute stupnice u otočky č 1738

V roce 1983 došlo k dalšiacutemu vyacuterazneacutemu poklesu slunečniacute aktivity což je dobře patrno z grafu Č 2 v němž je přehledně zachycen dosavadniacute pruacuteběh 21 cyklu slunečniacute činnosti podle řady pruacuteměrnyacutech měsiacutečniacutech relativniacutech čiacutesel ziacuteskaneacute z vizuaacutelniacutech pozorovaacute niacute v ČSSR od roku 1976 Ročniacute prllměrnaacute relativniacute čiacutesla jsou v něm vyjaacutedřena vodorovnyacutemi přiacutemkami a silnaacute křivka je

166

1

tl

r

Sniacutemky zatměniacute exponovaneacute v 18h372m 19hOllm 19h083m a 19h 233m (Z Kolaacuteř LH Sedlčany

REDAKC E ŘiacuteSE HVĚZD A Tl DRUZ

V posledniacute době dos tala redakc e mnoho stižnos tiacute čtenaacutelů na značně opožděneacute doručovaacuteniacute Rlše hvězd Vinu na tom nemaacute ani redakce ani tiskaacuterna ale Poštovniacute novinovaacute služba kt eraacute takeacute rozeslala Riacuteši hvězd za 6 (slovy šest J tyacutednu po vytištěnIacute Stiacutežnosti na opožděneacute dorushycovaacuteniacute by tedy bylo dobře pos iacutelat PNS admin odhorneacuteho tIsku Kafkova 19 16000 Pr a ha 6

167

Nahoře zatměniacute u 19h 17m SEČ J Schotta dole v 19h03)m fL a V Kovaacutečovi

168

~

Re 2f5iUS 7) Slunečnl polokoule seueml iižni-o ------ ~ Rok 1982 1983 1982 198320 1-- A I

I Průměrneacute roeniacute~ f I ~I

neredukovaneacute ] relativniacute čiacuteslo

100 ~ 65 39s lunečniacute aktivity 54 14

j Průměrnaacute

l1ellografickaacute šiacuteřka vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +108deg + 116deg -135deg -128deg Nejvyššiacuteo hel iografickaacute šiacuteřka vyacuteskytu slunečniacutech skvrn + 27deg + 21deg -39deg -30deg

Vyacutesledky statistickeacutehu zpracovaJ1l JSOU uvedeny v hurniacute čaacutesti grafu Č J v němž jsuu křivkou vyjaacutedřena denniacute relativniacute čiacutesla vodorovnyacutemi uacuteSečkami jejich měsiacutečniacute průměrneacute hodnoty a silnou přiacutemkou ročniacute průměrneacute relativniacute vytvořena z 13měsiacutečniacutech vyrovnanyacutech průměilt neredukovanyacutech relativniacutech čiacutesel pozorovaciacute staniC8 Kunžak jejiacutež prLlměrnyacute kueficient přepočtu na řadu mezinaacuterodniacutech relativniacutech čiacutesel činil ve sledovaneacutem obdobiacute 103 Maximum cyklu je znaacutezorněno svislou přiacutemkou s označeniacutem M

Pro posouzeniacute poklesu slunečniacute aktivity 50učasneacuteho jedeniacuteictile eacuteho cyklu uvaacutediacutem porovnaacuteniacute několika jejiacutech indexů s předchoziacutem rokem 1932 Tato tashybulka je rovněž sestavena z v131edků zpucovaacuteniacute poOľovaacuteniacute z Kunžtku

Prvniacute objev raacutedioveacute Zdeněk Urban

emise z trpasličiacute novy Švyacutecarsko-zaacutepadoněmecku-ame~ickaacute trojice astronomů A O Bel1Z E FUrst

eacutel A L Kiplinger oznaacutemila v zndmeacutem britskeacutem přiacuterodovědeckeacutem časopise Nature (302 45 1983) objev emise raacutedioveacuteh o zaacuteřeniacute z trpasličiacute novy SU Ursae Majois Raacutediovaacute emise byla objevena na frekvenci 475 GHz pomociacute 100m radioteleshyskopu bonnskeacuteho Uacutestavu Maxe Planck pro radioastronomii v Effelsbergu SU UMa byla tiacutemto přiacutestrujem pozorovaacutena celkem třikraacutet 2223 dubna 1982 13 června 1982 a 25-27 června 1982 Raacutedioveacute zaacuteřeniacute s maximaacutelniacutem tokem 13 mJy bylo v souřadniciacutech SU UMa zjištěno pouze při prvniacutech dvou přiacuteležishy

tostech kdy se SU UMa podle uacutedajů amateacuterskyacutech pozorovatelů proměnnyacutech

hvězd (sdruženyacutech v organizaci AAVSO) nachaacutezela v maximech svyacutech opticshykyacutech vzplanutiacute Třetiacute pozorovaacuteniacute z konce června 1982 kdy byla SU U Ma v mishynimu sveacute eruptivniacute proměnnosti přineslo negativniacute vyacutesledek (samozřejmě

negativniacute pouze z objevitelskeacuteho hlediska) - žaacutednaacute detekovatelnaacute raacutediovaacute emise nebyla zjištěna Trojice objevitelů se domniacutevaacute že Zjištěneacute parametry raacutedioveacute emise z SU UMa poukazujiacute na fyzikaacutelniacute proces netepelneacuteho chtľakteru (synchronniacute popř cyklotronniacute zaacuteřeniacute)

Trpasličiacute novy tvořiacute skupinu proměnnyacutech hvězd charaktelizovanou naacutel1yacutemi vzplanutiacutemi optickeacute sviacutetivosti o 2-6 magnitud Vzplanutiacute jsou viacutecemeacuteně peshyriodickaacute středniacute periody se pohybujiacute v rozmeziacute 10 až 150 dniacute Samotneacute vzplashynutiacute trvaacute řaacutedově několik dniacute Energie vzplanutiacute dosahuje 1031 až 1032 joulů což je přibližně milioacutenkraacutet meacuteně než energie uvolněnaacute v průběhu vzplanutiacute klasickyacutech nov (řaacutedově 1038 joulů) - odtud samotneacute označeniacute trpasličiacute novy

Trpasličiacute novy se podle charakteru eruptivniacute proměnnosti děliacute na 3 podshy

169

skupiny pojmenovaneacute podle pľoloiypovyacutech hvězd hvězdy typu U Gem Z Cam a SU UMa Trpasličiacute no vy jsou maacutelo hmotneacute těsneacute dvojhvězdy (hmotno sti jedshynotlivyacutech složek se pohybujiacute přibližně v intervalu 01 až 12 hmotnosti Slunce) s přenosem hmoty mezi složkami Hmota ztraacutecenaacute chladnějšiacute trpasličiacute hvězdou proudiacute směrem k horkeacute složce - kterou je teacuteměř určitě biacutelyacute trpasliacutek - k01em ktereacute vytvaacuteřiacute akrečniacute disk Praacutevě zatiacutem bliacuteže neurčenaacute nestabilita v akrečniacutem disku vedouciacute k jakeacutemusi prudkeacutemu provaleniacute velkeacuteho množstviacute hmoty na povrch biacuteleacuteho trpasliacuteka (přenaacutešenaacute hmota je v obdobiacute mezi nestabilitami nJshykupovaacutena ve vnějšiacutech oblastech Rkrečniacuteho disku) je zřejmě přiacutečinou optickyacutech vzplanutiacute trpasličiacutech nov

Akrečniacute disky kolem horkyacutech složek trpasličiacutecl1 nov jsou zdroji nejľuacuteznějšiacutech emisiacute - od tvrdeacuteho rentgenoveacuteho zaacuteřeniacute až po zaacuteřeniacute infračerveneacute (např

trpasličiacute nova U Gem je v extreacutemniacute ultrafialoveacute oblasti spektra viacutece než 100kraacutet sviacutetivějšiacute než v optickeacute oblasti) Nicmeacuteně raacutediovaacute emise v minulosti u trpaslishyčiacutech nov zjištěna nebyla - objev raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute v průběhu optickyacutech vzplashynutiacute SU UMa je prvniacutem sveacuteho druhu Přitom trpasličiacute novy by měly v raacuteshydioveacutem oboru zaacuteřit

Podle pozorovaacuteniacute trpasličiacutech nov pomociacute družice IUE (lnternational Ultrashyviolet Explorer) totiž v průběhu vzplanutiacute dochaacuteziacute k ztraacutetě určiteacuteho množstviacute hmoty ven ze soustavy takže celaacute dvojhvězda je patmě obklopena jakousi společnou obaacutelkou což je prostřediacute pro vznik raacutedioveacute emise jako stvořeneacute

U samotneacute SU UMa bylo dokonce objeveno slabeacute halo zaacuteřiacuteciacute v měkkeacute rentshygenoveacute oblasti (což mj jineacute vedlo k oživeniacute diskuse o možnyacutech vyacutevojovyacutech souvislostech mezi trpasličiacutemi a klasickyacutemi novami - oba typy proměnnosti jltou patrně různyacutemi etapami vyacutevoje jednoho a teacutehož druhu maacutelo hmotnyacutech dvojhvězd)

Všechna minulaacute hledaacuteniacute raacutedioveacute emise II trpasličiacutech nov však byla bezshyvyacuteslednaacute Posledniacute negativniacute vyacutesledky takoveacuteho hledaacuteniacute u trpasličiacutech nov SS Cyg U Gem a EX Hya uveřejnili v lednu 1983 v časopise Publtcations ol the Astronomical Society ot the Pacilic (95 69 1983) F A Coacuterdovovaacute K O Mason a R M Hjellming Navzdory použitiacute velkeacute anteacutenniacute soustavy VLA (Very Lalge Array) nebyla u těchto hvězd zjištěna žaacutednaacute emise raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute Vysvětleniacute patrně spočiacutevaacute ve skutečnosti že u SU UMa byla raacutediovaacute emise zjištěna pouze v průběhu optickyacutech vzplanutiacute SS Cyg U Gem a EX Hya se totiž v pruacuteběhu pozorovaacuteniacute pomociacute VLA nachaacutezely v minimu sveacute eruptivniacute proměnnosti

Optickeacute vzplanutiacute trpasličiacute no vy zřejmě vede k jakeacutesi excitaci okolodvojshyhvězdneacute obaacutelky což se navenek projevuje raacutediovou emisiacute V minimu eruptivniacute aktivity tak k produkCi raacutedioveacute emise nedochaacuteziacute Alternativniacutem zdrojem raacuteshydioveacute emise by mohla byacutet existence cyklotronniacuteho maseru v bliacutezkosti horkeacute složky soustavy trpasličiacute novy - biacuteleacuteho trpasliacuteka (jako je tomu zřejmě u raacuteshydioveacute emise objeveneacute u novaacutem podobneacute hvězdy - polaru - AM Her) Zde by však bylo zapotřebiacute aby biacutelyacute trpasliacutek u SU UMa měl relativně silneacute magneshytickeacute pole jako je tomu II biacutelyacutech trpasliacuteků v soustavaacutech polarů což by se navenek mělo projevovat silnou polarizaciacute produkovilneacuteho zaacuteřeniacute Lineaacuterniacute polarizace raacutedioveacute emise z SU UMa je menšiacute než 30 zaacuteřeniacute m3seru by však mělo vykazovat kruhovou polarizaci a takovaacute měřeniacute dosud provedena nebyla - probleacutem vzniku raacutedioveacute emise z SU UMa tak zatiacutem zuacutestaacutevaacute nevyřešen

bull Kouplm obj od 0 100 a F 1200 mm a vyacuteše bull Prodaacutem reflellttory 0 90 125 135 mm v parashyOKulaacuter f 4-10 mm RH 1979 č 4 1981 č 9 laktickeacute montaacuteži přesneacute kuličkovaacute ložiska vše rllZnou ast literaturu a literaturu o stavbě astr v chromu AL tubusy lehkeacute vyleštěneacute s patřičshyd a lekohledů InformUjte o ceně - Alois Stomiddot nyacutemi okulaacutery Foto zašlu - j Urbaacutenek 69123 Ilawski 73956 Ropice 321 Pohořelice 240

170

Zpraacutevy

MILAN BURŠA CLENEiIl KORESPONDENTEM ČSAV

Vlaacuteda Československeacute socialistickeacute reshypublillt y jmenovala na zaacutekladě vyacutesledku voshyleb Hi XLVI valneacutem sh rorlaacutežděniacute ČSAV 11 novych allademiků a 33 členy koresponshydenty Česlwslovensk eacute iJkademie věd ČSAV maacute nyE celkem 256 členů z toho je 82 faacutednyacutech členu-akademikii a 174 členll komiddot respondentu Členem korespondentem ČSAV byl jmenovaacuten takeacute ing Milan Burša DrSc vedouciacute odděleniacute dynamik y s lunečniacute soustashyvy fstrorromickeacuteho lIst3VU Československeacute ala demie věd Redakce Řiacuteše hvězd členu korespondentu Milanu Buršovi src]ečně blashylopře je

Co noveacuteho v astronomii

ZATMĚNIacute SLUNCE 3D KVETNA 1984

Přibližně po roce a pul bylo opěl možneacute sledovat neacutei na šem uacutezemiacute čaacutestečneacute zatměniacute Slunce Stejně )a10 při minuleacutem zatměniacute

(15 12 1982) nebyly v Praze ani tentoshylraacutet přiacutezniveacute podmiacutenly k pozorovaacuteniacute tohomiddot to řiacutedkeacuteho uacutekazu Hustaacute oblačrrost u zaacutemiddot padniacuteho a severozaacutepadriacuteho obzoru znemož nila určit přesnyacute okamžik prveacuteho kontaktu kteryacute pro Pra lJU nastal v 18h21 m SEC Z dalšiacuteho pru) I ~ u zatmě niacute se podařilo zashyc1ytit fotograficly pouze tři faacuteze během

kraacutetkyacutech pnkhoduacute čaacutestečně zak ryteacuteho slushynečniacuteho disku mezi vrstvami mrall Sniacutemshyky pořiacutedil ing J Medonos ze střechy domu II Belehradskeacute ulici v Praze 2 fotoaparaacutetem Practica L s objektive m Orestegor(l 4 f = 200 mm] na film ORWO NP 22 (viz 3 D 4 str obaacutelky] Zaacutevěrem dodejm e že na dalšiacute zatměniacute

Slunce si na uacutezemiacute našeho staacutetu počkaacuteme nyniacute 10 let přesněji až do 10 května 1994 Ten den ve večerniacutech hodinaacutech bude totiž mozne sledovat začMell piiacuteštiacuteho zatměniacute

Slunce bohu2el opGt jen čcistečneacuteho Wf

Cuacutestečneacute zatměniacute Sllnce bylo taheacute pomiddot zo rovaacuteno na hvězdaacuterně v Ceskyacutech Bud ě shyjoviciacutech Pies sto zaacutejemcuacute z řad veřejnosti pozoľo810 tento uacutekaz přenosnyacutem i dalekoshyhled y na terase v kopuli se pozorovalo refraktory o priacutelměru 150 mm a 110 mm Sniacutemky zatměniacute byly pořiacutezeny v sekundaacutershyniacutem ohnisku reflektoru typu Cassegrein o průměru 310 mm a f = 4000 mm Všech 21 fotografiiacute s piesnyacutemi časy expozice bylo

]luuŽilo členy pionyr$leacutehO as trol1omicleacuteho kroužku k měřeniacute a dal šiacutemu zpracovaacuteniacute Posledniacute sniacutemek byl exponovaacuten v 19hOOrn 37 s

SEČ tedy před maximaacutelniacute faacuteziacute zatměniacute Dalshyšiacute pozorovaacuteniacute bylO znemožněno oblačnostiacute

M Mallro vaacute

Počasiacute nebylo v Jablonci nad Nisou pro pozorovaacuteniacute piacuteiacutezniveacute Souvis][J oblačnost zceshyla znemožnila sledovat ZDčaacutetek Ci kazu Teshyprve kraacutetce po stiedu zatměniacute se začal obmiddot jevovat alespoň čaacutest ečně obrys slunečniacuteho

kotouče v trhlinaacutech mezi vrstvami mrakll Slu nce bylo možno chviacutelemi pozorovat skrz mraky přibližně od 19h95 rn do 19h30 01 SEČ Nejleacutepe bylo zatměniacute Slunce pozoľovatelneacute okolo 19h15 Ildy se mraky zastiňujiacuteciacute Slunce nejviacutece rozestoupily V teacute době bylo možneacute i uacutekaz fotografovDt Sniacutemek na str 168 byl polzen v 19hJ7m SEČ fotoaparaacutetem Exahta s objektivem Pancolar 250 na kino middot film Fomapan N 21 přes Somet-Binar 25 X100 (clona 2 expozice 130 s] Okolo 19 11 30 11l

SEČ Slunce postupně zmizelo v l1ustych vľStdC~l mrukuacute t ěsně nad obzorem

1 ScllĎtia

Naprfe k ve llli nepriaznfveacutemu pOČOlsiu (čo

clJlcumentuje aj sniacutemok na str 168 - preshyC1 aacutedza jIacutelce mračJ aacute cez slnečnYacute dtsl) sa naacutem podarilo v Sered i v jednom priacutepade pibližne v 1113ximaacutelnej faacuteze tento priacuterodshynyacute uacutekaz vyfotografovať Fotografova li sine ZD o~uiaacuterom re fraktora 0 81 mm f = 720 mm cez šedyacute neutraacutelny filtel Pentacon SishyXQm na film Fomapan N 21 exp 115 s

L a V KovaacuteDovi

ČienoV8 astron omicleacute ho krcužku a sp()lushypracovaiacuteci hvij zdaacuterny ve Vyškově-Marchanishyciacutech se připravova li na fotogleficleacute i vishyzuaacutelniacute sledovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunshyce Toho dne však od ranniacutech hodin byla obloha nad Vyšlwvem zahalena hustou vrstvou stratocomulit a střiacutedaveacute pršelo Vypadalo to že z pozdně odpoledniacuteho pomiddot zorovaacuteniacute zatměniacute nebude nic Až kolem 14 llodiny se začaly mraky protrhaacutevat a naděje na pozorovaacuteniacute byla většiacute Na hvězshy

daacuterně bylo vše připraveno pro pozorovaacuteniacute tohoto zajiacutemaveacuteho jevu K večeru se ještl- staacute le oblohou pohybovala kupovitaacute oblačshynost a podmiacutenky k pozorovaacuteniacute nebyly 100 procentniacute UacutekDZ byl fotografovaacuten mezi mramiddot lIl ktereacute zabraňov a l y kvalitniacutemu sniacutemkoshyvaacuteniacute D z vel~eacuteho počtu sniacutemků byl vybraacuten jeden ktprj může tento uacutekaz ilustrova t (viz str 105) Fotografie byly pořiacutezeny teleshyobjektivem Sonnar 28200 na linofi]m Foshymapan 21 DIN expozice 1500 s clona 22 Maxii1iilniacute faacuteze zatměniacute se naacutem již ztraacutecela v houstnouciacute vrstvě mraků pti obzoru takmiddot že jsme pozorovaacuteniacute museli přerušit v 19 hodin SEČ P Haacutejek

171

- -- -Čiacuteslo Čas tětiva

sniacutemku I SEČ) Y (mm)

1 18h21mOOs 84 2 21 26 11825 3 21 45 13375 4 22 00 1475 5 22 15 1615 6 22 30 173 7 22 45 179 8 23 00 190 9 23 15 200

10 23 3U 21 0 11 23 45 21575 12 24 00 225 13 21 15 23425 14 24 30 23875 15 24 15 249 16 25 00 25 85 17 25 15 262 lB 25 30 270

to = 18h20m296s 06S SEC

o= V-f(~~~) - = V 1Ph~~ == 065

V litviacutenovskeacutem gymnaacuteziu jsme si dali za uacutekol zjistit okamžik prvniacuteho kontaktu priacuteshymyacutem pozorovaacuteniacutem a srovnat toto pozoroshyvaacuteniacute s časem ziacuteskanyacutem proměfeniacutem sniacutemkl1shyPočasiacute v Litviacutenově bylo zpočaacutetku přiacutezniveacute

takže se uacutekol zdařil Přiacutemeacute pozorovaacuteniacute se uskutečnilo refraktorem 0 55 mm světlo bylo ztlumeno filtrem Poloha prvniacuteho konshytaktu v zorneacutem poli dalekohledu byla odshyhadnuta na zaacutekladě uacutedajů v HR [str 99 obr 18) Pozorovaacuteniacute provedla studentka 4 roč Eva Halašiovaacute a určila okamžik prvniacuteho kontaktu 18h20m 45s SEČ Čas byl během celeacuteho pozorovaacuteniacute určovaacuten pomociacute časovyacutech signaacutelů stanice OLB5 [3170 kHz) zachycovanyacutech v dobreacute kvalitě radiopř i jiacuteshy

mačem VEF 204 Fotografovaacuteniacute bylo proshyvaacuteděno teleobj e ktivem MTO 1000 na kinoshyfilm ORWO NP 15 Byl použit zelenyacute a oranshyžovyacute filtr a expozičniacute časy 11000 s Bylo ziacuteslltaacuteno 31 použitelnyacutech sniacutemků Fotografoshyval Bohumiacuter Šiacutepek čas zapisovala studentshyka Ivana Komorousovaacute Metodou tětiv jsme určili čas 1 kontaktu 18h201TI 295s 06s SEČ [viz tab) K proměřeniacute bylo použito prvniacutech 18 sniacutemků K určeniacute času byl použit kapesshyniacute kalkulaacutetor se zabudovanyacutem programem pro lineaacuterniacute regresi Před okamžikem maxishymaacutelniacute faacuteze zakryly Slunce mraky ktereacute byly během celeacuteho pozorovaacuteniacute nad obzoshyrem a dalšiacute pozorovaacuteniacute znemožnily

B Siacutepek

Na lidoveacute hvězdaacuterně J Sadila v Sedlčashynech bylo zatměniacute pozorovaacuteno a fotografoshyvaacuteno dalekohledem 2003000 mm vyacutevoj poshy

172

časovaacute y2 odchylka LlII

LlI I s)

7056 +1 13983 -1 1 17889 +2 4 2175625 +1 2608225 -2 4 29929 -3 9 32041 +3 9 361 +1 1 400 O O 441 -2 4 46548 +3 9 50625 +2 4 54873 -1 1 57001 +5 25 62001 O O 6682225 -5 25 68644 +2 4 729 O O

~ = 102

časiacute v okoliacute Sed lčan nasvědčoval že podshymiacutenky pro pozorovaacuteniacute uacutelazu budou přiacutezniveacute avšak malou chviacuteli po začaacutetku zatměniacute se ukazovalo Slunce jen v mezeraacutech mezi mraky Přesto bylo pořiacutezeno 30 sniacutemků na černobiacutelyacute materiaacutel a po dvanacli sniacutemciacutech na barevnyacute diapozitiv a barevnyacute negativ Sniacutemek označenyacute expozičniacutem časem 19 h08 18s zachycuje maximaacutelniacute faacutezi zatměniacute Předshypoklaacutedanyacute kontakt Měsiacutece se skvrnou jalI Je patrneacute ze sniacutemku exponovaneacuteho v 19h 231935 však pro uacuteplneacute zakrytiacute Slunce hustyacutemi mraky nemohl byacutet exponovaacuten Sniacutemky jsou reprodukovaacuteny na str 167

Fr Lomoz

MIMOItAacuteDNE TMAvE ZATMĚNiacute MESiacuteCE

N Sekiguchi měřil fotoelektricky jasnost měsiacutečniacuteho povrchu při uacuteplnyacutech zatměniacutech Měsiacutece pozorovatelnyacutech v posledniacutech letech v Japonsku_ Při čtyřech zatměniacutech kteraacute pozoroval v sedmdesaacutetyacutech letech byla jasshynost povrchu Měsiacutece teacuteměř stejnaacute ale uacuteplneacute zatměniacute 30_ prosince 1982 bylo mimoshyřaacutedně tmaveacute ve srovnaacuteniacute s předešlyacutemi Přiacuteshy

činou zřejmě bylo znečištěniacute zemskeacute atmoshysfeacutery po vulkanickeacute erupci sOply EI Chishychon v severniacutem Mexiku k niacutež došlo v dubshynu 1982 a při niacutež se dostal vulkanickyacute prach a popel do zemskeacute atmosfeacutery až do vyacuteš e 42 km Při teacuteto erupci byla atmosfeacutera znečištěna asi desetkraacutet většiacutem množstviacutem vulkanickeacuteho materiaacutelu než při vyacutebuchu sopky Mt St Helen v USA v květnu 1980 Tehdy se do zemskeacute atmosfeacutery do vyacutešky asi 19 km dostalo 15-20 km3 sopečneacuteho prachu a popiacutelku Znečištěniacute zemskeacuteho ovzdušiacute se po teacuteto erupci projevilo rovněž zvětšenou hustotou zemskeacuteho stiacutenu 1- B

NOVEacute SUPERNOVY

L E Ganzaacutelez objevil supernovu v bezeshyjmenneacute galaxii jejiacutež poloha je

rt = 10h27l TI tl = -26deg12

Dne 27 března měla fotografickou jasnost 185rn kdežto 5 května asi 20 In bull Byla vzdaacuteshylena 2 zaacutepadně a 8 jižně od jaacutedra gashylaxie

M Wischnjewsky objevil supernovu na sniacutemku exponovaneacutem Gonzaacutelezem 2 května Byla v galaxoacutei ESO 30B-C05 jejiacutež souřad shynice jsou

rt = 6h 23Gm i5 = -34deg46

Jejiacute vzdaacutelenost od jaacutedra galaxie byla 18 na zaacutepad a 3 na jih fotografickou jasnost měla 185TI

B Binggeli B Leibundgut a G A Tamshymann objevili supernovu v galaxii ESO 131147-42247 Hvězda byla 32 zaacutepadně a 29 severně od jaacutedra galaxie jejiacutež poloha je

rt = 13hl1m 47s ) = -42deg247

Dne 26 dubna byla jasnost supernovy slabšiacute než 18m 10 května asi 1B8m a 22 května

155m

Na negativu exponovaneacutem 29 května obshyjevil Gonzaacutelez patrně supernovu v galaxii NGC 6907 Hvězda měla fotografickou jasshynost 15om a byla 50 zaacutepadně a 20 jižně

od středu galaxie jejiacutež poloha je

rt = 20 h221TI j = -24deg58

Polohy galaxiiacute jsou uvedeny pro ekvinokshycium 19500

I AUC 3942-3951 (B)

KOMETY A PLANETKY KOLEM VEGY

Mezinaacuterodniacute infračervenou astronomickou družiciacute lRAS byl objeven oblak pevnyacutech čaacutestic rozprostiacuterajiacuteciacute se do vzdaacutelenosti asi 20 [tj asi 85 AU) kolem Vegy [viz ŘH 31984 str 63) V daneacute vzdaacutelenosti a při zjištěneacute teplotě čaacutestic [asi 85 K) lze podle P R Weissmana [Jet Prop Lab ) předpoklaacuteshydat že čaacutestice jsou kondenzačniacute produkty protoplanetaacuterniacute mlhoviny a jsou tvořeny

převaacutežně zmrzlyacutemi těkavyacutemi laacutetkami zeshyjmeacutena ledem H20 Z uacutedajů ziacuteskanyacutech drushyžiciacute IRAS však neniacute možneacute rozlišit zda čaacutestice jsou tvořeny ledem s přiacuteměsiacute pevshynyacutech čaacutestic nebo silikaacutety Oblak čaacutestic koshylem Vegy je podle Weissmana pravděposhydobně prstenec kometaacuterniacutech těles [s celshykovou minimaacutelniacute hmotnostiacute asi 15 hmot Země) podobně jako předpoklaacutedanyacute Oortův oblak komet ve slunečniacute soustavě Přiacutepadnyacute vnitřniacute oblak teplyacutech čaacutestic ve vzdaacuteleshynosti několika astronomickyacutech jednotek koshylem Vegy by mohl byacutet podobnyacute paacutesu asteshyroidů v našiacute slunečniacute soustavě T B

DRAacuteHA KOMETY SHOEMAKER 1984f

V čiacutesle 7 [str 148) jsme při nesli zpraacutevu o objevu noveacute komety Shoemaker 19B4f Z osmi pozorovaacuteniacute ziacuteskanyacutech mezi 27 květshynem a 3 červnem počiacutetal B G Marsden předběžnou parabolickou draacutehu jejiacutež elemiddot menty jsou

T 1985 IX 9822 EČ W 2321600 Q 4815Bo 19500

117736deg q 285298 AU

Jak je vidět kometa byla objevena dloumiddot ho před průchodem přiacutesluniacutem Koncem čershyvence t r byla vzdaacutelena od Země 4530 AU od Slunce 4843 AU IAUC 3949 (B)

ZMĚNY JASNOSTI PHALLEY

Kraacutetce po znovunalezenf periodickeacute koshymety Hale y (16 řiacutejna 1982) bylo patrneacute že se jejiacute jasnost kraacutetkoperiodicky měn[ ale nebylo jasneacute zda změny jasnosti jsou pravidelneacute Poněkud jasno do teacuteto probleshymat1ky vnesla elektronografickaacute fotometricshykaacute měřeni kteraacute uskutečnil francouzskyacute astronom J Lecacheux se spolupracovniacuteky Jasnost komety měřili od 2 do 6 uacutenora t r 36m kanadsko-francouzskyacutem reflektoshyrem na Havajskyacutech ostrovech a např

4 uacutenora dostali tyto jasnosti ve spektraacutelshyniacutem oboru B

6h23m SČ 244m 7 09 242 8 01 232 9 42 228

Fotometrickaacute měřeniacute z obdob 2-6 uacutenoshyra ukaacutezala že změny jasnosti maj sinusoshyvyacute průběh s periodou asi 8 hodin 10 minut a amplitudou asi 172 magnitudy Změny

jasnosti patrně souvis[ s rotaciacute jaacutedra koshymety - dosud se uvaacuteděla jako pravděshypodobnaacute doba rotace asi 103 hodiny

K tomu však poznamenal R M West že na podkladě 25 určeniacute jasnosti PHaley v době 27-30 ledna t r se ukaacutezaly sice změny jasnosti komety asi o 1 magnitudu ale že perioda změn je zřejmě delšiacute

IAUC 393B 3934 3943 (B)

ODCHYLKY ČASOVYacuteCH SIGNALŮ V KVĚTNU 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 4 V +0 1734s +02008s

9 V +01644 +01930 14 V +01554 +0 1850 19 V +01464 +01766 24 V +01386 + 01691 29 V +01316 +01624

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

173

GALAXIE Souhvězdiacute severniacute oblohy

- - - -- -====0iiiiiiii00==

NGG m RVO (kms- 1)

2a (oIJI min) Typ SouhJězcliacute ŘH č

55 81 +97 145 SBsI Scl 484 205 97 -6 76 E And 184 221 94 +17 32 E And 184 224 46 -68 100 SAsb And 184 247 99 -129 138 SABsd Cet U82 253 82 +104 141 SABsc Scl 484 300 99 +95 174 SAsd Scl 484 598 65 -11 50 SAsed Tri 182 628 101 +728 93 SAse Pse 1181

1068 98 +1094 49 SAtb Cet 1182 2403 91 +255 129 SABsd Cam 283 2903 97 +507 85 SABtbe Leo 481 584 3031 79 +88 190 SAsab UMa 483 3034 96 +322 55 I UMa 483 3351 108 +643 55 SBrb Leo 481 584 3368 103 +800 47 SABtab Leo 481 584 3379 109 +746 23 E Leo 481 584 3556 109 +763 49 SBsd UMa 483 3621 101 95 SAsd Hya 382 3623 105 +640 50 SABOt Leo 481584 3627 99 +591 58 SABsb Leo 481 584 3992 108 +1147 58 SBtbe UMa 483 4192 112 -199 51 SBsab Com 582 4254 105 +2397 50 SAse Com 582 4258 92 +530 129 SABsbe CVn 582 4303 103 +1559 54 SABtbe Vil 581 4321 103 +1552 62 SABtbe Com 582 4374 108 +878 24 E Vir 581 4382 104 +712 34 SAOs Com 582 4406 108 -367 30 E Vir 581 4472 98 +855 45 E Vir 581 4486 103 +1187 37 E rad Vir 581 4501 105 +2056 48 SAtb Com 582 4552 113 +195 20 E Vir 581 4579 107 +1680 42 SABtb Vil 581 4594 95 +1002 46 SAsa Vir 581 4621 113 +345 21 E Vir 581 4631 100 +646 74 SBsd CVn 582 4649 103 +1200 32 E Vir 581 4725 102 +1109 78 SABrab Com 582 4736 89 +362 68 SArab CVn 582 4826 96 +352 59 SAtab COTll 582 5055 95 +600 83 SAtbe CVn 582 5194 90 +552 89 SAsbe CVn 582 5236 82 +335 100 SABse Hya 482 5457 86 +415 245 SABtect UMa 483 6822 95 +73 145 I SgI 782 7793 104 +197 71 SAsd Scl 484 Doplňky

4509 106 +893 52 SABtbe Vir 581 4571 121 SArect Com 582 5866 112 +972 SAO Dra 983

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v Řl- 61984 (str 131J opravte si v nich tiskovou ch ybu typ E znilčiacute gillaxii eliptickou

O Hlad ] Weiseovtiacute

174

- -Zl id ovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

SEMINAŘ o VYacuteZKUMU PROMENNYacuteCH

Ve dnech 16 a 17 června 1984 se konal na Hvězdaacuterně a planetaacuteriu M Koperniacuteka v Brně 16 celostaacutetniacute seminaacuteř o vyacutezkumu proměnnyacutech hvězd Na programu byly odshyborneacute přednaacutešky bilancovaacuteniacute vyacutesledků poshyzorovaacuteniacute za minulaacute leacuteta a perspektivy dalšiacute praacutece Většina z 33 uacutečastniacuteků patřiacute k akshytivniacutem pozorovatel lim a i to přispělo k velshymi dobreacute uacuterovni jednaacuteniacute Seminaacuteř byl zahaacutejen přednaacuteškou dr D

Handliacuteřoveacute o chemickeacutem složeniacute obrů j Borovička a V Wagner referovali o metodě hledaacuteniacute periody zaacutekrytoveacuteho systeacutemu a poshyzorovaacuteniacute zaacutekrytoveacute proměnneacute hvězdy DP Cephei u ktereacute byly určeny noveacute elementy 1D = 2 439 588552 + 1269 9621 E Se svyacutem vyacutezkumem soustavy TW Draconis v raacutemCi SOČ seznaacutemil uacutečastniacuteky M Ze jda

Odpoledne přednaacutešel dr M Vetešniacutek o nejpozdnějšiacutech hvězdaacutech Přehled vyacutesledshyků pozorovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech

hvězd za rok 1983 podal j Šilhaacuten Ukaacutezalo se že minulyacute rok byl ve všech směrech nejuacutespěšnějšiacute v dosavadniacute historii Bylo ziacuteskaacuteno 486 publikovatelnyacutech pozorovaciacutech řad zachycujiacuteciacutech olamžik minima 96 zaacuteshylrytovyacutech dvojhvězd Na uacutespěchu se podiacuteshylelo 50 pozorovatelti avšak největšiacute čaacutest minim napozoľovalo asi 20 nejaktivnějšiacutech Absolutniacuteho rekordu dosaacutehl P Svoboda lteryacute napozoroval 114 minim Poprveacute byl přiacutenos jednotlivyacutech pozorovatelů hodnocen podle celkoveacuteho bodoveacuteho zisku v raacutemci tzv Kanadskeacuteho bodovaacuteniacute hvězd brněnshyskeacuteho programu kdy jsou preferovaacutena pozorovaacuteniacute maacutelo sledovanyacutech hvězd Nutshynost zvyacutešeniacute podiacutelu takovyacutech pozorovaacuteniacute byla zdůrazněna i při diskusi s odborniacuteky na celostaacutetniacutem stelaacuterniacutem seminaacuteři o ktereacute J Šilhaacuten přiacutetomneacute informoval

Besedu o dalšiacutech perspektivaacutech programu sledovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech hvězd

řiacutedil dr Z Mikulaacutešek V minuleacutem roce byl seznam hvězd programu rozšiacuteřen o 32 a jeshyjich celkovyacute počet je nyniacute 333 Vyacuteběr dalshyšiacutech perspektivniacutech hvězd z literatury proshyvaacutediacute j Maacutenek Pro prAciacute s hvězdami typu HLIacuteDKA ofotografoval dr P HAjek těsnaacute okoliacute hvězd brněnskeacuteho programu z Paloshymarskeacuteho atlasu Informace o praacuteci proshyměnaacuteřů na Slovensku podala dr K Mašteshynovaacute O sveacute činnosti pak referovaly pozoshyrovaciacute skupiny z Třebiacuteče ŽdaacuteniC Prostě jomiddot va a Gottwaldova

V neděli přednaacutešel dr P Kessler o kosshymologii a jednaacuteniacute bylo zakončeno volnou diskusiacute o praacuteCi jednotlivyacutech pozorovatelll

Podněty ze seminaacuteře a plaacuteny dalšiacutehu rozshyvo je pozorovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech

hvězd byly zalOtveny v usneseniacute jehož zněniacute bude publikovaacuteilO v Kosmickyacutech rozshyhledech a v Bulletinu pro pozorovatele zaacutemiddot krytovyacutech proměnniacutech hvězd vydaacutevaneacutem brněnskou hvězdaacuternou Vladimiacuter Wagner

Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

Slunce vychaacuteziacute 1 řiacutejna v 6hOO m zapadd v 17 h38- Dne 31 řiacutejna vychaacuteziacute v 611 48 1

zapadaacute v 16h38 m Během řiacutejna se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 11 48 min a poledniacute v~ ška Slunce nad obzorem se zmenšiacute o IP z 37deg na 26deg

Měsiacutec je 1 X ve 22h 53 m v prvniacute čtvrti 10 X v Oh59 m v uacuteplňku 17 X ve 22h15m

v posledniacute čtvrti 24 X v 13h09m v novu a 31 X ve 14h08 m opět v prvniacute čtvrti Dne 8 řiacutejna prochaacuteziacute Měsiacutec od zemiacutem 23 řiacutejna přiacutezemiacutem Během řiacutejna nastanou konshyjunkce Měsiacutece s těmito planetami 1 x V 1h s Marsem ve 411 s Neptunem a v 15h

s Jupiterem 25 X v 15h se Saturnem 27 X v 1h s Venušiacute a v 711 s Uranem 28 X ve 14 s Neptunem 29 X v 611 S Jushypiterem a ve 22 s Marsem V řiacutejnu dojde ke dvěma zaacutekrytům jasnějšiacutech hvězd Měshysiacutecem Ve večerniacutech hodinaacutech 6 řiacutejna nashystane vstup 71 Aquarii (42 m) uacutekaz však bude pozorovatelnyacute jen na Moravě a na Slovensku V ranniacutech hodinaacutech 20 řiacutejna bude pozorovatelnyacute vstup 1) Leonis (36m )

Časoveacute okamžiky pro oba zaacutekryty jakož i uacutedaje o zaacutekrytech slabšiacutech hvězd lze naleacutezt ve Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 108-109 112-113)

Merkur je 10 řiacutejna v horniacute konjunkci se Sluncem a neniacute tak prakticky po celyacute měshysiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem řiacutejna vychaacuteziacute v 5h15m tedy asi 34 h před vyacutechodem Slunce v době konjunkce vychaacuteziacute a zapadaacute současně se Sluncem a koncem měsiacutece zashypadaacute v 17hQ1ln tedy zhruba 12 h po zaacuteshypadu Slunce Počaacutetkem měsiacutece maacute Merkur jasnost -13m koncem řiacutejna -O5m Dne 18 řiacutejna je Merkur nejdaacutele od Země [1428 AU] 30 řiacutejna prochaacuteziacute odsluniacutem [ve vzdaacuteshylenosti 0467 AU od Slunce) Dne 13 řjna

je Merkur v konjunkci se Spikou a 29 řiacutejna v konjunkci se Saturnem

Venuše je večer kraacutetce po zaacutepadu Slunce niacutezko nad jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute v 18h34m koncem měsiacutece v 18h 07m Jasnost Venuše je -34m Dne 8 řfjna v 1811 dojde ke konjunkci Venuše se Sashyturnem 27 X v 17h nastane konjunkce Veshynuše s Antarem (Venuše bude jen asi 03deg severně od hvězdy) a 30 řiacutejna v Oh bude Venuše v konjunkci s Uranem

Mars je v souhvězdiacute Střelce a je pozoroshyvatelnyacute jen večer Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute

175

ve 2oh53 m koncem měsiacutece ve 2o h38 m Jasshynost Marsu se během řiacutejna zmenšuje z 04m

na 07m Dne 3 řiacutejna ve 14h je Mars v konshyjunkci s Neptunem a 14 řiacutejna v Oh v konshyjunkci s Jupiterem (Mars bude asi 2deg jižně od Jupitera]

Jupiter je takteacutež v souhvězdiacute Střelce na večerniacute obloze Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute ve 21h38m koncem měsiacutece již v 19h 59 m Jasshynost Jupitera se během řiacutejna zmenšuje z -18m na -16m

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nashystane 11 listopadu neniacute v řiacutejnu pozorovashytelnyacute Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute v 19h02 m

koncem měsiacutece již v 17h13 m tedy kraacutetce po zaacutepadu Slunce

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše a zapadaacute ve večerniacutech hodinaacutech počaacutetkem řiacutejna ve 2oh 03 m koncem měsiacutece již V 18h09 m Jasshynost Urana je 6om

Neptun je v souhvězdiacute Střelce a je pozoshyrovatelnyacute pouze večer Počaacutetkem řiacutejna zashypadaacute ve 21h2om koncem měsiacutece v 19h25m

Neptun maacute jasnost 78m Pluto je v souhvězdiacute Panny a protože je

25 řiacutejna v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute_

Planetky Dne 21 řiacutejna ve 21h je (4) Vesta v konjunkci s Měsiacutecem při niacutež dojde k zaacutekrytu planetky Měsiacutecem uacutekaz však neniacute u naacutes pozorovatelnyacute Z jasnějšiacutech plashynetek bude v opozici se Sluncem 13 řiacutejna (8) Flora (8lm) a 18 řiacutejna (37) Fides [99mJ Rektascenze a deklinace [19500) Flory jsou

IX 27 1h472ffi -1deg51 X 7 1 401 -300 X 17 1 312 -358 X 27 1 223 -433

Xl 6 1 151 -438 a souřadnice asteroidu Fides

IX 27 1 h463 m + 12deg03 X 7 1 389 +11 41 X 17 1 301 +11 09 X 27 r 210 +10 33

Xl 6 1 130 +9 59 Během řiacutejna dojde k těmto přibllženiacutem jasshynějšiacutech planetek k hvězdaacutem 7 X v 8h [7 Iris [86m) na pouze l jižně k S AG 77322 [57m) a teacutehož dne v llh (6] Hebe (93 m) na 64 jižně k 13 Monocerotis (45 m ] dne 9 X v 19h (2) Pallas [93m) na 45 vyacutechodshyně k 51 Aquarii (59m) dne 19 X ve 13h [1) Ceres [75m) na pouze ľ jižně k 6 Tauri [56m ] dne 27 X_ ve 14h (4) Vesta (82m )

na 4 jižně k v Virginis (42m] a 29 řiacutejna

v 15h (1) Ceres (73m) na 4 severně k 1 Tauri (38m)

Meteory Maximum činnosti vyacuteznačneacuteho roje Orionid nastaacutevaacute 21 řiacutejna Z ostatniacutech rojů majiacute v řiacutejnu maxima Andromedldy 3 X Draconidy 9 XI severniacute Piscidy 12 X ~-Geminidy 19 X a Leominoridy 24 řiacutejna

Časoveacute uacutedaje v tomto přehledu jsou uveshydeny v čase středoevropskeacutem vyacutechody a zaacutepady platiacute pro prťisečiacutek 50deg rovnoběžky severniacute šiacuteřky a 15deg poledniacuteku vyacutechodniacute deacutelky J B

OBSAH J Grygar Žeň objeVL 1983 - L Schmied Vizuaacutelniacute pozorovaacuteniacute Slunce v ČSSR v roshyce 1983 - Z Urban Prvniacute objev raacutedioshy

veacute emise z trpasličiacute novy - Zatměniacute

Slunce 30 května 1984 - Kraacutetkeacute zpraacutevy - Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

conEPmAHME ]1 Ipblrap YCl1eXM aCrpoHoMMM B 1983

r - JI IIIM111 BI13yaJIbHOe Ha6JIlO1eshyHl1e COJIHla B IexOCJIOBaKMM B 1983 r - 3 Yp6aH IIepBoe 06HapymeHI1e pashy1110M3JIyQeHl1ll M3 KapJII1KOBOI1 HOBOI1shy

Ha6JIlO1eHMe 3aTMeHI1ll COJIHla 30-ro Mall 1984 r - KpaTKMe C006-leHI1R HBJIeHl1ll Ha He6e B oKTR6pe 1984 r

CONTENTS J Grygar HighJights in Astronomy in

the Year 1983 - 1 Schmied Visual Observation of the Sun in the Year 1983 in Czechoslovakia - Z Urban First Discovery of a Radio Emission From a Dwarf Nova - Observation of the Partial Solar Eclipse of 30 May 1984 - Short Contributions - Phenomena in October 1984

ISSN 0035-5550

Rršl hvězd řidl redakčnl rada Doc Antonln Mrkos CSc [předseda redakčnl rady] doc RNDr Jlři Bouška CSc [vyacutekonnyacute redaktor] RNDr JIr Grygar CSc RNDr Oldflch Hlad člen korespondent CSAV RNDr Miloslav Kopecshykyacute DrSc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Stohl CSc technickeacute redaktorka Otiacutelle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstvi a vydavatelstviacute Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou Tiskařskeacute zaacutevody n p zeacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacuteziacute dvanaacutectkrět ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročniacute předplatneacute Kčs

30- - Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba Informace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky prIjiacutemaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - OED Praha Objednaacutevky do zahraničiacute vyřizuje PNS - uacutestředniacute expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod 01 administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřlspěvky ktereacute musi vyhovovat pokynOm pro autory [viz llH 64 24 11983) přljlmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Sveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej i - Toto čiacutesla

bylo daacuteno do tisku 13 července vyšlo v srpnu 1984

V Praze nebyly podmiacutenky pro pozorovaacuteni zatměniacute Slunce přiacutezniveacute což dokushymenuii sniacutemky z nichž horni byl exponovaacuten v lBh3Sm dolniacute v lBhS2 m SEČ -Fotografie na 4 str obaacutelky byla exponovaacutena v 19 h 34 m SEČ (Foto J Medonos]

~

ČAacuteSTEČNEacute ZATMĚNI SLUNCE 30 KVĚTNA 1984

Horniacute sniacutemek byl exponovaacuten v 18h 285m SEČ v Litviacutenově (B Šiacutepek J dolniacute ve Vyškově v 18h35m (P Zouhar

165

rl

Zatměniacute v 18h 5Yl ITI SEČ (D Sloup LH C Buděiovice j

čiacuteslo Z grafu je patrno že slunečniacute aktivita vyjaacutedřenaacute relativniacutemi čiacutesly byla nejvyššiacute v květnu a na nejnižšiacute uacuteroveň poklesla v listopadu a v prosinci V dolniacute čaacutesti grafu jsou znaacutezorněny nejvyššiacute pruacuteměrneacute a nejnižšiacute heliografikeacute šiacuteřky vyacuteskytu slunečniacutech skvrn na severniacute a jižniacute polokouli a přibližneacute helioshygrafickeacute šiacuteřky a deacutelky největšiacutech skupin slunečniacutech skvrn v jednotlivyacutech Carringtonovyacutech otočkaacutech Slunce jejichž data pruacutechodu centraacutelniacutem slunečshy

niacutem meridiaacutenem muacutežeme odečiacutest na časoveacute stupnici horniacute čaacutesti grafu (inshydex S J K přibližneacutemu odh3du heliografickyacutech deacutelek skupin slunečniacutech skvrn posloužiacute orientačniacute stupnice u otočky č 1738

V roce 1983 došlo k dalšiacutemu vyacuterazneacutemu poklesu slunečniacute aktivity což je dobře patrno z grafu Č 2 v němž je přehledně zachycen dosavadniacute pruacuteběh 21 cyklu slunečniacute činnosti podle řady pruacuteměrnyacutech měsiacutečniacutech relativniacutech čiacutesel ziacuteskaneacute z vizuaacutelniacutech pozorovaacute niacute v ČSSR od roku 1976 Ročniacute prllměrnaacute relativniacute čiacutesla jsou v něm vyjaacutedřena vodorovnyacutemi přiacutemkami a silnaacute křivka je

166

1

tl

r

Sniacutemky zatměniacute exponovaneacute v 18h372m 19hOllm 19h083m a 19h 233m (Z Kolaacuteř LH Sedlčany

REDAKC E ŘiacuteSE HVĚZD A Tl DRUZ

V posledniacute době dos tala redakc e mnoho stižnos tiacute čtenaacutelů na značně opožděneacute doručovaacuteniacute Rlše hvězd Vinu na tom nemaacute ani redakce ani tiskaacuterna ale Poštovniacute novinovaacute služba kt eraacute takeacute rozeslala Riacuteši hvězd za 6 (slovy šest J tyacutednu po vytištěnIacute Stiacutežnosti na opožděneacute dorushycovaacuteniacute by tedy bylo dobře pos iacutelat PNS admin odhorneacuteho tIsku Kafkova 19 16000 Pr a ha 6

167

Nahoře zatměniacute u 19h 17m SEČ J Schotta dole v 19h03)m fL a V Kovaacutečovi

168

~

Re 2f5iUS 7) Slunečnl polokoule seueml iižni-o ------ ~ Rok 1982 1983 1982 198320 1-- A I

I Průměrneacute roeniacute~ f I ~I

neredukovaneacute ] relativniacute čiacuteslo

100 ~ 65 39s lunečniacute aktivity 54 14

j Průměrnaacute

l1ellografickaacute šiacuteřka vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +108deg + 116deg -135deg -128deg Nejvyššiacuteo hel iografickaacute šiacuteřka vyacuteskytu slunečniacutech skvrn + 27deg + 21deg -39deg -30deg

Vyacutesledky statistickeacutehu zpracovaJ1l JSOU uvedeny v hurniacute čaacutesti grafu Č J v němž jsuu křivkou vyjaacutedřena denniacute relativniacute čiacutesla vodorovnyacutemi uacuteSečkami jejich měsiacutečniacute průměrneacute hodnoty a silnou přiacutemkou ročniacute průměrneacute relativniacute vytvořena z 13měsiacutečniacutech vyrovnanyacutech průměilt neredukovanyacutech relativniacutech čiacutesel pozorovaciacute staniC8 Kunžak jejiacutež prLlměrnyacute kueficient přepočtu na řadu mezinaacuterodniacutech relativniacutech čiacutesel činil ve sledovaneacutem obdobiacute 103 Maximum cyklu je znaacutezorněno svislou přiacutemkou s označeniacutem M

Pro posouzeniacute poklesu slunečniacute aktivity 50učasneacuteho jedeniacuteictile eacuteho cyklu uvaacutediacutem porovnaacuteniacute několika jejiacutech indexů s předchoziacutem rokem 1932 Tato tashybulka je rovněž sestavena z v131edků zpucovaacuteniacute poOľovaacuteniacute z Kunžtku

Prvniacute objev raacutedioveacute Zdeněk Urban

emise z trpasličiacute novy Švyacutecarsko-zaacutepadoněmecku-ame~ickaacute trojice astronomů A O Bel1Z E FUrst

eacutel A L Kiplinger oznaacutemila v zndmeacutem britskeacutem přiacuterodovědeckeacutem časopise Nature (302 45 1983) objev emise raacutedioveacuteh o zaacuteřeniacute z trpasličiacute novy SU Ursae Majois Raacutediovaacute emise byla objevena na frekvenci 475 GHz pomociacute 100m radioteleshyskopu bonnskeacuteho Uacutestavu Maxe Planck pro radioastronomii v Effelsbergu SU UMa byla tiacutemto přiacutestrujem pozorovaacutena celkem třikraacutet 2223 dubna 1982 13 června 1982 a 25-27 června 1982 Raacutedioveacute zaacuteřeniacute s maximaacutelniacutem tokem 13 mJy bylo v souřadniciacutech SU UMa zjištěno pouze při prvniacutech dvou přiacuteležishy

tostech kdy se SU UMa podle uacutedajů amateacuterskyacutech pozorovatelů proměnnyacutech

hvězd (sdruženyacutech v organizaci AAVSO) nachaacutezela v maximech svyacutech opticshykyacutech vzplanutiacute Třetiacute pozorovaacuteniacute z konce června 1982 kdy byla SU U Ma v mishynimu sveacute eruptivniacute proměnnosti přineslo negativniacute vyacutesledek (samozřejmě

negativniacute pouze z objevitelskeacuteho hlediska) - žaacutednaacute detekovatelnaacute raacutediovaacute emise nebyla zjištěna Trojice objevitelů se domniacutevaacute že Zjištěneacute parametry raacutedioveacute emise z SU UMa poukazujiacute na fyzikaacutelniacute proces netepelneacuteho chtľakteru (synchronniacute popř cyklotronniacute zaacuteřeniacute)

Trpasličiacute novy tvořiacute skupinu proměnnyacutech hvězd charaktelizovanou naacutel1yacutemi vzplanutiacutemi optickeacute sviacutetivosti o 2-6 magnitud Vzplanutiacute jsou viacutecemeacuteně peshyriodickaacute středniacute periody se pohybujiacute v rozmeziacute 10 až 150 dniacute Samotneacute vzplashynutiacute trvaacute řaacutedově několik dniacute Energie vzplanutiacute dosahuje 1031 až 1032 joulů což je přibližně milioacutenkraacutet meacuteně než energie uvolněnaacute v průběhu vzplanutiacute klasickyacutech nov (řaacutedově 1038 joulů) - odtud samotneacute označeniacute trpasličiacute novy

Trpasličiacute novy se podle charakteru eruptivniacute proměnnosti děliacute na 3 podshy

169

skupiny pojmenovaneacute podle pľoloiypovyacutech hvězd hvězdy typu U Gem Z Cam a SU UMa Trpasličiacute no vy jsou maacutelo hmotneacute těsneacute dvojhvězdy (hmotno sti jedshynotlivyacutech složek se pohybujiacute přibližně v intervalu 01 až 12 hmotnosti Slunce) s přenosem hmoty mezi složkami Hmota ztraacutecenaacute chladnějšiacute trpasličiacute hvězdou proudiacute směrem k horkeacute složce - kterou je teacuteměř určitě biacutelyacute trpasliacutek - k01em ktereacute vytvaacuteřiacute akrečniacute disk Praacutevě zatiacutem bliacuteže neurčenaacute nestabilita v akrečniacutem disku vedouciacute k jakeacutemusi prudkeacutemu provaleniacute velkeacuteho množstviacute hmoty na povrch biacuteleacuteho trpasliacuteka (přenaacutešenaacute hmota je v obdobiacute mezi nestabilitami nJshykupovaacutena ve vnějšiacutech oblastech Rkrečniacuteho disku) je zřejmě přiacutečinou optickyacutech vzplanutiacute trpasličiacutech nov

Akrečniacute disky kolem horkyacutech složek trpasličiacutecl1 nov jsou zdroji nejľuacuteznějšiacutech emisiacute - od tvrdeacuteho rentgenoveacuteho zaacuteřeniacute až po zaacuteřeniacute infračerveneacute (např

trpasličiacute nova U Gem je v extreacutemniacute ultrafialoveacute oblasti spektra viacutece než 100kraacutet sviacutetivějšiacute než v optickeacute oblasti) Nicmeacuteně raacutediovaacute emise v minulosti u trpaslishyčiacutech nov zjištěna nebyla - objev raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute v průběhu optickyacutech vzplashynutiacute SU UMa je prvniacutem sveacuteho druhu Přitom trpasličiacute novy by měly v raacuteshydioveacutem oboru zaacuteřit

Podle pozorovaacuteniacute trpasličiacutech nov pomociacute družice IUE (lnternational Ultrashyviolet Explorer) totiž v průběhu vzplanutiacute dochaacuteziacute k ztraacutetě určiteacuteho množstviacute hmoty ven ze soustavy takže celaacute dvojhvězda je patmě obklopena jakousi společnou obaacutelkou což je prostřediacute pro vznik raacutedioveacute emise jako stvořeneacute

U samotneacute SU UMa bylo dokonce objeveno slabeacute halo zaacuteřiacuteciacute v měkkeacute rentshygenoveacute oblasti (což mj jineacute vedlo k oživeniacute diskuse o možnyacutech vyacutevojovyacutech souvislostech mezi trpasličiacutemi a klasickyacutemi novami - oba typy proměnnosti jltou patrně různyacutemi etapami vyacutevoje jednoho a teacutehož druhu maacutelo hmotnyacutech dvojhvězd)

Všechna minulaacute hledaacuteniacute raacutedioveacute emise II trpasličiacutech nov však byla bezshyvyacuteslednaacute Posledniacute negativniacute vyacutesledky takoveacuteho hledaacuteniacute u trpasličiacutech nov SS Cyg U Gem a EX Hya uveřejnili v lednu 1983 v časopise Publtcations ol the Astronomical Society ot the Pacilic (95 69 1983) F A Coacuterdovovaacute K O Mason a R M Hjellming Navzdory použitiacute velkeacute anteacutenniacute soustavy VLA (Very Lalge Array) nebyla u těchto hvězd zjištěna žaacutednaacute emise raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute Vysvětleniacute patrně spočiacutevaacute ve skutečnosti že u SU UMa byla raacutediovaacute emise zjištěna pouze v průběhu optickyacutech vzplanutiacute SS Cyg U Gem a EX Hya se totiž v pruacuteběhu pozorovaacuteniacute pomociacute VLA nachaacutezely v minimu sveacute eruptivniacute proměnnosti

Optickeacute vzplanutiacute trpasličiacute no vy zřejmě vede k jakeacutesi excitaci okolodvojshyhvězdneacute obaacutelky což se navenek projevuje raacutediovou emisiacute V minimu eruptivniacute aktivity tak k produkCi raacutedioveacute emise nedochaacuteziacute Alternativniacutem zdrojem raacuteshydioveacute emise by mohla byacutet existence cyklotronniacuteho maseru v bliacutezkosti horkeacute složky soustavy trpasličiacute novy - biacuteleacuteho trpasliacuteka (jako je tomu zřejmě u raacuteshydioveacute emise objeveneacute u novaacutem podobneacute hvězdy - polaru - AM Her) Zde by však bylo zapotřebiacute aby biacutelyacute trpasliacutek u SU UMa měl relativně silneacute magneshytickeacute pole jako je tomu II biacutelyacutech trpasliacuteků v soustavaacutech polarů což by se navenek mělo projevovat silnou polarizaciacute produkovilneacuteho zaacuteřeniacute Lineaacuterniacute polarizace raacutedioveacute emise z SU UMa je menšiacute než 30 zaacuteřeniacute m3seru by však mělo vykazovat kruhovou polarizaci a takovaacute měřeniacute dosud provedena nebyla - probleacutem vzniku raacutedioveacute emise z SU UMa tak zatiacutem zuacutestaacutevaacute nevyřešen

bull Kouplm obj od 0 100 a F 1200 mm a vyacuteše bull Prodaacutem reflellttory 0 90 125 135 mm v parashyOKulaacuter f 4-10 mm RH 1979 č 4 1981 č 9 laktickeacute montaacuteži přesneacute kuličkovaacute ložiska vše rllZnou ast literaturu a literaturu o stavbě astr v chromu AL tubusy lehkeacute vyleštěneacute s patřičshyd a lekohledů InformUjte o ceně - Alois Stomiddot nyacutemi okulaacutery Foto zašlu - j Urbaacutenek 69123 Ilawski 73956 Ropice 321 Pohořelice 240

170

Zpraacutevy

MILAN BURŠA CLENEiIl KORESPONDENTEM ČSAV

Vlaacuteda Československeacute socialistickeacute reshypublillt y jmenovala na zaacutekladě vyacutesledku voshyleb Hi XLVI valneacutem sh rorlaacutežděniacute ČSAV 11 novych allademiků a 33 členy koresponshydenty Česlwslovensk eacute iJkademie věd ČSAV maacute nyE celkem 256 členů z toho je 82 faacutednyacutech členu-akademikii a 174 členll komiddot respondentu Členem korespondentem ČSAV byl jmenovaacuten takeacute ing Milan Burša DrSc vedouciacute odděleniacute dynamik y s lunečniacute soustashyvy fstrorromickeacuteho lIst3VU Československeacute ala demie věd Redakce Řiacuteše hvězd členu korespondentu Milanu Buršovi src]ečně blashylopře je

Co noveacuteho v astronomii

ZATMĚNIacute SLUNCE 3D KVETNA 1984

Přibližně po roce a pul bylo opěl možneacute sledovat neacutei na šem uacutezemiacute čaacutestečneacute zatměniacute Slunce Stejně )a10 při minuleacutem zatměniacute

(15 12 1982) nebyly v Praze ani tentoshylraacutet přiacutezniveacute podmiacutenly k pozorovaacuteniacute tohomiddot to řiacutedkeacuteho uacutekazu Hustaacute oblačrrost u zaacutemiddot padniacuteho a severozaacutepadriacuteho obzoru znemož nila určit přesnyacute okamžik prveacuteho kontaktu kteryacute pro Pra lJU nastal v 18h21 m SEC Z dalšiacuteho pru) I ~ u zatmě niacute se podařilo zashyc1ytit fotograficly pouze tři faacuteze během

kraacutetkyacutech pnkhoduacute čaacutestečně zak ryteacuteho slushynečniacuteho disku mezi vrstvami mrall Sniacutemshyky pořiacutedil ing J Medonos ze střechy domu II Belehradskeacute ulici v Praze 2 fotoaparaacutetem Practica L s objektive m Orestegor(l 4 f = 200 mm] na film ORWO NP 22 (viz 3 D 4 str obaacutelky] Zaacutevěrem dodejm e že na dalšiacute zatměniacute

Slunce si na uacutezemiacute našeho staacutetu počkaacuteme nyniacute 10 let přesněji až do 10 května 1994 Ten den ve večerniacutech hodinaacutech bude totiž mozne sledovat začMell piiacuteštiacuteho zatměniacute

Slunce bohu2el opGt jen čcistečneacuteho Wf

Cuacutestečneacute zatměniacute Sllnce bylo taheacute pomiddot zo rovaacuteno na hvězdaacuterně v Ceskyacutech Bud ě shyjoviciacutech Pies sto zaacutejemcuacute z řad veřejnosti pozoľo810 tento uacutekaz přenosnyacutem i dalekoshyhled y na terase v kopuli se pozorovalo refraktory o priacutelměru 150 mm a 110 mm Sniacutemky zatměniacute byly pořiacutezeny v sekundaacutershyniacutem ohnisku reflektoru typu Cassegrein o průměru 310 mm a f = 4000 mm Všech 21 fotografiiacute s piesnyacutemi časy expozice bylo

]luuŽilo členy pionyr$leacutehO as trol1omicleacuteho kroužku k měřeniacute a dal šiacutemu zpracovaacuteniacute Posledniacute sniacutemek byl exponovaacuten v 19hOOrn 37 s

SEČ tedy před maximaacutelniacute faacuteziacute zatměniacute Dalshyšiacute pozorovaacuteniacute bylO znemožněno oblačnostiacute

M Mallro vaacute

Počasiacute nebylo v Jablonci nad Nisou pro pozorovaacuteniacute piacuteiacutezniveacute Souvis][J oblačnost zceshyla znemožnila sledovat ZDčaacutetek Ci kazu Teshyprve kraacutetce po stiedu zatměniacute se začal obmiddot jevovat alespoň čaacutest ečně obrys slunečniacuteho

kotouče v trhlinaacutech mezi vrstvami mrakll Slu nce bylo možno chviacutelemi pozorovat skrz mraky přibližně od 19h95 rn do 19h30 01 SEČ Nejleacutepe bylo zatměniacute Slunce pozoľovatelneacute okolo 19h15 Ildy se mraky zastiňujiacuteciacute Slunce nejviacutece rozestoupily V teacute době bylo možneacute i uacutekaz fotografovDt Sniacutemek na str 168 byl polzen v 19hJ7m SEČ fotoaparaacutetem Exahta s objektivem Pancolar 250 na kino middot film Fomapan N 21 přes Somet-Binar 25 X100 (clona 2 expozice 130 s] Okolo 19 11 30 11l

SEČ Slunce postupně zmizelo v l1ustych vľStdC~l mrukuacute t ěsně nad obzorem

1 ScllĎtia

Naprfe k ve llli nepriaznfveacutemu pOČOlsiu (čo

clJlcumentuje aj sniacutemok na str 168 - preshyC1 aacutedza jIacutelce mračJ aacute cez slnečnYacute dtsl) sa naacutem podarilo v Sered i v jednom priacutepade pibližne v 1113ximaacutelnej faacuteze tento priacuterodshynyacute uacutekaz vyfotografovať Fotografova li sine ZD o~uiaacuterom re fraktora 0 81 mm f = 720 mm cez šedyacute neutraacutelny filtel Pentacon SishyXQm na film Fomapan N 21 exp 115 s

L a V KovaacuteDovi

ČienoV8 astron omicleacute ho krcužku a sp()lushypracovaiacuteci hvij zdaacuterny ve Vyškově-Marchanishyciacutech se připravova li na fotogleficleacute i vishyzuaacutelniacute sledovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunshyce Toho dne však od ranniacutech hodin byla obloha nad Vyšlwvem zahalena hustou vrstvou stratocomulit a střiacutedaveacute pršelo Vypadalo to že z pozdně odpoledniacuteho pomiddot zorovaacuteniacute zatměniacute nebude nic Až kolem 14 llodiny se začaly mraky protrhaacutevat a naděje na pozorovaacuteniacute byla většiacute Na hvězshy

daacuterně bylo vše připraveno pro pozorovaacuteniacute tohoto zajiacutemaveacuteho jevu K večeru se ještl- staacute le oblohou pohybovala kupovitaacute oblačshynost a podmiacutenky k pozorovaacuteniacute nebyly 100 procentniacute UacutekDZ byl fotografovaacuten mezi mramiddot lIl ktereacute zabraňov a l y kvalitniacutemu sniacutemkoshyvaacuteniacute D z vel~eacuteho počtu sniacutemků byl vybraacuten jeden ktprj může tento uacutekaz ilustrova t (viz str 105) Fotografie byly pořiacutezeny teleshyobjektivem Sonnar 28200 na linofi]m Foshymapan 21 DIN expozice 1500 s clona 22 Maxii1iilniacute faacuteze zatměniacute se naacutem již ztraacutecela v houstnouciacute vrstvě mraků pti obzoru takmiddot že jsme pozorovaacuteniacute museli přerušit v 19 hodin SEČ P Haacutejek

171

- -- -Čiacuteslo Čas tětiva

sniacutemku I SEČ) Y (mm)

1 18h21mOOs 84 2 21 26 11825 3 21 45 13375 4 22 00 1475 5 22 15 1615 6 22 30 173 7 22 45 179 8 23 00 190 9 23 15 200

10 23 3U 21 0 11 23 45 21575 12 24 00 225 13 21 15 23425 14 24 30 23875 15 24 15 249 16 25 00 25 85 17 25 15 262 lB 25 30 270

to = 18h20m296s 06S SEC

o= V-f(~~~) - = V 1Ph~~ == 065

V litviacutenovskeacutem gymnaacuteziu jsme si dali za uacutekol zjistit okamžik prvniacuteho kontaktu priacuteshymyacutem pozorovaacuteniacutem a srovnat toto pozoroshyvaacuteniacute s časem ziacuteskanyacutem proměfeniacutem sniacutemkl1shyPočasiacute v Litviacutenově bylo zpočaacutetku přiacutezniveacute

takže se uacutekol zdařil Přiacutemeacute pozorovaacuteniacute se uskutečnilo refraktorem 0 55 mm světlo bylo ztlumeno filtrem Poloha prvniacuteho konshytaktu v zorneacutem poli dalekohledu byla odshyhadnuta na zaacutekladě uacutedajů v HR [str 99 obr 18) Pozorovaacuteniacute provedla studentka 4 roč Eva Halašiovaacute a určila okamžik prvniacuteho kontaktu 18h20m 45s SEČ Čas byl během celeacuteho pozorovaacuteniacute určovaacuten pomociacute časovyacutech signaacutelů stanice OLB5 [3170 kHz) zachycovanyacutech v dobreacute kvalitě radiopř i jiacuteshy

mačem VEF 204 Fotografovaacuteniacute bylo proshyvaacuteděno teleobj e ktivem MTO 1000 na kinoshyfilm ORWO NP 15 Byl použit zelenyacute a oranshyžovyacute filtr a expozičniacute časy 11000 s Bylo ziacuteslltaacuteno 31 použitelnyacutech sniacutemků Fotografoshyval Bohumiacuter Šiacutepek čas zapisovala studentshyka Ivana Komorousovaacute Metodou tětiv jsme určili čas 1 kontaktu 18h201TI 295s 06s SEČ [viz tab) K proměřeniacute bylo použito prvniacutech 18 sniacutemků K určeniacute času byl použit kapesshyniacute kalkulaacutetor se zabudovanyacutem programem pro lineaacuterniacute regresi Před okamžikem maxishymaacutelniacute faacuteze zakryly Slunce mraky ktereacute byly během celeacuteho pozorovaacuteniacute nad obzoshyrem a dalšiacute pozorovaacuteniacute znemožnily

B Siacutepek

Na lidoveacute hvězdaacuterně J Sadila v Sedlčashynech bylo zatměniacute pozorovaacuteno a fotografoshyvaacuteno dalekohledem 2003000 mm vyacutevoj poshy

172

časovaacute y2 odchylka LlII

LlI I s)

7056 +1 13983 -1 1 17889 +2 4 2175625 +1 2608225 -2 4 29929 -3 9 32041 +3 9 361 +1 1 400 O O 441 -2 4 46548 +3 9 50625 +2 4 54873 -1 1 57001 +5 25 62001 O O 6682225 -5 25 68644 +2 4 729 O O

~ = 102

časiacute v okoliacute Sed lčan nasvědčoval že podshymiacutenky pro pozorovaacuteniacute uacutelazu budou přiacutezniveacute avšak malou chviacuteli po začaacutetku zatměniacute se ukazovalo Slunce jen v mezeraacutech mezi mraky Přesto bylo pořiacutezeno 30 sniacutemků na černobiacutelyacute materiaacutel a po dvanacli sniacutemciacutech na barevnyacute diapozitiv a barevnyacute negativ Sniacutemek označenyacute expozičniacutem časem 19 h08 18s zachycuje maximaacutelniacute faacutezi zatměniacute Předshypoklaacutedanyacute kontakt Měsiacutece se skvrnou jalI Je patrneacute ze sniacutemku exponovaneacuteho v 19h 231935 však pro uacuteplneacute zakrytiacute Slunce hustyacutemi mraky nemohl byacutet exponovaacuten Sniacutemky jsou reprodukovaacuteny na str 167

Fr Lomoz

MIMOItAacuteDNE TMAvE ZATMĚNiacute MESiacuteCE

N Sekiguchi měřil fotoelektricky jasnost měsiacutečniacuteho povrchu při uacuteplnyacutech zatměniacutech Měsiacutece pozorovatelnyacutech v posledniacutech letech v Japonsku_ Při čtyřech zatměniacutech kteraacute pozoroval v sedmdesaacutetyacutech letech byla jasshynost povrchu Měsiacutece teacuteměř stejnaacute ale uacuteplneacute zatměniacute 30_ prosince 1982 bylo mimoshyřaacutedně tmaveacute ve srovnaacuteniacute s předešlyacutemi Přiacuteshy

činou zřejmě bylo znečištěniacute zemskeacute atmoshysfeacutery po vulkanickeacute erupci sOply EI Chishychon v severniacutem Mexiku k niacutež došlo v dubshynu 1982 a při niacutež se dostal vulkanickyacute prach a popel do zemskeacute atmosfeacutery až do vyacuteš e 42 km Při teacuteto erupci byla atmosfeacutera znečištěna asi desetkraacutet většiacutem množstviacutem vulkanickeacuteho materiaacutelu než při vyacutebuchu sopky Mt St Helen v USA v květnu 1980 Tehdy se do zemskeacute atmosfeacutery do vyacutešky asi 19 km dostalo 15-20 km3 sopečneacuteho prachu a popiacutelku Znečištěniacute zemskeacuteho ovzdušiacute se po teacuteto erupci projevilo rovněž zvětšenou hustotou zemskeacuteho stiacutenu 1- B

NOVEacute SUPERNOVY

L E Ganzaacutelez objevil supernovu v bezeshyjmenneacute galaxii jejiacutež poloha je

rt = 10h27l TI tl = -26deg12

Dne 27 března měla fotografickou jasnost 185rn kdežto 5 května asi 20 In bull Byla vzdaacuteshylena 2 zaacutepadně a 8 jižně od jaacutedra gashylaxie

M Wischnjewsky objevil supernovu na sniacutemku exponovaneacutem Gonzaacutelezem 2 května Byla v galaxoacutei ESO 30B-C05 jejiacutež souřad shynice jsou

rt = 6h 23Gm i5 = -34deg46

Jejiacute vzdaacutelenost od jaacutedra galaxie byla 18 na zaacutepad a 3 na jih fotografickou jasnost měla 185TI

B Binggeli B Leibundgut a G A Tamshymann objevili supernovu v galaxii ESO 131147-42247 Hvězda byla 32 zaacutepadně a 29 severně od jaacutedra galaxie jejiacutež poloha je

rt = 13hl1m 47s ) = -42deg247

Dne 26 dubna byla jasnost supernovy slabšiacute než 18m 10 května asi 1B8m a 22 května

155m

Na negativu exponovaneacutem 29 května obshyjevil Gonzaacutelez patrně supernovu v galaxii NGC 6907 Hvězda měla fotografickou jasshynost 15om a byla 50 zaacutepadně a 20 jižně

od středu galaxie jejiacutež poloha je

rt = 20 h221TI j = -24deg58

Polohy galaxiiacute jsou uvedeny pro ekvinokshycium 19500

I AUC 3942-3951 (B)

KOMETY A PLANETKY KOLEM VEGY

Mezinaacuterodniacute infračervenou astronomickou družiciacute lRAS byl objeven oblak pevnyacutech čaacutestic rozprostiacuterajiacuteciacute se do vzdaacutelenosti asi 20 [tj asi 85 AU) kolem Vegy [viz ŘH 31984 str 63) V daneacute vzdaacutelenosti a při zjištěneacute teplotě čaacutestic [asi 85 K) lze podle P R Weissmana [Jet Prop Lab ) předpoklaacuteshydat že čaacutestice jsou kondenzačniacute produkty protoplanetaacuterniacute mlhoviny a jsou tvořeny

převaacutežně zmrzlyacutemi těkavyacutemi laacutetkami zeshyjmeacutena ledem H20 Z uacutedajů ziacuteskanyacutech drushyžiciacute IRAS však neniacute možneacute rozlišit zda čaacutestice jsou tvořeny ledem s přiacuteměsiacute pevshynyacutech čaacutestic nebo silikaacutety Oblak čaacutestic koshylem Vegy je podle Weissmana pravděposhydobně prstenec kometaacuterniacutech těles [s celshykovou minimaacutelniacute hmotnostiacute asi 15 hmot Země) podobně jako předpoklaacutedanyacute Oortův oblak komet ve slunečniacute soustavě Přiacutepadnyacute vnitřniacute oblak teplyacutech čaacutestic ve vzdaacuteleshynosti několika astronomickyacutech jednotek koshylem Vegy by mohl byacutet podobnyacute paacutesu asteshyroidů v našiacute slunečniacute soustavě T B

DRAacuteHA KOMETY SHOEMAKER 1984f

V čiacutesle 7 [str 148) jsme při nesli zpraacutevu o objevu noveacute komety Shoemaker 19B4f Z osmi pozorovaacuteniacute ziacuteskanyacutech mezi 27 květshynem a 3 červnem počiacutetal B G Marsden předběžnou parabolickou draacutehu jejiacutež elemiddot menty jsou

T 1985 IX 9822 EČ W 2321600 Q 4815Bo 19500

117736deg q 285298 AU

Jak je vidět kometa byla objevena dloumiddot ho před průchodem přiacutesluniacutem Koncem čershyvence t r byla vzdaacutelena od Země 4530 AU od Slunce 4843 AU IAUC 3949 (B)

ZMĚNY JASNOSTI PHALLEY

Kraacutetce po znovunalezenf periodickeacute koshymety Hale y (16 řiacutejna 1982) bylo patrneacute že se jejiacute jasnost kraacutetkoperiodicky měn[ ale nebylo jasneacute zda změny jasnosti jsou pravidelneacute Poněkud jasno do teacuteto probleshymat1ky vnesla elektronografickaacute fotometricshykaacute měřeni kteraacute uskutečnil francouzskyacute astronom J Lecacheux se spolupracovniacuteky Jasnost komety měřili od 2 do 6 uacutenora t r 36m kanadsko-francouzskyacutem reflektoshyrem na Havajskyacutech ostrovech a např

4 uacutenora dostali tyto jasnosti ve spektraacutelshyniacutem oboru B

6h23m SČ 244m 7 09 242 8 01 232 9 42 228

Fotometrickaacute měřeniacute z obdob 2-6 uacutenoshyra ukaacutezala že změny jasnosti maj sinusoshyvyacute průběh s periodou asi 8 hodin 10 minut a amplitudou asi 172 magnitudy Změny

jasnosti patrně souvis[ s rotaciacute jaacutedra koshymety - dosud se uvaacuteděla jako pravděshypodobnaacute doba rotace asi 103 hodiny

K tomu však poznamenal R M West že na podkladě 25 určeniacute jasnosti PHaley v době 27-30 ledna t r se ukaacutezaly sice změny jasnosti komety asi o 1 magnitudu ale že perioda změn je zřejmě delšiacute

IAUC 393B 3934 3943 (B)

ODCHYLKY ČASOVYacuteCH SIGNALŮ V KVĚTNU 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 4 V +0 1734s +02008s

9 V +01644 +01930 14 V +01554 +0 1850 19 V +01464 +01766 24 V +01386 + 01691 29 V +01316 +01624

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

173

GALAXIE Souhvězdiacute severniacute oblohy

- - - -- -====0iiiiiiii00==

NGG m RVO (kms- 1)

2a (oIJI min) Typ SouhJězcliacute ŘH č

55 81 +97 145 SBsI Scl 484 205 97 -6 76 E And 184 221 94 +17 32 E And 184 224 46 -68 100 SAsb And 184 247 99 -129 138 SABsd Cet U82 253 82 +104 141 SABsc Scl 484 300 99 +95 174 SAsd Scl 484 598 65 -11 50 SAsed Tri 182 628 101 +728 93 SAse Pse 1181

1068 98 +1094 49 SAtb Cet 1182 2403 91 +255 129 SABsd Cam 283 2903 97 +507 85 SABtbe Leo 481 584 3031 79 +88 190 SAsab UMa 483 3034 96 +322 55 I UMa 483 3351 108 +643 55 SBrb Leo 481 584 3368 103 +800 47 SABtab Leo 481 584 3379 109 +746 23 E Leo 481 584 3556 109 +763 49 SBsd UMa 483 3621 101 95 SAsd Hya 382 3623 105 +640 50 SABOt Leo 481584 3627 99 +591 58 SABsb Leo 481 584 3992 108 +1147 58 SBtbe UMa 483 4192 112 -199 51 SBsab Com 582 4254 105 +2397 50 SAse Com 582 4258 92 +530 129 SABsbe CVn 582 4303 103 +1559 54 SABtbe Vil 581 4321 103 +1552 62 SABtbe Com 582 4374 108 +878 24 E Vir 581 4382 104 +712 34 SAOs Com 582 4406 108 -367 30 E Vir 581 4472 98 +855 45 E Vir 581 4486 103 +1187 37 E rad Vir 581 4501 105 +2056 48 SAtb Com 582 4552 113 +195 20 E Vir 581 4579 107 +1680 42 SABtb Vil 581 4594 95 +1002 46 SAsa Vir 581 4621 113 +345 21 E Vir 581 4631 100 +646 74 SBsd CVn 582 4649 103 +1200 32 E Vir 581 4725 102 +1109 78 SABrab Com 582 4736 89 +362 68 SArab CVn 582 4826 96 +352 59 SAtab COTll 582 5055 95 +600 83 SAtbe CVn 582 5194 90 +552 89 SAsbe CVn 582 5236 82 +335 100 SABse Hya 482 5457 86 +415 245 SABtect UMa 483 6822 95 +73 145 I SgI 782 7793 104 +197 71 SAsd Scl 484 Doplňky

4509 106 +893 52 SABtbe Vir 581 4571 121 SArect Com 582 5866 112 +972 SAO Dra 983

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v Řl- 61984 (str 131J opravte si v nich tiskovou ch ybu typ E znilčiacute gillaxii eliptickou

O Hlad ] Weiseovtiacute

174

- -Zl id ovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

SEMINAŘ o VYacuteZKUMU PROMENNYacuteCH

Ve dnech 16 a 17 června 1984 se konal na Hvězdaacuterně a planetaacuteriu M Koperniacuteka v Brně 16 celostaacutetniacute seminaacuteř o vyacutezkumu proměnnyacutech hvězd Na programu byly odshyborneacute přednaacutešky bilancovaacuteniacute vyacutesledků poshyzorovaacuteniacute za minulaacute leacuteta a perspektivy dalšiacute praacutece Většina z 33 uacutečastniacuteků patřiacute k akshytivniacutem pozorovatel lim a i to přispělo k velshymi dobreacute uacuterovni jednaacuteniacute Seminaacuteř byl zahaacutejen přednaacuteškou dr D

Handliacuteřoveacute o chemickeacutem složeniacute obrů j Borovička a V Wagner referovali o metodě hledaacuteniacute periody zaacutekrytoveacuteho systeacutemu a poshyzorovaacuteniacute zaacutekrytoveacute proměnneacute hvězdy DP Cephei u ktereacute byly určeny noveacute elementy 1D = 2 439 588552 + 1269 9621 E Se svyacutem vyacutezkumem soustavy TW Draconis v raacutemCi SOČ seznaacutemil uacutečastniacuteky M Ze jda

Odpoledne přednaacutešel dr M Vetešniacutek o nejpozdnějšiacutech hvězdaacutech Přehled vyacutesledshyků pozorovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech

hvězd za rok 1983 podal j Šilhaacuten Ukaacutezalo se že minulyacute rok byl ve všech směrech nejuacutespěšnějšiacute v dosavadniacute historii Bylo ziacuteskaacuteno 486 publikovatelnyacutech pozorovaciacutech řad zachycujiacuteciacutech olamžik minima 96 zaacuteshylrytovyacutech dvojhvězd Na uacutespěchu se podiacuteshylelo 50 pozorovatelti avšak největšiacute čaacutest minim napozoľovalo asi 20 nejaktivnějšiacutech Absolutniacuteho rekordu dosaacutehl P Svoboda lteryacute napozoroval 114 minim Poprveacute byl přiacutenos jednotlivyacutech pozorovatelů hodnocen podle celkoveacuteho bodoveacuteho zisku v raacutemci tzv Kanadskeacuteho bodovaacuteniacute hvězd brněnshyskeacuteho programu kdy jsou preferovaacutena pozorovaacuteniacute maacutelo sledovanyacutech hvězd Nutshynost zvyacutešeniacute podiacutelu takovyacutech pozorovaacuteniacute byla zdůrazněna i při diskusi s odborniacuteky na celostaacutetniacutem stelaacuterniacutem seminaacuteři o ktereacute J Šilhaacuten přiacutetomneacute informoval

Besedu o dalšiacutech perspektivaacutech programu sledovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech hvězd

řiacutedil dr Z Mikulaacutešek V minuleacutem roce byl seznam hvězd programu rozšiacuteřen o 32 a jeshyjich celkovyacute počet je nyniacute 333 Vyacuteběr dalshyšiacutech perspektivniacutech hvězd z literatury proshyvaacutediacute j Maacutenek Pro prAciacute s hvězdami typu HLIacuteDKA ofotografoval dr P HAjek těsnaacute okoliacute hvězd brněnskeacuteho programu z Paloshymarskeacuteho atlasu Informace o praacuteci proshyměnaacuteřů na Slovensku podala dr K Mašteshynovaacute O sveacute činnosti pak referovaly pozoshyrovaciacute skupiny z Třebiacuteče ŽdaacuteniC Prostě jomiddot va a Gottwaldova

V neděli přednaacutešel dr P Kessler o kosshymologii a jednaacuteniacute bylo zakončeno volnou diskusiacute o praacuteCi jednotlivyacutech pozorovatelll

Podněty ze seminaacuteře a plaacuteny dalšiacutehu rozshyvo je pozorovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech

hvězd byly zalOtveny v usneseniacute jehož zněniacute bude publikovaacuteilO v Kosmickyacutech rozshyhledech a v Bulletinu pro pozorovatele zaacutemiddot krytovyacutech proměnniacutech hvězd vydaacutevaneacutem brněnskou hvězdaacuternou Vladimiacuter Wagner

Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

Slunce vychaacuteziacute 1 řiacutejna v 6hOO m zapadd v 17 h38- Dne 31 řiacutejna vychaacuteziacute v 611 48 1

zapadaacute v 16h38 m Během řiacutejna se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 11 48 min a poledniacute v~ ška Slunce nad obzorem se zmenšiacute o IP z 37deg na 26deg

Měsiacutec je 1 X ve 22h 53 m v prvniacute čtvrti 10 X v Oh59 m v uacuteplňku 17 X ve 22h15m

v posledniacute čtvrti 24 X v 13h09m v novu a 31 X ve 14h08 m opět v prvniacute čtvrti Dne 8 řiacutejna prochaacuteziacute Měsiacutec od zemiacutem 23 řiacutejna přiacutezemiacutem Během řiacutejna nastanou konshyjunkce Měsiacutece s těmito planetami 1 x V 1h s Marsem ve 411 s Neptunem a v 15h

s Jupiterem 25 X v 15h se Saturnem 27 X v 1h s Venušiacute a v 711 s Uranem 28 X ve 14 s Neptunem 29 X v 611 S Jushypiterem a ve 22 s Marsem V řiacutejnu dojde ke dvěma zaacutekrytům jasnějšiacutech hvězd Měshysiacutecem Ve večerniacutech hodinaacutech 6 řiacutejna nashystane vstup 71 Aquarii (42 m) uacutekaz však bude pozorovatelnyacute jen na Moravě a na Slovensku V ranniacutech hodinaacutech 20 řiacutejna bude pozorovatelnyacute vstup 1) Leonis (36m )

Časoveacute okamžiky pro oba zaacutekryty jakož i uacutedaje o zaacutekrytech slabšiacutech hvězd lze naleacutezt ve Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 108-109 112-113)

Merkur je 10 řiacutejna v horniacute konjunkci se Sluncem a neniacute tak prakticky po celyacute měshysiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem řiacutejna vychaacuteziacute v 5h15m tedy asi 34 h před vyacutechodem Slunce v době konjunkce vychaacuteziacute a zapadaacute současně se Sluncem a koncem měsiacutece zashypadaacute v 17hQ1ln tedy zhruba 12 h po zaacuteshypadu Slunce Počaacutetkem měsiacutece maacute Merkur jasnost -13m koncem řiacutejna -O5m Dne 18 řiacutejna je Merkur nejdaacutele od Země [1428 AU] 30 řiacutejna prochaacuteziacute odsluniacutem [ve vzdaacuteshylenosti 0467 AU od Slunce) Dne 13 řjna

je Merkur v konjunkci se Spikou a 29 řiacutejna v konjunkci se Saturnem

Venuše je večer kraacutetce po zaacutepadu Slunce niacutezko nad jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute v 18h34m koncem měsiacutece v 18h 07m Jasnost Venuše je -34m Dne 8 řfjna v 1811 dojde ke konjunkci Venuše se Sashyturnem 27 X v 17h nastane konjunkce Veshynuše s Antarem (Venuše bude jen asi 03deg severně od hvězdy) a 30 řiacutejna v Oh bude Venuše v konjunkci s Uranem

Mars je v souhvězdiacute Střelce a je pozoroshyvatelnyacute jen večer Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute

175

ve 2oh53 m koncem měsiacutece ve 2o h38 m Jasshynost Marsu se během řiacutejna zmenšuje z 04m

na 07m Dne 3 řiacutejna ve 14h je Mars v konshyjunkci s Neptunem a 14 řiacutejna v Oh v konshyjunkci s Jupiterem (Mars bude asi 2deg jižně od Jupitera]

Jupiter je takteacutež v souhvězdiacute Střelce na večerniacute obloze Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute ve 21h38m koncem měsiacutece již v 19h 59 m Jasshynost Jupitera se během řiacutejna zmenšuje z -18m na -16m

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nashystane 11 listopadu neniacute v řiacutejnu pozorovashytelnyacute Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute v 19h02 m

koncem měsiacutece již v 17h13 m tedy kraacutetce po zaacutepadu Slunce

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše a zapadaacute ve večerniacutech hodinaacutech počaacutetkem řiacutejna ve 2oh 03 m koncem měsiacutece již V 18h09 m Jasshynost Urana je 6om

Neptun je v souhvězdiacute Střelce a je pozoshyrovatelnyacute pouze večer Počaacutetkem řiacutejna zashypadaacute ve 21h2om koncem měsiacutece v 19h25m

Neptun maacute jasnost 78m Pluto je v souhvězdiacute Panny a protože je

25 řiacutejna v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute_

Planetky Dne 21 řiacutejna ve 21h je (4) Vesta v konjunkci s Měsiacutecem při niacutež dojde k zaacutekrytu planetky Měsiacutecem uacutekaz však neniacute u naacutes pozorovatelnyacute Z jasnějšiacutech plashynetek bude v opozici se Sluncem 13 řiacutejna (8) Flora (8lm) a 18 řiacutejna (37) Fides [99mJ Rektascenze a deklinace [19500) Flory jsou

IX 27 1h472ffi -1deg51 X 7 1 401 -300 X 17 1 312 -358 X 27 1 223 -433

Xl 6 1 151 -438 a souřadnice asteroidu Fides

IX 27 1 h463 m + 12deg03 X 7 1 389 +11 41 X 17 1 301 +11 09 X 27 r 210 +10 33

Xl 6 1 130 +9 59 Během řiacutejna dojde k těmto přibllženiacutem jasshynějšiacutech planetek k hvězdaacutem 7 X v 8h [7 Iris [86m) na pouze l jižně k S AG 77322 [57m) a teacutehož dne v llh (6] Hebe (93 m) na 64 jižně k 13 Monocerotis (45 m ] dne 9 X v 19h (2) Pallas [93m) na 45 vyacutechodshyně k 51 Aquarii (59m) dne 19 X ve 13h [1) Ceres [75m) na pouze ľ jižně k 6 Tauri [56m ] dne 27 X_ ve 14h (4) Vesta (82m )

na 4 jižně k v Virginis (42m] a 29 řiacutejna

v 15h (1) Ceres (73m) na 4 severně k 1 Tauri (38m)

Meteory Maximum činnosti vyacuteznačneacuteho roje Orionid nastaacutevaacute 21 řiacutejna Z ostatniacutech rojů majiacute v řiacutejnu maxima Andromedldy 3 X Draconidy 9 XI severniacute Piscidy 12 X ~-Geminidy 19 X a Leominoridy 24 řiacutejna

Časoveacute uacutedaje v tomto přehledu jsou uveshydeny v čase středoevropskeacutem vyacutechody a zaacutepady platiacute pro prťisečiacutek 50deg rovnoběžky severniacute šiacuteřky a 15deg poledniacuteku vyacutechodniacute deacutelky J B

OBSAH J Grygar Žeň objeVL 1983 - L Schmied Vizuaacutelniacute pozorovaacuteniacute Slunce v ČSSR v roshyce 1983 - Z Urban Prvniacute objev raacutedioshy

veacute emise z trpasličiacute novy - Zatměniacute

Slunce 30 května 1984 - Kraacutetkeacute zpraacutevy - Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

conEPmAHME ]1 Ipblrap YCl1eXM aCrpoHoMMM B 1983

r - JI IIIM111 BI13yaJIbHOe Ha6JIlO1eshyHl1e COJIHla B IexOCJIOBaKMM B 1983 r - 3 Yp6aH IIepBoe 06HapymeHI1e pashy1110M3JIyQeHl1ll M3 KapJII1KOBOI1 HOBOI1shy

Ha6JIlO1eHMe 3aTMeHI1ll COJIHla 30-ro Mall 1984 r - KpaTKMe C006-leHI1R HBJIeHl1ll Ha He6e B oKTR6pe 1984 r

CONTENTS J Grygar HighJights in Astronomy in

the Year 1983 - 1 Schmied Visual Observation of the Sun in the Year 1983 in Czechoslovakia - Z Urban First Discovery of a Radio Emission From a Dwarf Nova - Observation of the Partial Solar Eclipse of 30 May 1984 - Short Contributions - Phenomena in October 1984

ISSN 0035-5550

Rršl hvězd řidl redakčnl rada Doc Antonln Mrkos CSc [předseda redakčnl rady] doc RNDr Jlři Bouška CSc [vyacutekonnyacute redaktor] RNDr JIr Grygar CSc RNDr Oldflch Hlad člen korespondent CSAV RNDr Miloslav Kopecshykyacute DrSc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Stohl CSc technickeacute redaktorka Otiacutelle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstvi a vydavatelstviacute Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou Tiskařskeacute zaacutevody n p zeacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacuteziacute dvanaacutectkrět ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročniacute předplatneacute Kčs

30- - Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba Informace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky prIjiacutemaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - OED Praha Objednaacutevky do zahraničiacute vyřizuje PNS - uacutestředniacute expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod 01 administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřlspěvky ktereacute musi vyhovovat pokynOm pro autory [viz llH 64 24 11983) přljlmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Sveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej i - Toto čiacutesla

bylo daacuteno do tisku 13 července vyšlo v srpnu 1984

V Praze nebyly podmiacutenky pro pozorovaacuteni zatměniacute Slunce přiacutezniveacute což dokushymenuii sniacutemky z nichž horni byl exponovaacuten v lBh3Sm dolniacute v lBhS2 m SEČ -Fotografie na 4 str obaacutelky byla exponovaacutena v 19 h 34 m SEČ (Foto J Medonos]

rl

Zatměniacute v 18h 5Yl ITI SEČ (D Sloup LH C Buděiovice j

čiacuteslo Z grafu je patrno že slunečniacute aktivita vyjaacutedřenaacute relativniacutemi čiacutesly byla nejvyššiacute v květnu a na nejnižšiacute uacuteroveň poklesla v listopadu a v prosinci V dolniacute čaacutesti grafu jsou znaacutezorněny nejvyššiacute pruacuteměrneacute a nejnižšiacute heliografikeacute šiacuteřky vyacuteskytu slunečniacutech skvrn na severniacute a jižniacute polokouli a přibližneacute helioshygrafickeacute šiacuteřky a deacutelky největšiacutech skupin slunečniacutech skvrn v jednotlivyacutech Carringtonovyacutech otočkaacutech Slunce jejichž data pruacutechodu centraacutelniacutem slunečshy

niacutem meridiaacutenem muacutežeme odečiacutest na časoveacute stupnici horniacute čaacutesti grafu (inshydex S J K přibližneacutemu odh3du heliografickyacutech deacutelek skupin slunečniacutech skvrn posloužiacute orientačniacute stupnice u otočky č 1738

V roce 1983 došlo k dalšiacutemu vyacuterazneacutemu poklesu slunečniacute aktivity což je dobře patrno z grafu Č 2 v němž je přehledně zachycen dosavadniacute pruacuteběh 21 cyklu slunečniacute činnosti podle řady pruacuteměrnyacutech měsiacutečniacutech relativniacutech čiacutesel ziacuteskaneacute z vizuaacutelniacutech pozorovaacute niacute v ČSSR od roku 1976 Ročniacute prllměrnaacute relativniacute čiacutesla jsou v něm vyjaacutedřena vodorovnyacutemi přiacutemkami a silnaacute křivka je

166

1

tl

r

Sniacutemky zatměniacute exponovaneacute v 18h372m 19hOllm 19h083m a 19h 233m (Z Kolaacuteř LH Sedlčany

REDAKC E ŘiacuteSE HVĚZD A Tl DRUZ

V posledniacute době dos tala redakc e mnoho stižnos tiacute čtenaacutelů na značně opožděneacute doručovaacuteniacute Rlše hvězd Vinu na tom nemaacute ani redakce ani tiskaacuterna ale Poštovniacute novinovaacute služba kt eraacute takeacute rozeslala Riacuteši hvězd za 6 (slovy šest J tyacutednu po vytištěnIacute Stiacutežnosti na opožděneacute dorushycovaacuteniacute by tedy bylo dobře pos iacutelat PNS admin odhorneacuteho tIsku Kafkova 19 16000 Pr a ha 6

167

Nahoře zatměniacute u 19h 17m SEČ J Schotta dole v 19h03)m fL a V Kovaacutečovi

168

~

Re 2f5iUS 7) Slunečnl polokoule seueml iižni-o ------ ~ Rok 1982 1983 1982 198320 1-- A I

I Průměrneacute roeniacute~ f I ~I

neredukovaneacute ] relativniacute čiacuteslo

100 ~ 65 39s lunečniacute aktivity 54 14

j Průměrnaacute

l1ellografickaacute šiacuteřka vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +108deg + 116deg -135deg -128deg Nejvyššiacuteo hel iografickaacute šiacuteřka vyacuteskytu slunečniacutech skvrn + 27deg + 21deg -39deg -30deg

Vyacutesledky statistickeacutehu zpracovaJ1l JSOU uvedeny v hurniacute čaacutesti grafu Č J v němž jsuu křivkou vyjaacutedřena denniacute relativniacute čiacutesla vodorovnyacutemi uacuteSečkami jejich měsiacutečniacute průměrneacute hodnoty a silnou přiacutemkou ročniacute průměrneacute relativniacute vytvořena z 13měsiacutečniacutech vyrovnanyacutech průměilt neredukovanyacutech relativniacutech čiacutesel pozorovaciacute staniC8 Kunžak jejiacutež prLlměrnyacute kueficient přepočtu na řadu mezinaacuterodniacutech relativniacutech čiacutesel činil ve sledovaneacutem obdobiacute 103 Maximum cyklu je znaacutezorněno svislou přiacutemkou s označeniacutem M

Pro posouzeniacute poklesu slunečniacute aktivity 50učasneacuteho jedeniacuteictile eacuteho cyklu uvaacutediacutem porovnaacuteniacute několika jejiacutech indexů s předchoziacutem rokem 1932 Tato tashybulka je rovněž sestavena z v131edků zpucovaacuteniacute poOľovaacuteniacute z Kunžtku

Prvniacute objev raacutedioveacute Zdeněk Urban

emise z trpasličiacute novy Švyacutecarsko-zaacutepadoněmecku-ame~ickaacute trojice astronomů A O Bel1Z E FUrst

eacutel A L Kiplinger oznaacutemila v zndmeacutem britskeacutem přiacuterodovědeckeacutem časopise Nature (302 45 1983) objev emise raacutedioveacuteh o zaacuteřeniacute z trpasličiacute novy SU Ursae Majois Raacutediovaacute emise byla objevena na frekvenci 475 GHz pomociacute 100m radioteleshyskopu bonnskeacuteho Uacutestavu Maxe Planck pro radioastronomii v Effelsbergu SU UMa byla tiacutemto přiacutestrujem pozorovaacutena celkem třikraacutet 2223 dubna 1982 13 června 1982 a 25-27 června 1982 Raacutedioveacute zaacuteřeniacute s maximaacutelniacutem tokem 13 mJy bylo v souřadniciacutech SU UMa zjištěno pouze při prvniacutech dvou přiacuteležishy

tostech kdy se SU UMa podle uacutedajů amateacuterskyacutech pozorovatelů proměnnyacutech

hvězd (sdruženyacutech v organizaci AAVSO) nachaacutezela v maximech svyacutech opticshykyacutech vzplanutiacute Třetiacute pozorovaacuteniacute z konce června 1982 kdy byla SU U Ma v mishynimu sveacute eruptivniacute proměnnosti přineslo negativniacute vyacutesledek (samozřejmě

negativniacute pouze z objevitelskeacuteho hlediska) - žaacutednaacute detekovatelnaacute raacutediovaacute emise nebyla zjištěna Trojice objevitelů se domniacutevaacute že Zjištěneacute parametry raacutedioveacute emise z SU UMa poukazujiacute na fyzikaacutelniacute proces netepelneacuteho chtľakteru (synchronniacute popř cyklotronniacute zaacuteřeniacute)

Trpasličiacute novy tvořiacute skupinu proměnnyacutech hvězd charaktelizovanou naacutel1yacutemi vzplanutiacutemi optickeacute sviacutetivosti o 2-6 magnitud Vzplanutiacute jsou viacutecemeacuteně peshyriodickaacute středniacute periody se pohybujiacute v rozmeziacute 10 až 150 dniacute Samotneacute vzplashynutiacute trvaacute řaacutedově několik dniacute Energie vzplanutiacute dosahuje 1031 až 1032 joulů což je přibližně milioacutenkraacutet meacuteně než energie uvolněnaacute v průběhu vzplanutiacute klasickyacutech nov (řaacutedově 1038 joulů) - odtud samotneacute označeniacute trpasličiacute novy

Trpasličiacute novy se podle charakteru eruptivniacute proměnnosti děliacute na 3 podshy

169

skupiny pojmenovaneacute podle pľoloiypovyacutech hvězd hvězdy typu U Gem Z Cam a SU UMa Trpasličiacute no vy jsou maacutelo hmotneacute těsneacute dvojhvězdy (hmotno sti jedshynotlivyacutech složek se pohybujiacute přibližně v intervalu 01 až 12 hmotnosti Slunce) s přenosem hmoty mezi složkami Hmota ztraacutecenaacute chladnějšiacute trpasličiacute hvězdou proudiacute směrem k horkeacute složce - kterou je teacuteměř určitě biacutelyacute trpasliacutek - k01em ktereacute vytvaacuteřiacute akrečniacute disk Praacutevě zatiacutem bliacuteže neurčenaacute nestabilita v akrečniacutem disku vedouciacute k jakeacutemusi prudkeacutemu provaleniacute velkeacuteho množstviacute hmoty na povrch biacuteleacuteho trpasliacuteka (přenaacutešenaacute hmota je v obdobiacute mezi nestabilitami nJshykupovaacutena ve vnějšiacutech oblastech Rkrečniacuteho disku) je zřejmě přiacutečinou optickyacutech vzplanutiacute trpasličiacutech nov

Akrečniacute disky kolem horkyacutech složek trpasličiacutecl1 nov jsou zdroji nejľuacuteznějšiacutech emisiacute - od tvrdeacuteho rentgenoveacuteho zaacuteřeniacute až po zaacuteřeniacute infračerveneacute (např

trpasličiacute nova U Gem je v extreacutemniacute ultrafialoveacute oblasti spektra viacutece než 100kraacutet sviacutetivějšiacute než v optickeacute oblasti) Nicmeacuteně raacutediovaacute emise v minulosti u trpaslishyčiacutech nov zjištěna nebyla - objev raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute v průběhu optickyacutech vzplashynutiacute SU UMa je prvniacutem sveacuteho druhu Přitom trpasličiacute novy by měly v raacuteshydioveacutem oboru zaacuteřit

Podle pozorovaacuteniacute trpasličiacutech nov pomociacute družice IUE (lnternational Ultrashyviolet Explorer) totiž v průběhu vzplanutiacute dochaacuteziacute k ztraacutetě určiteacuteho množstviacute hmoty ven ze soustavy takže celaacute dvojhvězda je patmě obklopena jakousi společnou obaacutelkou což je prostřediacute pro vznik raacutedioveacute emise jako stvořeneacute

U samotneacute SU UMa bylo dokonce objeveno slabeacute halo zaacuteřiacuteciacute v měkkeacute rentshygenoveacute oblasti (což mj jineacute vedlo k oživeniacute diskuse o možnyacutech vyacutevojovyacutech souvislostech mezi trpasličiacutemi a klasickyacutemi novami - oba typy proměnnosti jltou patrně různyacutemi etapami vyacutevoje jednoho a teacutehož druhu maacutelo hmotnyacutech dvojhvězd)

Všechna minulaacute hledaacuteniacute raacutedioveacute emise II trpasličiacutech nov však byla bezshyvyacuteslednaacute Posledniacute negativniacute vyacutesledky takoveacuteho hledaacuteniacute u trpasličiacutech nov SS Cyg U Gem a EX Hya uveřejnili v lednu 1983 v časopise Publtcations ol the Astronomical Society ot the Pacilic (95 69 1983) F A Coacuterdovovaacute K O Mason a R M Hjellming Navzdory použitiacute velkeacute anteacutenniacute soustavy VLA (Very Lalge Array) nebyla u těchto hvězd zjištěna žaacutednaacute emise raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute Vysvětleniacute patrně spočiacutevaacute ve skutečnosti že u SU UMa byla raacutediovaacute emise zjištěna pouze v průběhu optickyacutech vzplanutiacute SS Cyg U Gem a EX Hya se totiž v pruacuteběhu pozorovaacuteniacute pomociacute VLA nachaacutezely v minimu sveacute eruptivniacute proměnnosti

Optickeacute vzplanutiacute trpasličiacute no vy zřejmě vede k jakeacutesi excitaci okolodvojshyhvězdneacute obaacutelky což se navenek projevuje raacutediovou emisiacute V minimu eruptivniacute aktivity tak k produkCi raacutedioveacute emise nedochaacuteziacute Alternativniacutem zdrojem raacuteshydioveacute emise by mohla byacutet existence cyklotronniacuteho maseru v bliacutezkosti horkeacute složky soustavy trpasličiacute novy - biacuteleacuteho trpasliacuteka (jako je tomu zřejmě u raacuteshydioveacute emise objeveneacute u novaacutem podobneacute hvězdy - polaru - AM Her) Zde by však bylo zapotřebiacute aby biacutelyacute trpasliacutek u SU UMa měl relativně silneacute magneshytickeacute pole jako je tomu II biacutelyacutech trpasliacuteků v soustavaacutech polarů což by se navenek mělo projevovat silnou polarizaciacute produkovilneacuteho zaacuteřeniacute Lineaacuterniacute polarizace raacutedioveacute emise z SU UMa je menšiacute než 30 zaacuteřeniacute m3seru by však mělo vykazovat kruhovou polarizaci a takovaacute měřeniacute dosud provedena nebyla - probleacutem vzniku raacutedioveacute emise z SU UMa tak zatiacutem zuacutestaacutevaacute nevyřešen

bull Kouplm obj od 0 100 a F 1200 mm a vyacuteše bull Prodaacutem reflellttory 0 90 125 135 mm v parashyOKulaacuter f 4-10 mm RH 1979 č 4 1981 č 9 laktickeacute montaacuteži přesneacute kuličkovaacute ložiska vše rllZnou ast literaturu a literaturu o stavbě astr v chromu AL tubusy lehkeacute vyleštěneacute s patřičshyd a lekohledů InformUjte o ceně - Alois Stomiddot nyacutemi okulaacutery Foto zašlu - j Urbaacutenek 69123 Ilawski 73956 Ropice 321 Pohořelice 240

170

Zpraacutevy

MILAN BURŠA CLENEiIl KORESPONDENTEM ČSAV

Vlaacuteda Československeacute socialistickeacute reshypublillt y jmenovala na zaacutekladě vyacutesledku voshyleb Hi XLVI valneacutem sh rorlaacutežděniacute ČSAV 11 novych allademiků a 33 členy koresponshydenty Česlwslovensk eacute iJkademie věd ČSAV maacute nyE celkem 256 členů z toho je 82 faacutednyacutech členu-akademikii a 174 členll komiddot respondentu Členem korespondentem ČSAV byl jmenovaacuten takeacute ing Milan Burša DrSc vedouciacute odděleniacute dynamik y s lunečniacute soustashyvy fstrorromickeacuteho lIst3VU Československeacute ala demie věd Redakce Řiacuteše hvězd členu korespondentu Milanu Buršovi src]ečně blashylopře je

Co noveacuteho v astronomii

ZATMĚNIacute SLUNCE 3D KVETNA 1984

Přibližně po roce a pul bylo opěl možneacute sledovat neacutei na šem uacutezemiacute čaacutestečneacute zatměniacute Slunce Stejně )a10 při minuleacutem zatměniacute

(15 12 1982) nebyly v Praze ani tentoshylraacutet přiacutezniveacute podmiacutenly k pozorovaacuteniacute tohomiddot to řiacutedkeacuteho uacutekazu Hustaacute oblačrrost u zaacutemiddot padniacuteho a severozaacutepadriacuteho obzoru znemož nila určit přesnyacute okamžik prveacuteho kontaktu kteryacute pro Pra lJU nastal v 18h21 m SEC Z dalšiacuteho pru) I ~ u zatmě niacute se podařilo zashyc1ytit fotograficly pouze tři faacuteze během

kraacutetkyacutech pnkhoduacute čaacutestečně zak ryteacuteho slushynečniacuteho disku mezi vrstvami mrall Sniacutemshyky pořiacutedil ing J Medonos ze střechy domu II Belehradskeacute ulici v Praze 2 fotoaparaacutetem Practica L s objektive m Orestegor(l 4 f = 200 mm] na film ORWO NP 22 (viz 3 D 4 str obaacutelky] Zaacutevěrem dodejm e že na dalšiacute zatměniacute

Slunce si na uacutezemiacute našeho staacutetu počkaacuteme nyniacute 10 let přesněji až do 10 května 1994 Ten den ve večerniacutech hodinaacutech bude totiž mozne sledovat začMell piiacuteštiacuteho zatměniacute

Slunce bohu2el opGt jen čcistečneacuteho Wf

Cuacutestečneacute zatměniacute Sllnce bylo taheacute pomiddot zo rovaacuteno na hvězdaacuterně v Ceskyacutech Bud ě shyjoviciacutech Pies sto zaacutejemcuacute z řad veřejnosti pozoľo810 tento uacutekaz přenosnyacutem i dalekoshyhled y na terase v kopuli se pozorovalo refraktory o priacutelměru 150 mm a 110 mm Sniacutemky zatměniacute byly pořiacutezeny v sekundaacutershyniacutem ohnisku reflektoru typu Cassegrein o průměru 310 mm a f = 4000 mm Všech 21 fotografiiacute s piesnyacutemi časy expozice bylo

]luuŽilo členy pionyr$leacutehO as trol1omicleacuteho kroužku k měřeniacute a dal šiacutemu zpracovaacuteniacute Posledniacute sniacutemek byl exponovaacuten v 19hOOrn 37 s

SEČ tedy před maximaacutelniacute faacuteziacute zatměniacute Dalshyšiacute pozorovaacuteniacute bylO znemožněno oblačnostiacute

M Mallro vaacute

Počasiacute nebylo v Jablonci nad Nisou pro pozorovaacuteniacute piacuteiacutezniveacute Souvis][J oblačnost zceshyla znemožnila sledovat ZDčaacutetek Ci kazu Teshyprve kraacutetce po stiedu zatměniacute se začal obmiddot jevovat alespoň čaacutest ečně obrys slunečniacuteho

kotouče v trhlinaacutech mezi vrstvami mrakll Slu nce bylo možno chviacutelemi pozorovat skrz mraky přibližně od 19h95 rn do 19h30 01 SEČ Nejleacutepe bylo zatměniacute Slunce pozoľovatelneacute okolo 19h15 Ildy se mraky zastiňujiacuteciacute Slunce nejviacutece rozestoupily V teacute době bylo možneacute i uacutekaz fotografovDt Sniacutemek na str 168 byl polzen v 19hJ7m SEČ fotoaparaacutetem Exahta s objektivem Pancolar 250 na kino middot film Fomapan N 21 přes Somet-Binar 25 X100 (clona 2 expozice 130 s] Okolo 19 11 30 11l

SEČ Slunce postupně zmizelo v l1ustych vľStdC~l mrukuacute t ěsně nad obzorem

1 ScllĎtia

Naprfe k ve llli nepriaznfveacutemu pOČOlsiu (čo

clJlcumentuje aj sniacutemok na str 168 - preshyC1 aacutedza jIacutelce mračJ aacute cez slnečnYacute dtsl) sa naacutem podarilo v Sered i v jednom priacutepade pibližne v 1113ximaacutelnej faacuteze tento priacuterodshynyacute uacutekaz vyfotografovať Fotografova li sine ZD o~uiaacuterom re fraktora 0 81 mm f = 720 mm cez šedyacute neutraacutelny filtel Pentacon SishyXQm na film Fomapan N 21 exp 115 s

L a V KovaacuteDovi

ČienoV8 astron omicleacute ho krcužku a sp()lushypracovaiacuteci hvij zdaacuterny ve Vyškově-Marchanishyciacutech se připravova li na fotogleficleacute i vishyzuaacutelniacute sledovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunshyce Toho dne však od ranniacutech hodin byla obloha nad Vyšlwvem zahalena hustou vrstvou stratocomulit a střiacutedaveacute pršelo Vypadalo to že z pozdně odpoledniacuteho pomiddot zorovaacuteniacute zatměniacute nebude nic Až kolem 14 llodiny se začaly mraky protrhaacutevat a naděje na pozorovaacuteniacute byla většiacute Na hvězshy

daacuterně bylo vše připraveno pro pozorovaacuteniacute tohoto zajiacutemaveacuteho jevu K večeru se ještl- staacute le oblohou pohybovala kupovitaacute oblačshynost a podmiacutenky k pozorovaacuteniacute nebyly 100 procentniacute UacutekDZ byl fotografovaacuten mezi mramiddot lIl ktereacute zabraňov a l y kvalitniacutemu sniacutemkoshyvaacuteniacute D z vel~eacuteho počtu sniacutemků byl vybraacuten jeden ktprj může tento uacutekaz ilustrova t (viz str 105) Fotografie byly pořiacutezeny teleshyobjektivem Sonnar 28200 na linofi]m Foshymapan 21 DIN expozice 1500 s clona 22 Maxii1iilniacute faacuteze zatměniacute se naacutem již ztraacutecela v houstnouciacute vrstvě mraků pti obzoru takmiddot že jsme pozorovaacuteniacute museli přerušit v 19 hodin SEČ P Haacutejek

171

- -- -Čiacuteslo Čas tětiva

sniacutemku I SEČ) Y (mm)

1 18h21mOOs 84 2 21 26 11825 3 21 45 13375 4 22 00 1475 5 22 15 1615 6 22 30 173 7 22 45 179 8 23 00 190 9 23 15 200

10 23 3U 21 0 11 23 45 21575 12 24 00 225 13 21 15 23425 14 24 30 23875 15 24 15 249 16 25 00 25 85 17 25 15 262 lB 25 30 270

to = 18h20m296s 06S SEC

o= V-f(~~~) - = V 1Ph~~ == 065

V litviacutenovskeacutem gymnaacuteziu jsme si dali za uacutekol zjistit okamžik prvniacuteho kontaktu priacuteshymyacutem pozorovaacuteniacutem a srovnat toto pozoroshyvaacuteniacute s časem ziacuteskanyacutem proměfeniacutem sniacutemkl1shyPočasiacute v Litviacutenově bylo zpočaacutetku přiacutezniveacute

takže se uacutekol zdařil Přiacutemeacute pozorovaacuteniacute se uskutečnilo refraktorem 0 55 mm světlo bylo ztlumeno filtrem Poloha prvniacuteho konshytaktu v zorneacutem poli dalekohledu byla odshyhadnuta na zaacutekladě uacutedajů v HR [str 99 obr 18) Pozorovaacuteniacute provedla studentka 4 roč Eva Halašiovaacute a určila okamžik prvniacuteho kontaktu 18h20m 45s SEČ Čas byl během celeacuteho pozorovaacuteniacute určovaacuten pomociacute časovyacutech signaacutelů stanice OLB5 [3170 kHz) zachycovanyacutech v dobreacute kvalitě radiopř i jiacuteshy

mačem VEF 204 Fotografovaacuteniacute bylo proshyvaacuteděno teleobj e ktivem MTO 1000 na kinoshyfilm ORWO NP 15 Byl použit zelenyacute a oranshyžovyacute filtr a expozičniacute časy 11000 s Bylo ziacuteslltaacuteno 31 použitelnyacutech sniacutemků Fotografoshyval Bohumiacuter Šiacutepek čas zapisovala studentshyka Ivana Komorousovaacute Metodou tětiv jsme určili čas 1 kontaktu 18h201TI 295s 06s SEČ [viz tab) K proměřeniacute bylo použito prvniacutech 18 sniacutemků K určeniacute času byl použit kapesshyniacute kalkulaacutetor se zabudovanyacutem programem pro lineaacuterniacute regresi Před okamžikem maxishymaacutelniacute faacuteze zakryly Slunce mraky ktereacute byly během celeacuteho pozorovaacuteniacute nad obzoshyrem a dalšiacute pozorovaacuteniacute znemožnily

B Siacutepek

Na lidoveacute hvězdaacuterně J Sadila v Sedlčashynech bylo zatměniacute pozorovaacuteno a fotografoshyvaacuteno dalekohledem 2003000 mm vyacutevoj poshy

172

časovaacute y2 odchylka LlII

LlI I s)

7056 +1 13983 -1 1 17889 +2 4 2175625 +1 2608225 -2 4 29929 -3 9 32041 +3 9 361 +1 1 400 O O 441 -2 4 46548 +3 9 50625 +2 4 54873 -1 1 57001 +5 25 62001 O O 6682225 -5 25 68644 +2 4 729 O O

~ = 102

časiacute v okoliacute Sed lčan nasvědčoval že podshymiacutenky pro pozorovaacuteniacute uacutelazu budou přiacutezniveacute avšak malou chviacuteli po začaacutetku zatměniacute se ukazovalo Slunce jen v mezeraacutech mezi mraky Přesto bylo pořiacutezeno 30 sniacutemků na černobiacutelyacute materiaacutel a po dvanacli sniacutemciacutech na barevnyacute diapozitiv a barevnyacute negativ Sniacutemek označenyacute expozičniacutem časem 19 h08 18s zachycuje maximaacutelniacute faacutezi zatměniacute Předshypoklaacutedanyacute kontakt Měsiacutece se skvrnou jalI Je patrneacute ze sniacutemku exponovaneacuteho v 19h 231935 však pro uacuteplneacute zakrytiacute Slunce hustyacutemi mraky nemohl byacutet exponovaacuten Sniacutemky jsou reprodukovaacuteny na str 167

Fr Lomoz

MIMOItAacuteDNE TMAvE ZATMĚNiacute MESiacuteCE

N Sekiguchi měřil fotoelektricky jasnost měsiacutečniacuteho povrchu při uacuteplnyacutech zatměniacutech Měsiacutece pozorovatelnyacutech v posledniacutech letech v Japonsku_ Při čtyřech zatměniacutech kteraacute pozoroval v sedmdesaacutetyacutech letech byla jasshynost povrchu Měsiacutece teacuteměř stejnaacute ale uacuteplneacute zatměniacute 30_ prosince 1982 bylo mimoshyřaacutedně tmaveacute ve srovnaacuteniacute s předešlyacutemi Přiacuteshy

činou zřejmě bylo znečištěniacute zemskeacute atmoshysfeacutery po vulkanickeacute erupci sOply EI Chishychon v severniacutem Mexiku k niacutež došlo v dubshynu 1982 a při niacutež se dostal vulkanickyacute prach a popel do zemskeacute atmosfeacutery až do vyacuteš e 42 km Při teacuteto erupci byla atmosfeacutera znečištěna asi desetkraacutet většiacutem množstviacutem vulkanickeacuteho materiaacutelu než při vyacutebuchu sopky Mt St Helen v USA v květnu 1980 Tehdy se do zemskeacute atmosfeacutery do vyacutešky asi 19 km dostalo 15-20 km3 sopečneacuteho prachu a popiacutelku Znečištěniacute zemskeacuteho ovzdušiacute se po teacuteto erupci projevilo rovněž zvětšenou hustotou zemskeacuteho stiacutenu 1- B

NOVEacute SUPERNOVY

L E Ganzaacutelez objevil supernovu v bezeshyjmenneacute galaxii jejiacutež poloha je

rt = 10h27l TI tl = -26deg12

Dne 27 března měla fotografickou jasnost 185rn kdežto 5 května asi 20 In bull Byla vzdaacuteshylena 2 zaacutepadně a 8 jižně od jaacutedra gashylaxie

M Wischnjewsky objevil supernovu na sniacutemku exponovaneacutem Gonzaacutelezem 2 května Byla v galaxoacutei ESO 30B-C05 jejiacutež souřad shynice jsou

rt = 6h 23Gm i5 = -34deg46

Jejiacute vzdaacutelenost od jaacutedra galaxie byla 18 na zaacutepad a 3 na jih fotografickou jasnost měla 185TI

B Binggeli B Leibundgut a G A Tamshymann objevili supernovu v galaxii ESO 131147-42247 Hvězda byla 32 zaacutepadně a 29 severně od jaacutedra galaxie jejiacutež poloha je

rt = 13hl1m 47s ) = -42deg247

Dne 26 dubna byla jasnost supernovy slabšiacute než 18m 10 května asi 1B8m a 22 května

155m

Na negativu exponovaneacutem 29 května obshyjevil Gonzaacutelez patrně supernovu v galaxii NGC 6907 Hvězda měla fotografickou jasshynost 15om a byla 50 zaacutepadně a 20 jižně

od středu galaxie jejiacutež poloha je

rt = 20 h221TI j = -24deg58

Polohy galaxiiacute jsou uvedeny pro ekvinokshycium 19500

I AUC 3942-3951 (B)

KOMETY A PLANETKY KOLEM VEGY

Mezinaacuterodniacute infračervenou astronomickou družiciacute lRAS byl objeven oblak pevnyacutech čaacutestic rozprostiacuterajiacuteciacute se do vzdaacutelenosti asi 20 [tj asi 85 AU) kolem Vegy [viz ŘH 31984 str 63) V daneacute vzdaacutelenosti a při zjištěneacute teplotě čaacutestic [asi 85 K) lze podle P R Weissmana [Jet Prop Lab ) předpoklaacuteshydat že čaacutestice jsou kondenzačniacute produkty protoplanetaacuterniacute mlhoviny a jsou tvořeny

převaacutežně zmrzlyacutemi těkavyacutemi laacutetkami zeshyjmeacutena ledem H20 Z uacutedajů ziacuteskanyacutech drushyžiciacute IRAS však neniacute možneacute rozlišit zda čaacutestice jsou tvořeny ledem s přiacuteměsiacute pevshynyacutech čaacutestic nebo silikaacutety Oblak čaacutestic koshylem Vegy je podle Weissmana pravděposhydobně prstenec kometaacuterniacutech těles [s celshykovou minimaacutelniacute hmotnostiacute asi 15 hmot Země) podobně jako předpoklaacutedanyacute Oortův oblak komet ve slunečniacute soustavě Přiacutepadnyacute vnitřniacute oblak teplyacutech čaacutestic ve vzdaacuteleshynosti několika astronomickyacutech jednotek koshylem Vegy by mohl byacutet podobnyacute paacutesu asteshyroidů v našiacute slunečniacute soustavě T B

DRAacuteHA KOMETY SHOEMAKER 1984f

V čiacutesle 7 [str 148) jsme při nesli zpraacutevu o objevu noveacute komety Shoemaker 19B4f Z osmi pozorovaacuteniacute ziacuteskanyacutech mezi 27 květshynem a 3 červnem počiacutetal B G Marsden předběžnou parabolickou draacutehu jejiacutež elemiddot menty jsou

T 1985 IX 9822 EČ W 2321600 Q 4815Bo 19500

117736deg q 285298 AU

Jak je vidět kometa byla objevena dloumiddot ho před průchodem přiacutesluniacutem Koncem čershyvence t r byla vzdaacutelena od Země 4530 AU od Slunce 4843 AU IAUC 3949 (B)

ZMĚNY JASNOSTI PHALLEY

Kraacutetce po znovunalezenf periodickeacute koshymety Hale y (16 řiacutejna 1982) bylo patrneacute že se jejiacute jasnost kraacutetkoperiodicky měn[ ale nebylo jasneacute zda změny jasnosti jsou pravidelneacute Poněkud jasno do teacuteto probleshymat1ky vnesla elektronografickaacute fotometricshykaacute měřeni kteraacute uskutečnil francouzskyacute astronom J Lecacheux se spolupracovniacuteky Jasnost komety měřili od 2 do 6 uacutenora t r 36m kanadsko-francouzskyacutem reflektoshyrem na Havajskyacutech ostrovech a např

4 uacutenora dostali tyto jasnosti ve spektraacutelshyniacutem oboru B

6h23m SČ 244m 7 09 242 8 01 232 9 42 228

Fotometrickaacute měřeniacute z obdob 2-6 uacutenoshyra ukaacutezala že změny jasnosti maj sinusoshyvyacute průběh s periodou asi 8 hodin 10 minut a amplitudou asi 172 magnitudy Změny

jasnosti patrně souvis[ s rotaciacute jaacutedra koshymety - dosud se uvaacuteděla jako pravděshypodobnaacute doba rotace asi 103 hodiny

K tomu však poznamenal R M West že na podkladě 25 určeniacute jasnosti PHaley v době 27-30 ledna t r se ukaacutezaly sice změny jasnosti komety asi o 1 magnitudu ale že perioda změn je zřejmě delšiacute

IAUC 393B 3934 3943 (B)

ODCHYLKY ČASOVYacuteCH SIGNALŮ V KVĚTNU 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 4 V +0 1734s +02008s

9 V +01644 +01930 14 V +01554 +0 1850 19 V +01464 +01766 24 V +01386 + 01691 29 V +01316 +01624

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

173

GALAXIE Souhvězdiacute severniacute oblohy

- - - -- -====0iiiiiiii00==

NGG m RVO (kms- 1)

2a (oIJI min) Typ SouhJězcliacute ŘH č

55 81 +97 145 SBsI Scl 484 205 97 -6 76 E And 184 221 94 +17 32 E And 184 224 46 -68 100 SAsb And 184 247 99 -129 138 SABsd Cet U82 253 82 +104 141 SABsc Scl 484 300 99 +95 174 SAsd Scl 484 598 65 -11 50 SAsed Tri 182 628 101 +728 93 SAse Pse 1181

1068 98 +1094 49 SAtb Cet 1182 2403 91 +255 129 SABsd Cam 283 2903 97 +507 85 SABtbe Leo 481 584 3031 79 +88 190 SAsab UMa 483 3034 96 +322 55 I UMa 483 3351 108 +643 55 SBrb Leo 481 584 3368 103 +800 47 SABtab Leo 481 584 3379 109 +746 23 E Leo 481 584 3556 109 +763 49 SBsd UMa 483 3621 101 95 SAsd Hya 382 3623 105 +640 50 SABOt Leo 481584 3627 99 +591 58 SABsb Leo 481 584 3992 108 +1147 58 SBtbe UMa 483 4192 112 -199 51 SBsab Com 582 4254 105 +2397 50 SAse Com 582 4258 92 +530 129 SABsbe CVn 582 4303 103 +1559 54 SABtbe Vil 581 4321 103 +1552 62 SABtbe Com 582 4374 108 +878 24 E Vir 581 4382 104 +712 34 SAOs Com 582 4406 108 -367 30 E Vir 581 4472 98 +855 45 E Vir 581 4486 103 +1187 37 E rad Vir 581 4501 105 +2056 48 SAtb Com 582 4552 113 +195 20 E Vir 581 4579 107 +1680 42 SABtb Vil 581 4594 95 +1002 46 SAsa Vir 581 4621 113 +345 21 E Vir 581 4631 100 +646 74 SBsd CVn 582 4649 103 +1200 32 E Vir 581 4725 102 +1109 78 SABrab Com 582 4736 89 +362 68 SArab CVn 582 4826 96 +352 59 SAtab COTll 582 5055 95 +600 83 SAtbe CVn 582 5194 90 +552 89 SAsbe CVn 582 5236 82 +335 100 SABse Hya 482 5457 86 +415 245 SABtect UMa 483 6822 95 +73 145 I SgI 782 7793 104 +197 71 SAsd Scl 484 Doplňky

4509 106 +893 52 SABtbe Vir 581 4571 121 SArect Com 582 5866 112 +972 SAO Dra 983

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v Řl- 61984 (str 131J opravte si v nich tiskovou ch ybu typ E znilčiacute gillaxii eliptickou

O Hlad ] Weiseovtiacute

174

- -Zl id ovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

SEMINAŘ o VYacuteZKUMU PROMENNYacuteCH

Ve dnech 16 a 17 června 1984 se konal na Hvězdaacuterně a planetaacuteriu M Koperniacuteka v Brně 16 celostaacutetniacute seminaacuteř o vyacutezkumu proměnnyacutech hvězd Na programu byly odshyborneacute přednaacutešky bilancovaacuteniacute vyacutesledků poshyzorovaacuteniacute za minulaacute leacuteta a perspektivy dalšiacute praacutece Většina z 33 uacutečastniacuteků patřiacute k akshytivniacutem pozorovatel lim a i to přispělo k velshymi dobreacute uacuterovni jednaacuteniacute Seminaacuteř byl zahaacutejen přednaacuteškou dr D

Handliacuteřoveacute o chemickeacutem složeniacute obrů j Borovička a V Wagner referovali o metodě hledaacuteniacute periody zaacutekrytoveacuteho systeacutemu a poshyzorovaacuteniacute zaacutekrytoveacute proměnneacute hvězdy DP Cephei u ktereacute byly určeny noveacute elementy 1D = 2 439 588552 + 1269 9621 E Se svyacutem vyacutezkumem soustavy TW Draconis v raacutemCi SOČ seznaacutemil uacutečastniacuteky M Ze jda

Odpoledne přednaacutešel dr M Vetešniacutek o nejpozdnějšiacutech hvězdaacutech Přehled vyacutesledshyků pozorovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech

hvězd za rok 1983 podal j Šilhaacuten Ukaacutezalo se že minulyacute rok byl ve všech směrech nejuacutespěšnějšiacute v dosavadniacute historii Bylo ziacuteskaacuteno 486 publikovatelnyacutech pozorovaciacutech řad zachycujiacuteciacutech olamžik minima 96 zaacuteshylrytovyacutech dvojhvězd Na uacutespěchu se podiacuteshylelo 50 pozorovatelti avšak největšiacute čaacutest minim napozoľovalo asi 20 nejaktivnějšiacutech Absolutniacuteho rekordu dosaacutehl P Svoboda lteryacute napozoroval 114 minim Poprveacute byl přiacutenos jednotlivyacutech pozorovatelů hodnocen podle celkoveacuteho bodoveacuteho zisku v raacutemci tzv Kanadskeacuteho bodovaacuteniacute hvězd brněnshyskeacuteho programu kdy jsou preferovaacutena pozorovaacuteniacute maacutelo sledovanyacutech hvězd Nutshynost zvyacutešeniacute podiacutelu takovyacutech pozorovaacuteniacute byla zdůrazněna i při diskusi s odborniacuteky na celostaacutetniacutem stelaacuterniacutem seminaacuteři o ktereacute J Šilhaacuten přiacutetomneacute informoval

Besedu o dalšiacutech perspektivaacutech programu sledovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech hvězd

řiacutedil dr Z Mikulaacutešek V minuleacutem roce byl seznam hvězd programu rozšiacuteřen o 32 a jeshyjich celkovyacute počet je nyniacute 333 Vyacuteběr dalshyšiacutech perspektivniacutech hvězd z literatury proshyvaacutediacute j Maacutenek Pro prAciacute s hvězdami typu HLIacuteDKA ofotografoval dr P HAjek těsnaacute okoliacute hvězd brněnskeacuteho programu z Paloshymarskeacuteho atlasu Informace o praacuteci proshyměnaacuteřů na Slovensku podala dr K Mašteshynovaacute O sveacute činnosti pak referovaly pozoshyrovaciacute skupiny z Třebiacuteče ŽdaacuteniC Prostě jomiddot va a Gottwaldova

V neděli přednaacutešel dr P Kessler o kosshymologii a jednaacuteniacute bylo zakončeno volnou diskusiacute o praacuteCi jednotlivyacutech pozorovatelll

Podněty ze seminaacuteře a plaacuteny dalšiacutehu rozshyvo je pozorovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech

hvězd byly zalOtveny v usneseniacute jehož zněniacute bude publikovaacuteilO v Kosmickyacutech rozshyhledech a v Bulletinu pro pozorovatele zaacutemiddot krytovyacutech proměnniacutech hvězd vydaacutevaneacutem brněnskou hvězdaacuternou Vladimiacuter Wagner

Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

Slunce vychaacuteziacute 1 řiacutejna v 6hOO m zapadd v 17 h38- Dne 31 řiacutejna vychaacuteziacute v 611 48 1

zapadaacute v 16h38 m Během řiacutejna se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 11 48 min a poledniacute v~ ška Slunce nad obzorem se zmenšiacute o IP z 37deg na 26deg

Měsiacutec je 1 X ve 22h 53 m v prvniacute čtvrti 10 X v Oh59 m v uacuteplňku 17 X ve 22h15m

v posledniacute čtvrti 24 X v 13h09m v novu a 31 X ve 14h08 m opět v prvniacute čtvrti Dne 8 řiacutejna prochaacuteziacute Měsiacutec od zemiacutem 23 řiacutejna přiacutezemiacutem Během řiacutejna nastanou konshyjunkce Měsiacutece s těmito planetami 1 x V 1h s Marsem ve 411 s Neptunem a v 15h

s Jupiterem 25 X v 15h se Saturnem 27 X v 1h s Venušiacute a v 711 s Uranem 28 X ve 14 s Neptunem 29 X v 611 S Jushypiterem a ve 22 s Marsem V řiacutejnu dojde ke dvěma zaacutekrytům jasnějšiacutech hvězd Měshysiacutecem Ve večerniacutech hodinaacutech 6 řiacutejna nashystane vstup 71 Aquarii (42 m) uacutekaz však bude pozorovatelnyacute jen na Moravě a na Slovensku V ranniacutech hodinaacutech 20 řiacutejna bude pozorovatelnyacute vstup 1) Leonis (36m )

Časoveacute okamžiky pro oba zaacutekryty jakož i uacutedaje o zaacutekrytech slabšiacutech hvězd lze naleacutezt ve Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 108-109 112-113)

Merkur je 10 řiacutejna v horniacute konjunkci se Sluncem a neniacute tak prakticky po celyacute měshysiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem řiacutejna vychaacuteziacute v 5h15m tedy asi 34 h před vyacutechodem Slunce v době konjunkce vychaacuteziacute a zapadaacute současně se Sluncem a koncem měsiacutece zashypadaacute v 17hQ1ln tedy zhruba 12 h po zaacuteshypadu Slunce Počaacutetkem měsiacutece maacute Merkur jasnost -13m koncem řiacutejna -O5m Dne 18 řiacutejna je Merkur nejdaacutele od Země [1428 AU] 30 řiacutejna prochaacuteziacute odsluniacutem [ve vzdaacuteshylenosti 0467 AU od Slunce) Dne 13 řjna

je Merkur v konjunkci se Spikou a 29 řiacutejna v konjunkci se Saturnem

Venuše je večer kraacutetce po zaacutepadu Slunce niacutezko nad jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute v 18h34m koncem měsiacutece v 18h 07m Jasnost Venuše je -34m Dne 8 řfjna v 1811 dojde ke konjunkci Venuše se Sashyturnem 27 X v 17h nastane konjunkce Veshynuše s Antarem (Venuše bude jen asi 03deg severně od hvězdy) a 30 řiacutejna v Oh bude Venuše v konjunkci s Uranem

Mars je v souhvězdiacute Střelce a je pozoroshyvatelnyacute jen večer Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute

175

ve 2oh53 m koncem měsiacutece ve 2o h38 m Jasshynost Marsu se během řiacutejna zmenšuje z 04m

na 07m Dne 3 řiacutejna ve 14h je Mars v konshyjunkci s Neptunem a 14 řiacutejna v Oh v konshyjunkci s Jupiterem (Mars bude asi 2deg jižně od Jupitera]

Jupiter je takteacutež v souhvězdiacute Střelce na večerniacute obloze Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute ve 21h38m koncem měsiacutece již v 19h 59 m Jasshynost Jupitera se během řiacutejna zmenšuje z -18m na -16m

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nashystane 11 listopadu neniacute v řiacutejnu pozorovashytelnyacute Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute v 19h02 m

koncem měsiacutece již v 17h13 m tedy kraacutetce po zaacutepadu Slunce

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše a zapadaacute ve večerniacutech hodinaacutech počaacutetkem řiacutejna ve 2oh 03 m koncem měsiacutece již V 18h09 m Jasshynost Urana je 6om

Neptun je v souhvězdiacute Střelce a je pozoshyrovatelnyacute pouze večer Počaacutetkem řiacutejna zashypadaacute ve 21h2om koncem měsiacutece v 19h25m

Neptun maacute jasnost 78m Pluto je v souhvězdiacute Panny a protože je

25 řiacutejna v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute_

Planetky Dne 21 řiacutejna ve 21h je (4) Vesta v konjunkci s Měsiacutecem při niacutež dojde k zaacutekrytu planetky Měsiacutecem uacutekaz však neniacute u naacutes pozorovatelnyacute Z jasnějšiacutech plashynetek bude v opozici se Sluncem 13 řiacutejna (8) Flora (8lm) a 18 řiacutejna (37) Fides [99mJ Rektascenze a deklinace [19500) Flory jsou

IX 27 1h472ffi -1deg51 X 7 1 401 -300 X 17 1 312 -358 X 27 1 223 -433

Xl 6 1 151 -438 a souřadnice asteroidu Fides

IX 27 1 h463 m + 12deg03 X 7 1 389 +11 41 X 17 1 301 +11 09 X 27 r 210 +10 33

Xl 6 1 130 +9 59 Během řiacutejna dojde k těmto přibllženiacutem jasshynějšiacutech planetek k hvězdaacutem 7 X v 8h [7 Iris [86m) na pouze l jižně k S AG 77322 [57m) a teacutehož dne v llh (6] Hebe (93 m) na 64 jižně k 13 Monocerotis (45 m ] dne 9 X v 19h (2) Pallas [93m) na 45 vyacutechodshyně k 51 Aquarii (59m) dne 19 X ve 13h [1) Ceres [75m) na pouze ľ jižně k 6 Tauri [56m ] dne 27 X_ ve 14h (4) Vesta (82m )

na 4 jižně k v Virginis (42m] a 29 řiacutejna

v 15h (1) Ceres (73m) na 4 severně k 1 Tauri (38m)

Meteory Maximum činnosti vyacuteznačneacuteho roje Orionid nastaacutevaacute 21 řiacutejna Z ostatniacutech rojů majiacute v řiacutejnu maxima Andromedldy 3 X Draconidy 9 XI severniacute Piscidy 12 X ~-Geminidy 19 X a Leominoridy 24 řiacutejna

Časoveacute uacutedaje v tomto přehledu jsou uveshydeny v čase středoevropskeacutem vyacutechody a zaacutepady platiacute pro prťisečiacutek 50deg rovnoběžky severniacute šiacuteřky a 15deg poledniacuteku vyacutechodniacute deacutelky J B

OBSAH J Grygar Žeň objeVL 1983 - L Schmied Vizuaacutelniacute pozorovaacuteniacute Slunce v ČSSR v roshyce 1983 - Z Urban Prvniacute objev raacutedioshy

veacute emise z trpasličiacute novy - Zatměniacute

Slunce 30 května 1984 - Kraacutetkeacute zpraacutevy - Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

conEPmAHME ]1 Ipblrap YCl1eXM aCrpoHoMMM B 1983

r - JI IIIM111 BI13yaJIbHOe Ha6JIlO1eshyHl1e COJIHla B IexOCJIOBaKMM B 1983 r - 3 Yp6aH IIepBoe 06HapymeHI1e pashy1110M3JIyQeHl1ll M3 KapJII1KOBOI1 HOBOI1shy

Ha6JIlO1eHMe 3aTMeHI1ll COJIHla 30-ro Mall 1984 r - KpaTKMe C006-leHI1R HBJIeHl1ll Ha He6e B oKTR6pe 1984 r

CONTENTS J Grygar HighJights in Astronomy in

the Year 1983 - 1 Schmied Visual Observation of the Sun in the Year 1983 in Czechoslovakia - Z Urban First Discovery of a Radio Emission From a Dwarf Nova - Observation of the Partial Solar Eclipse of 30 May 1984 - Short Contributions - Phenomena in October 1984

ISSN 0035-5550

Rršl hvězd řidl redakčnl rada Doc Antonln Mrkos CSc [předseda redakčnl rady] doc RNDr Jlři Bouška CSc [vyacutekonnyacute redaktor] RNDr JIr Grygar CSc RNDr Oldflch Hlad člen korespondent CSAV RNDr Miloslav Kopecshykyacute DrSc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Stohl CSc technickeacute redaktorka Otiacutelle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstvi a vydavatelstviacute Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou Tiskařskeacute zaacutevody n p zeacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacuteziacute dvanaacutectkrět ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročniacute předplatneacute Kčs

30- - Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba Informace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky prIjiacutemaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - OED Praha Objednaacutevky do zahraničiacute vyřizuje PNS - uacutestředniacute expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod 01 administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřlspěvky ktereacute musi vyhovovat pokynOm pro autory [viz llH 64 24 11983) přljlmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Sveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej i - Toto čiacutesla

bylo daacuteno do tisku 13 července vyšlo v srpnu 1984

V Praze nebyly podmiacutenky pro pozorovaacuteni zatměniacute Slunce přiacutezniveacute což dokushymenuii sniacutemky z nichž horni byl exponovaacuten v lBh3Sm dolniacute v lBhS2 m SEČ -Fotografie na 4 str obaacutelky byla exponovaacutena v 19 h 34 m SEČ (Foto J Medonos]

1

tl

r

Sniacutemky zatměniacute exponovaneacute v 18h372m 19hOllm 19h083m a 19h 233m (Z Kolaacuteř LH Sedlčany

REDAKC E ŘiacuteSE HVĚZD A Tl DRUZ

V posledniacute době dos tala redakc e mnoho stižnos tiacute čtenaacutelů na značně opožděneacute doručovaacuteniacute Rlše hvězd Vinu na tom nemaacute ani redakce ani tiskaacuterna ale Poštovniacute novinovaacute služba kt eraacute takeacute rozeslala Riacuteši hvězd za 6 (slovy šest J tyacutednu po vytištěnIacute Stiacutežnosti na opožděneacute dorushycovaacuteniacute by tedy bylo dobře pos iacutelat PNS admin odhorneacuteho tIsku Kafkova 19 16000 Pr a ha 6

167

Nahoře zatměniacute u 19h 17m SEČ J Schotta dole v 19h03)m fL a V Kovaacutečovi

168

~

Re 2f5iUS 7) Slunečnl polokoule seueml iižni-o ------ ~ Rok 1982 1983 1982 198320 1-- A I

I Průměrneacute roeniacute~ f I ~I

neredukovaneacute ] relativniacute čiacuteslo

100 ~ 65 39s lunečniacute aktivity 54 14

j Průměrnaacute

l1ellografickaacute šiacuteřka vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +108deg + 116deg -135deg -128deg Nejvyššiacuteo hel iografickaacute šiacuteřka vyacuteskytu slunečniacutech skvrn + 27deg + 21deg -39deg -30deg

Vyacutesledky statistickeacutehu zpracovaJ1l JSOU uvedeny v hurniacute čaacutesti grafu Č J v němž jsuu křivkou vyjaacutedřena denniacute relativniacute čiacutesla vodorovnyacutemi uacuteSečkami jejich měsiacutečniacute průměrneacute hodnoty a silnou přiacutemkou ročniacute průměrneacute relativniacute vytvořena z 13měsiacutečniacutech vyrovnanyacutech průměilt neredukovanyacutech relativniacutech čiacutesel pozorovaciacute staniC8 Kunžak jejiacutež prLlměrnyacute kueficient přepočtu na řadu mezinaacuterodniacutech relativniacutech čiacutesel činil ve sledovaneacutem obdobiacute 103 Maximum cyklu je znaacutezorněno svislou přiacutemkou s označeniacutem M

Pro posouzeniacute poklesu slunečniacute aktivity 50učasneacuteho jedeniacuteictile eacuteho cyklu uvaacutediacutem porovnaacuteniacute několika jejiacutech indexů s předchoziacutem rokem 1932 Tato tashybulka je rovněž sestavena z v131edků zpucovaacuteniacute poOľovaacuteniacute z Kunžtku

Prvniacute objev raacutedioveacute Zdeněk Urban

emise z trpasličiacute novy Švyacutecarsko-zaacutepadoněmecku-ame~ickaacute trojice astronomů A O Bel1Z E FUrst

eacutel A L Kiplinger oznaacutemila v zndmeacutem britskeacutem přiacuterodovědeckeacutem časopise Nature (302 45 1983) objev emise raacutedioveacuteh o zaacuteřeniacute z trpasličiacute novy SU Ursae Majois Raacutediovaacute emise byla objevena na frekvenci 475 GHz pomociacute 100m radioteleshyskopu bonnskeacuteho Uacutestavu Maxe Planck pro radioastronomii v Effelsbergu SU UMa byla tiacutemto přiacutestrujem pozorovaacutena celkem třikraacutet 2223 dubna 1982 13 června 1982 a 25-27 června 1982 Raacutedioveacute zaacuteřeniacute s maximaacutelniacutem tokem 13 mJy bylo v souřadniciacutech SU UMa zjištěno pouze při prvniacutech dvou přiacuteležishy

tostech kdy se SU UMa podle uacutedajů amateacuterskyacutech pozorovatelů proměnnyacutech

hvězd (sdruženyacutech v organizaci AAVSO) nachaacutezela v maximech svyacutech opticshykyacutech vzplanutiacute Třetiacute pozorovaacuteniacute z konce června 1982 kdy byla SU U Ma v mishynimu sveacute eruptivniacute proměnnosti přineslo negativniacute vyacutesledek (samozřejmě

negativniacute pouze z objevitelskeacuteho hlediska) - žaacutednaacute detekovatelnaacute raacutediovaacute emise nebyla zjištěna Trojice objevitelů se domniacutevaacute že Zjištěneacute parametry raacutedioveacute emise z SU UMa poukazujiacute na fyzikaacutelniacute proces netepelneacuteho chtľakteru (synchronniacute popř cyklotronniacute zaacuteřeniacute)

Trpasličiacute novy tvořiacute skupinu proměnnyacutech hvězd charaktelizovanou naacutel1yacutemi vzplanutiacutemi optickeacute sviacutetivosti o 2-6 magnitud Vzplanutiacute jsou viacutecemeacuteně peshyriodickaacute středniacute periody se pohybujiacute v rozmeziacute 10 až 150 dniacute Samotneacute vzplashynutiacute trvaacute řaacutedově několik dniacute Energie vzplanutiacute dosahuje 1031 až 1032 joulů což je přibližně milioacutenkraacutet meacuteně než energie uvolněnaacute v průběhu vzplanutiacute klasickyacutech nov (řaacutedově 1038 joulů) - odtud samotneacute označeniacute trpasličiacute novy

Trpasličiacute novy se podle charakteru eruptivniacute proměnnosti děliacute na 3 podshy

169

skupiny pojmenovaneacute podle pľoloiypovyacutech hvězd hvězdy typu U Gem Z Cam a SU UMa Trpasličiacute no vy jsou maacutelo hmotneacute těsneacute dvojhvězdy (hmotno sti jedshynotlivyacutech složek se pohybujiacute přibližně v intervalu 01 až 12 hmotnosti Slunce) s přenosem hmoty mezi složkami Hmota ztraacutecenaacute chladnějšiacute trpasličiacute hvězdou proudiacute směrem k horkeacute složce - kterou je teacuteměř určitě biacutelyacute trpasliacutek - k01em ktereacute vytvaacuteřiacute akrečniacute disk Praacutevě zatiacutem bliacuteže neurčenaacute nestabilita v akrečniacutem disku vedouciacute k jakeacutemusi prudkeacutemu provaleniacute velkeacuteho množstviacute hmoty na povrch biacuteleacuteho trpasliacuteka (přenaacutešenaacute hmota je v obdobiacute mezi nestabilitami nJshykupovaacutena ve vnějšiacutech oblastech Rkrečniacuteho disku) je zřejmě přiacutečinou optickyacutech vzplanutiacute trpasličiacutech nov

Akrečniacute disky kolem horkyacutech složek trpasličiacutecl1 nov jsou zdroji nejľuacuteznějšiacutech emisiacute - od tvrdeacuteho rentgenoveacuteho zaacuteřeniacute až po zaacuteřeniacute infračerveneacute (např

trpasličiacute nova U Gem je v extreacutemniacute ultrafialoveacute oblasti spektra viacutece než 100kraacutet sviacutetivějšiacute než v optickeacute oblasti) Nicmeacuteně raacutediovaacute emise v minulosti u trpaslishyčiacutech nov zjištěna nebyla - objev raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute v průběhu optickyacutech vzplashynutiacute SU UMa je prvniacutem sveacuteho druhu Přitom trpasličiacute novy by měly v raacuteshydioveacutem oboru zaacuteřit

Podle pozorovaacuteniacute trpasličiacutech nov pomociacute družice IUE (lnternational Ultrashyviolet Explorer) totiž v průběhu vzplanutiacute dochaacuteziacute k ztraacutetě určiteacuteho množstviacute hmoty ven ze soustavy takže celaacute dvojhvězda je patmě obklopena jakousi společnou obaacutelkou což je prostřediacute pro vznik raacutedioveacute emise jako stvořeneacute

U samotneacute SU UMa bylo dokonce objeveno slabeacute halo zaacuteřiacuteciacute v měkkeacute rentshygenoveacute oblasti (což mj jineacute vedlo k oživeniacute diskuse o možnyacutech vyacutevojovyacutech souvislostech mezi trpasličiacutemi a klasickyacutemi novami - oba typy proměnnosti jltou patrně různyacutemi etapami vyacutevoje jednoho a teacutehož druhu maacutelo hmotnyacutech dvojhvězd)

Všechna minulaacute hledaacuteniacute raacutedioveacute emise II trpasličiacutech nov však byla bezshyvyacuteslednaacute Posledniacute negativniacute vyacutesledky takoveacuteho hledaacuteniacute u trpasličiacutech nov SS Cyg U Gem a EX Hya uveřejnili v lednu 1983 v časopise Publtcations ol the Astronomical Society ot the Pacilic (95 69 1983) F A Coacuterdovovaacute K O Mason a R M Hjellming Navzdory použitiacute velkeacute anteacutenniacute soustavy VLA (Very Lalge Array) nebyla u těchto hvězd zjištěna žaacutednaacute emise raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute Vysvětleniacute patrně spočiacutevaacute ve skutečnosti že u SU UMa byla raacutediovaacute emise zjištěna pouze v průběhu optickyacutech vzplanutiacute SS Cyg U Gem a EX Hya se totiž v pruacuteběhu pozorovaacuteniacute pomociacute VLA nachaacutezely v minimu sveacute eruptivniacute proměnnosti

Optickeacute vzplanutiacute trpasličiacute no vy zřejmě vede k jakeacutesi excitaci okolodvojshyhvězdneacute obaacutelky což se navenek projevuje raacutediovou emisiacute V minimu eruptivniacute aktivity tak k produkCi raacutedioveacute emise nedochaacuteziacute Alternativniacutem zdrojem raacuteshydioveacute emise by mohla byacutet existence cyklotronniacuteho maseru v bliacutezkosti horkeacute složky soustavy trpasličiacute novy - biacuteleacuteho trpasliacuteka (jako je tomu zřejmě u raacuteshydioveacute emise objeveneacute u novaacutem podobneacute hvězdy - polaru - AM Her) Zde by však bylo zapotřebiacute aby biacutelyacute trpasliacutek u SU UMa měl relativně silneacute magneshytickeacute pole jako je tomu II biacutelyacutech trpasliacuteků v soustavaacutech polarů což by se navenek mělo projevovat silnou polarizaciacute produkovilneacuteho zaacuteřeniacute Lineaacuterniacute polarizace raacutedioveacute emise z SU UMa je menšiacute než 30 zaacuteřeniacute m3seru by však mělo vykazovat kruhovou polarizaci a takovaacute měřeniacute dosud provedena nebyla - probleacutem vzniku raacutedioveacute emise z SU UMa tak zatiacutem zuacutestaacutevaacute nevyřešen

bull Kouplm obj od 0 100 a F 1200 mm a vyacuteše bull Prodaacutem reflellttory 0 90 125 135 mm v parashyOKulaacuter f 4-10 mm RH 1979 č 4 1981 č 9 laktickeacute montaacuteži přesneacute kuličkovaacute ložiska vše rllZnou ast literaturu a literaturu o stavbě astr v chromu AL tubusy lehkeacute vyleštěneacute s patřičshyd a lekohledů InformUjte o ceně - Alois Stomiddot nyacutemi okulaacutery Foto zašlu - j Urbaacutenek 69123 Ilawski 73956 Ropice 321 Pohořelice 240

170

Zpraacutevy

MILAN BURŠA CLENEiIl KORESPONDENTEM ČSAV

Vlaacuteda Československeacute socialistickeacute reshypublillt y jmenovala na zaacutekladě vyacutesledku voshyleb Hi XLVI valneacutem sh rorlaacutežděniacute ČSAV 11 novych allademiků a 33 členy koresponshydenty Česlwslovensk eacute iJkademie věd ČSAV maacute nyE celkem 256 členů z toho je 82 faacutednyacutech členu-akademikii a 174 členll komiddot respondentu Členem korespondentem ČSAV byl jmenovaacuten takeacute ing Milan Burša DrSc vedouciacute odděleniacute dynamik y s lunečniacute soustashyvy fstrorromickeacuteho lIst3VU Československeacute ala demie věd Redakce Řiacuteše hvězd členu korespondentu Milanu Buršovi src]ečně blashylopře je

Co noveacuteho v astronomii

ZATMĚNIacute SLUNCE 3D KVETNA 1984

Přibližně po roce a pul bylo opěl možneacute sledovat neacutei na šem uacutezemiacute čaacutestečneacute zatměniacute Slunce Stejně )a10 při minuleacutem zatměniacute

(15 12 1982) nebyly v Praze ani tentoshylraacutet přiacutezniveacute podmiacutenly k pozorovaacuteniacute tohomiddot to řiacutedkeacuteho uacutekazu Hustaacute oblačrrost u zaacutemiddot padniacuteho a severozaacutepadriacuteho obzoru znemož nila určit přesnyacute okamžik prveacuteho kontaktu kteryacute pro Pra lJU nastal v 18h21 m SEC Z dalšiacuteho pru) I ~ u zatmě niacute se podařilo zashyc1ytit fotograficly pouze tři faacuteze během

kraacutetkyacutech pnkhoduacute čaacutestečně zak ryteacuteho slushynečniacuteho disku mezi vrstvami mrall Sniacutemshyky pořiacutedil ing J Medonos ze střechy domu II Belehradskeacute ulici v Praze 2 fotoaparaacutetem Practica L s objektive m Orestegor(l 4 f = 200 mm] na film ORWO NP 22 (viz 3 D 4 str obaacutelky] Zaacutevěrem dodejm e že na dalšiacute zatměniacute

Slunce si na uacutezemiacute našeho staacutetu počkaacuteme nyniacute 10 let přesněji až do 10 května 1994 Ten den ve večerniacutech hodinaacutech bude totiž mozne sledovat začMell piiacuteštiacuteho zatměniacute

Slunce bohu2el opGt jen čcistečneacuteho Wf

Cuacutestečneacute zatměniacute Sllnce bylo taheacute pomiddot zo rovaacuteno na hvězdaacuterně v Ceskyacutech Bud ě shyjoviciacutech Pies sto zaacutejemcuacute z řad veřejnosti pozoľo810 tento uacutekaz přenosnyacutem i dalekoshyhled y na terase v kopuli se pozorovalo refraktory o priacutelměru 150 mm a 110 mm Sniacutemky zatměniacute byly pořiacutezeny v sekundaacutershyniacutem ohnisku reflektoru typu Cassegrein o průměru 310 mm a f = 4000 mm Všech 21 fotografiiacute s piesnyacutemi časy expozice bylo

]luuŽilo členy pionyr$leacutehO as trol1omicleacuteho kroužku k měřeniacute a dal šiacutemu zpracovaacuteniacute Posledniacute sniacutemek byl exponovaacuten v 19hOOrn 37 s

SEČ tedy před maximaacutelniacute faacuteziacute zatměniacute Dalshyšiacute pozorovaacuteniacute bylO znemožněno oblačnostiacute

M Mallro vaacute

Počasiacute nebylo v Jablonci nad Nisou pro pozorovaacuteniacute piacuteiacutezniveacute Souvis][J oblačnost zceshyla znemožnila sledovat ZDčaacutetek Ci kazu Teshyprve kraacutetce po stiedu zatměniacute se začal obmiddot jevovat alespoň čaacutest ečně obrys slunečniacuteho

kotouče v trhlinaacutech mezi vrstvami mrakll Slu nce bylo možno chviacutelemi pozorovat skrz mraky přibližně od 19h95 rn do 19h30 01 SEČ Nejleacutepe bylo zatměniacute Slunce pozoľovatelneacute okolo 19h15 Ildy se mraky zastiňujiacuteciacute Slunce nejviacutece rozestoupily V teacute době bylo možneacute i uacutekaz fotografovDt Sniacutemek na str 168 byl polzen v 19hJ7m SEČ fotoaparaacutetem Exahta s objektivem Pancolar 250 na kino middot film Fomapan N 21 přes Somet-Binar 25 X100 (clona 2 expozice 130 s] Okolo 19 11 30 11l

SEČ Slunce postupně zmizelo v l1ustych vľStdC~l mrukuacute t ěsně nad obzorem

1 ScllĎtia

Naprfe k ve llli nepriaznfveacutemu pOČOlsiu (čo

clJlcumentuje aj sniacutemok na str 168 - preshyC1 aacutedza jIacutelce mračJ aacute cez slnečnYacute dtsl) sa naacutem podarilo v Sered i v jednom priacutepade pibližne v 1113ximaacutelnej faacuteze tento priacuterodshynyacute uacutekaz vyfotografovať Fotografova li sine ZD o~uiaacuterom re fraktora 0 81 mm f = 720 mm cez šedyacute neutraacutelny filtel Pentacon SishyXQm na film Fomapan N 21 exp 115 s

L a V KovaacuteDovi

ČienoV8 astron omicleacute ho krcužku a sp()lushypracovaiacuteci hvij zdaacuterny ve Vyškově-Marchanishyciacutech se připravova li na fotogleficleacute i vishyzuaacutelniacute sledovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunshyce Toho dne však od ranniacutech hodin byla obloha nad Vyšlwvem zahalena hustou vrstvou stratocomulit a střiacutedaveacute pršelo Vypadalo to že z pozdně odpoledniacuteho pomiddot zorovaacuteniacute zatměniacute nebude nic Až kolem 14 llodiny se začaly mraky protrhaacutevat a naděje na pozorovaacuteniacute byla většiacute Na hvězshy

daacuterně bylo vše připraveno pro pozorovaacuteniacute tohoto zajiacutemaveacuteho jevu K večeru se ještl- staacute le oblohou pohybovala kupovitaacute oblačshynost a podmiacutenky k pozorovaacuteniacute nebyly 100 procentniacute UacutekDZ byl fotografovaacuten mezi mramiddot lIl ktereacute zabraňov a l y kvalitniacutemu sniacutemkoshyvaacuteniacute D z vel~eacuteho počtu sniacutemků byl vybraacuten jeden ktprj může tento uacutekaz ilustrova t (viz str 105) Fotografie byly pořiacutezeny teleshyobjektivem Sonnar 28200 na linofi]m Foshymapan 21 DIN expozice 1500 s clona 22 Maxii1iilniacute faacuteze zatměniacute se naacutem již ztraacutecela v houstnouciacute vrstvě mraků pti obzoru takmiddot že jsme pozorovaacuteniacute museli přerušit v 19 hodin SEČ P Haacutejek

171

- -- -Čiacuteslo Čas tětiva

sniacutemku I SEČ) Y (mm)

1 18h21mOOs 84 2 21 26 11825 3 21 45 13375 4 22 00 1475 5 22 15 1615 6 22 30 173 7 22 45 179 8 23 00 190 9 23 15 200

10 23 3U 21 0 11 23 45 21575 12 24 00 225 13 21 15 23425 14 24 30 23875 15 24 15 249 16 25 00 25 85 17 25 15 262 lB 25 30 270

to = 18h20m296s 06S SEC

o= V-f(~~~) - = V 1Ph~~ == 065

V litviacutenovskeacutem gymnaacuteziu jsme si dali za uacutekol zjistit okamžik prvniacuteho kontaktu priacuteshymyacutem pozorovaacuteniacutem a srovnat toto pozoroshyvaacuteniacute s časem ziacuteskanyacutem proměfeniacutem sniacutemkl1shyPočasiacute v Litviacutenově bylo zpočaacutetku přiacutezniveacute

takže se uacutekol zdařil Přiacutemeacute pozorovaacuteniacute se uskutečnilo refraktorem 0 55 mm světlo bylo ztlumeno filtrem Poloha prvniacuteho konshytaktu v zorneacutem poli dalekohledu byla odshyhadnuta na zaacutekladě uacutedajů v HR [str 99 obr 18) Pozorovaacuteniacute provedla studentka 4 roč Eva Halašiovaacute a určila okamžik prvniacuteho kontaktu 18h20m 45s SEČ Čas byl během celeacuteho pozorovaacuteniacute určovaacuten pomociacute časovyacutech signaacutelů stanice OLB5 [3170 kHz) zachycovanyacutech v dobreacute kvalitě radiopř i jiacuteshy

mačem VEF 204 Fotografovaacuteniacute bylo proshyvaacuteděno teleobj e ktivem MTO 1000 na kinoshyfilm ORWO NP 15 Byl použit zelenyacute a oranshyžovyacute filtr a expozičniacute časy 11000 s Bylo ziacuteslltaacuteno 31 použitelnyacutech sniacutemků Fotografoshyval Bohumiacuter Šiacutepek čas zapisovala studentshyka Ivana Komorousovaacute Metodou tětiv jsme určili čas 1 kontaktu 18h201TI 295s 06s SEČ [viz tab) K proměřeniacute bylo použito prvniacutech 18 sniacutemků K určeniacute času byl použit kapesshyniacute kalkulaacutetor se zabudovanyacutem programem pro lineaacuterniacute regresi Před okamžikem maxishymaacutelniacute faacuteze zakryly Slunce mraky ktereacute byly během celeacuteho pozorovaacuteniacute nad obzoshyrem a dalšiacute pozorovaacuteniacute znemožnily

B Siacutepek

Na lidoveacute hvězdaacuterně J Sadila v Sedlčashynech bylo zatměniacute pozorovaacuteno a fotografoshyvaacuteno dalekohledem 2003000 mm vyacutevoj poshy

172

časovaacute y2 odchylka LlII

LlI I s)

7056 +1 13983 -1 1 17889 +2 4 2175625 +1 2608225 -2 4 29929 -3 9 32041 +3 9 361 +1 1 400 O O 441 -2 4 46548 +3 9 50625 +2 4 54873 -1 1 57001 +5 25 62001 O O 6682225 -5 25 68644 +2 4 729 O O

~ = 102

časiacute v okoliacute Sed lčan nasvědčoval že podshymiacutenky pro pozorovaacuteniacute uacutelazu budou přiacutezniveacute avšak malou chviacuteli po začaacutetku zatměniacute se ukazovalo Slunce jen v mezeraacutech mezi mraky Přesto bylo pořiacutezeno 30 sniacutemků na černobiacutelyacute materiaacutel a po dvanacli sniacutemciacutech na barevnyacute diapozitiv a barevnyacute negativ Sniacutemek označenyacute expozičniacutem časem 19 h08 18s zachycuje maximaacutelniacute faacutezi zatměniacute Předshypoklaacutedanyacute kontakt Měsiacutece se skvrnou jalI Je patrneacute ze sniacutemku exponovaneacuteho v 19h 231935 však pro uacuteplneacute zakrytiacute Slunce hustyacutemi mraky nemohl byacutet exponovaacuten Sniacutemky jsou reprodukovaacuteny na str 167

Fr Lomoz

MIMOItAacuteDNE TMAvE ZATMĚNiacute MESiacuteCE

N Sekiguchi měřil fotoelektricky jasnost měsiacutečniacuteho povrchu při uacuteplnyacutech zatměniacutech Měsiacutece pozorovatelnyacutech v posledniacutech letech v Japonsku_ Při čtyřech zatměniacutech kteraacute pozoroval v sedmdesaacutetyacutech letech byla jasshynost povrchu Měsiacutece teacuteměř stejnaacute ale uacuteplneacute zatměniacute 30_ prosince 1982 bylo mimoshyřaacutedně tmaveacute ve srovnaacuteniacute s předešlyacutemi Přiacuteshy

činou zřejmě bylo znečištěniacute zemskeacute atmoshysfeacutery po vulkanickeacute erupci sOply EI Chishychon v severniacutem Mexiku k niacutež došlo v dubshynu 1982 a při niacutež se dostal vulkanickyacute prach a popel do zemskeacute atmosfeacutery až do vyacuteš e 42 km Při teacuteto erupci byla atmosfeacutera znečištěna asi desetkraacutet většiacutem množstviacutem vulkanickeacuteho materiaacutelu než při vyacutebuchu sopky Mt St Helen v USA v květnu 1980 Tehdy se do zemskeacute atmosfeacutery do vyacutešky asi 19 km dostalo 15-20 km3 sopečneacuteho prachu a popiacutelku Znečištěniacute zemskeacuteho ovzdušiacute se po teacuteto erupci projevilo rovněž zvětšenou hustotou zemskeacuteho stiacutenu 1- B

NOVEacute SUPERNOVY

L E Ganzaacutelez objevil supernovu v bezeshyjmenneacute galaxii jejiacutež poloha je

rt = 10h27l TI tl = -26deg12

Dne 27 března měla fotografickou jasnost 185rn kdežto 5 května asi 20 In bull Byla vzdaacuteshylena 2 zaacutepadně a 8 jižně od jaacutedra gashylaxie

M Wischnjewsky objevil supernovu na sniacutemku exponovaneacutem Gonzaacutelezem 2 května Byla v galaxoacutei ESO 30B-C05 jejiacutež souřad shynice jsou

rt = 6h 23Gm i5 = -34deg46

Jejiacute vzdaacutelenost od jaacutedra galaxie byla 18 na zaacutepad a 3 na jih fotografickou jasnost měla 185TI

B Binggeli B Leibundgut a G A Tamshymann objevili supernovu v galaxii ESO 131147-42247 Hvězda byla 32 zaacutepadně a 29 severně od jaacutedra galaxie jejiacutež poloha je

rt = 13hl1m 47s ) = -42deg247

Dne 26 dubna byla jasnost supernovy slabšiacute než 18m 10 května asi 1B8m a 22 května

155m

Na negativu exponovaneacutem 29 května obshyjevil Gonzaacutelez patrně supernovu v galaxii NGC 6907 Hvězda měla fotografickou jasshynost 15om a byla 50 zaacutepadně a 20 jižně

od středu galaxie jejiacutež poloha je

rt = 20 h221TI j = -24deg58

Polohy galaxiiacute jsou uvedeny pro ekvinokshycium 19500

I AUC 3942-3951 (B)

KOMETY A PLANETKY KOLEM VEGY

Mezinaacuterodniacute infračervenou astronomickou družiciacute lRAS byl objeven oblak pevnyacutech čaacutestic rozprostiacuterajiacuteciacute se do vzdaacutelenosti asi 20 [tj asi 85 AU) kolem Vegy [viz ŘH 31984 str 63) V daneacute vzdaacutelenosti a při zjištěneacute teplotě čaacutestic [asi 85 K) lze podle P R Weissmana [Jet Prop Lab ) předpoklaacuteshydat že čaacutestice jsou kondenzačniacute produkty protoplanetaacuterniacute mlhoviny a jsou tvořeny

převaacutežně zmrzlyacutemi těkavyacutemi laacutetkami zeshyjmeacutena ledem H20 Z uacutedajů ziacuteskanyacutech drushyžiciacute IRAS však neniacute možneacute rozlišit zda čaacutestice jsou tvořeny ledem s přiacuteměsiacute pevshynyacutech čaacutestic nebo silikaacutety Oblak čaacutestic koshylem Vegy je podle Weissmana pravděposhydobně prstenec kometaacuterniacutech těles [s celshykovou minimaacutelniacute hmotnostiacute asi 15 hmot Země) podobně jako předpoklaacutedanyacute Oortův oblak komet ve slunečniacute soustavě Přiacutepadnyacute vnitřniacute oblak teplyacutech čaacutestic ve vzdaacuteleshynosti několika astronomickyacutech jednotek koshylem Vegy by mohl byacutet podobnyacute paacutesu asteshyroidů v našiacute slunečniacute soustavě T B

DRAacuteHA KOMETY SHOEMAKER 1984f

V čiacutesle 7 [str 148) jsme při nesli zpraacutevu o objevu noveacute komety Shoemaker 19B4f Z osmi pozorovaacuteniacute ziacuteskanyacutech mezi 27 květshynem a 3 červnem počiacutetal B G Marsden předběžnou parabolickou draacutehu jejiacutež elemiddot menty jsou

T 1985 IX 9822 EČ W 2321600 Q 4815Bo 19500

117736deg q 285298 AU

Jak je vidět kometa byla objevena dloumiddot ho před průchodem přiacutesluniacutem Koncem čershyvence t r byla vzdaacutelena od Země 4530 AU od Slunce 4843 AU IAUC 3949 (B)

ZMĚNY JASNOSTI PHALLEY

Kraacutetce po znovunalezenf periodickeacute koshymety Hale y (16 řiacutejna 1982) bylo patrneacute že se jejiacute jasnost kraacutetkoperiodicky měn[ ale nebylo jasneacute zda změny jasnosti jsou pravidelneacute Poněkud jasno do teacuteto probleshymat1ky vnesla elektronografickaacute fotometricshykaacute měřeni kteraacute uskutečnil francouzskyacute astronom J Lecacheux se spolupracovniacuteky Jasnost komety měřili od 2 do 6 uacutenora t r 36m kanadsko-francouzskyacutem reflektoshyrem na Havajskyacutech ostrovech a např

4 uacutenora dostali tyto jasnosti ve spektraacutelshyniacutem oboru B

6h23m SČ 244m 7 09 242 8 01 232 9 42 228

Fotometrickaacute měřeniacute z obdob 2-6 uacutenoshyra ukaacutezala že změny jasnosti maj sinusoshyvyacute průběh s periodou asi 8 hodin 10 minut a amplitudou asi 172 magnitudy Změny

jasnosti patrně souvis[ s rotaciacute jaacutedra koshymety - dosud se uvaacuteděla jako pravděshypodobnaacute doba rotace asi 103 hodiny

K tomu však poznamenal R M West že na podkladě 25 určeniacute jasnosti PHaley v době 27-30 ledna t r se ukaacutezaly sice změny jasnosti komety asi o 1 magnitudu ale že perioda změn je zřejmě delšiacute

IAUC 393B 3934 3943 (B)

ODCHYLKY ČASOVYacuteCH SIGNALŮ V KVĚTNU 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 4 V +0 1734s +02008s

9 V +01644 +01930 14 V +01554 +0 1850 19 V +01464 +01766 24 V +01386 + 01691 29 V +01316 +01624

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

173

GALAXIE Souhvězdiacute severniacute oblohy

- - - -- -====0iiiiiiii00==

NGG m RVO (kms- 1)

2a (oIJI min) Typ SouhJězcliacute ŘH č

55 81 +97 145 SBsI Scl 484 205 97 -6 76 E And 184 221 94 +17 32 E And 184 224 46 -68 100 SAsb And 184 247 99 -129 138 SABsd Cet U82 253 82 +104 141 SABsc Scl 484 300 99 +95 174 SAsd Scl 484 598 65 -11 50 SAsed Tri 182 628 101 +728 93 SAse Pse 1181

1068 98 +1094 49 SAtb Cet 1182 2403 91 +255 129 SABsd Cam 283 2903 97 +507 85 SABtbe Leo 481 584 3031 79 +88 190 SAsab UMa 483 3034 96 +322 55 I UMa 483 3351 108 +643 55 SBrb Leo 481 584 3368 103 +800 47 SABtab Leo 481 584 3379 109 +746 23 E Leo 481 584 3556 109 +763 49 SBsd UMa 483 3621 101 95 SAsd Hya 382 3623 105 +640 50 SABOt Leo 481584 3627 99 +591 58 SABsb Leo 481 584 3992 108 +1147 58 SBtbe UMa 483 4192 112 -199 51 SBsab Com 582 4254 105 +2397 50 SAse Com 582 4258 92 +530 129 SABsbe CVn 582 4303 103 +1559 54 SABtbe Vil 581 4321 103 +1552 62 SABtbe Com 582 4374 108 +878 24 E Vir 581 4382 104 +712 34 SAOs Com 582 4406 108 -367 30 E Vir 581 4472 98 +855 45 E Vir 581 4486 103 +1187 37 E rad Vir 581 4501 105 +2056 48 SAtb Com 582 4552 113 +195 20 E Vir 581 4579 107 +1680 42 SABtb Vil 581 4594 95 +1002 46 SAsa Vir 581 4621 113 +345 21 E Vir 581 4631 100 +646 74 SBsd CVn 582 4649 103 +1200 32 E Vir 581 4725 102 +1109 78 SABrab Com 582 4736 89 +362 68 SArab CVn 582 4826 96 +352 59 SAtab COTll 582 5055 95 +600 83 SAtbe CVn 582 5194 90 +552 89 SAsbe CVn 582 5236 82 +335 100 SABse Hya 482 5457 86 +415 245 SABtect UMa 483 6822 95 +73 145 I SgI 782 7793 104 +197 71 SAsd Scl 484 Doplňky

4509 106 +893 52 SABtbe Vir 581 4571 121 SArect Com 582 5866 112 +972 SAO Dra 983

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v Řl- 61984 (str 131J opravte si v nich tiskovou ch ybu typ E znilčiacute gillaxii eliptickou

O Hlad ] Weiseovtiacute

174

- -Zl id ovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

SEMINAŘ o VYacuteZKUMU PROMENNYacuteCH

Ve dnech 16 a 17 června 1984 se konal na Hvězdaacuterně a planetaacuteriu M Koperniacuteka v Brně 16 celostaacutetniacute seminaacuteř o vyacutezkumu proměnnyacutech hvězd Na programu byly odshyborneacute přednaacutešky bilancovaacuteniacute vyacutesledků poshyzorovaacuteniacute za minulaacute leacuteta a perspektivy dalšiacute praacutece Většina z 33 uacutečastniacuteků patřiacute k akshytivniacutem pozorovatel lim a i to přispělo k velshymi dobreacute uacuterovni jednaacuteniacute Seminaacuteř byl zahaacutejen přednaacuteškou dr D

Handliacuteřoveacute o chemickeacutem složeniacute obrů j Borovička a V Wagner referovali o metodě hledaacuteniacute periody zaacutekrytoveacuteho systeacutemu a poshyzorovaacuteniacute zaacutekrytoveacute proměnneacute hvězdy DP Cephei u ktereacute byly určeny noveacute elementy 1D = 2 439 588552 + 1269 9621 E Se svyacutem vyacutezkumem soustavy TW Draconis v raacutemCi SOČ seznaacutemil uacutečastniacuteky M Ze jda

Odpoledne přednaacutešel dr M Vetešniacutek o nejpozdnějšiacutech hvězdaacutech Přehled vyacutesledshyků pozorovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech

hvězd za rok 1983 podal j Šilhaacuten Ukaacutezalo se že minulyacute rok byl ve všech směrech nejuacutespěšnějšiacute v dosavadniacute historii Bylo ziacuteskaacuteno 486 publikovatelnyacutech pozorovaciacutech řad zachycujiacuteciacutech olamžik minima 96 zaacuteshylrytovyacutech dvojhvězd Na uacutespěchu se podiacuteshylelo 50 pozorovatelti avšak největšiacute čaacutest minim napozoľovalo asi 20 nejaktivnějšiacutech Absolutniacuteho rekordu dosaacutehl P Svoboda lteryacute napozoroval 114 minim Poprveacute byl přiacutenos jednotlivyacutech pozorovatelů hodnocen podle celkoveacuteho bodoveacuteho zisku v raacutemci tzv Kanadskeacuteho bodovaacuteniacute hvězd brněnshyskeacuteho programu kdy jsou preferovaacutena pozorovaacuteniacute maacutelo sledovanyacutech hvězd Nutshynost zvyacutešeniacute podiacutelu takovyacutech pozorovaacuteniacute byla zdůrazněna i při diskusi s odborniacuteky na celostaacutetniacutem stelaacuterniacutem seminaacuteři o ktereacute J Šilhaacuten přiacutetomneacute informoval

Besedu o dalšiacutech perspektivaacutech programu sledovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech hvězd

řiacutedil dr Z Mikulaacutešek V minuleacutem roce byl seznam hvězd programu rozšiacuteřen o 32 a jeshyjich celkovyacute počet je nyniacute 333 Vyacuteběr dalshyšiacutech perspektivniacutech hvězd z literatury proshyvaacutediacute j Maacutenek Pro prAciacute s hvězdami typu HLIacuteDKA ofotografoval dr P HAjek těsnaacute okoliacute hvězd brněnskeacuteho programu z Paloshymarskeacuteho atlasu Informace o praacuteci proshyměnaacuteřů na Slovensku podala dr K Mašteshynovaacute O sveacute činnosti pak referovaly pozoshyrovaciacute skupiny z Třebiacuteče ŽdaacuteniC Prostě jomiddot va a Gottwaldova

V neděli přednaacutešel dr P Kessler o kosshymologii a jednaacuteniacute bylo zakončeno volnou diskusiacute o praacuteCi jednotlivyacutech pozorovatelll

Podněty ze seminaacuteře a plaacuteny dalšiacutehu rozshyvo je pozorovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech

hvězd byly zalOtveny v usneseniacute jehož zněniacute bude publikovaacuteilO v Kosmickyacutech rozshyhledech a v Bulletinu pro pozorovatele zaacutemiddot krytovyacutech proměnniacutech hvězd vydaacutevaneacutem brněnskou hvězdaacuternou Vladimiacuter Wagner

Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

Slunce vychaacuteziacute 1 řiacutejna v 6hOO m zapadd v 17 h38- Dne 31 řiacutejna vychaacuteziacute v 611 48 1

zapadaacute v 16h38 m Během řiacutejna se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 11 48 min a poledniacute v~ ška Slunce nad obzorem se zmenšiacute o IP z 37deg na 26deg

Měsiacutec je 1 X ve 22h 53 m v prvniacute čtvrti 10 X v Oh59 m v uacuteplňku 17 X ve 22h15m

v posledniacute čtvrti 24 X v 13h09m v novu a 31 X ve 14h08 m opět v prvniacute čtvrti Dne 8 řiacutejna prochaacuteziacute Měsiacutec od zemiacutem 23 řiacutejna přiacutezemiacutem Během řiacutejna nastanou konshyjunkce Měsiacutece s těmito planetami 1 x V 1h s Marsem ve 411 s Neptunem a v 15h

s Jupiterem 25 X v 15h se Saturnem 27 X v 1h s Venušiacute a v 711 s Uranem 28 X ve 14 s Neptunem 29 X v 611 S Jushypiterem a ve 22 s Marsem V řiacutejnu dojde ke dvěma zaacutekrytům jasnějšiacutech hvězd Měshysiacutecem Ve večerniacutech hodinaacutech 6 řiacutejna nashystane vstup 71 Aquarii (42 m) uacutekaz však bude pozorovatelnyacute jen na Moravě a na Slovensku V ranniacutech hodinaacutech 20 řiacutejna bude pozorovatelnyacute vstup 1) Leonis (36m )

Časoveacute okamžiky pro oba zaacutekryty jakož i uacutedaje o zaacutekrytech slabšiacutech hvězd lze naleacutezt ve Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 108-109 112-113)

Merkur je 10 řiacutejna v horniacute konjunkci se Sluncem a neniacute tak prakticky po celyacute měshysiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem řiacutejna vychaacuteziacute v 5h15m tedy asi 34 h před vyacutechodem Slunce v době konjunkce vychaacuteziacute a zapadaacute současně se Sluncem a koncem měsiacutece zashypadaacute v 17hQ1ln tedy zhruba 12 h po zaacuteshypadu Slunce Počaacutetkem měsiacutece maacute Merkur jasnost -13m koncem řiacutejna -O5m Dne 18 řiacutejna je Merkur nejdaacutele od Země [1428 AU] 30 řiacutejna prochaacuteziacute odsluniacutem [ve vzdaacuteshylenosti 0467 AU od Slunce) Dne 13 řjna

je Merkur v konjunkci se Spikou a 29 řiacutejna v konjunkci se Saturnem

Venuše je večer kraacutetce po zaacutepadu Slunce niacutezko nad jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute v 18h34m koncem měsiacutece v 18h 07m Jasnost Venuše je -34m Dne 8 řfjna v 1811 dojde ke konjunkci Venuše se Sashyturnem 27 X v 17h nastane konjunkce Veshynuše s Antarem (Venuše bude jen asi 03deg severně od hvězdy) a 30 řiacutejna v Oh bude Venuše v konjunkci s Uranem

Mars je v souhvězdiacute Střelce a je pozoroshyvatelnyacute jen večer Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute

175

ve 2oh53 m koncem měsiacutece ve 2o h38 m Jasshynost Marsu se během řiacutejna zmenšuje z 04m

na 07m Dne 3 řiacutejna ve 14h je Mars v konshyjunkci s Neptunem a 14 řiacutejna v Oh v konshyjunkci s Jupiterem (Mars bude asi 2deg jižně od Jupitera]

Jupiter je takteacutež v souhvězdiacute Střelce na večerniacute obloze Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute ve 21h38m koncem měsiacutece již v 19h 59 m Jasshynost Jupitera se během řiacutejna zmenšuje z -18m na -16m

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nashystane 11 listopadu neniacute v řiacutejnu pozorovashytelnyacute Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute v 19h02 m

koncem měsiacutece již v 17h13 m tedy kraacutetce po zaacutepadu Slunce

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše a zapadaacute ve večerniacutech hodinaacutech počaacutetkem řiacutejna ve 2oh 03 m koncem měsiacutece již V 18h09 m Jasshynost Urana je 6om

Neptun je v souhvězdiacute Střelce a je pozoshyrovatelnyacute pouze večer Počaacutetkem řiacutejna zashypadaacute ve 21h2om koncem měsiacutece v 19h25m

Neptun maacute jasnost 78m Pluto je v souhvězdiacute Panny a protože je

25 řiacutejna v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute_

Planetky Dne 21 řiacutejna ve 21h je (4) Vesta v konjunkci s Měsiacutecem při niacutež dojde k zaacutekrytu planetky Měsiacutecem uacutekaz však neniacute u naacutes pozorovatelnyacute Z jasnějšiacutech plashynetek bude v opozici se Sluncem 13 řiacutejna (8) Flora (8lm) a 18 řiacutejna (37) Fides [99mJ Rektascenze a deklinace [19500) Flory jsou

IX 27 1h472ffi -1deg51 X 7 1 401 -300 X 17 1 312 -358 X 27 1 223 -433

Xl 6 1 151 -438 a souřadnice asteroidu Fides

IX 27 1 h463 m + 12deg03 X 7 1 389 +11 41 X 17 1 301 +11 09 X 27 r 210 +10 33

Xl 6 1 130 +9 59 Během řiacutejna dojde k těmto přibllženiacutem jasshynějšiacutech planetek k hvězdaacutem 7 X v 8h [7 Iris [86m) na pouze l jižně k S AG 77322 [57m) a teacutehož dne v llh (6] Hebe (93 m) na 64 jižně k 13 Monocerotis (45 m ] dne 9 X v 19h (2) Pallas [93m) na 45 vyacutechodshyně k 51 Aquarii (59m) dne 19 X ve 13h [1) Ceres [75m) na pouze ľ jižně k 6 Tauri [56m ] dne 27 X_ ve 14h (4) Vesta (82m )

na 4 jižně k v Virginis (42m] a 29 řiacutejna

v 15h (1) Ceres (73m) na 4 severně k 1 Tauri (38m)

Meteory Maximum činnosti vyacuteznačneacuteho roje Orionid nastaacutevaacute 21 řiacutejna Z ostatniacutech rojů majiacute v řiacutejnu maxima Andromedldy 3 X Draconidy 9 XI severniacute Piscidy 12 X ~-Geminidy 19 X a Leominoridy 24 řiacutejna

Časoveacute uacutedaje v tomto přehledu jsou uveshydeny v čase středoevropskeacutem vyacutechody a zaacutepady platiacute pro prťisečiacutek 50deg rovnoběžky severniacute šiacuteřky a 15deg poledniacuteku vyacutechodniacute deacutelky J B

OBSAH J Grygar Žeň objeVL 1983 - L Schmied Vizuaacutelniacute pozorovaacuteniacute Slunce v ČSSR v roshyce 1983 - Z Urban Prvniacute objev raacutedioshy

veacute emise z trpasličiacute novy - Zatměniacute

Slunce 30 května 1984 - Kraacutetkeacute zpraacutevy - Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

conEPmAHME ]1 Ipblrap YCl1eXM aCrpoHoMMM B 1983

r - JI IIIM111 BI13yaJIbHOe Ha6JIlO1eshyHl1e COJIHla B IexOCJIOBaKMM B 1983 r - 3 Yp6aH IIepBoe 06HapymeHI1e pashy1110M3JIyQeHl1ll M3 KapJII1KOBOI1 HOBOI1shy

Ha6JIlO1eHMe 3aTMeHI1ll COJIHla 30-ro Mall 1984 r - KpaTKMe C006-leHI1R HBJIeHl1ll Ha He6e B oKTR6pe 1984 r

CONTENTS J Grygar HighJights in Astronomy in

the Year 1983 - 1 Schmied Visual Observation of the Sun in the Year 1983 in Czechoslovakia - Z Urban First Discovery of a Radio Emission From a Dwarf Nova - Observation of the Partial Solar Eclipse of 30 May 1984 - Short Contributions - Phenomena in October 1984

ISSN 0035-5550

Rršl hvězd řidl redakčnl rada Doc Antonln Mrkos CSc [předseda redakčnl rady] doc RNDr Jlři Bouška CSc [vyacutekonnyacute redaktor] RNDr JIr Grygar CSc RNDr Oldflch Hlad člen korespondent CSAV RNDr Miloslav Kopecshykyacute DrSc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Stohl CSc technickeacute redaktorka Otiacutelle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstvi a vydavatelstviacute Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou Tiskařskeacute zaacutevody n p zeacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacuteziacute dvanaacutectkrět ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročniacute předplatneacute Kčs

30- - Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba Informace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky prIjiacutemaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - OED Praha Objednaacutevky do zahraničiacute vyřizuje PNS - uacutestředniacute expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod 01 administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřlspěvky ktereacute musi vyhovovat pokynOm pro autory [viz llH 64 24 11983) přljlmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Sveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej i - Toto čiacutesla

bylo daacuteno do tisku 13 července vyšlo v srpnu 1984

V Praze nebyly podmiacutenky pro pozorovaacuteni zatměniacute Slunce přiacutezniveacute což dokushymenuii sniacutemky z nichž horni byl exponovaacuten v lBh3Sm dolniacute v lBhS2 m SEČ -Fotografie na 4 str obaacutelky byla exponovaacutena v 19 h 34 m SEČ (Foto J Medonos]

Nahoře zatměniacute u 19h 17m SEČ J Schotta dole v 19h03)m fL a V Kovaacutečovi

168

~

Re 2f5iUS 7) Slunečnl polokoule seueml iižni-o ------ ~ Rok 1982 1983 1982 198320 1-- A I

I Průměrneacute roeniacute~ f I ~I

neredukovaneacute ] relativniacute čiacuteslo

100 ~ 65 39s lunečniacute aktivity 54 14

j Průměrnaacute

l1ellografickaacute šiacuteřka vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +108deg + 116deg -135deg -128deg Nejvyššiacuteo hel iografickaacute šiacuteřka vyacuteskytu slunečniacutech skvrn + 27deg + 21deg -39deg -30deg

Vyacutesledky statistickeacutehu zpracovaJ1l JSOU uvedeny v hurniacute čaacutesti grafu Č J v němž jsuu křivkou vyjaacutedřena denniacute relativniacute čiacutesla vodorovnyacutemi uacuteSečkami jejich měsiacutečniacute průměrneacute hodnoty a silnou přiacutemkou ročniacute průměrneacute relativniacute vytvořena z 13měsiacutečniacutech vyrovnanyacutech průměilt neredukovanyacutech relativniacutech čiacutesel pozorovaciacute staniC8 Kunžak jejiacutež prLlměrnyacute kueficient přepočtu na řadu mezinaacuterodniacutech relativniacutech čiacutesel činil ve sledovaneacutem obdobiacute 103 Maximum cyklu je znaacutezorněno svislou přiacutemkou s označeniacutem M

Pro posouzeniacute poklesu slunečniacute aktivity 50učasneacuteho jedeniacuteictile eacuteho cyklu uvaacutediacutem porovnaacuteniacute několika jejiacutech indexů s předchoziacutem rokem 1932 Tato tashybulka je rovněž sestavena z v131edků zpucovaacuteniacute poOľovaacuteniacute z Kunžtku

Prvniacute objev raacutedioveacute Zdeněk Urban

emise z trpasličiacute novy Švyacutecarsko-zaacutepadoněmecku-ame~ickaacute trojice astronomů A O Bel1Z E FUrst

eacutel A L Kiplinger oznaacutemila v zndmeacutem britskeacutem přiacuterodovědeckeacutem časopise Nature (302 45 1983) objev emise raacutedioveacuteh o zaacuteřeniacute z trpasličiacute novy SU Ursae Majois Raacutediovaacute emise byla objevena na frekvenci 475 GHz pomociacute 100m radioteleshyskopu bonnskeacuteho Uacutestavu Maxe Planck pro radioastronomii v Effelsbergu SU UMa byla tiacutemto přiacutestrujem pozorovaacutena celkem třikraacutet 2223 dubna 1982 13 června 1982 a 25-27 června 1982 Raacutedioveacute zaacuteřeniacute s maximaacutelniacutem tokem 13 mJy bylo v souřadniciacutech SU UMa zjištěno pouze při prvniacutech dvou přiacuteležishy

tostech kdy se SU UMa podle uacutedajů amateacuterskyacutech pozorovatelů proměnnyacutech

hvězd (sdruženyacutech v organizaci AAVSO) nachaacutezela v maximech svyacutech opticshykyacutech vzplanutiacute Třetiacute pozorovaacuteniacute z konce června 1982 kdy byla SU U Ma v mishynimu sveacute eruptivniacute proměnnosti přineslo negativniacute vyacutesledek (samozřejmě

negativniacute pouze z objevitelskeacuteho hlediska) - žaacutednaacute detekovatelnaacute raacutediovaacute emise nebyla zjištěna Trojice objevitelů se domniacutevaacute že Zjištěneacute parametry raacutedioveacute emise z SU UMa poukazujiacute na fyzikaacutelniacute proces netepelneacuteho chtľakteru (synchronniacute popř cyklotronniacute zaacuteřeniacute)

Trpasličiacute novy tvořiacute skupinu proměnnyacutech hvězd charaktelizovanou naacutel1yacutemi vzplanutiacutemi optickeacute sviacutetivosti o 2-6 magnitud Vzplanutiacute jsou viacutecemeacuteně peshyriodickaacute středniacute periody se pohybujiacute v rozmeziacute 10 až 150 dniacute Samotneacute vzplashynutiacute trvaacute řaacutedově několik dniacute Energie vzplanutiacute dosahuje 1031 až 1032 joulů což je přibližně milioacutenkraacutet meacuteně než energie uvolněnaacute v průběhu vzplanutiacute klasickyacutech nov (řaacutedově 1038 joulů) - odtud samotneacute označeniacute trpasličiacute novy

Trpasličiacute novy se podle charakteru eruptivniacute proměnnosti děliacute na 3 podshy

169

skupiny pojmenovaneacute podle pľoloiypovyacutech hvězd hvězdy typu U Gem Z Cam a SU UMa Trpasličiacute no vy jsou maacutelo hmotneacute těsneacute dvojhvězdy (hmotno sti jedshynotlivyacutech složek se pohybujiacute přibližně v intervalu 01 až 12 hmotnosti Slunce) s přenosem hmoty mezi složkami Hmota ztraacutecenaacute chladnějšiacute trpasličiacute hvězdou proudiacute směrem k horkeacute složce - kterou je teacuteměř určitě biacutelyacute trpasliacutek - k01em ktereacute vytvaacuteřiacute akrečniacute disk Praacutevě zatiacutem bliacuteže neurčenaacute nestabilita v akrečniacutem disku vedouciacute k jakeacutemusi prudkeacutemu provaleniacute velkeacuteho množstviacute hmoty na povrch biacuteleacuteho trpasliacuteka (přenaacutešenaacute hmota je v obdobiacute mezi nestabilitami nJshykupovaacutena ve vnějšiacutech oblastech Rkrečniacuteho disku) je zřejmě přiacutečinou optickyacutech vzplanutiacute trpasličiacutech nov

Akrečniacute disky kolem horkyacutech složek trpasličiacutecl1 nov jsou zdroji nejľuacuteznějšiacutech emisiacute - od tvrdeacuteho rentgenoveacuteho zaacuteřeniacute až po zaacuteřeniacute infračerveneacute (např

trpasličiacute nova U Gem je v extreacutemniacute ultrafialoveacute oblasti spektra viacutece než 100kraacutet sviacutetivějšiacute než v optickeacute oblasti) Nicmeacuteně raacutediovaacute emise v minulosti u trpaslishyčiacutech nov zjištěna nebyla - objev raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute v průběhu optickyacutech vzplashynutiacute SU UMa je prvniacutem sveacuteho druhu Přitom trpasličiacute novy by měly v raacuteshydioveacutem oboru zaacuteřit

Podle pozorovaacuteniacute trpasličiacutech nov pomociacute družice IUE (lnternational Ultrashyviolet Explorer) totiž v průběhu vzplanutiacute dochaacuteziacute k ztraacutetě určiteacuteho množstviacute hmoty ven ze soustavy takže celaacute dvojhvězda je patmě obklopena jakousi společnou obaacutelkou což je prostřediacute pro vznik raacutedioveacute emise jako stvořeneacute

U samotneacute SU UMa bylo dokonce objeveno slabeacute halo zaacuteřiacuteciacute v měkkeacute rentshygenoveacute oblasti (což mj jineacute vedlo k oživeniacute diskuse o možnyacutech vyacutevojovyacutech souvislostech mezi trpasličiacutemi a klasickyacutemi novami - oba typy proměnnosti jltou patrně různyacutemi etapami vyacutevoje jednoho a teacutehož druhu maacutelo hmotnyacutech dvojhvězd)

Všechna minulaacute hledaacuteniacute raacutedioveacute emise II trpasličiacutech nov však byla bezshyvyacuteslednaacute Posledniacute negativniacute vyacutesledky takoveacuteho hledaacuteniacute u trpasličiacutech nov SS Cyg U Gem a EX Hya uveřejnili v lednu 1983 v časopise Publtcations ol the Astronomical Society ot the Pacilic (95 69 1983) F A Coacuterdovovaacute K O Mason a R M Hjellming Navzdory použitiacute velkeacute anteacutenniacute soustavy VLA (Very Lalge Array) nebyla u těchto hvězd zjištěna žaacutednaacute emise raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute Vysvětleniacute patrně spočiacutevaacute ve skutečnosti že u SU UMa byla raacutediovaacute emise zjištěna pouze v průběhu optickyacutech vzplanutiacute SS Cyg U Gem a EX Hya se totiž v pruacuteběhu pozorovaacuteniacute pomociacute VLA nachaacutezely v minimu sveacute eruptivniacute proměnnosti

Optickeacute vzplanutiacute trpasličiacute no vy zřejmě vede k jakeacutesi excitaci okolodvojshyhvězdneacute obaacutelky což se navenek projevuje raacutediovou emisiacute V minimu eruptivniacute aktivity tak k produkCi raacutedioveacute emise nedochaacuteziacute Alternativniacutem zdrojem raacuteshydioveacute emise by mohla byacutet existence cyklotronniacuteho maseru v bliacutezkosti horkeacute složky soustavy trpasličiacute novy - biacuteleacuteho trpasliacuteka (jako je tomu zřejmě u raacuteshydioveacute emise objeveneacute u novaacutem podobneacute hvězdy - polaru - AM Her) Zde by však bylo zapotřebiacute aby biacutelyacute trpasliacutek u SU UMa měl relativně silneacute magneshytickeacute pole jako je tomu II biacutelyacutech trpasliacuteků v soustavaacutech polarů což by se navenek mělo projevovat silnou polarizaciacute produkovilneacuteho zaacuteřeniacute Lineaacuterniacute polarizace raacutedioveacute emise z SU UMa je menšiacute než 30 zaacuteřeniacute m3seru by však mělo vykazovat kruhovou polarizaci a takovaacute měřeniacute dosud provedena nebyla - probleacutem vzniku raacutedioveacute emise z SU UMa tak zatiacutem zuacutestaacutevaacute nevyřešen

bull Kouplm obj od 0 100 a F 1200 mm a vyacuteše bull Prodaacutem reflellttory 0 90 125 135 mm v parashyOKulaacuter f 4-10 mm RH 1979 č 4 1981 č 9 laktickeacute montaacuteži přesneacute kuličkovaacute ložiska vše rllZnou ast literaturu a literaturu o stavbě astr v chromu AL tubusy lehkeacute vyleštěneacute s patřičshyd a lekohledů InformUjte o ceně - Alois Stomiddot nyacutemi okulaacutery Foto zašlu - j Urbaacutenek 69123 Ilawski 73956 Ropice 321 Pohořelice 240

170

Zpraacutevy

MILAN BURŠA CLENEiIl KORESPONDENTEM ČSAV

Vlaacuteda Československeacute socialistickeacute reshypublillt y jmenovala na zaacutekladě vyacutesledku voshyleb Hi XLVI valneacutem sh rorlaacutežděniacute ČSAV 11 novych allademiků a 33 členy koresponshydenty Česlwslovensk eacute iJkademie věd ČSAV maacute nyE celkem 256 členů z toho je 82 faacutednyacutech členu-akademikii a 174 členll komiddot respondentu Členem korespondentem ČSAV byl jmenovaacuten takeacute ing Milan Burša DrSc vedouciacute odděleniacute dynamik y s lunečniacute soustashyvy fstrorromickeacuteho lIst3VU Československeacute ala demie věd Redakce Řiacuteše hvězd členu korespondentu Milanu Buršovi src]ečně blashylopře je

Co noveacuteho v astronomii

ZATMĚNIacute SLUNCE 3D KVETNA 1984

Přibližně po roce a pul bylo opěl možneacute sledovat neacutei na šem uacutezemiacute čaacutestečneacute zatměniacute Slunce Stejně )a10 při minuleacutem zatměniacute

(15 12 1982) nebyly v Praze ani tentoshylraacutet přiacutezniveacute podmiacutenly k pozorovaacuteniacute tohomiddot to řiacutedkeacuteho uacutekazu Hustaacute oblačrrost u zaacutemiddot padniacuteho a severozaacutepadriacuteho obzoru znemož nila určit přesnyacute okamžik prveacuteho kontaktu kteryacute pro Pra lJU nastal v 18h21 m SEC Z dalšiacuteho pru) I ~ u zatmě niacute se podařilo zashyc1ytit fotograficly pouze tři faacuteze během

kraacutetkyacutech pnkhoduacute čaacutestečně zak ryteacuteho slushynečniacuteho disku mezi vrstvami mrall Sniacutemshyky pořiacutedil ing J Medonos ze střechy domu II Belehradskeacute ulici v Praze 2 fotoaparaacutetem Practica L s objektive m Orestegor(l 4 f = 200 mm] na film ORWO NP 22 (viz 3 D 4 str obaacutelky] Zaacutevěrem dodejm e že na dalšiacute zatměniacute

Slunce si na uacutezemiacute našeho staacutetu počkaacuteme nyniacute 10 let přesněji až do 10 května 1994 Ten den ve večerniacutech hodinaacutech bude totiž mozne sledovat začMell piiacuteštiacuteho zatměniacute

Slunce bohu2el opGt jen čcistečneacuteho Wf

Cuacutestečneacute zatměniacute Sllnce bylo taheacute pomiddot zo rovaacuteno na hvězdaacuterně v Ceskyacutech Bud ě shyjoviciacutech Pies sto zaacutejemcuacute z řad veřejnosti pozoľo810 tento uacutekaz přenosnyacutem i dalekoshyhled y na terase v kopuli se pozorovalo refraktory o priacutelměru 150 mm a 110 mm Sniacutemky zatměniacute byly pořiacutezeny v sekundaacutershyniacutem ohnisku reflektoru typu Cassegrein o průměru 310 mm a f = 4000 mm Všech 21 fotografiiacute s piesnyacutemi časy expozice bylo

]luuŽilo členy pionyr$leacutehO as trol1omicleacuteho kroužku k měřeniacute a dal šiacutemu zpracovaacuteniacute Posledniacute sniacutemek byl exponovaacuten v 19hOOrn 37 s

SEČ tedy před maximaacutelniacute faacuteziacute zatměniacute Dalshyšiacute pozorovaacuteniacute bylO znemožněno oblačnostiacute

M Mallro vaacute

Počasiacute nebylo v Jablonci nad Nisou pro pozorovaacuteniacute piacuteiacutezniveacute Souvis][J oblačnost zceshyla znemožnila sledovat ZDčaacutetek Ci kazu Teshyprve kraacutetce po stiedu zatměniacute se začal obmiddot jevovat alespoň čaacutest ečně obrys slunečniacuteho

kotouče v trhlinaacutech mezi vrstvami mrakll Slu nce bylo možno chviacutelemi pozorovat skrz mraky přibližně od 19h95 rn do 19h30 01 SEČ Nejleacutepe bylo zatměniacute Slunce pozoľovatelneacute okolo 19h15 Ildy se mraky zastiňujiacuteciacute Slunce nejviacutece rozestoupily V teacute době bylo možneacute i uacutekaz fotografovDt Sniacutemek na str 168 byl polzen v 19hJ7m SEČ fotoaparaacutetem Exahta s objektivem Pancolar 250 na kino middot film Fomapan N 21 přes Somet-Binar 25 X100 (clona 2 expozice 130 s] Okolo 19 11 30 11l

SEČ Slunce postupně zmizelo v l1ustych vľStdC~l mrukuacute t ěsně nad obzorem

1 ScllĎtia

Naprfe k ve llli nepriaznfveacutemu pOČOlsiu (čo

clJlcumentuje aj sniacutemok na str 168 - preshyC1 aacutedza jIacutelce mračJ aacute cez slnečnYacute dtsl) sa naacutem podarilo v Sered i v jednom priacutepade pibližne v 1113ximaacutelnej faacuteze tento priacuterodshynyacute uacutekaz vyfotografovať Fotografova li sine ZD o~uiaacuterom re fraktora 0 81 mm f = 720 mm cez šedyacute neutraacutelny filtel Pentacon SishyXQm na film Fomapan N 21 exp 115 s

L a V KovaacuteDovi

ČienoV8 astron omicleacute ho krcužku a sp()lushypracovaiacuteci hvij zdaacuterny ve Vyškově-Marchanishyciacutech se připravova li na fotogleficleacute i vishyzuaacutelniacute sledovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunshyce Toho dne však od ranniacutech hodin byla obloha nad Vyšlwvem zahalena hustou vrstvou stratocomulit a střiacutedaveacute pršelo Vypadalo to že z pozdně odpoledniacuteho pomiddot zorovaacuteniacute zatměniacute nebude nic Až kolem 14 llodiny se začaly mraky protrhaacutevat a naděje na pozorovaacuteniacute byla většiacute Na hvězshy

daacuterně bylo vše připraveno pro pozorovaacuteniacute tohoto zajiacutemaveacuteho jevu K večeru se ještl- staacute le oblohou pohybovala kupovitaacute oblačshynost a podmiacutenky k pozorovaacuteniacute nebyly 100 procentniacute UacutekDZ byl fotografovaacuten mezi mramiddot lIl ktereacute zabraňov a l y kvalitniacutemu sniacutemkoshyvaacuteniacute D z vel~eacuteho počtu sniacutemků byl vybraacuten jeden ktprj může tento uacutekaz ilustrova t (viz str 105) Fotografie byly pořiacutezeny teleshyobjektivem Sonnar 28200 na linofi]m Foshymapan 21 DIN expozice 1500 s clona 22 Maxii1iilniacute faacuteze zatměniacute se naacutem již ztraacutecela v houstnouciacute vrstvě mraků pti obzoru takmiddot že jsme pozorovaacuteniacute museli přerušit v 19 hodin SEČ P Haacutejek

171

- -- -Čiacuteslo Čas tětiva

sniacutemku I SEČ) Y (mm)

1 18h21mOOs 84 2 21 26 11825 3 21 45 13375 4 22 00 1475 5 22 15 1615 6 22 30 173 7 22 45 179 8 23 00 190 9 23 15 200

10 23 3U 21 0 11 23 45 21575 12 24 00 225 13 21 15 23425 14 24 30 23875 15 24 15 249 16 25 00 25 85 17 25 15 262 lB 25 30 270

to = 18h20m296s 06S SEC

o= V-f(~~~) - = V 1Ph~~ == 065

V litviacutenovskeacutem gymnaacuteziu jsme si dali za uacutekol zjistit okamžik prvniacuteho kontaktu priacuteshymyacutem pozorovaacuteniacutem a srovnat toto pozoroshyvaacuteniacute s časem ziacuteskanyacutem proměfeniacutem sniacutemkl1shyPočasiacute v Litviacutenově bylo zpočaacutetku přiacutezniveacute

takže se uacutekol zdařil Přiacutemeacute pozorovaacuteniacute se uskutečnilo refraktorem 0 55 mm světlo bylo ztlumeno filtrem Poloha prvniacuteho konshytaktu v zorneacutem poli dalekohledu byla odshyhadnuta na zaacutekladě uacutedajů v HR [str 99 obr 18) Pozorovaacuteniacute provedla studentka 4 roč Eva Halašiovaacute a určila okamžik prvniacuteho kontaktu 18h20m 45s SEČ Čas byl během celeacuteho pozorovaacuteniacute určovaacuten pomociacute časovyacutech signaacutelů stanice OLB5 [3170 kHz) zachycovanyacutech v dobreacute kvalitě radiopř i jiacuteshy

mačem VEF 204 Fotografovaacuteniacute bylo proshyvaacuteděno teleobj e ktivem MTO 1000 na kinoshyfilm ORWO NP 15 Byl použit zelenyacute a oranshyžovyacute filtr a expozičniacute časy 11000 s Bylo ziacuteslltaacuteno 31 použitelnyacutech sniacutemků Fotografoshyval Bohumiacuter Šiacutepek čas zapisovala studentshyka Ivana Komorousovaacute Metodou tětiv jsme určili čas 1 kontaktu 18h201TI 295s 06s SEČ [viz tab) K proměřeniacute bylo použito prvniacutech 18 sniacutemků K určeniacute času byl použit kapesshyniacute kalkulaacutetor se zabudovanyacutem programem pro lineaacuterniacute regresi Před okamžikem maxishymaacutelniacute faacuteze zakryly Slunce mraky ktereacute byly během celeacuteho pozorovaacuteniacute nad obzoshyrem a dalšiacute pozorovaacuteniacute znemožnily

B Siacutepek

Na lidoveacute hvězdaacuterně J Sadila v Sedlčashynech bylo zatměniacute pozorovaacuteno a fotografoshyvaacuteno dalekohledem 2003000 mm vyacutevoj poshy

172

časovaacute y2 odchylka LlII

LlI I s)

7056 +1 13983 -1 1 17889 +2 4 2175625 +1 2608225 -2 4 29929 -3 9 32041 +3 9 361 +1 1 400 O O 441 -2 4 46548 +3 9 50625 +2 4 54873 -1 1 57001 +5 25 62001 O O 6682225 -5 25 68644 +2 4 729 O O

~ = 102

časiacute v okoliacute Sed lčan nasvědčoval že podshymiacutenky pro pozorovaacuteniacute uacutelazu budou přiacutezniveacute avšak malou chviacuteli po začaacutetku zatměniacute se ukazovalo Slunce jen v mezeraacutech mezi mraky Přesto bylo pořiacutezeno 30 sniacutemků na černobiacutelyacute materiaacutel a po dvanacli sniacutemciacutech na barevnyacute diapozitiv a barevnyacute negativ Sniacutemek označenyacute expozičniacutem časem 19 h08 18s zachycuje maximaacutelniacute faacutezi zatměniacute Předshypoklaacutedanyacute kontakt Měsiacutece se skvrnou jalI Je patrneacute ze sniacutemku exponovaneacuteho v 19h 231935 však pro uacuteplneacute zakrytiacute Slunce hustyacutemi mraky nemohl byacutet exponovaacuten Sniacutemky jsou reprodukovaacuteny na str 167

Fr Lomoz

MIMOItAacuteDNE TMAvE ZATMĚNiacute MESiacuteCE

N Sekiguchi měřil fotoelektricky jasnost měsiacutečniacuteho povrchu při uacuteplnyacutech zatměniacutech Měsiacutece pozorovatelnyacutech v posledniacutech letech v Japonsku_ Při čtyřech zatměniacutech kteraacute pozoroval v sedmdesaacutetyacutech letech byla jasshynost povrchu Měsiacutece teacuteměř stejnaacute ale uacuteplneacute zatměniacute 30_ prosince 1982 bylo mimoshyřaacutedně tmaveacute ve srovnaacuteniacute s předešlyacutemi Přiacuteshy

činou zřejmě bylo znečištěniacute zemskeacute atmoshysfeacutery po vulkanickeacute erupci sOply EI Chishychon v severniacutem Mexiku k niacutež došlo v dubshynu 1982 a při niacutež se dostal vulkanickyacute prach a popel do zemskeacute atmosfeacutery až do vyacuteš e 42 km Při teacuteto erupci byla atmosfeacutera znečištěna asi desetkraacutet většiacutem množstviacutem vulkanickeacuteho materiaacutelu než při vyacutebuchu sopky Mt St Helen v USA v květnu 1980 Tehdy se do zemskeacute atmosfeacutery do vyacutešky asi 19 km dostalo 15-20 km3 sopečneacuteho prachu a popiacutelku Znečištěniacute zemskeacuteho ovzdušiacute se po teacuteto erupci projevilo rovněž zvětšenou hustotou zemskeacuteho stiacutenu 1- B

NOVEacute SUPERNOVY

L E Ganzaacutelez objevil supernovu v bezeshyjmenneacute galaxii jejiacutež poloha je

rt = 10h27l TI tl = -26deg12

Dne 27 března měla fotografickou jasnost 185rn kdežto 5 května asi 20 In bull Byla vzdaacuteshylena 2 zaacutepadně a 8 jižně od jaacutedra gashylaxie

M Wischnjewsky objevil supernovu na sniacutemku exponovaneacutem Gonzaacutelezem 2 května Byla v galaxoacutei ESO 30B-C05 jejiacutež souřad shynice jsou

rt = 6h 23Gm i5 = -34deg46

Jejiacute vzdaacutelenost od jaacutedra galaxie byla 18 na zaacutepad a 3 na jih fotografickou jasnost měla 185TI

B Binggeli B Leibundgut a G A Tamshymann objevili supernovu v galaxii ESO 131147-42247 Hvězda byla 32 zaacutepadně a 29 severně od jaacutedra galaxie jejiacutež poloha je

rt = 13hl1m 47s ) = -42deg247

Dne 26 dubna byla jasnost supernovy slabšiacute než 18m 10 května asi 1B8m a 22 května

155m

Na negativu exponovaneacutem 29 května obshyjevil Gonzaacutelez patrně supernovu v galaxii NGC 6907 Hvězda měla fotografickou jasshynost 15om a byla 50 zaacutepadně a 20 jižně

od středu galaxie jejiacutež poloha je

rt = 20 h221TI j = -24deg58

Polohy galaxiiacute jsou uvedeny pro ekvinokshycium 19500

I AUC 3942-3951 (B)

KOMETY A PLANETKY KOLEM VEGY

Mezinaacuterodniacute infračervenou astronomickou družiciacute lRAS byl objeven oblak pevnyacutech čaacutestic rozprostiacuterajiacuteciacute se do vzdaacutelenosti asi 20 [tj asi 85 AU) kolem Vegy [viz ŘH 31984 str 63) V daneacute vzdaacutelenosti a při zjištěneacute teplotě čaacutestic [asi 85 K) lze podle P R Weissmana [Jet Prop Lab ) předpoklaacuteshydat že čaacutestice jsou kondenzačniacute produkty protoplanetaacuterniacute mlhoviny a jsou tvořeny

převaacutežně zmrzlyacutemi těkavyacutemi laacutetkami zeshyjmeacutena ledem H20 Z uacutedajů ziacuteskanyacutech drushyžiciacute IRAS však neniacute možneacute rozlišit zda čaacutestice jsou tvořeny ledem s přiacuteměsiacute pevshynyacutech čaacutestic nebo silikaacutety Oblak čaacutestic koshylem Vegy je podle Weissmana pravděposhydobně prstenec kometaacuterniacutech těles [s celshykovou minimaacutelniacute hmotnostiacute asi 15 hmot Země) podobně jako předpoklaacutedanyacute Oortův oblak komet ve slunečniacute soustavě Přiacutepadnyacute vnitřniacute oblak teplyacutech čaacutestic ve vzdaacuteleshynosti několika astronomickyacutech jednotek koshylem Vegy by mohl byacutet podobnyacute paacutesu asteshyroidů v našiacute slunečniacute soustavě T B

DRAacuteHA KOMETY SHOEMAKER 1984f

V čiacutesle 7 [str 148) jsme při nesli zpraacutevu o objevu noveacute komety Shoemaker 19B4f Z osmi pozorovaacuteniacute ziacuteskanyacutech mezi 27 květshynem a 3 červnem počiacutetal B G Marsden předběžnou parabolickou draacutehu jejiacutež elemiddot menty jsou

T 1985 IX 9822 EČ W 2321600 Q 4815Bo 19500

117736deg q 285298 AU

Jak je vidět kometa byla objevena dloumiddot ho před průchodem přiacutesluniacutem Koncem čershyvence t r byla vzdaacutelena od Země 4530 AU od Slunce 4843 AU IAUC 3949 (B)

ZMĚNY JASNOSTI PHALLEY

Kraacutetce po znovunalezenf periodickeacute koshymety Hale y (16 řiacutejna 1982) bylo patrneacute že se jejiacute jasnost kraacutetkoperiodicky měn[ ale nebylo jasneacute zda změny jasnosti jsou pravidelneacute Poněkud jasno do teacuteto probleshymat1ky vnesla elektronografickaacute fotometricshykaacute měřeni kteraacute uskutečnil francouzskyacute astronom J Lecacheux se spolupracovniacuteky Jasnost komety měřili od 2 do 6 uacutenora t r 36m kanadsko-francouzskyacutem reflektoshyrem na Havajskyacutech ostrovech a např

4 uacutenora dostali tyto jasnosti ve spektraacutelshyniacutem oboru B

6h23m SČ 244m 7 09 242 8 01 232 9 42 228

Fotometrickaacute měřeniacute z obdob 2-6 uacutenoshyra ukaacutezala že změny jasnosti maj sinusoshyvyacute průběh s periodou asi 8 hodin 10 minut a amplitudou asi 172 magnitudy Změny

jasnosti patrně souvis[ s rotaciacute jaacutedra koshymety - dosud se uvaacuteděla jako pravděshypodobnaacute doba rotace asi 103 hodiny

K tomu však poznamenal R M West že na podkladě 25 určeniacute jasnosti PHaley v době 27-30 ledna t r se ukaacutezaly sice změny jasnosti komety asi o 1 magnitudu ale že perioda změn je zřejmě delšiacute

IAUC 393B 3934 3943 (B)

ODCHYLKY ČASOVYacuteCH SIGNALŮ V KVĚTNU 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 4 V +0 1734s +02008s

9 V +01644 +01930 14 V +01554 +0 1850 19 V +01464 +01766 24 V +01386 + 01691 29 V +01316 +01624

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

173

GALAXIE Souhvězdiacute severniacute oblohy

- - - -- -====0iiiiiiii00==

NGG m RVO (kms- 1)

2a (oIJI min) Typ SouhJězcliacute ŘH č

55 81 +97 145 SBsI Scl 484 205 97 -6 76 E And 184 221 94 +17 32 E And 184 224 46 -68 100 SAsb And 184 247 99 -129 138 SABsd Cet U82 253 82 +104 141 SABsc Scl 484 300 99 +95 174 SAsd Scl 484 598 65 -11 50 SAsed Tri 182 628 101 +728 93 SAse Pse 1181

1068 98 +1094 49 SAtb Cet 1182 2403 91 +255 129 SABsd Cam 283 2903 97 +507 85 SABtbe Leo 481 584 3031 79 +88 190 SAsab UMa 483 3034 96 +322 55 I UMa 483 3351 108 +643 55 SBrb Leo 481 584 3368 103 +800 47 SABtab Leo 481 584 3379 109 +746 23 E Leo 481 584 3556 109 +763 49 SBsd UMa 483 3621 101 95 SAsd Hya 382 3623 105 +640 50 SABOt Leo 481584 3627 99 +591 58 SABsb Leo 481 584 3992 108 +1147 58 SBtbe UMa 483 4192 112 -199 51 SBsab Com 582 4254 105 +2397 50 SAse Com 582 4258 92 +530 129 SABsbe CVn 582 4303 103 +1559 54 SABtbe Vil 581 4321 103 +1552 62 SABtbe Com 582 4374 108 +878 24 E Vir 581 4382 104 +712 34 SAOs Com 582 4406 108 -367 30 E Vir 581 4472 98 +855 45 E Vir 581 4486 103 +1187 37 E rad Vir 581 4501 105 +2056 48 SAtb Com 582 4552 113 +195 20 E Vir 581 4579 107 +1680 42 SABtb Vil 581 4594 95 +1002 46 SAsa Vir 581 4621 113 +345 21 E Vir 581 4631 100 +646 74 SBsd CVn 582 4649 103 +1200 32 E Vir 581 4725 102 +1109 78 SABrab Com 582 4736 89 +362 68 SArab CVn 582 4826 96 +352 59 SAtab COTll 582 5055 95 +600 83 SAtbe CVn 582 5194 90 +552 89 SAsbe CVn 582 5236 82 +335 100 SABse Hya 482 5457 86 +415 245 SABtect UMa 483 6822 95 +73 145 I SgI 782 7793 104 +197 71 SAsd Scl 484 Doplňky

4509 106 +893 52 SABtbe Vir 581 4571 121 SArect Com 582 5866 112 +972 SAO Dra 983

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v Řl- 61984 (str 131J opravte si v nich tiskovou ch ybu typ E znilčiacute gillaxii eliptickou

O Hlad ] Weiseovtiacute

174

- -Zl id ovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

SEMINAŘ o VYacuteZKUMU PROMENNYacuteCH

Ve dnech 16 a 17 června 1984 se konal na Hvězdaacuterně a planetaacuteriu M Koperniacuteka v Brně 16 celostaacutetniacute seminaacuteř o vyacutezkumu proměnnyacutech hvězd Na programu byly odshyborneacute přednaacutešky bilancovaacuteniacute vyacutesledků poshyzorovaacuteniacute za minulaacute leacuteta a perspektivy dalšiacute praacutece Většina z 33 uacutečastniacuteků patřiacute k akshytivniacutem pozorovatel lim a i to přispělo k velshymi dobreacute uacuterovni jednaacuteniacute Seminaacuteř byl zahaacutejen přednaacuteškou dr D

Handliacuteřoveacute o chemickeacutem složeniacute obrů j Borovička a V Wagner referovali o metodě hledaacuteniacute periody zaacutekrytoveacuteho systeacutemu a poshyzorovaacuteniacute zaacutekrytoveacute proměnneacute hvězdy DP Cephei u ktereacute byly určeny noveacute elementy 1D = 2 439 588552 + 1269 9621 E Se svyacutem vyacutezkumem soustavy TW Draconis v raacutemCi SOČ seznaacutemil uacutečastniacuteky M Ze jda

Odpoledne přednaacutešel dr M Vetešniacutek o nejpozdnějšiacutech hvězdaacutech Přehled vyacutesledshyků pozorovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech

hvězd za rok 1983 podal j Šilhaacuten Ukaacutezalo se že minulyacute rok byl ve všech směrech nejuacutespěšnějšiacute v dosavadniacute historii Bylo ziacuteskaacuteno 486 publikovatelnyacutech pozorovaciacutech řad zachycujiacuteciacutech olamžik minima 96 zaacuteshylrytovyacutech dvojhvězd Na uacutespěchu se podiacuteshylelo 50 pozorovatelti avšak největšiacute čaacutest minim napozoľovalo asi 20 nejaktivnějšiacutech Absolutniacuteho rekordu dosaacutehl P Svoboda lteryacute napozoroval 114 minim Poprveacute byl přiacutenos jednotlivyacutech pozorovatelů hodnocen podle celkoveacuteho bodoveacuteho zisku v raacutemci tzv Kanadskeacuteho bodovaacuteniacute hvězd brněnshyskeacuteho programu kdy jsou preferovaacutena pozorovaacuteniacute maacutelo sledovanyacutech hvězd Nutshynost zvyacutešeniacute podiacutelu takovyacutech pozorovaacuteniacute byla zdůrazněna i při diskusi s odborniacuteky na celostaacutetniacutem stelaacuterniacutem seminaacuteři o ktereacute J Šilhaacuten přiacutetomneacute informoval

Besedu o dalšiacutech perspektivaacutech programu sledovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech hvězd

řiacutedil dr Z Mikulaacutešek V minuleacutem roce byl seznam hvězd programu rozšiacuteřen o 32 a jeshyjich celkovyacute počet je nyniacute 333 Vyacuteběr dalshyšiacutech perspektivniacutech hvězd z literatury proshyvaacutediacute j Maacutenek Pro prAciacute s hvězdami typu HLIacuteDKA ofotografoval dr P HAjek těsnaacute okoliacute hvězd brněnskeacuteho programu z Paloshymarskeacuteho atlasu Informace o praacuteci proshyměnaacuteřů na Slovensku podala dr K Mašteshynovaacute O sveacute činnosti pak referovaly pozoshyrovaciacute skupiny z Třebiacuteče ŽdaacuteniC Prostě jomiddot va a Gottwaldova

V neděli přednaacutešel dr P Kessler o kosshymologii a jednaacuteniacute bylo zakončeno volnou diskusiacute o praacuteCi jednotlivyacutech pozorovatelll

Podněty ze seminaacuteře a plaacuteny dalšiacutehu rozshyvo je pozorovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech

hvězd byly zalOtveny v usneseniacute jehož zněniacute bude publikovaacuteilO v Kosmickyacutech rozshyhledech a v Bulletinu pro pozorovatele zaacutemiddot krytovyacutech proměnniacutech hvězd vydaacutevaneacutem brněnskou hvězdaacuternou Vladimiacuter Wagner

Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

Slunce vychaacuteziacute 1 řiacutejna v 6hOO m zapadd v 17 h38- Dne 31 řiacutejna vychaacuteziacute v 611 48 1

zapadaacute v 16h38 m Během řiacutejna se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 11 48 min a poledniacute v~ ška Slunce nad obzorem se zmenšiacute o IP z 37deg na 26deg

Měsiacutec je 1 X ve 22h 53 m v prvniacute čtvrti 10 X v Oh59 m v uacuteplňku 17 X ve 22h15m

v posledniacute čtvrti 24 X v 13h09m v novu a 31 X ve 14h08 m opět v prvniacute čtvrti Dne 8 řiacutejna prochaacuteziacute Měsiacutec od zemiacutem 23 řiacutejna přiacutezemiacutem Během řiacutejna nastanou konshyjunkce Měsiacutece s těmito planetami 1 x V 1h s Marsem ve 411 s Neptunem a v 15h

s Jupiterem 25 X v 15h se Saturnem 27 X v 1h s Venušiacute a v 711 s Uranem 28 X ve 14 s Neptunem 29 X v 611 S Jushypiterem a ve 22 s Marsem V řiacutejnu dojde ke dvěma zaacutekrytům jasnějšiacutech hvězd Měshysiacutecem Ve večerniacutech hodinaacutech 6 řiacutejna nashystane vstup 71 Aquarii (42 m) uacutekaz však bude pozorovatelnyacute jen na Moravě a na Slovensku V ranniacutech hodinaacutech 20 řiacutejna bude pozorovatelnyacute vstup 1) Leonis (36m )

Časoveacute okamžiky pro oba zaacutekryty jakož i uacutedaje o zaacutekrytech slabšiacutech hvězd lze naleacutezt ve Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 108-109 112-113)

Merkur je 10 řiacutejna v horniacute konjunkci se Sluncem a neniacute tak prakticky po celyacute měshysiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem řiacutejna vychaacuteziacute v 5h15m tedy asi 34 h před vyacutechodem Slunce v době konjunkce vychaacuteziacute a zapadaacute současně se Sluncem a koncem měsiacutece zashypadaacute v 17hQ1ln tedy zhruba 12 h po zaacuteshypadu Slunce Počaacutetkem měsiacutece maacute Merkur jasnost -13m koncem řiacutejna -O5m Dne 18 řiacutejna je Merkur nejdaacutele od Země [1428 AU] 30 řiacutejna prochaacuteziacute odsluniacutem [ve vzdaacuteshylenosti 0467 AU od Slunce) Dne 13 řjna

je Merkur v konjunkci se Spikou a 29 řiacutejna v konjunkci se Saturnem

Venuše je večer kraacutetce po zaacutepadu Slunce niacutezko nad jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute v 18h34m koncem měsiacutece v 18h 07m Jasnost Venuše je -34m Dne 8 řfjna v 1811 dojde ke konjunkci Venuše se Sashyturnem 27 X v 17h nastane konjunkce Veshynuše s Antarem (Venuše bude jen asi 03deg severně od hvězdy) a 30 řiacutejna v Oh bude Venuše v konjunkci s Uranem

Mars je v souhvězdiacute Střelce a je pozoroshyvatelnyacute jen večer Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute

175

ve 2oh53 m koncem měsiacutece ve 2o h38 m Jasshynost Marsu se během řiacutejna zmenšuje z 04m

na 07m Dne 3 řiacutejna ve 14h je Mars v konshyjunkci s Neptunem a 14 řiacutejna v Oh v konshyjunkci s Jupiterem (Mars bude asi 2deg jižně od Jupitera]

Jupiter je takteacutež v souhvězdiacute Střelce na večerniacute obloze Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute ve 21h38m koncem měsiacutece již v 19h 59 m Jasshynost Jupitera se během řiacutejna zmenšuje z -18m na -16m

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nashystane 11 listopadu neniacute v řiacutejnu pozorovashytelnyacute Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute v 19h02 m

koncem měsiacutece již v 17h13 m tedy kraacutetce po zaacutepadu Slunce

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše a zapadaacute ve večerniacutech hodinaacutech počaacutetkem řiacutejna ve 2oh 03 m koncem měsiacutece již V 18h09 m Jasshynost Urana je 6om

Neptun je v souhvězdiacute Střelce a je pozoshyrovatelnyacute pouze večer Počaacutetkem řiacutejna zashypadaacute ve 21h2om koncem měsiacutece v 19h25m

Neptun maacute jasnost 78m Pluto je v souhvězdiacute Panny a protože je

25 řiacutejna v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute_

Planetky Dne 21 řiacutejna ve 21h je (4) Vesta v konjunkci s Měsiacutecem při niacutež dojde k zaacutekrytu planetky Měsiacutecem uacutekaz však neniacute u naacutes pozorovatelnyacute Z jasnějšiacutech plashynetek bude v opozici se Sluncem 13 řiacutejna (8) Flora (8lm) a 18 řiacutejna (37) Fides [99mJ Rektascenze a deklinace [19500) Flory jsou

IX 27 1h472ffi -1deg51 X 7 1 401 -300 X 17 1 312 -358 X 27 1 223 -433

Xl 6 1 151 -438 a souřadnice asteroidu Fides

IX 27 1 h463 m + 12deg03 X 7 1 389 +11 41 X 17 1 301 +11 09 X 27 r 210 +10 33

Xl 6 1 130 +9 59 Během řiacutejna dojde k těmto přibllženiacutem jasshynějšiacutech planetek k hvězdaacutem 7 X v 8h [7 Iris [86m) na pouze l jižně k S AG 77322 [57m) a teacutehož dne v llh (6] Hebe (93 m) na 64 jižně k 13 Monocerotis (45 m ] dne 9 X v 19h (2) Pallas [93m) na 45 vyacutechodshyně k 51 Aquarii (59m) dne 19 X ve 13h [1) Ceres [75m) na pouze ľ jižně k 6 Tauri [56m ] dne 27 X_ ve 14h (4) Vesta (82m )

na 4 jižně k v Virginis (42m] a 29 řiacutejna

v 15h (1) Ceres (73m) na 4 severně k 1 Tauri (38m)

Meteory Maximum činnosti vyacuteznačneacuteho roje Orionid nastaacutevaacute 21 řiacutejna Z ostatniacutech rojů majiacute v řiacutejnu maxima Andromedldy 3 X Draconidy 9 XI severniacute Piscidy 12 X ~-Geminidy 19 X a Leominoridy 24 řiacutejna

Časoveacute uacutedaje v tomto přehledu jsou uveshydeny v čase středoevropskeacutem vyacutechody a zaacutepady platiacute pro prťisečiacutek 50deg rovnoběžky severniacute šiacuteřky a 15deg poledniacuteku vyacutechodniacute deacutelky J B

OBSAH J Grygar Žeň objeVL 1983 - L Schmied Vizuaacutelniacute pozorovaacuteniacute Slunce v ČSSR v roshyce 1983 - Z Urban Prvniacute objev raacutedioshy

veacute emise z trpasličiacute novy - Zatměniacute

Slunce 30 května 1984 - Kraacutetkeacute zpraacutevy - Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

conEPmAHME ]1 Ipblrap YCl1eXM aCrpoHoMMM B 1983

r - JI IIIM111 BI13yaJIbHOe Ha6JIlO1eshyHl1e COJIHla B IexOCJIOBaKMM B 1983 r - 3 Yp6aH IIepBoe 06HapymeHI1e pashy1110M3JIyQeHl1ll M3 KapJII1KOBOI1 HOBOI1shy

Ha6JIlO1eHMe 3aTMeHI1ll COJIHla 30-ro Mall 1984 r - KpaTKMe C006-leHI1R HBJIeHl1ll Ha He6e B oKTR6pe 1984 r

CONTENTS J Grygar HighJights in Astronomy in

the Year 1983 - 1 Schmied Visual Observation of the Sun in the Year 1983 in Czechoslovakia - Z Urban First Discovery of a Radio Emission From a Dwarf Nova - Observation of the Partial Solar Eclipse of 30 May 1984 - Short Contributions - Phenomena in October 1984

ISSN 0035-5550

Rršl hvězd řidl redakčnl rada Doc Antonln Mrkos CSc [předseda redakčnl rady] doc RNDr Jlři Bouška CSc [vyacutekonnyacute redaktor] RNDr JIr Grygar CSc RNDr Oldflch Hlad člen korespondent CSAV RNDr Miloslav Kopecshykyacute DrSc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Stohl CSc technickeacute redaktorka Otiacutelle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstvi a vydavatelstviacute Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou Tiskařskeacute zaacutevody n p zeacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacuteziacute dvanaacutectkrět ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročniacute předplatneacute Kčs

30- - Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba Informace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky prIjiacutemaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - OED Praha Objednaacutevky do zahraničiacute vyřizuje PNS - uacutestředniacute expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod 01 administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřlspěvky ktereacute musi vyhovovat pokynOm pro autory [viz llH 64 24 11983) přljlmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Sveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej i - Toto čiacutesla

bylo daacuteno do tisku 13 července vyšlo v srpnu 1984

V Praze nebyly podmiacutenky pro pozorovaacuteni zatměniacute Slunce přiacutezniveacute což dokushymenuii sniacutemky z nichž horni byl exponovaacuten v lBh3Sm dolniacute v lBhS2 m SEČ -Fotografie na 4 str obaacutelky byla exponovaacutena v 19 h 34 m SEČ (Foto J Medonos]

~

Re 2f5iUS 7) Slunečnl polokoule seueml iižni-o ------ ~ Rok 1982 1983 1982 198320 1-- A I

I Průměrneacute roeniacute~ f I ~I

neredukovaneacute ] relativniacute čiacuteslo

100 ~ 65 39s lunečniacute aktivity 54 14

j Průměrnaacute

l1ellografickaacute šiacuteřka vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +108deg + 116deg -135deg -128deg Nejvyššiacuteo hel iografickaacute šiacuteřka vyacuteskytu slunečniacutech skvrn + 27deg + 21deg -39deg -30deg

Vyacutesledky statistickeacutehu zpracovaJ1l JSOU uvedeny v hurniacute čaacutesti grafu Č J v němž jsuu křivkou vyjaacutedřena denniacute relativniacute čiacutesla vodorovnyacutemi uacuteSečkami jejich měsiacutečniacute průměrneacute hodnoty a silnou přiacutemkou ročniacute průměrneacute relativniacute vytvořena z 13měsiacutečniacutech vyrovnanyacutech průměilt neredukovanyacutech relativniacutech čiacutesel pozorovaciacute staniC8 Kunžak jejiacutež prLlměrnyacute kueficient přepočtu na řadu mezinaacuterodniacutech relativniacutech čiacutesel činil ve sledovaneacutem obdobiacute 103 Maximum cyklu je znaacutezorněno svislou přiacutemkou s označeniacutem M

Pro posouzeniacute poklesu slunečniacute aktivity 50učasneacuteho jedeniacuteictile eacuteho cyklu uvaacutediacutem porovnaacuteniacute několika jejiacutech indexů s předchoziacutem rokem 1932 Tato tashybulka je rovněž sestavena z v131edků zpucovaacuteniacute poOľovaacuteniacute z Kunžtku

Prvniacute objev raacutedioveacute Zdeněk Urban

emise z trpasličiacute novy Švyacutecarsko-zaacutepadoněmecku-ame~ickaacute trojice astronomů A O Bel1Z E FUrst

eacutel A L Kiplinger oznaacutemila v zndmeacutem britskeacutem přiacuterodovědeckeacutem časopise Nature (302 45 1983) objev emise raacutedioveacuteh o zaacuteřeniacute z trpasličiacute novy SU Ursae Majois Raacutediovaacute emise byla objevena na frekvenci 475 GHz pomociacute 100m radioteleshyskopu bonnskeacuteho Uacutestavu Maxe Planck pro radioastronomii v Effelsbergu SU UMa byla tiacutemto přiacutestrujem pozorovaacutena celkem třikraacutet 2223 dubna 1982 13 června 1982 a 25-27 června 1982 Raacutedioveacute zaacuteřeniacute s maximaacutelniacutem tokem 13 mJy bylo v souřadniciacutech SU UMa zjištěno pouze při prvniacutech dvou přiacuteležishy

tostech kdy se SU UMa podle uacutedajů amateacuterskyacutech pozorovatelů proměnnyacutech

hvězd (sdruženyacutech v organizaci AAVSO) nachaacutezela v maximech svyacutech opticshykyacutech vzplanutiacute Třetiacute pozorovaacuteniacute z konce června 1982 kdy byla SU U Ma v mishynimu sveacute eruptivniacute proměnnosti přineslo negativniacute vyacutesledek (samozřejmě

negativniacute pouze z objevitelskeacuteho hlediska) - žaacutednaacute detekovatelnaacute raacutediovaacute emise nebyla zjištěna Trojice objevitelů se domniacutevaacute že Zjištěneacute parametry raacutedioveacute emise z SU UMa poukazujiacute na fyzikaacutelniacute proces netepelneacuteho chtľakteru (synchronniacute popř cyklotronniacute zaacuteřeniacute)

Trpasličiacute novy tvořiacute skupinu proměnnyacutech hvězd charaktelizovanou naacutel1yacutemi vzplanutiacutemi optickeacute sviacutetivosti o 2-6 magnitud Vzplanutiacute jsou viacutecemeacuteně peshyriodickaacute středniacute periody se pohybujiacute v rozmeziacute 10 až 150 dniacute Samotneacute vzplashynutiacute trvaacute řaacutedově několik dniacute Energie vzplanutiacute dosahuje 1031 až 1032 joulů což je přibližně milioacutenkraacutet meacuteně než energie uvolněnaacute v průběhu vzplanutiacute klasickyacutech nov (řaacutedově 1038 joulů) - odtud samotneacute označeniacute trpasličiacute novy

Trpasličiacute novy se podle charakteru eruptivniacute proměnnosti děliacute na 3 podshy

169

skupiny pojmenovaneacute podle pľoloiypovyacutech hvězd hvězdy typu U Gem Z Cam a SU UMa Trpasličiacute no vy jsou maacutelo hmotneacute těsneacute dvojhvězdy (hmotno sti jedshynotlivyacutech složek se pohybujiacute přibližně v intervalu 01 až 12 hmotnosti Slunce) s přenosem hmoty mezi složkami Hmota ztraacutecenaacute chladnějšiacute trpasličiacute hvězdou proudiacute směrem k horkeacute složce - kterou je teacuteměř určitě biacutelyacute trpasliacutek - k01em ktereacute vytvaacuteřiacute akrečniacute disk Praacutevě zatiacutem bliacuteže neurčenaacute nestabilita v akrečniacutem disku vedouciacute k jakeacutemusi prudkeacutemu provaleniacute velkeacuteho množstviacute hmoty na povrch biacuteleacuteho trpasliacuteka (přenaacutešenaacute hmota je v obdobiacute mezi nestabilitami nJshykupovaacutena ve vnějšiacutech oblastech Rkrečniacuteho disku) je zřejmě přiacutečinou optickyacutech vzplanutiacute trpasličiacutech nov

Akrečniacute disky kolem horkyacutech složek trpasličiacutecl1 nov jsou zdroji nejľuacuteznějšiacutech emisiacute - od tvrdeacuteho rentgenoveacuteho zaacuteřeniacute až po zaacuteřeniacute infračerveneacute (např

trpasličiacute nova U Gem je v extreacutemniacute ultrafialoveacute oblasti spektra viacutece než 100kraacutet sviacutetivějšiacute než v optickeacute oblasti) Nicmeacuteně raacutediovaacute emise v minulosti u trpaslishyčiacutech nov zjištěna nebyla - objev raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute v průběhu optickyacutech vzplashynutiacute SU UMa je prvniacutem sveacuteho druhu Přitom trpasličiacute novy by měly v raacuteshydioveacutem oboru zaacuteřit

Podle pozorovaacuteniacute trpasličiacutech nov pomociacute družice IUE (lnternational Ultrashyviolet Explorer) totiž v průběhu vzplanutiacute dochaacuteziacute k ztraacutetě určiteacuteho množstviacute hmoty ven ze soustavy takže celaacute dvojhvězda je patmě obklopena jakousi společnou obaacutelkou což je prostřediacute pro vznik raacutedioveacute emise jako stvořeneacute

U samotneacute SU UMa bylo dokonce objeveno slabeacute halo zaacuteřiacuteciacute v měkkeacute rentshygenoveacute oblasti (což mj jineacute vedlo k oživeniacute diskuse o možnyacutech vyacutevojovyacutech souvislostech mezi trpasličiacutemi a klasickyacutemi novami - oba typy proměnnosti jltou patrně různyacutemi etapami vyacutevoje jednoho a teacutehož druhu maacutelo hmotnyacutech dvojhvězd)

Všechna minulaacute hledaacuteniacute raacutedioveacute emise II trpasličiacutech nov však byla bezshyvyacuteslednaacute Posledniacute negativniacute vyacutesledky takoveacuteho hledaacuteniacute u trpasličiacutech nov SS Cyg U Gem a EX Hya uveřejnili v lednu 1983 v časopise Publtcations ol the Astronomical Society ot the Pacilic (95 69 1983) F A Coacuterdovovaacute K O Mason a R M Hjellming Navzdory použitiacute velkeacute anteacutenniacute soustavy VLA (Very Lalge Array) nebyla u těchto hvězd zjištěna žaacutednaacute emise raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute Vysvětleniacute patrně spočiacutevaacute ve skutečnosti že u SU UMa byla raacutediovaacute emise zjištěna pouze v průběhu optickyacutech vzplanutiacute SS Cyg U Gem a EX Hya se totiž v pruacuteběhu pozorovaacuteniacute pomociacute VLA nachaacutezely v minimu sveacute eruptivniacute proměnnosti

Optickeacute vzplanutiacute trpasličiacute no vy zřejmě vede k jakeacutesi excitaci okolodvojshyhvězdneacute obaacutelky což se navenek projevuje raacutediovou emisiacute V minimu eruptivniacute aktivity tak k produkCi raacutedioveacute emise nedochaacuteziacute Alternativniacutem zdrojem raacuteshydioveacute emise by mohla byacutet existence cyklotronniacuteho maseru v bliacutezkosti horkeacute složky soustavy trpasličiacute novy - biacuteleacuteho trpasliacuteka (jako je tomu zřejmě u raacuteshydioveacute emise objeveneacute u novaacutem podobneacute hvězdy - polaru - AM Her) Zde by však bylo zapotřebiacute aby biacutelyacute trpasliacutek u SU UMa měl relativně silneacute magneshytickeacute pole jako je tomu II biacutelyacutech trpasliacuteků v soustavaacutech polarů což by se navenek mělo projevovat silnou polarizaciacute produkovilneacuteho zaacuteřeniacute Lineaacuterniacute polarizace raacutedioveacute emise z SU UMa je menšiacute než 30 zaacuteřeniacute m3seru by však mělo vykazovat kruhovou polarizaci a takovaacute měřeniacute dosud provedena nebyla - probleacutem vzniku raacutedioveacute emise z SU UMa tak zatiacutem zuacutestaacutevaacute nevyřešen

bull Kouplm obj od 0 100 a F 1200 mm a vyacuteše bull Prodaacutem reflellttory 0 90 125 135 mm v parashyOKulaacuter f 4-10 mm RH 1979 č 4 1981 č 9 laktickeacute montaacuteži přesneacute kuličkovaacute ložiska vše rllZnou ast literaturu a literaturu o stavbě astr v chromu AL tubusy lehkeacute vyleštěneacute s patřičshyd a lekohledů InformUjte o ceně - Alois Stomiddot nyacutemi okulaacutery Foto zašlu - j Urbaacutenek 69123 Ilawski 73956 Ropice 321 Pohořelice 240

170

Zpraacutevy

MILAN BURŠA CLENEiIl KORESPONDENTEM ČSAV

Vlaacuteda Československeacute socialistickeacute reshypublillt y jmenovala na zaacutekladě vyacutesledku voshyleb Hi XLVI valneacutem sh rorlaacutežděniacute ČSAV 11 novych allademiků a 33 členy koresponshydenty Česlwslovensk eacute iJkademie věd ČSAV maacute nyE celkem 256 členů z toho je 82 faacutednyacutech členu-akademikii a 174 členll komiddot respondentu Členem korespondentem ČSAV byl jmenovaacuten takeacute ing Milan Burša DrSc vedouciacute odděleniacute dynamik y s lunečniacute soustashyvy fstrorromickeacuteho lIst3VU Československeacute ala demie věd Redakce Řiacuteše hvězd členu korespondentu Milanu Buršovi src]ečně blashylopře je

Co noveacuteho v astronomii

ZATMĚNIacute SLUNCE 3D KVETNA 1984

Přibližně po roce a pul bylo opěl možneacute sledovat neacutei na šem uacutezemiacute čaacutestečneacute zatměniacute Slunce Stejně )a10 při minuleacutem zatměniacute

(15 12 1982) nebyly v Praze ani tentoshylraacutet přiacutezniveacute podmiacutenly k pozorovaacuteniacute tohomiddot to řiacutedkeacuteho uacutekazu Hustaacute oblačrrost u zaacutemiddot padniacuteho a severozaacutepadriacuteho obzoru znemož nila určit přesnyacute okamžik prveacuteho kontaktu kteryacute pro Pra lJU nastal v 18h21 m SEC Z dalšiacuteho pru) I ~ u zatmě niacute se podařilo zashyc1ytit fotograficly pouze tři faacuteze během

kraacutetkyacutech pnkhoduacute čaacutestečně zak ryteacuteho slushynečniacuteho disku mezi vrstvami mrall Sniacutemshyky pořiacutedil ing J Medonos ze střechy domu II Belehradskeacute ulici v Praze 2 fotoaparaacutetem Practica L s objektive m Orestegor(l 4 f = 200 mm] na film ORWO NP 22 (viz 3 D 4 str obaacutelky] Zaacutevěrem dodejm e že na dalšiacute zatměniacute

Slunce si na uacutezemiacute našeho staacutetu počkaacuteme nyniacute 10 let přesněji až do 10 května 1994 Ten den ve večerniacutech hodinaacutech bude totiž mozne sledovat začMell piiacuteštiacuteho zatměniacute

Slunce bohu2el opGt jen čcistečneacuteho Wf

Cuacutestečneacute zatměniacute Sllnce bylo taheacute pomiddot zo rovaacuteno na hvězdaacuterně v Ceskyacutech Bud ě shyjoviciacutech Pies sto zaacutejemcuacute z řad veřejnosti pozoľo810 tento uacutekaz přenosnyacutem i dalekoshyhled y na terase v kopuli se pozorovalo refraktory o priacutelměru 150 mm a 110 mm Sniacutemky zatměniacute byly pořiacutezeny v sekundaacutershyniacutem ohnisku reflektoru typu Cassegrein o průměru 310 mm a f = 4000 mm Všech 21 fotografiiacute s piesnyacutemi časy expozice bylo

]luuŽilo členy pionyr$leacutehO as trol1omicleacuteho kroužku k měřeniacute a dal šiacutemu zpracovaacuteniacute Posledniacute sniacutemek byl exponovaacuten v 19hOOrn 37 s

SEČ tedy před maximaacutelniacute faacuteziacute zatměniacute Dalshyšiacute pozorovaacuteniacute bylO znemožněno oblačnostiacute

M Mallro vaacute

Počasiacute nebylo v Jablonci nad Nisou pro pozorovaacuteniacute piacuteiacutezniveacute Souvis][J oblačnost zceshyla znemožnila sledovat ZDčaacutetek Ci kazu Teshyprve kraacutetce po stiedu zatměniacute se začal obmiddot jevovat alespoň čaacutest ečně obrys slunečniacuteho

kotouče v trhlinaacutech mezi vrstvami mrakll Slu nce bylo možno chviacutelemi pozorovat skrz mraky přibližně od 19h95 rn do 19h30 01 SEČ Nejleacutepe bylo zatměniacute Slunce pozoľovatelneacute okolo 19h15 Ildy se mraky zastiňujiacuteciacute Slunce nejviacutece rozestoupily V teacute době bylo možneacute i uacutekaz fotografovDt Sniacutemek na str 168 byl polzen v 19hJ7m SEČ fotoaparaacutetem Exahta s objektivem Pancolar 250 na kino middot film Fomapan N 21 přes Somet-Binar 25 X100 (clona 2 expozice 130 s] Okolo 19 11 30 11l

SEČ Slunce postupně zmizelo v l1ustych vľStdC~l mrukuacute t ěsně nad obzorem

1 ScllĎtia

Naprfe k ve llli nepriaznfveacutemu pOČOlsiu (čo

clJlcumentuje aj sniacutemok na str 168 - preshyC1 aacutedza jIacutelce mračJ aacute cez slnečnYacute dtsl) sa naacutem podarilo v Sered i v jednom priacutepade pibližne v 1113ximaacutelnej faacuteze tento priacuterodshynyacute uacutekaz vyfotografovať Fotografova li sine ZD o~uiaacuterom re fraktora 0 81 mm f = 720 mm cez šedyacute neutraacutelny filtel Pentacon SishyXQm na film Fomapan N 21 exp 115 s

L a V KovaacuteDovi

ČienoV8 astron omicleacute ho krcužku a sp()lushypracovaiacuteci hvij zdaacuterny ve Vyškově-Marchanishyciacutech se připravova li na fotogleficleacute i vishyzuaacutelniacute sledovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunshyce Toho dne však od ranniacutech hodin byla obloha nad Vyšlwvem zahalena hustou vrstvou stratocomulit a střiacutedaveacute pršelo Vypadalo to že z pozdně odpoledniacuteho pomiddot zorovaacuteniacute zatměniacute nebude nic Až kolem 14 llodiny se začaly mraky protrhaacutevat a naděje na pozorovaacuteniacute byla většiacute Na hvězshy

daacuterně bylo vše připraveno pro pozorovaacuteniacute tohoto zajiacutemaveacuteho jevu K večeru se ještl- staacute le oblohou pohybovala kupovitaacute oblačshynost a podmiacutenky k pozorovaacuteniacute nebyly 100 procentniacute UacutekDZ byl fotografovaacuten mezi mramiddot lIl ktereacute zabraňov a l y kvalitniacutemu sniacutemkoshyvaacuteniacute D z vel~eacuteho počtu sniacutemků byl vybraacuten jeden ktprj může tento uacutekaz ilustrova t (viz str 105) Fotografie byly pořiacutezeny teleshyobjektivem Sonnar 28200 na linofi]m Foshymapan 21 DIN expozice 1500 s clona 22 Maxii1iilniacute faacuteze zatměniacute se naacutem již ztraacutecela v houstnouciacute vrstvě mraků pti obzoru takmiddot že jsme pozorovaacuteniacute museli přerušit v 19 hodin SEČ P Haacutejek

171

- -- -Čiacuteslo Čas tětiva

sniacutemku I SEČ) Y (mm)

1 18h21mOOs 84 2 21 26 11825 3 21 45 13375 4 22 00 1475 5 22 15 1615 6 22 30 173 7 22 45 179 8 23 00 190 9 23 15 200

10 23 3U 21 0 11 23 45 21575 12 24 00 225 13 21 15 23425 14 24 30 23875 15 24 15 249 16 25 00 25 85 17 25 15 262 lB 25 30 270

to = 18h20m296s 06S SEC

o= V-f(~~~) - = V 1Ph~~ == 065

V litviacutenovskeacutem gymnaacuteziu jsme si dali za uacutekol zjistit okamžik prvniacuteho kontaktu priacuteshymyacutem pozorovaacuteniacutem a srovnat toto pozoroshyvaacuteniacute s časem ziacuteskanyacutem proměfeniacutem sniacutemkl1shyPočasiacute v Litviacutenově bylo zpočaacutetku přiacutezniveacute

takže se uacutekol zdařil Přiacutemeacute pozorovaacuteniacute se uskutečnilo refraktorem 0 55 mm světlo bylo ztlumeno filtrem Poloha prvniacuteho konshytaktu v zorneacutem poli dalekohledu byla odshyhadnuta na zaacutekladě uacutedajů v HR [str 99 obr 18) Pozorovaacuteniacute provedla studentka 4 roč Eva Halašiovaacute a určila okamžik prvniacuteho kontaktu 18h20m 45s SEČ Čas byl během celeacuteho pozorovaacuteniacute určovaacuten pomociacute časovyacutech signaacutelů stanice OLB5 [3170 kHz) zachycovanyacutech v dobreacute kvalitě radiopř i jiacuteshy

mačem VEF 204 Fotografovaacuteniacute bylo proshyvaacuteděno teleobj e ktivem MTO 1000 na kinoshyfilm ORWO NP 15 Byl použit zelenyacute a oranshyžovyacute filtr a expozičniacute časy 11000 s Bylo ziacuteslltaacuteno 31 použitelnyacutech sniacutemků Fotografoshyval Bohumiacuter Šiacutepek čas zapisovala studentshyka Ivana Komorousovaacute Metodou tětiv jsme určili čas 1 kontaktu 18h201TI 295s 06s SEČ [viz tab) K proměřeniacute bylo použito prvniacutech 18 sniacutemků K určeniacute času byl použit kapesshyniacute kalkulaacutetor se zabudovanyacutem programem pro lineaacuterniacute regresi Před okamžikem maxishymaacutelniacute faacuteze zakryly Slunce mraky ktereacute byly během celeacuteho pozorovaacuteniacute nad obzoshyrem a dalšiacute pozorovaacuteniacute znemožnily

B Siacutepek

Na lidoveacute hvězdaacuterně J Sadila v Sedlčashynech bylo zatměniacute pozorovaacuteno a fotografoshyvaacuteno dalekohledem 2003000 mm vyacutevoj poshy

172

časovaacute y2 odchylka LlII

LlI I s)

7056 +1 13983 -1 1 17889 +2 4 2175625 +1 2608225 -2 4 29929 -3 9 32041 +3 9 361 +1 1 400 O O 441 -2 4 46548 +3 9 50625 +2 4 54873 -1 1 57001 +5 25 62001 O O 6682225 -5 25 68644 +2 4 729 O O

~ = 102

časiacute v okoliacute Sed lčan nasvědčoval že podshymiacutenky pro pozorovaacuteniacute uacutelazu budou přiacutezniveacute avšak malou chviacuteli po začaacutetku zatměniacute se ukazovalo Slunce jen v mezeraacutech mezi mraky Přesto bylo pořiacutezeno 30 sniacutemků na černobiacutelyacute materiaacutel a po dvanacli sniacutemciacutech na barevnyacute diapozitiv a barevnyacute negativ Sniacutemek označenyacute expozičniacutem časem 19 h08 18s zachycuje maximaacutelniacute faacutezi zatměniacute Předshypoklaacutedanyacute kontakt Měsiacutece se skvrnou jalI Je patrneacute ze sniacutemku exponovaneacuteho v 19h 231935 však pro uacuteplneacute zakrytiacute Slunce hustyacutemi mraky nemohl byacutet exponovaacuten Sniacutemky jsou reprodukovaacuteny na str 167

Fr Lomoz

MIMOItAacuteDNE TMAvE ZATMĚNiacute MESiacuteCE

N Sekiguchi měřil fotoelektricky jasnost měsiacutečniacuteho povrchu při uacuteplnyacutech zatměniacutech Měsiacutece pozorovatelnyacutech v posledniacutech letech v Japonsku_ Při čtyřech zatměniacutech kteraacute pozoroval v sedmdesaacutetyacutech letech byla jasshynost povrchu Měsiacutece teacuteměř stejnaacute ale uacuteplneacute zatměniacute 30_ prosince 1982 bylo mimoshyřaacutedně tmaveacute ve srovnaacuteniacute s předešlyacutemi Přiacuteshy

činou zřejmě bylo znečištěniacute zemskeacute atmoshysfeacutery po vulkanickeacute erupci sOply EI Chishychon v severniacutem Mexiku k niacutež došlo v dubshynu 1982 a při niacutež se dostal vulkanickyacute prach a popel do zemskeacute atmosfeacutery až do vyacuteš e 42 km Při teacuteto erupci byla atmosfeacutera znečištěna asi desetkraacutet většiacutem množstviacutem vulkanickeacuteho materiaacutelu než při vyacutebuchu sopky Mt St Helen v USA v květnu 1980 Tehdy se do zemskeacute atmosfeacutery do vyacutešky asi 19 km dostalo 15-20 km3 sopečneacuteho prachu a popiacutelku Znečištěniacute zemskeacuteho ovzdušiacute se po teacuteto erupci projevilo rovněž zvětšenou hustotou zemskeacuteho stiacutenu 1- B

NOVEacute SUPERNOVY

L E Ganzaacutelez objevil supernovu v bezeshyjmenneacute galaxii jejiacutež poloha je

rt = 10h27l TI tl = -26deg12

Dne 27 března měla fotografickou jasnost 185rn kdežto 5 května asi 20 In bull Byla vzdaacuteshylena 2 zaacutepadně a 8 jižně od jaacutedra gashylaxie

M Wischnjewsky objevil supernovu na sniacutemku exponovaneacutem Gonzaacutelezem 2 května Byla v galaxoacutei ESO 30B-C05 jejiacutež souřad shynice jsou

rt = 6h 23Gm i5 = -34deg46

Jejiacute vzdaacutelenost od jaacutedra galaxie byla 18 na zaacutepad a 3 na jih fotografickou jasnost měla 185TI

B Binggeli B Leibundgut a G A Tamshymann objevili supernovu v galaxii ESO 131147-42247 Hvězda byla 32 zaacutepadně a 29 severně od jaacutedra galaxie jejiacutež poloha je

rt = 13hl1m 47s ) = -42deg247

Dne 26 dubna byla jasnost supernovy slabšiacute než 18m 10 května asi 1B8m a 22 května

155m

Na negativu exponovaneacutem 29 května obshyjevil Gonzaacutelez patrně supernovu v galaxii NGC 6907 Hvězda měla fotografickou jasshynost 15om a byla 50 zaacutepadně a 20 jižně

od středu galaxie jejiacutež poloha je

rt = 20 h221TI j = -24deg58

Polohy galaxiiacute jsou uvedeny pro ekvinokshycium 19500

I AUC 3942-3951 (B)

KOMETY A PLANETKY KOLEM VEGY

Mezinaacuterodniacute infračervenou astronomickou družiciacute lRAS byl objeven oblak pevnyacutech čaacutestic rozprostiacuterajiacuteciacute se do vzdaacutelenosti asi 20 [tj asi 85 AU) kolem Vegy [viz ŘH 31984 str 63) V daneacute vzdaacutelenosti a při zjištěneacute teplotě čaacutestic [asi 85 K) lze podle P R Weissmana [Jet Prop Lab ) předpoklaacuteshydat že čaacutestice jsou kondenzačniacute produkty protoplanetaacuterniacute mlhoviny a jsou tvořeny

převaacutežně zmrzlyacutemi těkavyacutemi laacutetkami zeshyjmeacutena ledem H20 Z uacutedajů ziacuteskanyacutech drushyžiciacute IRAS však neniacute možneacute rozlišit zda čaacutestice jsou tvořeny ledem s přiacuteměsiacute pevshynyacutech čaacutestic nebo silikaacutety Oblak čaacutestic koshylem Vegy je podle Weissmana pravděposhydobně prstenec kometaacuterniacutech těles [s celshykovou minimaacutelniacute hmotnostiacute asi 15 hmot Země) podobně jako předpoklaacutedanyacute Oortův oblak komet ve slunečniacute soustavě Přiacutepadnyacute vnitřniacute oblak teplyacutech čaacutestic ve vzdaacuteleshynosti několika astronomickyacutech jednotek koshylem Vegy by mohl byacutet podobnyacute paacutesu asteshyroidů v našiacute slunečniacute soustavě T B

DRAacuteHA KOMETY SHOEMAKER 1984f

V čiacutesle 7 [str 148) jsme při nesli zpraacutevu o objevu noveacute komety Shoemaker 19B4f Z osmi pozorovaacuteniacute ziacuteskanyacutech mezi 27 květshynem a 3 červnem počiacutetal B G Marsden předběžnou parabolickou draacutehu jejiacutež elemiddot menty jsou

T 1985 IX 9822 EČ W 2321600 Q 4815Bo 19500

117736deg q 285298 AU

Jak je vidět kometa byla objevena dloumiddot ho před průchodem přiacutesluniacutem Koncem čershyvence t r byla vzdaacutelena od Země 4530 AU od Slunce 4843 AU IAUC 3949 (B)

ZMĚNY JASNOSTI PHALLEY

Kraacutetce po znovunalezenf periodickeacute koshymety Hale y (16 řiacutejna 1982) bylo patrneacute že se jejiacute jasnost kraacutetkoperiodicky měn[ ale nebylo jasneacute zda změny jasnosti jsou pravidelneacute Poněkud jasno do teacuteto probleshymat1ky vnesla elektronografickaacute fotometricshykaacute měřeni kteraacute uskutečnil francouzskyacute astronom J Lecacheux se spolupracovniacuteky Jasnost komety měřili od 2 do 6 uacutenora t r 36m kanadsko-francouzskyacutem reflektoshyrem na Havajskyacutech ostrovech a např

4 uacutenora dostali tyto jasnosti ve spektraacutelshyniacutem oboru B

6h23m SČ 244m 7 09 242 8 01 232 9 42 228

Fotometrickaacute měřeniacute z obdob 2-6 uacutenoshyra ukaacutezala že změny jasnosti maj sinusoshyvyacute průběh s periodou asi 8 hodin 10 minut a amplitudou asi 172 magnitudy Změny

jasnosti patrně souvis[ s rotaciacute jaacutedra koshymety - dosud se uvaacuteděla jako pravděshypodobnaacute doba rotace asi 103 hodiny

K tomu však poznamenal R M West že na podkladě 25 určeniacute jasnosti PHaley v době 27-30 ledna t r se ukaacutezaly sice změny jasnosti komety asi o 1 magnitudu ale že perioda změn je zřejmě delšiacute

IAUC 393B 3934 3943 (B)

ODCHYLKY ČASOVYacuteCH SIGNALŮ V KVĚTNU 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 4 V +0 1734s +02008s

9 V +01644 +01930 14 V +01554 +0 1850 19 V +01464 +01766 24 V +01386 + 01691 29 V +01316 +01624

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

173

GALAXIE Souhvězdiacute severniacute oblohy

- - - -- -====0iiiiiiii00==

NGG m RVO (kms- 1)

2a (oIJI min) Typ SouhJězcliacute ŘH č

55 81 +97 145 SBsI Scl 484 205 97 -6 76 E And 184 221 94 +17 32 E And 184 224 46 -68 100 SAsb And 184 247 99 -129 138 SABsd Cet U82 253 82 +104 141 SABsc Scl 484 300 99 +95 174 SAsd Scl 484 598 65 -11 50 SAsed Tri 182 628 101 +728 93 SAse Pse 1181

1068 98 +1094 49 SAtb Cet 1182 2403 91 +255 129 SABsd Cam 283 2903 97 +507 85 SABtbe Leo 481 584 3031 79 +88 190 SAsab UMa 483 3034 96 +322 55 I UMa 483 3351 108 +643 55 SBrb Leo 481 584 3368 103 +800 47 SABtab Leo 481 584 3379 109 +746 23 E Leo 481 584 3556 109 +763 49 SBsd UMa 483 3621 101 95 SAsd Hya 382 3623 105 +640 50 SABOt Leo 481584 3627 99 +591 58 SABsb Leo 481 584 3992 108 +1147 58 SBtbe UMa 483 4192 112 -199 51 SBsab Com 582 4254 105 +2397 50 SAse Com 582 4258 92 +530 129 SABsbe CVn 582 4303 103 +1559 54 SABtbe Vil 581 4321 103 +1552 62 SABtbe Com 582 4374 108 +878 24 E Vir 581 4382 104 +712 34 SAOs Com 582 4406 108 -367 30 E Vir 581 4472 98 +855 45 E Vir 581 4486 103 +1187 37 E rad Vir 581 4501 105 +2056 48 SAtb Com 582 4552 113 +195 20 E Vir 581 4579 107 +1680 42 SABtb Vil 581 4594 95 +1002 46 SAsa Vir 581 4621 113 +345 21 E Vir 581 4631 100 +646 74 SBsd CVn 582 4649 103 +1200 32 E Vir 581 4725 102 +1109 78 SABrab Com 582 4736 89 +362 68 SArab CVn 582 4826 96 +352 59 SAtab COTll 582 5055 95 +600 83 SAtbe CVn 582 5194 90 +552 89 SAsbe CVn 582 5236 82 +335 100 SABse Hya 482 5457 86 +415 245 SABtect UMa 483 6822 95 +73 145 I SgI 782 7793 104 +197 71 SAsd Scl 484 Doplňky

4509 106 +893 52 SABtbe Vir 581 4571 121 SArect Com 582 5866 112 +972 SAO Dra 983

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v Řl- 61984 (str 131J opravte si v nich tiskovou ch ybu typ E znilčiacute gillaxii eliptickou

O Hlad ] Weiseovtiacute

174

- -Zl id ovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

SEMINAŘ o VYacuteZKUMU PROMENNYacuteCH

Ve dnech 16 a 17 června 1984 se konal na Hvězdaacuterně a planetaacuteriu M Koperniacuteka v Brně 16 celostaacutetniacute seminaacuteř o vyacutezkumu proměnnyacutech hvězd Na programu byly odshyborneacute přednaacutešky bilancovaacuteniacute vyacutesledků poshyzorovaacuteniacute za minulaacute leacuteta a perspektivy dalšiacute praacutece Většina z 33 uacutečastniacuteků patřiacute k akshytivniacutem pozorovatel lim a i to přispělo k velshymi dobreacute uacuterovni jednaacuteniacute Seminaacuteř byl zahaacutejen přednaacuteškou dr D

Handliacuteřoveacute o chemickeacutem složeniacute obrů j Borovička a V Wagner referovali o metodě hledaacuteniacute periody zaacutekrytoveacuteho systeacutemu a poshyzorovaacuteniacute zaacutekrytoveacute proměnneacute hvězdy DP Cephei u ktereacute byly určeny noveacute elementy 1D = 2 439 588552 + 1269 9621 E Se svyacutem vyacutezkumem soustavy TW Draconis v raacutemCi SOČ seznaacutemil uacutečastniacuteky M Ze jda

Odpoledne přednaacutešel dr M Vetešniacutek o nejpozdnějšiacutech hvězdaacutech Přehled vyacutesledshyků pozorovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech

hvězd za rok 1983 podal j Šilhaacuten Ukaacutezalo se že minulyacute rok byl ve všech směrech nejuacutespěšnějšiacute v dosavadniacute historii Bylo ziacuteskaacuteno 486 publikovatelnyacutech pozorovaciacutech řad zachycujiacuteciacutech olamžik minima 96 zaacuteshylrytovyacutech dvojhvězd Na uacutespěchu se podiacuteshylelo 50 pozorovatelti avšak největšiacute čaacutest minim napozoľovalo asi 20 nejaktivnějšiacutech Absolutniacuteho rekordu dosaacutehl P Svoboda lteryacute napozoroval 114 minim Poprveacute byl přiacutenos jednotlivyacutech pozorovatelů hodnocen podle celkoveacuteho bodoveacuteho zisku v raacutemci tzv Kanadskeacuteho bodovaacuteniacute hvězd brněnshyskeacuteho programu kdy jsou preferovaacutena pozorovaacuteniacute maacutelo sledovanyacutech hvězd Nutshynost zvyacutešeniacute podiacutelu takovyacutech pozorovaacuteniacute byla zdůrazněna i při diskusi s odborniacuteky na celostaacutetniacutem stelaacuterniacutem seminaacuteři o ktereacute J Šilhaacuten přiacutetomneacute informoval

Besedu o dalšiacutech perspektivaacutech programu sledovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech hvězd

řiacutedil dr Z Mikulaacutešek V minuleacutem roce byl seznam hvězd programu rozšiacuteřen o 32 a jeshyjich celkovyacute počet je nyniacute 333 Vyacuteběr dalshyšiacutech perspektivniacutech hvězd z literatury proshyvaacutediacute j Maacutenek Pro prAciacute s hvězdami typu HLIacuteDKA ofotografoval dr P HAjek těsnaacute okoliacute hvězd brněnskeacuteho programu z Paloshymarskeacuteho atlasu Informace o praacuteci proshyměnaacuteřů na Slovensku podala dr K Mašteshynovaacute O sveacute činnosti pak referovaly pozoshyrovaciacute skupiny z Třebiacuteče ŽdaacuteniC Prostě jomiddot va a Gottwaldova

V neděli přednaacutešel dr P Kessler o kosshymologii a jednaacuteniacute bylo zakončeno volnou diskusiacute o praacuteCi jednotlivyacutech pozorovatelll

Podněty ze seminaacuteře a plaacuteny dalšiacutehu rozshyvo je pozorovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech

hvězd byly zalOtveny v usneseniacute jehož zněniacute bude publikovaacuteilO v Kosmickyacutech rozshyhledech a v Bulletinu pro pozorovatele zaacutemiddot krytovyacutech proměnniacutech hvězd vydaacutevaneacutem brněnskou hvězdaacuternou Vladimiacuter Wagner

Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

Slunce vychaacuteziacute 1 řiacutejna v 6hOO m zapadd v 17 h38- Dne 31 řiacutejna vychaacuteziacute v 611 48 1

zapadaacute v 16h38 m Během řiacutejna se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 11 48 min a poledniacute v~ ška Slunce nad obzorem se zmenšiacute o IP z 37deg na 26deg

Měsiacutec je 1 X ve 22h 53 m v prvniacute čtvrti 10 X v Oh59 m v uacuteplňku 17 X ve 22h15m

v posledniacute čtvrti 24 X v 13h09m v novu a 31 X ve 14h08 m opět v prvniacute čtvrti Dne 8 řiacutejna prochaacuteziacute Měsiacutec od zemiacutem 23 řiacutejna přiacutezemiacutem Během řiacutejna nastanou konshyjunkce Měsiacutece s těmito planetami 1 x V 1h s Marsem ve 411 s Neptunem a v 15h

s Jupiterem 25 X v 15h se Saturnem 27 X v 1h s Venušiacute a v 711 s Uranem 28 X ve 14 s Neptunem 29 X v 611 S Jushypiterem a ve 22 s Marsem V řiacutejnu dojde ke dvěma zaacutekrytům jasnějšiacutech hvězd Měshysiacutecem Ve večerniacutech hodinaacutech 6 řiacutejna nashystane vstup 71 Aquarii (42 m) uacutekaz však bude pozorovatelnyacute jen na Moravě a na Slovensku V ranniacutech hodinaacutech 20 řiacutejna bude pozorovatelnyacute vstup 1) Leonis (36m )

Časoveacute okamžiky pro oba zaacutekryty jakož i uacutedaje o zaacutekrytech slabšiacutech hvězd lze naleacutezt ve Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 108-109 112-113)

Merkur je 10 řiacutejna v horniacute konjunkci se Sluncem a neniacute tak prakticky po celyacute měshysiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem řiacutejna vychaacuteziacute v 5h15m tedy asi 34 h před vyacutechodem Slunce v době konjunkce vychaacuteziacute a zapadaacute současně se Sluncem a koncem měsiacutece zashypadaacute v 17hQ1ln tedy zhruba 12 h po zaacuteshypadu Slunce Počaacutetkem měsiacutece maacute Merkur jasnost -13m koncem řiacutejna -O5m Dne 18 řiacutejna je Merkur nejdaacutele od Země [1428 AU] 30 řiacutejna prochaacuteziacute odsluniacutem [ve vzdaacuteshylenosti 0467 AU od Slunce) Dne 13 řjna

je Merkur v konjunkci se Spikou a 29 řiacutejna v konjunkci se Saturnem

Venuše je večer kraacutetce po zaacutepadu Slunce niacutezko nad jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute v 18h34m koncem měsiacutece v 18h 07m Jasnost Venuše je -34m Dne 8 řfjna v 1811 dojde ke konjunkci Venuše se Sashyturnem 27 X v 17h nastane konjunkce Veshynuše s Antarem (Venuše bude jen asi 03deg severně od hvězdy) a 30 řiacutejna v Oh bude Venuše v konjunkci s Uranem

Mars je v souhvězdiacute Střelce a je pozoroshyvatelnyacute jen večer Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute

175

ve 2oh53 m koncem měsiacutece ve 2o h38 m Jasshynost Marsu se během řiacutejna zmenšuje z 04m

na 07m Dne 3 řiacutejna ve 14h je Mars v konshyjunkci s Neptunem a 14 řiacutejna v Oh v konshyjunkci s Jupiterem (Mars bude asi 2deg jižně od Jupitera]

Jupiter je takteacutež v souhvězdiacute Střelce na večerniacute obloze Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute ve 21h38m koncem měsiacutece již v 19h 59 m Jasshynost Jupitera se během řiacutejna zmenšuje z -18m na -16m

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nashystane 11 listopadu neniacute v řiacutejnu pozorovashytelnyacute Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute v 19h02 m

koncem měsiacutece již v 17h13 m tedy kraacutetce po zaacutepadu Slunce

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše a zapadaacute ve večerniacutech hodinaacutech počaacutetkem řiacutejna ve 2oh 03 m koncem měsiacutece již V 18h09 m Jasshynost Urana je 6om

Neptun je v souhvězdiacute Střelce a je pozoshyrovatelnyacute pouze večer Počaacutetkem řiacutejna zashypadaacute ve 21h2om koncem měsiacutece v 19h25m

Neptun maacute jasnost 78m Pluto je v souhvězdiacute Panny a protože je

25 řiacutejna v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute_

Planetky Dne 21 řiacutejna ve 21h je (4) Vesta v konjunkci s Měsiacutecem při niacutež dojde k zaacutekrytu planetky Měsiacutecem uacutekaz však neniacute u naacutes pozorovatelnyacute Z jasnějšiacutech plashynetek bude v opozici se Sluncem 13 řiacutejna (8) Flora (8lm) a 18 řiacutejna (37) Fides [99mJ Rektascenze a deklinace [19500) Flory jsou

IX 27 1h472ffi -1deg51 X 7 1 401 -300 X 17 1 312 -358 X 27 1 223 -433

Xl 6 1 151 -438 a souřadnice asteroidu Fides

IX 27 1 h463 m + 12deg03 X 7 1 389 +11 41 X 17 1 301 +11 09 X 27 r 210 +10 33

Xl 6 1 130 +9 59 Během řiacutejna dojde k těmto přibllženiacutem jasshynějšiacutech planetek k hvězdaacutem 7 X v 8h [7 Iris [86m) na pouze l jižně k S AG 77322 [57m) a teacutehož dne v llh (6] Hebe (93 m) na 64 jižně k 13 Monocerotis (45 m ] dne 9 X v 19h (2) Pallas [93m) na 45 vyacutechodshyně k 51 Aquarii (59m) dne 19 X ve 13h [1) Ceres [75m) na pouze ľ jižně k 6 Tauri [56m ] dne 27 X_ ve 14h (4) Vesta (82m )

na 4 jižně k v Virginis (42m] a 29 řiacutejna

v 15h (1) Ceres (73m) na 4 severně k 1 Tauri (38m)

Meteory Maximum činnosti vyacuteznačneacuteho roje Orionid nastaacutevaacute 21 řiacutejna Z ostatniacutech rojů majiacute v řiacutejnu maxima Andromedldy 3 X Draconidy 9 XI severniacute Piscidy 12 X ~-Geminidy 19 X a Leominoridy 24 řiacutejna

Časoveacute uacutedaje v tomto přehledu jsou uveshydeny v čase středoevropskeacutem vyacutechody a zaacutepady platiacute pro prťisečiacutek 50deg rovnoběžky severniacute šiacuteřky a 15deg poledniacuteku vyacutechodniacute deacutelky J B

OBSAH J Grygar Žeň objeVL 1983 - L Schmied Vizuaacutelniacute pozorovaacuteniacute Slunce v ČSSR v roshyce 1983 - Z Urban Prvniacute objev raacutedioshy

veacute emise z trpasličiacute novy - Zatměniacute

Slunce 30 května 1984 - Kraacutetkeacute zpraacutevy - Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

conEPmAHME ]1 Ipblrap YCl1eXM aCrpoHoMMM B 1983

r - JI IIIM111 BI13yaJIbHOe Ha6JIlO1eshyHl1e COJIHla B IexOCJIOBaKMM B 1983 r - 3 Yp6aH IIepBoe 06HapymeHI1e pashy1110M3JIyQeHl1ll M3 KapJII1KOBOI1 HOBOI1shy

Ha6JIlO1eHMe 3aTMeHI1ll COJIHla 30-ro Mall 1984 r - KpaTKMe C006-leHI1R HBJIeHl1ll Ha He6e B oKTR6pe 1984 r

CONTENTS J Grygar HighJights in Astronomy in

the Year 1983 - 1 Schmied Visual Observation of the Sun in the Year 1983 in Czechoslovakia - Z Urban First Discovery of a Radio Emission From a Dwarf Nova - Observation of the Partial Solar Eclipse of 30 May 1984 - Short Contributions - Phenomena in October 1984

ISSN 0035-5550

Rršl hvězd řidl redakčnl rada Doc Antonln Mrkos CSc [předseda redakčnl rady] doc RNDr Jlři Bouška CSc [vyacutekonnyacute redaktor] RNDr JIr Grygar CSc RNDr Oldflch Hlad člen korespondent CSAV RNDr Miloslav Kopecshykyacute DrSc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Stohl CSc technickeacute redaktorka Otiacutelle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstvi a vydavatelstviacute Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou Tiskařskeacute zaacutevody n p zeacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacuteziacute dvanaacutectkrět ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročniacute předplatneacute Kčs

30- - Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba Informace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky prIjiacutemaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - OED Praha Objednaacutevky do zahraničiacute vyřizuje PNS - uacutestředniacute expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod 01 administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřlspěvky ktereacute musi vyhovovat pokynOm pro autory [viz llH 64 24 11983) přljlmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Sveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej i - Toto čiacutesla

bylo daacuteno do tisku 13 července vyšlo v srpnu 1984

V Praze nebyly podmiacutenky pro pozorovaacuteni zatměniacute Slunce přiacutezniveacute což dokushymenuii sniacutemky z nichž horni byl exponovaacuten v lBh3Sm dolniacute v lBhS2 m SEČ -Fotografie na 4 str obaacutelky byla exponovaacutena v 19 h 34 m SEČ (Foto J Medonos]

skupiny pojmenovaneacute podle pľoloiypovyacutech hvězd hvězdy typu U Gem Z Cam a SU UMa Trpasličiacute no vy jsou maacutelo hmotneacute těsneacute dvojhvězdy (hmotno sti jedshynotlivyacutech složek se pohybujiacute přibližně v intervalu 01 až 12 hmotnosti Slunce) s přenosem hmoty mezi složkami Hmota ztraacutecenaacute chladnějšiacute trpasličiacute hvězdou proudiacute směrem k horkeacute složce - kterou je teacuteměř určitě biacutelyacute trpasliacutek - k01em ktereacute vytvaacuteřiacute akrečniacute disk Praacutevě zatiacutem bliacuteže neurčenaacute nestabilita v akrečniacutem disku vedouciacute k jakeacutemusi prudkeacutemu provaleniacute velkeacuteho množstviacute hmoty na povrch biacuteleacuteho trpasliacuteka (přenaacutešenaacute hmota je v obdobiacute mezi nestabilitami nJshykupovaacutena ve vnějšiacutech oblastech Rkrečniacuteho disku) je zřejmě přiacutečinou optickyacutech vzplanutiacute trpasličiacutech nov

Akrečniacute disky kolem horkyacutech složek trpasličiacutecl1 nov jsou zdroji nejľuacuteznějšiacutech emisiacute - od tvrdeacuteho rentgenoveacuteho zaacuteřeniacute až po zaacuteřeniacute infračerveneacute (např

trpasličiacute nova U Gem je v extreacutemniacute ultrafialoveacute oblasti spektra viacutece než 100kraacutet sviacutetivějšiacute než v optickeacute oblasti) Nicmeacuteně raacutediovaacute emise v minulosti u trpaslishyčiacutech nov zjištěna nebyla - objev raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute v průběhu optickyacutech vzplashynutiacute SU UMa je prvniacutem sveacuteho druhu Přitom trpasličiacute novy by měly v raacuteshydioveacutem oboru zaacuteřit

Podle pozorovaacuteniacute trpasličiacutech nov pomociacute družice IUE (lnternational Ultrashyviolet Explorer) totiž v průběhu vzplanutiacute dochaacuteziacute k ztraacutetě určiteacuteho množstviacute hmoty ven ze soustavy takže celaacute dvojhvězda je patmě obklopena jakousi společnou obaacutelkou což je prostřediacute pro vznik raacutedioveacute emise jako stvořeneacute

U samotneacute SU UMa bylo dokonce objeveno slabeacute halo zaacuteřiacuteciacute v měkkeacute rentshygenoveacute oblasti (což mj jineacute vedlo k oživeniacute diskuse o možnyacutech vyacutevojovyacutech souvislostech mezi trpasličiacutemi a klasickyacutemi novami - oba typy proměnnosti jltou patrně různyacutemi etapami vyacutevoje jednoho a teacutehož druhu maacutelo hmotnyacutech dvojhvězd)

Všechna minulaacute hledaacuteniacute raacutedioveacute emise II trpasličiacutech nov však byla bezshyvyacuteslednaacute Posledniacute negativniacute vyacutesledky takoveacuteho hledaacuteniacute u trpasličiacutech nov SS Cyg U Gem a EX Hya uveřejnili v lednu 1983 v časopise Publtcations ol the Astronomical Society ot the Pacilic (95 69 1983) F A Coacuterdovovaacute K O Mason a R M Hjellming Navzdory použitiacute velkeacute anteacutenniacute soustavy VLA (Very Lalge Array) nebyla u těchto hvězd zjištěna žaacutednaacute emise raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute Vysvětleniacute patrně spočiacutevaacute ve skutečnosti že u SU UMa byla raacutediovaacute emise zjištěna pouze v průběhu optickyacutech vzplanutiacute SS Cyg U Gem a EX Hya se totiž v pruacuteběhu pozorovaacuteniacute pomociacute VLA nachaacutezely v minimu sveacute eruptivniacute proměnnosti

Optickeacute vzplanutiacute trpasličiacute no vy zřejmě vede k jakeacutesi excitaci okolodvojshyhvězdneacute obaacutelky což se navenek projevuje raacutediovou emisiacute V minimu eruptivniacute aktivity tak k produkCi raacutedioveacute emise nedochaacuteziacute Alternativniacutem zdrojem raacuteshydioveacute emise by mohla byacutet existence cyklotronniacuteho maseru v bliacutezkosti horkeacute složky soustavy trpasličiacute novy - biacuteleacuteho trpasliacuteka (jako je tomu zřejmě u raacuteshydioveacute emise objeveneacute u novaacutem podobneacute hvězdy - polaru - AM Her) Zde by však bylo zapotřebiacute aby biacutelyacute trpasliacutek u SU UMa měl relativně silneacute magneshytickeacute pole jako je tomu II biacutelyacutech trpasliacuteků v soustavaacutech polarů což by se navenek mělo projevovat silnou polarizaciacute produkovilneacuteho zaacuteřeniacute Lineaacuterniacute polarizace raacutedioveacute emise z SU UMa je menšiacute než 30 zaacuteřeniacute m3seru by však mělo vykazovat kruhovou polarizaci a takovaacute měřeniacute dosud provedena nebyla - probleacutem vzniku raacutedioveacute emise z SU UMa tak zatiacutem zuacutestaacutevaacute nevyřešen

bull Kouplm obj od 0 100 a F 1200 mm a vyacuteše bull Prodaacutem reflellttory 0 90 125 135 mm v parashyOKulaacuter f 4-10 mm RH 1979 č 4 1981 č 9 laktickeacute montaacuteži přesneacute kuličkovaacute ložiska vše rllZnou ast literaturu a literaturu o stavbě astr v chromu AL tubusy lehkeacute vyleštěneacute s patřičshyd a lekohledů InformUjte o ceně - Alois Stomiddot nyacutemi okulaacutery Foto zašlu - j Urbaacutenek 69123 Ilawski 73956 Ropice 321 Pohořelice 240

170

Zpraacutevy

MILAN BURŠA CLENEiIl KORESPONDENTEM ČSAV

Vlaacuteda Československeacute socialistickeacute reshypublillt y jmenovala na zaacutekladě vyacutesledku voshyleb Hi XLVI valneacutem sh rorlaacutežděniacute ČSAV 11 novych allademiků a 33 členy koresponshydenty Česlwslovensk eacute iJkademie věd ČSAV maacute nyE celkem 256 členů z toho je 82 faacutednyacutech členu-akademikii a 174 členll komiddot respondentu Členem korespondentem ČSAV byl jmenovaacuten takeacute ing Milan Burša DrSc vedouciacute odděleniacute dynamik y s lunečniacute soustashyvy fstrorromickeacuteho lIst3VU Československeacute ala demie věd Redakce Řiacuteše hvězd členu korespondentu Milanu Buršovi src]ečně blashylopře je

Co noveacuteho v astronomii

ZATMĚNIacute SLUNCE 3D KVETNA 1984

Přibližně po roce a pul bylo opěl možneacute sledovat neacutei na šem uacutezemiacute čaacutestečneacute zatměniacute Slunce Stejně )a10 při minuleacutem zatměniacute

(15 12 1982) nebyly v Praze ani tentoshylraacutet přiacutezniveacute podmiacutenly k pozorovaacuteniacute tohomiddot to řiacutedkeacuteho uacutekazu Hustaacute oblačrrost u zaacutemiddot padniacuteho a severozaacutepadriacuteho obzoru znemož nila určit přesnyacute okamžik prveacuteho kontaktu kteryacute pro Pra lJU nastal v 18h21 m SEC Z dalšiacuteho pru) I ~ u zatmě niacute se podařilo zashyc1ytit fotograficly pouze tři faacuteze během

kraacutetkyacutech pnkhoduacute čaacutestečně zak ryteacuteho slushynečniacuteho disku mezi vrstvami mrall Sniacutemshyky pořiacutedil ing J Medonos ze střechy domu II Belehradskeacute ulici v Praze 2 fotoaparaacutetem Practica L s objektive m Orestegor(l 4 f = 200 mm] na film ORWO NP 22 (viz 3 D 4 str obaacutelky] Zaacutevěrem dodejm e že na dalšiacute zatměniacute

Slunce si na uacutezemiacute našeho staacutetu počkaacuteme nyniacute 10 let přesněji až do 10 května 1994 Ten den ve večerniacutech hodinaacutech bude totiž mozne sledovat začMell piiacuteštiacuteho zatměniacute

Slunce bohu2el opGt jen čcistečneacuteho Wf

Cuacutestečneacute zatměniacute Sllnce bylo taheacute pomiddot zo rovaacuteno na hvězdaacuterně v Ceskyacutech Bud ě shyjoviciacutech Pies sto zaacutejemcuacute z řad veřejnosti pozoľo810 tento uacutekaz přenosnyacutem i dalekoshyhled y na terase v kopuli se pozorovalo refraktory o priacutelměru 150 mm a 110 mm Sniacutemky zatměniacute byly pořiacutezeny v sekundaacutershyniacutem ohnisku reflektoru typu Cassegrein o průměru 310 mm a f = 4000 mm Všech 21 fotografiiacute s piesnyacutemi časy expozice bylo

]luuŽilo členy pionyr$leacutehO as trol1omicleacuteho kroužku k měřeniacute a dal šiacutemu zpracovaacuteniacute Posledniacute sniacutemek byl exponovaacuten v 19hOOrn 37 s

SEČ tedy před maximaacutelniacute faacuteziacute zatměniacute Dalshyšiacute pozorovaacuteniacute bylO znemožněno oblačnostiacute

M Mallro vaacute

Počasiacute nebylo v Jablonci nad Nisou pro pozorovaacuteniacute piacuteiacutezniveacute Souvis][J oblačnost zceshyla znemožnila sledovat ZDčaacutetek Ci kazu Teshyprve kraacutetce po stiedu zatměniacute se začal obmiddot jevovat alespoň čaacutest ečně obrys slunečniacuteho

kotouče v trhlinaacutech mezi vrstvami mrakll Slu nce bylo možno chviacutelemi pozorovat skrz mraky přibližně od 19h95 rn do 19h30 01 SEČ Nejleacutepe bylo zatměniacute Slunce pozoľovatelneacute okolo 19h15 Ildy se mraky zastiňujiacuteciacute Slunce nejviacutece rozestoupily V teacute době bylo možneacute i uacutekaz fotografovDt Sniacutemek na str 168 byl polzen v 19hJ7m SEČ fotoaparaacutetem Exahta s objektivem Pancolar 250 na kino middot film Fomapan N 21 přes Somet-Binar 25 X100 (clona 2 expozice 130 s] Okolo 19 11 30 11l

SEČ Slunce postupně zmizelo v l1ustych vľStdC~l mrukuacute t ěsně nad obzorem

1 ScllĎtia

Naprfe k ve llli nepriaznfveacutemu pOČOlsiu (čo

clJlcumentuje aj sniacutemok na str 168 - preshyC1 aacutedza jIacutelce mračJ aacute cez slnečnYacute dtsl) sa naacutem podarilo v Sered i v jednom priacutepade pibližne v 1113ximaacutelnej faacuteze tento priacuterodshynyacute uacutekaz vyfotografovať Fotografova li sine ZD o~uiaacuterom re fraktora 0 81 mm f = 720 mm cez šedyacute neutraacutelny filtel Pentacon SishyXQm na film Fomapan N 21 exp 115 s

L a V KovaacuteDovi

ČienoV8 astron omicleacute ho krcužku a sp()lushypracovaiacuteci hvij zdaacuterny ve Vyškově-Marchanishyciacutech se připravova li na fotogleficleacute i vishyzuaacutelniacute sledovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunshyce Toho dne však od ranniacutech hodin byla obloha nad Vyšlwvem zahalena hustou vrstvou stratocomulit a střiacutedaveacute pršelo Vypadalo to že z pozdně odpoledniacuteho pomiddot zorovaacuteniacute zatměniacute nebude nic Až kolem 14 llodiny se začaly mraky protrhaacutevat a naděje na pozorovaacuteniacute byla většiacute Na hvězshy

daacuterně bylo vše připraveno pro pozorovaacuteniacute tohoto zajiacutemaveacuteho jevu K večeru se ještl- staacute le oblohou pohybovala kupovitaacute oblačshynost a podmiacutenky k pozorovaacuteniacute nebyly 100 procentniacute UacutekDZ byl fotografovaacuten mezi mramiddot lIl ktereacute zabraňov a l y kvalitniacutemu sniacutemkoshyvaacuteniacute D z vel~eacuteho počtu sniacutemků byl vybraacuten jeden ktprj může tento uacutekaz ilustrova t (viz str 105) Fotografie byly pořiacutezeny teleshyobjektivem Sonnar 28200 na linofi]m Foshymapan 21 DIN expozice 1500 s clona 22 Maxii1iilniacute faacuteze zatměniacute se naacutem již ztraacutecela v houstnouciacute vrstvě mraků pti obzoru takmiddot že jsme pozorovaacuteniacute museli přerušit v 19 hodin SEČ P Haacutejek

171

- -- -Čiacuteslo Čas tětiva

sniacutemku I SEČ) Y (mm)

1 18h21mOOs 84 2 21 26 11825 3 21 45 13375 4 22 00 1475 5 22 15 1615 6 22 30 173 7 22 45 179 8 23 00 190 9 23 15 200

10 23 3U 21 0 11 23 45 21575 12 24 00 225 13 21 15 23425 14 24 30 23875 15 24 15 249 16 25 00 25 85 17 25 15 262 lB 25 30 270

to = 18h20m296s 06S SEC

o= V-f(~~~) - = V 1Ph~~ == 065

V litviacutenovskeacutem gymnaacuteziu jsme si dali za uacutekol zjistit okamžik prvniacuteho kontaktu priacuteshymyacutem pozorovaacuteniacutem a srovnat toto pozoroshyvaacuteniacute s časem ziacuteskanyacutem proměfeniacutem sniacutemkl1shyPočasiacute v Litviacutenově bylo zpočaacutetku přiacutezniveacute

takže se uacutekol zdařil Přiacutemeacute pozorovaacuteniacute se uskutečnilo refraktorem 0 55 mm světlo bylo ztlumeno filtrem Poloha prvniacuteho konshytaktu v zorneacutem poli dalekohledu byla odshyhadnuta na zaacutekladě uacutedajů v HR [str 99 obr 18) Pozorovaacuteniacute provedla studentka 4 roč Eva Halašiovaacute a určila okamžik prvniacuteho kontaktu 18h20m 45s SEČ Čas byl během celeacuteho pozorovaacuteniacute určovaacuten pomociacute časovyacutech signaacutelů stanice OLB5 [3170 kHz) zachycovanyacutech v dobreacute kvalitě radiopř i jiacuteshy

mačem VEF 204 Fotografovaacuteniacute bylo proshyvaacuteděno teleobj e ktivem MTO 1000 na kinoshyfilm ORWO NP 15 Byl použit zelenyacute a oranshyžovyacute filtr a expozičniacute časy 11000 s Bylo ziacuteslltaacuteno 31 použitelnyacutech sniacutemků Fotografoshyval Bohumiacuter Šiacutepek čas zapisovala studentshyka Ivana Komorousovaacute Metodou tětiv jsme určili čas 1 kontaktu 18h201TI 295s 06s SEČ [viz tab) K proměřeniacute bylo použito prvniacutech 18 sniacutemků K určeniacute času byl použit kapesshyniacute kalkulaacutetor se zabudovanyacutem programem pro lineaacuterniacute regresi Před okamžikem maxishymaacutelniacute faacuteze zakryly Slunce mraky ktereacute byly během celeacuteho pozorovaacuteniacute nad obzoshyrem a dalšiacute pozorovaacuteniacute znemožnily

B Siacutepek

Na lidoveacute hvězdaacuterně J Sadila v Sedlčashynech bylo zatměniacute pozorovaacuteno a fotografoshyvaacuteno dalekohledem 2003000 mm vyacutevoj poshy

172

časovaacute y2 odchylka LlII

LlI I s)

7056 +1 13983 -1 1 17889 +2 4 2175625 +1 2608225 -2 4 29929 -3 9 32041 +3 9 361 +1 1 400 O O 441 -2 4 46548 +3 9 50625 +2 4 54873 -1 1 57001 +5 25 62001 O O 6682225 -5 25 68644 +2 4 729 O O

~ = 102

časiacute v okoliacute Sed lčan nasvědčoval že podshymiacutenky pro pozorovaacuteniacute uacutelazu budou přiacutezniveacute avšak malou chviacuteli po začaacutetku zatměniacute se ukazovalo Slunce jen v mezeraacutech mezi mraky Přesto bylo pořiacutezeno 30 sniacutemků na černobiacutelyacute materiaacutel a po dvanacli sniacutemciacutech na barevnyacute diapozitiv a barevnyacute negativ Sniacutemek označenyacute expozičniacutem časem 19 h08 18s zachycuje maximaacutelniacute faacutezi zatměniacute Předshypoklaacutedanyacute kontakt Měsiacutece se skvrnou jalI Je patrneacute ze sniacutemku exponovaneacuteho v 19h 231935 však pro uacuteplneacute zakrytiacute Slunce hustyacutemi mraky nemohl byacutet exponovaacuten Sniacutemky jsou reprodukovaacuteny na str 167

Fr Lomoz

MIMOItAacuteDNE TMAvE ZATMĚNiacute MESiacuteCE

N Sekiguchi měřil fotoelektricky jasnost měsiacutečniacuteho povrchu při uacuteplnyacutech zatměniacutech Měsiacutece pozorovatelnyacutech v posledniacutech letech v Japonsku_ Při čtyřech zatměniacutech kteraacute pozoroval v sedmdesaacutetyacutech letech byla jasshynost povrchu Měsiacutece teacuteměř stejnaacute ale uacuteplneacute zatměniacute 30_ prosince 1982 bylo mimoshyřaacutedně tmaveacute ve srovnaacuteniacute s předešlyacutemi Přiacuteshy

činou zřejmě bylo znečištěniacute zemskeacute atmoshysfeacutery po vulkanickeacute erupci sOply EI Chishychon v severniacutem Mexiku k niacutež došlo v dubshynu 1982 a při niacutež se dostal vulkanickyacute prach a popel do zemskeacute atmosfeacutery až do vyacuteš e 42 km Při teacuteto erupci byla atmosfeacutera znečištěna asi desetkraacutet většiacutem množstviacutem vulkanickeacuteho materiaacutelu než při vyacutebuchu sopky Mt St Helen v USA v květnu 1980 Tehdy se do zemskeacute atmosfeacutery do vyacutešky asi 19 km dostalo 15-20 km3 sopečneacuteho prachu a popiacutelku Znečištěniacute zemskeacuteho ovzdušiacute se po teacuteto erupci projevilo rovněž zvětšenou hustotou zemskeacuteho stiacutenu 1- B

NOVEacute SUPERNOVY

L E Ganzaacutelez objevil supernovu v bezeshyjmenneacute galaxii jejiacutež poloha je

rt = 10h27l TI tl = -26deg12

Dne 27 března měla fotografickou jasnost 185rn kdežto 5 května asi 20 In bull Byla vzdaacuteshylena 2 zaacutepadně a 8 jižně od jaacutedra gashylaxie

M Wischnjewsky objevil supernovu na sniacutemku exponovaneacutem Gonzaacutelezem 2 května Byla v galaxoacutei ESO 30B-C05 jejiacutež souřad shynice jsou

rt = 6h 23Gm i5 = -34deg46

Jejiacute vzdaacutelenost od jaacutedra galaxie byla 18 na zaacutepad a 3 na jih fotografickou jasnost měla 185TI

B Binggeli B Leibundgut a G A Tamshymann objevili supernovu v galaxii ESO 131147-42247 Hvězda byla 32 zaacutepadně a 29 severně od jaacutedra galaxie jejiacutež poloha je

rt = 13hl1m 47s ) = -42deg247

Dne 26 dubna byla jasnost supernovy slabšiacute než 18m 10 května asi 1B8m a 22 května

155m

Na negativu exponovaneacutem 29 května obshyjevil Gonzaacutelez patrně supernovu v galaxii NGC 6907 Hvězda měla fotografickou jasshynost 15om a byla 50 zaacutepadně a 20 jižně

od středu galaxie jejiacutež poloha je

rt = 20 h221TI j = -24deg58

Polohy galaxiiacute jsou uvedeny pro ekvinokshycium 19500

I AUC 3942-3951 (B)

KOMETY A PLANETKY KOLEM VEGY

Mezinaacuterodniacute infračervenou astronomickou družiciacute lRAS byl objeven oblak pevnyacutech čaacutestic rozprostiacuterajiacuteciacute se do vzdaacutelenosti asi 20 [tj asi 85 AU) kolem Vegy [viz ŘH 31984 str 63) V daneacute vzdaacutelenosti a při zjištěneacute teplotě čaacutestic [asi 85 K) lze podle P R Weissmana [Jet Prop Lab ) předpoklaacuteshydat že čaacutestice jsou kondenzačniacute produkty protoplanetaacuterniacute mlhoviny a jsou tvořeny

převaacutežně zmrzlyacutemi těkavyacutemi laacutetkami zeshyjmeacutena ledem H20 Z uacutedajů ziacuteskanyacutech drushyžiciacute IRAS však neniacute možneacute rozlišit zda čaacutestice jsou tvořeny ledem s přiacuteměsiacute pevshynyacutech čaacutestic nebo silikaacutety Oblak čaacutestic koshylem Vegy je podle Weissmana pravděposhydobně prstenec kometaacuterniacutech těles [s celshykovou minimaacutelniacute hmotnostiacute asi 15 hmot Země) podobně jako předpoklaacutedanyacute Oortův oblak komet ve slunečniacute soustavě Přiacutepadnyacute vnitřniacute oblak teplyacutech čaacutestic ve vzdaacuteleshynosti několika astronomickyacutech jednotek koshylem Vegy by mohl byacutet podobnyacute paacutesu asteshyroidů v našiacute slunečniacute soustavě T B

DRAacuteHA KOMETY SHOEMAKER 1984f

V čiacutesle 7 [str 148) jsme při nesli zpraacutevu o objevu noveacute komety Shoemaker 19B4f Z osmi pozorovaacuteniacute ziacuteskanyacutech mezi 27 květshynem a 3 červnem počiacutetal B G Marsden předběžnou parabolickou draacutehu jejiacutež elemiddot menty jsou

T 1985 IX 9822 EČ W 2321600 Q 4815Bo 19500

117736deg q 285298 AU

Jak je vidět kometa byla objevena dloumiddot ho před průchodem přiacutesluniacutem Koncem čershyvence t r byla vzdaacutelena od Země 4530 AU od Slunce 4843 AU IAUC 3949 (B)

ZMĚNY JASNOSTI PHALLEY

Kraacutetce po znovunalezenf periodickeacute koshymety Hale y (16 řiacutejna 1982) bylo patrneacute že se jejiacute jasnost kraacutetkoperiodicky měn[ ale nebylo jasneacute zda změny jasnosti jsou pravidelneacute Poněkud jasno do teacuteto probleshymat1ky vnesla elektronografickaacute fotometricshykaacute měřeni kteraacute uskutečnil francouzskyacute astronom J Lecacheux se spolupracovniacuteky Jasnost komety měřili od 2 do 6 uacutenora t r 36m kanadsko-francouzskyacutem reflektoshyrem na Havajskyacutech ostrovech a např

4 uacutenora dostali tyto jasnosti ve spektraacutelshyniacutem oboru B

6h23m SČ 244m 7 09 242 8 01 232 9 42 228

Fotometrickaacute měřeniacute z obdob 2-6 uacutenoshyra ukaacutezala že změny jasnosti maj sinusoshyvyacute průběh s periodou asi 8 hodin 10 minut a amplitudou asi 172 magnitudy Změny

jasnosti patrně souvis[ s rotaciacute jaacutedra koshymety - dosud se uvaacuteděla jako pravděshypodobnaacute doba rotace asi 103 hodiny

K tomu však poznamenal R M West že na podkladě 25 určeniacute jasnosti PHaley v době 27-30 ledna t r se ukaacutezaly sice změny jasnosti komety asi o 1 magnitudu ale že perioda změn je zřejmě delšiacute

IAUC 393B 3934 3943 (B)

ODCHYLKY ČASOVYacuteCH SIGNALŮ V KVĚTNU 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 4 V +0 1734s +02008s

9 V +01644 +01930 14 V +01554 +0 1850 19 V +01464 +01766 24 V +01386 + 01691 29 V +01316 +01624

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

173

GALAXIE Souhvězdiacute severniacute oblohy

- - - -- -====0iiiiiiii00==

NGG m RVO (kms- 1)

2a (oIJI min) Typ SouhJězcliacute ŘH č

55 81 +97 145 SBsI Scl 484 205 97 -6 76 E And 184 221 94 +17 32 E And 184 224 46 -68 100 SAsb And 184 247 99 -129 138 SABsd Cet U82 253 82 +104 141 SABsc Scl 484 300 99 +95 174 SAsd Scl 484 598 65 -11 50 SAsed Tri 182 628 101 +728 93 SAse Pse 1181

1068 98 +1094 49 SAtb Cet 1182 2403 91 +255 129 SABsd Cam 283 2903 97 +507 85 SABtbe Leo 481 584 3031 79 +88 190 SAsab UMa 483 3034 96 +322 55 I UMa 483 3351 108 +643 55 SBrb Leo 481 584 3368 103 +800 47 SABtab Leo 481 584 3379 109 +746 23 E Leo 481 584 3556 109 +763 49 SBsd UMa 483 3621 101 95 SAsd Hya 382 3623 105 +640 50 SABOt Leo 481584 3627 99 +591 58 SABsb Leo 481 584 3992 108 +1147 58 SBtbe UMa 483 4192 112 -199 51 SBsab Com 582 4254 105 +2397 50 SAse Com 582 4258 92 +530 129 SABsbe CVn 582 4303 103 +1559 54 SABtbe Vil 581 4321 103 +1552 62 SABtbe Com 582 4374 108 +878 24 E Vir 581 4382 104 +712 34 SAOs Com 582 4406 108 -367 30 E Vir 581 4472 98 +855 45 E Vir 581 4486 103 +1187 37 E rad Vir 581 4501 105 +2056 48 SAtb Com 582 4552 113 +195 20 E Vir 581 4579 107 +1680 42 SABtb Vil 581 4594 95 +1002 46 SAsa Vir 581 4621 113 +345 21 E Vir 581 4631 100 +646 74 SBsd CVn 582 4649 103 +1200 32 E Vir 581 4725 102 +1109 78 SABrab Com 582 4736 89 +362 68 SArab CVn 582 4826 96 +352 59 SAtab COTll 582 5055 95 +600 83 SAtbe CVn 582 5194 90 +552 89 SAsbe CVn 582 5236 82 +335 100 SABse Hya 482 5457 86 +415 245 SABtect UMa 483 6822 95 +73 145 I SgI 782 7793 104 +197 71 SAsd Scl 484 Doplňky

4509 106 +893 52 SABtbe Vir 581 4571 121 SArect Com 582 5866 112 +972 SAO Dra 983

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v Řl- 61984 (str 131J opravte si v nich tiskovou ch ybu typ E znilčiacute gillaxii eliptickou

O Hlad ] Weiseovtiacute

174

- -Zl id ovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

SEMINAŘ o VYacuteZKUMU PROMENNYacuteCH

Ve dnech 16 a 17 června 1984 se konal na Hvězdaacuterně a planetaacuteriu M Koperniacuteka v Brně 16 celostaacutetniacute seminaacuteř o vyacutezkumu proměnnyacutech hvězd Na programu byly odshyborneacute přednaacutešky bilancovaacuteniacute vyacutesledků poshyzorovaacuteniacute za minulaacute leacuteta a perspektivy dalšiacute praacutece Většina z 33 uacutečastniacuteků patřiacute k akshytivniacutem pozorovatel lim a i to přispělo k velshymi dobreacute uacuterovni jednaacuteniacute Seminaacuteř byl zahaacutejen přednaacuteškou dr D

Handliacuteřoveacute o chemickeacutem složeniacute obrů j Borovička a V Wagner referovali o metodě hledaacuteniacute periody zaacutekrytoveacuteho systeacutemu a poshyzorovaacuteniacute zaacutekrytoveacute proměnneacute hvězdy DP Cephei u ktereacute byly určeny noveacute elementy 1D = 2 439 588552 + 1269 9621 E Se svyacutem vyacutezkumem soustavy TW Draconis v raacutemCi SOČ seznaacutemil uacutečastniacuteky M Ze jda

Odpoledne přednaacutešel dr M Vetešniacutek o nejpozdnějšiacutech hvězdaacutech Přehled vyacutesledshyků pozorovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech

hvězd za rok 1983 podal j Šilhaacuten Ukaacutezalo se že minulyacute rok byl ve všech směrech nejuacutespěšnějšiacute v dosavadniacute historii Bylo ziacuteskaacuteno 486 publikovatelnyacutech pozorovaciacutech řad zachycujiacuteciacutech olamžik minima 96 zaacuteshylrytovyacutech dvojhvězd Na uacutespěchu se podiacuteshylelo 50 pozorovatelti avšak největšiacute čaacutest minim napozoľovalo asi 20 nejaktivnějšiacutech Absolutniacuteho rekordu dosaacutehl P Svoboda lteryacute napozoroval 114 minim Poprveacute byl přiacutenos jednotlivyacutech pozorovatelů hodnocen podle celkoveacuteho bodoveacuteho zisku v raacutemci tzv Kanadskeacuteho bodovaacuteniacute hvězd brněnshyskeacuteho programu kdy jsou preferovaacutena pozorovaacuteniacute maacutelo sledovanyacutech hvězd Nutshynost zvyacutešeniacute podiacutelu takovyacutech pozorovaacuteniacute byla zdůrazněna i při diskusi s odborniacuteky na celostaacutetniacutem stelaacuterniacutem seminaacuteři o ktereacute J Šilhaacuten přiacutetomneacute informoval

Besedu o dalšiacutech perspektivaacutech programu sledovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech hvězd

řiacutedil dr Z Mikulaacutešek V minuleacutem roce byl seznam hvězd programu rozšiacuteřen o 32 a jeshyjich celkovyacute počet je nyniacute 333 Vyacuteběr dalshyšiacutech perspektivniacutech hvězd z literatury proshyvaacutediacute j Maacutenek Pro prAciacute s hvězdami typu HLIacuteDKA ofotografoval dr P HAjek těsnaacute okoliacute hvězd brněnskeacuteho programu z Paloshymarskeacuteho atlasu Informace o praacuteci proshyměnaacuteřů na Slovensku podala dr K Mašteshynovaacute O sveacute činnosti pak referovaly pozoshyrovaciacute skupiny z Třebiacuteče ŽdaacuteniC Prostě jomiddot va a Gottwaldova

V neděli přednaacutešel dr P Kessler o kosshymologii a jednaacuteniacute bylo zakončeno volnou diskusiacute o praacuteCi jednotlivyacutech pozorovatelll

Podněty ze seminaacuteře a plaacuteny dalšiacutehu rozshyvo je pozorovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech

hvězd byly zalOtveny v usneseniacute jehož zněniacute bude publikovaacuteilO v Kosmickyacutech rozshyhledech a v Bulletinu pro pozorovatele zaacutemiddot krytovyacutech proměnniacutech hvězd vydaacutevaneacutem brněnskou hvězdaacuternou Vladimiacuter Wagner

Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

Slunce vychaacuteziacute 1 řiacutejna v 6hOO m zapadd v 17 h38- Dne 31 řiacutejna vychaacuteziacute v 611 48 1

zapadaacute v 16h38 m Během řiacutejna se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 11 48 min a poledniacute v~ ška Slunce nad obzorem se zmenšiacute o IP z 37deg na 26deg

Měsiacutec je 1 X ve 22h 53 m v prvniacute čtvrti 10 X v Oh59 m v uacuteplňku 17 X ve 22h15m

v posledniacute čtvrti 24 X v 13h09m v novu a 31 X ve 14h08 m opět v prvniacute čtvrti Dne 8 řiacutejna prochaacuteziacute Měsiacutec od zemiacutem 23 řiacutejna přiacutezemiacutem Během řiacutejna nastanou konshyjunkce Měsiacutece s těmito planetami 1 x V 1h s Marsem ve 411 s Neptunem a v 15h

s Jupiterem 25 X v 15h se Saturnem 27 X v 1h s Venušiacute a v 711 s Uranem 28 X ve 14 s Neptunem 29 X v 611 S Jushypiterem a ve 22 s Marsem V řiacutejnu dojde ke dvěma zaacutekrytům jasnějšiacutech hvězd Měshysiacutecem Ve večerniacutech hodinaacutech 6 řiacutejna nashystane vstup 71 Aquarii (42 m) uacutekaz však bude pozorovatelnyacute jen na Moravě a na Slovensku V ranniacutech hodinaacutech 20 řiacutejna bude pozorovatelnyacute vstup 1) Leonis (36m )

Časoveacute okamžiky pro oba zaacutekryty jakož i uacutedaje o zaacutekrytech slabšiacutech hvězd lze naleacutezt ve Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 108-109 112-113)

Merkur je 10 řiacutejna v horniacute konjunkci se Sluncem a neniacute tak prakticky po celyacute měshysiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem řiacutejna vychaacuteziacute v 5h15m tedy asi 34 h před vyacutechodem Slunce v době konjunkce vychaacuteziacute a zapadaacute současně se Sluncem a koncem měsiacutece zashypadaacute v 17hQ1ln tedy zhruba 12 h po zaacuteshypadu Slunce Počaacutetkem měsiacutece maacute Merkur jasnost -13m koncem řiacutejna -O5m Dne 18 řiacutejna je Merkur nejdaacutele od Země [1428 AU] 30 řiacutejna prochaacuteziacute odsluniacutem [ve vzdaacuteshylenosti 0467 AU od Slunce) Dne 13 řjna

je Merkur v konjunkci se Spikou a 29 řiacutejna v konjunkci se Saturnem

Venuše je večer kraacutetce po zaacutepadu Slunce niacutezko nad jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute v 18h34m koncem měsiacutece v 18h 07m Jasnost Venuše je -34m Dne 8 řfjna v 1811 dojde ke konjunkci Venuše se Sashyturnem 27 X v 17h nastane konjunkce Veshynuše s Antarem (Venuše bude jen asi 03deg severně od hvězdy) a 30 řiacutejna v Oh bude Venuše v konjunkci s Uranem

Mars je v souhvězdiacute Střelce a je pozoroshyvatelnyacute jen večer Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute

175

ve 2oh53 m koncem měsiacutece ve 2o h38 m Jasshynost Marsu se během řiacutejna zmenšuje z 04m

na 07m Dne 3 řiacutejna ve 14h je Mars v konshyjunkci s Neptunem a 14 řiacutejna v Oh v konshyjunkci s Jupiterem (Mars bude asi 2deg jižně od Jupitera]

Jupiter je takteacutež v souhvězdiacute Střelce na večerniacute obloze Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute ve 21h38m koncem měsiacutece již v 19h 59 m Jasshynost Jupitera se během řiacutejna zmenšuje z -18m na -16m

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nashystane 11 listopadu neniacute v řiacutejnu pozorovashytelnyacute Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute v 19h02 m

koncem měsiacutece již v 17h13 m tedy kraacutetce po zaacutepadu Slunce

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše a zapadaacute ve večerniacutech hodinaacutech počaacutetkem řiacutejna ve 2oh 03 m koncem měsiacutece již V 18h09 m Jasshynost Urana je 6om

Neptun je v souhvězdiacute Střelce a je pozoshyrovatelnyacute pouze večer Počaacutetkem řiacutejna zashypadaacute ve 21h2om koncem měsiacutece v 19h25m

Neptun maacute jasnost 78m Pluto je v souhvězdiacute Panny a protože je

25 řiacutejna v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute_

Planetky Dne 21 řiacutejna ve 21h je (4) Vesta v konjunkci s Měsiacutecem při niacutež dojde k zaacutekrytu planetky Měsiacutecem uacutekaz však neniacute u naacutes pozorovatelnyacute Z jasnějšiacutech plashynetek bude v opozici se Sluncem 13 řiacutejna (8) Flora (8lm) a 18 řiacutejna (37) Fides [99mJ Rektascenze a deklinace [19500) Flory jsou

IX 27 1h472ffi -1deg51 X 7 1 401 -300 X 17 1 312 -358 X 27 1 223 -433

Xl 6 1 151 -438 a souřadnice asteroidu Fides

IX 27 1 h463 m + 12deg03 X 7 1 389 +11 41 X 17 1 301 +11 09 X 27 r 210 +10 33

Xl 6 1 130 +9 59 Během řiacutejna dojde k těmto přibllženiacutem jasshynějšiacutech planetek k hvězdaacutem 7 X v 8h [7 Iris [86m) na pouze l jižně k S AG 77322 [57m) a teacutehož dne v llh (6] Hebe (93 m) na 64 jižně k 13 Monocerotis (45 m ] dne 9 X v 19h (2) Pallas [93m) na 45 vyacutechodshyně k 51 Aquarii (59m) dne 19 X ve 13h [1) Ceres [75m) na pouze ľ jižně k 6 Tauri [56m ] dne 27 X_ ve 14h (4) Vesta (82m )

na 4 jižně k v Virginis (42m] a 29 řiacutejna

v 15h (1) Ceres (73m) na 4 severně k 1 Tauri (38m)

Meteory Maximum činnosti vyacuteznačneacuteho roje Orionid nastaacutevaacute 21 řiacutejna Z ostatniacutech rojů majiacute v řiacutejnu maxima Andromedldy 3 X Draconidy 9 XI severniacute Piscidy 12 X ~-Geminidy 19 X a Leominoridy 24 řiacutejna

Časoveacute uacutedaje v tomto přehledu jsou uveshydeny v čase středoevropskeacutem vyacutechody a zaacutepady platiacute pro prťisečiacutek 50deg rovnoběžky severniacute šiacuteřky a 15deg poledniacuteku vyacutechodniacute deacutelky J B

OBSAH J Grygar Žeň objeVL 1983 - L Schmied Vizuaacutelniacute pozorovaacuteniacute Slunce v ČSSR v roshyce 1983 - Z Urban Prvniacute objev raacutedioshy

veacute emise z trpasličiacute novy - Zatměniacute

Slunce 30 května 1984 - Kraacutetkeacute zpraacutevy - Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

conEPmAHME ]1 Ipblrap YCl1eXM aCrpoHoMMM B 1983

r - JI IIIM111 BI13yaJIbHOe Ha6JIlO1eshyHl1e COJIHla B IexOCJIOBaKMM B 1983 r - 3 Yp6aH IIepBoe 06HapymeHI1e pashy1110M3JIyQeHl1ll M3 KapJII1KOBOI1 HOBOI1shy

Ha6JIlO1eHMe 3aTMeHI1ll COJIHla 30-ro Mall 1984 r - KpaTKMe C006-leHI1R HBJIeHl1ll Ha He6e B oKTR6pe 1984 r

CONTENTS J Grygar HighJights in Astronomy in

the Year 1983 - 1 Schmied Visual Observation of the Sun in the Year 1983 in Czechoslovakia - Z Urban First Discovery of a Radio Emission From a Dwarf Nova - Observation of the Partial Solar Eclipse of 30 May 1984 - Short Contributions - Phenomena in October 1984

ISSN 0035-5550

Rršl hvězd řidl redakčnl rada Doc Antonln Mrkos CSc [předseda redakčnl rady] doc RNDr Jlři Bouška CSc [vyacutekonnyacute redaktor] RNDr JIr Grygar CSc RNDr Oldflch Hlad člen korespondent CSAV RNDr Miloslav Kopecshykyacute DrSc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Stohl CSc technickeacute redaktorka Otiacutelle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstvi a vydavatelstviacute Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou Tiskařskeacute zaacutevody n p zeacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacuteziacute dvanaacutectkrět ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročniacute předplatneacute Kčs

30- - Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba Informace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky prIjiacutemaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - OED Praha Objednaacutevky do zahraničiacute vyřizuje PNS - uacutestředniacute expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod 01 administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřlspěvky ktereacute musi vyhovovat pokynOm pro autory [viz llH 64 24 11983) přljlmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Sveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej i - Toto čiacutesla

bylo daacuteno do tisku 13 července vyšlo v srpnu 1984

V Praze nebyly podmiacutenky pro pozorovaacuteni zatměniacute Slunce přiacutezniveacute což dokushymenuii sniacutemky z nichž horni byl exponovaacuten v lBh3Sm dolniacute v lBhS2 m SEČ -Fotografie na 4 str obaacutelky byla exponovaacutena v 19 h 34 m SEČ (Foto J Medonos]

Zpraacutevy

MILAN BURŠA CLENEiIl KORESPONDENTEM ČSAV

Vlaacuteda Československeacute socialistickeacute reshypublillt y jmenovala na zaacutekladě vyacutesledku voshyleb Hi XLVI valneacutem sh rorlaacutežděniacute ČSAV 11 novych allademiků a 33 členy koresponshydenty Česlwslovensk eacute iJkademie věd ČSAV maacute nyE celkem 256 členů z toho je 82 faacutednyacutech členu-akademikii a 174 členll komiddot respondentu Členem korespondentem ČSAV byl jmenovaacuten takeacute ing Milan Burša DrSc vedouciacute odděleniacute dynamik y s lunečniacute soustashyvy fstrorromickeacuteho lIst3VU Československeacute ala demie věd Redakce Řiacuteše hvězd členu korespondentu Milanu Buršovi src]ečně blashylopře je

Co noveacuteho v astronomii

ZATMĚNIacute SLUNCE 3D KVETNA 1984

Přibližně po roce a pul bylo opěl možneacute sledovat neacutei na šem uacutezemiacute čaacutestečneacute zatměniacute Slunce Stejně )a10 při minuleacutem zatměniacute

(15 12 1982) nebyly v Praze ani tentoshylraacutet přiacutezniveacute podmiacutenly k pozorovaacuteniacute tohomiddot to řiacutedkeacuteho uacutekazu Hustaacute oblačrrost u zaacutemiddot padniacuteho a severozaacutepadriacuteho obzoru znemož nila určit přesnyacute okamžik prveacuteho kontaktu kteryacute pro Pra lJU nastal v 18h21 m SEC Z dalšiacuteho pru) I ~ u zatmě niacute se podařilo zashyc1ytit fotograficly pouze tři faacuteze během

kraacutetkyacutech pnkhoduacute čaacutestečně zak ryteacuteho slushynečniacuteho disku mezi vrstvami mrall Sniacutemshyky pořiacutedil ing J Medonos ze střechy domu II Belehradskeacute ulici v Praze 2 fotoaparaacutetem Practica L s objektive m Orestegor(l 4 f = 200 mm] na film ORWO NP 22 (viz 3 D 4 str obaacutelky] Zaacutevěrem dodejm e že na dalšiacute zatměniacute

Slunce si na uacutezemiacute našeho staacutetu počkaacuteme nyniacute 10 let přesněji až do 10 května 1994 Ten den ve večerniacutech hodinaacutech bude totiž mozne sledovat začMell piiacuteštiacuteho zatměniacute

Slunce bohu2el opGt jen čcistečneacuteho Wf

Cuacutestečneacute zatměniacute Sllnce bylo taheacute pomiddot zo rovaacuteno na hvězdaacuterně v Ceskyacutech Bud ě shyjoviciacutech Pies sto zaacutejemcuacute z řad veřejnosti pozoľo810 tento uacutekaz přenosnyacutem i dalekoshyhled y na terase v kopuli se pozorovalo refraktory o priacutelměru 150 mm a 110 mm Sniacutemky zatměniacute byly pořiacutezeny v sekundaacutershyniacutem ohnisku reflektoru typu Cassegrein o průměru 310 mm a f = 4000 mm Všech 21 fotografiiacute s piesnyacutemi časy expozice bylo

]luuŽilo členy pionyr$leacutehO as trol1omicleacuteho kroužku k měřeniacute a dal šiacutemu zpracovaacuteniacute Posledniacute sniacutemek byl exponovaacuten v 19hOOrn 37 s

SEČ tedy před maximaacutelniacute faacuteziacute zatměniacute Dalshyšiacute pozorovaacuteniacute bylO znemožněno oblačnostiacute

M Mallro vaacute

Počasiacute nebylo v Jablonci nad Nisou pro pozorovaacuteniacute piacuteiacutezniveacute Souvis][J oblačnost zceshyla znemožnila sledovat ZDčaacutetek Ci kazu Teshyprve kraacutetce po stiedu zatměniacute se začal obmiddot jevovat alespoň čaacutest ečně obrys slunečniacuteho

kotouče v trhlinaacutech mezi vrstvami mrakll Slu nce bylo možno chviacutelemi pozorovat skrz mraky přibližně od 19h95 rn do 19h30 01 SEČ Nejleacutepe bylo zatměniacute Slunce pozoľovatelneacute okolo 19h15 Ildy se mraky zastiňujiacuteciacute Slunce nejviacutece rozestoupily V teacute době bylo možneacute i uacutekaz fotografovDt Sniacutemek na str 168 byl polzen v 19hJ7m SEČ fotoaparaacutetem Exahta s objektivem Pancolar 250 na kino middot film Fomapan N 21 přes Somet-Binar 25 X100 (clona 2 expozice 130 s] Okolo 19 11 30 11l

SEČ Slunce postupně zmizelo v l1ustych vľStdC~l mrukuacute t ěsně nad obzorem

1 ScllĎtia

Naprfe k ve llli nepriaznfveacutemu pOČOlsiu (čo

clJlcumentuje aj sniacutemok na str 168 - preshyC1 aacutedza jIacutelce mračJ aacute cez slnečnYacute dtsl) sa naacutem podarilo v Sered i v jednom priacutepade pibližne v 1113ximaacutelnej faacuteze tento priacuterodshynyacute uacutekaz vyfotografovať Fotografova li sine ZD o~uiaacuterom re fraktora 0 81 mm f = 720 mm cez šedyacute neutraacutelny filtel Pentacon SishyXQm na film Fomapan N 21 exp 115 s

L a V KovaacuteDovi

ČienoV8 astron omicleacute ho krcužku a sp()lushypracovaiacuteci hvij zdaacuterny ve Vyškově-Marchanishyciacutech se připravova li na fotogleficleacute i vishyzuaacutelniacute sledovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunshyce Toho dne však od ranniacutech hodin byla obloha nad Vyšlwvem zahalena hustou vrstvou stratocomulit a střiacutedaveacute pršelo Vypadalo to že z pozdně odpoledniacuteho pomiddot zorovaacuteniacute zatměniacute nebude nic Až kolem 14 llodiny se začaly mraky protrhaacutevat a naděje na pozorovaacuteniacute byla většiacute Na hvězshy

daacuterně bylo vše připraveno pro pozorovaacuteniacute tohoto zajiacutemaveacuteho jevu K večeru se ještl- staacute le oblohou pohybovala kupovitaacute oblačshynost a podmiacutenky k pozorovaacuteniacute nebyly 100 procentniacute UacutekDZ byl fotografovaacuten mezi mramiddot lIl ktereacute zabraňov a l y kvalitniacutemu sniacutemkoshyvaacuteniacute D z vel~eacuteho počtu sniacutemků byl vybraacuten jeden ktprj může tento uacutekaz ilustrova t (viz str 105) Fotografie byly pořiacutezeny teleshyobjektivem Sonnar 28200 na linofi]m Foshymapan 21 DIN expozice 1500 s clona 22 Maxii1iilniacute faacuteze zatměniacute se naacutem již ztraacutecela v houstnouciacute vrstvě mraků pti obzoru takmiddot že jsme pozorovaacuteniacute museli přerušit v 19 hodin SEČ P Haacutejek

171

- -- -Čiacuteslo Čas tětiva

sniacutemku I SEČ) Y (mm)

1 18h21mOOs 84 2 21 26 11825 3 21 45 13375 4 22 00 1475 5 22 15 1615 6 22 30 173 7 22 45 179 8 23 00 190 9 23 15 200

10 23 3U 21 0 11 23 45 21575 12 24 00 225 13 21 15 23425 14 24 30 23875 15 24 15 249 16 25 00 25 85 17 25 15 262 lB 25 30 270

to = 18h20m296s 06S SEC

o= V-f(~~~) - = V 1Ph~~ == 065

V litviacutenovskeacutem gymnaacuteziu jsme si dali za uacutekol zjistit okamžik prvniacuteho kontaktu priacuteshymyacutem pozorovaacuteniacutem a srovnat toto pozoroshyvaacuteniacute s časem ziacuteskanyacutem proměfeniacutem sniacutemkl1shyPočasiacute v Litviacutenově bylo zpočaacutetku přiacutezniveacute

takže se uacutekol zdařil Přiacutemeacute pozorovaacuteniacute se uskutečnilo refraktorem 0 55 mm světlo bylo ztlumeno filtrem Poloha prvniacuteho konshytaktu v zorneacutem poli dalekohledu byla odshyhadnuta na zaacutekladě uacutedajů v HR [str 99 obr 18) Pozorovaacuteniacute provedla studentka 4 roč Eva Halašiovaacute a určila okamžik prvniacuteho kontaktu 18h20m 45s SEČ Čas byl během celeacuteho pozorovaacuteniacute určovaacuten pomociacute časovyacutech signaacutelů stanice OLB5 [3170 kHz) zachycovanyacutech v dobreacute kvalitě radiopř i jiacuteshy

mačem VEF 204 Fotografovaacuteniacute bylo proshyvaacuteděno teleobj e ktivem MTO 1000 na kinoshyfilm ORWO NP 15 Byl použit zelenyacute a oranshyžovyacute filtr a expozičniacute časy 11000 s Bylo ziacuteslltaacuteno 31 použitelnyacutech sniacutemků Fotografoshyval Bohumiacuter Šiacutepek čas zapisovala studentshyka Ivana Komorousovaacute Metodou tětiv jsme určili čas 1 kontaktu 18h201TI 295s 06s SEČ [viz tab) K proměřeniacute bylo použito prvniacutech 18 sniacutemků K určeniacute času byl použit kapesshyniacute kalkulaacutetor se zabudovanyacutem programem pro lineaacuterniacute regresi Před okamžikem maxishymaacutelniacute faacuteze zakryly Slunce mraky ktereacute byly během celeacuteho pozorovaacuteniacute nad obzoshyrem a dalšiacute pozorovaacuteniacute znemožnily

B Siacutepek

Na lidoveacute hvězdaacuterně J Sadila v Sedlčashynech bylo zatměniacute pozorovaacuteno a fotografoshyvaacuteno dalekohledem 2003000 mm vyacutevoj poshy

172

časovaacute y2 odchylka LlII

LlI I s)

7056 +1 13983 -1 1 17889 +2 4 2175625 +1 2608225 -2 4 29929 -3 9 32041 +3 9 361 +1 1 400 O O 441 -2 4 46548 +3 9 50625 +2 4 54873 -1 1 57001 +5 25 62001 O O 6682225 -5 25 68644 +2 4 729 O O

~ = 102

časiacute v okoliacute Sed lčan nasvědčoval že podshymiacutenky pro pozorovaacuteniacute uacutelazu budou přiacutezniveacute avšak malou chviacuteli po začaacutetku zatměniacute se ukazovalo Slunce jen v mezeraacutech mezi mraky Přesto bylo pořiacutezeno 30 sniacutemků na černobiacutelyacute materiaacutel a po dvanacli sniacutemciacutech na barevnyacute diapozitiv a barevnyacute negativ Sniacutemek označenyacute expozičniacutem časem 19 h08 18s zachycuje maximaacutelniacute faacutezi zatměniacute Předshypoklaacutedanyacute kontakt Měsiacutece se skvrnou jalI Je patrneacute ze sniacutemku exponovaneacuteho v 19h 231935 však pro uacuteplneacute zakrytiacute Slunce hustyacutemi mraky nemohl byacutet exponovaacuten Sniacutemky jsou reprodukovaacuteny na str 167

Fr Lomoz

MIMOItAacuteDNE TMAvE ZATMĚNiacute MESiacuteCE

N Sekiguchi měřil fotoelektricky jasnost měsiacutečniacuteho povrchu při uacuteplnyacutech zatměniacutech Měsiacutece pozorovatelnyacutech v posledniacutech letech v Japonsku_ Při čtyřech zatměniacutech kteraacute pozoroval v sedmdesaacutetyacutech letech byla jasshynost povrchu Měsiacutece teacuteměř stejnaacute ale uacuteplneacute zatměniacute 30_ prosince 1982 bylo mimoshyřaacutedně tmaveacute ve srovnaacuteniacute s předešlyacutemi Přiacuteshy

činou zřejmě bylo znečištěniacute zemskeacute atmoshysfeacutery po vulkanickeacute erupci sOply EI Chishychon v severniacutem Mexiku k niacutež došlo v dubshynu 1982 a při niacutež se dostal vulkanickyacute prach a popel do zemskeacute atmosfeacutery až do vyacuteš e 42 km Při teacuteto erupci byla atmosfeacutera znečištěna asi desetkraacutet většiacutem množstviacutem vulkanickeacuteho materiaacutelu než při vyacutebuchu sopky Mt St Helen v USA v květnu 1980 Tehdy se do zemskeacute atmosfeacutery do vyacutešky asi 19 km dostalo 15-20 km3 sopečneacuteho prachu a popiacutelku Znečištěniacute zemskeacuteho ovzdušiacute se po teacuteto erupci projevilo rovněž zvětšenou hustotou zemskeacuteho stiacutenu 1- B

NOVEacute SUPERNOVY

L E Ganzaacutelez objevil supernovu v bezeshyjmenneacute galaxii jejiacutež poloha je

rt = 10h27l TI tl = -26deg12

Dne 27 března měla fotografickou jasnost 185rn kdežto 5 května asi 20 In bull Byla vzdaacuteshylena 2 zaacutepadně a 8 jižně od jaacutedra gashylaxie

M Wischnjewsky objevil supernovu na sniacutemku exponovaneacutem Gonzaacutelezem 2 května Byla v galaxoacutei ESO 30B-C05 jejiacutež souřad shynice jsou

rt = 6h 23Gm i5 = -34deg46

Jejiacute vzdaacutelenost od jaacutedra galaxie byla 18 na zaacutepad a 3 na jih fotografickou jasnost měla 185TI

B Binggeli B Leibundgut a G A Tamshymann objevili supernovu v galaxii ESO 131147-42247 Hvězda byla 32 zaacutepadně a 29 severně od jaacutedra galaxie jejiacutež poloha je

rt = 13hl1m 47s ) = -42deg247

Dne 26 dubna byla jasnost supernovy slabšiacute než 18m 10 května asi 1B8m a 22 května

155m

Na negativu exponovaneacutem 29 května obshyjevil Gonzaacutelez patrně supernovu v galaxii NGC 6907 Hvězda měla fotografickou jasshynost 15om a byla 50 zaacutepadně a 20 jižně

od středu galaxie jejiacutež poloha je

rt = 20 h221TI j = -24deg58

Polohy galaxiiacute jsou uvedeny pro ekvinokshycium 19500

I AUC 3942-3951 (B)

KOMETY A PLANETKY KOLEM VEGY

Mezinaacuterodniacute infračervenou astronomickou družiciacute lRAS byl objeven oblak pevnyacutech čaacutestic rozprostiacuterajiacuteciacute se do vzdaacutelenosti asi 20 [tj asi 85 AU) kolem Vegy [viz ŘH 31984 str 63) V daneacute vzdaacutelenosti a při zjištěneacute teplotě čaacutestic [asi 85 K) lze podle P R Weissmana [Jet Prop Lab ) předpoklaacuteshydat že čaacutestice jsou kondenzačniacute produkty protoplanetaacuterniacute mlhoviny a jsou tvořeny

převaacutežně zmrzlyacutemi těkavyacutemi laacutetkami zeshyjmeacutena ledem H20 Z uacutedajů ziacuteskanyacutech drushyžiciacute IRAS však neniacute možneacute rozlišit zda čaacutestice jsou tvořeny ledem s přiacuteměsiacute pevshynyacutech čaacutestic nebo silikaacutety Oblak čaacutestic koshylem Vegy je podle Weissmana pravděposhydobně prstenec kometaacuterniacutech těles [s celshykovou minimaacutelniacute hmotnostiacute asi 15 hmot Země) podobně jako předpoklaacutedanyacute Oortův oblak komet ve slunečniacute soustavě Přiacutepadnyacute vnitřniacute oblak teplyacutech čaacutestic ve vzdaacuteleshynosti několika astronomickyacutech jednotek koshylem Vegy by mohl byacutet podobnyacute paacutesu asteshyroidů v našiacute slunečniacute soustavě T B

DRAacuteHA KOMETY SHOEMAKER 1984f

V čiacutesle 7 [str 148) jsme při nesli zpraacutevu o objevu noveacute komety Shoemaker 19B4f Z osmi pozorovaacuteniacute ziacuteskanyacutech mezi 27 květshynem a 3 červnem počiacutetal B G Marsden předběžnou parabolickou draacutehu jejiacutež elemiddot menty jsou

T 1985 IX 9822 EČ W 2321600 Q 4815Bo 19500

117736deg q 285298 AU

Jak je vidět kometa byla objevena dloumiddot ho před průchodem přiacutesluniacutem Koncem čershyvence t r byla vzdaacutelena od Země 4530 AU od Slunce 4843 AU IAUC 3949 (B)

ZMĚNY JASNOSTI PHALLEY

Kraacutetce po znovunalezenf periodickeacute koshymety Hale y (16 řiacutejna 1982) bylo patrneacute že se jejiacute jasnost kraacutetkoperiodicky měn[ ale nebylo jasneacute zda změny jasnosti jsou pravidelneacute Poněkud jasno do teacuteto probleshymat1ky vnesla elektronografickaacute fotometricshykaacute měřeni kteraacute uskutečnil francouzskyacute astronom J Lecacheux se spolupracovniacuteky Jasnost komety měřili od 2 do 6 uacutenora t r 36m kanadsko-francouzskyacutem reflektoshyrem na Havajskyacutech ostrovech a např

4 uacutenora dostali tyto jasnosti ve spektraacutelshyniacutem oboru B

6h23m SČ 244m 7 09 242 8 01 232 9 42 228

Fotometrickaacute měřeniacute z obdob 2-6 uacutenoshyra ukaacutezala že změny jasnosti maj sinusoshyvyacute průběh s periodou asi 8 hodin 10 minut a amplitudou asi 172 magnitudy Změny

jasnosti patrně souvis[ s rotaciacute jaacutedra koshymety - dosud se uvaacuteděla jako pravděshypodobnaacute doba rotace asi 103 hodiny

K tomu však poznamenal R M West že na podkladě 25 určeniacute jasnosti PHaley v době 27-30 ledna t r se ukaacutezaly sice změny jasnosti komety asi o 1 magnitudu ale že perioda změn je zřejmě delšiacute

IAUC 393B 3934 3943 (B)

ODCHYLKY ČASOVYacuteCH SIGNALŮ V KVĚTNU 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 4 V +0 1734s +02008s

9 V +01644 +01930 14 V +01554 +0 1850 19 V +01464 +01766 24 V +01386 + 01691 29 V +01316 +01624

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

173

GALAXIE Souhvězdiacute severniacute oblohy

- - - -- -====0iiiiiiii00==

NGG m RVO (kms- 1)

2a (oIJI min) Typ SouhJězcliacute ŘH č

55 81 +97 145 SBsI Scl 484 205 97 -6 76 E And 184 221 94 +17 32 E And 184 224 46 -68 100 SAsb And 184 247 99 -129 138 SABsd Cet U82 253 82 +104 141 SABsc Scl 484 300 99 +95 174 SAsd Scl 484 598 65 -11 50 SAsed Tri 182 628 101 +728 93 SAse Pse 1181

1068 98 +1094 49 SAtb Cet 1182 2403 91 +255 129 SABsd Cam 283 2903 97 +507 85 SABtbe Leo 481 584 3031 79 +88 190 SAsab UMa 483 3034 96 +322 55 I UMa 483 3351 108 +643 55 SBrb Leo 481 584 3368 103 +800 47 SABtab Leo 481 584 3379 109 +746 23 E Leo 481 584 3556 109 +763 49 SBsd UMa 483 3621 101 95 SAsd Hya 382 3623 105 +640 50 SABOt Leo 481584 3627 99 +591 58 SABsb Leo 481 584 3992 108 +1147 58 SBtbe UMa 483 4192 112 -199 51 SBsab Com 582 4254 105 +2397 50 SAse Com 582 4258 92 +530 129 SABsbe CVn 582 4303 103 +1559 54 SABtbe Vil 581 4321 103 +1552 62 SABtbe Com 582 4374 108 +878 24 E Vir 581 4382 104 +712 34 SAOs Com 582 4406 108 -367 30 E Vir 581 4472 98 +855 45 E Vir 581 4486 103 +1187 37 E rad Vir 581 4501 105 +2056 48 SAtb Com 582 4552 113 +195 20 E Vir 581 4579 107 +1680 42 SABtb Vil 581 4594 95 +1002 46 SAsa Vir 581 4621 113 +345 21 E Vir 581 4631 100 +646 74 SBsd CVn 582 4649 103 +1200 32 E Vir 581 4725 102 +1109 78 SABrab Com 582 4736 89 +362 68 SArab CVn 582 4826 96 +352 59 SAtab COTll 582 5055 95 +600 83 SAtbe CVn 582 5194 90 +552 89 SAsbe CVn 582 5236 82 +335 100 SABse Hya 482 5457 86 +415 245 SABtect UMa 483 6822 95 +73 145 I SgI 782 7793 104 +197 71 SAsd Scl 484 Doplňky

4509 106 +893 52 SABtbe Vir 581 4571 121 SArect Com 582 5866 112 +972 SAO Dra 983

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v Řl- 61984 (str 131J opravte si v nich tiskovou ch ybu typ E znilčiacute gillaxii eliptickou

O Hlad ] Weiseovtiacute

174

- -Zl id ovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

SEMINAŘ o VYacuteZKUMU PROMENNYacuteCH

Ve dnech 16 a 17 června 1984 se konal na Hvězdaacuterně a planetaacuteriu M Koperniacuteka v Brně 16 celostaacutetniacute seminaacuteř o vyacutezkumu proměnnyacutech hvězd Na programu byly odshyborneacute přednaacutešky bilancovaacuteniacute vyacutesledků poshyzorovaacuteniacute za minulaacute leacuteta a perspektivy dalšiacute praacutece Většina z 33 uacutečastniacuteků patřiacute k akshytivniacutem pozorovatel lim a i to přispělo k velshymi dobreacute uacuterovni jednaacuteniacute Seminaacuteř byl zahaacutejen přednaacuteškou dr D

Handliacuteřoveacute o chemickeacutem složeniacute obrů j Borovička a V Wagner referovali o metodě hledaacuteniacute periody zaacutekrytoveacuteho systeacutemu a poshyzorovaacuteniacute zaacutekrytoveacute proměnneacute hvězdy DP Cephei u ktereacute byly určeny noveacute elementy 1D = 2 439 588552 + 1269 9621 E Se svyacutem vyacutezkumem soustavy TW Draconis v raacutemCi SOČ seznaacutemil uacutečastniacuteky M Ze jda

Odpoledne přednaacutešel dr M Vetešniacutek o nejpozdnějšiacutech hvězdaacutech Přehled vyacutesledshyků pozorovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech

hvězd za rok 1983 podal j Šilhaacuten Ukaacutezalo se že minulyacute rok byl ve všech směrech nejuacutespěšnějšiacute v dosavadniacute historii Bylo ziacuteskaacuteno 486 publikovatelnyacutech pozorovaciacutech řad zachycujiacuteciacutech olamžik minima 96 zaacuteshylrytovyacutech dvojhvězd Na uacutespěchu se podiacuteshylelo 50 pozorovatelti avšak největšiacute čaacutest minim napozoľovalo asi 20 nejaktivnějšiacutech Absolutniacuteho rekordu dosaacutehl P Svoboda lteryacute napozoroval 114 minim Poprveacute byl přiacutenos jednotlivyacutech pozorovatelů hodnocen podle celkoveacuteho bodoveacuteho zisku v raacutemci tzv Kanadskeacuteho bodovaacuteniacute hvězd brněnshyskeacuteho programu kdy jsou preferovaacutena pozorovaacuteniacute maacutelo sledovanyacutech hvězd Nutshynost zvyacutešeniacute podiacutelu takovyacutech pozorovaacuteniacute byla zdůrazněna i při diskusi s odborniacuteky na celostaacutetniacutem stelaacuterniacutem seminaacuteři o ktereacute J Šilhaacuten přiacutetomneacute informoval

Besedu o dalšiacutech perspektivaacutech programu sledovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech hvězd

řiacutedil dr Z Mikulaacutešek V minuleacutem roce byl seznam hvězd programu rozšiacuteřen o 32 a jeshyjich celkovyacute počet je nyniacute 333 Vyacuteběr dalshyšiacutech perspektivniacutech hvězd z literatury proshyvaacutediacute j Maacutenek Pro prAciacute s hvězdami typu HLIacuteDKA ofotografoval dr P HAjek těsnaacute okoliacute hvězd brněnskeacuteho programu z Paloshymarskeacuteho atlasu Informace o praacuteci proshyměnaacuteřů na Slovensku podala dr K Mašteshynovaacute O sveacute činnosti pak referovaly pozoshyrovaciacute skupiny z Třebiacuteče ŽdaacuteniC Prostě jomiddot va a Gottwaldova

V neděli přednaacutešel dr P Kessler o kosshymologii a jednaacuteniacute bylo zakončeno volnou diskusiacute o praacuteCi jednotlivyacutech pozorovatelll

Podněty ze seminaacuteře a plaacuteny dalšiacutehu rozshyvo je pozorovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech

hvězd byly zalOtveny v usneseniacute jehož zněniacute bude publikovaacuteilO v Kosmickyacutech rozshyhledech a v Bulletinu pro pozorovatele zaacutemiddot krytovyacutech proměnniacutech hvězd vydaacutevaneacutem brněnskou hvězdaacuternou Vladimiacuter Wagner

Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

Slunce vychaacuteziacute 1 řiacutejna v 6hOO m zapadd v 17 h38- Dne 31 řiacutejna vychaacuteziacute v 611 48 1

zapadaacute v 16h38 m Během řiacutejna se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 11 48 min a poledniacute v~ ška Slunce nad obzorem se zmenšiacute o IP z 37deg na 26deg

Měsiacutec je 1 X ve 22h 53 m v prvniacute čtvrti 10 X v Oh59 m v uacuteplňku 17 X ve 22h15m

v posledniacute čtvrti 24 X v 13h09m v novu a 31 X ve 14h08 m opět v prvniacute čtvrti Dne 8 řiacutejna prochaacuteziacute Měsiacutec od zemiacutem 23 řiacutejna přiacutezemiacutem Během řiacutejna nastanou konshyjunkce Měsiacutece s těmito planetami 1 x V 1h s Marsem ve 411 s Neptunem a v 15h

s Jupiterem 25 X v 15h se Saturnem 27 X v 1h s Venušiacute a v 711 s Uranem 28 X ve 14 s Neptunem 29 X v 611 S Jushypiterem a ve 22 s Marsem V řiacutejnu dojde ke dvěma zaacutekrytům jasnějšiacutech hvězd Měshysiacutecem Ve večerniacutech hodinaacutech 6 řiacutejna nashystane vstup 71 Aquarii (42 m) uacutekaz však bude pozorovatelnyacute jen na Moravě a na Slovensku V ranniacutech hodinaacutech 20 řiacutejna bude pozorovatelnyacute vstup 1) Leonis (36m )

Časoveacute okamžiky pro oba zaacutekryty jakož i uacutedaje o zaacutekrytech slabšiacutech hvězd lze naleacutezt ve Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 108-109 112-113)

Merkur je 10 řiacutejna v horniacute konjunkci se Sluncem a neniacute tak prakticky po celyacute měshysiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem řiacutejna vychaacuteziacute v 5h15m tedy asi 34 h před vyacutechodem Slunce v době konjunkce vychaacuteziacute a zapadaacute současně se Sluncem a koncem měsiacutece zashypadaacute v 17hQ1ln tedy zhruba 12 h po zaacuteshypadu Slunce Počaacutetkem měsiacutece maacute Merkur jasnost -13m koncem řiacutejna -O5m Dne 18 řiacutejna je Merkur nejdaacutele od Země [1428 AU] 30 řiacutejna prochaacuteziacute odsluniacutem [ve vzdaacuteshylenosti 0467 AU od Slunce) Dne 13 řjna

je Merkur v konjunkci se Spikou a 29 řiacutejna v konjunkci se Saturnem

Venuše je večer kraacutetce po zaacutepadu Slunce niacutezko nad jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute v 18h34m koncem měsiacutece v 18h 07m Jasnost Venuše je -34m Dne 8 řfjna v 1811 dojde ke konjunkci Venuše se Sashyturnem 27 X v 17h nastane konjunkce Veshynuše s Antarem (Venuše bude jen asi 03deg severně od hvězdy) a 30 řiacutejna v Oh bude Venuše v konjunkci s Uranem

Mars je v souhvězdiacute Střelce a je pozoroshyvatelnyacute jen večer Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute

175

ve 2oh53 m koncem měsiacutece ve 2o h38 m Jasshynost Marsu se během řiacutejna zmenšuje z 04m

na 07m Dne 3 řiacutejna ve 14h je Mars v konshyjunkci s Neptunem a 14 řiacutejna v Oh v konshyjunkci s Jupiterem (Mars bude asi 2deg jižně od Jupitera]

Jupiter je takteacutež v souhvězdiacute Střelce na večerniacute obloze Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute ve 21h38m koncem měsiacutece již v 19h 59 m Jasshynost Jupitera se během řiacutejna zmenšuje z -18m na -16m

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nashystane 11 listopadu neniacute v řiacutejnu pozorovashytelnyacute Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute v 19h02 m

koncem měsiacutece již v 17h13 m tedy kraacutetce po zaacutepadu Slunce

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše a zapadaacute ve večerniacutech hodinaacutech počaacutetkem řiacutejna ve 2oh 03 m koncem měsiacutece již V 18h09 m Jasshynost Urana je 6om

Neptun je v souhvězdiacute Střelce a je pozoshyrovatelnyacute pouze večer Počaacutetkem řiacutejna zashypadaacute ve 21h2om koncem měsiacutece v 19h25m

Neptun maacute jasnost 78m Pluto je v souhvězdiacute Panny a protože je

25 řiacutejna v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute_

Planetky Dne 21 řiacutejna ve 21h je (4) Vesta v konjunkci s Měsiacutecem při niacutež dojde k zaacutekrytu planetky Měsiacutecem uacutekaz však neniacute u naacutes pozorovatelnyacute Z jasnějšiacutech plashynetek bude v opozici se Sluncem 13 řiacutejna (8) Flora (8lm) a 18 řiacutejna (37) Fides [99mJ Rektascenze a deklinace [19500) Flory jsou

IX 27 1h472ffi -1deg51 X 7 1 401 -300 X 17 1 312 -358 X 27 1 223 -433

Xl 6 1 151 -438 a souřadnice asteroidu Fides

IX 27 1 h463 m + 12deg03 X 7 1 389 +11 41 X 17 1 301 +11 09 X 27 r 210 +10 33

Xl 6 1 130 +9 59 Během řiacutejna dojde k těmto přibllženiacutem jasshynějšiacutech planetek k hvězdaacutem 7 X v 8h [7 Iris [86m) na pouze l jižně k S AG 77322 [57m) a teacutehož dne v llh (6] Hebe (93 m) na 64 jižně k 13 Monocerotis (45 m ] dne 9 X v 19h (2) Pallas [93m) na 45 vyacutechodshyně k 51 Aquarii (59m) dne 19 X ve 13h [1) Ceres [75m) na pouze ľ jižně k 6 Tauri [56m ] dne 27 X_ ve 14h (4) Vesta (82m )

na 4 jižně k v Virginis (42m] a 29 řiacutejna

v 15h (1) Ceres (73m) na 4 severně k 1 Tauri (38m)

Meteory Maximum činnosti vyacuteznačneacuteho roje Orionid nastaacutevaacute 21 řiacutejna Z ostatniacutech rojů majiacute v řiacutejnu maxima Andromedldy 3 X Draconidy 9 XI severniacute Piscidy 12 X ~-Geminidy 19 X a Leominoridy 24 řiacutejna

Časoveacute uacutedaje v tomto přehledu jsou uveshydeny v čase středoevropskeacutem vyacutechody a zaacutepady platiacute pro prťisečiacutek 50deg rovnoběžky severniacute šiacuteřky a 15deg poledniacuteku vyacutechodniacute deacutelky J B

OBSAH J Grygar Žeň objeVL 1983 - L Schmied Vizuaacutelniacute pozorovaacuteniacute Slunce v ČSSR v roshyce 1983 - Z Urban Prvniacute objev raacutedioshy

veacute emise z trpasličiacute novy - Zatměniacute

Slunce 30 května 1984 - Kraacutetkeacute zpraacutevy - Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

conEPmAHME ]1 Ipblrap YCl1eXM aCrpoHoMMM B 1983

r - JI IIIM111 BI13yaJIbHOe Ha6JIlO1eshyHl1e COJIHla B IexOCJIOBaKMM B 1983 r - 3 Yp6aH IIepBoe 06HapymeHI1e pashy1110M3JIyQeHl1ll M3 KapJII1KOBOI1 HOBOI1shy

Ha6JIlO1eHMe 3aTMeHI1ll COJIHla 30-ro Mall 1984 r - KpaTKMe C006-leHI1R HBJIeHl1ll Ha He6e B oKTR6pe 1984 r

CONTENTS J Grygar HighJights in Astronomy in

the Year 1983 - 1 Schmied Visual Observation of the Sun in the Year 1983 in Czechoslovakia - Z Urban First Discovery of a Radio Emission From a Dwarf Nova - Observation of the Partial Solar Eclipse of 30 May 1984 - Short Contributions - Phenomena in October 1984

ISSN 0035-5550

Rršl hvězd řidl redakčnl rada Doc Antonln Mrkos CSc [předseda redakčnl rady] doc RNDr Jlři Bouška CSc [vyacutekonnyacute redaktor] RNDr JIr Grygar CSc RNDr Oldflch Hlad člen korespondent CSAV RNDr Miloslav Kopecshykyacute DrSc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Stohl CSc technickeacute redaktorka Otiacutelle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstvi a vydavatelstviacute Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou Tiskařskeacute zaacutevody n p zeacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacuteziacute dvanaacutectkrět ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročniacute předplatneacute Kčs

30- - Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba Informace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky prIjiacutemaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - OED Praha Objednaacutevky do zahraničiacute vyřizuje PNS - uacutestředniacute expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod 01 administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřlspěvky ktereacute musi vyhovovat pokynOm pro autory [viz llH 64 24 11983) přljlmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Sveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej i - Toto čiacutesla

bylo daacuteno do tisku 13 července vyšlo v srpnu 1984

V Praze nebyly podmiacutenky pro pozorovaacuteni zatměniacute Slunce přiacutezniveacute což dokushymenuii sniacutemky z nichž horni byl exponovaacuten v lBh3Sm dolniacute v lBhS2 m SEČ -Fotografie na 4 str obaacutelky byla exponovaacutena v 19 h 34 m SEČ (Foto J Medonos]

- -- -Čiacuteslo Čas tětiva

sniacutemku I SEČ) Y (mm)

1 18h21mOOs 84 2 21 26 11825 3 21 45 13375 4 22 00 1475 5 22 15 1615 6 22 30 173 7 22 45 179 8 23 00 190 9 23 15 200

10 23 3U 21 0 11 23 45 21575 12 24 00 225 13 21 15 23425 14 24 30 23875 15 24 15 249 16 25 00 25 85 17 25 15 262 lB 25 30 270

to = 18h20m296s 06S SEC

o= V-f(~~~) - = V 1Ph~~ == 065

V litviacutenovskeacutem gymnaacuteziu jsme si dali za uacutekol zjistit okamžik prvniacuteho kontaktu priacuteshymyacutem pozorovaacuteniacutem a srovnat toto pozoroshyvaacuteniacute s časem ziacuteskanyacutem proměfeniacutem sniacutemkl1shyPočasiacute v Litviacutenově bylo zpočaacutetku přiacutezniveacute

takže se uacutekol zdařil Přiacutemeacute pozorovaacuteniacute se uskutečnilo refraktorem 0 55 mm světlo bylo ztlumeno filtrem Poloha prvniacuteho konshytaktu v zorneacutem poli dalekohledu byla odshyhadnuta na zaacutekladě uacutedajů v HR [str 99 obr 18) Pozorovaacuteniacute provedla studentka 4 roč Eva Halašiovaacute a určila okamžik prvniacuteho kontaktu 18h20m 45s SEČ Čas byl během celeacuteho pozorovaacuteniacute určovaacuten pomociacute časovyacutech signaacutelů stanice OLB5 [3170 kHz) zachycovanyacutech v dobreacute kvalitě radiopř i jiacuteshy

mačem VEF 204 Fotografovaacuteniacute bylo proshyvaacuteděno teleobj e ktivem MTO 1000 na kinoshyfilm ORWO NP 15 Byl použit zelenyacute a oranshyžovyacute filtr a expozičniacute časy 11000 s Bylo ziacuteslltaacuteno 31 použitelnyacutech sniacutemků Fotografoshyval Bohumiacuter Šiacutepek čas zapisovala studentshyka Ivana Komorousovaacute Metodou tětiv jsme určili čas 1 kontaktu 18h201TI 295s 06s SEČ [viz tab) K proměřeniacute bylo použito prvniacutech 18 sniacutemků K určeniacute času byl použit kapesshyniacute kalkulaacutetor se zabudovanyacutem programem pro lineaacuterniacute regresi Před okamžikem maxishymaacutelniacute faacuteze zakryly Slunce mraky ktereacute byly během celeacuteho pozorovaacuteniacute nad obzoshyrem a dalšiacute pozorovaacuteniacute znemožnily

B Siacutepek

Na lidoveacute hvězdaacuterně J Sadila v Sedlčashynech bylo zatměniacute pozorovaacuteno a fotografoshyvaacuteno dalekohledem 2003000 mm vyacutevoj poshy

172

časovaacute y2 odchylka LlII

LlI I s)

7056 +1 13983 -1 1 17889 +2 4 2175625 +1 2608225 -2 4 29929 -3 9 32041 +3 9 361 +1 1 400 O O 441 -2 4 46548 +3 9 50625 +2 4 54873 -1 1 57001 +5 25 62001 O O 6682225 -5 25 68644 +2 4 729 O O

~ = 102

časiacute v okoliacute Sed lčan nasvědčoval že podshymiacutenky pro pozorovaacuteniacute uacutelazu budou přiacutezniveacute avšak malou chviacuteli po začaacutetku zatměniacute se ukazovalo Slunce jen v mezeraacutech mezi mraky Přesto bylo pořiacutezeno 30 sniacutemků na černobiacutelyacute materiaacutel a po dvanacli sniacutemciacutech na barevnyacute diapozitiv a barevnyacute negativ Sniacutemek označenyacute expozičniacutem časem 19 h08 18s zachycuje maximaacutelniacute faacutezi zatměniacute Předshypoklaacutedanyacute kontakt Měsiacutece se skvrnou jalI Je patrneacute ze sniacutemku exponovaneacuteho v 19h 231935 však pro uacuteplneacute zakrytiacute Slunce hustyacutemi mraky nemohl byacutet exponovaacuten Sniacutemky jsou reprodukovaacuteny na str 167

Fr Lomoz

MIMOItAacuteDNE TMAvE ZATMĚNiacute MESiacuteCE

N Sekiguchi měřil fotoelektricky jasnost měsiacutečniacuteho povrchu při uacuteplnyacutech zatměniacutech Měsiacutece pozorovatelnyacutech v posledniacutech letech v Japonsku_ Při čtyřech zatměniacutech kteraacute pozoroval v sedmdesaacutetyacutech letech byla jasshynost povrchu Měsiacutece teacuteměř stejnaacute ale uacuteplneacute zatměniacute 30_ prosince 1982 bylo mimoshyřaacutedně tmaveacute ve srovnaacuteniacute s předešlyacutemi Přiacuteshy

činou zřejmě bylo znečištěniacute zemskeacute atmoshysfeacutery po vulkanickeacute erupci sOply EI Chishychon v severniacutem Mexiku k niacutež došlo v dubshynu 1982 a při niacutež se dostal vulkanickyacute prach a popel do zemskeacute atmosfeacutery až do vyacuteš e 42 km Při teacuteto erupci byla atmosfeacutera znečištěna asi desetkraacutet většiacutem množstviacutem vulkanickeacuteho materiaacutelu než při vyacutebuchu sopky Mt St Helen v USA v květnu 1980 Tehdy se do zemskeacute atmosfeacutery do vyacutešky asi 19 km dostalo 15-20 km3 sopečneacuteho prachu a popiacutelku Znečištěniacute zemskeacuteho ovzdušiacute se po teacuteto erupci projevilo rovněž zvětšenou hustotou zemskeacuteho stiacutenu 1- B

NOVEacute SUPERNOVY

L E Ganzaacutelez objevil supernovu v bezeshyjmenneacute galaxii jejiacutež poloha je

rt = 10h27l TI tl = -26deg12

Dne 27 března měla fotografickou jasnost 185rn kdežto 5 května asi 20 In bull Byla vzdaacuteshylena 2 zaacutepadně a 8 jižně od jaacutedra gashylaxie

M Wischnjewsky objevil supernovu na sniacutemku exponovaneacutem Gonzaacutelezem 2 května Byla v galaxoacutei ESO 30B-C05 jejiacutež souřad shynice jsou

rt = 6h 23Gm i5 = -34deg46

Jejiacute vzdaacutelenost od jaacutedra galaxie byla 18 na zaacutepad a 3 na jih fotografickou jasnost měla 185TI

B Binggeli B Leibundgut a G A Tamshymann objevili supernovu v galaxii ESO 131147-42247 Hvězda byla 32 zaacutepadně a 29 severně od jaacutedra galaxie jejiacutež poloha je

rt = 13hl1m 47s ) = -42deg247

Dne 26 dubna byla jasnost supernovy slabšiacute než 18m 10 května asi 1B8m a 22 května

155m

Na negativu exponovaneacutem 29 května obshyjevil Gonzaacutelez patrně supernovu v galaxii NGC 6907 Hvězda měla fotografickou jasshynost 15om a byla 50 zaacutepadně a 20 jižně

od středu galaxie jejiacutež poloha je

rt = 20 h221TI j = -24deg58

Polohy galaxiiacute jsou uvedeny pro ekvinokshycium 19500

I AUC 3942-3951 (B)

KOMETY A PLANETKY KOLEM VEGY

Mezinaacuterodniacute infračervenou astronomickou družiciacute lRAS byl objeven oblak pevnyacutech čaacutestic rozprostiacuterajiacuteciacute se do vzdaacutelenosti asi 20 [tj asi 85 AU) kolem Vegy [viz ŘH 31984 str 63) V daneacute vzdaacutelenosti a při zjištěneacute teplotě čaacutestic [asi 85 K) lze podle P R Weissmana [Jet Prop Lab ) předpoklaacuteshydat že čaacutestice jsou kondenzačniacute produkty protoplanetaacuterniacute mlhoviny a jsou tvořeny

převaacutežně zmrzlyacutemi těkavyacutemi laacutetkami zeshyjmeacutena ledem H20 Z uacutedajů ziacuteskanyacutech drushyžiciacute IRAS však neniacute možneacute rozlišit zda čaacutestice jsou tvořeny ledem s přiacuteměsiacute pevshynyacutech čaacutestic nebo silikaacutety Oblak čaacutestic koshylem Vegy je podle Weissmana pravděposhydobně prstenec kometaacuterniacutech těles [s celshykovou minimaacutelniacute hmotnostiacute asi 15 hmot Země) podobně jako předpoklaacutedanyacute Oortův oblak komet ve slunečniacute soustavě Přiacutepadnyacute vnitřniacute oblak teplyacutech čaacutestic ve vzdaacuteleshynosti několika astronomickyacutech jednotek koshylem Vegy by mohl byacutet podobnyacute paacutesu asteshyroidů v našiacute slunečniacute soustavě T B

DRAacuteHA KOMETY SHOEMAKER 1984f

V čiacutesle 7 [str 148) jsme při nesli zpraacutevu o objevu noveacute komety Shoemaker 19B4f Z osmi pozorovaacuteniacute ziacuteskanyacutech mezi 27 květshynem a 3 červnem počiacutetal B G Marsden předběžnou parabolickou draacutehu jejiacutež elemiddot menty jsou

T 1985 IX 9822 EČ W 2321600 Q 4815Bo 19500

117736deg q 285298 AU

Jak je vidět kometa byla objevena dloumiddot ho před průchodem přiacutesluniacutem Koncem čershyvence t r byla vzdaacutelena od Země 4530 AU od Slunce 4843 AU IAUC 3949 (B)

ZMĚNY JASNOSTI PHALLEY

Kraacutetce po znovunalezenf periodickeacute koshymety Hale y (16 řiacutejna 1982) bylo patrneacute že se jejiacute jasnost kraacutetkoperiodicky měn[ ale nebylo jasneacute zda změny jasnosti jsou pravidelneacute Poněkud jasno do teacuteto probleshymat1ky vnesla elektronografickaacute fotometricshykaacute měřeni kteraacute uskutečnil francouzskyacute astronom J Lecacheux se spolupracovniacuteky Jasnost komety měřili od 2 do 6 uacutenora t r 36m kanadsko-francouzskyacutem reflektoshyrem na Havajskyacutech ostrovech a např

4 uacutenora dostali tyto jasnosti ve spektraacutelshyniacutem oboru B

6h23m SČ 244m 7 09 242 8 01 232 9 42 228

Fotometrickaacute měřeniacute z obdob 2-6 uacutenoshyra ukaacutezala že změny jasnosti maj sinusoshyvyacute průběh s periodou asi 8 hodin 10 minut a amplitudou asi 172 magnitudy Změny

jasnosti patrně souvis[ s rotaciacute jaacutedra koshymety - dosud se uvaacuteděla jako pravděshypodobnaacute doba rotace asi 103 hodiny

K tomu však poznamenal R M West že na podkladě 25 určeniacute jasnosti PHaley v době 27-30 ledna t r se ukaacutezaly sice změny jasnosti komety asi o 1 magnitudu ale že perioda změn je zřejmě delšiacute

IAUC 393B 3934 3943 (B)

ODCHYLKY ČASOVYacuteCH SIGNALŮ V KVĚTNU 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 4 V +0 1734s +02008s

9 V +01644 +01930 14 V +01554 +0 1850 19 V +01464 +01766 24 V +01386 + 01691 29 V +01316 +01624

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

173

GALAXIE Souhvězdiacute severniacute oblohy

- - - -- -====0iiiiiiii00==

NGG m RVO (kms- 1)

2a (oIJI min) Typ SouhJězcliacute ŘH č

55 81 +97 145 SBsI Scl 484 205 97 -6 76 E And 184 221 94 +17 32 E And 184 224 46 -68 100 SAsb And 184 247 99 -129 138 SABsd Cet U82 253 82 +104 141 SABsc Scl 484 300 99 +95 174 SAsd Scl 484 598 65 -11 50 SAsed Tri 182 628 101 +728 93 SAse Pse 1181

1068 98 +1094 49 SAtb Cet 1182 2403 91 +255 129 SABsd Cam 283 2903 97 +507 85 SABtbe Leo 481 584 3031 79 +88 190 SAsab UMa 483 3034 96 +322 55 I UMa 483 3351 108 +643 55 SBrb Leo 481 584 3368 103 +800 47 SABtab Leo 481 584 3379 109 +746 23 E Leo 481 584 3556 109 +763 49 SBsd UMa 483 3621 101 95 SAsd Hya 382 3623 105 +640 50 SABOt Leo 481584 3627 99 +591 58 SABsb Leo 481 584 3992 108 +1147 58 SBtbe UMa 483 4192 112 -199 51 SBsab Com 582 4254 105 +2397 50 SAse Com 582 4258 92 +530 129 SABsbe CVn 582 4303 103 +1559 54 SABtbe Vil 581 4321 103 +1552 62 SABtbe Com 582 4374 108 +878 24 E Vir 581 4382 104 +712 34 SAOs Com 582 4406 108 -367 30 E Vir 581 4472 98 +855 45 E Vir 581 4486 103 +1187 37 E rad Vir 581 4501 105 +2056 48 SAtb Com 582 4552 113 +195 20 E Vir 581 4579 107 +1680 42 SABtb Vil 581 4594 95 +1002 46 SAsa Vir 581 4621 113 +345 21 E Vir 581 4631 100 +646 74 SBsd CVn 582 4649 103 +1200 32 E Vir 581 4725 102 +1109 78 SABrab Com 582 4736 89 +362 68 SArab CVn 582 4826 96 +352 59 SAtab COTll 582 5055 95 +600 83 SAtbe CVn 582 5194 90 +552 89 SAsbe CVn 582 5236 82 +335 100 SABse Hya 482 5457 86 +415 245 SABtect UMa 483 6822 95 +73 145 I SgI 782 7793 104 +197 71 SAsd Scl 484 Doplňky

4509 106 +893 52 SABtbe Vir 581 4571 121 SArect Com 582 5866 112 +972 SAO Dra 983

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v Řl- 61984 (str 131J opravte si v nich tiskovou ch ybu typ E znilčiacute gillaxii eliptickou

O Hlad ] Weiseovtiacute

174

- -Zl id ovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

SEMINAŘ o VYacuteZKUMU PROMENNYacuteCH

Ve dnech 16 a 17 června 1984 se konal na Hvězdaacuterně a planetaacuteriu M Koperniacuteka v Brně 16 celostaacutetniacute seminaacuteř o vyacutezkumu proměnnyacutech hvězd Na programu byly odshyborneacute přednaacutešky bilancovaacuteniacute vyacutesledků poshyzorovaacuteniacute za minulaacute leacuteta a perspektivy dalšiacute praacutece Většina z 33 uacutečastniacuteků patřiacute k akshytivniacutem pozorovatel lim a i to přispělo k velshymi dobreacute uacuterovni jednaacuteniacute Seminaacuteř byl zahaacutejen přednaacuteškou dr D

Handliacuteřoveacute o chemickeacutem složeniacute obrů j Borovička a V Wagner referovali o metodě hledaacuteniacute periody zaacutekrytoveacuteho systeacutemu a poshyzorovaacuteniacute zaacutekrytoveacute proměnneacute hvězdy DP Cephei u ktereacute byly určeny noveacute elementy 1D = 2 439 588552 + 1269 9621 E Se svyacutem vyacutezkumem soustavy TW Draconis v raacutemCi SOČ seznaacutemil uacutečastniacuteky M Ze jda

Odpoledne přednaacutešel dr M Vetešniacutek o nejpozdnějšiacutech hvězdaacutech Přehled vyacutesledshyků pozorovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech

hvězd za rok 1983 podal j Šilhaacuten Ukaacutezalo se že minulyacute rok byl ve všech směrech nejuacutespěšnějšiacute v dosavadniacute historii Bylo ziacuteskaacuteno 486 publikovatelnyacutech pozorovaciacutech řad zachycujiacuteciacutech olamžik minima 96 zaacuteshylrytovyacutech dvojhvězd Na uacutespěchu se podiacuteshylelo 50 pozorovatelti avšak největšiacute čaacutest minim napozoľovalo asi 20 nejaktivnějšiacutech Absolutniacuteho rekordu dosaacutehl P Svoboda lteryacute napozoroval 114 minim Poprveacute byl přiacutenos jednotlivyacutech pozorovatelů hodnocen podle celkoveacuteho bodoveacuteho zisku v raacutemci tzv Kanadskeacuteho bodovaacuteniacute hvězd brněnshyskeacuteho programu kdy jsou preferovaacutena pozorovaacuteniacute maacutelo sledovanyacutech hvězd Nutshynost zvyacutešeniacute podiacutelu takovyacutech pozorovaacuteniacute byla zdůrazněna i při diskusi s odborniacuteky na celostaacutetniacutem stelaacuterniacutem seminaacuteři o ktereacute J Šilhaacuten přiacutetomneacute informoval

Besedu o dalšiacutech perspektivaacutech programu sledovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech hvězd

řiacutedil dr Z Mikulaacutešek V minuleacutem roce byl seznam hvězd programu rozšiacuteřen o 32 a jeshyjich celkovyacute počet je nyniacute 333 Vyacuteběr dalshyšiacutech perspektivniacutech hvězd z literatury proshyvaacutediacute j Maacutenek Pro prAciacute s hvězdami typu HLIacuteDKA ofotografoval dr P HAjek těsnaacute okoliacute hvězd brněnskeacuteho programu z Paloshymarskeacuteho atlasu Informace o praacuteci proshyměnaacuteřů na Slovensku podala dr K Mašteshynovaacute O sveacute činnosti pak referovaly pozoshyrovaciacute skupiny z Třebiacuteče ŽdaacuteniC Prostě jomiddot va a Gottwaldova

V neděli přednaacutešel dr P Kessler o kosshymologii a jednaacuteniacute bylo zakončeno volnou diskusiacute o praacuteCi jednotlivyacutech pozorovatelll

Podněty ze seminaacuteře a plaacuteny dalšiacutehu rozshyvo je pozorovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech

hvězd byly zalOtveny v usneseniacute jehož zněniacute bude publikovaacuteilO v Kosmickyacutech rozshyhledech a v Bulletinu pro pozorovatele zaacutemiddot krytovyacutech proměnniacutech hvězd vydaacutevaneacutem brněnskou hvězdaacuternou Vladimiacuter Wagner

Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

Slunce vychaacuteziacute 1 řiacutejna v 6hOO m zapadd v 17 h38- Dne 31 řiacutejna vychaacuteziacute v 611 48 1

zapadaacute v 16h38 m Během řiacutejna se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 11 48 min a poledniacute v~ ška Slunce nad obzorem se zmenšiacute o IP z 37deg na 26deg

Měsiacutec je 1 X ve 22h 53 m v prvniacute čtvrti 10 X v Oh59 m v uacuteplňku 17 X ve 22h15m

v posledniacute čtvrti 24 X v 13h09m v novu a 31 X ve 14h08 m opět v prvniacute čtvrti Dne 8 řiacutejna prochaacuteziacute Měsiacutec od zemiacutem 23 řiacutejna přiacutezemiacutem Během řiacutejna nastanou konshyjunkce Měsiacutece s těmito planetami 1 x V 1h s Marsem ve 411 s Neptunem a v 15h

s Jupiterem 25 X v 15h se Saturnem 27 X v 1h s Venušiacute a v 711 s Uranem 28 X ve 14 s Neptunem 29 X v 611 S Jushypiterem a ve 22 s Marsem V řiacutejnu dojde ke dvěma zaacutekrytům jasnějšiacutech hvězd Měshysiacutecem Ve večerniacutech hodinaacutech 6 řiacutejna nashystane vstup 71 Aquarii (42 m) uacutekaz však bude pozorovatelnyacute jen na Moravě a na Slovensku V ranniacutech hodinaacutech 20 řiacutejna bude pozorovatelnyacute vstup 1) Leonis (36m )

Časoveacute okamžiky pro oba zaacutekryty jakož i uacutedaje o zaacutekrytech slabšiacutech hvězd lze naleacutezt ve Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 108-109 112-113)

Merkur je 10 řiacutejna v horniacute konjunkci se Sluncem a neniacute tak prakticky po celyacute měshysiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem řiacutejna vychaacuteziacute v 5h15m tedy asi 34 h před vyacutechodem Slunce v době konjunkce vychaacuteziacute a zapadaacute současně se Sluncem a koncem měsiacutece zashypadaacute v 17hQ1ln tedy zhruba 12 h po zaacuteshypadu Slunce Počaacutetkem měsiacutece maacute Merkur jasnost -13m koncem řiacutejna -O5m Dne 18 řiacutejna je Merkur nejdaacutele od Země [1428 AU] 30 řiacutejna prochaacuteziacute odsluniacutem [ve vzdaacuteshylenosti 0467 AU od Slunce) Dne 13 řjna

je Merkur v konjunkci se Spikou a 29 řiacutejna v konjunkci se Saturnem

Venuše je večer kraacutetce po zaacutepadu Slunce niacutezko nad jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute v 18h34m koncem měsiacutece v 18h 07m Jasnost Venuše je -34m Dne 8 řfjna v 1811 dojde ke konjunkci Venuše se Sashyturnem 27 X v 17h nastane konjunkce Veshynuše s Antarem (Venuše bude jen asi 03deg severně od hvězdy) a 30 řiacutejna v Oh bude Venuše v konjunkci s Uranem

Mars je v souhvězdiacute Střelce a je pozoroshyvatelnyacute jen večer Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute

175

ve 2oh53 m koncem měsiacutece ve 2o h38 m Jasshynost Marsu se během řiacutejna zmenšuje z 04m

na 07m Dne 3 řiacutejna ve 14h je Mars v konshyjunkci s Neptunem a 14 řiacutejna v Oh v konshyjunkci s Jupiterem (Mars bude asi 2deg jižně od Jupitera]

Jupiter je takteacutež v souhvězdiacute Střelce na večerniacute obloze Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute ve 21h38m koncem měsiacutece již v 19h 59 m Jasshynost Jupitera se během řiacutejna zmenšuje z -18m na -16m

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nashystane 11 listopadu neniacute v řiacutejnu pozorovashytelnyacute Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute v 19h02 m

koncem měsiacutece již v 17h13 m tedy kraacutetce po zaacutepadu Slunce

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše a zapadaacute ve večerniacutech hodinaacutech počaacutetkem řiacutejna ve 2oh 03 m koncem měsiacutece již V 18h09 m Jasshynost Urana je 6om

Neptun je v souhvězdiacute Střelce a je pozoshyrovatelnyacute pouze večer Počaacutetkem řiacutejna zashypadaacute ve 21h2om koncem měsiacutece v 19h25m

Neptun maacute jasnost 78m Pluto je v souhvězdiacute Panny a protože je

25 řiacutejna v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute_

Planetky Dne 21 řiacutejna ve 21h je (4) Vesta v konjunkci s Měsiacutecem při niacutež dojde k zaacutekrytu planetky Měsiacutecem uacutekaz však neniacute u naacutes pozorovatelnyacute Z jasnějšiacutech plashynetek bude v opozici se Sluncem 13 řiacutejna (8) Flora (8lm) a 18 řiacutejna (37) Fides [99mJ Rektascenze a deklinace [19500) Flory jsou

IX 27 1h472ffi -1deg51 X 7 1 401 -300 X 17 1 312 -358 X 27 1 223 -433

Xl 6 1 151 -438 a souřadnice asteroidu Fides

IX 27 1 h463 m + 12deg03 X 7 1 389 +11 41 X 17 1 301 +11 09 X 27 r 210 +10 33

Xl 6 1 130 +9 59 Během řiacutejna dojde k těmto přibllženiacutem jasshynějšiacutech planetek k hvězdaacutem 7 X v 8h [7 Iris [86m) na pouze l jižně k S AG 77322 [57m) a teacutehož dne v llh (6] Hebe (93 m) na 64 jižně k 13 Monocerotis (45 m ] dne 9 X v 19h (2) Pallas [93m) na 45 vyacutechodshyně k 51 Aquarii (59m) dne 19 X ve 13h [1) Ceres [75m) na pouze ľ jižně k 6 Tauri [56m ] dne 27 X_ ve 14h (4) Vesta (82m )

na 4 jižně k v Virginis (42m] a 29 řiacutejna

v 15h (1) Ceres (73m) na 4 severně k 1 Tauri (38m)

Meteory Maximum činnosti vyacuteznačneacuteho roje Orionid nastaacutevaacute 21 řiacutejna Z ostatniacutech rojů majiacute v řiacutejnu maxima Andromedldy 3 X Draconidy 9 XI severniacute Piscidy 12 X ~-Geminidy 19 X a Leominoridy 24 řiacutejna

Časoveacute uacutedaje v tomto přehledu jsou uveshydeny v čase středoevropskeacutem vyacutechody a zaacutepady platiacute pro prťisečiacutek 50deg rovnoběžky severniacute šiacuteřky a 15deg poledniacuteku vyacutechodniacute deacutelky J B

OBSAH J Grygar Žeň objeVL 1983 - L Schmied Vizuaacutelniacute pozorovaacuteniacute Slunce v ČSSR v roshyce 1983 - Z Urban Prvniacute objev raacutedioshy

veacute emise z trpasličiacute novy - Zatměniacute

Slunce 30 května 1984 - Kraacutetkeacute zpraacutevy - Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

conEPmAHME ]1 Ipblrap YCl1eXM aCrpoHoMMM B 1983

r - JI IIIM111 BI13yaJIbHOe Ha6JIlO1eshyHl1e COJIHla B IexOCJIOBaKMM B 1983 r - 3 Yp6aH IIepBoe 06HapymeHI1e pashy1110M3JIyQeHl1ll M3 KapJII1KOBOI1 HOBOI1shy

Ha6JIlO1eHMe 3aTMeHI1ll COJIHla 30-ro Mall 1984 r - KpaTKMe C006-leHI1R HBJIeHl1ll Ha He6e B oKTR6pe 1984 r

CONTENTS J Grygar HighJights in Astronomy in

the Year 1983 - 1 Schmied Visual Observation of the Sun in the Year 1983 in Czechoslovakia - Z Urban First Discovery of a Radio Emission From a Dwarf Nova - Observation of the Partial Solar Eclipse of 30 May 1984 - Short Contributions - Phenomena in October 1984

ISSN 0035-5550

Rršl hvězd řidl redakčnl rada Doc Antonln Mrkos CSc [předseda redakčnl rady] doc RNDr Jlři Bouška CSc [vyacutekonnyacute redaktor] RNDr JIr Grygar CSc RNDr Oldflch Hlad člen korespondent CSAV RNDr Miloslav Kopecshykyacute DrSc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Stohl CSc technickeacute redaktorka Otiacutelle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstvi a vydavatelstviacute Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou Tiskařskeacute zaacutevody n p zeacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacuteziacute dvanaacutectkrět ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročniacute předplatneacute Kčs

30- - Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba Informace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky prIjiacutemaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - OED Praha Objednaacutevky do zahraničiacute vyřizuje PNS - uacutestředniacute expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod 01 administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřlspěvky ktereacute musi vyhovovat pokynOm pro autory [viz llH 64 24 11983) přljlmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Sveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej i - Toto čiacutesla

bylo daacuteno do tisku 13 července vyšlo v srpnu 1984

V Praze nebyly podmiacutenky pro pozorovaacuteni zatměniacute Slunce přiacutezniveacute což dokushymenuii sniacutemky z nichž horni byl exponovaacuten v lBh3Sm dolniacute v lBhS2 m SEČ -Fotografie na 4 str obaacutelky byla exponovaacutena v 19 h 34 m SEČ (Foto J Medonos]

NOVEacute SUPERNOVY

L E Ganzaacutelez objevil supernovu v bezeshyjmenneacute galaxii jejiacutež poloha je

rt = 10h27l TI tl = -26deg12

Dne 27 března měla fotografickou jasnost 185rn kdežto 5 května asi 20 In bull Byla vzdaacuteshylena 2 zaacutepadně a 8 jižně od jaacutedra gashylaxie

M Wischnjewsky objevil supernovu na sniacutemku exponovaneacutem Gonzaacutelezem 2 května Byla v galaxoacutei ESO 30B-C05 jejiacutež souřad shynice jsou

rt = 6h 23Gm i5 = -34deg46

Jejiacute vzdaacutelenost od jaacutedra galaxie byla 18 na zaacutepad a 3 na jih fotografickou jasnost měla 185TI

B Binggeli B Leibundgut a G A Tamshymann objevili supernovu v galaxii ESO 131147-42247 Hvězda byla 32 zaacutepadně a 29 severně od jaacutedra galaxie jejiacutež poloha je

rt = 13hl1m 47s ) = -42deg247

Dne 26 dubna byla jasnost supernovy slabšiacute než 18m 10 května asi 1B8m a 22 května

155m

Na negativu exponovaneacutem 29 května obshyjevil Gonzaacutelez patrně supernovu v galaxii NGC 6907 Hvězda měla fotografickou jasshynost 15om a byla 50 zaacutepadně a 20 jižně

od středu galaxie jejiacutež poloha je

rt = 20 h221TI j = -24deg58

Polohy galaxiiacute jsou uvedeny pro ekvinokshycium 19500

I AUC 3942-3951 (B)

KOMETY A PLANETKY KOLEM VEGY

Mezinaacuterodniacute infračervenou astronomickou družiciacute lRAS byl objeven oblak pevnyacutech čaacutestic rozprostiacuterajiacuteciacute se do vzdaacutelenosti asi 20 [tj asi 85 AU) kolem Vegy [viz ŘH 31984 str 63) V daneacute vzdaacutelenosti a při zjištěneacute teplotě čaacutestic [asi 85 K) lze podle P R Weissmana [Jet Prop Lab ) předpoklaacuteshydat že čaacutestice jsou kondenzačniacute produkty protoplanetaacuterniacute mlhoviny a jsou tvořeny

převaacutežně zmrzlyacutemi těkavyacutemi laacutetkami zeshyjmeacutena ledem H20 Z uacutedajů ziacuteskanyacutech drushyžiciacute IRAS však neniacute možneacute rozlišit zda čaacutestice jsou tvořeny ledem s přiacuteměsiacute pevshynyacutech čaacutestic nebo silikaacutety Oblak čaacutestic koshylem Vegy je podle Weissmana pravděposhydobně prstenec kometaacuterniacutech těles [s celshykovou minimaacutelniacute hmotnostiacute asi 15 hmot Země) podobně jako předpoklaacutedanyacute Oortův oblak komet ve slunečniacute soustavě Přiacutepadnyacute vnitřniacute oblak teplyacutech čaacutestic ve vzdaacuteleshynosti několika astronomickyacutech jednotek koshylem Vegy by mohl byacutet podobnyacute paacutesu asteshyroidů v našiacute slunečniacute soustavě T B

DRAacuteHA KOMETY SHOEMAKER 1984f

V čiacutesle 7 [str 148) jsme při nesli zpraacutevu o objevu noveacute komety Shoemaker 19B4f Z osmi pozorovaacuteniacute ziacuteskanyacutech mezi 27 květshynem a 3 červnem počiacutetal B G Marsden předběžnou parabolickou draacutehu jejiacutež elemiddot menty jsou

T 1985 IX 9822 EČ W 2321600 Q 4815Bo 19500

117736deg q 285298 AU

Jak je vidět kometa byla objevena dloumiddot ho před průchodem přiacutesluniacutem Koncem čershyvence t r byla vzdaacutelena od Země 4530 AU od Slunce 4843 AU IAUC 3949 (B)

ZMĚNY JASNOSTI PHALLEY

Kraacutetce po znovunalezenf periodickeacute koshymety Hale y (16 řiacutejna 1982) bylo patrneacute že se jejiacute jasnost kraacutetkoperiodicky měn[ ale nebylo jasneacute zda změny jasnosti jsou pravidelneacute Poněkud jasno do teacuteto probleshymat1ky vnesla elektronografickaacute fotometricshykaacute měřeni kteraacute uskutečnil francouzskyacute astronom J Lecacheux se spolupracovniacuteky Jasnost komety měřili od 2 do 6 uacutenora t r 36m kanadsko-francouzskyacutem reflektoshyrem na Havajskyacutech ostrovech a např

4 uacutenora dostali tyto jasnosti ve spektraacutelshyniacutem oboru B

6h23m SČ 244m 7 09 242 8 01 232 9 42 228

Fotometrickaacute měřeniacute z obdob 2-6 uacutenoshyra ukaacutezala že změny jasnosti maj sinusoshyvyacute průběh s periodou asi 8 hodin 10 minut a amplitudou asi 172 magnitudy Změny

jasnosti patrně souvis[ s rotaciacute jaacutedra koshymety - dosud se uvaacuteděla jako pravděshypodobnaacute doba rotace asi 103 hodiny

K tomu však poznamenal R M West že na podkladě 25 určeniacute jasnosti PHaley v době 27-30 ledna t r se ukaacutezaly sice změny jasnosti komety asi o 1 magnitudu ale že perioda změn je zřejmě delšiacute

IAUC 393B 3934 3943 (B)

ODCHYLKY ČASOVYacuteCH SIGNALŮ V KVĚTNU 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 4 V +0 1734s +02008s

9 V +01644 +01930 14 V +01554 +0 1850 19 V +01464 +01766 24 V +01386 + 01691 29 V +01316 +01624

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

173

GALAXIE Souhvězdiacute severniacute oblohy

- - - -- -====0iiiiiiii00==

NGG m RVO (kms- 1)

2a (oIJI min) Typ SouhJězcliacute ŘH č

55 81 +97 145 SBsI Scl 484 205 97 -6 76 E And 184 221 94 +17 32 E And 184 224 46 -68 100 SAsb And 184 247 99 -129 138 SABsd Cet U82 253 82 +104 141 SABsc Scl 484 300 99 +95 174 SAsd Scl 484 598 65 -11 50 SAsed Tri 182 628 101 +728 93 SAse Pse 1181

1068 98 +1094 49 SAtb Cet 1182 2403 91 +255 129 SABsd Cam 283 2903 97 +507 85 SABtbe Leo 481 584 3031 79 +88 190 SAsab UMa 483 3034 96 +322 55 I UMa 483 3351 108 +643 55 SBrb Leo 481 584 3368 103 +800 47 SABtab Leo 481 584 3379 109 +746 23 E Leo 481 584 3556 109 +763 49 SBsd UMa 483 3621 101 95 SAsd Hya 382 3623 105 +640 50 SABOt Leo 481584 3627 99 +591 58 SABsb Leo 481 584 3992 108 +1147 58 SBtbe UMa 483 4192 112 -199 51 SBsab Com 582 4254 105 +2397 50 SAse Com 582 4258 92 +530 129 SABsbe CVn 582 4303 103 +1559 54 SABtbe Vil 581 4321 103 +1552 62 SABtbe Com 582 4374 108 +878 24 E Vir 581 4382 104 +712 34 SAOs Com 582 4406 108 -367 30 E Vir 581 4472 98 +855 45 E Vir 581 4486 103 +1187 37 E rad Vir 581 4501 105 +2056 48 SAtb Com 582 4552 113 +195 20 E Vir 581 4579 107 +1680 42 SABtb Vil 581 4594 95 +1002 46 SAsa Vir 581 4621 113 +345 21 E Vir 581 4631 100 +646 74 SBsd CVn 582 4649 103 +1200 32 E Vir 581 4725 102 +1109 78 SABrab Com 582 4736 89 +362 68 SArab CVn 582 4826 96 +352 59 SAtab COTll 582 5055 95 +600 83 SAtbe CVn 582 5194 90 +552 89 SAsbe CVn 582 5236 82 +335 100 SABse Hya 482 5457 86 +415 245 SABtect UMa 483 6822 95 +73 145 I SgI 782 7793 104 +197 71 SAsd Scl 484 Doplňky

4509 106 +893 52 SABtbe Vir 581 4571 121 SArect Com 582 5866 112 +972 SAO Dra 983

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v Řl- 61984 (str 131J opravte si v nich tiskovou ch ybu typ E znilčiacute gillaxii eliptickou

O Hlad ] Weiseovtiacute

174

- -Zl id ovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

SEMINAŘ o VYacuteZKUMU PROMENNYacuteCH

Ve dnech 16 a 17 června 1984 se konal na Hvězdaacuterně a planetaacuteriu M Koperniacuteka v Brně 16 celostaacutetniacute seminaacuteř o vyacutezkumu proměnnyacutech hvězd Na programu byly odshyborneacute přednaacutešky bilancovaacuteniacute vyacutesledků poshyzorovaacuteniacute za minulaacute leacuteta a perspektivy dalšiacute praacutece Většina z 33 uacutečastniacuteků patřiacute k akshytivniacutem pozorovatel lim a i to přispělo k velshymi dobreacute uacuterovni jednaacuteniacute Seminaacuteř byl zahaacutejen přednaacuteškou dr D

Handliacuteřoveacute o chemickeacutem složeniacute obrů j Borovička a V Wagner referovali o metodě hledaacuteniacute periody zaacutekrytoveacuteho systeacutemu a poshyzorovaacuteniacute zaacutekrytoveacute proměnneacute hvězdy DP Cephei u ktereacute byly určeny noveacute elementy 1D = 2 439 588552 + 1269 9621 E Se svyacutem vyacutezkumem soustavy TW Draconis v raacutemCi SOČ seznaacutemil uacutečastniacuteky M Ze jda

Odpoledne přednaacutešel dr M Vetešniacutek o nejpozdnějšiacutech hvězdaacutech Přehled vyacutesledshyků pozorovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech

hvězd za rok 1983 podal j Šilhaacuten Ukaacutezalo se že minulyacute rok byl ve všech směrech nejuacutespěšnějšiacute v dosavadniacute historii Bylo ziacuteskaacuteno 486 publikovatelnyacutech pozorovaciacutech řad zachycujiacuteciacutech olamžik minima 96 zaacuteshylrytovyacutech dvojhvězd Na uacutespěchu se podiacuteshylelo 50 pozorovatelti avšak největšiacute čaacutest minim napozoľovalo asi 20 nejaktivnějšiacutech Absolutniacuteho rekordu dosaacutehl P Svoboda lteryacute napozoroval 114 minim Poprveacute byl přiacutenos jednotlivyacutech pozorovatelů hodnocen podle celkoveacuteho bodoveacuteho zisku v raacutemci tzv Kanadskeacuteho bodovaacuteniacute hvězd brněnshyskeacuteho programu kdy jsou preferovaacutena pozorovaacuteniacute maacutelo sledovanyacutech hvězd Nutshynost zvyacutešeniacute podiacutelu takovyacutech pozorovaacuteniacute byla zdůrazněna i při diskusi s odborniacuteky na celostaacutetniacutem stelaacuterniacutem seminaacuteři o ktereacute J Šilhaacuten přiacutetomneacute informoval

Besedu o dalšiacutech perspektivaacutech programu sledovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech hvězd

řiacutedil dr Z Mikulaacutešek V minuleacutem roce byl seznam hvězd programu rozšiacuteřen o 32 a jeshyjich celkovyacute počet je nyniacute 333 Vyacuteběr dalshyšiacutech perspektivniacutech hvězd z literatury proshyvaacutediacute j Maacutenek Pro prAciacute s hvězdami typu HLIacuteDKA ofotografoval dr P HAjek těsnaacute okoliacute hvězd brněnskeacuteho programu z Paloshymarskeacuteho atlasu Informace o praacuteci proshyměnaacuteřů na Slovensku podala dr K Mašteshynovaacute O sveacute činnosti pak referovaly pozoshyrovaciacute skupiny z Třebiacuteče ŽdaacuteniC Prostě jomiddot va a Gottwaldova

V neděli přednaacutešel dr P Kessler o kosshymologii a jednaacuteniacute bylo zakončeno volnou diskusiacute o praacuteCi jednotlivyacutech pozorovatelll

Podněty ze seminaacuteře a plaacuteny dalšiacutehu rozshyvo je pozorovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech

hvězd byly zalOtveny v usneseniacute jehož zněniacute bude publikovaacuteilO v Kosmickyacutech rozshyhledech a v Bulletinu pro pozorovatele zaacutemiddot krytovyacutech proměnniacutech hvězd vydaacutevaneacutem brněnskou hvězdaacuternou Vladimiacuter Wagner

Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

Slunce vychaacuteziacute 1 řiacutejna v 6hOO m zapadd v 17 h38- Dne 31 řiacutejna vychaacuteziacute v 611 48 1

zapadaacute v 16h38 m Během řiacutejna se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 11 48 min a poledniacute v~ ška Slunce nad obzorem se zmenšiacute o IP z 37deg na 26deg

Měsiacutec je 1 X ve 22h 53 m v prvniacute čtvrti 10 X v Oh59 m v uacuteplňku 17 X ve 22h15m

v posledniacute čtvrti 24 X v 13h09m v novu a 31 X ve 14h08 m opět v prvniacute čtvrti Dne 8 řiacutejna prochaacuteziacute Měsiacutec od zemiacutem 23 řiacutejna přiacutezemiacutem Během řiacutejna nastanou konshyjunkce Měsiacutece s těmito planetami 1 x V 1h s Marsem ve 411 s Neptunem a v 15h

s Jupiterem 25 X v 15h se Saturnem 27 X v 1h s Venušiacute a v 711 s Uranem 28 X ve 14 s Neptunem 29 X v 611 S Jushypiterem a ve 22 s Marsem V řiacutejnu dojde ke dvěma zaacutekrytům jasnějšiacutech hvězd Měshysiacutecem Ve večerniacutech hodinaacutech 6 řiacutejna nashystane vstup 71 Aquarii (42 m) uacutekaz však bude pozorovatelnyacute jen na Moravě a na Slovensku V ranniacutech hodinaacutech 20 řiacutejna bude pozorovatelnyacute vstup 1) Leonis (36m )

Časoveacute okamžiky pro oba zaacutekryty jakož i uacutedaje o zaacutekrytech slabšiacutech hvězd lze naleacutezt ve Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 108-109 112-113)

Merkur je 10 řiacutejna v horniacute konjunkci se Sluncem a neniacute tak prakticky po celyacute měshysiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem řiacutejna vychaacuteziacute v 5h15m tedy asi 34 h před vyacutechodem Slunce v době konjunkce vychaacuteziacute a zapadaacute současně se Sluncem a koncem měsiacutece zashypadaacute v 17hQ1ln tedy zhruba 12 h po zaacuteshypadu Slunce Počaacutetkem měsiacutece maacute Merkur jasnost -13m koncem řiacutejna -O5m Dne 18 řiacutejna je Merkur nejdaacutele od Země [1428 AU] 30 řiacutejna prochaacuteziacute odsluniacutem [ve vzdaacuteshylenosti 0467 AU od Slunce) Dne 13 řjna

je Merkur v konjunkci se Spikou a 29 řiacutejna v konjunkci se Saturnem

Venuše je večer kraacutetce po zaacutepadu Slunce niacutezko nad jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute v 18h34m koncem měsiacutece v 18h 07m Jasnost Venuše je -34m Dne 8 řfjna v 1811 dojde ke konjunkci Venuše se Sashyturnem 27 X v 17h nastane konjunkce Veshynuše s Antarem (Venuše bude jen asi 03deg severně od hvězdy) a 30 řiacutejna v Oh bude Venuše v konjunkci s Uranem

Mars je v souhvězdiacute Střelce a je pozoroshyvatelnyacute jen večer Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute

175

ve 2oh53 m koncem měsiacutece ve 2o h38 m Jasshynost Marsu se během řiacutejna zmenšuje z 04m

na 07m Dne 3 řiacutejna ve 14h je Mars v konshyjunkci s Neptunem a 14 řiacutejna v Oh v konshyjunkci s Jupiterem (Mars bude asi 2deg jižně od Jupitera]

Jupiter je takteacutež v souhvězdiacute Střelce na večerniacute obloze Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute ve 21h38m koncem měsiacutece již v 19h 59 m Jasshynost Jupitera se během řiacutejna zmenšuje z -18m na -16m

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nashystane 11 listopadu neniacute v řiacutejnu pozorovashytelnyacute Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute v 19h02 m

koncem měsiacutece již v 17h13 m tedy kraacutetce po zaacutepadu Slunce

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše a zapadaacute ve večerniacutech hodinaacutech počaacutetkem řiacutejna ve 2oh 03 m koncem měsiacutece již V 18h09 m Jasshynost Urana je 6om

Neptun je v souhvězdiacute Střelce a je pozoshyrovatelnyacute pouze večer Počaacutetkem řiacutejna zashypadaacute ve 21h2om koncem měsiacutece v 19h25m

Neptun maacute jasnost 78m Pluto je v souhvězdiacute Panny a protože je

25 řiacutejna v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute_

Planetky Dne 21 řiacutejna ve 21h je (4) Vesta v konjunkci s Měsiacutecem při niacutež dojde k zaacutekrytu planetky Měsiacutecem uacutekaz však neniacute u naacutes pozorovatelnyacute Z jasnějšiacutech plashynetek bude v opozici se Sluncem 13 řiacutejna (8) Flora (8lm) a 18 řiacutejna (37) Fides [99mJ Rektascenze a deklinace [19500) Flory jsou

IX 27 1h472ffi -1deg51 X 7 1 401 -300 X 17 1 312 -358 X 27 1 223 -433

Xl 6 1 151 -438 a souřadnice asteroidu Fides

IX 27 1 h463 m + 12deg03 X 7 1 389 +11 41 X 17 1 301 +11 09 X 27 r 210 +10 33

Xl 6 1 130 +9 59 Během řiacutejna dojde k těmto přibllženiacutem jasshynějšiacutech planetek k hvězdaacutem 7 X v 8h [7 Iris [86m) na pouze l jižně k S AG 77322 [57m) a teacutehož dne v llh (6] Hebe (93 m) na 64 jižně k 13 Monocerotis (45 m ] dne 9 X v 19h (2) Pallas [93m) na 45 vyacutechodshyně k 51 Aquarii (59m) dne 19 X ve 13h [1) Ceres [75m) na pouze ľ jižně k 6 Tauri [56m ] dne 27 X_ ve 14h (4) Vesta (82m )

na 4 jižně k v Virginis (42m] a 29 řiacutejna

v 15h (1) Ceres (73m) na 4 severně k 1 Tauri (38m)

Meteory Maximum činnosti vyacuteznačneacuteho roje Orionid nastaacutevaacute 21 řiacutejna Z ostatniacutech rojů majiacute v řiacutejnu maxima Andromedldy 3 X Draconidy 9 XI severniacute Piscidy 12 X ~-Geminidy 19 X a Leominoridy 24 řiacutejna

Časoveacute uacutedaje v tomto přehledu jsou uveshydeny v čase středoevropskeacutem vyacutechody a zaacutepady platiacute pro prťisečiacutek 50deg rovnoběžky severniacute šiacuteřky a 15deg poledniacuteku vyacutechodniacute deacutelky J B

OBSAH J Grygar Žeň objeVL 1983 - L Schmied Vizuaacutelniacute pozorovaacuteniacute Slunce v ČSSR v roshyce 1983 - Z Urban Prvniacute objev raacutedioshy

veacute emise z trpasličiacute novy - Zatměniacute

Slunce 30 května 1984 - Kraacutetkeacute zpraacutevy - Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

conEPmAHME ]1 Ipblrap YCl1eXM aCrpoHoMMM B 1983

r - JI IIIM111 BI13yaJIbHOe Ha6JIlO1eshyHl1e COJIHla B IexOCJIOBaKMM B 1983 r - 3 Yp6aH IIepBoe 06HapymeHI1e pashy1110M3JIyQeHl1ll M3 KapJII1KOBOI1 HOBOI1shy

Ha6JIlO1eHMe 3aTMeHI1ll COJIHla 30-ro Mall 1984 r - KpaTKMe C006-leHI1R HBJIeHl1ll Ha He6e B oKTR6pe 1984 r

CONTENTS J Grygar HighJights in Astronomy in

the Year 1983 - 1 Schmied Visual Observation of the Sun in the Year 1983 in Czechoslovakia - Z Urban First Discovery of a Radio Emission From a Dwarf Nova - Observation of the Partial Solar Eclipse of 30 May 1984 - Short Contributions - Phenomena in October 1984

ISSN 0035-5550

Rršl hvězd řidl redakčnl rada Doc Antonln Mrkos CSc [předseda redakčnl rady] doc RNDr Jlři Bouška CSc [vyacutekonnyacute redaktor] RNDr JIr Grygar CSc RNDr Oldflch Hlad člen korespondent CSAV RNDr Miloslav Kopecshykyacute DrSc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Stohl CSc technickeacute redaktorka Otiacutelle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstvi a vydavatelstviacute Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou Tiskařskeacute zaacutevody n p zeacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacuteziacute dvanaacutectkrět ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročniacute předplatneacute Kčs

30- - Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba Informace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky prIjiacutemaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - OED Praha Objednaacutevky do zahraničiacute vyřizuje PNS - uacutestředniacute expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod 01 administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřlspěvky ktereacute musi vyhovovat pokynOm pro autory [viz llH 64 24 11983) přljlmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Sveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej i - Toto čiacutesla

bylo daacuteno do tisku 13 července vyšlo v srpnu 1984

V Praze nebyly podmiacutenky pro pozorovaacuteni zatměniacute Slunce přiacutezniveacute což dokushymenuii sniacutemky z nichž horni byl exponovaacuten v lBh3Sm dolniacute v lBhS2 m SEČ -Fotografie na 4 str obaacutelky byla exponovaacutena v 19 h 34 m SEČ (Foto J Medonos]

GALAXIE Souhvězdiacute severniacute oblohy

- - - -- -====0iiiiiiii00==

NGG m RVO (kms- 1)

2a (oIJI min) Typ SouhJězcliacute ŘH č

55 81 +97 145 SBsI Scl 484 205 97 -6 76 E And 184 221 94 +17 32 E And 184 224 46 -68 100 SAsb And 184 247 99 -129 138 SABsd Cet U82 253 82 +104 141 SABsc Scl 484 300 99 +95 174 SAsd Scl 484 598 65 -11 50 SAsed Tri 182 628 101 +728 93 SAse Pse 1181

1068 98 +1094 49 SAtb Cet 1182 2403 91 +255 129 SABsd Cam 283 2903 97 +507 85 SABtbe Leo 481 584 3031 79 +88 190 SAsab UMa 483 3034 96 +322 55 I UMa 483 3351 108 +643 55 SBrb Leo 481 584 3368 103 +800 47 SABtab Leo 481 584 3379 109 +746 23 E Leo 481 584 3556 109 +763 49 SBsd UMa 483 3621 101 95 SAsd Hya 382 3623 105 +640 50 SABOt Leo 481584 3627 99 +591 58 SABsb Leo 481 584 3992 108 +1147 58 SBtbe UMa 483 4192 112 -199 51 SBsab Com 582 4254 105 +2397 50 SAse Com 582 4258 92 +530 129 SABsbe CVn 582 4303 103 +1559 54 SABtbe Vil 581 4321 103 +1552 62 SABtbe Com 582 4374 108 +878 24 E Vir 581 4382 104 +712 34 SAOs Com 582 4406 108 -367 30 E Vir 581 4472 98 +855 45 E Vir 581 4486 103 +1187 37 E rad Vir 581 4501 105 +2056 48 SAtb Com 582 4552 113 +195 20 E Vir 581 4579 107 +1680 42 SABtb Vil 581 4594 95 +1002 46 SAsa Vir 581 4621 113 +345 21 E Vir 581 4631 100 +646 74 SBsd CVn 582 4649 103 +1200 32 E Vir 581 4725 102 +1109 78 SABrab Com 582 4736 89 +362 68 SArab CVn 582 4826 96 +352 59 SAtab COTll 582 5055 95 +600 83 SAtbe CVn 582 5194 90 +552 89 SAsbe CVn 582 5236 82 +335 100 SABse Hya 482 5457 86 +415 245 SABtect UMa 483 6822 95 +73 145 I SgI 782 7793 104 +197 71 SAsd Scl 484 Doplňky

4509 106 +893 52 SABtbe Vir 581 4571 121 SArect Com 582 5866 112 +972 SAO Dra 983

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v Řl- 61984 (str 131J opravte si v nich tiskovou ch ybu typ E znilčiacute gillaxii eliptickou

O Hlad ] Weiseovtiacute

174

- -Zl id ovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

SEMINAŘ o VYacuteZKUMU PROMENNYacuteCH

Ve dnech 16 a 17 června 1984 se konal na Hvězdaacuterně a planetaacuteriu M Koperniacuteka v Brně 16 celostaacutetniacute seminaacuteř o vyacutezkumu proměnnyacutech hvězd Na programu byly odshyborneacute přednaacutešky bilancovaacuteniacute vyacutesledků poshyzorovaacuteniacute za minulaacute leacuteta a perspektivy dalšiacute praacutece Většina z 33 uacutečastniacuteků patřiacute k akshytivniacutem pozorovatel lim a i to přispělo k velshymi dobreacute uacuterovni jednaacuteniacute Seminaacuteř byl zahaacutejen přednaacuteškou dr D

Handliacuteřoveacute o chemickeacutem složeniacute obrů j Borovička a V Wagner referovali o metodě hledaacuteniacute periody zaacutekrytoveacuteho systeacutemu a poshyzorovaacuteniacute zaacutekrytoveacute proměnneacute hvězdy DP Cephei u ktereacute byly určeny noveacute elementy 1D = 2 439 588552 + 1269 9621 E Se svyacutem vyacutezkumem soustavy TW Draconis v raacutemCi SOČ seznaacutemil uacutečastniacuteky M Ze jda

Odpoledne přednaacutešel dr M Vetešniacutek o nejpozdnějšiacutech hvězdaacutech Přehled vyacutesledshyků pozorovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech

hvězd za rok 1983 podal j Šilhaacuten Ukaacutezalo se že minulyacute rok byl ve všech směrech nejuacutespěšnějšiacute v dosavadniacute historii Bylo ziacuteskaacuteno 486 publikovatelnyacutech pozorovaciacutech řad zachycujiacuteciacutech olamžik minima 96 zaacuteshylrytovyacutech dvojhvězd Na uacutespěchu se podiacuteshylelo 50 pozorovatelti avšak největšiacute čaacutest minim napozoľovalo asi 20 nejaktivnějšiacutech Absolutniacuteho rekordu dosaacutehl P Svoboda lteryacute napozoroval 114 minim Poprveacute byl přiacutenos jednotlivyacutech pozorovatelů hodnocen podle celkoveacuteho bodoveacuteho zisku v raacutemci tzv Kanadskeacuteho bodovaacuteniacute hvězd brněnshyskeacuteho programu kdy jsou preferovaacutena pozorovaacuteniacute maacutelo sledovanyacutech hvězd Nutshynost zvyacutešeniacute podiacutelu takovyacutech pozorovaacuteniacute byla zdůrazněna i při diskusi s odborniacuteky na celostaacutetniacutem stelaacuterniacutem seminaacuteři o ktereacute J Šilhaacuten přiacutetomneacute informoval

Besedu o dalšiacutech perspektivaacutech programu sledovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech hvězd

řiacutedil dr Z Mikulaacutešek V minuleacutem roce byl seznam hvězd programu rozšiacuteřen o 32 a jeshyjich celkovyacute počet je nyniacute 333 Vyacuteběr dalshyšiacutech perspektivniacutech hvězd z literatury proshyvaacutediacute j Maacutenek Pro prAciacute s hvězdami typu HLIacuteDKA ofotografoval dr P HAjek těsnaacute okoliacute hvězd brněnskeacuteho programu z Paloshymarskeacuteho atlasu Informace o praacuteci proshyměnaacuteřů na Slovensku podala dr K Mašteshynovaacute O sveacute činnosti pak referovaly pozoshyrovaciacute skupiny z Třebiacuteče ŽdaacuteniC Prostě jomiddot va a Gottwaldova

V neděli přednaacutešel dr P Kessler o kosshymologii a jednaacuteniacute bylo zakončeno volnou diskusiacute o praacuteCi jednotlivyacutech pozorovatelll

Podněty ze seminaacuteře a plaacuteny dalšiacutehu rozshyvo je pozorovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech

hvězd byly zalOtveny v usneseniacute jehož zněniacute bude publikovaacuteilO v Kosmickyacutech rozshyhledech a v Bulletinu pro pozorovatele zaacutemiddot krytovyacutech proměnniacutech hvězd vydaacutevaneacutem brněnskou hvězdaacuternou Vladimiacuter Wagner

Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

Slunce vychaacuteziacute 1 řiacutejna v 6hOO m zapadd v 17 h38- Dne 31 řiacutejna vychaacuteziacute v 611 48 1

zapadaacute v 16h38 m Během řiacutejna se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 11 48 min a poledniacute v~ ška Slunce nad obzorem se zmenšiacute o IP z 37deg na 26deg

Měsiacutec je 1 X ve 22h 53 m v prvniacute čtvrti 10 X v Oh59 m v uacuteplňku 17 X ve 22h15m

v posledniacute čtvrti 24 X v 13h09m v novu a 31 X ve 14h08 m opět v prvniacute čtvrti Dne 8 řiacutejna prochaacuteziacute Měsiacutec od zemiacutem 23 řiacutejna přiacutezemiacutem Během řiacutejna nastanou konshyjunkce Měsiacutece s těmito planetami 1 x V 1h s Marsem ve 411 s Neptunem a v 15h

s Jupiterem 25 X v 15h se Saturnem 27 X v 1h s Venušiacute a v 711 s Uranem 28 X ve 14 s Neptunem 29 X v 611 S Jushypiterem a ve 22 s Marsem V řiacutejnu dojde ke dvěma zaacutekrytům jasnějšiacutech hvězd Měshysiacutecem Ve večerniacutech hodinaacutech 6 řiacutejna nashystane vstup 71 Aquarii (42 m) uacutekaz však bude pozorovatelnyacute jen na Moravě a na Slovensku V ranniacutech hodinaacutech 20 řiacutejna bude pozorovatelnyacute vstup 1) Leonis (36m )

Časoveacute okamžiky pro oba zaacutekryty jakož i uacutedaje o zaacutekrytech slabšiacutech hvězd lze naleacutezt ve Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 108-109 112-113)

Merkur je 10 řiacutejna v horniacute konjunkci se Sluncem a neniacute tak prakticky po celyacute měshysiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem řiacutejna vychaacuteziacute v 5h15m tedy asi 34 h před vyacutechodem Slunce v době konjunkce vychaacuteziacute a zapadaacute současně se Sluncem a koncem měsiacutece zashypadaacute v 17hQ1ln tedy zhruba 12 h po zaacuteshypadu Slunce Počaacutetkem měsiacutece maacute Merkur jasnost -13m koncem řiacutejna -O5m Dne 18 řiacutejna je Merkur nejdaacutele od Země [1428 AU] 30 řiacutejna prochaacuteziacute odsluniacutem [ve vzdaacuteshylenosti 0467 AU od Slunce) Dne 13 řjna

je Merkur v konjunkci se Spikou a 29 řiacutejna v konjunkci se Saturnem

Venuše je večer kraacutetce po zaacutepadu Slunce niacutezko nad jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute v 18h34m koncem měsiacutece v 18h 07m Jasnost Venuše je -34m Dne 8 řfjna v 1811 dojde ke konjunkci Venuše se Sashyturnem 27 X v 17h nastane konjunkce Veshynuše s Antarem (Venuše bude jen asi 03deg severně od hvězdy) a 30 řiacutejna v Oh bude Venuše v konjunkci s Uranem

Mars je v souhvězdiacute Střelce a je pozoroshyvatelnyacute jen večer Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute

175

ve 2oh53 m koncem měsiacutece ve 2o h38 m Jasshynost Marsu se během řiacutejna zmenšuje z 04m

na 07m Dne 3 řiacutejna ve 14h je Mars v konshyjunkci s Neptunem a 14 řiacutejna v Oh v konshyjunkci s Jupiterem (Mars bude asi 2deg jižně od Jupitera]

Jupiter je takteacutež v souhvězdiacute Střelce na večerniacute obloze Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute ve 21h38m koncem měsiacutece již v 19h 59 m Jasshynost Jupitera se během řiacutejna zmenšuje z -18m na -16m

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nashystane 11 listopadu neniacute v řiacutejnu pozorovashytelnyacute Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute v 19h02 m

koncem měsiacutece již v 17h13 m tedy kraacutetce po zaacutepadu Slunce

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše a zapadaacute ve večerniacutech hodinaacutech počaacutetkem řiacutejna ve 2oh 03 m koncem měsiacutece již V 18h09 m Jasshynost Urana je 6om

Neptun je v souhvězdiacute Střelce a je pozoshyrovatelnyacute pouze večer Počaacutetkem řiacutejna zashypadaacute ve 21h2om koncem měsiacutece v 19h25m

Neptun maacute jasnost 78m Pluto je v souhvězdiacute Panny a protože je

25 řiacutejna v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute_

Planetky Dne 21 řiacutejna ve 21h je (4) Vesta v konjunkci s Měsiacutecem při niacutež dojde k zaacutekrytu planetky Měsiacutecem uacutekaz však neniacute u naacutes pozorovatelnyacute Z jasnějšiacutech plashynetek bude v opozici se Sluncem 13 řiacutejna (8) Flora (8lm) a 18 řiacutejna (37) Fides [99mJ Rektascenze a deklinace [19500) Flory jsou

IX 27 1h472ffi -1deg51 X 7 1 401 -300 X 17 1 312 -358 X 27 1 223 -433

Xl 6 1 151 -438 a souřadnice asteroidu Fides

IX 27 1 h463 m + 12deg03 X 7 1 389 +11 41 X 17 1 301 +11 09 X 27 r 210 +10 33

Xl 6 1 130 +9 59 Během řiacutejna dojde k těmto přibllženiacutem jasshynějšiacutech planetek k hvězdaacutem 7 X v 8h [7 Iris [86m) na pouze l jižně k S AG 77322 [57m) a teacutehož dne v llh (6] Hebe (93 m) na 64 jižně k 13 Monocerotis (45 m ] dne 9 X v 19h (2) Pallas [93m) na 45 vyacutechodshyně k 51 Aquarii (59m) dne 19 X ve 13h [1) Ceres [75m) na pouze ľ jižně k 6 Tauri [56m ] dne 27 X_ ve 14h (4) Vesta (82m )

na 4 jižně k v Virginis (42m] a 29 řiacutejna

v 15h (1) Ceres (73m) na 4 severně k 1 Tauri (38m)

Meteory Maximum činnosti vyacuteznačneacuteho roje Orionid nastaacutevaacute 21 řiacutejna Z ostatniacutech rojů majiacute v řiacutejnu maxima Andromedldy 3 X Draconidy 9 XI severniacute Piscidy 12 X ~-Geminidy 19 X a Leominoridy 24 řiacutejna

Časoveacute uacutedaje v tomto přehledu jsou uveshydeny v čase středoevropskeacutem vyacutechody a zaacutepady platiacute pro prťisečiacutek 50deg rovnoběžky severniacute šiacuteřky a 15deg poledniacuteku vyacutechodniacute deacutelky J B

OBSAH J Grygar Žeň objeVL 1983 - L Schmied Vizuaacutelniacute pozorovaacuteniacute Slunce v ČSSR v roshyce 1983 - Z Urban Prvniacute objev raacutedioshy

veacute emise z trpasličiacute novy - Zatměniacute

Slunce 30 května 1984 - Kraacutetkeacute zpraacutevy - Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

conEPmAHME ]1 Ipblrap YCl1eXM aCrpoHoMMM B 1983

r - JI IIIM111 BI13yaJIbHOe Ha6JIlO1eshyHl1e COJIHla B IexOCJIOBaKMM B 1983 r - 3 Yp6aH IIepBoe 06HapymeHI1e pashy1110M3JIyQeHl1ll M3 KapJII1KOBOI1 HOBOI1shy

Ha6JIlO1eHMe 3aTMeHI1ll COJIHla 30-ro Mall 1984 r - KpaTKMe C006-leHI1R HBJIeHl1ll Ha He6e B oKTR6pe 1984 r

CONTENTS J Grygar HighJights in Astronomy in

the Year 1983 - 1 Schmied Visual Observation of the Sun in the Year 1983 in Czechoslovakia - Z Urban First Discovery of a Radio Emission From a Dwarf Nova - Observation of the Partial Solar Eclipse of 30 May 1984 - Short Contributions - Phenomena in October 1984

ISSN 0035-5550

Rršl hvězd řidl redakčnl rada Doc Antonln Mrkos CSc [předseda redakčnl rady] doc RNDr Jlři Bouška CSc [vyacutekonnyacute redaktor] RNDr JIr Grygar CSc RNDr Oldflch Hlad člen korespondent CSAV RNDr Miloslav Kopecshykyacute DrSc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Stohl CSc technickeacute redaktorka Otiacutelle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstvi a vydavatelstviacute Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou Tiskařskeacute zaacutevody n p zeacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacuteziacute dvanaacutectkrět ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročniacute předplatneacute Kčs

30- - Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba Informace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky prIjiacutemaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - OED Praha Objednaacutevky do zahraničiacute vyřizuje PNS - uacutestředniacute expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod 01 administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřlspěvky ktereacute musi vyhovovat pokynOm pro autory [viz llH 64 24 11983) přljlmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Sveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej i - Toto čiacutesla

bylo daacuteno do tisku 13 července vyšlo v srpnu 1984

V Praze nebyly podmiacutenky pro pozorovaacuteni zatměniacute Slunce přiacutezniveacute což dokushymenuii sniacutemky z nichž horni byl exponovaacuten v lBh3Sm dolniacute v lBhS2 m SEČ -Fotografie na 4 str obaacutelky byla exponovaacutena v 19 h 34 m SEČ (Foto J Medonos]

- -Zl id ovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

SEMINAŘ o VYacuteZKUMU PROMENNYacuteCH

Ve dnech 16 a 17 června 1984 se konal na Hvězdaacuterně a planetaacuteriu M Koperniacuteka v Brně 16 celostaacutetniacute seminaacuteř o vyacutezkumu proměnnyacutech hvězd Na programu byly odshyborneacute přednaacutešky bilancovaacuteniacute vyacutesledků poshyzorovaacuteniacute za minulaacute leacuteta a perspektivy dalšiacute praacutece Většina z 33 uacutečastniacuteků patřiacute k akshytivniacutem pozorovatel lim a i to přispělo k velshymi dobreacute uacuterovni jednaacuteniacute Seminaacuteř byl zahaacutejen přednaacuteškou dr D

Handliacuteřoveacute o chemickeacutem složeniacute obrů j Borovička a V Wagner referovali o metodě hledaacuteniacute periody zaacutekrytoveacuteho systeacutemu a poshyzorovaacuteniacute zaacutekrytoveacute proměnneacute hvězdy DP Cephei u ktereacute byly určeny noveacute elementy 1D = 2 439 588552 + 1269 9621 E Se svyacutem vyacutezkumem soustavy TW Draconis v raacutemCi SOČ seznaacutemil uacutečastniacuteky M Ze jda

Odpoledne přednaacutešel dr M Vetešniacutek o nejpozdnějšiacutech hvězdaacutech Přehled vyacutesledshyků pozorovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech

hvězd za rok 1983 podal j Šilhaacuten Ukaacutezalo se že minulyacute rok byl ve všech směrech nejuacutespěšnějšiacute v dosavadniacute historii Bylo ziacuteskaacuteno 486 publikovatelnyacutech pozorovaciacutech řad zachycujiacuteciacutech olamžik minima 96 zaacuteshylrytovyacutech dvojhvězd Na uacutespěchu se podiacuteshylelo 50 pozorovatelti avšak největšiacute čaacutest minim napozoľovalo asi 20 nejaktivnějšiacutech Absolutniacuteho rekordu dosaacutehl P Svoboda lteryacute napozoroval 114 minim Poprveacute byl přiacutenos jednotlivyacutech pozorovatelů hodnocen podle celkoveacuteho bodoveacuteho zisku v raacutemci tzv Kanadskeacuteho bodovaacuteniacute hvězd brněnshyskeacuteho programu kdy jsou preferovaacutena pozorovaacuteniacute maacutelo sledovanyacutech hvězd Nutshynost zvyacutešeniacute podiacutelu takovyacutech pozorovaacuteniacute byla zdůrazněna i při diskusi s odborniacuteky na celostaacutetniacutem stelaacuterniacutem seminaacuteři o ktereacute J Šilhaacuten přiacutetomneacute informoval

Besedu o dalšiacutech perspektivaacutech programu sledovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech hvězd

řiacutedil dr Z Mikulaacutešek V minuleacutem roce byl seznam hvězd programu rozšiacuteřen o 32 a jeshyjich celkovyacute počet je nyniacute 333 Vyacuteběr dalshyšiacutech perspektivniacutech hvězd z literatury proshyvaacutediacute j Maacutenek Pro prAciacute s hvězdami typu HLIacuteDKA ofotografoval dr P HAjek těsnaacute okoliacute hvězd brněnskeacuteho programu z Paloshymarskeacuteho atlasu Informace o praacuteci proshyměnaacuteřů na Slovensku podala dr K Mašteshynovaacute O sveacute činnosti pak referovaly pozoshyrovaciacute skupiny z Třebiacuteče ŽdaacuteniC Prostě jomiddot va a Gottwaldova

V neděli přednaacutešel dr P Kessler o kosshymologii a jednaacuteniacute bylo zakončeno volnou diskusiacute o praacuteCi jednotlivyacutech pozorovatelll

Podněty ze seminaacuteře a plaacuteny dalšiacutehu rozshyvo je pozorovaacuteniacute zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech

hvězd byly zalOtveny v usneseniacute jehož zněniacute bude publikovaacuteilO v Kosmickyacutech rozshyhledech a v Bulletinu pro pozorovatele zaacutemiddot krytovyacutech proměnniacutech hvězd vydaacutevaneacutem brněnskou hvězdaacuternou Vladimiacuter Wagner

Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

Slunce vychaacuteziacute 1 řiacutejna v 6hOO m zapadd v 17 h38- Dne 31 řiacutejna vychaacuteziacute v 611 48 1

zapadaacute v 16h38 m Během řiacutejna se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 11 48 min a poledniacute v~ ška Slunce nad obzorem se zmenšiacute o IP z 37deg na 26deg

Měsiacutec je 1 X ve 22h 53 m v prvniacute čtvrti 10 X v Oh59 m v uacuteplňku 17 X ve 22h15m

v posledniacute čtvrti 24 X v 13h09m v novu a 31 X ve 14h08 m opět v prvniacute čtvrti Dne 8 řiacutejna prochaacuteziacute Měsiacutec od zemiacutem 23 řiacutejna přiacutezemiacutem Během řiacutejna nastanou konshyjunkce Měsiacutece s těmito planetami 1 x V 1h s Marsem ve 411 s Neptunem a v 15h

s Jupiterem 25 X v 15h se Saturnem 27 X v 1h s Venušiacute a v 711 s Uranem 28 X ve 14 s Neptunem 29 X v 611 S Jushypiterem a ve 22 s Marsem V řiacutejnu dojde ke dvěma zaacutekrytům jasnějšiacutech hvězd Měshysiacutecem Ve večerniacutech hodinaacutech 6 řiacutejna nashystane vstup 71 Aquarii (42 m) uacutekaz však bude pozorovatelnyacute jen na Moravě a na Slovensku V ranniacutech hodinaacutech 20 řiacutejna bude pozorovatelnyacute vstup 1) Leonis (36m )

Časoveacute okamžiky pro oba zaacutekryty jakož i uacutedaje o zaacutekrytech slabšiacutech hvězd lze naleacutezt ve Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 108-109 112-113)

Merkur je 10 řiacutejna v horniacute konjunkci se Sluncem a neniacute tak prakticky po celyacute měshysiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem řiacutejna vychaacuteziacute v 5h15m tedy asi 34 h před vyacutechodem Slunce v době konjunkce vychaacuteziacute a zapadaacute současně se Sluncem a koncem měsiacutece zashypadaacute v 17hQ1ln tedy zhruba 12 h po zaacuteshypadu Slunce Počaacutetkem měsiacutece maacute Merkur jasnost -13m koncem řiacutejna -O5m Dne 18 řiacutejna je Merkur nejdaacutele od Země [1428 AU] 30 řiacutejna prochaacuteziacute odsluniacutem [ve vzdaacuteshylenosti 0467 AU od Slunce) Dne 13 řjna

je Merkur v konjunkci se Spikou a 29 řiacutejna v konjunkci se Saturnem

Venuše je večer kraacutetce po zaacutepadu Slunce niacutezko nad jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute v 18h34m koncem měsiacutece v 18h 07m Jasnost Venuše je -34m Dne 8 řfjna v 1811 dojde ke konjunkci Venuše se Sashyturnem 27 X v 17h nastane konjunkce Veshynuše s Antarem (Venuše bude jen asi 03deg severně od hvězdy) a 30 řiacutejna v Oh bude Venuše v konjunkci s Uranem

Mars je v souhvězdiacute Střelce a je pozoroshyvatelnyacute jen večer Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute

175

ve 2oh53 m koncem měsiacutece ve 2o h38 m Jasshynost Marsu se během řiacutejna zmenšuje z 04m

na 07m Dne 3 řiacutejna ve 14h je Mars v konshyjunkci s Neptunem a 14 řiacutejna v Oh v konshyjunkci s Jupiterem (Mars bude asi 2deg jižně od Jupitera]

Jupiter je takteacutež v souhvězdiacute Střelce na večerniacute obloze Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute ve 21h38m koncem měsiacutece již v 19h 59 m Jasshynost Jupitera se během řiacutejna zmenšuje z -18m na -16m

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nashystane 11 listopadu neniacute v řiacutejnu pozorovashytelnyacute Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute v 19h02 m

koncem měsiacutece již v 17h13 m tedy kraacutetce po zaacutepadu Slunce

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše a zapadaacute ve večerniacutech hodinaacutech počaacutetkem řiacutejna ve 2oh 03 m koncem měsiacutece již V 18h09 m Jasshynost Urana je 6om

Neptun je v souhvězdiacute Střelce a je pozoshyrovatelnyacute pouze večer Počaacutetkem řiacutejna zashypadaacute ve 21h2om koncem měsiacutece v 19h25m

Neptun maacute jasnost 78m Pluto je v souhvězdiacute Panny a protože je

25 řiacutejna v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute_

Planetky Dne 21 řiacutejna ve 21h je (4) Vesta v konjunkci s Měsiacutecem při niacutež dojde k zaacutekrytu planetky Měsiacutecem uacutekaz však neniacute u naacutes pozorovatelnyacute Z jasnějšiacutech plashynetek bude v opozici se Sluncem 13 řiacutejna (8) Flora (8lm) a 18 řiacutejna (37) Fides [99mJ Rektascenze a deklinace [19500) Flory jsou

IX 27 1h472ffi -1deg51 X 7 1 401 -300 X 17 1 312 -358 X 27 1 223 -433

Xl 6 1 151 -438 a souřadnice asteroidu Fides

IX 27 1 h463 m + 12deg03 X 7 1 389 +11 41 X 17 1 301 +11 09 X 27 r 210 +10 33

Xl 6 1 130 +9 59 Během řiacutejna dojde k těmto přibllženiacutem jasshynějšiacutech planetek k hvězdaacutem 7 X v 8h [7 Iris [86m) na pouze l jižně k S AG 77322 [57m) a teacutehož dne v llh (6] Hebe (93 m) na 64 jižně k 13 Monocerotis (45 m ] dne 9 X v 19h (2) Pallas [93m) na 45 vyacutechodshyně k 51 Aquarii (59m) dne 19 X ve 13h [1) Ceres [75m) na pouze ľ jižně k 6 Tauri [56m ] dne 27 X_ ve 14h (4) Vesta (82m )

na 4 jižně k v Virginis (42m] a 29 řiacutejna

v 15h (1) Ceres (73m) na 4 severně k 1 Tauri (38m)

Meteory Maximum činnosti vyacuteznačneacuteho roje Orionid nastaacutevaacute 21 řiacutejna Z ostatniacutech rojů majiacute v řiacutejnu maxima Andromedldy 3 X Draconidy 9 XI severniacute Piscidy 12 X ~-Geminidy 19 X a Leominoridy 24 řiacutejna

Časoveacute uacutedaje v tomto přehledu jsou uveshydeny v čase středoevropskeacutem vyacutechody a zaacutepady platiacute pro prťisečiacutek 50deg rovnoběžky severniacute šiacuteřky a 15deg poledniacuteku vyacutechodniacute deacutelky J B

OBSAH J Grygar Žeň objeVL 1983 - L Schmied Vizuaacutelniacute pozorovaacuteniacute Slunce v ČSSR v roshyce 1983 - Z Urban Prvniacute objev raacutedioshy

veacute emise z trpasličiacute novy - Zatměniacute

Slunce 30 května 1984 - Kraacutetkeacute zpraacutevy - Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

conEPmAHME ]1 Ipblrap YCl1eXM aCrpoHoMMM B 1983

r - JI IIIM111 BI13yaJIbHOe Ha6JIlO1eshyHl1e COJIHla B IexOCJIOBaKMM B 1983 r - 3 Yp6aH IIepBoe 06HapymeHI1e pashy1110M3JIyQeHl1ll M3 KapJII1KOBOI1 HOBOI1shy

Ha6JIlO1eHMe 3aTMeHI1ll COJIHla 30-ro Mall 1984 r - KpaTKMe C006-leHI1R HBJIeHl1ll Ha He6e B oKTR6pe 1984 r

CONTENTS J Grygar HighJights in Astronomy in

the Year 1983 - 1 Schmied Visual Observation of the Sun in the Year 1983 in Czechoslovakia - Z Urban First Discovery of a Radio Emission From a Dwarf Nova - Observation of the Partial Solar Eclipse of 30 May 1984 - Short Contributions - Phenomena in October 1984

ISSN 0035-5550

Rršl hvězd řidl redakčnl rada Doc Antonln Mrkos CSc [předseda redakčnl rady] doc RNDr Jlři Bouška CSc [vyacutekonnyacute redaktor] RNDr JIr Grygar CSc RNDr Oldflch Hlad člen korespondent CSAV RNDr Miloslav Kopecshykyacute DrSc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Stohl CSc technickeacute redaktorka Otiacutelle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstvi a vydavatelstviacute Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou Tiskařskeacute zaacutevody n p zeacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacuteziacute dvanaacutectkrět ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročniacute předplatneacute Kčs

30- - Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba Informace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky prIjiacutemaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - OED Praha Objednaacutevky do zahraničiacute vyřizuje PNS - uacutestředniacute expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod 01 administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřlspěvky ktereacute musi vyhovovat pokynOm pro autory [viz llH 64 24 11983) přljlmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Sveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej i - Toto čiacutesla

bylo daacuteno do tisku 13 července vyšlo v srpnu 1984

V Praze nebyly podmiacutenky pro pozorovaacuteni zatměniacute Slunce přiacutezniveacute což dokushymenuii sniacutemky z nichž horni byl exponovaacuten v lBh3Sm dolniacute v lBhS2 m SEČ -Fotografie na 4 str obaacutelky byla exponovaacutena v 19 h 34 m SEČ (Foto J Medonos]

ve 2oh53 m koncem měsiacutece ve 2o h38 m Jasshynost Marsu se během řiacutejna zmenšuje z 04m

na 07m Dne 3 řiacutejna ve 14h je Mars v konshyjunkci s Neptunem a 14 řiacutejna v Oh v konshyjunkci s Jupiterem (Mars bude asi 2deg jižně od Jupitera]

Jupiter je takteacutež v souhvězdiacute Střelce na večerniacute obloze Počaacutetkem řiacutejna zapadaacute ve 21h38m koncem měsiacutece již v 19h 59 m Jasshynost Jupitera se během řiacutejna zmenšuje z -18m na -16m

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nashystane 11 listopadu neniacute v řiacutejnu pozorovashytelnyacute Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute v 19h02 m

koncem měsiacutece již v 17h13 m tedy kraacutetce po zaacutepadu Slunce

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše a zapadaacute ve večerniacutech hodinaacutech počaacutetkem řiacutejna ve 2oh 03 m koncem měsiacutece již V 18h09 m Jasshynost Urana je 6om

Neptun je v souhvězdiacute Střelce a je pozoshyrovatelnyacute pouze večer Počaacutetkem řiacutejna zashypadaacute ve 21h2om koncem měsiacutece v 19h25m

Neptun maacute jasnost 78m Pluto je v souhvězdiacute Panny a protože je

25 řiacutejna v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute_

Planetky Dne 21 řiacutejna ve 21h je (4) Vesta v konjunkci s Měsiacutecem při niacutež dojde k zaacutekrytu planetky Měsiacutecem uacutekaz však neniacute u naacutes pozorovatelnyacute Z jasnějšiacutech plashynetek bude v opozici se Sluncem 13 řiacutejna (8) Flora (8lm) a 18 řiacutejna (37) Fides [99mJ Rektascenze a deklinace [19500) Flory jsou

IX 27 1h472ffi -1deg51 X 7 1 401 -300 X 17 1 312 -358 X 27 1 223 -433

Xl 6 1 151 -438 a souřadnice asteroidu Fides

IX 27 1 h463 m + 12deg03 X 7 1 389 +11 41 X 17 1 301 +11 09 X 27 r 210 +10 33

Xl 6 1 130 +9 59 Během řiacutejna dojde k těmto přibllženiacutem jasshynějšiacutech planetek k hvězdaacutem 7 X v 8h [7 Iris [86m) na pouze l jižně k S AG 77322 [57m) a teacutehož dne v llh (6] Hebe (93 m) na 64 jižně k 13 Monocerotis (45 m ] dne 9 X v 19h (2) Pallas [93m) na 45 vyacutechodshyně k 51 Aquarii (59m) dne 19 X ve 13h [1) Ceres [75m) na pouze ľ jižně k 6 Tauri [56m ] dne 27 X_ ve 14h (4) Vesta (82m )

na 4 jižně k v Virginis (42m] a 29 řiacutejna

v 15h (1) Ceres (73m) na 4 severně k 1 Tauri (38m)

Meteory Maximum činnosti vyacuteznačneacuteho roje Orionid nastaacutevaacute 21 řiacutejna Z ostatniacutech rojů majiacute v řiacutejnu maxima Andromedldy 3 X Draconidy 9 XI severniacute Piscidy 12 X ~-Geminidy 19 X a Leominoridy 24 řiacutejna

Časoveacute uacutedaje v tomto přehledu jsou uveshydeny v čase středoevropskeacutem vyacutechody a zaacutepady platiacute pro prťisečiacutek 50deg rovnoběžky severniacute šiacuteřky a 15deg poledniacuteku vyacutechodniacute deacutelky J B

OBSAH J Grygar Žeň objeVL 1983 - L Schmied Vizuaacutelniacute pozorovaacuteniacute Slunce v ČSSR v roshyce 1983 - Z Urban Prvniacute objev raacutedioshy

veacute emise z trpasličiacute novy - Zatměniacute

Slunce 30 května 1984 - Kraacutetkeacute zpraacutevy - Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1984

conEPmAHME ]1 Ipblrap YCl1eXM aCrpoHoMMM B 1983

r - JI IIIM111 BI13yaJIbHOe Ha6JIlO1eshyHl1e COJIHla B IexOCJIOBaKMM B 1983 r - 3 Yp6aH IIepBoe 06HapymeHI1e pashy1110M3JIyQeHl1ll M3 KapJII1KOBOI1 HOBOI1shy

Ha6JIlO1eHMe 3aTMeHI1ll COJIHla 30-ro Mall 1984 r - KpaTKMe C006-leHI1R HBJIeHl1ll Ha He6e B oKTR6pe 1984 r

CONTENTS J Grygar HighJights in Astronomy in

the Year 1983 - 1 Schmied Visual Observation of the Sun in the Year 1983 in Czechoslovakia - Z Urban First Discovery of a Radio Emission From a Dwarf Nova - Observation of the Partial Solar Eclipse of 30 May 1984 - Short Contributions - Phenomena in October 1984

ISSN 0035-5550

Rršl hvězd řidl redakčnl rada Doc Antonln Mrkos CSc [předseda redakčnl rady] doc RNDr Jlři Bouška CSc [vyacutekonnyacute redaktor] RNDr JIr Grygar CSc RNDr Oldflch Hlad člen korespondent CSAV RNDr Miloslav Kopecshykyacute DrSc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Stohl CSc technickeacute redaktorka Otiacutelle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstvi a vydavatelstviacute Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou Tiskařskeacute zaacutevody n p zeacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacuteziacute dvanaacutectkrět ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročniacute předplatneacute Kčs

30- - Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba Informace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky prIjiacutemaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - OED Praha Objednaacutevky do zahraničiacute vyřizuje PNS - uacutestředniacute expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod 01 administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřlspěvky ktereacute musi vyhovovat pokynOm pro autory [viz llH 64 24 11983) přljlmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Sveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej i - Toto čiacutesla

bylo daacuteno do tisku 13 července vyšlo v srpnu 1984

V Praze nebyly podmiacutenky pro pozorovaacuteni zatměniacute Slunce přiacutezniveacute což dokushymenuii sniacutemky z nichž horni byl exponovaacuten v lBh3Sm dolniacute v lBhS2 m SEČ -Fotografie na 4 str obaacutelky byla exponovaacutena v 19 h 34 m SEČ (Foto J Medonos]

V Praze nebyly podmiacutenky pro pozorovaacuteni zatměniacute Slunce přiacutezniveacute což dokushymenuii sniacutemky z nichž horni byl exponovaacuten v lBh3Sm dolniacute v lBhS2 m SEČ -Fotografie na 4 str obaacutelky byla exponovaacutena v 19 h 34 m SEČ (Foto J Medonos]