Sport, jako součást mezinárodních

vztahůBojkot olympiád, protestní gesta, teroristické

útoky

Bc. Milan Husár

Sport v mezinárodních vztazích Sport ovlivňuje politiku a politika ovlivňuje sport

Jeho význam oceňují mezinárodní politické a kulturní

instituce (OSN, UNESCO)

Do mezinárodních sportovních klání se promítá

rivalita mezi státy…

Snaha politiků využít úspěchy sportovce své země k

vlastní prezentaci

Případy státem organizovaného dopingu

Politické manipulace spojené s výběrem

pořadatelského města olympijských her, které hrají

jednu z nejvýznamnějších rolích v mezinárodním

sportu

Mezinárodní olympijský výbor (MOV)

Organizace sídlí v Lausanne ve Švýcarsku

Zakladatel: Pierrem de Coubertinem

Vznik organizace: 23. června 1894

Prvotní cíl: obnovit tradici antických olympijských her

V součastné době organizuje letní i zimní OH

Olympijská charta – obsahuje stanovy MOV

MOV tvoří 205 národních olympijských výborů

Současný předseda: Thomas Bach

Pojem olympismus jako životní filosofie

Olympismus

Smyslem olympismu je prakticky zapojit sport do procesu

harmonického rozvoje člověka s cílem vytvořit mírovou společnost

směřující k vyváženému uspořádání světa výchovou prostřednictvím

sportu bez jakékoliv diskriminace cestou vzájemného porozumění, ducha

přátelství, solidarity a fair play (Olympijská charta 2003).

Pojem olympismus zahrnuje jak olympijskou myšlenku, filozofii, tak i

olympijské hnutí jako celek.

Olympismus není již dnes reprezentován jen olympijskými hrami, ale i

sportem pro všechny, mající vlastní komisi v rámci MOV, která se zabývá

programem olympijské výchovy, šíření fair play ve sportu i v životě.

Historie OH Starověké hry

776 před n. l. v Olympii

4x běh, pentathlon, box, zápas, pankration, dostihy a závody vozů

Kalokagathia

Novodobé olympijské hry

Zakladatel: Pierre de Coubertin

1. letní od roku 6.- 15.4. 1896 Athény

1. zimní od roku 25.1.- 5.2. 1924 Chamonix

Bojkoty a skandály OH

OH byly předmětem různých kontroverzích, bojkotů a skandálů…

Státy bojkotovaly OH z různých důvodů:

Na znamení protestu proti MOV

Politické rozpory (období válek, východ, západ…)

Rasové problémy...

Rok 1916 se měly konat OH v Berlíně, ale kvůli 1. sv válce byly zrušeny

Letní olympijské hry 1920 a vliv 1. světové války Původní místo konání: Budapešť - zrušeno

Důvod: Rakousko – Uhersko za 1. sv. války spojenec Německa = hry se

musely uskutečnit v jiné zemi

Nové místo konání: Anverpy (Belgie)

Některé státy nebyly pozvány (Rakousko, Bulharsko, Německo,

Maďarsko a Turecko)

Důvod: jedná se o nástupnické státy velmocí, které prohrály válku

Nespokojenost s verdikty rozhodčích

=> ČSR bojkotovala finále fotbalového turnaje za stavu 0:2

Letní olympijské hry 1936 Dějiště: Berlín, Němcko

U moci: Adolf Hitler

Vize: - ukázat sílu po prohrané 1. sv. válce

- propaganda arijské rasové nadřazenosti

Řada politiků vyzvala k bojkotu olypijády

Bojkotovali: Španělsko, Palestina

Německo nepozvalo Litvu (spor o přístav Klajpeda)

USA o bojkotu uvažovala, nakonec se však zúčastnila (Nacisté se Američanům

posmívali, že je reprezentují sportovci „podřadné rasy“ – vyhráli 11 zlatých medailí)

Koulařka Lili Henochová a výškařka Gretel Bergmannová vyřazeny z německé

reprezentace – závodnice měly židovský původ

OH 1940 a 1948 Letní olympijské hry 1940:

Původní místo konání: Tokio (Japonsko)

Zrušeno kvůli vypuknutí druhé čínsko-japonské války

Náhradní místo konání: Helsinki (Finsko)

Probíhala 2. sv. válka => MOV rozhodlo, že OH budou zrušeny (stejně jako OH 1944)

Letní olympijské hry 1944:

Nekonaly se kvůli probíhající 2. sv. válce

Letní olympijské hry 1948:

Místo konání: Londýn (Velká Británie)

Nepozvány 2 velmoci: Německo a Japonsko (kvůli rozpoutání 2. sv. války)

Sovětský svaz pozván, ale nezúčastnil se

Letní olympijské hry 1956 Místo konání: Melbourne, Austrálie

7 zemí bojkotovalo OH, avšak jejich důvody se lišily:

Důvod bojkotu: reakce na Suezskou krizi

Země: Egypt, Irák, Libanon

Důvod bojkotu: Invaze Sovětského svazu do Maďarska (1956)

Země: Nizozemsko, Španělsko a Švýcarsko

Důvod bojkotu: Protest proti Taiwanu, kterému bylo umožněno soutěžit na

hrách

Země: Čína (bojkot proběhl krátce před zahájením OH)

Letní olympijské hry 1964

Místo konání: Tokio, Japonsko

MOV zakázalo účast Severní Koreji a Indonésii – země se roku

1963 účastnily

tzv. Her nově vzniklých sil (vytvořeno jako protipól OH)

Jižní Afrika byla vyloučena a nebyla pozvána až do roku 1992

Důvod: Apartheid

Státy Jižní Afriky prosazovali politiku rasové segregace

Obyvatelstvo dělili na bílé a barevné – měli odlišné pravomoci

Letní olympijské hry 1968

Místo konání OH: Ciudad de México, Mexiko

OH předcházela invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa =>

Věra Čáslavská odmítla vzdát čest sovětské vlajce při vyhlášení výtězů

Protest proti rasizmu:

Jedno z nejznámějších politických demonstrací v historii OH

Američtí atleti zdvihli na stupních vítězů ruce v černé rukavici

Dali najevo podporu černošskému hnutí Black Power

a diskriminovaným Afroameričanům v USA

Oba atleti vyloučeni z amerického týmu

Letní olympijské hry 1972

OH se konaly v Mnichově, v Německu

Snaha o nápravu OH z roku 1936

Údajně kvůli malé ochraně sportovců došlo k tzv. Mnichovskému

masakru:

Během OH bylo uneseno a následně zavražděno 11 izraelských sportovců

Únos provedla skupina Černé září – skupina palestinských teroristů

Letní olympijské hry 1980

Místo konání: Moskva, hlavní město tehdejšího Sovětského svazu

USA se rozhodlo bojkotovat OH

Důvod: invaze Sovětského svazu do Afghánistánu

Později se k USA připojili další země – především západního bloku

Celkem se nezúčastnilo kolem 65 pozvaných zemí (v neúčasti některých zemí však

hrála roli ekonomická situace)

Náhradní akce se uskutečnila ve Philadelphii – zúčastnilo se 29 bojkotujících zemí

V Moskvě některé země (VB, Itálie, Austrálie) vystupovaly pod olympijskou vlajkou

místo státní vlajky => chtěli dát najevo, že sportovci soutěží jako soukromé osoby

Zimní olympijské hry 1980 – první bojkot zimní olympiády a to ze strany Taiwanu

Letní olympijské hry 1984

Místo konání: Los Angeles, USA

Tyto hry byly bojkotovány Sovětským svazem i ostatními státy Východní Evropy a

Kubou

Týkalo se to také Československa

Jako důvod byl uveden: nedostatečné zajištění bezpečnosti a nerespektování

důstojnosti sportovců

Pravou příčinou však byla odveta za bojkot na minulých OH

Američtí cyklisté po těchto hrách přiznali krevní doping, který byl tehdy

nezjistitelný…

Poslední medaili z cyklistiky získali 1912

Na OH v LA získali 4 zlaté, 3 stříbrné a 2 bronzové medaile

Další olympijské kontroverze Letní olympijské hry 1988 (Soul, Jižní Korea)

Bojkotovala Severní Korea, Kuba, Albánie, Etiopie, Madagaskar, Nikaragua,

Seychely

Kanadský sprinter přišel o zlatou medaili – měl pozitivní test na stanozolol

Letní olympijské hry 1992 (Barcelona, Španělsko)

OSN udělilo sankce Jugoslávii – její sportovci museli startovat pod

olympijskou vlajkou a označením Individuální olympijští účastníci

Hrozí bojkoty i v budoucnosti?

Zimní olympijské hry 2014 v Soči

Někteří sportovci hrozí bojkotem OH

Problém: homofobní ruský zákon

Zakazuje veřejné projevy, propagování a hlášení se k homosexualitě

Rusové trvají na dodržování i během OH

Názory, že by se OH v Rusku konat neměly

Zdroje

Kronika olympijských her 1896-1996. (1996). (312 s., xvi). Praha:

Fortuna Print

Sekot, A. (2006). Sociologie sportu. (410 s.) Brno: Masarykova univerzita

Grexa, J., & Strachová, M. (2011). Dějiny sportu: přehled světových a

českých dějin tělesné výchovy a sportu. (1. vyd., 235 s.) Brno:

Masarykova univerzita

Wikipedia.org. [online]

Děkuji za pozornost