Speciální sociologické teorie¡lní... · Speciální sociologické teorie: témata pro...

Speciální sociologické teorie

Akademie managementu a komunikace

PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.

22. 10. 2014

Speciální sociologické teorie: anotace

Anotace • Tento předmět nabízí studentům přehled speciálních sociologických

teorií s ohledem na otázky mediálních studií. Studenti získají poznatky z historie a typologie masové komunikace, sociologických přístupů k masové komunikaci, a přehled o hlavních představitelích jednotlivých škol a koncepcí, tématech mediálních studií (např. účinky, globalizace, sociální média, atd.) a také o etice médií a mediálním vzdělávání. Studenti získají zápočet za seminární práci, kterou tvoří písemné podklady příspěvku do společné diskuse, blogu, kolokvia, na jedno z témat pro závěrečné práce (teze pro kolokviální diskusi).

Více zde: http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/specialni-sociologicke-teorie/

http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/specialni-sociologicke-teorie/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm_content=http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/specialni-sociologicke-teorie/






Speciální sociologické teorie: přehled témat

Tematické okruhy:

1. Historie masové komunikace a předchůdci vědy o masové komunikaci (hlavní vývojové trendy masové informace a komunikace, politická a společenská komunikace, Max Weber, Walter Lippmann, John Dewey, Harold Lasswell)

DEFLEUR, Melvin l. – BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové komunikace. Praha: Univerzita Karlova, 1996.

KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, 1995.


Tematické okruhy:

2. Matematická a systémová teorie komunikace (Claude Shannon, Warren Weaver, Ferdinand de Saussure, Roman Jakobson, Niklas Luhman a tři základní sociální systémy: archaický, městský, technickoprůmyslový, Karl Deutsch a vliv kybernetiky na komunikaci)

ČERNÝ, Jiří – HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha: Portál, 2004.

LUHMANN, NIKLAS. Sociální systémy: nárys obecné teorie. Brno: CDK Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2006. ISBN 80-7325-100-0.

SHANNON, Claude E. – WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of Communication. USA: The University of Illinois Press, 1964. 125 s.


Tematické okruhy:

3. Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Theodor Adorno, Max Horkheimer, kultura, masová kultura, kulturní průmysl, komodifikace a komercionalizace kultury)

MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2007.


Tematické okruhy:

4. Příjemci a publikum, Birminghamská škola (Stuart Hall, Dennis McQuail, Jürgen Habermas, zakódování a dekódování, recepce a interpretace sdělení, preferované čtení mediálních obsahů, koncepce veřejnosti, masového a mediálního publika, difuzní podoby publika)

HABERMAS, Jürgen. Strukturální přeměna veřejnosti: zkoumání jedné kategorie občanské společnosti. Praha: Filosofia, 2000. ISBN 80-7007-134-6.

HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and signifying practices. London – California : Sage, 1997 (2003). ISBN 0 7619 5432 5.



Tematické okruhy:

5. Funkcionalismus, symbolický interakcionizmus, sociální konstrukce reality (Talcott Parsons, Robert K. Merton, Herbert Blumer, John B. Thompson, George H. Mead, Charles H. Cooley, Peter Berger, Thomas Luckmann)

BERGER, Peter Ludwig – LUCKMANN, Thomas. Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. ISBN 80-85959-46-1.

MEAD, George Herbert. Mind, self and society: from the standpoint of a social behaviorist. Chicago: University of Chicago Press, 1997. 401 s. ISBN 0-226-51668-7.

MERTON, Robert K. Social Theory and Social Structure. Glencoe, IL: Free Press, 1957.

VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha: Univerzita Karlova, 1991. 120 s.


Tematické okruhy:

6. Postmoderní znaková situace – virtualita, mýtus; ideologie vs. postindustriální společnost, globalizace, Torontská škola (Roland Barthes, Jean Baudrillard, Daniel Bell, Marshall McLuhan)

BARTHES, Roland. Mytologie. Praha: Dokořán, 2004. 170 s. ISBN 80-86569-73-X.

BAUDRILLARD, Jean – POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings. California: Stanford University Press, 2001. 304 s. ISBN 0-8047-4272-3.

McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha: Odeon, 1991. 348 s.


Tematické okruhy:

7. Účinky médií, etické a vzdělávací aspekty působení médií na společnost (PR aktivity, reklama a působení zadavatelů reklamy, skrytá reklama, podprahová sdělení, společenská odpovědnost a právní regulace médií, objektivita, mediální výchova)


8. Mediace – medializace – sociální média (pojetí masové komunikace ve 20. a ve 21. století, technologická a obsahová specifika digitální komunikace, síťová komunikace, konvergence médií, internetová žurnalistika, videožurnalistika, infotainment, seriózní a bulvární média)


Více zde: http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/specialni-sociologicke-teorie/ Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz






http://www.webnode.cz/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm_content=http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/specialni-sociologicke-teorie/

Speciální sociologické teorie: doporučená studijní literatura

BARTHES, Roland. Mytologie. Praha: Dokořán, 2004. 170 s. ISBN 80-86569-73-X.

BAUDRILLARD, Jean – POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings. California: Stanford University Press, 2001. 304 s. ISBN 0-8047-4272-3.

BERGER, Peter Ludwig – LUCKMANN, Thomas. Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. ISBN 80-85959-46-1.

ČERNÝ, Jiří – HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha: Portál, 2004.

DEFLEUR, Melvin l. – BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové komunikace. Praha: Univerzita Karlova, 1996.

HABERMAS, Jürgen. Strukturální přeměna veřejnosti: zkoumání jedné kategorie občanské společnosti. Praha: Filosofia, 2000. ISBN 80-7007-134-6.

HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and signifying practices. London – California : Sage, 1997 (2003). ISBN 0 7619 5432 5.

KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, 1995.

LUHMANN, NIKLAS. Sociální systémy: nárys obecné teorie. Brno: CDK Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2006. ISBN 80-7325-100-0.

MEAD, George Herbert. Mind, self and society: from the standpoint of a social behaviorist. Chicago: University of Chicago Press, 1997. 401 s. ISBN 0-226-51668-7.

MERTON, Robert K. Social Theory and Social Structure. Glencoe, IL: Free Press, 1957.

McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha: Odeon, 1991. 348 s.


SHANNON, Claude E. – WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of Communication. USA: The University of Illinois Press, 1964. 125 s.

VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha: Univerzita Karlova, 1991. 120 s.

Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce

1. Vysvětlete pojem frankfurtská škola a pozice, ze kterých redefinovala pojmy kultura, masová kultura, kulturní průmysl, proces komodifikace a komercionalizace kultury. Jakou úlohu ve společnosti přisuzují masovým médií? V čem je tento přístup dnes překonán?

2. Analyzujte historické kořeny vzniku teorií evolucionismu a neoevolucionismu a příslušným modelům vývoje společnosti s akcentem na kulturní a sociální prvky. Přibližte základní teze těchto teorií. Vysvětlete tvrzení, že prostředky mediální komunikace jsou dnes podstatným nositelem evoluční změny.

3. Vysvětlete podstatu teorie strukturálního funkcionalismu a charakterizujte základní myšlenky Talcotta Parsonse (koncepce AGIL) jako jejího výrazného představitele. Jakou úlohu plní podle tohoto schématu masová média v moderní společnosti?


4. Vymezte pozice, ze kterých byla kritizována teorie strukturního funkcionalismu a její korekce ze strany Roberta King Mertona, včetně vymezení pojmu teorie středního dosahu. Jakou úlohu v poznávání sociální reality přisuzuje Merton empirickým šetřením? Diskutujte o tom, s jakým možným efektem působí masová média na své publikum.

5. Charakterizujte transformační procesy proměny společnosti moderní ve společnost postmoderní – postindustriální na základě základních tezí Daniela Bella, včetně proměny sociální mentality a role masových médií v tomto procesu.

6. Vysvětlete proměny sebepojetí v mediovaném světě, procesy individualizace a institucionalizace ve spojení s problematikou zviditelňování jako všudypřítomného fenoménu, úlohu masových a sítových médií v tomto procesu.


7. Vysvětlete na příkladech pojem symbolická interakce a v souvislosti s ním pojem mediovaná kvaziinterakce podle Thompsona, charakterizujte zejména postavení televize v tomto procesu. Jaké typy interakce a jejich charakteristické rysy obecně znáte?

8. Vymezte východiska teorie sociální konstrukce reality, význam jazyka a jazykového kontextu jako nástroje konstruování světa. Jak problematická je úloha médií v tomto procesu a posouvání hranic mezi realitou a virtualitou.

9. Objasněte systémovou teorii a její charakteristické znaky, mediální systém jako subsystém sociálního systému. Klíčové otázky způsobu fungování systému a jeho základní funkce. Niklas Luhman jako významný představitel systémové teorie a jeho vymezení tří základních sociálních systémů (archaický, městský, technicko-průmyslový) a jejich dominantních komunikačních postupů.


10. Vymezte vztah mezi vědou a ideologií a problém ideologizace humanitních a sociálních věd. Vysvětlete pojem ideologie v kontextu studia společnosti. Diskutujte o médiích jako nositelích určitého souboru idejí a jako možných nástrojích prosazování těchto idejí ve společnosti.

11. Co znamená a jaké podoby má konvergence médií?

12. Diskutujte o dnešním pojetí koncepce veřejnosti, masového a mediálního publika, představte pojem difuzní podoby publika. Jak se tyto představy proměňují v návaznosti na nástup internetových médií?

13. Objektivita a pravdivost v médiích v éře globalizace: sen, chiméra, nebo prázdný pojem? Vysvětlete na příkladech.


14. Technologická a obsahová specifika digitální komunikace, internet jako pracovní nástroj, zdroj a prostředník přenosu informací, webová stránka jako efektivní a účinný komunikační nástroj, ekonomické aspekty internetového vydávání, regulace internetu – ano-ne?

15. Specifika internetové žurnalistiky – příklady a srovnání s žurnalistikou v tiskových médiích, etika internetové žurnalistiky, specifické internetové žánry, hypertext, interaktivita, práce se čtenáři, Internet jako pracovní nástroj novináře (zdroj informací, email jako komunikační nástroj, online konference atd.)

16. Historické postavení médií ve společnosti, hlavní vývojové trendy masové informace a komunikace a jejich vazba na vývojové trendy lidské společnosti, politiky a ekonomiky.


17. Uveďte některé teorie o dopadu, možném vlivu a míře účinku médií na společnost, společenské instituce a jednotlivce. Jak se tyto představy vyvíjely v čase? Jak se konkrétně projevují snahy o řízení a kontrolu mediálního vlivu?

18. Představte základní myšlenky tzv. torontské školy a historické souvislosti jejího vzniku, zejména úvahy McLuhana o vzájemné determinaci uspořádání společnosti a dominantního komunikačního média. Jak rozumíte jeho výrazům - ,,médium je poselstvím“ a ,,globální vesnice“.

19. Vysvětlete základní rysy a východiska tzv. birminghamské školy. Definujte základní představy modelu zakódování a dekódování vzhledem k procesu recepce a interpretace sdělení. Vysvětlete představu preferovaného čtení mediálních obsahů.


20. Analýza mediálních obsahů - mediální obsah jako specifický druh informace. Informace a dezinformace, realita a virtuální realita, společenské instituce, které se podílejí na vytváření a transformaci komunikačního kontextu v masové komunikaci. Komunikační kontext. Metafora v pojmovém a audiovizuálním vyjádření.

21. Média tzv. seriózní a tzv. bulvární, jejich srovnání, rozdílné důvody vzniku a metody fungování. Jak působí tatáž informace v seriózním a v bulvárním tisku, kdo, jak a proč ji vybírá, priorizuje, umísťuje a prezentuje. Infotainment. Příklady.

22. Sociální a ekonomické podmínky vzniku a rozvoje rozhlasového a televizního vysílání, diferenciace rolí rozhlasu a televize. Role audiovizuálních médií v modelování postmoderního světa. Vytváření umělých a virtuálních kontextů, krize hodnot, mediální mytologie.


23. Základy dramaturgické skladby v auditivních a audiovizuálních médiích. Cesta od nápadu k hotovému dílu. Část a celek v programové skladbě.

24. Politika, komunikace a ideologická kontrola – pojem, pojetí a modely politické komunikace, liberální koncepce demokracie a mediální průmysl - tvorba veřejného mínění. "Moc" médií - mýty a realita. Příklady z historie, aktuální srovnání.

25. Význam masových médií v politické komunikaci – role médií v politické komunikaci, metody, techniky a zásady manipulace a přesvědčování, politická korektnost, newspeak

26. Etika ve sdělovacích prostředcích – Komparace etických kodexů českých médií, dokumenty, normy, zákony ČR a EU


27. Zásady mediální výchovy – pojem, cíle, metody a prostředky, vliv médií na osobnost člověka, funkce postojů a jejich změn

28. Jaký je vzájemný vliv politiky a médií z hlediska teorie masové komunikace, svoboda projevu a svoboda médií z pohledu politických a ekonomických institucí, PR aktivity a komerční sektor a jejich vliv na charakter médií (vlivové a PR aktivity, reklama a působení zadavatelů reklamy, skrytá reklama, podprahová sdělení)

29. Jaký je vliv technologického vývoje v médiích na jejich postavení a fungování ve společenském systému; digitalizace, virtuální prvky a interaktivita, regulace elektronických médií z pohledu českých zákonů a evropských směrnic.

30. Vysvětlete základní pojmy Deutschovy sociologie: informace, její hodnoty, systémy a struktury přijímání informací, informační kanál, vliv kybernetiky na komunikaci.


31. Média jako účastník politického procesu z pohledu vývoje: vyložte ve stručnosti hlavní zlomové body vztahu médií k politické komunikaci – z hlediska historie, politiky, technologií atd.

Joseph Klapper v knize The Effects of Mass Communication zhrnul účinky masových médií takto:

• masová komunikace není dostačující příčinou účinků na publikum, protože výpověď v masové komunikace se stává účinnou díky intervenujícím (zprostředkujícícím) faktorům;

• masová komunikace je spíše agensem než příčinou účinků, nejpravděpodobnější jsou účinky u posílení, zachování nebo oslabení původníchn postojů – nejmíň pravděpodobný je vliv na změnu postojů;

• pokud masová komunikace vyvolá změnu názorů a postojů, pak pravděpodobně jsou intervenující faktory neúčinné (masová komunikace působí přímo na přijemce), anebo faktory posílující původný postoj podporují změnu;

• účinky masové komunikace jsou podmíněny multikauzálně.

Speciální sociologické teorie: Příjemci a publikum, Birminghamská škola

Charakter evropského komunikačního výzkumu:

• holistický přístup=všechny instituce a procesy masové komunikace je potřeba zkoumat v jejich vztazích k okolnímu společenskému pořádku;

• role masmédií v politice a rozpory (neutralita – vazby, hodnoty a zájmy – ekonomické, politické a jiné aspekty);

• analýza médií a interních/externých vlivů (tlaky, omezení);

• výzkum mediální politiky.

Na rozdíl od USA, kde se vyvíjel model soukromého a komerčního zprostředkování, v Evropě byly tradičně dominantní státní média (televize, rozhlas), které sloužily veřejnosti a financované z koncesních poplatk anebo přímých státních dotací.


V Evropě se zkoumají média jako nástroje moci, sociální kontroly, které blokují radikální společenské změny a usilují o zachování status quo.

V USA se média chápou jako nástroje nepřímé společenské změny. Považují se za autoritativní informační zdroje, na kterých jsou lidé s narůstající složitostí okolního světa stále více závislejší. Používají je političští hráči na dosahování publicity a uskutečňování svých projektů.

Agenda setting vychází z konfrontace mediálních obsahů a recepcí publika. Mediální organizace zpracovávají vysílané informace a jsou zárověň ovlivňované zájmovými skupinami, tedy dalším prvkem mimo novinářů a publika.

Práce se skutečnostmi a událostmi s následkem na poznatky příjemců.


Kritika mediálního výzkumu:

• rozdíl mezi prosazováním (poporou) norem a institucionální podporou; posílování norem může podkopávat nebo posilovat instituce a jejich vůdce

• představa o kulturní neutralitě je nedosažitelná (Glasgow Media Group)

• novináři a média předpokládají, že jako členové společnosti sdíli s ostatními společnou zásobu kulturních poznatků a společné „mapy myšlení“ (S. Hall)


Recipienti nepříjímají všechno mechanicky, vybírají si a odmítají:

• musí mít vzdělání (na dekódování obsahů), čas, ekonomickou sílu (přístup k médiím)

• média slouží jako prostředek hodnotové orientace ve společnosti, k uspokojení potřeby sociálního kontaktu (Thomas, 4 potřeby) a dále potřeb prestíže (informovanost získaná s pomocí médií)a identifikace (náhradní realizace potřeb)

Uses and Gratifications (užití a uspokojení) – zaoberá se recepcí, volbou a způsobem odezvy na straně publika, člen publika vědomě vybírá z nabízených kanálů a obsahů:

- média prezentují svět jako svět problémů, na které jsou média řešením (užívání médií=uspokojování).


Další potřeby:

• získavaní informací, snižování osobní nejistoty

• opora pro vlastní hodnoty, pohled na vlastní život

• základní prosociální kontakt, náhrada za sociální kontakt

• únik od problémů, přístup do imaginárního světa

• emocionální uvolnění, struktura pro běžnou denní činnost

• poučení se o splečnosti a světě, spojení s druhými

• výplň času

Teorie očekávané hodnoty: médium je východiskovým tématem při konverzacích (vznik neformálních vztahů), mediální osobnosti jsou náhradami za vzory a negativní vliv může narůstat až do mediální narkománie, ztráty identity, osobního selhání a závislosti na médiích.


Publikum:

- je soubor pozorovatelů v aréně

- čtenářská veřejnost je aktivní publikum, je to vytvořená společenská třída omezená svým jazykem, za prolomení hranic fyzického prostoru

- platící veřejnost a spotřebitelé již mají pořadavky a metody upotřebení obsahu (vypočítavost, mediální trh)

- vnitřní vztahy spotřebitelů (původ publika)

Dualita publika

- původ publika v lidech: sociáln skupiny (veřejnost), místní příslušnost, politická, etnická nebo VKUS – existují vazby mezi publikem a zdrojem; stálá v čase a aktivně reagují

- původ publika v médiích: skupina fanoušků, fankluby, publikum kanálu nebo média; různorodé, nestálé


Normativní teorie: jak mají média jednat

Svoboda a společenská odpovědnost: kodexy a etika

- autoritářská, libertariánská, sovětská a rozvojová teorie

- demokraticko-participační teorie

Vysílání jako služba veřejnosti, média jako nástroje vůle lidu (Habermas), veřejná sféra jako neutrální zóna

Demokratická role médií:

• veřejný hlídací pes

• reprezentant veřejnosti

• zdroj veřejných informací

Koncepce profesní odpovědnosti, model vysílání a veřejné služby (broadcasting) a veřejného doručovatele.


Stuart Hall a příjmový model:

- opoziční čtení, souhlasné čtení anebo diskomunikace

- rámcování obsahu (framing) společenskou situací, mocenskými pohnoutkami anebo politickýmí zámery

- afirmace, kontroverze

- hegemonie a obkódování: moc a vepsaná ideologie

- návod k interpretaci média je nedílnou součástí sdělení


Speciální sociologické teorie

Děkuji za pozornost! Studijní podklady v elektronické formě:

http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/specialni-sociologicke-teorie/

Akademie managementu a komunikace

PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.

22. 10. 2014







Date post:	07-Jan-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	6 times
Download:	0 times

Speciální sociologické teorie¡lní... · Speciální sociologické teorie: témata pro...

Documents