Sociální politika I.

Jabok, ETF 2010Michael Martinek

09Sociální politika I. Jabok, ETF 2010

Michael Martinek 2

Stav nouze (materiální deprivace), kdy lidé nemají dostatek prostředků k zajištění své existence v dané společnosti.

Různé způsoby dělení chudoby:


Michael Martinek 3


Michael Martinek 4

Nejkritičtější stádium chudoby, kdy mnoho lidí nemá přístup k základním potřebám jako je jídlo, voda, přístřeší, hygienické zařízení a zdravotní péče.

V roce 2001 žila 1,1 miliarda lidí ve stavu extrémní chudoby, tedy za méně než 1 USD na den.

Za méně než 2 USD denně žilo zhruba 2.7 miliardy lidí. Nejvíce chudých žije v Subsaharské Africe a jižní a jihovýchodní Asii.

Hlad a chudoba si každý den vyžádají 25 tisíc lidských životů; 852 milionů lidí trpí nedostatkem jídla – to je více než celá populace Spojených

států, Kanady a Evropské unie dohromady; Podíl lidí, kteří žijí v extrémní chudobě se během 20. století snížil z 59 na 19

procent a je nyní nejnižší v historii. V 90. letech 20. století se celosvětová chudoba snížila o 20 procent. Počet

hladovějících se však zvýšil o 18 milionů; Hlad a podvýživa jsou největším zdravotním rizikem, na jejich následky umírá

více lidí než na AIDS, malárii a tuberkulózu dohromady; Chudí utratí za jídlo přes 70 procent svých příjmů. Průměrná americká rodina

něco přes deset procent; Vymýcení extrémní chudoby a hladu je prvním z Rozvojových cílů tisíciletí, které

přijalo 189 členských států OSN v roce 2000 na Summitu tisíciletí v tzv. Miléniové deklaraci.

Extrémní chudoba je nejčastější v Subsaharské Africe, Jihovýchodní Asii a ve Střední Americe.


Michael Martinek 5


Michael Martinek 6


Michael Martinek 7


Michael Martinek 8


Michael Martinek 9


Michael Martinek 10

Nejpoužívanější klasifikace chudoby, vytvořená Světovou bankou: extrémní chudoba - průměrný denní příjem je nižší než 1 USD

V Evropě je extrémní chudoba eliminována zásahy sociálního státu


Michael Martinek 11

Nejběžnější metodou určování chudoby je relativní metoda, která stanoví úrovně příjmů ve vztahu k průměrnému příjmu v dané zemi, lidé kteří mají příjem pod touto hranicí mají nárok na sociální pomoc. V Evropě se tato hranice pohybuje mezi 50 - 70 % středních příjmů. ◦ Výhoda: možnost relativně pružně reagovat na

ekonomický a sociální vývoj, tato výhoda však bývá občas převáděna do reakcí rovnajícím se korupci voličů.

◦ Nevýhoda: nadhodnocení sociálních dávek a nebezpečí, že politici využijí návyku jejího čerpání.


Michael Martinek 12

Česká republika patří k zemím s nejnižší mírou chudoby – podle metodiky EU dosáhla v roce 2008 (poslední dostupné údaje ČSÚ a Eurostatu) hodnoty 9 % (podíl osob s příjmem pod hranici 60 % mediánu národního ekvivalizovaného příjmu na spotřební jednotku), zatímco průměr zemí EU činí 17 %.

Chudobou byli přitom nejvíce ohroženi obdobně jako v jiných zemích zejména nezaměstnaní, neúplné rodiny a rodiny se 3 a více dětmi (tyto rodiny však představují méně než 5 % rodin). Ze všech dětí mladších 18 let bylo v ČR pod hranicí chudoby 13 % (v rámci EU v průměru 20 %).

V kategorii zaměstnaných osob ve věku 18 let a více byla 4% osob ohrožena chudobou, v rámci sedmadvacítky činila tato hodnota 8%.

Míra chudoby osob starších 65 let dosahovala v České republice cca 7% (v zemích Evropské unie 19 %).


Michael Martinek 13

Kdo si nemůže dovolit alespoň tři z následujících položek, trpí materiální deprivací; v ČR je to 16% populace.

Devět položek zahrnutých do tohoto indikátoru: ◦ schopnost čelit neočekávaným výdajům; ◦ schopnost zaplatit jeden týden dovolené mimo domov ročně; ◦ neexistence nedoplatků (hypotéky nebo platby nájmu, účty

za komunální služby nebo splácení zakoupeného zboží na splátky či další splátky půjček);

◦ schopnost mít masité jídlo, kuře, rybu nebo vegetariánský ekvivalent každý druhý den;

◦ schopnost adekvátně vytápět obydlí; ◦ vlastnictví pračky; ◦ vlastnictví barevné televize; ◦ vlastnictví telefonu; ◦ vlastnictví osobního auta.


Michael Martinek 14


Michael Martinek 15

Evropský rok 2010 je především informační a osvětovou kampaní, jejímž cílem je celospolečensky upozornit na problém chudoby a sociálního vyloučení, zvýšit povědomí o tomto tématu mezi širokou veřejností, vládami jednotlivých členských státu, místní a regionální samosprávou, vyzdvihnout myšlenku přijetí individuální odpovědnosti a přispět k bourání stereotypů v nahlížení na sociálně vyloučené osoby. Evropský rok chce podpořit soudržnější společnost, která rozvíjí kvalitu života, společenský blahobyt a rovné příležitosti pro všechny. Zároveň je zopakováním politického závazku Evropské unie a členských států zásadním způsobem pokročit v oblasti vymýcení chudoby a sociálního vyloučení.

Smyslem Evropského roku 2010 je zapojit celou občanskou společnost, veřejné i soukromé subjekty, sociální partnery, místní a regionální samosprávy, nevyjímaje ty, kdo mají s chudobou přímou či nepřímou zkušenost, aby se v této oblasti angažovali.

Do kampaně se zapojilo všech 27 členských států EU a také Island a Norsko. Každý z těchto států připravil v souladu s rámcovou politikou Evropské unie svůj národní program, na jehož základě se v jednotlivých zemích uskuteční řada akcí na národní i místní úrovni. Půjde o projekty, semináře, informační akce ve školách, doprovodné kulturní a sportovní události, které mají na problematiku upozornit širokou veřejnost. Osobám, kterých se problém chudoby a sociálního vyloučení přímo dotýká, přinesou lepší informace o jejich právech.


Michael Martinek 16

Nejbezpečnější metodou měření chudoby je tzv. normativní metoda, kdy se stanoví minimální společensky přijatelný spotřební koš, který se vyjádří v penězích. ◦ Výhoda: nižší možnost zneužívání sociálního systému, ◦ Nevýhoda: stanovit vyrovnaný spotřební koš je velmi

náročné a vyžaduje to hlubší analýzu a znalost společenských poměrů; že spotřební koš také velmi pomalu reaguje na změny ve společnosti.

Pro svoji náročnost a nepopularitu mezi voliči, kteří sociální dávky pobírají, je tato metoda používána pouze doplňkově.


Michael Martinek 17

V ČR Zákon o životním a existenčním minimu 110/2006 Sb. Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů

k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se

považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.

Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení.

Částky životního minima od 1.1.2007 (platí i od 1.1.2010) v Kč za měsíc◦ pro jednotlivce 3126 ◦ pro první dospělou osobu v domácnosti 2880◦ pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2600 ◦ pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let 1600, 6 až 15 let 1960, 15 až 26 let

(nezaopatřené) 2250 ◦ Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů

domácnosti. Částka existenčního minima od 1.1. 2007 (platí i od 1.1.2010) v Kč za

měsíc: 202009

Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 18

Upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.

Je moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení.

Vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá.

Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou:◦ příspěvek na živobytí◦ doplatek na bydlení◦ mimořádná okamžitá pomoc

O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je pověřené obecní úřady.


Michael Martinek 19

Udává míru nerovnosti ve výši příjmů občanů v zemi. Čím je vyšší, tím jsou rozdíly ve výši příjmů občanů vyšší. Pokud by se index rovnal nule, měli by všichni občané stejně vysokou „výplatu“ a neexistovala by tak mzdová nerovnost. Čím vyšší je Giniho index, tím je rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem vyšší.

Mzdové rozdíly jsou v Česku tradičně jedny z nejnižších v Evropské unii, i na světě. Gini index má hodnotu 26 a nižší je pouze ve Skandinávii a Slovinsku. Vzhledem k nižším mzdovým rozdílům a fungující sociální síti je tak v Česku nejméně „chudých“ na světě. Češi přitom bohatnou a kupní síla průměrné české mzdy je vyšší než v ostatních východoevropských zemích a současně doháníme např. Portugalsko či Řecko. Rodinný příjem 10 % nejlépe situovaných českých domácností je více než pětkrát vyšší než rodinný příjem 10 % nejhůře situovaných domácností. A jak je to ve světě? Něco málo přes 80 % bohatství světa je v rukou 20 % lidí.


Michael Martinek 20


Michael Martinek 21

Rok 2007: Nejvíce rovnostářskou zemí je Švédsko, hodnota jeho GINI indexu je 23, poměr lidí žijících v chudobě pak 9 %. Na druhé příčce se umístilo Česko s 10 % chudých a GINI indexem 26. Například Chorvaté mají 18 % chudých a GINI 29. Poláci 21 % lidí pod hranicí relativní chudoby a hodnotu GINI indexu na úrovni 36.


Michael Martinek 22

Index lidského rozvoje (anglicky: Human development index, HDI) je pokus o vyjádření kvality lidského života, za pomoci porovnání údajů o chudobě, gramotnosti, vzdělání, střední délce života, porodnosti a dalších faktorů, který vypracovává Organizace spojených národů (OSN).

Používá se pro měření potenciální sociální prosperity. Index vymyslel v roce 1990 pákistánský ekonom Mahbub al Hak a od roku 1993 jej OSN používá ve své každoroční zprávě.

HDI zahrnuje údaje státu ve třech základních ohledech vůči dalšímu potenciálnímu rozvoji lidských zdrojů:◦ střední délka života◦ gramotnost obyvatelstva staršího 15 let (2/3 hodnoty

indikátoru) a počet přihlášených dětí na školy prvního, druhého a třetího stupně (1/3 hodnoty indikátoru)

◦ HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly (v dolarech)


Michael Martinek 23


Michael Martinek 24

dotazování („Máte pocit, že jste chudí?“ „Jak vycházíte se svými příjmy?“)

hodnocení výše minimálního (uspokojivého) příjmu


Michael Martinek 25

Ekonomický rozvoj spojený se společenskou solidaritou

Rozvojové cíle tisíciletí Evropský rok boje proti chudobě a

sociálnímu vyloučení


Michael Martinek 26

Date post:	20-Jan-2016
Category:	Documents
Upload:	lynch
View:	27 times
Download:	0 times

Sociální politika I.

Documents