Školník - IV/4

č a s opi s pro s tu d e nt y Gy m n á z i a M l a d á B o l e s l av

R o č n í k č t v r t ý

Č í s l o IVB ř e z e n - D u b e n 2 0 1 3

N E P R O D E J N Éskolnik-casopis.8u.cz | g8mb.cz

Jeden světT é m a :

4 6Koncert Tomáše Kluse

SirNicholas Winton 8 18Rozhovor:

Václav BurkovecSebastianVošvrda

intro

ŠÉFREDAKTORKA

Alžběta MotlováKONZULTANTKA

Mgr. Lenka VedralováGRAFICKÝ EDITOR

Tomáš D. Doležal

FOTOGRAFIE

Jiří BímTereza Preislerová

REDAKTOŘIKristýna DlaskováKateřina KroupováDominika RajnohováTereza ŠtverákováVeronika StránskáKristýna HroníkováZuzana HájkováTereza Koukalová Zdeňka ProtivánkováŠtěpán Rejhon

PŘISPĚVATELÉMartin RejmanJan VlčekVladimír Jonáša další...

R E D A K C E

EDIT

ORI

AL

CITÁ

TO B S A H

„Svět je jen jeden, není kam utéct.“

— Arnošt Lustig

šéfredaktorka

Hurá, budou prázdniny!Teda skoro. . .

!

456

10

16

212223

Zeměfest 2013

Slavík v Boleslavi

...reportáž z festivalu

...reportáž z koncertu Tomáše Kluse

Příběh: Nicholas Winton...o neuvěřitelné skromnosti

Akce

Rozhovor: Václav Burkovec

Téma: Jeden svět

Škola pod lupou

...výstava Jiřího Krohy a recitační soutěž

...o rodině a sportu

...nejen filmový festival

...informace o studentské radě a výsledcích maturit

Prázdninujeme

Absolventský ples

...tipy na prázdniny

...fotoreportáž Kristýny Dlaskové

Dopisy z cest: speciál

Osobnost: Sebastian Vošvrda

Můj koníček

Rezence

Sloupky

Informujeme

...jak za hranice a Střípky z cest

...rozhovor s Mistrem republiky a nadaným umělcem

...Veronika Stránská o knižních recenzích

...Tribes: Ascend a Anna krví oděná

...O jaru, létu a výletu do Říma

...vás o všem důležitém

V ážení, zbývá nám asi měsíc školní výuky, než začnou maturity a my už budeme mít dojem, že prázdniny jsou tu „cobydup“. Nastanou perné chvíle pro ty, kteří ne-chávají zachraňování známek na posled-

ní chvíli. Perné chvilky pro nás všechny, kterým škola nekončí tak, jak by si přáli. Nastane doba závistivých pohledů na kolemjdoucí, kteří už nesedí ve škole a míří ven nebo na koupák. Ale potom už konečně! Žádné vstávání, žádné písem-ky, žádné zkoušení - nic takového! Báječná představa, což? Bohužel, stále ještě trochu předbíhám.

V tom aktuálním čísle, které teď čtete – možná o hodi-ně pod lavicí, možná o přestávce – najdete již tradičně rozhovor s nováčkem profesorského sboru, tentokrát s Václavem Burkovcem. Dále rozhovor s Mistrem Čes-ké republiky v běhu, tak trochu jiné dopisy z cest a pak třeba tip, kam vyrazit, až přijdou ty vytoužené prázdni-ny, možností je spousta. Vždyť jsou ty velké prázdniny jenom jednou do roka, tak nač je prosedět doma nebo u počítače.Věřte, že poslední dva měsíce školní výuky budou pro nás „Školníkovce“ perným obdobím. Osobně mám do-jem, že nám to poslední číslo doslova praskne ve švech. První boleslavský Majáles, Projektový den, výměnné pobyty – tohle všechno a mnoho dalšího. Kdybyste v sobě nalezli chuť vyzpovídat kluky z kapely nebo si napsat reportáž, neváhejte se ozvat. Pro šikovné redaktory je u nás místa dost, což dokazuje i náš další přírůstek. Opět se nám rozrostla skupina redaktorů, za což jsme rádi. Tentokrát mezi námi vítám Terezu Koukalovou, která ve sféře autorského psaní už nějaké úspěchy za-znamenala. Do tohoto čísla přispěla článkem o Putino-vě polibku. Nechte se překvapit.

A přestože nás čeká ještě spousta školních povinnos-tí a práce, řekla bych, že prázdniny jsou už na obzoru. Tak s těmi dvěma měsíci naložme smysluplně a na svět koukejme s optimismem.

45678

10131415

2820

Školník - časopis G8MB

Březen - Duben 2013

3

Zeměfest 2013

O to se už po šesté snaží Dům dětí a mládeže v Mladé Boleslavi spolu s Ekocentrem Zahrada v rámci projektu „Mladá Boleslav - zdravé město“. S mottem: „Ta největší dobrodružství jsou zadarmo" se vrhly do dalšího jedinečného festivalu, který se oproti již proběhlým ročníkům konaným na Výstavišti, přesunul na louku k Jizeře. Prostředí zapadlo do tématu Země a přírody mnohem lépe než ono Výstaviště.Akce byla přístupná všem. „Jedná se o zážitkové odpoledne v přírodě pro rodiny i jednotlivce každého věku," říká jeden z organizátorů Honza Cindr. Já sám jsem svědkem, poněvadž mohu doložit, že atmosféra byla vskutku harmonická. Lidé mezi sebou nezávisle konverzovali, spolupra-covali a spolu s námi, dobrovolníky, mohli zažít zajímavé odpoledne na-plněné sportovními, kreativními i intelektuálními úkoly a činnostmi. Divadlo, stage, na které se vystřídal Lips kvintet s Durmančinými bylin-kami, jež potěšily svými tóny, výstava boleslavských mateřských školek v rámci celoroční soutěže, dále jízdy na lodi, opékání buřtů, smyslové chodníčky, vyžití v hudebním teepee atd., to jsou jen zlomky aktivit, do kterých byla veřejnost „namočena“. Organizátoři pokaždé vymyslí nějaký super objekt, který je slušivým do-plňkem města. Loni to byl „rozkvetlý“ vůz, který celý rok parkoval a na-dále parkuje v ulicích města. Letos se jedná o vychytaný vor, který kotví a bude kotvit na břehu Jizery a je volně k vyzkoušení. Raritou je ale to, že byl vyroben z PET lahví donesených veřejností coby vstupné na akci. Vor „Peťák“ se na vás těší.Během akce probíhala, jako už každoročně, soutěž školních družstev. Le-tos se překvapivě na prvních třech místech objevily tři školy z Mnichova Hradiště. Tímto jim gratuluji. A jak by řekl pan profesor Herrmann, který celou akci doprovázel slovem mluveným: „Děkujeme všem příchozím, pořadatelům za odhodlanost a za krásný společný zážitek."

Bylo 13. dubna, den velkého větru, proměnlivého počasí a oslav Dne Země, který však připadá jinak až na 22. dub-na. Na naší planetě Zemi jsme plně závislí, přičemž ona je velmi křehká a potřebuje naši něžnou péči, zasluhuje si tedy naše šetrné zacházení. Země, jakožto planeta nám zapůjčená a domov nás všech, si zaslouží být patřičně prezentována a ochraňována.

festival

TE

XT

FO

TO

Bětka Motlová autorskéŠkolník - časopis G8MB

Číslo IV

4

Když se začátkem nového roku dostala na světlo informace, že tento tepr-ve dvacetišestiletý umělec zavítá v rámci turné s názvem „Ani si nesedej-te“ také do Boleslavi, o vstupenky se veřejnost doslova poprala. V 19 hodin 11. dubna boleslavský „kulturák“ praskal ve švech, bylo bez-nadějně vyprodáno. Koncert trvající dvě a půl hodiny rozpohyboval i bo-leslavské, jindy pasivní, publikum všech generací a výsledkem byl pří-jemně strávený večer, s výbornou atmosférou, fajn muzikou a spoustou vtipů a parodií. Heslo: „Mějme se rádi“ provázelo diváky v sále celý večer stejně jako motto večera „Je mi ctí se s vámi potit“. Jedním z hřebů veče-ra, kterých ale bylo požehnaně, se stala hudební improvizace na základě přání publika, přičemž se měl Tomáš Klus proměnit v psychologa v ryt-mu reggae. Přátelé, Bob Marley by se měl mít na pozoru, konkurence je na světě. Za večer zaznělo mnoho známých i méně známých písniček jako Pánubohudooken, Nina, Panenka, Sibyla a další. V předsálí se vinu-la fronta na CDčka, zpěvníky, plakáty a další věci, jejichž majitelé se po koncertě snažili ukořistit autogram nejen na zakoupené věci, nýbrž i na tričko, různé části těla a dokonce i na kytaru. Texty a písničky Tomáše Kluse jsou dnes opravdu populární. Proč asi? Jsou totiž pravdivé. Doufejme tedy, že se český národ nebude spoléhat na rytíře z Blaníku a vezme si něco z těch textů k srdci a nechá se jimi inspirovat.

Po velké éře už navždy Zlatého slavíka Karla Gotta nastal v letošním roce zlom. Na pomyslné zlaté příčce „Božské-ho Káju“ vystřídala mladá krev. Byl jím herec, písničkář, muzikant, zpěvák a „filozof“ Tomáš Klus.

Slavík přiletěl zpívat do Boleslavi

Z úsporných důvodůnezbyly paprskypro mou slunečnici.Pár dní od rozchoduvedu si do schodůnovou společnici.

Aby jsi věděla,že si nic nedělámze srdce v bolu,ale kdyby ses vrátila,tak bych ji, má milá,svrh' z těch schodů dolů.

Aby jsi věděla,že si nic nedělámze srdce v bolu,ale kdyby ses vrátila,tak bych ji, má milá,svrh' z těch schodů dolů.

Osud je alibi,kterým si omlouvámsvoje neschopnosti.Po pravdě neslídím, nečekám od lidí,než pozdrav ze slušnosti.

A až se poztrácím,zvu tě na kremacivlastní důstojnosti.Má ukvapená touho,

už nebudu tu dlouho.Sejdem se na věčnosti.

A až se poztrácím,zvu tě na kremacivlastní důstojnosti.Má ukvapená touho,už nebudu tu dlouho.Sejdem se na věčnosti.

Zpitý do němoty,věším slova na noty,mozek pod poklopcem.A ty, jak stará Sibyla,jsi z pohledů věštila,že to s náma půjde z kopce.

Zpitý do němoty,věším slova na noty,mozek pod poklopcem.A ty, jak stará Sibyla,jsi z pohledů věštila,že to s náma půjde z kopce.

Jsem nerozhodný,z principu odmítámjakoukoliv formu štěstí.Odejdu od nía chvíli budu hodný,pak ale stejně sejdu z cesty.Duševní masochista,

životní sólista,nic pro citlivky.Hulvát i flagelant,kterému jede pant,když lapá dívky.

Duševní masochista,životní sólista,nic pro citlivky.Hulvát i flageant,kterému jede pant,když lapá dívky.

Zpitý do němoty,věším slova na noty,mozek pod poklopcem.A ty, jak stará Sibylajsi z pohledů věštila,že to s náma půjde z kopce.


Poprvé upřímně,prosím tě, stůj při mně,Bože, najdu-li tě.Z posledních zbytků siljsem v tebe uvěřil,

skryt ve své ulitě.V dramatu tří postavse na mou stranu postav,bych našel odvahu.Byla naivní,já byl na i v ní,ale ne ve vztahu.

V dramatu tří postavse na mou stranu postav,bych našel odvahu.Byla naivní,já byl na i v ní,ale ne ve vztahu.



Tomáš KlusSibyla

koncert

autorské

TE

XT

FO

TO

Bětka Motlová Jiří Bím Školník - časopis G8MB


5

V pondělí 9. dubna měli studenti 4. – 6. ročníků možnost zhlédnout emocionálně velmi silný dokument, který dozajista zaujme a dojme kaž-dého člověka, ve kterém zbyla alespoň špetka lidskosti. Příběh sira Nicholase

Wintona, který těsně před vypuknutím druhé světové války zachránil 669 československých židovských dětí tím, že je posílal vlaky do Velké Británie a Švýcarska k adoptivním rodinám. Jeho příběh, za který byl vyzna-menán mimo jiné i Václavem Havlem a britskou králov-nou, je dnes znám po celém světě vlastně díky náhodě. Celých padesát let si „Wintonovy děti“ kladly otázku: „Co se tenkrát stalo? Jak to, že jsem jediný přežil?“ Je obdivuhodné, že Winton ve své neuvěřitelné skromnos-ti celých padesát let nikomu neřekl o záchraně 669 dět-ských životů. Pravdu celému světu nakonec odhalila Wintonova manželka, která při úklidu půdy objevila jeho „Knihu výstřižků“. Na většinu studentů nejvíce zapůsobila scéna, kdy se již dospělé „Wintonovy děti“ poprvé setkaly se svým zachráncem. Snímek sklidil velký potlesk a na znamení úcty k zachránci židovských dětí se na plátno posvítilo mobilními telefony. Jedno světélko za každého člověka, na kterého Wintonovy činy udělaly dojem a vyvolaly v něm respekt. „Abyste si Nickyho nepředstavovali jako nějakého boha,“ začal nakonec své povídání Wintonův přítel Zde-něk Tulis, „prozradím vám o něm pár věcí. Představte si pána ve věku 103 let, jak si to ve své staré buggyně drandí nepovolenou rychlostí po městě a provokuje po-licajty.“ Nicholas prohlašuje, že jeho zaručeným recep-tem na dlouhý život je se každých dvacet minut alespoň jednou zasmát.Díky jednomu rozhořčenému chlapci, jenž nedokázal pochopit, proč nebyla panu Wintonovi udělena Nobelo-va cena míru, existuje petice žádající jeho nominaci, ke které můžete svůj podpis připojit i vy. Petice momentál-ně putuje po naší škole.V dnešní době je známo 270 z „Wintonových dětí“, z toho 8 žije u nás, a po dalších se neustále pátrá. Možná si pamatujete, že jeden z nich před třemi lety navštívil i naši školu. Spousta z nich se momentálně věnuje cha-ritativním činnostem a pomáhá druhým, aby se, jak ří-kají, odvděčili za svou záchranu. Nikdo a nic jim už však nevrátí jejich rodinu a ztracené domovy.Jednou za čas je třeba si takovéto příběhy připomínat, aby se nezapomnělo na lidskou solidaritu.

Neuvěřitelný příběh neuvěřitelně skromného člověka

příběh

TE

XT

FO

TOKristýna Hroníková

Zuzana Hájkováwiki commonsŠkolník - časopis G8MB

Číslo IV

6

Výstava Jiřího Krohy

Jiří Kroha – malíř, architekt, scénograf a mimo jiné také sochař. Jeho architektonická díla můžeme nalézt po celé České republice. Několika budo-vami tohoto umělce se může pyšnit i město Mladá Boleslav. Mezi nejznámější budovu Jiřího Krohy patří Průmyslová škola v Mladé Boleslavi. Dalšími jeho stavbami jsou například Hotel Věnec, budova bývalé dětské nemocnice, či porodnice Klaudiánovy nemocnice.20. března 2013 se měla veřejnost možnost přijít podívat na první vernisáž tohoto roku ve Sboru českých bratří. S důležitými životními milníky

architekta Jiřího Krohy seznámil hosty v rámci vernisáže PhDr. Karel Herčík s Doc. PhDr. Jiřím T. Kotalíkem CSc - rektorem Akademie výtvarných umění v Praze.Na rok 2013 totiž připadlo výročí 120 let od narození Jiřího Vendelína Krohy. Také proto se fotografka Daniela Vokounová rozhodla vystavit snímky, na kterých chtěla zachytit svůj dojem z těchto budov. Kromě fotografií si návštěvníci mohli prohlédnout i práce studentů některých základních škol a obou bole-slavských gymnázií. Naši výtvarníci byli zastoupeni pracemi Anny Kotlabové, Jiřího Bíma, Sebastiana Vošvrdy a Tomáše Bajera a dalších studentů. Expozici našeho gymnázia společně s nimi připravila p. prof Vaňková. A pokud jste výstavu navštívili, určitě se vám jejich koutek líbil.Výstava byla přístupná až do 21. dubna.

„Byl pozdní večer, první Máj…“ Takhle začíná proslulý Máj Karla Hynka Máchy. My jsme se museli spokojit s ránem 6. března. Tehdy se v hudebně sešla skupina studentů v čele s paní profesorkou Miroslavou Rešlovou a panem profesorem Martinem Herrmannem. V plánu byla recitační soutěž. Nicméně můžu říci, že k žádné soutěži v pravém slova smyslu nedošlo, a já osobně jsem za to ráda. Spojení recitační soutěž ve většině z nás vyvolá, aspoň v tomto případě, mylnou představu, ve které se musíte postavit před třídu (která se vám pošklebuje)

a otrocky odříkat nadrcený text, kterému nerozumíte (a vlastně ani rozumět nechcete). To všechno s jediným cílem – mít to už za sebou. To, co se odehrálo bych spíš přirovnala k přátelské besedě, která byla zároveň pro recitátory generálkou před oblastním kolem. Během dvou hodin zazněly velmi rozmanité texty v osobitých interpretacích – některé nutily posluchače k zamyšlení, některé je nutily se zasmát. Zazněly texty Václava Hraběte, Ireny Douskové, Astrid Lindgrenové a dalších. Po interpretační části následovalo povídání a hodnocení „poroty“, která se snažila všem zúčastněným poradit a nabídla jim pohled na věc i z jiného úhlu. Ze školního kola postoupili ti, kteří chtěli postoupit a dali si práci text připravit, dali do něj něco svého a sdělili ostatním „to něco mezi řádky“. Doufáme, že v příštích letech se nás sejde víc. Na našem gymnáziu se třídní kola většinou nepořádají, takže si s označením „školní kolo“ příliš hlavu nelamte a za rok přijďte mezi nás. Závěrem chci dodat, že z oblastního kola postoupilo do krajského kola i několik našich studentů. Popřejme jim: „Zlomte vaz!“

Recitační (ne)soutěž

akce

wiki commons

TE

XT

FO

TO

Bětka Motlová Kateřina Němečková Školník - časopis G8MB


7

Rozhovor:

Václav BurkovecDalší novou tváří profesorského

sboru je pan profesor Václav Burkovec. Možná jste o něm

slyšeli, možná ne, proto jsme se roz-hodly ho vyzpovídat a seznámit vás s ním. Rozhovor probíhal v uvolně-né atmosféře, kdy nám pan profe-sor ochotně a vtipně odpovídal na všechny naše otázky.

Jak jste se dostal k našemu gymnáziu? Úplně jednoduše, dělal jsem tu vloni komisa-ře u státní maturity. Zanedlouho na to mi paní ředitelka nabídla, že bych mohl vést hodiny fyziky a matematiky. Nebylo to tak, že jsem chtěl přímo na gymnázium, ale protože u nás máme jen Základy přírodních věd (mix fyziky, chemie a ekologie) a já jsem fyzikář, neodmítl jsem.

Co u nás učíte a kolik hodin týdně? Matematiku učím sedmáky a fyziku třeťáky. Abych stíhal učit na dvou školách zároveň, jsem tu třikrát týdně po dvou hodinách.

Na jaké škole ještě učíte a které předměty? Působíte tam jako učitel už dlouho?Na hotelovce v Mladé Boleslavi, kde učím matematiku, práci s počítači, tělocvik a prá-vě ZPV. A jak dlouho? Bude tomu už šest let. Předtím jsem učil čtyři roky na Základní škole generála Františka Fajtla, DFC, Rych-lovská v Praze.

Chtěl jste odjakživa být učitelem?Asi ne. Určitě jsem jako malý chtěl být po-pelářem! Dobře, teď vážně. Jezdil jsem strašně dlouho jako vedoucí na tábory. Tam jsem zjistil, že mě baví pracovat s dětmi. Z toho ta profese učitele tak nějak vyplynu-la.

Na jaké škole jste studoval?Jelikož mě na gymnáziu nejvíc bavila mati-ka a fyzika, rozhodl jsem se pro matematic-ko-fyzikální fakultu.

Vidíte nějaký rozdíl mezi hotelovkou a naší školou? Jste u nás spokojený?Rozdíl mezi školami určitě je, a to hlavně v píli a nadání studentů. Ano, na vašem gymnáziu jsem docela spokojený. Jediné, co mi vadí, je neustálé přejíždění ze školy na školu.

„Už rok a půl jezdím jako instruktor spinningu v Benátkách.“

rozhovor


Číslo IV

8

Budete u nás v budoucnu učit více tříd?Zatím nevím, nebyl jsem na personálním pohovoru (to zní hrozně) s paní ředitelkou. V budoucnu bych třeba i chtěl, ale záleží na okolnostech.

Máte nějaké speciální metody učení?Po pravdě, na druhé škole se snažím, ale tady učím první rok a teprve se rozkoukávám, takže je to spíš takový stan-dard. Nebráním se projektům, nahrávání na video, růz-ným impulzivním nápadům… Ale zatím jsem tu opatrný.

Jaké máte koníčky?Kromě trávení času s rodinou jezdím na kole, hraju flor-bal nebo lyžuju. Také dělám instruktora školního lyžování a už rok a půl dvakrát až třikrát týdně jezdím jako instruk-tor spinningu v Benátkách nad Jizerou. Co se týče hudby, tu poslouchám hlavně kvůli spinningu, abych nejezdil po-řád na Kabáty.

Říkal jste, že rád lyžujete. Jak často jezdíte na hory?Na hory jezdím podle okolností. Letos jsem byl jednou na lyžáku a jednou na horách kvůli prodloužení platnosti li-cence. Se synem jsme byli dvakrát sjezdovat a dvakrát na běžkách.

Březen je měsícem knihy, máte rád čtení?Čtu rád, ale bohužel nemám moc času. Čtu téměř všechno, žádného oblíbeného autora nemám. Mou nejoblíbenější knihou je Den Trifidů od Johna Wyndhama.

Myslíte si, že jste přísný profesor?Ne, nejsem. Já si myslím, že nebazíruji na hlášení a absolutní tichosti, protože se mi v takovém prostředí špatně učí. Chci komunikovat se studenty, ale hluk se samozřejmě musí tro-chu ukočírovat. Když písemka dopadne špatně, známky si na-píšu, ale průměr dělám nerad, spíše „okometricky“. Pokud si

někdo známku potřebuje opravit, není problém, ale zatím se mi to stalo pouze třikrát.

Co si myslíte o momentálním trendu, kdy někteří učitelé na školách nutí studenty učit se vše otrocky nazpaměť?Podle mě tím, že na školy přistupuje spousta nových učitelů, kteří přinášejí nové metody a nezastávají otrocké učení, už to není úplně aktuální trend. Na druhou stranu je jasné, že stu-denti musí něco umět, nestačí pouze vyhledávat. Třeba v bio-logii se to člověk musí naučit. Takové kosti ruky se umět musí.

Byl jste ve škole nadprůměrným studentem?Ne, určitě ne. Na základní škole jsem víceméně míval vy-znamenání, potom na gymnáziu jsem byl průměrným stu-dentem. Vybral jsem si jen ty předměty, které pro mě byly důležité. Na fakultě jsem byl „výborným“ studentem, pro-tože jsem z patnácti lidí zůstal jediný.

Každý den studentům popřejete „hezký den“. Je to proto, že je chcete probudit, zvednout jim náladu, nebo kvůli něčemu jinému?Říkám to všem, protože mi to přijde fajn a slušné, opti-mističtější než „nashledanou“. Není to žádný pedagogický záměr.

Děkujeme za rozhovor, hezký den.

„Nebráním se impulzivním nápadům, ale zatím jsem tu

opatrný.“

rozhovorT

EX

T

FO

TOVerča Stránká

Tereza ŠtverákováArchiv prof. Burkovce Školník - časopis G8MB


9

Jeden svět

Jeden svět

Téma:

Historie lidských práv ukazuje neustálý střet o jejich podobu a naplňování. Ač se to může dnes zdát, vývoj lidských práv není u konce a z jejich povahy ani nikdy nebude. Aktuál-

ní podoba lidských práv vždy závisí na míře společenské dohody a na schopnosti společnosti tato práva zaručit. Platí přímá úměra, že čím je společnost vyspělejší a bo-hatší, tím je katalog lidských práv širší a detailnější.

Lidským právům je vlastní diskuse a zároveň boj, diskuse nad jejich obsahem a boj za jejich prosazení. K tomu, aby oboje mělo svůj efekt, je nutné mít dostatek informací, a právě z toho důvodu má smysl organizovat akce, jako je festival Jeden svět. Význam Jednoho světa lze možno sledovat ve dvou rovinách. Předně jde o infor-mování o stavu lidských práv u nás doma. To, že máme vlastní Listinu základních práv a svobod a ratifikovali jsme většinu významných mezinárodních lidskopráv-ních úmluv, neznamená, že je stav lidských práv u nás ideální. Stále dochází k segregaci etnických menšin, postavení sexuálních menšin není důstojné, ochrana před státními zásahy nedosahuje zamýšlených standar-dů, apod. Druhou, neméně významnou rovinou smys-lu Jednoho světa, je informování o stavu lidských práv v zahraničí, zejména pak v rozvojovém světě. Je dobrou tradicí mezinárodního společenství, že bohatí pomáha-jí chudým a svobodní nesvobodným. Ostatně to známe i z vlastní nedávné historie. Těžko si představit, že by bez podpory demokratických států vznikla Charta 77, či se rozvinula do své podoby. Po celém světě existuje mno-ho nedemokratických režimů a v nich celá řada aktivis-tů a skupin, které se snaží svá práva prosadit. A pomoc ze zahraničí jim je často jedinou vzpruhou v jejich ne-lehkém boji. Možností, jak jim pomoci, je celá řada, od psaní dopisů s morální podporou, přes finanční podporu po zapojení se do aktivit neziskových organizací, jako je Amnesty International. Stejně tak můžeme naléhat na naši vládu, aby podporu lidských práv více zahrnovala do naší zahraniční politiky.

Lidská práva jsou pouhým pojmem. Aby se tento po-jem zhmotnil v reálnou skutečnost, je zapotřebí aktivní-ho přístupu. Není možné spoléhat, že lidská práva máme automaticky a navěky. Vždy budou existovat tlaky na je-jich omezení. Dokud si však budou občané vědomi svých lidských práv a zároveň ochotni za ně bojovat, budou tyto tlaky neúspěšné. A k tomu dopomáhej Jeden svět!

Jan Kurkapředseda občanského sdružení Téma dne

Proč festival o lidských právech?

Téma:

Festival

18.-23. 3.

Bojíte se snášet?

téma


Číslo IV

10

F e s t i v a l

T ATO OTÁZKA DOPROVÁZELA LETOŠNÍ 4. ROČNÍK FESTIVALU DOKUMEN-TÁRNÍCH FILMŮ O LIDSKÝCH PRÁVECH JEDEN SVĚT V MLADÉ BOLESLA-VI. DO PROGRAMU BYLY ZAŘAZENY ČESKÉ I ZAHRANIČNÍ FILMY ZOBRA-ZUJÍCÍ SOUČASNÝ STAV SPOLEČNOSTI, JEŽ SE POTÝKÁ S NEUSTÁLÝMI

OBAVAMI JEDNOTLIVCŮ I SKUPIN A MUSÍ ŘEŠIT PROBLEMATIKU DISKRIMINACE A STRACHU Z NEZNÁMÉHO. PROMÍTÁNÍ FILMŮ A NÁSLEDNÉ DEBATY PROBÍHA-LY PŘEDEVŠÍM V PŘÍJEMNÉM PROSTŘEDÍ VZDĚLÁVACÍHO CENTRA NA KARMELI. PROJEKCE SE KONALA TAKÉ V EKOCENTRU ZAHRADA, KDE JSTE MĚLI MOŽNOST VIDĚT VÝSTAVU VELKOFORMÁTOVÝCH FOTOGRAFIÍ Z VÝSTAVYVODA K LETOŠNÍ-MU MEZINÁRODNÍMU ROKU VODNÍ SPOLUPRÁCE. DALŠÍ DOPROVODNOU SCÉ-NOU BYLA JIŽ TRADIČNĚ KAVÁRNA LITERÁRNÍ, VE KTERÉ SE MIMO JINÉ KONAL SOBOTNÍ FILMOVÝ MARATON.NA PRŮBĚHU FESTIVALU SE PODÍLELI TAKÉ NĚKTEŘÍ STUDENTI NAŠÍ ŠKOLY, AŤ UŽ PŘISPĚLI ČLÁNKEM DO FESTIVALOVÝCH NOVIN, ZÚČASTNILI SE HAPPENINGU K FESTIVALU S HESLEM „STOP ŠEDI“, NEBO BYLI POMOCNOU RUKOU PŘI PRO-DÁVÁNÍ VSTUPENEK A INFORMAČNÍCH MATERIÁLŮ. CELÝ TÝDEN PROBÍHAL VE SPOLUPRÁCI S PŘÍJEMNÝMI LIDMI A SKVĚLÝM KOLEKTIVEM. POKUD MÁTE CHUŤ A ODVAHU, MŮŽETE BÝT JEHO SOUČÁSTÍ V PŘÍŠTÍM ROCE I VY!

DOMINIKA RAJNOHOVÁ

Bojíte se snášet?

Naší škole se v rámci festivalu Jeden svět naskytla možnost zdarma vidět snímek Polibek od Putina. Proto se zájemci

o jeho zhlédnutí (společně se seminářem pana profesora Kotlaby) dostavili v úterý 19. března v 15:00 do učebny č. 15. Poté následovala bese-da s Janem Nevyhoštěným – editorem idnes.cz. Ale nejprve k samotnému filmu. Snímek Polibek od Putina pojednává o putinov-ském Rusku a o podstatě ruské demokracie. Se-tkáváme se zde s Mášou Drokovovou – mluvčí a asistentkou komisaře pravicového hnutí Naši. Naši jsou mládežnická politická organizace pod-porující současný ruský politický systém. Pořá-dají obrovské meetingy a tábory, na které se sjíž-dí desítky tisíc mladých podporovatelů Putina. Náplní jejich práce je zabraňovat politické opo-zici v šíření svých názorů mezi Rusy a veřejně ukazovat svou podporu Putinově vládě. Musím říct, že při pohledu na kolosální dav skandující Putinovo jméno mi vstávaly všechny chlupy na těle. V duchu se mi promítaly záběry z KLDR či za druhé světové války hajlující Němci s písní „Deutschland, Deutschland über alles“ na rtech. Pozorování demonstrací a schůzí Našich, jakož

i svědectví opozičního vůdce Ilji Jašina a známé-ho blogera Olega Kašina však ukazují i druhou tvář hnutí: násilnou, nacionalistickou a štvavou. Nově zvolený komisař tuto tendenci na kongre-su Našich vyjadřuje velmi explicitně. Můžeme sledovat proměnu názorů Máši, která se časem stává novinářkou setkávající se se za-stánci opozice. Ta je postupem času chováním Našich znechucená. Poslední kapkou je pro ni útok na jejího kolegu, opozičního novináře Olega Kašina (který je zároveň režisérem celé-ho filmu). Máša odejde z hnutí Naši z důvodu násilného chování mladých extrémistů. Stále zastává jejich ideologii, ale hnusí se jí způsob, jakým dávají své názory najevo. Oleg Kašin, napadený novinář a režisér filmu Polibek od Putina, se v listopadu 2010 probu-dil z komatu. Po útoku neznámých mladíků vy-zbrojených železnými tyčemi měl proraženou lebkou, zlomenou čelist a přeraženou nohu. Na protest proti pomalému pátrání po pacha-telích i množícím se útokům na další novináře se v centru Moskvy shromáždily stovky redak-torů a komentátorů. S transparenty na podporu hospitalizovaného žurnalisty požadovaly rychlé

jednání, aby se tak zabránilo dalším napadením. Tohoto protestu se zúčastnila i Máša Drokovo-vá.Od roku 2000 se v Rusku vyšetřuje 19 případů vražd novinářů. Všechny tyto vraždy zůstaly ne-potrestány a nevyřešeny. V posledních letech se útoky na žurnalisty množí. Týden po Olego-vi Kašinovi byl napaden Sergej Michajlov. Ten později uvedl, že shodou okolností před měsí-cem dostal od jednoho místního politika tex-tovou zprávu, ve které ho varoval, že to, o čem píše, mu jen tak neprojde. Po zhlédnutí snímku následovala beseda s Ja-nem Nevyhoštěným, který byl ochoten odpoví-dat na naše dotazy ohledně médií a žurnalistiky. Avšak ptal se jen a pouze pan profesor Kotlaba. Dozvěděli jsme se, jaké je to pracovat jako inter-netový novinář, že prodej tištěných novin kaž-dým rokem klesá o 10% a spoustu dalších infor-mací. Podstatné ale bylo především zjištění, že takovéto útoky na novináře či mládežnická hnu-tí jako jsou Naši, se u nás v podstatě nevyskytují a že to tak v dohledné době i zůstane.

Tereza Koukalová

Polibekod Putina

Jeden svět

téma



11

Jeden svět

Jestli jste šli v pondělí po jar-ních prázdninách směrem k autobusovému nádraží,

je pravděpodobné, že jste potkali skupinu nadšenců (pro vás možná podivínů), kteří v dešti a chladu, s pomalovanými obličeji a oblečeni jen do šedé, neúnavně vykřikovali (pro vás možná nesmyslná) hesla a rozdávali noviny. Věřte, že to byli vcelku normální studenti a že to je-jich hulákání smysl mělo. Celá akce byla totiž happeningem k festivalu Jeden svět s primárním účelem upozornit na festival a především na celé jeho poselství – „Nebojte se snášet!“.„Sebastian, který byl barevně oble-čený, představoval člověka lišícího se nějakým způsobem od zbytku společnosti. My šedí jsme naopak představovali obyčejné a nevýraz-né lidi, kteří nechápou nebo opo-vrhují těmi, kteří se něčím odlišují. To je taky důvod, proč jsme na sobě měli ty destičky s nápisy. Ty nápisy byly narážkami na to jeho barevné oblečení, „vysvětluje význam odění Hanka Zemancová, jedna z účast-níků happeningu. Na černobílých destičkách byly nápisy jako: „Barvy jsou nemoc“ nebo „Barví a nepra-cuje“ či „Mrhá čas barvami“. Ko-lemjdoucí reagovali na vyřvávající

zástup různě. Někteří ho obcházeli obloukem, další mu nevěnovali je-diný pohled, většina z nich si však vzala noviny (i když úplně bezmy-šlenkovitě) a ti nejzvědavější se nebáli zeptat na podrobnosti a pro-hodit s účastníky pár slov. „Podle mě byli všichni v podstatě zasaženi dávkou neznámého impulzu, jenž ve většině oslovených musel za-nechávat momentální dezorienta-ci. K mému přesvědčení stačí, že konzumní strávníci uvnitř podniku KFC zcela nechápavě opětovali náš nehnutý postoj. Myšlenky typu - co se tu děje, byly jednoznačné,“ po-pisuje své dojmy z kolemjdoucích Sebastian Vošvrda, jenž se akce také zúčastnil. Co je ale důležité, všichni, co byli poblíž, si sedmi-členné skupinky všimli, protože přehlédnout a především přeslech-nout ji nebylo možné. Hesla jako STOP ŠEDI, TAK NA CO ČEKÁTE nebo MY JSME VY skandovala celá skupina opravdu vytrvale a hlavně nahlas.Pokud jste tu bandu aktivistů tedy opravdu potkali, upřímně doufám, že jste ustrašeně nesklopili zrak, vzali si festivalové noviny a snad nakonec i na festival přišli. Stál za to!

Kateřina Kroupová

Happening k festivalu Jeden svět: STOP ŠEDI!

téma

FO

TO jedensvet.cz

jakubdeanŠkolník - časopis G8MB

Číslo IV

12

Činnost studentské rady je v plném proudu a díky tomu se hromadí i témata ke společnému řešení.Jedním z těch nejdůležitějších je určitě Majáles, který se bude konat dne 1. května v areálu Vysoké školy Škoda Auto, kam vyšle i naše škola své zástupce. Pro ty se pořádá každé úterý v 9:40 schůzka v učebně č.14.Studentská rada podala také návrh na oslovení některé z mladoboleslav-ských autoškol, která by pro naši školu zajišťovala jak teoretickou, tak praktickou výuku. Studenti by pak nemuseli docházet na výuku teorie nikam daleko. Tento návrh je teprve v jednání a následně bude předlo-žen vedení školy. Současně bude podán návrh na změnu názvu školy z důvodu lepší zapamatovatelnosti školy a jejího odlišení od jiných gym-názií.Dalším tématem byla anketa Mladoboleslavský Amos, ve které hlasova-ly všechny třídy a za nejoblíbenějšího profesora zvolily pana profesora Roubíčka.Během března byla na podnět studentské rady uklizena tělocvična a na chodbu v přízemí byl vrácen automat, za který bychom chtěli poděkovat především sekretariátu školy.Pokud byste měli jakékoliv návrhy a podněty, neváhejte přijít na stu-dentskou radu, každý čtvrtek v 9:40 nebo vhoďte návrh do krabice, která se nachází na parapetu u učebny č.14.

Martin Zelený

Studentský parlament

5. dubna 2013 zveřejnil bývalý šéf Centra pro státní matu-ritu Pavel Zelený maturitní žebříčky gymnázií podle výsled-ků z jara 2012. Učinil tak v reakci na žebříčky zveřejněné serverem Aktuálně.cz, které byly zcela neprofesionálně zpracovány, když nebraly v úvahu studenty, kteří skládali maturitní zkoušku ve vyšší úrovni.Zveřejněním nových výsledků gymnázií chce Zeleného sdružení MATT a HURRY předejít dezinterpretaci maturit-ních výsledků.

Vynikající výsledek našich studentů ve státních maturitách v r. 2012

Litevská delegace

Počet gymnázií v ČR, na kterých se maturovalo: 361 (tj. 22 000 studentů)

Výsledky našeho gymnázia v rámci ČR:Čeština - základní úroveň 1. místo - vyšší úroveň 10. místoAngličtina - základní úroveň 8. místo - vyšší úroveň 14. místoMatematika - základní úroveň 127. místo

Další podrobnosti najdete na:www.mattahurry.cz/maturitni-zebricky-2012-jaro

Setkání zahájili svým milým hudebním vystoupením naši stu-denti pod taktovkou p. prof. Lenky Chladové a poté se ujala slova p. prof. Lenka Vedralová, která seznámila hosty s proble-matikou českého školství a zodpověděla řadu dotazů, jež pro-zrazovaly opravdový zájem o naše školy, a to všech stupňů - od předškolního vzdělávání až po přijímací zkoušky na VŠ. Další část programu byla v režii studentů 8.A, kteří provedli hosty po našem gymnáziu a při té příležitosti si procvičili angličtinu, jež byla na přání hostů dorozumívacím jazykem jejich návště-vy u nás. Při loučení jsme byli požádáni, zdali bychom mohli v květnu přijmout ještě jednu delegaci, což byla pro nás ta nej-lepší pochvala, svědčící o tom, že se Litevcům u nás líbilo.

škola pod lupou

jedensvet.czjakubdean T

EX

T

FO

TO

Bětka MotlováJiří Bímmartin Zelený Školník - časopis G8MB


13

Hnutí BrontosaurusKomu nevadí práce, spa-ní pod širákem a rád po-zná nové lidi, ať vyrazí na prázdniny s Brontosaurem! Brontosaurus je nezisková organizace s letitou tra-dicí zabývající se dobro-volnickou prací v přírodě, opravou památek a ekolo-gickými činnostmi. Během prázdnin organizuje semi-náře, tábory, ale i cesty do zahraničí pro lidi každého věku. Toto léto se může-te spolu s ostatními vydat zachránit zříceninu hradu Lukov nebo vysadit nové stromky a utužit vztahy s krajany v srbské vesnici Češko Selo.

International Children’s CampMezinárodní kemp ve Fin-sku pro mládež od 12-15

let pořádá partnerské měs-to Mladé Boleslavi, město Vantaa. Již 35. ročník to-hoto mezinárodního tábo-ra je pro účastníky kromě letenky zdarma. Během týdnu, kdy se tábor pořádá, se účastníci věnují nejrůz-nějším táborovým aktivi-tám, nevědomky procvičují angličtinu a hlavně navazují nová přátelství.

SuchopýrOrganizace Suchopýr je jednou z ekologicky za-měřených neziskových organizací. Suchopýr se svými aktivitami snaží při-spět k návratu původních a ohrožených druhů dřevin zpět do jizerskohorských lesů. Letos v létě pořádá už 8. ročník česko-německého tábora Oldovou stopou, kte-rý se z poloviny koná v Če-

chách a z poloviny v němec-kém Kleinholsche. Náplní tábora, který je určen jen pro 20 účastníků, je pozná-ní přírody a tradičního způ-sobu života lidí v Jizerských horách.

My Better MyselfMy Better Myself je jed-ním z letních projektů stu-dentské organizace AISEC. Jedná se o letní kemp pro středoškoláky (15-19 let) za-měřený na rozvíjení schop-ností pracovat v týmu a na zlepšení komunikačních dovednostní v angličtině. Účastníci jsou po celý po-byt rozděleni do několika skupin, ve kterých spolu-pracují na nejrůznějších projektech. Kemp je veden vysokoškolskými studenty z celého světa. Kemp se ka-ždoročně koná v Nesměři.

Prázdninujeme!DO PRÁZDNIN SICE ZBÝVÁ ČASU VÍC NEŽ DOST, ALE NA KOUPI VSTUPENEK NA LETNÍ FESTIVALY A ZASLÁNÍ PŘIHLÁŠEK NA NEJRŮZNĚJŠÍ LETNÍ KURZY A TÁBORY UŽ NE. TAKŽE POKUD NEPLÁNUJETE STRÁVIT CELÉ LÉTO NA BRIGÁDĚ, ZAREZER-VUJTE SI CO NEJRYCHLEJI LÍSTEK NEBO MÍSTO PRÁVĚ NA VÁMI VYSNĚNÉ AKCI. KDYŽ SI VYBERETE TO, CO VÁS OPRAVDU BAVÍ, STIHNETE TOHO ZA 2 MĚSÍCE JAKO ZA 2 ROKY. A POKUD STÁLE ŽÁDNÉ PLÁNY NEMÁTE, NECHTE SE INSPIROVAT NAŠÍ NABÍDKOU A UDĚLEJTE O PRÁZDNINÁCH NĚCO, CO BYSTE NIKDY NEUDĚLALI A PŘEKVAPTE SAMI SEBE! KDY JINDY NEŽ TOHLE LÉTO?

prázdniny

TE

XT

FO

TO

Kateřina kroupová Bětka MotlováŠkolník - časopis G8MB

Číslo IV

14

Nápad zorganizovat Absolventský ples vznikl v hlavách letošních maturantek, samotného orga-nizování jsme se ujaly společně s absolventkami Slávkou Hepnarovou, Martinou Páchovou a Míšou Coufalovou. Díky velké vstřícnosti paní ředitelky a pana zástupce se nám už v začátcích dostalo pod-pory ze strany školy, za což velmi děkujeme. Jelikož se jednalo o historicky první Absolventský ples, nebyly jsme si jisté počtem účastníků. I proto jsme zvolily menší prostory v KS Svět. Děkujeme všem absolventům a profesorům, kteří nás podpo-řili svou účastí. Bez nich bychom se nerozhodly, že ples budeme organizovat i za rok. Věřím, že se tam za rok potkáme se svými (za pár měsíců již býva-lými) spolužáky a profesory, a budu ráda, když se za pár let budete na Absolventském plese scházet i Vy!

Absolventský ples

iniciativa

Bětka Motlová

TE

XT

FO

TO

Kristýna Dlasková Šárka Šimečková Školník - časopis G8MB


15

Dopisy z cest: speciálPo celý rok čtete příspěvky od studentů, kteří od-jeli na rok studovat do ciziny. Myslím, že většina z nás to nebere jako něco složitého, ale jen tak si odjet pryč je vlastně složitý proces, který stojí nejen mnoho času, ale také peněz. Své o tom víc i jedna naše redaktorka, která se chystá za hranici v příštím školním roce.

Na internetu je mnoho nabídek studia v zahraničí, ale ne každá je tak skvělá, jak se zdá být. Je tedy lepší vybrat si některou ze zná-mějších agentur, která tyto typy zájezdů zprostředkovává. Agentury vyžadují úspěšné složení jazykové zkoušky. Znalost cizího jazyka by měla být alespoň na komunikační úrovni. Když zvládnete vše, co následuje potom, začne vám agentura hledat vaší hostitelskou rodinu, u které budete dalších několik měsíců bydlet. Přestože by-dlíte v rodině, máte svého koordinátora, který s vámi řeší případné problémy. Další možností je zažádat si na vybrané zahraniční škole o stipen-dium, načež zašlete motivační dopis, studijní výsledky a své mi-moškolní úspěchy. Podobně jako u agentury je nutné doložit svou jazykovou úroveň, v tomto případě některým z mezinárodních certi-fikátů jako TOEFL nebo ISESOL. Některé školy zahraniční studenty přijímají, jiné ne. Výrazný rozdíl oproti agentuře je v ubytování a zá-zemí. Bydlíte ve školním kampusu, kde se také stravujete. Avšak jste tam sami za sebe, bez koordinátora, na vlastní pěst. Tak co? Pošlete nám váš dopis z cest?

Agentury pro studium v zahraničí

„Popravdě nejsložitější na celém tom procesu je se rozhodnout! Zapomenout na všechny své pochyby, strachy a možné nevýho-dy, být odvážný a vědět, že teď je ten správný čas odjet. Poté, co jsem se v říjnu minulého roku rozhodla já, šlo najednou všechno neskutečně rychle! Do týdne jsem to řekla rodičům, jejichž podpo-ra jak psychická tak finanční (bez které by to nešlo) mě jen utvrdi-la v mém rozhodnutí. Do měsíce jsem si vybrala agenturu - v mém případě Into - a začala vyplňovat přihlášku. Nezdá se to, ale než jsem sehnala všechna lékařská potvrzení, potvrzení ze školy, na-psala dopis hostitelské rodině, moji rodiče napsali dopis, uběhl další měsíc. Po Vánocích jsem byla přijata do programu a pak na-stala dlouhá doba čekání, než si mě vybere hostitelská rodina.Teď však zpátky do současnosti. Jsou to teprve dva dny (od napsání tohoto článku), co mi přišel e-mail s předmětem „Hello from Ar-kansas!“. Moji američtí rodiče se na mě podle všeho moc těší a já na ně taky. Už teď vím, že se mi bude po všech tady moc stýskat, ale myslím si, že je ten správný čas udělat něco pro sebe, poznat novou kulturu a užít si Ameriky!“

Kačka K.

afs.czMezikulturní programy Česká republika

jazykovepobyty.czJazykové pobyty Student Agency

into-studiumvzahranici.czInto

aise.czAmerická kulturní výměna

studyline.cz Studyline Education agency

dopisy z cest

TE

XT

Bětka MotlováŠkolník - časopis G8MB

Číslo IV

16

Střípky z cestHonza Vlček

Vláďa Jonáš

Tým Ethos Saints U17, se kterým jsem jel na turnaj do Las Vegas. V Nevadě jsme byli 7 dní a během té doby jsme navštívili spousty památek a zajíma-

vých míst. Zde jsme skončili pátí z 32!Rugbyový tým Dulwich College - v konkurenci ostatních škol z Pekingu

jsme obsadili třetí místo!

Slavný hotel Caesars Palace v Las Vegas - známý například z filmu „Hangover“. Patří mezi nejslavnější hotely vůbec.

Tady mě můžete vidět s typickým hráčem amerického fotbalu ;-) Američané jsou velmi

přátelští, společenští a jsou velcí optimisté.

Školní ples Dulwich College Beijing

Ridgeview High School je zcela nová škola s kapacitou až 1400 studentů. Rozvrh je každý den stejný a škola běžně končí v 2:30 PM, jedinou výjimkou je středa, kdy je škola do 1:30 PM

Počasí v Centrálním Oregonu je velice proměnlivé. Sníh na jaře není ničím

neobvyklým. Tady je dopoledne…Zápas Portlandu Trail Blazers proti Oklahoma City Thunder. Na

začátku jakékoli sportovní události Američané zpívají národní hymnu.

Pekingský „Amusement Park“ Happy Valley zahalený v typickém

smogu.

…a tady odpoledne.

dopisy z cest



17

Sebastian VošvrdaROZHOVOR:

Sebastian je velmi výrazný a energický člověk, a to jak charakterem, vzhledem, tak i v umělecké tvorbě a sportu. Jak jste si již jistě všimli, je také jedním z našich hlavních zdrojů fotografií. Zajímá ho umění, ve kterém může nejvíce uplatnit svou tvořivost. Energii vybíjí při běhání, kterému vě-nuje většinu svého volného času. Když se něče-mu věnuje, snaží se to dělat na plno a výsledky se dostavují. Posledním úspěchem je titul Mistra České republiky v hale v kategorii dorostu v běhu na 3000m.

Čemu se věnuješ ve volném čase?Toho volného času moc není. Nevím, zda je to množstvím zájmů nebo neustálým připravováním se do školy. Pravidelně se věnuji atletice-běhání. Jednou týdně dojíždím do Prahy na hodiny bi-cích. V poslední době se snažím hrát intenzivněji, protože se za-tím nedostavují takové výsledky, jaké bych si představoval.

Kterému koníčku se věnuješ nejvíce?Momentálně je na prvním místě atletika. Snažím se trénovat každý den. I když mi to škola a ostatní povinnosti někdy nedovolují. Denně naběhám kolem 10 km. Často jsem však přemýšlel, že s atletikou skončím, protože je to koníček, který mě omezuje. Musím si před závody hlídat jídelníček, chodit brzy spát a celkově dodržovat zdravou životosprávu. Zatím se mi tyto myšlenky vždy podařilo zahnat a atletice se věnuji nadále. Často mě hodně vyčerpává, také mne ale dobíjí, je to taková souhra.

Jaké máš největší sportovní úspěchy?Mým největším úspěchem je 1. místo v běhu na 3000m na Mis-trovství České republiky v hale. Dále 2. místo v běhu na 2000m s překážkami.

Máš ve svých zájmech podporu rodičů?Ano, snaží se mě podporovat. Jak finančně, tak psychicky. Sklo-ny k umění jsem pochytil od mamky. S tátou mám společný pře-devším sport.

Měli jsme možnost vidět na výstavě Architekt Jiří Kroha a na výstavě paní profesorky Vaňkové také tvoje díla. Věnuješ se umění a fotografování hlouběji?Teď už na to bohužel není tolik času, minulý rok jsem skončil s výtvarným kroužkem. Kreslení se věnuji, jen když najdu nějaký

volný čas, a když se chci odreagovat.

Jak ses dostal k výstavě o architektu Krohovi?Oslovila mě paní profesorka Vaňková. Věděla, že rád fotím a po-jímám věci jinak, než ostatní. Něco jsem tedy vyfotil a zkomple-toval jsem to do tmavých, dramatických a možná trochu agresiv-ních barev.

Vystavoval jsi také kalendář, který tvořily tvé fotografie. Kde hledáš inspiraci? Máš dopředu vymyšlené, co bys chtěl vyfo-tit?Fotky si většinou dopředu nepromýšlím. Improvizuji s tím, kde se zrovna vyskytnu. Často jsem na nějakém místě, které by stálo za to vyfotit, ale bohužel u sebe nenosím foťák pořád. Na tyto místa se pak vracím a fotím je. Takže by se dalo říci, že už dopře-du vím, co jdu fotit. Rád tvořím věci, které jsou netypické.

Chtěl bys některý ze svých koníčků proměnit ve svou budoucí profesi?Samozřejmě bych byl rád. Nejreálnější je nejspíš hra na bicí. Nelze to však považovat za profesi, bral bych to spíš jako náplň volného času. Skutečnou profesi bych si představoval například v roli architekta.

Na jakou školu se tedy po gymnáziu chystáš?Moje názory se v tomto směru často mění. Ještě nedávno jsem uvažoval, že bych šel na konzervatoř (zde je vyučování spíše te-oretické) nebo na Ježkovu univerzitu (zde preferují praktický způsob výuky). Nyní jsem rozhodnutý pro tu architekturu, ale pravděpodobně to ještě není rozhodnutí definitivní. Člověk ni-kdy neví, kam ho osud zavede. Třeba nakonec budu cestovatel a budu vydávat knížky :-).

osobnost


Číslo IV

1818

Minulý rok jsi chtěl přestoupit na Umělecké gymnázium do Prahy. Z jakých důvodů ses rozhodnul, že nepřestoupíš?Jo, to kdybych věděl. Bylo to 50 na 50, nemohl jsem se roz-hodnout. Nechal jsem za mě rozhodnout mamku.

S uměním je spojená i hudba. Jakou muziku posloucháš?Tu, kterou moc lidí neposlouchá. Mám dost široké spektrum stylů, co poslouchám. Neřadí se do toho však punk a dechov-ky. Jinak hudbu si pouštím podle nálady. Pocity mně zave-dou k hip-hopu, chill-outu, reggae či dnb. Občas si pustím například i Jarka nebo Čechomor. Většina lidí hledá písničky podle toho, zda mají velký počet zhlédnutí. Já to mám na-opak. Čím menší je počet zhlédnutí, tím je pro mě ta hudba zajímavější.

Prozradíš nám některé tvé oblíbené méně známé skupiny?Například Bonobo, kteří teď mají nové album. Také Selah-Sue, byl jsem v Praze na jejím koncertě, bylo to velmi ori-ginální a vládla tam skvělá atmosféra. Mám rád také Ri-zzleKicks, ti měli také skvělý koncert, stejně tak jako Red Hot

Chilli Peppers.

Máš nějakého umělce, kterého obdivuješ nebo se jím in-spiruješ?Dobré fotky má David LaChapelle. Hodně vytváří také pomo-cí počítače a věnuje se surrealismu. Já fotky moc neupravuji. Jen v těch základních programech, převedu fotku do černo-bílé, hraju si s kontrastem. Do větších úprav se nepouštím.

Tématem tohoto čísla časopisu je filmový festival Jeden svět. Zúčastnil ses?Přispěl jsem článkem do festivalových novin. Roznášel jsem tyto noviny společně s prospekty, vylepoval jsem plakáty. Také jsem prodával lístky a dělal jsem, co bylo zrovna potře-ba. Byl jsem rád, že mohu pomoci. Člověk dělá něco smyslu-plného, seznámí se s novými lidmi a rozšíří své znalosti.

Děkuji za rozhovor a přeji Sebastianovi i nadále hodně úspěchů a splněných snů.

osobnostT

EX

T

FO

TO

Dominika rajnohová Archiv S. Vošvrdy Školník - časopis G8MB


1919

Už téměř dva roky jsem recenzentkou knih na webu fantasya.cz, a jelikož je březen měsí-cem knihy, rozhodla jsem se vám tuto práci, která je mým koníčkem, přiblížit.Začátkem roku 2011 jsem na internetu úpl-

nou náhodou narazila na blog plný recenzí na knížky, z nichž všechny odkazovaly na fakt, že je autorka napsala pro jistý webzin. Setkala jsem se s tím poprvé, a proto jsem plná zvědavosti té autorce poslala plno dotazů. Dozvědě-la jsem se, že dostává knížky podle svého výběru zadarmo za to, že na ně po přečtení napíše recenzi, a tu zveřejní na onom webzinu. To mě jakožto velkou čtenářku nadchlo na-tolik, že jsem napsala recenzi na poslední přečtenou knížku a plna očekávání ji odeslala tehdejšímu šéfredaktorovi.Možná to bylo tím, že ta knížka byla dost špatná, a proto se mi na ni podařila napsat dobrá recenze, nebo měl prostě tehdejší šéfredaktor nízké nároky. Ke svému nesmírnému překvapení jsem byla přijata do redakce.Jsem si docela jistá, že si teď říkáte, co je na tom těžkého. Vždyť přečíst knížku a napsat na ni nějaké hodnocení, umí přece každý druhý! Ano, ALE. Recenzent musí knížku číst jinak, zaměřovat se na různé detaily, o kterých pak může psát. A vydání samotné recenze je navíc dost složitý proces. Když už se totiž člověk po pár týdnech, nedej bože měsí-cích, dokope a sedne si k počítači s úmyslem sepsat koneč-ně tu recenzi, většinou zjistí, že ho vůbec nic nenapadá. Ale jelikož hoří termín, překoná se a nějaký text ze sebe vymáčkne. Hrdý sám na sebe tento text následně odešle šéfredaktorovi šťastný, že už ho má z krku. Jenže v 99 % případů má onen text zhruba za týden zpátky červený od-shora dolů s popiskem, ať to proboha přepíše (no dobře, ve skutečnosti to není až tak kruté, ale šéfredaktor má vždyc-ky jiné představy o tom, jak to má vypadat, než recenzent). A když už to konečně člověk odešle ve finální podobě, če-muž musel obětovat hodně úsilí, hned v příštím e-mailu se dozví, že bude recenze vydána až koncem příštího měsíce.Co se týče úspěchů v práci recenzenta, ty samozřejmě ne-představují žádné medaile ani poháry, nýbrž hrdost na vlastní práci a píli. Pro mě je úspěchem už jenom fakt, že mám na webu zveřejněno 12 recenzí a další 3 jsou v proce-su čtení/psaní/vydání.A na závěr mám pro všechny, kteří zrovna nejsou přízniv-ci „tlustých knih“, dobrou zprávu: recenzovat se dají i ko-miksy!

na špatnou knihu se recenze vždy píše lépe

šéfredaktor je zpravidla nejvíce na-dšený z recenze, která se podle vás vůbec nepovedla

pokud si o bestseller nenapíšete ještě před jeho vydáním, už vám ho někdo sebral

je strašně těžké překonat lenost, proto teď teprve najdete na webu recenze na knihy, které vyšly začát-kem roku

4 OSVĚDČENÉ PRAVDY V ŽIVOTĚ RECENZENTA

Veronika Stránská: Recenzentka knih

můj koníček

TE

XT

FO

TO

Veronika Stránská AutorskéŠkolník - časopis G8MB

Číslo IV

20

slou

pky

Všechny cesty vedou do ŘímaTereza Koukalová

Jel jsem takhle odpoledne,svým vozem značky Brundibár.Můj obličej rázem zbledne,když uvidím zatáček pár.

Kudy se teď vydat mám,když do Říma jedu prvně?Navigaci postrádám,a než uhnu, už jsem v Brně.

Jednou vlevo, poté vpravo,přejedu pár kruháčů.Ach ty má bolavá hlavo,dal bych si pár lahváčů.

Pak po krátkém odpočinku,do vozu zas nasedám.Snad potrvá už jen chvilkua do Říma se podívám.

Přes hory a louky širé,skrz města i vesnice.Má cesta se rázem vine,jak nepravidelná stolice.

Přejel jsem už kolem Moskvy,na řadě je Petrohrad.Videl jsem památky hezký,ale v Římě byl bych rád.

Dvě kachny jsem přejel cestou,kuřata se vyhnula.K večeři se na talíři,klobáska mi vinula.

Stále nevím, kudy jedu,auto mi už usíná.Po těle mám spoustu vředů,z týhle cesty do Říma.

KONEC

I když nám kalendář oznámil příchod tolik očekávaného jara, zima asi ještě nemá chuť uložit se ke spánku. Jeden den už to vypa-

dá, že přece jen přestane „úřadovat“, druhý je ale zase všechno jinak a my se brodíme čerstvě napadlým sněhem a nadáváme, že jsme se víc neoblékli.Což o to, zima je okouzlující. Nabízí nám řadu zimních sportů, které jsou s ní spojeny a na které se většina z nás celý rok těší. Ať už je to lyžování, bruslení nebo sáňkování, rozhodně se v tomto ročním období nenudíme. Ale ne-myslíte, že už jsme si ji letos užili víc než dost? Nepřijde vám absurdní, že předminulý rok pa-daly v březnu teplotní rekordy v podobě 20°C, zatímco letos chodíme koncem tohoto měsíce v zimních bundách? Už je na čase, aby na pomyslný trůn nastoupilo jaro a přivedlo přírodu k životu! Aby sluníč-ko upoutalo naši pozornost a vykouzlilo nám úsměv na tváři, aby rostliny začaly kvést a lá-kaly nás svou vůní, aby ptáci zpívali jak o život. Kdo se netěší na to, až bude ráno v mikině a odpoledne jen v triku? Kdo se netěší na dny strávené v přírodě, kdy si jen tak někde rozloží deku a bude si užívat krásného dne? Nevím jak vy, ale já už se nemůžu dočkat!

Tereza Štveráková

Jaro nám už klepe na dveře!

Je červenec a prázdniny na samém začátku. Momentálně sedím na pláži a hrabu se v písku. Cítím nádhernou vůni moře a vůni skládající se ze směsi různých opalovacích

krémů. Slunce nádherně září a já si spokojeně usrkávám ze svého osvěžujícího koktejlu. Ale co se mi líbí ze všeho nejvíc, to je nádherné azurové nebe, na kterém je jen pár bílých čar od letadel a v dáli se třpytí obzor. Dostávám hlad, a tak se zvednu z lehátka a jdu si dát gyros…Ale nepředbíhejme čas! Je březen všude zima jak na Sibiři a já sedím u topení se zázvorovým čajem (můj „osvěžující“ koktejl) a pročítám si katalog od Exim tours. Místo slunce mám nad hlavou skomírající světlo lampy. A jelikož mě moje fantazíro-vání opravdu zmáhá, tak se zvednu a s pozitivním očekáváním jdu do kuchyně. Realita je však velmi krutá: na stole leží jen rohlíky. No, na gyros to sice nemá, ale co se dá dělat. Vracím se zpět s domněním, že budu pokračovat ve své dovolené u moře, ale taťka mě předběhl. Tomu se říká smůla. Ale mou dovolenou si zkazit nenechám! Vyběhnu nahoru a začnu zuřivě hrabat ve skříni. Aleluja! Sluneční brýle a klobouk jsou tu! Stoupnu si před zrcadlo a se spokojeným výrazem ve tváři si nasazuji klo-bouk a brýle. Fakt mi to sekne. Zapínám počítač. Rozsvítím si lampu a namířím ji přímo na sebe. Jdu na YouTube a tam si pouštím zvuky moře. Na Googlu jsem našla obrázek nádherné písčité pláže, na které praží slunce a moře se nádherně leskne. Konečně se usazuji do svého lehátka a užívám si péči All Inclu-sive…

Zdeňka Protivánková

Léto, kde jsi?

Veronika Stránská: Recenzentka knih

sloupky

Autorské Školník - časopis G8MB


21

recenze

„Střílečka. Střílečka. Celkem pohodová střílečka. Nudná střílečka. Střílečka z druhý světový. No konečně, tohle jsem hledal! Střílečka s fiktivním scénářem!“Tak takhle nějak by si asi většina herních vývojářů představovala procházku po obchodě s hrami. Záplava akčních her z po-hledu první osoby je dlouhodobou záležitostí, kterou už zvrátí jen máloco. Stejně tak dlouhodobou záležitostí je však problém stereotypu, který akční hry ovládl již před několika lety. Tyto hry prostě vypadají všechny stejně a vzájemné odlišnosti byste hledali jen těžko.To ale neplatí o Tribes: Ascend.Tribes není hrou normální, ztrácející se mezi ostatními akčními tituly. Hra totiž funguje na velmi originálním mechanismu: jako v každé střílečce máte střelnou zbraň a munici. Ne v každé střílečce najdete zbytek vojákova vybavení – jetpack a „lyže“. Pomocí těchto dvou součástí výbavy se můžete po kopcovitých krajinách pohybovat rychlostí až okolo 120 km/h a hra tím dostává svébytný náboj, který byste v jiné akční hře hledali jen těžko.Příběh v této hře nehledejte, žádný tu není. Hra je totiž tak rychlá, že by se nějaké velkolepé scénáře ztrácely společně s ubí-hající krajinou. Tribes sází jen a pouze na multiplayer a dělá dobře.Hra se odehrává na herních serverech, které mohou hráčům, rozdělených do dvou nepřátelských týmů nabídnout rozličné herní módy: od klasického Capture the Flag, přes Team Deathmatch až po Arénu pro menší počet hráčů. Stejně tak flexibilní je výběr hráčské třídy. Tribes jich nabízí devět, přičemž každá je určená k nečemu jinému a každá má jiné uplatnění. Hrát můžete například za pohyblivého Pathfindera, vytrvalého Soldiera, houževnatého Thundera nebo tichého Špióna.Výběr zbraní je přímo závislý na marketingu této hry. Tribes: Ascend se totiž prezentuje jako Free2Play hra, tedy jako hra, kterou můžete hrát zcela zdarma. Hráči mají ale možnost kupovat si různé výhody, například právě v podobě zbraní, kež jim v mnohém pomohou.Tribes: Ascend není hra pro každého. Je hrou vyžadující dlouhé hodiny cviku, hledání vlastního stylu hry a učení herních mechanismů. Dokáže ale přinést nádherné zážitky, které byste jinde hledali jen těžko. Ono totiž sestřelit nepřítele, jenž je od vás 200 metrů, a přitom oba letíte rychlostí 100 km/h, je zkrátka pocit, který v jiné střílečce nezažijete.Tribes: Ascend je dostupný zdarma na webu tribesascend.com nebo prostřednictvím platformy Steam.

Tomáš D. Doležal

HRA: TRIBES: ASCEND – ZADARMO NA LYŽE

KNIHA: ANNA KRVÍ ODĚNÁ

85%

98%

- chybí možnost týmové hry, potažmo progamingu- zvuková stránka hry by mohla být lépe zpracována- menu je kostrbaté a poměrně nepřehledné- levely postavy stoupají velice pomalu – hra vybízí k peněžní pomoci- místy se stává, že server nefunguje, jak má

+ originalita+ při hraní se dostavují pocity adrenalinu i zadosti-učinění+ propracovanost herních módů+ chytlavost+ rychlost hry+ hra je zcela zdarma s možností dokoupení výhod

Cas Lowood není obyčejný kluk. Zdědil totiž zvláštní poslání, jímž je zabíjet mrtvé. Kolem tohoto úkolu točí celý jeho život. Stěhuje se tam, kde se vyskytuje nějaký vraždící duch. Zbaví se ho a stěhuje se dál. Jenže ThunderBay je v něčem jiné… Cas má za úkol zbavit město přízraku, kterému místní neřeknou jinak než Anna krví oděná. Kdokoli totiž vejde do jejího domu, už nikdy nevyjde ven…Jenže u Case je to jinak - Anna se z nějakého důvodu rozhodne jeho život ušetřit a Cas by přísahal, že ve skutečnosti vůbec nechce zabíjet. Na rozdíl od ostatních duchů, které už za svůj život musel zabít, se totiž Anna zdá téměř lidská. A dokonce to vypadá, že dokáže cítit lítost…Kniha na začátku budí dojem, že je prostě o klukovi, který je nepochopitelně posed-lým vraždícím duchem. Okolnosti se ale nakonec osvětlí, a navíc nastane tolik vy-pjatých situací a zvratů, že není čas se soustředit na něco jiného. V průběhu děje se také člověk postupně dozvídá více o smrti Casova táty i o různých jiných minulých událostech, ze kterých postupně vyplyne hlavní zápletka.Anna krví oděná je duchařská knížka plná napětí, která člověka chytne a nepustí. Místy by se mohla zdát až trochu nechutná, ale žádné popisy nejsou detailní a jsou uvedeny mimo děj, od kterého se nelze odtrhnout. Knize dávám téměř plný počet, protože je originální a chytlavá. A navíc mě nadchla natolik, že žádné prohřešky nejsou tak vážné, aby jí na kvalitě ubraly.

Verča Stránská

recenze


Číslo IV

22

Jsme rádi, že vás tímto můžeme pozvat na první boleslavský Majáles, který se uskuteční 1. května tohoto roku. Oslavy studentů všech střed-ních škol se budou konat v našem městě poprvé, po mnoha letech. Proto bychom byli rádi, aby na tuto akci dorazilo co nejvíce lidí, s co nejvíce nápady. Tématem jsou hudební a filmové návraty, takže zahrabejte ve skříni, udělejte ze sebe správnou maškaru a jděte si užívat. U nás na škole má organizaci akce na starost Tereza Koukalová z 5.A. Pokud se chcete k naší elitní gymplácké skupině přidat, pište, ptejte se na emailu [email protected].

17. dubna proběhl na škole sběr papíru. Na škol-ním dvoře vyrostla dost velká hromada, se kterou si poradila 6. B (viz. foto) Celkem se nám podařilo přinést 8 840 kg papíru! Nejpilnějšími sběrači byli studenti 3. A, kteří přispěli celkem 2 192 kg, dále pak 4. B (1 140kg) a 1. A (1 004 kg). Peníze ze sběru šly rovným dílem škole a třídám. Děkujeme všem, co pomohli a zúčastnili se.

Nemohli jsme opomenout to, že někteří z řad našich studentů se zapo-jí do programu Boleslavského deníku „Středoškoláci píšou do novin“. Jejich úkolem bude napsat příspěvek v podobě reportáže, rozhovoru či komentáře. Účelem projektu je studentům přiblížit práci novináře a poukázat na možnosti externí spolupráce s Deníkem. Dík patří panu profesoru Kotlabovi, který si v rámci semináře SVS vzal na starost or-ganizace tohoto programu na naší škole. Některé práce studentů naší školy si můžete přečíst na webu Školníka.

Ve dnech 26. a 27. dubna v Mladé Boleslavi natáčela Česká televize di-vadelní komedii Ondřeje Havelky Zločin v Posázavském Pacifiku. In-scenace získala na Grand Festivalu smíchu Cenu diváků a její reprízy jsou v Mladé Boleslavi pravidelně vyprodané. Záznam uvede ČT v rámci pořadu „Divadlo žije“. My to ale do divadla nemáme daleko, a tak prav-děpodobně upřednostníme verzi „na živo“.

Již tradičním projektem „Noc s Andersenem“ vyvrcholil březen – měsíc čtenářů. Noc s Andersenem byla určena zejména těm nejmladším z nás. Během večera si děti nejen četly knížky, ale vydaly se také za doprovodu Jana Cindra z Ekocentra Zahrada a knihovnic na dobrodružnou výpravu za zvířaty. Překvapením večera byl herec Ota Jirák, který si s dětmi poví-dal o svém dětství, knihách a také o svém povolání. Celý večer probíhaly také nejrůznější soutěže jako třeba AZ kvíz. A přestože my – gympláci – jsme už dětským létům tak trochu odrostli, na knížky jsme doufám neza-nevřeli. Vzpomeňte si na svou oblíbenou knihu a dejte se do čtení nebo se zapojte do charitativní akce na internetu – www.ctenipomaha.cz

Blahopřejeme Liboru Ulrichovi ze 7. A k 3.místu v konverzační soutěži v angličtině, které vybojoval 26. března v Kladně, kde se uskutečnilo krajské kolo této prestižní studentské soutěže.

Na 1. místě se v oblastním kole v soutěži Mate-matický klokan umístil letošní maturant Richard Pabišta, který soutěžil v nejvyšší kategorii Stu-dent.

K úspěchu v oblastním kole fyzikální olympiády též gratulujeme Lu-káši Němečkovi a Petru Svobodovi. Nejenže se zařadili mezi úspěšné řešitele, Lukášovi můžeme gratulovat k 1. místo, Petru k místu třetí-mu. Mezi další úspěšné řešitele patřil Jan Černý.

Majáles

Zajímavosti z okolí: Čertovy hlavy

Student - novinář

Olympiáda v anglickém jazyce

Fyzikální olympiáda

Měsíc březen - měsíc knihy

informujemerecenze

Sběr papíru

Matematický klokan

Česká televize v Boleslavi

Nad obcí Želízy na Kokořínsku, asi 6 km severně od Mělníka, byste našli obrovský reliéf vytesaný do pískovcové skály, který představuje dvojici strašidelných obličejů, tzv. Čertovy hlavy. Toto neobvyklé sochařské dílo vzniklo kolem roku 1840. Jeho autorem byl Václav Levý (1820-1870). Vytvořil ho v době, kdy pracoval jako kuchař na zámku v nedalekém Liběchově. Teprve později se z něj stal známý sochař, jehož díla zdobí i katedrálu sv. Víta v Praze. Mezi jeho žáky patřil i Josef Myslbek. Výška reliéfu je 9 metrů, někdy bývá nazýván „český Mount Rushmore“, což je reliéf čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě (USA). Čertovy hlavy ovšem nejsou jediným Levého výtvorem na Kokořínsku. Nedaleko byste na-šli i jeskyni Klácelku, kterou zdobí mj. sochy Jana Žižky, Prokopa Holého, trpaslíků kovají-cích zbroj pro Blanické rytíře atd. A takových míst je tu ještě několik. Dnes by taková díla u nás oprávněně již vzniknout nemohla – odporovalo by to všem zásadám ochrany přírody, proto se jimi nenechte inspirovat ani v menším meřítku, ale za návštěvu určitě stojí! Až sibudete plánovat víkendový výlet, vzpomeňte si na Čertovy hlavy.

informujeme



23

skolnik-casopis.8u.cz

fb.me skolnik.casopis

ČLÁNKY A NÁZORY REDAKTORŮ, ARCHIV ČÍSEL, HISTORII ČASOPISU A INFORMACE O R E D A K TO R E C H N A L E Z N E T E N A ADRESE

Po přečtení nechte časopis ležet na

parapetu na chodbě.Děkujeme!

JSME I NA FACEBOOKU! PŘIDEJTE SE DO SKUPINY ŠKOLNÍK (ČASOPIS PRO STUDENTY G8MB)KRÁTKÁ ADRESA SKUPINY JE

V příštím čísle

Téma: Železná ladyRozhovor s dalším pedagogemMajálesVýměnné pobytyDalší recenze a informaceNové sloupkya mnoho dalšího...

Děkujeme firmě CopyCentrum.com za ochotnou pomoc při tisku tohoto čísla.

Date post:	14-Mar-2016
Category:	Documents
Upload:	casopis-skolnik
View:	226 times
Download:	3 times

Školník - IV/4

Documents