ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizaceČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0434NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium TanvaldČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICTAUTOR: Jan KOHOUTEKTEMATICKÁ OBLAST: Fyzická geografieNÁZEV DUMu: Hydrosféra – podpovrchová vodaPOŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 16KÓD DUMu: JK_FYZ_GEO_16DATUM TVORBY: 10.12.2012ANOTACE (ROČNÍK): Kvinta – DUM seznamuje žáky s podpovrchovými vodami.
METODICKÝ POKYN:
Podpovrchové vody• Voda pod ZP1. Půdní – obsažena v půdě, nevytváří souvislou
hladinu• Půdní vlhkost obsažená v pórech• Póry vyplňuje i vzduch2. Podzemní (spodní voda) – vyplňuje průliny,
pukliny zvodněných hornin• Hladina podzemní vody – úroveň odkud jsou
půdní dutiny souvisle vyplněny podzemní vodou• Hladina podzemní vody tvoří rozhraní mezi
saturovanou zónou a nesaturovanou zónou v horninovém prostředí
Podpovrchové vody• Podzemní voda tvoří okolo 20 % světových zásob sladké vody,
využívá se často jako zdroj vody
• Zvodeň - tvoří dlouhodobé nebo trvalé vodní těleso
• Většina vody pod zemským povrchem pochází ze vsaku povrchové vody, ta se nazývá vadózní
• Část této vody může být po dlouhá geologická období uzavřena mezi nepropustnými vrstvami a tuto podzemní vodu pak označujeme jako fosilní
• Pokud vystupuje z nitra Země, jedná se o juvenilní podzemní vodu může vyvěrat například ve vulkanických oblastech a v tektonických zlomech
Artéská voda• Střídání propustných vrstev s nepropustnými
• Jsou-li zvodněné vrstvy ukloněné, nebo prohnuté do tvaru pánve hladina podzemní vody je pod hydrostatickým tlakem napjatá voda (artéská)
• Po navrtání začne voda tryskat na povrch
• Označení pochází od bývalé francouzské provincie Artois, kde bylo ve 12. století vytvořeno kartuziánskými mnichy mnoho artéských studní, nicméně již dříve byly známy artéské studny v Sýrii a Egyptě
Artéská voda• Simpsonova poušť je rozlehlá a vyprahlá oblast
rudého písku a písečných dun ve střední Austrálii, západně od středu kontinentu
• Pod Simpsonovou pouští se rozkládá Velká artéská pánev, ohromná zásoba podzemní vody, kam odtéká voda jednoho z nejrozsáhlejších povodí na světě
• Tato podzemní voda na mnoha místech vyvěrá na povrchu, ať už jako přírodní prameny (např. Dalhousie Springs), nebo skrze umělé vrty sloužící k napájení dobytka
Simpson desert
Prameny• Přirozený vývěr podzemní vody na zemský povrch
• Prameny se podle způsobu vývěru dělí na sestupné, výstupné a přelivné
• Za příznivých hydrogeologických podmínek se od pramene vytvoří vodní tok, který odvádí vyvěrající vodu dále do vodní sítě
• Pokud se na jednom místě vyskytuje více pramenů z téhož podzemního zdroje, označuje se místo jako prameniště
• Některé prameny vyvěrají přímo do vodního toku, jezera, moře, označují se jako utajené prameny
Prameny• V České republice je pozorovací síť pramenů
• U pozorovaných pramenů se provádí měření vydatnosti, teploty a Ph
• Jednotkou vydatnosti pramenů je l·s−1, při velkých vydatnostech m3.s−1
Pramen řeky Volyňky v jižních Čechách
Pramen Labe
Zeď se znaky polabských měst
Prameny
• Podle teploty:
• prameny studené (s průměrnou teplotou nepřesahující 20 °C)
• prameny teplé (s průměrnou teplotou vyšší než 20 °C):– vlažné (hypotermální, do 37 °C)– teplé či teplice (termální, do 50 °C)– vřídla (termy, přes 50 °C)
Termální pramen• Vystupuje ohřátá voda často obohacená o minerální
složky• Voda proniká puklinami do zemské kůry do značných
hloubek, kde se vlivem tektonických poruch dostává do blízkosti magmatu, o který se ohřívá a vystupuje nahoru
• Její teplota nedosahuje ale takové velikosti, aby umožňovala přeměnu na páru, čímž nedochází ke vzniku gejzírů a ohřátá voda jen zvolna vytéká z podpovrchu
• Lze využívat pro vytápění, či pro rekreaci• Nejznámější lokality pocházejí z Islandu, kde se lidé často
koupají v horkých jezerech i přes studené okolní klima a teplá voda je využívána i pro vytápění chodníků
• Využívají se také k léčbě různých onemocnění jako převážně nemocí kůže
Termální pramen na Islandu
Gejzíry• Vyvrhování vařícího proudu vody a páry na zemský povrch
v určitých časově omezených periodách (či v podstatě i nepřetržitě) ve vulkanicky aktivních oblastech
• • Název pochází z islandského nejznámějšího gejzíru Geysir v
oblasti Haukadalur
• Jeho název je odvozen z islandského slovesa geysa znamenajícího „proudit“
• Na světě je známo okolo tisíce gejzírů (jiný zdroj uvádí počet 700), z toho přibližná polovina se nachází v Yellowstonském národním parku v USA
Gejzíry• Gejzíry jsou spojené s vulkanicky aktivními oblastmi,
jelikož žhavé magma pod povrchem dodává vodě teplo potřebné k přehřátí a vzniku gejzíru
• Povrchová či podzemní voda se vsakuje systémem trhlin do podzemí do hloubky okolo 2000 metrů, kde se dostává do kontaktu s horkými horninami, což vede k zahřátí, přehřátí a explozivnímu vytlačení vody a páry na povrch a vzniku gejzíru
• Vodní erupce dosahují různé výšky v závislosti na tlaku dosaženém v podzemí a mohou dosahovat až několika desítek metrů
• Nejvyšší aktivní gejzír k roku 2010 je Steamboat Geyser, který dosahuje výšky okolo 90 metrů
Animace ukazující vznik vodní páry a následného výtrysku a opětovného naplnění rezervoáru
Erupce gejzíru Strokkur na Islandu
Erupce gejzíru Strokkur na Islandu
Údolí gejzírů - Kamčatka
Použité zdroje a literatura
Literatura:Bičík, I. et al. (2001): Příroda a lidé Země. Praha: Nakladatelství ČGS.Kašparovský, K. (1999): Zeměpis I v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment.Kašparovský, K. (2008): Zeměpis I v kostce. Praha: Fragment.
Internetové zdroje:http://cs.wikipedia.org/wiki/Simpsonova_pou%C5%A1%C5%A5http://cs.wikipedia.org/wiki/Pramenhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Term%C3%A1ln%C3%AD_pramenhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Gejz%C3%ADr
Použité zdroje a literaturaObrazové materiály:DUNN, Andrew. wikipedia [online]. [cit. 10.12.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Artesian_Well.png ADAMEC, David. wikipedia [online]. [cit. 10.12.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Simpsondesert.jpg JAPO. wikipedia [online]. [cit. 10.12.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Volynka-Riverhead.JPG MIAOW. wikipedia [online]. [cit. 10.12.2012.]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Elbe_Spring_in_Karkonosze_from_N_174.jpg DRÉO, Johann. wikipedia [online]. [cit. 10.12.2012 ]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Islande_source_Deildartunguhver.jpg KRAPF, Hansueli. wikipedia [online]. [cit. 10.12.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:DSCN3789a.JPG TILLE, Andreas. wikipedia [online]. [cit. 10.12.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:GeysirEruptionNear.jpg ЮК. wikipedia [online]. [cit. 10.12.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Geyser_animation.gif NUNN, Robert. wikipedia [online]. [cit. 10.12.2012 ]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Valley_of_the_Geysers.jpg