Sledování NP využití v ČR a v zahraničí 2013praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_352.pdf · 2013. 5....

Možnosti vytvoření jednotné metodiky sledování nákladů práce v ČR a v zahraničí

(návrh certifikované metodiky)

Jan Vlach Tomáš Kozelský

VÚPSV, v.v.i. Praha 2013

Publikace byla schválena ediční vědeckou radou ve složení: doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Ing. Martin Holub, Ph.D. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D. (FSV UK Praha) Ing. Robert Jahoda, Ph.D. (MU Brno) Ing. David Prušvic, Ph.D. (MF ČR) Ing. Jan Mertl, Ph.D. (VŠFS Praha) Ing. Jan Molek, CSc. (JU České Budějovice) doc. Ing. Olga Poláková, CSc. (Metropolitní univerzita Praha)

Předkládaná monografie vznikla v rámci projektu TD010082 „Metodika soustavného sledování nákladů práce a využití v České republice v mezinárodním srovnání“ v rámci programu na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA s finanční podporou Technologické agentury České republiky.

Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí 4 jako svou 445. publikaci Vyšlo v roce 2013, 1. vydání, počet stran 117 Tisk: VÚPSV, v.v.i. Recenze: Ing. Lubomír Jokel (MPSV) Mgr. Dalibor Holý (ČSÚ) ISBN 978-80-7416-113-1 http://www.vupsv.cz

Abstrakt

Monografie definuje:

- datové zdroje pro sledování nákladů práce a práce jako výrobního faktoru,

- metodiku:

- sledování nákladů práce,

- propočtu podílu práce na nákladech,

- propočtu jednotkových nákladů práce,

- analýzy růstu jednotkových nákladů práce.

Monografii zpracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí v rámci projektu „Metodika soustavného sledování nákladů práce a využití v České republice v mezinárodním srovnání“, který spolufinancuje Technologická agentura ČR. Monografie by měla být podkladem pro certifikaci navržené metodiky.

Jednotnost datových zdrojů a metodiky jejich zpracování odstraní rozdílné interpretace v oblasti postavení práce v reprodukci ekonomických a sociálních vztahů, umožní bližší specifikaci českých nákladů práce na světových trzích.

Klíčová slova: statistika práce, národní účty, náklady práce, zdanění práce, podíl práce na nákladech, jednotkové náklady práce

Abstract

The monograph defines:

- data sources for monitoring of labor costs and labor as a production factor

- the methodology of:

- labor costs monitoring,

- labour's share in costs,

- unit labor costs calculations,

- analysis of the growth of unit labor costs.

The monograph was prepared by Research Institute for Labour and Social Affairs within the project "Methodology for continuous labor costs monitoring and utilization in the Czech Republic in international comparison," which is cofinanced by Technology Agency of the Czech Republic. The monograph should be the basis for certification of the proposed methodology.

Consistency of data sources and methodologies of their processing will eliminate different interpretations of the status of work in the reproduction of economic and social relations and will allow more detailed specification of Czech labor costs on world markets. Key words: labor statistics, national accounts, labor costs, labor taxation, labour's share in costs, unit labor costs

5

Obsah

Úvod ................................................................................................................... 7 1. Náklady práce ................................................................................................10

1.1 Úplné náklady práce ....................................................................................11 1.2 Náklady práce sledované a vykazované Eurostatem .........................................15 1.3 Náklady práce v pojetí OECD ........................................................................18 1.4 Srovnatelnost výstupů statistiky nákladů práce ČSÚ a Eurostatu ......................18

2. Práce jako výrobní faktor, postavení práce v reprodukčním procesu .............26

2.1 Práce jako faktor produktivity .......................................................................28 2.1.1 Podíl práce na nákladech ......................................................................30

2.2 Definice jednotkových nákladů práce .............................................................33 2.2.1 Definice jednotkových nákladů práce v zahraničí .....................................34 2.2.2 Jednotkové náklady práce ve výkaznictví významných domácích institucí ...40 2.2.3 Shrnutí vybraných definic jednotkových nákladů práce ............................41 2.2.4 Jednotkové náklady práce v metodice VÚPSV, v.v.i. ................................43 2.2.5 Analýza pohybu jednotkových nákladů práce ..........................................49

3. Závěr .............................................................................................................53 Literatura ..........................................................................................................59 Přílohy Příloha č. 1 Náhrady zaměstnancům .......................................................................67 Příloha č. 2 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ...........................................................72 Příloha č. 3 Mezispotřeba .......................................................................................75 Příloha č. 4 Spotřeba fixního kapitálu ......................................................................77 Příloha č. 5 Tabulky (aplikace navržené metodiky) ....................................................79

Úvod

7

Úvod

Úroveň nákladů práce ovlivňuje tržní postavení podnikatelských subjektů. Spolu s produktivitou a celkovými náklady, jejichž jsou součástí, v podstatné míře rozhodují o konkurenční pozici na globálním a evropském integrovaném trhu. V nadnárodním rozměru investoři při svém rozhodování přihlížejí ke komparativní pozici nákladů na práci a jejich proporci k produktivitě práce. Struktura nákladů práce, tj. poměr mezi mzdovou složkou a sociálně personálními nákladovými složkami, odráží základní mechanismy rozdělovacích a přerozdělovacích procesů a ovlivňuje vztahy mezi zaměstnavateli, zaměstnanci, státem a jejich vzájemné aktivity.

Struktura nákladů práce představuje spojnici mezi ekonomickou a sociální sférou. Náklady práce jsou především zdrojem převažující části příjmů nejpočetnější sociální skupiny - zaměstnanců. Mzdová a platová plnění zaměstnancům se v rozhodující míře podílejí na tvorbě finančních prostředků pro fondy sociální ochrany, z nichž se vyplácejí starobní a invalidní důchody, peněžní a naturální dávky v nemoci, podpora v nezaměstnanosti a kryjí náklady zdravotní péče, popř. další sociální potřeby obyvatelstva.

Z tohoto pohledu patří úroveň a struktura nákladů práce, efektivnost využití práce, resp. jejich stabilita a předvídatelnost, ke klíčovým faktorům podnikatelského klimatu a ekonomických aktivit v každé zemi. Náklady na práci jsou v jednotlivých státech základnou reprodukčních nákladů ekonomického a sociálního systému. Limity možných úprav proporcí a mechanismu utváření nákladů práce představují vyrovnanost veřejných rozpočtů a konkurenceschopnost národní ekonomiky. Analýza v této oblasti představuje zodpovězení komplexu otázek o ceně práce, její struktuře, produktivitě práce a souvislostech s pohybem sociálních vztahů.

Náklady práce (v terminologii mezinárodní normy ESA 95 položka D 1, náhrady zaměstnancům, „Compensation of employees“) obsahují výdaje zaměstnavatelů na zaměstnance. Základní a převažující složkou jsou mzdy a platy zaměstnanců, další složkou jsou nemzdové náklady, zejména sociální náklady, výdaje a požitky. Průměrné náhrady zaměstnancům jsou v podstatě cenou, za kterou zaměstnavatel nakupuje práci na trhu. Jejich úroveň a vývoj osciluje kolem rovnováhy mezi nabídkovou a poptávkovou stranou trhu práce. Na rozdíl od cen zboží a služeb jejich utváření ovlivňují ekonomické a politické poměry a v jejich rámci síla a pozice sociálních partnerů při vyjednávání mzdových a pracovních podmínek. V důsledku minimálně ročních ujednání (kolektivních smluv) pohyb nákladů práce vykazuje zhruba roční rigiditu za vývojem ekonomického výkonu v makro- a mikroproporcích. Objem finančních plnění za nákup a výkon práce ovlivňuje rovnováhu v národní ekonomice a společenské klima. Na druhé straně poruchy ekonomického reprodukčního procesu, např. výrazné snížení agregátní poptávky, a změny sociálně-politických vztahů nacházejí odraz v procesu utváření nákladů práce.

Úroveň a dynamika náhrad zaměstnancům jsou ve vzájemné interakci s pohy-bem jednotlivých segmentů trhu, s úrovní a dynamikou cen ostatních výrobních faktorů a s produktivitou práce. V systémovém pojetí vystupuje jejich úzká vazba s absolutní a relativní hladinou výrobních a spotřebitelských cen. V ekonomických vztazích náhrady zaměstnancům, v závislosti jejich podílu na nákladech, a efektivnost využití práce významně ovlivňují konkurenční pozici:

- v mezinárodním měřítku na makroekonomické úrovni - objem, cena práce a efektivnost práce v jednotlivých zemích,

Úvod

8

- v mezinárodním měřítku na odvětvové úrovni - objem cena práce a její efektivnost v rámci odvětví regionálních a světových trhů,

- vnitrostátně - objem, cena práce a efektivnost práce jednotlivých podnikatelských subjektů uvnitř odvětví i mezi oborovými a odvětvovými souhrny.

Komparace metodicky a zdrojově srovnatelných dat o práci je podkladem pro tvorbu a realizaci podnikatelských strategií v rámci Evropského hospodářského pro-storu a světových trhů. Sledování a vyhodnocení jejich pohybu umožňuje hospodářské, fiskální a měnové politice pružně reagovat na měnící se ekonomické a sociální podmínky.

Hodnocení procesů utváření ceny práce, jejího místa v reprodukčním procesu a jejího efektivního využití jsou ve světě i v ČR roztříštěná. S tím souvisejí i v mnoha případech protichůdná hodnocení.

S ohledem na význam nákladů práce v reprodukci sociálních a ekonomických vztahů, vč. konkurenčně schopné pozice českých podniků na světových trzích, doporučila Rada hospodářské a sociální dohody na svém 52. zasedání v dubnu 2005 soustavné sledování pohybu nákladů práce. Monitoring průběžně provádí Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. (dále též „VÚPSV“). Cílem předkládané monografie je návrh na sjednocení datových zdrojů v problémovém okruhu ceny, množství a efektivnosti vynakládané práce v ČR a na metodiku jejich zpracování jako základu efektivního dialogu sociálních partnerů a pro rozhodování o hospodářské a sociální politice. Metodologie by měla být využitelná i v podnikatelské praxi.

Předkládaná monografie obsahuje:

- rekapitulaci zdrojových dat pro hodnocení místa a postavení práce v ekonomických a sociálních vztazích,

- přehled nejdůležitějších metodologických přístupů doma a v zahraničí, jejich zhodnocení, charakteristiku rizik a zdrojů omylů při analýze objemu, ceny a využití práce,

- návrh jednotných statistických zdrojů, návrh jednotné metodiky hodnocení problematiky vynakládání práce v ČR, minimálně v rámci rezortu MPSV.

První kapitola monografie se věnuje problematice nákladů práce, resp. zachy-cení nákladových položek práce v šetřeních Českého statistického úřadu (dále též „ČSÚ“), Eurostatu a OECD. Text upozorňuje na dílčí rozdíly v dílčích položkách v obou sledováních, které vyplývají z mechanismu utváření ceny práce v ČR. Autoři touto cestou děkují za metodologickou pomoc pracovníkům ČSÚ, odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí.

Následující část se věnuje práci jako výrobnímu faktoru z hlediska činitele multifunkcionální produktivity, kvantifikaci podílu práce na nákladech a z hlediska efektivnosti práce měření jednotkovými náklady práce (dále též „JNP“).

Závěrečná kapitola se zaměřuje na možnosti analýzy faktorů pohybu jednotko-vých nákladů práce v kontextu zreálňování směnného kurzu a cenové konvergence.

Úvod

9

Přílohy obsahují:

- vybrané definice jednotlivých pojmů z European System of Accounts ESA (ESA 95) využívaného evropskými statistickými službami ve statistice práce a statistice národních účtů, které nejsou v textu podrobně rozebrány,

- aplikaci navržené metodiky v časových řadách 2000-2010 na základě údajů ČSÚ, OECD a Eurostatu z I. čtvrtletí 2012.

Předkládaná monografie vznikla v rámci projektu TD010082 „Metodika soustav-ného sledování nákladů práce a využití v České republice v mezinárodním srovnání“ v rámci programu na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experi-mentálního vývoje OMEGA s finanční podporou Technologické agentury České republiky.

1. Náklady práce

10

1. Náklady práce

Náklady práce z makroekonomického pohledu představují souhrn nákladů spo-jených s fungováním výrobního faktoru práce a reprodukcí ekonomických a sociálních vztahů, zahrnují práci všech pracovníků, tj. zaměstnanců a sebezaměstnaných.

Operacionistické pojetí nákladů práce je definováno úže jako souhrn nákladů, které zaměstnavatelé vynakládají na zaměstnance v souvislosti s výkonem práce v rámci pracovního poměru. Toto pojetí odpovídá dostupnosti statistických dat.

Náklady vynakládané zaměstnavateli na zaměstnance průběžně sledují evropské statistické služby za národní ekonomiku i v strukturálních průnicích. Obdobné zjišťování nákladů práce sebezaměstnaných je obtížné a prakticky nerealizovatelné. Odborná literatura a následně statistická zjišťování a fiskální politika se liší v definování nákladů práce sebezaměstnaných.1

Statistika práce běžně sleduje náklady práce za zaměstnance. Zdrojem dat o výši a struktuře nákladů, které zaměstnavatel vynakládá na zaměstnance, jsou:

- úplné náklady práce šetřené Českým statistickým úřadem za ČR,

- náklady práce (labour costs) sledované Eurostatem za země EU,

- náklady práce sledované OECD v rámci mezinárodní komparace zdanění práce, za její členské země.

ČSÚ definuje úplné náklady práce jako „… náklady zaměstnavatele na zaměstnance. Jsou součtem přímých nákladů (mezd vč. náhrad), sociálních požitků, sociálních nákladů/výdajů, personálních nákladů/výdajů, daní (viz podrobné popisy těchto proměnných). Přijaté dotace od úřadů práce na veřejně prospěšné práce či společensky účelná pracovní místa se odečítají“.2

Eurostat definuje náklady práce jako „… celkové náklady ze strany zaměstnava-telů na zaměstnaný personál. Zahrnují zaměstnaneckou kompenzaci, totiž mzdy a platy v hotovosti a v naturáliích, příspěvky na sociální zabezpečení placené zaměstna-vatelem, výdaje na odborné školení, další výdaje jako náborové výdaje a výlohy na pracovní oděvy a daně z celkové zaměstnanosti považované za náklady práce mínus různé přijaté dotace“.3

Data zveřejňovaná Eurostatem jsou kolekcí šetření národních statistických služeb na bázi jednotné metodiky, což zajišťuje jejich mezinárodní srovnatelnost. Mimo jiné to znamená, že u všech lze předpokládat stejnou kvalitu z hlediska přesnosti

1 Někteří autoři považují za náklad práce sebezaměstnaných rozdíl mezi tržbami a náklady, resp. smíšený důchod. Tato úvaha se promítá i ve výběrovém statistickém šetření o příjmech a životních podmínkách domácností EU-SILC (European Union - Statistics on Income and Living Conditions), blíže ČSÚ: Příjmy a životní podmínky domácností 2011. Praha 2012- kód e-3012-12. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/ 2012edicniplan.nsf/p/3012-12. Ve skutečnosti smíšený důchod představuje přidanou hodnotu, kterou sebezaměstnaný používá pouze zčásti na osobní spotřebu svoji a své domácnosti, další část slouží k obnově a rozšíření podnikání, blíže Baštýř, I.: Příjmy osob samostatně výdělečně činných, In Průša a kolektiv: Sociálně-ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných ve společnosti. Praha: VÚPSV, 2006. ISBN 80-87007-33-6, dostupné na http://praha.vupsv.cz/, s. 110-139.

2 ČSÚ: Statistický metainformační systém. Ukazatele. Dostupné na http://apl.czso.cz/iSMS/ukazdet.jsp? fnazev=pr%E1ce&fid=609, přístup září 2012. Podrobný popis sledovaných ukazatelů (proměnných) obsahuje výkaz ÚNP 4-01, Výkaz o úplných nákladech práce a Metodické vysvětlivky ČSÚ. Dostupné na http://apl.czso.cz/pll/vykwww/vyk1216?xrokzpr=2012&xid_setreni=1371&xid_html=1752&xhledat=

3 Eurostat: Labour costs annual data, Reference Metadata in Euro SDMX Metadata Structure (ESMS). Dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_SDDS/EN/lcan_esms.htm

1. Náklady práce

11

odhadu. Dílčí rozdíly vyplývají z rozdílu pracovně právní legislativy a z praxe národních statistických služeb. Všechny údaje za ČR ve statistice práce Eurostatu pocházejí z jednoho jediného šetření zmíněného na prvním místě - Úplné náklady práce Českého statistického úřadu.

Doplňkovým zdrojem informací o nákladech práce jsou každoročně zveřejňo-vané informace OECD o zdaňování mezd v publikacích řady Taxing Wages.4 Publikace obsahují informace o zdanění práce a jeho struktuře na straně zaměstnavatele a zaměstnance. Šetření se omezuje pouze na členské státy OECD.

1.1 Úplné náklady práce

Základním zdrojem dat o výši a struktuře úplných nákladů práce v ČR jsou pravidelná roční šetření prováděná ČSÚ od roku 1994. Výsledky úřad publikuje v listopadu, popř. v prosinci následujícího roku v řadě publikací „Úplné náklady práce“. Získané údaje se týkají:

- organizací s 1 a více zaměstnanci, právnických osob a fyzických osob zapsaných v obchodním rejstříku,

- všech odvětví, tj. CZ-NACE A - S.

Do roku 2008 publikoval ČSÚ i časové řady počínaje rokem 1994.

Sběr dat kombinuje vyčerpávající a výběrové šetření. ČSÚ uplatňuje ve skupině organizací od 1 do 250 zaměstnanců výběrové šetření a u jednotek s 250 a více zaměstnanci plošné šetření.5

Výše průměrné měsíční mzdy zjištěné v rámci šetření úplných nákladů práce není totožná s publikovanou průměrnou mzdou z krátkodobých zjišťování ČSÚ. Soubor ekonomických subjektů zařazených do ročních zjišťování se liší od krátkodobých statistických zjišťování o mzdách v několika aspektech, zejména v rozsahu výběrového souboru.

Definice úplných nákladů práce a jejich struktury tak, jak je sleduje ČSÚ, je odvozená od metodiky Eurostatu, zejména od nařízení Rady (ES) č. 530/1999 o strukturální statistice výdělků a nákladů práce, od nařízení Komise (ES) č. 1737/2005, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 1726/1999, pokud jde o definici a předávání informací o nákladech práce a od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 o strukturální statistice podniků.

4 Např. OECD: Taxing Wages 2010-2011, OECD 2011, ISBN 978-92-64-17327-9 5 blíže příloha č. 1 k vyhlášce č. 306/2010 Sb., ÚNP 4-01 Výkaz o úplných nákladech práce. Dostupné na

http://www.czso.cz/vykazy/vykazy.nsf/i/unp_4_01_2011

1. Náklady práce

12

Tabulka č. 1 Struktura úplných nákladů práce sledovaná ČSÚ

přímé (mzdové) náklady práce položka 1. + 2.

1. Mzdy a platy za vykonanou práci (za odpracovaný čas)

tarifní mzdy a platy, pravidelné odměny v závislosti na výkonu a plnění předepsaných kritérií, odměny podle výsledku hospodaření vyplácené nepravidelně, nenárokovatelné platby z nákladu vázané na výsledky zpravodajské jednotky či vnitřních organizačních útvarů, odměny hrazené ze zisku, mimořádné výplaty, např. další plat před dovolenou, před vánocemi, příplatky za přesčasovou práci, ostatní příplatky (mzdová zvýhodnění) a doplatky např. za práci v noci a o volných dnech (nedělích, svátcích) a za práci ve směnných režimech, za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí, osobní příplatky, zvláštní příplatky apod., naturální mzdy (vyjádřené v penězích), odměny za pracovní pohotovost, ostatní mzdy

2. Náhrady mzdy (plnění za placený neodpracovaný čas)

náhrady mzdy za dovolenou, náhrady při překážkách v práci na straně zaměstnavatele, náhrady při překážkách v práci na straně zaměstnance, náhrady mzdy za svátky

nepřímé (vedlejší, nemzdové) náklady práce položka 3. + 4. + 5. + 6.

3. Sociální požitky

produkty firmy poskytované se slevou, rozdíl mezi náklady na produkci vlastních výrobků prodáva-ných zaměstnancům a příjmy z prodeje, pokud je cena nižší než výrobní náklady, nebo jsou produkty poskytovány zdarma, příspěvky na bydlení, pořízení bytu nebo vybavení poskyto-vané zaměstnancům, výdaje na údržbu a admi-nistraci bytů a ubytoven po odečtení nájemného, přídavky a dotace zaměstnancům v souvislosti s bydlením, rozdíl mezi tržní a poskytovanou úrokovou sazbou půjček na bydlení, služební vozy k soukromým účelům, příspěvky na stravo-vání, rozdíl mezi náklady na závodní stravování a tržbami z prodeje stravenek, příspěvek na nákup stravovacích kupónů apod., příspěvky ve formě spoření, prodej akcií, prodej akcií za nižší než tržní cenu, resp. bezplatné rozdělení akcií, vyrovnání rozdílu úročení vkladů vnitro-podnikového spoření a průměrného úroku peněžních ústavů, výdaje ze sociálního fondu

4. Sociální náklady a výdaje

zákonné pojištění na sociální zabezpečení, výdaj zaměstnavatele, nadstandardní programy sociálního zabezpečení, plnění zaměstnavatele na nadstandardní programy sociálního a zdravot-ní zabezpečení dohodnuté v kolektivní smlouvě, nebo dobrovolné, vyrovnání za nemoc placené zaměstnavatelem, odstupné, ostatní sociální dávky placené zaměstnavatelem, např. při narození, úmrtí, odchodu do důchodu, pokud nejsou hrazeny ze sociálního fondu

5. Personální náklady

náklady na nábor zaměstnanců, mimo mezd a režie personálních útvarů, náklady na výchovu a zapracování učňů, náklady na provoz učiliště mimo mezd a režie, náklady na služby spojené s výchovou učňů v cizích zařízeních a náklady na zapracování učňů, náklady na školení za-městnanců, dotace na rekvalifikaci se odečítají, náklady na pracovní oděv, uniformy, „ošatné”, pracovní pomůcky, ostatní personální náklady hrazené z nákladů související s regenerací pracovní síly, s dopravou do zaměstnání, s péčí o předškolní děti, poskytování osobních služeb zaměstnancům

1. Náklady práce

13

pokračování tabulky

6. Daně a dotace

daně a sankce související se zaměstnáváním lidí nebo v souvislosti s vyplácením mezd, dotace na pracovní sílu určené pro financování části nebo všech nákladů na přímé odměny6

náklady práce položka 1. + 2. + 3. + 4. + 5. + 6.

Zdroj: ČSÚ: Metodické vysvětlivky k výkazu ÚNP 4-01. Dostupné na http://apl.czso.cz/pll/vykwww/pdfsoub ?xid=6543&xtyp=H, ČSÚ: Úplné náklady práce za rok 2010. Praha: ČSÚ, 2011, kód e-3112-11, dostupné na http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/3112-11, ČSÚ: Vývoj úplných nákladů práce v letech 1994 -2008. Úvod, Praha: ČSÚ, 2009, kód w-3113-9. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/ 3113-09, s. 5, úprava VÚPSV

Úplné náklady práce se sledují v přepočtu na skutečně odpracovanou hodinu (včetně přesčasů) nebo na jednoho zaměstnance za měsíc nebo rok. Pro účely výpočtu se používá průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané.

V současné době se mezi odbornou veřejností vedou diskuse ohledně vypovídací schopnosti charakteristiky v měsíčním nebo hodinovém vyjádření. Mezinárodní srov-nání většinou dávají přednost hodinovým jednotkám s odvoláním na jejich srovnatel-nost. Tento postup však nebere v úvahu historicky vzniklé podmínky vynakládání práce (např. délka pracovní doby, pracovního volna, počet pracovních a placených dnů), které jsou ve finančním vyjádření v dané zemi součástí ceny práce. Rozdíly v odpra-covaných a placených hodinách jsou v jednotlivých zemích značné.

6 Datace a subvence ve prospěch zaměstnavatele se při výpočtu úplných nákladů práce odečítají.

1. Náklady práce

14

Tabulka č. 2 Průměrný počet odpracovaných hodin za měsíc

měsíc/hodiny

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Belgie - - - - 125,32 125,33 125,34 125,34 127,43 127,44 127,44

Bulharsko 144,25 145,70 145,19 144,86 146,18 145,78 145,61 146,63 145,91 143,45 141,80

Česká republika 152,49 143,86 143,85 142,76 144,86 144,63 144,34 143,28 144,59 143,95 146,31

Dánsko - - - - - 132,07 132,71 131,60 131,68 130,84 131,16

Německo 136,33 136,58 136,65 137,76 139,41 139,56 139,38 139,60 137,56 137,82 137,67

Estonsko 149,96 152,57 151,16 149,75 151,53 151,13 150,66 150,68 - - -

Irsko - - - - - - - - - 136,93 137,52

Řecko - - - - - - - - - 148,00 -

Španělsko 140,46 139,90 139,47 138,74 137,71 136,84 136,02 135,46 144,82 142,75 143,46

Francie - - - - - - - - - 131,13 130,67

Itálie - - - - - - - - 0,00 - -

Kypr 171,02 171,07 170,74 170,75 171,15 172,41 173,41 174,28 - - -

Lotyšsko 151,96 151,11 148,24 148,67 152,58 154,12 154,30 153,72 150,51 148,45 150,83

Litva 146,65 150,36 150,47 150,61 149,44 150,58 149,09 150,14 144,46 148,34 149,82

Lucembursko - - - - 144,56 143,85 143,81 144,65 147,38 144,54 144,95

Maďarsko - - - 152,51 146,29 152,06 152,58 149,43 148,47 147,73 150,07

Malta - - 161,38 156,30 150,75 146,80 152,00 147,85 168,06 163,13 -

Nizozemsko - - - - - - - - 141,28 - -

Rakousko 145,56 145,46 144,85 145,28 145,53 145,42 146,08 146,89 145,77 141,66 142,13

Polsko 145,32 142,75 141,39 140,74 139,82 139,86 139,87 139,86 143,26 138,45 139,56

Portugalsko - - - - 141,89 142,68 143,00 142,96 - 142,97 140,81

Rumunsko 153,31 154,77 149,76 152,63 153,60 153,40 153,97 154,56 - 152,59 153,64

Slovinsko 142,07 141,96 141,63 141,14 145,50 147,87 146,61 147,21 141,15 139,66 142,36

Slovensko 140,32 136,97 139,25 134,49 137,87 135,05 138,14 136,96 - 138,21 141,34

Finsko - - 135,00 135,02 135,02 135,03 135,06 135,01 137,17 137,15 137,17

Švédsko - - - - 140,42 140,40 140,42 140,42 139,95 140,01 139,98

Velká Británie 151,17 151,20 150,82 152,04 152,21 153,30 153,38 153,38 - 148,86 148,98

Zdroj: Eurostat: Population and social conditions - Labour market - Labour costs. Dostupné na http://epp. eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/labour_market/labour_costs/database, březen 2012

Hodinové náklady práce částečně vyjadřují intenzitu práce, ovšem zkreslenou zákonným, resp. v kolektivních smlouvách sjednaným rámcem délky pracovní doby, dalších pracovních podmínek a postupem zaměstnavatelů v závislosti na postavení na trhu. Měsíční charakteristika shrnuje zvládnutí intenzivních a extenzivních faktorů exploatace práce. Jednotka měsíce, resp. roku odpovídá účetním obdobím a z toho hlediska je i srozumitelná a v praxi jednoduše využitelná. Z tohoto pohledu se jako komplexní ukazatel ceny práce jeví podle názoru autorů měsíční, popř. roční vyjádření.

1. Náklady práce

15

Tabulka č. 3 Relace nákladů práce v roce 2010 v EUR k úrovni SRN, index v %

relace nákladů práce v % (SRN 100 %) rozdíl (hodinové - měsíční)

v p.b. hodinové měsíční

Belgie 121,01 112,02 8,99

Bulharsko 10,84 11,16 -0,33

Česká republika 33,03 35,11 -2,07

Dánsko 130,38 124,22 6,16

Německo 100,00 100,00 0,00

Irsko 101,88 101,77 0,11

Španělsko 72,23 75,27 -3,04

Francie 113,48 107,72 5,76

Lotyšsko 18,85 20,65 -1,80

Litva 19,02 20,70 -1,68

Lucembursko 114,49 120,55 -6,06

Maďarsko 23,87 26,02 -2,15

Rakousko 98,26 101,44 -3,18

Polsko 27,04 27,41 -0,37

Portugalsko 45,33 46,37 -1,04

Rumunsko 14,36 16,02 -1,67

Slovinsko 51,08 52,82 -1,74

Slovensko 27,98 28,73 -0,75

Finsko 99,93 99,57 0,36

Švédsko 116,69 118,65 -1,96

Velká Británie 68,22 73,83 -5,61

Zdroj: Eurostat: Population and social conditions - Labour market - Labour costs. Dostupné na http://epp. eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/labour_market/labour_costs/database; březen 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i.

Rozdíly mezi měsíčními a hodinovými hodnotami nákladů práce jsou v mnoha případech výrazné.

1.2 Náklady práce sledované a vykazované Eurostatem

Klíčovým zdrojem jsou data o nákladech práce (labour costs - LC) zjišťovaná národními statistickými službami podle metodických pokynů Eurostatu. Data Eurostatu jsou získávána ze šetření - Labour Costs Surveys (LCS Collection),7 která se provádějí každé čtyři roky.

7 Blíže Eurostat: Labour cost surveys, Reference Metadata in Euro SDMX Metadata Structure (ESMS). Dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_SDDS/EN/lcs_esms.htm

1. Náklady práce

16

Tabulka č. 4 Struktura nákladů práce (D - labour costs) šetřená Eurostatem v roce 2012

D.1 Compensation of employees

D.11 Wages and salaries

D.111 Wages and salaries (excluding apprentices)

D.1111 Direct remuneration, bonuses and allowances

D.11111 Direct remuneration, bonuses and allowances paid in each pay period

D.11112 Direct remuneration, bonuses and allowances not paid in each pay period

D.1112 Payments to employees’ savings schemes

D.1113 Payments for days not worked

D.1114 Wages and salaries in kind

D.11141 Company products (optional) D.11142 Staff housing (optional)

D.11143 Company cars (optional) D.11144 Stock options and share purchase schemes (optional) D.11145 Other (optional) D.112 Wages and salaries of apprentices

D.12 Employers' social contributions

D.121 Employers' actual social contributions (excluding apprentices)

D.1211 Statutory social-security contributions

D.1212 Collectively agreed, contractual and voluntary social-security contributions

D.122 Employers' imputed social contributions (excluding apprentices)

D.1221 Guaranteed remuneration in the event of sickness (optional)

D.1222 Employers' imputed social contributions for pensions and health care (optional)

D.1223 Payments to employees leaving the enterprise (optional)

D.1224 Other imputed social contributions of the employer (optional)

D.123 Employers' social contributions for apprentices

D.2 Vocational training costs

D.3 Other expenditure paid by the employer

D.4 Taxes

D.5 Subsidies received by the employer

Zdroj: Eurostat: Labour Cost Survey 2012, Eurostat’s arrangements for implementing the Council Regulation 530/1999 and the Commission Regulation 1737/2005, Directorate F: Social Statistics and Information Society, May 2012, úprava VÚPSV

Data sbírají národní statistické služby na základě stratifikovaného náhodného výběru z podniků nebo místních jednotek. Struktura dat zohledňuje ekonomickou aktivitu a velikostní kategorii. Šetření sleduje hodinové, měsíční a roční náklady práce v odvětvích průmyslu a služeb (od roku 2008 Nace R2 sekce B - S,8 srovnatelné s CZ-NACE, resp. do roku 2008 NACE R 1.1 sekce C až O9),10

absentuje zemědělství, rybolov

8 průmysl, stavebnictví a služby až do odvětví ostatní služby 9 důlní průmysl a těžba až další společenské, sociální a osobní služby 10 blíže Eurostat: Labour costs annual data, Reference Metadata in Euro SDMX Metadata Structure (ESMS).

Dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_SDDS/EN/lcan_esms.htm

1. Náklady práce

17

a lesní hospodářství (NACE sekce A). Eurostat třídí výstupy podle členských zemí. Údaje jsou vyjádřené v EUR, národní měně a v paritě kupní síly (PPS)11 a z hlediska metodiky se po přepočtu na EUR popř. na PPS12 dají porovnávat. Eurostat zveřejňuje získané údaje v intervalu 13. až 15. měsíc po skončení běžného roku.

Aktualizace dat mezi jednotlivými šetřeními probíhá pomocí metody LCI (labour cost index),13 tj. průběžnou indexací Lapeyersova typu ve struktuře přímých a vedlejších nákladů práce na bázi výstupů šetření (LCS). K indexaci se využívají údaje o růstu průměrného výdělku za přepočtené osoby, který se promítá do přírůstku přímých nákladů a povinných sociálních příspěvků fixovaných na výši mzdy.14

Příloha Směrnice Evropské komise č. 450/2003 LCI definuje15:

∑∑ ∗

=

i

ji

ji

ji

iji

ti

tjW

hww

w

LCI ,

kde:

tiw hodinové náklady práce na zaměstnance v odvětví i v čase t,

jiw hodinové náklady práce na zaměstnance v odvětví i v čase j,

jih odpracované hodiny zaměstnance v odvětví i v čase j,

jiW náklady práce na zaměstnance v odvětví i v čase j,

když:

jiW = j

iw * jih

Touto metodou není možné zachytit pohyb „zbytkových nákladů“, které jsou nezávislé na mzdě. Jejich podíl na nákladech práce je však nízký, řádově v jednotko-vých procentech (v ČR 1-2 %). Index nákladů práce vyjadřuje změnu proti předchozímu období ve struktuře zaměstnanosti výchozího roku. Pomocí LCI lze sledo-

11 Eurostat při mezinárodním srovnání v rámci EU-27 využívá standard kupní síly (Purchasing power standard - PPS), který je uměle vytvořenou měnovou jednotkou k vyjádření objemu ekonomických souhrnných ukazatelů zemí EU. V rámci Evropského srovnávacího programu (European Comparison Programme) kupní síla 1 PPS odpovídá průměru kupní síly 1 eura v zemích EU. Údaj v PPS se získá z hodnoty vyjádřené v národní měně vydělením příslušnou paritou kupní síly v EUR, blíže OECD, Eurostat : Methodological manual on purchasing power parities, European Communities / OECD, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2006, ISSN 1725-0048, ISBN 92-79-01868-X. Dostupné na http://epp. eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/product_details/publication?p_ product_code=KS-BE-06-002

12 blíže Labour cost surveys, Reference Metadata in Euro SDMX Metadata Structure (ESMS). Dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_SDDS/EN/lcs_esms.htm

13 blíže Eurostat: Labour cost index, Reference Metadata in Euro SDMX Metadata Structure (ESMS). Dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_SDDS/EN/lci_esms.htm, březen 2010.

14 blíže Holý, D. Index nákladů práce v ČR a v EU. Statistika. 2002, č. 6, s. 199–205. ISSN 0322-788x, 15 Annex, Regulation (EC) No. 450/2003 OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL, Official

Journal of the European Union, L. 69/5, překlad VÚPSV

1. Náklady práce

18

vat pohyb nákladů práce celkem, popř. po vyloučení nepravidelných výplat bonusů vč. 13. a 14. platu,16 mezd a platů a nepřímých nákladů celkem. Jednotlivé státy EU používají různé metody konstrukce LCI, např. Španělsko organizuje samostatné pravidelné výběrové šetření v podnicích, naopak severské státy index produkují s pomocí administrativních dat.

Interpretace výsledků metody LCI musí přihlížet k abstrakci od skutečných strukturálních změn nákladů práce a zaměstnanosti. Index na druhé straně přihlíží k odpracované době, sleduje hodinové náklady práce a pohyb kurzu národní měny. Z tohoto pohledu se objevují diference od dynamiky údajů sledovaných ČSÚ v rámci ročních šetření, která jsou přesnější.

1.3 Náklady práce v pojetí OECD

Dalším zdrojem informací o nákladech práce v mezinárodním srovnání jsou každoročně zveřejňované informace OECD o zdaňování mezd (Taxing Wages).17 Náklady práce zahrnují mzdy zaměstnanců a zákonné odvody zaměstnavatelů na soci-ální a zdravotní zabezpečení. Nesledují se „nepovinná plnění zaměstnavatelů“ (plnění dohodnutá v kolektivní smlouvě, odstupné, vyrovnání za nemoc, ostatní sociální výdaje a náklady), personální náklady, daně a dotace.

Publikace obsahují informace o výši a podílu zákonně stanovených odvodů zaměstnavatelů do sociálních fondů na nákladech práce a o míře a struktuře daňového zatížení mezd zaměstnanců. Statistika se nezabývá odvětvovým členěním, omezuje se na národní ekonomiku a strukturu domácností. Šetření se omezuje pouze na členské státy, tj. chybí země EU, které nejsou v OECD, jako Litva, Lotyšsko, Bulharsko a Rumunsko.

Výsledky šetření za běžný rok OECD publikuje ve II. čtvrtletí následujícího roku.

1.4 Srovnatelnost výstupů statistiky nákladů práce ČSÚ a Eurostatu

Interpretace výsledků nadnárodního sledování práce a jejího efektivního využití musí přihlížet k rozdílům národních interpretací metodik vyhlášených nadnárodními statistickými institucemi. Průběžný proces ladění statistických šetření na mezinárodní úrovni (OECD, Eurostat) však národní metodiky přibližuje.

Výše charakterizovaná omezení datové základny vč. její neúplnosti a v někte-rých případech i pochybnosti o kvalitě a důvěryhodnosti dat vyžadují, aby metodickým základem mezinárodního srovnání byla kombinace informací z uvedených zdrojů a v některých případech i jejich vzájemné prolnutí.

Interpretace údajů Eurostatu za ČR musí přihlížet k rozdílům statistiky o úplných nákladech práce publikovaných ČSÚ a statistiky nákladů práce zveřejňované Eurostatem. ČSÚ při sledování úplných nákladů práce v ČR vychází z metodiky Eurostatu. Ve výstupech obou institucí se však objevují dílčí diference, které odrážejí:

16 Nepravidelné výplaty způsobují změny výdajů sektoru domácností, na základě požadavku ECB se sledují samostatně.

17 např. OECD: Taxing Wages 2010-2011, OECD 2012, ISBN 978-92-64-17327-9

1. Náklady práce

19

a) specifický historicky vzniklý proces a právní rámec utváření nákladů práce v ČR,

b) rozdílný základní soubor,

c) vyšší periodicitu zjišťování na straně ČSÚ.

České pracovní právo definuje mzdu jako ekonomickou kategorii, tj. jako odměnu za práci, nikoli jako sociální kategorii. Mzdové náklady nezohledňují sociální situaci zaměstnance a jeho rodiny (absence rodinných příplatků). Tuto oblast řeší veřejné rozpočty. Obdobná situace se projevuje v oblasti ostatních sociálních nákladů a výdajů, kterou mohou čeští zaměstnavatelé v rámci systému sociálního zabezpečení zaměstnavatele minimalizovat.

Ustanovení zákoníku práce18 do odměny za práci nezahrnuje mimomzdové ocenění práce (sociální požitky) v metodice Eurostatu zahrnuté do náhrad zaměstnan-cům. Metodika ČSÚ sociální požitky zahrnuje do nepřímých nákladů práce spolu se sociálními výdaji a náklady, personálními náklady, daněmi a dotacemi.

S kategoriemi přímých a nepřímých nákladů práce Eurostat neoperuje, využívá:

- kompenzace zaměstnancům (z toho mzdy a platy a naturální mzdy),

- sociální příspěvky zaměstnavatele,

- výdaje na odborné školení mimo učňů,

- další výdaje,

- daně,

- dotace.

V rámci struktury nákladů práce se diference objevují v nákladové položce „Naturální mzdy“ sledované Eurostatem, kdy položka „Naturální mzdy vyjádřené v penězích“ patří v české metodice do mezd a platů a „Náklady na prodej výrobků se slevou zaměstnancům“, resp. rozdíl mezi zaměstnaneckou a tržní cenou, „Příspěvky na bydlení“, „Služební vozy k soukromým účelům“, „Příspěvky zaměstnavatele ve formě spoření a prodeje akcií“, „Příspěvky na stravování“ a „Výdaje sociálního fondu“ zahr-nuje položka úplných nákladů práce „Sociální požitky“. Jinými slovy, položka Eurostatu „Naturální mzdy“ nemá v české statistice s ohledem na zákoník práce zrcadlo. Obdobná je situace i českých „Personálních nákladů“, které odrážejí evropské „Náklady na vzdělání zaměstnanců“ a „Ostatní náklady zaměstnavatele“ a u „Daní a dotací“, které zahrnují samostatné nákladové složky ve statistice Eurostatu „Daně“ a „Dotace“.

Na počátku 90. let československý stát (následně český stát) převzal výchovu učňů, náklady na učně se u českých podniků vyskytují minimálně a jsou statisticky nevýznamné. Z tohoto titulu jsou české náklady práce nižší o zhruba 1 % ve srovnání s jinými zeměmi EU.19 ČSÚ sleduje náklady zaměstnavatelů na učně samostatnou položkou „Personálních nákladů“ v rámci nepřímých nákladů práce „Náklady na vý-chovu a zapracování učňů“. Statistika práce v ČR nevykazuje mzdové a sociální náklady na učně.20

18 Zákon č. 262/2010 Sb. ve znění pozdějších předpisů 19 blíže: Eurostat: Labour costs survey 2008. Dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/

page/portal/statistics/search_database 20 Náklady na výchovu a zapracování učňů se v českých podnicích v roce 2010 pohybovaly průměrně

v řádech setin procenta, blíže např. ČSÚ: Úplné náklady práce za rok 2010, Praha: ČSÚ, 2011, kód e-3112-11. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/aktual/ep-3#31, nebo Vlach, J., Kozelský,

1. Náklady práce

20

Uvedené momenty se odrážejí v rozdílech struktury úplných nákladů práce ČSÚ a nákladů práce Eurostatu.

T. Náklady práce a jejich struktura v ČR v období konjunktury po roce 2000. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2010. ISBN 978-80-7416-076-9, s. 28-36. Dostupné na http://praha.vupsv.cz/

1. Náklady práce

21

Tab

ulk

a č.

5 S

tru

ktu

ra ú

pln

ých

nákla

dů

prá

ce s

led

ovan

ých

ČS

Ú a

nákla

dů

prá

ce s

led

ovan

ých

Eu

rost

ate

m

Labour

cost

s -

Euro

stat

úpln

é nák

lady

prá

ce -

ČSÚ

kód

polo

žka

kód

polo

žka

1

mzd

y a p

laty

za

vyko

nan

ou p

ráci

D11

Wag

es a

nd s

ala

ries

D111

Wag

es a

nd s

ala

ries

(ex

cludin

g a

ppr

entice

s)

D1111

Direc

t re

muner

ation,

bon

use

s an

d a

llow

ance

s

D11111

Direc

t re

muner

ation,

bon

use

s an

d a

llow

ance

s paid

in e

ach

pay

per

iod

ta

rifn

í m

zdy

pří

pla

tky

za p

řesč

aso

vou p

ráci

ost

atn

í pří

pla

tky

(mzd

ová z

výhod

něn

í) a

dop

latk

y

odm

ěny

za p

raco

vní p

ohoto

vost

m

zdy

ost

atn

í

natu

ráln

í m

zdy

vyjá

dře

né

v pe

něz

ích

D11112

Direc

t re

muner

ation,

bon

use

s an

d a

llow

ance

s not

pai

d in e

ach

pay

per

iod

odm

ěny

vyplá

cené

pravi

del

ně

odm

ěny

pod

le v

ýsle

dků h

ospo

dař

ení

odm

ěny

hra

zené

ze z

isku

m

imořá

dné

výpla

ty n

eváza

né

na

výsl

edky

hosp

odaře

ní

D1112

Paym

ents

to

emplo

yees

sav

ings

schem

es

0,6

4*pří

spěv

ky v

e fo

rmě

pod

nik

ové

ho

spoře

ní, p

rode

je a

kcií

D1113

Paym

ents

for

days

not

wor

ked

2

náhra

dy

mzd

y za

dov

ole

nou

náhra

dy

při p

řeká

žkách

na

stra

ně

zam

ěstn

ance

náhra

dy

mzd

y za

svá

tky

1 a

2

pří

mé n

ákla

dy p

ráce

D1114

Wag

es a

nd s

ala

ries

in k

ind

3

soci

áln

í poži

tky

D11141

Com

pany

pro

duct

s (o

ptional)

rozd

íl m

ezi nák

lady

na v

ýrob

u a

trž

bam

i z

prod

eje

zam

ěstn

anců

m

D11142

Sta

ff h

ousi

ng (

optional)

pří

spěv

ek n

a b

ydle

ní

D11143

Com

pany

cars

(op

tion

al)

poče

t os

obníc

h a

ut

i k s

oukr

omým

úče

lům

D11144

Sto

ck o

ptions

and s

hare

purc

has

e sc

hem

es

(option

al)

0,3

6*pří

spěv

ky v

e fo

rmě

pod

nik

ové

ho

spoře

ní, p

rode

je a

kcií

D11145

Oth

er (

option

al)

pří

spěv

ky n

a s

trav

ová

ní

vý

daj

e ze

soc

iáln

ího

fondu

pro

soc

iáln

í úče

ly

D112

Wag

es a

nd s

ala

ries

of

appr

entice

s

podíl

oddílu

z o

stat

níc

h o

sobníc

h n

ákl

adů

D12

Em

plo

yers

' so

cial co

ntr

ibutions

(to

tal)

4

soci

ální vý

daj

e/nák

lady

1. Náklady práce

22

pok

račo

vání ta

bulk

y La

bour

cost

s -

Euro

stat

úpln

é n

ákla

dy p

ráce

- Č

SÚ

kód

polo

žka

kód

polo

žka

D121

Em

plo

yers

' act

ual so

cial

contr

ibutions

(exc

ludin

g a

ppre

ntice

s)

D1211

Sta

tuto

ry s

ocia

l se

curi

ty c

ontr

ibutions

pla

tba z

ákonného

pojist

ného

D1212

Colle

ctiv

ely

agre

ed, co

ntr

act

ual an

d v

olu

nta

ry

soci

al-s

ecu

rity

contr

ibutions

výd

aje

na

úhra

du n

adst

andar

dníc

h p

rogra

mu s

oc.

poj

iště

ní

D122

Em

plo

yers

' im

pute

d s

oci

al c

ontr

ibutions

(exc

ludin

g a

ppre

ntice

s)

D1221

Guara

nte

ed r

emunera

tion in t

he e

vent

of

sick

ness

dal

ší v

yrovnán

í za

dobu n

emoci

pla

c. z

aměs

tnav

ate

lem

náh

rady

mez

d p

o d

obu n

em

oci

D1222

Em

plo

yers

' im

pute

d s

oci

al c

ontr

ibutions

for

pen

sions

and h

ealth

D1223

Paym

ents

to e

mplo

yees

leav

ing t

he

ente

rpri

se

odst

upné

D1224

Oth

er e

mplo

yers

' im

pute

d s

oci

al b

enef

its

ost

atn

í so

ciáln

í dáv

ky

náh

rady

za p

rost

oje

na

stra

ně

zam

ěstn

avat

ele

D123

Em

plo

yers

' so

cial

contr

ibutions

for

appre

ntice

s

podíl

oddílu

z o

stat

níc

h o

sobníc

h n

ákla

dů

D1

celk

em

Com

pen

sation o

f em

plo

yees

5

per

sonáln

í nák

lady/v

ýdaj

e

D2

Voca

tional

tra

inin

g c

ost

s

nák

lady

na š

kole

ní za

měs

tnan

ců

nák

lady

na v

ýchovu

učň

ů

D3

Oth

er e

xpenditure

nák

lady

na n

ábor

zam

ěst

nanců

nák

lady

na p

raco

vní oděv

, unifor

my,

„oša

tné"

ost

atn

í per

sonál

ní nákl

ady

6

dan

ě a

dota

ce

D4

Tax

es

dan

ě a

sankce

souvis

ejíc

í se

zam

ěst

náv

áním

lid

í

D5

Subsi

die

s re

ceiv

ed b

y t

he

emplo

yer

dota

ce

3 a

ž 6

n

ep

řím

é n

ákla

dy

D1

až D

5 =

D

Lab

ou

r co

sts

1 a

ž 6

ú

pln

é n

ákla

dy p

ráce

Zdro

j: E

uro

stat

: La

bour

Cost

Surv

ey 2

012,

Euro

stat’s

arra

ngem

ents

for

imple

menting

the

Counci

l Reg

ula

tion 5

30/1

999 a

nd t

he

Com

mis

sion R

egula

tion

1737/2

005,

Dir

ecto

rate

F:

Soci

al

Sta

tist

ics

and

Info

rmat

ion

Soci

ety,

M

ay

2012,

ČSÚ

: M

eto

dic

ké

vysv

ětliv

ky

k vý

kazu

Ú

NP

4-0

1.

Dos

tupné

na

htt

p:/

/ap

l.czso.

cz/p

ll/vykw

ww

/p

dfs

ou

b?xid

=6

54

3&

xty

p=

H, Č

SÚ

: Ú

pln

é nákl

ady

prá

ce z

a ro

k 2010. Pr

aha:

ČSÚ

, 2011, kó

d e

-3112-1

1.

Dost

upné n

a

htt

p:/

/w

ww

.czso.c

z/csu

/ 2

01

1ed

icn

ipla

n.n

sf/

p/3

11

2-1

1,

ČSÚ

: Vývo

j úpln

ých n

ákla

dů p

ráce

v l

ete

ch 1

994-2

008.

Úvo

d.

Pra

ha:

ČSÚ

, 2009,

kód w

-3113-9

. D

ost

upné

na

htt

p:/

/w

ww

.czso.c

z/csu

/2

00

9ed

icn

ipla

n.n

sf/

p/3

11

3-0

9,

s. 5

, pře

klad

a z

pra

cován

í VÚ

PSV s

polu

s Č

SÚ

1. Náklady práce

23

Z uvedeného srovnání vyplývá odlišné postavení, resp. definice naturální mzdy ve statistice Eurostatu. České právo připouští možnost výplaty části mzdy jako odměny za práci v naturální formě.21 Metodické vysvětlivky „naturální mzdy vyjádřené v penězích“ definují22:

„V peněžní formě vyjádřený objem poskytnutých prostředků, kterými zaměst-navatel hradí část sjednaných příjmů v naturální podobě podle zásad mzdového předpisu nebo kolektivní smlouvy. Zpravidla se vykazují samostatně ke mzdě z důvodu zdaňování a započtení do průměrného výdělku. Bývají uvedeny v sestavách pro zúčtování mezd.“

Definice naturální mzdy na straně Eurostatu navíc v této položce zahrnuje v ČR sociální plnění, která nejsou součástí mzdy v pojetí českého práva, a patří do sociálních výdajů a nákladů:

- produkty firmy poskytované se slevou,

- příspěvky na bydlení,

- osobní vozy k osobnímu použití,

- firemní akcie.

Součástí mzdy v pojetí Eurostatu jsou i příspěvky zaměstnavatele do spořících schémat, v ČR zahrnované do sociálních požitků.

Proporce sociálních požitků na nákladech práce v ČR je pohyblivá v závislosti na hospodářském cyklu a situaci na trhu práce. V období konjunktury se pohybovala kolem 2 % mzdových nákladů. Po nástupu hospodářské krize patřila mezi první pracovně nákladové položky, které zaměstnavatelé snižovali.23

Tabulka č. 6 Podíl průměrných měsíčních sociálních požitků na mzdových nákladech v pojetí Eurostatu

2004 2008 2009 2010

mzdové náklady v Kč 26 928 32 967 33 002 33 952

sociální požitky v Kč 500 499 413 534

sociální požitky/mzdové náklady v % 1,86 1,51 1,25 1,57

Zdroj: ČSÚ: Vývoj úplných nákladů práce v letech 1994 až 2008. Praha: ČSÚ, 2009, kód: w-3113-09. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3113-09, s. 14, ČSÚ: Úplné náklady práce za rok 2010, kód e-3112-11. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/3112-11, Eurostat: Labour Cost Survey 2012, Eurostat’s arrangements for implementing the Council Regulation 530/1999 and the Commission Regulation 1737/2005, Directorate F: Social Statistics and Information Society, May 2012, propočet VÚPSV

Z tohoto pohledu jsou mzdové náklady vykazované Eurostatem vyšší než mzdy a platy deklarované ČSÚ o zhruba 1,5 až 2 %. Opačná proporce platí u sociálních výdajů a nákladů.

21 §119 zákona č. 262/200 Sb., zákoník práce 22 ČSÚ: Metodické vysvětlivky, UNP 1-04. Praha: ČSÚ, 2012. Dostupné na http://apl.czso.cz/pll/vykazy/pdf

soub?xid=6703&xtyp=H 23 blíže Kozelský, T., Vlach, J. Trendy vývoje nákladů práce, zdanění práce, podíl práce na nákladech a

jednotkové náklady práce v letech 2005-2010. Praha: VÚPSV, v.v.i. 2012, s. 13- 17. ISBN 978-80-7416-108-7

1. Náklady práce

24

Šetření ČSÚ zahrnuje všechna odvětví. Základní soubor Eurostatu obsahuje pouze průmyslová odvětví a služby bez zemědělství, lesnictví a rybářství. S ohledem na nízký podíl odvětví priméru na zaměstnanosti v ČR se rozdíl mezi úrovní nákladů práce za národní ekonomiku v metodice ČSÚ a Eurostatu výrazně neprojevuje.24

Tabulka č. 7 Kvantifikace rozdílů v ukazatelích na makroúrovni (rozdíly nejsou v jednotlivých rocích stejné, přehled uvádí odhad základních proporcí)

ukazatel rozdíl Eurostat - ČSÚ

poznámka 2004 2010

náklady práce na zaměstnance v ČR v EUR

+ 1 % + 1 % Eurostat nezahrnuje zemědělství, rybolov a lesnictví

Zdroj: ČSÚ: Vývoj úplných nákladů práce v letech 1994 až 2008. ČSÚ 2009, kód: w-3113-09, dostupné na http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3113-09, s. 14. ČSÚ: Úplné náklady práce za rok 2010, kód e-3112-11, dostupné na http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/3112-11, Eurostat: Monthly labour costs. Dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/labour_market/labour_costs/ database, přístup duben 2012, propočet VÚPSV

ČSÚ šetří úplné náklady práce v ČR každý rok. Eurostat realizuje zjišťování po 4 letech, v mezidobí provádí odhad pomocí metody LCI. V období mezi celoevropskými šetřeními nákladů práce (LCS) Eurostat v odhadu zachovává strukturu nákladů práce, resp. reaguje pouze na změnu zákonných sazeb sociálního a zdravotního pojištění, podíl nepovinných nákladů na mzdách zůstává na úrovni posledního šetření. Reakci zaměstnavatelů na změnu ekonomických podmínek mimo rozsah právních úprav zachycuje až nové celoevropské šetření po 4 letech. V jednotlivých letech se za těchto podmínek mohou projevovat diference v absolutních hodnotách a v dynamice.

Tabulka č. 8 Kvantifikace rozdílů v ukazatelích nákladů práce ČSÚ a Eurostatu v období let 2008-2010 na makroúrovni v Kč

2004 2008 2009 2010

Eurostat 26 702 31 831 32 827 33 639

ČSÚ 26 428 32 468 32 589 33 418

ČSÚ/Eurostat v % 99,0 102,0 99,3 99,3

Eurostat řetězový index v % : 119,2a 103,1 102,5

ČSÚ řetězový index v % : 122,9a 100,4 102,5

Zdroj: ČSÚ: Vývoj úplných nákladů práce v letech 1994 až 2008, ČSÚ 2009, kód: w-3113-09. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3113-09, s. 14. Eurostat: Monthly labour costs. Dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/labour_market/labour_costs/database, přístup duben 2012, propočet VÚPSV

Poznámka: V letech 2004 a 2008 uvedené výstupy z labour costs survey. a)index 2008/2004

Pro tuzemské sledování nákladů práce přináší přesnější informace šetření úplných nákladů práce realizované ČSÚ. Odhad prováděný Eurostatem v letech mezi podrobnými celoevropskými šetřeními neodráží reakci zaměstnavatelů na konkrétní

24 V roce 2010 podíl zaměstnanců v zemědělství, rybářství a lesnictví na průměrném počtu zaměstnanců činil 2,7 % při 2,1% podílu mzdových prostředků, propočet VÚPSV na základě ČSÚ: Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v 1. až 4. čtvrtletí 2010. Praha: ČSÚ, 2011, kód e-3106-10. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/3106-10-1__az_4__ctvrtleti_2010

1. Náklady práce

25

situaci na trhu. Přesnější mezinárodní porovnání ČR s ostatními zeměmi předpokládá očištění hodnot ročně zjištěných úplných nákladů práce na metodickou bázi Eurostatu.

Pracnost uvedeného postupu při mezinárodním srovnávání na straně ČR a nezjistitelná chybovost dat z ostatních zemí EU uváděných Eurostatem vede k doporučení:

- v letech mezi celoevropskými šetřeními pro tuzemskou potřebu využívat údaje ČSÚ za šetření úplných nákladů práce v předchozím roce,

- v mezinárodním ročním srovnání v rámci EU využívat publikovaná data o nákladech práce (labour costs) odhadnutá Eurostatem a dostupná na serveru Eurostatu na adrese: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/search_data base v oddíle Population and social conditions - Labour market (labour) - Labour costs (LC),

- při mezinárodním srovnání absolutní výše českých nákladů práce vzít absenci zemědělství, rybářství a lesnictví (náklady práce vykazované Eurostatem jsou tradičně o 1 % vyšší než úplné náklady práce sledované ČSÚ),

- porovnání struktury nákladů práce by mělo zohlednit fakt, že položka „Total wages and salaries“ obsahuje sociální požitky, které jsou v metodice ČSÚ zahrnované do nepřímých nákladů práce (strukturální rozdíl v intervalu 1,5-2 % podílu na nákladech práce).

2. Práce jako výrobní faktor, postavení práce v reprodukčním procesu

26


Jednotlivé momenty reprodukčního procesu vyčerpávajícím způsobem ve vzájemné provázanosti charakterizuje soustava národních účtů (System of National Accounts), jako systém národohospodářských bilancí.25 Jednotný postup, který nadná-rodní a národní statistické služby průběžně dolaďují, je východiskem i pro mezinárodní srovnání. Zejména v rámci zemí EU lze z údajů Eurostatu získat podrobné, věcně i metodicky srovnatelné údaje o výstupech, HDP a přidané hodnotě, o zaměstnanosti a o náhradách zaměstnancům.

Náhrady zaměstnancům zahrnují v základním schématu náklady zaměstnavatele na mzdy a platy a platby zaměstnavatele z titulu zaměstnání osob, bez personálních nákladů, daní a dotací.26 Obdobně jako ve statistice práce sledují národní účty údaje o množství vynaložené práce v hodnotovém vyjádření pouze za zaměstnance, v podobě náhrad zaměstnancům s podmnožinou mzdy a platy.27 Na rozdíl od statistiky práce však národní účty do náhrad zaměstnancům zahrnují veškeré odměny, které zaměst-nanec obdrží v souvislosti s výkonem práce. Vedle „oficiálních mezd“ na výplatní pásce sem patří sociální požitky a neoficiální odměny (např. spropitné, černé mzdy).

Chybí hodnotový objem práce v sektoru samostatné výdělečné činnosti. Váha sebezaměstnaných na zaměstnanosti a tím i ve vynaložené práci v národních ekonomikách EU však vykazuje výrazné rozdíly.

25 Systém národohospodářských bilancí, soustavu národních účtů, vypracovala a doporučila svým členským zemím Statistická komise OSN. Systém tvoří šest národních účtů obsahujících charakteristiku tvorby a užití produkce a vybrané položky z účtů v doplňkových tabulkách, meziodvětvová bilance (typu vstup - výstup), finanční vztahy, bilance jednotlivých sektorů a charakteristika základních výrobních toků.

26 Náhrady zaměstnancům zahrnují položku D1 statistiky Nákladů práce bez učňů dle metodiky Eurostatu, blíže ČSÚ: Quarterly National Accounts Inventories, ČSÚ Praha 2008, s. 27-28. Dostupné na http://www. czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_(hdp). Podrobnou definici Náhrad zaměstnancům dle normy ESA 95 využívanou v systému národních účtů v rámci EU obsahuje příloha.

Statistická ročenka České republiky 2011 definuje náhrady zaměstnancům v 5. kapitole Národní účty:

„Náhrady zaměstnancům (D.1) - peněžní i naturální, zahrnují mzdy a platy a sociální příspěvky placené zaměstnavateli:

- mzdy a platy - důchody za práce konané podle pracovněprávních a jiných zvláštních předpisů. Obsahují mzdy a platy za vykonanou práci pro zaměstnavatele, platy společníků firmy nebo členů družstev, dále platy a uniformy vojáků z povolání; zahrnují se i příspěvky věnované zaměstnancům na dopravu do práce a z práce, na stravování, na jejich kulturní nebo sportovní vyžití a jiné. Uvádějí se před odpočtem daně z příjmu, zákonných (povinných) příspěvků na sociální a zdravotní pojištění, případně jiných srážek;

- sociální příspěvky placené zaměstnavateli za jejich zaměstnance na všeobecné sociální a zdravotní pojištění, na penzijní a zdravotní připojištění a přímé sociální podpory od zaměstnavatelů (nenávratné výpomoci hrazené např. ze sociálního fondu).“

ČSÚ: Statistická ročenka České republiky 2011. Praha: ČSÚ, 2012, kód e-0001-11. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/0001-11-2010

Uvedené definice vycházejí z bodu 4,02 Náhrady zaměstnancům (D1) Evropského systému účtů (European System of Accounts) ESA 95.

27 blíže bod 4.02 Náhrady zaměstnancům (D1) Evropského systému účtů (European System of Accounts) ESA 95, viz příloha


27

Tabulka č. 9 Podíl sebezaměstnaných na zaměstnanosti v zemích EU v %

2000 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Belgie 16,80 16,02 15,93 15,83 15,77 15,88 15,88 16,19

Bulharsko 28,21 27,82 27,16 26,56 26,28 : : 27,29

Česká republika 15,82 16,73 16,84 16,84 16,85 17,41 18,38 18,46

Dánsko 6,83 6,41 6,25 6,12 6,04 6,19 6,28 6,09

Německo 10,18 11,36 11,39 11,30 11,12 11,08 11,08 11,03

Estonsko 8,99 8,07 7,97 8,91 7,68 8,11 8,18 8,48

Irsko 18,54 16,94 16,30 17,00 17,61 17,84 17,15 16,73

Řecko 39,01 35,63 35,07 34,26 33,91 34,33 34,29 34,53

Španělsko 15,84 14,26 13,83 13,50 13,38 13,41 13,28 13,13

Francie 9,24 8,98 8,98 8,94 8,98 9,07 9,07 9,00

Itálie 26,97 24,93 24,70 24,36 23,91 23,47 23,68 21,33

Kypr 22,98 21,92 20,43 19,58 17,71 17,50 17,37 17,48

Lotyšsko 15,02 11,83 11,76 10,97 10,29 11,54 11,59 11,57

Litva 19,63 16,89 15,64 13,63 11,51 12,07 10,96 10,58

Lucembursko 10,12 9,68 9,44 9,25 9,21 9,11 9,19 :

Maďarsko 10,70 9,78 9,34 9,14 9,01 8,94 8,48 10,83

Malta 11,82 11,80 11,84 11,85 11,97 12,32 12,28 12,09

Nizozemsko 13,92 14,00 13,99 13,91 13,73 13,84 14,00 13,96

Rakousko : : : : : : : 13,22

Polsko 27,39 25,76 24,43 23,46 22,92 22,74 22,77 22,67

Portugalsko 17,03 15,37 14,85 14,42 14,46 14,42 13,40 12,42

Rumunsko 45,19 32,92 31,60 31,51 30,61 32,00 33,63 34,57

Slovinsko 18,18 17,16 17,14 16,96 16,87 17,51 17,86 18,33

Slovensko 8,12 12,95 12,98 13,31 13,95 15,69 15,98 16,03

Finsko 12,18 11,30 11,49 11,45 11,41 12,03 12,16 11,97

Švédsko 6,46 5,65 5,70 5,67 5,36 5,44 5,52 5,33

Velká Británie 11,85 12,63 12,87 13,02 12,99 13,27 13,65 13,80

Zdroj: Eurostat: Economy and finance - National accounts. Dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/ portal/page/portal/national_accounts/data/database, říjen 2012; propočet VÚPSV

V závislosti na hodnotovém vyjádření objemu práce také počty zaměstnaných

v národních účtech vykazují rozdíly od statistiky práce. Zaměstnanost v přepočtených stavech sledovaná národním účetnictvím zahrnuje práci na základě různých typů dohod, osoby vykonávající veřejné funkce, studenty a učně na placené praxi, práci na černo a zaměstnanost v šedé ekonomice.

Tabulka č. 10 Zaměstnanost podle statistiky práce a v pojetí národních účtů v ČR v tis. osobách

2006 2007 2008 2009 2010 2011

Výběrové šetření pracovních sil - ČSÚ 4 828 4 922 5 022 4 934 4 885 4 872

Národní účty 4 981 5 086 5 204 5 141 5 055 5 066

Zdroj: MF: Makroekonomická predikce, říjen 2012. Dostupné na http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/ xsl/makro_pre.html


28

Při respektování principu mezinárodní srovnatelnosti se vstupní údaje přebírají z databáze Eurostatu. Nevýhodou národního účetnictví v tomto případě je však relativní neaktuálnost šetřených dat.

Tabulka č. 11 Termíny výstupů národních účtů

akce zdroj publikace dat předběžné výstupy národních účtů v národní cenové hladině členských zemí EU a v paritě kupní síly a za běžný rok

Eurostat n + 14 měsíců

konečné výstupy národních účtů v národní cenové hladině a v paritě kupní síly zemí za předminulý rok Eurostat n + 26 měsíců

Zdroj: Eurostat: Economy and finance - National accounts. Dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/ portal/page/portal/national_accounts/data/database, říjen 2012; zpracování VÚPSV

Poznámka: n = běžný rok.

Relativní komplexnost a provázanost soustavy národních účtů umožňuje systémový přístup k práci jako k výrobnímu faktoru. V této souvislosti práce vystupuje jako činitel produktivity práce a to z hlediska:

- faktoru multifunkční produktivity,

- efektivnosti práce.

Datový zdroj Eurostatu obsahuje nejen země Evropského hospodářského prostoru, ale i základní údaje o sousedních ekonomikách (např. Turecko, země bývalé Jugoslávie) a významných tržních ekonomikách ve světě. Informace však nejsou kompletní. V případě USA však lze využít data o zaměstnanosti z U. S. Department of commerce, Bureau of Economic Analysis.28 Další zdroj vzájemně provázaných dat poskytuje databáze Evropské komice AMECO.29

2.1 Práce jako faktor produktivity

Faktory produktivity lze vytipovat:

- dispozitní výrobní faktory vč. komplexu řízení,

- elementární výrobní faktory; práce, kapitál tj. dlouhodobý hmotný majetek a materiál (suroviny, energie, provozní a pomocné vstupy aj.)

Problematice faktorů produktivity, resp. multifaktorové produktivity, se věnuje široká škála odborných prací v rámci teorií ekonomického růstu.30 Výrobní faktory odborné práce většinou definují jako součin vstupů podle vzorce KLEM, resp. KLM kde:

K spotřeba kapitálu

L spotřeba práce

28 dostupné na http://www.bea.gov/index.htm 29 AMECO - Annual macro-economic database of the European Commission's Directorate General for

Economic and Financial Affairs (DG ECFIN) Evropská komise, Economic and Financial Affairs. Dostupné na http://ec.europa.eu/economy_finance/ameco/user/serie/SelectSerie.cfm. Databáze AMECO, obsahuje roční hlavní údaje národních účtů od roku 1960, blíže http://ec.europa.eu/economy_finance/ db_indicators/index_cs.htm

30 V ČR např. Hájek, M., Mihola, J. Analýza vlivu souhrnné produktivity faktorů na ekonomický růst České republiky. Politická ekonomie. 2009, roč. 57, č. 6, s. 740-753. ISSN 0032-3233


29

E spotřeba energie

M spotřeba materiálu, služeb a popř. energie

Postavení práce v procesu pohybu faktorů produktivity se věnovali Jílek J. a Vojta M. v roce 2001 ve svém článku Vypovídací vlastnosti změn jednotkových pracovních nákladů a souvisejících ukazatelů, zveřejněném v časopise Statistika č. 4/2001.31 V pojetí autorů samotná produktivita vyjadřuje souběžné působení různých faktorů. Ekonomická teorie za nejdůležitější považuje práci a kapitál. Patří sem však i další činitele jako např. podnikatelská aktivita a efektivnost řízení. Pohyb produktivity závisí na vývoji objemu práce a jejího vybavení dlouhodobým majetkem (stroji, budovami, know-how). Dynamiku produktivity lze potom vyjádřit:

KtLtKtLt

aaa

La

KY LL

KK

YY

IIITFP−−

−−

==

0

1

0

1

0

1** ,

kdy:

aLt + aKt = 1 ,

kde:

TFP total factor productivity index (index produktivity všech faktorů),

Y produkt,

K kapitál,

L práce,

IY index reálného produktu (přidané hodnoty) ve stálých cenách,

IK index reálné hrubé zásoby dlouhodobého majetku (kapitálu),

IL index počtu odpracovaných hodin, resp. průměrného počtu pracovníků,

aLt aritmetický průměr z podílu náhrad zaměstnancům na přidané hodnotě v základním a běžném období,

aKt aritmetický průměr z podílu hrubého provozního přebytku na hrubé přidané hodnotě v základním a běžném období.

Zavěšení ceny práce na produktivitě není z tohoto pohledu jednoznačné, je pouze orientační. Při vyšším vybavení práce kapitálem mohou růst náhrady zaměstnancům pomaleji než produktivita. Proti tomuto trendu však působí rostoucí potřeba kvalifikované, a tím i dražší práce.

Dalším možným přístupem je analýza faktorů souhrnné produktivity, tj. práce a kapitálu. Tempo růstu reálného HDP se rovná součtu vážených temp růstu práce a fixního kapitálu a tempa růstu produktivity těchto faktorů. Váhami jsou důchodové podíly obou faktorů na HDP. Příspěvek zaměstnanosti představuje důchodový podíl práce násobený růstem zaměstnanosti a příspěvek kapitálu se rovná jeho důchodo-vému podílu zvýšenému o tempo jeho růstu.32

31 blíže Jílek, J. a Vojta, M. Vypovídací vlastnosti změn jednotkových pracovních nákladů a souvisejících ukazatelů. Statistika. 2001, č. 4, s. 178-189. ISSN 0322-788x

32 blíže Spěváček, V., Hájek, M. Česká ekonomika v roce 2009. Scientia et Societas. 2010, č. 2. NEWTON Books, a.s., s. 66. ISSN 1801-7118


30

Metodika a algoritmy uváděné v odborné literatuře ve zkoumané oblasti včetně výše uvedeného postupu však narážejí na problémy s vyjádřením obsahu a vlivu jednotlivých statisticky sledovaných činitelů v praxi, resp. s dostupností potřebných údajů.

2.1.1 Podíl práce na nákladech

Po diskuzích expertů sociálních partnerů (Svaz průmyslu a dopravy ČR, ČMKOS), Úřadu vlády a výzkumných institucí (CERGE a VÚPSV) v letech 2004 a 2005 o podílu práce na výrobních faktorech reagoval VÚPSV v roce 2006 pokusem o vyjádření podílu práce, resp. náhrad zaměstnancům, na nákladech podle statistiky národních účtů.33 Vypočtené podíly na makroúrovni však byly metodicky nedořešené a nebyly reprezentativní, proto s nimi již VÚPSV dále nepracoval. Problematiku v roce 2010 znovu otevřel Svaz průmyslu a dopravy ČR, který formuloval potřebu co nejpřesnějšího propočtu podílu práce na nákladech na úrovni národní ekonomiky a odvětví.

Na makroúrovni (úrovni národního hospodářství a odvětví) nelze použít vyjád-ření, které podíl práce na nákladech definuje jako podíl náhrad zaměstnancům na nákladech v běžných cenách (chybný postup VÚPSV z roku 2006). Uvedený algoritmus nezahrnuje vliv struktury zaměstnanosti v členění na zaměstnance a sebezaměstnané a práci sebezaměstnaných nezahrnuje. Zejména v komerčních odvětvích terciéru, s vysokým podílem osob samostatně výdělečně činných, nejsou výsledky hodnověrné. Také mezinárodní srovnání je zkreslené, jednotlivé země vykazují různé podíly sebezaměstnaných na zaměstnanosti vč. výrazných rozdílů v odvětvové struktuře. Problém propočtu se tak koncentruje do úpravy objemu práce promítnutím hodnoty práce sebezaměstnaných.

Celkové náklady lze vyjádřit jako součet mezispotřeby, nákladů práce (náhrad zaměstnancům, D.1 dle klasifikace ESA 95) a odpisů (zhruba spotřeby fixního kapitálu, K 1 dle ESA 95). Také v tomto případě statistika dává informaci pouze o objemu náhrady zaměstnancům. V případě mezispotřeby a odpisů lze zjištěné údaje vztáhnout na pracovníky celkem.

Mezispotřebu sledují národní účty. Lze ji definovat jako hodnotu zboží, služeb a energie, které jsou během pracovního procesu spotřebovány.34

33 Prušvic D., Vlach, J. Jednotkové náklady práce - analýza vývoje a úrovně, Praha: VÚPSV, 2006. ISBN 80-87007-1,1-5. Dostupné na http://www.vupsv.cz/, příloha, tabulka č. 19

34 „Mezispotřeba“ (P.2) představuje hodnotu výrobků (jiných než fixních aktiv) a služeb, spotřebovaných během sledovaného období jako vstupy výrobního procesu (tržních i netržních výrobců). Výrobky a služby mohou být ve výrobním procesu spotřebovány nebo přeměněny. Do hodnoty mezispotřeby vstupují výrobky a služby použité pro hlavní, vedlejší nebo pomocnou činnost (např. marketing nebo účetnictví).

Za mezispotřebu se považují výdaje za materiál, palivo, energii, předměty dlouhodobé spotřeby, jejichž cena nepřevyšuje 500 ECU (v cenách roku 1995), výdaje na běžnou, pravidelnou údržbu fixních aktiv používaných ve výrobě, na zbraně pro armádu určené k ničení a na zařízení k jejich dopravě, náklady na používání fixních aktiv (operativní leasing s výjimkou finančního), poplatky za užívání nehmotných nevyrobených aktiv (např. za patenty, ale s výjimkou nákupu takovýchto vlastnických práv) a další.“. Viz ČSÚ: Metainformace o ukazateli Mezispotřeba. Dostupné na http://vdb.czso.cz/vdbvo/mi/mi_ukazatel.jsp ?kodukaz=2356

Mezispotřeba (P.2) představuje hodnotu zboží a služeb spotřebovaných v průběhu příslušného období rezidentskými producenty v procesu výroby jiného zboží a služeb. Praha: ČSÚ, 2011. Statistická ročenka České republiky 2011. Kód 0001-11

Podrobnou definici podle ESA 95 obsahuje příloha Mezispotřeba (P.2)


31

Odpisy jako součást nákladů běžná statistika národních účtů nesleduje. Obsahem se jim přibližuje ukazatel spotřeby fixního kapitálu. Tento ukazatel vyjadřuje opotřebení fixních aktiv v procesu běžného používání a zastarávání,35 které se v pod-statě blíží odpisům. V praxi národních účtů se aktiva systémově oceňují v běžných tržních cenách a odhad spotřeby fixního kapitálu odráží skutečnou ekonomickou životnost. Objem odpisů se však odvíjí od historické ceny aktiv.36 S ohledem na problémy s dostupností údajů lze jejich výši získat i jako rozdíl hrubého a čistého provozního přebytku.37

Práce je v národním účetnictví oceněná ve vztahu k zaměstnancům, bez účasti sebezaměstnaných. Ostatní výrobní činitelé (spotřeba fixního kapitálu a mezispotřeba) se vážou na celkovou zaměstnanost, na pracovníky. Ukazatel smíšeného důchodu nelze považovat za cenu práce OSVČ, zahrnuje „podnikatelskou mzdu“ a část určenou na investice.38 Za zjednodušujícího předpokladu stejného ocenění práce zaměstnanců a sebezaměstnaných lze propočet podílu nákladů práce na nákladech vyjádřit jako náklad na jednotku, resp. na pracovníka.

S ohledem na dostupnost dat a jejich srovnatelnost v současné statistice ná-rodních účtů je možné počty pracovníků a zaměstnanců přebírat pouze v národním konceptu. Přesto, že Eurostat provádí propočty strukturálních indikátorů na bázi domácího konceptu, nepublikuje v tomto konceptu potřebný údaj o počtu zaměst-nanců.39 Ukazatel podílu práce zpracovaný na bázi počtu zaměstnanců v národním konceptu je metodicky srovnatelný s jednotkovými náklady práce.

Význam propočtu podílu práce na nákladech vystupuje zejména v ekonomikách, které tradičně vykazují nízkou cenu práce, jako např. Česká republika. Odborná literatura a ani nadnárodní instituce charakteristiky tohoto typu nesledují. VÚPSV, v.v.i. zpracoval metodiku, která vychází z údajů národního účetnictví a jejíž výstupy jsou v rámci zemí EU srovnatelné.

Propočet lze v mezinárodní symbolice schematicky vyjádřit:

PPN = 100*MLK

L++

,

35 Podrobnou definici podle ESA 95 obsahuje příloha Spotřeba fixního kapitálu (K.1). 36 blíže Sixta, J. Odhady spotřeby fixního kapitálu. Statistika. 2007, č.2, s. 156-163. ISSN 0322-788x.

Dostupné na http://panda.hyperlink.cz/cestapdf/pdf07c2/sixta.pdf 37 např. ČSÚ: Hrubý domácí produkt (HDP) - Metodika. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/

i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29 38 blíže Průša, L. a kolektiv. Sociálně-ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných

ve společnosti (Sborník analýz sociálně-ekonomického postavení osob samostatně výdělečně činných v české společnosti a v zemích Evropské unie). Praha: VÚPSV, 2006, s. 155-186. ISBN 80-87007-33-6. Dostupné na http://www.vupsv.cz/

39 Zaměstnanost v národním konceptu: rezidenti pracující v rezidentských a nerezidentských produkčních jednotkách.

Zaměstnanost v domácím konceptu: rezidenti a nerezidenti pracující v rezidentských produkčních jednotkách. Např. ČSÚ: Databáze Ročních národních účtů. Dostupné na http://apl.czso.cz/pll/rocen ka/ rocenka.vysledek?mylang=CZ&hl_text0=dom%E1c%ED+koncept

Eurostat využívá domácí koncept zaměstnanosti při propočtu strukturálních indikátorů, tj. i v případě produktivity práce, blíže Eurostat: Eurostat - Structural Indicators, Table - General Economic Background (ecobac), Indicators: Labour productivity per person employed /per hour worked. Dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_SDDS/Annexes/nama_esms_an2.htm


32

kde:

PPN podíl práce na nákladech,

K spotřeba kapitálu,

L spotřeba práce,

M spotřeba materiálu, služeb a energie.

Formalizace strukturálních vztahů nákladů práce a ostatních výrobních faktorů, v podmínkách dostupných dat národních účtů, algoritmus výpočtů podílu práce na nákladech (dále též „PPN“) v běžném roce40:

100*100*100*

pracČPPHPP

zamNZ

pracMS

zamNZ

pracO

zamNZ

pracMS

zamNZ

pracN

zamNZ

PPN−++

=++

== ,

kde:

PPN podíl práce na nákladech

NZ náhrady zaměstnancům v daném období z národního účetnictví

zam počet zaměstnanců v daném období z národních účtů v národním konceptu

N náklady v daném období v běžných cenách

MS mezispotřeba v daném období v běžných cenách z národních účtů

prac celková zaměstnanost v daném období, počet pracovníků v národním konceptu z národních účtů

O odpisy v běžných cenách, resp. spotřeba fixního kapitálu z národních účtů v daném období

HPP hrubý provozní přebytek v běžných cenách z národních účtů v daném období

ČPP čistý provozní přebytek v běžných cenách z národních účtů v daném období

Navržený ukazatel podílu práce na nákladech se však v zahraničí nesleduje, jeho mezinárodní srovnání předpokládá vlastní propočet za srovnávané země z dat soustavy národních účtů dostupných na stránkách Eurostatu.

Návrh algoritmu propočtu jednotkového podílu nákladů práce na nákladech, resp. podílu práce na nákladech (PPN) sleduje:

- rychlou dostupnost dat v ČR a srovnatelných dat za země EU,

- jednoduchý a srozumitelný algoritmus,

- mezinárodní srovnatelnost, minimálně na úrovní EU,

- praktickou využitelnost v oblasti regulace ceny práce, resp. dopadů zdanění práce na náklady, resp. zisk.

40 blíže Kozelský, T., Vlach, J. Konvergence ceny práce v ČR k evropským standardům a její využití v letech 2000-2008 (jednotkové náklady práce a podíl práce na nákladech). Praha: VÚPSV, 2010, s. 17-19. ISBN 978-80-7416-080-6. Dostupné na http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_327.pdf


33

Nevýhodou uvedené metodiky je zhruba dvouleté zpoždění v publikaci vstupních dat. V intervalu 25-26 měsíců po konci hodnoceného roku Eurostat zveřejňuje před-běžné údaje a za dalších 12 měsíců je zpřesňuje. Často i po tomto termínu dochází k průběžné revizi vykázaných hodnot. Údržba dat za uplynulé roky za těchto podmínek předpokládá průběžnou aktualizaci.

2.2 Definice jednotkových nákladů práce

Ukazatel jednotkových nákladů práce se řadí mezi jedny ze stěžejních makroekonomických ukazatelů, představuje vyjádření nákladových tlaků v dané eko-nomice plynoucích z pracovní síly, sledují jej centrální banky vyspělých zemí za účelem predikce míry inflace (nákladový faktor inflace), řadí se rovněž mezi jedny z hlavních indikátorů konkurenceschopnosti ekonomiky. Z tohoto pohledu:

„Smyslem ukazatele je vyjádřit dynamiku participace výrobního faktoru práce na celkovém výkonu.“41

Jednotkové náklady práce využívají k deflování (kromě deflátoru HDP, CPI nebo HICP). Deflovat tak lze např. nominální efektivní měnový kurz, při zohlednění nákladových tlaků v ekonomice.

Pojem jednotkové náklady práce, resp. jednicové náklady práce, (dále též „JNP“) běžně označuje podíl vykonané práce na jednotku produkce. Jednotkové náklady práce (v zahraničním odborném tisku Unit Labour Costs) se obecně definují jako podíl nákladů práce na jednotku produkce.42 Exaktnější vyjádření vyžaduje, aby potřebná data byla převedena na společnou jednotku, nejlépe na hodnotu. Tento ukazatel by měl podat informaci o tom, jaká výše „obligatorních“ nákladů na práci připadá na jednotku vytvořeného produktu. Ukazuje vztah mezi tím, kolik je na práci (zaměstnance) vynaloženo finančních prostředků, a tím, co vyprodukuje svojí prací.

Na úrovni národního hospodářství se užívá vyjádření, kdy jednotkové náklady práce jsou definovány jako podíl jednotkových náhrad zaměstnancům (tj. podíl celkového objemu náhrad zaměstnancům na jednoho zaměstnance, kde náhradami zaměstnancům rozumíme položku z národních účtů, která obsahuje vyplacené mzdy a platy, odvody do systému sociálního a zdravotního zabezpečení placené zaměst-navatelem) na produktivitě práce (tj. na podílu hrubého domácího produktu k celko-vému množství pracovníků). Při propočtu odvětvových jednotkových nákladů práce se využívá na místo HDP přidaná hodnota.43 Formalizace slovního vyjádření jednotkových nákladů práce:

P

JNZJNP = ,

41 Czesaná, V., Kadeřábková, A., Spěváček, V. a kol. Ročenka konkurenceschopnosti České republiky. Praha: Centrum ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu a Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Národního vzdělávacího fondu 2005, s. 21, ISBN 80-86730-01-8

42 blíže Hinze, J., Brück, C., Danckwerts, R. F., Wohlers, E. Aussagefähigkeit internationaler Arbeitskostenvergleiche. Methodische Grundlagen, empirische Ergebnisse und wirtschaftspolitische Schlußfolgerungen. HWWA Studies No. 42, Hamburg Institute of International Economics (HWWA), Hamburg, 1998

43 Ve výpočtu JNP předpokládáme, že produktivita práce pracovníka odpovídá produktivitě práce zaměstnance a naopak, že náklady práce na jednoho zaměstnance jsou shodné s náklady práce na pracovníka.


34

kde:

JNP jsou jednotkové náklady práce,

JNZ objem nákladů práce na jednotku, např. jednotkových náhrad zaměstnancům v daném období,

P produktivita na jednotku v daném období.

Konkrétní definice jednotkových nákladů práce se mezi jednotlivými institucemi liší, zejména co se týče náplně celkových náhrad zaměstnancům (hodinové, měsíční, roční náhrady) nebo zahrnutím jen zaměstnanců do produktivity práce namísto pra-covníků, či vyjádřením HDP ve stálých, běžných cenách, pro mezinárodní srovnání je vhodné použít HDP v paritě kupní síly (PPP).44 Lze se setkat i s vyjádřením produktivity práce coby podílu hrubé přidané hodnoty na počtu pracovníků (zejména při měřeních na úrovni odvětví).

Indikátor jednotkových nákladů práce slouží jako odraz vývoje cenových a mzdových hladin k HDP. V kombinaci s deflátorem HDP nebo indexem cen výrobců, popř. s indexem inflace (CCI) umožňuje definování nákladových tlaků v ekonomice. Nominální vyjádření jednotkových nákladů práce charakterizuje inflační tlaky tažené růstem ceny práce.

2.2.1 Definice jednotkových nákladů práce v zahraničí

Konkrétní definice renomovaných mezinárodních a zahraničních institucí, které přihlížejí k účelu sledování a disponibilním datům, podává následující přehled.45

The Treasury - New Zealand46:

Mzdy a ostatní náklady spojené s prací na jednotku výstupu.

Australia and New Zealand Banking Group Limited47:

Indikátor nákladových tlaků na trhu práce. Jde o poměr průměrných nákladů práce dělených produktivitou práce (výstup na pracovníka / na odpracovanou hodinu).

44 Purchasing power parity (PPP) představuje poměr cen v národních měnách za stejné výrobky a služby v různých zemích. Blíže Eurostat: Purchasing power parities, Reference Metadata in Euro SDMX Metadata Structure (ESMS). Dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_SDDS/EN/prc_ppp_ esms.htm

45 Definicemi jednotkových nákladů práce a jejich aplikacemi se podrobně zabývají monografie Baštýř, I., Prušvic, D., Vlach, J. Náklady práce. Praha: VÚPSV, 2004, s. 12; Prušvic, D., Vlach, J. Jednotkové náklady práce - analýza vývoje a úrovně. Praha: VÚPSV, 2006. s. 10-15. ISBN 80-87007-11-5; Kozelský, T., Vlach, J. Vývoj nákladů práce a jednotkových nákladů práce po připojení ČR k EU. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2010. s. 20-27. ISBN 978-80-7416-073-8 a Kozelský, T., Vlach, J. Labour Costs, Unit Labour Costs and the Labour's Share in Costs in the Czech Republic in 2000 to 2008. Praha: RILSA, 2011. s. 53 -60. ISBN 978-80-7416-079-0. monografie dostupné na http://www.vupsv.cz/

46 blíže: THE TREASURY: Glossary of Terms. Dostupné na http://www.treasury.govt.nz/forecasts/befu/ 2004/glossary.asp

47 blíže: ANZ: Financial Dictionary. Dostupné na http://www.anz.com/edna/dictionary.asp?action=content& content=unit_labour_cost


35

Institut der deutschen Wirtschaft, Köln48:

Očištěné jednotkové mzdové náklady práce49 (JMNb) se rovnají podílu nákladů práce (NP) na jednotku (AVz) na zaměstnance nebo na hodinu práce zaměstnance na HDP na jednotku (AVp) na pracovníka nebo na odpracovanou hodinu pracovníka.

AVpHDPAVzNP

JNMb =

Tato metoda abstrahuje od změn ve struktuře zaměstnanosti, resp. od fluktuace mezi zaměstnanci a sebezaměstnanými. Předpokládá, že produktivita zaměstnanců je stejně vysoká jako produktivita sebezaměstnaných.

Vedle uvedeného ukazatele IDW pracuje s jednotkovými mzdovými náklady (JMN) jako podíl objemu mezd (M) na HDP nebo v případě dílčích sektorů na hrubé přidané hodnotě. Vyjadřuje je jako nominální a po přepočtu cenovým indexem (p) jako reálné, přičemž platí:

realnomrealnom HDP

Mp

HDPM

pJMNJMN === **

Key Indicators of the Labour Market (projekt KILM), Klíčové ukazatele trhu práce50:

Databáze KILM v rámci projektu nizozemské univerzity v Gronningenu obsahuje srovnání ekonomických dat a metodik za 31 zemí a za průmyslová odvětví 23 států.

Jednotkové náklady práce jsou nominální náhrada zaměstnanci dělená reálnou přidanou hodnotou. Náhrady zaměstnancům tvoří mzdy a další náklady placené za-městnavatelem a náklady práce sebezaměstnaných, u kterých se předpokládá rovnost s náklady práce zaměstnanců. Zdrojem dat jsou řady v USD založené od roku 1990. Produktivita je měřená v USD pomocí směnného kurzu a relativních cen ve vyjádření parity kupní síly (purchasing power parity - PPP). Databáze čerpá údaje z národních účtů sledovaných zemí.

Jednotkové náklady práce pro mezinárodní srovnání se vyjadřují jako:

ULCX(U)=XUXX

XUXX

PPPOH

ERLCH

/

/)(

)(,

kde:

ULC jednotkové náklady práce - unit labour cost (ULC),

LCH náklady práce na hodinu (hodinová náhrada),

48 blíže: IDW: Produktivität und Lohnstückkosten im internationalen Vergleich, Berlin, IW-trends 3/2004 49 Die bereinigten Lohnstückkosten 50 blíže: Bart van Ark, Erik Monnikhof: Productivity and unit labour cost comparisons: a database,

International Labour Office, Ženeva 2000, s. 3-5. ISBN 92-2-112176-3

ILO/KILM: Key Indicators of the Labour Market, KILM Indicators 1-20. Dostupné na http://www.ilo.org/ public/english/employment/strat/kilm/index.htm. Databáze KILM je s ohledem na značnou chybovost v praxi minimálně použitelná.


36

ER směnný kurz národní měny k USD,

OH hodnota hodinového výstupu, U USD, X srovnávaná země.

U.S. Department of Labour

V „Národním programu šetření kompenzací zaměstnancům" publikuje U.S. Department of Labour data o trendech v nákladech na pracovní sílu a roční změnu v nákladech práce - tzv. Employment Cost Index.51 Rovněž uvádí náklady zaměstnava-tele na hodinu použité práce za každou komponentu náhrad zaměstnancům. ECI pokrývá jen civilní sektor bez sektoru zemědělství.

Podílem indexu ECI a produktivity práce lze získat hodnotu jednotkových nákladů práce. Produktivitu U.S. Department of Labour sleduje jako výstup na odpracovanou hodinu. (Produkt, reálné HDP, je založen na metodice National Income and Product Accounts - NIPA).

OECD52:

V nejjednodušším vyjádření jsou jednotkové náklady práce definované jako poměr nominálních náhrad zaměstnancům v běžných cenách a výstupu, přidané hodnotě nebo hrubé produkce ve stálých cenách. Při promítnutí jednotky pracnosti - počtu hodin se jednotkové náklady práce interpretují jako podíl náhrad za hodinu a hodinové produktivity:

ULC = (C/H)/(Q/H),

kde:

ULC jednotkové náklady práce,

C náhrady zaměstnancům,

Q výstup,

H hodina.

Srovnání jednotkových nákladů práce mezi zeměmi se řídí vztahem:

ULC země A = hodinové náklady práce země A / směnným kurzem mezi zeměmi A a B = hodinový výstup v zemi A / PPP mezi zeměmi A a B,

kde:

ULC jednotkové náklady práce,

PPP parita kupní síly (purchasing power parity).

51 ECI, skládá se z nákladů zaměstnavatele na mzdy a platy (na hodinové bázi) a na benefity (placená dovolená, nemocenská, příplatek za práci přes čas, o prázdninách a víkendech, příplatek zmírňující diferenciály, penzi, pojištění - životní, zdravotní, nemocenské) a zákonem požadované příspěvky na sociální a zdravotní pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

52 Zdroj: OECD: MEI Comparative Methodological Analysis, Supplement 3, Wage Related Statistics, OECD 2003


37

Potřebné údaje poskytují národní účty. Předpokládá se rovnost pracovních důchodů zaměstnanců a sebezaměstnaných.

European Central Bank53:

Jednotkové náklady práce: míra celkových nákladů práce na jednotku výstupu počítána pro Eurozónu jako poměr celkových kompenzací zaměstnancům na hrubém domácím produktu ve stálých cenách.

Eurostat:

Eurostat definuje jednotkové náklady práce jako přírůstkovou veličinu:

„Jednotkové náklady práce jsou definovány jako poměr mezi náhradami na zaměstnance a HDP nebo přidané hodnoty na pracovníka. Vyjadřují se jako procentní změna proti předchozímu roku“.54

V dřívějších příručkách se lze setkat s definicemi:

„Jednotkové náklady práce - procento růstu poměru: náhrady na zaměstnance v běžných cenách k HDP na pracovníka v běžných cenách.“55

„ …porovnávající náhrady na zaměstnance a produktivitu (hrubý domácí produkt na pracovníka) k vyjádření toho, jak jsou náhrady na zaměstnance spjaty s produktivi-tou jejich práce. Je to vztah mezi tím, kolik každý pracovník dostane zaplaceno, a částkou, kterou každý pracovník vyprodukuje svojí prací“.56

Evropská komise, Directorate - General for Employment57:

S odvoláním na projekt EU KLEMS58 ředitelství pro zaměstnanost pracuje s podílem pracovních příjmů (labour income share). Propočet ukazatele předpokládá stejný pracovní příjem sebezaměstnaných a zaměstnanců, objem náhrad zaměstnan-cům převádí na celkový počet zaměstnaných. Algoritmus výpočtu podílu pracovních příjmů:

100**

tcHDP

praczamNZ

LIS = ,

53 ECB: Monthly Bulletin. ECB 2004, č. 9. Dostupné na http://www.ecb.int/pub/pdf/mobu/mb200409en.pdf 53 Eurostat: Metadata, CONCEPTS AND DEFINITIONS, Eurostat's Concepts and Definitions Database.

Dostupné na http://ec.europa.eu/eurostat/ramon/nomenclatures/index.cfm?TargetUrl=DSP_GLOSSARY _NOM_DTL_VIEW&StrNom=CODED2&StrLanguageCode=EN&IntKey=16705085&RdoSearch=BEGIN&TxtSearch=&CboTheme=16713662&IsTer=&IntCurrentPage=74&ter_valid=0

55 EUROSTAT: Unit labour cost growth. Dostupné na: http://europa.eu.int/comm/eurostat/newcronos/ reference/display.do?screen=detailref&language=en&product=EU_MAIN_TREE&root=EU_MAIN_TREE/economy/main/strind/ecobac/eb050

56 European Communities: Measuring progress toward a more sustainable Europe, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities 2005, s. 15. ISBN 92-894-9768-8. Dostupné na http://ec.europa.eu/eurostat/ramon/coded_files/sustainable_europe_2005.pdf#page=28

57 Evropská komise: Directorate - General for Employment, Social Affairs and Equal Opportunities: Employment in Europe 2007, European Commission. Luxembourg, 2007. ISBN 978-92-79-06669-6

58 Dostupné na www.euklems.net


38

kde:

LIS podíl pracovních příjmů (labour income share),

NZ náhrady zaměstnancům,

zam počet zaměstnanců,

prac celková zaměstnanost (počet pracovníků),

HDPtc HDP v tržních cenách.

Ze vzorce je patrné, že výsledek je stejný jako při výpočtu absolutních hodnot jednotkových nákladů práce.

Evropská komise, Directorate General for Economic and Financial Affairs:

Databáze AMECO definuje nominální jednotkové náklady práce jako poměr náhrad zaměstnancům na osobu a reálného HDP na pracovníka. Publikovaná data za země EU ve formě relace k roku 1995 se konstruují podle algoritmu59:

PLCD t = [[(UWCD t : NWTD t) : (OVGD t : NETD t)] : [(UWCD 95 : NWTD 95) : (OVGD 95 : NETD 95)]] × 100,

kde:

PLCD nominální jednotkové náklady práce,

UWCD náhrady zaměstnancům za národní ekonomiku z národních účtů,

NWTD počet zaměstnanců všech odvětví z národních účtů,

OVGD hrubý domácí produkt v cenách roku 1995 z národních účtů,

NETD pracovníci v osobách všech odvětví z národních účtů,

t běžný rok,

95 rok 1995.

Wiener Institut für Internationale Wirtschaftsvergleiche (WIIW)60:

Jednotkové náklady práce jsou definovány jako náklady práce na jednotku výstupu. Jako poměr dvou veličin jsou tak ovlivněny každou z obou komponent. Náklady práce v ideálním případě dostupnosti dat pokrývají všechny náklady spojené s výrobním faktorem práce, což znamená hrubé mzdy a platy zaměstnanců (včetně daní) plus všechny nepřímé náklady práce nesené zaměstnavateli, jako jsou povinné příspěvky na sociální zabezpečení.

59 Evropská komise: Economic and Financial Affairs, AMECO, Nominal Labour Costs. Dostupné na http://ec.europa.eu/economy_finance/ameco/user/serie/ResultSerie.cfm

60 Havlik, P. Unit Labour Costs in the New EU Member States. Vienna: WIIW, 2005, January, Statistical Reports, No. 1, s. 3.


39

Uvedenou definici podrobněji formalizoval Peter Havlik z Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomické studie v časopise Statistika č. 4/2005:61

ULC = LC/LP = LC / (OUT / EMP),

kde:

ULC jednotkové náklady práce (unit labour costs),

LC náklady práce (labour costs) na zaměstnanou osobu,

LP produktivita práce (labour productivity) na zaměstnanou osobu,

OUT výstup (output),

EMP zaměstnané osoby (employed persons).

Změny jednotkových nákladů práce lze rozložit vztahem:

∆ULC = ∆LC – ∆LP = ∆LC – ∆OUT + ∆EMP

V praxi významných mezinárodních institucí, ale i u domácích národních statis-tických úřadů se setkáváme s vyjádřením jednotkových nákladů práce ve formě indexu, v literatuře často nazývanými „konjunkturálními ukazateli“, čili jen ve formě temp růstu/poklesu dané veličiny, nikoliv s jejich absolutními hodnotami. Kupříkladu Evropská centrální banka (ECB) ve svých měsíčních bulletinech prezentuje ukazatel nazvaný přímo jednotkové náklady práce (ULC = Unit Labour Costs) právě v přírůstkové formě. Obdobně postupuje i Eurostat, jehož statistiky obsahují indexy nebo přírůstky nominálních62 a reálných63 jednotkových nákladů práce.

Aplikace definic JNP v praxi se mezi jednotlivými institucemi liší, zejména co se týče náplně celkových náhrad zaměstnancům (hodinové, měsíční, roční náhrady) nebo zahrnutím jen zaměstnanců do produktivity práce namísto pracovníků, či vyjádřením HDP ve stálých nebo běžných cenách. Pro mezinárodní srovnání je vhodné použít HDP v paritě kupní síly (PPP). Lze se setkat i s vyjádřením produktivity práce jako podílu hrubé přidané hodnoty na počtu pracovníků. Tento přístup se používá např. za odvětví.

Konjunkturální ukazatele zejména ve formě strukturálních indexů postihují změny ekonomických proporcí a umožňují kvantifikovat vliv dílčích faktorů. Podle analytiků je pro výpočet uvedený postup časově méně náročný a pro vyjádření nákla-dových, resp. případných inflačních tlaků a změny konkurenceschopnosti je postačující. V obdobích, kdy ukazatele jednotkových nákladů práce v rámci EU vznikaly, byly potíže se získáváním souboru potřebných vzájemně srovnatelných dat. Necharakterizují však relace mezi jednotlivými subjekty, např. mezi národními ekonomikami a odvětvími.

Pod pojmem jednotkové náklady práce, popř. jednicové náklady práce, se skrývají různé obsahy v závislosti na účelu a potřebě institucí, které indikátor propočítávají. Obdobná situace nejednotných metodik výpočtu a interpretace je i v ČR.

61 Havlik, P. Unit labour costs in the new EU member states. Statistika. 2005, č. 4. s. 288. ISSN 0322-788x 62 Při výpočtu se používá produktivita ve stálých cenách. 63 Při výpočtu se používá produktivita v běžných cenách.


40

2.2.2 Jednotkové náklady práce ve výkaznictví významných domácích institucí

Český statistický úřad

Český statistický úřad sleduje jako konjunkturální ukazatel jednotkové pracovní náklady, které představují:

- „Poměr indexu náhrad zaměstnancům a smíšeného důchodu domácností na 1 pracovníka a indexu souhrnné produktivity práce“,64

- „Jednotkové pracovní náklady představují poměr čistých prvotních pracovních důchodů pracovníků (náhrady zaměstnancům a čistý smíšený důchod z národních účtů) a hrubého domácího produktu ve stálých cenách.“65

Sporným se jeví i zahrnutí celého smíšeného důchodu do propočtu. Takto sestrojený ukazatel by mohl mít vyšší vypovídací schopnost pouze za podmínky, že kategorie smíšený důchod obsahuje cenu práce věcně srovnatelnou s náhradami zaměstnancům. Výzkum VÚPSV potvrdil správnost konstrukce právních předpisů pro sociální a zdravotní pojištění. Pro osobní spotřebu („podnikatelská mzda“) osoby samostatně výdělečné činné v dlouhodobém časovém horizontu využívají zhruba 1/2 rozdílu tržeb a nákladů, zbytek alokují do udržení a rozvoje podnikání.66

Ministerstvo financí

V makroekonomických predikcích pracuje Ministerstvo financí s jednotkovými náklady práce, kterými rozumí „Podíl nominálních náhrad na 1 zaměstnance a reálné produktivity práce“.67 Současně sleduje podíl náhrad zaměstnancům na HDP. Počet zaměstnanců a pracovníků ministerstvo přebírá z národních účtů v domácím konceptu.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

Od roku 2004 Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. pracuje s jednot-kovými náklady práce, které definuje jako podíl průměrné ceny práce vyjádřené náhradami zaměstnancům na zaměstnance a HDP na jednoho pracovníka v běžných cenách v národní a v cenové hladině EU po přepočtu standardem kupní síly (PPS).68

64 Statistická ročenka 2012. Praha: ČSÚ, 2012. Kód 0001-12, tabulka 1-1, Vybrané ukazatele národního hospodářství

65 ČSÚ: Metodické poznámky. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodicke_poznamky_ cr_makroekonomicka_tabulka

66 „Podnikatelskou mzdou“ se rozumí část smíšeného důchodu, kterou OSVČ užije na osobní spotřebu. Právní předpisy o sociálním pojištění předpokládají, že sebezaměstnaný 50 % smíšeného důchodu alokuje na další rozvoj podnikání a 50 % na osobní spotřebu. Analýza příjmů a výdajů domácností sebezaměst-naných tuto proporci v dlouhodobém časovém horizontu potvrdila a současně ukázala, že průměrná „podnikatelská mzda“ odpovídá výdělku zaměstnance, resp. její vyšší hodnotu v nákladech práce eliminuje nízký rozsah dobrovolně placeného nemocenského pojištění na straně sebezaměstnaných. Blíže Baštýř, I. Příjmy osob samostatně výdělečně činných. In: Průša, L. a kol. Sociálně-ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných ve společnosti. Praha: VÚPSV, 2006, s. 110-138. ISBN 80-87007-33-6. Dostupné na http://www.vupsv.cz/index.php?p=publikace_proj&projekt=124&search=no&site=default

67 Zdroj: MF ČR: Makroekonomická predikce České republiky, říjen 2012. Dostupné na: http://www.mfcr. cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre.html, s. 54

68 Purchasing power standard (PPS) je uměle vytvořená měnová jednotka používaná při mezinárodních srovnáních k vyjádření objemu ekonomických souhrnných ukazatelů v rámci EU. Údaj v PPS získáme z hodnoty vyjádřené v národní měně vydělením příslušnou paritou kupní síly v EUR. V rámci Evropského


41

Metodika umožňuje zpracování i v cenové hladině v místě realizace vyrobeného zboží a služeb. Zvolený postup předpokládá, že cena práce a produktivita je stejná pro zaměstnance a pro sebezaměstnaného.69 Propočty provádí na bázi úrovňového ukazatele. Podklady přebírá ze systému národních účtů publikovaných Eurostatem. Zvolená metodika umožňuje srovnání mezi jednotlivými subjekty, např. mezi národními ekonomikami, odvětvími, na základě srovnatelných dat Eurostatu.

2.2.3 Shrnutí vybraných definic jednotkových nákladů práce

Shrnutí metodik výpočtů jednotkových nákladů podává následující tabulka.

srovnávacího programu (European Comparison Programme) kupní síla 1 PPS odpovídá průměru kupní síly 1 eura v zemích EU. Blíže Eurostat: Purchasing power parities, Reference Metadata in Euro SDMX Metadata Structure (ESMS). Dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_SDDS/EN/prc_ ppp_esms.htm

69 Ve skutečnosti se produktivita práce zaměstnanců a sebezaměstnaných liší. Produktivita práce podniků sebezaměstnaných dosahuje zhruba 60% úrovně korporací. Vyšší úrovni brání zejména nízká kapitálová vybavenost, vysoký objem manuální nekvalifikované nebo nízko kvalifikované práce v nižších cenových úrovních a orientace na osobní spotřebu, která je limitována nízkou příjmovou hladinou v ČR. V případech, kdy firmy sebezaměstnaných vystupují jako subdodavatelé (většinou ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví), jde o činnosti, které jsou pro větší podniky nerentabilní a vykazují nižší produktivitu. Podle propočtů VÚPSV jsou s ohledem na specifika jednotlivých zemí značné rozdíly. Blíže Průša, L., Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J. Sociálně-ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných v české společnosti. Praha: VÚPSV, 2008, s. 52. ISBN 978-80-7416-011-0


42

Tabulka č. 12 Přehled výpočtu ukazatelů jednotkových nákladů práce vybranými institucemi

název ukazatele v originále

absolutní vyjádření nákladů

náklady práce v relaci k:

produkt produkt v relaci k:

ČSÚ jednotkové pracovní náklady

nominální náhrady

zaměstnancům a čistý smíšený

důchod

– HDP ve stálých cenách

–

jednotkové pracovní náklady

index náhrad zaměstnancům a čistý smíšený

důchod

pracovník index HDP ve stálých

cenách pracovník

MF ČR jednotkové pracovní náklady


zaměstnancům pracovník

HDP ve stálých cenách

pracovník

Eurostat Real unit labour costs

Náhrady zaměstnancům

v běžných cenách zaměstnanec

HDP v běžných

cenách pracovník

ECB Nominal unit labour costs

náhrady zaměstnancům

v běžných cenách zaměstnanec

HDP ve stálých cenách

pracovník

U.S. Department of Labor

Unit labor costs

náklady zaměstnavatele na mzdy, platy benefity a záko-nem požadované

příspěvky na sociální a zdra-votní pojištění

zaměstnanec HDP ve stálých cenách

pracovník

IDW*

Die realen Lohnstückkosten

suma mezd a vedlejších mzdových nákladů

v běžných cenách

zaměstnanec HDP


pracovník

Die nominalen Lohnstückkosten

suma nominál-ních mezd

a vedlejších mzdových nákladů


zaměstnanec

HDP deflované cenovým indexem

pracovník

WIIW Unit labour costs nominální náklady práce

zaměstnanec HDP ve stálých cenách

pracovník

VÚPSV Jednotkové náklady práce


zaměstnancům zaměstnanec HDP v b.c.

nebo v PPS pracovník

Zdroj: zpracování VÚPSV

Poznámka: Institut der deutschen Wirtschaft, Köln (IDW) rozlišuje tzv. přímé hodinové mzdy (tarifní mzdy a platy, pravidelně v jednotlivých výplatních obdobích poskytované odměny a prémie, příplatky za přesčasovou práci, za práci v noci a o volných dnech a za práci ve směnných režimech a jiné příplatky a mzdová zvýhodnění poskytovaná pravidelně a tzv. personální nákladovou přirážku), ostatní mzdy neposkytované v pravidelných výplatních termínech, např. 13. a 14. platy, roční a termínové prémie apod., ale také všechny sociální výdaje a náklady. Blíže viz Vlach J., Baštýř, I., Prušvic, D. Náklady práce. Praha: VÚPSV, 2004, s. 6

Všechny instituce, kromě VÚPSV, sledují ukazatele z tradice výlučně

v přírůstkové formě.


43

2.2.4 Jednotkové náklady práce v metodice VÚPSV, v.v.i.

Metodiku a algoritmus sledování JNP definovala studie Náklady práce, kterou VÚPSV v roce 2004 zpracoval na objednávku Úřadu vlády pro Radu hospodářské a sociální dohody.70 Přesnější specifikaci a formalizaci obsahuje monografie VÚPSV pod názvem Jednotkové náklady práce - analýza vývoje a úrovně.71 Možnosti konkrétní aplikace úrovňového ukazatele podle cenových hladin, které VÚPSV využívá doposud, byla předmětem publikace Monitoring nákladů práce (návrh, pilotní ověření).72 Meto-dika vychází z údajů národního účetnictví, jehož výstupy jsou v mezinárodní komparaci (minimálně v rámci zemí EU) srovnatelné.

Odborná literatura ani nadnárodní instituce charakteristiky úrovňového typu jednotkových nákladů práce systematicky nesledují.

Úrovňový ukazatel jednotkových nákladů práce

Jednotkové náklady práce definuje podíl jednotkových náhrad zaměstnancům (podíl celkového objemu náhrad na jednoho zaměstnance, kde náhradami rozumíme položku z národních účtů, která se skládá z mezd, platů a čistých daní, včetně odvodů do systému sociálního zabezpečení placených zaměstnavatelem) na produktivitě práce (na národohospodářské úrovni hrubý domácí produkt na pracovníka, na odvětvové a nižší úrovní přidaná hodnota na pracovníka). Ukazatel podává informaci o tom, jaká absolutní výše „obligatorních“ nákladů na zaměstnance v hodnotovém vyjádření připadá na jednotku vytvořeného produktu. Ukazuje vztah mezi tím, kolik je na zaměstnance vynaloženo finančních prostředků, a tím, co vyprodukuje svojí prací.

Formalizace jednotkových nákladů práce:

pracHDPzamNZ

JNP = * 100,

kde:

JNP jednotkové náklady práce,

NZ objem nominálních náhrad zaměstnancům v daném období z národních účtů,

zam průměrný počet zaměstnanců v daném období z národních účtů,

HDP hrubý domácí produkt, resp. přidaná hodnota, v daném období v běžných cenách,

prac průměrný počet pracovníků za dané období z národních účtů.

V souladu s praxí zahraničních institucí VÚPSV při propočtu JNP nevyužívá náklady práce (labour costs), resp. úplné náklady práce, a údaje o zaměstnanosti

70 Baštýř, I., Prušvic, D., Vlach, J. Náklady práce. Praha: VÚPSV, 2004, s. 12-16 71 Prušvic, D., Vlach, J. Jednotkové náklady práce - analýza vývoje a úrovně. Praha: VÚPSV, 2006, s. 7.

ISBN 80-87007-11-5 72 Kozelský, T., Prušvic, D., Vlach, J. Monitoring nákladů práce (návrh, pilotní ověření). Praha: VÚPSV,

2005, s. 14-16. ISBN 80-87007-16-6


44

sledované statistikou práce. Využití dat národního účetnictví vedle mezinárodní srovna-telnosti73 vychází z potřeby metodické srovnatelnosti s propočty úrovně HDP a standardu kupní síly.

Oproti nákladům práce náhrady zaměstnancům neobsahují zejména personální náklady, daně a dotace související s politikou zaměstnanosti. Využití systému národ-ních účtů však umožňuje zahrnutí nákladů práce a počtu pracovníků u ekonomických subjektů, na které se běžné statistické zjišťování nevztahuje (např. šedá ekonomika).

Produktivitou se rozumí podíl HDP, resp. přidané hodnoty, na jednoho pracovníka.74 Propočet předpokládá stejnou produktivitu u zaměstnanců a u sebeza-městnaných (ve skutečnosti osoby samostatně výdělečně činné v ČR vykazují zhruba poloviční produktivitu práce;75 také cena práce sebezaměstnaného je díky přátelskému daňovému prostředí v ČR nižší76). V běžné praxi se však ekonomické charakteristiky za korporace a za sebezaměstnané odděleně nesledují, a to ani v zahraničí. Podle odhadů se však relace v produktivitě práce sebezaměstnaných a zaměstnanců v jednotlivých zemích EU výrazně liší77 v závislosti na struktuře národních ekonomik78 a zaměstna-nosti.79

Eurostat doporučuje využívat pro výpočet strukturálních indikátorů údaje o zaměstnanosti v domácím konceptu, sám tak postupuje např. při propočtech produkti-vity práce.80

Jeho veřejně dostupná databáze však obsahuje data o počtu zaměstnanců pouze v národním konceptu. Při zachování principu metodické srovnatelnosti se propočet jednotkových nákladů práce opírá o údaje o zaměstnanosti v národním konceptu.

Jednotkové náklady práce v národní cenové hladině a v paritě kupní síly

Pohyb jednotkových nákladů práce je odrazem vývoje ceny práce a produktivity. V mezinárodních srovnáních však zřetelně vystupují specifika národních ekonomik,

73 Metodika národních účtů je určena mezinárodní normou ESA 95. Blíže Eurostat: ESA 95, European System of Accounts ESA, Eurostat 2005. Dostupné na http://circa.europa.eu/irc/dsis/nfaccount/info/ data/esa95/esa95-new.htm

74 Samotná produktivita vyjadřuje souběžné působení různých faktorů. Ekonomická teorie za nejdůležitější považuje práci a kapitál. Patří sem však i další činitele jako např. podnikatelská aktivita a efektivnost řízení. Pohyb produktivity závisí na vývoji objemu práce a jejího vybavení dlouhodobým majetkem (stroji, budovami, know-how).

75 blíže Průša, L., Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J. Sociálně-ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných v české společnosti. Praha: VÚPSV, 2008, s. 49-52. ISBN 978-80-7416-011-0

76 Průša, L. a kolektiv. Sociálně-ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných ve společnosti (Sborník analýz sociálně-ekonomického postavení osob samostatně výdělečně činných v české společnosti a v zemích Evropské unie). Praha: VÚPSV, 2006, s. 139-164. ISBN 80-87007-33-6. Dostupné na http://www.vupsv.cz/

77 Např. produktivita práce sebezaměstnaných dosahuje v Estonsku zhruba 50% úrovně zaměstnanců, ve Francii 70%, v Itálii 55%, v Lotyšsku 40%, v Maďarsku 80%, v Polsku 90%, ve Finsku 30%, propočty VÚPSV.

78 Např. podíl sektoru sebezaměstnaných na HDP v roce 2008 představoval v ČR zhruba 12 %, v Estonsku 4 %, ve Francii 7 %, v Itálii 15 %, v Lotyšsku 10 %, v Maďarsku 10 %, v Polsku 23 %, ve Finsku 4 %, propočty VÚPSV

79 Pro makroekonomické mezinárodní srovnání se proto používají pouze údaje za korporace (např. IDW) nebo se předpokládá stejná produktivita a cena práce v korporacích a v podnicích sebezaměstnaných (např. WIIW, Evropská komise).

80 blíže Eurostat: Eurostat - Structural Indicators, Table - General Economic Background (ecobac), Indicators: Labour productivity per person employed / per hour worked. Dostupné na http://epp. eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_SDDS/Annexes/nama_esms_an2.htm


45

hospodářských a sociálních politik. Zvolenému sociálnímu modelu odpovídá i zdanění práce, tj. cena práce. Souběžně cena práce zaměstnance koresponduje nejen s proporcemi na trhu práce a s národní produktivitou, ale i s národní cenovou hladinou. Přes proces vzájemné konvergence v důsledku zákona jediné ceny vykazují cenové úrovně v jednotlivých zemích výrazné rozdíly.

Tabulka č. 13 Srovnatelné cenové hladiny v paritě HDP v zemích Evropského hospodářského prostoru, Japonsku a USA v letech 2006-2011 v %, EU-27 = 100 %

2006 2007 2008 2009 2010 2011

EU-27 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Eurozóna 102,0 101,4 103,2 105,8 104,7 104,4

Belgie 108,4 109,2 111,7 114,1 112,4 112,9

Bulharsko 38,1 40,1 42,7 44,5 44,6 45,9

ČR 60,8 61,9 73,1 69,8 73,0 73,5

Dánsko 137,2 136,1 137,4 140,5 137,3 136,8

Německo 102,9 102,3 103,8 106,7 105,3 104,5

Estonsko 63,9 68,3 70,2 69,2 68,1 70,8

Irsko 120,9 118,0 121,7 120,0 111,9 109,4

Řecko 85,9 88,5 89,7 92,7 91,8 92,0

Španělsko 90,3 89,7 92,1 94,2 93,2 93,3

Francie 110,9 110,0 112,8 115,2 113,4 113,6

Itálie 102,4 100,6 100,9 103,9 104,6 102,9

Kypr 88,6 88,0 87,6 89,8 89,1 89,6

Lotyšsko 57,5 66,6 71,9 68,2 64,1 66,5

Litva 54,0 57,4 62,9 62,3 59,7 61,3

Lucembursko 112,3 113,9 115,9 120,2 120,0 119,9

Maďarsko 59,7 64,3 65,8 60,0 61,4 61,0

Malta 69,0 69,9 71,7 72,9 73,2 72,9

Nizozemsko 106,6 105,6 107,7 111,6 109,2 109,7

Rakousko 105,2 106,8 109,0 112,3 110,8 110,5

Polsko 58,1 60,0 67,6 57,1 60,7 59,2

Portugalsko 81,3 81,3 83,0 84,3 83,0 82,5

Rumunsko 49,9 55,8 55,5 49,8 50,9 52,0

Slovinsko 74,7 77,5 81,1 84,5 83,4 82,6

Slovensko 55,1 59,9 65,7 68,1 67,6 68,9

Finsko 116,7 115,8 117,4 120,1 119,3 121,7

Švédsko 120,6 118,3 116,7 111,8 122,9 129,1

Spojené Království 112,9 116,1 104,5 97,4 100,1 101,8

Island 150,0 159,0 117,8 98,2 109,8 114,3

Norsko 132,6 134,8 136,1 135,7 146,0 148,5

Švýcarsko 129,9 120,0 124,8 134,8 142,8 153,9

USA 97,8 90,0 87,0 95,1 98,1 93,6

Japonsko 104,9 92,1 98,0 117,1 124,6 125,5

Zdroj: Eurostat: Economy and finance - Purchasing power parities. Dostupné na http://epp.eurostat.ec. europa.eu/portal/page/portal/purchasing_power_parities/data/database, přístup listopad 2012


46

Za těchto podmínek nemají národní měny a náhrady zaměstnancům stejnou kupní sílu. Měnová politika (vytváření měnových polštářů) a situace na finančních trzích navíc často desynchronizuje pohyb kupní síly měny a směnného kurzu. Jednotkové náklady práce v národní cenové hladině a v cenové hladině referenčního státu se liší.81

Jednotkové náklady práce v národní cenové hladině

Na evropském a světovém trhu české podniky zatím chrání podhodnocená měna a nízká tuzemská cenová hladina s deformacemi ve struktuře, včetně ceny práce. Oba faktory v součinu vyúsťují v rozdílném pohybu jednotkových nákladů práce v národní cenové hladině, v cenové hladině EU a na dolarových trzích. Pro hodnocení proporcí ceny práce a její efektivnosti v rámci národní ekonomiky je vhodné využívat tuzemskou cenovou hladinu.

Jednotkové náklady práce v národní cenové hladině:

100*

pracHDP

zamNZ

JNPYnc

Y

nc = ,

kde:

JNPnc jednotkové náklady práce v národní cenové hladině,

NZY nominální objem náhrad zaměstnancům v daném období v měně Y z národních účtů,

zam průměrný počet zaměstnanců v daném období z národních účtů v národním konceptu,

HDPYnc hrubý domácí produkt, resp. hrubá přidaná hodnota v měně Y v národní cenové hladině v běžných cenách z národních účtů,

prac průměrný počet pracovníků v daném období z národních účtů v národním konceptu.

V odvětvových analýzách se používá hrubá přidaná hodnota.

Náhrady zaměstnancům a HDP, resp. hrubá přidaná hodnota, přepokládají vyjádření ve stejné měně. Výsledek propočtu po přepočtu směnným kurzem na jinou měnu, s ohledem na relativní charakter indikátoru jednotkových nákladů práce, se neliší.

Jednotkové náklady práce v paritě kupní síly

Z pohledu významu domácího trhu VÚPSV sleduje jednotkové náklady práce v mezinárodním srovnání odděleně v domácí cenové hladině a v cenové hladině na zahraničním trhu. Porovnání obou indikátorů umožňuje posuzovat význam cenové

81 K problému cenové hladiny a směnného kurzu ve vztahu ceny práce a produktivity práce v mezinárodním srovnání blíže Fassmann, M. Mezinárodní srovnání úrovně mezd (nákladů práce) a produktivity práce s vyspělými evropskými zeměmi. Pohledy. 1997, roč. 5, č. 6, s. 23-52.


47

konvergence, resp. pohyb konkurenceschopnosti. Využití jednotkových nákladů práce jako jednoho ze základních ukazatelů konkurenceschopnosti předpokládá eliminaci rozdílů cenových hladin. V mezinárodních srovnáních národních ekonomik se produkti-vita práce většinou vyjadřuje prostřednictvím výstupu v paritě kupní síly (PPP) na pracovníka. Ukazatel jednotkových nákladů práce potom říká, jaké náklady práce se v zemi X vynaloží na jednotku výstupu, který se prodává v zemi Y v cenové hladině Y.

100*

pracHDP

zamNZ

JNPPPP

X

PPP = ,

kde:

JNPPPP jednotkové náklady práce v PPP HDP ve srovnávané zemi,

NZ nominální objem náhrad zaměstnancům v daném období v měně země X (srovnávané země) z národních účtů,


HDPPPP hrubý domácí produkt, popř. hrubá přidaná hodnota, v daném období z ná-rodních účtů v paritě kupní síly (PPP) země X (srovnávané země) v běžných cenách,

prac průměrný počet pracovníků za dané období z národních účtů v národním konceptu.

Z pohledu významu evropského trhu VÚPSV sleduje jednotkové náklady práce v mezinárodním srovnání v evropské cenové hladině po přepočtu na standard parity kupní síly (PPS) EU-27.82 Sledování výstupových charakteristik (HDP a přidaná hodnota) v PPS reaguje na snadnou dostupnost v rámci systému národních účtů v databázi Eurostatu83:

100*

pracHDP

zamNZ

JNPPPS

EUR

PPS = ,

kde:

JNPPPS jednotkové náklady práce v PPS,

NZ objem nominálních náhrad zaměstnancům v daném období v EUR z národních účtů,


82 Jednotkové náklady práce v paritě kupní síly eliminují rozdíly národních cenových hladin. Jednotkové náklady práce v paritě exportérovi říkají, jaké jsou náklady práce na jednotku produkce realizované v průměrné cenové hladině EU.

83 Eurostat: Economy and finance - National accounts. Dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/ portal/page/portal/statistics/search_database


48

HDPPPS hrubý domácí produkt, v PPS v běžných cenách v daném období z národních účtů, popř. přidaná hodnota, publikované Eurostatem,

prac průměrný počet pracovníků za dané období z národních účtů v národním konceptu.

V odvětvových analýzách se používá ukazatel hrubé přidané hodnoty.

Porovnání ukazatele v národní cenové hladině a v paritě kupní síly HDP odráží dopady pohybu kurzu a inflace na konkurenceschopnost v podmínkách zvoleného trhu.

Možnost komplexního sledování jednotkových nákladů práce

Aplikace definic jednotkových nákladů práce v praxi se mezi jednotlivými insti-tucemi liší, co se týče náplně celkových náhrad zaměstnancům (hodinové, měsíční, roční náhrady) nebo zahrnutím jen zaměstnanců do produktivity práce namísto pracovníků, či vyjádřením výstupu ve stálých nebo běžných cenách. Definice a algoritmus výpočtu jednotkových nákladů práce, resp. jednicových nákladů práce, se liší v závislosti na účelu jejich využití. Roztříštěnost lze sledovat i v ČR.

Současná kvalita databáze Eurostatu, jeho provázanost s národními statistic-kými daty a relativně snadná dostupnost potřebných údajů vede k doporučení postupu při sledování jednotkových nákladů práce v podmínkách české ekonomiky s ohledem na mezinárodní komparaci v rámci EU minimálně v rezortu MPSV:

- provádět propočet úrovňového ukazatele reálných jednotkových nákladů práce (tento postup umožňuje zachytit zatím nestandardní proporce ve využití práce v české ekonomice),

- při propočtu jednotkových nákladů práce využívat metodiku vyvinutou VÚPSV, v.v.i.,

- s ohledem na mezinárodní srovnatelnost a jednotu vstupních dat využívat data národních účtů publikovaná Eurostatem,

- při výpočtu produktivity (jmenovatel) na úrovni národní ekonomiky vycházet z HDP v běžných cenách, na úrovní odvětví z přidané hodnoty v běžných cenách,

- v podmínkách nízké srovnatelné cenové hladiny k EU-27 uvádět hodnotu, resp. vývoj, jednotkových nákladů práce v národní cenové hladině a v paritě kupní síly,

- s ohledem na proces průběžného ladění údajů národních účtů aktualizovat propočty za minulá léta,

- chybějící údaje o zaměstnanosti v USA čerpat z U.S. Department of commerce nebo z databáze Evropské komise AMECO.

Návrh algoritmu a metodiky propočtu jednotkových nákladů práce sleduje:

- rychlou dostupnost dat v ČR a srovnatelných dat za země EU,



- praktickou využitelnost v oblasti usměrňování ceny práce a volbu opatření hospodářské politiky.


49

Nevýhodou uvedené metodiky je zhruba dvouleté zpoždění v publikaci vstupních dat. V intervalu 25-26 měsíců po konci hodnoceného roku Eurostat zveřejňuje předběžné údaje a za dalších 12 měsíců je zpřesňuje. Často i po tomto termínu dochází k průběžné revizi vykázaných hodnot.

2.2.5 Analýza pohybu jednotkových nákladů práce

Z porovnání mezinárodních pramenů vyplynula nejednotnost metod analýzy faktorů pohybu JNP.

Konjunkturální ukazatele, zejména strukturální indexy, postihují s ohledem na potřeby provozujících institucí význam pohybu ceny a množství práce ve vztahu k vývoji ekonomického výkonu a makroekonomických proporcí. Takové indikátory jednotkových nákladů práce pomáhají např. charakterizovat inflační tlaky z titulu růstu ceny práce, nebo vývoj efektivního měnového kurzu. Významu jednotlivých faktorů pohybu jednotkových nákladů práce se však analytici soustavně nevěnují. Tato otázka v souvislosti s vyhodnocením dopadů množství a ceny práce ve vyjádření strukturálních indexů nevystupuje naléhavě.

Nástin možného rozboru naznačil Peter Havlik z WIIW, když analyzoval změny jednotkových nákladů práce vztahem84:

∆ULC = ∆LC – ∆LP = ∆LC – ∆OUT + ∆EMP,

kde:

ULC jednotkové náklady práce (unit labour costs)

LC náklady práce (labour costs) na zaměstnanou osobu

LP produktivita práce (labour productivity) na zaměstnanou osobu

OUT výstup (output)

EMP zaměstnané osoby (employed persons)

VÚPSV se v roce 2006 pokusil analyzovat váhu a význam jednotlivých faktorů pohybu jednotkových nákladů práce v rámci národní ekonomiky a v dělení OKEČ 6 v ČR, v Rakousku a Německu.85 Algoritmus však pro jeho popisnost a nepřehlednost opustil. Od roku 2007 vyvíjel novou analýzu faktorů pohybu jednotkových nákladů práce s ohledem na význam čerpání měnového polštáře a konvergence české cenové hladiny k evropské, resp. dolarové.86 Cílem bylo zachytit pohyb ceny práce, pracnosti, resp. produktivity a vysvětlit odlišný vývoj jednotkových nákladů práce v národní a evropské, resp. dolarové, cenové hladině.

84 Havlik, P. Unit labour costs in the new EU member states. Statistika. 2005, č. 4. s. 288. ISSN 0322-788x 85 Prušvic, D., Vlach, J. Jednotkové náklady práce - analýza vývoje a úrovně, Praha: VÚPSV, 2006. ISBN

80-87007-11-5. Dostupné na http://www.vupsv.cz/index.php?p=publications&site=default&kateg=vupsv, s. 16-36

86 Problematikou měnových kurzů a jednotkových nákladů práce ve východní a střední Evropě se v roce 2010 zabýval WIIW. Blíže Havlik, P. Unit labour costs, exchange rates and responses to the crisis, Monthly Report No. 7/2010, WIIW, s. 4-12


50

Graf č. 1 Vývoj JNP v národní a evropské cenové hladině v ČR, EU a USA v letech 2005-2010

Zdroj: Kozelský, T., Vlach, J. Trendy vývoje nákladů práce, zdanění práce, podíl práce na nákladech a jednotkové náklady práce v letech 2005-2010. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2012, s. 65. ISBN 978-80-7416-108-7

Poznámka: Propočty za EU celkem končí rokem 2007, roky 2008-2010 jsou odhadem VÚPSV.

VÚPSV při rozboru faktorů vychází z indexového rozkladu na přímo úměrný vztah jednotkových nákladů práce k růstu náhrad zaměstnancům, pracnosti, resp. nepřímo úměrný vztah k růstu produktivity práce, relativní cenové hladiny. V současné době využívá rozbor ve formě:

CPLPROKč

ER

ER

NKčCPLPRA

KčER

ER

NKčCPLPRANCPLJNPJNP

PPP II

I

I

IIII

I

IIIIIII ∗∗==∗∗=∗= ***.

,

když:

pracHDPPROHDP

pracPRA

11 === ,

kde:

JNPPPPI roční index JNP v paritě kupní síly srovnávané země (např. v PPS),

JNPI roční index JNP v národní cenové hladině, CPLI roční index změny srovnatelné cenové hladiny ke srovnávané zemi,

2005 2006 2007 2008 2009 2010

EU 27 58,7 58,0 57,5 57,8 59,6 58,4

ČR národní cenováhladina 50,0 50,0 49,7 50,5 50,7 51,2

ČR v PPS 28,7 30,4 30,7 36,9 35,4 37,4

USA v národní cenovéhladině 64,5 64,4 64,4 64,5 64,4 64,7

USA v PPS 61,9 63,0 58,0 56,1 61,2 63,5

25,0

30,0

35,0

40,0

45,0

50,0

55,0

60,0

65,0

70,0

JNP


51

NI roční index průměrné nominální náhrady na zaměstnance v národním konceptu z národních účtů,

PRAI roční index pracnosti v národní cenové hladině z národních účtů,

NKčI roční index průměrné nominální náhrady v Kč,

IER roční index změny kurzu Kč k měně srovnávané země,

PRAKčI roční index pracnosti v národní cenové hladině v Kč,

PRA pracnost jednotky HDP, popř. přidané hodnoty v národním konceptu,

PRO HDP (popř. přidaná hodnota)/pracovník v národním konceptu,

HDP hrubý domácí produkt, popř. přidaná hodnota v případě odvětví,

prac počet pracovníků v domácím konceptu z národních účtů.

Analýza faktorů vývoje jednotkových nákladů práce v národní a referenční cenové hladině postihuje pohyb:

- ceny práce (náhrad zaměstnancům),

- produktivity,

- směnného kurzu, vývoj ceny práce a produktivity práce v národní měně a v měně referenční země,

- srovnatelné cenové hladiny k referenční zemi,

- je použitelná v libovolném časovém horizontu.

Rozbor nezachycuje změny v zaměstnanosti.

Z dlouhodobého výzkumu VÚPSV vyplývá, že v ČR v podmínkách vnitřního jednotného evropského trhu a vstupu na světový trh vyplývá růst paritních jednotko-vých nákladů z pohybu kurzu národní měny a inflace s projevem ve vývoji cenové hladiny. Tyto momenty mají vyšší váhu než růst ceny práce v národní cenové hladině. S nezvratným trendem zreálnění kurzu národní měny a vyrovnávání cenových hladin souvisí relativně rychlý růst paritních jednotkových nákladů práce a jejich přibližování k jednotkovým nákladům práce v národní cenové hladině. České podniky tak postupně ztrácejí na zahraničních trzích konkurenční výhodu levné práce. Postupně se snižuje i atraktivita ČR pro zahraniční investory.

Pro vyjádření vlivu zaměstnanosti na pohyb jednotkových nákladů práce je vhodné výše uvedené schéma navržené P. Havlikem z WIIW. Jeho konkrétní aplikaci lze vyjádřit:

IJNP= pracHDPN III +− ,

kde:

JNPI index JNP,

NI index průměrné náhrady na zaměstnance v domácím konceptu z národních účtů,


52

HDPI index změny HDP, resp. přidané hodnoty z národních účtů,

Iprac index změny počtu pracovníků.

Rozklad zachycuje:

- vývoj ceny práce,

- vývoj ekonomického výkonu,

- pohyb zaměstnanosti.

Nevýhodou algoritmu je použitelnost v krátkém časovém horizontu jednoho až dvou let. S délkou hodnoceného období zjednodušený rozklad ztrácí přesnost.

Růst jednotkových nákladů práce v paritě kupní síly při rychlém zpevňování Kč a míře inflace shodné s EU byl v hodnocených letech přirozeným procesem. V případě, že konvergence české cenové hladiny k evropské bude pokračovat cestou zpevňování národní měny při minimální inflaci, není v silách českých podniků zastavit růst paritních jednotkových nákladů práce.

Přibližování ceny práce v ČR ke standardům EU se bude při dodržování proporcí pohybu produktivity práce a průměrného výdělku odehrávat v oblasti konvergence cenové struktury (vč. ceny práce) a relativní cenové hladiny ke standardům EU. Postupné zavírání nůžek mezi směnným kurzem a kupní silou Kč ponese v relacích světových trhů relativní i absolutní zdražování práce v ČR. Při dnes překonané 70% cenové hladině by již měli sociální partneři při mzdových vyjednáváních přihlížet nejen k vývoji inflace a produktivity v tuzemsku, ale i k pohybu výdělků, od kterých se odvíjí cena práce vyjádřená náhradami zaměstnancům v konkurenčních ekonomikách, a k vývoji českého makroekonomického rámce v relaci k EU (k inflačnímu diferenciálu a ke změnám směnného kurzu). Obdobně se orientují generální dohody v Dánsku, Nizozemsku, Irsku a Norsku, které sjednávají dynamiku mezd s ohledem na zahraniční konkurenci. V Belgii vzájemnou provázanost pohybu mezd v zemi a u hlavních konku-rentů řeší od roku 1996 zákon o konkurenceschopnosti. V ČR zatím nevznikly instituty vytvářející prostor pro koordinovaný postup sociálních partnerů, popř. státu, v nadchá-zejícím období ladění proporcí nákladů práce s vnějším konkurenčním prostředím v důsledku zákona jediné ceny. Data ze stejných zdrojů v tuzemsku a v zahraničí a jednotná metodika práce s nimi vytvoří základnu pro efektivní jednání sociálních partnerů.

3. Závěr

53

3. Závěr

Metodiky sledování nákladů práce, resp. využití práce, se v tuzemsku a v zahraničí liší podle dostupnosti relevantních dat a účelu sledování. Vzhledem ke dříve komplikovanému přístupu k relevantním údajům a složitosti propočtů využívají zahra-niční i tuzemské instituce řadu různých a jednoduchých konjunkturálních ukazatelů. Za těchto podmínek je mezinárodní srovnání obtížné.

Cílem monografie bylo navrhnout jednoduchou metodiku a stanovit zdroje pro soustavné sledování pohybu nákladů práce a jejího místa v reprodukčním procesu. Dalším hlediskem bylo umožnit objektivní mezinárodní srovnání na bázi jednotných datových vstupů. Mezinárodní komparaci českých indikátorů a její interpretaci komplikuje proces zreálňování kurzu Kč a konvergence cenové a výdělkové hladiny ke standardům EU.

Návrh jednotlivých metodik sleduje:

- rychlou dostupnost dat v ČR a srovnatelných dat minimálně za země EU,



- praktickou využitelnost v oblasti usměrňování ceny práce a volbě opatření hospodářské politiky.

Náklady práce z makroekonomického pohledu představují souhrn nákladů spo-jených s fungováním výrobního faktoru práce a reprodukcí ekonomických a sociálních vztahů.

Problémy ve sledování hospodářské činnosti sebezaměstnaných, tedy i jejich nákladů práce, se v běžné statistické praxi projevují v zúženém operacionistickém pojetí nákladů práce, tj. v redukci nákladů práce vynaložené na zaměstnance. Náklady vynakládané zaměstnavateli na zaměstnance průběžně sledují evropské statistické služby za národní ekonomiku i v strukturálních průnicích. Statistika sektoru samostatné výdělečné činnosti chybí.

OECD sleduje za členské země náklady práce v zúžené formě, pouze za mzdy a obligatorní výdaje na sociální a zdravotní pojištění. Statistika však na rozdíl od Eurostatu obsahuje podrobné údaje o struktuře zdanění mezd na straně zaměstnava-tele a zaměstnance.

Pro tuzemské sledování nákladů práce přináší přesné a podrobné informace pravidelné roční šetření úplných nákladů práce realizované ČSÚ. Mezinárodní komparace se může opírat o výstupy čtyřletých zjišťování realizovaných Eurostatem a národními statistickými službami členských zemí a roční odhady. Prostor k tomu vytváří relativně jednotná metodika na základě normy ESA 95. Drobné rozdíly v ČR odrážejí striktní právní vymezení mzdy a platu jako odměny za práci.

Přesnější mezinárodní porovnání ČR s ostatními zeměmi EU předpokládá úpravu hodnot ročně zjištěných úplných nákladů práce ze strany ČSÚ na metodiku Eurostatu:

- v letech mezi celoevropskými šetřeními pro tuzemskou potřebu využívat údaje ČSÚ ze šetření úplných nákladů práce,

3. Závěr

54

- v mezinárodním ročním srovnání v rámci EU využívat publikovaná data o nákladech práce (labour costs) odhadnuta Eurostatem,

- při mezinárodním srovnání absolutní výše českých nákladů práce vzít v úvahu absenci zemědělství, rybářství a lesnictví (náklady práce vykazované Eurostatem jsou tradičně o 1 % vyšší než úplné náklady práce sledované ČSÚ),

- v rámci EU by mezinárodní porovnání struktury nákladů práce mělo zohlednit fakt, že položka „Total wages and salaries“ obsahuje sociální požitky v metodice ČSÚ zahrnované do nepřímých nákladů práce (strukturální rozdíl v intervalu 1,5-2 % podílu na nákladech práce).

Podrobné analýzy zdanění práce se mohou opírat o roční data OECD, řady Taxing Wages. Nevýhodou toho postupu je, že všechny členské země EU jsou současně i v OECD a publikace neobsahují údaje za nečlenské státy.

Jednotlivé momenty a vztahy reprodukčního procesu ve vzájemné provázanosti charakterizuje soustava národohospodářských bilancí Systém národních účtů (System of National Accounts). Jednotný postup, který nadnárodní a národní statistické služby průběžně dolaďují, je východiskem i pro mezinárodní srovnání. Zejména v rámci zemí EU lze z údajů Eurostatu získat podrobné, věcně i metodicky srovnatelné údaje. Národní účty sledují v souladu s mezinárodní normou ESA 95 vedle ostatních indikátorů i zaměstnanost, počty zaměstnanců a náhrady zaměstnancům.

Náhrady zaměstnancům zahrnují v základním schématu náklady zaměstnavatele na mzdy a platy a další platby zaměstnavatele z titulu zaměstnání osob, ovšem na rozdíl od statistiky práce bez personálních nákladů, daní a dotací. Národní účty do náhrad zaměstnancům zahrnují veškeré odměny, které zaměstnanec obdrží v souvis-losti s výkonem práce. Vedle „oficiálních mezd“ sem patří sociální požitky a neoficiální odměny (např. spropitné, černé mzdy).

Zaměstnanost v přepočtených stavech sledovaná národním účetnictvím zahr-nuje práci na základě různých typů dohod, osoby vykonávající veřejné funkce, studenty a učně na placené praxi, práci na černo, sebezaměstnané a zaměstnanost v šedé ekonomice. Chybí však hodnotový objem práce v sektoru samostatné výdělečné činnosti, národní účetnictví odhaduje pouze smíšený důchod.

Při respektování principu mezinárodní srovnatelnosti se vstupní údaje přebírají z databáze Eurostatu. Nevýhodou národního účetnictví je relativní neaktuálnost šetřených dat. Komplex dat za běžný rok Eurostat zveřejňuje s více než ročním odstupem a v dalších letech jej zpřesňuje.

Relativní komplexnost a provázanost soustavy národních účtů umožňuje systé-mový přístup k práci jako k výrobnímu faktoru. V této souvislosti práce vystupuje jako činitel produktivity práce, a to z hlediska:

- faktoru multifunkční produktivity v podobě jednotkového podílu práce na nákladech,

- efektivnosti práce v podobě jednotkových nákladů práce.

Práce je v národním účetnictví oceněná ve vztahu k zaměstnancům, bez účasti sebezaměstnaných. Ostatní výrobní činitelé se vážou na celkovou zaměstnanost vč. sebezaměstnaných a pracovníků v šedé ekonomice. Často užívaný indikátor smíšeného důchodu nelze považovat za cenu práce OSVČ, zahrnuje „podnikatelskou mzdu“ a část určenou na investice. Za zjednodušujícího předpokladu stejného ocenění práce zaměstnanců a sebezaměstnaných lze propočet podílu nákladů práce na nákladech vyjádřit jako náklad na jednotku, resp. na pracovníka.

3. Závěr

55

S ohledem na dostupnost dat a jejich srovnatelnost v současné statistice národních účtů se počty pracovníků a zaměstnanců přebírají v národním konceptu, Eurostat nezveřejňuje údaj o počtu zaměstnanců ve vhodnějším domácím konceptu.

Význam propočtu podílu práce na nákladech vystupuje zejména v ekonomikách, které tradičně vykazují nízkou cenu práce, jako např. Česká republika. Odborná literatura ani nadnárodní instituce charakteristiky tohoto typu nesledují. Řešitelé zpracovali metodiku, která vychází z údajů národního účetnictví a jejíž výstupy jsou v rámci zemí EU srovnatelné.

Formalizace strukturálních vztahů nákladů práce a ostatních výrobních faktorů v podmínkách dostupných dat národních účtů, algoritmus výpočtů PPN v běžném roce:

100*100*100*

pracČPPHPP

zamNZ

pracMS

zamNZ

pracO

zamNZ

pracMS

zamNZ

pracN

zamNZ

PPN−++

=++

== ,

kde:

PPN podíl práce na nákladech v daném období,

NZ nominální náhrady zaměstnancům z národního účetnictví v daném období,

zam počet zaměstnanců z národních účtů v národním konceptu v daném období,

N náklady v běžných cenách v daném období,

MS mezispotřeba v běžných cenách z národních účtů v daném období,

prac celková zaměstnanost, počet pracovníků v národním konceptu z národních účtů v daném období,

O odpisy v běžných cenách, resp. spotřeba fixního kapitálu z národních účtů v daném období,

HPP hrubý provozní přebytek v běžných cenách z národních účtů v daném období,

ČPP čistý provozní přebytek v běžných cenách z národních účtů v daném období.

Vzhledem k časté nedostupnosti dat ohledně spotřeby fixního kapitálu je náhradním řešením rozdíl mezi hrubým a čistým provozním přebytkem.

Výstupem navrženého algoritmu je úrovňový indikátor. Další rozvinutí uvede-ného postupu otevírá prostor pro využití v oblasti usměrňování ceny práce, resp. pro vyhodnocení dopadů zdanění práce na náklady, popř. na zisk.

Ukazatel jednotkových nákladů práce se řadí mezi jedny ze stěžejních makro-ekonomických ukazatelů, neboť je kompozitním vyjádřením nákladových tlaků v dané ekonomice plynoucích z pracovní síly. Sledují jej centrální banky za účelem predikce míry inflace (nákladový faktor inflace) nebo výpočtu efektivního měnového kurzu. Řadí se mezi jedny z hlavních indikátorů konkurenceschopnosti ekonomiky, odvětví a pod-niků. Slouží jako jeden z faktorů při rozhodování o přímých zahraničních investicích.

Na úrovni národního hospodářství se užívá vyjádření, kdy jednotkové náklady práce definujeme jako podíl jednotkových náhrad zaměstnancům (tj. podíl celkového objemu náhrad zaměstnancům na jednoho zaměstnance, kde náhradami zaměstnan-cům rozumíme položku z národních účtů, která obsahuje vyplacené mzdy a platy, odvody do systému sociálního a zdravotního zabezpečení placené zaměstnavatelem) na

3. Závěr

56

všeobecné produktivitě práce. Při propočtu odvětvových jednotkových nákladů práce se využívá namísto HDP přidaná hodnota.

Aplikace definic jednotkových nákladů práce v praxi se mezi jednotlivými insti-tucemi liší, co se týče náplně celkových náhrad zaměstnancům (hodinové, měsíční, roční náhrady) nebo zahrnutím jen zaměstnanců do propočtu produktivity práce namísto pracovníků, či vyjádřením HDP ve stálých nebo běžných cenách. Pod pojmem jednotkové náklady práce, popř. jednicové náklady práce, se skrývají různé obsahy v závislosti na účelu a potřebě institucí, které indikátor propočítávají. Obdobná situace nejednotných metodik výpočtu a interpretace je i v ČR.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. v roce 2004 vyvinul algoritmus propočtu úrovňového indikátoru reálných jednotkových nákladů práce, které definuje jako podíl průměrné ceny práce vyjádřené náhradami zaměstnancům na zaměstnance a HDP na jednoho pracovníka v běžných cenách v národní a evropské cenové hladině (metodika umožňuje zpracování i v cenové hladině v místě realizace vyrobeného zboží a služeb). V případě propočtu za odvětví se produktivita počítá z přidané hodnoty. Algoritmus rozvádí základní schémata zpracovaná v rakouském Wiener Institut für Internationale Wirtschaftsvergleiche.

Zvolený postup předpokládá, že cena práce a produktivita je stejná pro za-městnance a pro sebezaměstnaného. Propočty provádí na bázi úrovňového ukazatele. Podklady přebírá ze systému národních účtů. Zvolená metodika umožňuje srovnání mezi jednotlivými subjekty, např. mezi národními ekonomikami, odvětvími, na základě srovnatelných dat Eurostatu. Odborná literatura ani nadnárodní instituce charakteris-tiky úrovňového typu podílu práce na nákladech systematicky nesledují. Propočet úrovňového ukazatele reálných jednotkových nákladů práce umožňuje zachytit zatím nestandardní proporce (z hlediska konkurenceschopnosti zajímavé) ve využití práce v české ekonomice a jejich změny v souvislosti s konvergencí cenové hladiny.

Navrhovaná formalizace algoritmu výpočtu jednotkových nákladů práce:

pracHDPzamNZ

JNP = * 100,

kde:

JNP jednotkové náklady práce,

NZ objem nominálních náhrad zaměstnancům v běžných cenách v měně Y, z národních účtů v daném období,

zam průměrný počet zaměstnanců v daném období z v národním konceptu národních účtů,

HDP hrubý domácí produkt, resp. přidaná hodnota, v běžných cenách v měně Y, v národní cenové hladině nebo v paritě kupní síly HDP, z národních účtů v daném období,

prac průměrný počet pracovníků za dané období v národním konceptu z národních účtů.

3. Závěr

57

Uvedená praxe vede k doporučení minimálně v rezortu MPSV:

- provádět propočet úrovňového ukazatele reálných jednotkových nákladů práce (tento postup umožňuje zachytit zatím nestandardní proporce ve využití práce v české ekonomice),

- při propočtu jednotkových nákladů práce využívat metodiku vyvinutou VÚPSV, v.v.i.,

- s ohledem na mezinárodní srovnatelnost a jednotu vstupních dat využívat data národních účtů publikovaná Eurostatem,

- při výpočtu produktivity (jmenovatel) na úrovni národní ekonomiky vycházet z HDP v běžných cenách, na úrovní odvětví z přidané hodnoty v běžných cenách,

- v podmínkách nízké srovnatelné cenové hladiny k EU-27 uvádět hodnotu, resp. vývoj jednotkových nákladů práce v národní cenové hladině a v paritě kupní síly,

- s ohledem na proces průběžného ladění údajů národních účtů průběžně aktualizovat propočty za minulá léta.

Konjunkturální ukazatele jednotkových nákladů práce, zejména strukturální indexy, postihují s ohledem na potřeby provozujících institucí význam pohybu ceny a množství práce vzhledem k vývoji ekonomického výkonu a makroekonomických proporcí. Významu jednotlivých faktorů se analytici soustavně nevěnují. Z porovnání mezinárodních pramenů vyplynula nejednotnost metod analýzy faktorů pohybu jednotkových nákladů práce.

České jednotkové náklady práce v národní cenové hladině a v paritním vyjád-ření zatím vykazují rozdílné trendy. V paritním vyjádření rostou směrem k úrovni v národní cenové hladině, tj. české podniky postupně ztrácejí výhodu levné ceny práce.

VÚPSV při rozboru faktorů vychází z indexového rozkladu na přímo úměrný vztah jednotkových nákladů práce k růstu náhrad zaměstnancům, relativní cenové hladiny (v relaci k EU) a pracnosti, resp. nepřímo úměrný vztah k růstu produktivity práce:

CPLPROKč

ER

ER

NKčCPLPRA

KčER

ER

NKčCPLPRANCPLJNPJNP

PPP II

I

I

IIII

I

IIIIIII ∗∗==∗∗=∗= ***.

,

když:

pracHDPPROHDP

pracPRA

11 === ,

kde:

JNPPPPI roční index JNP v paritě kupní síly srovnávané země (např. v PPS),

JNPI index JNP v národní cenové hladině, CPLI index změny srovnatelné cenové hladiny ke srovnávané zemi, NI index průměrné náhrady na zaměstnance v domácím konceptu z národních

účtů,

PRAI index pracnosti v národní cenové hladině z národních účtů,

NKčI index průměrné náhrady v Kč,

3. Závěr

58

IER index změny kurzu Kč k měně srovnávané země,

PRAKčI index pracnosti v národní cenové hladině v Kč,

PRA pracnost jednotky HDP, popř. přidané hodnoty,

PRO HDP (popř. přidaná hodnota)/pracovník,

HDP hrubý domácí produkt, popř. přidaná hodnota v případě odvětví,

prac počet pracovníků v domácím konceptu z národních účtů.

Rozklad je možné využít v libovolném časovém horizontu.

Analýza faktorů vývoje jednotkových nákladů práce v národní a cenové hladině referentské země postihuje pohyb:

- ceny práce (náhrad zaměstnancům),

- produktivity,

- směnného kurzu, vývoj ceny práce a produktivity práce v národní měně a v měně referenční země,

- srovnatelné cenové hladiny k referenční zemi, - je použitelná v libovolném časovém horizontu.

Rozbor nezachycuje změny v zaměstnanosti.

Přibližování ceny práce v ČR ke standardům EU se bude v dlouhodobém časovém horizontu při dodržování proporcí pohybu produktivity práce a průměrného výdělku odehrávat v oblasti konvergence cenové struktury a relativní cenové hladiny k EU. Postupné zavírání nůžek mezi směnným kurzem a kupní silou Kč ponese v relacích světových trhů relativní i absolutní zdražování práce v ČR. Při dnes dosažené více než 70 % cenové hladině by již měli sociální partneři při mzdových vyjednáváních přihlížet nejen k vývoji inflace a produktivity v tuzemsku, ale i k pohybu výdělků, od kterých se odvíjí cena práce vyjádřená náhradami zaměstnancům v konkurenčních ekonomikách a k vývoji českého makroekonomického rámce v relaci k EU (k inflačnímu diferenciálu a ke změnám směnného kurzu).

Navržené algoritmy při respektování jednotného datového zdroje mohou od-stranit nedorozumění v interpretaci klíčových indikátorů v oblasti nákladů a ceny práce mezi odbornou veřejností a mezi sociálními partnery. Podnikatelská sféra při využití jednoduchých algoritmů bude mít k dispozici jednoznačné podklady k volbě obchodní a investiční strategie.

Literatura

59

Literatura

1. Annex, Regulation (EC) No 450/2003 OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL, Official Journal of the European Union, L. 69/5

2. ANZ: Financial Dictionary. Dostupné na http://www.anz.com/edna/dictionary.asp? action=content&content=unit_labour_cost

3. Bart van Ark, Erik Monnikhof: Productivity and unit labour cost comparisons: a database, International Labour Office, Ženeva 2000, ISBN 92-2-112176-3

4. Baštýř, I. Příjmy osob samostatně výdělečně činných In: Průša, L. a kol. Sociálně- ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných ve společnosti. Praha: VÚPSV, 2006, s. 110-138. ISBN 80-87007-33-6. Dostupné na http://www.vupsv.cz/ index.php?p=publikace_proj&projekt=124&search=no&site=default

5. Baštýř I., Prušvic, D., Vlach, J. Náklady práce. Praha: VÚPSV, 2004. Dostupné na http://www.vupsv.cz/

6. Czesaná V., Kadeřábková A., Spěváček, V. a kol. Ročenka konkurenceschopnosti České republiky. Praha: Centrum ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu a Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Národního vzděláva-cího fondu 2005. ISBN 80-86730-01-8

7. ČSÚ: Databáze Ročních národních účtů. Dostupné na http://apl.czso.cz/pll/rocenka/ rocenka.vysledek?mylang=CZ&hl_text0=dom%E1c%ED+koncept

8. ČSÚ: Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v 1. až 4. čtvrtletí 2010. Praha: ČSÚ, 2011, kód e-3106-10. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/ publ/3106-10-1__az_4__ctvrtleti_2010

9. ČSÚ: Metodické vysvětlivky k výkazu ÚNP 4-01. Dostupné na http://apl.czso.cz/pll/ vykwww/pdfsoub?xid=6543&xtyp=H

10. ČSÚ: Příjmy a životní podmínky domácností 2011. Praha, 2012. Kód e-3012-12. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/3012-12

11. ČSÚ: Statistická ročenka České republiky 2011. Praha: ČSÚ, 2012. Kód e-0001-11. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/0001-11-2010

12. ČSÚ: Statistická ročenka 2012. Praha: ČSÚ, 2012. Kód 0001-12

13. ČSÚ: Úplné náklady práce za rok 2010. Praha: ČSÚ, 2011. Kód e-3112-11. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/3112-11

14. ČSÚ: Vyhláška č. 306/2010 Sb. Příloha č. 1 ÚNP 4-01 Výkaz o úplných nákladech práce. Dostupné na http://www.czso.cz/vykazy/vykazy.nsf/i/unp_4_01_2011

15. ČSÚ: Vývoj úplných nákladů práce v letech 1994-2008, Úvod. Praha: ČSÚ, 2009. Kód w-3113-9. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3113-09

Literatura

60

16. Hinze, J., Brück, C., Danckwerts, R. F., Wohlers, E. Aussagefähigkeit internationa-ler Arbeitskostenvergleiche. Methodische Grundlagen, empirische Ergebnisse und wirtschaftspolitische Schlußfolgerungen. HWWA Studies No. 42, Hamburg Institute of International Economics (HWWA), Hamburg, 1998

17. ČSÚ: Hrubý domácí produkt (HDP). Metodika. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29

18. ČSÚ: Statistická ročenka České republiky 2011. Praha: ČSÚ, 2012. Kód e-0001-11. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/0001-11-2010

19. ČSÚ: Statistický metainformační systém. Ukazatele. Dostupné na http://apl.czso.cz/iSMS/ukazdet.jsp?fnazev=pr%E1ce&fid=609

20. ČSÚ: Quarterly National Accounts Inventories. Praha: ČSÚ, 2008. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_(hdp)

21. ČSÚ: výkaz ÚNP 4–01, Výkaz o úplných nákladech práce a Metodické vysvětlivky ČSÚ. Dostupné na http://apl.czso.cz/pll/vykwww/vyk1216?xrokzpr=2012&xid_setreni =1371&xid_html=1752&xhledat=

22. ČSÚ: Quarterly National Accounts Inventories. Praha: ČSÚ, 2008. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_(hdp)

23. ČSÚ: Úplné náklady práce za rok 2010. Praha: ČSÚ, 2011. Kód e-3112-11. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/aktual/ep-3#31

24. ČSÚ: Vyhláška č. 306/2010 Sb. o Programu statistických zjišťování na rok 2011. Příloha č. 1, ÚNP 4-01 Výkaz o úplných nákladech práce. Dostupné na http://www.czso.cz/vykazy/vykazy.nsf/i/unp_4_01_2011

25. ECB: Monthly Bulletin. ECB 2004, č. 9. Dostupné na http://www.ecb.int/pub/pdf/ mobu/mb200409en.pdf

26. European Communities: Measuring progress toward a more sustainable Europe, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities 2005. ISBN 92-894-9768-8. Dostupné na http://ec.europa.eu/eurostat/ramon/coded_files/sustain able_europe_2005.pdf#page=28

27. Eurostat: Economy and finance - Exchange rates. Dostupné na http://ec.europa.eu/eurostat

28. Eurostat: Economy and finance - National accounts. Dostupné na http://epp. eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/national_accounts/data/database

29. Eurostat: ESA 95, European system of accounts ESA. Eurostat 2005. Dostupné na http://circa.europa.eu/irc/dsis/nfaccount/info/data/esa95/esa95-new.htm

30. Eurostat: Labour costs annual data, Reference Metadata in Euro SDMX Metadata Structure (ESMS). Dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_SDDS/EN /lcan_esms.htm

Literatura

61

31. Eurostat: Labour costs survey 2008. Dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa. eu/portal/page/portal/statistics/search_database

32. Eurostat: Labour Cost Survey 2012, Eurostat’s arrangements for implementing the Council Regulation 530/1999 and the Commission Regulation 1737/2005, Directorate F: Social Statistics and Information Society, May 2012

33. Eurostat: Metadata, CONCEPTS AND DEFINITIONS, Eurostat's Concepts and Definitions Database. Dostupné na http://ec.europa.eu/eurostat/ramon/nomencla tures/index.cfm?TargetUrl=DSP_GLOSSARY_NOM_DTL_VIEW&StrNom=CODED2&StrLanguageCode=EN&IntKey=16705085&RdoSearch=BEGIN&TxtSearch=&CboTheme=16713662&IsTer=&IntCurrentPage=74&ter_valid=0

34. Eurostat: Monthly labour costs. Dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/ portal/page/portal/labour_market/labour_costs/database

35. Eurostat: Purchasing power parities, Reference Metadata in Euro SDMX Metadata Structure (ESMS). Dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_SDDS/EN/prc_ppp_esms.htm

36. Eurostat - Structural Indicators, Table - General Economic Background (ecobac), Indicators: Labour productivity per person employed / per hour worked. Dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_SDDS/Annexes/nama_esms_an2.htm

37. Eurostat: Unit labour cost growth. Dostupné na: http://europa.eu.int/comm/eurostat/newcronos/reference/display.do?screen=detailref&language=en&product=EU_MAIN_TREE&root=EU_MAIN_TREE/economy/main/strind/ecobac/eb050

38. Eurostat: Real unit labour cost growth. Dostupné na: http://epp.eurostat.cec.eu. int/portal/page?_pageid=1996,39140985&_dad=portal&_schema=PORTAL&s

39. Evropská komise: Annex, Regulation (EC) No 450/2003 OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL, Official Journal of the European Union, L. 69/5

40. Evropská komise: Directorate - General for Employment, Social Affairs and Equal Opportunities: Employment in Europe 2007, European Commission. Luxembourg 2007. ISBN 978-92-79-06669-6

41. Evropská komise: Economic and Financial Affairs, AMECO, Nominal Labour Costs. Dostupné na http://ec.europa.eu/economy_finance/ameco/user/serie/ResultSerie.cfm

42. Evropská komise: Economic and Financial Affairs, Ekonomická databáze a ukazatele. Dostupné na http://ec.europa.eu/economy_finance/db_indicators/index_cs.htm

43. Evropská komise, Směrnice č. 450/2003

44. Evropská komise a Rada (ES): nařízení č. 295/2008 o strukturální statistice podniků

45. Fassmann, M. Mezinárodní srovnání úrovně mezd (nákladů práce) a produktivity práce s vyspělými evropskými zeměmi. Pohledy. 1997, roč. 5, č. 6, s. 23-52

Literatura

62

46. Hájek, M., Mihola, J. Analýza vlivu souhrnné produktivity faktorů na ekonomický růst České republiky. Politická ekonomie. 2009, roč. 57, č. 6, s. 740-753. ISSN 0032-3233

47. Havlik, P. Unit Labour Costs in the New EU Member States. Vienna, WIIW 2005, January, Statistical Reports, No. 1.

48. Havlik, P. Unit labour costs in the new EU member states. Statistika. 2005, č. 4, ISSN 0322-788x

49. Havlik, P. Unit labour costs, exchange rates and responses to the crisis, Monthly Report No. 7/2010, WIIW, s. 4-12

50. Holý, D. Index nákladů práce v ČR a v EU. Statistika. 2002, č. 6. s. 199-205. ISSN 0322-788x

51. IDW: Produktivität und Lohnstückkosten im internationalen Vergleich, Berlin, IW-trends 3/2004

52. ILO/KILM: Key Indicators of the Labour Market, KILM Indicators 1-20. Dostupné na http://www.ilo.org/public/english/employment/strat/kilm/index.htm

53. Jílek, J., Vojta, M. Vypovídací vlastnosti změn jednotkových pracovních nákladů a souvisejících ukazatelů. Statistika. 2001, č. 4, s. 178-189. ISSN 0322-788x

54. Komise (ES): nařízení č. 1737/2005, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 1726/1999, pokud jde o definici a předávání informací o nákladech práce a od nařízení Evropského parlamentu.

55. Kozelský, T., Prušvic, D., Vlach, J. Monitoring nákladů práce (návrh, pilotní ověření). Praha: VÚPSV, 2005. ISBN 80-87007-16-6

56. Kozelský, T., Vlach, J. Konvergence ceny práce v ČR k evropským standardům a její využití v letech 2000-2008 (jednotkové náklady práce a podíl práce na nákladech) VÚPSV: Praha 2010. ISBN 978-80-7416-080-6. Dostupné na http://praha.vupsv.cz/ Fulltext/vz_327.pdf

57. Kozelský, T., Vlach, J. Labour Costs, Unit Labour Costs and the Labour's Share in Costs in the Czech Republic in 2000 to 2008. Praha: RILSA, 2011. ISBN 978-80-7416-079-0

58. Kozelský, T., Vlach, J. Vývoj nákladů práce a jednotkových nákladů práce po připojení ČR k EU. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2010. ISBN 978-80-7416-073-8. Dostupné na http://www.vupsv.cz/

59. Kozelský, T., Vlach, J. Trendy vývoje nákladů práce, zdanění práce, podíl práce na nákladech a jednotkové náklady práce v letech 2005-2010. Praha: VÚPSV, v.v.i. 2012, ISBN 978-80-7416-108-7

60. Kozelský, T., Vlach, J. Vývoj nákladů práce a jednotkových nákladů práce v ČR a EU na počátku hospodářské krize. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2011. ISBN 978-80-7416-091-2

Literatura

63

61. MF ČR: Makroekonomická predikce, říjen 2012. Dostupné na http://www.mfcr.cz/ cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre.html

62. OECD: MEI Comparative Methodological Analysis, Supplement 3, Wage Related Statistics, OECD 2003

63. OECD, Eurostat: Methodological manual on purchasing power parities, European Communities / OECD, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2006, ISSN 1725-0048, ISBN 92-79-01868-X. Dostupné na http://epp. eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/product_details/publication?p_product_code=KS-BE-06-002

64. OECD: Taxing Wages 2010-2011. OECD 2012, ISBN 978-92-64-17327-9

65. Průša, L. a kolektiv. Sociálně-ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných ve společnosti (Sborník analýz sociálně-ekonomického postavení osob samostatně výdělečně činných v české společnosti a v zemích Evropské unie), VÚPSV Praha 2006, ISBN 80-87007-33-6. Dostupné na http://www.vupsv.cz/

66. Průša, L., Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J.: Sociálně-ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných v české společnosti. Praha: VÚPSV, 2008. ISBN 978-80-7416-011-0

67. Prušvic, D., Vlach, J. Jednotkové náklady práce - analýza vývoje a úrovně. Praha: VÚPSV, 2006. ISBN 80-87007-11-5. Dostupné na http://www.vupsv.cz/index.php?p= publications&site=default&kateg=vupsv

68. Rada (ES): nařízení č. 530/1999 o strukturální statistice výdělků a nákladů práce

69. Sixta, J. Odhady spotřeby fixního kapitálu. Statistika. 2007, č. 2. ISSN 0322-788x. Dostupné na http://panda.hyperlink.cz/cestapdf/pdf07c2/sixta.pdf

70. Spěváček, V., Hájek, M. Česká ekonomika v roce 2009. Scientia et Societas. 2010, č. 2, NEWTON Books, a.s. ISSN 1801-7118

71. Vlach, J., Kozelský, T. Náklady práce a jejich struktura v ČR v období konjunktury po roce 2000. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2010. ISBN 978-80-7416-076-9

72. THE TREASURY: Glossary of Terms. Dostupné na http://www.treasury.govt.nz/forecasts/befu/2004/glossary.asp

73. U.S. Department of commerce, Bureau of Economic Analysis. Dostupné na http://www.bea.gov/index.htm

74. Zákon č. 262/200 Sb., zákoník práce

Přílohy

67

Příloha č. 1

NÁHRADY ZAMĚSTNANCŮM (D.1) (European system of Accounts, ESA)

4.02. Definice: Náhrady zaměstnancům (D.1) se definují jako celková odměna, peněžní nebo naturální, kterou má platit zaměstnavatel zaměstnanci za jím provedenou práci v daném účetním období.

Náhrady zaměstnancům se rozdělují na:

a) mzdy a platy (D.11): mzdy a platy peněžní; mzdy a platy naturální;

b) sociální příspěvky zaměstnavatelů (D.12): skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů (D.121); imputované sociální příspěvky zaměstnavatelů (D.122).

Mzdy a platy (D.11)

Mzdy a platy peněžní

4.03. Mzdy a platy peněžní zahrnují hodnotu všech sociálních příspěvků, daní z dů-chodu apod., které mají platit zaměstnanci, i když ve skutečnosti jsou sráženy zaměstnavatelem a placeny přímo do programů sociálního pojištění, daňovým úřadům atd. za zaměstnance:

Mzdy a platy peněžní zahrnují tyto druhy odměn:

a) základní mzdy a platy vyplácené v pravidelných intervalech;

b) příplatky za přesčasovou, noční, víkendovou práci, za práci v nevyhovujících nebo rizikových podmínkách;

c) příplatky na životní náklady, místní příspěvky a vystěhovalecké příspěvky;

d) prémie založené na produktivitě práce nebo zisku, vánoční a novoroční prémie, s výjimkou sociálních dávek pro zaměstnance (viz odst. 4.07 písm. c), „13. a 14. měsíční“ plat (doplňkový plat v roce);

e) příplatky na dopravu do práce a z práce mimo příplatky nebo náhrady za cestovné zaměstnanců, odlučné, příplatky na stěhování a výdaje na zábavu, které vznikly při plnění jejich služebních povinností (viz odst. 4.07 písm. a);

f) náhrady za placené volno v případech státních svátků, úředně povoleného volna nebo roční dovolené;

g) provize, spropitné, odměny orgánů společnosti a družstva nebo ředitelské odměny vyplácené zaměstnancům;

h) příležitostné prémie a jiné výjimečné platby závislé na celkovém výkonu podniku a vyplácené podle pobídkových programů;

i) platby zaměstnavatele na spoření zaměstnanců podle programů spoření;

j) výjimečné platby zaměstnancům, kteří odcházejí z podniku, jestliže tyto platby nevyplývají z kolektivní dohody;

k) peněžní příplatky na bydlení placené zaměstnavateli jejich zaměstnancům.

68

Mzdy a platy naturální

4.04. Definice: Naturální mzdy a platy se skládají z výrobků a služeb nebo jiných požitků poskytovaných zaměstnavatelem zdarma nebo za sníženou cenu, které mohou zaměstnanci použít ve svém volném čase a podle svého uvážení na uspokojení svých vlastních potřeb nebo přání nebo pro ostatní členy svých domácností. Pro zaměstnavatelův výrobní proces nejsou tyto výrobky a služby nebo jiné požitky nezbytné. Pro zaměstnance představují naturální mzdy a platy dodatečný důchod; kdyby tyto výrobky a služby kupovali sami, byli by museli za ně platit tržní ceny.

4.05. Nejběžnější jsou:

a) potraviny a nápoje, včetně těch, které jsou spotřebovány na služebních cestách (protože k této spotřebě by došlo v každém případě), avšak s výjimkou speciálních potravin nebo nápojů nezbytných ve výjimečných pracovních podmínkách; do naturálních mezd a platů mají být zahrnovány cenové slevy obdržené v bezplatných nebo dotovaných závodních jídelnách nebo v podobě stravenek;

b) služby bydlení provozované na vlastní účet nebo nakupované bytové a ubytovací služby takového typu, že mohou být využívány všemi členy domácnosti zaměstnance;

c) uniformy nebo jiné formy speciálních oděvů, které zaměstnanci často nosí jak mimo práci, tak i v práci;

d) služby služebních vozidel nebo jiné zboží dlouhodobé spotřeby poskytované zaměstnancům k osobnímu používání;

e) výrobky a služby vyráběné v podniku zaměstnavatele, jako bezplatná doprava pro zaměstnance železnic, aerolinií, bezplatné uhlí pro horníky nebo bezplatné potraviny pro zaměstnance v zemědělství;

f) poskytování sportovních a rekreačních zařízení a zařízení pro dovolenou zaměstnancům a jejich rodinám;

g) doprava do zaměstnání a ze zaměstnání, pokud není organizována v pracovní době, parkování automobilů;

h) jesle pro děti zaměstnanců;

i) platby zaměstnavatele závodním radám nebo podobným orgánům;

j) prémiové akcie rozdělené zaměstnancům zdarma;

k) naturální odměny mohou také zahrnovat hodnotu úroků, kterých se zaměstnavatelé vzdali, když poskytují půjčky zaměstnancům za sníženou nebo dokonce nulovou úrokovou míru. Tato hodnota se může odhadnout jako částka, kterou by zaměstnanec platil při hypotéční půjčce (v případě nákupu domu) nebo ze spotřební půjčky (při nákupu jiného zboží a služeb), ve výši průměrné úrokové míry, snížené o částku skutečně placených úroků; imputovaná platba se převádí na účtu prvotního rozdělení důchodů od zaměstnance zpět zaměstnavateli.

4.06. Výrobky a služby nebo jiné výhody by se měly ocenit v základních cenách v případě, že jsou vyrobeny u zaměstnavatele a v kupních cenách v případě, že je zaměstnavatel koupil (tj. v cenách zaměstnavatelem skutečně zaplacených).

69

Jestliže se výrobky a služby nebo jiné výhody poskytují zdarma, vypočítává se celková hodnota mezd a platů v naturáliích v základních cenách (nebo v kupních cenách, když je zaměstnavatel nakoupil).

Jestliže se výrobky a služby nebo jiné výhody poskytují za snížené ceny, je jejich hodnota vyjádřena rozdílem mezi výpočtem vysvětleným výše a částkou, kterou zaměstnanec zaplatil.

4.07. Mzdy a platy nezahrnují:

a) výdaje zaměstnavatelů, které jsou jak v jejich vlastním zájmu, tak i v zájmu zaměstnanců, protože jsou nezbytné pro výrobní proces. Jsou to:

(1) příspěvky nebo náhrady výdajů zaměstnancům na cestování, odlučné, na stěhování a na zábavu, které vznikají při plnění jejich služebních povinností;

(2) výdaje na zpříjemnění pracovního prostředí, na lékařské prohlídky, jejichž potřeba vyplývá z charakteru práce, na opatření pracovních oděvů, které se nosí výlučně nebo hlavně v práci;

(3) ubytovací služby v místě pracovní činnosti, ale takového druhu, že je nemohou užívat ostatní členové domácnosti zaměstnance - obytné buňky, studentské domovy, polní ubytovny atd.;

(4) speciální potraviny a nápoje nezbytné ve výjimečných pracovních podmínkách;

(5) příspěvky placené zaměstnancům na nákup nástrojů, vybavení nebo speciálních oděvů, které jsou potřebné výlučně nebo převážně pro jejich práci nebo ta část mezd a platů zaměstnanců, která je podle pracovní smlouvy na takové nákupy poskytována.

Takovéto náklady na výrobky a služby, které jsou zaměstnavatelé povinni zaměstnancům poskytovat, aby byli schopni vykonávat svoji práci, se považují za mezispotřebu zaměstnavatelů.

b) částky mezd a platů, které zaměstnavatelé vyplácejí zaměstnancům dočasně v případě nemoci, mateřství, pracovního úrazu, neschopnosti, přebytečnosti atd.; tyto platby se považují za sociální dávky zaměstnancům nevyplácené z fondů (D.623) a ve stejné výši se uvádějí jako imputované sociální příspěvky zaměstnavatelů (D.122);

c) ostatní sociální dávky zaměstnancům, nevyplácené z fondů, ve formě příspěvků na děti, na manželku, rodinu, výchovu nebo jiné příspěvky týka-jící se rodinných příslušníků a ve formě poskytnutých bezplatných zdravotních služeb (jiných než těch, které vyžaduje charakter práce) zaměstnancům nebo jejich rodinám;

d) všechny daně placené zaměstnavatelem z mezd a platů - např. daň z objemu mezd; takové daně se považují za ostatní daně na výrobu.

Sociální příspěvky zaměstnavatelů (D.12)

4.08. Částku sociálních příspěvků, kterou platí zaměstnavatelé, aby zajistili svým zaměstnancům nárok na sociální dávky, je třeba zaznamenat v rámci náhrad zaměstnancům. Sociální příspěvky zaměstnavatelů mohou být buď skutečné, nebo imputované.

Skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů (D.121)

4.09. Definice: Skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů (D.121) obsahují platby, které zaměstnavatelé hradí pojišťovatelům (fondům sociálního zabez-

70

pečení a do programů soukromých fondů) v zájmu svých zaměst-nanců. Tyto platby zahrnují zákonné, obvyklé, smluvní a dobrovolné příspěvky, které souvisejí s pojištěním sociálních rizik a potřeb (viz odst. 4.92 písm. a).

Ačkoliv je zaměstnavatelé platí přímo pojišťovatelům, považují se tyto příspěvky zaměstnavatelů za složku náhrad zaměstnancům, ale potom se předpokládá, že tyto příspěvky převádějí pojišťovatelům zaměstnanci.

Imputované sociální příspěvky zaměstnavatelů (D.122)

4.10. Definice: Imputované sociální příspěvky zaměstnavatelů (D.122) představují protipoložku k sociálním dávkám nehrazeným z fondů (po snížení o případné příspěvky zaměstnanců), které zaměstnavatelé platí přímo zaměstnancům nebo dřívějším zaměstnancům a jiným oprávněným osobám,87 bez účasti pojišťovacího podniku nebo autonomního penzij-ního fondu a bez vytvoření zvláštního fondu nebo oddělené rezervy pro tyto účely.

Skutečnost, že určité sociální dávky platí zaměstnavatelé přímo a ne prostřed-nictvím fondů sociálního zabezpečení nebo jiných pojišťovatelů, žádným způso-bem nemění jejich charakter sociálních dávek. Protože však náklady na tyto dávky tvoří u zaměstnavatelů část nákladů na práci, měly by se také zahrnout do náhrad zaměstnancům.

4.11. V sektorových účtech se náklady přímých sociálních dávek objeví poprvé v užití účtu tvorby důchodů jako složka náhrad zaměstnancům a podruhé v užití na účtu druhotného rozdělení důchodů jako sociální dávky. Aby se účet druhotného rozdělení vybilancoval, předpokládá se, že domácnosti zaměstnanců platí tyto imputované sociální příspěvky zpět do zaměstnavatelských sektorů a jimi se pak financují spolu s případnými sociálními příspěvky zaměstnanců přímé sociální dávky, které jim poskytují titíž zaměstnavatelé. Tento fiktivní okruh je podobný okruhu za skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů, které procházejí účty domácností, a pak se předpokládá, že ty je platí pojišťovatelům.

Pro ocenění částky imputovaných sociálních příspěvků zaměstnavatelů, která se nemusí nezbytně shodovat s částkou přímých sociálních dávek, by se měla udělat odvolávka na položku D.612.

4.12. Doba zachycení náhrad zaměstnancům:

a) mzdy a platy (D.11) se zaznamenají do období, ve kterém se práce provádí. Avšak příležitostné prémie nebo jiné výjimečné platby, 13. plat apod., se zaznamenají do období, kdy jsou splatné;

b) skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů (D.121) se zaznamenají do období, ve kterém se práce provádí;

c) imputované sociální příspěvky zaměstnavatelů (D.122):

(1) které představují protipoložku povinných přímých sociálních dávek, se zaznamenají do období, ve kterém se práce provádí;

(2) které představují protipoložku dobrovolných přímých sociálních dávek, se zaznamenají do období, ve kterém se tyto dávky poskytují.

87 Imputované sociální příspěvky zahrnují částku rovnající se hodnotě mezd a platů, které zaměstnavatelé dočasně vyplácejí v případě onemocnění, mateřství, pracovního úrazu, neschopnosti, nadbytečnosti atd. svým zaměstnancům v případě, že tyto částky je možné oddělit.

71

4.13. Náhrady zaměstnancům mohou obsahovat:

a) náhrady rezidentským zaměstnancům od rezidentských zaměstnavatelů;

b) náhrady rezidentským zaměstnancům od nerezidentských zaměstnavatelů;

c) náhrady nerezidentským zaměstnancům od rezidentských zaměstnavatelů.

Tyto rozdílné položky se zaznamenají v ESA takto:

(1) náhrady rezidentským a nerezidentským zaměstnancům od rezidentských zaměstnavatelů, tj. položky a) a c), se slučují, a objeví se na straně užití na účtu tvorby důchodů v těch sektorech a odvětvích, do kterých patří zaměstnavatelé;

(2) náhrady rezidentským zaměstnancům od rezidentských a nerezidentských zaměstnavatelů, tj. položky a) a b), se slučují a objeví se na straně zdrojů na účtu rozdělení prvotních důchodů domácností;

(3) náhrady rezidentským zaměstnancům od nerezidentských zaměstnavatelů, tj. položka b), se objeví na straně užití na účtu prvotních důchodů a běžných transferů nerezidentů;

(4) náhrady nerezidentským zaměstnancům od rezidentských zaměstnavatelů, tj. položka c) se objeví na straně zdrojů na účtu prvotních důchodů a běžných transferů nerezidentů.

Zdroj: Eurostat: ESA 95, European System of Accounts ESA, Eurostat 2005. Dostupné na http://circa. europa.eu/irc/dsis/nfaccount/info/data/esa95/esa95-new.htm, překlad ČSÚ

72

Příloha č. 2

EKONOMICKY AKTIVNÍ OBYVATELSTVO (European System of Accounts, ESA)

11.10. Definice: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo zahrnuje všechny osoby obou po-hlaví od určité věkové hranice, které vytvářejí nabídku práce pro výrobní činnosti (spadající mezi hranice výroby vymezené v sys-tému) v průběhu určitého časově vymezeného období. To zahrnuje všechny osoby, které splňují požadavky pro to, aby byly zahrnuty mezi zaměstnané osoby (zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné) nebo nezaměstnané.

„Zaměstnanci“ a „osoby samostatně výdělečně činné“ se definují v části „zaměstnanost“.

„Nezaměstnané“ osoby se definují v části „nezaměstnanost“.

ZAMĚSTNANOST

11.11. Definice: Zaměstnanost zahrnuje všechny osoby - zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné, které se zabývají některou z výrobních činností, která spadá do hranic v systému vymezené výroby.

Zaměstnanci88

11.12. Definice: Zaměstnanci se definují jako všechny osoby, které pracují podle smlouvy pro jinou rezidentskou institucionální jednotku a přijímají odměnu (zaznamenávanou jako „náhrady zaměstnancům“ - D.1).

Vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, obvykle z obou stran dobro-volný, existuje v případě, že mezi podnikem a osobou je smlouva, která může být formální nebo neformální, podle níž osoba pracuje pro podnik za odměnu, která je v penězích nebo naturální.

Osoby se zahrnují do zaměstnanců v případě, že nemají také vlastní výděleč-nou činnost, která představuje jejich základní činnost; v takovém případě se klasifikují jako osoby samostatně výdělečně činné.

11.13. Zahrnují se tyto kategorie:

a) osoby zaměstnané zaměstnavatelem na základě pracovní smlouvy (ma-nuální a nemanuální pracovníci, řídící pracovníci, domácí personál, lidé, kteří vykonávají podle programů zaměstnanosti odměňovanou výrobní činnost);

b) státní úředníci a ostatní vládní zaměstnanci, jejichž označení a podmínky zaměstnanosti jsou stanoveny zákonem;

c) ozbrojené síly, které tvoří osoby jak s dlouhodobým, tak i krátkodobým závazkem a také vojáci základní vojenské služby (včetně branců, kteří pracují pro civilní účely);

d) duchovní církví, jestliže je platí přímo vládní nebo nezisková instituce;

e) vlastníci společností nebo kvazispolečností, jestliže v těchto podnicích pracují;

88 Termín „zaměstnanci“ odpovídá definici Mezinárodního úřadu práce o „placeném zaměstnání“.

73

f) studenti, kteří mají formální smlouvu, podle které přispívají vlastní prací jako vstupem do výrobního procesu podniku, za odměnu a (nebo) za vzdělávací služby;

g) domáčtí pracovníci,89 jestliže existuje výslovná smlouva, na jejímž základě jsou odměňováni podle provedené práce, tj. množství práce, které vkládají do nějakého výrobního procesu;

h) invalidní pracovníci za předpokladu, že mezi zaměstnavatelem a zaměst-nancem existuje formální nebo neformální vztah;

i) osoby zaměstnané přechodně zprostředkovatelnami práce a zařazované do odvětví agentury, která je zaměstnává a nikoli do odvětví podniku, pro který skutečně pracují; pro potřeby input/output analýzy se však může uvažovat o přetřídění těchto osob a všech odpovídajících nákladů (viz odst. 9.51).

11.14. Osoby, které dočasně nepracují, se považují také za zaměstnance za předpokladu, že mají formální pracovní poměr. Tento formální pracovní poměr by se měl stanovit na základě jednoho nebo více následujících kritérií:

a) pokračuje se ve výplatě mzdy nebo platu;

b) je zajištěn návrat do práce po skončení případu nebo k dohodnutému datu;

c) skončilo trvání pracovní absence, při které (když to přichází v úvahu) mohou pracovníci přijímat náhradní dávky, aniž mají povinnost přijmout jiné práce.

To se týká osob, které dočasně nepracují, protože onemocněly, byly zraněné, mají dovolenou nebo volno, stávkují nebo je výluka, mají volno na studium nebo školení, mateřskou dovolenou nebo dovolenou z titulu rodičovství, ome-zení ekonomické činnosti nebo pro přechodný organizační nedostatek nebo zastavení práce vlivem takových příčin, jakými jsou špatné počasí, mechanické poškození nebo přerušení dodávky elektrického proudu nebo nedostatek suro-vin či paliva nebo mají jinou dočasně povolenou nebo nepovolenou absenci.

Osoby samostatně výdělečně činné

11.15. Definice: Osoby samostatně výdělečně činné se definují jako osoby, které jsou jediným vlastníkem nebo spoluvlastníkem nesdružených podniků, ve kterých pracují, s výjimkou nesdružených podniků klasifikovaných jako kvazispolečnosti. Osoby samostatně výdělečně činné se zde klasifikují v případě, že nejsou zároveň v placeném zaměstnání, kte-ré představuje jejich hlavní činnost; v takovém případě se zatřiďují mezi zaměstnance.

Osoby samostatně výdělečně činné nemusí během sledovaného období z jakéhokoliv zvláštního důvodu přechodně pracovat. Odměnou samostatně výdělečně činné osoby je smíšený důchod.

11.16. Osoby samostatně výdělečně činné zahrnují také tyto kategorie:

a) neplacené rodinné pracovníky, včetně těch, kteří pracují v nesdružených podnicích, které se zabývají zcela nebo zčásti tržní výrobou;

89 Domácký pracovník je osoba, která souhlasí s tím, že bude pracovat pro určitý podnik nebo dodávat jisté množství výrobků a služeb určitému podniku, na základě předchozího ujednání nebo smlouvy s podnikem, ale jejíž místo práce není uvnitř tohoto podniku.

74

b) dislokované pracovníky, jejichž důchod je funkcí hodnoty výstupu z vý-robního procesu, za který jsou zodpovědní, bez ohledu na to, jak mnoho nebo málo práce do tohoto procesu vložili;

c) pracovníky, kteří se zapojili (individuálně nebo kolektivně) do výroby výhradně pro svoji vlastní konečnou spotřebu nebo pro tvorbu vlastního kapitálu.

Neplacení dobrovolní pracovníci se zahrnují do osob samostatně výdělečně činných, jestliže výsledkem jejich dobrovolných činností je výroba výrobků, např. výstavba obydlí, kostela nebo jiné budovy. Jestliže však výsledkem jejich dobrovolné činnosti jsou zdarma poskytované služby, např. pečovatelské nebo úklidové služby, nejsou tyto osoby do zaměstnanosti zahrnovány, protože ta-kové dobrovolně poskytované služby se do výroby nezahrnují (viz odst. 3.08).

U vlastníků bydlících ve vlastním obydlí neexistuje žádný vklad práce do výroby služeb; vlastníci bydlící ve vlastním obydlí se jako takoví nepovažují za osoby samostatně výdělečně činné.


75

Příloha č. 3

MEZISPOTŘEBA (P.2) (European System of Accounts, ESA)

3.60. Definice: Mezispotřeba se skládá z hodnoty výrobků a služeb spotřebovaných jako vstupy do výrobního procesu, vyjma fixních aktiv, jejichž spo-třeba se zachycuje jako spotřeba fixního kapitálu. Výrobky a služby mohou být ve výrobním procesu buď přeměněny, nebo spotřebovány.

3.70. Mezispotřeba zahrnuje tyto hraniční případy:

a) hodnotu všech výrobků a služeb použitých jako vstupy do pomocných čin-ností; obvyklým příkladem pomocné činnosti je nákup, prodej, marketing, účetnictví, zpracování dat, doprava, skladování, údržba, bezpečnost atd. Tyto výrobky a služby spotřebované pro tyto pomocné činnosti se neodlišují od výrobků a služeb spotřebovaných přímo pro hlavní (nebo vedlejší) činnost místní činnostní jednotky;

b) hodnotu výrobků a služeb, které místní činnostní jednotka obdržela od jiné místní činnostní jednotky v rámci téže institucionální jednotky (pouze pokud jsou v souladu s obecnou definicí v 3.69);

c) náklady na používání najatých fixních aktiv, např. operativní leasing strojů a osobních automobilů;

d) předplatné, příspěvky a poplatky placené neziskovým podnikatelským sdružením;

e) položky nepovažované za tvorbu hrubého kapitálu, jako:

(1) malé nástroje, které nejsou drahé a používají se pro poměrně jednodu-ché úkony jako např. pily, kladiva, šroubováky a ostatní ruční nástroje; malé přístroje jako např. kapesní kalkulačky; podle úmluvy se v ESA považují za mezispotřebu všechny výdaje na předměty dlouhodobé spotřeby, jejichž cena nepřevyšuje 500 ECU (v cenách roku 1995) za kus (nebo, když se nakupují ve větším množství, tak za celkové nakoupené množství);

(2) běžná, pravidelná údržba a opravy fixních aktiv používaných ve výrobě;

(3) zbraně pro armádu určené k ničení a zařízení k jejich dopravě (ale ne lehké zbraně nebo obrněné vozy pořízené policií a bezpečnostními službami, neboť ty se považují za tvorbu hrubého fixního kapitálu);

(4) služby výzkumu a vývoje, výcvik pracovníků, průzkum trhu a podobné činnosti nakoupené od externí organizace nebo poskytnuté samostat-nou místní činnostní jednotkou v rámci téže institucionální jednotky;

f) poplatky za užívání nehmotných nevyrobených aktiv jako např. patentů, obchodních značek atd. (vyjma platby za nákup takovýchto vlastnických práv: tyto platby se považují za pořízení nehmotných nevyráběných aktiv);

g) výdaje zaměstnanců, hrazené zaměstnavatelem, za položky nezbytné pro výrobu provozovanou zaměstnavatelem jako např. na nákupy nástrojů a ochranných oděvů na vlastní účet zaměstnanců prováděné podle smluvních závazků;

76

h) výdaje zaměstnavatelů, které zaměstnavatel vynakládá jak ve prospěch svůj, tak i zaměstnanců, neboť je to nezbytné pro zabezpečení výrobního procesu zaměstnavatele. Týká se to těchto případů:

(1) náhrada zaměstnancům jejich cestovních a stěhovacích výdajů, odlučného a výdajů na pohoštění v případech, že byli pověřeni jejich vynaložením při plnění svých povinností;

(2) vybavení pracoviště;

(širší přehled je uveden v odstavcích k náhradám zaměstnancům (D.1);

i) pojistné neživotního pojištění placené místní činnostní jednotkou (viz také přílohu III „Pojištění“): vzhledem k tomu, že se v mezispotřebě zachycuje pouze poplatek za službu, musí být placené pojistné sníženo, např. o vyplacené pojistné nároky a čistou změnu rezerv neživotního pojištění; čistá změna rezerv může být umístěna do místních činnostních jednotek proporcionálně k placenému pojistnému;

j) pouze za ekonomiku jako celek: veškeré finanční služby nepřímo měřené (FISIM) poskytované rezidentským výrobcům.

3.71. Z mezispotřeby se vylučují:

a) položky, které se považují za tvorbu hrubého kapitálu, jako jsou:

(1) cennosti;

(2) průzkum nerostných ložisek;

(3) velká zlepšení, která významně překračují běžné udržení fixních aktiv v dobrém provozním stavu, např. renovace, rekonstrukce nebo rozšíření kapacity;

(4) software, který je nakoupen nebo vyroben ve vlastní režii;

b) výdaje zaměstnavatelů, které se považují za naturální mzdy a platy (viz odst. 4.05);

c) užití kolektivních služeb poskytovaných vládními institucemi tržním jednot-kám nebo výrobcům ve vlastní režii (tyto služby se považují za výdaje vlády na kolektivní spotřebu);

d) výrobky a služby vyrobené a spotřebované ve stejném účetním období uvnitř téže místní činnostní jednotky (nezachycují se ani jako produkce);

e) platby vládě za udělení licencí a poplatky, které se považují za daně na výrobu (viz odst. 4.79 až 4.80).

3.72. Produkty použité pro mezispotřebu by se měly zachycovat a oceňovat v okamžiku, kdy vstupují do výrobního procesu. Oceňují se kupními cenami podobných výrobků či služeb pořizovaných v té době.

Doba zachycení a ocenění mezispotřeby

3.73. Výrobní jednotky v praxi obvykle nezachycují skutečné užití výrobků ve výrobním procesu přímo. Zachycují nákupy určené k užití jako vstupy a změny množství těchto výrobků na zásobách. Při odhadu mezispotřeby musí být proto od nákupů odečtena změna stavu zásob materiálu (viz odst. 3.120 - 3.124 o správném ocenění zásob).


77

Příloha č. 4

SPOTŘEBA FIXNÍHO KAPITÁLU (K.1) (European System of Accounts, ESA)

6.01. Definice: Spotřeba fixního kapitálu (K.1) představuje objem fixních aktiv spotře-bovaných v průběhu sledovaného období jakožto výsledek normálního opotřebení a předvídatelného zastarání, včetně náhrad za ztráty fixních aktiv, které jsou výsledkem náhodných škod, před kterými je možno se pojistit.

6.02. Spotřeba fixního kapitálu se musí počítat za všechna fixní aktiva (kromě zvířat), jak hmotných, tak nehmotných fixních aktiv, jako jsou náklady na průzkum nerostných ložisek a software, velká zhodnocení nevyráběných aktiv a náklady na převody vlastnictví spojené s nevyráběnými aktivy.

6.03. Spotřeba fixního kapitálu (která by se měla odlišovat od odpisů prováděných pro daňové účely nebo odpisů uváděných v podnikovém účetnictví) by se měla odhadovat na základě stavů fixních aktiv a pravděpodobné průměrné ekono-mické životnosti jednotlivých kategorií těchto výrobků. Kdykoliv chybí přímé informace o stavu fixních aktiv, doporučuje se pro výpočet stavu fixních aktiv metoda průběžné inventarizace (PIM). Stav fixních aktiv by měl být oceněn v kupních cenách běžného období.

Pojistitelné ztráty fixních aktiv, jež jsou výsledkem náhodných škod, se berou v úvahu při výpočtu průměrné životnosti příslušného výrobku. Za ekonomiku jako celek se předpokládá, že skutečné normální náhodné škody v daném účetním období jsou rovny nebo blízké jejich průměrnému výskytu. Avšak pro jednotlivé jednotky a skupiny jednotek mohou být skutečně normální škody odlišné od průměrně náhodných. V tomto případě se všechny odchylky v daném sektoru zachycují jako ostatní změny objemu fixních aktiv.

Spotřeba fixního kapitálu se počítá lineárně, takže hodnota fixních aktiv se odepisuje konstantní sazbou po celou dobu životnosti výrobků.

Avšak v závislosti na charakteru poklesu účinnosti fixního aktiva se může požadovat, aby se spotřeba fixního kapitálu počítala metodou geometrického opotřebení.

6.04. V soustavě účtů se spotřeba fixního kapitálu zachycuje pod každou vyrovnávací položkou, která je takto uváděna jako hrubá a čistá. Zápis „hrubá“ znamená bez odpočtu spotřeby fixního kapitálu, zatímco zápis „čistá“ znamená po odpočtu spotřeby fixního kapitálu.

Zdroj: Eurostat: ESA 95, European Systém of Accounts ESA, Eurostat 2005. Dostupné na http://circa. europa.eu/irc/dsis/nfaccount/info/data/esa95/esa95-new.htm , překlad ČSÚ

79

Příloha č. 5

Příklad aplikace jednotné metodiky sledování práce v letech 2000-2010

Tabulky:

1. Úplné náklady práce v ČR a zdanění v letech 2000-2010

1.1 Měsíční úplné náklady práce v ČR na osobu v Kč v metodice ročních šetření ČSÚ

1.2 Hodinové úplné náklady práce v ČR na osobu v Kč a placené hodiny za měsíc v metodice ročních šetření ČSÚ

1.3 Struktura úplných nákladů práce v ČR v % v metodice ročních šetření ČSÚ

1.4 Struktura úplných nákladů práce v ČR bez zemědělství, lesnictví a rybolovu v % v metodice ročních šetření ČSÚ

1.5 Struktura úplných nákladů práce v ČR bez zemědělství, lesnictví a rybolovu v % v metodice ročních šetření Eurostatu

1.6 Měsíční náklady práce v EU v EUR, národní cenová hladina

1.7 Hodinové náklady práce v EU v EUR, národní cenová hladina

1.8 Odpracované hodiny za měsíc v EU

1.9 Struktura nákladů práce států EU v %

1.10 Struktura zdanění mezd v %

2. Podíl práce na nákladech v EU v národní cenové hladině v letech 2000- 2010

2.1 Podíl práce na nákladech v národní cenové hladině

3. Jednotkové náklady práce v ČR a v EU v letech 2000-2010

3.1 Úroveň a vývoj jednotkových nákladů práce v národní cenové hladině v EU

3.2 Úroveň a vývoj jednotkových nákladů práce v paritě kupní síly (EU-27) v EU

3.3 Relace jednotkových nákladů práce k průměru EU-27 v % v národní cenové hladině

3.4 Relace jednotkových nákladů práce k průměru EU-27 v % v PPS

3.5 Úroveň a vývoj roční produktivity v EU v EUR, národní cenová hladina

3.6 Úroveň a vývoj roční produktivity v EU v PPS, evropská cenová hladina

3.7 Relace HDP na pracovníka k průměru EU-27 v % v národní cenové hladině

3.8 Relace HDP na pracovníka k průměru EU-27 v % v PPS

3.9 Úroveň a vývoj ročních náhrad zaměstnancům na zaměstnance v EU v EUR, národní cenová hladina

3.10 Relace průměrných ročních náhrad zaměstnancům na zaměstnance k průměru EU-27 v % v eurech dle směnného kurzu

4. Faktory JNP v ČR v letech 2000-2010

4.1 Faktory změny jednotkových nákladů práce v ČR v letech 2000-2010

1 - Úplné náklady práce v ČR, zdanění a veřejné rozpočty 2000-2010

1.1 Měsíční úplné náklady práce v ČR na osobu v Kč v metodice ročních šetření ČSÚ

položka úroveň v Kč přírůstek v %

2010/2000 roční přírůstek v %

2010/2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Přímé náklady (mzdy a náhrady) 13 991 15 228 16 170 17 255 18 597 19 796 20 540 21 854 23 223 23 305 23 949 71,2 5,5

Nepřímé náklady celkem: 5 773 6 366 6 786 7 312 7 831 8 240 8 401 9 166 9 245 9 284 9 469 64,0 5,1

sociální požitky 339 402 416 475 500 587 561 670 499 413 534 57,5 4,6

sociální výdaje 5 208 5 711 6 129 6 522 7 029 7 259 7 513 8 132 8 027 8 568 8 667 66,4 5,2

personální náklady 245 265 268 347 338 424 385 413 421 371 647 164,1 10,2

daně a dotace -19 -12 -27 -32 -36 -30 -58 -49 -42 -68 -79 315,8 15,3

Úplné náklady práce celkem 19 764 21 594 22 956 24 567 26 428 28 036 28 941 31 020 32 468 32 589 33 418 69,1 5,4

Zdroj: ČSÚ: Úplné náklady práce, ČSÚ 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009 a 2010, výpočty VÚPSV, v.v.i., Kód: e-3112-11

Poznámka: odvětví OKEČ A - O do roku 2008, rok 2009 CZ-NACE A - S, sociální požitky - příspěvky na stravování a bydlení, příspěvky do sociálních fondů a odb. organizací, služební vozy sloužící také k soukromým účelům, výrobky firmy poskytované zaměstnancům se slevou ap.; sociální výdaje - ze zákona povinné pojistné na nemoc. a důchod. pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (nezahrnují se částky odečtené ze mzdy zaměstnanců); personální náklady - náklady na nábor zaměstnanců, na školení, pracovní oděv aj.; daně a dotace - dotace na pracovní sílu, daně související se zaměstnáváním lidí

Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/3112-11-r_2011, přístup březen 2012

1.2 Hodinové úplné náklady práce v ČR na osobu v Kč a placené hodiny za měsíc v metodice ročních šetření ČSÚ

položka úroveň v Kč přírůstek v %

2010/2000 roční přírůstek v %

2010/2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Přímé náklady (mzdy a náhrady) 91,4 105,7 112,2 120,6 128,3 136,5 142,1 152,5 160,0 161,6 163,8 79,2 6,0

Nepřímé náklady celkem: 37,7 44,2 47,1 51,1 54,0 56,9 58,1 63,9 63,7 64,4 64,7 71,7 5,6

sociální požitky 2,2 2,8 2,9 3,3 3,5 4,1 3,9 4,7 3,4 2,9 3,7 65,2 5,1

sociální výdaje 34,0 39,6 42,5 45,6 48,5 50,1 52,0 56,7 57,6 59,4 59,3 74,2 5,7

personální náklady 1,6 1,8 1,9 2,4 2,3 2,9 2,7 2,9 2,9 2,6 2,4 48,1 4,0

daně a dotace -0,1 -0,1 -0,2 -0,2 -0,3 -0,2 -0,4 -0,3 -0,3 -0,5 -0,5 315,4 15,3

Úplné náklady práce celkem 129,1 149,8 159,2 171,7 182,3 193,4 200,2 216,4 223,7 226,0 228,5 77,0 5,9

Odpracovaná doba v hod./měs. 153,0 144,1 144,2 143,0 145,0 145,0 144,5 143,4 145,2 144,2 146,2 -4,4 -0,5


Poznámka: odvětví OKEČ A - O do roku 2008, rok 2009 CZ-NACE A - S, sociální požitky - příspěvky na stravování a bydlení, příspěvky do sociálních fondů a odb. organizací, služební vozy sloužící také k soukromým účelům, výrobky firmy poskytované zaměstnancům se slevou ap.; sociální výdaje - ze zákona povinné pojistné na nemoc. a důchod. pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (nezahrnují se částky odečtené ze mzdy zaměstnanců); personální náklady - náklady na nábor zaměstnanců, na školení, pracovní oděv aj.; daně a dotace - dotace na pracovní sílu, daně související se zaměstnáváním lidí


1.3 Struktura úplných nákladů práce v ČR v % v metodice ročních šetření ČSÚ

položka % přírůstek v p.b.

2010/2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Přímé náklady (mzdy a náhrady) 70,79 70,52 70,44 70,24 70,37 70,61 70,97 70,45 71,53 71,50 71,67 0,88

Nepřímé náklady celkem: 29,21 29,48 29,56 29,76 29,63 29,39 29,03 29,55 28,47 28,50 28,33 -0,88

sociální požitky 1,71 1,86 1,81 1,93 1,89 2,09 1,94 2,16 1,54 1,27 1,60 -0,11

sociální výdaje 26,36 26,45 26,70 26,54 26,60 25,89 25,96 26,22 25,76 26,30 25,94 -0,42

personální náklady 1,24 1,23 1,17 1,42 1,28 1,51 1,33 1,33 1,30 1,14 1,04 -0,20

daně a dotace -0,10 -0,06 -0,12 -0,13 -0,14 -0,11 -0,20 -0,16 -0,13 -0,21 -0,24 -0,14

Úplné náklady práce celkem 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 0,00


Poznámka: odvětví OKEČ A - O


1.4 Struktura úplných nákladů práce v ČR bez zemědělství, lesnictví a rybolovu v % v metodice ročních šetření ČSÚ


2010/2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010



sociální požitky 25,49 25,48 25,70 25,40 25,59 24,70 24,92 24,97 24,71 24,66 24,64 -0,85

sociální výdaje 3,74 4,15 3,87 4,37 4,04 4,69 4,11 4,58 3,76 3,84 3,86 0,12

Úplné náklady práce celkem 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 0,00


Poznámka: odvětví OKEČ C - O (bez zemědělství a rybolovu, OKEČ A - B)


1.5 Struktura úplných nákladů práce v ČR bez zemědělství, lesnictví a rybolovu v % v metodice ročních šetření Eurostatu


2010/2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010



sociální požitky 26,5 26,7 26,9 26,6 26,7 26,0 26,0 26,9 - - - - sociální výdaje 1,2 1,2 1,3 1,3 1,2 1,3 1,1 0,6 - - - - Úplné náklady práce celkem 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 0,00

Zdroj: Eurostat: Population and social conditions - Labour market - Labour costs - Structure of labour costs, březen 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/themeshttp://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/labour_market/labour_costs/database

Poznámka: odvětví NACE C - O (bez zemědělství a rybolovu, NACE A - B) za roky 2000 - 2007 (Structure of labour costs (%) - Nace Rev. 1.1). Od roku 2008 Structure of labour costs (%) - Nace Rev. 2 B-S_X_O

1.6 Měsíční náklady práce v EU v EUR, národní cenová hladina

úroveň v eurech, národní cenová hladina přírůstek v % 2010/2000

roční přírůstek v % 2010/2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Belgie : : : : 3 659,2 3 706 3 814 3 965,7 4 195 4 305 4 426 - - Bulharsko 173,1 186,5 196 205,7 222,2 234,7 249 287,4 375 416 441 154,8 9,8

Česká republika 562,7 641,6 753,8 780,9 837,3 948,8 1 030,6 1 126,2 1 323 1 297 1 387 146,5 9,4

Dánsko : : : : : 4 059,8 4 221,6 4 381 4 564 4 637 4 908 - - Německo 3 422 3 510 3 594 3 692 3 750 3 768 3 819 3 853 3 838 3 928 3 951 15,5 1,4

Estonsko 425,9 486,7 547,2 596 644 711,8 827,1 994,5 : : : - - Irsko : : : : : : : : : 4 097 4 021 - - Řecko : : : : : : : : : 2516 : - - Španělsko 2 019,8 1 857,9 1 930,2 2 007,6 2 069,8 2 125,2 2 196,7 2 283,8 2 808 2 932 2 974 47,2 3,9

Francie : : : : : : : : : 4 149 4 256 - - Itálie : : : : : : : : : : : - - Kypr 1 665,7 1 734,7 1 833,8 1 950 2 058,9 2 189,6 2 276,9 2 368,4 : : : - - Lotyšsko 340,4 353,6 370,6 370,2 402,8 448,5 552,4 719,4 885 861 816 139,7 9,1

Litva 381,3 412 446,9 466,9 484,2 545,1 636,6 759,7 848 847 818 114,5 7,9

Lucembursko : : : : 4386 4517 4658 4817 4 563 4 650 4 763 - - Maďarsko : : : 814,4 768 968,6 994,8 1 104,3 1 164 1 040 1 028 - - Malta : : 1 250,7 1 253,5 1 282,9 1 297,7 1 340,6 1 370,6 1 452 1 429 : - - Nizozemsko : : : : : : : : 4 203 : : - - Rakousko 3 361 3 430 3 485 3 603 3 660 3 717 3 782 3 847 3 847 3 951 4 008 19,3 1,8

Polsko 655,4 769,4 760,7 686,8 687,9 808,4 878,4 983,2 1 116 965 1 083 65,2 5,2

Portugalsko : : : : 1 603,4 1 669,4 1 734,6 1 788,4 : 1 790 1 832 - - Rumunsko 213,1 236,8 245,6 244,2 273,4 365,1 434,2 548,7 : 618 633 197,0 11,5

Slovinsko 1 358,2 1 452,3 1 542,4 1 603,3 1 618 1 699 1 772,5 1 871 1 962 2 000 2 087 53,7 4,4

Slovensko 398,5 416,4 481,8 517,8 583,2 619,9 711,4 842,3 : 1 096 1 135 184,8 11,0

Finsko : : 3 159 3 289 3 358 3 531 3 598 3 687 3 716 3 869 3 934 - - Švédsko : : : : 4 072,1 4 133,5 4 242 4 337,5 4 428 4 136 4 688 - - Velká Británie 3 517,8 3 618,1 3 719,3 3 525,8 3 727,6 3 367,9 3 498,5 3 584,5 : 2 870 2 917 -17,1 -1,9

Zdroj: Eurostat: Population and social conditions - Labour market - Labour costs, březen 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Dostupné na http://epp.eurostat. ec.europa.eu/portal/page/portal/labour_market/labour_costs/database

Poznámka: roky 2000-2007 odvětví NACE C - O (průmysl a služby bez zemědělství a rybolovu); roky 2008-2010 Nace Rev. 2 B-S_X_O

1.7 Hodinové náklady práce v EU v EUR, národní cenová hladina

úroveň v eurech přírůstek v % 2010/2000


Belgie : : : : 29,2 29,57 30,43 31,64 32,92 33,78 34,73 - - Bulharsko 1,2 1,28 1,35 1,42 1,52 1,61 1,71 1,96 2,57 2,9 3,11 159,2 10,0

Česká republika 3,69 4,46 5,24 5,47 5,78 6,56 7,14 7,86 9,15 9,01 9,48 156,9 9,9

Dánsko : : : : : 30,74 31,81 33,29 34,66 35,44 37,42 - - Německo 25,1 25,7 26,3 26,8 26,9 27 27,4 27,6 27,9 28,5 28,7 14,3 1,3

Estonsko 2,84 3,19 3,62 3,98 4,25 4,71 5,49 6,6 : : : - - Irsko : : : : : : : : 28,89 29,92 29,24 - - Řecko : : : : : : : : : 17 : - - Španělsko 14,38 13,28 13,84 14,47 15,03 15,53 16,15 16,86 19,39 20,54 20,73 44,2 3,7

Francie : : : : : : : : : 31,64 32,57 - - Itálie : : : : : : : : 25,1 : : - - Kypr 9,74 10,14 10,74 11,42 12,03 12,7 13,13 13,59 : : : - - Lotyšsko 2,24 2,34 2,5 2,49 2,64 2,91 3,58 4,68 5,88 5,8 5,41 141,5 9,2

Litva 2,6 2,74 2,97 3,1 3,24 3,62 4,27 5,06 5,87 5,71 5,46 110,0 7,7

Lucembursko : : : : 30,34 31,4 32,39 33,3 30,96 32,17 32,86 - - Maďarsko : : : 5,34 5,25 6,37 6,52 7,39 7,84 7,04 6,85 - - Malta : : 7,75 8,02 8,51 8,84 8,82 9,27 8,64 8,76 : - - Nizozemsko : : : : : : : : 29,75 : : - - Rakousko 23,09 23,58 24,06 24,8 25,15 25,56 25,89 26,19 26,39 27,89 28,2 22,1 2,0

Polsko 4,51 5,39 5,38 4,88 4,92 5,78 6,28 7,03 7,79 6,97 7,76 72,1 5,6

Portugalsko : : : : 11,3 11,7 12,13 12,51 : 12,52 13,01 - - Rumunsko 1,39 1,53 1,64 1,6 1,78 2,38 2,82 3,55 : 4,05 4,12 196,4 11,5

Slovinsko 9,56 10,23 10,89 11,36 11,12 11,49 12,09 12,71 13,9 14,32 14,66 53,3 4,4

Slovensko 2,84 3,04 3,46 3,85 4,23 4,59 5,15 6,15 : 7,93 8,03 182,7 11,0

Finsko 22,13 : 23,4 24,36 24,87 26,15 26,64 27,31 27,09 28,21 28,68 29,6 2,6

Švédsko : : : : 29 29,44 30,21 30,89 31,64 29,54 33,49 - - Velká Británie 23,27 23,93 24,66 23,19 24,49 21,97 22,81 23,37 : 19,28 19,58 -15,9 -1,7



1.8 Odpracované hodiny za měsíc v EU

měsíc/hodiny přírůstek v % 2010/2000


Belgie - - - - 125,32 125,33 125,34 125,34 127,43 127,44 127,44 - - Bulharsko 144,25 145,70 145,19 144,86 146,18 145,78 145,61 146,63 145,91 143,45 141,80 -1,7 -0,2

Česká republika 152,49 143,86 143,85 142,76 144,86 144,63 144,34 143,28 144,59 143,95 146,31 -4,1 -0,4

Dánsko - - - - - 132,07 132,71 131,60 131,68 130,84 131,16 - - Německo 136,33 136,58 136,65 137,76 139,41 139,56 139,38 139,60 137,56 137,82 137,67 1,0 0,1

Estonsko 149,96 152,57 151,16 149,75 151,53 151,13 150,66 150,68 - - - - - Irsko - - - - - - - - - 136,93 137,52 - - Řecko - - - - - - - - - 148,00 - - - Španělsko 140,46 139,90 139,47 138,74 137,71 136,84 136,02 135,46 144,82 142,75 143,46 2,1 0,2

Francie - - - - - - - - - 131,13 130,67 - - Itálie - - - - - - - - 0,00 - - - - Kypr 171,02 171,07 170,74 170,75 171,15 172,41 173,41 174,28 - - - - - Lotyšsko 151,96 151,11 148,24 148,67 152,58 154,12 154,30 153,72 150,51 148,45 150,83 -0,7 -0,1

Litva 146,65 150,36 150,47 150,61 149,44 150,58 149,09 150,14 144,46 148,34 149,82 2,2 0,2

Lucembursko - - - - 144,56 143,85 143,81 144,65 147,38 144,54 144,95 - - Maďarsko - - - 152,51 146,29 152,06 152,58 149,43 148,47 147,73 150,07 - - Malta - - 161,38 156,30 150,75 146,80 152,00 147,85 168,06 163,13 - - - Nizozemsko - - - - - - - - 141,28 - - - - Rakousko 145,56 145,46 144,85 145,28 145,53 145,42 146,08 146,89 145,77 141,66 142,13 -2,4 -0,2

Polsko 145,32 142,75 141,39 140,74 139,82 139,86 139,87 139,86 143,26 138,45 139,56 -4,0 -0,4

Portugalsko - - - - 141,89 142,68 143,00 142,96 - 142,97 140,81 - - Rumunsko 153,31 154,77 149,76 152,63 153,60 153,40 153,97 154,56 - 152,59 153,64 0,2 0,0

Slovinsko 142,07 141,96 141,63 141,14 145,50 147,87 146,61 147,21 141,15 139,66 142,36 0,2 0,0

Slovensko 140,32 136,97 139,25 134,49 137,87 135,05 138,14 136,96 - 138,21 141,34 0,7 0,1

Finsko - - 135,00 135,02 135,02 135,03 135,06 135,01 137,17 137,15 137,17 - - Švédsko - - - - 140,42 140,40 140,42 140,42 139,95 140,01 139,98 - - Velká Británie 151,17 151,20 150,82 152,04 152,21 153,30 153,38 153,38 - 148,86 148,98 -1,5 -0,1



1.9 Struktura nákladů práce států EU v %

položka podíl v % přírůstek v p.b.

2010-2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Belgie

Přímé náklady (mzdy a náhrady) : : : : 70,5 71,2 71,0 70,4 70,5 72,4 72,0

Nepřímé náklady celkem: : : : : 29,5 28,8 29,0 29,6 29,5 27,6 28,0

sociální výdaje : : : : 30,1 29,4 29,6 30,2 30,1

ostatní : : : : -0,6 -0,6 -0,6 -0,6 -0,6

Bulharsko

Přímé náklady (mzdy a náhrady) 71,4 71,6 73,0 73,1 73,0 75,0 78,3 79,7 81,6* 83,2 83,9 12,5


sociální výdaje 27,7 27,5 26,0 26,1 25,6 24,3 21,2 20,2 -27,7

ostatní 0,9 1,0 1,0 0,9 1,4 0,7 0,5 0,1 -0,9

Česká republika



sociální výdaje 26,5 26,5 26,8 26,6 26,7 26,0 26,0 26,9 -26,5

ostatní 1,2 1,2 1,1 1,3 1,2 1,3 1,1 0,6 -1,2

Dánsko

Přímé náklady (mzdy a náhrady) : : : : : 88,9 87,0 87,0 86,3* 87,9 86,5

Nepřímé náklady celkem: : : : : : 11,1 13,0 13,0 13,7 12,1 13,5

sociální výdaje : : : : : 11,3 11,8 12,3

ostatní : : : : : -0,2 1,2 0,7

Německo



sociální výdaje 24,7 24,6 24,7 24,8 24,6 24,4 24,5 24,1 -24,7

ostatní 0,5 0,5 0,5 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 -0,5

Estonsko

Přímé náklady (mzdy a náhrady) 73,2 73,2 72,9 73,2 73,3 73,4 73,6 73,6 73,4 : :

Nepřímé náklady celkem: 26,8 26,8 27,1 26,8 26,7 26,6 26,4 26,4 26,6 : :

sociální výdaje 25,4 25,4 25,7 25,4 25,3 25,3 25,1 25,1 25,3 -25,4

ostatní 1,4 1,4 1,4 1,4 1,4 1,4 1,4 1,4 1,4 -1,4

Irsko

Přímé náklady (mzdy a náhrady) : : : : : : : : 85,9* 85,8 86,6

Nepřímé náklady celkem: : : : : : : : : 14,1 14,2 13,4

sociální výdaje : : : : : : : :

ostatní : : : : : : : :



2010-2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Řecko

Přímé náklady (mzdy a náhrady) : : : : : : : : : 79,4 :

Nepřímé náklady celkem: : : : : : : : : : 20,6 :


ostatní : : : : : : : :

Španělsko

Přímé náklady (mzdy a náhrady) 75,0 74,0 74,1 74,0 73,8 73,7 73,8 73,8 73,9* 73,4 73,7 -1,3

Nepřímé náklady celkem: 25,0 26,0 26,0 26,0 26,2 26,3 26,2 26,2 26,2 26,6 26,3 1,3

sociální výdaje 24,2 24,5 24,8 24,7 24,7 24,7 24,7 24,7 -24,2

ostatní 0,8 1,5 1,1 1,3 1,5 1,6 1,5 1,6 -0,8

Francie

Přímé náklady (mzdy a náhrady) : : : : : : : : : 66,8 66,6

Nepřímé náklady celkem: : : : : : : : : : 33,2 33,4


ostatní : : : : : : : :

Itálie

Přímé náklady (mzdy a náhrady) : : : : : : : : 72,2* : :

Nepřímé náklady celkem: : : : : : : : : 27,8 : :


ostatní : : : : : : : :

Kypr

Přímé náklady (mzdy a náhrady) 87,4 87,3 87,1 85,8 85,6 85,5 86,0 86,0 85,9 : :

Nepřímé náklady celkem: 12,7 12,7 12,9 14,2 14,4 14,5 14,0 14,0 14,1 : : sociální výdaje 12,7 12,7 12,9 14,2 14,4 14,5 14,0 14,0 14,1 -12,7

ostatní 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Lotyšsko



sociální výdaje 22,3 21,6 21,8 20,7 20,6 20,7 20,7 20,6 20,8 -22,3

ostatní 0,2 0,2 0,2 0,5 0,6 0,6 0,5 0,5 0,3 -0,2

Litva

Přímé náklady (mzdy a náhrady) 73,3 73,1 73,2 73,2 72,7 72,7 72,6 72,5 72,1* 71,6 72,2 -1,1

Nepřímé náklady celkem: 26,7 26,9 26,8 26,8 27,3 27,3 27,3 27,5 27,9 28,4 27,8 1,1

sociální výdaje 26,4 26,6 26,5 26,5 27,1 27,1 27,1 27,3 -26,4

ostatní 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 0,2 0,2 0,2 -0,3



2010-2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Lucembursko



sociální výdaje : : : : 15,1 14,9 14,7 14,7 13,8

ostatní : : : : 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6

Maďarsko

Přímé náklady (mzdy a náhrady) : : : 70,0 69,0 69,4 69,4 70,5 70,5* 71,8 74,4

Nepřímé náklady celkem: : : : 30,0 31,0 30,6 30,6 29,5 29,5 28,2 25,6

sociální výdaje : : : 27,3 27,9 26,6 26,5 26,5

ostatní : : : 2,7 3,1 4,0 4,1 3,0

Malta

Přímé náklady (mzdy a náhrady) : : 91,7 91,9 : : : : 91,2* 91,1 :

Nepřímé náklady celkem: : : 8,5 8,2 : : : : 8,8 8,9 :

sociální výdaje : : 10,2 10,0 : : : :

ostatní : : -1,8 -1,8 : : : :

Nizozemsko

Přímé náklady (mzdy a náhrady) : : : : : : : : 76,9* : :

Nepřímé náklady celkem: : : : : : : : : 23,1 : :


ostatní : : : : : : : :

Rakousko



sociální výdaje 24,1 23,9 24,2 24,1 24,2 23,9 23,9 23,5 23,3 -24,1

ostatní 3,0 2,9 2,8 2,7 2,7 2,7 2,7 2,7 2,7 -3,0

Polsko

Přímé náklady (mzdy a náhrady) 76,3 75,8 76,2 : 80,0 80,0 : : 77,3* : :

Nepřímé náklady celkem: 23,7 24,2 23,8 : 20,0 20,0 : : 22,7 : :

sociální výdaje 16,5 17,2 16,6 : 17,3 17,3 : : -16,5

ostatní 7,2 7,1 7,2 : 2,8 2,8 : : -7,2

Portugalsko



sociální výdaje : : : : 19,2 19,2 19,2 19,2 19,2

ostatní : : : : 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0



2010-2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Rumunsko

Přímé náklady (mzdy a náhrady) 67,7 69,3 69,9 73,0 74,4 73,9 72,5 73,5 : 75,9 76,8 9,1

Nepřímé náklady celkem: 32,4 30,7 30,1 27,0 25,6 26,1 27,5 26,5 : 24,1 23,2 -9,2

sociální výdaje 29,4 26,6 25,8 24,8 23,3 24,7 25,8 25,1 : -29,4

ostatní 3,0 4,1 4,3 2,2 2,3 1,4 1,7 1,5 : -3,0

Slovinsko



sociální výdaje 14,0 14,3 14,5 14,3 13,2 13,4 13,7 14,1 -14,0

ostatní 4,5 4,8 4,9 5,0 4,6 4,7 4,1 3,4 -4,5

Slovensko

Přímé náklady (mzdy a náhrady) 72,9 72,1 73,5 73,3 73,9 75,1 75,0 74,9 : 74,3 74,5 1,6

Nepřímé náklady celkem: 27,1 27,9 26,5 26,7 26,1 24,9 25,0 25,1 : 25,7 25,5 -1,6

sociální výdaje 26,0 26,8 25,6 25,9 25,1 24,1 24,2 24,3 -26,0

ostatní 1,1 1,1 0,9 0,8 1,1 0,8 0,8 0,8 -1,1

Finsko

Přímé náklady (mzdy a náhrady) : : : : 78,1 78,4 78,3 78,5 77,2* 77,6 77,9


sociální výdaje : : : : 20,8 20,5 20,6 20,4

ostatní : : : : 1,1 1,1 1,1 1,1

Švédsko

Přímé náklady (mzdy a náhrady) : : : : 66,7 66,7 66,7 66,7 67,1* 67,1 67,1


sociální výdaje : : : : 30,5 30,5 30,5 30,5

ostatní : : : : 2,8 2,8 2,8 2,8

Velká Británie

Přímé náklady (mzdy a náhrady) 83,0 83,0 83,0 : : 82,0 82,8 82,7 : 84,3 84,3 1,3

Nepřímé náklady celkem: 17,0 17,0 17,0 : : 18,0 17,2 17,3 : 15,7 15,7 -1,3

sociální výdaje 15,0 15,0 15,0 : : 15,6 14,8 14,9 -15,0

ostatní 2,0 2,0 2,0 : : 2,4 2,4 2,4 -2,0

Zdroj: Eurostat: Population and social conditions - Labour market - Labour costs, duben 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Dostupné na http://epp.eurostat.ec. europa.eu/portal/page/portal/labour_market/labour_costs/database

Poznámka: roky 2000-2008 odvětví NACE C - O (průmysl a služby bez zemědělství a rybolovu); roky 2008 s *, 2009 a 2010 Nace Rev. 2 B-S_X_O pouze v členění přímé a nepřímé náklady

Přímé náklady: mzdy a platy + sociální požitky; nepřímé náklady: zákonné + ostatní, tj. ostatní sociální výdaje a náklady, personální náklady, daně a dotace

1.10 Struktura zdanění mezd v %

země položka podíl z nákladů práce v % přírůstek v p.b.

2010-2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Belgie

Sociální zabezpečení:

zaměstnanec 11 11 11 11 10,7 10,7 10,7 10,7 10,7 10,7 10,8 0

zaměstnavatel 25 24 24 23 23,0 23,3 23,3 23,3 23,4 23,3 23,0 -2

daň z příjmu 21 21 21 20 20,5 21,4 21,3 21,5 21,8 21,1 21,6 1

celkem 56 55 55 54 54,2 55,4 55,4 55,5 56,0 55,2 55,4 -1

Česká republika


zaměstnanec 9 9 9 9 9,3 9,3 9,3 9,3 9,3 8,2 8,2 -1

zaměstnavatel 26 26 26 26 25,9 25,9 25,9 25,9 25,9 25,4 25,4 -1

daň z příjmu 8 8 8 9 8,4 8,6 7,4 7,7 8,2 8,3 8,6 1

celkem 43 43 43 44 43,6 43,8 42,6 42,9 43,4 41,9 42,2 -1

Dánsko


zaměstnanec 12 11 11 11 10,5 10,6 10,6 10,6 10,5 10,3 10,7 -1

zaměstnavatel 0 1 1 1 0,5 0,5 0,6 0,6 0,5 0,0 0,0 0

daň z příjmu 32 32 32 32 30,4 30,2 30,1 30,2 30,1 29,1 27,9 -4

celkem 44 43 43 43 41,5 41,4 41,3 41,3 41,2 39,4 38,6 -5

Finsko


zaměstnanec 6 5 5 5 4,9 5,1 5,5 5,4 5,0 5,1 5,8 0

zaměstnavatel 21 20 20 19 19,4 19,4 19,4 19,4 19,4 18,7 18,2 -3

daň z příjmu 21 20 20 20 19,5 20,1 19,3 18,9 19,2 18,6 18,0 -3

celkem 47 45 45 44 43,8 44,6 44,1 43,7 43,5 42,4 42,0 -5

Francie


zaměstnanec 9 9 9 10 9,8 9,6 9,5 9,6 9,9 9,6 9,6 1

zaměstnavatel 29 29 29 29 28,2 29,7 29,7 29,6 29,7 29,7 29,7 1

daň z příjmu 9 9 9 9 9,4 10,8 10,9 9,9 9,9 9,9 9,9 1

celkem 48 48 48 48 47,7 50,1 50,2 49,2 49,3 49,2 49,3 1

Irsko


zaměstnanec 5 10 4 5 4,5 4,7 4,6 4,7 4,7 6,0 6,6 2

zaměstnavatel 11 4 10 10 9,7 9,7 9,7 9,7 9,7 9,7 9,7 -1

daň z příjmu 14 10 10 10 9,6 11,4 8,8 7,9 8,5 12,9 13,0 -1

celkem 30 24 24 25 23,8 25,7 23,1 22,3 22,9 28,6 29,3 -1

Itálie


zaměstnanec 7 7 7 7 6,9 6,9 7,0 7,2 7,2 7,2 7,2 0

zaměstnavatel 25 25 25 25 24,9 24,9 24,3 24,3 24,3 24,3 24,3 -1

daň z příjmu 14 14 14 14 14,0 13,6 13,9 14,4 15,0 15,0 15,4 1

celkem 46 46 46 45 45,7 45,4 45,2 45,9 46,5 46,5 46,9 1



2010-2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Lucembursko


zaměstnanec 12 12 12 12 12,1 12,3 12,3 12,6 10,6 10,9 10,9 -1

zaměstnavatel 12 12 12 12 11,9 11,9 11,9 11,9 11,9 10,3 10,3 -2

daň z příjmu 11 7 7 8 7,9 11,1 12,3 13,0 13,3 12,7 12,7 2

celkem 35 32 32 32 31,9 35,3 36,5 37,5 35,9 34,0 34,0 -1

Maďarsko


zaměstnanec 9 9 9 9 9,9 10,0 10,6 12,6 12,6 12,8 13,2 4

zaměstnavatel 29 24 24 27 26,9 26,3 25,8 25,7 25,7 24,6 22,2 -7

daň z příjmu 14 13 13 10 9,0 14,3 14,6 16,1 15,8 15,9 11,0 -3

celkem 52 46 46 46 45,8 50,5 51,0 54,4 54,1 53,4 46,4 -6

Německo


zaměstnanec 17 17 17 17 17,3 17,3 18,0 17,4 17,2 17,3 17,2 0

zaměstnavatel 17 17 17 17 17,3 17,3 17,0 16,4 16,2 16,3 16,2 -1

daň z příjmu 18 17 17 17 16,2 17,3 17,5 18,4 18,6 17,3 15,7 -2

celkem 52 51 51 52 50,7 51,8 52,5 52,2 52,0 50,9 49,1 -3

Nizozemí


zaměstnanec 25 19 19 20 22,2 19,7 19,7 18,6 17,4 13,8 14,1 -11

zaměstnavatel 14 10 10 14 14,0 9,5 13,0 13,3 13,8 9,1 9,5 -5

daň z příjmu 7 6 6 7 7,3 9,5 11,7 12,1 13,7 15,1 14,8 8

celkem 45 36 36 43 43,6 38,6 44,4 44,0 45,0 38,0 38,4 -7

Polsko


zaměstnanec 21 21 21 21 21,1 21,3 21,4 20,5 10,6 15,5 15,5 -6

zaměstnavatel 17 17 17 17 17,0 17,0 17,0 17,0 20,8 12,9 12,9 -4

daň z příjmu 5 5 5 5 5,1 5,3 5,3 5,4 7,5 5,6 5,9 1

celkem 43 43 43 43 43,1 43,6 43,7 42,8 39,7 34,0 34,3 -9

Portugalsko


zaměstnanec 9 9 9 9 8,9 8,9 8,9 8,9 8,9 8,9 8,9 0

zaměstnavatel 19 19 19 19 19,2 19,2 19,2 19,2 19,2 19,2 19,2 0

daň z příjmu 5 4 4 5 4,5 8,1 8,2 9,3 9,6 9,1 9,7 5

celkem 34 32 32 33 32,6 36,2 36,3 37,4 37,6 37,2 37,7 4

Rakousko


zaměstnanec 14 14 14 14 14,0 14,0 14,0 14,0 14,0 14,8 14,0 0

zaměstnavatel 24 23 23 23 22,5 22,6 22,6 22,6 22,5 17,8 22,6 -1

daň z příjmu 7 8 8 8 8,4 10,9 11,5 12,0 12,3 12,1 11,4 4

celkem 45 45 45 45 44,9 47,4 48,1 48,5 48,8 44,7 47,9 3



2010-2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Řecko


zaměstnanec 12 12 12 12 12,5 12,5 12,5 12,5 12,5 12,5 12,5 1

zaměstnavatel 22 22 22 22 21,9 21,9 21,9 21,9 21,9 21,9 21,9 0

daň z příjmu 2 0 0 0 0,5 4,3 6,8 7,9 8,0 7,1 2,2 0

celkem 36 35 35 34 34,9 38,8 41,2 42,3 42,4 41,5 36,6 1

Slovensko


zaměstnanec 9 9 9 9 9,9 10,6 10,6 10,6 10,6 10,6 10,6 2

zaměstnavatel 28 28 28 18 26,3 20,8 20,8 20,8 20,8 20,8 20,8 -7

daň z příjmu 5 5 5 5 5,8 6,9 7,1 7,1 7,5 6,3 6,4 1

celkem 42 42 42 41 42,0 38,3 38,5 38,5 38,9 37,6 37,8 -4

Španělsko


zaměstnanec 5 5 5 5 4,9 4,9 4,9 4,9 4,7 4,9 4,9 0

zaměstnavatel 23 23 23 23 23,4 23,4 23,4 23,2 23,2 23,0 23,0 0

daň z příjmu 9 10 10 9 9,7 10,7 10,8 10,8 9,7 10,3 11,7 3

celkem 38 38 38 38 38,0 39,0 39,1 38,9 37,8 38,2 39,6 2

Švédsko


zaměstnanec 5 5 5 5 5,3 5,3 5,3 5,3 5,3 5,3 5,3 0

zaměstnavatel 25 25 25 25 24,6 24,5 24,4 24,5 24,5 23,9 23,9 -1

daň z příjmu 19 18 18 18 18,1 18,1 18,2 15,6 14,8 13,9 13,5 -6

celkem 50 48 48 48 48,0 47,9 47,9 45,4 44,6 43,2 42,7 -7

Velká Británie


zaměstnanec 7 7 7 8 7,8 8,2 8,3 8,4 8,3 8,3 8,3 1

zaměstnavatel 9 8 8 9 9,0 9,6 9,7 9,7 9,7 9,6 9,7 1

daň z příjmu 14 14 14 14 14,5 15,7 15,9 16,0 14,8 14,6 14,7 1

celkem 30 30 30 31 31,2 33,5 33,5 34,1 32,8 32,5 32,7 3

Zdroj: OECD: Taxing Wages 2000-2001, 2001-2002, 2002-2003, 2003-2004, 2004-2005, 2005-2006, 2006-2007, 2007-2008, 2008-2009, 2009-2010; OECD 2000-11; ISBN 978-92-64-08299-1

2. Podíl práce na nákladech v EU v národní cenové hladině v letech 2000-2010

2.1 Podíl práce na nákladech v národní cenové hladině

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 přírůstek

2010-2000 v p.b. Belgie 30,76 30,92 31,98 32,26 31,29 30,75 29,90 29,75 29,60 32,16 - -

Bulharsko 29,69 29,74 28,89 27,93 26,29 24,68 23,08 - - - - -

Česká republika 21,81 21,68 22,78 22,77 22,46 22,47 21,63 21,31 21,88 23,41 22,59 0,78 Dánsko 36,63 36,33 36,73 37,14 36,78 35,56 34,65 34,37 34,14 36,41 35,68 -0,94 Německo 36,43 36,20 36,96 36,55 35,92 34,78 33,74 32,87 32,75 34,80 33,34 -3,09 Estonsko 25,31 24,64 24,68 26,06 25,89 25,49 26,22 28,45 30,16 31,30 28,29 2,99 Irsko - - 25,76 25,65 26,14 25,61 25,17 - - - - -

Řecko 40,05 39,32 40,72 41,13 41,34 39,30 37,96 37,21 37,23 39,97 38,65 -1,40 Španělsko 38,25 34,12 33,30 32,92 32,24 31,36 30,55 30,77 32,30 34,70 34,40 -3,85 Francie 35,71 35,60 36,14 36,58 36,26 35,85 35,34 34,99 34,85 36,53 35,89 0,18 Itálie 30,42 30,47 30,62 30,84 30,68 30,40 29,90 29,45 29,70 31,86 30,92 0,49 Kypr 44,54 43,74 43,88 45,65 46,51 45,02 44,36 42,79 40,71 41,92 - - Lotyšsko - - - 25,61 24,87 25,60 25,58 28,34 29,49 28,00 25,90 - Litva 33,59 32,60 33,14 34,17 34,03 33,17 33,57 33,69 31,98 34,30 32,94 -0,65 Lucembursko - - - - - - - - - - - -

Maďarsko 24,99 25,77 27,41 27,88 28,20 27,62 26,39 26,90 26,60 27,50 25,40 0,41 Malta 28,44 31,95 32,33 32,50 31,20 30,42 28,72 28,25 28,62 29,89 29,00 0,55 Nizozemsko 33,25 33,57 34,47 34,93 34,61 33,73 33,14 33,04 32,59 34,03 33,22 -0,03 Rakousko - - - - - - - - 32,19 33,98 32,40 - Polsko 31,63 32,00 31,41 30,25 28,33 28,11 26,81 26,05 27,20 28,14 27,87 -3,76 Portugalsko 33,47 33,48 34,06 34,45 33,86 33,65 33,29 32,65 32,22 34,27 - - Rumunsko - - - - - - - - 37,15 36,23 - - Slovinsko 33,10 33,50 33,49 33,74 33,40 33,01 32,12 31,07 31,53 34,26 33,66 0,56 Slovensko 20,50 20,27 20,38 20,39 21,22 21,63 20,83 20,88 20,77 23,54 22,18 1,67 Finsko 30,75 31,92 32,15 32,25 31,78 31,30 30,17 29,90 30,13 32,74 31,98 1,23 Švédsko 34,12 34,36 34,87 35,29 34,75 33,91 33,04 33,09 32,42 33,88 - - Velká Británie - - - - - - - - - - - -

Zdroj: Eurostat: Economy and finance - National accounts. Dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/national_accounts/introduction, březen 2012, propočet VÚPSV, v.v.i.

3. Jednotkové náklady práce v ČR a v EU v letech 2000-2010

3.1 Úroveň a vývoj jednotkových nákladů práce v národní cenové hladině v EU

JNP v národní cenové hladině přírůstek v p.b. 2010-2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

EU (27) 60,3 60,4 60,1 59,9 59,0 58,7 58,0 57,5 57,8* 59,6* 58,4* -1,9

EU (25) 59,6 59,7 59,4 59,2 58,5 58,1 57,5 57,1 - - - - EU (15) 59,4 59,4 59,2 59,0 58,4 58,2 57,6 57,2 - - - -

Belgie 61,1 62,5 62,6 62,0 60,3 59,8 59,5 59,4 60,7 62,3 61,2 0,1

Bulharsko 50,6 51,4 49,9 49,6 48,6 47,7 46,1 46,1 47,8 - - - Česká republika 47,9 48,0 49,6 50,7 50,2 50,0 50,0 49,7 50,5 50,7 51,2 3,3

Dánsko 56,4 57,5 58,1 58,4 57,3 57,0 57,0 58,4 59,3 62,0 59,1 2,7

Německo 60,6 60,2 59,7 59,6 58,7 57,8 56,4 55,1 55,9 58,3 57,3 -3,3

Estonsko 49,7 48,6 48,1 48,6 49,0 48,1 48,2 50,5 54,7 56,1 52,4 2,7

Irsko 48,5 48,2 46,3 46,5 47,4 48,5 48,8 50,2 55,3 56,2 53,7 5,1

Řecko 54,5 52,7 56,1 54,8 54,4 55,8 53,2 53,3 54,5 56,8 54,9 0,4

Španělsko 58,9 58,3 57,6 56,8 55,9 55,4 54,9 55,3 56,6 57,3 55,6 -3,3

Francie 57,3 57,5 58,0 58,0 57,6 57,6 57,4 56,8 57,2 58,7 58,7 1,3

Itálie 53,7 53,8 53,6 53,9 53,7 54,1 54,2 53,9 54,9 55,9 55,4 1,7

Kypr 56,0 54,9 56,9 59,6 58,8 58,0 56,6 54,9 53,4 57,0 55,3 -0,8

Lotyšsko 49,0 47,3 45,3 45,9 45,6 47,8 50,0 52,9 56,6 52,8 48,7 -0,3

Litva 48,8 47,2 47,9 48,8 49,2 48,9 50,5 49,7 50,0 51,2 46,5 -2,3

Lucembursko - - - - - - - - - - - - Maďarsko 50,2 50,5 50,8 51,5 51,3 51,6 50,9 51,5 51,1 51,0 47,8 -2,5

Malta 49,8 52,7 51,6 52,8 53,3 51,5 52,6 51,3 51,5 53,2 51,4 1,5

Nizozemsko 58,9 58,8 59,4 59,6 59,3 57,7 57,0 56,9 57,5 60,7 59,4 0,5

Rakousko - - - - - - - - - - - - Polsko 55,4 57,0 54,5 52,5 49,4 48,2 47,0 46,4 48,4 47,8 48,2 -7,2

Portugalsko 59,3 59,4 59,1 59,6 58,7 59,3 58,2 57,2 58,2 59,6 58,0 -1,2

Rumunsko - - - - - - - - 60,5 59,6 60,1 - Slovinsko 62,8 63,0 62,0 61,4 61,5 61,4 60,8 60,0 61,2 64,5 65,3 2,5

Slovensko 44,3 43,4 43,4 43,1 42,0 42,8 42,1 41,8 42,2 46,0 45,3 1,0

Finsko 53,7 54,1 53,8 54,6 54,3 55,2 55,0 53,7 55,6 59,6 58,6 4,9



Švédsko 58,6 60,1 59,5 58,6 57,9 57,5 56,1 56,9 56,9 58,1 56,4 -2,1

Velká Británie 62,5 63,3 62,5 62,4 62,1 62,4 62,1 62,0 62,3 64,8 64,0 1,5

USA 65,8 65,7 65,3 66,1 65,2 64,5 64,4 64,4 64,5 64,4 64,7 -1,1


Poznámka: * rok 2008-2010 za EU-27 odhad VÚPSV, v.v.i.

3.2 Úroveň a vývoj jednotkových nákladů práce v paritě kupní síly (EU-27) v EU


EU (27) 60,3 60,4 60,1 59,9 59,0 58,7 58,0 57,5 57,8* 59,6* 58,4* -1,9

EU (25) 60,3 60,4 60,1 59,9 59,3 58,8 58,2 57,7 - - - - EU (15) 62,7 62,6 62,5 62,5 62,0 61,4 60,7 60,3 - - - -

Belgie 62,6 64,4 63,4 64,5 64,2 64,2 64,5 64,9 67,8 71,1 68,8 6,1

Bulharsko 16,0 17,2 16,7 16,8 17,0 17,5 17,6 18,5 20,4 23,0 17,1 1,0

Česká republika 22,0 23,3 27,0 26,5 26,7 28,7 30,4 30,7 36,9 35,4 37,4 15,4

Dánsko 73,2 76,1 75,9 79,4 76,8 78,4 78,1 79,5 81,6 87,1 81,1 7,9

Německo 67,4 67,0 65,8 64,7 62,5 59,8 58,0 56,4 58,0 62,2 60,3 -7,1

Estonsko 26,0 27,0 26,9 27,6 28,3 28,8 30,8 34,5 38,4 38,8 35,7 9,7

Irsko 53,7 55,8 54,4 55,8 56,6 58,6 59,0 59,3 67,3 67,5 60,1 6,4

Řecko 43,0 41,2 43,4 44,7 45,0 47,6 45,7 47,1 48,8 52,6 50,4 7,3

Španělsko 49,7 50,2 49,4 50,6 50,4 50,6 49,6 49,6 52,2 54,0 51,8 2,1

Francie 61,9 61,6 61,4 64,3 64,2 63,5 63,6 62,5 64,6 67,7 66,5 4,6

Itálie 50,5 50,6 53,1 54,5 55,7 56,0 55,5 54,2 55,4 58,1 57,9 7,5

Kypr 48,2 47,1 49,0 52,7 51,7 51,2 50,2 48,3 46,8 51,1 49,3 1,1

Lotyšsko 25,1 24,4 22,8 21,9 22,3 24,8 28,7 35,3 40,7 36,0 31,2 6,1

Litva 23,0 22,5 23,0 22,9 23,8 25,1 27,3 28,5 31,4 31,9 27,8 4,7

Lucembursko - - - - - - - - - - - - Maďarsko 24,0 25,4 28,1 29,0 30,6 31,9 30,4 33,1 33,6 30,6 29,3 5,4

Malta 33,9 37,4 35,9 36,1 35,9 34,9 36,3 35,9 36,9 38,8 37,6 3,7

Nizozemsko 60,4 62,1 62,7 65,4 64,0 61,7 60,8 60,1 61,9 67,7 64,8 4,4

Rakousko - - - - - - - - 61,7 67,0 63,0 - Polsko 29,3 33,6 30,2 26,0 24,1 26,8 27,3 27,9 32,7 27,3 29,2 0,0

Portugalsko 47,7 48,9 49,0 49,8 49,9 48,4 47,3 46,5 48,4 50,2 48,2 0,5


Slovensko 19,0 18,3 18,9 20,6 21,5 22,6 23,2 25,0 27,7 31,3 30,6 11,7

Finsko 61,5 63,7 63,2 65,3 62,9 64,5 64,1 62,2 65,3 71,6 69,9 8,4



Švédsko 72,9 70,8 71,1 71,0 68,6 69,4 67,7 67,3 66,4 65,0 69,4 -3,5

Velká Británie 75,0 74,3 73,0 68,4 68,7 69,3 70,1 72,0 65,1 63,1 64,1 -11,0

USA 81,9 85,4 80,8 69,1 62,2 61,9 63,0 58,0 56,9 62,1 63,3 -18,6



3.3 Relace jednotkových nákladů práce k průměru EU-27 v % v národní cenové hladině

JNP v národní cenové hladině přírůstek v p.b. 2010-2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008* 2009* 2010*

EU (27) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 EU (25) 98,8 98,8 98,8 98,8 99,1 99,1 99,1 99,2 - - - - EU (15) 98,4 98,4 98,5 98,6 99,0 99,1 99,3 99,5 - - - -

Belgie 101,3 103,4 104,1 103,6 102,2 101,9 102,6 103,2 105,0 104,5 104,8 3,5

Bulharsko 83,8 85,2 83,0 82,8 82,2 81,3 79,4 80,2 82,6 - - - Česká republika 79,4 79,4 82,6 84,7 85,0 85,3 86,2 86,4 87,4 85,1 87,6 8,3

Dánsko 93,5 95,2 96,6 97,5 97,0 97,0 98,2 101,5 102,7 104,0 101,2 7,7

Německo 100,4 99,6 99,3 99,5 99,4 98,5 97,3 95,8 96,7 97,8 98,1 -2,3

Estonsko 82,3 80,4 80,0 81,1 83,0 81,9 83,1 87,8 94,7 94,2 89,7 7,4

Irsko 80,4 79,8 77,0 77,7 80,2 82,7 84,1 87,3 95,6 94,4 91,9 11,5

Řecko 90,3 87,2 93,4 91,5 92,2 95,0 91,8 92,6 94,2 95,3 94,0 3,6

Španělsko 97,6 96,5 95,8 94,9 94,8 94,4 94,6 96,2 98,0 96,2 95,2 -2,4

Francie 95,0 95,2 96,4 96,8 97,5 98,1 98,9 98,8 99,0 98,5 100,4 5,4

Itálie 89,0 89,0 89,2 90,0 91,0 92,1 93,5 93,6 95,0 93,8 94,9 5,9

Kypr 92,9 91,0 94,7 99,5 99,6 98,9 97,6 95,4 92,4 95,6 94,7 1,8

Lotyšsko 81,3 78,3 75,3 76,6 77,3 81,5 86,2 92,0 97,9 88,6 83,4 2,1

Litva 80,8 78,2 79,7 81,4 83,3 83,3 87,2 86,3 86,5 85,9 79,6 -1,2

Lucembursko - - - - - - - - - - - - Maďarsko 83,2 83,7 84,5 86,0 86,9 87,8 87,8 89,5 88,4 85,6 81,8 -1,5

Malta 82,6 87,2 85,7 88,2 90,2 87,8 90,7 89,2 89,1 89,3 88,0 5,4

Nizozemsko 97,6 97,4 98,8 99,5 100,5 98,2 98,3 99,0 99,4 101,8 101,7 4,1

Rakousko - - - - - - - - - - - - Polsko 91,8 94,4 90,6 87,7 83,6 82,2 81,1 80,7 83,8 80,1 82,5 -9,3

Portugalsko 98,2 98,4 98,4 99,5 99,4 101,0 100,3 99,4 100,8 99,9 99,4 1,1


Slovensko 73,4 71,8 72,2 72,0 71,1 72,9 72,6 72,6 73,1 77,2 77,6 4,1

Finsko 89,1 89,5 89,5 91,2 92,0 94,1 94,8 93,3 96,3 100,1 100,3 11,3



Švédsko 97,0 99,6 99,0 97,9 98,0 98,0 96,8 98,9 98,4 97,5 96,6 -0,4

Velká Británie 103,6 104,8 103,9 104,2 105,2 106,2 107,1 107,8 107,8 108,7 109,6 6,0

USA 109,1 108,8 108,6 110,4 110,4 109,9 111,1 112,0 111,6 108,0 110,8 1,7



3.4 Relace jednotkových nákladů práce k průměru EU-27 v % v PPS


EU (27) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 0,0

EU (25) 99,9 99,9 100,0 100,1 100,4 100,3 100,3 100,4 - - - - EU (15) 103,9 103,7 103,9 104,4 104,9 104,6 104,7 104,7 - - - -

Belgie 103,8 106,7 105,5 107,7 108,8 109,5 111,3 112,7 117,4 119,2 117,7 13,9

Bulharsko 26,6 28,5 27,7 28,0 28,8 29,8 30,3 32,1 35,3 38,6 29,2 2,7

Česká republika 36,5 38,6 44,9 44,2 45,2 49,0 52,4 53,4 63,9 59,4 64,0 27,5

Dánsko 121,4 126,0 126,3 132,6 130,1 133,6 134,8 138,1 141,1 146,1 138,9 17,5

Německo 111,7 110,8 109,5 108,1 105,8 102,0 100,1 98,0 100,4 104,4 103,2 -8,4

Estonsko 43,1 44,7 44,7 46,1 47,9 49,1 53,1 60,0 66,5 65,2 61,1 18,0

Irsko 89,0 92,4 90,4 93,3 95,8 99,8 101,7 103,0 116,4 113,2 102,8 13,8

Řecko 71,3 68,2 72,1 74,6 76,1 81,1 78,8 81,9 84,5 88,3 86,3 15,0

Španělsko 82,4 83,2 82,2 84,5 85,4 86,3 85,5 86,3 90,3 90,5 88,7 6,3

Francie 102,6 101,9 102,2 107,5 108,8 108,2 109,7 108,6 111,7 113,5 113,9 11,3

Itálie 83,6 83,7 88,3 91,0 94,3 95,4 95,8 94,2 95,9 97,5 99,2 15,6

Kypr 79,8 77,9 81,5 88,0 87,7 87,2 86,5 83,9 81,0 85,8 84,4 4,5

Lotyšsko 41,6 40,5 37,9 36,6 37,8 42,2 49,5 61,3 70,4 60,4 53,5 11,8

Litva 38,2 37,2 38,3 38,3 40,3 42,8 47,1 49,6 54,4 53,5 47,6 9,4

Lucembursko - - - - - - - - - - - - Maďarsko 39,7 42,0 46,7 48,4 51,8 54,4 52,4 57,6 58,2 51,4 50,2 10,5

Malta 56,2 61,9 59,7 60,3 60,8 59,4 62,6 62,4 63,8 65,0 64,4 8,3

Nizozemsko 100,2 102,9 104,3 109,2 108,4 105,2 104,8 104,5 107,1 113,6 111,0 10,8

Rakousko - - - - - - - - 106,7 112,3 107,8 - Polsko 48,5 55,7 50,3 43,4 40,8 45,6 47,1 48,4 56,6 45,7 50,1 1,5

Portugalsko 79,1 80,9 81,5 83,1 84,5 82,5 81,5 80,8 83,7 84,3 82,5 3,4


Slovensko 31,4 30,4 31,5 34,4 36,4 38,4 40,1 43,5 48,0 52,5 52,4 21,0

Finsko 101,9 105,5 105,1 109,1 106,5 109,9 110,6 108,0 113,0 120,2 119,7 17,7



Švédsko 120,7 117,2 118,2 118,5 116,2 118,2 116,7 117,0 114,8 109,0 118,8 -2,0

Velká Británie 124,3 123,0 121,4 114,2 116,4 118,1 120,9 125,2 112,7 105,8 109,7 -14,6

USA 135,8 141,4 134,4 115,4 105,3 105,5 108,6 100,9 98,4 104,2 108,4 -27,4



3.5 Úroveň a vývoj roční produktivity v EU v EUR, národní cenová hladina

produktivita (v eurech), národní cenová hladina přírůstek v % 2010/2000

přírůstek v p.b. 2010-2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008* 2009* 2010*

EU (27) 44 074,9 45 499,9 46 982,6 47 491,5 49 534,2 51 144,2 53 250,3 55 583,8 54 808,2 52 540,3 55 001,9 - -

EU (25) 46 718,9 48 166,1 49 683,9 50 196,1 52 295,2 53 889,2 56 018,2 58 354,7 - - - - -

EU (15) 52 720,1 53 965,6 55 447,6 56 020,8 58 261,0 59 799,9 62 112,0 64 414,2 - - - - -

Belgie 60 445,9 61 332,2 63 488,5 65 285,1 68 122,5 69 946,3 72 645,8 75 248,9 76 256,9 75 093,3 77 527,5 28,3 2,5

Bulharsko 4 332,9 4 837,9 5 284,4 5 538,8 5 990,5 6 653,4 7 330,2 8 285,5 9 237,3 9 377,9 9 565,0 120,8 8,2

Česká republika 13 215,6 14 930,5 17 190,3 17 520,7 19 159,3 21 493,2 23 988,2 26 290,2 30 366,3 28 111,2 29 940,5 126,6 8,5

Dánsko 63 426,3 64 960,5 66 936,1 69 047,7 72 692,7 75 903,0 78 544,8 80 061,2 81 643,4 80 195,2 86 082,8 35,7 3,1

Německo 52 156,3 53 425,0 54 497,1 55 357,9 56 423,0 57 226,7 59 154,8 61 031,4 61 399,9 58 904,5 61 146,5 17,2 1,6

Estonsko 10 707,1 12 016,7 13 231,8 14 611,9 16 190,7 18 336,7 20 674,4 24 466,2 24 752,1 23 143,1 24 956,9 133,1 8,8

Irsko 62 421,2 67 552,3 73 946,5 77 929,0 80 496,4 83 301,0 87 059,2 89 481,2 85 701,3 83 236,2 84 411,4 35,2 3,1

Řecko 32 415,1 34 368,7 35 949,7 39 117,8 41 038,8 41 516,1 44 111,2 46 313,2 48 060,5 47 911,4 47 923,0 47,8 4,0

Španělsko 38 411,1 40 184,8 42 031,2 43 716,8 45 355,2 47 072,9 49 078,3 50 904,4 52 641,8 54 354,3 55 988,3 45,8 3,8

Francie 57 122,8 58 258,7 59 568,6 61 144,4 63 647,7 65 641,0 68 009,4 70 437,9 71 865,7 70 702,9 72 213,8 26,4 2,4

Itálie 53 262,2 54 994,7 55 413,9 55 625,1 57 730,4 59 135,8 60 475,3 62 210,5 62 900,3 61 736,6 63 511,5 19,2 1,8

Kypr 31 325,6 33 044,4 33 467,5 33 927,8 35 342,3 36 841,5 39 069,2 41 025,5 43 347,9 42 808,0 44 016,3 40,5 3,5

Lotyšsko 8 900,0 9 575,3 9 906,7 9 834,3 10 907,0 12 452,1 14 635,4 18 728,5 20 260,0 18 772,9 19 055,2 114,1 7,9

Litva 8 874,6 10 055,8 10 725,8 11 487,2 12 658,6 14 178,8 16 026,7 18 671,3 21 329,7 18 787,6 20 490,7 130,9 8,7

Lucembursko 119 050,9 119 115,0 124 119,5 132 415,7 139 370,1 151 944,3 167 589,9 180 590,1 184 455,1 172 873,8 183 114,6 53,8 4,4

Maďarsko 13 052,9 15 217,0 18 204,4 18 838,6 21 052,9 22 751,6 22 796,6 25 324,9 27 206,6 24 168,4 25 678,3 96,7 7,0

Malta 29 309,4 29 361,7 30 413,2 29 957,0 30 217,4 31 523,6 32 703,8 34 090,9 35 604,2 35 605,4 36 688,4 25,2 2,3

Nizozemsko 51 625,5 54 256,6 56 187,3 57 952,0 60 254,7 62 705,4 64 915,0 67 333,2 69 169,9 66 878,0 69 107,3 33,9 3,0

Rakousko - - - - - - - - - 67 357,4 69 685,2 - -

Polsko 12 784,9 14 942,9 15 209,5 14 073,9 14 805,1 17 315,1 18 643,9 20 405,6 22 984,4 19 562,5 22 198,5 73,6 5,7

Portugalsko 25 357,4 26 306,5 27 362,0 28 032,8 29 146,7 30 115,3 31 176,5 32 752,2 33 087,7 33 340,0 34 685,2 36,8 3,2

Rumunsko 3 697,3 4 162,2 5 059,1 5 497,0 6 453,2 8 460,0 10 216,7 12 862,5 14 462,2 12 414,8 13 075,3 253,6 13,5

Slovinsko 23 546,6 24 821,4 26 329,6 27 720,9 29 036,5 30 817,2 32 892,7 35 484,9 37 380,4 35 895,7 36 635,8 55,6 4,5

Slovensko 10 490,0 11 099,9 12 210,5 13 623,4 15 662,8 17 367,2 19 336,8 23 251,5 26 466,2 26 542,9 28 368,3 170,4 10,5

Finsko 57 498,6 59 759,7 61 076,6 61 846,5 64 470,3 65 770,8 68 059,2 72 305,1 72 763,3 69 426,5 73 209,1 27,3 2,4


produktivita (v eurech), národní cenová hladina přírůstek v % 2010/2000

přírůstek v p.b. 2010-2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008* 2009* 2010*

Švédsko 62 374,2 57 784,5 60 715,1 63 855,4 67 237,1 68 604,3 71 943,7 74 693,7 72 999,1 65 378,8 77 181,7 23,7 2,2

Velká Británie 58 282,2 59 286,4 61 250,3 58 427,9 62 207,9 63 757,3 67 144,2 70 283,2 61 165,4 54 022,0 58 767,1 0,8 0,1

USA 77 418,3 82 496,0 81 080,5 70 314,2 67 310,9 70 470,1 72 635,5 69 025,9 65 812,9 70 286,5 77 447,3 0,0 0,0



3.6 Úroveň a vývoj roční produktivity v EU v PPS, evropská cenová hladina

HDP v PPS na pracovníka - EU-27 přírůstek v % 2010/2000

přírůstek v p.b. 2010-2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008* 2009* 2010*

EU (27) 44 074,9 45 499,9 46 982,6 47 491,5 49 534,2 51 144,2 53 250,3 55 583,8 54 808,2 52 540,3 55 011,6 - -

EU (25) 46 204,2 47 616,1 49 098,6 49 574,4 51 615,4 53 247,5 55 335,3 57 665,6 - - - - -

EU (15) 49 914,9 51 211,4 52 563,9 52 890,7 54 937,8 56 651,2 58 907,5 61 177,8 - - - - -

Belgie 58 975,6 59 445,3 62 689,2 62 776,5 64 003,3 65 086,9 66 987,3 68 897,9 68 252,9 65 842,4 68 996,1 17,0 1,6

Bulharsko 13 649,1 14 476,9 15 813,3 16 361,3 17 081,6 18 183,3 19 228,3 20 672,3 21 623,2 21 053,4 21 656,0 58,7 4,7

Česká republika 28 775,3 30 699,3 31 594,5 33 586,0 36 013,5 37 428,7 39 444,4 42 505,9 41 526,0 40 255,4 40 992,7 42,5 3,6

Dánsko 48 872,4 49 070,3 51 181,4 50 772,6 54 205,6 55 118,9 57 266,2 58 816,4 59 399,1 57 074,7 62 721,0 28,3 2,5

Německo 46 889,7 47 995,3 49 431,8 50 970,4 53 008,7 55 261,0 57 511,2 59 661,6 59 143,0 55 187,1 58 086,5 23,9 2,2

Estonsko 20 449,3 21 632,8 23 679,3 25 678,7 28 067,0 30 578,2 32 363,0 35 799,8 35 261,1 33 433,3 36 656,3 79,3 6,0

Irsko 56 412,7 58 392,8 62 930,0 64 916,0 67 397,7 69 025,2 72 022,4 75 807,2 70 416,1 69 384,9 75 431,3 33,7 2,9

Řecko 41 067,8 43 972,1 46 536,9 47 981,7 49 698,8 48 671,4 51 369,6 52 328,6 53 600,7 51 681,6 52 206,2 27,1 2,4

Španělsko 45 485,5 46 626,5 48 962,1 49 057,4 50 320,6 51 515,6 54 323,4 56 739,7 57 151,4 57 729,2 60 059,8 32,0 2,8

Francie 52 878,3 54 441,8 56 235,5 55 078,6 57 035,0 59 510,8 61 335,0 64 048,4 63 685,9 61 355,4 63 673,3 20,4 1,9

Itálie 56 662,3 58 443,8 55 998,1 55 035,1 55 715,2 57 120,1 59 070,0 61 830,9 62 338,7 59 435,2 60 752,1 7,2 0,7

Kypr 36 451,5 38 561,7 38 866,5 38 326,9 40 155,2 41 761,0 44 086,6 46 639,3 49 466,4 47 694,2 49 406,8 35,5 3,1

Lotyšsko 17 371,8 18 522,5 19 706,0 20 567,6 22 303,4 24 032,0 25 472,2 28 115,0 28 186,7 27 520,9 29 724,4 71,1 5,5

Litva 18 789,5 21 146,1 22 316,7 24 449,3 26 161,3 27 567,9 29 653,3 32 520,1 33 923,5 30 174,5 34 309,3 82,6 6,2

Lucembursko 110 115,3 107 825,9 113 485,8 118 767,8 127 228,4 133 480,2 149 219,4 158 606,0 159 132,4 143 789,6 152 647,6 38,6 3,3

Maďarsko 27 349,9 30 288,6 32 892,3 33 490,9 35 333,0 36 737,5 38 178,3 39 355,3 41 333,5 40 259,9 41 806,9 52,9 4,3

Malta 43 118,9 41 322,8 43 649,5 43 827,5 44 813,2 46 562,3 47 386,2 48 748,0 49 685,4 48 870,1 50 136,6 16,3 1,5

Nizozemsko 50 279,0 51 387,1 53 221,3 52 815,7 55 829,6 58 573,6 60 882,7 63 763,1 64 201,4 59 931,9 63 314,1 25,9 2,3

Rakousko - - - - - - - - 63 555,1 59 604,7 63 795,3 - -

Polsko 24 195,6 25 311,6 27 403,1 28 411,9 30 329,4 31 197,4 32 074,0 34 014,3 33 994,6 34 271,2 36 571,9 51,2 4,2

Portugalsko 31 504,3 31 999,8 33 012,9 33 542,6 34 283,0 36 838,3 38 357,8 40 303,6 39 846,4 39 539,9 41 775,5 32,6 2,9

Rumunsko 10 122,4 11 302,6 13 643,1 14 739,6 16 921,2 18 020,1 20 462,5 23 031,5 26 075,8 24 916,9 25 683,0 153,7 9,8

Slovinsko 33 190,8 34 289,9 36 049,0 37 160,2 39 950,2 42 167,0 44 059,2 45 785,8 46 070,6 42 473,6 43 931,1 32,4 2,8

Slovensko 24 531,2 26 250,2 28 011,4 28 560,8 30 609,7 32 912,1 35 062,7 38 786,9 40 311,4 38 977,1 41 977,7 71,1 5,5

Finsko 50 240,4 50 707,0 52 010,6 51 702,5 55 681,6 56 339,6 58 329,3 62 416,5 61 994,2 57 803,4 61 387,7 22,2 2,0


HDP v PPS na pracovníka - EU-27 přírůstek v % 2010/2000

přírůstek v p.b. 2010-2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008* 2009* 2010*

Švédsko 50 126,8 49 101,3 50 814,2 52 723,3 56 754,3 56 839,8 59 678,9 63 140,2 62 549,1 58 497,8 62 782,4 25,2 2,3

Velká Británie 48 552,8 50 498,1 52 428,5 53 297,5 56 221,9 57 367,0 59 468,2 60 514,9 58 506,3 55 458,9 58 733,0 21,0 1,9

USA 62 196,4 63 458,5 65 531,4 67 261,5 70 617,3 73 520,9 74 438,8 76 885,7 75 432,7 74 511,6 79 167,8 27,3 2,4



3.7 Relace HDP na pracovníka k průměru EU-27 v % v národní cenové hladině

produktivita (v eurech) v relaci k EU-27 v %, národní cenová hladina přírůstek v p.b. 2010-2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008* 2009* 2010*

EU (27) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 0,0

EU (25) 106,0 105,9 105,7 105,7 105,6 105,4 105,2 105,0 - - - -

EU (15) 119,6 118,6 118,0 118,0 117,6 116,9 116,6 115,9 - - - -

Belgie 137,1 134,8 135,1 137,5 137,5 136,8 136,4 135,4 139,1 142,9 141,0 3,8

Bulharsko 9,8 10,6 11,2 11,7 12,1 13,0 13,8 14,9 16,9 17,8 17,4 7,6

Česká republika 30,0 32,8 36,6 36,9 38,7 42,0 45,0 47,3 55,4 53,5 54,4 24,5

Dánsko 143,9 142,8 142,5 145,4 146,8 148,4 147,5 144,0 149,0 152,6 156,5 12,6

Německo 118,3 117,4 116,0 116,6 113,9 111,9 111,1 109,8 112,0 112,1 111,2 -7,2

Estonsko 24,3 26,4 28,2 30,8 32,7 35,9 38,8 44,0 45,2 44,0 45,4 21,1

Irsko 141,6 148,5 157,4 164,1 162,5 162,9 163,5 161,0 156,4 158,4 153,5 11,8

Řecko 73,5 75,5 76,5 82,4 82,8 81,2 82,8 83,3 87,7 91,2 87,1 13,6

Španělsko 87,1 88,3 89,5 92,1 91,6 92,0 92,2 91,6 96,0 103,5 101,8 14,6

Francie 129,6 128,0 126,8 128,7 128,5 128,3 127,7 126,7 131,1 134,6 131,3 1,7

Itálie 120,8 120,9 117,9 117,1 116,5 115,6 113,6 111,9 114,8 117,5 115,5 -5,4

Kypr 71,1 72,6 71,2 71,4 71,3 72,0 73,4 73,8 79,1 81,5 80,0 9,0

Lotyšsko 20,2 21,0 21,1 20,7 22,0 24,3 27,5 33,7 37,0 35,7 34,6 14,5

Litva 20,1 22,1 22,8 24,2 25,6 27,7 30,1 33,6 38,9 35,8 37,3 17,1

Lucembursko 270,1 261,8 264,2 278,8 281,4 297,1 314,7 324,9 336,5 329,0 332,9 62,8

Maďarsko 29,6 33,4 38,7 39,7 42,5 44,5 42,8 45,6 49,6 46,0 46,7 17,1

Malta 66,5 64,5 64,7 63,1 61,0 61,6 61,4 61,3 65,0 67,8 66,7 0,2

Nizozemsko 117,1 119,2 119,6 122,0 121,6 122,6 121,9 121,1 126,2 127,3 125,6 8,5

Rakousko - - - - - - - - - 128,2 126,7 -

Polsko 29,0 32,8 32,4 29,6 29,9 33,9 35,0 36,7 41,9 37,2 40,4 11,4

Portugalsko 57,5 57,8 58,2 59,0 58,8 58,9 58,5 58,9 60,4 63,5 63,1 5,5

Rumunsko 8,4 9,1 10,8 11,6 13,0 16,5 19,2 23,1 26,4 23,6 23,8 15,4

Slovinsko 53,4 54,6 56,0 58,4 58,6 60,3 61,8 63,8 68,2 68,3 66,6 13,2

Slovensko 23,8 24,4 26,0 28,7 31,6 34,0 36,3 41,8 48,3 50,5 51,6 27,8

Finsko 130,5 131,3 130,0 130,2 130,2 128,6 127,8 130,1 132,8 132,1 133,1 2,6


produktivita (v eurech) v relaci k EU-27 v %, národní cenová hladina přírůstek v p.b. 2010-2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008* 2009* 2010*

Švédsko 141,5 127,0 129,2 134,5 135,7 134,1 135,1 134,4 133,2 124,4 140,3 -1,2

Velká Británie 132,2 130,3 130,4 123,0 125,6 124,7 126,1 126,4 111,6 102,8 106,8 -25,4

USA 175,7 181,3 172,6 148,1 135,9 137,8 136,4 124,2 120,1 133,8 140,8 -34,8



3.8 Relace HDP na pracovníka k průměru EU-27 v % v PPS

HDP v PPS na pracovníka relace k EU-27 v % přírůstek v p.b. 2010-2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008* 2009* 2010*

EU (27) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 0,0

EU (25) 104,8 104,7 104,5 104,4 104,2 104,1 103,9 103,7 - - - -

EU (15) 113,3 112,6 111,9 111,4 110,9 110,8 110,6 110,1 - - - -

Belgie 133,8 130,6 133,4 132,2 129,2 127,3 125,8 124,0 124,5 125,3 125,4 -8,4

Bulharsko 31,0 31,8 33,7 34,5 34,5 35,6 36,1 37,2 39,5 40,1 39,4 8,4

Česká republika 65,3 67,5 67,2 70,7 72,7 73,2 74,1 76,5 75,8 76,6 74,5 9,2

Dánsko 110,9 107,8 108,9 106,9 109,4 107,8 107,5 105,8 108,4 108,6 114,0 3,1

Německo 106,4 105,5 105,2 107,3 107,0 108,0 108,0 107,3 107,9 105,0 105,6 -0,8

Estonsko 46,4 47,5 50,4 54,1 56,7 59,8 60,8 64,4 64,3 63,6 66,6 20,2

Irsko 128,0 128,3 133,9 136,7 136,1 135,0 135,3 136,4 128,5 132,1 137,1 9,1

Řecko 93,2 96,6 99,1 101,0 100,3 95,2 96,5 94,1 97,8 98,4 94,9 1,7

Španělsko 103,2 102,5 104,2 103,3 101,6 100,7 102,0 102,1 104,3 109,9 109,2 6,0

Francie 120,0 119,7 119,7 116,0 115,1 116,4 115,2 115,2 116,2 116,8 115,7 -4,2

Itálie 128,6 128,4 119,2 115,9 112,5 111,7 110,9 111,2 113,7 113,1 110,4 -18,1

Kypr 82,7 84,8 82,7 80,7 81,1 81,7 82,8 83,9 90,3 90,8 89,8 7,1

Lotyšsko 39,4 40,7 41,9 43,3 45,0 47,0 47,8 50,6 51,4 52,4 54,0 14,6

Litva 42,6 46,5 47,5 51,5 52,8 53,9 55,7 58,5 61,9 57,4 62,4 19,7

Lucembursko 249,8 237,0 241,5 250,1 256,8 261,0 280,2 285,3 290,3 273,7 277,5 27,6

Maďarsko 62,1 66,6 70,0 70,5 71,3 71,8 71,7 70,8 75,4 76,6 76,0 13,9

Malta 97,8 90,8 92,9 92,3 90,5 91,0 89,0 87,7 90,7 93,0 91,1 -6,7

Nizozemsko 114,1 112,9 113,3 111,2 112,7 114,5 114,3 114,7 117,1 114,1 115,1 1,0

Rakousko - - - - - - - - 116,0 113,4 116,0 -

Polsko 54,9 55,6 58,3 59,8 61,2 61,0 60,2 61,2 62,0 65,2 66,5 11,6

Portugalsko 71,5 70,3 70,3 70,6 69,2 72,0 72,0 72,5 72,7 75,3 75,9 4,5

Rumunsko 23,0 24,8 29,0 31,0 34,2 35,2 38,4 41,4 47,6 47,4 46,7 23,7

Slovinsko 75,3 75,4 76,7 78,2 80,7 82,4 82,7 82,4 84,1 80,8 79,9 4,6

Slovensko 55,7 57,7 59,6 60,1 61,8 64,4 65,8 69,8 73,5 74,2 76,3 20,6

Finsko 114,0 111,4 110,7 108,9 112,4 110,2 109,5 112,3 113,1 110,0 111,6 -2,4



Švédsko 113,7 107,9 108,2 111,0 114,6 111,1 112,1 113,6 114,1 111,3 114,1 0,4

Velká Británie 110,2 111,0 111,6 112,2 113,5 112,2 111,7 108,9 106,7 105,6 106,8 -3,4

USA 141,1 139,5 139,5 141,6 142,6 143,8 139,8 138,3 137,6 141,8 143,9 2,8



3.9 Úroveň a vývoj ročních náhrad zaměstnancům na zaměstnance v EU v EUR, národní cenová hladina

roční náhrady zaměstnancům na zaměstnance (v eurech) přírůstek v % 2010/2000

přírůstek v p.b. 2010-2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008* 2009* 2010*

EU (27) 26 596,9 27 484,7 28 248,8 28 440,6 29 242,5 30 015,8 30 882,5 31 981,9 31 671,5 31 301,4 32 128,6 - -

EU (25) 27 855,6 28 743,1 29 522,5 29 714,4 30 605,1 31 335,5 32 203,9 33 296,2 - - - - -

EU (15) 31 305,7 32 078,9 32 844,3 33 071,4 34 037,5 34 780,5 35 766,6 36 863,9 - - - - -

Belgie 36 945,3 38 305,6 39 756,6 40 499,3 41 108,0 41 814,2 43 226,1 44 684,1 46 302,3 46 789,9 47 442,7 28,4 2,5

Bulharsko 2 190,5 2 488,8 2 635,8 2 745,6 2 908,5 3 176,1 3 376,3 3 823,5 4 411,7 4 846,4 3 699,1 68,9 5,4

Česká republika 6 329,7 7 164,2 8 532,6 8 884,6 9 617,3 10 756,5 11 991,4 13 062,4 15 339,6 14 261,8 15 321,7 142,1 9,2

Dánsko 35 789,5 37 346,3 38 864,5 40 316,5 41 631,2 43 227,0 44 753,5 46 748,1 48 447,8 49 707,4 50 862,8 42,1 3,6

Německo 31 594,6 32 135,2 32 548,5 32 999,3 33 109,0 33 072,0 33 380,8 33 631,3 34 331,4 34 331,9 35 020,8 10,8 1,0

Estonsko 5 320,5 5 836,3 6 362,5 7 096,7 7 936,6 8 810,9 9 960,4 12 358,2 13 551,6 12 988,5 13 077,9 145,8 9,4

Irsko 30 293,0 32 577,5 34 218,1 36 254,0 38 124,3 40 441,0 42 460,4 44 922,1 47 368,4 46 806,1 45 301,1 49,5 4,1

Řecko 17 672,1 18 107,0 20 178,6 21 445,0 22 340,2 23 155,9 23 482,7 24 666,1 26 170,0 27 207,3 26 300,4 48,8 4,1

Španělsko 22 617,7 23 426,5 24 209,0 24 836,2 25 375,6 26 085,8 26 937,7 28 170,4 29 814,6 31 149,4 31 122,2 37,6 3,2

Francie 32 754,1 33 510,3 34 539,5 35 441,9 36 643,9 37 778,8 39 009,1 40 037,3 41 118,7 41 516,4 42 357,8 29,3 2,6

Itálie 28 592,9 29 561,3 29 725,7 29 988,4 31 015,5 31 969,4 32 805,8 33 501,4 34 536,5 34 530,1 35 187,1 23,1 2,1

Kypr 17 557,9 18 156,1 19 055,7 20 209,4 20 778,5 21 373,7 22 121,2 22 525,8 23 159,3 24 390,8 24 338,4 38,6 3,3

Lotyšsko 4 364,2 4 526,2 4 484,9 4 511,6 4 978,4 5 953,5 7 318,4 9 915,6 11 468,6 9 908,4 9 281,2 112,7 7,8

Litva 4 328,7 4 747,4 5 137,0 5 602,3 6 223,3 6 931,9 8 100,7 9 271,8 10 659,1 9 615,9 9 529,4 120,1 8,2

Lucembursko - - - - - - - - - - - - -

Maďarsko 6 556,9 7 690,0 9 244,6 9 707,5 10 800,9 11 729,7 11 602,7 13 040,0 13 900,0 12 323,4 12 265,7 87,1 6,5

Malta 14 610,4 15 462,9 15 679,7 15 823,7 16 093,4 16 238,5 17 197,4 17 502,8 18 328,9 18 943,4 18 856,7 29,1 2,6

Nizozemsko 30 393,5 31 929,2 33 380,2 34 542,9 35 739,4 36 153,4 37 014,7 38 344,9 39 750,2 40 571,5 41 036,0 35,0 3,0

Rakousko - - - - - - - - 39 182,1 39 906,2 40 168,1 - -

Polsko 7 083,8 8 517,1 8 285,9 7 390,8 7 310,3 8 352,2 8 763,8 9 474,4 11 128,5 9 344,6 10 691,7 50,9 4,2

Portugalsko 15 032,1 15 637,6 16 180,6 16 698,3 17 106,8 17 844,0 18 133,3 18 729,5 19 273,2 19 856,3 20 128,6 33,9 3,0

Rumunsko - - - - - - - - 8 753,2 7 403,8 7 853,2 - -

Slovinsko 14 781,4 15 632,4 16 335,9 17 018,6 17 864,8 18 928,3 20 011,0 21 280,4 22 863,3 23 157,0 23 916,1 61,8 4,9

Slovensko 4 649,5 4 815,6 5 303,5 5 875,7 6 578,0 7 425,8 8 145,0 9 709,8 11 176,6 12 206,8 12 855,2 176,5 10,7

Finsko 30 899,0 32 300,9 32 873,4 33 771,6 35 015,3 36 332,0 37 407,8 38 799,5 40 480,9 41 406,5 42 895,1 38,8 3,3


roční náhrady zaměstnancům na zaměstnance (v eurech) přírůstek v % 2010/2000

přírůstek v p.b. 2010-2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008* 2009* 2010*

Švédsko 36 523,1 34 756,1 36 125,6 37 419,9 38 919,4 39 443,0 40 388,5 42 504,7 41 511,9 37 999,2 43 546,5 19,2 1,8

Velká Británie 36 429,3 37 518,7 38 270,7 36 447,0 38 628,7 39 753,4 41 706,5 43 577,0 38 106,6 34 985,1 37 623,8 3,3 0,3

USA 50 951,5 54 197,6 52 964,6 46 466,7 43 909,9 45 511,2 46 872,9 44 632,1 42 898,3 46 280,5 50 114,2 -1,6 -0,2

Zdroj: Eurostat: Economy and finance - National accounts. Dostupné na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/national_accounts/introduction, duben 2012, propočet VÚPSV, v.v.i.

Poznámka: * rok 2008, 2009, 2010 za EU-27 odhad VÚPSV, v.v.i.

3.10 Relace průměrných ročních náhrad zaměstnancům na zaměstnance k průměru EU-27 v % v eurech dle směnného kurzu


EU (27) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 0,0

EU (25) 104,7 104,6 104,5 104,5 104,7 104,4 104,3 104,1 - - - -

EU (15) 117,7 116,7 116,3 116,3 116,4 115,9 115,8 115,3 - - - -

Belgie 138,9 139,4 140,7 142,4 140,6 139,3 140,0 139,7 146,2 149,5 147,7 8,8

Bulharsko 8,2 9,1 9,3 9,7 9,9 10,6 10,9 12,0 13,9 15,5 11,5 3,3

Česká republika 23,8 26,1 30,2 31,2 32,9 35,8 38,8 40,8 48,4 45,6 47,7 23,9

Dánsko 134,6 135,9 137,6 141,8 142,4 144,0 144,9 146,2 153,0 158,8 158,3 23,7

Německo 118,8 116,9 115,2 116,0 113,2 110,2 108,1 105,2 108,4 109,7 109,0 -9,8

Estonsko 20,0 21,2 22,5 25,0 27,1 29,4 32,3 38,6 42,8 41,5 40,7 20,7

Irsko 113,9 118,5 121,1 127,5 130,4 134,7 137,5 140,5 149,6 149,5 141,0 27,1

Řecko 66,4 65,9 71,4 75,4 76,4 77,1 76,0 77,1 82,6 86,9 81,9 15,4

Španělsko 85,0 85,2 85,7 87,3 86,8 86,9 87,2 88,1 94,1 99,5 96,9 11,8

Francie 123,2 121,9 122,3 124,6 125,3 125,9 126,3 125,2 129,8 132,6 131,8 8,7

Itálie 107,5 107,6 105,2 105,4 106,1 106,5 106,2 104,8 109,0 110,3 109,5 2,0

Kypr 66,0 66,1 67,5 71,1 71,1 71,2 71,6 70,4 73,1 77,9 75,8 9,7

Lotyšsko 16,4 16,5 15,9 15,9 17,0 19,8 23,7 31,0 36,2 31,7 28,9 12,5

Litva 16,3 17,3 18,2 19,7 21,3 23,1 26,2 29,0 33,7 30,7 29,7 13,4

Lucembursko - - - - - - - - - - - -

Maďarsko 24,7 28,0 32,7 34,1 36,9 39,1 37,6 40,8 43,9 39,4 38,2 13,5

Malta 54,9 56,3 55,5 55,6 55,0 54,1 55,7 54,7 57,9 60,5 58,7 3,8

Nizozemsko 114,3 116,2 118,2 121,5 122,2 120,4 119,9 119,9 125,5 129,6 127,7 13,4

Rakousko - - - - - - - - 123,7 127,5 125,0 -

Polsko 26,6 31,0 29,3 26,0 25,0 27,8 28,4 29,6 35,1 29,9 33,3 6,6

Portugalsko 56,5 56,9 57,3 58,7 58,5 59,4 58,7 58,6 60,9 63,4 62,6 6,1

Rumunsko - - - - - - - - 27,6 23,7 24,4 -

Slovinsko 55,6 56,9 57,8 59,8 61,1 63,1 64,8 66,5 72,2 74,0 74,4 18,9

Slovensko 17,5 17,5 18,8 20,7 22,5 24,7 26,4 30,4 35,3 39,0 40,0 22,5

Finsko 116,2 117,5 116,4 118,7 119,7 121,0 121,1 121,3 127,8 132,3 133,5 17,3



Švédsko 137,3 126,5 127,9 131,6 133,1 131,4 130,8 132,9 131,1 121,4 135,5 -1,8

Velká Británie 137,0 136,5 135,5 128,2 132,1 132,4 135,0 136,3 120,3 111,8 117,1 -19,9

USA 191,6 197,2 187,5 163,4 150,2 151,6 151,8 139,6 135,4 147,9 156,0 -35,6


Poznámka: * rok 2008, 2009, 2010 za EU-27 odhad VÚPSV, v.v.i.

4. Faktory změny JNP v ČR v letech 2000-2010

4.1 Faktory změny jednotkových nákladů práce v ČR v letech 2000-2010

položka Index

2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2010/2000

průměrné náhrady zaměstnancům v Kč 1,083 1,077 1,076 1,084 1,044 1,061 1,067 1,055 0,985 1,028 1,719

pracnost (prac./HDP) v Kč 0,925 0,961 0,949 0,913 0,955 0,942 0,931 0,964 1,019 0,982 0,621

Kč/EUR 0,957 0,904 1,034 1,001 0,934 0,952 0,980 0,898 1,060 0,956 0,710

průměrná náhrada zaměstnancům v EUR 1,132 1,191 1,041 1,082 1,118 1,115 1,089 1,174 0,930 1,074 2,421 pracnost v národní cenové hladině (prac./HDP) v EUR 0,885 0,869 0,981 0,914 0,891 0,896 0,912 0,866 1,080 0,939 0,441

JNP v národní cenové hladině 1,002 1,034 1,022 0,990 0,997 0,999 0,994 1,017 1,004 1,009 1,068

relativní cenová úroveň (CPL) k EU-27 1,059 1,119 0,960 1,019 1,079 1,059 1,018 1,181 0,955 1,046 1,590

JNP v PPS 1,061 1,158 0,980 1,009 1,076 1,058 1,012 1,201 0,959 1,055 1,699


Výtahy z oponentských posudků

Ing. Lubomír Jokel

Studie čerpá zejména z relevantních dat Českého statistického úřadu, Eurostatu, OECD a v neposlední řadě z vlastních časových řad VÚPSV, které jsou precizně zpracovány a na vysoké úrovni interpretovány.

Každá z částí monografie je velmi dobře shrnuta do srozumitelného a prakticky využitelného závěru. Studie může velmi dobře posloužit v oblasti státní správy jako vodítko pro sledování nákladů práce v České republice, a to především v mezinárodním srovnání. S úspěchem ji lze využít také při vyjednávání o výši mezd mezi sociálními partnery (tripartita). Uplatnění a využití zpracované monografie bude přínosné i pro podnikatelské subjekty orientované zejména na export. Propočty jednotkových nákladů práce v paritě kupní síly mohou přispět k jejich správné obchodní strategii.

Mgr. Dalibor Holý

Není pochyb o tom, že autoři odvedli dobrou práci a plně vyčerpali své téma. Monografie obsahuje veškeré podstatné skutečnosti, které vstupují do problematiky statistiky nákladů práce a odvozených ukazatelů (především JNP), přičemž jsou vyzdviženy důležité body a potlačeny marginálie.

Monografie poslouží svému účelu především v oblasti veřejného sektoru, zejména na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, dalších vládních resortech a vědecko-výzkumných institucích, jako doporučená metodika sledování nákladů práce v ČR vzhledem k mezinárodnímu srovnání. Rovněž v podni-kové sféře je možné očekávat, že práce najde své mnohé uživatele - hlavně v oblasti velkých podniků orientovaných na export, jejichž analytická oddělení vyhodnocují konkurenceschopnost na světových trzích a používají zmíněné statistické ukazatele apod. Sekundární účely bych viděl v oblasti ekonomického vzdělávání, neboť jde např. o vhodný souhrnný materiál pro studenty, kteří se potřebují hlouběji zorientovat v problematice jednotkových nákladů práce, jejich sledování a propočtů.

Date post:	31-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Sledování NP využití v ČR a v zahraničí 2013praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_352.pdf · 2013. 5....

Documents