SOCIÁLNÍ POLITIKA - vspj.cz - VŠPJ/Sociální politika 2 - Věra... · 5 Sociální politika v...

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Bakalářský studijní program B6202 Hospodářská politika a správa

Studijní obor: Regionální rozvoj a veřejná správa

SOCIÁLNÍ POLITIKA

2. část

Ing. Věra Nečadová

2011

Recenzovali: Ing. Alena Slavingerová

Ing. Jozef Labuda

Za jazykovou a věcnou správnost odpovídá autor.

Text neprošel jazykovou ani redakční úpravou.

Ing. Věra Nečadová

Sociální politika

2. část

1. vydání

Vydala Vysoká škola polytechnická Jihlava, Tolstého 16, Jihlava, 2011

Tisk Ediční oddělení VŠP

Náklad 200 ks

ISBN 978-80-87035-50-4

© Ing. Věra Nečadová, 2011

O b s a h : strana

Úvod 1

1 Státní sociální podpora 3

1.1. Podstata státní sociální podpory a jednotlivé druhy dávek 4

1.2. Životní minimum 11

1.3. Základní nástroje sociální pomoci 13

SHRNUTÍ 15

Kontrolní otázky 17

Pojmy k zapamatování 17

2 Sociální pojištění 19

2.1. Charakteristika sociálního pojištění 20

2.2. Samostatně výdělečná činnost a její rozdělení 22

2.3. Systém dávek nemocenského pojištění 23

SHRNUTÍ 26



3 Důchodové pojištění a penzijní připojištění 31

3.1. Podstata důchodového pojištění a dávky důchodového

pojištění 32

3.2. Penzijní připojištění a jeho význam 37

3.3. Příspěvky na penzijní připojištění 40

3.4. Daňové zvýhodnění penzijního připojištění 42

SHRNUTÍ 43



4 Vzdělávání a sociální politika 49

4.1. Vývoj výchovně vzdělávací soustavy po roce 1989 50

4.2. Stupně vzdělávací soustavy 51

4.3. Metody financování školství a finanční podpora studentům 57

4.4. Další odborné vzdělávání a odborná příprava 59

SHRNUTÍ 61



5 Sociální politika v souvislosti s bytovou politikou 65

5.1. Bydlení a bytová politika, náklady na bydlení 66

5.2. Koncepce bytové politiky a politika státu a role obcí 72

5.3. Stávající podpůrné nástroje v oblasti bydlení 74

SHRNUTÍ 77



6 Rodinná politika 82

6.1. Systémy podpory rodin a vývoj rodinné politiky 83

6.2. Nástroje podpory rodin a rodičovská role 85

SHRNUTÍ 90



7 Sociální politika v oblasti životního prostředí a kvalita života 94

7.1. Životní prostředí a vztah člověka k životnímu prostředí 95

7.2. Životní prostředí a sociální politika z pohledu EU a vztah

k České republice 96

7.3. Oblast životního prostředí a základní priority v ČR 97

7.4. Sociální politika a kvalita života 98

SHRNUTÍ 99



8 Politika zaměstnanosti a její vazba na sociální politiku 103

8.1. Vývoj nezaměstnanosti v ČR po současnost a jeho

důvody 104

8.2. Hlavní demografické ukazatele ovlivňující vývoj

zaměstnanosti v ČR a jejich stručná charakteristika 104

8.3. Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti 106

8.4. Priority politiky zaměstnanosti v ČR dle pilířů

stanovených EU 107

8.5. Uchazeči o zaměstnání a činnosti úřadů práce 109

SHRNUTÍ 111



9 Sociální politika a problém chudoby 117

9.1. Sociální politika a pojem „sociální státy „ 118

9.2. Systém konkrétní pomoci – systém sociálních dávek 119

9.3. Nepříznivé sociální situace a jejich možná řešení 120

9.4. Sociální politika po vstupu do EU 121

SHRNUTÍ 121



10 Sociální politika souvislosti se zdravotní politikou 125

10.1. Charakteristika a předpoklady zdravotní politiky,

vnitřní vazby 126

10.2. Zdravotní politika v České republice a zdravotní systém 127

10.3. Právo na zdraví a garance zdravotní péče 128

10.4. Zdravotní pojištění jako zdroj financování 130

SHRNUTÍ 131



11 Sociální politika a nutnost důchodové reformy v ČR 136

11.1. Možnosti financování systému důchodového zabezpečení

a současné financování důchodového pojištění u nás 137

11.2. Důchodová reforma v České republice 138

11.3. Dávky důchodového pojištění 141

11.4. Národní program přípravy na stárnutí obyvatelstva 157

11.5. Penzijní připojištění jako nástroj pro zlepšení současné

situace důchodového systému 162

11.6. Zhodnocení současné situace v důchodovém systému

ve vztahu k veřejným financím 165

11.7. Důchodové systémy a reformy ve vybraných zemích EU 171

SHRNUTÍ 175



Závěrečný průvodce studiem 182

Seznam použité literatury 183

Příloha č. l – Vysvětlivky k používaným ikonám 186

- 1 -

Ú v o d

Vážení a milí studenti,

předkládám vám studijní materiál, který se týká sociální politiky. Prostřednictvím toho-

to textu byste měli získat základní teoretické znalosti z oblasti sociální politiky a jejího vý-

voje. V současné době ve všech vyspělých zemích i v zemích, kde není tak vyspělý

společenský rozvoj, hraje velice významnou roli sociální politika. Sociální politika se stává

bez nadsázky neodmyslitelným základem uspořádání společnosti. Sílící význam sociální

politiky vůbec,a tedy sociálního aspektu, je spojen s důrazem,který je v soudobých podmín-

kách vyspělých zemí kladen na každého jedince, na jeho kvality jako rozhodující předpokla-

dy prosperity moderní společnosti i naplňování jejich cílů. Tato skutečnost se stává stále

zřejmější nejen ve vyspělých zemích, ale pociťují ji i země, které zatím úrovní své vyspě-

losti se řadí k méně vyvinutým či dokonce zaostalým a které si stále více dobře uvědomu-

jí, že klíčem jejich rozvoje jsou lidé vzdělaní a kultivovaní a také spokojení. Možno říci, že

i v České republice, která se řadí k vyspělým zemím světa, si uvědomujeme významnost

role lidského činitele ve společenském rozvoji své země i když někdy politika vlády to

vždy nepotvrzuje. Nepochybné však je, že tato role člověka bude sílit, a že proto bude nutné

podporovat a rozvíjet i sociální politiku jako systém aktivit, které k rozvoji a kultivaci dané-

ho lidského faktoru směřují.

Od sociální politiky v moderní společnosti se právem očekává, že poskytne předpoklady,

podmínky, impulsy a motivaci pro rozvoj každého jedince a tím i pro prosperitu celé spo-

lečnosti. Sociální politika je zaměřena k tomu, co moderní teorie označuje jako „sociální

kapitál“. Přitom zájem o sociálně politická témata sílí, a to nejen mezi těmi, kteří se so-

ciální politikou profesně zabývají, ale i mezi odborníky různých odlišných profesních

zájmů. Zájem o sociální politiku sílí i ze strany laické veřejnosti, protože sociálně politic-

ká opatření zasahují do života nás všech. Proto samozřejmě sílí i potřeba znalosti tohoto

oboru, protože propojenost sociálních souvislostí s téměř všemi oblastmi života společnos-

ti je a bude i v budoucnu trvalá.

Text, který zde předkládám bezprostředně navazuje na vysokoškolská skripta Sociální

politiky, která se zabývají teorií sociální politiky, když v tomto materiálu se zaměřuji na

to, kde je možno najít uplatnění sociální politiky, tedy zaměřuji se na aplikaci sociální po-

tiky .

Cílem tohoto studijního textu je, abyste po jeho nastudování a zodpovězení všech

otázek dokázali:

- definovat pojem státní sociální podpory a vyjádřit podstatu státní sociální podpory,

- charakterizovat podstatu sociálního pojištění v rámci sociální politiky,

- pochopit význam důchodového pojištění a penzijního připojištění u nás,

- objasnit problematiku vzdělávání v souvislosti se sociální politikou,

- rozebrat složitou bytovou politiku u nás a její vztah k sociální politice,

- vysvětlit podstatu jak spolu souvisí rodinná politika a sociální politika,

- zohlednit opodstatnění sociální politiky v rámci životního prostředí a kvality života,

- najít a vysvětlit souvislost mezi sociální politikou a politikou zaměstnanosti,

- 2 -

- orientovat se v situaci problematiky chudoby a její spojení se sociální politikou,

- alespoň částečně pochopit složitost zdravotní politiky a jak lze k vyřešení této složité

situace může přispět sociální politika,

- vysvětlit, proč je u nás nutná důchodová reforma a jak k tomuto může napomoci sociální

politika.

Doporučení ke studiu

Studijní materiál obsahuje 11 kapitol, když každá kapitola sleduje vlastní téma a toto

je vždy v závěru stručně shrnuté.

Věnujte dostatek času na studium jednotlivých kapitol, jako orientační doporučení si vám

dovoluji navrhnout v průměru dvě až tři hodiny na každou kapitolu. Toto časové rozhraní

by mělo zahrnovat kromě intenzivního studia teorie i její zopakování,případně splnění dal-

ších aktivit.

Doporučuji studovat předkládaný materiál důsledně, po jednotlivých kapitolách, tak jak

jsou řazeny za sebou a věřím, že vás potom i zaujme více obsah kapitol a dostaví se zá-

roveň předpokládaný výsledek.

Při vlastním studiu se snažte vše důkladně promýšlet, vytvářet si vlastní názor a hledat

vzájemné souvislosti. Vracejte se ke statím, které vám nebyly dostatečně jasné a srozumi-

telné, měli jste pocit, že jsou náročné a složité, když hlavně tyto úseky neustále opakujte

a pokročte dále ve studiu až budete mít dojem, že jste danou část zcela zvládli.

Pro zdárné a úspěšné studium, a hlavně ve vlastním zájmu, nepřeskakujte žádnou kapi-

tolu, protože jednotlivé kapitoly na sebe navazují a jsou právě záměrně takto řazeny za se-

bou.

Nepodceňujte význam kontrolních otázek a snažte se na ně vždy po prostudování kapi-

toly poctivě odpovědět. Až se vám do zdaří a budete sami se sebou a svými výsledky spo-

kojeni, pokročte ve studiu dále.

Pojmy k zapamatování se snažte vždy v závěru kapitoly naplnit adekvátním obsahem

a pokud se vám to nepodaří, vraťte se ke studiu příslušné kapitoly opětně. Pokud nebude-

te mít subjektivní pocit, že danou problematiku zvládáte podle vašich představ nepokra-

čujte dál ve studiu a soustřeďte se znovu na stávající text.

V průběhu studia textu si dělejte poznámky, zaznamenávejte si své vlastní postřehy,

případně náměty, když toto vše potom můžete využít při dalším studiu.

Byla bych velice ráda, aby předkládaný studijní materiál, jehož úvod jste právě dočet-

li až do samého závěru, byl pro vás odpovídajícím studijním zdrojem informací, které

nebudete využívat pouze po dobu studia na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, ale

i v dalším vašem aktivním životě, například až se jednou zapojíte do pracovního procesu.

Přeji vám při studiu tohoto materiálu dostatek energie a zároveň i chuti, odvahy a trpě-

livosti. Jen tak budete mít potom pocit z dobře vykonané práce.

Věra N e č a d o v á

Autorka

- 3 –

1 Státní sociální podpora

Cíl

Cílem této kapitoly je především seznámit studenty s problematikou státní so-

ciální podpory, když v textu bude vysvětlena podstata státní sociální podpo-

ry a její formy, jednotlivé dávky státní sociální podpory a jejich význam, zá-

kladní pojmy s těmito dávkami související, jakož i nástroje sociální pomoci,

sociální služby a dávky sociální péče.

Po prostudování této kapitoly by studenti měli umět

- vysvětlit význam a podstatu státní sociální podpory,

- orientovat se v jednotlivých dávkách státní sociální podpory,

- objasnit pojmy jako například životní minimum,

existenční minimum,

sociální minimum,

- charakterizovat pojem „započitatelné příjmy“,

- popsat základní nástroje sociální pomoci a sociální služby,

- vyjádřit podstatu dávek sociální péče.

Průvodce studiem

Vážení studenti,

v této části skript bych se velice ráda věnovala problematice aplikace sociální

politiky v některých vybraných oblastech, se kterými se běžně občané setká-

vají, když musím předeslat, že jsem opravdu pro tyto účely vybrala jen oblas-

ti některé, dle mého názoru velmi významné, případně velmi frekventované.

Tímto bych rozhodně nechtěla ostatní oblasti, kde také se sociální politika

uplatňuje nějakým způsobem podceňovat, případně opomíjet, ovšem vzhle-

dem k účelu tohoto materiálu se domnívám, že uvedené oblasti, kterými se za-

bývám, jsou dostačující.

Vybrala jsem proto problematiku státní sociální podpory, sociálního pojiš-

tění, důchodového pojištění a penzijního připojištění, vzdělávání, bytové poli-

tiky, rodinné politiky, životního prostředí a kvality života, politiky zaměstna-

nosti, problém chudoby,zdravotní politiky a nutnosti důchodové reformy.

Věřím, vážení studenti, že tato část tohoto matriálu pro vás bude zajímavá,

neboť se v mnoha ohledech dotýká i přímo vás, případně vašich blízkých.

Toto vše mne vede k závěru, že budete tuto část skript studovat s chutí a se

zájmem.

- 4 -

1 .1. Podstata státní sociální podpory a jednotlivé druhy dávek

Systém státní sociální podpory (SSP) upravuje zákon č. 117/1995 Sb., Legislativa

o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. související

Nárok na dávky SSP má pouze fyzická osoba a s ní společně posuzované se státní

osoby, které jsou trvale hlášeny na území České republiky a občané Evrop- sociální

ské unie, kterých se týká Nařízení rady (EEC) 1408/71 . U cizince se za trvalý podporou

pobyt v ČR považuje pobyt po uplynutí 365 dní ode dne nahlášení k pobytu.

Do doby 365 dnů na území ČR se nezapočítává doba, kdy je osoba žadatelem

o udělení azylu ubytovaným v pobytovém středisku Ministerstva vnitra.

Rodina je podle systému SSP soužití rodičů a nezaopatřených dětí

ve společné domácnosti. Za nezaopatřené dítě považuje systém SSP dítě

po skončení povinné školní docházky a dále, pokud se připravuje na bu-

doucí povolání nebo je zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let věku.

U příspěvku na bydlení se podmínka společné domácnosti nevyžaduje, po-

suzované jsou všechny osoby, které mají v bytě hlášený trvalý pobyt.

Při posuzování nároků na dávky SSP se bere v úvahu příjem rodiny, Nárok

u některých dávek i velikost majetku žadatele. na dávky

SSP

V závislosti na výši příjmu rodiny se poskytuje přídavek na dítě, sociál-

Průvodce studiem

Vážení studenti,

nyní budete seznámeni s kapitolou, která je první ukázkou toho, kde

a v jakých oblastech můžeme hledat uplatnění sociální politiky. Stát-

ní sociální podpora je oblastí velmi zajímavou, velmi potřebnou a ta-

ké velmi hojně diskutovanou. Vždyť každý z nás někdy se můžeme

dostat do situace, kdy budeme žádat o některý druh státní sociální

podpory. Mimo jiné důvody, i proto je dobré se v této problematice

umět orientovat. Předpokládám, že vás tato kapitola zaujme, když

k jejímu prostudování budete potřebovat asi 60 minut. Vycházím

z předpokladu, že již budete mít dobře naučené předcházející kapi-

ly, neboť jen tak můžete dobře porozumět této kapitole a všem dal-

ším, které se budou zabývat dalšími oblastmi, kde se sociální politika

uplatňuje. Máte-li pocit, že teoretické základy nemáte zcela dobře

zvládnuté, rozhodně je vhodné se k předchozím kapitolám vrátit a zna-

losti si doplnit, případně upřesnit, zopakovat si základní pojmy, zodpo-

vědět přiložené otázky, apod..

- 5 -

ní příplatek a příspěvek na bydlení. Naopak u ostatních dávek jako jsou dávky

pěstounské péče, rodičovský příspěvek, porodné a pohřebné se nezkoumá výše

příjmu rodiny.

Za základ pro stanovení nároku a výše některých dávek včetně urče-

ní hranice příjmů osoby či rodiny se považuje životní minimum.

Příjmy rozhodné pro nárok na dávky SSP zahrnují příjmy ze závislé Příjmy

činnosti, příjmy z podnikání nebo z jiné samostatně výdělečné činnosti, dále rozhodné

dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a podporu v nezaměstna- pro nárok

nosti nebo při rekvalifikaci včetně obdobných příjmů z ciziny. Do rozhod- na dávky SSP

ného příjmu se započítávají příjmy po odpočtu pojistného na sociální

zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné

zdravotní pojištění a po odpočtu daně z příjmu.

Žádosti o poskytování dávek SSP vyřizují kontaktní místa příslušných úřadů

práce dle místa trvalého bydliště osoby, která uplatňuje nárok na dávky.

Žádosti o dávky se podávají prostřednictvím tiskopisů předepsaných MPSV.

Nárok na výplatu dávek zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který

dávky náleží U jednorázových dávek (porodné, pohřebné, příspěvek při převzetí

dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla) zaniká nárok uplynutím

jednoho roku od vzniku nároku na dávku SSP.

Dávky SSP

Mezi dávky SSP patří následující:

Přídavek na dítě Jedná se o základní, dlouhodobou dávku, poskytovanou rodinám s dětmi, Přídavek

která jim pomáhá krýt náklady, spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. na dítě

Nárok na tuto dávku SSP má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž příjem je

Nižší než 2,4násobek částky životního minima . Pro nárok na dávku se posuzuje

příjem za předchozí kalendářní rok, za příjem je považován i rodičovský příspěvek.

Přídavek na dítě, který náleží zletilému nezaopatřenému dítěti, se vyplácí

tomuto dítěti, není-li stanoveno jinak.

Přídavek je vyplácen ve třech měsíčních výších podle věku nezaopatřeného

dítěte:

Věk Částka

Do 6 let 500 Kč

Od 6 do 15 let 610 Kč

Od 15 do 26 let 700 Kč

Zdroj: www.mpsv.cz

http://www.mpsv.cz/

- 6 -

Sociální příplatek

Cílem této dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt náklady Sociální

spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. V případě této dávky je posuzován příplatek

příjem rodiny za kalendářní čtvrtletí. Do příjmu je zahrnován i přídavek na dítě

a rodičovský příspěvek.Nárok na sociální příplatek se váže na péči o nezaopatřené

dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině v předchozím kalendářním čtvrtletí.

Hranice nesmí překročit 2,0násobek životního minima rodiny. Na výši příplatku

má vliv jak příjem rodiny, kdy s rostoucím příjmem výše příplatku klesá, tak i

další rodinné situace. Sociální příplatek se zvyšuje v případě, kdy je dítě

dlouhodobě těžce zdravotně postižené, dlouhodobě zdravotně postižené nebo

dlouhodobě nemocné, v úvahu se také bere zdravotní postižení nebo osamělost

rodiče. Vyšší příplatek se také poskytuje rodinám, kde se narodilo více dětí

současně a to v době do tří let jejich věku, dále rodinám, kde dítě studuje na

střední škole v denní formě nebo na vysoké škole v prezenční formě.

Výše sociálního příplatku dle věku dítěte a rozhodného příjmu úplné rodiny

v násobcích životního minima v Kč/měsíc (bez dalších sociálních situací):

Věk

nezaopatřeného

dítěte

Sociální příplatek při příjmu rodiny v předcházejícím

kalendářním čtvrtletí

1,0násobek

životního minima

1,6násobek

životního minima

2,0násobek

životního minima

do 6 let 800 320 0

od 6 do 15 let 980 392 0

od 15 do 26 let 1125 450 0

Zdroj: www.mpsv.cz

Příspěvek na bydlení

Příspěvek na bydlení pomáhá ke krytí nákladů spojených s bydlením Příspěvek

rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. V případě této dávky se posuzuje na bydlení

příjem rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí. Do příjmu spadá i přídavek

na dítě a rodičovský příspěvek.

Na tuto dávku má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který má v bytě uveden

trvalý pobyt, pokud jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného

příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35),

a zároveň součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního

města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

-7 -

Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění Náklady

poskytované v souvislosti s užíváním bytu, u družstevních bytů a bytů vlastníků na bydlení

jde o srovnatelné náklady. U všech bytů jde ještě o náklady za energii, vodné,

stočné, odpady a vytápění. Pro nárok a výši příspěvku se hodnotí průměrné

náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí.

Výše částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) a b)

zákona činí pro období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 pro

a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy

Počet osob

v rodině

Počet obyvatel obce

Praha nad 100 tis.

obyvatel

50 000 –

99 999

obyvatel

10 000 –

49 999

obyvatel

do 9 999

obyvatel

1 5 877 4 816 4 597 4 309 4 016

2 8 499 7 037 6 738 6 344 5 943

3 11 638 9 739 9 348 8 832 8 309

4 a více 14 597 12 307 11 835 11 213 10 582

Zdroj: www.mpsv.cz

b) v družstevních bytech a bytech vlastníků

Počet osob

v rodině


Praha nad 100 tis.

obyvatel

50 000 –

99 999

obyvatel

10 000 –

49 999

obyvatel

do 9 999

obyvatel

1 3 356 3 356 3 356 3 356 3 356

2 5 062 5 062 5 062 5 062 5 062

3 7 124 7 124 7 124 7 124 7 124

4 a více 9 078 9 078 9 078 9 078 9 078

Zdroj: www.mpsv.cz

Rodičovský příspěvek

Na rodičovský příspěvek má nárok rodič, který po celý kalendářní měsíc Rodičovský

osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. příspěvek

Rodič si může zvolit čerpání příspěvku po dobu dvou, tří nebo čtyř let věku dítěte.

http://www.mpsv.cz/

http://www.mpsv.cz/

- 8 -

Rodičovský příspěvek je stanoven ve 4 výších daných v pevných měsíčních

částkách:

zvýšená výměra 11 400 Kč

základní výměra 7 600 Kč

snížená výměra 3 800 Kč

nižší výměra 3 000 Kč

Zdroj: www.mpsv.cz

Volbou doby čerpání si rodič také zvolí i k ní příslušnou výši příspěvku, a to:

-rychlejší čerpání – po peněžité pomoci v mateřství (dále PPM) ve zvýšené míře

11 400 Kč do 24 měsíců věku dítěte,

-klasické čerpání – po PPM v základní výměře 7 600 Kč do 36 měsíců věku dítěte,

-pomalejší čerpání – po PPM v základní výměře 7 600 Kč do 21 měsíců věku dítěte a

dále ve snížené výměře 3 800 Kč do 48 měsíců věku dítěte.

O vybranou dobu a výší čerpání této dávky SSP si musí rodič písemně požádat

příslušný úřad SSP na předepsaném formuláři.

V případě výplaty tohoto příspěvku není sledován příjem rodiče, tzn. při

nároku na výplatu může rodič zlepšovat rodinnou situaci výdělečnou činností. Po

dobu své výdělečné činnosti musí ovšem zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou.

Dávky pěstounské péče

Dávky pěstounské péče mají za úkol finančně podpořit náhradní rodinnou Dávky

péči. Kromě dávek pěstounské péče náleží pěstounovi i dítěti ještě přídavek pěstounské

na dítě, rodičovský příspěvek a případně další příspěvky kromě sociálního příplatku. péče

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte

Příspěvek se poskytuje do dosažení zletilosti dítěte nejdéle však do 26 let, Příspěvek

jestliže se jedná o nezaopatřené dítě žijící ve společné domácnosti s osobou, na úhradu

která byla do dosažení zletilosti jeho pěstounem. pěstounské

péče

Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí 2,3násobek životního minima

dítěte. Jedná-li se o zdravotně postižené dítě, koeficient, kterým se násobí životní

minimum dítěte, se zvyšuje úměrně stupni a činí 2,35 u dlouhodobě nemocného

dítěte, 2,90 u dlouhodobě zdravotně postiženého a 3,10 u dlouhodobě těžce zdravotně

postiženého dítěte. Výše příspěvku pro zaopatřené nezletilé dítě se stanoví jako

součin částky životního minima dítěte a koeficientu 1,40.

- 9 -

Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle věku a zdravotního stavu dítěte

měsíčně v Kč:

Nezaopatřené

dítě ve věku

zdravé dlouhodobě

nemocné

dlouhodobě

zdravotně

postižené

dlouhodobě

těžce

zdravotně

postižené

koeficient

2,30

koeficient

2,35

koeficient

2,90

koeficient

3,10

do 6 let 3 680 3 760 4 640 4 960

od 6 do 15 let 4 508 4 606 5 684 6 076

od 15 do 26 let 5 175 5 288 6 525 6 975

Zdroj: www.mpsv.cz

Zaopatřené

nezletilé dítě

od 15 let věku

do zletilosti

zdravé dlouhodobě

nemocné

dlouhodobě

zdravotně

postižené

dlouhodobě

těžce

zdravotně

postižené

koeficient

1,40

koeficient

2,35

koeficient

2,90

koeficient

3,10

3 640 6 110 7 540 8 060

Zdroj: www.mpsv.cz

Odměna pěstouna

Odměna pěstouna je určitý způsob společenského uznání osobě pečující o Odměna

cizí dítě v pěstounské péči. Výše odměny činí součin životního minima jednotlivce pěstouna

a koeficientu 1,0 za každé svěřené dítě, tj. 3 126 Kč měsíčně za jedno dítě.

Pěstoun má nárok i na odměnu ve zvláštních případech, pokud pečuje alespoň

o 3 svěřené děti nebo alespoň o 1 svěřené dítě, které je závislé na pomoci jiné fyzické

osoby ve II., III., a IV. stupni. Pěstounovi náleží odměna ve zvláštních případech,

jen jestliže pěstoun není po celý kalendářní měsíc výdělečně činný.

Počet dětí v pěstounské péči Výše odměny pěstouna měsíčně

1 3 126 Kč

2 6 252 Kč

3 17 193 Kč

4 18 756 Kč

1 závislé na pomoci jiné osoby ve

stupni II., III., IV. 17 193 Kč

Zdroj: www.mpsv.cz

http://www.mpsv.cz/

- 10 -

Příspěvek při převzetí dítěte

Tímto příspěvkem se pomáhá při nákupu potřebných věcí pro dítě přicházející Příspěvek

do náhradní rodinné péče. při převzetí

dítěte

Výše příspěvku je stanovena pevnými částkami podle věku dítěte:

Věk Částka

do 6 let 8 000 Kč

od 6 do

15 let 9 000 Kč

od 15 do

26 let 10 000 Kč

Zdroj: www. mpsv.cz

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla

Tento příspěvek náleží pěstounovi, který má v péči nejméně 4 děti. Další Příspěvek na

podmínkou je, že pěstoun nesmí vozidlo používat pro výdělečnou činnost. zakoupení

Příspěvek je poskytován ve výši 70 % z pořizovací ceny vozidla, nejvýše však motorového

100 000 Kč. vozidla

Porodné

Touto dávkou se jednorázově přispívá matce na náklady související Porodné

s narozením dítěte.

V případě této dávky se nezkoumá příjem rodiny. V případě úmrtí ženy, která

porodila dítě a porodné jí nebo jiné osobě nebylo vyplaceno, náleží porodné otci

dítěte. Nárok na porodné má také osoba, která převzala dítě mladší jednoho roku do

trvalé péče, nahrazující péči rodičů. Porodné je pevně stanoveno a to v částce

13 000 Kč za každé narozené dítě.

Pohřebné

Touto dávkou se přispívá na náklady spojené s vypravením pohřbu; Pohřebné

částka je pevně stanovená ve výši 5 000 Kč. Příjem rodiny se nebere v úvahu.

Pohřebné náleží osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo

osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte. Podmínkou je, že zemřelá

osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR.

- 11 -

Sociální pomoc

Jedním ze základních cílů sociální pomoci je zabránit propadu občana do Sociální

trvalé sociální závislosti. Jedná se o pomoc, která vede k dosažení způsobilosti pomoc

k soběstačnému životu ve společnosti. Sociální pomoc je určena k zabezpečení

základních životních potřeb osob v situaci absolutního nedostatku hmotných

prostředků a v těch sociálních situacích, kdy osoby nejsou schopny samy ani

s pomocí vlastní rodiny zabezpečovat svoje základní životní potřeby.

Systém sociální pomoci řeší situace, kdy:

jsou ohrožena práva občana,

se občan nachází v hmotné nouzi,

je občan v sociální nouzi a není schopen zabezpečit svoje potřeby vlastními

silami,

mu tyto situace hrozí.

1.2. Životní minimum

Rozumíme tím soubor statků a služeb, který umožňuje domácnosti nebo Životní

jednotlivci uspokojovat jejich potřeby v míře uznané společností v dané etapě minimum

za minimálně nezbytné. Životní minimum je nejčastěji definováno jako práh

chudoby, kdy občané nacházející se pod ním, nemohou žít způsobem minimálně

přijatelným v daném státě.

Rozlišují se dvě hladiny životního minima: existenční a sociální.

Existenční minimum je chápáno jako souhrn statků a služeb, bez jejichž uspokojení Existenční

by došlo k ohrožení života a zdraví jedince. Za existenční minimum lze považovat minimum

cca polovinu celkového průměrného čistého příjmu na osobu.

Sociálního minima dosahuje domácnost v tom případě, kdy zajišťuje na minimální Sociální

společensky přijatelné úrovni a s minimálními náklady všechny životní potřeby. minimum

Toto minimum je doporučováno ve výši zhruba 2/3 průměrného čistého příjmu.

Životní a existenční minimum upravuje zákon č. 110/2006 Sb., o životním

a existenčním minimu. Cílem tohoto zákona je zabránit zneužívání systému a

zefektivnit vyplácení dávek.

Část životního minima vyjadřující náklady na bydlení se ze životního minima

vyloučila. Poskytování pomoci na úhradu nezbytných nákladů na bydlení je

zajištěno na základě zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,

poskytováním příspěvku na bydlení a dále na základě zákona č. 111/2006 Sb., o

pomoci v hmotné nouzi, poskytováním doplatku na bydlení.

- 12 -

Částky životního minima se liší podle toho, zda je občan posuzován

samostatně nebo spolu se společně posuzovanými osobami, podle pořadí osob, zda

jde o nezaopatřené dítě atd.

Životní a existenční minimum jednotlivce

Měsíční částka životního minima jednotlivce činí 3 126 Kč. Životní

Tato částka přísluší osobě, která není posuzována s jinými osobami. Výši neovlivňuje a

ani skutečnost, zda je osoba nezaopatřeným dítětem nebo není. existenční

Částka životního minima osoby, která se posuzuje jako první v pořadí, činí 2 880 Kč minimum

měsíčně.

Částka životního minima osoby, která se posuzuje jako druhá a další v pořadí,

činí měsíčně:

u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem 2 600 Kč,

u nezaopatřeného dítěte ve věku od 15 do 26 let 2 250 Kč,


u nezaopatřeného dítěte ve věku do 6 let 1 600 Kč.

Při výpočtu životního minima rodiny se postupuje tak, že se nejdříve posuzují

osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi a poté nezaopatřené děti. V rámci těchto

skupin se postupuje od nejstarší osoby k nejmladší osobě. Životní minimum společně

posuzovaných osob je tvořeno součtem životních minim jednotlivých osob.

Stanovení existenčního minima se týká těch, kteří nejsou ochotni spolupracovat na

změně své nepříznivé ekonomické a sociální situaci, byť k tomu mají předpoklady.

Toto minimum je stanoveno od 1. 1. 2007 (platí i od 1. 1. 2010) ve výši 2 020 Kč

měsíčně. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u starobního

důchodce, u osoby plně invalidní a osoby starší 68 let.

Započitatelné příjmy

S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce Započitatelné

nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání z kapitálového příjmy

majetku, z pronájmu, důchody atd.) s výjimkou:

příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek,

příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých

k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby,

náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní poh-

romy,

peněžní pomoci obětem trestné činnosti,

sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem,

podpory z prostředků nadací a občanských sdružení,

- 13 -

stipendií,

odměn za darování krve,

daňového bonusu,

příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob),

té části sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží

ze zdravotních důvodů,

dávek sociální péče poskytovaných ze zdravotních důvodů,

zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a

osvobození Československa.

1.3. Základní nástroje sociální pomoci

Mezi základní nástroje sociální pomoci patří poradenství, sociálně-právní

ochrana, sociální prevence, sociální služby, dávky sociální péče.

Poradenství Jde o výměnu informací mezi tím, kdo radí (poradce) a tím, kdo rady Poradenství

přijímá (klient). Úkolem poradenství je poskytnou t pomoc při řešení obtížných

sociálních situací občanů, do nichž se oni sami dostávají.

Poradenství obsahuje:

součást preventivní (směřuje k odstraňování příčin či nepříznivých podmí-

nek),

součást nápravnou (snaží se o řešení problémů jednotlivce i jeho rodiny).

Sociálně-právní ochrana Sociálně-právní ochrana se poskytuje nezletilým dětem a občanům, kteří nemají Sociálně-právní

způsobilost k právním úkonům a občanům, kteří své zájmy a zákonem chráněná odměna

práva nejsou schopni vlastními silami uplatňovat.

Sociální prevence Sociální prevence je soubor aktivit ovlivňujících proces socializace a sociální Sociální

integrace, které jsou zaměřeny na změnu nepříznivých sociálních podmínek vedoucích prevence

ke vzniku a šíření sociálně-patologických jevů.

Cílem sociální prevence je:

zabránit vzniku příčin negativních společenských jevů,

zamezit šíření sociálně-patologických jevů do dosud nezasažené společnosti.

Dále sociální prevence slouží k ochraně společnosti před sociálně-patologickými

jevy, tzn. před kriminalitou, toxikomanií, xenofobií, rasizmem a násilím.

Sociální služby Do této oblasti patří především: Sociální

domovy důchodců, služby

penziony pro důchodce,

ústavy sociální péče pro dospělé a případně i pro mládež,

pečovatelská služba.

- 14 -

V souvislosti s financováním sociálních služeb byla zavedena nová dávka

-příspěvek na péči. Příspěvek na péči nahrazuje dosavadní dávku zvýšení

důchodu pro bezmocnost. Jedná se o příspěvek určený ke krytí části nákladů na

potřebnou péči, ovšem předpokládá se, že k úplné úhradě budou použity i jiné zdroje.

Příspěvek na péči je poskytován všem oprávněným osobám bez ohledu na to, zda je

jim pomoc zajišťována rodinou, nebo poskytovatelem sociálních služeb. Jedná se o

peněžitou dávku (měsíčně se opakuje), která náleží osobě závislé na pomoci druhé

osoby zejména z důvodu nepříznivého zdravotního stavu.

Výše příspěvku:

stupeň I (minimální závislost) 2 000 Kč (pro nezletilé osoby 3 000 Kč),

stupeň II (lehká závislost) 4 000 Kč (pro nezletilé osoby 5 500 Kč),

stupeň III (středně těžká závislost) 8 000 Kč (pro nezletilé osoby 9 000 Kč),

stupeň IV (těžká závislost) 11 000 Kč.

Dávky sociální péče

Mezi dávky patří dávky sociální péče určené těžce zdravotně postiženým Dávky

občanům (příspěvky na úhradu bytu, příspěvek na zakoupení motorového vozidla, sociální

příspěvek na provoz motorového vozidla apod.), které nejsou vázány na sociální péče

potřebnost. Nově byly zavedeny dávky pomoci v hmotné nouzi, mezi které patří

příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.

Příspěvek na živobytí Podmínkou je, že se osoba nachází ve stavu hmotné nouze. V tomto stavu se Příspěvek

nachází, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob po odečtení na

přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí. Přitom se posuzuje, živobytí

zda si osoba nemůže příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo

z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním (vlastní prací, prodejem majetku apod.).

Výše příspěvku na živobytí je stanovena jako rozdíl mezi částkou živobytí

osoby a jejím příjmem v případě jednotlivé osoby a jako rozdíl mezi částkou živobytí

společně posuzovaných osob a příjmem společně posuzovaných osob.

Doplatek na bydlení Účelem této dávky je pomoci osobám v hmotné nouzi krýt náklady na bydlení Doplatek

v těch případech, kdy jejich příjem po úhradě nákladů spojených s bydlením nestačí na bydlení

k úhradě jejich živobytí.

Mimořádná okamžitá pomoc Tato dávka je poskytována při mimořádných událostech, kdy je osoba Mimořádná

v hmotné nouzi, protože nemá dostatečné prostředky k zabezpečení nezbytných okamžitá

životních podmínek. pomoc

- 15 -

S H R N U T Í

Systém státní sociální podpory upravuje příslušná legislativa, když se

jedná o velice důležitý systém, který je předmětem mnoha odborných i

laických debat.

Rodina je podle systému SSP soužití rodičů a nezaopatřených dětí

ve společné domácnosti. Za nezaopatřené dítě považuje systém SSP dítě

po skončení povinné školní docházky a dále, pokud se připravuje na bu-

doucí povolání nebo je zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let věku.

Při posuzování nároků na dávky státní sociální podpory se velice podrobně

zkoumá situace v rodině, příjmy v konkrétní rodině apod. Pro každou dávku

státní sociální podpory jsou zákonem stanoveny přesné podmínky, za kterých je možno dávku žadateli přiznat.

Za základ pro stanovení nároku a výše některých dávek včetně urče-

ní hranice příjmů osoby či rodiny se považuje životní minimum.

Mezi dávky státní sociální podpory patří:

- přídavek na dítě,

- sociální příplatek,

- příspěvek na bydlení,

- rodičovský příspěvek,

- dávky pěstounské péče,

- příspěvek na úhradu potřeb dítěte,

- odměna pěstouna,

- příspěvek při převzetí dítěte,

- příspěvek na zakoupení motorového vozidla,

- porodné,

- pohřebné.

Pokud se týká životního minima tak je nutno uvést, že se rozlišují dvě

hladiny životního minima a to existenční minimum a sociální minimum.

Existenční minimum je chápáno jako souhrn statků a služeb, bez jejichž uspo-

kojení by došlo k ohrožení života a zdraví jedince. Za existenční minimum lze

považovat cca polovinu celkového průměrného čistého příjmu na osobu.

Sociálního minima dosahuje domácnost v tom případě, kdy zajišťuje na mini-

mální společensky přijatelné úrovni a s minimálními náklady všechny životní

potřeby. Toto minimum je doporučováno ve výši zhruba dvou třetin průměrné- ho čistého příjmu.

Životní a existenční minimum upravuje zákon č. 110/2006 Sb., o život-

ním a existenčním minimu. Cílem tohoto zákona je zabránit zneužívání

systému a zefektivnit vyplácení dávek.

Část životního minima vyjadřující náklady na bydlení se ze životního mini-

ma vyloučila. Poskytování pomoci na úhradu nezbytných nákladů na byd-

lení je zajištěno na základě zákona č. 117/1995 Sb.,o státní sociální podpo-

ře, poskytováním příspěvku na bydlení a dále na základě příslušné

legislativy, tj. zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, posky-

továním doplatku na bydlení.

- 16 - Měsíční částka životního minima jednotlivce činí 3 126 Kč.

Tato částka přísluší osobě, která není posuzována s jinými osobami. Výši

neovlivňuje ani skutečnost, zda je osoba nezaopatřeným dítětem nebo není.

Částka životního minima osoby, která se posuzuje jako první pořadí, činí

2 880 Kč měsíčně.

Částka životního minima osoby, která se posuzuje jako druhá a další v pořadí,

činí měsíčně:

u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem 2 600 Kč,



u nezaopatřeného dítěte ve věku do 6 let 1 600 Kč.

Při výpočtu životního minima rodiny se postupuje tak, že se nejdříve posu-

zují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi a poté nezaopatřené děti.

V rámci těchto skupin se postupuje od nejstarší osoby k nejmladší osobě.

Životní minimum společně posuzovaných osob je tvořenou součtem život-

ních minim jednotlivých osob.

Mezi základní nástroje sociální pomoci patří poradenství, sociálně-práv-

ní ochrana, sociální prevence,sociální služby a dávky sociální péče.

Velmi významné jsou sociální služby, kam řadíme především všechny

druhy domovů pro seniory(domovy důchodců, penziony pro seniory apod.),

ústav sociální péče pro dospělé i pro mládež a pečovatelskou službu.

Velmi významná je skutečnost, že v souvislosti s financováním sociál-

ních služeb byla zavedena nová dávka – příspěvek na péči.

Příspěvek na péči nahrazuje dosavadní dávky zvýšení důchodu pro bez-

mocnost. Jedná se o příspěvek určený ke krytí části nákladů na potřeb-

nou péči, ovšem předpokládá se, že k úplné úhradě budou použity i jiné

zdroje. Příspěvek na péči je poskytován všem oprávněným osobám bez

ohledu na to, zda je jim pomoc zajišťována rodinou, nebo poskytovatelem

sociálních služeb. Jedná se o peněžitou dávku (měsíčně se opakuje), která

náleží osobě závislé na pomoci druhé osoby zejména z důvodu nepřízni-

vého zdravotního stavu.

Výše příspěvku:

stupeň I (minimální závislost) 2 000 Kč

(pro nezletilé osoby 3 000 Kč),

stupeň II (lehká závislost) 4 000 Kč


stupeň III (středně těžká závislost) 8 000 Kč


stupeň IV (těžká závislost) 11 000 Kč.

- 17 -

Poslední problematika patřící do této kapitoly jsou dávky sociální péče,

které jsou určeny těžce zdravotně postiženým občanům (příspěvky na úh-

radu bytu, příspěvek na zakoupení motorového vozidla, příspěvek na pro-

voz motorového vozidla apod.), které nejsou vázány na sociální potřebnost.

Nově byly zavedeny dávky pomoci v hmotné nouzi, mezi které patří příspě-

vek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.

Kontrolní otázky

1) Co rozumíte pod pojmem státní sociální podpora ?

2) Vyjmenujte a stručně popište jednotlivé dávky státní sociální podpory ?

3) Jaký význam má v souvislosti se státní sociální podporou životní mini-

mum ?

4) Co to jsou „rozhodné příjmy“ pro nárok na jednotlivé dávky státní so-

ciální podpory ?

5) V čem spočívá podstata pěstounské péče ?

6) Jaký je podstatný rozdíl mezi existenčním a sociálním minimem ?

7) Jaké jsou základní nástroje sociální pomoci ?

8) Charakterizujte pojem „započitatelné příjmy“.

9) Co to jsou sociální služby a co se mezi tyto služby počítá ?

10) Jaké příjmy jsou zahrnuty do „příjmů rozhodných pro přiznání náro-

ku na dávky státní sociální podpory“ ?

11) Kdy zaniká, a za jakých podmínek, nárok na výplatu dávek státní

sociální podpory ?

12) Co rozumíte pod pojmem „příspěvek na péči“, na koho se vztahuje

a k čemu především slouží ?

13) Popište dávky sociální péče a pro koho jsou tyto dávky především

určeny?

Pojmy k zapamatování

státní sociální podpora

příjmy rozhodné pro nárok na dávky státní sociální podpory

zánik nároku na výplatu dávek státní sociální podpory

přídavek na dítě

sociální příplatek

- 18 -

příspěvek na bydlení

rodičovský příspěvek

volba doby čerpání rodičovského příspěvku

dávky pěstounské péče

příspěvek na úhradu potřeb dítěte

odměna pěstouna

příspěvek na převzetí dítěte

příspěvek na zakoupení motorového vozidla

porodné

pohřebné

sociální pomoc

systém sociální pomoci

životní minimum

existenční minimum

sociální minimum

základní nástroje sociální pomoci

sociální služby a jejich význam

obsah sociálních služeb

příspěvek na péči – nová dávka

význam příspěvku na péči

dávky sociální péče

- 19 -

2 Sociální pojištění

Cíl

Tato kapitola pojednává o problematice sociálního pojištění. Je zde uvedeno

co sociální pojištění zahrnuje, kdo je vlastně poplatníkem pojistného, jaký

je vyměřovací základ, jaké jsou sazby, najdete zde pojednání o systému dá-

vek nemocenského pojištění, o uplatňování nároku na dávky, o podmínkách

nároku na dávky, když se zde i zmiňuji o výpočtu dávek nemocenského po-

jištění, době poskytování těchto dávek a závěrem kapitoly jsem pro zajíma-

vost uvedla přehled tiskopisů, které se v rámci sociálního pojištění používa-

jí.

Na základě výše uvedeného je tedy zcela jasné, že studenti po prostudová-

ní této kapitoly by měli

- umět se orientovat v problematice sociálního pojištění,

- umět vysvětlit kdo je poplatníkem pojistného, jaký je vyměřovací základ

pro výši pojistného, co se rozumí sazbou pojistného a jaká je technika

odvodu a vlastního placení pojistného,

- znát rozdělení samostatně výdělečné činnosti a povinnosti osob samo-

statně výdělečně činných,

- být schopni charakterizovat systém dávek nemocenského pojištění, uplat-

ňování nároku na dávky, podmínky nároku na jednotlivé dávky a jejich

stručný popis,

- pochopit výpočet dávek nemocenského pojištění, dobu poskytování těch-

to dávek,

- umět vyjmenovat alespoň některé tiskopisy, které se v rámci sociálního

pojištění používají.

Průvodce studiem

Vážení studenti,

dospěli jste ke studiu kapitoly druhé, která je věnována sociálnímu pojištění.

Jistě jste se na naší škole již s problematikou sociálního pojištění setkali

i v jiných předmětech, proto tedy předpokládám, že řadu věcí již znáte, že si

je jenom zopakujete, připomenete a budete moci pokračovat dále v těch zna-

lostech, které jsou vám v rámci této problematiky neznámé. Vím, že řada z

vás se již se sociálním pojištěním setkala i na středních školách, ze kterých

jste přišli, proto tedy předpokládám, že této kapitole nebudete muset věno-

vat tolik času, jako kapitolám ostatním, když se domnívám, že studium této

kapitoly vám zabere asi tak 40 minut.

- 20 -

2.1. Charakteristika sociálního pojištění

Sociální pojištění vychází z příslušných legislativních předpisů, když zákon Sociální

číslo 589/ 1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní pojištění

politiku zaměstnanosti a předpisy s ním související především uvádí základní

údaje o sociálním pojištění, když já bych nejdříve představila problematiku vlastního

pojištění.

Pojistné zahrnuje:

1) pojistné na nemocenské pojištění

- je určeno pro výdělečné osoby, které v případě tzv. krátkodobých sociálních Pojistné na

událostí (dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, nemocenské

ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, péče o dítě) zabezpečuje pojištění

peněžitými dávkami nemocenského pojištění,

- je upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění

pozdějších předpisů,

- zahrnuje okruh osob účastných na nemocenském pojištění (tj. zaměstnanců,

příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů i osob samostatně výdělečně

činných).

2) pojistné na důchodové pojištění

Český důchodový systém se skládá z dvou částí: Pojistné

- povinné základní důchodové pojištění, je dávkově definované a průběžně na důchodové

financované, zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní obyvatele, právní úprava pojištění

je pro všechny jednotná,

- penzijní připojištění se státním příspěvkem, je kapitálově financované.

3) příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Orgány sociálního pojištění jsou následující úřady a instituce : Orgány

sociálního

Ministerstvo práce a sociálních věcí, pojištění

Česká správa sociálního zabezpečení,

Okresní správy sociálního zabezpečení,

Ministerstvo obrany,

Ministerstvo vnitra,

Ministerstvo spravedlnosti.

Poplatníci pojistného jsou Poplatníci

sociálního

organizace (tj. právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají více než pojištění

25 zaměstnanců),

- 21 -

malé organizace (tj. právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají

alespoň jednoho zaměstnance a nejsou organizacemi),

osoby samostatně výdělečně činné (pojistné na nemocenském pojištění

jsou osoby samostatně výdělečně činné, pokud se dobrovolně k touto

pojištění přihlásí),

osoby, které se dobrovolně účastní důchodového pojištění.

Vyměřovací základ Vyměřovací

základ Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu

zjištěného za rozhodné období.

Vyměřovacím základem je:

u zaměstnance úhrn příjmů zúčtovaných v souvislosti s výkonem

zaměstnání ,

u organizace a malé organizace částka odpovídající úhrnu,

u OSVČ částka, kterou si určí, ne však méně než 50% příjmu ze

samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho

dosažení, zajištění a udržení, OSVČ si může určit i vyšší vyměřovací

základ,

u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění je to částka, kterou

si sama určí, nejméně minimální měsíční částka platná k 1. lednu

kalendářního roku.

Sazby pojistného

Sazby pojistné z vyměřovacího základu činní:

u organizace a malé organizace 26%, Sazby

u zaměstnanců 6,5% z vyměřovacího základu, pojistného

u OSVČ 29,2% z toho 28% na důchodové pojištění, 1,2% na státní

politiku zaměstnanosti, jde-li o OSVČ účastnou na důchodovém pojištění

a 1,4 % na nemocenské pojištění, jde-li o OSVČ účastnou na

nemocenském pojištění,

u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění 28% na důchodové

pojištění.

Odvod a placení pojistného

organizace a malá organizace

částky pojistného platí za jednotlivé kalendářní měsíce a jsou splatné

v den, který je určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc,

- 22 -

organizace odečte úhrn zúčtovacích dávek nemocenského pojištění od

pojistného, které je povinna odvádět a rozdíl odvede na účet České správy

sociálního zabezpečení,

malá organizace je povinna odvést pojistné na účet příslušné okresní

správy sociálního zabezpečení (dle sídla PO, dle bydliště FO),

jsou povinny si samy vypočítat pojistné,odvádět pojistné, které je povinen

platit zaměstnanec.

osoby samostatně výdělečně činné Osoby

jsou povinny odvádět pojistné na účet příslušné OSSZ, samostatně

zálohy na pojistné se platí jednotlivě za kalendářní měsíce, které jsou výdělečně

splatné do prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8 dne činné

následujícího kalendářního měsíce,

pojistné na nemocenské pojištění, pokud jsou dobrovolně přihlášeni

k tomuto pojištění, platí za jednotlivé měsíce společně se zálohou na

pojistné.

osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění Osoby, které se

platí pojistné za jednotlivé celé kalendářní měsíce a odvádí je na účet dobrovolně

příslušné OSSZ podle místa trvalého pobytu těchto osob. účastní

důchodového

pojištění

2.2. Samostatně výdělečná činnost a její rozdělení

Samostatně výdělečná činnost se rozděluje na hlavní a vedlejší samostatnou Samostatně

výdělečnou činnost. výdělečná

činnost

Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou činnost,

pokud osoba samostatně výdělečně činná(OSVĆ) v kalendářním roce :

vykonávala zaměstnání a příjem ze zaměstnání, kterého v tomto roce dosáhla, činí

alespoň dvanáctinásobek minimální mzdy platné k 1. lednu kalendářního roku, za

který OSVČ pojištění posuzuje

měla nárok na výplatu částečného invalidního nebo plného invalidního

důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,

měla nárok na rodičovský příspěvek,

byla nezaopatřených dítětem.

Povinnosti OSVČ:

OSVČ má povinnost oznámit příslušné okresní (pražské) správě sociálního

zabezpečení den:

zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce

při výkonu samostatně výdělečné činnosti,

ukončení samostatné výdělečné činnosti,

- 23 -

zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,

od kterého nemá nárok na výplatu starobního, plného nebo částečného

invalidního důchodu, rodičovského příspěvku, přestala být nezaopatřených

dítětem,

Výše uvedené povinnosti je OSVČ povinna splnit nejpozději do 8. dne

kalendářního měsíce následujícího měsíce, v němž nastala skutečnost, která

zakládá tuto povinnost.

2.3. Systém dávek nemocenského pojištění

Z nemocenského pojištění zaměstnanců se poskytují 4 dávky: Dávky

nemocenského

nemocenské, pojištění

podpora při ošetřování člena rodiny,

vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,

peněžitá pomoc v mateřství.

Z nemocenského pojištění OSVČ se poskytují 2 dávky:

nemocenské,

peněžitá pomoc v mateřství .

Uplatňování nároku na dávky Nárok na

dávky Nárok na dávky nemocenského pojištění se uplatňuje předložením předepsaného pěstounského

tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař. pojištění

Žena, která do své trvalé péče nahrazující péči mateřskou převzala dítě,

uplatňuje nárok na peněžitou pomoc v mateřství po předložení své písemné

žádosti.

Žádost o dávku podávají zaměstnanci u svého zaměstnavatele, osoby

samostatně výdělečně činné u příslušné OSSZ.

Nárok na dávky nemocenského pojištění má i zaměstnanec, kterému

skončil pracovní poměr, je v tzv. ochranné lhůtě.

Ochranná lhůta činní 42 dnů od skončení zaměstnání; jestliže však zaměstnanec

byl naposledy zaměstnán po kratší dobu, činí ochranná lhůta tolik dnů, kolik dnů

byl naposledy zaměstnán. U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství,

činí ochranná lhůta vždy 6 měsíců.

- 24 -

Podmínky nároku na dávky

Nemocenské Nemocenské

uznání dočasné neschopnosti v práci či nařízená karanténa,

účast na nemocenském pojištění nebo trvání ochranné lhůty v době vzniku

dočasné pracovní neschopnosti,

nevykonávání práce v zaměstnání,

nevyčerpaná podpůrčí doba ,

OSVČ (mimo podmínek stanovených pro zaměstnance),

nesmí v době pracovní neschopnosti nebo karantény osobně vykonávat

samostatnou výdělečnou činnost,

musí mít zaplaceno pojistné na nemocenském pojištění,

musí být účastná nemocenského pojištění OSVČ po dobu aspoň 3 měsíců

před vznikem pracovní neschopnosti.

Podpora při ošetřování člena rodiny Podpora

při ošetřování

účast na nemocenském pojištění nebo trvání ochranné lhůty v době vzniku člena rodiny

potřeby ošetřování člena rodiny,

zaměstnanec nepracuje z důvodu ošetřování člena rodiny nebo péče o dítě

ve věku do 10 let ze stanovených důvodů,

žití v domácnosti s ošetřovaným, tato podmínka se nevztahuje na

ošetřování dítěte mladšího 10 let rodičem,

nevykonávání práce v zaměstnání.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství, či mateřství Vyrovnávací

příspěvek

účast ženy na nemocenském pojištění, v těhotenství

převedení těhotné zaměstnankyně nebo matky do konce 9. měsíce po či mateřství

porodu na jinou práci ze stanovených důvodů,

pokles jejího výdělku z důvodu převedení bez jejího zavinění.

Vyrovnávací příspěvek se stanoví jako rozdíl mezi denním vyměřovacím

základem, který měla zaměstnankyně před tím, než byla převedena na jinou práci,

a průměrných denním započitatelným příjmem po převedení na jinou práci.

Peněžitá pomoc v mateřství Peněžitá

pomoc

účast ženy na nemocenském pojištění nebo trvání ochranné lhůty , v mateřství

získání aspoň 270 kalendářních dnů účasti na nemocenském pojištění

v posledních dvou letech před porodem,

porod,

- 25 -

nevykonávání práce v zaměstnání

OSVČ (mimo podmínek stanovených pro zaměstnankyně),

zaplacení pojistného na nemocenském pojištění,

osobně nevykonávat samostatně výdělečnou činnost,

získat též aspoň 180 dnů účasti na nemocenském pojištění,

OSVČ v období jednoho roku před porodem.

Výpočet dávek nemocenského pojištění

Denní vyměřovací základ

Zaměstnanci

Započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období, kterým je

zpravidla 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících kalendářnímu

měsíci, ve kterém došlo ke vzniku pracovní neschopnosti, potřeby ošetřování

člena rodiny či nástupu na mateřskou dovolenou, se dělí počtem kalendářních dnů

připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se však některé dny

nezahrnují, aby neodůvodněně nedocházelo k rozmělnění výše denního

vyměřovacího základu (např. dny poskytování nemocenského).

OSVČ

U OSVČ se denní vyměřovací základ zjišťuje obdobným způsobem s tím, že

rozhodným obdobím je zpravidla kalendářní rok předcházejícího roku, v němž

vznikla pracovní neschopnost či v němž žena nastupuje na mateřskou dovolenou,

a započitatelným příjmem se rozumí úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro

stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění.

Doba poskytování dávek

Dávky nemocenského pojištění se poskytují za kalendářní dny. Doba

Nemocenské se poskytuje nejdéle 1 rok od počátku pracovní neschopnosti, ne však poskytování

déle než do skončení pracovní neschopnosti nebo do uznání plné nebo částečné in- dávek

validity.Pro starobní důchodce a poživače plného invalidního důchodu při pracovní

neschopnosti z důvodu nemoci či nepracovního úrazu činí podpůrčí doba 84 kalen-

dářních dnů v kalendářním roce nebo při téže pracovní neschopnosti.

Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje nejvýše po dobu

prvních 9 kalendářních dnů, popř. nejvýše 16 kalendářních dnů zaměstnanci,

který má v péči dítě do skončení povinné školní docházky a je jinak

osamělý.Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje maximálně 28 týdnů, popř. 37

týdnů v případě

- 26 -

žen ,které porodily více dětí současně a starají se alespoň o dvě z nich, nebo se

jedná o ženy svobodné, ovdovělé, rozvedené případně z jiných důvodů osamělé.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje nejdéle do

nástupu ženy na mateřskou dovolenou a po ukončení mateřské dovolené nejdéle

do konce devátého měsíce po porodu.

Tiskopisy sociálního pojištění Tiskopisy sociálního

1. evidenční list důchodového pojištění, pojištění

2. přihláška do rejstříku malých organizací,

3. odhláška z rejstříku organizací / malých organizací,

4. přehled o vyměřovacích základech a pojistném malých organizaci,

5. přihláška k nemocenskému pojištění/odhláška,

6. přihláška do rejstříku organizací – účtovatele pojištění a dávek

nemocenského pojištění,

7. přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách,

8. oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti,

9. přihláška k účasti na důchodovém pojištění OSVČ,

10. přihláška k nemocenskému pojištění OSVČ,

11. přehled o příjmech a výdajích OSVČ.

S H R N U T Í

Pojistné na sociální zabezpečení upravuje příslušná právní norma, když

toto pojistné zahrnuje jednak

- pojistné na důchodové zabezpečení,

- pojistné na nemocenské pojištění

a

- příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Pojistné výše uvedené je příjmem státního rozpočtu České republiky.

Poplatníci pojistného jsou

organizace (tj. právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají více

než 25 zaměstnanců),

malé organizace (tj. právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají

alespoň jednoho zaměstnance a nejsou organizacemi),

osoby samostatně výdělečně činné (pojistné na nemocenském pojištění

jsou osoby samostatně výdělečně činné, pokud se dobrovolně k touto

pojištění přihlásí),

osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění.

- 27 -

Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu

zjištěného za rozhodné období, když vyměřovacím základem se rozumí:

u zaměstnance úhrn příjmů zúčtovaných v souvislosti s výkonem

zaměstnání ,

u organizace a malé organizace částka odpovídající úhrnu,

u OSVČ částka, kterou si určí, ne však méně než 50% příjmu ze

samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na

jeho dosažení, zajištění a udržení, OSVČ si může určit i vyšší

vyměřovací základ,

u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění je to částka,

kterou si sama určí, nejméně minimální měsíční částka platná

k prvnímu lednu kalendářního roku. Sazby pojistné z vyměřovacího základu jsou následující:

u organizace a malé organizace 26%,

u zaměstnanců 6,5% z vyměřovacího základu,

u OSVČ 29,2% z toho 28% na důchodové pojištění, 1,2% na státní

politiku zaměstnanosti, jde-li o OSVČ účastnou na důchodovém

pojištění a 1,4% na nemocenské pojištění, jde-li o OSVČ účastnou na

nemocenském pojištění,

u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění 28% na

důchodové pojištění.

Odvod a placení pojistného u jednotlivých subjektů probíhá takto:

u organizací a malých organizací

částky pojistného platí za jednotlivé kalendářní měsíce a jsou splatné

v den, který je určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc,

organizace odečte úhrn zúčtovacích dávek nemocenského pojištění od

pojistného, které je povinna odvádět a rozdíl odvede na účet České správy

sociálního zabezpečení,

malá organizace je povinna odvést pojistné na účet příslušné okresní

správy sociálního zabezpečení (dle sídla PO, dle bydliště FO),

jsou povinny si samy vypočítat pojistné,odvádět pojistné, které je povinen

platit zaměstnanec.

u osob samostatně výdělečně činných

jsou povinny odvádět pojistné na účet příslušné OSSZ,

zálohy na pojistné se platí jednotlivě za kalendářní měsíce, které jsou

splatné do prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8 dne

následujícího kalendářního měsíce,

pojistné na nemocenské pojištění, pokud jsou dobrovolně přihlášeni

k tomuto pojištění, platí za jednotlivé měsíce společně se zálohou na

pojistné.

u osob, které se dobrovolně účastní důchodového pojištění

platí pojistné za jednotlivé celé kalendářní měsíce a odvádí je na účet

příslušné OSSZ podle místa trvalého pobytu těchto osob.

- 28 -

Samostatně výdělečná činnost se rozděluje na hlavní a vedlejší

samostatnou výdělečnou činnost.

Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou činnost,

pokud osoba samostatně výdělečně činná(OSVĆ) v kalendářním roce :

vykonávala zaměstnání a příjem ze zaměstnání, kterého v tomto roce dosáhla, činí

alespoň dvanáctinásobek minimální mzdy platné k 1. lednu kalendářního roku, za

který OSVČ na pojištění posuzuje

měla nárok na výplatu částečného invalidního nebo plného invalidního

důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,

měla nárok na rodičovský příspěvek,

byla nezaopatřených dítětem.

OSVČ má povinnost oznámit příslušné okresní (pražské) správě sociálního

zabezpečení den:

zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce

při výkonu samostatně výdělečné činnosti,

ukončení samostatné výdělečné činnosti,

zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost

od kterého nemá nárok na výplatu starobního, plného nebo částečného

invalidního důchodu, rodičovského příspěvku, přestala být nezaopatřených

dítětem

Výše uvedené povinnosti je OSVČ povinna splnit nejpozději do 8. dne

kalendářního měsíce následujícího měsíce, v němž nastala skutečnost, která

zakládá tuto povinnost.

Z nemocenského pojištění zaměstnanců se poskytují 4 dávky:

nemocenské,

podpora při ošetřování člena rodiny,

vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,

peněžitá pomoc v mateřství.

Z nemocenského pojištění OSVČ se poskytují 2 dávky:

nemocenské

peněžitá pomoc v mateřství

Nárok na dávky nemocenského pojištění se uplatňuje předložením předepsaného

tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař.

Dávky nemocenského pojištění se poskytují za kalendářní dny.

Nemocenské se poskytuje nejdéle 1 rok od počátku pracovní neschopnosti, ne

však déle než do skončení pracovní neschopnosti nebo do uznání plné nebo

částečné invalidity.

Pro starobní důchodce a ty občany, kteří pobírají plný invalidní důchod

při pracovní neschopnosti z důvodu nemoci či nepracovního úrazu činí podpůrčí

doba 84 kalendářních dnů v kalendářním roce nebo při téže pracovní

neschopnosti.

Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje nejvýše po dobu prvních

9 kalendářních dnů, popř. nejvýše 16 kalendářních dnů zaměstnanci, který má

- 29 -

v péči dítě do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý.Peněžitá

pomoc v mateřství se poskytuje maximálně 28 týdnů, popř. 37 týdnů v případě

žen, které porodily více dětí současně a starají se alespoň o dvě z nich, případně

se jedná o ženy svobodné, ovdovělé,rozvedené nebo z jiných důvodů osamělé.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje nejdéle do

nástupu ženy na mateřskou dovolenou a po ukončení mateřské dovolené nejdéle

do konce devátého měsíce po porodu.

Kontrolní otázky

1) Charakterizujte stručně sociální pojištění a co toto pojištění zahrnuje ?

2) Co rozumíte pod pojmem „vyměřovací základ pojistného“ ?

3) Jak byste definovali osobu samostatně výdělečně činnou a jaké jsou její

povinnosti v souvislosti se sociálním pojištěním ?

4) Jaké dávky se poskytují v rámci nemocenského pojištění zaměstnancům

a jaké ze stejného pojištění osobám samostatně výdělečně činným ?

5) Jaké jsou podmínky nároku na jednotlivé dávky v rámci sociálního po-

jištění ?

6) Vysvětlete pojem „pojistné na důchodové pojištění“.

7) Vyjmenujte z jakých částí se skládá český důchodový systém .

8) Vyjmenujte orgány sociálního pojištění.

9) Kdo je poplatníkem pojistného ?

10) Co je vyměřovacím základem pro výpočet pojistného ?

11) Co to jsou sazby pojistného ? Uveďte některé příklady.

12) Popište odvod pojistného u organizace a u malé organizace.

13) Popište odvod pojistného u osob samostatně výdělečně činných.

14) Je možné se také dobrovolně účastnit na důchodovém pojištění a za jakých

podmínek je toto možné ?

15) Jak rozdělujeme samostatně výdělečnou činnost ?

16) Jakým způsobem se uplatňuje nárok na dávky nemocenského pojištění ?

Stručně tento způsob popište.

17) Jakým způsobem se vypočítávají dávky nemocenského pojištění ?

18) Jak probíhá poskytování nemocenských dávek a jak dlouho se mohou tyto

pobírat ?

- 30 -


- sociální pojištění

- nemocenské pojištění

- důchodové pojištění

- příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

- orgány sociálního pojištění

- poplatník pojistného

- vyměřovací základ

- sazby pojistného

- výše sazeb pojistného pro účastníky pojistného

- odvod a placení pojistného

- způsoby odvodu a placení pojistného

- osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

- rozdělení samostatně výdělečné činnosti

- povinnosti osob samostatně výdělečně činných

- osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění

- uplatňování nároku na jednotlivé dávky

- nemocenské dávky

- podmínky výplaty nemocenských dávek

- podpora při ošetřování člena rodiny

- podmínky výplaty podpory při ošetřování člena rodiny

- vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

- podmínky výplaty vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a

mateřství

- peněžitá pomoc v mateřství

- podmínky výplaty peněžité pomoci v mateřství

- výpočet dávek nemocenského pojištění

- doba poskytování jednotlivých dávek

- dvě části českého důchodového systému

- malé organizace a jejich charakteristika

- tiskopisy používané v oblasti sociálního pojištění

- 31 -

3 Důchodové pojištění a penzijní připojištění

Cíl

Výše uvedený název kapitoly předesílá zcela její obsah, když velmi významná a

stále bohatě diskutovaná problematika by měla studentům umožnit proniknout ke

kořenům důchodového pojištění a penzijního připojištění a zároveň význam

tohoto textu spočívá mimo jiné i v tom, že se vlastně dříve, či později dotýká,

případně bude dotýkat každého občana.

Po prostudování této kapitoly by studenti měli být schopni

- charakterizovat důchodové pojištění a penzijní připojištění,

- popsat jednotlivé dávky důchodového pojištění,

- orientovat se v problematice penzijního připojištění,

- vysvětlit podstatu a význam důchodového pojištění a penzijního připojištění.

Průvodce studiem

Vážení studenti,

pokud jste se ve studiu dostali až k této deváté kapitole, tak při jejím studiu

si jistě řada z vás uvědomí, že tato problematika se bude jednou dotýkat

každého občana, neboť běh času nelze zastavit. Proto ve společnosti probí-

hají tak bouřlivé debaty na toto téma,neboť společnost si je většinou vědo-

ma toho, že je třeba zajistit důstojné prožití poslední části života občanům,

kteří již nejsou pracovně aktivními a kteří v minulosti vytvářeli hodnoty pro

budoucí generace.

Vzhledem k neuspokojivým vztahům v rámci veřejných financí, tedy

s ohledem na značně velké deficity státního rozpočtu, je proto problém fi-

nančně zajistit a udržet dosavadní systém v oblasti dávek důchodového po-

jištění a ve společnosti probíhá obsáhlá diskuse o podstatných změnách, kdy

je nutno co nejdříve přikročit k radikální důchodové reformě. V této kapito-

le se však důchodovou reformou a její neodkladností nebudu zabývat, této

problematice věnuji samostatnou, poslední kapitolu.

Domnívám se, že tato problematika důchodového pojištění a penzijního

připojištění bude pro vás zajímavá, bude se vám dobře studovat a předpo-

kládám, že byste ji mohli zvládnout nastudovat za 80 minut.

- 32 -

3.1. Podstata důchodového pojištění a dávky důchodového

pojištění

Důchodový systém v České republice je založen na tzv. tří pilířovém

důchodovém systému.

1) Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově

definované a průběžně financované, tzn. sociální pojištění.

2) Druhým pilířem jsou zaměstnavatelské penzijní systémy, které nejsou

v českém důchodovém systému dosud zavedeny.

3) Třetí pilíř tvoří dobrovolné doplňkové, příspěvkově definované pojištění,

zejména penzijní připojištění se státním příspěvkem a produkty komerčních

pojišťoven, např. životní pojištění.

Důchodové pojištění a dávky důchodového pojištění Důchodové

pojištění Důchodové pojištění upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém a dávky

pojištění, který vymezuje nároky na důchody a jejich výši a je vykonáván důchodového

prostřednictvím státních orgánů. Základní důchodový systém udává povinnou pojištění

účast na důchodovém pojištění všech fyzických osob výdělečně činných na

území České republiky. Povinná účast je jednou z forem, jak zabránit vzniku

chudoby a je nezbytná i z důvodu zajištění potřebných prostředků na úhradu

vyplácených důchodů. Důchodové pojištění je vedeno na samostatném

účtu státního rozpočtu. Pro pojistné na důchodové pojištění a pojistné

na nemocenské pojištění je zaveden souhrnný název „pojistné na sociální

zabezpečení“.

Avšak ne všichni poplatníci platí stejné odvody:

zaměstnanci a zaměstnavatelé platí pojistné na sociální zabezpečení a

příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,

osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné na důchodové pojištění

a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, mohou se přihlásit i k účasti

na nemocenském pojištění,

osoby účastné dobrovolně důchodovému pojištění platí jen pojistné na

důchodové pojištění.

Důchodové pojištění je hrazeno ze státního rozpočtu na základě tzv. Princip

principu občanské solidarity, kdy pojistné ekonomicky aktivní části obyvatelstva občanské

přispívá k úhradě důchodových dávek občanů nacházejících se ve společensky solidarity

uznaných sociálních událostech. Tyto sociální události, ke kterým patří stáří,

invalidita či úmrtí jsou finančně zajištěny díky důchodovému pojištění.

- 33 -

Mezi dávky poskytované z důchodového pojištění patří: Dávky poskytované

z důchodového

starobní důchod, pojištění

invalidní důchod,

pozůstalostní důchody – vdovský, vdovecký a sirotčí.

Účast na důchodovém pojištění Účast na

důchodovém

Jak už jsem výše uvedla, účast na důchodovém pojištění můžeme pojištění

rozdělit na povinnou a dobrovolnou. Ze zákona je účast na pojištění

povinná pro fyzické osoby výdělečně činné na území České republiky a

dobrovolná např. pro osoby samostatně výdělečně činné.

DÁVKY DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ

Starobní důchod Starobní důchod

Podmínkou nároku pro tuto sociální událost je dosažení určité věkové

hranice – tzn. důchodového věku a být alespoň 25 let pojištěn. Důchodový věk

je stanoven na základě celospolečenského konsenzu o tom, že od určitého věku

člověk ztrácí schopnost soustavné práce.

V současné době činí důchodový věk pro pojištěnce narozené před rokem

1936:

u mužů 60 let,

u žen 57 let, tento věk se snižuje s počtem vychovaných dětí na:

Průvodce studiem

Vážení studenti,

nyní se budu zabývat jednotlivými dávkami důchodového pojištění, ovšem

pouze rámcově, neboť podrobně a přehledně tato problematika bude uvede-

na v kapitole, kterou věnuji nutnosti urychleného provedení důchodové re-

formy u nás.

- 34 -

o 56 let pokud vychovaly alespoň jedno dítě,

o 55 let pokud vychovaly alespoň dvě děti,

o 54 let pokud vychovaly alespoň tři nebo čtyři děti,

o 53 let pokud vychovaly alespoň pět a více dětí.

Pro pojištěnce narozené po roce 1968 činí důchodový věk:

u mužů 65 let,

u žen také 65 let, věk se ale snižuje s počtem vychovaných dětí na:

o 64 let pokud vychovaly alespoň dvě děti,

o 63 let pokud vychovaly alespoň tři děti,

o 62 let pokud vychovaly alespoň čtyři a více dětí.

Pozn.: Podrobné přehledné tabulky pro aktuální odchody do důchodu

v současné době budou uvedeny v souvislosti s textem o nutnosti důchodové

reformy u nás.

Jednotná hranice odchodu mužů a žen do důchodu je nezbytná i proto, že

její rozdílná výše je v Evropské unii pouze dočasná výjimka ze zásady rovného

zacházení v systémech sociálního zabezpečení. Věková hranice, do které je člověk

schopen vykonávat práci je indiciální záležitostí a spočívá na osobním rozhodnutí Předčasný

občana, kdy ukončí svou výdělečnou činnost. V roce 1998 se zavedla možnost odchod do

předčasného odchodu do starobního důchodu řešící sociální situaci občanů, starobního

kteří ztratili zaměstnání krátce před dosažením důchodového věku a nemohli důchodu

získat zaměstnání nové. Předčasný odchod do důchodu byl však využíván více

než se očekávalo, a proto byl v roce 2001 upraven vyšší redukcí procentní výměry

a zastaven jeho růst. Přesto byl „dočasně“ krácený předčasný důchod pořád

výhodný, protože po dosažení důchodového věku vznikl nárok na „normální“

nekrácený starobní důchod, což negativně ovlivnilo výdaje na důchody.

Dne 1. ledna 2004 byly „dočasné“ krácené předčasné důchody zrušeny a do

předčasného starobního důchodu smí odejít pouze osoby, které jsou pojištěny

nejméně 25 let a do řádného odchodu do důchodu jim zbývají maximálně tři roky.

Důchodová výměra se přitom snižuje o 0,9 % základu za každých 90 dní

do doby dosažení důchodového věku, a toto snížení je trvalé.

Skladba důchodů je založena na tzv. dvousložkové konstrukci, která se

skládá:

ze základní výměry stanovené pevnou částkou stejnou pro všechny

důchody, na kterou nemá vliv délka pojištění ani výše výdělku,

procentní výměry, která je závislá na výši příjmu a době pojištění.

O nároku a výši důchodu rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení.

- 35 -

Invalidní důchod

Koncepce invalidních důchodů prošla změnou, která ukončila rozdělování Invalidní

důchodů na dva druhy - invalidní a částečně invalidní důchod. Nově je invalidním důchod

osobám poskytována jediná dávka důchodového pojištění tzv. invalidní důchod.

Výše této dávky však bude rozdílná dle stupně invalidity u konkrétního pojištěnce.

Je důležité zmínit, že pojištěnec je invalidní pokud mu z důvodu dlouhodobě

nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně

o 35 %.

Stupně invalidity členíme na:

invaliditu I. stupně, kdy pracovní schopnost poklesla nejméně o 35 %

avšak nejvíce o 49 %,

invaliditu II. stupně, kdy pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %

avšak nejvíce o 69 %,

invaliditu III. stupně, kdy pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 %.

Výše procentní výměry invalidního důchodu za každý celý rok doby pojištění

činí:

0,5 % výpočtového základu měsíčně při invaliditě I. stupně,

0,75 % výpočtového základu měsíčně při invaliditě II. stupně,

1,5 % výpočtového základu měsíčně při invaliditě III. stupně.

Při změně stupně invalidity se změní i výše invalidního důchodu. Při zhoršení

zdravotního stavu se zvýší procentní výměra invalidního důchodu, naopak při

zlepšení zdravotního stavu se snižuje.

Dávku invalidního důchodu je nutno považovat za náhradu ztráty pravidelných

příjmů, nikoliv za kompenzaci všech druhů vrozeného či získaného zdravotního

poškození. Pro získání nároku na invalidní důchod je nutné posoudit zdravotní

stav pojištěnců, který je posuzován lékaři okresní správy sociálního zabezpečení,

a také je třeba splnit podmínku potřebné doby pojištění.

Pozůstalostní důchody Pozůstalostní důchody

Sociální situací pro uznání pozůstalostního důchodu je ovdovění či osiření.

Pozůstalostní důchody tedy můžeme rozdělit na

- vdovský,

- vdovecký

a-

sirotčí.

Na vdovský či vdovecký důchod má nárok vdova po manželovi, který byl

poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo splnil ke dni smrti

- 36 -

podmínku nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu.

Vdovec má nárok na vdovecký důchod po manželce se stejnými podmínkami. Na

vdovský důchod je nárok po dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí

této doby má nárok na vdovský důchod, pokud splňuje alespoň jednu z uvedených

podmínek:

pečuje o nezaopatřené dítě,

pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká

závislost), III (těžká závislost) nebo IV (úplná závislost),

pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije

v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká

závislost), III (těžká závislost) nebo IV (úplná závislost),

je invalidní ve III. stupni,

nebo dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro

muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk

nižší.

Dítětem v prvním a druhém bodě se rozumí dítě, které má po zemřelém nárok

na sirotčí důchod, a dítě, které bylo v rodině zemřelého vychováváno, jde-li o

vlastní (osvojené) dítě vdovy nebo bylo-li dítě aspoň jedním z nich převzato do

dne smrti manžela do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Nárok na vdovský či

vdovecký důchod zanikne dnem uzavření nového manželství. Výše základní

výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 680 Kč měsíčně a výše procentní

výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 50 % procentní výměry starobního

důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, na který měl nebo

by měl nárok manžel (manželka) v době smrti.

Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemřel-li mu:

rodič (osvojitel dítěte),

osoba, která si vzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ni bylo

v době její smrti převážně odkázáno výživou, kterou nemohli ze

závažných důvodů zajistit jeho rodiče,

jestliže rodič (osvojitel) nebo osoba uvedená ve druhém bodě byli poživateli

starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnili podmínku potřebné

doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní

důchod anebo zemřeli následkem pracovního úrazu. Nezaopatřené osiřelé dítě má

nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů (osvojitelů) či osobě uvedené

v druhém bodě. Nárok na sirotčí důchod zaniká, pokud dítě přestane být

nezaopatřeným nebo osvojením, jestliže však dojde ke zrušení osvojení, nárok na

sirotčí důchod se obnovuje. Výše základní výměry sirotčího důchodu činí 680 Kč

měsíčně a procentní výměra činí 40% procentní výměry starobního nebo

invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, na který měl nebo by měl nárok

zemřelý v době smrti. Pokud zanikl a potom znovu vznikl nárok na sirotčí důchod

nesmí být výše procentní výměry nižší než procentní výměra sirotčího důchodu,

která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod.

- 37 -

3.2. Penzijní připojištění a jeho význam

Podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním Penzijní

příspěvkem a dalších změnách , se penzijním připojištění se státním příspěvkem připojištění

rozumí shromažďování peněžních prostředků od účastníka penzijního připojištění

a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a

vyplácení dávek penzijního připojištění. Penzijní připojištění se státním

příspěvkem mohou provádět pouze penzijní fondy. Česká republika se zavedením

penzijního připojištění stala jednou z prvních zemí střední Evropy, která

zavedla tzv. třetí pilíř důchodového zabezpečení, tedy penzijní připojištění.

Charakteristickými znaky penzijního připojištění jsou:

Znaky

dobrovolnost – penzijní připojištění je založeno na základě penzijního

dobrovolného rozhodnutí občana, připojištění

přímý vztah penzijní fond versus fyzická osoba,

individuální rozhodování – každý účastník penzijního připojištění si

vybírá sám penzijní fond a rozhoduje o výši příspěvků, druhu penze,

variabilnost – možnost výběru či změny penzijního připojištění na

základě konkurenční nabídky penzijních fondů,

dlouhodobost – dlouhodobé uložení peněžních prostředků účastníků

penzijního připojištění do penzijních fondů a jejich zhodnocení po určité

době, která je vymezena buď dosažením určitého věku u starobní penze

nebo vyplacením příspěvků po určitou dobu, např. 15 let u výsluhové

penze,

bezpečnost – zaručuje jí hlavně účast a dohled státu na penzijním

připojištění,

fondově financovaný,

státní příspěvky – podpora penzijního připojištění státem formou

státních příspěvků, které jsou odvozeny od výše pojistného a od roku

2000 i podpora formou daňových úlev pro účastníky na penzijním

připojištění.

Význam penzijního připojištění Význam

Význam penzijního připojištění v dnešní době roste, jelikož věk populace penzijního

neustále stoupá a zvyšuje se počet občanů závislých na povinném důchodovém připojištění

zabezpečení státu. Penzijní připojištění je jakýmsi přilepšením k povinnému

důchodovému zabezpečení, které si účastníci penzijního připojištění v průběhu

doby trvání připojištění střádají formou penzijních příspěvků, které jsou ještě

zvýšeny o státní příspěvky a výnos z hospodaření penzijního fondu.

- 38 -

Účastnící penzijního připojištění

Podle zákona o penzijním připojištění se účastníkem penzijního Účastníci

připojištění může stát každá fyzická osoba, starší 18 let a s trvalým pobytem penzijního

na území České republiky. připojištění

Podmínkou účasti na penzijní připojištění není účast na důchodovém

pojištění. Zákon neukládá účastníkům zakládat penzijní připojištění u určitého

penzijního fondu, tzn., že účastník má právo vlastního výběru.

Penzijní fond si však může stanovit v penzijním plánu okruh jeho

účastníků (např. zaměstnání u určitého zaměstnavatele či v určitém okruhu).

Účastníci penzijního připojištění smí uzavřít smlouvu o penzijním připojištění

pouze u jednoho penzijního fondu.

Vznik penzijního připojištění

Na základě smlouvy o penzijním připojištění vzniká penzijní připojištění Vznik

konkrétní fyzické osoby, jež splnila podmínky pro uzavření penzijního připojištění, penzijního

s penzijním fondem a to dnem uvedeným ve smlouvě. připojištění

Tato smlouva je upravena zákonem o penzijním připojištění, který ukládá

penzijním fondu před uzavřením smlouvy obeznámit účastníka se statutem a

penzijním plánem penzijního fondu s nímž hodlá smlouvu uzavřít. Penzijní plán

je ze zákona přímou součástí smlouvy o penzijním připojištění. Touto smlouvou

se penzijní fond zavazuje poskytovat každému účastníkovi penzijního fondu

dávky penzijního připojištění za podmínek ve smlouvě stanovených. Na základě

změn provedených zákonem 170/1999 Sb., novela zákona č. 42/1994 Sb., o

penzijním připojištění se státním příspěvkem a dalších změnách, se v penzijním

připojištění uplatňuje dvojí právní režim, který rozdělil smlouvy o penzijním

připojištění na:

„staré“ smlouvy o penzijním připojištění – odpovídají právní úpravě

platné před činností zákona č. 170/1999 Sb. a které se řídí původním

penzijním plánem,

„nové“ smlouvy o penzijním připojištění – byly sjednány za účinnosti

zákona č. 170/1999 Sb. po schválení změn penzijního plánu nebo které

byly sice sjednány před změnou penzijního plánu, ale po změně

tohoto plánu byly tyto „staré“smlouvy změněny na podmínky zákona

č. 170/1999 Sb.

V závislosti na tom, zda se jedná o novou či starou smlouvu o penzijním

připojištění, jsou pak upraveny také nároky účastníků penzijního připojištění.

- 39 -

Dávky penzijního připojištění

Penzijní fond poskytuje několik dávek podle výběru účastníka. Okruh Dávky

dávek je stanoven zákonem o penzijním připojištěním, které jsou uvedeny penzijního

v penzijním plánu. Penzijní plán okruh dávek nemůže rozšiřovat. připojištění

Jsou to tyto dávky:

jednorázové odbytné – dávka náležící účastníkovi místo penze za Jednorázové

podmínek stanovených penzijním plánem nebo při ukončení trvalého odbytné

pobytu v České republice, skládá se z účastníkem naspořené souhrnné

částky, státních příspěvků a podílu na výnosech fondu z obou těchto

částek, výnosy fondu a příspěvky zaměstnavatele se daní srážkovou

daní 15% u zdroje,

odbytné - dávka náležící účastníkům nebo pozůstalým za předpokladu Odbytné

splnění zákonných podmínek,(a to v případě, kdy účastník zaplatil

příspěvky v penzijním připojištění alespoň na 12 kalendářních

měsíců, jestliže penzijní plán nestanoví dobu kratší), skládá se

ze souhrnné částky, kterou účastník spořil a z podílu na výnosech

fondu z této částky, nejsou vyplaceny státní příspěvky ani výnosy

ze státních příspěvků, výnos připisovaný fondem a příspěvky

zaměstnavatele jsou zdaněny srážkovou daní 25% u zdroje,

penze – u „nových“ smluv o penzijním připojištění se jedná o doživotní Penze

pravidelnou výplatu peněžní částky, u „starých“ smluv o penzijním

připojištění se jedná o pravidelnou výplatu peněžní částky po

stanovenou dobu, zhodnocení všech příspěvků fondu podléhá 15% srážko-

vé dani.

Z penzijního připojištění lze dle zákona o penzijním připojištění

poskytovat tyto penze:

starobní penze – musí být dle zákona o penzijním pojištění poskytována Starobní

vždy na rozdíl od ostatních druhů penzí, účastník má nárok na starobní penzi penze

pokud dosáhl věku 60 let (tato spodní hranice je stanoven zákonem, fond

ji nemůže snížit, horní hranice není limitována) a pokud po dobu 5 let

platil příspěvky ve smluvené výši řádně a včas (penzijní plán přitom může

stanovit i dobu kratší),

výsluhová penze – základní podmínkou nároku je sjednání výsluhové Výsluhová

penze a platba příspěvků po dobu nejméně 15 let, tato penze je zejména penze

důležitá pro pracovníky vykonávající obtížnou a namáhavou práci, kterou

nebudou moci vykonávat ve vyšším věku, nebo v případě přechodu na

méně placenou práci si mohou udržet pomocí výsluhové penze svůj příjem,

- 40 -

invalidní penze – podmínkou nároku je třeba si jí sjednat ve smlouvě a Invalidní

účastníkovi musí být přiznán invalidní důchod ze sociálního zabezpečení, penze

další je platba příspěvků ve smluvené výši nejméně 5 let, invalidní penze

se vyplácí se součtu příspěvků na starobní a invalidní penzi,

pozůstalostní penze – nárok na pozůstalostní penzi, pokud byla sjednána, Pozůstalostní

mají osoby, uvedené účastníkem ve smlouvě, pokud účastník platil penze

příspěvky po dobu 1 roku a starobní či výsluhová penze ještě nezačala být

vyplácena, na pozůstalostní penzi se neplatí zvláštní příspěvky a v případě

nároku se vyplácí ze součtu příspěvků na starobní a výluhovou penzi.

Převedení penzijního připojištění k jinému fondu Převedení

Zákon o penzijním připojištění kromě nároku na penzi nebo jiné dávky penzijního

penzijního připojištění upravuje i nárok účastníka na penzijním připojištění připojištění

k převedení příspěvků, státního příspěvku a svého podílu na výnosech k jinému fondu

hospodaření penzijního fondu do penzijního připojištění u jiného penzijního

fondu.

Právo na převedení prostředků má účastník, kterému penzijní připojištění

zaniklo a jemuž nevznikl nárok na penzi a nebylo vyplacené odbytné. Penzijní

fond je povinen převést tyto prostředky do tří měsíců ode dne doručení žádostí

účastníka o převedení, je k ní potřeba přiložit souhlas penzijního fondu, do jehož

penzijního připojištění mají být prostředky účastníka převedeny. Z toho vyplývá,

že prostředky penzijního fondu jsou přenositelné. Každý účastník má právo na

informace o výši všech prostředků, které penzijní fond eviduje ve prospěch jeho

nároků z penzijního připojištění a také mu musí být dostupná zpráva o

hospodaření penzijního fondu.

3. 3. Příspěvky na penzijní připojištění

Penzijní připojištění se skládá z : Příspěvky

na penzijní

pravidelných příspěvků účastníka penzijního připojištění, připojištění

státních příspěvků,

výnosů z hospodaření fondu.

Výše příspěvku je stanovena za kalendářní měsíc. Nejnižší příspěvek podle

zákona o penzijním připojištění činí 100 Kč měsíčně. Maximální částka není

zákonem stanovena. Penzijnímu fondu poskytuje Ministerstvo financí ze státního

- 41 -

rozpočtu ve prospěch účastníků penzijního připojištění státní příspěvky. Výše

státního příspěvku je odstupňována v závislosti na výši příspěvku účastníka.

Výše státního příspěvku v závislosti na výši příspěvku účastníka v Kč

Výše

příspěvku

účastníka

v Kč

Výše státního

příspěvku v

Kč

100 Kč

až 199

Kč

50 Kč + 40 %

z částky nad

100 Kč

200 Kč

až 299

Kč

90 Kč + 30 %

z částky nad

200 Kč

300 Kč

až 399

Kč

120 Kč +

20% z částky

nad 300 Kč

400 Kč

až 499

Kč

140 Kč + 10

% z částky

nad 400 Kč

500 Kč a

více 150 Kč

Zdroj: Zákon č. 170/1999 Sb., novela zákona č 42/1994 Sb., zákon o penzijním připojištění se státním

příspěvkem a dalších změnách

Konstrukce státního příspěvku funguje na principu nepřímé úměry,

tzn., že s růstem příspěvků účastníka klesá výše státního příspěvku.

Nejvýhodnější je měsíční příspěvek ve výši 300 Kč, který má asi 40 %

zhodnocení. Platby příspěvků na penzijní připojištění lze odložit či přerušit.

Podmínky odkladu a přerušení jsou záležitostí penzijního fondu, zákon o

penzijním připojištění v tomto směru nestanovil žádná pravidla.

Podmínkou pro nárok státního příspěvku je včasná platba příspěvku na

penzijní připojištění za každý kalendářní měsíc, tj. do konce kalendářního měsíce

musí být příspěvek zapsán na účet penzijního fondu. Penzijní fond nárokuje státní

příspěvky vůči Ministerstvu financí za ty své účastníky, kteří splňují příslušné

podmínky formou písemné žádosti podanou v kalendářním měsíci následujícím

po ukončení kalendářního čtvrtletí.

Státní příspěvek je Ministerstvo financí povinno zaslat na účet penzijního

fondu do konce druhého měsíce následujícího po čtvrtletí, za které se o poskytnutí

státního příspěvku žádá. Příspěvky na penzijní připojištění a státní příspěvky

má penzijní fond povinnost evidovat a hospodařit s nimi stejným

způsobem.

- 42 -

Příspěvky na penzijní připojištění od zaměstnavatelů a třetích

osob Příspěvky

Přestože je penzijní připojištění založeno na vztahu penzijní fond – na penzijní

účastník, zákon o penzijním připojištění připouští, aby příspěvky nebo jejich část připojištění

mohly bý t za účastníka placeny někým jiným. Je nutné předem písemně od zaměstna-

informovat penzijní fond o skutečnosti, že platbu příspěvku nebo jeho části vatelů

poskytuje třetí osoba. Třetí osoba, kterou může být kterákoli fyzická či právnická a třetích

osoba v jakémkoliv vztahu s účastníkem, se však nestává platbou příspěvku či osob

jeho části účastníkem penzijního připojištění, tzn., že třetí osobě nevznikají

žádné práva ani povinnosti vůči penzijnímu fondu. Pokud třetí osoba neplatí

příspěvky včas, má to stejný dopad, jako by příspěvky neplatil účastník

penzijního připojištění. Třetí osobou může být i zaměstnavatel. Změnou,

kterou přinesl zákon č. 170/1999 Sb. je, že na příspěvek placený

zaměstnavatelem zcela či z části za své zaměstnance není poskytnut státní

příspěvek.

3.4. Daňové zvýhodnění penzijního připojištění

Penzijní připojištění není u nás využíváno občany v takové míře, jak se Daňové

předpokládalo při jeho zavedení, případně jak by bylo žádoucí, aby se občané zvýhodnění

připravovali na dobu až budou pobírat starobní důchod. penzijního

Proto také, když byl novelizován původní zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění

připojištění se státním příspěvkem a dalších změnách a byla přijata novela výše

uvedeného zákona pod č. 170/1999 Sb., bylo pamatováno i na určité zvýhodnění

těch občanů, kteří využívají penzijního připojištění. Pravdou však je, že toto

zvýhodnění nepřineslo efekt, který se očekával, tedy, že se více občanů

zapojí do penzijního připojištění.

Novelizovaný zákon uvádí, že účastník penzijního připojištění má

možnost daňového zvýhodnění a to jak přímo účastník, tak i zaměstnavatel,

který zaměstnanci může přispívat na penzijní připojištění.

- 43 -

S H R N U T Í

Důchodový systém v České republice je založen na tzv. tří pilířovém

důchodovém systému.

Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově

definované a průběžně financované, tzn. sociální pojištění.

Druhým pilířem jsou zaměstnavatelské penzijní systémy, které nejsou

v českém důchodovém systému dosud zavedeny.

Třetí pilíř tvoří dobrovolné doplňkové, příspěvkově definované pojištění,

zejména penzijní připojištění se stáním příspěvkem a produkty komerčních

pojišťoven, např. životní pojištění.

Důchodové pojištění upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém

pojištění, který vymezuje nároky na důchody a jejich výši a je vykonáván

prostřednictvím státních orgánů. Základní důchodový systém udává

povinnou účast na důchodovém pojištění všech fyzických osob výdělečně

činných na území České republiky. Povinná účast je jednou z forem, jak

zabránit vzniku chudoby a je nezbytná i z důvodu zajištění potřebných

prostředků na úhradu vyplácených důchodů. Důchodové pojištění je

vedeno na samostatném účtu státního rozpočtu. Pro pojistné na důchodové

pojištění a pojistné na nemocenské pojištění je zaveden souhrnný název

„pojistné na sociální zabezpečení“.

Důchodové pojištění je hrazeno ze státního rozpočtu na základě tzv.

principu občanské solidarity, kdy pojistné ekonomicky aktivní části

obyvatelstva přispívá k úhradě důchodových dávek občanů nacházejících se ve

společensky uznaných sociálních událostech. Tyto sociální události, ke kterým

patří stáří, invalidita či úmrtí jsou finančně zajištěny díky důchodovému

pojištění.

MEZI DÁVKY POSKYTOVANÉ Z DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ

PATŘÍ:

starobní důchod,

invalidní důchod,

pozůstalostní důchody – vdovský, vdovecký a sirotčí.

Účast na důchodovém pojištění můžeme rozdělit na povinnou a

dobrovolnou. Ze zákona je účast na pojištění povinná pro fyzické osoby

výdělečně činné na území České republiky a dobrovolná např. pro osoby

samostatně výdělečně činné.

Podmínkou nároku na STAROBNÍ DŮCHOD je dosažení určité

věkové hranice – tzn. důchodového věku a být alespoň 25 let pojištěn.

Důchodový věk je stanoven na základě celospolečenského konsenzu o tom,

že od určitého věku člověk ztrácí schopnost soustavné práce.

Skladba důchodů je založena na tzv. dvousložkové konstrukci, která se

skládá:

ze základní výměry stanovené pevnou částkou stejnou pro všechny

důchody, na kterou nemá vliv délka pojištění ani výše výdělku,

- 44 -

procentní výměry, která je závislá na výši příjmu a době ojištění.

O nároku a výši důchodu rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení.

Koncepce INVALIDNÍCH DŮCHODŮ prošla změnou, která ukončila

rozdělování důchodů na dva druhy - invalidní a částečně invalidní důchod.

Nově je invalidním osobám poskytována jediná dávka důchodového pojištění

tzv. invalidní důchod. Výše této dávky však bude rozdílná dle stupně

invalidity u konkrétního pojištěnce. Je důležité zmínit, že pojištěnec je

invalidní pokud mu z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu

nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

Při změně stupně invalidity se změní i výše invalidního důchodu. Při

zhoršení zdravotního stavu se zvýší procentní výměra invalidního důchodu,

naopak při zlepšení zdravotního stavu se snižuje.

Dávku invalidního důchodu je nutno považovat za náhradu ztráty pravidelných

příjmů, nikoliv za kompenzaci všech druhů vrozeného či získaného zdravotního

poškození. Pro získání nároku na invalidní důchod je nutné posoudit zdravotní

stav pojištěnců, které je prováděno lékaři okresní správy sociálního zabezpečení, a

také splnit podmínku potřebné doby pojištění.

Sociální situací pro uznání POZŮSTALOSTNÍHO DŮCHODU je

ovdovění či osiření.

Pozůstalostní důchody tedy můžeme rozdělit na

- vdovský,

- vdovecký

a

- sirotčí.

Na vdovský či vdovecký důchod má nárok vdova po manželovi, který

byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo splnil ke dni

smrti podmínku nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního

úrazu. Vdovec má nárok na vdovecký důchod po manželce se stejnými

podmínkami. Na vdovský důchod je nárok po dobu jednoho roku od smrti

manžela. Nárok na sirotčí důchod má i dítě, které bylo v rodině zemřelého

vychováváno, jde-li o vlastní (osvojené) dítě vdovy nebo bylo-li dítě aspoň

jedním z nich převzato do dne smrti manžela do trvalé péče nahrazující péči

rodičů. Nárok na vdovský či vdovecký důchod zanikne dnem uzavření nového

manželství. Výše základní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 680 Kč

měsíčně a výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 50 %

procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu

III. stupně, na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) v době smrti.

Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemřel-li mu:

rodič (osvojitel dítěte),

osoba, která si vzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ni

bylo v době její smrti převážně odkázáno výživou, kterou nemohli ze

závažných důvodů zajistit jeho rodiče.

- 45 -

Podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním

příspěvkem a dalších změnách, se PENZIJNÍM PŘIPOJIŠTĚNÍM SE

STÁTNÍM PŘÍSPĚVKEM rozumí shromažďování peněžních prostředků

od účastníka penzijního připojištění a státu poskytnutých ve prospěch

účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního

připojištění. Penzijní připojištění se státním příspěvkem mohou provádět

pouze penzijní fondy. Česká republika se zavedením penzijního

připojištění stala jednou z prvních zemí střední Evropy, která zavedla tzv.

třetí pilíř důchodového zabezpečení, tedy penzijní připojištění.

Charakteristickými znaky penzijního připojištění jsou:

dobrovolnost – penzijní připojištění je založeno na základě

dobrovolného rozhodnutí občana,

přímý vztah penzijní fond versus fyzická osoba,

individuální rozhodování – každý účastník penzijního připojištění si

vybírá sám penzijní fond a rozhoduje o výši příspěvků, druhu penze,

variabilnost – možnost výběru či změny penzijního připojištění na

základě konkurenční nabídky penzijních fondů,

dlouhodobost – dlouhodobé uložení peněžních prostředků účastníků

penzijního připojištění do penzijních fondů a jejich zhodnocení po určité

době, která je vymezena buď dosažením určitého věku u starobní penze

nebo vyplacením příspěvků po určitou dobu, např. 15 let u výsluhové

penze,

bezpečnost – zaručuje jí hlavně účast a dohled státu na penzijním

připojištění,

fondově financovaný,

státní příspěvky – podpora penzijního připojištění státem formou

státních příspěvků, které jsou odvozeny od výše pojistného a od roku

2000 i podpora formou daňových úlev pro účastníky na penzijním

připojištění.

Význam penzijního připojištění v dnešní době roste, jelikož věk

populace neustále stoupá a zvyšuje se počet občanů závislých na povinném

důchodovém zabezpečení státu. Penzijní připojištění je jakýmsi přilepšením

k povinnému důchodovému zabezpečení, které si účastníci penzijního

připojištění v průběhu doby trvání připojištění střádají formou penzijních

příspěvků, které jsou ještě zvýšeny o státní příspěvky a výnos z hospodaření

penzijního fondu. Podle zákona o penzijním připojištění se účastníkem penzijního

připojištění může stát každá fyzická osoba, starší 18 let a s trvalým pobytem

na území České republiky.

Penzijní fond poskytuje několik dávek podle výběru účastníka.

- 46 -

Jsou to tyto dávky:

jednorázové odbytné – dávka náležící účastníkovi místo penze za

podmínek stanovených penzijním plánem nebo při ukončení trvalého

pobytu v České republice, skládá se z účastníkem naspořené souhrnné

částky, státních příspěvků a podílu na výnosech fondu z obou těchto

částek, výnosy fondu a příspěvky zaměstnavatele se daní srážkovou daní

15% u zdroje,

odbytné - dávka náležící účastníkům nebo pozůstalým za předpokladu

splnění zákonných podmínek,(a to v případě, kdy účastník zaplatil

příspěvky v penzijním připojištění alespoň na 12 kalendářních měsíců,

jestliže penzijní plán nestanoví dobu kratší), skládá se ze souhrnné částky,

kterou účastník spořil a z podílu na výnosech fondu z této částky, nejsou

vyplaceny státní příspěvky ani výnosy ze státních příspěvků, výnos

připisovaný fondem a příspěvky zaměstnavatele jsou zdaněny srážkovou

daní 25% u zdroje,

penze – u „nových“ smluv o penzijním připojištění se jedná o doživotní

pravidelnou výplatu peněžní částky, u „starých“ smluv o penzijním

připojištění se jedná o pravidelnou výplatu peněžní částky po stanovenou

dobu, zhodnocení všech příspěvků fondu podléhá 15% srážkové dani.

Z penzijního připojištění lze dle zákona o penzijním připojištění poskytovat

tyto penze:

starobní penze – musí být dle zákona o penzijním pojištění poskytována

vždy na rozdíl od ostatních druhů penzí, účastník má nárok na starobní

penzi pokud dosáhl věku 60 let (tato spodní hranice je stanovena zákonem,

fond ji nemůže snížit, horní hranice není limitována) a pokud po dobu 5 let

platil příspěvky ve smluvené výši řádně a včas (penzijní plán přitom může

stanovit i dobu kratší),

výsluhová penze – základní podmínkou nároku je sjednání výsluhové

penze a platba příspěvků po dobu nejméně 15 let, tato penze je zejména

důležitá pro pracovníky vykonávající obtížnou a namáhavou práci, kterou

nebudou moci vykonávat ve vyšším věku, nebo v případě přechodu na

méně placenou práci si mohou udržet pomocí výsluhové penze svůj

příjem,

invalidní penze – podmínkou nároku je třeba si jí sjednat ve smlouvě a

účastníkovi musí být přiznán invalidní důchod ze sociálního zabezpečení,

další podmínkou je platba příspěvků ve smluvené výši nejméně 5 let,

invalidní penze se vyplácí se součtu příspěvků na starobní a invalidní

penzi,

pozůstalostní penze – nárok na pozůstalostní penzi, pokud byla sjednána,

mají osoby, uvedené účastníkem ve smlouvě, pokud účastník platil

příspěvky po dobu 1 rok a starobní či výsluhová penze ještě nezačala být

vyplácena, na pozůstalostní penzi se neplatí zvláštní příspěvky a v případě

nároku se vyplácí ze součtu příspěvků na starobní a výluhovou penzi.

- 47 -

Penzijní připojištění se skládá z :

pravidelných příspěvků účastníka penzijního připojištění,

státních příspěvků,

výnosů z hospodaření fondu.

Výše příspěvku je stanovena za kalendářní měsíc. Nejnižší příspěvek podle

zákona o penzijním připojištění činí 100 Kč měsíčně. Maximální částka není

zákonem stanovena. Penzijnímu fondu poskytuje Ministerstvo financí ze státního

rozpočtu ve prospěch účastníků penzijního připojištění státní příspěvky. Výše

státního příspěvku je odstupňována v závislosti na výši příspěvku účastníka.

Příspěvky na penzijní připojištění a státní příspěvky má penzijní fond

povinnost evidovat a hospodařit s nimi stejným způsobem.

Přestože je penzijní připojištění založeno na vztahu penzijní fond –

účastník, zákon o penzijním připojištění připouští, aby příspěvky nebo jejich část

mohly být za účastníka placeny někým jiným. Třetí osoba, kterou může být

kterákoli fyzická či právnická osoba v jakémkoliv vztahu s účastníkem, se však

nestává platbou příspěvku či jeho části účastníkem penzijního připojištění,

tzn., že třetí osobě nevznikají žádné práva ani povinnosti vůči penzijnímu fondu.

Třetí osobu může být i zaměstnavatel.

Penzijní připojištění není u nás využíváno občany v takové míře, jak se

předpokládalo při jeho zavedení..

Proto také, když byl novelizován zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním

připojištění se státním příspěvkem a dalších bylo pamatováno i na určité

zvýhodnění těch občanů, kteří využívají penzijního připojištění.

Novelizovaný zákon uvádí, že účastník penzijního připojištění má

možnost daňového zvýhodnění a to jak přímo účastník, tak i zaměstnavatel,

který zaměstnanci může přispívat na penzijní připojištění.

Kontrolní otázky

1) Co rozumíte pod pojmem důchodové pojištění a jak je koncipován důcho-

dový systém ?

2) Popište podstatu „principu občanské solidarity“ v souvislosti s důchodo-

vým systémem ?

3) Jaké dávky jsou poskytovány z důchodového pojištění ? Stručně je popiš-

te .

4) Co je podstatou penzijního připojištění a proč je kladen takový důraz na

penzijní připojištění ?

5) Jaký je význam penzijního připojištění a kdo jsou jeho ú

- 48 -

6) Popište stručně dávky penzijního připojištění .

7) Jaké druhy penzí lze poskytovat z penzijního připojištění ?

8) Jak byste popsali účast na důchodovém pojištění, která je vymezena přís-

lušným právním předpisem .

9) Kde se shromažďují finanční prostředky na důchodové pojištění ?

10) Jak lze souhrnně nazvat pojistné na důchodové pojištění a pojistné na ne- mocenské pojištění ?

11) Vysvětlete skladbu důchodů, když zákon uvádí, že skladba je založena na

tzv. dvousložkové konstrukci ? Z čeho se tato dvousložková konstrukce

skládá ?

12) Popište stupně invalidity.

13) Co to jsou tzv. „pozůstalostní důchody“ ? Vyjmenujte je a stručně popiš-

te .


- důchodové pojištění

- tři pilíře důchodového systéme

- povinné základní důchodové pojištění

- dávkově definované a průběžně financované sociální pojištění

- zaměstnavatelské penzijní systémy

- dobrovolné doplňkové, příspěvkově definované pojištění

- penzijní připojištění se státním příspěvkem

- princip občanské solidarity

- dávky poskytované z důchodového pojištění

- účast na důchodovém pojištění

- starobní důchod a jeho podstata

- odchod do starobního důchodu

- předčasný odchod do starobního důchodu

- skladba důchodů - dvousložková konstrukce

- invalidní důchod a jeho charakteristika

- stupně invalidity

- pozůstalostní důchody

- znaky penzijního připojištění

- účastníci penzijního připojištění

- vznik penzijního připojištění

- dávky penzijního připojištění

- význam výše státního příspěvku k penzijnímu připojištění

- 49 -

4 Vzdělávání a sociální politika

Cíl

Cílem kapitoly zabývající se aplikací sociální politiky v oblasti vzdělávání je , aby

studenti po prostudování této kapitoly uměli

- charakterizovat vzdělávání jako výsledek dvou vzájemně souvisejících

procesů, a to výchovy a vzdělávání,

- stručně popsat vývoj výchovně vzdělávací soustavy po roce 1989,

- vyjmenovat stupně vzdělávací soustavy,

- objasnit metody financování školství,

- pochopit význam finanční podpory studentům,

- nastínit typy institucí, které zprostředkovávají další vzdělávání.

Významné místo, které vzdělávací politice přísluší, vyplývá z poslání, Pojem výchova

které vzdělávání ve společnosti plní. Vzdělávání jako fenomén je výsledkem a pojem

dvou vzájemně souvisejících procesů, a to výchovy a vzdělávání. vzdělávání

Výchova je chápána jako formativní proces, v němž jsou záměrným působením

utvářeny osobnostní vlastnosti jedince, jeho morální a charakterové vlastnosti a

v němž si současně sám jedinec osvojuje určité způsoby a normy chování ve

společnosti. Výchova je nesmírně důležitá pro rozvíjení a kultivaci lidských i

společenských kvalit každého člověka a předurčuje všeobecně lidské a morální

kvality celé populace.

Průvodce studiem

Vážení studenti,

kapitola, kterou vám předkládám je věnována vzdělávání a sociální politice, když

předpokládám, že toto zákonitě musí zajímat každého studenta, neboť se to právě

každého studenta bezprostředně týká.

Vycházím z toho, že řada věcí je vám známa, řadu věcí tušíte, ale přesto věřím,

že i v této kapitole poznáte i další nové skutečností, které vám rozšíří vaše

znalosti. Problematika školství je oblastí, která vyvolává celou řadu odborných i

laických diskusí a to hned z mnoha důvodů. Ať už se jedná o kvalitu vzdělávání,

financování školství, demografické problémy zasahující i do této oblasti apod.

Dle mého názoru, studium této kapitoly by vám mělo zabrat asi tak sto minut.

- 50 -

Vzdělávání je proces, v němž převažuje informativní aspekt a v němž jedinec Vzdělávání

získává a osvojuje si soustavu poznatků a dovedností i metodu jejich nabývání.

Tyto poznatky mají jednak instrumentální povahu, to je, že mají specifické

funkční určení (například poznatky nutné k určitému výkonu povolání lékaře,

právníka, atd.), jednak kultivační povahu, to znamená poznatky obohacující

člověka věděním, poznáním a jeho všeobecnou kultivaci.

Vzdělání je výsledkem obou zmíněných procesů, nemá hmotnou podstatu, je jen Vzdělání

Vlastností člověka (může s ním disponovat a dále je rozvíjet). Vzdělání je

klasickým příkladem netržního zboží. V určitých konkrétních historických

podmínkách každé země je vždy rozhodující objem celkového vzdělání (rozsah

vzdělání ve vztahu k dané populaci), jeho struktura vertikální (stupně, úrovně

vzdělání) i horizontální (oborové zaměření vzdělání) a pochopitelně kvalita

tohoto vzdělání a jeho obsah.

Vzdělání není jen jakýmsi zdrojem inovací a změn v kvalitě pracovní síly,

ale má zásadní význam i pro rozvoj lidské osobnosti a kvality života. Bez

vzdělání se neobejde žádný člověk žijící v rozvinuté hospodářské a kulturně

založené zemi.

4.1. Vývoj výchovně vzdělávací soustavy po roce 1989 Vývoj

Po listopadu 1989 dochází v důsledku pádu komunistického režimu vzdělávací

k transformaci českého školství. Jeho pilíři jsou nový školský zákon 561/2004 Sb. soustavy

a Národní program rozvoje vzdělávání ve školství (Bílá kniha). po roce 1989

Podstatné změny, které ovlivnily kompetence ministerstva, se uskutečnily

po roce 1989 i v oblasti řízení školství. Dne 13. prosince 1990 přijala Česká

národní rada zákon 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.

Přijatým zákonem bylo zavedeno odvětvové řízení školství. Podle § 2 tohoto

zákona samosprávu ve školství vykonává obec a nově zřízené školské úřady.

Přijetím tohoto zákona tak učitelé přestali být zaměstnanci ministerstva vnitra

(resp. školských odborů úřadů státní správy). Přijetí zákona mělo dopad i na

organizační strukturu ministerstva školství – bylo vytvořeno pracoviště pro řízení

škol na Moravě a ve Slezsku se sídlem v Olomouci. O dvanáct let později,

v souvislosti s reformou státní správy však bylo odvětvové řízení školství

zákonem č. 284/2002 Sb. zrušeno a správa škol přešla na obecní a krajské úřady.

Významným zákonem pro fungování českého školství byl zákon České národní

rady 474/1992 Sb., na jehož základě přecházela působnost v profesní přípravě

učňů z ministerstva školství na nově zřízené ministerstvo hospodářství.

V současné době je působnost ministerstva upravena zákonem České národní

rady, kde se hovoří o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy

ČR.

Hlavní změny po roce 1989 byly: Hlavní změny

Vznikly nové školy včetně soukromých a církevních. po roce 1989

Došlo k ukončení monopolu státu na poskytování vzdělávacích služeb

- 51 -

Kvalita vzdělávání je značně závislá na disponibilních finančních

prostředcích. Proto byla vypracována nová pravidla financování celého

školství.

Bylo umožněno získat státním školám tzv. právní subjektivitu.

Došlo k intenzifikaci rozvoje celoživotního vzdělávání

Tyto uvedené skutečnosti přispěly k tomu, že se v České republice rozšířila

struktura poskytovaných vzdělávacích služeb, dále došlo k rozmachu možnosti

volby způsobu vzdělání i volba jednotlivých typů škol. Můžeme říci, že poptávka

ve školství v oblasti množství i variant je značně uspokojena. V oblasti kvality

tomu tak není a ani v budoucnu nikdy nemůže být.

Značnou změnou do budoucna v oblasti školství je i jeho nové pojetí , které už

není založené na osvojování co největšího objemu faktů. Bílá kniha,1 udává, že

podstatnou úlohou školy bude tedy poskytnout především systematickou a

vyváženou strukturu základních pojmů a vztahů, které umožní zařazovat dané

informace do smysluplného kontextu veškerého vědění i posléze životní praxe.

Žákům a studentům by tyto změny měly především přinést možnost naučit se

pracovat s informacemi, třídit je a posléze aplikovat, nikoliv jen pouze hromadit a

postupně zapomínat. S tím také souvisejí i dovednosti v praktických životních

situacích, přijímaní odpovědností za své chování, dovednost umět jednat, apod.

4. 2. Stupně vzdělávací soustavy

Předškolní výchova Dle institucionálního hlediska je předškolní vzdělávání organizováno v Předškolní

mateřských školách a zahrnuje především děti od tří do šesti let. Předškolní výchova

vzdělávání není ze zákona povinné. I když tyto mateřské školy mají v České

republice značnou tradici, neboť je zde značný vliv vysoké zaměstnanosti

žen, kterou se vyznačuje česká ekonomika a to už od roku 1948. Zájem o

mateřské školy po roce 1989 se pouze na čas snížil, avšak poté opět došlo

k nárůstu poptávky. Vliv transformací zasáhl také stranu nabídky, a to i

nepříznivě, kdy většina podniků, do té doby zřizovatelů MŠ se dostala

do potíží z ekonomického hlediska a předškolní mateřské školy se začaly

hromadně rušit. Tento důsledek způsobil v některých regionech nedostatek

míst a rostoucí počet nevyřízených žádostí o tato místa pro děti trvá dodnes.

Základní školství Základní

Hlavním znakem všech základních škol je poskytovat žákům základní školství

vzdělání v neobecném rozsahu, a to tak, že má naučit žáky takovým dovednostem,

aby byly schopny získat poznatky a především prakticky využívat své postoje

i názory. Základní vzdělání je v naší zemi jedinou vzdělávací etapou, kterou se

musí povinně ze zákona účastnit každé dítě a která je základem pro celoživotní

učení u celé populace. Základní škola má v současné době 9 ročníků a základní

1 „Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (tzv. Bílá kniha) byla schválena na zasedání vlády

ČR dne 7. února 2001. Stal se základním dokumentem vymezujícím cíle státní vzdělávací politiky.“ (Rekto-

řík, J., a kolektiv, 2007, s. 130)

- 52 -

vzdělání se dělí na první a druhý stupeň. První stupeň je tvořen prvním až pátým

ročníkem a druhý stupeň šestým až devátým ročníkem.

V posledních letech počet základních škol klesá, neboť tento stav souvisí

s demografickým poklesem a optimalizací sítí škol. Základní školy jsou zřizovány

obcemi, soukromé a církevní školy zaujímají velmi malý podíl (v roce 2004/2005

byl jejich stav na základních školách pouze 1,4% a navštěvovalo je pouze 0,8%

žáků).

Střední školství Střední školy se v ČR uskutečňují ve třech stále relativně oddělených ty- Střední

pech škol: všeobecné na gymnáziích, odborně technické, ekonomické, zemědělské, školství

umělecké, apod. převážně na středních odborných školách a učňovské na

středních odborných učilištích.

Střední školství zasáhly značné změny, které se týkají struktury

vzdělávacího stupně. Střední školy se začaly přizpůsobovat poptávce jak v počtu

přijímaných studentů, tak v zaměření a v oborech studia. Vznikly nové typy

středních škol a ze strany soukromých zřizovatelů je o oblast středního školství

značný zájem.

Vyšší odborné školy, tzv. VOŠ Vyšší Ke vzniku vyšších odborných škol došlo jako experimentální typ odborné

pomaturitního vzdělání v letech 1992 do roku 1996, který rozšiřoval velké školy

množství nabízených služeb. Od roku 1995 jde o samostatný vzdělávací stupeň,

který se stává z tříletého studia pouze v denní formě včetně odborné praxe,

které je ukončeno absolutoriem. Nejvíce se tento typ studia osvědčil v zemích

(Kanada, Nizozemí, Belgie, Velká Británie).

Vysoké školy

Vysoké školy se řídí podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách Vysoké

v platném znění, který stanovuje, že se jedná o vrcholné vzdělávací, vědecké školy

nebo umělecké instituce. Tyto instituce mají právo poskytovat vysokoškolské

vzdělání a také udělovat svým absolventům akademické tituly. Aspirantura byla

nahrazena doktorským studiem, jehož poskytování je opět v pravomoci vysokých

škol. Vysoké školy se také podílejí na celoživotním vzdělávání. Od roku 1990

došlo k změnám, kdy nejvýznamnější je vznik nových regionálních univerzit

a fakult a pokračující rozvoj soukromých VŠ, jejichž vzniku umožnil zákon

č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Počty studujících na všech typech

vysokých škol se značně zvyšuje.

Vysoká škola uskutečňuje akreditované studijní programy a programy

celoživotního vzdělávání. Typy studijních programů (stupně vysokoškolského

vzdělávání) jsou bakalářský, magisterský a doktorský. Uskutečňované formy

studia mohou být: prezenční, distanční a případně kombinovaná forma

studia.

- 53 -

Vysoká škola je právnickou osobou s vlastním majetkem, na jehož pohyb

(scizování) dohlíží správní rada vysoké školy.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR má na starost

rozdělování finančních prostředků ze státního rozpočtu jednotlivým vysokým

školám, jenž dále také kontroluje využití těchto prostředků. Dotace pro veřejné

vysoké školy jsou podle zákona rozdělovány na uskutečňování akreditovaných

studijních programů a programů celoživotního vzdělávání a s nimi spojenou

tvůrčí činnost a na rozvoj veřejné vysoké školy.

Pro stanovené množství poskytnutých dotací je rozhodující:

dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy,

dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké

a další tvůrčí činnosti,

typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů

celoživotního vzdělávání,

dále počet studentů,

dosažené výsledky ve vzdělávací, vědecké a další tvůrčí činnosti.

Členění vysokých škol: Členění vysokých škol

1. Podle typu studia:

Univerzitní: uskutečňuje magisterské a doktorské studijní programy a

s tímto souvisí i vědecká a výzkumná, vývojová,umělecká a případně další VŠ podle

tvůrčí činnost. Může uskutečňovat také bakalářské studijní programy. typu studia

Neuniverzitní: uskutečňuje bakalářské studijní programy a v souvislosti

s tím i výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.

Tento typ neuniverzitních vysokých škol se nečlení na fakulty.

2. Podle kritéria vlastnictví : VŠ podle

kritéria

veřejné, vlastnictví

soukromé,

státní (policejní a vojenské).

Na vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí

činnosti vysokých škol se mohou podílet i jiné právnické osoby, ale nikdo kromě

vysoké školy nemůže dle zákona přiznávat akademické tituly, konat habilitační

řízení, konat řízení ke jmenování profesorem, používat akademické insignie a

konat akademické obřady. Akademickou obec vysoké školy tvoří akademičtí

pracovníci a studenti. Administrativní a techničtí pracovníci vysoké školy nejsou

součástí akademické obce vysoké školy.

Veřejná vysoká škola Veřejná Orgány veřejné vysoké školy: vysoká škola

Akademický senát

Rektor stojí v čele veřejné vysoké školy, za kterou jedná a rozhoduje ve

věcech školy, pokud zákon nestanoví jinak.

- 54 -

Vědecká rada nebo umělecká rada nebo na neuniverzitní vysoké škole

akademická rada projednává dlouhodobý záměr, schvaluje studijní

programy, pokud jejich schválení nepatří do působnosti vědecké rady nebo

umělecké fakulty a vykonává působnost v řízení ke jmenování profesorem

a v habilitačním řízení.

Disciplinární komise má v pravomoci projednávat disciplinární přestupky

studentů veřejné vysoké školy.

Správní rada veřejné vysoké školy má nejméně devět členů, jejich počet

musí být vždy dělitelný třemi. Členy rady po projednání s rektorem

jmenuje a odvolává ministr tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni

představitelé veřejného života, územní samosprávy a státní správy.

Členové správní rady nemohou být zaměstnanci dané veřejné vysoké

školy. Jejich činnost se týká obecného zájmu, vysoká škola jim pouze

poskytuje cestovní náhrady a ministerstvo jim může poskytnout i odměnu.

Kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu veřejné vysoké školy a vystupuje

jejím jménem v rozsahu stanoveném opatřením rektora. Kvestora smí

jmenovat a odvolávat pouze rektor.

Soukromá vysoká škola Soukromé vysoké školy jsou právnické osoby se sídlem v ČR. Tyto Soukromá

soukromé školy mají pravomoc působit jako soukromá škola jen tehdy , pokud vysoká škola

jim přímo ministerstvo udělilo státní statut. Ministerstvo může vydat státní souhlas

také před zápisem právnické osoby do obchodního rejstříku, a to na základě

písemné žádosti zřizovatelů nebo zakladatelů za předpokladu, že je zřejmé, že tato

právnická osoba byla zřízena případně založena. Povinností této právnické osoby

je předložit ministerstvu výpis z rejstříku trestu a to vždy ve lhůtě do 15 dnů

od doručení příslušného dokladu o zápisu do rejstříku a státní souhlas

nabývá účinnosti až vznikem právnické osoby. Soukromá vysoká škola je

vždy povinna zajistit finance pro vzdělávací a vědeckou či výzkumnou, vývojovou,

uměleckou a také další tvůrčí činnost. Naopak ministerstvo může poskytnout této

škole, která působí jako obecně prospěšná společnost i dotaci na zřízení

akreditovaných studijních programů a programů na celoživotní vzdělávání.

Státní vojenské a policejní vysoké školy V České republice jsou pouze dvě státní vysoké školy, a to Vojenská Státní

vysoká škola a Policejní vysoká škola. Státní vojenská vysoká škola – Univerzit vojenské

obrany vzdělává odborníky pro ozbrojené síly. Mohou na ní také studovat i ti, a policejní

kteří nejsou vojáci v zaměstnaneckém či služebním poměru. Policejní vysoká školy

škola - Policejní akademie vzdělává naopak odborníky, pro Policii České

republiky. Zde můžou také studovat studenti, kteří nejsou příslušníci Policie ČR.

Vojenská vysoká škola je organizační složkou státu, tj. Ministerstva obrany

ČR, je financovaná ze státního rozpočtu z kapitoly ministerstva obrany a

Policejní vysoká škola je taktéž organizační složkou státu financovaná naopak z

kapitoly Ministerstva vnitra.

- 55 -

SCHÉMA VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY

Zdroj: www. MŠMT

- 56 -

Distanční vzdělání (DiV) Distanční vzdělání je multimediální forma řízeného studia, kde jsou vyučující Distanční

(konzultanti) trvale nebo převážně odděleni od vzdělávaných. Forma výuky je vzdělávání

většinou vedena za pomocí distančních komunikačních prostředků, kterými

lze prezentovat učivo. Zejména se jedná o tištěné materiály, telefony, CD nosiče,

faxy, e-maily, internet, atd. Hlavním objektem procesu je studující a hlavním

subjektem je vzdělávací instituce – nikoliv učitel. Tento systém je možno

použít pro každý druh vzdělávání a jeho účastníkem může být každý člověk

od věku 18 let.

Toto distanční vzdělávání umožňuje získání nových vědomostí pro ty, kteří se

nemohli účastnit prezenční formy studia z mnoha důvodů (např. osobních,

zdravotních, finančních, aj.) a mají zájem o samostatné studium. Jeho hlavním

cílem je zajistit rozšíření nabídky vzdělávacích možností v rámci celoživotního

vzdělávání.

Celoživotní vzdělávání Programy celoživotního vzdělávání může vysoká škola provozovat Celoživotní

bezplatně nebo za úplatu, a to mimo rámec běžných studijních programů, především vzdělávání

zaměřené na výkon povolání nebo zájmově. Tito účastníci celoživotního vzdělávání

nejsou studenty dle zákona o vysokých školách. Účastníci celoživotního

vzdělávání musí být obeznámení s vnitřními předpisy vysoké školy, do kterých také

spadá osvědčení o absolvování školy, které vydá účastníkům příslušná škola.

Úspěšným absolventům může vysoká škola uznat kredity v rámci akreditovaných

programů, které získali v programu celoživotního vzdělávání až do výše 60 procent

kreditů k řádnému ukončení studia.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jeho působnost

MŠMT (Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy) patří mezi ústřední Ministerstvo

orgány státní správy, v jejichž čele stojí člen vlády ČR. Působnost Ministerstva školství,

vymezuje legislativa, kde se hovoří o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgá- mládeže

nech státní správy ČR v aktuálním znění. a tělovýchovy

Průvodce studiem

Vážení studenti,

v této části skript bych vás ráda ještě alespoň částečně seznámila s problemati-

kou distančního vzdělávání, dále s velmi aktuálním celoživotním vzděláváním

a částečně nastínila činnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jako

ústředního orgánu státní správy.

- 57 -

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dle legislativy vykonává řadu

činností, když bych uvedla následující:

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je ústředním orgánem státní Činnosti MŠMT

správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy

a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní

spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti, pro státní péči o děti,

mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu.

Koordinuje činnost ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a

profesních komor v oblasti systému uznávání odborné kvalifikace podle

zvláštního zákona a v oblasti získávání kvalifikací v systému dalšího

vzdělávání rovněž podle zvláštního právního předpisu.

Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy je podřízena Česká školní

inspekce.

Ve své činnosti se řídí ústavními a ostatními zákony a usneseními vlády.

Zkoumá společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzuje

dosahované výsledky a činí opatření k řešení aktuálních otázek, zpracovává

koncepce rozvoje svěřených odvětví a řešení stěžejních otázek, které

předkládá vládě České republiky.

Pečuje o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České

republiky:

- připravuje návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se

působnosti MŠMT,

připravuje podstatné návrhy, jejichž danou přípravu mu uložila vláda ČR;

- dbá o zachování zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů

potřebná opatření k nápravě,

Zpracovává a v rozsahu nezbytném pro plnění vlastních úkolů také využívá

informace z ostatních ministerstev a dalších orgánů státní správy.

4.3. Metody financování školství a finanční podpora studentům

Školství je v rozhodující míře financováno z veřejných rozpočtů: ze státního Metody

rozpočtu a z rozpočtů územních správních celků – krajů a obcí. financování

Část prostředků školy získávají vlastní hospodářskou činností a účastí na školství

mezinárodních programech. Princip financování se podstatně změnil v r. 1992:

z financování na instituci přešel na normativní (právní) financování: byly

stanoveny jednotkové neinvestiční výdaje – tzv. normativy neinvestičních

výdajů na žáka/studenta, které stanovuje ministerstvo. Normativně je vždy

financována převažující část neinvestičních výdajů, jen menší část je financována

účelově. Investiční výdaje jsou financovány nenormativně.

MŠMT z rozpočtu kapitoly 333 zabezpečuje financování jednotlivých

školských úseků. Největší objem finančních prostředků směřuje do oblasti

regionálního školství. V rámci tohoto úseku jsou poskytovány finanční prostředky

na tzv. přímé náklady na vzdělávání pro školy a školská zařízení zřizované obcemi

- 58 -

a svazky obcí a kraji, neinvestiční dotace soukromému a církevnímu školství a plně

je zabezpečeno financování přímo řízených organizací.

Druhou nejvýznamnější položkou rozpočtu kapitoly 333 jsou výdaje na

dotace pro vysoké školství. MŠMT je dále poskytovatelem účelových a

institucionálních prostředků na výzkum a vývoj.

MŠMT též finančně podporuje činnost v oblasti mládeže, tělovýchovy a

sportovní reprezentace.

V rámci koncepce Státní informační politiky ve vzdělávání MŠMT financuje

realizaci schválených projektů.

Od roku 2004 se MŠMT zapojilo do projektů společných programů České

republiky a Evropské unie. Jedná se o rozvojové programy spolufinancované z

Evropského sociálního fondu v oblasti Operačního programu Rozvoj lidských

zdrojů.

V oblasti financování ministerstvo odpovídá za uplatňování státní finanční politiky

v odvětví školství:

stanovuje základní principy financování škol a školských zařízeni z

prostředků státního rozpočtu;

předkládá podklady pro sestavení návrhu státního rozpočtu (pro resort

školství a určuje jeho základní členění: objem prostředků určených pro tzv.

regionální školství, tj. pro školy zřizované kraji a obcemi), pro vysoké školy,

vědu, mládež, sport a další položky;

stanovuje závažné zásady pro příděl finančních prostředků, a to jak přímo z

centra, tak zásady, podle nichž provádějí přidělování krajské úřady a zásady,

podle nichž podklady pro základní školy zpracovávají obecní úřady obcí s

rozšířenou působnosti;

přiděluje přímo prostředky institucím, které zřizuje, dále církevním školám,

veřejným vysokým školám a v menší míře i soukromým vysokým školám;

přiděluje prostředky krajům na instituce, které zřizují kraje a na školy jiných

zřizovatelů, a to prostřednictvím každoročně stanovovaných republikových

normativů na úhradu tzv. přímých vzdělávacích nákladů a školských služeb;

rozepisuje a přiděluje finanční prostředky nad stanovený rozsah školám a

školským zařízením všech zřizovatelů, pokud v nich probíhá pokusné

ověřování nových forem a metod práce a prostředky na rozvojové programy

vyhlášené ministerstvem;

stanovuje zákonem podmínky poskytování dotací soukromým školám a

školským zařízením;

každoročně zveřejňuje pravidla pro poskytování dotací veřejným i

soukromým vysokým školám;

kontroluje využití přidělených prostředků.

Finanční toky jsou ve školství spravovaném kraji a obcemi (tj. ve školách od

preprimárních až po sekundární, k nimž se po správní stránce řadí i vyšší odborné

školy – ty všechny jsou upraveny školským zákonem), ve vysokém školství a v

dalším vzdělávání odlišné.

- 59 -

Finanční podpora studentům

Studenti (popř. jejich rodiny) mohou získat finanční pomoc jednak z Finanční

rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí, jednak z rozpočtu Ministerstva podpora

školství, mládeže a tělovýchovy. studentům

Sociální dávky (přídavek na dítě, případně sociální příplatek) mohou získat

žáci a studenti do věku 26 let bez ohledu na typ školy v závislosti na finanční

situaci rodiny.

Zdravotní péče je vzhledem k všeobecnému povinnému zdravotnímu

pojištění poskytována bezplatně. Za žáky a studenty až do věku 26 let platí

zdravotní pojištění stát.

Nepřímou finanční podporu získávají též rodiče studentů do 26 let věku, kdy

jim jsou na základě skutečnosti, že jejich syn/dcera se soustavně připravují na

budoucí povolání, poskytovány daňové úlevy.

Vysokoškolské a vyšší odborné vzdělávání upravují odlišně zákony a

vyhlášky. Studentům jsou též poskytovány slevy na dopravu a od 1.1.2006 je

sociálně nejslabším studentům vyplaceno „mandatorní“ sociální stipendium.

4. 4. Další odborné vzdělávání a odborná příprava a typy

institucí, které toto vzdělání zprostředkovávají

Podoba a rozsah dalšího vzdělávaní a odborné přípravy jsou určovány

vzdělanostní strukturou populace, potřebami národního hospodářství a v neposlední

řadě i mírou, v níž jsou tyto potřeby reflektovány legislativou, veřejnou správou,

školskou soustavou, zaměstnavateli a občany samými.

Další vzdělávání se uskutečňuje v těchto oblastech: Další odborné

v oblasti všeobecného vzdělávání pro nepatrnou menšinu těch, kteří ho vzdělávání

nenabyli v počátečním vzdělávání, v přípravných kursech k přijímacím

zkouškám na střední a vysoké školy a v jazykovém vzdělávání;

v oblasti dalšího odborného vzdělávání a přípravy. Zde může jít o získání,

rozšíření či doplnění kvalifikace nebo o rekvalifikaci, která je nejčastěji

opatřením v případě nezaměstnanosti. V určených povoláních (např. v

oblasti medicíny a v řadě technických profesí) je povinností pracovníků

aktualizovat své vědomosti a dovednosti a ve stanovených intervalech

absolvovat jejich přezkušování předepsané zvláštními právními normami;

v oblasti občanského/zájmového vzdělávání, které uspokojuje zájmy občanů

např. v oblasti politiky, dějin, kultury apod.

Další vzdělávání a odbornou přípravu zajišťují školy včetně škol vysokých,

zaměstnavatelé, orgány veřejné správy a samosprávy a jejich vzdělávací instituce,

nestátní neziskové organizace včetně profesních a komerční organizace.Dosud se

rozlišovalo vzdělávání vedoucí k dokladu o dosaženém stupni vzdělání, které

poskytovaly školy, a to v případě v dospělých zpravidla v nějaké

- 60 -

formě s redukovanou prezencí, a vzdělávání, které k uznávanému stupni nevedlo;

to poskytovaly zpočátku neškolské instituce, později i školy. Od r. 2006 se

postupně uvádí v život nový systém, který umožní dosáhnout uznávaného stupně

vzdělání nejen prostřednictvím školského vzdělávání, ale i cestou dalšího

vzdělávání (či praxe), které bude následně po úspěšném složení zkoušek uznáno

za rovnocenné vzdělání nabytému prostřednictvím počátečního vzdělávání ve

školách.

Typy institucí, které zprostředkovávají další vzdělávání Typy vzdělávacích institucí

základní školy;

střední školy a vyšší odborné školy;

jazykové školy;

základní umělecké školy;

vysoké školy;

firmy/organizace (podniky, instituce, orgány státní správy), které poskytují

vzdělávání především pro své zaměstnance, a to buď prostřednictvím

vlastních vzdělávacích institucí či vlastních lektorů, nebo (převážně)

nákupem tohoto vzdělávání u specializovaných institucí (škol,

neziskových či komerčních organizací), popř. zajištěním externích lektorů;

neziskové organizace: resortní vzdělávací instituce, nadace, církve,

odbory, profesní organizace, politické strany, kulturní instituce (muzea,

galerie, knihovny, kulturní domy), vzdělávací organizace zřízené jako

obecně prospěšné společnosti;

komerční vzdělávací instituce; na komerčním základě mohou v oblasti

vzdělávání dospělých působit i školy.

Obecně nelze typ instituce spojovat s orientací na určitý obor. Výjimku

představují školy, které v dalším vzdělávání zpravidla setrvávají u svého

oborového profilu, a odvětvové či profesní instituce.

Zvláštním případem jsou instituce poskytující rekvalifikační vzdělávání. Podle

zákona o zaměstnanosti může rekvalifikaci provádět pouze zařízení s

akreditovaným vzdělávacím programem, škola v rámci oboru vzdělání, který má

zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení, vysoka škola s akreditovaným

studijním programem podle zvláštního právního předpisu nebo zařízení se

vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu. Tento typ

vzdělávání mohou též poskytovat ke vzdělávání určené útvary zaměstnavatelů.

- 61 –

S H R N U T Í

Významné místo, které vzdělávací politice přísluší, vyplývá z poslání,

které vzdělávání ve společnosti plní. Vzdělávání jako fenomén je výsledkem

dvou vzájemně souvisejících procesů, a to výchovy a vzdělávání.

Výchova je chápána jako formativní proces, v němž jsou záměrným

působením utvářeny osobnostní vlastnosti jedince, jeho morální a

charakterové vlastnosti a v němž si současně sám jedinec osvojuje určité

způsoby a normy chování ve společnosti. Výchova je nesmírně důležitá pro

rozvíjení a kultivaci lidských i společenských kvalit každého člověka a

předurčuje všeobecně lidské a morální kvality celé populace.

Vzdělávání je proces, v němž převažuje informativní aspekt a v němž

jedinec získává a osvojuje si soustavu poznatků a dovedností i metodu

jejich nabývání. Vzdělání je výsledkem obou zmíněných procesů, nemá hmotnou podstatu,

je jen vlastnosti člověka (může s ním disponovat a dále je rozvíjet). Vzdělání

je klasickým příkladem netržního zboží. V určitých konkrétních historických

podmínkách každé země je vždy rozhodující objem vzdělání (rozsah vzdělání ve

vztahu k dané populaci), jeho struktura vertikální (stupně, úrovně vzdělání) i

horizontální (oborové zaměření vzdělání) a pochopitelně kvalita tohoto vzdělání a

jeho obsah.

Vzdělání není jen jakýmsi zdrojem inovací a změn v kvalitě pracovní síly,

ale má zásadní význam i pro rozvoj lidské osobnosti a kvality života. Bez

vzdělání se neobejde žádný člověk žijící v rozvinuté hospodářské a kulturně

založené zemi.

Po listopadu 1989 dochází v důsledku pádu komunistického režimu

k transformaci českého školství. Jeho pilíři jsou nový školský zákon

561/2004 Sb. a Národní program rozvoje vzdělávání ve školství (Bílá kniha).

Hlavní změny po roce 1989 byly:

Vznikly nové školy včetně soukromých a církevních.

Došlo k ukončení monopolu státu na poskytování vzdělávacích služeb.

Kvalita vzdělávání je značně závislá na disponibilních finančních

prostředcích. Proto byla vypracována nová pravidla financování

celého školství .

Bylo umožněno získat státním školám tzv. právní subjektivitu.

Došlo k intenzifikaci rozvoje celoživotního vzdělávání

Stupně vzdělávací soustavy jsou následující:

- předškolní výchova,

- základní školství,

- střední školství,

- vyšší odborné školy, tzv. VOŠ,

- vysoké školy, které se dále člení

1) podle typu studia na univerzitní a neuniverzitní,

2) podle kritéria vlastnictví na veřejné, soukromé a státní (např.

školy policejní a vojenské)

- 62 -

Distanční vzdělání je multimediální forma řízeného studia, kde jsou

vyučující (konzultanti) trvale nebo převážně odděleni od vzdělávaných.

Forma výuky je většinou vedena za pomocí distančních komunikačních

prostředků, kterými lze prezentovat učivo. Celoživotní vzdělávání a programy celoživotního vzdělávání může

vysoká škola provozovat bezplatně nebo za úplatu, a to mimo rámec

běžných studijních programů, především zaměřené na výkon povolání

nebo zájmově.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy patří mezi ústřední orgá-

ny státní správy, když v jeho čele stojí člen vlády. Řídí rezort školství a je-

ho působnost je vymezena legislativou. Pokud se týká metod financování školství, tak lze uvést, že školství je

v rozhodující míře financováno z veřejných rozpočtů: ze státního rozpočtu

a z rozpočtů územních správních celků – krajů a obcí.

Část prostředků školy získávají vlastní hospodářskou činností a účastí na

mezinárodních programech. Princip financování se podstatně změnil v r. 1992:

z financování na instituci přešel na normativní (právní) financování: byly stano-

veny jednotkové neinvestiční výdaje – tzv. normativy neinvestičních výdajů

na žáka/studenta, které stanovuje ministerstvo. Normativně je financována

převažující část neinvestičních výdajů, jen menší část je financována účelově.

Investiční výdaje jsou financovány nenormativně. Studenti (popř. jejich rodiny) mohou získat finanční pomoc jednak z roz-

počtu Ministerstva práce a sociálních věcí, jednak z rozpočtu Ministerstva

školství, mládeže a tělovýchovy.

Sociální dávky (přídavek na dítě, případně sociální příplatek) mohou získat

žáci a studenti do věku 26 let bez ohledu na typ školy v závislosti na finanční

situaci rodiny.

Zdravotní péče je vzhledem k všeobecnému povinnému zdravotnímu

pojištění poskytována bezplatně. Za žáky a studenty až do věku 26 let platí

zdravotní pojištění stát.

Nepřímou finanční podporu získávají též rodiče studentů do 26

let věku, kdy jim jsou na základě skutečnosti, že jejich syn/dcera se soustavně

připravují na budoucí povolání, poskytovány daňové úlevy.

Vysokoškolské a vyšší odborné vzdělávání upravují odlišně zákony

a vyhlášky. Studentům jsou též poskytovány slevy na dopravu a od 1.1.2006

je sociálně nejslabším studentům vypláceno „mandatorní“sociální stipendium.

Podoba a rozsah dalšího vzdělávaní a odborné přípravy jsou určovány

vzdělanostní strukturou populace, potřebami národního hospodářství a v ne-

poslední řadě i mírou, v níž jsou tyto potřeby reflektovány legislativou, veřej-

nou správou, školskou soustavou, zaměstnavateli a občany samými.

Typy institucí, které zprostředkovávají další vzdělávání jsou následující:

- základní školy;

- střední školy a vyšší odborné školy;

- jazykové školy;

- základní umělecké školy;

- vysoké školy;

- 63 -

- firmy/organizace (podniky, instituce, orgány státní správy), které poskytují

vzdělání především pro své zaměstnance, a to buď prostřednictvím vlastních

vzdělávacích institucí či vlastních lektorů, nebo (převážně) nákupem tohoto

vzdělání u specializovaných institucí (škol, neziskových či komerčních orga-

nizací), popřípadě zajištěním externích lektorů;

- neziskové organizace: resortní vzdělávací instituce, nadace, církve, odbory,

profesní organizace, politické strany, kulturní instituce (muzea, galerie,

knihovny, kulturní domy), vzdělávací organizace zřízené jako obecně prospěš-

né společnosti;

- komerční vzdělávací instituce; na komerčním základě mohou v oblasti vzdělá-

vání dospělých působit i školy.

Kontrolní otázky

1) Vysvětlete pojem „výchova“, „vzdělávání“ a „vzdělání“ .

2) Popište stručně vývoj výchovně vzdělávací soustavy po roce 1989.

3) Jak byste charakterizovali Národní program rozvoje vzdělávání ve školst-

ví a jak se tomuto programu také říká ?

4) Jak byste vysvětlili skutečnost, že po roce 1989 bylo zavedeno odvětvové ří-

zení školství ?

5) Vyjmenujte a stručně popište hlavní změny v oblasti školství po roce 1989.

6) Jaké znáte stupně vzdělávací soustavy?

7) Popište stručně jednotlivé stupně vzdělávací soustavy .

8) Jak členíme vysoké školy podle typu studia ?

9) Jak členíme vysoké školy podle kritéria vlastnictví?

10) Jaké jsou orgány veřejné vysoké školy ?

11) Jak byste charakterizovali soukromou vysokou školu ?

12) Jak byste charakterizovali státní vojenské a státní policejní školy ?

13) Co rozumíte pod pojmem „distanční vzdělávání“ a co je jeho podstatou ?

14) Vysvětlete pojem „celoživotní vzdělávání“ a jaký je jeho význam ?

15) Jaké činnosti vykonává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ?

16) Jak je financováno školství ?

17) Popište stručně normativ neinvestičních výdajům na „žáka“, popřípadě

na „studenta“ .

18) Jaké jsou úkoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti fi-

nanční politiky ve školství ?

19) Popište jaká existuje finanční podpora studentům .

20) Co rozumíte pod pojmem „další odborné vzdělávání a příprava“ a co je

jeho obsahem ?

21) V jakých oblastech se zpravidla uskutečňuje další vzdělávání ?

22) Jaké znáte typy institucí, které zprostředkovávají další vzdělávání ?

- -64 -


- výchova

- vzdělávání

- vzdělání

- Národní program rozvoje vzdělávání ve školství

- Bílá kniha

- odvětvově řízené školství

- hlavní změny v oblasti školství po roce 1989

- stupně vzdělávací soustavy

- předškolní výchova

- základní školství

- střední školství

- vyšší odborné školy (VOŠ)

- vysoké školy

- dělení vysokých škol podle typu studia

- dělení vysokých škol podle kritéria vlastnictví

- veřejné vysoké školy

- orgány veřejné vysoké školy

- soukromé vysoké školy

- státní vojenské a policejní vysoké školy

- distanční vzdělávání

- celoživotní vzdělávání

- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jeho činnost

- metody financování školství

- normativy neinvestičních výdajů

- regionální školství

- výdaje na dotace pro vysoké školství

- základní principy financování vysokých škol

- finanční podpora studentům

- problematika dalšího odborného vzdělávání , jeho podstata, přípra-

va a význam

- oblasti, kde se uskutečňuje další vzdělávání

- instituce , které zprostředkovávají další vzdělání

- rekvalifikační vzdělávání a jeho význam

- 65 -

5 Sociální politika v souvislosti s bytovou politikou

Cíl

Bydlení je jedna ze základní potřeb člověka. Kvalita bydlení, styl bydlení a řa-

da dalších aspektů určuje i (mimo jiné) kvalitu života a životní úroveň rodin. Pro-

to je také význam spojitosti bytové politiky a sociální politiky velmi významný.

Po prostudování této kapitoly by studenti měli

- umět vymezit a charakterizovat problematiku bydlení a bytové výstavby,

- být schopni vyjmenovat a stručně popsat některé teoretické modely byto-

vých systémů,

- pochopit problematiku bytové politiky v sociálních aspektech a nastínit zásad-

ní konstrukční změny s tím související,

- znát význam příspěvku na bydlení a mít částečně přehled o nákladech na byd-

lení,

- umět vyjmenovat další nástroje bytové politiky v souvislosti se sociální politi-

kou,

- stručně popsat koncepci bytové politiky a současnou situaci,

- být obeznámeni s politikou státu a rolí obcí v oblasti bytové politiky,

- dobře znát stávající podpůrné nástroje v oblasti bydlení.

Průvodce studiem

Vážení studenti,

jistě nepochybujete o tom, že spojení bytové politiky a sociální politiky,

respektive skutečnost, jak dalece sociální politika zasahuje a může

v kladném slova smyslu ovlivňovat bytovou politiku, je velmi zásadní a důležité.

Proto také jsem se snažila v této kapitole nastínit mnoho nejrůznějších aspektů,

které by mohly přicházet v úvahu, ovšem pravdou je, že angažovanost sociální

politiky je velmi závislá na vyspělosti ekonomiky konkrétního státu a na tom,

jak vypadá státní rozpočet z hlediska velikosti příjmů a výdajů. Protože většina

z vás již absolvovala předmět Veřejné finance, tak je vám jasné, že

v podmínkách naší republiky zatím velká účast sociální politiky v oblasti bytové

politiky není, když ani všechny nastíněné možnosti, které by mohly přicházet

v úvahu právě z tohoto důvodu nemohou být realizovány. Pokud bude tak

neutěšený stav veřejných financí v naší republice jaký je dosud, tak se bude

muset velice rozmýšlet o tom, do kterých oblastí především mohou tyto finanční

prostředky plynout. Protože bydlení se týká každého z nás, a já se domnívám, že

mladých lidí , kteří budou v budoucnu zakládat rodiny , ještě více než těch

ostatních, tak věřím tomu, že se vám bude tato kapitola studovat dobře, když na

její studium budete potřebovat asi 90 minut.

- 66 -

5.1. Bydlení a bytová politika , náklady na bydlení

Bydlení a bytová výstavba je prospěšnější pro společnost jak v oblasti Bydlení

sociálně-kulturní, tj. vytváření kvalitního rodinného prostředí, partnerských vztahů, a bytová

výchovy dětí a jejich vzdělání, tak v oblasti ekonomického vývoje než politika

většina jiných sociálně-ekonomických aktivit.

Nová bytová výstavba může působit jako hnací motor hospodářského

růstu, čímž ovlivňuje úroveň zaměstnanosti v sezónních obdobích. Bydlení má

charakter dlouhodobých investic, tudíž je ovlivnitelné inflací, úrokovými mírami

a ekonomickou nestabilitou. Na druhou stranu může zvyšovat zadluženost státu

v souvislosti s hypoteční krizí, což negativně působí na společnost, ale také to

záleží na kritériích bank, jestli žadatelům půjčku poskytnou či nikoliv.

Dosažení uspokojivé úrovně bydlení přispívá k celkové spokojenosti

obyvatelstva, proto je nutné hledat rovnováhu mezi sociální spravedlností, kterou

ovlivňuje nízká cenová elasticita, a působením tržních mechanismů.

To, že si člověk začne stavět dům nebo si pořídí byt na určitém místě ho

už částečně zavazuje, že v tomto prostředí bude uspokojovat svoje potřeby a plnit

svoje závazky na dlouhou dobu a třeba i po několik generací.

Jedná se o systém poptávkově orientovaných podpor, nabídkově

orientovaných iniciativ a přímých zásahů státu na bytovém trhu, které jsou nutné

k optimální alokaci bytů svou specifičností, umístěním, pořizovacími náklady,

životností a potřebou společnosti. Součástí bytové politiky by také mohla být

např. strategie trvale udržitelného rozvoje a vstup ekologického aspektu.

Podpora poptávky a nabídky by měla být zaměřena na ovlivňování

výstavby a údržby bytového fondu, na nájemní politiku a nájemní vztahy a

sociální cíle v oblasti bydlení. Kořenem takové politiky je trh s byty, který je

doplněn optimem státních podpor takového rozsahu, který nákladnou potřebu

bydlení učiní dostupnou i pro nižší sociální vrstvu obyvatel.

Bytová politika se neobejde hlavně bez zásahu státu, dále obcí,

neziskových organizací, družstev, zájmových sdružení, charity a dalších, které

využívají podpor a ostatních veřejných zdrojů.

Teoretické modely bytových systémů

Podle toho, jak je vnímána myšlenka sociální spravedlnosti, zda je Modely

Upřednostňována zásluhovost, potřebnost či rovnost, se rozlišují tři základní bytových

systémy. systémů

Liberální systém založený na zásluhovosti, což představuje vysokou míru

odpovědnosti občanů na zajištění potřeby bydlení, kdy každá domácnost si

zajišťuje bydlení podle svých finančních možností. Rizikem tohoto systému je

vysoká míra nerovnosti v přístupu k bydlení a příjmové rozdíly obyvatel.

- 67 -

Korporativní systém upřednostňuje princip solidarity a subsidiarity,

tj. princip spolupráce jedinců v navzájem integrovaných skupinách,

organizacích, komunitách i státu. Finanční náročnost bydlení je v tomto modelu

určitým způsobem korigována. Smyslem systému je prvotně využít soukromých

prostředků jedince, ale zároveň usnadnit přístup k bydlení v případech, kdy

jedinci nejsou schopni čelit finanční náročnosti, za jasně daných podmínek, kde je

pomoc poskytována. Problém systému však přetrvává ve vysoké náročnosti na

veřejné rozpočty.

Univerzalistický systém staví na celospolečenské solidaritě. Tento systém

chápe bydlení jako veřejnou sociální službu, a proto je bydlení zajišťováno

především z veřejných zdrojů. Stát vstupuje nejen jako zabezpečovatel výstavby

levných bytů, ale i jako nositel částečných provozních nákladů a nákladů na

údržbu. Problém tohoto systému je ve velmi vysoké finanční náročnosti a potřebě

velké tolerance ze strany daňových plátců. Tento systém se však z dlouhodobého

hlediska stal ekonomicky neefektivním a neudržitelným.

Bytová politika v sociálních aspektech

V oblasti bytové politiky došlo po roce 1989 v souvislosti s ekonomickou Bytová

transformací k významným změnám. Výrazně se začal posilovat vlastnický sektor politika

bydlení a postupně se tlumil sektor nájemného a družstevního bydlení.

Bez ohledu na to v rámci svých kompetencí ministerstvo práce a

sociálních věcí již od roku 1989 přijímalo řadu různých opatření, která měla

napomáhat domácnostem finančně zvládat změnu proporcí v jejich vydáních.

Docházelo totiž postupně k takovým změnám cenových relací v důsledku cenové

liberalizace, které vedly k významnému nárůstu výdajů domácností souvisejících

s bydlením. Zatímco v roce 1990 vydával v průměru jeden člen zaměstnanecké

domácnosti na bydlení vč. vody a energií 9,3 % (domácnosti důchodců 12,7 %) ze

svých celkových výdajů, v roce 2007 již tento podíl činil 15,5 %, resp. 24,6 %.

Stát tedy prostřednictvím různých sociálních intervencí začal pomáhat občanům,

kteří se při zajišťování standardního bydlení nemohou obejít bez jeho pomoci.

Zásadní konstrukční změny

I když se pravidelně každoročně životní minimum v jeho obou složkách Konstrukční

valorizovalo, a to diferencovaně podle skutečného nárůstu cen jeho jednotlivých změny

položek, nejen postupná regionální diferenciace nákladů na bydlení v důsledku v bytové

změn forem cenové regulace (přechod z limitních cen na věcně usměrňované, politice

resp. tržní) vedla k tomu, že ministerstvo práce a sociálních věcí přistoupilo

k zásadním konstrukčním změnám určujícím pomoc státu občanům

(domácnostem) v oblasti bydlení. Změnou konstrukce životního minima od

1. 1. 2007 byla vyloučena ze životního minima ta jeho část, která vymezovala

výši nákladů k zajištění nezbytných nákladů na bydlení a pravidla pro sociální

ochranu v této oblasti a pro zohledňování skutečných nákladů na bydlení byla

- 68 -

nahrazena novými dvěma dávkami, a to příspěvkem na bydlení ze systému dávek

státní sociální podpory a doplatkem na bydlení ze systému pomoci v hmotné

nouzi.

Nově konstruovaný příspěvek na bydlení vychází ze zásady, že každá

osoba či domácnost může na bydlení vynaložit určitou část svých příjmů. Za

sociálně únosné se považuje, aby osoba či domácnost vynakládala na náklady

spojené s bydlením 30 %, v Praze 35 % svých příjmů. Podmínky pro příspěvek na

bydlení jsou konstruovány tak, aby nedošlo u sociálně slabších skupin osob ke

ztrátě bydlení, ale zároveň aby motivovaly uživatele bytů zajistit si příjem vlastní

prací, a tím i bydlení na odpovídající úrovni.

Doplatek na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi znamená

individuální řešení, které vedle příjmů domácnosti reaguje také na místní reálné

náklady na bydlení. O doplatku na bydlení rozhodují pověřené obce (příp. úřady

jednotlivých městských částí). Obec může v případě potřeby nabídnout osobám

v hmotné nouzi méně nákladné bydlení. Rovněž lze využít při řešení bydlení osob

s nedostatečnými příjmy požadavek na zvýšení jejich příjmu jejich účastí na práci

organizované obcí, a to především v těch situacích, kdy obec nemá k dispozici

méně nákladné formy bydlení.

Příspěvek na bydlení

Příspěvek na bydlení je obvykle vyplácen domácnostem měsíčně a jeho Příspěvek

výše je závislá na celkovém příjmu domácnosti, počtu členů rodiny, úrovni bydlení na bydlení

a výši výdajů na bydlení. Nová konstrukce životního minima a upravený systém

dávek státní sociální podpory i dávek pomoci v hmotné nouzi nelze s ohledem na

jeho krátkou účinnost plně vyhodnotit. Avšak přijatá opatření v oblasti sociálních

dávek, při spolupůsobení změn v oblasti zaměstnanosti a daní, podle dostupných

dat z více zdrojů ukazují, že se posiluje adresnost uvedených sociálních dávek.

I když se ve srovnání se stejným obdobím v minulosti výrazně snížil počet

příjemců příspěvku na bydlení, a to především v důsledku růstu peněžních příjmů

domácností, průměrná výše příspěvku na bydlení ve stejném porovnání vzrostla

nominálně o 36 % (reálně o 33,1 %) na 1 111 Kč měsíčně. Příspěvek na bydlení

byl vyplácen měsíčně v průměru cca 123 tisícům domácností, největší četnost byla

v Moravskoslezském a nejnižší v Plzeňském kraji. Pokud jde o doplatek na bydlení,

byl za toto období vyplacen obcemi více než 26 tisícům domácností.

Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či

jednotlivcům s nízkými příjmy. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů

rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považují i přídavek na dítě

a rodičovský příspěvek. Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce

bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, jestliže:

jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu

v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu

0,35), a zároveň

součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního

města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů

na bydlení.

- 69 -

Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění

poskytované v souvislosti s užíváním bytu, u družstevních a bytů vlastníků

srovnatelné náklady, vyčíslené v zákoně o SSP. Plus u všech bytů náklady za

energie, vodné a stočné, odpady, vytápění. Pro nárok a výši příspěvku se berou

v úvahu průměrné náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí.

Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné náklady

na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují pro nájemní

byty částky nájemného v souladu se zákonem o nájemném a pro družstevní byty

a byty vlastníků obdobné náklady. Dále jsou do nich zahrnuty ceny služeb

a energií. Normativní náklady na bydlení jsou propočítány na přiměřené velikosti

bytů pro daný počet osob, které v nich trvale bydlí.

Výše částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) a b)

zákona činí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 pro bydlení

v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a v družstevních bytech

znázorňují následující tabulky.

Tabulka č. 1: Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty (v Kč)

Počet

osob

v rodině


Praha nad 100 tis.

obyvatel

50 000 - 99 999

obyvatel

10 000 - 49 999

obyvatel

do 9 999

obyvatel

1 5 877 4 816 4 597 4 309 4 016

2 8 499 7 037 6 738 6 344 5 943

3 11 638 9 739 9 348 8 832 8 309

4 a více 14 597 12 307 11 835 11 213 10 582

Zdroj: http://portal.mpsv.cz2

Tabulka č. 2:

Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků (v Kč)

Počet

osob v

rodině


Praha nad 100 tis.

obyvatel

50 000 - 99 999

obyvatel

10 000 - 49 999

obyvatel

do 9 999

obyvatel

1 3 356 3 356 3 356 3 356 3 356

2 5 062 5 062 5 062 5 062 5 062

3 7 124 7 124 7 124 7 124 7 124

4 a více 9 078 9 078 9 078 9 078 9 078

2 http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni

Zdroj: http://portal.mpsv.cz

- 70 -

Výše příspěvku na bydlení se stanoví jako rozdíl mezi normativními

náklady na bydlení a násobkem rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 (v Praze

0,35).

Výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona pro

období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 za kalendářní měsíc:

Tabulka č. 3: Výše nákladů podle počtu osob v rodině (v Kč)

Počet osob v rodině Výše nákladu podle zákona

1 1290

2 1765

3 2309

4 a více 2784

Zdroj: http://www.mesec.cz

Výše částek, které se započítávají za pevná paliva podle § 25 odst. 1 písm.

c) zákona, pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 za kalendářní měsíc:

Tabulka č. 4: Výše nákladů za pevná paliva podle počtu osob v rodině (v Kč)

Zdroj: http://www.mesec.cz

Další nástroje bytové politiky se používají např. daňové úlevy formou slev

na dani z příjmů, nebo snížení základů daně o úroky z půjček poskytovaných na

pořízení bydlení. Poměrně významný nástroj představuje úroková podpora

dlouhodobých hypoteční úvěrů a podpora stavebních spoření občanů prostřednictví

státního příspěvku, o čemž svědčí následující grafy z roku 1997 až 2008 , který zná-

Počet osob v rodině Výše nákladu podle zákona

1 628

2 859

3 1124

4 a více 1388

- 71 -

zorňuje počet nově uzavřených smluv na stavební spoření, smluv celkem, výše

čerpaných překlenovacích úvěrů a řádných úvěrů stavebního spoření.

Graf č. 1: Vývoj počtu smluv o stavebním spoření

Zdroj: MF ČR

Graf č. 2: Vývoj úvěrů ze stavebního spoření (v mld. Kč)

Zdroj: MF ČR

- 72 -

5. 2. Koncepce bytové politiky a politika státu a role obcí

Ve většině zemí schvalují vlády tzv. Koncepci bytové politiky, když

názvy mohou být rozličné, obsah však podobný. Ne jinak je tomu i u nás. Oblast

bydlení přitom je považována za důležitou součást životní úrovně a celkové

kvality života obyvatel. S vědomím důležitosti bydlení jsou v tomto dokumentu

v naší republice stanoveny základní směry vývoje a konkrétní cíle v oblasti

bydlení.

Koncepce bydlení respektuje roli státu v této oblasti, která je obvyklá Koncepce

v evropských zemích - právo na bydlení není chápáno jako nárokové a úloha bydlení

státu nespočívá v přímém poskytování bydlení, nýbrž ve vytváření takové

situace, kdy si lidé sami či s určitou pomocí státu zajistí odpovídající bydlení.

Materiál se vypořádává s novými faktory, které vyplývají z našeho

členství v Evropské unii, zejména v souvislosti s dodržováním principu nežádoucí

veřejné podpory. Koncepce obsahuje úvod, současný stav v oblasti bydlení a dále

střednědobou koncepci do roku 2010 a krátkodobý realizační program pro

jednotlivá období .

Průvodce studiem

Vážení studenti,

protože předpokládám,že tato problematika vás opravdu zajímá, snažila jsem se

obohatit celou tuto kapitolu řadou aktuálních statistických údajů, které jsem

především čerpala z různých údajů Českého statistického úřadu, když

předpokládám, že si budete umět lépe představit, jaká situace v této oblasti u nás

opravdu nyní je. Také si myslím, že se pro vás toto studium stane

zajímavějším, i když musím uvést, že uvedené údaje jsou opravdu pouze

zařazeny informativně pro dokreslení celé , velmi složité situace, především

v souvislosti s velice neutěšeným stavem našich veřejných financí.

Současný stav v oblasti bydlení

Bytový fond zahrnoval k 1. březnu 2010 celkem 4 366 293 bytů. Z toho Současná

připadalo 82 % na domy trvale obydlené a 18 % na domy neobydlené. Hlavním situace

problémem je nízká finanční dostupnost v bydlení, která se dotýká v bydlení

zejména sociálně slabších domácností.

Ve struktuře bytového fondu jsou zastoupeny všechny typy bydlení (47 %

bytů je užíváno vlastníkem domu či bytu, 17 % představuje družstevní bydlení,

- 73 -

29 % tvoří nájemní byty. Z tohoto počtu však 17 % činí byty obecní.

Průměrná velikost bytu v roce 2001 činila 76 m2 celkové plochy.

Vybavenost obyvatelstva bytovým fondem se postupně dále zlepšuje a zvyšuje se

rovněž kvalita bydlení. Pořizovací ceny dokončených bytů byly v roce 2003 za

1 m2 užitkové plochy bytu v rodinném domě 17,1 tis. Kč a v bytovém domě

21,6 tis. Kč.

S rostoucím zájmem o nákup bytů se snižuje poptávka po pronájmech. Sazby

dříve regulovaného maximálního nájemného se pohybují v bytech I. kategorie

od 15,23 Kč/m2 v obcích s počtem obyvatel do 10 tisíc až po nejvyšší sazbu

37,07 Kč/m2 v Praze. Podíl výdajů na bydlení z celkové konečné spotřeby všech

domácností činil v roce 2002 celkem 23,36 %.

Problémem je rostoucí skupina lidí, kteří si nejsou schopni zajistit nebo

udržet odpovídající bydlení a začíná tak docházet k vytěsňování a k prohlubování

jejich sociální a prostorové segregace.

Ještě bych chtěla zde uvést, že sčítání lidu, bytů a domů bylo provedeno

na jaře letošního roku.

Politika státu a role obcí v oblasti bytové politiky Politika státu

V bytové politice došlo v uplynulých letech k odstranění většiny prvků ad- a role obcí

ministrativně přídělového přístupu a byly vytvořeny nástroje zaměřené na podporu v oblasti

nové výstavby. bytové politiky

Právní rámec bydlení je poměrně složitý, roztříštěný a v některých

případech zastaralý. Situaci komplikuje také absence některých právních norem,

obtížná vymahatelnost práva a nízké právní vědomí lidí.

V obecním nájemním bydlení je možnost naplňování záměrů státu ztěžována také

nevyjasněnou rolí obcí v oblasti bydlení. Obce mají v současné době dvojí roli.

Jednak mají s péčí řádného hospodáře maximalizovat výnos ze svého majetku tak,

aby se účinně naplňovala příjmová stránka obecního rozpočtu, a jednak mají obce

za úkol pečovat o rozvoj podmínek pro své občany, včetně podmínek bydlení.

Hledání rovnováhy mezi hlediskem péče řádného hospodáře a hlediskem

sociálně zaměřeného nakládání s obecním bytovým fondem není jasně vymezeno,

a tak obce více nebo méně upřednostňují jedno z obou hledisek. Koncepce počítá

s tím, že konečnou roli v řešení sociálních problémů je třeba svěřit obci, která

může reagovat na lokální poměry na bytovém trhu a vytvořit jim pro to potřebné

podmínky.

K řešení těchto sociálních problémů by měl v budoucnosti přispět nejen

sociálně zacílený bytový fond, ale také různá úsporná ubytovací zařízení, která

mohou přispět k odstranění akutních problémů.

Právní nástroje

Pokud jde o základní rámec právních nástrojů pro zajištění bydlení, pak koncepce Právní

počítá s tím, že: nástroje

- 74 -

pro občany s nadprůměrnými příjmy jsou dostupné nástroje

hypotéčního financování vlastnického bydlení,

pro občany se středními příjmy je určeno stavební spoření a nově

koncipovaná pravidla výstavby nájemních bytů bytovými družstvy za

podpory z prostředků SFRB (zákon je v legislativním procesu),

pro občany s nižšími příjmy je určen nově koncipovaný sektor

neziskového bydlení zajišťovaného obcí prostřednictvím neziskových

bytových společností (legislativní proces probíhá, zatím není dokončen),

pro občany s nízkými příjmy a na okraji společnosti je určena výstavba

obecních bytů podporovaných ze zdrojů MMR a SFRB se speciálním

určením a stávající nájemní byty obce.

Obecní nájemní sektor

Vláda se v následujícím období zasadí o to, aby došlo k vyjasnění role Obecní

obecního bytového fondu, a to zejména ve vztahu k úkolům, které vyplývají ze nájemní

zákona o obcích. Záměrem je, aby obecní nájemní byty sloužily především sektor

k naplňování veřejného zájmu, tzn. aby byly využívány především těmi občany,

kteří si nemohou obstarat bydlení na volném trhu.

Bude usilováno především o to, aby obecní bytový fond byl co

nejefektivněji využíván a aby hospodaření s ním nebylo ztrátové. Existující

obecní bytový fond, jehož část bude podle uvážení jednotlivých obcí

privatizována, bude doplňován novou výstavbou, která bude podporována státem.

Pokračovat bude poskytování sociálně úzce zacílených dotací. Kromě nich budou

vytvořeny i nové podpůrné nástroje, které umožní obcím podílet se na výstavbě

nájemních bytů pro střední příjmové vrstvy obyvatelstva (viz neziskové nájemní

bydlení).

Tabulka č. 5:

Odhad finančních nároků na státní rozpočet v letech 2005 až 2010 (mil. Kč)

dle zdroje MPSV

Zdroj: www:mpsv.cz

5. 3. Stávající podpůrné nástroje v oblasti bydlení

Následující programy ukazují na možné formy podpor financované ze státního Nástroje

rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj, ovšem s ohledem na možnosti státního v oblasti

rozpočtu. bydlení

2005 2006 2007 2008 2009 2010

Program „Podpora rozvoje bydlení 1313 1350 1340 1340 1340 1162

Podpora hypotečního úvěrování 400 244 193 165 145 130

Celkem 1713 1594 1505 1505 1485 1292

- 75 -

Program „Podpora rozvoje bydlení“

podpora regenerace panelových sídlišť podle nařízení vlády č. 494/2000 Program

Sb., o podmínkách poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu ,,Podpora

regenerace panelových sídlišť, rozvoje

podpora výstavby nájemních bytů, bydlení“

podpora výstavby nájemních bytů na venkově,

podpora výstavby technické infrastruktury pro následnou výstavbu

bytových a rodinných domů,

podpora výstavby podporovaných bytů (Chráněný byt, Byt na půl cesty,

Vstupní byt),

podpora oprav vad panelové bytové výstavby,

Podpora hypotečních úvěrů

podpora hypotečního úvěrování pro mladé lidi do 36 let podle nařízení Podpora

vlády č. 249/2002 Sb. hypotečních

úvěrů

Podpory financované ze Státního fondu rozvoje bydlení

podpora výstavby nájemních bytů pro příjmově vymezené osoby podle Podpora

nařízení vlády č. 146/2003 Sb., o použití prostředků Státního fondu Státního fondu

rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro rozvoje

příjmově vymezené osoby, bydlení

poskytování nízkoúročených úvěrů mladým lidem do 36 let na novou bytovou

výstavbu -- podle nařízení vlády č. 97/2002 Sb., o použití prostředků Státního

fondu rozvoje formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou

bytu osobami mladšími 36 let, ve znění nařízení vlády č. 665/2004 Sb.,

poskytování nízkoúročených úvěrů mladým lidem do 36 let na pořízení bytu

podle nařízení vlády č. 616/2004 Sb., o použití prostředků Státního fondu

rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou

nebo pořízením bytu některými osobami mladšími 36 let,

program „Panel“ podle nařízení vlády č. 299/2001 Sb., o použití prostředků

Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých

bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy, modernizace nebo

regenerace panelových domů.

Podpory poskytované jinými resorty

podpora stavebního spoření zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, Podpory od

příspěvek na bydlení zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, jiných resortů

- 76 -

dávky sociální péče -zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti,

podpora vlastníků při zateplování objektů,

úhrada majetkové újmy bankám.

Nepřímé formy podpory (daňové úlevy)

daňové úlevy vázané na daň z příjmu podle zákona č. 586/1992 Sb., Nepřímé

o daních z příjmů, podpory

daň z nemovitosti podle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, - daňové

daňové úlevy vázané na daň z přidané hodnoty podle zákona č. 235/2004 úlevy

Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Intenzita bytové výstavby

= počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel ročně

Z hlediska porovnání intenzitního ukazatele vynikají mezi obcemi Intenzita

s nejrozsáhlejší bytovou výstavbou pochopitelně obce menší velikosti. bytové

Intenzita bytové výstavby sledovaná v letech 1997 až 2008 znázorňuje výstavby

obr.č.1 počet dokončených bytů na 1000 obyvatel středního stavu průměrně ročně

podle obcí.

Obrázek č. 1: Intenzita bytové výstavby na 1000 obyvatel

Zdroj: http://denik.obce.cz

3

Podmínky pro zvýšení regulovaného nájmu v roce 2010

Podle příslušné legislativy může pronajímatel jednostranně zvýšit nájem Regulovaný

jedenkrát ročně počínaje 1. lednem 2007 a následně vždy k 1. lednu daného nájem

3 http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6416678

- 77 -

roku. Zákon umožňuje pronajímateli jeho zvýšení i později. Novou výši nájmu

však není možné uplatnit zpětně, pokud se na tom nedohodnou obě strany.

Oznámení pronajímatele o zvýšení nájemného musí mít písemnou formu a

musí obsahovat zdůvodnění, že byla řádně stanovena výše nájemného na základě

maximálního přírůstku měsíčního nájemného. V tomto oznámení pronajímatele

o jednostranném zvýšení nájemného pro daný rok stačí zdůvodnit výši nájemného

cílovou hodnotou měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu pro daný

rok.

Ministerstvo na základě povinnosti dané zákonem vypočítá maximální

možné navýšení nájemného pro danou lokalitu a danou oblast. Je jen na majitelích

bytů, zda a jak této možnosti navýšení využijí.

Povinnost platit zvýšené nájemné vzniká dnem, který je uveden

v oznámení o zvýšení nájemného, nejdříve však prvním dnem kalendářního

měsíce, který následuje po uplynutí 3 kalendářních měsíců od doručení oznámení

nájemci. Pronajímatelé, kteří chtěli zvýšit nájem od 1. ledna 2010, museli

nájemníky informovat nejpozději do 30. září 2009.

S H R N U T Í

Bydlení a bytová výstavba je prospěšnější pro společnost jak v oblasti

sociálně-kulturní, tj. vytváření kvalitního rodinného prostředí, partnerských

vztahů, výchovy dětí a jejich vzdělání, tak v oblasti ekonomického vývoje než

většina jiných sociálně-ekonomických aktivit.

Dosažení spokojivé úrovně bydlení přispívá k celkové spokojenosti

obyvatelstva, proto je nutné hledat rovnováhu mezi sociální spravedlností, kterou

ovlivňuje nízká cenová elasticita, a působením tržních mechanismů.

Bytová politika se neobejde hlavně bez zásahu státu, dále obcí,

neziskových organizací, družstev, zájmových sdružení, charity a dalších,

které využívají podpor a ostatních veřejných zdrojů.

Podle toho, jak je vnímána myšlenka sociální spravedlnosti, zda je

upřednostňována zásluhovost, potřebnost či rovnost, se rozlišují tři základní

systémy.

Liberální systém založený na zásluhovosti, což představuje vysokou míru

odpovědnosti občanů na zajištění potřeby bydlení, kdy každá domácnost si

zajišťuje bydlení podle svých finančních možností. Rizikem tohoto systému je

vysoká míra nerovnosti v přístupu k bydlení a příjmové rozdíly obyvatel.

Korporativní systém upřednostňuje princip solidarity a subsidiarity,

tj. princip spolupráce jedinců v navzájem integrovaných skupinách,

organizacích, komunitách i státu. Smyslem systému je prvotně využít soukromých

prostředků jedince, ale zároveň usnadnit přístup k bydlení v případech, kdy

jedinci nejsou schopni čelit finanční náročnosti, za jasně daných podmínek, kde je

pomoc poskytována. Problém systému však přetrvává ve vysoké náročnosti na

veřejné rozpočty .

- 78 -

Univerzalistický systém staví na celospolečenské solidaritě. Tento systém

chápe bydlení jako veřejnou sociální službu, a proto je bydlení zajišťováno

především z veřejných zdrojů. Stát vstupuje nejen jako zabezpečovatel výstavby

levných bytů, ale i jako nositel částečných provozních nákladů a nákladů na

údržbu. Problém tohoto systému je ve velmi vysoké finanční náročnosti a potřebě

velké tolerance ze strany daňových plátců. Tento systém se však z dlouhodobého

hlediska stal ekonomicky neefektivním a neudržitelným V bytové politice došlo po roce 1989 v souvislosti s ekonomickou

transformací k významným změnám. Výrazně se začal posilovat vlastnický

sektor bydlení a postupně se tlumil sektor nájemného a družstevního bydlení.

Bez ohledu na to v rámci svých kompetencí ministerstvo práce a sociálních

věcí již od roku 1989 přijímalo řadu různých opatření, která měla

napomáhat domácnostem finančně zvládat změnu proporcí v jejich

vydáních. I když se pravidelně každoročně životní minimum v jeho obou složkách

valorizovalo, a to diferencovaně podle skutečného nárůstu cen jeho jednotlivých

položek, nejen postupná regionální diferenciace nákladů na bydlení v důsledku

změn forem cenové regulace (přechod z limitních cen na věcně usměrňované,

resp. tržní) vedla k tomu, že ministerstvo práce a sociálních věcí přistoupilo

k zásadním konstrukčním změnám určujícím pomoc státu občanům

(domácnostem) v oblasti bydlení. Změnou konstrukce životního minima od

1. 1. 2007 byla vyloučena ze životního minima ta jeho část, která vymezovala

výši nákladů k zajištění nezbytných nákladů na bydlení a pravidla pro

sociální ochranu v této oblasti a pro zohledňování skutečných nákladů na

bydlení byla nahrazena novými dvěma dávkami, a to příspěvkem na bydlení

ze systému dávek státní sociální podpory a doplatkem na bydlení ze systému

pomoci v hmotné nouzi. Dalším nástrojem bytové politiky je možnost použití daňové úlevy formou

slev na dani z příjmů, nebo snížení základů daně o úroky z půjček poskytovaných

na pořízení bydlení. Poměrně významný nástroj představuje úroková podpora

dlouhodobých hypoteční úvěrů a podpora stavebních spoření občanů

prostřednictví státního příspěvku Ve většině zemí schvalují vlády tzv. Koncepci bytové politiky, když

názvy mohou být rozličné, obsah však podobný. Ne jinak je tomu i u nás.

Oblast bydlení přitom je považována za důležitou součást životní úrovně a

celkové kvality života obyvatel. S vědomím důležitosti bydlení jsou v tomto

dokumentu v naší republice stanoveny základní směry vývoje a konkrétní cíle

v oblasti bydlení.

Koncepce bydlení respektuje roli státu v této oblasti, která je obvyklá

v evropských zemích - právo na bydlení není chápáno jako nárokové a úloha

státu nespočívá v přímém poskytování bydlení, nýbrž ve vytváření takové

situace, kdy si lidé sami či s určitou pomocí státu zajistí odpovídající bydlení.

Materiál se vypořádává s novými faktory, které vyplývají z našeho

členství v Evropské unii, zejména v souvislosti s dodržováním principu nežádoucí

veřejné podpory. Koncepce obsahuje úvod, současný stav v oblasti bydlení a dále

střednědobou koncepci do roku 2010 a krátkodobý realizační program pro

jednotlivá období.

- 79 -

V bytové politice došlo v uplynulých letech k odstranění většiny prvků

administrativně přídělového přístupu a byly vytvořeny nástroje zaměřené na

podporu nové výstavby. Pokud se týká základního rámce právních nástrojů pro zajištění

bydlení, tak sem lze zařadit následující

pro občany s nadprůměrnými příjmy jsou dostupné nástroje

hypotéčního financování vlastnického bydlení,

pro občany se středními příjmy je určeno stavební spoření a nově

koncipovaná pravidla výstavby nájemních bytů bytovými družstvy za

podpory z prostředků SFRB (zákon je v legislativním procesu),

pro občany s nižšími příjmy je určen nově koncipovaný sektor

neziskového bydlení zajišťovaného obcí prostřednictvím neziskových

bytových společností (legislativní proces probíhá),

pro občany s nízkými příjmy a na okraji společnosti je určena výstavba

obecních bytů podporovaných ze zdrojů MMR a SFRB se speciálním

určením a stávající nájemní byty obce.

Stávající podpůrné nástroje v oblasti bydlení ukazují programy,

kde jsou uvedeny možné formy podpor financované ze státního rozpočtu

Ministerstva pro místní rozvoj, ovšem s ohledem nemožnosti státního

rozpočtu. Jedná se o následující programy: 1) Program „Podpora rozvoje bydlení“

podpora regenerace panelových sídlišť podle nařízení vlády č. 494/2000

Sb., podmínkách poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu

regenerace panelových sídlišť,

podpora výstavby nájemních bytů,

podpora výstavby nájemních bytů na venkově,

podpora výstavby technické infrastruktury pro následnou výstavbu

bytových a rodinných domů,

podpora výstavby podporovaných bytů (Chráněný byt, Byt na půl cesty,

Vstupní byt),

podpora oprav vad panelové bytové výstavby.

2) Podpora hypotečních úvěrů

Podpora hypotečního úvěrování pro mladé lidi do 36 let podle nařízení

vlády č. 249/2002 Sb.

3) Podpory financované ze Státního fondu rozvoje bydlení podpora výstavby nájemních bytů pro příjmově vymezené osoby podle

nařízení vlády č. 146/2003 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje

bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro příjmově

vymezené osoby,

poskytování nízkoúročených úvěrů mladým lidem do 36 let na novou bytovou

výstavbu -- podle nařízení vlády č. 97/2002 Sb., o použití prostředků Státního

fondu rozvoje formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou

bytu osobami mladšími 36 let, ve znění nařízení vlády č. 665/2004 Sb.,

poskytování nízkoúročených úvěrů mladým lidem do 36 let na pořízení bytu

podle nařízení vlády č. 616/2004 Sb., o použití prostředků Státního

- 80 -

fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu část i nákladů spojených

s výstavbou nebo pořízením bytu některými osobami mladšími 36 let.

- program „Panel“ podle nařízení vlády č. 299/2001 Sb., o použití prostředků

Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých

bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy, modernizace nebo

regenerace panelových domů.

Podpory poskytované jinými resorty podpora stavebního spoření zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření,

příspěvek na bydlení zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,

dávky sociální péče -zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti,

podpora vlastníků při zateplování objektů,

úhrada majetkové újmy bankám.

Nepřímé formy podpory (daňové úlevy) daňové úlevy vázané na daň z příjmu podle zákona č. 586/1992 Sb.,

o daních z příjmů,

daň z nemovitosti podle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti,

daňové úlevy vázané na daň z přidané hodnoty podle zákona č. 235/2004

Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Kontrolní otázky

1) Co rozumíte pod pojmem bydlení, bytová výstavba a bytová politika ?

2) Jaké jsou teoretické modely bytových systémů ?

3) Jaké zásadní změny nastaly v oblasti bytové politiky po roce 1989 ?

4) Vysvětlete podstatu příspěvku na bydlení .

5) Jak se stanoví výše příspěvku na bydlení ?

6) Jak byste charakterizovali pojem „náklady na bydlení.

7) Co to jsou „normativní náklady na bydlení“ ?

8) Vyjmenujte některé další nástroje bytové politiky.

9) Popište stručně Koncepci bytové politiky. Co je její podstatou ?

10) Co je hlavním problémem současné bytové politiky ?

11) Jaké znáte právní nástroje pro zajištění bydlení ?

12) Charakterizujte pojem „obecní nájemní sektor“ .

13) Vyjmenujte a stručně popište stávající podpůrné nástroje v oblasti

bydlení .

14) Uveďte typy jednotlivých podpor, které jsou financovány ze Státního

fondu rozvoje bydlení.

15) Jaké jsou další podpory bydlení, které jsou poskytovány jinými resorty ?

16) Co rozumíte pod pojmem „nepřímé formy podpory bydlení „ ?

- 81 -


- bydlení a bytová výstavba

- teoretické modely bytových systémů

- liberální systém

- korporativní systém

- univerzalistický systém

- změny v bytové politice po roce 1989

- zásadní konstrukční změny bytové politiky

- příspěvek na bydlení

- doplatek na bydlení

- náklady na bydlení

- normativní náklady na bydlení

- nástroje bytové politiky

- koncepce bytové politiky

- hlavní problém současné bytové politiky

- bytová politika a politika státu

- bytová politika a role obcí

- bytová politika a problematika státního rozpočtu

- právní nástroje bytové politiky

- obecní nájemní sektor

- obecní bytový fond a jeho využívání

- stávající podpůrné nástroje v oblasti bydlení

- program „Podpora rozvoje bydlení „

- podpora hypotečních úvěrů a význam této podpory

- druhy podpor financované ze Státního fondu rozvoje bydlení

- podpory poskytované jinými rezorty

- nepřímé formy podpory

- 82 -

6 Rodinná politika a uplatňování sociální politiky

Cíl

Rodina, jako nejstarší a základní sociální útvar společnosti je ve většině

zemí světa předmětem zcela zvláštní podpory prostřednictvím nejrůznějších

opatření rodinné politiky, která je velmi významnou a nedílnou součástí

sociální politiky státu. Proto i tato kapitola má velmi významné postavení mezi

ostatními kapitolami, neboť každý z nás patří do nějaké rodiny, chystá se založit

vlastní rodinu apod.

Po prostudování této kapitoly by neměl být pro studenty problém

- vysvětlit proč je rodina nejstarší a základní sociální jednotkou společnosti,

- charakterizovat systémy podpory rodin a vývoj rodinné politiky,

- stručně popsat transformační proces rodinné politiky v České republice,

- objasnit problematiku nástrojů podpory rodin a to jak pokud se týká přímé

podpory rodin, tak i podpory nepřímé,

- definovat konkrétní dávky společenské pomoci rodinám s dětmi jako je

mateřský příspěvek, rodičovská dovolená apod.

Průvodce studiem

Vážení studenti,

jistě budete se mnou souhlasit, že otázky týkající se rodinné politiky, rodinného

zázemí, životní úrovně rodin, apod. se týkají každého z nás a není nám lhostejné

v jakých podmínkách žijeme, co vše si „můžeme dovolit“, na co stručně řečeno

„máme či nemáme peníze“ apod. Právě pro toto vše, co jsem výše uvedla, jsem

se rozhodla to těchto skript zařadit i rodinnou politiku a předpokládám, že jste

již všichni na takové úrovni, že si velice dobře uvědomujete, jak je rodinná poli-

tika velmi důležitá například pro demografický vývoj státu, ale nejen pro něj,

a jak je velice důležité spojení politiky rodinné s politikou sociální.

Proto předpokládám, že studium této kapitoly pro vás bude zajímavé, že se bu-

dete zamýšlet nad jednotlivými částmi této kapitoly, když bych byla ráda, aby

každý z vás , obrazně řečeno, v údajích zde uvedených hledal tu svoji rodinu,

která byla, je a ještě bude pro vás jistě velice důležitá, je určitým zázemím,

kam se rádi vracíte a kde trávíte krásné chvíle mezi vašimi nejbližšími.

Nepochybuji o tom, že ke studiu této kapitoly, stejně jako kapitol ostatních,

budete přistupovat svědomitě a zodpovědně, že vás studium zaujme, když se

domnívám, že studium této kapitoly vám zabere cca 90 minut.

- 83 -

Rodina, jako nejstarší a základní sociální jednotka společnosti, je ve Rodina

většině států předmětem zvláštní podpory prostřednictvím opatření rodinné základ

politiky, která je nedílnou součástí sociální politiky státu. Tato podpora společnosti

se obvykle realizuje právními, ekonomickými a sociálními opatřeními.

Vědomé a cílené působení veřejných institucí na právní, ekonomický a

sociální stav rodin, na její členy a na její prostředí staví tak rodinu pod

zvláštní ochranu státu. Nedílnou součástí by mělo být i garantování práv na

svobodu a sebeurčení členů rodin, které by vylučovalo přímé zásahy státu

mířící k ovlivňování rodinného chování. V moderní rodinné politice je za

rodinu pokládán soubor společně bydlících a hospodařících manželů nebo

partnerů s dítětem nebo dětmi, příp. jednoho rodičů s dítětem nebo

dětmi. Nejvýznamnější podporu mají obvykle rodiny, v nichž jsou přítomné

ekonomicky závislé děti a v nichž by měli rodiče být nositeli biologické,

ekonomické, výchovné a sociální funkce rodiny Rodina je významným

přínosem pro celou společnost, pro její civilizační, kulturní a mravní úroveň.

6.1. Systémy podpory rodin a vývoj rodinné politiky

Rodinná politika v jednotlivých státech může sledovat více cílů. Cíle se Podpora

vztahují na rodinu jako celek nebo jako skupiny rodin, které mají určité potře- rodin

by nebo trpí zvláštním zatížením. Hlavním cílem rodinné politiky v moderních

státech je zmírňování narůstajících nákladů rodin při opatrování mladé gene-

race realizací principu sociální solidarity, principu sociální spravedlnosti a

principu sociální regenerace. Používanými nástroji k dosažení těchto cílů jsou

pak přímé peněžní transakce a nepřímé poskytování veřejných statků, finanč-

ní pomoci , slev a výhod.

K důležitým cílům rodinné politiky patří posílení společenské vážnosti

rodin, manželství, ochrana svobodného a všestranného rozvoje individua

v rodině, chování a zlepšování životních podmínek pro optimální rozvoj dětí.

Další cíle rodinné politiky mohou sledovat slučitelnost rodinné funkce a

zaměstnání, kde je prostor i pro zaměstnavatelské aktivity, které mohou být

nástroji personálních politik. Například flexibilitou pracovního času můžeme

podporovat svět rodičů a napomáhat tak k efektivnějšímu a prospěšnějšímu

sladění rodičovského poslání a pracovních aktivit.

V rámci Evropské Unie je rodinná politika především v kompetenci

jednotlivých států, její obsah není na národní úrovni přesně vymezen. Je všeobecně Rodinná

chráněna a i prakticky uplatňována jako soubor praktických opatření, která jsou politika

zaměřena na rodinnou jednotku, n a podporu rodiny v rámci sociální politiky.

Podle příbuznosti cílů a nástrojů můžeme určit tři systémy rodinných politik:

Liberální systém

Sociálně tržní systém

Univerzalistický systém

Liberální systém předpokládá zodpovědnost občana za jeho rozhodnutí a

garantuje tak státní podporu pouze rodinám s nejnižšími příjmy, které se nacházejí

- 84 -

v pásmu chudoby. Role státu jako subjektu rodinné politiky je v tomto systému

významně doplněna aktivitami nestátních subjektů.

Sociálně tržní systém vychází z předpokladu, že sociální potřeby rodin by měly

být primárně uspokojovány na základě pracovních výkonů a zásluh. Státní

podpora rodin je pak poskytována na základě testování příjmů rodin a na

společensky uznané minimální úrovni jednotlivých potřeb rodin. Minimální

úroveň nemusí být vždy totožná s hranicí sociálního životního minima, ale může

jej rozdílně překračovat. Vedle významné role samostatného státu v tomto

systému je zde vytvářen dostatečný prostor pro působení nestátních subjektů.

Univerzalistický systém často zahrnuje státní podporu převážné většiny nebo i

všech rodin nezávisle na tom, zda jsou sociálně potřebné. Je založen na značném

rozsahu redistribuce s dominantní úlohou státu a potlačením nebo až totálním

omezením nestátních subjektů v podpoře rodin.

Tyto tři systémy podpory rodin představují pouze modelové situace. Volba

konkrétní alternativy rodinné politiky je pak většinou kombinací prvků více než

jednoho systému. Pro její charakteristiku je rozhodující, které systémové součásti

jsou v rodinné politice státu dominantní.

Vývojový proces podpory rodin v moderní sociální politice se utvářel

v druhé polovině minulého století ve spojitosti s postupnou akceptací sociálně

tržní orientace většiny evropských ekonomicky vyspělých států. Tato dynamická

změna přinesla pro rodiny na jedné straně relativní blahobyt i dobré životní

podmínky, ale na druhé straně byla doprovázena sklonem k obecnému

ekonomickému rozvoji. Ten je spojen se zvýšenou migrací obyvatelstva, ale také

s fenoménem dlouhodobé nezaměstnanosti.

Významný faktor, který ovlivnil obsah rodinné politiky v druhé polovině

20. století, byla narůstající demokratizace společnosti. Ta byla doprovázena

tlakem především na zrovnoprávnění žen a mužů v rodině a posilování práv

dítěte. Tyto naznačené skutečnosti se promítly do chování rodin, v kterém se

prosadily tendence k individualizaci a seberealizaci. Všeobecně byla akceptována

variabilní forma rodinného chování.

Jiný osud postihl vývoj podoby rodiny a rodinné politiky v zemích střední

a východní Evropy, bývalého socialistického bloku s centrálně plánovaným

systémem řízení, kde se deformace a tlaky v politické a ekonomické oblasti

promítly i do formování rodinného chování, do podoby rodiny a do plnění jejích

funkcí.

Transformační proces rodinné politiky v České republice

Transformace sociální politiky se dotkla i politiky rodinné. Ta se v oblasti Transformační

podpor orientovala směrem k sociálně tržnímu systému státní podpory rodin, proces

který akceptuje i způsob poskytování státních dávek podporujících rodinu. Příjem- rodinné

ce dávek musí o ni sám zažádat a u některých dávek předchází také testování politiky v ČR

příjmů rodin.

Této systémové změně v rodinné politice předcházelo pětileté období,

kdy se podařilo při procesech cenové liberalizace zachovat sociální smír a zamezit

propadu velkého počtu rodin pod přijatelnou životní úroveň.

- 85

V roce 1991 byla zavedena nová přechodná dávka, státní vyrovnávací

příspěvek jako určitá kompenzace k rostoucím životním nákladům. Na vývoji

této dávky můžeme názorně sledovat směr sociální transformace nástrojů rodinné

politiky. Nejdříve se vyplácela plošně všem občanům. V další etapě se vyplácela

pouze těm,kteří nebyli ekonomicky aktivní a od dubna 1993 do platnosti nové

koncepce státní podpory byla poskytována na ekonomicky závislé dítě

v rodinách, jejichž příjem nepřesáhl dohodnutý násobek životního minima. Mezi

další přechodné opatření řadíme i úpravu rodičovského příspěvku a zavedení

příspěvku na hrubé nájemné v souvislosti s počínající deregulací cen nájemného.

Součástí dílčích změn byla i transformace slev na dani ze mzdy podle

počtu závislých dětí prostřednictvím nové daňové soustavy, zavedením jednotné

odpočitatelné roční částky na dítě ze základu daně u jednoho z rodičů.

Ostatní dávky státní podpory byly postupně udělány tak, aby se

nesnižovala jejich reálná úroveň. Výjimku v tomto procesu tvořili přídavky na

děti, což umožnilo určité snížení podílu tehdy plošné dávky na celkových

výdajích na podporu rodin. Přídavky na děti byly v roce 1993 definovány jako

přídavek na každé jednotlivé dítě, kde byl kriteriem výše této dávky věk dítěte,

nikoli počet dětí v rodině.

6.2. Nástroje podpory rodin a rodičovská role

Pojetí zákonné normy o státní sociální podpoře umožňuje přímou podporu Nástroje

rodin při vytváření podmínek pro individuální řešení sociální situace rodin. podpory

Rozhodující iniciativa patří rodině a stát organizuje sociální solidaritu jako

jeden z dominantních principů sociální politiky pro rodiny. Znamenalo to

přehodnocení dosavadního pojetí státních dávek, případně stanovení nových

dávek dosud neřešené sociální situace. Dále pak přesunutí části dávek ze

systému nemocenského pojištění a sociální pomoci do systému státní sociální

podpory, aby došlo k zajištění větší transparentnosti celého systému sociálního

zabezpečení.

Východiskem pro stanovení výše nejvýznamnějších dávek z hlediska

posilování příjmů rodin, byla úroveň životního minima. Úroveň životního minima

byla podle zákona o životním minimu valorizovaná v závislosti na růstu životních

nákladů. Výše většiny dávek byla a je odvozována od diferencovaného násobku

životního minima v závislosti na charakteru sociální dávky a dané příjmové

situaci rodin. Dále byla zákonem zajištěna možnost konfrontovat minimální

náklady na život občana a celé rodiny i s jejími pracovními a ostatními příjmy.

Celkové ověření příjmových poměrů rodin bylo nutnou podmínkou, aby státní

podpora mohla být přesně cílená a také mohla být efektivnější tam, kde je ji

nezbytně zapotřebí. Podstatné pro realizaci nového pojetí bylo vymezení

základních pojmů rodina, dítě, příjem a životní minimum rodiny.

Přímá podpora rodin Státní sociální podpora se poskytuje ve formě dávek, o které musí občan Přímá

žádat úřad.V rodinné politice je vyjádřen přístup vedoucí k sociálně tržnímu poje- podpora

- 86 -

jetí sociální politiky pro rodiny, kdy je nutno zde uvést, že nastavení

koeficientu u některých dávek a počet dávek byl již novelizován, základní systém

vzniklý z kombinace adresných a plošných dávek zůstal zachován.

K hodnocení přímé podpory prostřednictvím systému státní sociální podpory,

lze říci, že všechny dosud prováděné analýzy dopadu přímé podpory rodiny na

jejich příjmovou úroveň potvrdily, že na rozdíl od plošných dávek tento systém

lépe zohledňuje příjmovou a sociální situaci rodin. Čím je v rodině více

nepříznivých sociálních situací, tím jsou poskytovány vyšší dávky. Tento systém

daleko více posiluje příjmy rodin s nízkými příjmy.

Míra solidarity se v průběhu legislativní přípravy zákona o státní sociální

podpoře měnila. Posilovány byly tendence v příjmové diferenciaci domácností

s nižšími příjmy, které mohou vést nízkopříjmové domácnosti až k demotivaci

a rezignaci na zvyšování pracovních příjmů.

Nepřímá podpora rodin Státní podpora rodin se v České republice uskutečňuje i systémem odpoči- Nepřímá

tatelných položek daně z příjmu fyzických osob. Tento způsob však neumožňuje podpora

realizovat sociální transfery ke všem sociálním skupinám. Toto mohou využívat

pouze plátci daně.

Daňovou podporou nelze řešit postavení domácností s dětmi, které se

vyskytují v pásmu uznané adresné sociální pomoci. Pro domácnosti se

středními příjmy platí, že domácnosti mají nižší materiální životní úroveň. Ve

prospěch těchto domácností je vhodné do rodinné politiky zařadit daňové úspory,

které mají ještě jeden pozitivní efekt. Nesnižují motivaci členů domácnosti

k dosahování vlastních příjmů..

Společné zdanění manželů bylo významným krokem, který České

republice pomohlo přiblížit daňové zatížení kritériu platební schopnosti

domácností s dětmi. Nejvýznamnější bylo jeho zavedení pro domácnosti s jedním

výdělečně činným členem. To jsou hlavně domácnosti s malými dětmi, kde se

jeden z rodičů výhradně věnuje péči o ně. Společné zdanění manželů bylo však

možné naposledy uplatnit v roce 2007.

Hodnocení ekonomického postavení rodin s dětmi nelze provádět od

hodnocení ekonomické situace celého souboru domácností. Jde o to zjistit, jak se

vyvíjí postavení rodin s dětmi v rámci celkového souboru, eventuelně

k bezdětným rodinám. Přítomnost dítěte v rodině představuje z ekonomického

hlediska zátěž, a to v celé řadě směrů. Přímou i nepřímou podporou zaměřenou

na rodiny s dětmi je možno tuto zátěž mírnit. Jde o to, aby se rozdíly v příjmech i

v možnostech spotřeby v rodinách s nezaopatřenými dětmi a v rodinách

bezdětných dramaticky neprohlubovaly. Toho dosáhneme, pokud budeme dělat

analýzu příjmové situace rodin s dětmi.

Mateřský příspěvek Do systému společenské pomoci rodinám s dětmi byla tato dávka Mateřský

zavedena 1. 7. 1970 jako mateřský, později rodičovský příspěvek. Cílem příspěvek

této dávky bylo jednak podpoření rození dětí, jednak přispění ke zlepšení

sociální situace rodin v období, kdy matka nemohla vzhledem k péči o malé

dítě pracovat.

- 87 -

Fakticky ale zavedení mateřského příspěvku znamenalo počátek zásadního

obratu v pojetí podpory rodin (jehož pokračování však následovalo až na počátku

90. let). Můžeme říci, že zavedením této dávky stát mlčky rezignoval na zásadu

institucionální péče o děti od nejútlejšího věku, tak jak byla uplatňována od

začátku 50. let. Mateřský příspěvek se poskytoval původně pouze ekonomicky

aktivním ženám, které zároveň pečovaly o další dítě ve věku do skončení povinné

školní docházky. Výše mateřského příspěvku byla diferencovaná podle počtu dětí

do dvou let věku. Od 1. 10. 1971 byl poskytován všem ženám, bez ohledu na

jejich ekonomickou aktivitu, a postupně se jeho výše zvyšovala. Od 1. 1. 1985 se

poskytoval již při péči o první dítě v rodině od jednoho roku věku dítěte.

K výraznému rozšíření okruhu žen pobírajících mateřský příspěvek došlo po 1. 7.

1987, kdy byla prodloužena doba poskytování této dávky při péči o druhé a

další dítě o jeden rok, tzn. do tří let věku dítěte.

Všechny tyto úpravy byly uskutečňovány se záměrem rozšířit okruh žen,

které mají malé děti, resp. zastavit pokles porodnosti. Je tedy zřejmé, že

celková konstrukce takto pojatého mateřského příspěvku v plném rozsahu

odrážela populačně orientovaný charakter soustavy společenské pomoci rodinám

s dětmi. Na základě doporučení odborníků, v reakci na stále trvající pokles

porodnosti, výsledků sociologických a statistických průzkumů a zahraničních

zkušeností, se 1. 10. 1990 přistoupilo ke změně celkové koncepce mateřského

příspěvku tak, že došlo k úplnému zrovnoprávnění matky a otce při výchově dětí,

což se mimo jiné projevilo i ve změně názvu dávky – z mateřského na

rodičovský příspěvek. Sjednotila se také doba poskytování, a to do tří let věku

dítěte, bez ohledu na pořadí jeho narození, když rodičovský příspěvek se vyplácel

v jednotné výši za podmínek, kdy pečující rodič může vykonávat v omezeném

rozsahu i pracovní činnost. Tato úprava přispěla ke zlepšení sociální situace rodin,

zdravotního stavu dětí i k omezení jejich počtu v institucionálních zařízeních,

především v jeslích.

Rodičovská dovolená K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout ženě a Rodičovská

muži na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená s e poskytuje dovolená

matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to

v rozsahu, o jaký o ni požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne

věku tří let. Rodičovská dovolená nemusí být čerpána vcelku. Pokud muž/žena

nastoupí např. v jednom roce dítěte zpět do práce, může až do jeho tří let věku

kdykoliv požádat znovu o poskytnutí rodičovské dovolené. Muž i žena, kteří

se vrací po rodičovské dovolené zpět do práce, musí být zařazeni podle pracovní

smlouvy.

Na rodičovský příspěvek má v Česku nárok rodič, když po celý kalendářní

měsíc osobně pečuje o nejmladší dítě v rodině. Lze si vybrat délku čerpání

pobírání rodičovského příspěvku (do dvou, do tří nebo do čtyř let věku dítěte).

Délkou pobírání rodičovského příspěvku si rodič současně volí i výši příspěvku.

Existují v podstatě tyto varianty:

1) V případě čerpání rodičovského příspěvku do dvou let věku dítěte činí ro-

dičovský příspěvek 11 400,- Kč(je třeba mít odpovídající předchozí příjem

- 88 -

- tj. nárok na peněžitý příspěvek v mateřství alespoň ve výši 380 Kč

na den).

2) V případě čerpání do tří let věku dítěte činí příspěvek 7 600 Kč .

3) V případě čerpání do čtyř let věku dítěte činí příspěvek 7 600 Kč (prvních

21 měsíců) a následně 3 800 Kč (až do 48. měsíce).

O rodičovský příspěvek je potřeba písemně požádat na předepsaném

formuláři místně příslušný úřad státní sociální podpory.

Pro dokreslení celé situace bych nyní ráda uvedla dostupné údaje o

maximální délce rodičovské dovolené v zemích EU.

Rodičovská dovolená v zemích EU

Země

Max.

délka

rodičovské

dovolené

Belgie 3 měsíce

Bulharsko 6 měsíců

Česko 4 roky

Dánsko 52 týdnů

Estonsko 3 roky

Finsko

158

pracovních

dní

Francie 3 roky

Irsko 3 měsíce

Itálie 10 měsíců

Kypr 13 týdnů

Litva 3 roky

Lotyšsko 1 rok

Lucembursko 6 měsíců

Maďarsko 3 roky

Malta 3 měsíce

Německo 12 měsíců

Nizozemí 3 měsíce

Polsko 3 roky

Rakousko 24 měsíců

Rumunsko 2 roky

Řecko 3,5 měsíce

Slovensko 3 roky

Slovinsko 1 rok

Španělsko 3 roky

Švédsko 480 dní

Zdroj: www.finance.cz

http://www.finance.cz/

- 89 -

Rodičovské role

Od počátku 90. let dochází v České republice k proměně rodinného Rodičovská

chování mladé generace. Sňatkovost poklesla a zvyšuje se věk lidí, kteří uzavírají role

první sňatek. S tím souvisí narození prvního dítěte, které je odkládáno do vyššího

věku matky. Jedna třetina narozených dětí se rodí mimo manželství a téměř každé

druhé manželství se rozvádí.

Z dosud prováděných sociologických výzkumu vyplývá, že mladší lidi

dávají přednost tradiční institucionalizovanou formu manželství. Poslední dobou

stále více přibývá těch, kteří z nejrůznějších důvodů volí partnerskou formu

dlouhodobého soužití. Mladá a střední generace v šetření vykazuje přání mít dvě a

více dětí, ale skutečná míra porodnosti ukazuje dlouhodobý propad.

Z těchto příčin musí rodinná politika státu, má-li být úspěšná, reflektovat

prosazující se situaci ve společnosti. Stabilní rodinné prostředí je

předpokladem zvýšení porodnosti. Stát by měl hledat způsob, jak stabilní

rodinné soužití podpořit, aniž by zasahoval do soukromí občanů.

Na rozdíl od přecházejících století, v dnešní společnosti představují děti pro

rodiče zanedbatelný ekonomický přínos, než tomu bylo v minulosti. Dítě není

z hlediska rodiny lacinou pracovní sílou. Míra zabezpečení rodičů ve stáří není

závislá na počtu dětí v rodině, ale na úrovni státem organizovaného sociálního

zabezpečení, popřípadě na soukromých aktivitách jedinců. U nákladů

souvisejících s péčí o dítě a jejich výchovou klesá podíl materiálních nákladů na

dítě, vzhledem k stupající výši podílů „nákladů ušlých příležitostí pečujícího

rodiče“, nákladů na „čas rodičů“ všeobecně a na rostoucích nákladech na

vzdělání dítěte. Se stoupajícími náklady na dítě stoupají i nároky na „kvalitu

dítěte“ z hlediska jeho budoucího uplatnění ve společnosti. To posunuje důležitost

rodiny, resp. rodičovství jako možného zdroje lidského kapitálu. Dnes ekonomika

nečerpá z toho, že rodiny mají hodně dětí, ale profituje z dětí, které jsou nejlépe

připraveny na svou roli a uplatnění pro potřeby poptávky na trhu práce. Tento tlak

má vliv na nízkou porodnost.

Posílení rodičovských rolí rodičů je posílení role muže – otce v rodině a Role muže-

jeho zapojení do péče o dítě. Vyšší účast mužů v rodinných aktivitách by měla otce

signalizovat, že žena nemusí zajišťovat veškerou péči o dítě sama.

K posílení rodičovských kroků je rozšíření a zvýšení nabídky širokého

spektra služeb pečujících o děti. Dále vytvoření podmínek a stimulů pro jejich

vícezdrojové financování (rodiče, stát, obec) v alternativních kombinacích. Jde o

předškolní zařízení pro děti do dosažení věku povinné školní docházky, která se

mohou významně podílet na podpoře zapojení rodičů.

- 90 -

S H R N U T Í

Rodina, jako nejstarší a základní sociální útvar společnosti je ve většině

zemí světa předmětem zcela zvláštní podpory prostřednictvím nejrůznějších

opatření rodinné politiky, která je velmi významnou a nedílnou součástí

sociální politiky státu. Rodinná politika v jednotlivých státech může sledovat více cílů. Cíle se

vztahují na rodinu jako celek nebo jako skupiny rodin, které mají určité

potřeby nebo trpí zvláštním zatížením. Hlavním cílem rodinné politiky

v moderních státech je zmírňování narůstajících nákladů rodin při

opatrování mladé generace realizací principu sociální solidarity, principu

sociální spravedlnosti a principu sociální regenerace. Používanými nástroji

k dosažení těchto cílů jsou pak přímé peněžní transakce a nepřímé

poskytování veřejných statků, finanční pomoci, slev a výhod.

K důležitým cílům rodinné politiky patří posílení společenské vážnosti rodin,

manželství, ochrana svobodného a všestranného rozvoje individua v rodině,

chování a zlepšování životních podmínek pro optimální rozvoj dětí. Další cíle

rodinné politiky mohou sledovat slučitelnost rodinné funkce a zaměstnání,

kde je prostor i pro zaměstnavatelské aktivity, které mohou být nástroji

personálních politik. V rámci Evropské Unie je rodinná politika především v kompetenci

jednotlivých států, její obsah není na národní úrovni přesně vymezen. Podle příbuznosti cílů a nástrojů můžeme určit tři systémy rodinných politik:

Liberální systém

Sociálně tržní systém

Univerzalistický systém

Liberální systém předpokládá zodpovědnost občana za jeho rozhodnutí a

garantuje tak státní podporu pouze rodinám s nejnižšími příjmy, které se nacházejí

v pásmu chudoby. Role státu jako subjektu rodinné politiky je v tomto systému

významně doplněna aktivitami nestátních subjektů.

Sociálně tržní systém vychází z předpokladu, že sociální potřeby rodin by měly

být primárně uspokojovány na základě pracovních výkonů a zásluh. Státní

podpora rodin je pak poskytována na základě testování příjmů rodin a na

společensky uznané minimální úrovni jednotlivých potřeb rodin..

Univerzalistický systém často zahrnuje státní podporu převážné většiny nebo i

všech rodin nezávisle na tom, zda jsou sociálně potřebné. Je založen na značném

rozsahu redistribuce s dominantní úlohou státu a potlačením nebo až totálním

omezením nestátních subjektů v podpoře rodin.

Tyto tři systémy podpory rodin představují pouze modelové situace.

Volba konkrétní alternativy rodinné politiky je pak většinou kombinací

prvků více než jednoho systému.

Přímá podpora rodin spočívá v poskytování státní sociální podpory, když

se především jedná o formu dávek, o které musí občan žádat.

- 91 -

Nepřímá podpora rodin se uskutečňuje například systémem

odpočitatelných položek daně z příjmu fyzických osob. Tento způsob však

neumožňuje realizovat sociální transfery ke všem sociálním skupinám. Toto

mohou využívat pouze plátci daně.

Mateřský příspěvek byl do systému společenské pomoci rodinám

s dětmi zaveden 1. 7. 1970, později byl přejmenován na rodičovský

příspěvek. Cílem této dávky bylo jednak podpoření rození dětí, jednak

přispění ke zlepšení sociální situace rodin v období, kdy matka nemohla

vzhledem k péči o malé dítě pracovat.

K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout ženě a

muži na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se

poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození

dítěte, a to v rozsahu, o jaký o ni požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě

dosáhne věku tří let.

Na rodičovský příspěvek má v České republice nárok rodič, když po celý

kalendářní měsíc osobně pečuje o nejmladší dítě v rodině. Lze si vybrat délku

čerpání pobírání rodičovského příspěvku (do dvou, do tří nebo do čtyř let věku dítěte). Délkou pobírání rodičovského příspěvku si rodič současně volí i výši

příspěvku.

Existují v podstatě tyto varianty:

1) V případě čerpání rodičovského příspěvku do dvou let věku dítěte činí ro-

dičovský příspěvek 11 400,- Kč(je třeba mít odpovídající předchozí příjem

-tj. nárok na peněžitý příspěvek v mateřství alespoň ve výši 380 Kč na

den).

2) V případě čerpání do tří let věku dítěte činí příspěvek 7 600 Kč .

3) V případě čerpání do čtyř let věku dítěte činí příspěvek 7 600 Kč (prvních

21 měsíců) a následně 3 800 Kč (až do 48. měsíce).

O rodičovský příspěvek je potřeba písemně požádat na předepsaném

formuláři místně příslušný úřad státní sociální podpory.

Stabilní rodinné prostředí je předpokladem zvýšení porodnosti. Stát by

měl hledat způsob, jak stabilní rodinné soužití podpořit, aniž by zasahoval do

soukromí občanů.

Posílení rodičovských rolí rodičů je posílení role muže – otce v rodině

a jeho zapojení do péče o dítě. Vyšší účast mužů v rodinných aktivitách by

měla signalizovat, že žena nemusí zajišťovat veškerou péči o dítě sama.

- 92 -

Kontrolní otázky

1) Proč je rodina ve většině zemí předmětem zvláštní podpory státu ?

2) Jaké má rodiny funkce ?

3) Jaké cíle zpravidla sleduje rodinná politika v jednotlivých státech ?

4) Co je hlavním cílem rodinné politiky v moderních státech ?

5) Jak je řešena otázka rodinné politiky v rámci Evropské Unie ? 6) Jaké znáte základní tři systémy rodinných politik ? Vyjmenujte je.

7) Co rozumíte pod pojmem liberální systém rodinné politiky? Stručně jej

popište.

8) Co rozumíte pod pojmem sociálně tržní systém rodinné politiky ? Struč-

ně jej popište.

9) Co rozumíte pod pojmem univerzalistický systém rodinné politiky ?

Stručně jej popište.

10) Čím je především charakterizován transformační proces rodinné po-

litiky u nás ?

11) Jak dělíme nástroje podpory rodin ?

12) Jak byste charakterizovali přímou podporu rodin ?

13) Jak byste vysvětlili podstatu nepřímé podpory rodin ?

14) Co především bylo cílem mateřského příspěvku ?

15) Co bylo příčinou toho, že mateřský příspěvek byl přejmenován na rodi-

čovský příspěvek ?

16) Vysvětlete pojem „rodičovská dovolená „ ?

17) Kdo má u nás nárok na čerpání rodičovského příspěvku a za jakých

podmínek je tento rodičovský příspěvek proplácen ?

18) Jaká je u nás doba pobírání rodičovského příspěvku ?

19) Proč má stát zájem na tom, aby rodinné prostředí bylo kvalitní a stabil-

ní ?

20) Vysvětlete, proč v poslední době je předmětem diskuse i otázka posílení

role muže – otce v rodině a jeho zapojení do péče o dítě.


- rodina a rodinná politika

- rodina a její význam

- vývoj rodinné politiky

- systémy podpory rodin

- liberální systém rodinné politiky

- sociálně tržní systém rodinné politiky

- univerzalistický systém rodinné politiky

- variabilní forma rodinného chování

- transformační proces rodinné politiky

- 93 -

- druhy nástrojů podpory rodin

- přímá podpora rodin

- nepřímá podpora rodin

- mateřský příspěvek

- rodičovský příspěvek

- rodičovská dovolená

- rodičovská role

- míra porodnosti

- posílení role muže – otce v rodině

- 94 -

7 Sociální politika v oblasti životního prostředí

a kvalita života

Cíl

Životní prostředí je velmi významným předpokladem k tomu, aby život

člověka byl kvalitní, člověk byl spokojený a cítil potřebu dbát o zachování

kvalitního životního prostředí. Možno říci, aby celkově kvalita života pro

člověka byla na odpovídající úrovni, když je předpoklad, že člověk si tuto

situaci uvědomuje a snaží se zachovat, případně zlepšit podmínky životního

prostředí i zlepšit kvalitu života. Po prostudování této kapitoly by studenti měli umět

- objasnit pojem „životní prostředí“ a vztah člověka k životnímu prostředí,

- stručně charakterizovat životní prostředí v ČR,

- vysvětlit pohled EU na životní prostředí a v souvislosti s tím uvést i legisla-

tivní přístup EU k problematice životního prostředí,

- popsat přístup vlády ČR k životnímu prostředí a vyjmenovat některé priori-

ty vlády v oblasti životního prostředí u nás,

- uvést některé příklady činnosti inspektorů České inspekce životního prostře-

dí a správně pochopit význam a opodstatnění této inspekce.

,

Průvodce studiem

Vážení studenti,

předkládám vám v rámci aplikace sociální politiky v různých oblastech i ob-

last životního prostředí a kvality života. Jistě není pochyb o tom, že snad

každému člověku záleží na tom jak žije, jaká je kvalita životního prostředí,

jaká je vlastně celková kvalita jeho života, života jeho rodiny, života jeho

blízkých.Věřím, že toto si uvědomuje i každý z vás, proto předpokládám, že

tato kapitola vám bude blízká, neboť není tajemstvím,že právě řada mladých

lidí velice „hlasitě a statečně“ bojuje za zdravé životní prostředí, protestuje

proti závažnému znečišťování životního prostředí, případně proti jinému ne-

přirozenému zasahování do životního prostředí. Je velice dobře, že mladí li-

dé, jsou tak aktivní právě v této oblasti a uvědomují si její důležitost, stejně

jako důležitost kvality života.

Domnívám se, že tato kapitola se vám bude dobře studovat a předpoklá-

dám, že její studium vám zabere asi tak 40 minut.

- 95 -

7. 1. Životní prostředí a vztah člověka k životnímu prostředí

Nejprve bych velice ráda uvedla, co vlastně životní prostředí je, jak je tedy

definovat. Jistě každý by uměl o životním prostředí hovořit, vytvořit určitou svoji

definici, která by se vztahovala zpravidla v užším slova smyslu k lokalitě, kde

člověk žije, v širším slova smyslu například k naší republice, šířeji třeba k Evropě

apod.

Podle definice Ministerstva životního prostředím České republiky je Životní

životní prostředí systém složený z přírodních, umělých a sociálních složek prostředí

materiálního světa, jež jsou nebo mohou být s uvažovaným objektem ve stálé

interakci. Je to vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů,

včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Složkami

životního prostředí je především ovzduší, voda, horniny, půda, organismy,

ekosystémy a energie.

Možno také uvést, že životní prostředí je soubor všech činitelů, se kterými

přijde do styku živý subjekt, když zároveň sem zahrnujeme i podmínky, kterými je

daný subjekt obklopen. Tedy vše, na co subjekt přímo i nepřímo působí. Subjektem

může být chápán organismus, populace, člověk i celá lidská společnost. Většinou se

ale pojem životní prostředí chápe ve smyslu životní prostředí obklopující člověka.

Vztah člověka k životnímu prostředí

I když si to mnoho lidí neuvědomuje, člověk je se životním prostředím úzce Vztah

spjatý. Lidé už od pradávna narušovali okolní prostředí. Jedna z teorií se například člověka

zabývá vlivem člověka na vyhynutí velkých pleistocenních savců. K ještě rozsáhlej- k životnímu

šímu pozměnění životního prostředí došlo v neolitu, kdy se člověk začal živit prostředí

činností, která přímo předpokládala udržování umělého životního prostředí –

zemědělstvím. K největším změnám dochází v době průmyslové revoluce, protože li-

dé začali využívat přírodní zdroje např. ropu a uhlí, dále začali osidlovat dosud

neosídlené území a znečišťovat prostředí cizorodými látkami. To mělo za následek

vyhynutí mnoha živočišných i rostlinných druhů a zároveň docházelo k nejrůznějším

zdravotním problémům obyvatelstva, žijícího v nejvíce znečištěných oblastech, např.

u nás se jednalo o oblast Mostecka.

Životní prostředí v České Republice

Česká republika jako země se zkušenostmi se socialistickým zřízením Životní

disponuje jistými znalostmi a možnostmi využívání vlastního životního prostředí prostředí

a riziky jeho poškození. Ve své historii se Česká republika potýkala s nebezpečím v ČR

znečišťování ovzduší, musela řádně a dostatečně pečovat o hospodárné využívání

vod, hospodárné využívání zdrojů povrchových i podpovrchovým surovin,

musela zajistit kvalitní hospodaření s půdou apod. Velmi významnou roli má

i ochrana přírody, a životního prostředí, když nelze pominout ani kvalitu života

v daných lokalitách. V neposlední řadě pak má na životní prostředí vliv i

energetika spojená s dalšími možnými způsoby využívání krajiny.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Bt

http://cs.wikipedia.org/wiki/Interakce

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Clov%C4%9Bk

http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra

http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda

http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra

http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%AFda_(pedologie)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Organismus

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekosyst%C3%A9m

http://cs.wikipedia.org/wiki/Energie

http://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhynut%C3%AD

http://cs.wikipedia.org/wiki/Pleistoc%C3%A9n

http://cs.wikipedia.org/wiki/Savci

http://cs.wikipedia.org/wiki/Neolit

http://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD

http://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhynut%C3%AD

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mostecko&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Lidov%C3%A1_demokracie

http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_hospod%C3%A1%C5%99stv%C3%AD_v_%C4%8Cesku

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=P%C5%AFdy_v_%C4%8Cesku&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody_v_%C4%8Cesku

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ochrana_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_v_%C4%8Cesku&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Energetika_v_%C4%8Cesku&action=edit&redlink=1

- 96 -

7.2. Životní prostředí a sociální politika z pohledu EU a vztah

k České republice

Stanoviska EU k životnímu prostředí EU

V průběhu 50. let docházelo pouze nárazově k řešení vzniklých ekologických a životní

problémů. prostředí

Nutnost koordinované (komunitární) politiky ochrany životního prostředí

vzrůstá koncem 60. let.

Zaměření na ochranu přírody a na boj proti znečištění životního prostředí.

Postupně vypracováno pět ekologických programů, poslední pro léta 1993 -

2000 nazvaný „K trvale udržitelnému rozvoji“. Z poslední doby je např.

významná direktiva č. 2000/76/ES o spalování odpadů.

Obecně politika EU v souvislosti s životním prostředím vyznává zá-

sadu, že

-znečišťovatel platí za znečištění životního prostředí,

- znečištění je třeba likvidovat u zdroje a

- že je třeba zavést princip ekologické odpovědnosti.

Aspekty ochrany životního prostředí jsou zahrnuty do všech společných

a komunitárních politik EU.

Legislativa EU je zaměřena především na

- opatření proti znečišťování vody a ovzduší, omezení hlučnosti a prevenci

nebezpečí, která souvisejí s používáním chemických látek a aplikací Legislativa

biotechnologie.

. opatření k ochraně přírody v rámci zemědělské a regionální politiky, hospo-

daření s odpadem a vývoj technologií, které příznivě ovlivňují životní prostředí,

současně i výzkum v těchto oblastech.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) odhaduje, že zhruba 60 000

občanů Evropské unie umírá ročně na následky přílišného znečištění životního

prostředí ve městech. Narůstá také počet starších lidí, kteří trpí astmaty. Více než 10

milionů obyvatel žije v místech, která jsou postižena nadměrným hlukem, který jim

může dokonce přivodit ztrátu sluchu. V oblasti zlepšení životního prostředí je ještě

mnoho co zlepšovat.

Evropská unie se snaží s problémem znečišťování životního prostředím

bojovat, dokonce má tento problém uveden i ve svých cílech a to jako: snížení

ohrožení životního prostředí riziky vznikajícími při pracovních činnostech. V

oblasti ekologie si EU vytkla princip trvale udržitelného rozvoje za jednu z hlavních

priorit. Zásady zachování čistého životního prostředí a zdraví se promítá i do

regulace podnikání a úzce souvisí s bezpečností a ochranou zdraví při práci. Jedná

se zejména o nakládání s nebezpečnými chemickými látkami, prevence znečištění

včetně prevence průmyslových havárií, zejména pak těch, které svými důsledky

mohou ohrozit okolí podniku případně jejich následky mohou mít i přeshraniční

dopady.

- 97 -

7.3. Oblast životního prostředí a základní priority v ČR

Vláda České republiky staví politiku ochrany životního prostředí na

několika základních bodech.

Především je třeba uvést, že Životní

- česká krajina je naším společným dědictvím, prostředí

- zcela zřejmé škody je třeba napravit, a základní

- stávající kulturní i přírodní hodnoty je nutno uchovat a předat priority

v naprostém pořádku příštím generacím.

To vše znamená pečovat o lesy i o zemědělské pozemky, chránit zdroje

vod a ochraňovat přírodu a její biologické bohatství.

Za zcela prioritní otázky je především považováno:

výrazně zlepšit a posílit územní plánování opřené o vůli občanů , Základní

zabránit prudkému úbytku zemědělské půdy a přírodních ploch a živelnému priority

rozšiřování skladových a jiných ploch do volné krajiny místo využití

zdevastovaných průmyslových areálů (brownfieldů),

podporovat úpravy a hospodaření v krajině, které povedou k zadržení vody a

budou sloužit jako protipovodňová opatření a podstatně omezí vodní a

větrnou erozi půdy, formou komplexních pozemkových úprav, realizací

územních systémů ekologické stability ,

klást důraz na obecnou ochranu přírody mimo vyhlášená chráněná území a

zachování zeleně ,

podporovat šetrné hospodaření v lesích založené na výsadbách smíšených

kultur odolných proti patogenům i klimatickým vlivům.

Ke kvalitě životního prostředí patří péče o čistotu ovzduší, potravin, vody,

ochranu před hlukem, zachování čistého a příjemného městského či vesnického

prostředí, nezávadné nakládání s odpady komunálními i nebezpečnými. Patří sem i

ochrana před účinky nebezpečných chemikálií.

Stát dbá na to, aby životní prostředí bylo příjemné pro život obyvatel naší

země a vynakládá nemalé finanční prostředky do oblasti zkvalitnění životního

prostředí. Je samozřejmé, že vše není možné ihned napravit, což je dáno i sta-

vem státního rozpočtu ČR. Jistě existují lokality, kde je třeba zaměřit se na řa-

du problémů, které s životním prostředím souvisí, ovšem, jak již bylo výše uve-

deno, vše je závislé na množství finančních prostředků, které mohou ze

státního rozpočtu do této oblasti směřovat.

Nutno ovšem také uvést, že je i na nás všech, abychom se snažili o udržení

čistého životního prostředí, abychom si vážili a snažili se zachovat vše, co nás

obklopuje, abychom se zamysleli nad naším chováním k přírodě, flóře, fauně

apod.

- 98 -

7.4. Sociální politika a kvalita života

Kvalita života Tento pojem se začíná objevovat od druhé poloviny minulého století. Kvalita

Z počátku byla zkoumána pouze materiální stránka života společnosti, postupně života

však můžeme zaznamenat sílící proud výzkumu nematerialistické stránky

a posun k subjektivnímu vnímání a hodnocení kvality života. Kvalita

života je složitý

a velmi široký pojem. Dotýká se nejen problematiky lidské práce, ale i

smyslu života a samotného bytí. Zahrnuje hledání klíčových faktorů bytí a

sebepochopení. Zkoumá materiální, psychologické, sociální, duchovní a další

podmínky pro zdravý a šťastný život člověka.

Zajištění kvality sociálních služeb

Sociální služby a MPSV

Hlavním úkolem MPSV je příprava dlouhodobých systémových opatření Sociální

a příslušných právních předpisů a podpora rozvoje kvality poskytovaných sociálních služby

služeb. Jedná se např. o podporu: a jejich

plánování sítě sociálních služeb v krajích a obcích opírající se o zjištěné kvalita

potřeby lidí ,

zvyšování odbornosti a kvality poskytovaných služeb s důrazem na ochranu

práv uživatelů služeb ,

občanských a svépomocných aktivit, tj. neziskového sektoru .

Zvyšování odbornosti a kvality sociálních služeb

Když naše republika vstoupila do Evropské unie, otevřela se jí příležitost využít Zvyšování

tzv.„strukturální pomoc“,je to vlastně čerpání peněžních prostředků z Evropského odbornosti

sociálního fondu. Tyto prostředky mohou čerpat obce, kraje a nestátní neziskové a kvality

organizace, které pak využívají tyto prostředky na:

vzdělávání svých zaměstnanců s cílem posílit jejich schopnosti a dovednosti

při poskytování sociálních služeb ,

podporu a pomoc skupinám ohroženým sociálním vyloučením - jedná se

například o příslušníky romské komunity, oběti trestné činnosti, osoby

komerčně zneužívané, osoby bez přístřeší apod.

MPSV se zabývá mnoha projekty, které vedou ke zlepšování kvality života. Jde

např. o projekt: Maminky, využijte čas! Tento projekt se zabývá problematikou

rovných příležitostí žen a mužů s malými dětmi na trhu práce. Hlavním cílem

projektu je podpořit zaměstnatelnost cílové skupiny při návratu na trh práce.

Absolvováním nabízených motivačních, vzdělávacích a rekvalifikačních aktivit se

- 99 -

kvalitativně zvýší pracovní kompetence cílové skupiny a tím se podstatně zvýší

možnost uplatnění na trhu práce. Myšlenka projektu vychází z toho, aby ženy

(resp.muži), hodlající se po delší přestávce z důvodu péče o děti vrátit na trh práce,

využily svého současného "volného" času k sebevzdělávání a byly tak maximálně

připraveny na požadavky zaměstnavatelů. Specifickým cílem projektu je motivovat,

kvalifikovat a poradensky podpořit ženy, které se chtějí uplatnit jako

poskytovatelky nových typů služeb péče o děti (např. miniškolka, dětský koutek),

které jsou do budoucnosti velmi perspektivní.

Cílovou skupinou jsou ženy, které celodenně pečují o dítě ve věku do 15 let a jsou

nezaměstnané. Může se jednat o ženy a muže na rodičovské dovolené, osoby

pečující o závislého člena rodiny, ženy v domácnosti, dlouhodobě nezaměstnané

ženy, osoby vracející se po rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny

na trh práce, ženy začínající podnikání, případně se může jednat o muže

v obdobných situacích.

Jako další bych uvedla připravovaný projekt s pracovním názvem „Zefektivnění

činnosti inspektorů České inspekce životního prostředí“.

Výše uvedený projekt je zaměřený na aplikaci technologie, která umožní aby

inspektor pořídil při místním šetření nebo při kontrolní činnosti přímo v terénu

hlasový záznam na digitální záznamník nebo přímo do PC.

Hlavními cíly projektu jsou: - pořízení nové technologie přenosu mluveného slova do počítače,

- vytvoření nového slovníku typického pro ČIŽP,

- pořízení odpovídající výpočetní techniky.

Tato aktivita je rozhodně velmi důležitým krokem a MPSV, Ministerstvo

životního prostředí a i další ministerstva připravují obdobných aktivit daleko více,

když tyto aktivity se vztahují k různým oblastem jak ochrany životního prostředí,

tak i kvality života obyvatel ČR.

S H R N U T Í

Podle definice Ministerstva životního prostředím České republiky je

životní prostředí systém složený z přírodních, umělých a sociálních složek

materiálního světa, jež jsou nebo mohou být s uvažovaným objektem ve stálé

interakci. Je to vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů, včetně

člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Složkami životního prostředí

je především ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.

Možno také uvést, že životní prostředí je soubor všech činitelů, se

kterými přijde do styku živý subjekt, když zároveň sem zahrnujeme i

podmínky, kterými je daný subjekt obklopen. Tedy vše, na co subjekt přímo i

nepřímo působí. Subjektem může být chápán organismus, populace, člověk i

celá lidská společnost. Většinou se ale pojem životní prostředí chápe ve smyslu

životní prostředí obklopující člověka.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Bt

http://cs.wikipedia.org/wiki/Interakce

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Clov%C4%9Bk

http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra

http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda

http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra

http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%AFda_(pedologie)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Organismus

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekosyst%C3%A9m

http://cs.wikipedia.org/wiki/Energie

- 100 -

Ve své historii se Česká republika potýkala s nebezpečím znečišťování

ovzduší, musela pečovat o hospodárné využívání vod, hospodárné využívání

zdrojů povrchových i podpovrchovým surovin, musela zajistit kvalitní

hospodaření s půdou apod .Velmi významnou roli má i ochrana přírody, a

životního prostředí, když nelze pominout ani kvalitu života v daných

lokalitách. V neposlední řadě pak má na životní prostředí vliv i energetika

spojená s dalšími možnými způsoby využívání krajiny.

Vláda České republiky staví politiku ochrany životního prostředí na

několika základních bodech.

Především je třeba uvést, že

- česká krajina je naším společným dědictvím,

- zcela zřejmé škody je třeba napravit,

- stávající kulturní i přírodní hodnoty je nutno uchovat a předat

v naprostém pořádku příštím generacím.

To vše znamená pečovat o lesy i o zemědělské pozemky, chránit zdroje

vod a ochraňovat přírodu a její biologické bohatství.

Prioritní otázky v oblasti životního prostředí jsou následující:

výrazně zlepšit a posílit územní plánování opřené o vůli občanů ,

zabránit prudkému úbytku zemědělské půdy a přírodních ploch a

živelnému rozšiřování skladových a jiných ploch do volné krajiny místo

využití zdevastovaných průmyslových areálů (brownfieldů),

podporovat úpravy a hospodaření v krajině, které povedou k zadržení

vody a budou sloužit jako protipovodňová opatření a podstatně omezí

vodní a větrnou erozi půdy, formou komplexních pozemkových úprav,

realizací územních systémů ekologické stability ,

klást důraz na obecnou ochranu přírody mimo vyhlášená chráněná

území a zachování zeleně ,

podporovat šetrné hospodaření v lesích založené na výsadbách

smíšených kultur odolných proti patogenům i klimatickým vlivům.

Ke kvalitě životního prostředí patří péče o čistotu ovzduší, potravin, vody,

ochranu před hlukem, zachování čistého a příjemného městského či vesnického

prostředí, nezávadné nakládání s odpady komunálními i nebezpečnými. Patří sem i

ochrana před účinky nebezpečných chemikálií.

Stát dbá na to, aby životní prostředí bylo příjemné pro život obyvatel naší

země a vynakládá nemalé finanční prostředky do oblasti zkvalitnění životního

prostředí. Je samozřejmé, že vše není možné ihned napravit, což je dáno i sta-

vem státního rozpočtu ČR. Jistě existují lokality, kde je třeba zaměřit se na řa-

du problémů, které s životním prostředím souvisí, ovšem, jak již bylo výše uve-

deno, vše je závislé na množství finančních prostředků, které mohou ze

státního rozpočtu do této oblasti směřovat.



http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=P%C5%AFdy_v_%C4%8Cesku&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody_v_%C4%8Cesku



http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Energetika_v_%C4%8Cesku&action=edit&redlink=1

- 101 -

Kvalita života je složitý a velmi široký pojem. Dotýká se nejen

problematiky lidské práce, ale i smyslu života a samotného bytí. Zahrnuje

hledání klíčových faktorů bytí a sebepochopení. Zkoumá materiální,

psychologické, sociální, duchovní a další podmínky pro zdravý a šťastný život

člověka. V rámci této oblasti se mimo další služby jedná především o zajištění

kvalitních služeb sociálních, což je úkolem MPSV. Jde především o přípravu

dlouhodobých systémových opatření a příslušných právních předpisů

a podporu rozvoje kvality poskytovaných sociálních služeb. Jedná se např. o

podporu:

plánování sítě sociálních služeb v krajích a obcích opírající se o zjištěné

potřeby lidí,

zvyšování odbornosti a kvality poskytovaných služeb s důrazem na

ochranu práv uživatelů služeb,

občanských a svépomocných aktivit, tj. neziskového sektoru.

Když naše republika vstoupila do Evropské unie, otevřela se jí příležitost

využít tzv.„strukturální pomoc“,je to vlastně čerpání peněžních prostředků

z Evropského sociálního fondu. Tyto prostředky mohou čerpat obce, kraje a nestátní

neziskové organizace, které je pak zpravidla používají na:

vzdělávání svých zaměstnanců s cílem posílit jejich schopnosti a dovednosti

při poskytování sociálních služeb,

podporu a pomoc skupinám ohroženým sociálním vyloučením - jedná se

například o příslušníky romské komunity, oběti trestné činnosti, osoby

komerčně zneužívané, osoby bez přístřeší apod.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se zabývá mnoha projekty, které vedou

ke zlepšování kvality života. Jde např. o projekt: Maminky, využijte čas!

Tento projekt se zabývá problematikou rovných příležitostí žen a mužů

s malými dětmi na trhu práce. Hlavním cílem projektu je podpořit

zaměstnatelnost cílové skupiny při návratu na trh práce..

Jako další bych uvedla připravovaný projekt s pracovním názvem

„Zefektivnění činnosti inspektorů České inspekce životního prostředí“.

Výše uvedený projekt je zaměřený na aplikaci technologie, která umožní,

aby inspektor pořídil při místním šetření nebo při kontrolní činnosti přímo v

terénu hlasový záznam na digitální záznamník nebo přímo do PC.

Hlavními cíly projektu jsou:

- pořízení nové technologie přenosu mluveného slova do počítače,

- vytvoření nového slovníku typického pro ČIŽP,

- pořízení odpovídající výpočetní techniky.

Tato aktivita je rozhodně velmi důležitým krokem a Ministerstvo práce a

sociálních věcí, Ministerstvo životního prostředí a i další ministerstva

připravují obdobných aktivit daleko více, když tyto aktivity se vztahují

k různým oblastem jak ochrany životního prostředí, tak i kvality života

obyvatel ČR.

- 102 -

Kontrolní otázky

1) Co rozumíte pod pojmem „životní prostředí „ ?

2) Jak byste charakterizovali vztah mezi „lidmi a životním prostředím „ ?

3) Jak se v minulosti vyvíjel vztah mezi občany a životním prostředím ?

4) Popište stručně životní prostředí v naší republice a v EU ?

5) Na jakou oblast se především zaměřuje legislativa EU v rámci životního

prostředí ?

6) Co považuje vláda naší republiky za hlavní priority v oblasti životního

prostředí ?

7) Co znamená pojem „kvalita života“ ?

8) Co vše zahrnuje, tedy co je předmětem kvality života ?

9) Jak spolu souvisí kvalita života a zajištění kvalitních sociálních služeb?

10) Z jakého důvodu jsou tak významné sociální služby ?

11) Jaké aktivity vyvíjejí některá ministerstva ke zkvalitnění životního

prostředí, případně kvality života ?


- životní prostředí

- člověk a životní prostředí

- vztah EU k životnímu prostředí

- legislativa EU v souvislosti s životním prostředím

- EU a snížení ohrožení životního prostředí

- ČR a vztah k životnímu prostředí

- priority vlády ČR v souvislosti s životním prostředím

- kvalita života

- obsah pojmu „kvalita života“

- kvalita života a sociální služby

- zajištění kvality sociálních služeb

- projekty směřující ke zlepšování kvality života a jejich význam

- 103 -

8 Politika zaměstnanosti a její vazba na sociální politiku

Cíl

Cílem této kapitoly je představení spojení problematiky zaměstnanosti a sociální

politiky. Je zde poukázáno na to, jak sociální politika se promítá do oblasti

zaměstnanosti obyvatelstva a jak pomáhá právě v okamžiku výskytu nežádoucího

vlivu ve společnosti a to v souvislosti s výskytem nezaměstnanosti, jak pomáhá

občanům, kteří ztratili práci, jak se snaží zmírnit pro občany právě tuto těžkou a

velmi složitou situaci.

Po prostudování této kapitoly by studenti měli

- umět charakterizovat stav zaměstnanosti,

- pochopit problematiku nepříznivého fenoménu nezaměstnanosti,

- zvládnout popsat příčiny a vývoj nezaměstnanosti v ČR,

- být schopni popsat státní politiku zaměstnanosti u nás a vysvětlit její hlavní

rysy,

- umět vysvětlit co znamená aktivní a pasivní politika zaměstnanosti,

- poměrně přesně definovat nástroje realizace aktivní a pasivní politiky

zaměstnanosti,

- být schopni vyjmenovat priority politiky zaměstnanosti v ČR v souvislosti

s politikou EU,

- znát poměrně přesně kdo je považován za uchazeče za zaměstnání a jaké jsou

podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání,

- bez problémů objasnit podstatu úřadů práce a hlavní náplň práce těchto

úřadů u nás.

Průvodce studiem

Vážení studenti,

předkládám vám další kapitolu zabývající se problematikou zaměstnanosti,

tedy spojení výše uvedeného tématu se sociální politikou. Nezaměstnanost,

která do této oblasti patří je velmi negativním a složitým jevem ve společ-

nosti, může v podstatě postihnout každého občana a je na vládě, aby tento

stav řešila, případně se snažila těm, kdož se do této situace dostanou, ulehčit

jejich složité postavení a to především určitými nástroji, které jsou v rámci

sociální politiky k tomu určeny.

Domnívám se, že problematika této kapitoly nebude pro vás zcela neznámá,

když s nezaměstnaností jste se již setkali i v jiných předmětech. Proto si

myslím, že na studium této kapitoly by vám mělo stačit cca 70 minut.

- 104 -

Politika zaměstnanosti je nedílnou součástí sociální politiky jako

politiky hospodářské, měla by především zabránit nezaměstnanosti a vůbec

eliminovat tvrdost „tržního“ trhu práce. Vytváří ji stát, ale podílí se na ní i

zaměstnavatelé a odbory („tripartita“). Jde především o rozdělování

finančních prostředků na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti (na aktivní

lze přitom dát jen to co zbude z pasivní), dohlížení na zákaz diskriminace a o

organizaci a koordinaci zaměstnanosti.

8. 1. Vývoj nezaměstnanosti v ČR po současnost a jeho důvody

Velká nezaměstnanost byla především za první světové války (což je Vývoj

neobvyklé, za války obvykle nezaměstnanost klesá, protože se vyráběj í zbraně). nezaměstna-

Po válce byl zaveden na svoji dobu kvalitní systém zprostředkování práce a podpor nosti v ČR

v nezaměstnanosti. Nezaměstnanost znovu stoupla v letech 1920-1924 za

hospodářské krize a zejména po roce 1929 (nejhorší v roce 1933 – přes 1 mil.

nezaměstnaných). Od roku 1938 byly prováděny přípravy na válku a na

válečné hospodářství. Nezaměstnanost vzrostla především po Mnichovu, kdy lidé

vysídlení z pohraničí ztratili domovy i práci.

Za 2. světové války nezaměstnanost zmizela – všichni nezaměstnaní byli

nahnáni do válečného průmyslu (příkazy k práci, totální nasazení). Byla zavedena

všeobecná pracovní povinnost a pracovní knížky.

Po 2. světové válce byl kladen důraz zejména na sociální jistoty. Začíná

plánovité řízení hospodářství, okresní úřady,odbory ochrany práce musí dávat

souhlas ke vzniku pracovního poměru a mohou jednotlivce i přidělovat na práci

kam je třeba. Jsou uzákoněny nucené rekvalifikace a převádění zaměstnanců do

odvětví, kde jich je třeba. Tím byl vytvořen systém podobný tomu protektorátnímu.

Přesto nevyvolává kritiku, protože lidé jsou po válce nadšení a sami chodí pracovat

tam, kde je to třeba. Postupně je zlikvidován trh práce a zavedeno direktivní a

plánované hospodaření a řízení. Stát se snaží zavést pomocí všeobecné pracovní

povinnosti plnou zaměstnanost, což se mu daří.

Po sametové revoluci je zrušeno direktivní řízení a vzniká trh práce. S ním

se objevuje i nezaměstnanost (hodně odejitých „marxistů-leninistů“například ze

škol). Nezaměstnanost se zpočátku pohybovala okolo 3%, zhruba od roku 1995

ale dochází k jejímu růstu a nyní se pohybuje okolo 9% i více procent, což už je

problém (ideální nezaměstnanost se pohybuje kolem 5%).

8.2. Hlavní demografické ukazatele ovlivňující vývoj

zaměstnanosti v ČR a jejich stručná charakteristika

Hlavními veličinami, které mají vliv na zaměstnanost je počet obyvatelstva a jeho Demografický

věk. I u nás, jako i ve většině ekonomicky vyspělých zemích, je problém s tím, že vývoj

(u nás cca od roku 1995) je natalita (počet narozených) dlouhodobě nižší než

- 105 -

mortalita (počet zemřelých). Vymírání obyvatelstva vede obecně ke snižování

nezaměstnanosti, časem ale povede k tomu, co pozorují už nyní např. v Japonsku,

že zaměstnanců začíná být nedostatek. .

Vyspělá medicína a relativně vysoká životní úroveň vede k výraznému

prodlužování průměrné délky života, což je nutné vzít v úvahu s ohledem na hranici

zvyšování věku odchodu do důchodu a nutně toto vede i k urychlenému řešení

reformy důchodového systému. Obyvatelstvo ČR rychle stárne (roste průměrný věk

obyvatelstva) a přitom žije déle.

Státní politika zaměstnanosti v ČR – její hlavní rysy

Politiku zaměstnanosti v ČR vytváří stát, ale podílí se na ní i zaměstnavatelé Rysy státní

a odbory („tripartita“). Při jejím provádění spolupracuje stát rovněž s dalšími subjek- politiky zamě-

ty jako např. územně samosprávnými celky, profesními organizacemi a sdruženími stnanosti v ČR

osob se zdravotním postižením. Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti

v ČR vykonávají úřady práce a ministerstvo práce a sociálních věcí.

Státní politika zaměstnanosti v ČR zahrnuje zejména:

a) zabezpečování práva na zaměstnání,

b) sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání prognóz a

koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce,

programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob,

c) koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů

na úseku trhu práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti

a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu,

d) tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění priorit v

oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce,

e) uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti,

f) tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem

zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce,

g) hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti,

h) poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na

trhu práce,

i) poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci (pasivní

politika zaměstnanosti),

j) opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami

bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním

postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu

práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke

specializovaným rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto

osob,

k) opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a dalších

skupin fyzických osob, které mají ztížené postavení na trhu práce,

l) usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České

republiky a z území České republiky do zahraničí.

- 106 -

8. 3. Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti

Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících Aktivní

k maximální možné úrovni zaměstnanosti financovaných ze státního rozpočtu. politika

Provádí ji ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce za případné zaměstnanosti

spolupráce s dalšími subjekty.

Nástroji, jimiž je realizována, jsou zejména:

- rekvalifikace – získání nové kvalifikace uchazečem nebo zájemcem o

zaměstnání. Řeší situaci, kdy ekonomika má kvalitní lidi, kteří ale neumí ty

práce, o které je zájem (podařilo se např. u horníků na Ostravsku, kde se

zavíraly doly),

- investiční pobídky – podpora vytváření nových pracovních míst,

rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců především u velkých

zaměstnavatelů ve formě např. snížení daní, vybudování infrastruktury,

zajištění bydlení pro zaměstnance, pozemků pro stavbu podniku apod.

Poskytuje se jen v oblastech, kde je alespoň průměrná míra

nezaměstnanosti.

- veřejně prospěšné práce – krátkodobé (max. 12 měsíců, ale lze opakovat)

práce dotované úřady práce k provizornímu zaměstnání nezaměstnaných.

Obvykle jde o udržovací a úklidové práce veřejných prostranství a budov.

Nejedná se o vhodné zaměstnání a lze je tedy bez sankce odmítnout.

- společensky účelná pracovní místa – jde o pracovní místa zřizovaná po

dohodě s úřadem práce a s ohledem na místní poměry k umístění uchazečů o

zaměstnání, kterým nelze sehnat práci jinak. Na zřízení těchto míst dává

úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Jedná se již o vhodné zaměstnání pro

uchazeče a ten je tedy musí přijmout (jinak dojde k vyřazení

nezaměstnaného z evidence uchazečů o zaměstnání a dojde k ukončení

podpory v nezaměstnanosti ).

Příklad

Předpokládejme, že v daném městečku XY, kde je velká nezaměstnanost, se

najde jeden z nezaměstnaných občanů, který by chtěl v tomto městečku otev-

řít malou pekárnu, která v městečku chybí. Tento občan sdělí svůj zá-

měr příslušnému úřadu práce a tento poskytne na zřízení nového pracovního

místa příspěvek.

- 107 -

- překlenovací příspěvek – příspěvek na vytvoření společensky účelného

pracovního místa lze poskytnout kromě zaměstnavatele také osobě která

přestane být uchazečem a stane se osobou samostatně výdělečně činnou.

Takové osobě lze navíc přiznat na omezenou dobu i překlenovací příspěvek

(aby mohla rozjet své podnikání),

- příspěvek na dopravu – na základě dohody přispívá úřad práce

zaměstnavateli, který zajišťuje každodenní dopravu svých zaměstnanců do

zaměstnání tam, kde jiná doprava není,

- příspěvek na zapracování – na základě dohody tam, kde zaměstnavatel

přijímá uchazeče, kterému úřad práce věnuje zvláštní péči (mladí, staří,

postižení apod.),

- příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program – při rozjíždění

výroby nebo strukturálních změnách (např. přechod na nové technologie)

často zaměstnavatel dočasně nepotřebuje tolik zaměstnanců. Místo aby je

propustil, zaměstná je zaměstnavatel třeba jen na poloviční úvazek (nebo

nějaký čas vůbec nepracují), ale mzdu do původní výše jim doplatí úřad

práce a oni si nemusí hledat novou práci.

Všechny tyto nástroje se realizují formou dohod; jde pouze o demonstrativní

výčet.

Pasivní politika zaměstnanosti jsou v podstatě různé dávky a příspěvky pro Pasivní

nezaměstnané, aby byli schopni přežít do té doby, dokud neseženou práci. politika

Čím větší je nezaměstnanost, tím je pro stát dražší. Přitom ale na aktivní poli- zaměstna-

tiku zaměstnanosti lze vydat jen to, co zbude po zaplacení pasivní politiky za- nosti

městnanosti.

Jde o soustavu institutů životního minima, minimální mzdy a podpory

v nezaměstnanosti, přičemž jejich výše musí být v rovnováze a při změně jedné se

musí změnit všechny (systém musí být nastaven tak, aby se lidem vyplatilo

pracovat ).

Každé opatření snižující nezaměstnanost má i své negativní důsledky,

používají se všechny ale nezaměstnanost mohou ovlivnit jen asi o 1-2%.

8.4. Priority politiky zaměstnanosti v ČR dle pilířů stanovených EU

Pilíř 1 Zlepšování zaměstnatelnosti

Tento pilíř zahrnuje obsahově následující opatření: Zlepšování

zaměstnatel-

Provést reformu řízení a financování školského systému, především nosti

středního a vyššího odborného školství s cílem vytvářet prostřednictvím

systému vzdělávání podmínky pro dosahování optimální rovnováhy mezi

strukturou kvalifikace absolventů škol a potřebami trhu práce.

- 108 -

K usnadnění přechodu absolventů škol do praxe zavést předmět "Volba

povolání" do osnov škol, ve kterých žáci plní povinnou školní docházku,

zaměřený cíleně na formování postojů žáků, studentů i rodičů. Ve

spolupráci s úřady práce provázat výuku základních, středních a vyšších

odborných škol informacemi o aktuálních a perspektivních možnostech na

trhu práce.

Postupně zvyšovat váhu pracovních příjmů ve vztahu k sociálním příjmům,

především u občanů s očekávaným nižším příjmem, zvýhodnit osoby

ekonomicky aktivní před osobami ekonomicky neaktivními. V souladu s

tímto záměrem zvyšovat výši minimální mzdy, aby se co nejdříve dostala

nad úroveň životního minima samostatně žijící osoby.

Změnit a rozšířit legislativní, kompetenční, organizační a finanční rámec

činností orgánů služeb zaměstnanosti v souladu s potřebami trhu práce.

Při sestavování státního rozpočtu na státní politiku zaměstnanosti zvyšovat

výdajovou složku na aktivní politiku zaměstnanosti v souladu s vývojem

nezaměstnanosti.

Sladit zaměstnávání zahraniční pracovní síly se situací na trhu práce,

zejména pak zamezit jejímu vstupu na trh práce nelegálními formami nebo

formami nekalého podnikání.

Systémově řešit otázku pracovního uplatnění zdravotně postižených občanů

včetně způsobu financování. Toto opatření obsahuje zavedení ucelené

rehabilitace jako předpokladu znovuzačlenění občana se zdravotním

postižením do pracovní činnosti. Dále bude nově vymezen okruh zdravotně

postižených občanů se zvýšenou ochranou na trhu práce a bude vytvořen

systém ekonomické motivace zaměstnávání osob se zdravotním postižením

a sjednoceny zásady státní podpory zaměstnavatelů osob se zdravotním

postižením.

Realizovat opatření na zvýšení zaměstnanosti dlouhodobě nezaměstnaných

uchazečů o zaměstnání.

Pilíř 2 Rozvoj podnikatelství

Pilíř zahrnuje následující opatření: Rozvoj

podnikatelství

Využívat systém investičních pobídek pro investory na základě usnesení

vlády č. 298/98 a č. 4/99 ke zvýšení zaměstnanosti.

Využívat program rozvoje průmyslových zón podle usnesení vlády

č. 4/1999 ke zvýšení zaměstnanosti.

Realizovat ucelený systém podpory malého a středního podnikání, a to jak

formou přímé finanční podpory, tak i formou snížení daňového zatížení.

Vytvořit podmínky pro rozvoj poradenství pro malé a střední podniky a

systému navazujícího odborného vzdělávání s cílem zvyšovat jejich

konkurenceschopnost.

- 109 -

Využití veřejných zakázek přednostně k zajištění zaměstnanosti uchazečů o

zaměstnání, zejména obtížně umístitelných na trhu práce.

Připravit a realizovat Program řešení hospodářské situace některých

průmyslových podniků.

Pilíř 3 Povzbuzení přizpůsobivosti firem a jejich zaměstnanců

Pilíř zahrnuje následující opatření:

Vytvářet podmínky pro uplatnění pružných a flexibilních forem organizace Přizpůsobivost

práce a pracovní doby umožňující zvýšení vzájemné přizpůsobivost i mezi firem

potřebami zaměstnavatelů a zaměstnanců, postupně vytvářet podmínky pro a jejich

zkracování pracovní doby a práce na zkrácený úvazek. Uplatněním pružných zaměstnanců

metod organizace práce vytvořit tlak na snížení přesčasové práce.

Zvýšit motivaci zaměstnavatelů ke zvyšování kvalifikace vlastních

zaměstnanců jako preventivní opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti a

následně zaměstnanosti.

Pilíř 4 Posílení politiky rovnosti příležitostí

Pilíř zahrnuje následující opatření:

Posílit právní a institucionální nástroje k odstranění diskriminačních Posílení politiky

opatření na trhu práce. rovnosti

Vytvořit reálné možnosti využívání mimořádných dočasných opatření ve příležitostí

prospěch těch skupin občanů, jejichž přístup k zaměstnání je výrazně ztížen.

Monitorovat stav úrovně prosazování práva na zaměstnání u skupin občanů

ohrožených diskriminací.

Přispívat k odstraňování neoprávněných rozdílů v odměňování mužů a žen.

8. 5. Uchazeči o zaměstnání a činnosti úřadů práce

Kdo je uchazeč o zaměstnání - 3 podmínky pro zařazení do Uchazeč

evidence uchazečů o zaměstnání Uchazečem o zaměstnání je nezaměstnaný (fyzická osoba), který požádá úřad

práce o zprostředkování vhodného zaměstnání, podmínky tedy jsou, že:

chce pracovat,

může pracovat,

skutečně se uchází o zaměstnání.

- 110 -

Uchazečem nemohou být mj. vězni, osoby dlouhodobě nemocné a na

rodičovské dovolené. Musí se jednat o osobu která nemá práci, nepodniká, není ve

státní službě (prezident, poslanec…) ani nestuduje. Takovou osobu úřad práce

zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání, snaží se pro ni najít vhodnou práci ve

svém obvodu a případně jí poskytuje podporu v nezaměstnanosti. Zprostředkování

práce je přitom bezplatné.

Kdo je zájemce o zaměstnání – rozdíly oproti uchazeči

Zájemcem o zaměstnání je fyzická osoba, která požádá úřad práce o Zájemce

zprostředkování zaměstnání, ač nesplňuje podmínky pro to být uchazečem (= už je o

zaměstnaná, podniká apod.). Taková osoba je vedena v evidenci zájemců o zaměstnání

zaměstnání, je jí hledána vhodná práce a může jí být zabezpečena i rekvalifikace.

Nedostává však podporu v nezaměstnanosti (má vhodné zaměstnání) a obecně

před ní ve všem mají přednost uchazeči o práci.

Úřady práce – jejich teritoriální rozmístění, jmenování vedoucích,

průměrné stavy pracovníků

Úřady práce vykonávají stání správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti. Úřady

Zatímco ministerstvo práce a sociálních věcí působí globálně pro celou republiku, práce

Každý úřad práce působí na území svého správního okresu . Práci pro uchazeče hleda-

jí pouze ve svém okrese. Aby nedocházelo k izolaci jednotlivých úřadů a bylo možné

realizovat i projekty dotýkající se několika okresů, jsou některé úřady práce

pověřeny koordinací některých společných činností v okolních okresech (nejedná

se ale o vztah nadřízenosti a podřízenosti)

K zabezpečení spolupráce na trhu práce vytvářejí úřady práce mj. poradní

sbory složené zejména ze zástupců zaměstnanců, zaměstnavatelů, organizací

zdravotně postižených a územně samosprávných celků.

V čele úřadu práce je ředitel, kterého jmenuje ministr práce a sociálních

věcí a je vybírán v konkurzu.

Počty zaměstnanců jednotlivých úřadů práce se značně liší, obecně ale platí že

vzhledem k množství úkolů je obsazení úřadů práce ve většině okresů

nedostatečné.

Hlavní náplň práce Úřadů práce

I když zprostředkování práce je jistě hlavní náplní práce úřadů práce, nejde Náplň

o funkci jedinou. Úřadů

práce

Úřad práce mj.

monitoruje zaměstnanost ve svém okrese a přijímá opatření na ovlivnění

nabídky práce a poptávky po ní,

- 111 -

rozvíjí trh práce za spolupráce se správními orgány a orgány územní

samosprávy,

dbá na rovné zacházení s osobami bez ohledu na jejich pohlaví, národnost,

etnikum, postižení aj. (zákaz diskriminace),

účastní se mezinárodních programů na podporu zaměstnanosti,

zprostředkovává zaměstnání zájemcům a uchazečům o zaměstnání,

poskytuje informační a poradenské služby zaměstnancům i

zaměstnavatelům,

používá nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a v souvislosti s tím

poskytuje příspěvky (rekvalifikace, investiční pobídky…),

vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci (pasivní


poskytuje zaměstnavatelům s více než 50% postižených zaměstnanců

příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením,

vede různé evidence (uchazečů, zájemců, volných pracovních míst, osob se

zdravotním postižením, cizinců),

vykonává kontrolní činnost (kontroluje zaměstnanost, dodržení

pracovněprávních předpisů i kolektivních smluv a vnitřních předpisů

zaměstnavatele; kontroluje zaměstnavatele i zaměstnance ); při nedostatcích

může dávat pokuty, které jsou příjmem státního rozpočtu (jinde běžné, že je

pro motivaci dostávají úřady práce),

a jiné.

S H R N U T Í

Politika zaměstnanosti je nedílnou součástí hospodářské politiky vlády,

souvisí úzce se sociální politikou a měla by především zabránit negativnímu

jevu, kterým je nezaměstnanost. Vytváří ji stát, ale podílí se na ní i

zaměstnavatelé a odbory („tripartita“). Jde především o rozdělování

finančních prostředků na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti (na aktivní

lze přitom dát jen to co zbude z pasivní), dohlížení na zákaz diskriminace a o

organizaci a koordinaci zaměstnanosti.

Nezaměstnanost, která do této oblasti patří je velmi negativním a složitým

jevem ve společnosti, může v podstatě postihnout každého občana a je na vládě,

aby tento stav řešila, případně se snažila těm, kdož se do této situace dostanou ,

ulehčit jejich složité postavení a to především určitými nástroji, které jsou

v rámci sociální politiky k tomu určeny.

Hlavními veličinami, které mají vliv na zaměstnanost je počet obyvatelstva a jeho

věk. I u nás, jako i ve většině ekonomicky vyspělých zemích, je problém s tím, že

(u nás cca od roku 1995) je porodnost dlouhodobě nižší než úmrtnost.

- 112 -

Politiku zaměstnanosti v ČR vytváří stát, ale podílí se na ní i

zaměstnavatelé a odbory („tripartita“). Při jejím provádění spolupracuje stát

rovněž s dalšími subjekty, jako např. územně samosprávnými celky,

profesními organizacemi a sdruženími osob se zdravotním postižením. Státní

správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v ČR vykonávají úřady práce a

ministerstvo práce a sociálních věcí.

Státní politika zaměstnanosti v ČR zahrnuje zejména:

a) zabezpečování práva na zaměstnání,

b) sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání prognóz a

koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce,

programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob,

c) koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů

na úseku trhu práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti

a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu,

d) tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění priorit v

oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce,

e) uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti,

f) tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem

zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce,

g) hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti,

h) poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na

trhu práce,

i) poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci (pasivní


j) opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami

bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním

postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu

práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke

specializovaným rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto

osob,

k) opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a dalších

skupin fyzických osob, které mají ztížené postavení na trhu práce,

l) usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České

republiky a z území České republiky do zahraničí.

Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících

k maximální možné úrovni zaměstnanosti financovaných ze státního rozpočtu.

Provádí ji ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce za případné

spolupráce s dalšími subjekty.

Nástroji, jimiž je realizována, jsou zejména:

- rekvalifikace – získání nové kvalifikace uchazečem nebo zájemcem o

zaměstnání. Řeší situaci, kdy ekonomika má kvalitní lidi, kteří ale neumí ty

práce, o které je zájem (podařilo se např. u horníků na Ostravsku, kde se

zavíraly doly),

- investiční pobídky – podpora vytváření nových pracovních míst,

rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců především u velkých

zaměstnavatelů ve formě např. snížení daní, vybudování infrastruktury,

- 113 -

- zajištění bydlení pro zaměstnance, pozemků pro stavbu podniku apod.

Týká se zpravidla oblastí , kde je alespoň průměrná míra nezaměstnanosti.

- veřejně prospěšné práce – krátkodobé (max. 12 měsíců, ale lze opakovat)

práce dotované úřady práce k provizornímu zaměstnání nezaměstnaných.

Obvykle jde o udržovací a úklidové práce veřejných prostranství a budov.

Nejedná se o vhodné zaměstnání a lze je tedy bez sankce odmítnout.

- společensky účelná pracovní místa – jde o pracovní místa zřizovaná po

dohodě s úřadem práce a s ohledem na místní poměry k umístění uchazečů o

zaměstnání, kterým nelze sehnat práci jinak. Na zřízení těchto míst dává

úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Jedná se již o vhodné zaměstnání pro

uchazeče a ten je tedy musí přijmout (jinak dojde k vyřazení

nezaměstnaného z evidence uchazečů o zaměstnání a dojde k ukončení

podpory v nezaměstnanosti ).

- překlenovací příspěvek – příspěvek na vytvoření společensky účelného

pracovního místa lze poskytnout kromě zaměstnavatele také osobě která

přestane být uchazečem a stane se osobou samostatně výdělečně činnou.

Takové osobě lze navíc přiznat na omezenou dobu i překlenovací příspěvek

(aby mohla začít řádně své podnikání).

- příspěvek na dopravu – na základě dohody přispívá úřad práce

zaměstnavateli, který zajišťuje každodenní dopravu svých zaměstnanců do

zaměstnání tam, kde jiná doprava není.

- příspěvek na zapracování – na základě dohody tam, kde zaměstnavatel

přijímá uchazeče, kterému úřad práce věnuje zvláštní péči (mladí, staří,

postižení apod.)

- příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program – při rozjíždění

výroby nebo strukturálních změnách (např. přechod na nové technologie)

často zaměstnavatel dočasně nepotřebuje tolik zaměstnanců. Místo aby je

propustil, zaměstná je zaměstnavatel třeba jen na poloviční úvazek (nebo

nějaký čas vůbec nepracují), ale mzdu do původní výše jim doplatí úřad

práce a oni si nemusí hledat novou práci.

Pasivní politika zaměstnanosti jsou v podstatě různé dávky a příspěvky pro

nezaměstnané, aby byli schopni přežít do té doby, dokud neseženou práci. Čím

větší je nezaměstnanost, tím je pro stát dražší. Na aktivní politiku zaměstna-

nosti lze vydat jen to, co zbude po zaplacení aktivní politiky zaměstnanosti.

Jde o soustavu institutů životního minima, minimální mzdy a podpory

v nezaměstnanosti, přičemž jejich výše musí být v rovnováze a při změně jedné se

musí změnit všechny (systém musí být nastaven tak, aby se lidem vyplatilo

pracovat ).

Priority politiky zaměstnanosti v ČR dle pilířů stanovených EU

Jedná se v podstatě o zlepšování zaměstnatelnosti, rozvoj podnikatelst-

ví, povzbuzení přizpůsobivosti firem a jejich zaměstnanců a posílení politiky

rovnosti příležitostí.

Uchazečem o zaměstnání je nezaměstnaný (fyzická osoba), který požádá

úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání, podmínky tedy jsou, že:

UCHAZEČ O ZAMĚSTNÁNÍ CHCE PRACOVAT, MŮŽE PRACOVAT

A UCHÁZÍ SE OPRAVDU O ZAMĚSTNÁNÍ .

- 114 -

Zájemcem o zaměstnání je fyzická osoba, která požádá úřad práce o

zprostředkování zaměstnání, ač nesplňuje podmínky pro to být uchazečem (= už je

zaměstnaná, podniká apod.). Taková osoba je vedena v evidenci zájemců o

zaměstnání, je jí hledána vhodná práce a může jí být zabezpečena i rekvalifikace.

Nedostává však podporu v nezaměstnanosti (má vhodné zaměstnání) a obecně před

touto osobou mají ve všem přednost uchazeči o práci.

Úřady práce vykonávají stání správu v oblasti státní politiky

zaměstnanosti. Zatímco ministerstvo práce a sociálních věcí působí globálně

pro celou republiku, každý úřad práce působí na území svého správního

okresu . Práci pro uchazeče hledají pouze ve svém okrese. Aby nedocházelo

k izolaci jednotlivých úřadů a bylo možné realizovat i projekty dotýkající se

několika okresů, jsou některé úřady práce pověřeny koordinací některých

společných činností v okolních okresech (nejedná se ale o vztah nadřízenosti a

podřízenosti).

I když zprostředkování práce je jistě hlavní náplní práce úřadů práce,

nejde o funkci jedinou.

Úřad práce mj.

monitoruje zaměstnanost ve svém okrese a přijímá opatření na

ovlivnění nabídky práce a poptávky po ní,

rozvíjí trh práce za spolupráce se správními orgány a orgány územní

samosprávy,

dbá na rovné zacházení s osobami bez ohledu na jejich pohlaví,

národnost, etnikum, postižení aj. (zákaz diskriminace),

účastní se mezinárodních programů na podporu zaměstnanosti,

zprostředkovává zaměstnání zájemcům a uchazečům o zaměstnání,

poskytuje informační a poradenské služby zaměstnancům i

zaměstnavatelům,

používá nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a v souvislosti s tím

poskytuje příspěvky (rekvalifikace, investiční pobídky…),

vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci (pasivní


poskytuje zaměstnavatelům s více než 50% postižených zaměstnanců

příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením,

vede různé evidence (uchazečů, zájemců, volných pracovních míst, osob

se zdravotním postižením, cizinců,),

vykonává kontrolní činnost (kontroluje zaměstnanost, dodržení

pracovněprávních předpisů i kolektivních smluv a vnitřních předpisů

zaměstnavatele; kontroluje zaměstnavatele i zaměstnance a při zjištění

nedostatků může dávat pokuty, které jsou příjmem státního rozpočtu

(jinde běžné, že je pro motivaci dostávají úřady práce),

a další.

- 115 -

Kontrolní otázky

1) Co rozumíte pod pojmem politika zaměstnanosti ?

2) Jak se vyvíjela nezaměstnanost v ČR ?

3) Jaký je vztah mezi nezaměstnaností a demografickým vývojem ?

4) Kdo se podílí především na státní politice zaměstnanosti v ČR ?

5) Co všechno státní politika zaměstnanosti v ČR zahrnuje ?

6) Charakterizujte koncepci zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na

úseku trhu práce .

7) Popište problematiku aktivní politiky zaměstnanosti .

8) Jaké znáte nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ?

9) Vysvětlete pojem „rekvalifikace“.

10) Jak byste charakterizovali podstatu investiční pobídky v souvislosti

s aktivní politikou zaměstnanosti.

11) Co rozumíte pod pojmem „pasivní politika zaměstnanosti“ ?

12) Co především zahrnujeme do oblasti pasivní politiky zaměstnanosti ?

13) Jaké znáte priority politiky zaměstnanosti v ČR v souvislosti s EU ?

14) Vyjmenujte a stručně popište jednotlivé pilíře zaměstnanosti v souladu

s principy zaměstnanosti stanovenými EU .

15) Kdo je to uchazeč o zaměstnání ?

16) Jaké podmínky musí splňovat uchazeč o zaměstnání ?

17) Kdo je to zájemce o zaměstnání ?

18) Jaký je zásadní rozdíl mezi uchazečem o zaměstnání a zájemcem

o zaměstnání ?

19) Co vykonávají úřady práce a jaká je jejich působnost ?

20) Jak působí v této oblasti ministerstvo práce a sociálních věcí ?

21) Co jsou to poradní sbory úřadů práce ? Kdo je tvoří ?


- státní politika zaměstnanosti

- hospodářská politika vlády

- vývoj nezaměstnanosti v ČR

- demografický vývoj a zaměstnanost

- hlavní rysy státní politiky zaměstnanosti v ČR

- zabezpečování práva na zaměstnání

- hospodářské prostředky na politiku zaměstnanosti

- aktivní politika zaměstnanosti

- nástroje aktivní politiky zaměstnanosti

- rekvalifikace

- 116 -

- hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti

- poskytování podpory v nezaměstnanosti

- usměrňování zaměstnání pracovních sil ze zahraničí na

území ČR

- investiční pobídky

- veřejně prospěšné práce

- společensky účelná pracovní místa

- pasivní politika zaměstnanosti

- nástroje pasivní politiky zaměstnanosti

- priority politiky zaměstnanosti v ČR dle pilířů stanovených

EU

- zlepšování zaměstnatelnosti

- rozvoj podnikatelství

- povzbuzení přizpůsobivosti firem a jejich zaměstnanců

- posílení politiky rovnosti příležitostí

- uchazeč o zaměstnání

- zájemce o zaměstnání

- rozdíl mezi uchazečem o zaměstnání a zájemcem o zaměstnání

- úřady práce a jejich náplň

- sledování a vyhodnocování situace na trhu práce

- koordinace opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských

zdrojů

- mezinárodní programy související s rozvojem zaměstnanosti

a lidskými zdroji

- maximální hospodárnost s prostředky na politiku

zaměstnanosti

- usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na

území ČR

- opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním

postižením

- význam společensky účelných pracovních míst

- zlepšování zaměstnatelnosti

- význam rozvoje podnikatelství v naší republice

- význam povzbuzení přizpůsobivosti firem a jejich zaměstnan-

ců pro ekonomiku státu

- 117 -

9 Sociální politika a problém chudoby

Cíl

Cílem výše uvedené kapitoly je spojení sociální politiky s problematikou

chudoby, když důvodem tohoto stavu mohou být nejrůznější nepříznivé skutečnosti,

které mohou člověka potkat. Musíme si připustit, že může nastat situace, kdy se

ocitneme v takové situaci, kdy bude třeba, aby stát, pomocí svých nástrojů, nám

pomohl řešit naši složitou situaci, když my jsme již vyčerpali všechny možnosti,

které jsme měli.

Po prostudování této kapitoly by studenti měli umět

- vysvětlit podstatu spojení sociální politiky s problematikou chudoby,

- charakterizovat situace, které vedou k problematice chudoby,

- popsat, čím se vyznačuje „sociální stát“,

- definovat systém sociálních dávek a podstatu tohoto systému ,

- stručně vyjmenovat základní rysy sociální politiky před rokem 1989 a to

především v souvislosti s výše uvedenou problematikou,

- vyjádřit podstatu sociální reformy u nás v souvislosti s transformací ekonomiky,

- vystihnout podstatu nepříznivých sociálních situací a umět tyto situaci stručně

popsat,

- představit řešení jednotlivých nepříznivých sociálních situací, ve kterých se lidé

mohou ocitnout,

- nastínit sociální politiku po našem vstupu do ‚Evropské unie.

Průvodce studiem

Vážení studenti,

při studiu této kapitoly sami poznáte, jak složitým problémem se tato kapitola

zabývá. Člověk se může, mnohdy ne vlastní vinnou, dostat do velice složité

a nepříjemné situace, kdy si nemůže zcela pomoci sám, případně se obrátit na

pomoc své rodiny, ale musí pomoc poskytnout společnost, tedy stát. Ze strany

státu je tato pomoc poskytnuta, když její výše pochopitelně je závislá na stavu

státního rozpočtu a celkově na stavu veřejných financí.

Domnívám se, že je nutno v těchto skriptech se zabývat i těmito otázkami,

neboť taková je realita i v naší zemi, právě třeba v době stagnace ekonomiky,

kdy se někteří občané mohou dostat do těchto složitých situací.

Předpokládám, milí studenti, že na studium této kapitolky budete potřebovat

asi 30 – 40 minut.

- 118 -

9. 1. Sociální politika a pojem „sociální státy“

Důležitým subjektem sociální politiky je stát. Stát má řadu možností a

nástrojů k tomu, aby prosazoval jednotlivé druhy různých druhů politik. V případě sociální politiky má stát mocenské nástroje k tomu, aby vyžadoval

poslušnost, když zároveň má stát povinnost zajistit sociální ochranu a lidská

práva občanům. Stát dále disponuje veřejnými financemi, tj. peněžními

prostředky, kterými může pomoci potřeným obyvatelům.

Úkoly sociální politiky

Sociální politika má celou řadu nejrůznějších úkolů, ovšem v souvislosti s výše Úkoly

uvedeným nutno konstatovat, že se snaží bojovat s nepříznivou sociální situací, sociální

která může být způsobena: politiky

nezaměstnaností,

nevzdělaností,

nemocemi,

nouzí ,

sociální patologií.

Všechny tyto faktory mohou v konečném důsledku vyústit až v chudobu a

z tohoto důvodu můžeme definovat vztah mezi sociální politikou a chudobou.

Jejich vztah spočívá v tom, že sociální politika se snaží určitými dostupnými

způsoby řešit chudobu. Společnost se snaží v dnešní době pozvednout životní

standard nejnižších sociálních vrstev a této aktivitě svědčí především expanze

sociálních států.

Sociální státy

Uspořádání sociálního státu je dnes typické pro země Evropy. Sociální státy Sociální

garantují svým občanům určitý minimální životní standard, čímž se vlastně snaží státy

minimalizovat chudobu.

Nevýhodou sociálních států je, že se mohou potýkat s přílivem lidí, kteří

chtějí „lepší život“ , protože jejich „domovský stát“ jim negarantuje ani zdaleka tak

vysoký minimální standard. V dnešní době je také mnoho států, které sociální

systém vůbec nemají, nebo je jejich systém nedostatečně vyvinutý. Obyvatelé

těchto států jsou závislí pouze na vlastním výdělku, který často není dostatečný,

proto se stěhují do států se sociálním systémem.

I v minulosti České republiky můžeme nalézt příklady takového chování

některých občanů, kteří z našeho státu hromadně odcházeli do jiných států

například do Velké Británie či Kanady. Tyto státy pak měly vyřídit řadu žádostí o

azyl. Odmítnuté uchazeče pak na vlastní náklady vracely zpět do České republiky.

- 119 -

9. 2. Systém konkrétní pomoci – systém sociálních dávek

Pro sociální stát je typický systém soustavy dávek. Mezi tyto dávky patří Systém dávek

přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, konkrétní

dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné. V České republice se právě nyní pomoci

řeší problematika změny systému sociálních dávek a to především s ohledem

na stav veřejných financí, tj. státního rozpočtu.

Sociální politika před rokem 1989

Před rokem 1989 v Československu nebyl velký rozdíl ve výši příjmů Sociální

jednotlivých osob a z tohoto důvodu nebyl ani problém chudoby tolik zřejmý. politika

Pro komunistický režim byla typická stoprocentní zaměstnanost, to znamená, že před

kdo byl v produktivním věku a nebyl zaměstnán, byl postižen trestem odnětí rokem 1989

svobody. Během svého trestu pracoval, jeho práce byla neefektivní. Bylo však také

možné, že matka nezletilých dětí byla v domácnosti a starala se o ně, případně ně-

které ženy nepracovaly a byly pouze v domácnosti, ale většina chodila do práce.

Pro stanovení životního standardu v socialismu je důležitý poměr pracujících

osob k osobám nepracujícím.

Pro dobu před rokem 1989 je typický plošný systém sociálních dávek.

Dávky byly poskytovány při narození, výchově dětí, dávky poskytované v případě

nemoci, invalidity a stáří.

Důležitým pojmem jsou nízkorozpočtové domácnosti, kde je nepříznivý

poměr pracujících osob a osob závislých (nezaopatřené děti). Mezi tyto rodiny

patřily rodiny, kdy otec byl pracující, matka byla v domácnosti a měli jedno či více

dětí. Do skupiny nízkorozpočtových rodin rozhodně patřily také rodiny neúplné (po

rozvodu, svobodné matky), přičemž do neúplných rodin v tomto případě

nezařazujeme neúplné rodiny z důvodu úmrtí některého z rodičů4.

Sociální reforma

Sociální reforma byla nutná v době transformace ekonomik bývalých Sociální

socialistických států z centrálně řízených na ekonomiky tržní. S myšlenkou reforma

transformace ekonomiky se objevily i určité obavy z negativních jevů,

které by mohl proces transformace přinést. Jedním z těchto jevů byla případná

vysoká nezaměstnanost a s ní související zhoršování se sociálních podmínek

obyvatelstva. Sociální reforma byla zaměřena na vytvoření záchranné sociální sítě.

Záchranná síť Princip sociální sítě má pomoci občanům, kteří se ocitli v nepříznivé Záchranná

sociální situaci. Nepříznivá sociální situace může vést až k chudobě. Záchranná síť

sociální síť je vybudována tak, aby jednotlivec i rodina, případně domácnost, mohli

dosáhnout na dávky či kombinaci dávek ze systému sociálních dávek. Kombinace

4 Osoby z neúplných rodin, kde rodič zemřel, pobírali sirotčí a vdovský důchod.

- 120 -

dávek je nutná v případě, že osoba či rodina se ocitne ve velmi nepříznivé životní

situaci, kdy se zpravidla nahromadí více než jedna nepříznivá sociální situace.

9. 3. Nepříznivé sociální situace a jejich možná řešení

Nepříznivých sociálních situací je celá řada. Já bych se však snažila zaměřit Nepříznivé

na situace, se kterými se nejvíce setkáváme a o kterých můžeme s klidem říci, sociální

že jsou nejvíce vidět. situace

Jedná se o následující situace:

ztráta zaměstnání,

nízký příjem,

nezaopatřené dítě v rodině.

Řešení jednotlivých nepříznivých situací

Ztráta zaměstnání

V případě ztráty zaměstnání se občan musí zaregistrovat na pracovním Ztráta

úřadě, a pokud je zaregistrovaný má nárok na podporu v nezaměstnanosti po dobu zaměstnání

šesti měsíců. Uchazeč o zaměstnání může absolvovat rekvalifikační kurz.

Po uplynutí doby, kdy měl uchazeč nárok na podporu v nezaměstnanosti

nebo žije v domácnosti, ve které je nízký příjem, má nárok na příspěvek na bydlení

a dávky v hmotné nouzi.

Pokud žije uchazeč o zaměstnání v domácnosti s nízkým příjmem a

s nezaopatřenými dětmi, má nárok na již zmíněné dávky, a dále na dávky sociální

podpory týkající se nezaopatřeného dítěte v domácnosti (přídavek na dítě a sociální

příplatek).

Nízký příjem

Pokud je v domácnosti nízký příjem z výdělečné činnosti, z nemocenského Nízký

nebo důchodového pojištění, má osoba nárok na příspěvek na bydlení a může čerpat příjem

dávky v hmotné nouzi. Aby k tomu mohlo dojít, zkoumají majetkové poměry v rodi-

ně, prověřuje se , zda byly vyčerpány všechny dostupné možnosti, aby výše uvede-

dených dávek nebylo zneužíváno.

V případě, že je v domácnosti s nízkým příjmem také nezaopatřené dítě, tak

má uchazeč také právo na příspěvek na dítě a sociální příplatek.

- 121 -

Přítomnost nezaopatřeného dítěte v rodině

Do přítomnosti nezaopatřeného dítěte se počítá i převzetí dítěte do Přítomnost

pěstounské péče a následná péče o ně. Při převzetí do pěstounské péče vzniká nárok nezaopatřeného

na příspěvek a následná péče zakládá nárok na příspěvek na úhradu potřeb a odměnu dítěte v rodině

pěstouna.

Pokud je v rodině nezaopatřené dítě, pak je nárok na dávky státní sociální

podpory, a to při narození dítěte na porodné a při výchově dítěte na rodičovský

příspěvek a na přídavky na dítě.

Rodinám s nižšími příjmy vzniká nárok na přídavek na dítě, sociální

příplatek a příspěvek na bydlení, vždy však na základě splnění všech zákonných

podmínek.. Dále rodiny s nízkými příjmy a nezaopatřeným dítětem mají nárok na

dávky v hmotné nouzi.

9. 4. Sociální politika po vstupu do Evropské unie

Politika Evropské unie má tři pilíře, přičemž sociální politika je součástí Sociální

prvního pilíře. Jednotlivé systémy sociálních politik se v členských zemích liší. politika

Severské země prosazují vysokou odpovědnost státu vůči občanům. Naproti po vstupu

tomu jsou zde země prosazující liberální model, který je založen na osobní odpověd- do EU

nosti tento model je typický pro Velkou Británii.

Evropská unie nechce jednotlivé systémy sociálního zabezpečení

sjednocovat, prosazuje podporu cílů, kterých se snaží sociální politika dosáhnout.

Hlavními podporovanými cíly EU jsou především následující

- vyšší zaměstnanost,

- rovnější postavení žen a mužů na trhu práce,

- podpora vzdělávání, - zvyšování kvalifikace pracovníků a podobně.

S H R N U T Í

Důležitým subjektem sociální politiky je stát. Stát má řadu možností a

nástrojů k tomu, aby prosazoval jednotlivé druhy různých druhů politik.

V případě sociální politiky má stát mocenské nástroje k tomu, aby vyžadoval

poslušnost, když zároveň má stát povinnost zajistit sociální ochranu a lidská

práva občanům. Stát dále disponuje veřejnými financemi, tj. peněžními

prostředky, kterými může pomoci potřeným obyvatelům.

- 122 -

Sociální politika má celou řadu nejrůznějších úkolu, ovšem v souvislosti s výše

uvedeným nutno konstatovat, že se snaží bojovat s nepříznivou sociální situací,

která může být způsobena:

nezaměstnaností,

nevzdělaností,

nemocemi,

nouzí ,

sociální patologií.

Všechny tyto faktory mohou v konečném důsledku vyústit až v chudobu a

z tohoto důvodu můžeme definovat vztah mezi sociální politikou a chudobou.

Jejich vztah spočívá v tom, že sociální politika se snaží určitými dostupnými

způsoby řešit chudobu. Společnost se snaží v dnešní době pozvednout životní

standard nejnižších sociálních vrstev a této aktivitě svědčí především expanze

sociálních států.

Uspořádání sociálního státu je dnes typické pro země Evropy. Sociální státy

garantují svým občanům určitý minimální životní standard, čímž se vlastně snaží

minimalizovat chudobu.

Pro sociální stát je typický systém dávek. Mezi tyto dávky patří

přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský

příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné. V České republice se

právě nyní řeší problematika změny systému sociálních dávek a to především

s ohledem na stav veřejných financí, tj. státního rozpočtu.

Sociální reforma byla nutná v době transformace ekonomik bývalých

socialistických států z centrálně řízených na ekonomiky tržní. S myšlenkou

transformace ekonomiky se objevily i určité obavy z negativních jevů, které by

mohl proces transformace přinést. Jedním z těchto jevů byla případná vysoká

nezaměstnanost a s ní související zhoršování se sociálních podmínek

obyvatelstva. Sociální reforma byla zaměřena na vytvoření záchranné sociální

sítě.

Princip sociální sítě má pomoci občanům, kteří se ocitli v nepříznivé sociální

situaci. Nepříznivá sociální situace může vést až k chudobě. Záchranná

sociální síť je vybudována tak, aby jednotlivec i rodina, případně domácnost,

mohli dosáhnout na dávky či kombinaci dávek ze systému sociálních dávek.

Nepříznivých sociálních situací je celá řada. Nejčastěji se jedná o následu-

cí situace :

ztráta zaměstnání,

nízký příjem,

nezaopatřené dítě v rodině.

V případě ztráty zaměstnání se občan musí zaregistrovat na pracovním

úřadě, a pokud je zaregistrovaný má nárok na podporu v nezaměstnanosti po

dobu šesti měsíců. Uchazeč o zaměstnání může absolvovat rekvalifikační kurz.

Pokud je v domácnosti nízký příjem z výdělečné činnosti,

z nemocenského nebo důchodového pojištění, má osoba nárok na příspěvek na

bydlení a může čerpat dávky v hmotné nouzi.

V případě, že je v domácnosti s nízkým příjmem také nezaopatřené

dítě, tak má uchazeč také právo na příspěvek na dítě a sociální příplatek.

- 123 -

Do přítomnosti nezaopatřeného dítěte se počítá i převzetí dítěte do

pěstounské péče a následná péče o ně. Při převzetí do pěstounské péče vzniká

nárok na příspěvek a následná péče zakládá nárok na příspěvek na úhradu

potřeb a odměnu pěstouna.

Politika Evropské unie má tři pilíře, přičemž sociální politika je součástí

prvního pilíře. Jednotlivé systémy sociálních politik se v členských zemích liší.

Základními podporovanými cíly EU jsou především

- vyšší zaměstnanost,

- rovnější postavení žen a mužů na trhu práce,

- podpora vzdělávání, - zvyšování kvalifikace pracovníků apod.

Kontrolní otázky

1) Jakou roli hraje stát v souvislosti se sociální politikou a problémem chu-

doby ?

2) Co rozumíme pod pojmem „nepříznivá sociální situace“ ?

3) Popište stručně uspořádání sociálního státu ?

4) Co garantují sociální státy svým občanům a jaké jsou jejich nevýhody?

5) Co je především typické pro sociální stát ?

6) Jak vypadala sociální politika u nás před rokem 1989 ?

7) Co je to sociální reforma a čím je charakteristická ?

8) Proč bylo provedení sociální reformy u nás v 90. letech minulého století

naprostou nutností ?

9) Vysvětlete podstatu „záchranné sítě“ v souvislosti se sociální politikou ?

10) Jak bývá budována zpravidla „záchranná síť ?

11) Jaké jsou nejčastější příčiny nepříznivých sociálních situací ?

12) Jak stát reaguje na nejčastější příčiny nepříznivých sociálních situací ?

13) Jak má postupovat občan v případě ztráty zaměstnání ?

14) Jak je zabezpečen občan v případě nízkého příjmu z výdělečné činnosti ?

15) Jak je zabezpečena rodina, kde vyrůstá nezaopatřené dítě ?

16) Jak je zabezpečena rodina, která si vzala dítě do pěstounské péče ?

17) Jak by se měla zachovat rodina, která nemá dostatečné příjmy, nemůže

řádně zajistit chod domácnosti a potřeby všech členů rodiny ?

18) Jaký postoj k sociální politice zaujímá Evropská unie ?

19) Jaké jsou jednotlivé systémy sociálních politik v členských zemích EU ?

20) Které země prosazují vysokou odpovědnost státu vůči občanům a na čem

tento způsob postoje sociální politiky především závisí ?

21) Které země prosazují v oblasti sociální politiky liberální model a na čem

je tento model založen ? Co je pro tento model typické ?

22) O co především usiluje EU v souvislosti se sociálním zabezpečením ?

23) Jakých cílů chce EU především dosáhnout a které také podporuje ?

- 124 -


- sociální politika a nepříznivé sociální situace

- nepříznivé sociální situace – nezaměstnanost

- nepříznivé sociální situace - nevzdělanost

- nepříznivé sociální situace - nemoc

- nepříznivé sociální situace – nouze

- nepříznivé sociální situace – sociální patologie

- řešení nepříznivých sociálních situací a problému chudoby

- sociální státy a jejich charakteristika

- výhody sociálních států

- nevýhody sociálních států

- charakteristika sociální politiky v totalitním režimu

- typické znaky totalitního režimu v souvislosti se sociální politi-

kou

- sociální reforma a příčiny její nutnosti u nás

- záchranná síť

- princip sociální sítě

- záchranná síť a kombinace sociálních dávek

- sociální politika a řešení otázky nezaměstnanosti

- sociální politika a řešení otázky nízkého příjmu z výdělečné

činnosti

- sociální politika a řešení otázky nezaopatřeného dítěte v rodině

- sociální politika a problematika pěstounské péče

- sociální politika po vstupu do Evropské unie

- jednotlivé systémy sociální politiky v členských zemích EU

- sociální politika a vysoká odpovědnost státu vůči občanům

- sociální politika a liberální model

- cíle sociální politiky EU

- 125 -

10 Sociální politika v souvislosti se zdravotní politikou

Cíl

Cílem kapitoly Sociální politika v souvislosti se zdravotní politikou je nastínit

studentům složitou problematiku v oblasti zdravotnictví a nelehkou situaci, pokud

se sociální politiky v oblasti zdravotnictví týká. Zdravotnictví ve spojitosti se

sociální politikou je „tvrdým oříškem“ pro vyspělé státy světa s dobře fungující

ekonomikou, když celá řada zemí se již v minulosti snažila o zaujímání

nejrůznějších postojů k otázce zdravotnictví a působení sociální politiky

v souvislosti se zdravotnictvím. Ani České republice se tento problém nevyhnul a

je o to složitější, že stav našich veřejných financí je velmi neuspokojivý, což

sebou nese celou řadu negativních průvodních jevů.

Po prostudování této kapitoly by studenti měli znát

- charakteristiku zdravotní politiky,

- základní předpoklady zdravotní politiky,

- cíle zdravotní politiky, vnitřní vazby v oblasti zdravotní politiky,

- stručně popsat transformaci zdravotnictví od roku 1990,

- úlohu státu v souvislosti se zdravotnictvím,

- zdravotní systém v ČR,

- jakým způsobem je garantováno právo na zdraví,

- podstatu zdravotního pojištění, které je zdrojem financování zdravotnictví,

- základní vlastnosti veřejného zdravotního pojištění,

- kompetence zdravotních pojišťoven.

Průvodce studiem

Vážení studenti,

velice dlouho jsem váhala, zda tuto velmi složitou problematiku vložit

do těchto skript, či nikoli. Potom jsem došla k závěru, že skutečnost je pros-

tě taková, že jde o velmi složitou oblast, ale že i mladí lidé navštěvují různá

zdravotnická zařízení, mají celou řadu přátel, kteří jsou třeba zdravotníky,

případně lékaři. Snad na žádném ministerském postu v porevolučním vývo-

ji se nevystřídalo tolik ministrů, jako tomu bylo patrně ve velmi horkém mi-

nisterském křesle na Ministerstvu zdravotnictví. „Horké křeslo ministra zdra-

votnictví“ zbavilo již nejednoho ministra zdravotnictví, ať už byl z levico-

vé, či pravicové strany, iluzí o tom, že ministerstvo se zdárně vypořádá se

závažnými problémy, kterých je ve zdravotnictví více než dost. Předpo-

kládám, že se vám bude tako kapitola dobře studovat, když se domnívám,

že studium vám zabere asi 60 -70 minut.

- 126 -

10. 1. Charakteristika a předpoklady zdravotní politiky, vnitřní

vazby

Zdravotní politika je nedílnou součástí sociální politiky všech vyspělých Zdravotní

států. Zahrnuje aktivity uskutečňované v rámci zdravotnictví, ale také aktivity ve politika

směru ochrany a podpory zdraví, ve směru zamezení nemoci. Míra skutečného jako

efektu zdravotní politiky je dána nejen politickými zájmy a zájmy samotných součást

občanů, ale i schopností společného systému tyto zájmy vyvolávat a současně sociální

vytvářet podmínky k jejich efektivní realizaci. Ve vyspělých zemích vstupuje stát politiky

do systému zdravotní péče různými regulacemi. Tato úloha státu v systému

zdravotní péče je odvozována od nedostatečného trhu. V tržních ekonomikách

vystupuje zdravotní péče jako statek, který se poskytuje na tržním základě

nebo netržní formou, případně polotržní formou.

Předpoklady zdravotní politiky

Mezi základní předpoklady zdravotní politiky patří: Předpoklady

- existence hospodářské a sociální politiky státu, zdravotní

- stát musí stanovit cíle a současně i strategii k naplnění cílů. politiky

Stanovené cíle musí být reálné zejména z hlediska možností daného stupně

rozvoje společnosti:

- existence sociálně ekonomického prostředí, které akceptuje zdravotní politiku

a to v dimenzích dané strategie,

- stát musí vytvořit odpovídající mechanismy realizace zdravotní politiky jako

celku.

Cílem zdravotní politiky je přispět k dosažení co nejlepšího zdraví.

Zdravotní politika je výrazem zájmu i odpovědnosti za zdraví lidí, je jedním

z významných koncepčních nástrojů dalšího rozvoje zdraví v populačním

měřítku i pokud jde o řešení zdravotních problémů jednotlivých osob.

Vnitřní vazby zdravotní politiky Vnitřní

- jsou provázány s reprodukčním procesem jako celkem a to napříč vazby

politickými, ekonomickým a sociálními determinanty. zdravotní

politiky

Na vazby zdravotního pojištění a jeho vývojové společnosti je nutno přijmout:

1. priority hodnot, které zajistí cíl jednak úspor a jednak kvalitu života ,

2. přijmout politická a ekonomická opatření, která zajistí adekvátní činnosti

kompetentních orgánů , když tato opatření musí být zaměřena na aktivní

účast právních subjektů i fyzických jedinců,

- 127 -

3. taková opatření , která budou respektovat ekologická opatření, zdravý způsob

života, tato opatření musí současně zajistit přiměřenou životní úroveň

a ekonomické zdroje pro realizaci zdravotní politiky,

4. soustavu, která bude schopna plnit zadané úkoly v součinnosti všech

společenských složek souběžně, tj., že zdravotní politika musí být koncipová-

na celospolečensky.

10. 2. Zdravotní politika v České republice a zdravotní systém

V České republice je zdravotnictví transformováno od roku 1990 s cílem Zdravotní

vybudovat liberální a efektivně fungující systém založený na právech občanů k politika v ČR

přístupu ke zdravotní péči. Dostupnost zdravotní péče je garantována státem a

a financována z fondu všeobecného zdravotního pojištění na principu povinné zdravotní

solidarity. Zdravotní péče je poskytována ve zdravotnických zařízeních ve systém

vlastnictví státu, obcí, fyzických a právnických osob.

Úloha státu v souvislosti se zdravotní politikou

Úloha státu v souvislosti se zdravotní politikou spočívá především v tom, že Úloha státu

stát v souvislosti

1. legalizuje povinnou solidaritu, se zdravotní

2. legalizuje lékovou politiku, politikou

3. reguluje cenu zdravotnických služeb a tím garantuje čerpání fondů a zdra-

votního pojištění.

Zdravotní systém v ČR

Zdravotní péči rozdělujeme

1) Dle místa poskytování a způsobu financování zdravotnických zařízení na: Dělení

zdravotní

-ambulantní- zajišťují ji odborníci a praktičtí lékaři v jednotlivých ordinacích. péče

Je to základní článek preventivní péče.

-ústavní- péče v nemocnicích a odborných ústavech. Je poskytována, jestliže si

to vyžaduje zdravotní stav pacienta.

2) Dle specializace na:

-primární (základní)- dostupná zdravotní péče v místě bydliště při zachová-

ní svobodné volby lékaře,

- 128 -

-sekundární- zahrnuje péči praktických lékařů o dospělé, děti a dorost, zá-

kladní gynekologickou a stomatologickou péči,

-terciální- péče v neregionálních zařízeních, kde se provádí transplantace

orgánů, kostní dřeně, dialýzy, umělé oplodnění apod.

3) Dle financování na:

-péče plně hrazená z veřejného zdravotního pojištění, plně dostupná,

-péče částečně hrazená z veřejného zdravotního pojištění a částečně s finan-

ční spoluúčastí,

-péče nehrazená.

4) Dle hlediska práva na :

standardní péči- je v určité době a na určitém území obvyklá, je uznávaná

odborníky, ale obtížně stanovitelná.

nadstandardní péči- při které se pacientovi poskytují na jeho přání výhody a

služby, které nejsou nezbytné(vyšší standard ubytovacích

a stravovacích služeb, provedení výkonů jinými technolo-

giemi, osobami apod). Pacienti tyto služby hradí přímo ne-

bo zvlášť sjednaným připojištěním.

potřebnou péči- obsahuje léčebné nebo vyšetřovací postupy, u nichž jsou splněna

tato kritéria:včasnost a rychlost, optimalita, prevence vedlejších

účinků a komplikací, dosažení co nejlepšího dostupného

výsledku.

garantovanou péči- je část potřebné péče, která je v dané společnosti a v daném

čase považována za tak závažnou, že se stává předmětem

plné nebo částečné úhrady z veřejného zdravotního

pojištění.

10. 3. Právo na zdraví a garance zdravotní péče

V Evropském kontextu má zdraví populace politickou hodnotu Právo

deklarovanou jako veřejné bohatství a také jako zdroj společenského růstu země. na

Proto je právo na zdraví a zdravotní péče garantována státem.Zajištění zdravotní péče zdraví

je především povinností státu vůči občanům a je chápáno všeobecně jako

- 129 -

společenský úkol, který jasně formuluje zdravotně politické cíle a současně jasně

formuluje finanční zdroje. Vláda má povinnost vytvářet veřejné instituce, které mají

v referátu zprávu zdravotnictví.

Pacient má právo na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči prováděnou Právo

s porozuměním kvalifikovanými pracovníky. Pacient má právo znát jméno lékaře na odbornou

a dalších zdravotnických pracovníků, kteří ho ošetřují. Má právo žádat soukromí a zdravotnickou

služby přiměřené možnostem ústavu, jakož i možnost denně se stýkat se členy své péči

rodiny či s přáteli. Omezení takovéhoto způsobu (tzv. kontinuálních) návštěv může

být provedeno pouze ze závažných důvodů. Pacient má právo získat od svého léka-

ře údaje potřebné k tomu, aby mohl před zahájením každého dalšího nového diag-

nostického či terapeutického postupu zasvěceně rozhodnout, zda s ním souhlasí.

Vyjma případů akutního ohrožení má být náležitě informován o případných rizi-

cích, která jsou s uvedeným postupem spojena. Pokud existuje i více alternativních

postupů nebo pokud pacient vyžaduje informace o léčebných alternativách, má na s

seznámení s nimi právo. Má rovněž právo znát jména osob, které se na nich účastní.

Pacient má v rozsahu, který povoluje zákon, právo odmítnout léčbu a má být

současně informován o zdravotních důsledcích svého rozhodnutí. V průběhu

ambulantního i nemocničního vyšetření, ošetření a léčby má nemocný právo na to,

aby byly v souvislosti s programem léčby brány maximální ohledy na jeho

soukromí a stud. Rozbory jeho případu, konzultace a léčba jsou věcí důvěrnou a

musí být provedeny diskrétně. Přítomnost osob, které nejsou na vyšetření přímo

zúčastněny, musí odsouhlasit nemocný, a to i ve fakultních zařízeních, pokud si tyto

osoby nemocný sám nevybral.

Pacient má právo očekávat, že veškeré zprávy a záznamy týkající se jeho

léčby jsou považovány za důvěrné. Ochrana informací o nemocném musí být

zajištěna i v případech počítačového zpracování. Pacient má právo očekávat, že

nemocnice musí podle svých možností přiměřeným způsobem vyhovět

pacientovým žádostem o poskytování péče v míře odpovídající povaze onemocnění.

Je-li to nutné, může být pacient předán jinému léčebnému ústavu, případně tam

převezen poté, když mu bylo poskytnuto úplné zdůvodnění a informace o

nezbytnosti tohoto předání a ostatních alternativách, které při tom existují. Instituce,

která má nemocného převzít do své péče, musí překlad nejprve schválit.

Pacient má právo očekávat, že jeho léčba bude vedena s přiměřenou Garance

kontinuitou. Má právo vědět předem, jací lékaři, v jakých ordinačních hodinách a na zdravotní

jakém místě jsou mu k dispozici. Po propuštění má právo očekávat, že nemocnice péče

určí postup, jímž bude jeho lékař pokračovat v informacích o tom, jaká bude jeho

další péče. Pacient má právo na podrobné a jemu srozumitelné vysvětlení v případě,

že se lékař rozhodl k nestandardnímu postupu či experimentu. Písemný vědomý

souhlas nemocného je podmínkou k zahájení neterapeutického i terapeutického

výzkumu. Pacient může kdykoliv, a to bez uvedení důvodu, z experimentu odstoupit,

když byl poučen o případných zdravotních důsledcích takového rozhodnutí. Nemoc-

ný v závěru života má právo na citlivou péči všech zdravotníků, kteří musí respek-

tovat jeho přání, pokud tato nejsou v rozporu s platnými zákony. Pacient má právo

a povinnost znát a řídit se platným řádem zdravotnické instituce, kde se léčí (tzv.

-130 -

nemocniční řád). Pacient má právo kontrolovat svůj účet a vyžadovat odůvodnění

jeho položek bez ohledu na to, kým je účet placen.

Garance zdravotní péče

Garantovat zdrav. péči – to je především úloha státu a znamená zejména Dostupnost

zajistit dostupnost zdrav. péče min. ze tří hledisek: zdravotní

a) místní dostupnost, péče

b) hlediska časové dostupnosti

c) finanční dostupnost.

Stát kromě předchozí dostupnosti musí také zajistit kvalitu zdravotní péče,

toto zajištění realizuje zejména v těchto oblastech:

a) vzdělávání zdravotních pracovníků,

b) kontrola léčiv (současně musí stanovit pravidla pro skladování a distribuci

léků),

c) dohled nad čistotou vod, nezávadnosti potravin a navazujících hygienic-

kých služeb.

Výše uvedenou činnost realizuje vláda a ostatní orgány státní správy, když

k hlavním činnostem těchto orgánů patří:

a) negarantovaný systém – je založen na přímých platbách za poskytnutou

zdravotní péči, tento systém plní opačnou funkci vůči

státu, tj, že stát poskytuje zdravotní péči pouze

některým skupinám obyvatel,

b) garantovaný systém – je založen na centralizovaném financování centrálních

prostředků, když stanovené zdroje jsou rozděleny do

těchto skupin

- formou daní,

- formou zákonného pojištění,

- formou bodového hodnocení,

- individuálními účty

10. 4. Zdravotní pojištění jako zdroj financování

V České republice byl zaveden model veřejného pojištění. Vychází Model

z principu solidarity a dělení rizika. Má podobu povinného pojištění pro všechny veřejného

osoby s trvalým pobytem na území ČR nebo pro osoby, které trvalý pobyt na území pojištění

ČR nemají, ale jsou zde zaměstnány u zaměstnavatele se sídlem na území ČR.

- 131 -

Prostředky na financování zdravotnictví jsou odděleny od státního

rozpočtu jako fond všeobecného zdravotního pojištění, který je spravován

všeobecnou zdravotní pojišťovnou.

Všeobecná zdravotní pojišťovna není orgánem státní správy a má Všeobecná

vymezeny následující kompetence: zdravotní

pojišťovna

spravovat fond všeobecného zdravotního pojištění,

financovat na základě smluv lékařů služby zdravotnických zařízení,

kontrolovat množství, druh a účelnost výkonů,

posuzovat zdravotní způsobilost k práci.

Základní vlastnosti veřejného zdravotního pojištění

Základními vlastnostmi veřejného zdravotního pojištění jsou především: Základní - volný přístup systému je zajištěn přímo ze zákona, vlastnosti

- neexistence vazby mezi zdravotním stavem a výší pojistného, veřejného

- čerpání zdravotní péče dle objektivní potřeby a zdravotního stavu bez ohledu zdravotního

na rozpočtové omezení, pojištění

- vazby příjmů a výdajů na zdravotní péči a její vazby na národohospodářské

ukazatele a veličiny.

S H R N U T Í

Zdravotní politika je nedílnou součástí sociální politiky všech vyspělých států.

Zahrnuje aktivity uskutečňované v rámci zdravotnictví, ale také aktivity ve

směru ochrany a podpory zdraví, ve směru zamezení nemoci. Míra skutečného

efektu zdravotní politiky je dána nejen politickými zájmy a zájmy samotných

občanů, ale i schopností společného systému tyto zájmy vyvolávat a současně

vytvářet podmínky k jejich efektivní realizaci Mezi základní předpoklady zdravotní politiky patří:

- existence hospodářské a sociální politiky státu,

- stát musí stanovit cíle a současně i strategii k naplnění cílů.

Stanovené cíle musí být reálné zejména z hlediska možností daného stupně

rozvoje společnosti:

- existence sociálně ekonomického prostředí, které akceptuje zdravotní politiku

a to v dimenzích dané strategie,

- stát musí vytvořit odpovídající mechanismy realizace zdravotní politiky jako

celku.

- 132 -

Cílem zdravotní politiky je přispět k dosažení co nejlepšího zdraví.

Zdravotní politika je výrazem zájmu i odpovědnosti za zdraví lidí, je jedním

z významných koncepčních nástrojů dalšího rozvoje zdraví v populačním

měřítku i pokud jde o řešení zdravotních problémů jednotlivých osob.

Vnitřní vazby zdravotní politiky jsou provázány s reprodukčním

procesem jako celkem a to napříč politickými, ekonomickým a sociálními

determinanty.

V České republice je zdravotnictví transformováno od roku 1990 s cílem

vybudovat liberální a efektivně fungující systém založený na právech občanů

k přístupu ke zdravotní péči. Dostupnost zdravotní péče je garantována státem a

financována z fondu všeobecného zdravotního pojištění na principu povinné

solidarity. Zdravotní péče je poskytována ve zdravotnických zařízeních ve

vlastnictví státu, obcí, fyzických a právnických osob.

Úloha státu v souvislosti se zdravotní politikou spočívá především v tom, že

stát

1. legalizuje povinnou solidaritu,

2. legalizuje lékovou politiku,

3. reguluje cenu zdravotnických služeb a tím garantuje čerpání fondů

zdravotního pojištění.

Zdravotní péči rozdělujeme

1) Dle místa poskytování a způsobu financování zdravotnických zařízení na:

-ambulantní- zajišťují ji odborníci a praktičtí lékaři v jednotlivých ordinacích.

Je to základní článek preventivní péče.

-ústavní- péče v nemocnicích a odborných ústavech. Je poskytována, jestliže si

to vyžaduje zdravotní stav pacienta.

2) Dle specializace na:

-primární (základní)- dostupná zdravotní péče v místě bydliště při zachová-

ní svobodné volby lékaře.

- sekundární- zahrnuje péči praktických lékařů pro dospělé, děti a dorost, zá-

kladní gynekologickou a stomatologickou péči.

-terciální- péče v neregionálních zařízeních, kde se provádí transplantace

orgánů, kostní dřeně, dialýzy, umělé oplodnění apod.

3) Dle financování na:

-péči plně hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, plně dostupná,

-péči částečně hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a částečně s finan-

ční spoluúčastí,

-péči nehrazenou.

4) Dle hlediska práva na :

- standardní péče- je v určité době a na určitém území obvyklá, je uznávaná

odborníky, ale obtížně stanovitelná.

- nadstandardní péče- při které se pacientovi poskytují na jeho přání výhody

a služby, které nejsou nezbytné(vyšší standard ubytovacích

a stravovacích služeb, provedení výkonů jinými technolo-

giemi, osobami apod). Pacienti tyto služby hradí přímo ne-

bo zvlášť sjednaným připojištěním.

Potřebná péče- obsahuje léčebné nebo vyšetřovací postupy, u nichž jsou splněna

- 133 -

tato kritéria:včasnost a rychlost, optimalita, prevence vedlej-

ších účinků a komplikací, dosažení co nejlepšího do-

stupného výsledku.

Garantovaná péče- je část potřebné péče, která je v dané společnosti a v da-

ném čase považována za tak závažnou, že se stává

předmětem plné nebo částečné úhrady z veřejného

zdravotního pojištění.

V Evropském kontextu má zdraví populace politickou hodnotu

deklarovanou jako veřejné bohatství a také jako zdroj společenského růstu

země.Proto je právo na zdraví a zdravotní péče garantována státem.

Pacient má právo na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči prová-

děnou s porozuměním kvalifikovanými pracovníky. Pacient má právo znát

jméno lékaře a dalších zdravotnických pracovníků, kteří ho ošetřují. Má právo

žádat soukromí a služby přiměřené možnostem ústavu, jakož i možnost denně

se stýkat se členy své rodiny či s přáteli.

Garantovat zdravotní péči je především úlohou státu a znamená

zejména zajistit dostupnost zdrav. péče min. ze tří hledisek:

a) místní dostupnost,

b) hlediska časové dostupnosti,

c) finanční dostupnost.

Stát kromě předchozí dostupnosti musí také zajistit kvalitu zdravotní

péče, když toto zajištění realizuje zejména v těchto oblastech:

a) vzdělávání zdravotních pracovníků,

b) kontrola léčiv (současně musí stanovit pravidla pro skladování a distribuci léků),

c) dohled na čistotou vod, nezávadností potravin a navazujících hygienic-

kých služeb.

Výše uvedenou činnost realizuje vláda a ostatní orgány státní správy.

V České republice byl zaveden model veřejného pojištění. Vychází

z principu solidarity a dělení rizika. Má podobu povinného pojištění pro

všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR nebo pro osoby, které trvalý

pobyt na území ČR nemají, ale jsou zde zaměstnány u zaměstnavatele se

sídlem na území ČR. Prostředky na financování zdravotnictví jsou odděleny

od státního rozpočtu jako fond všeobecného zdravotního pojištění, který je

spravován všeobecnou zdravotní pojišťovnou.

Všeobecná zdravotní pojišťovna není orgánem státní správy a má

vymezeny následující kompetence:

spravuje fond všeobecného zdravotního pojištění,

financuje na základě smluv služby lékařů a služby zdravotnických

zařízení,

kontroluje množství, druh a účelnost výkonů,

posuzuje zdravotní způsobilost k práci.

Základními vlastnostmi veřejného zdravotního pojištění jsou následující:

- volný přístup systému je zajištěn přímo ze zákona,

- neexistence vazby mezi zdravotním stavem a výší pojistného,

- čerpání zdravotní péče dle objektivní potřeby a zdravotního stavu bez

ohledu na rozpočtové omezení,

-134 -

- vazby příjmů a výdajů na zdravotní péči její vazby na národohospodářské

ukazatele a veličiny.

Kontrolní otázky

1) Charakterizujte zdravotní politiku ? Co pod tímto pojmem rozumíte?

2) Jaké aktivity uskutečňované v rámci zdravotnictví znáte ?

3) Jaké jsou předpoklady zdravotní politiky ?

4) Co je vlastně cílem zdravotní politiky ?

5) Jaké jsou vnitřní vazby zdravotní politiky ? 6) Stručně popište zdravotní politiku v České republice.

7) Jaká je úloha státu v rámci zdravotní politiky?

8) Jak byste popsali zdravotní systém v ČR ?

9) Jak rozdělujeme zdravotní péči podle místa poskytování a způsobu finan-

cování zdravotnických zařízení ?

10) Jak rozdělujeme zdravotní péči podle specializace ?

11) Jak rozdělujeme zdravotní péči podle financování ?

12) Jak rozdělujeme zdravotní péči podle hlediska práva ?

13) Co rozumíte pod pojmem „právo na zdraví“ ?

14) Vysvětlete pojem „garance zdravotní péče“ ?

15) Popište dostupnost zdravotní péče ?

16) Jak stát zajišťuje kvalitu zdravotní péče ?

17) Jaký je rozdíl mezi garantovaným a negarantovaným systémem zdravot-

ní péče ?

18) Jak vypadá „model veřejného pojištění“, který je zaveden v České re-

publice ?

19) Z jakých principů především vychází „model veřejného pojištění“ ?

20) Kde jsou uloženy finanční prostředky na financování zdravotnictví ?

21) Jaké kompetence má Všeobecná zdravotní pojišťovna ? Vyjmenujte ty

základní kompetence.

22) Čím se vyznačují základní vlastnosti veřejného zdravotního pojištění ?


- charakter zdravotní politiky

- efekt zdravotní politiky

- míra skutečného efektu zdravotní politiky

- předpoklady zdravotní politiky

- cíle zdravotní politiky

- vnitřní vazby zdravotní politiky

- 135 -

- zdravotní politika České republice

- zdravotní péče

- ambulantní péče

- ústavní péče

- primární, sekundární a terciální péče

- péče plně hrazená, péče částečně hrazená, péče nehrazená

- standardní péče, nadstandardní péče

- potřebná péče

- garantovaná péče

- právo na zdraví

- garance zdravotní péče

- kvalita zdravotní péče

- dostupnost zdravotní péče

- zdravotní pojištění jako zdroj financování

- model veřejného pojištění

- vlastnosti veřejného zdravotního pojištění

- čerpání zdravotní péče

- příjmy a výdaje na zdravotní péči

- zdravotní pojištění a princip solidarity a dělení rizika

- vzdělávání zdravotních pracovníků

- kontrola léčiv

- 136 -

11 Sociální politika a nutnost důchodové reformy v ČR

Cíl

Závěrečnou kapitolu těchto skript jsem věnovala problematice důchodové

reformy u nás,neboť situace v této oblasti je neudržitelná, velmi vážná a je jen na

příslušných orgánech, kdy se začne v tomto směru opravdu urychleně pracovat a

následně zavádět do praxe důchodová reforma. Domnívám se,že studenti by se

měli seznámit s touto závažnou problematikou.Předpokládám, že po prostudování

této kapitoly by studenti měli mít alespoň částečný přehled o závažnosti a

nutnosti urychleného zavádění důchodové reformy do praxe, když po

prostudování této kapitoly by především měli umět :

- orientovat se v možnostech financování systému důchodového zabezpečení,

- rámcově vysvětlit současné financování důchodového systému u nás,

- zcela jasně a zřetelně vysvětlit proč je důchodová reforma u nás nezbytná,

- popsat a objasnit jednotlivé etapy důchodové reformy,

- pochopit podstatu dávek důchodového pojištění,

- vysvětlit základní myšlenky národních programů přípravy na stárnutí oby-

vatelstva,

- vyjádřit význam penzijního připojištění, které je nástrojem pro zlepšení součas-

né situace v našem důchodovém systému,

- zhodnotit současnou situaci v důchodovém systému ve vztahu k veřejným fi-

nancím,

- pochopit a částečně vysvětlit podstatu důchodových systémů a případných

reforem ve vybraných zemích EU.

Průvodce studiem

Vážení studenti,

poslední kapitola těchto skript je věnována velice závažné problematice a to

nutnosti provedení a urychleného zavedení do praxe důchodové reformy.Jis-

tě chápete,že v případě České republiky je opravdu již nejvyšší čas věnovat

se důchodové reformě, neboť situace je opravdu velmi vážná a finančně

značně napjatá. Všichni občané by měli myslet na skutečnost, že se jednou

dostanou do seniorského věku, když předpokládám,že každý by chtěl v tom-

to období mít příjmy alespoň částečně úměrné svým potřebám.

Předkládám vám proto tuto kapitolu a věřím,že ji budete studovat se záj-

mem a nadšením. Snažila jsem se shromáždit co nejvíce údajů, které jasně

nasvědčují tomu, že si nemůžeme dovolit v tomto případě ztrácet čas.

Tato kapitola je obsáhlejší než některé kapitoly předcházející, proto jejím

studiem strávíte více času. Předpokládám, že byste to mohli zvládnout asi

za 150 minut.

- 137 -

11. 1. Možnosti financování systému důchodového zabezpečení

a současné financování důchodového pojištění u nás

Důchodové zabezpečení může být financováno ze státního rozpočtu, kde zdroj Financování

prostředků představují daně z příjmů. Zde je uplatněna nejvyšší sociální solidarita, systému

neboťs rostoucími příjmy roste daňové zatížení a úroveň důchodu ve srovnání s důchodového

rostoucím výdělkem klesá. Což v praxi znamená, že občan s nadprůměrným zabezpečení

příjmem odvádí do systému více, ale dostává méně než občan s nižšími příjmy.

Dalším způsobem je financování ze státního rozpočtu, když zdrojem

prostředků jsou v tomto případě příspěvky na sociální a důchodové pojištění. Zde

jsou příspěvky stanoveny jednotným procentem z výdělku. Cílem je, aby každý

věděl, na co platí, tzn., aby byl systém financování ,,průhledný“.

Financování může probíhat také z fondu odděleného od státního rozpočtu,

ve kterém se shromažďují příjmy z příspěvků, ale bez vytváření kapitálové

rezervy. Jde o klasický případ průběžného financování. Tento systém je zároveň

používaný ve většině zahraničních systémů, tzv. systém ,,pay as you go“. Systém

vychází z námětu mezigenerační solidarity. V praxi to znamená, že v současnosti

výdělečně činní občané odvádí příspěvky na sociální zabezpečení, ze kterých jsou

ihned vypláceny dávky současným důchodcům. Pokud nastane situace, že na

vyplácení dávek není dostatek prostředků, musí být dotován ze státního rozpočtu.

Možností je také financování z fondu, ve kterém se při průběžném

financování vytváří rezerva na úrovni dlouhodobě investovaného kapitálu.

Takováto úroveň rezerv je však možná pouze v případě trvalého převyšování

výdajů příjmy.

Financování na principu čistě fondovém je další možností. Pojištěnci si

zde vytvářejí kapitálové rezervy pomocí pojišťovacího systému. Tyto rezervy jsou

potom použity na financování jejich vlastních důchodů.

Při výběru systému je potřeba hodnotit jejich výhody i rizika. Doporučení

však obecně směřují k tomu, aby státy přistoupily k omezení systémů založených

na průběžném financování a více podporovaly spoření na stáří formou

důchodových fondů, které by mohly mít i povahu důchodových fondů

soukromých.

Současné financování důchodového pojištění v České republice

Důchodové pojištění je v České republice od 1. ledna 1996 upraveno zákonem

č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

V současné době je Český důchodový systém tvořen v podstatě dvěma pilíři.

Prvním pilířem je základní povinný dávkově definovaný, průběžně Pilíře

financovaný pilíř, ze kterého jsou poskytovány starobní, invalidní a pozůstalostní důchodového

důchody. systému

-138 -

Druhým pilířem je doplňkový, dobrovolný, příspěvkově definovaný,

kapitálově financovaný pilíř penzijního připojištění se státním příspěvkem.

Součástí tohoto pilíře je také soukromé životní pojištění.

V devadesátých letech minulého století začalo vznikat současné

uspořádání českého důchodového systému. Postupně byly přijímány dílčí

reformní kroky. V roce 1990 šlo například o odstranění diskriminace osob

samostatně výdělečně činných, v roce 1993 došlo k zavedení pojistného jako

zvláštní platby mimo daňový systém nebo například v roce 1994 byl přijat zákon

o penzijním připojištění se státním příspěvkem.

K završení reformních kroků došlo v roce 1995, kdy byl přijat nový zákon

o důchodovém pojištění. Hlavním cílem byla restrukturalizace dávkového

systému takovým způsobem, aby v případě nepříznivého demografického vývoje

nebylo nutné v budoucnu zvyšovat odvodové zatížení ekonomicky aktivního

obyvatelstva, zvyšovat podíl sociálních výdajů na hrubém domácím produktu a

možnost těsnější vazby u vyplácených důchodů na mzdový a cenový vývoj.

V roce 1996 byla Česká republika jednou z prvních zemí ve východní a

střední Evropě, realizující dílčí reformu důchodového systému. I přesto český

důchodový systém stojí před nutností výrazných změn. Není totiž možné

dlouhodobě a systematicky zvyšovat princip zásluhovosti, aniž by současně

nedocházelo ke zvyšování míry zdanění nebo snižování výše důchodů.

11. 2. Důchodová reforma v České republice

Důchodový systém v České republice se ocitl ve velice složité situaci. Důchodová

Finančních prostředků na výplatu důchodů se z mnoha důvodů nedostává, reforma

například lidský věk se prodlužuje, což je rozhodně dobře, ovšem je také

třeba tomuto přizpůsobit důchodovou politiku.

Důchodová reforma je rozčleněna do tří etap:

První etapa důchodové reformy je již schválena a většina změn je již Etapy

účinná od 1. 1. 2010. Druhá a třetí etapa čeká na své schválení. První etapa důchodové

zahrnuje změny parametrických změn základního důchodového pojištění. reformy

Druhá etapa obsahuje změnu financování základního pojištění a

soukromých důchodů jako je penzijní připojištění nebo životní pojištění.

Třetí etapa představuje pro pojištěnce možnost zvolit si vyvázání se ze

základního důchodového systému do soukromého systému.

První etapa důchodové reformy v České republice

Faktory, které vedly k uvažování o nutnosti reformy, jsou zejména prodlužující První

se střední délka života, nárůst podílu starších osob na celkové populaci a růst počtu etapa

osob důchodového věku se současným poklesem ekonomicky aktivních osob. důchodové

Podle předpokladů by měl v příštích 50 letech podíl osob starších 60 let reformy

vzrůst ze současných 20 % na 35 %. Z těchto údajů je jistě pro každého patrná

finanční neudržitelnost důchodového pojištění.

- 139 -

První etapa představuje tzv. parametrické změny, tedy úpravy současného

systému a nejde o zásadní zásah do důchodového systému, tedy reformu v pravém

slova smyslu, je to jen součást velké reformy, která měla přijít a vlivem politické

situace , výkonu ekonomiky a dalších aspektů zatím nepřišla.

Z první etapy jsou nejdůležitější změny následující:

u pojištěnců narozených po roce 1968 činí důchodový věk 65 let, stejný Změny

věk je stanoven i pro ženy, které nevychovaly žádné či pouze jedno dítě, vyplývající

u žen s více dětmi se důchodový věk pohybuje od 62 do 64 let. z I. etapy

potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod se zvyšuje postupně

ze současných 25 let až na 35 let. pro mnohé pojištěnce bude určitě přínosem zvýhodnění souběhu

starobního důchodu s výdělečnou činností, zrušením omezení trvání

pracovního poměru na dobu určitou.

z pohledu studentů je nevýhodou že se nezapočítávají doby studia

na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole do náhradní doby pojištění

pro nárok na starobní důchod, kterou pojištěnec získá po 31. 12. 2009.

byla zavedena třístupňová invalidita podle procentního poklesu pracovní

schopnosti.

První etapa přinese také zrušení doby studia jako náhradní doby pojištění.

Doba studia na střední, vyšší odborné a vysoké škole před rokem 1996

po skončení povinné školní docházky do dosažení 18 let je započítávána v plném

rozsahu, po dosažení 18 let se počítá nejvýše šest let, tato doba se ale bude

započítávat pouze v rozsahu 80 %. Po roce 1995 je započítávána pouze doba

studia po dosažení 18 let, také maximálně šest let a to v rozsahu 80 %. Doba studia získaná po 31. 12. 2009 se však nebude započítávat do náhradní doby pojištění pro nárok a výši starobního důchodu vůbec. Doba studia získaná před

datem účinnosti navrhované změny bude posuzována a započítávána stále podle

právní úpravy platné před tímto datem.

Od 1. 1. 2010 se tedy studenti mohou důchodového pojištění účastnit

dobrovolně. Nejnižší měsíční částka pojistného činí 1 660,00 Kč pro rok 2010.

Tato částka je stanovena jako 28 % z částky, která odpovídá jedné čtvrtině

průměrné mzdy platné v roce 2010. Dobrovolného pojištění se obecně mohou

účastnit osoby starší 18 let.

Doba studia není do náhradních dob pojištění zahrnuta například také v Dánsku,

Francii, Finsku, Irsku, Itálii, Rakousku, Portugalsku a Španělsku.

Druhá etapa důchodové reformy

Druhá etapa obsahuje reformy v oblasti soukromých důchodů. Jde Druhá etapa

především o dobrovolné penzijní připojištění se státním přípěvkem a produkty důchodové

komerčních pojišťoven hlavně v oblasti životního pojištění. Hlavním cílem reformy

bude zprůhlednění systému a vytvoření motivace účastnit se připojištění či spoření

pro občany.

http://student.finance.cz/vysoke-skoly/verejne/

Změny také přinese nový zákon o penzijním spoření. Tyto změny se odrazí ve

výši státních příspěvků, které jsou uvedeny níže. Například minimální státní

- 140 -

příspěvek 50,00 Kč bude spojen s vkladem 300,00 Kč.

Tabulka č. 1 : Státní příspěvky v penzijním připojištění

(Zdroj: Důchodová reforma–zaměření na soukromé financování - Finance.cz,

[online]. [cit. 2009-11-09]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-

penze/informace/postup-duchodove-reformy/soukrome-duchody/. ISSN 1213-

4325.)

Měsíční platba

Státní

příspěvek

300 - 399 Kč

50 Kč + 40 % z

částky nad 300

Kč

400 - 499 Kč

90 Kč + 30 % z

částky nad 400

Kč

500 - 599 Kč

120 Kč + 20 %

z částky nad

500 Kč

600 - 699 Kč

140 Kč + 10 %

z částky nad

600 Kč

700 a více Kč 150 Kč

Dalšími změnami bude oddělení majetku akcionářů a klientů, účastník si

bude moci vybrat mezi povinným dynamickým, povinným konzervativním a

povinným smíšeným fondem. Hovořit se bude o penzijních společnostech

nikoliv o penzijních fondech a zaměstnavatel nebude moci ovlivnit

zaměstnance při volbě penzijní společnosti.

Třetí etapa důchodové reformy

Třetí etapa bude řešit diverzifikace zdrojů pro příjmy ve stáří s umožněním Třetí etapa

částečné volby pojištěnců k vyvázání se ze základního důchodového pojištění do důchodové soukromého systému. Bude jim umožněna volba, jestli jejich důchody poplynou reformy

pouze ze základního důchodového pojištění nebo částečně také ze spořícího

pilíře důchodového systému. Pojištěnci by si tedy nevolili, jestli budou nebo nebudou platit příspěvky na důchodové pojištění, ale pouze jaké budou zdroje

http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/penzijni-pripojisteni/

pro financování jejich důchodů.

- 141 –

11. 3. Dávky důchodového pojištění

Dávky důchodového pojištění se dělí na důchody přímé a důchody Dávky

odvozené. Mezi přímé důchody patří starobní důchod, plný invalidní důchod důchodového

a částečně invalidní důchod. Tyto důchody jsou vyměřovány podle dob pojištění

pojištění a výše výdělků oprávněné osoby. Mezi odvozené důchody se

řadí vdovské a vdovecké důchody a sirotčí důchody. Odvozené důchody se

stanoví z přímého důchodu, který zesnulý pobíral nebo na něj měl nárok.

Výše všech důchodových dávek vyplácených z důchodového systému je

tvořena základní výměrou a procentní výměrou. Základní výměra je stanovena

pevnou částkou, která je určena vládou České republiky a procentní výměra je

dána procentní sazbou z výpočtového základu u starobního, plného invalidního a

částečného invalidního důchodu nebo procentní výměrou u důchodu vdovského,

vdoveckého a sirotčího.

--------------------------------------

P a s á ž p r o z á j e m c e

--------------------------------------

Osobní vyměřovací základ (OVZ) získáme, když vynásobíme naše příjmy

v daném roce od roku 1986 do posledního uzavřeného roku, který předchází roku,

v němž je přiznán důchod (např. pokud žádá v roce 2009, tak naposled do roku

2008). Tyto hrubé výdělky vynásobené koeficienty nárůstu, které jsou stanovené

vládou České republiky, sečteme a získáme úhrn všeobecného vyměřovacího

základu. Úhrn všeobecného vyměřovacího základu (ÚVVZ) dosadíme do vzorce

a vynásobíme stanovenou konstantou 30,4167, což je průměrný počet dní

v měsíci a takto vynásobené číslo vydělíme počtem kalendářních dnů rozhodného

období (PKDRO). Jde o počet dnů od roku 1986 do roku 2008 včetně přestupných

dnů, od kterých se odečte počet vyloučených dnů (např. období nemoci, mateřská

dovolená, období péče o osobu blízkou nebo období evidence na úřadu práce) za

rozhodné období (PDVO) let 1986 až 2008.

Vzorec:

Osobní

vyměřovací

základ

OVZ osobní vyměřovací základ

ÚVVZ úhrn všeobecného vyměřovacího základu

PKDRO počtem kalendářních dnů rozhodného období

PDVO počet dnů vyloučených období

Takto se vypočítal osobní vyměřovací základ, který se ještě dále redukuje.

Do první redukční hranice, kterou je částka 10 500,00 Kč, se počítá v plném

-142-

rozsahu, rozdíl nad první redukční hranicí, která je tvořena částkou v rozpětí

10 500,00 Kč až 27 000,00 Kč se bere pouze ve výši 30 % a rozdíl nad druhou

redukční hranicí,kterou představuje částka nad 27 000,00 Kč ve výši 10 %. Tímto

došlo k redukci osobního vyměřovacího základu.

A součtem redukovaných částek je všeobecný procentní základ (VPZ).

Z této částky získáváme procentní výměru důchodu, o které jsem se již zmiňovala,

tím, že veškerou celkovou dobu pojištění, kterou pojištěnec za celý jeho

ekonomicky aktivní život získal (včetně náhradní doby pojištění, které hodnotí

zákon 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších novel v době

přiznání důchodu), vynásobíme 1,5 % za každý rok a výsledné procento

z všeobecného procentního základu odpovídá zmíněné procentní výměře důchodu.

K této procentní výměře se připočte základní výměra 2 170,00 Kč. Výsledkem

tohoto součtu je konečná výše důchodu.

Starobní důchod

Účelem starobního důchodu je finanční zabezpečení občana při dovršení Starobní

důchodového věku, kde se předpokládá, že dojde ke snížení schopnosti vykonávat důchod

výdělečnou činnost a tím k neschopnosti zajistit své potřeby.

Starobní důchody stále více zatěžují státní rozpočet. V tabulce č. 2 jsou uvedeny

údaje o vyplacených starobních důchodech vždy k 31. 12. daného roku v letech

2000 až 2008.

Starobní důchod představuje základní dávku důchodového pojištění.

Tabulka č. 2: Vyplácené starobní důchody v ČR k 31. 12. daného roku

(Zdroj: Vyplácené důchody - Finance.cz, [online]. [cit. 2009-11-09]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-penze/vyvoj/vyplacene-duchody/. ISSN 1213-4325.)

Rok

Počet důchodců

Průměrná výše

důchodu v Kč Průměrný věk

Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem

2008

1 066

465 1 687 546 2 754 011

10

046 9 032 9 424 64 66 65

2007

1 045

146 1 674 015 2 719 161 9 145 8 194 8 560 64 66 65

2006

1 027

504 1 656 280 2 683 784 8 563 7 667 8 010 64 65 65

2005

1 007

516 1 637 584 2 645 100 8 102 7 244 7 571 64 65 65

2004 995 686 1 629 999 2 625 685 7 613 6 816 7 118 63 65 64

http://www.finance.cz/duchody-a-penze/vyvoj/vyplacene-duchody/

2003 978 920 1 611 924 2 590 844 7 408 6 649 6 936 63 65 64

2002 971 439 1 606 359 2 577 798 7 159 6 428 6 703 63 65 64

2001 973 120 1 610 898 2 584 018 7 147 6 409 6 687 63 65 64

2000 964 450 1 603 415 2 567 865 6 593 5 913 6 169 63 65 64

- 143 -

Z tabulky je jasné, že počet důchodců se v jednotlivých letech zvyšuje a stejně

tak se zvyšuje i průměrná výše důchodů. U mužů došlo za toto období k nárůstu o

102 015 osob a průměrná výše důchodů vzrostla za toto období o 3 453,00 Kč. U

žen došlo k nárůstu o 84 131 osob a průměrná výše důchodů vzrostla o 3 119,00

Kč.

Nárok na starobní důchod

Pro uznání nároku na starobní důchod musí pojištěnec splňovat : Nárok na

starobní

- dobu pojištění nejméně 25 let a věk potřebný pro důchod, důchod

nebo

- dobu pojištění 15 let a dosažení věku alespoň 65 let.

Důchodový věk pojištěnců, kteří dosáhnou důchodového věku v období

do 31. 12. 1995 je uveden v tabulce č. 3, týká se tedy pojištěnců narozených před

rokem 1936.

Důchodový věk pojištěnců, kteří dosáhnou důchodového věku v období

od 1. 1. 1996 do 31. 12. 2012 je uveden v tabulce č. 4, vztahuje se na pojištěnce,

kteří jsou narození v letech 1936 až 1968. U pojištěnců, kteří dosáhnou

důchodového věku až po 31. 12. 2012 je věková hranice uvedena v tabulce č. 5.

Jedná se o pojištěnce narozené po roce 1968.

Tabulka č. 3: Důchodový věk pojištěnců, kteří dosáhli věkové hranice do

31. 12. 1995

(Zdroj: PŘIB, J.: Kdy do důchodu a za kolik. 10. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s.,

2009. 128 s., ISBN 978-80-247-2805-6, s. 112.)

u mužů: 60 let

u žen:

53 let, pokud vychovaly alespoň 5 dětí

54 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 děti

55 let, pokud vychovaly 2 děti

56 let, pokud vychovaly 1 dítě

nebo 57 let

- 144 -

Tabulka č.4: Věkové hranice od 1. 1. 1996 do 31. 12. 2012 důchodový věk činí

(roky + měsíce)

(Zdroj: PŘIB, J.: Kdy do důchodu a za kolik. 10. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s.,

2009. 128 s., ISBN 978-80-247-2805-6, s. 112.)

Rok narození Muži

Ženy (podle počtu vychovaných dětí)

bezdětná 1 dítě 2 děti 3 děti 4 děti

5 a více

dětí

1936 60 + 2 57 56 55 54 54 53

1937 60 + 4 57 56 55 54 54 53

1938 60 + 6 57 56 55 54 54 53

1939 60 + 8 57 + 4 56 55 54 54 53

1940 60 + 10 57 + 8 56 + 4 55 54 54 53

1941 61 58 56 + 8 55 + 4 54 54 53

1942 61 + 2 58 + 4 57 55 + 8 54 + 4 54 + 4 53

1943 61 + 4 58 + 8 57 + 4 56 54 + 8 54 + 8 53 + 4

1944 61 + 6 59 57 + 8 56 + 4 55 55 53 + 8

1945 61 + 8 59 + 4 58 56 + 8 55 + 4 55 + 4 54

1946 61 + 10 59 + 8 58 + 4 57 55 + 8 55 + 8 54 + 4

1947 62 60 58 + 8 57 + 4 56 56 54 + 8

1948 62 + 2 60 + 4 59 57 + 8 56 + 4 56 + 4 55

1949 62 + 4 60 + 8 59 + 4 58 56 + 8 56 + 8 55 + 4

1950 62 + 6 61 59 + 8 58 + 4 57 57 55 + 8

1951 62 + 8 61 + 4 60 58 + 8 57 + 4 57 + 4 56

1952 62 + 10 61 + 8 60 + 4 59 57 + 8 57 + 8 56 + 4

1953 63 62 60 + 8 59 + 4 58 58 56 + 8

1954 63 + 2 62 + 4 61 59 + 8 58 + 4 58 + 4 57

1955 63 + 4 62 + 8 61 + 4 60 58 + 8 58 + 8 57 + 4

1956 63 + 6 63 61 + 8 60 + 4 59 59 57 + 8

1957 63 + 8 63 + 4 62 60 + 8 59 + 4 59 + 4 58

1958 63 + 10 63 + 8 62 + 4 61 59 + 8 59 + 8 58 + 4

1959 64 64 62 + 8 61 + 4 60 60 58 + 8

1960 64 + 2 64 + 2 63 61 + 8 60 + 4 60 + 4 59

1961 64 + 4 64 + 4 63 + 4 62 60 + 8 60 + 8 59 + 4

1962 64 + 6 64 + 6 63 + 8 62 + 4 61 61 59 + 8

1963 64 + 8 64 + 8 64 62 + 8 61 + 4 61 + 4 60

1964 64 + 10 64 + 10 64 + 4 63 61 + 8 61 + 8 60 + 4

1965 65 65 64 + 8 63 + 4 62 62 60 + 8

1966 65 65 65 63 + 8 62 + 4 62 61

1967 65 65 65 64 62 + 8 62 61 + 4

1968 65 65 65 64 63 62 61 + 8

- 145 -

Tabulka č. 5: Důchodový věk pojištěnců, kteří dosáhnou věkové hranice po 31. 12. 2012

(Zdroj:ČSSZ: Změny v důchodovém pojištění od 1. ledna 2010, příručka)

u mužů: 65 let

u žen:

62 let, pokud vychovaly alespoň 4 děti



nebo 65 let

Důchodový věk 65 let je v současné době poměrně běžným důchodovým věkem

v řadě evropských států. Tento věk platí například v Belgii, Irsku, Finsku,

Německu, Španělsku, Nizozemí, Portugalsku nebo Lucembursku.

Doba pojištění po novele zákona Potřebná doba pojištění se bude postupně zvyšovat ze současných 25 na 35 Doba

let, aby byl vliv na generaci pojištěnců připravujících se na důchod co nejšetrnější. pojištění

Tabulka č. 6: Nejmenší potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod

po novele zákona

(Zdroj: Nárok na získání starobního důchodu podle novely- Finance.cz, [online]. [cit. 2009-11-09]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/starobni-duchod/narok-podle-novely/. ISSN 1213-4325.)

Počet let důchodového pojištění Dosažení důchodového věku v roce

25 před rokem 2010

26 2010

27 2011

28 2012

29 2013

30 2014

http://www.finance.cz/duchody-a-penze/infor-

31 2015

32 2016

33 2017

34 2018

35 po roce 2018

- 146 -

Nejmenší potřebná doba pojištění v novém systému je uvedena v tabulce č.6.

Zvýšení na 35 let bude platit pro pojištěnce, kteří dosáhnou důchodového věku po

roce 2018. Aby občan zjistil, kolik činí potřebná doba pojištění, je rozhodující rok

dosažení důchodového věku i v případě, že byl důchodový věk dosažen, ale

nebyla získána potřebná doba pojištění, kterou občan získá až v některém

z následujících roků

--------------------------------------

P a s á ž p r o z á j e m c e

--------------------------------------

Pro lepší názornost uvedu příklad práce s potřebnou dobou pojištění po novele zá-

kona.

Příklad: Pan Jan dosáhl důchodového věku v roce 2013, nárok na starobní důchod mu však

nevznikl, neboť získal pouze 27 let pojištění. Po získání chybějících 2 roků doby

pojištění mu nárok na starobní důchod vznikne, a to i přesto, že občané,

dosahující důchodového věku ve stejném roce (např. v roce 2015) mají již

stanovenou potřebnou dobu pojištění delší (např. 21 let).

Stanovení výše starobního důchodu

Výše starobního důchodu je složena ze základní výměry starobního Stanovení

důchodu, která je jednotná a činní 2 170,00 Kč měsíčně a z výše procentní výměry. výše

Další složkou je výše procentní výměry starobního důchodu, která je individuální starobního

a je stanovena procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění důchodu

do vzniku nároku a po vzniku nároku na důchod, tato výše činní nejméně 770,00 Kč

měsíčně. Za každý celý rok pojištění do okamžiku vzniku nároku na důchod náleží

1,5 % výpočtového základu. Do doby pojištění se v tomto případě započítávají

náhradní doby pojištění v rozsahu 80 %. Příkladem takové náhradní doby

je například doba nezaměstnanosti, doba pobírání plného invalidního důchodu

a doba výkonu civilní služby. Mezi náhradní doby, které jsou započítávány

v plném rozsahu, patří například výkon vojenské služby v ozbrojených

České republiky nebo mateřská dovolená.

V případě, že pojištěnci vznikl nárok na přiznání starobního důchodu,

ale nepožádá o něj nebo požádá o jeho přiznání, ale nenechá si ho vyplácet a bude

pracovat dál, navyšuje se mu důchod za každých 90 kalendářních dnů o 1,5 %. To

v praxi představuje mnohem rychlejší zvyšování důchodu pojištěnce než před touto

dobou.

-147-

Stanovení výše starobního důchodu po novele

K 1. 1. 2010 zůstala výše základní výměry stejná, což znamená, že činí

2 170,00 Kč měsíčně.

Stejné zůstane i stanovení výše procentní výměry. Ta se stanoví procentní

sazbou z výpočtového základu. Procentní sazba se skládá ze sazby za dobu

pojištění získanou do vzniku nároku na důchod, která činí 1,5 % výpočtového

základu za každý rok pojištění.

V současném systému jsou tři možnosti, jak je možné postupovat při

vzniku nároku na důchod. První možností je začít pobírat starobní důchod a tím

ukončit výdělečnou činnost. Druhá možnost je pobírat starobní důchod a při

splnění stanovených podmínek zůstat výdělečně činný. Poslední možností je

zůstat výdělečně činný bez pobírání starobního důchodu a tím si zvyšovat

procentní výměru pro výpočet starobního důchodu.

Změnou je, vznik možnosti souběhu výdělečné činnosti a dvouvariantního

pobírání důchodu, tzn. pobírání poloviny důchodu nebo celého a vzniknou i dvě

možnosti přepočtu důchodu.

Pokud bude občan při výdělečné činnosti pobírat polovinu starobního

důchodu, důchod se přepočítá tím způsobem, že za každých 180 kalendářních dnů této výdělečné činnosti vzroste procentní výměra o 1,5 procenta výpočtového základu.

Pokud bude občan při výdělečné činnosti pobírat celý starobní důchod,

důchod se přepočítá tím způsobem, že za každých 360 kalendářních dnů

této výdělečné činnosti vzroste procentní výměra o 0,4 % výpočtového

základu.

Stejné zůstává i to, že výše procentní výměry starobního důchodu činí

nejméně 770,00 Kč měsíčně.

Nárok na předčasný starobní důchod

Nárok na předčasný starobní důchod mají osoby, které získaly do 31. 12. Nárok na

2006 dobu pojištění minimálně 25 let a ke dni, od kterého má být starobní důchod předčasný

přiznán, pobírají částečný invalidní důchod, v takovém případě lze přiznat starobní starobní

důchod až 2 roky před dosažením řádného důchodového věku. důchod

Další skupinou osob, které mají nárok na předčasný starobní důchod, jsou

pojištěnci, kteří do 31. 12. 2006 získali dobu pojištění minimálně 25 let a alespoň

5 let pobírali nepřetržitě plný invalidní důchod a nárok na tuto dávku jim zanikl,

v tomto případě lze přiznat starobní důchod, pokud ode dne odnětí dávky plného

invalidního důchodu do dosažení důchodového věku chybí maximálně 5 let.

U těchto dvou typů předčasného důchodu se jedná o dočasně snížený

předčasný starobní důchod. Výhodou tohoto typu je, že nezaniká nárok na obecný

starobní důchod, při dosažení důchodového věku si může pojištěnec o tuto dávku

požádat.

Nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku má

pojištěnec, pokud splnil dobu pojištění minimálně 25 let a do dosažení

-148-

důchodového věku mu ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, chybí

maximálně 3 roky.

Tento typ předčasného starobního důchodu představuje trvale snížený

předčasný starobní důchod.

Nevýhodou tohoto typu je, že po jeho přiznání už nelze zažádat o přiznání

obecného starobního důchodu při dosažení důchodového věku.

Nárok na předčasný starobní důchod po novele

Přiznání předčasného starobního důchodu až tři roky před dovršením

důchodového věku bude možné i po 31. 12. 2009. Pojištěnci, jejichž důchodový

věk činní 63 nebo více let, budou moci odejít do důchodu dokonce v 60 letech. U

pojištěnců, kteří mají důchodový věk stanovený na 65 let, bude tedy doba

předčasného důchodu dokonce 5 let.

Stanovení výše předčasného starobního důchodu

Výše základní výměry je stanovena pevnou částkou stejně jako u obecného Stanovení

starobního důchodu, která činí 2 170,00 Kč. výše

Výše procentní výměry je stanovována stejným způsobem jako výše předčasného

procentní výměry starobního důchodu přiznaného po dosažení důchodového věku starobního

a za každých 90 kalendářních dnů (i započatých) z období ode dne, od kterého důchodu

se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku je procentní výměra

snižována o 0,9 % výpočtového základu.

Výše procentní výměry po snížení nesmí být však nižší než 770,00 Kč

měsíčně.

Stanovení výše předčasného starobního důchodu po novele

Výše základní výměry zůstane k 1. 1. 2010 opět stejná, což je 2170,00 Kč

měsíčně. Změna nastane ve stanovení výše procentní výměry předčasného

starobního důchodu, která je stanovována stejně, jako u obecného starobního

důchodu. Tato výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z

doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového

věku o

0,9 % výpočtového základu za období prvních 720 kalendářních dnů,

1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne.

Stejné zůstane, že výše procentní výměry po tomto snížení však nesmí být

nižší než 770 Kč měsíčně.

Pro lepší názornost zde předvedu výpočet trvale kráceného předčasného

starobního důchodu v roce 2009 a v roce 2010.

-149-

Příklad, rok 2009:

Pan Bedřich byl nepřetržitě zaměstnán od 1. 1. 1968 do 31. 12. 2008 a získal

tak 41 let pojištění. Jeho výpočtový základ je 15 000,00 Kč (postup výpočtu

výpočtového základu je uveden ve výše řešeném příkladu ). Zvažuje, že odejde

do důchodu o 3 roky dříve, než dosáhne důchodového věku. Jaká bude výše jeho

důchodu?

Řešení:

Odchod do předčasného starobního důchodu 3 roky před dosažením

důchodového věku, např. k 1. 1. 2009, u tohoto muže představuje 13 (1 095 / 90)

období (každých 90 kalendářních dnů, i započatých, z období ode dne, od kterého

se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku). 13 období znamená

snížení procentní výměry důchodu o 11,7 % (13 x 0,9) výpočtového základu.

Procentní výměra činí 1,5 % výpočtového základu za každý rok pojištění, tj.

9 225,00 Kč (41 let x 15 000,00 Kč x 0,015), snížení bude o 1 755,00 Kč

(15 000,00 Kč x 11,7 %), důchod tedy bude 7 470,00 Kč (9 225,00 Kč – 1 755,00

Kč).

Včetně základní výměry 2 170,00 Kč činí předčasný starobní důchod 9 640,00 Kč

(7 470,00 Kč + 2 170,00 Kč) měsíčně.

Nyní změním příklad tak, aby bylo možné předvést výpočet pro rok 2010.

Příklad, rok 2010:

Panu Bedřichovi chybí k 22. 12. 2009 do důchodového věku tři roky, tj. 1 095

+ 1 dnů, protože rok 2012 je přestupný. Získal 41 let pojištění a jeho výpočtový

základ je 15 000,00 Kč.

Řešení:

Pokud by datum přiznání bylo například o 18 dnů později, postupovalo by se

už podle nového systému (platnost od 1. 1. 2010). V tomto případě by chybělo

1078 dnů do důchodového věku. Snížení by tedy podle nové úpravy činilo za

prvních 720 dnů 8 x 0,9 % = 7,2 % a za dalších 358 dnů 4 x 1,5 %, tedy 6 %, čili

celkem 13,2 % výpočtového základu.

Procentní výměra je 1,5 % výpočtového základu za každý rok pojištění,

tj. 9 225,00 Kč (41 let x 15 000,00 Kč x 0,015), snížení bude o 1 980,00 Kč

(15 000,00 Kč x 13,2 %), důchod tedy činí 7 245,00 Kč (9 225,00 Kč – 1 980,00

Kč).

Včetně základní výměry 2 170,00 Kč činí předčasný starobní důchod 9 415,00 Kč

(7 245,00 Kč + 2 170,00 Kč) měsíčně.

Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti

Důchodce, který pobírá starobní důchod po dosažení důchodového věku, Souběh

může ještě k tomuto důchodu vykonávat výdělečnou činnost. Nárok na přepočet starobního

důchodu v případě přesluhování je možný jen v případě, že v daných letech důchodu

nebyl pobírán starobní důchod. s příjmem

V případě, kdy je vyplácen starobní důchod před dosažením důchodového věku, z výdělečné může vykonávat výdělečnou činnost, která však nezakládá účast na sociálním činnosti

- 150 –

pojištění. Například tedy dohoda o provedení práce. Nesmí být pobírána

podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci.

Důvodů, proč někteří důchodci i po dosažení nároku na důchod pokračují

ve výkonu výdělečné činnosti, je několik. Tím nejvýznamnějším je udržení

životní úrovně, na kterou byli při vykonávání výdělečné činnosti zvyklí. Pro

zajímavost uvádím tabulku č. 7, která znázorňuje srovnání průměrného starobního

důchodu k průměrné nominální mzdě. Jde o srovnání období od roku 1994 do

roku 2008.

Z tabulky je zřejmé, že procentní vyjádření vykazuje poměr důchodu

k čisté a hrubé mzdě zhruba kolem 50 %. Například nejnižší poměr důchodu

k hrubé mzdě byl v roce 2008, kdy tento poměr představoval pouze 39,7 %.

Naopak například nejvyšší poměr důchodu k čisté mzdě byl v roce

1998, kdy tento poměr představoval 58,2 %.

-151-

Tabulka č. 7: Relace průměrného starobního důchodu k průměrné nominální

mzdě

(Zdroj: Vývoj starobního důchodu - Finance.cz, [online]. Aktualizováno 20. srpna 2009 [cit. 2009-11-09]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-penze/vyvoj/starobni-duchod/.

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001

Průměrná

hrubá

měsíční

mzda Kč 7004 8307 9825 10802 11801 12797 13614 14793

Průměrná

měsíční

výše

důchodu Kč 3059 3578 4213 4840 5367 5724 5962 6352

Průměrná

čistá

měsíční

mzda Kč 5484 6446 7654 8436 9228 10033 10660 11583

Důchod /

hrubá mzda % 43,7 43,1 42,9 44,8 45,5 44,7 43,8 42,9

Důchod /

čistá mzda % 55,8 55,5 55 57,4 58,2 57,1 55,9 54,8

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Průměrná

hrubá

měsíční

mzda Kč 15866 16917 18041 18992 20219 21694 23542

Průměrná

měsíční

výše

důchodu Kč 6830 7071 7256 7728 8 173 8 736 9 347

Průměrná

čistá

měsíční Kč 12432 13212 14036 14377 15620 17115 17192

http://www.finance.cz/duchody-a-penze/vyvoj/starobni-duchod/

mzda

Důchod /

hrubá mzda % 43 41,8 40,2 40,7 40,4 40,3 39,7

Důchod /

čistá mzda % 54,9 53,5 51,7 53,8 52,3 51 52,2

- 151 -

Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti po novele

Při výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod po

31. 12. 2009 bude možné pojištěnci vyplácet kromě celého starobního důchodu i polovinu. Polovina starobního důchodu se bude vyplácet na základě žádosti

pojištěnce a jedná se o polovinu základní výměry a polovinu procentní výměry.

Další změnou bude zánik podmínky stanovené pro nárok na výplatu

starobního důchodu vedle příjmu z výdělečné činnosti, která musí být sjednána

jako pracovněprávní vztah nejdéle na dobu jednoho roku.

Po 31. 12. 2009 vznikne také možnost přepočítat starobní důchod i v případě, že

byl v průběhu výdělečné činnosti pobírán starobní důchod.

Souběh starobního důchodu s jinou dávkou

V případě, že dojde ke splnění podmínek nároku na výplatu starobního, Souběh

Plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu současně, je vyplácena starobního

pouze jedna z těchto dávek, a to ta vyšší. Pokud budou ve stejné výši, pak si důchodu

pojištěnec může zvolit, kterou dávku chce pobírat. s jinou dávkou

V případě, že vznikne nárok na starobní, plný nebo částečně invalidní

důchod a současně na vdovský nebo vdovecký a sirotčí důchod, je vyplacen

nejvyšší důchod v plném rozsahu a z dalších dávek je vyplacena polovina procentní

výměry.

Sirotek, kterému vznikne nárok na sirotčí důchod z obou stran, má vyplácen

v plném rozsahu vyšší důchod a nižší sirotčí důchod je vyplácen ve výši procentní

výměry. Pokud jsou oba důchody stejně vysoké, je jeden důchod vyplácen v plném

rozsahu a druhý je vyplácen ve výši procentní výměry.

Plný invalidní důchod

Plný invalidní důchod je dávka z důchodového pojištění, kterou lze Plný invalidní

pojištěnci přiznat při prokázání jeho plné invalidity na základě lékařského důchod

posudku potvrzujícího dlouhodobě špatný zdravotní stav pojištěnce, který

potrvá déle než jeden rok. Dlouhodobě špatný zdravotní stav pojištěnce je

příčinou ztíženého postavení nebo i nemožnosti uplatnit se na trhu práce.

http://www.finance.cz/pojisteni/seznamy/pojistovny/

http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/invalidni-duchod/

Nárok na plný invalidní důchod

Nárok na invalidní důchod vznikne pojištěnci v případě, že se stal plně Nárok na

invalidní a získal potřebnou dobu pojištění nebo se stal plně invalidní následkem plný invalidní

pracovního úrazu. Přehled potřebné doby pojištění je uveden v tabulce č. 8. důchod

Nárok na tuto dávku má tedy osoba, které z důvodu dlouhodobě špatného

zdravotního stavu poklesla schopnost vykonávat soustavnou výdělečnou činnost na

66 %. Nebo osoba, u které je soustavná výdělečná činnost možná jen za zcela

mimořádných podmínek.

- 152 -

Tabulka č. 8: Potřebná doba pojištění pro nárok na plný invalidní důchod (vlastní úprava) (Zdroj: Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění)

Věk

Potřebná doba

pojištění

do 20 let

méně než 1

rok

20 - 22 let 1 rok

22 - 24 let 2 roky

24 - 26 let 3 roky

26 - 28 let 4 roky

nad 28 let 5 let

Doba pojištění potřebná pro nárok na plný invalidní důchod je zjišťována z

období před vznikem plné invalidity. U pojištěnce, který je ve věku nad 28 let, se

bere doba z posledních deseti roků před vznikem plné invalidity. Podmínka

potřebné doby pojištění je také splněna v případě, že byla tato doba získána v

období deseti let po vzniku plné invalidity. Dobou pojištění je i doba studia na

střední nebo vysoké škole v České republice před dosažením 18 let věku, nejdříve

však po ukončení povinné školní docházky.

Stanovení výše plného invalidního důchodu

Výše základní výměry činí 2 170,00 Kč měsíčně. Výše procentní výměry za

každý celý rok pojištění činí 1,5 % výpočtového základu měsíčně.

Příklad:

Panu Petrovi byl přiznán plný invalidní důchod 20. 1. 2009. Jeho celková doba

pojištění činí 44 roků a 156 dnů. Výpočtový základ činí 8 500,00 Kč.

Řešení:

Procentní výměra bude vypočtena z doby pojištění, která zahrnuje pouze celé roky:

44 let x 1,5% = 66 % z částky 8 500,00 Kč = 5 610,00 Kč

Výše základní výměry = 2 170,00 Kč + 5 610,00 Kč = 7 780,00 Kč

Plný invalidní důchod pana Petra činí 7 780,00 Kč měsíčně.

Přeměna invalidního důchodu na starobní podle novely

Změnou k 1. 1. 2010 je také možnost přeměnit invalidní důchod na starobní

důchod takto: pokud poživatel plného nebo částečného invalidního důchodu

- 153 -

dosáhne před 1. 1. 2010 věku 65 let, zanikne mu na tento invalidní důchod nárok a

to dnem 1. 1. 2010 a v tentýž den mu vznikne nárok na starobní důchod, a to ve

výši, v jaké mu náležel dosavadní důchod. Pojištěnci ale nezanikne možnost

požádat o důchod standardním způsobem.

Nárok na částečný invalidní důchod

Nárok na částečný invalidní důchod má pojištěnec, který získal potřebnou Nárok na

dobu pojištění nebo se stal částečně invalidní následkem pracovního úrazu. částečný

Na částečný invalidní důchod vzniká nárok v případě poklesu schopnosti invalidní

soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu důchod

a to nejméně o 33 %. Podmínka je splněna i v případě, že dlouhodobě nepříznivý

zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky.

Doba pojištění potřebná pro nárok na částečný invalidní důchod je

posuzována stejně jako u plného invalidního důchodu. Pokud byl bezprostředně

před vznikem částečné invalidity pobírán plný invalidní důchod, je doba pojištění

považována za splněnou.

Stanovení výše částečného invalidního důchodu

Výše základní výměry činí 2 170,00 Kč měsíčně. Výše procentní výměry se

stanoví procentní sazbou z výpočtového základu. Procentní sazba se stanoví za kaž-

dý celý rok pojištění ve výši 0,75 % výpočtového základu měsíčně. Procentní výmě-

ra činí nejméně 385,00 Kč.

Příklad:

Pan Milan byl od 5. 3. 2009 uznán částečně invalidní. Ke dni vzniku získal 40 roků

pojištění a jeho výpočtový základ činil 8 700,00 Kč.

Řešení:

Výše procentní výměry bude činit 30 % (40 let x 0,75 %) z částky 8 700,00 Kč

tj. 2 610,00 Kč + základní výměra je 2 170,00 Kč = 4 780,00 Kč

Částečný invalidní důchod pana Milana činí 4 780,00 Kč měsíčně.

http://www.finance.cz/pojisteni/


Invalidní důchody po novele

Plný a zároveň i částečný invalidní důchod je k 1. 1. 2010 nahrazen

jedinou invaliditou rozdělenou do tří stupňů podle procentního poklesu pracovní

schopnosti. Došlo k návaznosti systému důchodového pojištění na systém

nemocenského pojištění. Dočasná pracovní neschopnost ve velké řadě případů

přechází v dlouhodobou pracovní neschopnost do rámce invalidity.

1. stupeň - pokles nejméně o 35 % a nejvýše o 49 %,

2. stupeň - pokles nejméně o 50 % a nejvýše o 69 %,

3. stupeň - pokles nejméně o 70 %.

- 154 -

Vdovský a vdovecký důchod

Účelem vdovského a vdoveckého důchodu je zejména částečná náhrada Vdovský

příjmu partnera bezprostředně po jeho úmrtí. a vdovecký

důchod

Nárok na vdovský a vdovecký důchod

Vdova nebo vdovec má nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po smrti

jednoho z manželů, který:

byl poživatelem starobního, plného invalidního nebo částečného

invalidního důchodu, nebo

splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný

invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel

následkem pracovního úrazu.

Tento důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti jednoho z manželů. Po

uplynutí tohoto roku má v případě splnění podmínek stanovených zákonem č.

155/1995 Sb., o důchodovém pojištění nadále možnost pobírat přiznanou dávku

(především v případě, pokud například pečuje o nezaopatřené nebo studující dítě,

pobírá plný invalidní důchod, nebo do 5 let od zastavení ročního pobírání

důchodu splnil podmínku pro obnovení stanovenou věkem, která je u žen 55 let u

mužů 58 let do 31. 12. 2009).

Nárok na vdovský důchod zanikne uzavřením nového manželství. V případě

zániku nároku na dávku z tohoto důvodu, náleží vdově nebo vdovci částka ve výši

12 měsíčních splátek vdovského nebo vdoveckého důchodu, na který měl

pozůstalý nárok ke dni zániku nároku na tento důchod.

Stanovení výše vdovského a vdoveckého důchodu

Výše základní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 2 170,00 Kč

měsíčně.

Výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu je 50 % procentní

výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měl jeden ze

zemřelých manželů nárok v době smrti, nebo 50 % procentní výměry částečného

invalidního důchodu v případě že jeden z manželů ke dni smrti nesplňoval pod

http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/penzijni-pripojisteni/

podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní nebo starobní

důchod.

Vdovský a vdovecký důchod po novele

Úprava k 1. 1. 2010 reaguje na změny týkající se invalidního důchodu.

Místo plného invalidního důchodu a částečného invalidního důchodu náleží jen

jeden druh důchodu, a to invalidní důchod, který bude rozdělen do tří stupňů.

Další změnou je, že pokud dojde po zániku nároku na vdovský nebo

vdovecký důchod k jeho obnově, pak výše procentní výměry nové dávky nesmí

být nižší, než byla výše původní procentní výměry dávky. Tento fakt představuje

- 155 -

zvýhodnění oproti dosavadnímu stavu, neboť nárok není nově přepočítán, čímž

nedochází ke ztrátě všech valorizačních navýšení.

Další změnou je sjednocení a navýšení věkové hranice nároku na obnovení

této dávky. Toto zvýšení hranice odpovídá roku o 4 roky nižšímu než je věk data

nároku na řádný starobní důchod muže. To platí pro muže i ženy stejného data

narození, aniž by se přihlíželo u žen k počtu vychovaných dětí.

Stanovení výše vdovského a vdoveckého důchodu po novele

Výše základní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí k 1. 1. 2010

2 170,00 Kč měsíčně.

Výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 50 % procentní

výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího

stupně, na který měl nárok jeden ze zemřelých manželů v době smrti.

Sirotčí důchod

Poslední dávkou důchodového pojištění je sirotčí důchod, na který má Sirotčí důchod

nárok nezaopatřené dítě v případě smrti rodičů.

Nárok na sirotčí důchod

Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, pokud zemře:

rodič (osvojitel) dítěte, nebo

osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ni bylo

v době její smrti převážně odkázáno výživou, kterou nemohli ze

závažných důvodů zajistit jeho rodiče.

Zesnulý musí být poživatelem starobního, plného invalidního nebo částečně invalidního důchodu, nebo musí splňovat ke dni smrti podmínku potřebné doby

pojištění pro nárok na plný invalidní důchod, starobní důchod anebo zemřel

následkem pracovního úrazu.

Nárok na sirotčí důchod zanikne osvojením. Pokud oboustranně osiřelé dítě

osvojí jen jedna osoba, zanikne nárok na ten sirotčí důchod, který náležel po

osobě, kterou osvojitel nahradil. V případě, že dojde ke zrušení osvojení, vznikne


http://www.finance.cz/pojisteni/informace/urazove/

opět nárok na sirotčí důchod, a to ve výši, v jaké by náležel, kdyby byl vyplácen

ke dni zrušení osvojení.

Stanovení výše sirotčího důchodu

Výše základní výměry sirotčího důchodu činí jako u ostatních dávek

důchodového pojištění 2 170,00 Kč měsíčně.

Výše procentní výměry sirotčího důchodu je 40 % procentní výměry

starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měl zesnulý nárok v době

úmrtí, nebo 40 % procentní výměry částečného invalidního důchodu, v případě,

- 156 -

že zesnulý nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný

invalidní nebo starobní důchod.

Souhrnný přehled všech příjemců vyplácených dávek vyjadřuje tabulka č. 9.

Tabulka č.9 : Příjemci dávek důchodového pojištění v ČR k 31. 12. 2008

(Zdroj: Česká republika od roku 1989 v číslech, [online]. Aktualizováno 20. říj-

na 2009 [cit. 2009-11-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i

- 157 -

11. 4. Národní program přípravy na stárnutí obyvatelstva

Kromě důchodové reformy je další používanou formou řešení Národní

neudržitelnosti současného důchodového systému Národní program přípravy na program

stárnutí obyvatelstva. Vzhledem k již zmiňovanému problému stárnutí populace přípravy

je jedním z řešení pro vyrovnání se s touto situací změna postoje společnosti na stárnutí

ke starší generaci a současně změna postoje seniorů samotných. Přibývající počet obyvatelstva

starších občanů totiž představuje v důsledku zvyšujícího se vzdělání a zlepšujícího

sólokombino-

vaný

1 - 2 999 1 166 102 239 706 104 2

3 000 - 3 999 1 433 738 518 1 586 423 16

4 000 - 4 599 920 190 375 1 608 384 15

4 600 - 4 999 715 112 387 6 501 1 420 16

5 000 - 5 599 1 356 140 626 14 645 1 878 42

5 600 - 5 999 1 173 68 368 16 927 1 367 58

6 000 - 6 599 2 479 54 657 33 599 1 354 92

6 600 - 6 999 2 560 28 2 007 19 668 366 104

7 000 - 7 599 5 706 22 9 300 12 837 175 247

7 600 - 7 999 7 752 5 8 228 1 189 15 297

8 000 - 8 599 17 561 9 22 020 2 694 18 529

8 600 - 8 999 27 453 5 10 832 83 1 411

9 000 - 9 999 150 934 4 35 928 190 1 3 352

10 000 - 10 999 179 775 5 39 435 53 0 20 183

11 000 a více 255 968 9 50 170 57 0 60 467

sólokombino-

vaný

1 - 2 999 2 615 290 863 1 516 137 16

3 000 - 3 999 5 169 2 211 1 008 3 102 466 58

4 000 - 4 599 3 586 169 554 3 250 642 78

4 600 - 4 999 3 209 324 527 11 016 1 126 71

5 000 - 5 599 7 319 964 1 024 27 594 3 723 219

5 600 - 5 999 7 523 186 980 22 349 4 268 291

6 000 - 6 599 19 030 223 2 197 19 652 10 832 2 780

6 600 - 6 999 25 586 397 5 284 4 220 11 313 1 803

7 000 - 7 599 68 907 229 16 601 1 427 6 776 4 157

7 600 - 7 999 77 067 54 15 103 88 1 713 4 831

8 000 - 8 599 169 915 29 35 403 31 1 355 14 571

8 600 - 8 999 106 107 13 15 965 20 912 18 814

9 000 - 9 999 175 383 13 29 559 30 659 113 183

10 000 - 10 999 91 603 4 15 972 23 49 220 194

11 000 a více 64 565 5 5 771 16 30 162 138

Měsíční výše

důchodu

(Kč)

Ženy

Typ důchodu

starobní

plný

starobní

poměrný

invalidní

plný

invalidní

částečný

vdovský

Měsíční výše

důchodu

(Kč)

Muži

Typ důchodu

starobní

plný

starobní

poměrný

invalidní

plný

invalidní

částečný

vdovecký

se zdravotního stavu populace velký potenciál pro sociální a ekonomický rozvoj

společnosti. Je v zájmu společnosti, aby seniorská populace měla dostatek

příležitostí pro aktivní a plnohodnotný život, a aby žila ve společnosti, která

je vstřícná k jejich potřebám a preferencím.

Činnosti a úkoly, které by k tomuto měly přispět, jsou zpracovány

v Národním programu přípravy na stárnutí pro období 2003 až 2007 a pro

období 2008 až 2012.

Program vychází z respektování lidských práv a z přesně definovaných

etických hodnot.

Představuje program pro celou společnost, nejde o program pouze pro

seniory, ale o program pro všechny generace. Stárnutí a příprava na stáří je

pojímána jako celoživotní proces, ve kterém má každý jednotlivec nenahraditelnou

roli a individuální odpovědnost.

Jeho přijetí prohloubilo diskuse o sociálních a ekonomických důsledcích

demografického vývoje a o příležitostech a životních podmínkách starších osob.

Programem stanovené cíle jsou promítnuty do činností jednotlivých

ministerstev. Tyto činnosti spočívají v legislativních opatřeních, v podpoře projektů

realizovaných prostřednictvím dotačních a dalších programů a v mnoha dalších

činnostech.

Velice důležité je, aby mladá generace přijala pozitivní přístup ke starším

lidem a stáří vůbec. Přínos starší generace v oblasti kulturní, duchovní, sociální

a ekonomické je pro společnost cenný. Součástí programu musí být příprava mladé

generace na pozdější životní etapy a podpora mladé generace v pozitivním a

aktivním přístupu ke stáří.

Péče a ohled na starší členy společnosti jsou jedny ze stálých hodnot v lidské

kultuře kdekoliv na světě. Je důležité, aby byl mladou generací přijat princip

nediskriminace a solidarity. A aby byl přijat fakt, že starší občané přinášejí do

života společnosti nezastupitelné kvality, že nejsou ohrožením národního životního

standardu, ale naopak, že se mohou významně podílet na jeho tvorbě.

Nejpočetnější a ekonomicky aktivní část společnosti je tvořena střední

generací, která odpovídá za přípravu na stárnutí, vytváření opatření ve prospěch

seniorů a zároveň je zodpovědná i za vlastní přípravu na stárnutí a stáří.

Jedním z hlavních bodů je zajištění rovných práv a příležitostí pro

individuální rozvoj všech věkových kategorií, posílení postavení starších občanů

a významu procesu stárnutí. Vytvořením potřebných iniciativ a prosazováním

celospolečenských opatření pro realizaci přípravy na stárnutí dojde k rozvoji

společnosti pro všechny generace. Součástí procesu je rovněž oblast výzkumu

v oblasti stárnutí, monitorování kvality života, názorů a potřeb stárnoucí populace

a seniorů, stavu dodržování lidských práv a také rodiny.

- 158 -

Také přístup samotných seniorů je důležitý pro přijetí starší generace jako

plnoprávné části společnosti. Svými postoji a činnostmi by také oni měli přispívat

ke změně vnímání stárnutí a stáří. Proto je potřebné seniorům poskytnout vhodné

podmínky a prostor pro aktivní spolupráci na rozvoji společnosti. Stejně tak oni se

musí naučit využívat všechny možnosti, které jsou jim společností nabízeny za

účelem zlepšení jejich postavení a plného a rovnoprávného zapojení. To by mělo

přispět k vytvoření osobní pohody. Účast seniorů na kulturních, ekonomických a

sociálních či dobrovolných aktivitách by měla zase přispět k pozitivním postojům

společnosti vůči stáří.

Podklady pro Národní programy na přípravu stárnutí v České

republice

Zlepšení životních a pracovních podmínek, sociální rozvoj, pokroky Podklady

v medicíně a prosazování sociálních práv vedou k tomu, že se dnes snižuje počet pro Národní

lidí, kteří zemřou předčasně v dětství nebo v průběhu ekonomicky aktivního programy

života. Současně je problémem méně dětí, než bývalo v minulosti. na přípravu

Stárnutí populace je nejcharakterističtějším rysem demografického vývoje České stárnutí

Republiky i dalších rozvinutých zemí Evropy. I v dalších letech bude tento v ČR

vývoj pokračovat. Důvodem je zestárnutí populačně silných poválečných ročníků a

následně především prodlužující se pravděpodobná doba dožití.

Podle předpokladů demografického vývoje zpracovaných Českým

statistickým úřadem by měli lidé starší 65 let v roce 2030 tvořit 22,8 % populace,

v roce 2050 pak 31,3 %, což představuje přibližně 3 miliony osob. V roce 2007

tvořily osoby starší 65 let 14,6% obyvatel České republiky. Podle demografické

prognózy zpracované Českým statistickým úřadem bude v roce 2050 žít v České

republice přibližně půl milionu občanů ve věku 85 a více let (ve srovnání s 124 937

v roce 2007). Naděje dožití při narození bude v roce 2050 činit 78,9 let pro muže a

84,5 pro ženy (oproti 73,7 let pro muže a 79,9 let pro ženy v roce 2007). Úhrnná

plodnost po značném poklesu v devadesátých letech 20. stol. pomalu stoupá.

Demografické prognózy předpovídají další růst plodnosti, která v České republice

v současnosti patří k nejnižším na světě.

Přibývající počet starších lidí představuje v důsledku zvyšujícího se vzdělání

a zlepšujícího se zdraví populace potenciál pro sociální a ekonomický rozvoj.

Politika přípravy na stárnutí by měla reagovat na dvě základní výzvy: integrovat

starší osoby do ekonomického a sociálního rozvoje a vytvořit věkově inkluzívní

společnost. Důležité je přizpůsobit politiku zaměstnanosti, důchodovou politiku a

další politiky a služby probíhajícím sociálním a demografickým změnám.

Dne 9. 1. 2008 přijala vláda Národní program přípravy na stárnutí na období

let 2008 až 2012. Jedná se o strategický dokument, který stanovuje cíle a opatření,

která je nutné přijmout v oblastech demografického stárnutí a sociálních změn.

Cílem je zajištění odpovídajících reakcí dílčích politik na tyto změny a na problémy

a potřeby starších občanů. Podle tohoto programu je pro zvýšení kvality života ve

stáří nutné zaměřit se na témata jako je aktivní stárnutí, prostředí a komunita

vstřícná ke stáří, zlepšení zdraví a zdravotní péče ve stáří, podpora rodiny a

pečovatelů, podpora participace na životě společnosti a ochrana lidských práv.

Tento program navazuje na Národní program přípravy na stárnutí na období

- 159 -

let 2003 až 2007, na dokumenty a doporučení Organizace Spojených Národů a

ostatních mezinárodních organizací. Především jde o Mezinárodní akční plán pro

problematiku stárnutí (Madrid 2002).

Prioritami z pohledu Ministerstva práce a sociálních věcí jsou podpora podnikání

všech osob, podpora rodiny, podpora tvorby strategií zaměstnavatelů vůči starším

zaměstnancům a zvýšení jejich zaměstnanosti, zlepšování zdraví seniorů, ochrana

seniorů v rizikových situacích, zvyšování povědomí lidí o stárnutí a stáří, což

představuje vytvoření vhodných informačních a komunikačních nástrojů k tomuto

účelu a rozvoj spolupráce mezi státní správou, regionální a místní samosprávou,

neziskovými organizacemi a sociálními partnery.

Důležité je zabránění diskriminaci na základě věku a poukázání na přínos a roli

starších občanů v ekonomice, celé společnosti a rodině a zapracovat na jejich

rozvoji a podpoře. V roce 2012 bude výše uvedený dokument vyhodnocen a

revidován. Stanovené základní prioritní směry by však měly mít dlouhodobější

platnost.

Národní program přípravy stárnutí pro období 2003 až 2007 v ČR

Národní program přípravy na stárnutí pro období 2003 až 2007 obsahoval Obsah

tyto body: Národního

Etické principy programu

Cílem bylo například vytvoření podmínek pro rovnoprávný a aktivní život přípravy na

seniorů, zamezení diskriminace seniorů a uznání jejich přínosu rodině a společnosti. stárnutí pro

Přirozené sociální prostředí období

Cílem byl mimo jiné rozvoj společenského postavení seniorů. 2003-2007

Pracovní aktivity v ČR

Cílem byla řada pracovních aktivit, když uvedu veřejnou podporu zůstat

v zaměstnání a vytvoření podmínek pro růst zaměstnanosti starší generace.

Hmotné zabezpečení

Cílem bylo například podporování uvědomění vlastní odpovědnosti za přípravu

na stáří a posílení významu penzijního pojištění.

Zdravý životní styl, kvalita života

Cílem byla dlouhodobá podpora a rozvoj opatření a programů, které by na

základě podpory zdravého životního stylu vedly ke zlepšení zdravotního stavu

obyvatelstva a tím došlo ke snižování počtu závislých seniorů.

Zdravotní péče

Cílem bylo zvyšování účinnosti a účelnosti zdravotní péče. Úsilí o zlepšení

zdravotního stavu stárnoucí populace se zaměřením na prodloužení střední délky

života.

Komplexní sociální služby

Cílem bylo například zajištění pomoci rodinám, pečujícím o nesoběstačné

seniory.

Společenské aktivity

Cílem bylo především umožnit seniorům ovlivňovat politický a společenský

vývoj, formulovat své potřeby a požadavky s podílením se na jejich realizaci.

Vzdělávání

Cílem byla třeba i taková aktivita, jakou je poskytnutí možnosti vzdělávat se po

celou dobu života člověka.

- 160 -

Bydlení

Cílem byla řada aktivit pro poskytnutí podpory seniorům při přizpůsobení

bydlení jejich potřebám a zlepšovat podmínky jejich bydlení.

Splnění těchto cílů bylo převážně úspěšné a pro většinu bodů bylo nalezeno

řešení, jak daného cíle dosáhnout.

Opatření, provedená v jednotlivých politikách, která jsou významná z hlediska

stárnutí populace, jakými jsou důchodová politika, zdravotní politika, bytová

politika, problematika sociální ochrany, vzdělávací politika, politika zaměstnanosti,

rodinná politika a další se vzájemně ovlivňují. Pro efektivní plnění cílů Programu a

politiky státu vůči seniorům je důležitá spolupráce jednotlivých oborů působnosti,

spolupráce s odbornou veřejností, zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů,

soukromého sektoru, zástupci nestátních neziskových organizací i dalších subjektů.

Přes všechny tyto činnosti a opatření ministerstev je evidentní, že některým

celospolečenským otázkám a prioritám uvedeným v Programu je nezbytné v dalším

období věnovat zvýšenou pozornost a úsilí na jejich řešení. Jde především o oblasti,

v nichž přetrvává neuspokojivá situace. Příkladem je aktivní stárnutí a postavení

starších lidí na trhu práce či kvalita a dostupnost zdravotní a sociální péče.

Národní program přípravy na stárnutí na období 2008 až 2012

(Kvalita života ve stáří) v ČR

Tento výše uvedený program navazuje na Program na období 2003 až 2007. Národní

Národní program přípravy na stárnutí na období 2008 až 2012 obsahuje principy, program

ze kterých vychází přístup ke starším osobám. Jde o: přípravy na

Celoživotní přístup - Zdraví a kvalita života ve vyšším věku jsou hodně stárnutí

ovlivněny životními podmínkami, událostmi a rozhodnutími v dětství a na období

dospělosti, včetně životního prostředí a životního stylu. Celoživotní přístup 2008-2012

je potřeba uplatnit jak v oblasti zdraví, tak i ve vzdělávání, zaměstnatelnosti,

bydlení a hmotného zabezpečení.

Partnerství vlády a samosprávy - Místní a regionální samospráva má

výrazný vliv na kvalitu a dostupnost bydlení, zdravotních a sociálních

služeb, dopravy, příležitostí pro sociální, kulturní a volnočasové aktivity a

bezpečnost, což je důležité pro kvalitu života. Samospráva by měla být

podpořena vládou.

Mezigenerační vztahy a soudržnost - Jednotlivé generace jsou na sobě

vzájemně závislé. Hodnoty, kultury a zkušenosti se předávají v rámci

mezigeneračních vztahů. Mezigenerační vztahy mají význam pro rozvoj

jedince i společnosti. Z odstranění věkových bariér a mezigenerační

soudržnosti může mít prospěch celá společnost.

Zvláštní pozornost je věnovaná znevýhodněným a zranitelným

skupinám - Starší lidé se závažným zdravotním postižením, duševně

nemocní, obyvatelé nevhodně vybavených lokalit venkova, ale i některých

- 161 -

měst vyžadují vzhledem k rizikům sociálního vyloučení zcela zvláštní po-

zornost a opatření.

Genderový přístup - Mezi staršími lidmi v důsledku vyšší naděje dožití

převažují ženy a jejich podíl se ve vyšších věkových kategoriích zvyšuje.

Proto starší ženy žijí bez partnera častěji než starší muži. Muži a ženy stojí

proti odlišným rizikům na trhu práce a mají odlišná zdravotní rizika. U žen

je zdraví obecně horší než u mužů. Důležité je jak zohlednění převažujícího

počtu žen ve vyšších věkových kategoriích, tak i rozdílných rizik a potřeb

žen a mužů v jednotlivých etapách života.

Dialog s občanskou společností a sociálními partnery - Neziskové

organizace a zájmy, které prosazují, jsou různorodé tak jako starší populace.

Pro zlepšení situace starších osob na trhu práce a v dalších oblastech je

důležité zapojení všech sociálních partnerů. Je vhodné usilovat o zapojení a

účast samotných starších osob na řešení otázek, které se jich dotýkají, a na

rozvoji společnosti.

Odpovědnost jednotlivce a společnosti - Za kvalitu života ve stáří a aktivní

zapojení do společnosti mají odpovědnost jak jednotlivci, tak i společnost.

Starší lidé mají jako všichni ostatní odpovědnost za využití příležitostí

k uplatnění, za odpovědný přístup k životu a ke svému zdraví. Rovné šance

pro zdravý a aktivní život by měly být společností poskytnuty lidem

každého věku.

Snižování sociálních a geografických rozdílů – Vhodné je usilovat

o sociální spravedlnost a snižovat územní rozdíly v dostupnosti a kvalitě

služeb a zajistit rovnost přístupu k důležitým službám a produktům. Důležité

je snížení rozdílů mezi venkovem a městem.

Politika podložená důkazy - Politika reagující na stárnutí a opatření

v jednotlivých oblastech významných pro kvalitu života ve stáří musí být

podložena ověřenými poznatky, které by měly být monitorovány a průběžně

vyhodnocovány.

Důstojnost - Důstojnost ve stáří vyžaduje uspokojení duchovních a

kulturních potřeb, „zplnomocnění“ a podporu aktivní nezávislosti.

Informovanost a mainstreaming – Je nutné znát potřeby, preference,

rizika a omezení různých skupin starých lidí. Zájem a hodnocení

navrhovaných změn včetně opatření z hlediska dopadu na staré občany

může přispět k zabránění nežádoucích důsledků nebo jejich nápravě.

Východiskem Programu je předpoklad, že ke zvýšení kvality života ve stáří Kvalita

a k úspěšnému řešení výzev v důsledku demografického stárnutí je nutné zaměřit se života

na strategické oblasti a priority jako je aktivní stárnutí, prostředí a komunita vstřícná ve stáří

ke stáří, zlepšení zdraví a zdravotní péče ve stáří, podpora rodiny a pečovatelů a

podpora participace na životě společnosti a ochrana lidských práv. Tyto cíle

je potom vhodné prosazovat horizontálně napříč sektory a na všech úrovních veřejné

správy.

- 162 -

11. 5. Penzijní připojištění jako nástroj pro zlepšení současné

situace v důchodovém systému

Třetím pilířem důchodového zabezpečení je penzijní připojištění. Penzijní Třetí pilíř

připojištění bude mít pro občany stále větší význam. Hlavním důvodem proč využít důchodového

penzijního připojištění je riziko nízkého státního důchodu vypláceného v budouc- zabezpečení

ti. Vzhledem k již zmíněnému nepříznivému demografickému vývoji se očekává - penzijní

snižování státního důchodu, který nedokáže pokrýt ani základní potřeby občanů. připojištění

Penzijní připojištění je nástrojem dlouhodobého spoření a jeho základem je postup-

né střádání financí v průběhu ekonomicky aktivního života. Výši měsíčního příspěv-

ku si občan volí sám a proto je výše naspořené konečné částky závislá pouze na jeho

volbě. Měsíční příspěvek by však neměl být příliš vysoký, aby nezatěžoval běžný

rozpočet občana a zároveň dostatečně vysoký, aby v budoucnu zajistil významný

příspěvek do rozpočtu důchodce.

Penzijní připojištění je významným prvkem, na který bude kladen důraz při řešení současného propadu důchodového systému. Proto také tento pilíř projde v blízké budoucnosti důležitými změnami. Například fondy budou moci razantněji investovat, nevýhodou však bude i vyšší riziko.

Více typů investičních plánů však bude velkým přínosem, podle mého

názoru především pro mladší generaci, protože starší generace je konzervativnější a

bude volit méně odvážnou strategii.

Již nyní je však zřejmé, že se občané naučili využívat penzijní připojištění.

Grafické vyjádření nárůstu účastníků je vyjádřeno na obrázku č. 10. V roce

2008 opět rostla míra zapojení obyvatelstva v penzijním připojištění. K 31. 12. 2008

bylo evidováno 4.295.603 účastníků, což je o 333.505 více než k 31. 12. 2007, kdy

- 163 -

Průvodce studiem

Vážení studenti,

v této kapitole bych chtěla ještě věnovat trochu prostoru penzijnímu připo-

jištění, které bych chtěla představit jako nástroj pro zlepšení současné si-

tuace v důchodovém systému. Domnívám se, že penzijní připojištění je

nástroj velice významný a měl by být rozhodně vhodně využit.

Zároveň bych chtěla ještě ve zbytku těchto skript seznámit stručně se

zhodnocením současné situace v důchodovém systému ve vztahu k veřej-

ným financím a dále uvést některé příklady důchodových systémů a

důchodových reforem ve vybraných zemích EU.

http://www.finance.cz/duchody-a-penze/financni-kalkulacky/vypocet-duchodu/

byl počet účastníků 3.962.098. To znamená, nárůst o 8,4 %. Zapojení obyvatelstva

v penzijním připojištění převyšuje 60 % práce schopných občanů v České

republice, nejsou zde započítaní připojištěnci nad 60 let věku, ti tvoří asi 23 %

z celkového počtu spořících osob. V roce 2009 míra zapojení obyvatelstva opět

rostla. V prvním čtvrtletí 2009 bylo evidováno 4 346 436 účastníků, ve druhém

čtvrtletí 4 405 020 a ve třetím čtvrtletí 4 428 256 účastníků. To představuje zvýšení

počtu připojištěných osob o 132 653, což představuje 3 %. Měsíční průměrný nárůst

činil 14,7 tisíc účastníků.

Obrázek č. 10: Počet účastníků penzijního připojištění (vlastní úprava) (Zdroj:Vývoj počtu účastníků – penzijní fondy – Finance.cz, [online].

[cit. 2009-11-09].

Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/historie/druha-cast/.

ISSN 12-13-4325.)

V roce 2008 byl nejvyšší podíl připojištěných osob tvořen věkovou

skupinou od 50 do 59 let, která byla zastoupena 24,2 %. Oproti roku 2007 šlo o

pokles o jeden procentní bod, kdy tato skupina představovala podíl 25,31 %. Ve

srovnání s rokem 2007 vzrostl počet penzijně připojištěných ve věku nad 60 let,

dosahující podíl 23,4 %, neboť v roce 2007 představoval tento podíl 22 %. Tato

skupina je nejvýrazněji zastoupena kategorií občanů ve věku 60 až 64 let. Procentní

účast připojištěnců rozdělených do věkových skupin uvádí další obrázek č. 11.

- 164 -

1290 15

64

1637

1740

2144 23

79 2508

2597

2662 29

50 3284 36

11 3962 42

95

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000

http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/historie/druha-cast/

Obrázek č. 11: Věková struktura účastníků penzijního připojištění (vlastní úprava)

(Zdroj:Vývoj počtu účastníků – penzijní fondy – Finance.cz, [online].

[cit. 2009-11-09].

Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/historie/druha-cast/

ISSN 12-13-4325.)

Příspěvky na penzijní připojištění

Prostředky vedené ve prospěch účastníků stále narůstají. K 31. 12. 2007 Příspěvky

bylo na účtech připojištěnců 162 miliard Kč. Za čtvrté čtvrtletí 2008 byl zazname- na penzijní

nán nárůst na 186 miliard Kč. Celoroční nárůst představoval 24 miliard korun ,což připojištění

představuje měsíční nárůst dvě miliardy Kč. Grafické znázornění pohybu výše

průměrných příspěvků je uvedeno na obrázku č.12.

Za rok 2008 činila průměrná výše měsíčního účastnického příspěvku

zhruba 450,00 Kč, která je stejná jako v roce 2007. V roce 2006 byla tato částka

431,00 Kč, v roce 2005 byla 408,00 Kč a v roce 2004 byla 397,00 Kč. Výše

těchto příspěvků je neuspokojivá, neboť představuje zhruba 2 % průměrné hrubé

mzdy. To znamená, že nemůže zajistit vyrovnání poklesu příjmu při odchodu do

penze.

Především mladší generace bude nucena vyrovnat pokles relativní úrovně

státních důchodů a bude tedy nutné střádat větší příspěvky za účelem vyrovnání

úbytku, který v budoucnu zcela jistě nastane.

- 165 -

Řady1; 18 - 29; 13%; 13%

Řady1; 30 - 39; 21%; 21%

Řady1; 40 - 49; 19%; 19%

Řady1; 50 - 59; 24%; 24%

Řady1; 60 a více; 23%; 23%

http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/historie/druha-cast/

Obrázek č.12 : Průměrná výše státního příspěvku na penzijní připojištění

(vlastní úprava)

(Zdroj:Vývoj počtu účastníků – penzijní fondy – Finance.cz, [online]. [cit. 2009-11-09].

Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/historie/treti-cast/

ISSN 12-13-4325.)

11. 6. Zhodnocení současné situace v důchodovém systému ve

vztahu k veřejným financím

Důchodové pojištění je velice složitou oblastí systému sociálního zabezpeče- Důchodový

ní. Zároveň je v poslední době nejdiskutovanějším tématem, především v souvis- systém

ti s důchodovou reformou. Nejzávažnějším problémem je aktuální problém pro- a veřejné

padu důchodového účtu. finance

Jak jsem již zmínila, sociální zabezpečení tvoří podstatnou část příjmů

státního rozpočtu, podíl jednotlivých příjmů státního rozpočtu v procentním

vyjádření názorně vyjadřuje obrázek č. 13.

Současně sociální dávky představují největší část výdajů státního rozpočtu.

Procentní podíl jednotlivých výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu

znázorňuje obrázek č. 14. Pro lepší představu jsem se rozhodla uvést strukturu

státního rozpočtu, která je stručně níže popsána.

- 166 -

Příjmová strana státního rozpočtu obsahuje

26

2

30

5 33

3

33

3

32

4

33

7

34

8

35

4 38

3

39

7

40

6 43

1 45

0

45

0

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

500

http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/historie/treti-cast/

1. Daně přímé, které zdaňují majetek nebo příjem osoby: Příjmy

Daně z příjmu fyzických osob a právnických osob , státního

Daně z nemovitosti , rozpočtu

Daně z převodu nemovitosti, dědická a darovací ,

Daně silniční .

2. Daně nepřímé, které zdaňují prodej zboží nebo služeb:

Spotřební daň ,

Daň z přidané hodnoty (DPH) .

3. Sociální pojištění

4. Evropské fondy

5. Ostatní

Zisk ze státní účasti v podnicích ,

Příjmy z privatizace .

Výdajová strana státního rozpočtu obsahuje

1. Mandatorní výdaje – jde o výdaje, které musí být investovány vládou ze Výdaje

zákona. Jde například o dávky sociálního zabezpečení, dávky státní sociální státního

podpory, dávky v nezaměstnanosti, státní příspěvek na penzijní připojištění a rozpočtu

stavební spoření.

2. Ostatní mandatorní výdaje – obsahují například hypotéční úrokové podpory,

kurzové ztráty při správě státního dluhu a realizace státních záruk.

3. Kvazimandatorní výdaje – jsou tvořeny například výdaji na aktivní politiku

zaměstnanosti, mzdy zaměstnanců veřejného sektoru a armádu.

4. Ostatní výdaje – stát nemá povinnost realizovat tyto výdaje, ale chce.

Například, aby mohla vláda splnit svůj vládní program.

Typy rozpočtu

Vyrovnaný rozpočet (v případě, že se výdaje rovnají příjmům) . Typy

Přebytkový rozpočet (v případě, že jsou příjmy vyšší než výdaje) . státního

Schodkový též deficitní rozpočet (v případě, že jsou výdaje vyšší než příjmy) . rozpočtu

- 167 -

Obrázek č. 13: Příjmy státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 2009 (vlastní úprava)

(Zdroj:Ministerstvo financí České republiky – A. Pokladní plnění státního rozpočtu,

[online]. [cit. 2009-11-09]. Dostupné z:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ctvrt_poklpln_47773.html.)

Z celkových příjmů tedy 33,4 % představují příjmy z pojistného na sociální

zabezpečení, daň z přidané hodnoty (DPH) tvoří 13,9 %, podíl příjmů ze

spotřebních daní je 9,4 %, daně z příjmu fyzických osob (DPFO) představují 8,9 %

a daně z příjmů právnických osob (DPPO) tvoří 8,1 %. 24,6 % jsou nedaňové a

kapitálové příjmy a přijaté transfery. Ostatní příjmy, zahrnující například poplatky a

odvody v oblasti životního prostředí, majetkové daně a správní poplatky včetně

kolků, nejsou tolik významné, jedná se o 1,7 % z celkových příjmů.

Pokud se týká celkových výdajů, tak lze uvést na základě obrázku č. 14 –

Výdaje státního rozpočtu, který je na následující straně, tj. na straně 255, že

z celkových výdajů jsou skutečně nejvýznamnější částí sociální dávky, které tvoří

38,32 %. Druhou nejvýznamnější část představují ostatní běžné výdaje, které tvoří

35,14 % z celkových výdajů. Kapitálové výdaje jsou 11,64 % a téměř stejnou část

představují neinvestiční transfery územním rozpočtům se svými 11,61 %. Státní

dluh je 3,26 % z celkových výdajů.

Skutečnost, že důchody mají opravdu největší podíl na čerpání státního

rozpočtu, dokazuje obrázek č. 15 – Podíl jednotlivých sociálních dávek na

celkových sociálních dávkách ve státním rozpočtu.

- 168 -

pojistné na SZ; 33,4%

ostatní daně; 1,7%

daně z příjmu FO; 8,9%

daně z příjmu PO; 8,1%

spotřební daně; 9,4%

DPH; 13,9%

nedaňové a kapitálové

příjmy a přijaté

transfery; 24,6%

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ctvrt_poklpln_47773.html

Obrázek č. 14 : Výdaje státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 2009 (vlastní úprava)

(Zdroj:Ministerstvo financí České republiky – A. Pokladní plnění státního rozpočtu,

[online]. [cit. 2009-11-09]. Dostupné z:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ctvrt_poklpln_47773.html)

Obrázek č. 15 : Podíl jednotlivých sociálních dávek na celkových sociálních

dávkách za 1. čtvrtletí 2009 (vlastní úprava)

(Zdroj:Ministerstvo financí České republiky – A. Pokladní plnění státního

rozpočtu, [online]. [cit. 2009-11-09]. Dostupné z:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ctvrt_poklpln_47773.html)

- 169 -

kapitálové výdaje; 11,64%

ostatní běžné výdaje; 35,17%

státní dluh; 3,26%

neinvestiční transfery územním

rozpočtům; 11,61%

sociální dávky; 38,32%

důchody; 78,66%

ostatní dávky; 1,76%podpory v

nezaměstnanosti; 2,93%

dávky nemocenského pojištění; 6,93%

dávky státní sociální

podpory; 9,72%



Do konce září vyplatil stát důchodcům 252,5 miliardy Kč, ale vybral

pouze 232 miliard Kč. Na konci roku je očekáván schodek na důchodovém účtu

minimálně 30 miliard Kč. Šokující byla také rychlost nárůstu deficitu, který byl

podle ministerstva financí na konci srpna deset miliard a za dalších třicet dní se

zdvojnásobil. Nepříjemnou skutečností je, že vláda nemá plán, jak se tohoto

schodku zbavit.

Podle mého názoru by bylo možné zachovat se stejně jako v roce 2004,

kdy byl schodek vyřešen zvýšením penzijního pojištění z 26 na 28 % hrubé mzdy.

Otázkou však zůstává, zda by bylo další zvýšení únosné. Pravdou přesto je, že od

té doby vykazoval důchodový účet přebytek.

Přikláním se také k možnosti, že jedním z důvodů, proč k tomuto propadu

došlo, byl protikrizový balíček, který umožnil firmám snížení pojistného, které

platí za své zaměstnance s podprůměrnými platy. Tato příčina vykazuje o 7

miliard Kč menší příjem. Stálo by tedy za uvážení, zda by nebylo lepší toto

zvýhodnění zrušit.

Jako další důvod bych uvedla nárůst nezaměstnaných osob, které neplatí

pojistné či současnou ekonomickou krizi.

Ačkoliv vláda zatím nemá plány jak důchodový systém vrátit do

rovnováhy, je zřejmé, že v příštím roce rozhodně nedojde ke zvyšování důchodů a

budou zrušeny slevy na pojistném.

Smutným faktem zůstává, že i v příštím roce bude pokračovat nárůst výdajů Nárůst

na důchody z důvodu nástupu nových důchodců. výdajů na

Současný systém je financován ze státního důchodového účtu a penzijního důchody

připojištění, bylo by tedy vhodné využít prvek fondového financování.

Další otázkou však zůstává problém nárůstu příjmů systému, neboť se neočekává

zvyšování mezd. Pokud tedy bude tento stav přetrvávat, očekává se prohlubování

ztráty o tři miliardy Kč měsíčně.

Skutečností tedy je, že jen letos vydá stát nejméně o 30 miliard Kč víc, než

je schopný vybrat. O to horší je fakt, že aby stát byl schopen důchody ve slibované

výši vyplácet, bude si muset všechny tyto finanční prostředky půjčit.

Výdaje na důchody neustále rostou a to i přesto, že nedojde k jejich zvýšení

a to právě z důvodu každoročního nárůstu důchodců a jsou to navíc lidé, jejichž

důchody jsou ještě vyšší než důchody starších důchodců. Na příští rok se tak

celkové výdaje na důchody navýší o 8,5 miliardy Kč. Z tohoto důvodu je současný

důchodový systém předurčen k trvalým schodkům.

Toto vše je důkazem, jak moc důchodový systém České republiky vyžaduje

reformu, stejně tak využívání a prohlubování Národního programu přípravy na

stárnutí, který poskytuje východiska z pohledu zvyšování míry zaměstnanosti

obecně, a především udržení starších osob na trhu práce, neboť prodlužování

očekávané doby dožití musí být doprovázeno také odpovídajícím prodloužením

pracovního života. Přičemž zvýšení zaměstnanosti je významným faktorem pro

zlepšení finanční stability a udržitelnosti důchodového systému.

Podle mého názoru by dále mělo dojít k rozvoji a výraznějšímu využití

soukromých důchodových systémů. Pro dosažení dlouhodobé finanční udržitelnosti

bude potřeba učinit změny stávajícího důchodového systému a současně by mělo

dojít v oblasti veřejných financí k přijetí takových opatření, která pomohou zabránit

dalšímu zvyšování vládního dluhu.

- 170 -

Pro Českou republiku by byl nejlepším řešením systém, který by kombinoval

všechny tři pilíře. Současný systém je financován ze státního důchodového účtu a

penzijního připojištění, bylo by vhodné využít prvek fondové financování.

Další otázkou však zůstává, na kolik by mělo být fondové financování povinné

či dobrovolné.

11. 7. Důchodové systémy a reformy ve vybraných zemích EU

Nyní bych pro dokreslení ráda uvedla některé druhy důchodových systémů Důchodové

a reforem ve vybraných zemích EU. systémy

Stejně jako v České republice, tak i ve všech zemích Evropské unie je a reformy

demografická situace v takovém stavu, že je nutné projít určitými změnami v ve vybraných

jednotlivých důchodových systémech. Každá země má nastavený různý důchodový zemích EU

systém, který ji vyhovuje a který považuje za nejvhodnější.

Rozdíly volby důchodového systému v jednotlivých zemích jsou

ovlivněny

- tradicemi dané země,

- budoucími prognózami,

- ale také ekonomickou silou a možnostmi, které jednotlivé státy mají. Pro srovnání těchto systémů jsem se zaměřila na původní země Evropské unie,

tedy země EU-15.

- 171 -

Průvodce studiem

Vážení studenti,

na závěr této kapitoly bych ráda uvedla některé konkrétní důchodové sys-

témy a i reformy v některých vybraných zemích EU. Věřím, že vás úda-

je zde uvedené zaujmou a také, že se zamyslíte nad otázkou …“zda je

opravdu třeba vymýšlet u nás něco zcela nového, když už je známo, že

na světě v některých zemních to celkem dobře funguje …“

Belgie

V Belgii je zaveden třípilířový systém. Nárok na minimální důchod je v Belgii Belgie

po 30 odpracovaných letech a plný po 45 letech práce. Druhý pilíř využívá 35 % - třípilířový

obyvatel země. Třetí dobrovolný pilíř využívá dokonce 70 % obyvatel. Důchodový systém

věk činí 65 let pro obě pohlaví a zvyšovat se už nadále nebude. Výdaje z veřejných

rozpočtů nepřekročí 13,3 % HDP. Výše odvodů z hrubého příjmu činí 37,94 %,

přičemž 24,87 % odvádí zaměstnavatel, zbytek zaměstnanec.

Dánsko

Dánsko má zavedený třípilířový systém, přičemž první pilíř je financován Dánsko

z daní. Další dva pilíře dnes využívá již 80 % populace a toto procento má stále - třípilířový

rostoucí tendenci. Dánský věk pro odchod do důchodu je 65 let, což je snížení systém

oproti roku 2004, kdy tento věk byl 67 let. Veřejné výdaje na důchody v Dánsku

tvoří 10,5 % HDP. Soukromé úspory Dánů nabývají na důležitosti. Dnes

činí hodnota peněz vyplácených na penze z prvního pilíře 92 %, ale předpoklad

vyplácení z prvního pilíře v budoucnosti je 56 % v roce 2030 a 48 % v roce

2050. Dánský systém odvodů z hrubého příjmu je rozdělen na soukromý a veřej-

ný sektor, kde odvody z veřejného sektoru činí 12 % hrubé mzdy a v sektoru

soukromém 15 % (2/3 hradí zaměstnavatel, 1/3 zaměstnanec).

Francie

Třípilířový systém zavedený ve Francii je obdobou bismarckovského systému . Francie

První pilíř je financován ze státního rozpočtu a odvody z hrubých mezd, které - třípilířový

tvoří 14,75 % (zaměstnavatel odvádí 8,2 %, zaměstnanec pak 6,55 %). Po systém

důchodové reformě mají Francouzi na výběr ve druhém pilíři ze dvou druhů inves-

tic. Mohou buď vložit peníze do zaměstnaneckých fondů, nebo mohou vložit peníze

do fondů pod veřejnou správou a kontrolou. Třetí pilíř je naprosto dobrovolný. Dů-

chodový věk je zatím 60 let, odchod do důchodu je stanoven maximální hranicí 65

let. Veřejné výdaje na důchody činí 12,1 % HDP. Francouzský důchodový systém

by měl projít reformou, ale spíše jen drobnými úpravami druhého pilíře. Francouz-

ská demografická situace je poměrně příznivá.

Itálie

V Itálii je nastaven také systém na tři pilíře, přičemž první pilíř je příspěvkově Itálie

definovaný. Italský druhý a třetí pilíř stále ještě nedosahují takových opor, aby pokrý- - třípilířový

valy veřejné výdaje. Na druhý pilíř bude po reformě, kterou již Itálie prošla kladen větší systém

důraz. Důchodový věk bude u mužů 65 let a u žen 60 let. Odchod do důchodu

- 172 -

v pozdějším věku bude nadále podporován. Výše odvodů z hrubé mzdy činí 32,07

% (23,18 odvádí zaměstnavatel, 8,89 % zaměstnanec). Výdaje z veřejných financí

dnes činí 13,8 % HDP.

Nizozemsko

Třípilířový systém v Nizozemsku je stavěný velmi podobně jako v sousední Nizozemsko

Belgii. První pilíř je dávkově definovaný a je financován státním rozpočtem. Druhý - třípilířový

pilíř financují odvody z HM, které tvoří 17,95 % (zaměstnavatel 14% a zaměstna- systém

nec 3,95 %). Celková výše odvodů činí 35,85 % HM. Druhý pilíř je tak financován

z 91 % Nizozemci. Třetí pilíř je rozsáhlý, nejvíce jej tvoří vlastně penzijní připojiš-

tění. Důchodový věk je stanoven na 65 let, neexistují předčasné důchody ani prod-

loužení doby zaměstnanosti. Zatížení veřejných rozpočtů dnes činí 7,9 % HDP.

Lucembursko

Lucembursko podporuje bismarckovský model. Tato země s vysokou život- Lucembursko

ní úrovní má ve své podstatě pouze jediný pilíř důchodového systému, protože - jednopilí-

ostatní pilíře tvoří pouze zanedbatelnou část. Lucemburský první pilíř je nastaven řový systém

jako dávkově a příspěvkově definovaný. Každý Lucemburčan má nárok na dávkově

definovanou část prvního pilíře po odpracování 20 let. Důchod je založen na

skutečně odvedených příspěvcích. Pouze zanedbatelné procento obyvatel v

Lucembursku využívá jiných pilířů. Do důchodu mohou obyvatelé odejít v 65 le-

tech, předčasný důchod a prodloužení věku odchodu do důchodu je v Lucembursku

za určitých podmínek umožněn. Zatížení veřejných rozpočtů tvoří v zemi 7,4 %

hrubého domácího produktu.

Německo

Klasický představitel bismarckovského modelu je Německo, které podporuje Německo

podporuje tři pilíře důchodového systému. První pilíř v Německu již prošel v minu- - třípilířový

lých letech řadou obměn, druhý pilíř je poměrně rozsáhlý, třetí je využíván méně. Ta- systém

ké Němci mají důchodový věk nastavený na 65 let, přičemž dřívější odchod je za ur-

čitých podmínek možný, pozdější je v zemi běžný. V Německu je počítáno s prod-

loužením důchodového věku na 67 let. Odvody z hrubých mezd se postupně navyšu-

jí a v roce 2030 má dosáhnou 26 % (11 % zaměstnavatel i zaměstnanec a zbylá 4 %

budou tvořit odvody zaměstnance do druhého pilíře). Výdaje veřejných rozpočtů

dnes tvoří 11,8 % HDP země.

- 173 -

Rakousko

I Rakousko je příkladem bismarckovského modelu. Systém v Rakousku je Rakousko

podobný jako v Lucembursku, tedy závislý pouze na prvním pilíři, kde zbylé pilíře - jednopilířový

zatím nemají přílišnou váhu. Tento systém však můře Rakušanům způsobit značné systém

problémy, proto je potřeba zbylé dva pilíře více podporovat a rozvíjet. Důchodový

věk je stanoven na 65 let, lze však odejít, za určitých podmínek, do důchodu

i dříve, případně jít později. První pilíř je nastaven jako dávkově a příspěvkově

definovaný. Výše odvodů z hrubých příjm tvoří 22,8% (zaměstnavatel 12,55 %,

zaměstnanec 10,25 %). Výdaje z veřejných rozpočtů v současnosti tvoří 14,5 HDP

země.

Švédsko

Švédský systém ukazuje poměrně dobře nastavený model. Švédi mají Švédsko

zavedený model se třemi pilíři a jsou zvyklí tyto pilíře plně využívat. První pilíř je - třípilířový

rozdělen na tři části, kde první část je garantovaná a financovaná ze státního systém

rozpočtu, druhá část prvního pilíře je příspěvkově definovaná a financovaná

hrubých mezd, když odvod z hrubých příjmů tvoří 18,5 % a zaměstnavatel i

zaměstnanec platí stejnou částku a třetí složku tvoří soukromé virtuální účty, kam

se převádí 2,5 % odvodů ze složky druhé. Druhý pilíř využívá téměř 90 %

zaměstnanců. Třetí pilíř je zcela dobrovolný. Důchodový věk je pohyblivý od

61 do 70 let, ale garantovaný je až od 65 let. Předčasný důchod tento systém

neumožňuje, pozdější umožněn je. Důchodový systém ve Švédsku zatěžuje veřej-

né finance 9 % HDP. Podobně jako ve Francii, jsou i ve Švédsku velmi dobré

demografické podmínky.

Finsko

Ve Finsku je využíván pouze první pilíř, který se skládá ze dvou složek. Finsko

První složka je dávkově definovaná, druhá složka příspěvkově definovaná. - jeden pilíř

Zaměstnanec si z těchto dvou možností může vybrat. Při dávkově definované složený ze

možnosti činí důchodový věk 65 let a při možnosti příspěvkově definované penze dvou složek

je důchodový věk flexibilní od 62 do 68 let. Pro téměř celou populaci finského

národa je výhodnější druhá možnost. První možnost je spíše pro ty, kteří odvedli

malé příspěvky. Možnost předčasných i pozdějších důchodů je podporována.

Odvod z hrubých mezd je ve Finsku rozdělen na soukromý a veřejný sektor, ve

veřejném je odváděno 23,5 % hrubých příjmů (zaměstnavatel 19,1 %), v soukro-

mém sektoru 21,1 % hrubých příjmů (16,7 % zaměstnavatel). Veřejné finance

jsou zatíženy výdaji ve výši 11,3 % HDP. Finové budou v rámci EU také muset

podstoupit reformu a zavést vícepilířový systém.

Velká Británie Velká Británie

Ve Velké Británii vznikl beveridgeovský systém, země má nastavený - třípilířový

systém se třemi pilíři. Také britský systém stále prochází různými úpravami. systém

- 174 -

První pilíř zaručuje Britům pouze minimální příjem. Druhý pilíř nabízí

obyvatelům čtyři možnosti spoření, třetí pilíř je zcela dobrovolný. Nízkopříjmové

skupiny do prvních dvou pilířů přispívat nemusejí, naopak obyvatelé s vysokými

příjmy přispívají zvýšenými částkami. Tento systém se může někdy jevit jako

poněkud nespravedlivý. Důchodový věk se do roku 2020 ustálí na 65 letech pro

obě pohlaví. Předčasný důchod ve Velké Británii neexistuje, pozdější odchod

bude zcela neomezený. Odvod z hrubých mezd je ve Velké Británii flexibilní.

Tento model nepředstavuje pro britské státní výdaje příliš vysokou zátěž, tyto

výdaje činí pouze 5,5 % HDP.

Irsko

Irský systém je podobný britskému, nezaručuje příliš vysoké příjmy pro Irsko

důchodce. Záleží na každém jedinci, kolik si naspoří. Zdroje pro penzisty tvoří dru- - dvoupilířový

hý a třetí pilíř, přesto jsou tyto pilíře tvořeny pouze polovinou Irů. 65 let je hranice systém

důchodového věku v Irsku, přičemž nelze tento věk prodlužovat, předčasný dů-

chod je možný. Odvod hrubých mezd je v Irsku také pohyblivý. Výdaje veřejných

rozpočtů tvoří v Irsku pouze nízké procento HDP, které má ovšem v roce 2050

dosáhnout 9 %, což je i tak přijatelné číslo. Tento důchodový systém není k

důchodcům příliš štědrý a může pro mnohé obyvatele znamenat chudobu.

Španělsko

Důchodový systém v královské zemi není příliš silný a musí projít výrazný- Španělsko

mi změnami. Je stavěn na prvním pilíři, na druhý a třetí pilíř si Španělé teprve - systém je

zvykají. Španělé měli dříve vysokou porodnost, ale ta se začala prudce snižovat v postaven na

80. letech a zavedení druhého pilíře přišlo až v roce 2003, což není příliš dlouhá prvním pilíři

historie. Důchodový věk se postupně posouvá na 65 let, možnost předčasného i

pozdějšího důchodu je možná. Výše odvodů z hrubého příjmu představuje 28,3 %

(zaměstnavatel 23,6 %, zaměstnanec 4,7 %). Dnešní státní výdaje na důchody činí

necelých 10 % HDP, toto číslo však v budoucnu razantně poroste. Důchodová

reforma v zemi je nevyhnutelná.

Portugalsko

Obdoba španělského důchodového systému ovšem s více rozvinutým dru- Portugalsko

hým pilířem. Třetí pilíř Portugalci nejsou příliš zvyklí využívat. Důchodový věk - obdobné

je v Portugalsku stanoven na 65 let, ovšem možnost předčasného i posunutého jako Španělsko

důchodu jsou v zemi možné. Odvod z hrubých příjmů je poměrně vysoký, a to

34,75 % (11 % platí zaměstnavatelé, 23,75 % zaměstnanci). Současné veřejné

výdaje na důchody činí v Portugalsku 9,8 % HDP.

- 175 -

Řecko

Řecký systém je poměrně nepřehledný. Je v podstatě tvořen pouze prvním Řecko

pilířem, protože další pilíře nejsou vůbec rozvinuty. První pilíř je tvořen mnoha - jednopilířový

schématy, na kterých se nějakým způsobem podílí stát. Důchodový věk činí 65 let systém

u mužů a 60 let u žen. Do důchodového systému se přispívá odvodech z hrubých

mezd ve výši 30 % (6,67 % zaměstnavatelé, 13,33 % zaměstnanci, 10,0 % stát).

Tento důchodový systém vyžaduje stejně jako španělský nebo portugalský

poměrně radikální změny, které by měly proběhnout co nejdříve.

Nevyhnutelnost reformy jednotlivých zemí EU-15

Z jednotlivých důchodových systémů a některých změn, kterými již Důchodová

některé země prošly, je patrné, že každá země se přiklání a uznává z různých dů- reforma nutná

vodů různý systém. Faktem však zůstává, že některé systémy jsou nastaveny po- i v zemích EU

měrně dobře, jiné jsou naopak neudržitelné a potřebují projít nezbytnými úprava-

mi. Nejhůře jsou na tom systémy v Řecku, Španělsku, Portugalsku, Irsku, si-

tuace není nijak příznivá ani v zemích jakými jsou Finsko nebo Rakousko. Na-

opak poměrně dobře jsou již dnes nastaveny důchodové systémy ve Švédsku,

Francii, ale také v Dánsku nebo Německu.

S H R N U T Í

Důchodové zabezpečení je v České republice od l .ledna 1996 upraveno

zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Důchodové zabezpečení může být financováno ze státního rozpočtu, kde

zdroj prostředků představují daně z příjmů. Zde je uplatněna nejvyšší

sociální solidarita, protože s rostoucími příjmy roste daňové zatížení a

úroveň důchodu ve srovnání s rostoucím výdělkem klesá. Dalším způsobem

je financování ze státního rozpočtu, zdrojem prostředků jsou tomto případě

příspěvky na sociální a důchodové pojištění. Zde jsou příspěvky stanoveny

jednotným procentem z výdělku. Cílem je, aby každý věděl, na co platí, tzn.,

aby byl systém financování co nejvíce „průhledný“.

Financování může probíhat také z fondu odděleného od státního rozpočtu,

ve kterém se shromažďují příjmy z příspěvků, ale bez vytváření kapitálové

rezervy. Jde o klasický případ průběžného financování. Tento systém je

zároveň používaný ve většině zahraničních systémů, když je třeba uvést, že

systém vychází z mezigenerační solidarity. V praxi to znamená, že

v současnosti výdělečně činní občané odvádí příspěvky na sociální

zabezpečení, ze kterých jsou ihned vypláceny dávky současným důchodcům.

- 176 -

Český důchodový systém je v současné době tvořen v podstatě dvěma

pilíři. Prvním pilířem je základní povinný dávkově definovaný, průběžně

financovaný pilíř, ze kterého jsou poskytovány starobní, invalidní a

pozůstalostní důchody. Druhým pilířem je doplňkový,dobrovolný,

příspěvkově definovaný, kapitálově financovaný pilíř penzijního připojištění

se státním příspěvkem. Součástí tohoto pilíře je také soukromé životní

pojištění. Důchodový systém v České republice se ocitl ve velice složité situaci.

Finančních prostředků na výplatu důchodů se z mnoha důvodů nedostává,

například lidský věk se prodlužuje, což je rozhodně dobře, ovšem je také

třeba tomuto přizpůsobit důchodovou politiku.

Důchodová reforma je rozčleněna do tří etap:

První etapa důchodové reformy je již schválena a většina změn byla

účinná od 1. 1. 2010. Druhá a třetí etapa čeká na své schválení. První etapa

zahrnuje změny parametrických změn základního důchodového pojištění.

Druhá etapa obsahuje změnu financování základního pojištění a

soukromých důchodů jako je penzijní připojištění nebo životní pojištění.

Třetí etapa představuje pro pojištěnce možnost zvolit si vyvázání se ze

základního důchodového systému do soukromého systému.

Dávky důchodového pojištění se dělí na důchody přímé a důchody

odvozené. Mezi přímé důchody patří starobní důchod, plný invalidní důchod

a částečně invalidní důchod. Tyto důchody jsou vyměřovány podle dob

pojištění a výše výdělků oprávněné osoby. Mezi odvozené důchody se řadí

vdovské a vdovecké důchody a sirotčí důchody. Odvozené důchody jsou

stanovovány z přímého důchodu, který zesnulý pobíral nebo na něj měl

nárok.

Výše všech důchodových dávek vyplácených z důchodového systému

je tvořena základní výměrou a procentní výměrou. Základní výměra je

stanovena pevnou částkou, která je stanovena vládou České republiky a

procentní výměra je stanovována procentní sazbou z výpočtového základu u

starobního, plného invalidního a částečného invalidního důchodu nebo

procentní výměrou u důchodu vdovského, vdoveckého a sirotčího.

Kromě důchodové reformy je další používanou formou řešení

neudržitelnosti současného důchodového systému Národní program přípravy

na stárnutí obyvatelstva. Vzhledem k již zmiňovanému problému stárnutí

populace je jedním z řešení pro vyrovnání se s touto situací změna postoje

společnosti ke starší generaci a současně změna postoje seniorů samotných.

Přibývající počet starších občanů totiž představuje v důsledku zvyšujícího se

vzdělání a zlepšujícího se zdravotního stavu populace velký potenciál pro

sociální a ekonomický rozvoj společnosti. Je v zájmu společnosti, aby

seniorská populace měla dostatek příležitostí pro aktivní a plnohodnotný

život, a aby žila ve společnosti, která je vstřícná k jejich potřebám a

preferencím.

Činnosti a úkoly, které by k tomuto měly přispět, jsou zpracovány

v Národním programu přípravy na stárnutí pro období 2003 až 2007 a pro

období 2008 až 2012.

- 177 -

Program vychází z respektování lidských práv a z přesně definovaných

etických hodnot.

Představuje program pro celou společnost, nejde o program pouze pro

seniory, ale je to program pro všechny generace. Stárnutí a příprava na stáří je

pojímána jako celoživotní proces, ve kterém má každý jednotlivec

nenahraditelnou roli a individuální odpovědnost.

Národní program přípravy na stárnutí pro období 2003 až 2007 obsahoval tyto

body:

Etické principy,

Přirozené sociální prostředí,

Pracovní aktivity,

Hmotné zabezpečení,

Zdravý životní styl, kvalita života,

Zdravotní péče,

Komplexní sociální služby,

Společenské aktivity,

Vzděláván,

Bydlení.

Splnění těchto cílů bylo převážně úspěšné a pro většinu bodů bylo nalezeno

řešení, jak daného cíle dosáhnout.

Opatření, provedená v rámci jednotlivých politik, která jsou významná

z hlediska stárnutí populace, jakými jsou důchodová politika, zdravotní

politika, bytová politika, problematika sociální ochrany, vzdělávací politika,

politika zaměstnanosti, rodinná politika a další se vzájemně ovlivňují. Pro

efektivní plnění cílů Programu a politiky státu vůči seniorům je důležitá

spolupráce jednotlivých oborů působnosti, spolupráce s odbornou veřejností,

zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů, soukromého sektoru, zástupci

nestátních neziskových organizací i dalších subjektů.

Přes všechny tyto činnosti a opatření ministerstev je evidentní, že některým

celospolečenským otázkám a prioritám uvedeným v Programu je nezbytné

v dalším období věnovat zvýšenou pozornost a úsilí na jejich řešení. Jde

především o oblasti, v nichž přetrvává neuspokojivá situace. Příkladem je

aktivní stárnutí a postavení starších lidí na trhu práce či kvalita a dostupnost

zdravotní a sociální péče.

Národní program přípravy na stárnutí na období 2008 až 2012 (Kvalita života

ve stáří) v ČR:

Tento výše uvedený program navazuje na Program na období 2003 až

2007. Národní program přípravy na stárnutí na období 2008 až 2012 obsahuje

principy, ze kterých vychází přístup ke starším osobám. Jde o:

Celoživotní přístup,

Partnerství vlády a samosprávy,

Mezigenerační vztahy a soudržnost,

Zvláštní pozornost věnovaná znevýhodněným a zranitelným skupinám,

- 178 -

Genderový přístup - Mezi staršími lidmi v důsledku vyšší naděje dožití

převažují ženy a jejich podíl se ve vyšších věkových kategoriích zvyšuje.

Proto starší ženy žijí bez partnera častěji než starší muži. Muži a ženy

stojí proti odlišným rizikům na trhu práce a mají odlišná zdravotní

rizika. U žen je zdraví obecně horší než u mužů. Důležité je jak

zohlednění převažujícího počtu žen ve vyšších věkových kategoriích, tak

i rozdílných rizik a potřeb žen a mužů v jednotlivých etapách života.

Dialog s občanskou společností a sociálními partnery,

Odpovědnost jednotlivce a společnosti,

Snižování sociálních a geografických rozdílů,

Politika podložená důkazy,

Informovanost a mainstreaming, – Je nutné znát potřeby, preference,

rizika a omezení různých skupin starých lidí. Zájem a hodnocení

navrhovaných změn včetně opatření z hlediska dopadu na staré občany

může přispět k zabránění nežádoucích důsledků nebo jejich nápravě.

Východiskem Programu je předpoklad, že ke zvýšení kvality života ve stáří

a k úspěšnému řešení výzev v důsledku demografického stárnutí je nutné

zaměřit se na strategické oblasti a priority jako je aktivní stárnutí, prostředí a

komunita vstřícná ke stáří, zlepšení zdraví a zdravotní péče ve stáří, podpora

rodiny a pečovatelů a podpora participace na životě společnosti a ochrana

lidských práv. Tyto cíle je potom vhodné prosazovat horizontálně napříč

sektory a na všech úrovních veřejné správy.

Třetím pilířem důchodového zabezpečení je penzijní připojištění.

Penzijní připojištění bude mít pro občany stále větší význam. Hlavním

důvodem proč využít penzijního připojištění je riziko nízkého státního

důchodu vypláceného v budoucnosti. Vzhledem k již zmíněnému nepříznivému

demografickému vývoji se očekává snižování státního důchodu, který

nedokáže pokrýt ani základní potřeby občanů. Penzijní připojištění je

nástrojem dlouhodobého spoření a základem je postupné střádání financí

v průběhu ekonomicky aktivního života. Výši měsíčního příspěvku si občan

volí sám a proto je výše naspořené konečné částky závislá pouze na jeho volbě.

Měsíční příspěvek by však neměl být příliš vysoký, aby nezatěžoval běžný

rozpočet občana a zároveň dostatečně vysoký, aby v budoucnu zajistil

významný příspěvek do rozpočtu důchodce.

Penzijní připojištění je významným prvkem, na který bude kladen důraz při řešení současného propadu důchodového systému. Proto také tento pilíř projde v blízké budoucnosti důležitými změnami. Například fondy budou moci razantněji investovat, nevýhodou však bude i vyšší riziko.

Více typů investičních plánů však bude velkým přínosem a to především

pro mladší generaci, protože starší generace je konzervativnější a bude volit

méně odvážnou strategii.

Již nyní je však zřejmé, že se občané naučili využívat penzijní

připojištění.

- 179 -

http://www.finance.cz/duchody-a-penze/financni-kalkulacky/vypocet-duchodu/

Důchodové pojištění je velice složitou oblastí systému sociálního

zabezpečení. Zároveň je v poslední době nejdiskutovanějším tématem,

především v souvislosti s důchodovou reformou. Nejzávažnějším problémem je

aktuální problém propadu důchodového účtu.

Jak jsem již zmínila, sociální zabezpečení tvoří podstatnou část příjmů

státního rozpočtu. Současně sociální dávky představují největší část výdajů

státního rozpočtu.

Stejně jako je tomu v České republice, tak i ve všech zemích

Evropské unie je demografická situace v takovém stavu, že je nutné projít

určitými změnami v jednotlivých důchodových systémech. Každá země má

nastavený různý důchodový systém, který ji vyhovuje a který považuje za

nejvhodněji- ší a nejvíce přijatelný pro dané obyvatelstvo.

Rozdíly volby důchodového systému v jednotlivých zemích jsou ovlivněny

- tradicemi dané země,

- budoucími prognózami,

- ale také ekonomickou sílou a možnostmi, které jednotlivé státy mají.

Pro srovnání těchto systémů jsem se zaměřila v těchto skriptech na původní

země Evropské unie, tedy země EU-15.

Kontrolní otázky

1) Jak je u nás upravena problematika důchodového pojištění ?

2) Jaké jsou možnosti financování systému důchodového zabezpečení ?¨

3) Jaké je současné financování důchodového pojištění u nás v ČR ?

4) Co tvoří v současné době Český důchodový systém ?

5) Co je podstatou prvního pilíře našeho důchodového systému ?

6) Co je podstatou druhého pilíře našeho důchodového systému ?

7) Proč je u nás zcela nevyhnutelná důchodová reforma ?

8) V jakém stádiu se nachází práce na naší důchodové reformě ?

9) Jaké etapy naše důchodová reforma představuje ? Stručně je popište.

10) Jak se dělí dávky důchodového pojištění ?

11) Co jsou to důchody přímé ? Vyjmenujte je a stručně je popište.

12) Co jsou to důchody odvozené ? Vyjmenujte je a stručně je popište.

13) Popište význam národních programů přípravy na stárnutí obyvatelstva.

14) Co je především obsahem národních programů přípravy na stárnutí

obyvatelstva ?

15) Popište stručně Národní program přípravy na stárnutí obyvatelstva pro

období let 2003 – 2007 .

16) Popište stručně Národní program přípravy na stárnutí obyvatelstva pro

Období 2008 – 2012 ?

- 180 -

17) Co je třetím pilířem důchodového zabezpečení ?

18) Jaká je podstata penzijního připojištění ?

19) Jaký je význam příspěvků na penzijní připojištění ?

20) Co je hlavním důvodem, že lidé u nás nevěří systému penzijního připo-

jištění?

21) Jak vypadá srovnání ČR v oblasti důchodu se zeměmi EU ?

22) Co rozumíte pod pojmem „nejvyšší sociální solidarita“ ?

23) Vysvětlete podstatu průběžného financování důchodů .

24) Jak si představujete fondové financování důchodů ?

25) Vysvětlete pojem „diverzifikace zdrojů pro příjmy ve stáří“ .

26) Co především znamenají parametrické změny současného důchodového

systému ?

27) Proč je nezbytné zprůhlednit důchodový systém a vytvořit podmínky pro

motivaci účastnit se penzijního připojištění, případně životního spoření ?


- důchodová reforma a její nutnost

- financování systému důchodového zabezpečení

- možnosti financování důchodového systému u nás

- důchody a sociální solidarita

- nejvyšší sociální solidarita

- možnost financování důchodů z fondu odděleného od státního

rozpočtu

- průběžné financování důchodů

- fondové financování důchodů a tvorba kapitálových rezerv

- spoření na stáří formou soukromých důchodových fondů

- rostoucí příjmy ve vztahu k daňovému zatížení

- pilíře důchodové reformy

- etapy důchodové reformy

- dávky důchodového pojištění

- povinný, dávkově definovaný, průběžně financovaný pilíř

- doplňkový, dobrovolný, příspěvkově definovaný, kapitálově

financovaný pilíř se státním příspěvkem

- soukromé životní pojištění

- hodnocení výhod a rizik jednotlivých systémů

- 181 -

- parametrické změny základního důchodového pojištění

- prodlužující se střední délka života

- růst osob důchodového věku a současný pokles ekonomicky

aktivních osob

- finanční neudržitelnost důchodového systému u nás

- zvýhodnění souběhu starobního důchodu s výdělečnou činností

- důchody přímé

- dobrovolné penzijní připojištění se státním příspěvkem

- produkty komerčních pojišťoven v oblasti životního pojištění

- zprůhlednění důchodového systému

- vytvoření motivace účastnit se penzijního připojištění, případně

některého druhu spoření

- diverzifikace zdrojů pro příjmy ve stáří

- důchody odvozené

- věkové hranice a důchodový věk

- potřebná doba pojištění

- stanovení výše jednotlivých důchodů

- předčasné důchody

- souběh důchodů

- výměra důchodů

- doba pojištění a výše výdělku

- starobní důchod a jeho výše

- souběh starobního důchodu s příjem z výdělečné činnosti

- souběh starobního důchodu s jinou dávkou

- plný invalidní důchod

- částečný invalidní důchod

- vdovský a vdovecký důchod

- sirotčí důchod

- národní programy přípravy na stárnutí obyvatelstva

- Národní program a příprava na stárnutí v České republice

- kvalita života ve stáří

- penzijní připojištění jako nástroj pro zlepšení současné situace

v důchodovém systému

- příspěvky na penzijní připojištění

- důchodový systém a vztah k veřejným financím

- důchodový systém a podoba státního rozpočtu

- důchodové systémy a reforma v některých zemích EU

- 182 -

Závěrečný průvodce studiem

Vážení a milí studenti,

prostudovali jste poslední 11. kapitolu těchto vysokoškolských skript,

ve kterých jsem se zabývala sociální politikou. Předpokládám, že jste

také odpověděli na všechny otázky, které jsem za každou kapitolou

uvedla, když věřím, že jste si zároveň i zopakovali vše podstatné.

Pokud je tomu tak, není co dodat, pouze ocenit vaše úsilí a snahu.

Tato závěrečná kapitola, kterou jsem věnovala nutnosti provedení

důchodové reformy u nás byla poněkud delší než kapitoly předcháze-

jící, ale věřím tomu, že byla pro vás zajímavá a přinesla celou řadu no-

vých poznatků, stejně jako kapitoly předcházející. Problematika dů-

chodové reformy u nás je velmi aktuální otázkou, proto se domnívám,

že je dobré o tomto co nejvíce vědět, neboť ať chceme, či nechceme,

jednou se toto bude dotýkat každého z nás. Uvedla jsem zde i některé

údaje a zkušenosti ze světa, když předpokládám, že třeba tvůrci naší

důchodové reformy budou také sbírat poznatky v jiných zemích, kde

se již podařil buď zcela, nebo částečně tento problém vyřešit.

Předložený text navazuje na první část vysokoškolských skript,

kde jsem se zabývala základy sociální politiky, tedy především teorii

sociální politiky.

V této druhé části se potom zabývám aplikací sociální politiky

v některých vybraných oblastech, neboli uvádím, kde všude se může-

te se sociální politikou setkat.

Byla bych velice ráda, kdyby předložený text ve vás vzbudil zájem

o další studium sociální politiky. Ať využijete získané vědomosti jakko-

liv, přeji vám, aby bylo vaše vystupování a uplatňování získaných zna-

lostí vždy profesionální a efektivní. Abyste uměli dobře zúročit vše, co

jste studiem tohoto odborného materiálu získali.

Pokud vás předložený text alespoň částečně zaujal a nestudovali jste

jej pouze z donucení, ale trochu i se zájmem, tak je to pro mne zadosti-

učinění, že jsem tento text nepsala zbytečně. Pokud se budete k tomuto

textu vracet, budu tím velice potěšena.

Vážení studenti, jestliže budete tato vysokoškolská skripta studovat

s takovým nadšením s jakým já jsem je pro vás připravovala, tak bude-

te jistě v prokazování znalostí úspěšní a také budete sami se sebou

a svým výkonem spokojeni.

Přeji vám hodně štěstí při studiu, ve vaší práci i v osobním životě.

Vaše autorka

- 183 -

Seznam použité literatury

KREBS, V. a kol. Sociální politika, ASPI, a.s. Praha, 2005, ISBN 80-7357-050-3

DURDISOVÁ, J. a kol. Sociální politika v ekonomické praxi, VŠE Praha,. Oeconomica,

2005, ISBN 80-245-0850-8

VORLÍČEK, J., VOSTROVSKÁ, Z., Úvod do hospodářské a sociální politiky, Oeconomica,

2005, ISBN – 80-245-0954-7

PEKOVÁ,J., PILNÝ, J., JETMAR,M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha:

ASPI 2006, ISBN 80-521-0521-5

PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. Praha: ASPI 2006.

IZÁK,V. Fiskální politika. Praha: Oeconomica VŠE 2005. ISBN 80-245-0976-8

VANČUROVÁ, A., KLAZAR,S. Sociální a zdravotní pojištění - úvod do problematiky

.Praha: Oeconomica VŠE 2006, ISBN 80-246-0685-6

HEYNE, P.: Ekonomický styl myšlení, VŠE Praha, Oeconomica, 2004,ISBN 80-561-0854-7

BRDEK, M., JÍROVÁ, H. Sociální politika v zemích EU a ČR, Praha, Kodex Bohemia,

1998, ISBN 80-512-0962-4

BRDEK, M., JÍROVÁ, H., KREBS, V. Trendy v evropské sociální politice, Praha, ASPI

Publishing 2002, ISBN 80- 7752-045- 5

POTUČEK, M. a kol. Křižovatky české sociální reformy, Praha, Sociologické nakladatelství

1999, ISBN 80-451-0456-5

POMAHAČ, R., VIDLÁKOVÁ, O., Veřejná správa, Praha, C.H. Beck, 2002,

ISBN 80-7179-748-0

HAMERNÍKOVÁ, B. Financování ve veřejném a neziskovém sektoru. Praha: Eurolex

Bohemia 2000, ISBN 80-541-2341-7

REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru – základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha:

EKOPRESS 2001. ISBN 80-86119-41-6

HAVLÁSEK, D., SKŘÍDLOVSKÁ, E. a kol.Veřejný sektor, Ostrava, VŠB-TU, 2002,

ISBN 80-7242- 457-O

BRUNA, M. Veřejná správa, Institut pro místní správu, Praha, 2004

PEKOVÁ, J.. Veřejné finance. ASPI, Praha, 2005, ISBN 80-522-0891-3

MILLER, H.T. Postmodern Public Polici. Albany,NY: State University of New York Press,

2002

SCHUPPERT. G.F. Verwaltungswissenschaft, Baden-Baden, Nomos, 2000

SPICER, M. Public Administration and the State: a postmodern perspektive. Tuscaloosa,

University of Alabama Press, 2001

IZÁK,V. Fiskální politika. Praha: Oeconomica VŠE 2005. ISBN 80-245-0976-8

HAMERNÍKOVÁ, B. Veřejné finance. Praha: 1994., Eurolex, ISBN 80-224-0564-7

HAMERNÍKOVÁ, B., KUBÁTOVÁ, K. Veřejné finance. Praha:EUROLEX BOHEMIA

1996.

HAMERNÍKOVÁ, B. Veřejné finance – metodická příručka, vzorové otázky a příklady,

Praha: VŠE 1997.

PŘIB J.: Kdy do důchodu a za kolik. 10.vydání, Praha, GRADA Publishing, a.s., 2009,

ISNB 978-80-2805-6

- 184 -

BUCHANAN, J., M. Veřejné finance v demokratickém systému,Brno,Komputer

Press, 1998, ISBN 80-5124-721-3

BUCHANAN, J., M. Politika očima ekonoma, Praha, Liberální institut, 2002

DVOŘÁK , P., Dluhový problém a morální hazard,k Acta Oeconomicaq Pragensia,

Č. l/1998, Praha, VŠE, 1998

VOSTATEK, J., Sociální a soukromé pojištění, Praha, CODEX Bohemia, 1996

WEDENFELD, W., WESSELS, W.: Evropská unie A do Z, Praha, 1999

ISBN 80-2156-412-4

SMITH, A.: Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, SNPL, Praha, 1958

ŠÍMA, J. (ed.): ROGER DOUGLAS – tvůrce nejúspěšnější hospodářské reformy

XX. století, LI, Praha, 1999

DUBEN, R.: Teorie sociální politiky, VŠE Praha, 1993, ISBN 80-2123-847-6

TOMEŠ, I a kol.: Právo sociálního zabezpečení, Všehrd, Praha 1993

TOMEŠ, I. : Das Sozialrecht der Tschechischer Republik im Wandel. Zeischrift fur

aulandisches ud internationales Arbeits- und Sozialrecht, Heidelberg 1995

DLOUHÝ, J.: Životní minimum, Socioklub, Praha 1997

HOLANOVÁ, E.: Je minimální mzda ochrana před chudobou, nebo je hrozbou růstu

nezaměstnanosti, Sociální politika, 1999, č. 1,k str. 8-9

Návrh hlavních principů pokračování reformy důchodového systému, matriál

projednávaný vládou ČR, dostupné na www.mpsv.cuz, MPSV 2007¨

Populační vývoj České republiky v jednotlivých letech 2000 – 2008, ČSÚ

BAŠTÝŘ,I. a kol.: Způsoby určování životního minima a jeho uplatňování v sociální

politice v zahraqničí a v České republice, Oficiální hranice chudoby v zahraničí a v České

republice, Srovnávací studie VÚPSV, Praha 1996

BREJCHA, A. ŠANTRŮČEK, V.: Právo důchodového pojištění, Lince, Praha 1998

DLOUHÝ,J.: Životní minimum, Socioklub, Praha 1997

ŠULC, J.: Penzijní připojištění, ANAG, Praha 2004,ISBN 80-246-4512- 56

VALENTOVÁ, B.: Sociální aspekty bydlení, MMR ČR, Praha 1999

VAVREČKOVÁ, J., MICHALIČKA, L,, SEVEROVÁ, S.: Postavení domácností

S minimálními příjmy a jejich sociální ochrana. Studie k ochranným funkcím životního

Minima, VÚPSV, Praha 1999

http://www.mpsv.cuz/

- 185 -

Vybrané zdroje dostupné z internetu

www. finance.cz/duchody-a-

www.apfer.cz., stránky Asociace penzijních fondů ČR

portal.mpsv.cz., Portál služeb zaměstnanosti

www.cssz.cz.,sekce OSVČ,důchodové pojištění,nemocenské pojištění

www.mpsv.cz., sekce Rodina a Sociální problematika¨

www.mmr.cz., sekce Koncepce bytové politiky

www. msmt.cz

www. czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr-od roku 1989

Pestoff, V., A.: Reforming social Services in Central Eastern Europe

and eleven Nation Overview, CRYF, Krakow, 2001

Styglitz, Joseph, E.: Ekonomie veřejného sektoru, Grada, 2001

Právní předpisy

Ústava České republiky – zákon č. 1/1993 Sb.,

Listina základních práv a svobod – zákon č. 2/1993 Sb.,

Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,

Zákon č. 349/1999 Sb., o úřadu veřejného ochránce práv,

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a dalších změnách, ve

znění pozdějších předpisů

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších

předpisů

Zákon č. 111/ 2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon , ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství , ve znění pozděj-

ších předpisů

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších

předpisů

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů

http://www.apfer.cz/

http://www.cssz.cz.,sekce/

http://www.mpsv.cz/

http://www.mmr.cz/

- 186 -

Nařízení vlády č. 146/2003 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje

bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro příjmově vymezené

osoby,


formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytu osobami

mladšími 36 let, ve znění nařízení vlády č. 665/2004 Sb.,


bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou nebo

pořízením bytu některými osobami mladšími 36 let,


bydlení ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami právnickým a

fyzickým osobám na opravy, modernizace nebo regenerace panelových domů.

Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

- 187 -

Příloha č.1

1 Vysvětlivky k používaným ikonám

Průvodce studiem

Prostřednictvím této pasáže textu k vám budu v roli autorky promlouvat. Budu vás vést

úskalími studované problematiky, navigovat vás, upozorňovat na důležitá místa v textu.

Nabídnu vám také metodickou pomoc anebo předložím důležité informace ke studiu, včetně

toho, jaký časový prostor vám přibližně zabere.

Příklad

Takto označená pasáž textu je určena k objasnění nebo konkretizování problematiky na

příkladu ze života, praxe, ze společenské reality. Je součástí vysvětlování teoretických pasáží

učiva. Snažila jsem se vybrat takové ukázky, údaje, fakta, případy z praxe, abyste teorii

nejenom lépe porozuměli, ale i sami dokázali najít další podobné příklady.

Pasáž pro zájemce

Tato část textu je určena těm z vás, kteří máte zájem o hlubší studium problematiky, nebo se

chcete dozvědět i nějaké zajímavé podrobnosti vztahující se k tématu. Vše co najdete v této

pasáži je nepovinné, tudíž zcela dobrovolné. Zmíněné informace po vás nebudou vyžadovány

u zkoušky.

Otázka k zamyšlení

Měla by vás podněcovat k přemýšlení, k úvahám, k hledání vlastního řešení. Je to prostor, který

vám nabízím k vyjádření osobního názoru, postoje k studované problematice. Odpovědi na tyto

otázky si formulujete sami, bývají předmětem diskusí na prezenčních setkáních, jsou součástí

zkoušky (často je pokládají examinátoři).

Úkol

Jeho prostřednictvím vás vybídnu k tomu, abyste na základě studia určité tématiky něco

vytvořili, zpracovali, konkrétně uvedli za předpokladu, že už máte jisté znalosti. Má převážně

aplikační charakter. Správné (možné) řešení najdete většinou v klíči.

Shrnutí kapitoly

Tato pasáž postihuje maximálně stručně to nejdůležitější o čem konkrétní kapitola pojednává.

Má význam pro opakování, aby se vám informace a klíčové body probírané látky lépe vybavili.

Pokud shledáte, že některému úseku nerozumíte, nebo jste jej dostatečně neprostudovali, vraťte

se na příslušnou pasáž v textu.

Kontrolní otázky

Prověřují, do jaké míry jste učivo pochopili, zapamatovali si podstatné informace a zda je umíte

aplikovat. Najdete je na konci každé kapitoly. Jejich prostřednictvím zjistíte, jestli jste splnili

formulované cíle. Jsou velice důležité, věnujte jim proto náležitou pozornost. Odpovědi na ně

můžete najít ve více či méně skryté formě přímo v textu.


Na konci každé kapitoly najdete klíčové pojmy, které byste měli být schopni vysvětlit. Jde

o důležitý terminologický aparát a jména, která je nezbytné znát. Po prvním prostudování

kapitoly si je zkuste sami pro sebe objasnit, vracejte se k nim i při dalším čtení a opakování

dokud si je dostatečně nezafixujete v paměti.

Korespondenční úkol

Jde o samostatnou práci (projekt, návrh, model, studii, esej atd.), kterou máte zpracovat. Nabízí

vám prostor pro bilanci a aplikaci nabytých znalostí a dovedností, pro seberealizaci, vlastní

aktivitu, iniciativu, vyjádření vlastního přístupu, originálního řešení. Často přesahuje zaměření

studijního materiálu. Korespondenční úkoly jsou součástí vašeho portfolia. Kvalitu jejich

zpracování hodnotí vám přidělený tutor. Při jejich plnění postupujte podle pokynů s notnou

dávkou vlastní iniciativy. Úkoly se průběžně evidují a hodnotí v průběhu celého studia.

Date post:	24-Sep-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	7 times
Download:	0 times

SOCIÁLNÍ POLITIKA - vspj.cz - VŠPJ/Sociální politika 2 - Věra... · 5 Sociální politika v...

Documents