Školník - IV/2011-12

Časopis pro studenty Gymnázia Mladá Boleslav

Březen - Duben 2012 | Číslo III

NEPRODEJNÉ skolnik-casopis.wz.cz

g8mb.cz

Téma: Ekologie Ivo Theimer

Lyžařský kurz

Maturitní ples

Skotsko

Černé divadlo

citá

t e

dit

ori

al

„Domníváme se, že jsme ovládli přírodu, ale prav-děpodobně si na nás jen zvykla.“

Karl Heinrich Waggerl

ob

sa

h

3

Obsah 4 - 5 Maturitní ples 2012

Další ročník se s námi loučí

Lyžák 2012 Lyžařské zážitky očima účastnic

Rozhovor Ivo Theimer o divadle, zapomínání

textu a mobilech v hledišti

Zájezd do Skotska O Lochnessce a J. A. Komenském

Téma: Ekologie Je ekologie perspektivním povoláním?

„Víte, co dýcháte?“

Ekologie na naší škole

Poslední zvonění Jak oktavánům odzvonilo

USA vs. Švédsko Jak se žije v zámoří a na dalekém severu?

Můj koníček Bětka Motlová představuje černé divadlo

Sloupky Jak se vyhnout kretenismu?

Nejsme sami

Kultura

Informujeme

ko

nta

kt

úvod

Mgr. Lenka Vedralová - odborný dohled [email protected]

Kristýna Dlasková - šéfredaktorka [email protected]

Jiří Bím - fotograf [email protected]

Tomáš D. Doležal - grafický editor [email protected]

Stálá redakce: Kateřina Kroupová, Dominika Rajnohová, Bětka Motlová, Lukáš Trhoň, Josef Zdobinský, Štěpán Rejhon, Tereza Štveráková

Přispěvatelé: Zuzka Mazánková, Richard Pabišta

skolnik-casopis.wz.cz

6 - 7

8 - 9

Jaro!

K onečně nechodíme do školy za tmy a za tmy domů. Ko-nečně se otevřely brány školního hřiště a tak nás

jarem poblouznění kluci neohrožují žádnými letícími předměty odrážející-mi se od zdí třídy. Konečně máme možnost načerpat vitamín D.

V euforii ze slunečních paprsků jsem bezmyšlenkovitě vyběhla v trič-ku ven; a pak čtrnáct dní stonala. Co na tom? S probuzením přírody se v lidech probudí lidé, kteří se po zimě začínají znovu starat o životní prostře-dí.

Ekologii se v tomto čísle věnujeme na několika stranách, zaměřili jsme se na špatné ovzduší v našem městě.

Naším tvůrčím týmem se během jara přehnala vichřice plná změn.

Tou nejpodstatnější je zcela nový neokoukaný design, který má na svě-domí Tomáš „Dodo“ Doležal. Tomáš se stal zároveň tvůrcem webu časopi-su, který také prošel grafickými změ-nami.

Blížící se maturity nás donutily roz-loučit se s dlouholetými spolupracov-níky Míšou Dvořákovou, Týnou Ma-toulkovou a Patrickem Boháčkem. V minulosti odvedli mnoho skvělé prá-ce, jejich připomínky nebyly nikdy od věci, a tak toto loučení nebylo snadné.

Jim i celým osmým ročníkům, kteří se s celou školou rozloučili posledním zvoněním, přejeme mnoho štěstí u zkoušek dospělosti. Zároveň jsme v naší redakci přivítali novou redaktor-ku Bětku Motlovou, která do tohoto čísla přispěla mimo jiné článkem o svém zajímavém koníčku.

Držte spolu s námi palce maturan-tům a užívejte si jara!

Číslo III - BŘEZEN - DUBEN

3

šéfredaktorka

12-13

10-11

14

15

16

17

18

19

L etošní maturitní ples byl jiný

než ty předešlé, alespoň pro

mě a mé spolužáky. Proč?

Protože za rok touhle dobou

bude řada na nás - sedmých ročnících.

Sedm krásných společných let zakončíme

rokem plným dohadů o barvách stužek,

šerp, výběru kapely, choreografů, výzdo-

by a všech dalších PODSTATNÝCH věcí. A

pak aby to všechno klaplo. Alespoň tak

skvěle jako letošním maturantům.

Perfektní mafiánský nástup jako úplný

začátek plesu byl znamením, že celý ve-

čer bude stát za to. Celým večerem pro-

vázeli profesoři Lenka Vedralová a Radek

Kotlaba. Na tanečním parketu zazářily i

dívky z Gymnastické školy Martiny Wu-

dyové a taneční skupina UR dancers.

Úderem dvanácté patřil parket mužské

části třídy 8. B, kteří předvedli jedinečné

taneční vystoupení, se kterým sklidili

opravdu ohromný aplaus. Fotky ostatně

mluví za vše. Na všech maturantech bylo

znát, že si ples užívají přinejmenším stej-

ně tak jako my přihlížející. Letošní matu-

ritní ples byl opravdu vydařený, nastavil

nám - nadcházejícím maturantům - velmi

vysokou laťku, kterou budeme jen těžko

překonávat.

Kristýna Dlasková

Eliška Šlemendová a Anna Švábková na cestě za šer-pou.

Krásné maturantky ukázaly, že moc dobře vědí, jak zkrotit mafiánskou partičku.

Aleš Procházka se svou třídní profesorkou Evou Vaňkovou.

Kuba Švajda se převtělil do mafiánského bosse, ve své roli byl velice přesvědčivý. Že by minulý život nebo plán do budouc-na?

Třídní profesorky Eva Vaňková a Lubislava Žaludová.

Kluci odhodili zábrany a všem předvedli svá vypracovaná těla. Myslíte že jim to pomůže u maturit?

maturitní ples

skolnik-casopis.wz.cz 4


5

1. řada zleva: Jana Abíková, Cu Thi Phuong Anh, Eliška Šlemendová, Tereza Svobodá, Eva Vaňková, Eliška Zörklerová, Petra Hulčíková, Ivana Stehlíková, Martina Drábková, Magdaléna Zimová, Adéla Kultová, Jana Žitná 2. řada zleva: Michaela Dvořáková, Kristýna Volfová, Markéta Němcová, Kateřina Roscová, Veronika Kubartová, Kateřina Boukalová, Nicola Tyšerová, Aneta Pospíšilová, Lucie Malá 3. řada zleva: Sébastien Lán, David Rosca, Jan Rajnoha, Ondřej Jedlička, Jakub Plachý, Aleš Procházka, Lukáš Kugler, Filip Řezníček, Otakar Kvapil, Patrick Boháček

A

B

A

B 1.řada zleva: Martina Kerdová, Zlata Hylenová, Anna Švábková, Jana Dostálová, Kateřina Regnerová, Tereza Eršilová, Lenka Vítová, Michaela Zítková, Nikola Jelínková, Jitka Šlejharová, Michaela Šimůnková, Aneta Hušková 2. řada zleva: Marek Hás, Jakub Švajda, Jiří Matúšek, Kristýna Matoulková, Lucie Šmachová, Lenka Výmolová, Iva Pitrmocová, Nguyen Nhat Linh, Aleš Suchý, Marek Blaško 3. řada zleva: Štěpán Bušek, Tadeáš Červinka, Martin Švancar, Miroslav Loun, Martin Zima, Josef Bolek, Jaromír Pumr, Jan Kysela, Ondřej Vodička

maturitní ples



D o Rakouska na lyžařský

kurs se studenti naší školy

vydali vůbec poprvé. Nikdo

z účastníků nevěděl, co

přesně očekávat. Po šestihodinové ces-

tě jsme dorazili do lyžařského střediska

Tauplitz v rakouských Alpách. S objem-

nými zavazadly jsme se vyvezli lanovkou

do nadmořské výšky 1610 m n. m.

k našemu hotelu Berghof. Ubytovali

jsme se a ještě ten den vyrazili na svah.

Někteří na lyžích, jiní na snowboardu.

Ze začátku jsme sjezdovky zdolávali

v nepříznivém počasí, kdy jsme neviděli

na krok. Po dvou dnech hustého sněže-

ní, mlhy a dokonce i deště se konečně

vyjasnilo a my jsme si mohli užívat po-

hledu na zasněžené hřebeny hor. A byl

to pohled opravdu krásný - všude třpytí-

cí se sníh, nedostupné vrcholky hor, klid

a ticho. Kdo měl chuť a sílu, mohl se

večer vydat na běžky - moc sil nám však

nezbývalo. Po krátkém večerním progra-

mu jsme měli osobní volno, které jsme

mohli strávit buď na pokojích, či v hrací

místnosti (ping-pong, stolní fotbal…).

Za obě třídy bychom chtěly poděkovat

třídním profesorům za ochotu, skvělou

organizaci a především za odvahu vydat

se s námi do neznámého prostředí. Věří-

me, že si to profesoři užili stejně tak jako

my, a doufáme, že i jiné třídy budou mít

možnost zalyžovat si v Alpách.

Text: Domča Rajnohová, Kačka Kroupová

Foto: Sebastian Vošvrda, Jiří Bím

LYŽARŠKÝ KURZ 2012

RAKOUSKO, TAUPLITZ

lyžařský kurz



LYŽARŠKÝ KURZ 2012

RAKOUSKO, TAUPLITZ

Špičková technika. Ti nejtrpělivější. Snowboardista.

„Mužné společenství“. Bez techniky to nejde. Sníh, mráz a krása.

Složení lyžařského kurzu 2012

Stojící: Sebastian Vošvrda, Martin Rejman, Ondra Sedlák, Jiří Bím, Jakub Procházka, Ondra Preněk, Brigita Šulcová, Michal Černý, Tomáš Doležal, Kačka Kroupová, Marek Kerda, Kačka Šašková,

Honza Šimůnek, Bára Kerdová, Martin Kubín, Veronika Kaftanová, Vláďa Jonáš, Veronika Bošková, Honza Vlček, Bětka Motlová, Verča Banýrová, Mgr. Radek Kotlaba, Jakub Šulc, Anna Kotlabo-

vá, Kačka Čapková, Petr Kůrka, Honza Bosák, Bára Rygerová, Helča Holanová, Václav Hložek, Kačka Gabrielová, Jarda Vaněk, Mgr. Hana Rygerová, Mgr. Karel Kozák.

Sedící: Anna Jelínková, Domča Rajnohová, Tereza Handlíková, Michaela Syrovátková, Alžběta Kotlabová, Lucka Valentová, Jana Stehlíková, Zuzka Sedláková, Kateřina Kovářová, Lenka Bendlová,

Verča Němečková, Mgr. Martin Herrmann

7

lyžařský kurz



rozhovor

8


Jste z Brna, jak jste se dostal do Boleslavi?

Byla to dlouhá cesta. Z Brna jsem se

nejdříve přestěhoval do Prahy a tam jsem

pracoval v Technometře Praha (letecké

motory). Po té přišlo první amatérské

divadlo, kde jsme si psali vlastní věci. Teh-

dy mi babička říkala, že jsem mladý kluk a

jestli si nechci vyzkoušet zablbnout na

nově otevřené herecké škole v Praze. Já

jsem si řekl proč ne a šel to zkusit. Přímo u

přijímaček si mě vybral režisér Ivo Krobot,

který tu dodnes s námi v mladoboleslav-

ském divadle spolupracuje. A tak ještě

než jsem začal školu, měl jsem svou premi-

éru tady v boleslavském divadle.

Jak se učíte texty?

No, čím dál tím hůř (smích). Ten text mi

leze do hlavy s procesem zkoušení hry. Já

nejsem typ herce, který se dokáže naučit

text jenom z papíru.

Stalo se vám někdy, že vám úplně vypad-

nul text?

Samozřejmě už se mi to stalo, ale od toho

je v divadle nápověda. Ale je pravda, že je

to spíše taková ta psychologická berlička,

protože když ta situace přijde, člověk úpl-

ně vypne a nevnímá nic kolem sebe. Asi

nejhorší situace nastává, když je hra ve

verších, tam se dost blbě improvizuje.

Duchapřítomní kolegové vám ale většinou

pomůžou.

Když připravujete novou inscenaci, roze-

bíráte nějakým způsobem jednotlivé po-

stavy?

To je nezbytné. Herec musí mít jasno, proč

směřuje svoji postavu tam, kam ji směřuje.

Když je dobrá komunikace mezi hercem a

režisérem, rozebíráme horem dolem,

možné i nemožné.

Mohl byste nám objasnit situaci se změ-

nou ředitele?

Ředitel se měl měnit a dokonce se i změ-

nil. Situace byla z našeho pohledu zvláštní.

Byla zrovna rozběhnutá sezóna, když jsme

se dozvěděli, že byl ředitel odvolán magis-

trátem města. Takže byl vypsán konkurz a

byl znovu zvolen magistr František Skří-

pek. Za sebe jsem tomu rád. Pro nás zá-

kladní změna je, že se změnil umělecký šéf

Pavel Khek. Já za herce Theimera můžu

říct, že jsem se změnami velmi spokojen a

těším se na budoucí spolupráci.

Vidíte nějaký rozdíl mezi představením

pro studenty a širokou veřejnost?

Atmosféru v sále vytvářejí až samotní

diváci, pokaždé je to tedy trošku jiné, jiní

diváci, jiné reakce. Pro studenty se tady

v Boleslavi hraje docela často a za to jsem

rád. Myslím si, že je důležité komunikovat

s mladým divákem a to bychom také chtěli

s novým vedením rozšiřovat. Teď jsme

začali po představeních pořádat besedy.

Když skončí představení, zůstanou tady

děcka, my herci si sedneme na jeviště a

oni mají prostor na otázky, o kterých po-

tom dále diskutujeme. To se teď skvěle

povedlo na Jekyllovi, kde jsme zjistili, že

tato hra mladé lidi opravdu zaujme. Já

jsem toho názoru, že když jdou studenti

na představení, kantor by je měl seznámit

s hrou už ve škole a trošku rozkomuniko-

vat třídu. Do budoucna by to mohlo fun-

govat tak, že my bychom přišli za vámi a

řekli vám něco o vzniku samotné inscena-

ce a historických souvislostech.

Jak vnímáte vy herci nezájem diváků,

kteří si třeba hrají na mobilech?

V atmosféře to samozřejmě cítit je a my to

vnímáme. Rozhodně to není tak, že my

bychom si hráli svoje a nevnímali diváka.

Nicméně jsem jako herec naučen vytvářet

si tzv. okruh veřejné samoty. Na druhou

stranu by nebylo dobré ani to, kdyby se

v publiku nic nedělo. Můžou si taky říkat,

že je to představení opravdu dobrý, to my

nevíme.

Čemu se ještě věnujete kromě divadla?

Kromě divadla se věnuju také dabingu, ke

kterému jsem přičichnul poměrně nedáv-

no. Dále spolupracuji s Českým rozhla-

sem. To je zas něco úplně jiného, tam člo

věk nemůže použít tělo, pracuje pouze

s hlasem. Ve volném čase rád sportuji.

Občas si zajdu se synem na horolezeckou

stěnu, jezdím na kole nebo si zahraju te-

nis. Samozřejmě hodně a rád čtu. Vždy

s sebou nosím nějakou knihu, například

teď mám v tašce klasiku od Exuperyho.

Zajdete někdy rád sám na divadelní před-

stavení?

Ano, samozřejmě. Pořád jsem takový blá-

zen, že si rád zajdu do divadla. Spousta

mých známých jsou herci a vzájemně se

zveme na představení. Mám prostě rád

příběhy, rád je čtu, poslouchám a hraji.

Živá atmosféra mezi hercem a divákem je

nenahraditelná. Tam se prostě může stát

cokoliv a už to nevrátíte.

Děkujeme za rozhovor.

Domča Rajnohová a Kačka Kroupová

9

rozhovor



Zájezd do skotska



Gymnázium na cestě do Skotska J.A.Komenský by měl radost

Naše první zastavení na cestě za poznáním byl holandský Naarden, kde jsme se ve Valonské kapli poklonili památce velkého Čecha, Jana Amose Komenského, a to právě 28. března – v den, kdy se tento světoznámý pedagog před 420 lety narodil. Avšak naším hlavním cílem bylo Skotsko – země nádher-ných hor, temných jezer, mohutných hradů, whisky, dudá-ků v kiltech a také země pohostinných lidí, což studenti ocenili ubytováni v rodinách v Edinburghu. A co na cestě viděli? Bylo toho opravdu hodně. Kromě hlavního města také jezero Loch Ness, kapli v Rossly-nu, pověstmi opředený hrad Glamis, Scone Palace – místo korunovací skotských králů a králov-ský hrad Stirling. Seznámeni s historií Skotska jsme vystoupali k památníku hrdiny Williama Wallace a prošli se po bojišti Bannockburn, kde v roce 1314 skotské klany pod vedením Roberta Bruce porazili Angličany. Z novější historie nás zaujal smutný osud polárníka Roberta Falcona Scotta při prohlídce jeho lodi Discovery ve městě Dundee. V St. Andrews se studentky vyfotily s tamějšími univerzitními studenty a chlapci neodolali mož-nosti zahrát si golf v kolébce tohoto sportu… S Británií jsme se rozloučili v předolympijském Londýně a na palubě trajektu při pohledu na vzdalující se bílé útesy doverské si všichni slíbili – na Albion se brzy vrátíme!

Loch Ness - viděli jsme příšeru O tom, že jsou rána v horách mrazivá, jsme se přesvědčili ve Fort William, odkud jsme odjeli k jezeru Loch Ness. Na místě jsme byli asi hodinu před vyhlídkovou plavbou. Byla zima. Dlouhou chvíli jsme si krátili sledováním jedné z lodí v soustavě zdymadel. Bylo to opravdu zajímavé. Zcela nečekaně na palubě naší lodi byla také zima, umocněná chladným větrem. V podpalubí ale bylo dobře. Pozoro-vali jsme zasněžené hory, temné vody jezera, ale i příšeru Nessie. Máme ji i vyfocenou. Velmi zají-mavé bylo i vyprávění kapitána lodi o záznamech ze sonaru, na kterých byly vidět neznámé objekty ve vodách pod námi. PS: Nevěříte? Požádejte účastníky zájezdu, rádi vám ukážou své snímky s Nessinkou.

Martin Slabý

Skotsko 2012

Glamis Castle Tak a už zase sedíme v autobuse. Naším dalším cílem je zámek, kde prožila dětství

královna matka. Procházíme vcelku obyčejným vstupním sálem a najednou se před

námi otevře pohled na jídelnu. Mahagonový stůl, čínský porcelán, stříbrná rega-

ta...prostě pohádka. A jako naschvál se tu samozřejmě nesmí fotit.

I když tu historie mnoho nenajdeme (nejstarší exponáty jsou ze 17. století), každý sál

ve mně probouzí otázku, proč nejsem tou Lady, která zde bydlí! Šperkovnice vykláda-

né slonovinou, vyřezávaná křesla, koberce s rodovým znakem - až se člověku nechce

prohlídku ukončit. Čas ale neúprosně běží. Nákupy suvenýrů, match ve fotbalu, krátký

spánek na lavičce a zase hurá o hrad dál.

Aneta Janitorová

Vidíte Nessie?

Glamis Castle

Hrob J.A.Komenského

11

skotsko



Discovery Čtvrtý den zájezdu do Skotska jsme podnikli výlet do přímoř-

ského města Dundee. Důvodem, proč jsme tam zamířili, byla

loď Discovery, tedy slavné plavidlo kapitána Scotta. Mně

osobně se líbila možnost projít si velkou část podpalubí,

které bylo plné figurín věrně napodobujících život na lodi.

Celá loď byla v perfektním stavu!

Václav Šelepa

Edinburgh – hrad Při návštěvě Edinburghu jsme se samozřejmě podívali do jedné z největších pamětihodností celého Skotska, Edinburghského hradu. U brány do hradu jsou sochy Williama Wallace (vpravo) a Roberta Bruce (vlevo), dvou největších národních hrdinů, kteří se zasloužili na počátku 14.století o vítězství Skotů nad Angličany a vybojovali tak pro Skoty téměř na tři sta let svobodu. Ihned při vstupu na nádvoří jsem viděl masivní opevnění hradu a děla, která nějakým záhadným způsobem mířila na měs-to. Z výšky se nám pak naskytl překrásný pohled na celý Edinburgh i na ústí řeky Forth zalité září slunečních paprsků. V současné době plní hrad především funkci muzea. Za zmínku stojí bezesporu Great Hall, sál který postavil Jakub IV., sklepení, jež sloužila jako vězení především během napoleonských válek, i nejstarší stavba Edinburghu – kostelík sv. Margare-ty z počátku 12.století. Nejstřeženější místností je ovšem prostor se skot-skými korunovačními klenoty a záhadným kamenem osudu.

Martin Cibulka

Black Athol Destillery Během šestého dne čekal nás - plnoleté vrchol zájezdu. Ano, řeč je o palírně Scotch whisky. Na začátku bylo řečeno něco málo o její výrobě a o typech whisky. Dělá se tzv. single malt (čistá sladová) a blended (smíchaná). Základní-mi surovinami jsou voda, ječmen a kvasnice. Hlavní část výroby se skládá z fermentace, dvou destilací a zrání v sudech, na přesný postup je však zákon o Scotch whisky. Po celé prohlídce nás čekala ochutnávka 12 let staré a velmi dobré single malt whisky a také jsme měli možnost si domů odvézt nějaký ten dárek z obchodu. Někteří se dokonce stali členy klubu „přátel Scotch whisky“.

Martin Šupej

Skotsko 2012

Účastníci u počitadla do začátku Omlympijských her Noční Londýn s dominujícím London Eye Skoti v typickém kiltu

První pohled na Edinburgh Loď Discovery

Degustace whisky

Co Tě dovedlo k rozhodnutí vystudovat

inženýrskou ekologii a stát se tak eko-

logem?

Potřeba dozvědět se víc o této planetě.

O tom, co nás obklopuje, jak to spolu

souvisí a jak tomu já mohu pomoct.

Svým způsobem je to vysoká škola

všeobecná. Jde o studium chemie,

fyziky, biologie, matematiky, botaniky i

geologie.

Co je náplní práce ekologa?

To je velmi různé. Pokud jde o ekologa

zaměstnaného ve státní správě, tak

pracuje na úřadě a dohlíží, aby věci

probíhaly podle zákona. Ekolog se

může zaměřit téměř na cokoliv. Existuje

například ekologie odpadů, tam vymýšlí

způsoby, jak odpad dále zpracovat. Já

osobně bych radši chtěl sázet stromky

v lese a dělat práci pro přírodu.

Myslíš si, že je to perspektivní povolá-

ní?

Určitě, ale ne finančně. Na druhou

stranu mi to přináší určité uspokojení,

protože vím, že dělám něco pro příro-

du. Vím, že nejsem člověk, který přijde

do krámu, koupí si mléko a vlastně ani

neví, jakým způsobem se tam to mléko

dostalo a jestli v tom nějaká mléčná

složka vůbec je.

Doporučil bys studium ekologie stu-

dentům naší školy?

Samozřejmě, získají všeobecný přehled.

Důležitá je ale praxe. Ekologie se dá

dělat všude, protože se dá všude něja-

kým způsobem pomoci.

Jak se díváš na vztah Škoda Auto

k životnímu prostředí?

Škoda Auto se snaží, kontroluje všech-

ny emise. Ale pořád je to továrna. Emi-

se tu stále jsou. Občas, když jdu měs-

tem v noci, tak ve vzduchu cítím něco,

co přes den, když jsou všichni vzhůru,

cítit není.

Děkuji za rozhovor.

Bětka Motlová

M

K valita ovzduší se

v Mladé Boleslavi od

roku 2003 neustále

zhoršuje. V roce 2010

byly naměřeny hodnoty dokonce 6x

překračující limity. Od tohoto roku

se otázkou kvality ovzduší zabývá

přírodovědec David Hradiský, díky

kterému dnes můžete na stránkách

města najít sekci Ovzduší a odkaz na

ČHMÚ s hodnotami prachového

znečištění.

Hlavní příčiny špatné kvality

ovzduší jsou dvě. Tou první jsou

lokální, to znamená domácí topeniš-

tě a tou druhou je zvyšující se dopra-

va. V roce 2005 byl poměr lokální

topeniště versus doprava 65:35.

Přestože podíl dopravy roste,

nadpoloviční většinu znečištění způ-

sobují lokální topeniště. Ta se nachá-

zejí především v okrajových částech

Mladé Boleslavi. „Lidé bydlící na

sídlištích totiž za problém s ovzdu-

ším téměř nemůžou. Dlouho nikomu

nedocházelo, že se severní část

města, kde je situace nejhorší, na-

chází v jakémsi ďolíčku,“ vysvětluje

jeden z důvodů špatného ovzduší

pan Hradiský. Okrajové části Mladé

Boleslavi, jako jsou Stakory, Kosmo-

nosy, Bradlec a Radouč, jsou výše

položené a objevuje se tam více

domácích topenišť. Spaliny odtud

stékají do níže položených míst měs-

ta.

Nejhorší stav ovzduší je v období

zimy, a to je kámen úrazu. Již existu-

jící opatření jsou využitelná přede-

vším v létě (stavba cyklostezek,

výsadba zeleně), a tak nemají téměř

žádný efekt na zhoršující se stav.

Pro zavedení účinných řešení je po-

třeba nechat vypracovat odbornou

studii, která by celou situaci doklá-

dala a především by vyhodnotila

míru zdravotních rizik a určila hlavní

zdroje znečištění.

„Potom bychom mohli jednat

třeba s Kosmonosy a požadovat

zavedení vyhlášky upravující, čím

lidé topí. Bez ekoanalýzy nám nikdo

věřit nebude,“ obhajuje její důleži-

tost Mgr. David Hradiský. Vypraco-

vání ekoanalýzy by tedy přispělo k

dlouhodobému zlepšování stavu

ovzduší. Její realizace však dosud

nebyla možná kvůli finanční nároč-

nosti. Cena studie by se mohla vyšpl-

hat až na 1 milion Kč. Přesto nyní na

získání potřebné částky p. Hradiský

spolu s OS Téma dne pracuje.

Nebuďme lhostejní a zajímejme se

o to, jaký vzduch dennodenně dý-

cháme. Záleží na každém, jak se k

situaci postaví a zda přispěje k řeše-

ní problému kvality ovzduší.

Celou situaci sleduje David Hra-diský spolu s Honzou Cindrem, kteří na webu www.mb-eko.cz průběžně publikují články na toto téma.

Dominika Rajnohová, Kateřina Kroupová

Víte, co dýcháte?

Rozhovor s ekologem

Bc. Pavel Jareš

David Hradiský

článek

rozhovor

téma



Přírodovědec David Hra-

diský již 14 let bydlí v Praze,

přesto se však aktivně

zajímá o dění v jeho rod-

ném městě-Mladé Bolesla-

vi. Svou pozornost od roku

2010 věnuje především

zhoršující se kvalitě ovzdu-

ší v Mladé Boleslavi. Nejen-

že o tomto tématu publiku-

je články na webu

www.mb-eko.cz , ale záro-

veň se snaží nacházet

reálná řešení tohoto pro-

blému.

Bc. Pavel Jareš se narodil 1. 12. 1977 v Mladé Bole-

slavi. Vystudoval PTI, obor inženýrská ekolo-gie. V minulosti působil na MÚ v Bakově n. Jize-rou. Zasloužil se o vznik

Komisi pro výstavbu a životní prostředí na

Městském úřadě v Kněžmostě, kde byl taktéž předsedou. V

současnosti se zde anga-žuje už pouze nárazově.

http://www.mb-eko.cz

13

téma



Kdo Soutěž o zelenou koloběžku pořádal a co bylo hlavním cílem akce? Soutěž o zelenou koloběžku pořádalo EKO Centrum DDM. Studenti by si měli uvědomit, že chodit pěšky je zdravější a hlavně běžnější než to, že je vozí do školy rodiče. Ti se ale o mladší děti více bojí, a proto je raději odvážejí, i když děti do patnácti let mají jízdné v městské hromadné dopravě zdarma. Starší studenti si cestu do školy víc užijí, když jdou společně pěšky, jedou na kole nebo na in-line bruslích. V soutěži byla konkurence vysoká - zúčastnilo se 17 škol, 6500 žáků a 490 pedagogů.

Myslíte si, že tato soutěž něco změní? Nemyslím si, že chození pěšky do školy bude od této akce u studentů oblíbenější. Změny budou trvat déle. Doufám ale, že si žáci zvyknou více chodit jak do školy, tak domů pěšky, či jezdit například na kole.

Na konci března se na naší škole konal sběr papíru. Jaká třída byla nejpilnější? Počet nasbíraných kilogramů se rok od roku zvyšuje, což je velmi dobře. Nejúspěšnějšími sběrateli papíru byli studenti třídy 2. A, kteří donesli do školy 1643 kilogramů, a tudíž si do svého třídního fondu vydělali přes tři tisíce korun. Naopak sedmé a osmé ročníky se letošního sběru vůbec nezúčastni-ly. Celkem jsme nasbírali přes 5500 kilogramů novin a lepen-ky a obdrželi přes deset tisíc korun!

Kromě papíru se na naší škole sbírá i elektronický odpad. Kam můžeme odpad nosit a kam poté putuje? Elektronický odpad se odváží na sběrný dvůr do Prahy, kde

je tříděn na základní odpad, jako jsou kovy nebo plasty. Od-pad můžete házet do našeho speciálního kontejneru, který se nachází v přízemí hned vedle vchodových dveří. Pokud přinesete elektronické zařízení větších rozměrů, pan školník je do odvozu bezpečně uschová.

Kolik elektroniky se zatím odvezlo? Abych pravdu řekla, čekala jsem toho trošku více. Ale asi to je dáno tím, že jsme odváželi tento odpad zatím jen jednou. Myslím si, že ve druhém pololetí to bude lepší, protože hned jak dostaneme nové počítače do učebny fyziky, tak se těch starých zbavíme tímto způsobem.

Určitě je ohledně ekologie na naší škole stále co zlepšovat. Vidíte nějaké konkrétní nedostatky? Měli bychom se snažit šetřit energii tím, že budeme důsled-ně zhasínat, když opouštíme třídy a jiné prostory. Ekologické by bylo i to, kdyby studenti svévolně nepoškozovali školní nábytek nebo pomůcky. Všechny tyto věci by nemusely být tak často opravovány a vydržely by déle. Tím bychom znovu ušetřili materiál, čas, energie a peníze. Ráda bych pochválila i sekretariát školy, který se také “zazelenal” a je více naklo-něn podpoře ekologie. Příkladem je organizace sběru papíru či třídění odpadu (a to i elektronického).

Děkujeme za rozhovor. Kristýna Dlasková

Štěpán Rejhon

EKOLOGIE NA NAŠÍ ŠKOLE

E kologie je in. Výrobci automobilů se předhánějí v produkci vozidel čerpají-

cích energii z obnovitelných zdrojů, kontejnery na tříděný odpad jsou

v našem městě na každém rohu a ani naše škola nezůstává pozadu.

Není to ale jen třídění odpadu, čím se snažíme alespoň trochu dbát

o životní prostředí. Ve čtvrtém ročníku studujeme ekologii v rámci hodin biologie

a v létě vyrážíme směrem Rýchory do ekologického střediska Sever. Na přelomu

března a dubna jsme se zapojili do Soutěže o zelenou koloběžku. Na podrobnosti oh-

ledně všech již zmíněných akcí jsme se zeptali jejich hlavní organizátorky, paní pro-

fesorky Květuše Vinárkové.

SOUTĚŽ O ZELENOU KOLOBĚŽKU V Soutěži o zelenou koloběžku zvítězila 1. ZŠ, celodenní volnou vstupen-ku na boleslavské koupaliště vyhrály 2 její třídy, z nichž ani jeden žák nepřijel za celý týden autem. Na druhém místě se umístila základní škola v Bakově nad Jizerou, a to především díky nasazení pedagogů, kteří až na jednu výjimku, nepoužili auto ani jednou za celý týden. Jak je vidět, když se chce, tak to jde! A jak je na tom naše škola? Umístili jsme se až na 14. místě! Autem se do školy dopravilo necelých 29% lidí. Více než polovina profesorů docházela do školy pěšky, autem se dopravovalo něco přes 30%. Studenti naší školy využívají k cestě především autobusy, celých 31% chodí do školy pěšky a autem se dopravuje 27%.

Výsledky všech 17 škol : auto : 19% žáků, 39% pedagogů bus : 37% žáků, 14% pedagogů vlak : 1% žáků, 0,6% pedagogů kolo : 2% žáků, 5% pedagogů pěšky : 41% žáků, 41% pedagogů

Paní profesorka Vinárková spolu se studenty, kteří

se i letos vypravili do Českého ráje pomáhat žábám.

Reportáž naleznete v dalším čísle.

poslední zvonění



U plynul další rok a letošním maturantům zvonilo naposled. Dlouho očekávané příležitosti alespoň trochu škole vrátit uplynulých osm let se oktaváni chopili opravdu pořádně. Závan octového aroma vás praštil přes nos už u divadla a bez razítka nebo nápisu na obličeji jste se do školy nedostali. Kostýmy a celkový projev maturujících tříd je rok od roku lepší. Atmosféru celého dne bohužel trochu zkazil zásah ze strany vedení školy, kdy byli studenti 8. B po počmárání nové výstavky fotek ve druhém patře nuceni uklidit, co napáchali. Osobně si

myslím, že „studentské graffiti“ k poslednímu zvonění patří, ale počmárat týden „starou“ výstavu fotek také bohužel není ten nejšťastnější ná-pad. Ještě k tomu, když zmíněná výstavka naší škole ani nepatří a je nám jen propůjčena. Na záchody se po dlouhé době navalilo množství po-čmáraných studentů. Ale to už k poslednímu zvonění patří.

Lukáš Trhoň

Poslední

zvonění

...aneb jak oktavánům odzvonilo

8.A 8.B

15

usa vs. švédsko



Z dravím do republiky, jak se máte? Já osobně

začínám být poněkud vyděšená. Včera jsem si

po delší odmlce telefonovala s mamkou a z

mé strany rozhovor probíhal přibližně takto:

“Musíš to brát s tím, no... víš přece... hm, prostě digni-

ty.” Pro získání slovíčka důstojnost jsem musela použít

Google translator a připadala si jako největší blbec, když

mi rodina svorně vytýkala, ať se přestanu předvádět.

Help, já vážně ztrácím další jazyk! Jako by nestačilo, že

jsem už zvládla zmotat frájinu a švédštinu do nerozmota-

telného klubka. “Pouvez-vous förklara vad betyder

l´assainissement?” Paní profesorka Svobodová ze mě

bude mít radost.

U nás jsem také nikdy dostatečně nedocenila pojem

“aprílové počasí”. Když už konečně rozkvetly stromy a já

vytáhla ze skříně plavky, přišla bouřka, ze které se nám

třásl dům a kočka se mi schovala do postele (ačkoliv mě

jinak nesnáší od chvíle, co jsem ji přivřela do dveří). A

včera dokonce začalo sněžit. Úchvatné! Hlavně že v zimě

tu sníh ležel jenom dva týdny. Ve Švédsku! Dokonce ani

na horách jsme nezažili takovou vánici, a to jsme zamířili

do jednoho z nejseverněji položených lyžařských středi-

sek na světě. Lyžování se mimochodem ukázalo napros-

to skvělé, akorát ta cesta byla na zabití. Představte si

scénu: dvě hodiny ráno. Vlak směr Åre vyrazil už před

hodinou, vy se pohodlně uložíte v posteli ve spacím

vagónu a tiše proklínáte své dlouhé nohy/krátkou deku.

Jste unaveni jako blázen po náročném dni ve škole a

ještě náročnějších šesti hodinách cestování, ale spát

nemůžete, protože vaše host-sister pod vámi zařezává

jako dřevorubec po šichtě. Do toho začne vagon skřípat

a vrzat, jakoby se chystal rozpadnout. Znáte Červeného

trpas-líka? Jak Kochanská číhá s francouzským klíčem

v ruce, a když trubky nevržou v sekvenci, jaké by měly,

začne do nich zuřivě mlátit? Podobně jsem si připadala

já, jenom jsem do ničeho nemlátila. Naopak jsem se

modli-

la, ať

to vlak

vydrží.

Když

vás

potom

po

sedmi nejdelších hodinách vašeho života vlak vyhodí

v cílové destinaci a vy se chystáte zalehnout do měkouč-

ké postele, o níž jste předtím svedli lítý boj se svými

sourozenci, definitivně vás nepotěší slova vaší host-

mother: „Co tu strašíš? Oblíkej se, za deset minut vyráží-

me na sjezdovku!“

Oproti tomu škola je nuda. Ztrácím přehled o datumu,

což je vzhledem k blížícím se národním zkouškám a

termínům odevzdání seminárek celkem průšvih. K tomu

máme půlku učitelů někde v háji, takže třeba minulou

středu jsem neměla školu vůbec. Viditelně jsem o nic

nepřišla – zrovna před týdnem naše třída rozžhavila

dějepisáře do běla, když nejlepší písemka ze švédského

středověku přistála přede mnou (jen tak pro poznámku

psaná švédsky s jazykovou zásobou hodnou retardova-

ného frekventanta mateřské školy). Umíte si představit,

co museli vyvádět ostatní?

Ale stejně to jde všechno víceméně mimo mě. Ve čtvrtek

odjíždíme hrát první kvalifikační zápas do nejvyšší ligy, a

proto vedení překopalo tréninkový plán na vojenský

režim. Nechápu, co čekají, že se za ty dva týdny stane.

Zázrak?

Stejně mi držte palce, ať tenhle měsíc nezkoním. Proto-

že pokud přežiju následující dva týdny, máme od Monicy

známého slíbenou prohlídku místního vězení. Ale o tom

až jindy.

Zuzana Mazánková

Tady Švédsko

T ak nám tu začala atletická i fotbalová sezóna,

počasí se stále drží na 25°C a včera jsem zažil

pořádnou bouřku s hrozbou tornád. Paráda.

Co se týče češtiny, tak právě pociťuju ztrátu

slovní zásoby. Věřím, že můj článek projde pečlivou

korekturou a případná nesmyslná slova budou vymazá-

na.

Jelikož jsem v maturitním „senior“ ročníku, tak mi škola

končí o dva týdny dřív než zbývajícím třídám, tedy už 3.

května. Maturujeme o deset dní později. Neděste se -

výraz „maturovat“ se zde používá pro tradiční obřad,

který každý jistě dobře zná z amerických filmů. Dostane-

me čepičky, plášť, diplom a následně budeme čepičky

házet nad hlavy. Abych ale nepředbíhal, tak ještě

v dubnu se uskuteční „prom“, tedy něco jako náš matu-

ritní ples. Ten se teď aktuálně ve škole nejvíc řeší. Nej-

častější otázka je “Who are you going to prom with?“.

Každý to tu hrotí. V praxi to vypadá tak, že kluk vyštra-

chá to nejlepší auto, co má k dispozici v rodině, půjčí si

tuxido, což je oblek s vestičkou a motýlkem nebo krava-

tou, která musí ladit s barvou šatů slečny. Koupí ji květi-

nu, vezme ji na večeři a snaží se celý večer chovat jako

pravý gentleman. Já se snažit nemusím. Proč? Moje

slečna mě na ples odveze sama, jelikož nemůžu řídit, a

taky proto, že jsem gentleman od přírody.

Ale zpátky k atletice. Běhám za varsity team, ten je

nejdůležitější. A také se účastním největších závodů.

Žádné úspěchy

vám nemůžu pro-

zradit, protože je

ani sám nevím.

Vždycky se ale

umístím na dobrém

místě, a tak získá-

vám pro tým cenné

body. Skloubit

sportování se

školou není nic

jednoduchého.

Celá sezóna trvá

jen dva a půl měsí-

ce a za tu dobu se trenéři snaží vymačkat z vás ma-

ximum, vše je velmi intenzivní a náročné.

Podle rodičů bych se měl ozvat mým profesorům, ale

zatím strategicky vyčkávám. Jsem docela nervózní

z dohánění školy, ale u přezkušování budu rád za kaž-

dou známku, která mě posune do dalšího ročníku. Moc

se těším na svoji milovanou třídu, uvidíme se 9. června!!!

Richard Pabišta

Ahoj Česko!



N avzdory finanční krizi si většina lidí divadlo neo-depře. Stejně tak je to i u mě.

Život bez divadla, ať z pozice diváka či herce, si už nedokážu představit. Mým koníčkem je černé divadlo. V roce 2007 jsem se stala členkou divadelního souboru Kašpárek, v roce 2008 jsem se už zařadila do souboru Jitřenka mezi „ty starší a zkušenější“, kde působím do sou-časnosti. Do budoucna bych chtěla u divadla určitě zůstat, uvidím, zda jako amatér nebo profesionál. Mimo mě v souborech účinkují i další studentky naší školy - Terka Preislerová, Adéla Fidrmuco-vá a letošní maturantka Kačka Roscová.

Oba soubory fungují při Domu dětí a mládeže v Mladé Boleslavi pod vedením prof. Jaroslava Vidlaře, jehož můžete znát jako loutkoherce České televize (František z Kouzelné školky, „Jůheláci“, atd.), jeho ženy Hany Vidlařové a Aleny Holíkové. Momentálně je na repertoáru 13 „živých“ inscenací. Soubory hrají pře-vážně technikou černého divadla. Princi-pem této formy divadla je pohyb objektů (loutek, rekvizit) ve světelném průvanu před černým pozadím, přičemž člověk, který s daným objektem hraje, je obleče-ný od hlavy až k patě v černém sameto-vém kostýmu.

Před dvěma lety oslavily oba soubory v Městském divadle Ml. Boleslav deset let činnosti. Za tuto dobu jsme odehráli množství dopoledních představení pro školy a školky, odpoledních pro veřej-nost, hostovali v profesionálních diva-dlech na základě pozvání a v neposlední

řadě projezdili ČR a část Evropy v rámci zájezdů, festivalů a spolupráce se zahra-ničními partnerskými městy. Nedávno jsme jako hosté natáčeli pořad s ČT. V blízké době máme v plánu několik zájez-dů a mj. zkoušky nové inscenace.

V souboru jsme skvělá parta, se kterou je vždycky spousta legrace. Mimo zábavy je za tím vším velká spousta práce, sou-středění, v neposlední řadě zodpověd-nosti a mimo jiné i úžasných fyzických výkonů. S jednou loutkou totiž hrají ně-kdy až čtyři lidé. Před premiérou nebo zájezdem nás to také všechny stojí spous-tu nervů. Všichni jsme ve stresu, jelikož pan režisér chce mít všechno do puntíku. Ovšem za slova chvály od profesionálů na různých přehlídkách a potlesk diváků to rozhodně stojí.

Všechna představení pro veřejnost se uveřejňují v brožuře „Kam jít“ a na webu DDM. Na repertoáru jsou nejen inscena-ce pro děti a tak rádi na některém z před-stavení uvidíme i vás.

Bětka Motlová

můj koníček

Černé divadlo

Bětka Motlová a Tereza Preislerová

v budově České televize

17

sloupky



J e 1. dubna 1564, společně

s ostatními dětmi ze vsi chodíte

do školy ve Francii. Všichni se

vám celý den smějí. Až doma

zjistíte, že jste celý den chodili s rybou

vystřiženou z papíru na zádech. Proč? Pro-

tože je Apríl!

O 120 let později se tradice vítání veselé-

ho jara po smutné zimě donesla až k nám.

Příbuzní se navzájem posílali kupovat bub-

linku do vodováhy, ohýbák na zatáčky

nebo mezery do žebříku.

A jak je tomu dnes? My zlomyslní Češi si

děláme Apríla dnes a denně. Copak vy jste

nikdy nezažili „kanadskou noc“? Nevím jak

vy, ale já bych radši chodila celý den po

škole s papírovou rybou na zádech nebo po

městě sháněla mezeru do žebříku, než

abych se probudila s obličejem pokresle-

ným lihovkou nebo zubní pastou. Děkuju,

nechci.

Celých 17 let jsem se kanadským žertí-

kům úspěšně vyhýbala a jen zpovzdáli

pozorovala své ubohé hluboce spící kama-

rády postupněa se podobající spíše velmi

progresivním výtvorům ne příliš talentova-

ných pouličních umělců. O pár desítek let

starší politici slaví Apríla celoročně. Pozadu

nezůstal ani pan prezident, který si

s týdenním předstihem pravděpodobně

vystřelil ze studentů svým přesvědčením,

že by se maturita z matematiky měla stát

povinnou.

Chlapi, vemte si lihovky nebo zubní

pasty a radši čmárejte na spící kolegy

v poslanecké sněmovně! Bude to mít dvojí

dobrý efekt. Spící se snad konečně probe-

rou a „umělci“ budou konečně dělat něco

užitečného.

Kristýna Dlasková

Z a měsíc mě čeká státní maturita.

Úplně si to dokážu představit.

Ráno panika v posteli. Pak trochu

větší panika v koupelně končící

tupým čuměním na kapající kohoutek u umy-

vadla. K snídani gumová houska s něčím, co

vůbec nebudu vnímat. Ve školní šatně celá

třída sedící na ztrouchnivělých dřevěných

lavičkách jak na pohřbu. Všichni budeme dý-

chat plísňové výpary z navlhlé rozpadající se

zdi, kterou jsme nějak zapomněli vymalovat,

koukat na sebe a přát si, aby už byl červen.

Lidé okolo nadávají, že Dobeš všechno

„zvoral“. Já osobně se státními maturitami

žádný větší problém zatím nemám. Vzala jsem

si vyšší úroveň jak z angličtiny, tak z češtiny.

Ne proto, že bych to potřebovala na vysokou

školu, ale spíš jen z pocitu, že když už jednou

chodím na gymnázium, tak bych měla umět

víc nežli vyjmenovaná slova po b. Pokud jste

už koukali na didaktické testy, museli jste si

všimnout, že se nedají příliš naučit (mám teď

na mysli hlavně český jazyk). Buď učivo umíte

nebo ne. Moje představa je taková, že si dru-

hého května sednu do lavice a něco prostě

napíšu. Učitelé k nám v posledním ročníku

měli různý přístup. Někteří nás nechali učit se

v jejich předmětech na maturitu, jiní nedali

pokoj do poslední chvíle. Nevím, co je lepší.

Popravdě, stejně se budete nejvíce učit doma.

Ve škole není ta správná atmosféra, pořád po

vás někdo hází drobečky od svačiny, mluví

o maturitním plese nebo o výběru vysoké

školy. Připravte se, že slova jako vejška, depre-

se, scio testy, ples nebo absence uslyšíte ze

všech stran a po chvíli vám to poleze krkem.

Každý se na maturitu připravuje jinak. Jeli-

kož jsem zmatkař, tak si nemůžu nechat

všechno na poslední chvíli. Začala jsem se učit

už někdy v únoru, když říkám učit, rozhodně

tím nemyslím, že bych každé odpoledne trávi-

la nad otevřenou učebnicí matematiky. Na to

asi nemám dost silnou vůli. Myslím, že nikdo

z nás.

Někteří učitelé nám s přípravou hodně po-

máhají, například na semináři ze základů spo-

lečenských věd jsme psali každý týden test

z maturitních otázek. Díky tomu mám teď

daleko míň práce. Na druhou stranu, jsou

i kantoři, kteří nás v tom nechají „vykoupat“.

Ale co, jednou je to zkouška dospělosti, tak si

musíme poradit.

Co dodat? Nevím, kdy tohle číslo Školníka

vyjde. Možná že už budu mít všechno za se-

bou, možná taky ne. Každopádně vám přeji,

aby váš maturitní rok byl stejně pohodový,

jako ten můj, a aby se vaše půlnoční překvape-

ní podařilo skoro tak dobře, jako to naše:).

Ještě něco na závěr – jestli se půjdete podívat

na naše ústní zkoušky, nezapomeňte vysílat

kvanta pozitivní energie. Kristýna Matoulková

Maturita se blíží

J e to, jako kdybychom žili ve své

vlastní nezničitelné bublině. Do

práce, z práce. Do školy, ze

školy. Po cestě si dát sluchátka

do uší, vyhýbat se očním kontaktům, ne-

vnímat co se děje okolo.

A pak se něco stane. Jste v metru. Pře-

stupujete na Florenci. Zamotá se vám

hlava, padáte ze schodů, dopadáte na

tvrdou zem. Nemůžete se ani hnout. Okolo

vás procházejí desítky lidí, ale nikdo vám

nenabídne pomoc. Můžete si říkat, že lidé,

kteří vás obloučkem obcházejí, jsou necitli-

ví a zlí. Můžete si ale i uvědomit, že jste do

toho okamžiku byli stejní jako oni. Až vám

bude lépe, můžete se okolo sebe konečně

začít rozhlížet, vyndat sluchátka z uší

a poslouchat druhé. Protrhnout tu zatrace-

nou bublinu. Pak pochopíte, že nejste sami

a že jste za to vlastně rádi.

Lenka Janusová

Nejsme sami

C hemická látka, značka I, latin-

sky Iodum, halogen tvořící

tmavě fialové destičkovité

krystalky, který je zároveň

nezbytný pro správný vývoj našeho orga-

nismu. Tak co, chemici, už víte? Správně,

řeč je o jódu. Tento vzácný prvek oslavil

svůj svátek 6. března. Ano, čtete správně.

I chemický prvek může mít svůj Mezinárod-

ním den. A podle mě si to zaslouží. Jodová

tinktura nám slouží jako dezinfekce už pár

stovek let. Mimo jiné tvoří hormony, které

ovlivňují naši inteligenci. Při jejich nedo-

statku může dojít až ke kretenismu.

A proto oslavujme jód, jezme mořské ryby

a pijme Hanáckou kyselku. Denně spořá-

dejme 150 až 200 mikrogramů jódu, neboť

to je nezbytný předpoklad našeho úspěš-

ného studia na gymplu. Jen díky dostatku

jódu ve vašem těle jste dost vitální na to,

abyste tento sloupek dočetli až sem.

Gratuluji!

Kristýna Dlasková

Jak se vyhnout kretenismu

Z Francie do poslanecké sně-

movny ČR?

P

K

Y

S

L

O

U

kultura



Čtete rádi? Spojit příjemné s užitečným můžete na stránkách www.ctenipomaha.cz. Nemusíte si kupovat sr-

díčka, klíčenky nebo odznáčky, pomáhat můžete i jinak. Stačí třeba jen pečlivě číst, zaregistrovat se a pak

správně odpovědět na pár otázek týkajících se vaší přečtené knížky. Jestliže testem úspěšně projdete, získáte

50 Kč. Ty pak věnujete na dobročinné účely. Na výběr máte z několika možností. Peníze můžete poslat třeba

na léčbu popálených křídel dravých ptáků, na pomoc bezdomovcům nebo postiženým lidem. Čtěte a svými

znalostmi dělejte dobré skutky!

Kristýna Dlasková

Návštěva Kosmonos

Stejně jako v čase vánočním, tak i o Velikonocích jsme se vydali na ženské oddělení léčebny v Kosmonosech. Třída 5. B

spolu s panem profesorem Herrmannem potěšila pacientky nejen zpěvem a hudbou, ale i tanečním vystoupením ve

stylu 16. století. Pacientky vypadaly nadšené, což i nám dodávalo úsměv na rty. Opět jsme odcházeli s dobrým pocitem,

že i taková maličkost může někomu udělat obrovskou radost. A to je přeci v životě důležité, nebo snad ne?

Nikola Kuráková

Výstava RNDr. Zdeňka Mrkáčka Seminář přírodních věd si ve čtvrtek 12. dubna zpestřil výuku výstavou o Českém ráji specializovanou na ptáky, která byla slav-

nostně zahájena na naší škole. Ke každé fotografii přírody a ptáků si studenti vyslechli výklad od zoologa RNDr. Zdeňka Mrkáč-

ka, který je autorem fotografií. Měli jsme možnost se seznámit jak se životy ptáků, tak i s životem pana fotografa. Ten nám

také prozradil, že na pořízení jedné pěkné fotografie čeká i řadu let. Spolupráce RNDr. Zdeňka Mrkáčka s naší školou určitě

nekončí a osobně můžu říct, že se další výstavy ráda zúčastním.

Barbara Kerdová

Čtení pomáhá!

kultura

Festival Jeden svět V termínu od 19. do 24. března se v Boleslavi uskutečnil již třetí ročník festivalu Jeden svět. Jde o přehlídku dokumentárních filmů o lidských právech. Festival navštívila a s občanským sdružením Téma dne, které Jeden svět v Boleslavi zaštítilo, spolupracovala i téměř celá redakce našeho Školníka. Celý letošní ročník se točil okolo tří hlavních témat: protesty, nepokoje a revolta. Nejvíce diváků - asi zaslouže-ně – přilákal úvodní zahajovací film Pod sluncem tma. Vám všem, kteří jste tento skvělý dokument neviděli, ale zároveň by se vám dostalo toho štěstí a vidět jste ho mohli, tento film vřele doporučuji. Jedná se o český doku-ment, který vypovídá o pomoci zemím třetího světa. A to, o co se snaží, se mu jednoduše daří – přivést diváka k zamyšlení, zdali by pomoc těmto zemím neměla probíhat trochu jinak. Při školních projekcích prý sklidil nej-větší úspěch Nedáme se umlčet. Film jsem zatím neviděl, ale určitě si ho vyhledám a zhlédnu. Na mě osobně nejvíce zapůsobila divadelní inscenace brněnského divadla Reduta - Korespondence V + W. Tato hra mapovala vzájemné dopisy obou hlavních představitelů Osvobozeného divadla Jana Wericha a Jiřího Voskovce. A to naprosto dokonale! V Mladé Boleslavi byly poměrně dlouho dopředu k vidění plakáty, které přímo vyzývaly k tomu, abyste na hru přišli. A pokud jste to ignorovali, stejně jako celý festival, dovolím si říci, že jste udělali velkou chybu. Na příštím ročníku byste proto neměli chybět. Nevěříte? Věřte…

Josef Zdobinský

19

informujeme



Poslední pondělí tohoto školního roku bude patřit všem fotbalovým nadšencům. Všichni vedoucí týmů, kteří mají zá-

jem se se svým mužstvem utkat ve školním fotbalovém turnaji, se musí nejpozději 20. června nahlásit organizátorovi

Martinovi Lehkému ze 7. A (učebna č. 12). Za každou třídu mohou soutěžit nejvýše dva týmy. Přijďte i vy 25. června

podpořit své spolužáky na školní hřiště!

Druhou květnovou sobotu můžete zavítat na fair trade snídani. Mladá Boleslav se společně s dalšími

38 městy připojuje k oslavám Světového dne pro fair trade pořádáním Fair trade snídaně, celou akci

organizuje studentka vedlejšího gymnázia Monika Picková. Fair trade je anglický výraz pro férový

obchod s výrobky z nejchudších zemí světa. Výrobci fair trade produktů se tak zavazují

k nediskriminaci, rovnosti a svobodě shromažďování. Musí zajistit dobré podmínky pro své zaměst-

nance a chránit životní prostředí. Fair trade výrobky můžete zakoupit v DDM Zahrada. Letošní snída-

ně se koná 12. května 2012 od 10.00hod v parku u kostela sv. Havla. Vezměte deky, termosky, něco

na zub a hurá na snídani! (více informací na www. ferovasnidane.cz)

Studentka maturitního ročníku Aneta Hušková dosáhla výjimečného úspěchu. V rámci projektu Otevřená

věda se účastnila dvouleté stáže Geologického ústavu Akademie věd, kde prováděla vědecký výzkum pod

vedením několika odborníků. Na začátku dubna zvítězila na Vědecké konferenci stážistů se svou závěreč-

nou prací v oblasti geologie a geografie. Svůj výzkum obhajovala i v soutěži AMAVET, kde postoupila z regi-

onálního kola do celostátního. Tam se v pátek 20. dubna umístila na vynikajícím šestém místě a také obdr-

žela ocenění od americké instituce pro geovědce.

Parta dvaceti dobrovolníků se jako tradičně i letos vypravila do Českého ráje, aby zachraňovala žáby, které přehop-

kávají nebezpečnou silnici. V neposlední řadě se studenti také postarali o jarní úklid. Zajímavou reportáž z letošní

přírodovědné akce, která se konala 13. - 14. dubna, si budete moci přečíst v příštím čísle časopisu!

Spousta z vás má určitě plno nápadů, čím by se dalo naše město oživit nebo nějakým způsobem vylepšit. Mít dobrý nápad ale nestačí. V cestě za změ-

nou stojí několik významných překážek. Kde na uskutečnění plánu vzít peníze, sponzory? Jak se spojit s magistrátem a přesvědčit vedení města? Na

tyto otázky můžou zapomenout ti, kteří využili jedinečné možnosti Respekt institutu. Ten představil všem druhým a třetím ročníkům středních škol

v Mladé Boleslavi projekt Studentské jamování. Vybraní studenti z celého města budou propagovat své nápady na zlepšení života ve městě celý týden

v prostorách Vysoké školy Na Karmeli. Na konci týdne představí své projekty zástupcům města a sponzorům, kteří se rozhodnou a vyberou jeden ze tří

projektů, který se uskuteční. Z naší školy se se svým projektem přihlásili hned tři studenti. Dva z nich, Štěpán Rejhon a Petr Řeřicha z 6. B, se zaměřili

na vybudování sportoviště s možností volnočasových aktivit, zatímco Anna Podzimková ze 6. B má v plánu založit multižánrový hudební klub. Přejme

jim hodně štěstí!

informujeme

I letos se uskuteční již tradiční hudební festival studentských kapel GymploidFest 2012. Akce se stejně jako minulý rok koná na Výstavišti. Mů-

žete se těšit na Kočky neberem, No Faces nebo Fatima Drummers. Reportáž z festivalu naleznete v dalším čísle našeho časopisu.

Po přečtení

nechte časopis

ležet na parapetu

na chodbě.

Děkujeme!

Přidejte se do naší skupiny na Facebooku:

Školník (Školní časopis G8MB)

Nebo navštivte naši webovou stránku:

http://skolnik-casopis.wz.cz

Časopis byl vytisknut za pomoci firmy FiZu.cz, děkujeme.

Date post:	20-Feb-2016
Category:	Documents
Upload:	casopis-skolnik
View:	236 times
Download:	4 times

Školník - IV/2011-12

Documents