SKRIPTA - bozp.firegroup.czbozp.firegroup.cz/wp-content/themes/firegroup/img/material/... ·...

FIRE GROUP s.r.o. Malostranská 23

742 42 Šenov u Nového Jičína IČ 26880822 DIČ CZ26880822

protipožární systémy a zařízení odborná činnost, školení PO, BOZP

tel.: +420 556 700 556 fax: +420 556 700 556 [email protected]

www.firegroup.cz

SKRIPTA

Vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví

OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 „Vzdělávání v oblasti požární ochrany staveb,

bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví“

Zpracovali: Ing. Halina Martásková

Ing. Vojtěch Kalužík

Projektový manažer: Rostislav Pokluda

2013

Skripta vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví

OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

2

Obsah 1 Úvod .................................................................................................................................... 4

2 Zkratky a výklad některých pojmů ................................................................................... 5

3 Legislativa a ostatní dokumentace ................................................................................... 6

3.1 Národní příručka – návod k zavedení systému řízení BOZP ......................................... 6

3.2 Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) ......................................................................... 6

3.3 Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP (zákon č. 309/2006 Sb.) ............................ 7

3.4 Související legislativa BOZP ke stavební činnosti ......................................................... 8

3.5 Dokumentace staveb ................................................................................................... 10

3.6 Plán BOZP ................................................................................................................... 10

3.7 Stavební deník ............................................................................................................. 11

3.8 Koordinátor BOZP ....................................................................................................... 11

3.8.1 Koordinátor při přípravě stavby ............................................................................ 11

3.8.2 Koordinátor při realizaci stavby ............................................................................ 12

3.8.3 Koordinace dodavatelů ......................................................................................... 12

3.9 BOZP u stavebních činností ........................................................................................ 13

3.9.1 Zajištění staveniště ............................................................................................... 13

3.9.2 Doprava na staveništi ........................................................................................... 14

3.9.3 Stavební činnosti .................................................................................................. 15

3.9.4 Práce ve výšce ..................................................................................................... 19

3.9.5 Elektrická zařízení staveniště ............................................................................... 23

3.9.6 Manipulace s materiálem a skladování ................................................................ 23

3.9.7 Vyhrazená technická zařízení .............................................................................. 24

3.10 Hodnocení rizik třikrát jinak.......................................................................................... 27

3.10.1 Hodnocení rizik bezpečnosti práce....................................................................... 27

3.10.2 Hodnocení rizika pracovního prostředí – kategorizace ........................................ 27

3.10.3 Hodnocení rizik pro výběr OOPP ......................................................................... 28

3.11 Význam systémového přístupu k řízení BOZP ............................................................ 29

3.12 OHSAS 18001 ............................................................................................................. 30

3.13 Prvky systému řízení BOZP ......................................................................................... 32


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

3

3.13.1 Všeobecné požadavky ......................................................................................... 32

3.13.2 Politika BOZP ....................................................................................................... 32

3.13.3 Plánování ............................................................................................................. 32

3.13.4 Implementace a provoz ........................................................................................ 33

3.13.5 Kontrola ................................................................................................................ 34

3.13.6 Přezkoumání systému managementu .................................................................. 35

3.14 Nastavení systému řízení BOZP ve společnosti .......................................................... 36

3.15 Státní odborný dozor – SÚIP / OIP .............................................................................. 37

3.16 Odborná způsobilost v prevenci rizik BOZP ................................................................ 38

4 Zpracování řídicí dokumentace – návod ........................................................................ 39

4.1 Analýza prováděných činností ve společnosti ............................................................. 39

4.2 Příklad hodnocení rizik ................................................................................................ 40

4.3 Řídicí dokumentace ve společnosti ............................................................................. 41

4.3.1 Struktura řídicí dokumentace................................................................................ 41

4.3.2 Řízená dokumentace............................................................................................ 43

4.3.3 Aktualizace řídicí dokumentace ............................................................................ 44

5 Statistiky úrazovosti ve stavebnictví ............................................................................. 45

5.1 Statistika úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny ................................................... 45

5.2 Statistika smrtelných pracovních úrazů ....................................................................... 46

6 Závěr .................................................................................................................................. 47

7 Vzorové přílohy ................................................................................................................ 48


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

4

1 ÚVOD

Tato skripta jsou vydávána jako vzdělávací pomůcka zaměřená na problematiku bezpečnos-

ti a ochrany zdraví při práci pro organizace působící ve stavebnictví a jejich cílem je zvýšit po-

vědomí o této problematice napříč všemi úrovněmi řízení.

Jsou zde stručně popsány a vysvětleny základní legislativní požadavky na organizaci, jejich

management, vedoucí zaměstnance i zaměstnance řadové, přičemž je kladen důraz na speci-

fické problémy aplikace těchto požadavků při provádění stavební činnosti včetně ukázek prak-

tických příkladů.

Dále je zde popsán možný způsob zavádění funkčního cyklického systému řízení bezpečnos-

ti a ochrany zdraví při práci dle mezinárodních standardů, který zaručuje neustále zlepšování

úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v dané organizaci.

Svým pojetím umožňují skripta jejich aktualizaci s ohledem na nejnovější vědecké

a praktické poznatky, včetně možných budoucích trendů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví

při práci.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

5

2 ZKRATKY A VÝKLAD NĚKTERÝCH POJMŮ

BOZP Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

ČR Česká republika

EMS Environmentální systém řízení

EU Evropská unie

ILO Mezinárodní organizace práce

OIP Oblastní inspektorát práce

OOPP Osobní ochranné pracovní prostředky

OZO BOZP Odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti BOZP

podle zákona č. 309/2006 Sb. v platném znění

PÚ Pracovní úraz

QMS Systém řízení jakosti

SOD Státní odborný dozor

SÚIP Státní úřad inspekce práce

MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí

NV Nařízení vlády

NzP Nemoc z povolání

VTZ Vyhrazená technická zařízení

INCIDENT Událost související s prací, při které došlo nebo mohlo dojít k úrazu nebo poško-

zení zdraví

NEBEZPEČÍ Zdroj, situace nebo činnost s potenciálem způsobit vznik poranění člověka nebo

poškození zdraví, případně jejich kombinaci

RIZIKO Kombinace pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události nebo expozice

a závažnosti úrazu nebo poškození zdraví, které může být způsobeno událostí

nebo expozicí jejímu vlivu


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

6

3 LEGISLATIVA A OSTATNÍ DOKUMENTACE

3.1 Národní příručka – návod k zavedení systému řízení BOZP

Zavedení systému řízení BOZP v organizacích není doposud v České republice ze zákona po-

vinné, nicméně se Česká republika v roce 2001 přihlásila k respektování, naplňování a dodržo-

vání zásad přijatých na jednáních mezinárodní úrovně, zabývajících se ochranou zdraví

a ochranou životního prostředí. Tím pádem se zavázala k naplňování požadavku na vytváření

podmínek pro větší zapojení managementu a všech ostatních zaměstnanců při zvyšování úrov-

ně BOZP v organizacích.

Na základě toho vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí Národní příručku jako systém

řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která je základním rámcovým dokumentem po-

skytujícím návod na implementaci systémových prvků řízení BOZP do stávajících systémů

uplatňovaných v jednotlivých organizacích. Příručka aplikuje zejména požadavky norem ČSN

OHSAS 18001, ČSN EN ISO 14001, ČSN EN ISO 9001 a mezinárodního dokumentu ILO-OSH 2001

(Guidelines on occupational safety and health management systems), přičemž model systému

řízení BOZP uváděný v Národní příručce vychází z principů Demingova zlepšovacího cyklu.

Bližší informace o aplikaci systému řízení BOZP do stávajících systémů organizací působících

ve stavebnictví jsou podrobněji popsány v dalších částech těchto skript a rozsah jejich imple-

mentace do vlastní řídicí dokumentace je plně v kompetenci vedení firmy, resp. společnosti

s vazbou na provozované činnosti.

3.2 Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.)

Pro fungování systému řízení BOZP v organizacích je nezbytné, aby mimo systémové prvky

byly dodržovány a plněny veškeré požadavky na zajištění BOZP při práci, které jsou stanoveny

českou legislativou. Základním legislativním předpisem ČR, který řeší zajištění BOZP je zákoník

práce a zejména pak jeho část pátá (§ 101 - §108), v níž jsou uvedeny práva a povinnosti orga-

nizací, zaměstnavatelů a zaměstnanců právě z hlediska BOZP.

Řešena je zde povinnost zaměstnavatelů identifikovat veškerá nebezpečí, vyhodnotit rizika

a stanovit opatření k jejich eliminaci nebo minimalizaci, zajišťovat bezpečnost všech fyzických

osob, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích a všech zaměstnanců jiných zaměst-

navatelů pokud se vyskytují na stejném pracovišti. U těchto vztahů vzniká povinnost vzájemně


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

7

se písemně informovat o možných rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působe-

ním a písemně stanovit osobu která bude koordinovat provádění opatření k ochraně BOZP.

Zákoník práce dále dává zaměstnavateli za povinnost zajistit zaměstnancům školení z právních

a ostatních předpisů k zajištění BOZP přičemž rozsah i četnost školení si stanovuje zaměstnava-

tel sám s ohledem na rizika vykonávaných činností. Mimo to je povinností zaměstnavatele po-

skytovat zaměstnancům dostatečné pokyny a informace k bezpečnému provádění práce

zejména při změně technologie a změně pracovního zařazení. Stanovená opatření je poté povi-

nen vyžadovat a kontrolovat.

Mezi další povinnosti, které ukládá zákoník práce zaměstnavateli, se řadí povinnost nepři-

pustit, aby zaměstnanci vykonávali práci, ke které nejsou způsobilí a to jak zdravotně (nutnost

lékařských preventivních prohlídek), tak odborně (nedostatečné školení, nedostatečná kvalifi-

kace), povinnost zajistit zaměstnancům bezplatné poskytování OOPP, ochranných nápojů

a mycích čisticích a dezinfekčních prostředků. Dále stanovuje povinnosti zaměstnavatele při

vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání a povinnosti při spolupráci se zástupci zaměstnan-

ců pro oblast BOZP resp. odbory.

Zaměstnancům pak zákoník práce vymezuje základní práva a povinnosti jako je například

právo na zajištění BOZP, právo odmítnout výkon práce, která bezprostředně ohrožuje zdraví

a život zaměstnance, právo a zároveň povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví

neohrožujícího pracovního prostředí, povinnost účastnit se zdravotních prohlídek a školení

zajišťovaných zaměstnavatelem, povinnost hlásit pracovní úrazy a zároveň spolupracovat při

objasňování jejich vzniku, povinnost dodržovat právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP, po-

vinnost nepožívat alkoholické nápoje a neužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstna-

vatele a v pracovní době, povinnost oznamovat vedoucímu zaměstnanci zjištěné závady a ne-

dostatky na pracovišti a povinnost dodržovat a svévolně neměnit pracovní a technologické po-

stupy, používat stanovené OOPP a pracovní prostředky.

3.3 Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP (zákon č. 309/2006 Sb.)

Jedná se o zákon, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

zejména požadavky na prostorové a konstrukční uspořádání pracoviště, pracovní podmínky

a rizikové faktory, požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení (ochranná zařízení,

ergonomie), organizaci práce a bezpečnostní značení.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

8

Dále se zákon zabývá odbornou způsobilostí osob včetně zvláštní odborné způsobilosti,

úkoly zadavatelů a zhotovitelů stavby, úkoly kladenými na koordinátora BOZP při práci na sta-

veništi a samotnými požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi.

Těmito požadavky jsou zejména udržování čistoty a pořádku na staveništi, uspořádání sta-

veniště podle příslušné dokumentace, stanovení komunikací, zajištění požadavků na manipula-

ci s materiálem a břemeny, provádění pravidelných kontrol strojů, nářadí a technického zaříze-

ní, zajištění požadavků na způsobilost fyzických osob působících na stavbě, úprava ploch pro

skladování, řádné nakládání s odpady, vedení evidence všech fyzických osob na předaném sta-

veništi a dodržování požadavků na zajištění BOZP, včetně hodnocení rizik a následné vzájemné

písemné předání informací o nich a opatřeních k jejich eliminaci včetně koordinace zhotovitelů

při realizaci navržených opatření.

3.4 Související legislativa BOZP ke stavební činnosti

Problematikou BOZP ve stavebnictví včetně problematiky s tím související se zabývá celá

řada legislativních předpisů. Mezi základní patří tyto:

Zákon č. 262/2006 Sb. ve znění platných předpisů:

- Zákoník práce (kapitola 3.2).


- Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP (kapitola 3.3).


- Stavební zákon.


- Zákon o OIP.


- Podmínky kategorizace prací.

Zákon č. 133/1985 Sb. ve znění platných předpisů

- Zákon o požární ochraně.


- Působnost organizací státního odborného dozoru u VTZ.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

9


- Povinnosti zaměstnavatele zajistit závodní preventivní péči.

Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. ve znění platných předpisů:

- Bližší požadavky na BOZP na staveništích.

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. v platném znění:

- Podrobnější požadavky na zajištění BOZP na pracovišti.

Nařízení vlády č.378/2001 Sb. v platném znění:

- Požadavky na bezpečný provoz a používání strojů a zařízení.


- Podmínky pro poskytování OOPP.


- Podmínky ochrany zdraví při práci.


- Evidence a hlášení pracovních úrazů.


- Druhy vzhled a umístění bezpečnostních značek.


- BOZP při práci ve výšce.

Vyhláška č. 499/2006 Sb. v platném znění:

- Dokumentace staveb (kapitola 3.5).


- Výcvik a kvalifikace obsluhy stavebních strojů.


- Odborná kvalifikace v elektrotechnice.


- Požadavky na stroje, nástroje a zařízení.


- Podmínky pro zařazování prací do kategorií.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

10

3.5 Dokumentace staveb

Každé stavební činnosti předchází zpracování dokumentace staveb. Vyhláška č. 499/2006

Sb. stanovuje rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zaří-

zení, dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území, dokumentace pro vydání roz-

hodnutí o změně vlivu užívání stavby na území, společné dokumentace pro vydání společného

územního rozhodnutí a stavebního povolení, projektové dokumentace pro ohlášení stavby

uvedené ve stavebním zákoně nebo projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení,

dokumentace pro provádění stavby a dokumentace skutečného provedení stavby.

Tato vyhláška dále stanoví náležitosti dokumentace bouracích prací, obsahové náležitosti

stavebního deníku, jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení.

Je zde především řešena struktura dokumentace, požadavky na průvodní a technické zprá-

vy, požární bezpečnost, hygienu, OŽP, ochranná pásma, požadavky na výkresovou část doku-

mentace, výpočty apod. Struktura, rozsah a obsah dokumentace staveb a náležitosti a způsob

vedení stavebního deníku jsou závazné.

3.6 Plán BOZP

V případech, kdy je zadavatel stavby povinen doručit oznámení o zahájení prací OIP, nebo

budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohro-

žení života nebo poškození zdraví (NV č. 591/2006 Sb., příloha 5), zajistí zadavatel stavby, aby

na staveništi byl zpracován plán BOZP na staveništi podle druhu a velikosti stavby, a to ještě

před zahájením prací.

Plán musí odpovídat skutečnému stavu a změnám během realizace stavby a musí plně vy-

hovovat potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. V plánu je nutné uvést po-

třebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení.

Schválený plán je závazným dokumentem pro všechny zúčastněné strany na stavbě, zpra-

covává, aktualizuje a mění ho koordinátor BOZP na základě informací poskytovaných zhotovite-

li a stavebníky, kteří jsou povinni koordinátorovi tyto informace podávat včas a spolupracovat

při tvorbě a následných změnách a aktualizacích plánu BOZP na staveništi.

Vzorový plán BOZP je uveden v závěru těchto skript (viz čl. 9).


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

11

3.7 Stavební deník

Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu musí být

veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stav-

by, a který po dokončení stavby předá zhotovitel stavebníkovi.

Stavební deník je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník.

Záznamy do nich jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající sta-

vební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby, osoba odpovídající za provádění

vybraných zeměměřických prací, osoba vykonávající technický dozor stavebníka a autorský

dozor, koordinátor BOZP případně autorizovaný inspektor.

Vyhláškou č. 499/2006 Sb. jsou stanoveny požadavky na identifikační údaje v něm uvedené,

jako je název a místo stavby a seznam účastníků výstavby. Požadavky na záznamy ve stavebním

deníku například na denní záznamy o jménech osob pracujících na staveništi, o klimatických

podmínkách, na postup provedených prací, dodávky materiálu a technických prostředků, nasa-

zení mechanizačních prostředků a další důležité záznamy.

Stavební deník se vede od převzetí po předání staveniště, musí být vždy dostupný na stave-

ništi a záznamy do něj se zhotovují nejpozději následující den.

3.8 Koordinátor BOZP

Koordinátorem BOZP je výhradně osoba odborně způsobilá (kapitola 3.3). Činnost koordi-

nátora BOZP se dělí na dvě fáze, na fázi přípravy stavby a na fázi realizace stavby.

3.8.1 Koordinátor při přípravě stavby

Při přípravě stavby dává koordinátor podněty a doporučuje technická řešení nebo organi-

zační opatření vhodná k zajištění BOZP, poskytuje odborné konzultace a doporučení, zajišťuje

zpracování požadavků na BOZP při udržovacích pracích a zabezpečuje, aby plán obsahoval veš-

keré nezbytné informace k zajištění BOZP a aby s ním byli seznámeni všichni známí zhotovitelé.

Dále pak je koordinátor povinen v dostatečném předstihu před zadáním díla zhotoviteli předat

zadavateli stavby přehled právních předpisů vztahujících se ke stavbě a informace o předpo-

kládaných rizicích a opatřeních před jejich působením, se zřetelem na práce a činnosti vystavu-

jící fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví. Informace o předpoklá-


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

12

daných rizicích a opatřeních před jejich působením je rovněž povinen poskytnout bez zbyteč-

ného prodlení projektantovi a zhotovitelům stavby.

Podle aktuálních skutečností upravuje koordinátor BOZP plán tak, aby byl aktuální a reflek-

toval veškeré dostupné informace k zajištění BOZP na staveništi.

3.8.2 Koordinátor při realizaci stavby

Při realizaci stavby koordinátor koordinuje spolupráci zhotovitelů při přijímání opatření

k zajištění BOZP, dává podněty a na vyžádání zhotovitele doporučuje technická řešení nebo

opatření k zajištění BOZP pro stanovení pracovních nebo technologických postupů a plánování

bezpečného provádění prací, které se uskuteční současně nebo na sebe budou bezprostředně

navazovat, spolupracuje při stanovení času potřebného k bezpečnému provádění jednotlivých

prací nebo činností, kontroluje stav BOZP na staveništi a požaduje bez zbytečného odkladu

zjednání nápravy, kontroluje zabezpečení obvodu staveniště s cílem zamezit vstup nepovola-

ným fyzickým osobám, spolupracuje se zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP a zúčastňuje se

kontrolní prohlídky stavby, k níž byl přizván stavebním úřadem

Dále pak koordinátor BOZP během realizace stavby navrhuje termíny kontrolních dnů a or-

ganizuje jejich konání, kontroluje dodržování plánu zhotoviteli, informuje je o aktuálních rizi-

cích a projednává s nimi přijetí opatření a termíny k nápravě zjištěných nedostatků o zjištěných

nedostatcích provádí zápisy a dále zapisuje údaje o tom, zda a jakým způsobem byly tyto nedo-

statky odstraněny.

3.8.3 Koordinace dodavatelů

Koordinace dodavatelů z hlediska BOZP je stěžejním prvkem při provádění stavby. Vzhle-

dem k tomu, že stavba se neustále vyvíjí a rizika s ní spojená se neustále mění je zásadní povin-

ností koordinátora BOZP a jednotlivých zhotovitelů důsledně se věnovat koordinaci jednotli-

vých vzájemně se ovlivňujících činností.

Koordinaci dodavatelů zajišťuje jak koordinátor BOZP v termínech dle rozsahu a složitosti

díla, tak odpovědné osoby zhotovitelů, které by si měly v ideálním případě denně vzájemně

předávat informace o průběhu stavby a s tím spojených rizicích a opatřeních před jejich půso-

bením. Koordinátor BOZP při této koordinaci stanovuje zejména opatření k eliminaci nebo mi-

nimalizaci předpokládaných rizik a navrhuje technická řešení nebo opatření pro bezpečné pro-


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

13

vádění technologických a pracovních postupů z hlediska BOZP. A společně se zhotoviteli stano-

vuje potřebný čas k bezpečnému provádění prací.

Výstupem koordinace dodavatelů je to, že všichni zúčastnění zhotovitelé mají v každou

chvíli během realizace stavby přehled o činnosti ostatních zhotovitelů a tím i o souvisejících

rizicích, která se na ně mohou vztahovat, přičemž znají opatření před jejich působením.

3.9 BOZP u stavebních činností

Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. stanovuje požadavky na zhotovitele stavby z hlediska zajiš-

tění BOZP, kde se zejména jedná o uspořádání a zajištění staveniště, používání strojů a technic-

kých zařízení a požadavky na organizaci prací a pracovní postupy.

3.9.1 Zajištění staveniště

Staveniště musí být zabezpečeno proti vstupu nepovolaných fyzických osob, a přitom

musí být dodrženy tyto hlavní zásady:

Staveniště v zastavěném území musí být na jeho hranici souvisle oploceno do výšky

nejméně 1,8 m a u liniových staveb nebo u stavenišť, na kterých se provádějí pouze

krátkodobé práce, lze ohrazení provést zábradlím skládajícím se alespoň z horní tyče

upevněné ve výši 1,1 m na stabilních sloupcích a jedné mezilehlé střední tyče. Nelze-li

toto provést, musí být staveniště zabezpečeno například řízením provozu nebo střeže-

ním. Hranice staveniště musí být označeny a to způsobem, který bude zřetelný i při sní-

žené viditelnosti. Zabezpečení staveniště musí být pravidelně kontrolováno.

Nepoužívané otvory, prohlubně, jámy a jiná místa, kde hrozí nebezpečí pádu fyzických

osob, musí být zakryty a ohrazeny.

Vstupy a vjezdy na staveniště pro musí být označeny dopravními značkami zákaz vstu-

pu/zákaz vjezdu nepovolaným osobám.

Před zahájením prací v ochranných pásmech vedení, staveb nebo zařízení technického

vybavení provede zhotovitel odpovídající opatření ke splnění podmínek stanovených

provozovateli těchto vedení, staveb nebo zařízení, a během provádění prací je dodržu-

je.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

14

Po celou dobu provádění prací na staveništi musí být zajištěn bezpečný stav pracovišť

a dopravních komunikací.

Přístup na jakoukoli plochu, která není dostatečně únosná, je povolen pouze při zajiště-

ní bezpečné provedení práce.

Materiály, stroje, dopravní prostředky a břemena při dopravě a manipulaci na staveništi

nesmí ohrozit bezpečnost a zdraví fyzických osob zdržujících se na staveništi, popřípadě

v jeho bezprostřední blízkosti.

3.9.2 Doprava na staveništi

Pro dopravu na staveništi je nezbytné stanovit komunikace pro pěší a pro stroje, určit vzá-

jemné přednosti a vyznačit nebezpečná místa, dále pak stanovit odstavné plochy a ty vhodným

způsobem odvodnit a zpevnit. Dalšími povinnostmi při zajišťování dopravy na staveništi jsou:

Zhotovitel je povinen zajistit způsob organizace práce a pracovních postupů při provo-

zování dopravy a pracovních činností, při nichž se používají dopravní prostředky, tak,

aby byly určeny prostory pro bezpečné nakládání a vykládání přepravovaného nákladu

a určen zaměstnanec, který řídí a koordinuje tuto činnost, pro vykládku a nakládku

zvláště těžkých nebo rozměrných nákladů byly vydány organizační pokyny a pro připo-

jování a odpojování dopravních prostředků byl zajištěn dostatečný počet zaměstnanců.

Před zahájením prací musí určen způsob jejich dorozumívání,

Obsluha dopravního prostředku musí používat při výstupu a sestupu na ložnou plochu

žebřík nebo jiné vhodné zařízení.

Obsluha musí zabezpečit bezpečné otáčení nebo couvání za pomoci dalšího zaměstnan-

ce, vyžadují-li to okolnosti.

Obsluha musí provádět kontrolu spojení závěsného zařízení dopravního prostředku

a vždy musí zajistit rozpojené dopravní prostředky proti samovolnému pohybu.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

15

3.9.3 Stavební činnosti

3.9.3.1 Zemní práce

Před zahájením zemních prací musí být zabezpečeny okolní stavby ohrožené výkopem tak

aby nebyla ohrožena jejich stabilita. Při provádění výkopů v ochranných pásmech musí být tyto

práce schváleny majiteli dotčených vedení. Podzemní vedení musí být okamžitě zajišťováno

proti možnému pohybu a rozpojení.

Výkopy musí být zajištěny proti pádu osob a musí být přes ně zřízeny bezpečné přechody.

Ve vzdálenosti větší než 1,5 m od hrany výkopu l ze zajištění provést vhodnou zábranou zame-

zující přístupu osob do prostoru ohroženého pádem do hloubky

Okraje výkopu nesmí být zatěžovány do vzdálenosti 0,5 m od hrany výkopu. Povrch terénu

v pásu od okraje výkopu nebo jámy až po hranici smykového klínu stanovenou v projektové

dokumentaci, ohrožený usmýknutím, nesmí být zatěžován.

Pro fyzické osoby pracující ve výkopech musí být zřízen bezpečný sestup a výstup pomocí

žebříků, schodů nebo šikmých ramp. Povrch šikmých ramp o sklonu větším než 1:5 musí být

upraven proti uklouznutí. Před vstupem fyzických osob do výkopu zajistí zhotovitel kontrolu

bezpečných podmínek pro provádění prací ve výkopu.

Při provádění výkopových prací se nikdo nesmí zdržovat v ohroženém prostoru, zejména při

souběžném strojním a ručním provádění výkopových prací. Pokud o ohroženém prostoru nemá

obsluha stroje dostatečný přehled, nepokračuje v práci. Na odlehlých pracovištích, kde není

zajištěn dohled, nesmí být výkopové práce od hloubky 1,3 m prováděny osamoceně.

Stěny výkopu musí být zajištěny proti sesutí. Svislé boční stěny ručně kopaných výkopů mu-

sí být zajištěny spolehlivě navrženým pažením při hloubce výkopu větší než 1,3 m v zastavěném

území a 1,5 m v nezastavěném území. Při špatných podmínkách i v hloubkách menších.

Do strojem vyhloubených nezapažených výkopů se nesmí vstupovat, pokud jejich stěny

nejsou zajištěny proti sesutí ochranným rámem, bezpečnostní klecí, rozpěrnou konstrukcí nebo

jinou technickou konstrukcí.

Nejmenší světlá šířka výkopů se svislými stěnami, do kterých vstupují fyzické osoby, činí

0,8 m, počítá se přitom s navazujícími pracemi.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

16

Při ručním odstraňování pažení stěn výkopu se musí postupovat zespodu za současného za-

sypávání odpaženého výkopu tak, aby provádění prací bylo bezpečné.

Sklony svahů výkopů určuje zhotovitel se zřetelem zejména na geologické a provozní pod-

mínky tak, aby během provádění prací nebyly fyzické osoby ve výkopu a jeho blízkosti ohroženy

sesuvem.

3.9.3.2 Lepení krytin na podlahy, stěny, stropy a jiné konstrukce

Při lepení krytin je povinnost postupovat podle stanovených technologických postupů, s dů-

razem na zajištění důkladného větrání pracoviště vzhledem k možným nebezpečným koncent-

racím par. Jsou-li páry hořlavé, je třeba přijmout protivýbuchové opatření. Hořlavé zbytky je

poté třeba odstraňovat a likvidovat dle platných právních požadavků.

Všechny osoby pohybujících ve stavbách a na pracovištích, kde jsou tyto práce prováděny,

musí být řádně informovány o z toho plynoucích rizicích a opatřeních před jejich působením.

Pracoviště musí být řádně zajištěno a označeno.

3.9.3.3 Svařování a nahřívání živic v tavných nádobách

Při svařování, včetně natavování izolačních materiálů, a při nahřívání živic v tavných nádo-

bách zhotovitel zajistí dodržení podmínek požární bezpečnosti a zajistí, aby svařování provádě-

ly pouze odborně způsobilé osoby, přičemž se postupuje podle technologických postupů, které

zohlední bezpečnostní rizika.

Svářečské pracoviště, včetně ochranného pásma pod pracovištěm ve výšce je nutno zabez-

pečit proti vstupu nepovolaných fyzických osob a označit bezpečnostními značkami; při svařo-

vání elektrickým obloukem na přechodném pracovišti je nutno přijmout opatření k ochraně

fyzických osob v jeho okolí před účinky záření oblouku.

3.9.3.4 Betonářské práce a práce související

Při betonářských pracích se vždy postupuje podle stanoveného technologického postupu.

Bednění musí být těsné, únosné a prostorově tuhé. Před používáním a během používání musí

být bednění kontrolováno, zda je bezpečné. Bednění musí být v každém stadiu montáže i de-

montáže zajištěno proti pádu jeho prvků a částí. Při jeho montáži, demontáži a používání se

postupuje v souladu s průvodní dokumentací výrobce a s ohledem na bezpečný přístup a zajiš-


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

17

tění proti pádu fyzických osob. Podpěrné konstrukce bednění musí mít dostatečnou únosnost

a být úhlopříčně ztuženy ve všech směrech a musí být bezpečně demontovatelné.

Při přečerpávání betonové směsi do přepravníků nebo zásobníků a při jejím ukládání do

konstrukce je nutno pracovat z bezpečných pracovních podlah, přičemž osoby budou chráněny

proti pádu z výšky a proti zavalení a zalití betonovou směsí. Pro přístup pak musí být zbudová-

ny bezpečné přístupové cesty.

Dopravuje-li se betonová směs do místa ukládání čerpadlem, zhotovitel stanoví a zajistí

způsob dorozumívání mezi fyzickou osobou provádějící ukládání a obsluhou čerpadla. Po celou

dobu je kontrolován stav bednění.

Ohrožený prostor odbedňovacích prací je nutno zajistit proti vstupu nepovolaných fyzic-

kých osob. Součásti bednění se bezprostředně po odbednění ukládají na určená místa tak, aby

nebyly zdrojem nebezpečí úrazu a nepřetěžovaly konstrukci.

3.9.3.5 Zednické práce

Stroje pro výrobu, zpracování a přepravu malty se na staveništi umísťují tak, aby při provo-

zu nemohlo dojít k ohrožení fyzických osob.

Při strojním čerpání malty musí být zabezpečen účinný způsob dorozumívání mezi fyzickou

osobou provádějící nanášení malty a obsluhou čerpadla.

Materiál připravený pro zdění musí být uložen tak, aby pro práci zůstal volný pracovní

prostor široký nejméně 0,6 m, přičemž k dopravě materiálu lze používat pomocné skluzové

žlaby, pokud jsou umístěny a zabezpečeny tak, aby přepravou materiálu nemohlo dojít k ohro-

žení fyzických osob.

Na právě vyzdívanou stěnu se nesmí vstupovat nebo ji jinak zatěžovat.

Vápno se nesmí hasit v úzkých a hlubokých nádobách.

3.9.3.6 Montážní práce

Montážní práce se vždy provádí podle stanoveného technologického postupu.

Způsob a místo upevnění stejně jako seřízení vázacích prostředků musí být voleno tak, aby

upevnění i uvolnění vázacích prostředků mohlo být provedeno bezpečně.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

18

Montážní a bezpečnostní přípravky, sloužící k zajištění bezpečnosti fyzických osob při mon-

táži, je nutno upevnit k dílcům ještě před jejich vyzdvižením k osazení, nevylučuje-li to techno-

logický postup. Pro přístup na montážní pracoviště a pro zřízení bezpečné pracovní podlahy se

využívají trvalé konstrukce, které jsou současně s postupem montáže do stavby zabudovávány.

Svislá doprava osob na pracoviště ležící výše než 30 m se zajišťuje výtahem nebo závěsným

košem, pokud to charakter konstrukce nebo postup práce nevylučuje.

Během zdvihání a přemisťování dílce se fyzické osoby zdržují v bezpečné vzdálenosti. Te-

prve po ustálení dílce nad místem montáže mohou z bezpečné plošiny nebo podlahy provádět

jeho osazení a zajištění proti vychýlení nebo překlopení.

Dílec se odvěšuje od závěsu zdvihacího prostředku teprve po tomto zajištění. Montážní pří-

pravky pro dočasné zajištění dílců smí být odstraňovány až po upevnění dílců a prostorovém

ztužení konstrukce stanoveném v projektové dokumentaci.

Ocelové konstrukce musí být po dobu jejich montáže trvale uzemněny.

3.9.3.7 Bourací práce

Bourací práce, při nichž jsou dotčeny nosné prvky stavební konstrukce, se smí provádět

pouze podle technologického postupu stanoveného v dokumentaci bouracích prací a na zákla-

dě provedeného průzkumu. Při zjištění nových skutečností se technologický postup aktualizuje.

Okolní budovy musí být zajištěny proti poškození bouracími pracemi.

Průzkumem zjištěné podzemní prostory, například dutiny, studně nebo jiné podzemní ob-

jekty, musí být před zahájením bouracích prací zasypány nebo jiným způsobem zajištěny.

Bourání staveb vyšších než přízemních, strhávání nebo bourání svislých konstrukcí od výšky

3 m, bourání schodišť a vysunutých částí, rekonstrukce a bourání, při kterých dochází ke změně

konstrukční bezpečnosti stavby, strojní bourání, bourání specifickými metodami, jako je řezání

kyslíkem smějí být prováděny pouze fyzickými osobami k tomu určenými zhotovitelem, pokud

je zajištěn stálý dozor vykonávaný fyzickou osobou k tomu zhotovitelem pověřenou; fyzická

osoba pověřená stálým dozorem po celou dobu výkonu stálého dozoru sleduje určené praco-

viště, provádění prací a pohyb fyzických osob na něm, z tohoto pracoviště se nevzdaluje a ne-

vykonává jinou činnost než dozor. Tento stálý dozor nutno zajistit, jestliže bourací práce probí-

hají na dvou nebo více místech v rámci jedné bourané stavby současně.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

19

Před zahájením bouracích prací je nutno vymezit ohrožený prostor a zajistit jej proti vstupu

nepovolaných fyzických osob, včetně bezpečného zajištění vstupů do bourané stavby.

Vnitřní rozvody a instalace zabudované v bourané stavbě musí být před zahájením prací

odpojeny a zajištěny proti použití.

Před zahájením bouracích prací je nutno stanovit signál, kterým v naléhavém případě bez-

prostředního ohrožení dá osoba určená zhotovitelem k řízení bouracích prací pokyn k nepro-

dlenému opuštění pracoviště. Zhotovitel zajistí, aby všechny fyzické osoby zdržující se na tomto

pracovišti byly s tímto signálem prokazatelně seznámeny.

Dočasné stavební konstrukce zřízené uvnitř bourané stavby nebo na jejích vnějších stranách

nesmějí být zatěžovány vybouraným materiálem ani nesmí být přes ně strháván materiál

z bourané stavby, pokud nejsou k tomu účelu navrženy. Materiál z bourané části stavby je nut-

no průběžně odstraňovat, aby nedošlo k přetížení podlah nebo stropních konstrukcí následkem

jeho nahromadění.

Bourací práce nesmí být přerušeny, pokud není zajištěna stabilita těch částí bourané kon-

strukce, které nebyly dosud strženy. Tento požadavek platí i v případě neplánovaného přeruše-

ní bouracích prací, například z důvodu náhlého zhoršení povětrnostní situace.

3.9.4 Práce ve výšce

Požadavky na zajištění bezpečnosti při práci s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky

jsou stanoveny v nařízení vlády č. 362/2005 Sb.

3.9.4.1 Obecné požadavky

Zaměstnavatel přijímá technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců

z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení na

pracovištích a přístupových komunikacích nacházejících se v libovolné výšce nad vodou nebo

nad látkami ohrožujícími v případě pádu život nebo zdraví osob například popálením, poleptá-

ním, akutní otravou, zadušením a na všech ostatních pracovištích a přístupových komunikacích,

pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka pře-

sahuje 1,5 m.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

20

Ochranu proti pádu zajišťuje zaměstnavatel přednostně pomocí odpovídajících prostředků

kolektivní ochrany, v případě, kdy povaha práce vylučuje použití prostředků kolektivní ochrany,

se použijí osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu, které musí být pravidelně prohlíže-

ny a zkoušeny.

Zaměstnavatel zajistí, aby na všech plochách, které nezaručují, že jsou při zatížení osobami

včetně nářadí, pracovních pomůcek a materiálu bezpečné proti prolomení a v případech při

nichž toto zatížení není vhodně rozloženo technickou konstrukcí, bylo provedeno zajištění proti

propadnutí.

Ke zvyšování místa práce nebo k výstupu není dovoleno používat nestabilní předměty

a předměty určené k jinému použití.

Práce ve výškách nesmí být prováděna, jestliže nepříznivá povětrnostní situace, s ohledem

na použitou ochranu proti pádu, může ohrozit bezpečnost a zdraví zaměstnanců.

Při práci ve výškách a nad volnou hloubkou vykonávané osamoceně nebo samostatně musí

být zaměstnanec seznámen s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti nebo

pro dorozumívání s vedoucím zaměstnancem. Zaměstnanec musí být zároveň poučen o povin-

nosti přerušit práci, pokud v ní nemůže pokračovat bezpečným způsobem, a o přerušení práce

musí neprodleně informovat vedoucího zaměstnance, popřípadě zaměstnavatele.

Požadavky na uspořádání, montáž, demontáž, zajištění stability a únosnosti, na používání

a kontrolu ochranných konstrukcí jsou obsaženy v průvodní, popřípadě provozní dokumentací.

Volné okraje musí být zajištěny osazením konstrukce ochrany proti pádu, například zábradlím,

které se skládá alespoň z horní tyče ve výšce alespoň 1,1 m nad podlahou a zarážky u podlahy

o výšce minimálně 0,15 m. Je-li výška podlahy nad okolní úrovní větší než 2 m, musí být prostor

mezi horní tyčí a zarážkou u podlahy zajištěn proti propadnutí osob osazením jedné nebo více

středních tyčí, případně jiné vhodné výplně, s ohledem na místní a provozní podmínky.

3.9.4.2 Žebříky

Žebřík může být použit pro práci ve výšce pouze v případech, kdy použití jiných bezpečněj-

ších prostředků není s ohledem na vyhodnocení rizika opodstatněné a účelné.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

21

Na žebříku mohou být prováděny jen krátkodobé, fyzicky nenáročné práce při použití ruč-

ního nářadí. Práce, při nichž se používá nebezpečných nástrojů nebo nářadí jako například pře-

nosných řetězových pil, ručních pneumatických nářadí, se na žebříku nesmějí vykonávat.

Při výstupu, sestupu a práci na žebříku musí být zaměstnanec obrácen obličejem k žebříku

a v každém okamžiku musí mít možnost bezpečného uchopení a spolehlivou oporu. Po žebříku

nesmí vystupovat ani na něm pracovat současně více než jedna osoba. Na žebříku smí zaměst-

nanec pracovat jen v bezpečné vzdálenosti od jeho horního konce, za kterou se u žebříku opěr-

ného považuje vzdálenost chodidel nejméně 0,8 m, u dvojitého žebříku nejméně 0,5 m od jeho

horního konce. Při práci na žebříku musí být zaměstnanec v případech, kdy stojí chodidly ve

výšce větší než 5 m, zajištěn proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky.

Žebřík musí být vždy správně a bezpečně umístěn tak, aby byla zajištěna jeho stabilita po

celou dobu použití.

Zaměstnavatel zajistí provádění prohlídek žebříků v souladu s návodem na používání.

3.9.4.3 Zajištění prostoru pod pracemi ve výšce

Prostory, nad kterými se pracuje, a v nichž vzhledem k povaze práce hrozí riziko pádu osob

nebo předmětů je nutné vždy bezpečně zajistit. Pro bezpečné zajištění ohrožených prostorů se

použije zejména vyloučení provozu, konstrukce ochrany proti pádu osob a předmětů v úrovni

místa práce ve výšce nebo pod místem práce ve výšce, ohrazení ohrožených prostorů dvouty-

čovým zábradlím o výšce nejméně 1,1 m s tyčemi upevněnými na nosných sloupcích s dosta-

tečnou stabilitou.

Ohrožený prostor musí mít šířku od volného okraje pracoviště nejméně 1,5 m při práci ve

výšce od 3 m do 10 m, 2 m při práci ve výšce nad 10 m do 20 m, 2,5 m při práci ve výšce nad 20

m do 30 m, 1/10 výšky objektu při práci ve výšce nad 30 m. Při práci na plochách se sklonem

větším než 25 stupňů od vodorovné roviny se šířka ohroženého prostoru podle bodu 3 zvětšuje

o 0,5 m. Obdobně se zvětšuje tato šířka o 1 m na všechny strany od půdorysného profilu verti-

kálně dopravovaného břemene v místech dopravy materiálu.

Práce nad sebou lze provádět pouze výjimečně, nelze-li zajistit provedení prací jinak, při-

čemž technologický postup musí obsahovat způsob zajištění bezpečnosti zaměstnanců na níže

položeném pracovišti.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

22

Materiál, nářadí a pracovní pomůcky musí být uloženy, popřípadě skladovány ve výškách

tak, že jsou po celou dobu uložení zajištěny proti pádu, sklouznutí nebo shození jak během prá-

ce, tak po jejím ukončení.

3.9.4.4 Dočasné stavební konstrukce

Dočasné stavební konstrukce lze použít jen v provedení, které odpovídá průvodní doku-

mentaci a návodům na montáž a používání těchto konstrukcí

Dočasné stavební konstrukce lze užívat pouze po jejich náležitém předání odborně způsobi-

lou osobou odpovědnou za jejich montáž a převzetí do užívání osobou odpovědnou za jejich

užívání.

Dočasné stavební konstrukce musí být podrobovány pravidelným odborným prohlídkám

způsobem a v intervalech stanovených v průvodní dokumentaci. Pokud nastaly mimořádné

okolnosti, které mohly mít nepříznivý vliv na bezpečnost lešení (například nepříznivá povětr-

nostní situace), musí být odborná prohlídka provedena bezodkladně.

Lešení lze montovat, demontovat nebo podstatným způsobem přestavovat jen v souladu

s návodem na montáž a demontáž obsaženým v průvodní dokumentaci a pod vedením osoby,

která je k tomu odborně způsobilá. Provádět uvedené činnosti mohou pouze zaměstnanci, kteří

byli vyškoleni a jejich znalosti a dovednosti byly ověřeny. Školení zahrnuje osvojení si znalostí

a dovedností, zejména pokud jde o:

pochopení návodu na montáž, demontáž nebo přestavbu použitého lešení,

bezpečnost práce během montáže, demontáže nebo přestavby příslušného lešení,

opatření k ochraně před rizikem pádu osob nebo předmětů,

opatření v případě změn povětrnostní situace, které by mohly nepříznivě ovlivnit bez-

pečnost použitého lešení,

přípustná zatížení,

další rizika, která mohou být spojena s montáží, demontáží nebo přestavbou.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

23

Žebříky nelze používat jako podpěrný nebo nosný prvek podlah lešení s výjimkou žebří-

ků, které jsou k tomuto účelu výrobcem určeny.

Pro výstup a sestup mezi podlahami lešení lze použít i dřevěné sbíjené žebříky o největší

délce 3,5 m s příčlemi vsazenými do zdvojených postranic dostatečné pevnosti doložené vý-

počtem.

3.9.5 Elektrická zařízení staveniště

Při používání elektrických zařízení na stavbách je nutno přihlížet k prováděným činnostem

a zvolit tomu odpovídající elektrická zařízení.

Dočasná zařízení pro rozvod energie na staveništi musí být navržena, provedena a používá-

na takovým způsobem, aby nebyla zdrojem nebezpečí vzniku požáru nebo výbuchu; fyzické

osoby musí být dostatečně chráněny před nebezpečím úrazu elektrickým proudem.

Dočasná elektrická zařízení na staveništi musí být podrobována pravidelným kontrolám

a revizím ve stanovených intervalech.

Hlavní vypínač elektrického zařízení musí být umístěn tak, aby byl snadno přístupný, musí

být označen a zabezpečen proti neoprávněné manipulaci a s jeho umístěním musí být sezná-

meny všechny fyzické osoby zdržující se na staveništi.

Pokud se na staveništi nepracuje, musí být elektrická zařízení, která nemusí zůstat z pro-

vozních důvodů zapnuta, odpojena a zabezpečena proti neoprávněné manipulaci.

Pokud nelze nadzemní elektrické vedení přesunout mimo staveniště nebo je odpojit od

zdroje elektrického proudu, je nutno zabránit vjezdu dopravních prostředků a pojízdných strojů

do ochranného pásma. Nelze-li to možné je nutno umístit zábrany a upozornění.

3.9.6 Manipulace s materiálem a skladování

Při manipulaci s materiálem nebo při jeho skladování často vznikají rizikové situace způso-

bené nedodržením pracovních postupů nebo legislativních požadavků, je proto potřeba aby

u složitých manipulací byly pro tyto činnosti zpracovány na stavbě podrobné technologické

postupy, zvláště pak pro manipulaci materiálu pomocí zdvihací techniky. Pravidla pro skladová-

ní materiálu by měla být jasně stanovena v plánu BOZP případně jiném závazném dokumentu

stavby. S technologickými postupy pro manipulaci a postupy pro skladování musí být seznáme-


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

24

ny všechny osoby, kterých se tyto činnosti dotýkají. Způsob složitých manipulací je potřeba

řádně projednat při koordinaci dodavatelů (kapitola 3.9).

Bezpečný přísun a odběr materiálu musí být zajištěn v souladu s postupem prací. Materiál

musí být skladován podle podmínek stanovených výrobcem a podmínek stanovených v nařízení

vlády č. 591/2006 Sb. přednostně v takové poloze, ve které bude zabudován do stavby. Kde

jsou stanoveny rozličné způsoby skladování v závislosti na typu skladovaného materiálu (tabu-

lové sklo, sypký materiál, sudy a materiál kruhového průměru, apod.)

Skladovací plochy musí být rovné, odvodněné, zpevněné a jejich rozměry musí odpovídat

rozměrům skladovaného materiálu a používaných strojů.

Materiál musí být uložen tak, aby po celou dobu skladování byla zajištěna jeho stabilita

a nedocházelo k jeho poškození.

Manipulovaný materiál je třeba vybavit vhodnými úchopovými prvky, případně stanovit

a poskytnout zaměstnancům vhodné prostředky a přípravky pro provádění bezpečné manipu-

lace.

Při ruční manipulaci s materiálem musí být zajištěno, aby fyzické osoby provádějící tyto

manipulace nebyly vystaveny nadměrnému přetěžování organismu. Pro jednorázovou manipu-

laci s břemeny je stanoven váhový limit pro muže 50 kg pro ženy pak 20 kg a na žebříku nesmí

být přenášeno břemeno těžší než 15 kg.

Při manipulaci s materiálem musí být vždy zajištěna jeho stabilita, musí být vyloučena mož-

nost sesunutí a pádu materiálu na osoby provádějících manipulaci stejně jako na ostatní osoby

pohybující se po staveništi.

Při složitých manipulacích je třeba zajistit manipulační prostor proti vstupu nepovolaných

osob, zároveň je třeba určit osobu odpovědnou za koordinaci prováděných činností a stanovit

způsob dorozumívání mezi jednotlivými osobami, které se dané manipulace účastní.

3.9.7 Vyhrazená technická zařízení

Vyhrazená technická zařízení (VTZ), která podléhají státnímu odbornému dozoru nad bez-

pečností práce, jsou zařízení, jejichž obsluhu, montáž, údržbu kontroly a opravy smí samostat-


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

25

ně vykonávat výhradně zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci. VTZ se dělí na tlaková, plynová,

zdvihací a elektrická.

Tlaková zařízení

parní a kapalinové kotle s konstrukčním přetlakem 0,07 MPa a teplota pracovní látky

převyšuje bod varu při tomto přetlaku,

tlakové nádoby, jejichž pracovní přetlak převyšuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, pá-

ry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny

o teplotě převyšující bod varu při přetlaku 0,07 MPa,

kovové tlakové nádoby k dopravě plynů, jejichž kritická teplota je nižší než 50°C, nebo

plynů, u nichž při teplotě 50°C je absolutní tlak vyšší než 0,3 MPa.

Plynová zařízení

zařízení pro výrobu a úpravu plynů,

zařízení pro skladování a přepravu plynů,

zařízení pro plnění nádob plyny, včetně tlakových stanic,

zařízení pro zkapalňování a odpařování plynů,

zařízení pro zvyšování a snižování tlaku plynů,

zařízení pro rozvod plynů,

zařízení pro spotřebu plynů spalováním.

Zdvihací zařízení

zdvihadla a pojízdná zdvihadla o nosnosti nad 5000 kg,

jeřáby o nosnosti nad 5000 kg,

pohyblivé pracovní plošiny s výškou zdvihu nad 3 m,


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

26

stavební výtahy s výškou zdvihu nad 3 m, jimiž se dopravují také osoby,

výtahy, které jsou trvalou součástí staveb o nosnosti nad 100 kg a s výškou zdvihu nad

2 m,

regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy.

Elektrická zařízení

pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod a odběr elektrické energie a elektrické instalace,

určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

27

3.10 Hodnocení rizik třikrát jinak

V zákoníku práce je stanovena povinnost zaměstnavatelů identifikovat nebezpečí a vyhod-

notit z toho plynoucí rizika včetně stanovení opatření k jejich předcházení. Způsob a postup

vyhodnocování těchto rizik však v české legislativě není stanoven. Při hodnocení rizik můžeme

rozlišit tři základní typy, které se ovšem ve svém důsledku mohou vzájemně prolínat:

hodnocení rizik bezpečnosti práce,

hodnocení rizik pracovního prostředí (kategorizace prací),

hodnocení rizik pro výběr OOPP.

3.10.1 Hodnocení rizik bezpečnosti práce

Nejčastěji používaným způsobem hodnocení rizik bezpečnosti práce je bodová polokvanti-

tativní metoda, kdy priorizace rizik vychází ze základní definice, že riziko je funkcí pravděpo-

dobnosti a následku, přičemž se někdy do výpočtu zahrnuje i expozice riziku. Každý prvek zde

má několik kategorií, ke kterým je přiřazena bodová hodnota odpovídající skutečnému stavu na

posuzovaném pracovišti. Vynásobením hodnot je získána míra rizika. Na základě míry rizika

jsou poté přijímána tomu odpovídající opatření k jejich odstranění nebo eliminaci.

Způsob hodnocení rizik se může v jednotlivých společnostech lišit, cíle je ovšem společný

a to, rozlišit míru (hodnotu) jednotlivých rizik a stanovit tak jejich priorizaci a opatření k jejich

odstranění případně eliminaci. Hodnocení rizik se mj. věnuje také čl. 5.2.

3.10.2 Hodnocení rizika pracovního prostředí – kategorizace

Při kategorizaci se hodnotí rizikové faktory pracovního prostředí, a to prach, chemické lát-

ky, hluk, vibrace, neionizující záření, fyzická zátěž, pracovní poloha, zátěž teplem, zátěž chla-

dem, psychická zátěž, zraková zátěž, práce s biologickými činiteli, práce ve zvýšeném tlaku

vzduchu. Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich riziko-

vosti pro zdraví, které se stanovují na základě měření prováděných akreditovanou laboratoří

a na základě podmínek stanovených ve vyhlášce č. 432/2003 Sb. se práce zařazují do čtyř kate-

gorií:


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

28

kategorie první - se považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpo-

dobný nepříznivý vliv na zdraví,

kategorie druhá – se považují práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze oče-

kávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně

kategorie třetí – se považují práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, při-

čemž expozice není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů,

a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat OOPP, organizační a jiná

ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vykytují opakovaně nemoci z povolání

kategorie čtvrtá – se považují práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které ne-

lze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.

3.10.3 Hodnocení rizik pro výběr OOPP

Při hodnocení rizik pro výběr OOPP se postupuje podle nařízení vlády č. 495/2001 Sb. Je

třeba zejména určit možná rizika, která mohou na zaměstnance působit a určit část těla, která

je tomuto riziku vytavena. Na základě tohoto vyhodnocení je povinností zaměstnavatele vypra-

covat seznam nároku na OOPP pro zaměstnance. Dále je třeba přihlédnout ke specifikům pra-

covního prostředí, ve kterém jsou OOPP používány, může totiž nastat situace, že používání jed-

noho typu osobního ochranného pracovního prostředku zapříčiní vznik jiné rizikové situace.

I z toho důvodu existují normativní požadavky na testování OOPP v prostředí uvažovaného po-

užívání, aby tak bylo zabráněno vzniku rizikových situací ještě před finálním přidělením OOPP

zaměstnancům.

Při nutnosti používat více OOPP najednou je nutné zohlednit, aby se vzájemně negativně

neovlivňovaly a aby byly kompatibilní. Při používání jednoho OOPP více osobami je potřeba

přijmout opatření zamezující možnému přenosu infekčních onemocnění. Pokud je možnost, je

vhodné obstarávat OOPP plnící několik ochranných funkcí zároveň a tím eliminovat počet

OOPP a finanční náročnost při jejich zajišťování.

V přílohách (čl. 9 – příloha 2) je uveden vzorový příklad hodnocení rizik pro výběr OOPP

s uvedenými ochrannými pracovními pomůckami, které budou zaměstnanci přiděleny

s ohledem jeho konkrétní výkon pracovních činností. Stejným způsobem je nutné zhodnotit

každou pracovní pozici. Toto hodnocení prování bezpečnostní technik, resp. odborně způsobilá

osoba v prevenci rizik BOZP vždy ve spolupráci s vedoucím zaměstnancem.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

29

3.11 Význam systémového přístupu k řízení BOZP

Hlavním významem systémového přístupu k řízení BOZP podle normy ČSN OHSAS 18001 je

výhoda jeho cyklického uspořádání, které zaručuje neustálý progres a zlepšování úrovně BOZP

v organizaci.

Politika BOZP

Plánování

Zavedení a

Provoz

Kontrola a

Nápravná opatření

Přezkoumání systému

řízení


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

30

3.12 OHSAS 18001

Norma ČSN OHSAS 18001 zavádí mezinárodní standardy do systému řízení BOZP

v organizacích, je kompatibilní s normou ČSN EN ISO 14001 zabývající se oblastí environmen-

tálních systémů managementu (ESM) a s normou ČSN EN ISO 9001 zabývající se systémy ma-

nagementu kvality (QMS), tím pádem při implementaci požadavků všech těchto norem může

organizace přistoupit k integrovanému systému řízení. Tato norma specifikuje požadavky na

systém managementu BOZP, přičemž její implementace do stávajících systému řízení organiza-

cí zajistí neustálé zlepšování úrovně BOZP.

Norma ČSN OHSAS 18001 je ideálním prostředkem pro systémové řízení bezpečnosti

a ochrany zdraví při práci v jakékoli organizaci nebo společnosti.

Naplňováním jednotlivých prvků systému řízení této normy v odpovídajícím rozsahu umož-

ní nastavení funkčního systému řízení BOZP.

Ideálním stavem je pro organizaci nebo společnost certifikace. Ta však není podmínkou

a norma může sloužit pouze jako podpůrný prostředek pro zavedené funkčního systému řízení

BOZP.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

31

Požadavky na systém managementu BOZP podle OHSAS 18001:

1. Všeobecné požadavky

2. Politika BOZP

3. Plánování

3.1 Identifikace nebezpečí, posuzování rizika a určení způsobu řízení

3.2 Požadavky právních předpisů a jiné požadavky

3.3 Cíle a programy

4. Implementace a provoz

4.1 Zdroje, úlohy, odpovědnost, povinnost a pravomoc

4.2 Odborná způsobilost, výcvik a povědomí

4.3 Komunikace, spoluúčast a konzultace

4.4 Dokumentace

4.5 Řízení dokumentů

4.6 Řízení provozu

4.7 Havarijní připravenost a reakce

5. Kontrola

5.1 Měření a monitorování výkonnosti

5.2 Hodnocení souladu

5.3 Vyšetřování incidentu, neshody, nápravná opatření a preventivní opatření

5.4 Řízení záznamů

5.5 Interní audit

6. Přezkoumání systému managementu


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

32

3.13 Prvky systému řízení BOZP

3.13.1 Všeobecné požadavky

Základním požadavkem na systémové řízení BOZP v organizaci je vytvořit systém manage-

mentu, který musí být neustále dokumentován, implementován, udržován, kontrolován

a aktualizován tak aby bylo zajištěno neustálé zlepšování úrovně BOZP v organizaci a to na

všech úrovních řízení.

3.13.2 Politika BOZP

Při systémovém řízení BOZP je nezbytné, aby vrcholové vedení organizace stanovilo politiku

BOZP, která odpovídá rizikům, požadavkům a podmínkám v organizaci pro oblast BOZP.

Základními závazky, které by měla stanovit politika BOZP ve společnosti by měly být zejmé-

na:

závazek k prevenci vzniku úrazů a poškození zdraví,

závazek k plnění právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP,

závazek k neustálému zlepšování řízení a výkonnosti vzhledem k úrovni BOZP.

Zásadním požadavkem na politiku BOZP je to, že poskytne rámec pro stanovování a pře-

zkoumávání cílů BOZP, že bude projednána, a že s ní budou seznámeny odpovědné osoby na

všech stupních řízení.

3.13.3 Plánování

Pro naplnění politiky a dosažení cílů v ní stanovených je nezbytné, aby organizace toto pro-

vádění politiky začala plánovat. Při plánování vychází organizace z přezkoumání aktuálního sta-

vu úrovně BOZP, kdy je posuzována přiměřenost a účinnost politiky a proveditelnost stanove-

ných cílů. Na základě výsledků přezkoumaní stanoví organizace cíle nové, přičemž zlepšování

úrovně BOZP při plnění cílů musí být měřitelné (pokud je to možné).

Při plánování provádění politiky BOZP k dosažení stanovených cílů je organizace povinna

identifikovat nebezpečí a vyhodnotit rizika pomocí stanovené metodiky.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

33

Dále je nezbytné do plánování zahrnout aktuální požadavky právních a ostatních předpisů

k zajištění BOZP a při změně těchto požadavků pružně reagovat – provézt implementaci těchto

změn do své řídicí dokumentace.

Pro dosažení cílů vytváří organizace programy, ve kterých je povinna určit s tím spojené od-

povědnosti a pravomoci jednotlivých osob a stanovit zdroje (finanční i personální) a časový

rámec, ve kterém má být stanovených cílů BOZP dosaženo.

3.13.4 Implementace a provoz

Při zavádění systému řízení BOZP ve společnosti je nezbytné, aby hlavní odpovědnost za

BOZP přijalo nejvyšší vedení organizace a to především tím, že zajistí nezbytné zdroje pro im-

plementování, udržování a zlepšování systému managementu BOZP a tím, že zdokumentova-

ným způsobem stanoví úlohy, odpovědnosti a povinnosti pro jednotlivé úrovně systému řízení

BOZP.

Co se týče zajišťování personálních zdrojů, je povinností vrcholného vedení, aby zajistilo do-

statečné vzdělání a výcvik všem osobám, které vykonávají činnosti ovlivňující BOZP ve společ-

nosti. Úroveň výcviku musí být hodnocena a kontrolována, stejně jako musí být hodnocena

a kontrolována celková účinnost systému řízení BOZP.

V Organizaci musí být nastaven způsob komunikace mezi jednotlivými úrovněmi řízení

vzhledem k zavedení a udržování systému řízení BOZP.

Organizace musí jmenovat člena vrcholného vedení se zvláštní odpovědností za BOZP. Tato

osoba odpovídá za vytvoření, zavedení a udržování systému řízení BOZP ve společnosti

a o výkonnosti tohoto systému pravidelně předkládá zprávy nejvyššímu vedení organizace

k jejímu přezkoumání.

Celému tomuto procesu však předchází zmapování provozovaných činností jak hlavních

(hlavní předmět podnikání) tak vedlejších (např. skladování a manipulace). Analýza provozova-

ných činností má vazbu na ostatní prvky systému řízení a to především na identifikace nebez-

pečí a posuzování rizik, odbornou způsobilost pracovníků, rozsah řídicí dokumentace

a v neposlední řadě na nastavení kontrolního systému.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

34

3.13.5 Kontrola

Povinností organizace je zabezpečit a zdokumentovat měřící, kontrolní a monitorovací po-

stupy pro ověřování výkonnosti a funkčnosti zavedeného systému řízení BOZP a kontrolu plnění

stanovených cílů. Jedná se o měření jak kvantitativní tak kvalitativní. Stanovené postupy musí

organizace udržovat v souladu s požadavky právních předpisů.

Zároveň je organizace povinna stanovit postupy pro vyšetřování incidentů (pracovní úraz,

požár, ekologická havárie apod.), přijímání nápravných a preventivních opatření. Výsledky vy-

šetřování incidentů musí být projednány napříč všemi stupni řízení. Tyto postupy musí být po-

psány tak, aby k vyšetření incidentu došlo včas a bylo řádně zdokumentováno.

Organizace musí také stanovit postupy pro způsob identifikace neshod s právními předpisy

nebo s požadavky systémového řízení BOZP a opatření k jejich odstranění nebo eliminaci jejich

důsledků na BOZP.

Organizace musí zajistit provádění interních auditů systému řízení BOZP v plánovaných in-

tervalech, které určí, zda je systém řízení BOZP odpovídá plánovaným činnostem, je správně

zaveden a udržován a zároveň zda je efektivní v naplňování cílů a stanovené politiky BOZP.

U auditů musí být zajištěna jejich nestrannost.

Příklad druhů kontrolní činnosti ve stavební společnosti:

kontroly prováděné vedoucími zaměstnanci na pracovišti (obsah kontroly může předem

definovat OZO BOZP např. v ročním plánu kontrolní činnosti)

orientační dechová zkouška na přítomnost alkoholu v dechu

kontroly OZO BOZP

kontroly SOD (OIP, Státní požární dozor, KHS, ČIŽP)

roční prověrky BOZP

Z každé kontroly musí být vyhotoven zápis, který bude uložen na určeném místě a odpo-

vědná osoba eviduje stanovená opatření v registru, který definuje odpovědnost a termín plnění

opatření.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

35

Plnění opatření vyhodnocuje odpovědná osoba ve stanovených periodách a informuje

o tom vedení společnosti, což je součástí přezkoumání systému managementu.

3.13.6 Přezkoumání systému managementu

Vrcholové vedení organizace musí v plánovaných intervalech přezkoumávat systém řízení

BOZP, a tím zajišťovat jeho trvalou funkčnost a efektivitu. Přezkoumání musí posoudit příleži-

tosti k možnému zlepšení, a posoudit vhodné změny politiky BOZP a stanovených cílů.

Vstupy pro přezkoumání systému řízení BOZP musí zahrnovat výsledky interních auditů, vy-

hodnocení souladu s požadavky právních a ostatních předpisů, výstupy z interní a externí ko-

munikace ohledně BOZP. Informace o rozsahu splněných cílů, informace o výkonnosti organi-

zace v oblasti BOZP, informace o stavu vyšetřování incidentů včetně informace o z toho ply-

noucích nápravných a preventivních opatření. Součástí vstupů pro přezkoumání systému řízení

BOZP musí být i výstup z minulého přezkoumání včetně doporučení ke zlepšení a informace

o vývoji systému vzhledem zabudovaným opatřením dle případných změn a vývoje právních

a ostatních předpisů k zajištění BOZP.

Výstup z přezkoumání musí odpovídat závazku organizace k neustálému zlepšování a musí

zahrnovat veškerá opatření a rozhodnutí které mají vliv na změnu ve výkonnosti v oblasti BOZP,

v politice, cílech, zdrojích a dalších prvcích systému řízení BOZP.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

36

3.14 Nastavení systému řízení BOZP ve společnosti

Při nastavování systému řízení ve společnosti je důležité stanovit bezpečnostní politiku

a stanovit cíle BOZP, které jsou měřitelné a reálné.

Stanovit a udržovat v rámci plánovaní postupy identifikace nebezpečí, hodnoceni a řízení ri-

zik vyplývající z prováděných činností, přitom klást důraz především na prevenci.

Zajistit a poskytnout zdroje potřebné k zavedení, udržovaní a neustálému zlepšování sys-

tému řízení BOZP.

Zahrnovat hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví do všech oblasti činnosti organizace a za-

jistit v rámci systému řízení BOZP tok informaci napříč všemi úrovněmi řízení.

Posilovat vědomí odpovědnosti zaměstnanců za ochranu vlastního zdraví a motivovat je ke

spolupráci na zvyšování úrovně BOZP.

Dokumentovat systém řízení BOZP, monitorovat a kontrolovat činnost systému a přijímat

nápravná opatření. Zároveň Provádět změny a přijímat potřebná opatřeni, na základě výsledků

přezkoumání vhodnosti, přiměřenosti, efektivnosti a účinnosti systému řízení BOZP.

Usilovat o neustálé zlepšování systému řízení BOZP.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

37

3.15 Státní odborný dozor – SÚIP / OIP

Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a osm oblastních inspektorátů práce (OIP) jsou orgány

státní správy, jejichž hlavním úkolem je kontrola dodržováni povinností plynoucích z pracovně-

právních předpisů včetně předpisů o BOZP. Úřad je řízen MPSV.

Smyslem těchto úřadů je kontrolní a poradenská činnost, u kterých hlavním cílem není re-

prese, nýbrž snaha o předcházení pracovním úrazům, nemocem z povolání, haváriím technic-

kých zařízení a jiným negativním jevům ve vztahu k BOZP.

Inspekce se při kontrole prokazuje průkazem inspektora a na tomto základě jí musí být

umožněn přístup do požadovaných prostor organizace, zároveň jí být poskytnuta požadovaná

součinnost a požadované dokumenty.

V odůvodněných případech mohou orgány inspekce práce ukládat pokuty za spáchání pře-

stupku nebo správního deliktu.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

38

3.16 Odborná způsobilost v prevenci rizik BOZP

Zaměstnavatel je povinen zajišťovat a provádět úkoly v prevenci rizik s ohledem na nebez-

pečí ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců při práci ve vztahu k předmětu činnosti za-

městnavatele, základní znalosti a dovednosti zaměstnanců, počet zaměstnanců, jejich odbor-

nou připravenost a jimi vykonávanou práci.

Zaměstnává-li zaměstnavatel nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci ri-

zik sám, má-li k tomu potřebné znalosti, má-li 26 až 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly

v prevenci rizik sám, je-li k tomu odborně

způsobilý, pro více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo

více odborně způsobilými osobami.

Předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby je alespoň střední vzdělání s maturitní

zkouškou, odborná praxe v délce alespoň 3 let nebo v délce alespoň 1 roku, jestliže fyzická

osoba získala vysokoškolské vzdělání v oblasti BOZP a doklad o úspěšně vykonané zkoušce

z odborné způsobilosti.

Zkouška z odborné způsobilosti se skládá opakovaně každých 5 let.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

39

4 ZPRACOVÁNÍ ŘÍDICÍ DOKUMENTACE – NÁVOD

Při zpracovávání řídicí dokumentace je potřeba postupovat systematicky a mít na paměti,

že základem veškeré činnosti v oblasti BOZP je proces řízení bezpečnostních rizik.

4.1 Analýza prováděných činností ve společnosti

Prvním bodem při tvorbě řídicí dokumentace je vstupní analýza činností ve společnosti

a s tím související identifikace nebezpečí. Například pokud společnost provádí zateplení vnější

stěny dvoupodlažní budovy, můžeme na základě analýzy této činnosti identifikovat tato před-

pokládaná nebezpečí (zdroje, situace nebo činnosti s potenciálem způsobit vznik poranění):

zajištění staveniště

pohyb po staveništi

manipulace s materiálem

práce ve výškách

používání lešení

práce s elektrickým zařízením

práce s ručním nářadím

atmosférická elektřina

Po provedené identifikaci nebezpečí můžeme přikročit k analýze hodnocení rizik (čl. 5.2).


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

40

4.2 Příklad hodnocení rizik

V této kapitole je uveden příklad vyhodnocení některých bezpečnostních rizik na základě

analýzy činnosti a identifikace nebezpečí uvedeného v předchozí kapitole. Pro vyhodnocení

rizik použijeme následující způsob, kdy hodnotu rizika vypočteme podle vzorce R = P x N x E

a pro jednotlivé zkoumané faktory použijeme hodnoty stanovené metodikou řízení rizik.

Pravděpodobnost jevu P: 1,0 (někdy se vyskytne)

Následek N: 15 (smrtelný úraz), N: 7 (vážný úraz)

Expozice rizika E: 6 (denně)

Hodnota rizika R: 70 – 199 (riziko - nápravné činnosti)

Hodnota rizika R: 20 – 69 (možné riziko - zvýšit pozornost)

Identifikace nebezpečí

Vyhodnocení rizika Stanovená opatření k eliminaci rizika Riziko R P N E

Práce ve výškách

*pád pracov-níka při vý-stupu nebo sestupu na místo práce ve výškách

90 1,0 15 6 * zajištění bezpečných prostředků pro výstupy na zvýšená místa práce pomocí žebříků. * dodržování zákazu se-skakování z lešení a slé-zání po konstrukcích;

Práce ve výškách

* pád před-mětů a mate-riálu z výšky na pracovníka

42 1,0 7 6 * bezpečné ukládání materiálu do uzavíratel-ných beden k tomu urče-ných *zajištění beden proti nežádoucímu pohybu *vyloučit pohyb osob v ohroženém prostoru

atd.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

41

4.3 Řídicí dokumentace ve společnosti

4.3.1 Struktura řídicí dokumentace

Řídicí dokumentace BOZP musí být strukturovaná a musí být v souladu s požadavky práv-

ních a ostatních předpisů k zajištění BOZP a s požadavky normy ČSN OHSAS 18001.

Dokumentace musí obsahovat kapitoly, které se zpracovávají vždy a kapitoly, které se bu-

dou zpracovávat podle definovaných provozovaných činností (stavební činnost, manipulace a

skladování, provozování dopravy apod.). Zpracovatel (obvykle OZO BOZP) také rozhodne, pro

jaké kapitoly budou zpracovány samostatné dokumenty a které kapitoly budou popsány v zá-

kladním řídicím dokumentu.

Za kapitoly, které se zpracovávají vždy, považujeme:

hodnocení a řízení rizik bezpečnosti práce

hygiena práce, pracovního prostředí a pracoviště (kategorizace pracovních činností

a poskytování ochranných nápojů)

poskytování OOPP a mycích, čisticích a desinfekčních prostředků (hodnocení rizik pro

výběr OOPP)

pracovnělékařské služby (lékařské preventivní prohlídky)

organizování 1. pomoci

výchova zaměstnanců k BOZP (lhůtník školení)

hlášení, evidence a odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání.

Poté následují kapitoly, které odrážejí všechny činnosti organizace, jako například:

Práce na elektrickém zařízení

Vyhrazená tlaková zařízení

Zajištění provozu plynových zařízení

Systém bezpečné práce u zdvihacích zařízení


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

42

Z jednotlivých kapitol poté plynou požadavky, které musí být řádně dokumentovány a to

formou záznamových listů, osnov školení, karet OOPP, protokolů apod. Je proto žádoucí aby

byly organizací stanoveny odpovědné osoby za plnění dokumentování jednotlivých úkolů ply-

noucích z kapitol řídicí dokumentace.

Jako příklad uvádíme vzorový rozsah dokumentace středně velké stavební firmy. Základní

dokument (směrnice) popisuje systém řízení BOZP v souladu s OHSAS, ve kterém jsou popsány

jednotlivé prvky systému řízení:

S01 – Systém řízení BOZP ve společnosti

Následují dokumenty (kapitoly), které musí organizace zpracovat vždy:

S01_P01_Hodnocení a řízení rizik bezpečnosti práce

S01_P02_Hygiena práce a pracovní prostředí

S01_P03_Poskytování a evidence OOPP

S01_P04_Pracovnělékařské služby a organizování 1. pomoci

S01_P05_Odborná způsobilost zaměstnanců a výchova k BOZP

S01_P05_Hlášení, evidence a odškodnění PÚ a NzP.

Podle analýzy provozovaných činností jsou následně zpracovány dokumenty (kapitoly), kte-

ré podrobně popisují jednotlivé problematiky BOZP týkající se provozovaných činností ve spo-

lečnosti:

S01_P06_Vyhrazená tlaková zařízení

S01_P07_Zajištění provozu plynových zařízení

S01_P08_Systém bezpečné práce u zdvihacích zařízení

S01_P09_Práce na elektrickém zařízení

S01_P10_Práce ve výšce

S01_P11_Stavební činnost

Každý z těchto dokumentů popisuje problematiku BOZP a upravuje v ní místní podmínky ve

firmě tak, jak jsou ve skutečnosti zajišťovány.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

43

4.3.2 Řízená dokumentace

Nezbytnou součástí dokumentace jsou pravomoci a odpovědnosti všech dotčených úrovní

řízení včetně příloh ve formě záznamů a formulářů.

Každá příloha nebo formulář musí obsahovat identifikační značku, podle které je možné

dokument identifikovat a přiřadit řídicí dokument, který přílohu v rámci systému řídicí doku-

mentace zavádí.

Příklad popisu jednotlivých stupňů řídicí dokumentace:

směrnice označena pořadovým číslem S00

provozní směrnice označena pořadovým číslem S00-P00

formulář F00

manuál M00

Formulář je dokument, který slouží k záznamu různých informací a skutečností na úseku BOZP.

Manuál je dokument, který popisuje a specifikuje důležité skutečnosti týkající se BOZP a ne-

slouží k záznamu.

Příklad systémového značení řídicích dokumentů:

S01 směrnice číslo 01

S01-F03 formulář 03 zavedený směrnicí 01

S01-M01 manuál 01 zavedený směrnicí 01

S01-P05 postupem 05 zavedený směrnicí 01

S01-P01-F01 formulář 01 zavedený postupem 01 zavedený směrnicí 01

S01-P02-M03 manuál 03 zavedený postupem 02 zavedený směrnicí 01

Identifikační značka dokumentu se obvykle uvádí do zápatí dokumentu.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

44

4.3.3 Aktualizace řídicí dokumentace

Dalším stěžejním požadavkem na řídicí dokumentaci je možnost ji kdykoliv aktualizovat

vzhledem ke změnám pracovních podmínek, změnám technologických a pracovních postupů,

změnám používaného vybavení a s tím spojených bezpečnostních rizik. Stejně tak je důležitá

možnost její aktualizace při změně požadavků plynoucích z právních předpisů nebo nutnosti

aplikaci nových prvků na základě zjištění nových vědeckých poznatků majících vliv na BOZP.

Tím, že řídicí dokumentace může být kdykoliv aktualizována a reagovat tak na výše uvede-

né požadavky je splněn jeden z předpokladů pro trvalé zlepšování úrovně BOZP ve společnosti.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

45

5 STATISTIKY ÚRAZOVOSTI VE STAVEBNICTVÍ

V této kapitole jsou uvedeny některé stručné statistiky týkající se úrazovosti v České repub-

lice, respektive úrazovosti ve stavebnictví. Za poslední čtyři roky.

5.1 Statistika úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny

5017351678

47111

44108

40000

42000

44000

46000

48000

50000

52000

54000

2009 2010 2011 2012

CELKOVÝ POČET PRACOVNÍCH ÚRAZŮ

S PRACOVNÍ NESCHOPNOSTÍ NAD 3 DNY V ČESKÉ REPUBLICE

4793 4628

38043490

2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000

5500

2009 2010 2011 2012

CELKOVÝ POČET PRACOVNÍCH ÚRAZŮ S PRACOVNÍ NESCHOPNOSTÍ NAD 3 DNY VE STAVEBNICTVÍ


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

46

5.2 Statistika smrtelných pracovních úrazů

105

121125

113

95

100

105

110

115

120

125

130

2009 2010 2011 2012

CELKOVÝ POČET SMRTELNÝCH PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ČESKÉ REPUBLICE

22

25

22 22

16

18

20

22

24

26

28

30

2009 2010 2011 2012

CELKOVÝ POČET SMRTELNÝCH PRACOVNÍCH ÚRAZŮ VE STAVEBNICTVÍ

Z výše uvedených statistik (kapitola 6.1 a 6.2) pracovních úrazů lze vyčíst, že poměrné za-

stoupení pracovních úrazů ve stavebnictví rok od roku klesá, což je zapříčiněno právě snahou

o zavádění systémového způsobu řízení BOZP ve stavebnictví a z toho plynoucí neustálé zlep-

šování úrovně BOZP.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

47

6 ZÁVĚR

Tato skripta v jednotlivých kapitolách stručně shrnují základní požadavky na systémové ří-

zení BOZP v organizaci a základní problematiky BOZP, které se týkají stavebnictví. Pro uvedené

stavební činnosti a činnosti spojené s prováděním stavby byly použity vybrané základní poža-

davky na jejich bezpečné provedení. Některé jsou v těchto skriptech uvedeny pouze stručně

nebo zjednodušeně a pro jejich plné pochopení a správné naplnění je nutno postupovat dle

požadavků s tím souvisejících právních předpisů uvedených v kapitole 3.4.

Stejně tak problematika systémového řízení BOZP dle normy ČSN OHSAS 18001 je v těchto

skriptech uvedena formou základních informací a pro detailnější pochopení požadavků uvádě-

ných v jednotlivých kapitolách je třeba prostudovat výše uvedenou normu.

Tato skripta nenahrazují obecné legislativní požadavky v oblasti bezpečnosti a ochrany

zdraví při práci. Snahou autorů bylo usnadnit právním a podnikatelským subjektům a jejich

zaměstnancům zajišťující BOZP ve společnosti orientaci a poskytnout návod jak se v legislativě

orientovat a jak systém řízení BOZP ve společnosti nastavit.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

48

7 VZOROVÉ PŘÍLOHY

Příloha č. 1: Plán BOZP

Plán BOZP Místo stavby: Rozvodna Nošovice – 400 /110 / 22 kV

Název stavby: Stavební úpravy v rozvodně 22 kV - vymalování T1, T2 a T3 a stavba stání pro T4

společnost odpovědná osoba kontakt

Zadavatel stavby: ČEZ Distribuce, a.s. Ing. František Burda

Projektant: ENPRO, a.s. Ing. Jiří Kocián

Koordinátor BOZP v přípravě stavby:

OSVČ Ing. Petr Prouza

Koordinátor BOZP ve fázi realizace stavby:

OSVČ Ing. Petr Prouza

Začátek a konec projektu: 10. 5. 2011 – 31. 5. 2011

Začátek a konec přípravných prací: 16. 6. 2011 – 5. 7. 2011

Začátek a konec realizace stavby: 25. 6. 2011 – 10. 7. 2011

OBSAH:

1. Popis stavby

2. Půdorys rozvodny a schéma zapojení

3. Časový harmonogram

4. Seznam zhotovitelů

5. Postupy zhotovitelů

6. Odborná a zdravotní způsobilost

7. Doprava na staveništi

8. Požární bezpečnost

9. Ochrana životního prostředí

10. Rizika

11. Kontroly, prohlídky a zabezpečení staveniště

12. Právní předpisy

13. Přehled seznámených osob

Plán je závazný pro všechny zhotovitele a zaměstnance na stavbě a všechny osoby pohybující se na sta-veništi s ním musí být prokazatelně seznámeny.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

49

1. Popis stavby – fáze přípravy (zadání č. 24) Rozvodna Nošovice je bezobslužná přenosová rozvodna elektrické energie a je pomyslně rozdělena na dvě části. První část je „přenosová“ ve vlastnictví ČEPS, a.s. a druhá „distribuční“ ve vlastnictví ČEZ Dis-tribuce, a.s. Stavba se bude realizovat v distribuční části rozvodny 110/22 kV.

Distribuční rozvodna je tvořena 2 venkovními transformátory 110/22 kV. V železobetonové vedle stojící budově jsou 3 kóje s transformátory 22/0,4 kV. Napojení i vývody jsou provedeny vzdušným vedením.

Předmětem úpravy je provedení zděné 4. kóje navazující na stávající s vybudováním nových vývodů. Zastřešení přístavby bude pomocí panelů opatřených izolací z bitumenových pásů IPA. Současně bude provedeno vymalování vnitřních prostor stávajících kójí. Z provozních důvodů nelze rozvodnu odpojit od přívodů a vždy musí být minimální provoz.

2. Půdorys rozvodny a schéma zapojení 2.1 Půdorys rozvodny R 400/110/22 kV

HLAVNÍ VSTUP DO ROZVODNY 400 kV

VSTUP 2

HLAVNÍ VSTUP DO ROZVODNY 110 kV

VSTUP 1

ROZVODNA 400 kV

ROZVODNA 22 kV

PŘÍJEZDOVÁ KOMUNIKACE

MÍSTO STAVEBNÍCH ÚPRAV


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

50

2.2 Schéma zapojení

3. Časový harmonogram

Příprava staveniště a provozní manipulace 9. 6. 2011 – 15. 6. 2011 Výstavba 4. kóje pro T4 včetně zastřešení 16. 6. 2011 – 5. 7. 2011 Malba vnitřních prostor T1, T2, T3 a T4 25. 6. 2011 – 10. 7. 2011

4. Seznam zhotovitelů Zhotovitel č. 1: ČEZ Distribuční služby, s.r.o.

Zhotovitel č. 2: Energostav, s.r.o.

Zhotovitel č. 3: Malby a nátěry, s.r.o.

5. Postupy zhotovitelů Smluvní provozovatel rozvodny ČEZ Distribuční služby, s.r.o. jako osoba odpovědná za elektrické zaříze-ní po dohodě s dispečerským řízením umožní pro tuto stavbu vypnutí/odpojení transformátorů 22/0,4 kV a zajištění náhradního napájení rozvodny 0,4 kV z transformátoru 22/0,4 kV umístěného na koncovém stožáru vedení VN115. To umožní vyřazení transformátorů 22/0,4 kV z dispečerského řízení. Tím prostor pro stavební úpravy, tj. kóje č. 1 – 4 transformátorů VN/NN, bude považován za „zařízení bez napětí“. Stavební dispozice ve stanici a použité zábrany neumožňují pracovníkům všech dodavatelů přiblížit se k zařízení pod napětí.

Příprava staveniště a provozní manipulace: Provedení manipulací k uvolnění transformátorů 22/0,4 kV z dispečerského řízení a zajištění napájení R 0,4 kV z venkovního vedení VN115.

Dále provedení a zajištění všech zábran tak, aby mohlo být předmětné zařízení považováno za „zařízení bez napětí“.

Pokud to bude situace na staveništi vyžadovat, provedení ohrazení staveniště.

Výstavba 4. kóje pro T4 včetně zastřešení: Zhotovitel č. 1 po uvedení zařízení do beznapěťového stavu předá vedoucímu práce zhotovitele č. 2 pracoviště formou “předávacího protokolu“ v souladu s vnitřní dokumentací provozovatele zařízení.

R 110 kV

VN 115 STOŽROVÝ

TRANSF.

T 101 T 102

R 0,4 kV

R 22 kV

T 22/0,4 kV

T 1 T 2 T 3 T 4

110 kV

22 kV

0,4 kV

MÍSTO PRÁCE


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

51

Zhotovitel č. 2 provede výstavbu kóje č. 4 pro T4. Kóje č. 4 bude zděná. Zastřešení bude provedeno z panelů opatřených izolací z bitumenových pásů IPA. Pro výstavbu kóje bude použito lešení postavené vně kóje č. 4. Osazení střešních panelů bude provedeno jeřábem.

Pracovní a technologické postupy včetně určení technického zařízení a dopravní techniky budou zhoto-vitelem č. 2 dodány koordinátorovi nejméně 10 pracovních dnů před datem zahájení přípravy stavby.

Malba vnitřních prostor T1, T2, T3 a T4: V průběhu výstavby kóje č. 4 bude zahájeno vymalování kójí 1-3 pro transformátory T1, T2, a T3. Zhoto-vitel č. 1 předá a vymezí pracoviště vedoucímu práce zhotovitele č. 3. Vymalování bude prováděno z lešení umístěného zevnitř kójí.

Po dokončení výstavby kóje č. 4, její zastřešení, technologické přestávce a demontáži vnějšího lešení zhotovitele č. 2, bude provedeno vymalování kóje č. 4.

Pro vymalování kóje č. 4 si zhotovitel č. 3 postaví vnitřní lešení.

Součinnost: Zhotovitel č. 2 a zhotovitel č. 3 dodány koordinátorovi všechny pracovní a technologické postupy, včet-ně určení technického zařízení a dopravní techniky, nejméně 10 pracovních dnů před datem zahájení přípravy stavby.

V průběhu stavby se budou vedoucí práce zhotovitele č. 2 a zhotovitele č. 3 denně vzájemně informovat o prováděných činnostech na staveništi.

Zhotovitel č. 1 před zahájením pracovních činností prokazatelně seznámí všechny zaměstnance zhotovi-tele č. 2 a zhotovitele č. 3 s vnitřním dokumentem vlastníka elektrického zařízení.

6. Odborná a zdravotní způsobilost Elektrotechnická kvalifikace: Zaměstnanci zhotovitele č. 1 splňují požadovanou elektrotechnickou kvalifikaci z pohledu provozovatele elektrického zařízení pověřeného jeho provozovatelem.

Elektrické zařízení na staveništi je díky jeho vyjmutí z dispečerského řízení „zařízením bez napětí“. Všem zaměstnancům zhotovitele č. 2 a zhotovitele č. 3 proto postačuje elektrotechnická kvalifikace §4.

Ostatní odborná a zdravotní způsobilost: Zaměstnanci všech zhotovitelů budou splňovat požadovanou odbornou a zdravotní způsobilost pro výkon činností během celé realizace stavby.

7. Doprava na staveništi Stavba je dispozičně umístěna v okrajové části distribuční rozvody. Příjezdové komunikace jsou zpevně-né a neprochází žádnou částí rozvodny, kde by hrozilo porušení bezpečných odstupových vzdáleností od živých částí pod napětím.

Při použití jeřábu a dodržení pracovního a technologického postupu pro zastřešení kóje č. 4 rovněž ne-dojde k porušení bezpečných odstupových vzdáleností od živých částí pod napětím.

8. Požární bezpečnost Rozvodna jako celek tvoří provozovanou činnost se zvýšeným nebezpečím. V případě, že v rámci stavby bude nutné svařovat nebo provádět činnosti např. s úhlovou bruskou, musí být o této skutečnosti in-formován odpovědný zaměstnanec dodavatele č. 1, který posoudí požární nebezpečí dané činnosti a pokud bude nutné ji vykonat, vypíše „Písemný příkaz pro činnost se zvýšeným požárním nebezpečím“.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

52

9. Ochrana životního prostředí Při provozu zvedacího zařízení (jeřábu) pro osazení střešních panelů pro kóji č. 4 může dojít k úniku hyd-raulického oleje nebo různým úkapům ekologicky závadných látek.

V případě takového úniku je daný zhotovitel povinen bez odkladu informovat odpovědného zaměstnan-ce dodavatele č. 1, který poskytne sorpční prostředky.

Za odpad vzniklý během stavby odpovídá ten ze zhotovitelů, který ho vyprodukoval a současně je odpo-vědný za jeho likvidaci.

10. Rizika Dodavatel č. 1, 2 a 3 předá bezpečnostní rizika koordinátorovi před zahájením přípravy stavby a provozních manipulací. Koordinátor na základě posouzení jednotlivých rizik je předá odpovědným zaměstnancům jednotlivých dodavatelů.

11. Kontroly, prohlídky a zabezpečení staveniště Kontroly: Kontroly bude provádět odpovědný zaměstnanec zhotovitele č. 1 denně se zápisem do stavebního de-níku.

Prohlídky: Prohlídkou stavby se rozumí kontrolní dny. Jejich četnost a formu stanoví projektová dokumentace.

Zabezpečení staveniště: Staveniště je součástí oploceného a elektronicky hlídaného areálu rozvodny. Pracovní doba je stanove-na od 6:00 hod. do 18:00 hod.

Uzavření a spuštění elektronického zabezpečovacího systému po ukončení pracovní doby zajišťuje od-povědný zaměstnanec zhotovitele č. 1.

12. Právní předpisy Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Zákon č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb

Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost BOZP na staveniš-tích

Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice

ČSN EN 50 110, ed. 2 Obsluha a práce na elektrických zařízeních

PNE 33 0000-6, ed. 2 Obsluha a práce na elektrických zařízeních pro výrobu, přenos a distribuci elek-trické energie


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

53

ILUSTRAČNÍ FOTO:

13. Přehled seznámených osob S tímto plánem BOZP byli dle §7 písm. c) NV č. 591/2006 Sb. seznámeni a souhlasím s jejím obsahem:

Zhotovitel Zástupce

zhotovitele Kontakt Datum Podpis


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

54

Příloha č. 2: Hodnocení rizik pro výběr OOPP

Hodnocení rizik pro výběr OOPP Rizika

funkce (např. skladník)

fyzikální chemická biologická

siln

é z

ne

čišt

ěn

í mechanická tepelná

ele

ktři

na

záření

hlu

k

aerosoly

tuh

é lá

tky

kapaliny

ply

ny,

pár

y

bak

teri

e, v

iry

par

azit

i

plís

ně

neb

akte

riál

ní b

iolo

gick

é

anti

gen

y

pád

z v

ýšky

do

hlo

ub

ky

úd

er, n

áraz

, ro

zdrc

ení

bo

dn

é, ř

ezn

é rá

ny,

škrá

ban

ce

ukl

ou

znu

tí, p

adn

utí

vib

race

tep

lo, o

heň

chla

d

nei

on

izu

jící

ion

izu

jící

pra

ch. v

lákn

a

dým

y, m

lhy

po

no

řen

í

po

stří

kán

í

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

ČÁ

STI T

ĚLA

hlava

lebka A

sluch B

zrak C

dýchací orgány D

obličej E

celá hlava F

horní konče-tiny

ruce G x

paže (části) H

dolní konče-tiny

chodidlo I x

nohy (části) J

různé

pokožka K

trup / břicho L

parentální cesty M

celé tělo N x x

Povinné (základní) OOPP

Doporučené OOPP (o přidělení rozhoduje nadřízený podle rizik vyhodnocených na pracovišti)

G 3 pracovní rukavice

I 2 pracovní obuv (s ocelovou špičkou)

N 3, N 22 pracovní oděv


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

55

Příloha č. 3: Kontrola regálů

Kontrola regálů

Číslo: ...................................................................................................................................................

Umístění:

Kontrola se provádí podle ČSN 26 9030 před uvedením do provozu, po každém přemístění, přestavě-ní a dále nejméně 1x za 12 měsíců. Při kontrole regálů se sleduje jejich:

- stabilita, - vodorovnost a svislost, - tuhost spojů, - způsob uložení materiálu, jeho množství, - značen počtu a nosnosti buněk

Datum Výsledek kontroly

(vyhověl - nevyhověl) Jméno a příjmení Podpis

Poznámka: .................................................................................................................................................

...................................................................................................................................................................


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

56

Příloha č. 4: Kontrola žebříků

Kontrola žebříku

Číslo: ...................................................................................................................................................

Materiál: ...................................................................................................................................................

Typ: ...................................................................................................................................................

Výrobce: ...................................................................................................................................................

Kontroly se provádí podle pokynů výrobce žebříku. Nejméně 1x za 12 měsíců se provede zápis o pro-vedené kontrole. Pokud nejsou pokyny výrobce k dispozici, provádí se nejméně 1x za 12 měsíců zkouška podle poža-davku technických norem. Při kontrole žebříku se zejména sleduje jeho:

- pevnost

- stabilita

- nepoškozenost (stav)

- označení

Pokud jsou na žebříku nalezeny závady, nesmí se používat až po jejich odstranění.

Datum Výsledek

(vyhověl - nevyhověl) Jméno a příjmení Podpis

Poznámka: .................................................................................................................................................

...................................................................................................................................................................


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

57

Příloha č. 5: Kontrola na alkohol

ZÁZNAM o provedené dechové zkoušce na přítomnost alkoholu v dechu

Datum zkoušky: Čas: Zkoušku nařídil: Zkoušku podstupuje:

jméno příjmení Svědkové: Specifikace přístroje: Výsledek zkoušky:

(NEHODÍCÍ SE ŠKRTNĚTE) POZITIVNÍ NEGATIVNÍ Vyjádření zaměstnance podstupujícího dechovou zkoušku:

Podpis zaměstnance podstupujícího dechovou zkoušku:

Podpisy svědků: jméno a příjmení podpis jméno a příjmení podpis

1.

2.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

58

Příloha č. 6: Záznam z kontroly BOZP

Zápis o provedené kontrole BOZP

Datum kontroly

Kontrolované pracoviště

Kontrolu provedl

A : Téma kontroly (dle ročního plánu dozorčí činnosti)

1.

2.

3.

4.

5.

B : Zjištění

Poř. číslo

Popis zjištění z kontroly Téma kontroly

1.

2.

3.

4.

5.

C : Přijatá opatření

Poř. číslo

Stanovená opatření z kontroly Termín

odstranění Zodpovídá

1.

2.

3.

4.

5.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

59

Příloha č. 7: Záznam o školení

Záznam o školení a ověření znalostí

Název školení:

Datum školení: Místo školení:

Jméno a příjmení školitele: podpis školitele:

Obsah školení:

Abc

Abc

Abc

Abc

Abc

Abc

Abc

Prohlášení účastníků školení: Potvrzuji svým podpisem, že jsem byl seznámen s náplní školení v rozsahu jeho obsahu, porozuměl všem instrukcím a budu se jimi řídit.

p. č. příjmení a jméno pracovní zařazení podpis

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

Způsob ověření znalostí: formou ústního přezkoušení - kontrolní otázky.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

60

Příloha č. 8: Karta OOPP

Karta OOPP zaměstnance

Jméno a příjmení

Funkce (pracovní zařazení)

Útvar (číslo útvaru / název útvaru)

Do této karty se uvádí všechny poskytnuté osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) poskytnuté zaměstnanci. Předání těchto prostředků musí být vždy proti podpisu zaměstnance, který ochranný prostředek přijímá.

Seznam poskytnutých OOPP a POZ:

Název OOPP ks Poskytnuto Vráceno důvod

vyřazení *) datum podpis zam. datum podpis zam.

*) 1. normální opotřebení 4. ztráta, krádež 2. neúmyslné mimořádné zničení 5. nevhodné pokrytí rizika 3. úmyslné zničení 6. reklamace


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

61

Příloha č. 9: Seznámení s používáním

Seznámení s používáním Seznámení zaměstnanců s používáním strojních a technických zařízení, pracovních pomůcek a OOPP.

Název: ......................................................................................................................................................

Typ: .........................................................................................................................................................

Výrobce: .................................................................................................................................................

Zaměstnanci byli seznámeni:

1. s návodem výrobce na obsluhu

2. s obsluhou

3. se způsobem použití

4. s bezpečnostními pokyny

5. se způsobem skladování a ošetřování

6. ...............................................................................................................................................

7. ...............................................................................................................................................

Znalosti seznámených zaměstnanců byly ověřeny praktickou zkouškou.

Školitel: (jméno – podpis) Datum:

Svým podpisem potvrzuji, že jsem byl seznámen s používáním daného předmětu, v uvedeném rozsa-hu a výkladu porozuměl.

Příjmení a jméno Podpis Příjmení a jméno Podpis


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

62

Příloha č. 10: Základní pravidla pro školení

Základní pravidla pro evidenci, zajišťování a udržování platnosti periodických školení a odborných kvalifikací (BOZP, PO)

Základní pojmy

periodické školení – vstupní a opakované školení BOZP a PO podle zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb. v platném znění) a zákona o požární ochraně (zákon č. 133/1985 Sb. v platném znění)

odborná kvalifikace – zajištění odborné způsobilosti zaměstnance pro danou odbornost v souladu s požadavky platné legislativy, návody k obsluze a pracovními a technologickými postupy společnosti.

Odpovědnost

Za platnost odborné způsobilosti zaměstnance odpovídá vedoucí zaměstnanec. Termíny končících kvali-fikací kontroluje a vedoucího zaměstnance informuje zaměstnanec útvaru personalistiky.

Evidence

Originály prezenčních listin jsou uloženy na útvaru personalistiky.

Zajištění školení nebo odborné způsobilosti

Vedoucí zaměstnanec určuje jakých školení a odborných způsobilostí se jeho podřízení zaměstnanci účastní.

Odpovědný zaměstnanec, který hlídá termíny končících kvalifikací v dostatečném předstihu (min 1 mě-síc) informuje vedoucího o končících platnostech kvalifikací.

Po vzájemné dohodě odpovědný zaměstnanec zajistí školitele, termíny a informuje dotčené zaměstnan-ce o nutnosti absolvování školení.

Za obsahovou stránku školení odpovídá školitel, který po ukončení školení předá prezenční listinu (pří-padně ostatní doklady) odpovědnému zaměstnanci k založení.

Vstupní / periodické školení BOZP a PO

Vstupní, resp. periodické školení BOZP a PO provádí vedoucí zaměstnanec.

Druhy školení:

BOZP

PO

první pomoc

řidiči referenti (podle potřeby)

Školení vedoucích zaměstnanců provádí osoba odborně způsobilá v prevenci rizik.

Zbylá školení nebo odborné způsobilosti může zaměstnanec získat v průběhu zkušební doby nebo kdy-koli později na základě požadavku vedoucího zaměstnance.


OPVK CZ.1.07/3.2.07 /03.0062 2013

63

Seznam periodických a odborných školení BOZP a PO

p. č.

školení název školení perioda

PERIODICKÉ

01.01 BOZP - zaměstnanci 2

01.02 BOZP - vedoucí zaměstnanci 2

02.01 PO - zaměstnanci 2

02.02 PO - vedoucí zaměstnanci 2

03. První pomoc 2

04. Řidiči referenti 2

ODBORNÉ BOZP

05. Vysokozdvižný vozík (VZV) 1

06. Obsluha tlakových nádob 3

ODBORNÉ PO

07. Preventista požární ochrany 1

Date post:	06-Feb-2018
Category:	Documents
Upload:	hoangkhanh
View:	438 times
Download:	1 times

SKRIPTA - bozp.firegroup.czbozp.firegroup.cz/wp-content/themes/firegroup/img/material/... ·...

Documents