Sociální politika v mezinárodním kontextu

Sociální politika v mezinárodním kontextu

Jabok, ETF 2011Michael Martinek

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

2

Držitel Nobelovy ceny: Eurozóna musí vytvořit fiskální unii, jinak euro nevydržíEvropa musí vytvořit fiskální unii, aby zabránila kolapsu eura. Myslí si

to americký ekonom Christopher Sims, který je čerstvým laureátem Nobelovy ceny za ekonomii. Tu získal spolu se svým krajanem Thomasem Sargentem. Prestižní ceny se jim dostalo za empirický výzkum příčin a důsledků v makroekonomice.

"Pokud má euro přežít, bude muset eurozóna vymyslet způsob, jak se podělit o fiskální zátěž," řekl Sims novinářům. K tomu ale prý možná bude nutné, aby země eurozóny ve fiskální oblasti podpořily Evropskou centrální banku.

Evropa se snaží vyřešit dluhovou krizi, která kontinent sužuje už více než rok a která se z Řecka šíří na další země. Zasaženy jsou slabší země na okraji eurozóny, panují však obavy, aby se nákaza nerozšířila na větší země jako je Itálie, Španělsko a potenciálně i Francie.

Většina západní Evropy používá společnou měnu euro, jednotlivé země ale vzájemně neručí za své závazky.

6


3

6. Evropská unie – struktura, instituce, politiky, rozpočet

Hlavní orgány EU

Tři pilíře – politiky EU

Rozhodování v EU

Rozpočet EU6


4

Mezinárodní vládní organizaceMezivládní pojetí: suverenita státu je základním prvkem mezinárodního společenství; žádný stát ani mezinárodní organizace nemůže ovlivňovat vnitřní chod jiného státu nebo nutit ho k plnění závazků. Rozhodování o věcech, které mají být závazné pro všechny, musí být jednohlasné (každý stát má právo veta); typicky: OSN.Nadnárodní pojetí: státy vytvářejí smlouvou organizaci, na niž přenášejí část své suverenity; ta má k dispozici donucovací nástroje k plnění přijatých závazků; zakládací smlouva musí být schválena jednomyslně, další legislativa se přijímá většinově, ale je závazná i pro ty státy, které pro ni nehlasovaly; typicky: EU.

6


5

Evropská unieEU je mezinárodní organizace sui generis (jediná svého druhu) z hlediska mezinárodního práva i právních řádů členských zemí.

Mezinárodní organizace nadnárodního charakteru s určitými prvky státu:

• Je schopna tvořit právo, které je aplikovatelné v členských státech přímo a v konfliktních situacích má přednost před domácím právem.

• Má vlastní soudní orgány, které jsou schopny právo prosazovat i proti vůli členských zemí.

6


6

Hlavní orgány EUEvropská rada (summit)Rada (ministrů) EUEvropský parlamentEvropská komiseSoudní dvůr EUÚčetní dvůr EUEvropský hospodářský a sociální výborVýbor regionůEvropská investiční bankaEvropská centrální banka

6


7

Evropská Rada European Council (Evropský summit)Nejvyšší orgán EUJejími členy jsou hlavy států nebo

vlád členských zemí Evropské unie Přijetí Lisabonské smlouvy zavedlo

funkci stálého předsedy Evropské rady, který je volen na 2,5leté funkční období.

Dne 1. prosince 2009 se prvním stálým předsedou Evropské rady stal Herman Van Rompuy (Belgie)

6


8

Budova Justus Lipsius v Bruselu – sídlo Evropské rady a Rady EU

6

Justus Lipsius (18. října 1547 Overijse, Brabantsko — 23. března 1606 Leuven) byl vlámský filosof a humanista. Zabýval se především oživením stoicismu takovou formou, která by nebyla v rozporu s křesťanstvím. Jeho ideje o postavení člověka ve společnosti měly vliv na utváření moderního pojetí státu.


9

Rada EURada EU zastupuje zájmy členských států EU a funguje na

mezivládním principu. Je to legislativní a výkonný orgán, který může rozhodovat o všech otázkách integrace. Hlavním sídlem Rady EU je Brusel, především budova Justus Lipsius.

Radu tvoří příslušní ministři, kteří zastupují členské státyFormálně existuje jedna Rada, vzhledem k různým agendám,

které projednává, existuje v jejím rámci několik formací. V historii jich bylo až 22. V červnu 2002 rozhodla Evropské rada na zasedání v Seville o ustanovení pouze 9 formací Rady EU. Obecné záležitosti a vnější vztahy Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele Hospodářství a finance (ECOFIN) Spravedlnost a vnitřní věci Konkurenceschopnost Doprava, telekomunikace a energie Zemědělství a rybolov Životní prostředí Vzdělávání, mládež a kultura

6


10

Orgány Rady EU PŘEDSEDNICTVÍ V RADĚ EU

V předsednictví Rady se členské země střídají po šesti měsících podle předem daného pořadí. Předsednická země má možnost určovat agendu a priority Rady a tím ovlivnit směr, kterým se ubírá celá Unie. Menší členské země proto trvají na zachování rotačního předsednictví.

Neformální formace zvaná „trojka“: ministři zahraničí aktuální předsednické země a zemí, které Radě předsedají před a po ní.

Tzv. reformovaná trojka: ministr zahraničí předsednické země, Vysoký představitel pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a Komisař pro vnější vztahy.

COREPER (Comité des Representants Permanents, Výbor stálých zástupců) Nejvýznamnější spojovací článek mezi členskými státy a ES: stálí zástupci členských států

v Bruselu (velvyslanci a jejich zástupci), kteří jsou v úzkém kontaktu s Evropskou komisí i mezi sebou navzájem.

Na půdě COREPERu se připravují a projednávají návrhy, o nichž pak, často již jen formálně, rozhoduje Rada. COREPERu podléhá přibližně 200 pracovních skupin, které se zabývají technickými detaily jednotlivých legislativních návrhů.

Českou republiku od 7. ledna 2008 zastupuje v Bruselu Milena Vicenová. GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT

Zajišťuje zasedání Rady po technické a administrativní stránce. Spravuje rozpočet Rady a archívy. Člení se na pět ředitelství a odbor právních služeb. Sídlí v budově Justus Lipsius v Bruselu.

V čele sekretariátu stojí generální tajemník, kterého jmenuje Rada na základě hlasování kvalifikovanou většinou. Současným generálním tajemníkem Rady je Pierre de Boissieu.

6


11

Kalendář předsednických zemí Rady EU 01/2001 - 06/2001 Švédsko 07/2001 - 12/2001 Belgie 01/2002 - 06/2002 Španělsko 07/2002 - 12/2002 Dánsko 01/2003 - 06/2003 Řecko 07/2003 - 12/2003 Itálie 01/2004 - 06/2004 Irsko 07/2004 - 12/2004 Nizozemsko 01/2005 - 06/2005 Lucembursko 07/2005 - 12/2005 Velká Británie 01/2006 - 06/2006 Rakousko 07/2006 - 12/2006 Finsko 01/2007 - 06/2007 Německo 07/2007 - 12/2007 Portugalsko 01/2008 - 06/2008 Slovinsko 07/2008 - 12/2008 Francie 01/2009 - 06/2009 Česká republika

07/2009 - 12/2009 Švédsko 01/2010 - 06/2010 Španělsko 07/2010 - 12/2010 Belgie

01/2011 - 06/2011 Maďarsko 07/2011 - 12/2011 Polsko

01/2012 - 06/2012 Dánsko 07/2012 - 12/2012 Kypr 01/2013 - 06/2013 Irsko 07/2013 - 12/2013 Litva 01/2014 - 06/2014 Řecko 07/2014 - 12/2014 Itálie 01/2015 - 06/2015 Lotyšsko 07/2015 - 12/2015 Lucembursko 01/2016 - 06/2016 Nizozemsko 07/2016 - 12/2016 Slovensko 01/2017 - 06/2017 Malta 07/2017 - 12/2017 Velká Británie 01/2018 - 06/2018 Estonsko 07/2018 - 12/2018 Bulharsko 01/2019 - 06/2019 Rakousko 07/2019 - 12/2019 Rumunsko 01/2020 - 06/2020 Finsko

6


12

Entropa – David Černý

6


13

Rozhodování v Radě EUAkty Rady mají podobu nařízení, směrnic, rozhodnutí,

společných akcí, společných postojů, doporučení, stanovisek, závěrů, prohlášení, usnesení.

Pokud Rada jedná jako zákonodárce, podává jí návrhy Evropská komise. Rada je posuzuje a může je před přijetím upravit.

Počet hlasů každého členského státu stanoví Smlouvy (čl. 205 SES). V rámci jednotlivých politik smlouvy dále vymezují případy, ve kterých je při hlasování vyžadována: prostá většina - K přijetí návrhu se Rada musí usnést většinou

hlasů svých členů. Každý stát má jeden hlas. (Používá se většinou u procedurálních otázek.)

kvalifikovaná většina - Patří k nejvíce využívaným způsobům hlasování. Postupně vytlačuje význam jednomyslného hlasování.

jednomyslnost - Každá země má při hlasování jeden hlas, uplatňuje se zde systém veta. Z hlediska tvorby funkční politiky EU méně efektivní (hrozba uplatnění veta).

6


14

VÁŽENÍ HLASŮ V RADĚ EU (ke dni 1.1.2007) Kvalifikovaná většina je počet hlasů zástupců Rady EU vyžadovaných pro

rozhodnutí na základě článku 205(2) Smlouvy o ES. Od 1. ledna 2007 je kvalifikovaná většina určena jako 255 hlasů z 345. Kvalifikovaná většina by měla představovat 62% celkové populace EU.

6

Členský stát Hlasy Členský

stát Hlasy Členský stát Hlasy

Německo 29 Česká republika 12 Litva 7

Francie 29 Řecko 12 Slovensko 7

Itálie 29 Maďarsko 12 Finsko 7Velká Británie 29 Portugalsko 12 Kypr 4

Španělsko 27 Rakousko 10 Estonsko 4

Polsko 27 Švédsko 10 Lotyšsko 4

Rumunsko 14 Bulharsko 10 Lucembursko 4

Nizozemsko 13 Dánsko 7 Slovinsko 4Belgie 12 Irsko 7 Malta 3


15

Evropský parlament – 736 křesel

Německo………………………………… 99Francie, Itálie, Spojené království……72Španělsko, Polsko………………………50Rumunsko…………………………………33Nizozemsko………………………………25Belgie, Česká republika, MaďarskoPortugalsko, Řecko……………………..22Švédsko…………………………………...18Bulharsko, Rakousko……………………17Dánsko, Finsko, Slovensko…………….13Irsko, Litva…………………………………12Lotyšsko…………………………………….8Slovinsko……………………………………7Estonsko, Kypr, Lucembursko………….6Malta………………………………………….5

Předseda EP Jerzy Buzek Polsko

6


166


176


18

POSLANCI ZVOLENÍ ZA ČESKOU REPUBLIKU Březina Jan (EPP)

Brzobohatá Zuzana (S&D) Cabrnoch Milan (ECR) Dušek Robert (S&D) Češková Andrea (ECR) Fajmon Hynek (ECR) Falbr Richard (S&D) Havel Jiří (S&D) Kohlíček Jaromír (GUE/NGL) Kožušník Edvard (ECR) Maštálka Jiří (GUE/NGL) Ouzký Miroslav(ECR) Poc Pavel (S&D) Ransdorf Miloslav (GUE/NGL) Remek Vladimír(GUE/NGL) Roithová Zuzana (EPP) Rouček Libor (S&D) Sehnalová Olga (S&D) Strejček Ivo (ECR)Tošenovský Evžen (ECR) Vlasák Oldřich (ECR)Zahradil Jan (ECR)

Politické skupiny 2009-2014 POSLANECKÝ KLUB EVROPSKÉ

LIDOVÉ STRANY (KŘESŤANSKÝCH DEMOKRATŮ)

SKUPINA PROGRESIVNÍ ALIANCE SOCIALISTŮ A DEMOKRATŮ V EVROPSKÉM PARLAMENTU

SKUPINA ALIANCE LIBERÁLŮ A DEMOKRATŮ PRO EVROPU

SKUPINA ZELENÝCH/EVROPSKÉ SVOBODNÉ ALIANCE

SKUPINA EVROPSKÝCH KONZERVATIVCŮ A REFORMISTŮ

SKUPINA KONFEDERACE EVROPSKÉ SJEDNOCENÉ LEVICE A SEVERSKÉ ZELENÉ LEVICE

EVROPA SVOBODY A DEMOKRACIE NEZAŘAZENÍ POSLANCI

6


196


20

Organizace EPEvropský parlament má tři

oficiální sídla. Ve Štrasburku se "europoslanci" scházejí jeden týden v měsíci na plenárním zasedání. Stálé výbory Evropského parlamentu se scházejí mezi plenárními zasedáními v Bruselu, kde se konají také jednodenní "miniplenárky". Předsednictvo Evropského parlamentu a generální sekretariát sídlí v Lucemburku.

Simultánní tlumočení všech parlamentních rozprav i rozprav výborů je zajištěno ve všech 23 oficiálních jazycích Evropské unie. Také všechny úřední dokumenty EU se překládají a zveřejňují ve všech oficiálních jazycích.

6


21

Parlament má tři hlavní úlohy:Schvaluje evropské právní předpisy – společně s Radou v mnohých politických oblastech. Skutečnost, že Evropský parlament je přímo volený občany, pomáhá garantovat demokratickou legitimitu evropského práva.Parlament vykonává demokratický dohled nad ostatními orgány EU, zvláště pak nad Komisí. Disponuje pravomocí schválit nebo zamítnout jmenování komisařů a má také právo odvolat Komisi jako celek.Rozpočtová pravomoc. Parlament sdílí s Radou pravomoc nad rozpočtem EU, může tedy ovlivňovat výdaje EU. V poslední fázi procedury přijímá nebo odmítá celkový rozpočet.

6


22

Evropská komiseEvropská komise je nadnárodní orgán Evropské unie,

nezávislý na členských státech a hájící zájmy Unie. Pojem je používán ve dvou významech: buď jako kolegium komisařů nebo jako kolegium s celým administrativním aparátem. Komise se účastní takřka na všech úrovních rozhodování, má největší administrativní a expertní aparát. Sídlí v Bruselu, některé části jsou dislokovány v Lucemburku. Člení se na několik generálních ředitelství a služeb.

Komise (kolegium komisařů) je složena z komisařů. Komisaři pocházejí z členských států a jsou těmito státy do své funkce navrhováni. Jsou zcela nezávislí, nesmějí přijímat instrukce od státu, ze kterého pocházejí, ani od jakéhokoliv jiného státu a jsou povinni prosazovat výhradně zájmy unie.

V čele stojí předseda navržený Evropskou radou a potvrzený Evropským parlamentem. Ostatní členové (komisaři) jsou společně jmenováni Radou Evropské unie, předsedou Evropské komise a potvrzeni Evropským parlamentem. Komise má rovněž dva místopředsedy.

Komisař spravuje jeden nebo několik resortů (generálních ředitelství), pro které se používá zkratky DG. Generální ředitelství mají strukturu podobnou ministerstvům a v jejich čele stojí generální ředitelé, kteří jsou kariérními úředníky.6


236


24

Palác Berlaymont – sídlo Evropské komise

6


256

Jméno Působnost státJosé Manuel Barroso předseda PT

Catherine Ashton místopředsedkyně; Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku UK

Viviane Reding místopředsedkyně; Spravedlnost, základní práva a občanství LUJoaquín Almunia místopředseda; Hospodářská soutěž ESSiim Kallas místopředseda; Doprava ETNeelie Kroes místopředsedkyně; Digitální agenda NLAntonio Tajani místopředseda; Průmysl a podnikání ITMaroš Šefčovič místopředseda, Interinstitucionální vztahy a administrativa SKJanez Potočnik Životní prostředí SIOlli Rehn Hospodářské a měnové záležitosti FIAndris Piebalgs Rozvoj LVMichel Barnier Vnitřní trh a služby FRAndroulla Vassiliou Vzdělávání, kultura, mnohojazyčnost a mládež CYAlgirdas Šemeta Daně a celní unie, audit a boj proti podvodům LTKarel De Gucht Obchod BEJohn Dalli Zdraví a spotřebitelská politika MTMáire Geoghegan-Quinn Výzkum a inovace IEJanusz Lewandowski Finanční plánování a rozpočet PLMaria Damanaki Rybolov a námořní záležitosti GRKristalina Georgieva Mezinárodní spolupráce, humanitární pomoc a řešení krizí BGGünter Oettinger Energetika DEJohannes Hahn Regionální politika ATConnie Hedegaard Opatření v oblasti změny klimatu DKŠtefan Füle Rozšíření a politika sousedství CZLászló Andor Zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění HUCecilia Malmström Vnitřní věci SEDacian Cioloş Zemědělství a rozvoj venkova RU


26

VYSOKÝ PŘEDSTAVITEL PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU

Místopředsedou Komise je Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Jeho práci má podporovat nově vytvořená Evropská služba pro vnější činnost, jejíž součástí se stane zhruba 130 zastoupení Unie v třetích zemích a u mezinárodních organizací.

V současnosti: baronka Catherine Ashtonová.Funkce zahrnuje tři úkoly:

zmocněnkyně Rady pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku

předsedkyně Rady pro zahraniční věci místopředsedkyně Komise

6


276


286


296


306


316


326

2010 1. 1. - 30. 6. 2011mil € mil Kč mil € mil Kč

Příjmy z rozpočtu EUStrukturální akce 2 192,9 55 457,4 550,8 13 410,7Zemědělství 1 042,1 26 353,3 964,0 23 471,8Vnitřní politiky 79,2 2 003,4 n/a n/aPředvstupní nástroje 22,9 579,8 -0,3 -8,0Celkové příjmy z rozpočtu EU 3 337,1 84 393,9 1 514,5 36 874,4Platby do rozpočtu EUtradiční vlastní zdroje (cla) 189,5 4 791,5 110,75 2 696,56Zdroj z DPH 182,6 4 618,9 103,78 2 526,94Zdroj z HND 1 094,9 27 689,7 585,85 14 265,28Celkové platby do rozpočtu EU 1 467,0 37 100,1 800,4 19 488,8Čistá pozice vůči rozpočtu EU 1 870,1 47 293,8 714,1 17 385,7

Pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU

ČR přispívá do rozpočtu EU 0,7 % svého HDP a 0,3 % výtěžku DPH. Zároveň získává prostředky EU z projektů.


33

Zaměstnanci EU

6


34

Soudní dvůr Evropské unieSoudní dvůr Evropské unie (dříve Evropský

soudní dvůr; ESD) je nejvyšším soudem Evropské unie. Má poslední slovo ve věcech právní řádu EU. Byl zřízen v roce 1952 a sídlí v Lucemburku na rozdíl od většiny ostatních institucí EU, které sídlí v Bruselu. V čele je předseda. Za každý stát EU v něm je 1 soudce.

Soudní dvůr rozhoduje spory mezi orgány Společenství, mezi orgány Společenství a členskými státy a mezi členskými státy navzájem; výjimečně může řízení zahájit i vnitrostátní subjekt (jednotlivec).

6


35

Mezinárodní soudy v EvropěSoudní dvůr Evropské unie (Lucemburk), orgán EU

Evropská soud pro lidská práva (Štrasburk), orgán RE

Mezinárodní soudní dvůr (Haag), orgán OSN

6


36

Brusel – Evropská čtvrť

6


37

Evropský dům Evropský dům je místem, ve kterém sídlí

Zastoupení Evropské Komise v České republice a Informační kancelář Evropského parlamentu v České republice.

Dozvíte se v něm nejen o Evropské unii, jejích politikách, institucích, ale prostřednictvím pravidelných aktivit máte možnost se obeznámit jak s praktickými dopady jejího fungování na každého z nás, tak s kulturními specifiky jednotlivých členských zemí, národů a komunit.

Prostor v přízemí budovy Evropského domu čítá informační, výstavní a konferenční místnost. Naleznete zde i knihovnu vybavenou počítači a také kvalifikované pracovníky, kteří Vám rádi pomohou.

Informační kancelář Evropského parlamentu v ČRJungmannova ul. 24110 00 Praha 1 - Nové MěstoTel.: (+420) 255 708 208Fax: (+420) 255 708 200E-mail: [email protected]

6

Date post:	23-Feb-2016
Category:	Documents
Upload:	von
View:	34 times
Download:	0 times

Sociální politika v mezinárodním kontextu

Documents