SOUCIT SE SEBOU, INTERNALIZOVANÝ STUD

A_REGULACE EMOCÍJAN BENDA, KATEŘINA HAMROVÁ

23. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE SEKCE PSYCHOLOGIE ZDRAVÍ ČMPS

20. – 22. 5. 2016, VERNÍŘOVICE

VÝCHODISKA I.

• Práce Arnolda Beissera, Eugene Gendlina, Leslieho Greenberga a dalších autorů vyzdvihly význam AKCEPTACE vlastních prožitků pro REGULACI EMOCÍ, udržování a kultivaci duševního zdraví a duševní pohody.

• Nově definovaná SCHOPNOST SOUCÍTIT SE SEBOU akceptaci některých nepříjemných prožitků přitom zřejmě usnadňuje, resp. umožňuje.

SOUCIT SE SEBOU - DEFINICE

• emočně pozitivní POSTOJ k sobě* ve chvílích, kdy zažíváme nějaké trápení, selhání nebo si uvědomujeme nějaký svůj nedostatek

• umožňuje člověku akceptovat někdy nevyhnutelné bolestivé prožitky a věnovat si v daný okamžik péči, jakou potřebuje

* přesněji řečeno jde o postoj zaujímaný k jednotlivým momentálním prožitkům, tak jak se ve vědomí objevují okamžik za okamžikem

(viz Neff, 2011)

3

VÝCHODISKA II.

• Práce Gershena Kaufmana, Johna Bradshawa, Petera Breggina, Heinz-Petera Röhra a dalších autorů vyzdvihly význam POCITŮ TOXICKÉHO STUDU (MÉNĚCENNOSTI) v etiopatogenezi řady duševních poruch.

4

POSTOJ K PROŽÍVANÝM FENOMÉNŮM A DUŠEVNÍ ZDRAVÍ

1. přijetí

2. odmítnutí

volné plynutí

prožívaný fenomén*

duševní zdraví

toxický studobranné

mechanismy

deprese závislostiúzkostiporuchy

příjmu potravypsycho-

somatikaporuchy

osobnostia další…

soucit se sebou (resp. brahma vihára)

dys/regulace emocí

odpor (tanhá)

* vjem, pocit, představa, myšlenka, nálada… (srov. Benda, 2016; Hájek, Benda, 2008)

DOI: 10.13140/RG.2.1.5077.4167

METODA

• Dvě online dotazníková šetření ověřující teoreticky předpokládané souvislosti mezi schopností soucítit se sebou, potížemi v regulaci emocí a přítomností pocitů internalizovaného studu.

1. únor 2016: 471 respondentů (34% mužů, 66% žen), ve věku 14-77 let (M=37,5, SD=12,7, viz Benda, 2017?)

2. únor-březen 2016: 215 respondentů (26,5% mužů, 73,5% žen), ve věku 16-69 let (M=35,1, SD=11,6, viz Hamrová, 2016)

• K posouzení vztahu mezi proměnnými jsme využili Pearsonovy korelační koeficienty a výsledky lineární regresní analýzy.

POUŽITÉ NÁSTROJE

Proměnná Dotazník Položek Příklad položky

Soucit se sebou SCS-CZ(Neff, 2003; Benda, Reichová, 2016)

20 „Když prožívám nějaké trápení, jsem k_sobě laskavý/á.“

Bezpodmínečné sebepřijetí

USAQ(Chamberlain, Haaga, 2001; Rolederová, 2014)

20 „Věřím, že za to stojím jednoduše proto, že jsem lidská bytost.“

Optimismus LOT-R(Scheier, Carver, Bridges 1994; Miňová, 2011)

6 „Do budoucnosti hledím vždy s optimismem.“

Internalizovanýstud

ISS(Cook, 1994; Hamrová, 2016)

24 „Mám pocit, že nikdy nejsem dost dobrý/á.”

Potíže v regulaci emocí

DERS-SF-CZ(Gratz, Roemer, 2004; Benda, v redakci)

18 „Mám problém porozumět tomu, co cítím.” 7

VÝSLEDKY - KORELACE

KORELACE SOUCITU SE SEBOU S VYBRANÝMI KONSTRUKTY (p < 0,01) vzorek Pears. r

Bezpodmínečné sebepřijetí (USAQ) N1=215 0,71

Optimismus (LOT-R) N1=215 0,56

Internalizovaný stud (ISS) N1=215 -0,77

Potíže v regulaci emocí (DERS-SF-CZ) N2=471 -0,71

8

KORELACE BEZP. SEBEPŘIJETÍ S VYBRANÝMI KONSTRUKTY (p < 0,01) vzorek Pears. r

Optimismus (LOT-R) N1=215 0,52

Internalizovaný stud (ISS) N1=215 -0,70

VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA

soucit se sebou

regulace emocí

• Soucit se sebou byl v našem vzorku (N2=471) statisticky signifikantním prediktorem potíží v regulaci emocí (F(1, 469)=463,836, p<0,001).

• Model vysvětluje přibližně 49,7 % rozptylu výsledné proměnné (R2=0,497)

• Beta=-0,705 (p<0,001).

9

VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA

soucit se sebou

internal. stud

• Soucit se sebou byl v našem vzorku (N1=215) statisticky signifikantním prediktorem iternalizovaného studu (F(1, 213)=313,429, p<0,001).

• Model vysvětluje přibližně 59,5 % rozptylu výsledné proměnné (R2=0,595)

• Beta=-0,772 (p<0,001).

10

VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA

sebepřijetí

internal. stud

• Bezpodmínečné sebepřijetí bylo v našem vzorku (N1=215) statisticky signifikantním prediktorem iternalizovaného studu (F(1, 213)=198,539, p<0,001).

• Model vysvětluje přibližně 48,2 % rozptylu výsledné proměnné (R2=0,482)

• Beta=-0,695 (p<0,001).

11

VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA

soucit se sebou

optimismus

• Soucit se sebou byl v našem vzorku (N1=215) statisticky signifikantním prediktorem iternalizovaného studu (F(1, 213)=313,429, p<0,001).

• Model vysvětluje přibližně 28,3% rozptylu výsledné proměnné (R2=0,595)

• Beta=-0,772 (p<0,001).

12

VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA

sebepřijetí

optimismus

• Bezpodmínečné sebepřijetí bylo v našem vzorku (N1=215) statisticky signifikantním prediktorem iternalizovaného studu (F(1, 213)=80,036, p<0,001).

• Model vysvětluje přibližně 27,3 % rozptylu výsledné proměnné (R2=0,273)

• Beta=0,523 (p<0,001).

13

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

• Schopnost soucítit se sebou zřejmě významně eliminuje pocity internalizovaného studu i potíže v regulaci emocí. Je proto zřejmě důležitým předpokladem duševního zdraví a osobní pohody.

• V další fázi výzkumu doporučujeme kolegům porovnat míru soucitu se sebou a internalizovaného studu u vzorku normálních dospělých osob a u různých dalších klinických i neklinických vzorků, kde teoreticky předpokládáme rozdíl (např. vzorek dlouhodobě meditujících, vzorky pacientů trpících úzkostmi, depresemi, poruchami příjmu potravy, závislostmi, psychosomatickými potížemi, poruchami osobnosti, aj.)

DISKUSE

Prezentace ke stažení:

slideshare.net/janbenda1

DOI: 10.13140/RG.2.1.1537.8805

Kontakty:

psychoterapeut@gmail.com,

k.hamrova@centrum.cz15

LITERATURA

• Beisser, A. (2004). The paradoxical theory of change. International Gestalt Journal, 27(2), 103-108.

• Benda, J. (2016). Laskavost k sobě a soucit se sebou v psychoterapii [Prezentace]. Olomouc, Láska ve 21. století - 13. celostátní konference ČASP. [online], [Cit. 13.3.2016]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/janbenda1/laskavost-k-sob-a-soucit-se-sebou-v-psychoterapii

• Benda, J. (2017?). Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a duševní pohody. Disertační práce. Praha, FF UK v Praze.

• Benda, J. (v redakci). Krátká forma Škály potíží v regulaci emocí: Pilotní studie české verze. E-psychologie.

• Benda, J., & Reichová, A. (2016). Psychometrické charakteristiky české verze Self-Compassion Scale (SCS-CZ). Československá psychologie, 60(2), 120-136.

• Bradshaw, J. (2005). Healing the shame that binds you. Deerfield Beach, Health Communications.

16

• Breggin, P. R. (2014). Guilt, shame, and snxiety: Understanding and overcoming negative emotions. New York, Prometheus Books.

• Burgo, J. (2012). Why do I do that?: Psychological defense mechanisms and the hidden ways they shapeour lives. Chapel Hill, New Rise Press.

• Cook, D. R. (1994). Internalized Shame Scale: Professional manual. Menomonie, Channel Press.

• Freudová, A. (2006). Já a obranné mechanismy. Praha, Portál.

• Gendlin, E. T. (2003). Focusing: Tělesné prožívání jako terapeutický zdroj. Praha, Portál.

• Gratz, K. L., & Roemer, L. (2004). Multidimensional assessment of emotion regulation and dysregulation: Development, factor structure, and initial validation of the difficulties in emotion regulation scale. Journal of Psychopathology and Behavioral Assessment, 26(1), 41-54.

• Greenberg, L. S. (2015). Emotion-focused therapy: Coaching clients to work through their feelings. Washington, DC, American Psychological Association.

• Hájek, K.; Benda, J. (2008). Podmíněné vznikání: Cestou abhidhammy z bludného kruhu neurózy. Psychoterapie, 2 (3-4), 151-160.

17

• Hamrová, K. (2016). Sebepřijetí jako jeden z hlavních činitelů osobní pohody. Diplomová práce. Praha, FF UK v Praze.

• Chamberlain, J. M., & Haaga, D. A. F. (2001). Unconditional self-acceptance and psychological health. Journal of Rational-Emotive & Cognitive-Behavior Therapy, 19, 163-176.

• Kaufman, G. (2004). The psychology of shame: Theory and treatment of shame-based syndromes. New York, Springer.

• Neff, K. D. (2003). The development and validation of a scale to measure self-compassion. Self and identity, 2(3), 223-250.

• Neff, K. (2011). Self-compassion: The proven power of being kind to yourself. New York, Harper Collins.

• Röhr, H. P. (2013). Nedostatečný pocit vlastní hodnoty: Sebedestruktivní vnitřní programy a jejichpřekonávání. Praha, Portál.

• Scheier, M. F., Carver, C. S., & Bridges, M. W. (1994). Distinguishing optimism from neuroticism (and trait anxiety, self-mastery, and self-esteem): A reevaluation of the Life Orientation Test. Journal of personality and social psychology, 67(6), 1063-1078.

18