statika 2.docx

2014

STAVBA Stavba č.p. 268-270 Kpt. Jaroše, 250 70 Odolena Voda

STUPEŇ Skutečné provedení stavby

ZODP. OSOBA Ing. Jiří Surovec

POČET STRAN 19 + příloha

STAVEBNÍ PRŮZKUM A STATICKÝ VÝPOČET

(ČÁST 1) březen 2014

PSDS s.r.o. IČ: 280 980 64 www.psds.cz

TRABANTSKÁ 673/18, 190 15 PRAHA 9 ( GSM: +420 776 304 488 * E-mail: [email protected]

Stavba č.p. 268-270 Kpt. Jaroše, 250 70 Odolena Voda Vypracoval: Ing. Jiří Surovec

PSDS s.r.o. březen 2014 Strana 2/19

OBSAH 1. Podklady a použitá literatura ................................................................................. 3

2. Identifikační údaje ................................................................................................. 3 3. Popis objektu ........................................................................................................ 4

4. Stavební průzkum ................................................................................................. 5 4.1. Použité zkušební metody .............................................................................. 6

4.1.1. Zjišťování tlakové pevnosti betonu a zdících prvků ................................ 6 4.2. Sonda 1 a 2 .................................................................................................. 6

4.3. Sonda 3 ........................................................................................................ 7 4.4. Prohlídka ocelové půdní nástavby ................................................................ 8

5. Uvažované zatížení ............................................................................................. 10 5.1. Střecha ....................................................................................................... 10

5.2. Strop nad 5. NP .......................................................................................... 10 5.3. Stropy nad 1. PP – 4. NP ............................................................................. 10

5.4. Středová nosná stěna tl. 500 mm ............................................................... 11 5.5. Stěna nástavby ........................................................................................... 11

6. Posouzení únosnosti pilíře 1. PP ......................................................................... 11 6.1. Zatížení ....................................................................................................... 11

6.2. Posouzení betonové části pilíře .................................................................. 11 6.3. Posouzení zděné části pilíře ....................................................................... 12

6.4. Závěr .......................................................................................................... 12 7. Posouzení půdní nástavby na stabilitu ................................................................ 12

7.1. Úvod ........................................................................................................... 12

7.2. Ztužení v podélném směru ......................................................................... 14 7.3. Ztužení v příčném směru ............................................................................ 14

7.3.1. Ztužující stěny ...................................................................................... 14 7.3.2. „Věncový“ průvlak v podélné vnější stěně ............................................ 15

7.3.3. Návrh sanačního opatření – příčné ztužení ........................................... 16 8. Závěr ................................................................................................................... 18



1. PODKLADY A POUŽITÁ LITERATURA

[1] Zadání objednatele [2] Prohlídka stavby ze dne 10.2.2014 a stavební průzkum ze dne 27.2.2014 [3] Projektová dokumentace přístavby pro stavební povolení (Ing. Arch. P. Cerha, 6/1997) -

nekompletní [4] ČSN EN 1990 : Zásady navrhování konstrukcí [5] ČSN EN 1991 : Zatížení konstrukcí [6] ČSN EN 1992 : Navrhování betonových konstrukcí [7] ČSN EN 1993 : Navrhování ocelových konstrukcí [8] ČSN EN 1996 : Navrhování zděných konstrukcí [9] ČSN ISO 13822 : Hodnocení existujících konstrukcí [10] ČSN EN 1997 : ČSN ISO 13822 : Hodnocení existujících konstrukcí [11] Metodika výrobce k použití tvrdoměru Silverschmidt

2. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

STAVBA Stavba č.p. 268-270 Kpt. Jaroše, 250 70 Odolena Voda

OBJEDNATEL Odolena Voda Dolní náměstí 14 250 70 Odolena Voda

ZHOTOVITEL Ing. Jiří Surovec PSDS s.r.o. IČ: 280 980 64 Trabantská 673/18 190 15 Praha 9

ZODP. OSOBA Ing. Jiří Surovec, Ph.D. Autorizace: autorizovaný inženýr pro statiku a dynamiku staveb a pro dopravní stavby (AO 0010529)



3. POPIS OBJEKTU Jedná se bytový dům sestávající ze tří stavebně oddělených částí. Dům se nachází na adrese

Kpt. Jaroše č.p. 268-270 v Odolene Vodě. Stavba je situována na pozemcích 324/1-3 katastrálního území Odolena Voda. Zákres do katastrální mapy je možné vidět na obr. 3.1.

Původní objekt o 5 nadzemních a jednom pozemním podlaží má podélný stěnový systém tvoře-ný pálenými zdícími prvky a byl postaven v letech 1964 - 1965. Železobetonové stropy jsou pnuty příčně z obvodových stěn na nosnou středovou stěnu, jež je v úrovni 1. PP podepřena řadou betonových sloupů.

Na stávající zděný objekt byly v roce 1998 přistaveny další dvě nadzemní podlaží z lehké oce-lové konstrukce tvořené příhradovými ocelovými nosníky. Stavba má v současném stavu 6 nadzemních a 1 podzemní podlaží.

Účelem stavebního průzkumu je zajistit podklady pro statický posudek. Účelem statického posudku je posouzení původní stavby od přitížení půdní nástavbou, posou-

zení příčné a podélné stability ocelové konstrukce půdní nástavby a posouzení jejich hlavních nosných prvků.

V první části statického posudku bude posouzena původní stavba od přitížení půdní nástavbou, zejména s ohledem na to, že v původním projektu nástavby bylo uvažováno zesílení stávajícího pilíře v 1. PP, které nebylo dosud realizováno. Dále v první části bude také posouzena celková stabilita – zavětrování konstrukce nástavby.

V druhé části pak budou posouzeny hlavní nosné prvky půdní nástavby. Posuzovaný objekt se nachází v první sněhové oblasti (sk = 0,7 kN/m2) a v první větrné oblasti

(vb = 22,5 m/s). Zákres do sněhových a větrných map je možné vidět na obr. 3.3.

Obr. 3.1 - Zákres objektu do katastrální mapy nemovitostí



Obr. 3.2 - Řez ocelovou nástavbou objektu

Obr. 3.3 - Zákres do sněhové a větrné mapy

4. STAVEBNÍ PRŮZKUM Stavební průzkum proběhl dne 7.2.2014. V rámci stavebního průzkumu bylo uskutečněno ohle-

dání posuzovaných částí konstrukce a dále byly provedeny zkoušky pevnosti pilířů nacházejících se v 1. PP objektu na jejich základě zle stanovit jejich celkovou tlakovou pevnost.



Obr. 4.1 – Schématický půdorys 1. PP s umístěním sond

4.1. POUŽITÉ ZKUŠEBNÍ METODY 4.1.1. ZJIŠŤOVÁNÍ TLAKOVÉ PEVNOSTI BETONU A ZDÍCÍCH PRVKŮ

Pevnost betonu byla zjišťována na povrchu železobetonových prvků, v každé sondě byl povrch nejprve řádně očištěn a následně byly provedeny tři série měření odrazovým tvrdoměrem Sil-verschmidt BN firmy Proceq. Ten je uzpůsoben pro zjišťování pevnosti betonových i cihelných prvků principem měření odrazové tvrdosti na povrchu prvku.

Pro korelaci mezi změřeným odrazem a pevností betonu v tlaku byla použita kalibrační křivka „Proceq – B“, která je vhodná pro měření starších betonů normálním.

Protože je hodnota odrazu zjišťována na povrchu betonových prvků, projeví se do naměřené hodnoty odrazové tvrdosti i vliv karbonatace. Karbonatace je změna chemického složení betonu vlivem působení oxidu uhličitého v okolním prostředí, způsobující rozklad hydroxidu vápenatého na uhličitan vápenatý. To se na betonu projevuje jednak snížením hodnoty pH, což významně snižuje schopnost betonu chránit v něm uloženou výztuž proti korozi, ale také zvýšením tvrdosti, což má za následek zkreslení výsledků zkoušky odrazovým tvrdoměrem.

Proto byla ve všech sondách zároveň se zjištěním pevnosti betonu zjišťována hloubka karbona-tace, jejíž vliv byl následně zohledněn při vyhodnocení výsledků. Vliv karbonatace se na zkoušce tvrdoměrem projeví poměrným snížením pevnosti do tloušťky zkarbonatované vrstvy 6 mm, od této hodnoty je již vliv karbonatace konstantní.

4.2. SONDA 1 A 2 Sonda 1 byla provedena na krajním železobetonovém sloupu v 1. PP objektu, a sonda 2 na

středním sloupu. Celkový pohled na obě sondy je patrný na obr. 4.2 a 4.3, kde je možné vidět závrty pro zjišťo-

vání hloubky karbonatace.

Sonda 1 a 2

Sonda 3



Obr. 4.2 - Pohled na sondu 1 Obr. 4.3 - Pohled na sondu 2

V rámci první a druhé sondy byla zjišťována hloubka karbonatace. Naměřená hloubka karbona-tace činila u sondy 1 4 mm a u sondy 2 byla hloubka 3,5 mm.

Číslo místa

Popis místa

Medián [Q] 58,9 58,9 58,9 53,5 54,3 52,8SX [Q] 6 6 6 5,6 5,1 6,2

Karbonatace [mm] 4 4 4 3,5 3,5 3,5Form factor [-]

Křivka [-]Pevnost [MPa]

SX [MPa]fk [MPa] 24,38

S1

ŽB sloup 1

Válcová (0,81)Proceq B

37,436,91

S2

ŽB sloup 2

Válcová (0,81)

21,17

Proceq B32,826,16

Tab. 4.1 - Zkouška pevnosti betonu

Na ŽB konstrukcích dvou sklepních pilířů byla provedena zkouška tlakové pevnosti pomocí přístroje Proceq Silverschmidt. Charakteristická tlaková pevnost bude v dalším výpočtu uvažována hodnotou fk = 21,17 MPa.

4.3. SONDA 3 Sonda 3 byla provedena na krajním ŽB sloupu v 1. PP objektu. Mezi svislou ŽB konstrukcí

sloupu a vodorovnou ŽB konstrukcí navazujícího průvlaku se nachází vrstva plných pálených cihel.

Obr. 4.4 - Pohled na sondu 3

Pohled na sondu 3 je možné vidět na obrázku 4.4.



Číslo místa

Popis místa

Medián [Q] 41,8 38,5 43,3SX [Q] 5,8 6,3 4,8

Karbonatace [mm] 0 0 0Form factor [-]

Křivka [-]Pevnost [MPa]

SX [MPa]fk [MPa]

S3

ŽB sloup 1 - zdivo

Krychelná (1)

19,08

Proceq B33,827,80

Tab. 4.2 - Zkouška pevnosti cihly

Plné pálené cihly u hlavy krajního ŽB sloupu byly zkoušeny na tlakovou pevnost přístrojem Proceq Silverschmidt. Pro další výpočet bude uvažováno s charakteristickou tlakovou pevností fk = 19,1 MPa.

4.4. PROHLÍDKA OCELOVÉ PŮDNÍ NÁSTAVBY Během prohlídky ocelové nástavby byly zkoumány profily a rozteče jednotlivých vazníku pro

budoucí statické posouzení. Dále byla zjištěna skladba podlahy (viz obr. 4.5). Prohlídka byla provedena v bytě č. 14 na adrese Kpt. Jaroše 269.

Obr. 4.5 - Schéma skladby stropu nad 5. NP



Obr. 4.6 - Typy ocelových příhradových nosníků

Dle oměření byly použité nosníky identifikovány jako nosník TIM 50/8 150 – 300 mm. Jednot-livé změřené nosníky je možné vidět na obr. 4.6.



5. UVAŽOVANÉ ZATÍŽENÍ

5.1. STŘECHA STÁLÉ tloušťka jedn.tíha VÍTRtitanzinek 1 mm 0,001 78,50 0,08 kN/m2 kateg. terénu II kontralatě 0,030 4,20 0,13 kN/m2

Vazníky N50/8-300 1,000 0,04 0,04 kN/m2 vb 22,5 kr 0,19tepelná izol. 0,250 0,67 0,17 kN/m2 výška [m] 18,8 z0 0,05SDK podhled 15 mm 0,015 9,00 0,14 kN/m2 zmin 2,0 co 1,00

cr 1,13ce 2,77

CELKEM STÁLÉ gk 0,56 kN/m2 qb 0,320,58 0,54 0,14 souč.vnějšího tlaku Cpe 0,20

UŽITNÉ souč. vnitřního tlaku Cpi -0,30střecha, sklon = 15° qk 0,75 kN/m2 0,44 kN/m2

0,78 0,72 0,19 podle směru 1) 0,44 0,00SNÍH sk µi × Ce

zatížení sněhem 0,70 0,80 0,56 kN/m2 na prutkoef. pro převod na délku prutu 0,966 užitné 1,00

sk 0,54 kN/m2 sníh 0,500,56 0,52 0,14 vítr 0,60

fk,PRŮMĚT fk,KOLMÉ fd,PRŮMĚT fd,PODÉLNÉ

stálé [kN/m2] 0,58 0,54 0,67 0,17nahodilé [kN/m2] 1,32 1,25 1,98 0,39CELKEM [kN/m2] 1,90 1,79 2,65 0,56

0,14 0,620,26 1,88

SOUČINITELE ψ0 průmět1,000,50

charakteristickénáhodné malé zemědělské stavby

součinitel expozice

podle směru 1)

0,40 2,50

POZNÁMKA: 1) první sloupec udává svislé zatížení na 1 m 2 půdorysu, druhý sloupec udává zatížení kolmé na rovinu střechy a třetí sloupec udává zatížení rovnob ěžné s rovinou střechy

MEZNÍ STAV POUŽITELNOSTI MEZNÍ STAV ÚNOSNOSTI (STR)KOMBINACE ZATÍŽENÍ fk,PODÉLNÉ fd,KOLMÉ

0,60

zákl.dyn. tlak větrupodle směru 1)

wk

podle směru 1) 0,44

podle směru 1)

Tab. 5.1 - Zatížení střechy

5.2. STROP NAD 5. NP STÁLÉ tloušťka jedn. tíha γF

nášlapná vrstva 0,010 20,00 0,20 kN/m2

DT desky 0,015 7,00 0,11 kN/m2

kročejová izolace 0,020 2,00 0,04 kN/m2

DT desky 0,015 7,00 0,11 kN/m2

Vazníky N50/8-300 1,000 0,11 0,11 kN/m2

SDK podhled 0,015 9,00 0,14 kN/m2

CELKEM STÁLÉ 0,71 kN/m2 1,35 0,96 kN/m2

UŽITNÉRD, kategorie A 1,50 kN/m2 1,50 2,25 kN/m2

CELKEM 3,21 kN/m2

charakteristické návrhové

Tab. 5.2 - Zatížení stropu nad 5. NP

5.3. STROPY NAD 1. PP – 4. NP



STÁLÉ tloušťka jedn. tíha γF

nášlapná vrstva 0,013 20,00 0,26 kN/m2

bet. mazanina 0,050 25,00 1,25 kN/m2

škvárový zásyp 0,050 13,00 0,65 kN/m2

ŽB nosná konstrukce 0,200 25,00 5,00 kN/m2

omítka 0,010 20,00 0,20 kN/m2


UŽITNÉRD, kategorie A 1,50 kN/m2 1,50 2,25 kN/m2

CELKEM 12,19 kN/m2


Tab. 5.3 - Zatížení stropů nad 1. PP až 4. NP

5.4. STŘEDOVÁ NOSNÁ STĚNA TL. 500 MM STÁLÉ tloušťka jedn. tíha γF

cihla plná pálená 0,470 16,00 7,52 kN/m2

omítka vnější 0,015 25,00 0,38 kN/m2

omítka vnitřní 0,015 25,00 0,38 kN/m2



Tab. 5.4 - Zatížení středovou nosnou stěnou

5.5. STĚNA NÁSTAVBY STÁLÉ tloušťka jedn. tíha γF

SDK 12 mm 0,012 9,00 0,11 kN/m2

tepelná izolace 0,150 1,00 0,15 kN/m2

SDK 12 mm 0,012 9,00 0,11 kN/m2



Tab. 5.5 - Zatížení středovou stěnou nástavby

6. POSOUZENÍ ÚNOSNOSTI PILÍŘE 1. PP

6.1. ZATÍŽENÍ zatěžovací plocha A = 3,55 × 5,51 = 19,6 m2

zatěžující délka stěny l = 3,55 m konstrukční výška podlaží h = 3,00 m

střecha 2,65 × 19,6 = 51,9 kN/mstrop nad 5. NP 3,21 × 19,6 = 62,9 kN/mstěna nástavby 0,50 × 3,55 × 6 = 10,7 kN/mvlastní tíha pilíře 3 × 0,5 × 0,75 × 25 × 1,35 = 38,0 kN/mstropy nad 1. PP – 4. NP 5 × 12,19 × 19,6 = 1 194,6 kN/mstředová stěna 1 – 4. NP 4 × 3 × 11,18 × 3,55 = 476,3 kN/mcelkem návrhové fd = 1 834,4 kN/m

plocha pilíře A = 0,5 × 0,75 = 0,38 m2 návr. napětí od zatížení σd = 1 834,4 / 0,38 × 103 = 4,89 MPa

6.2. POSOUZENÍ BETONOVÉ ČÁSTI PILÍŘE char. pevnost v tlaku fk = 21,17 MPa návr. pevnost v tlaku fd = 21,17 / 1,5 = 14,11 MPa > σd = 4,89 MPa → VYHOVUJE



6.3. POSOUZENÍ ZDĚNÉ ČÁSTI PILÍŘE char. pevnost v tlaku fk = 19,08 MPa návr. pevnost v tlaku fd = 19,08 / 2,5 = 7,63 MPa > σd = 4,89 MPa → VYHOVUJE

6.4. ZÁVĚR Na základě měření pevnosti zdiva a betonu bylo zjištěno, že pevnost pilíře je dostatečná a

není nutné provádět zesílení pilířů opásáním podle výkresové přílohy č. 10 původní projekto-vé dokumentace pro stavební povolení.

Podíl zatížení nástavbou na celkovém zatížení pilíře je 6,8 %. Je třeba ale poznamenat, že původní dům před provedením nástavby měl sedlovou střechu s dřevěným krovem, která byla v rámci provádění nástavby odstraněna. Vzhledem ke stavu před rekonstrukcí je zatížení spodní stavby (zatížení původního domu) prakticky stejné jako po provedení nástavby.

7. POSOUZENÍ PŮDNÍ NÁSTAVBY NA STABILITU

7.1. ÚVOD Z předchozích statických posudků a průzkumů vyplývá, že konstrukce není ztužena v příčném

ani podélném směru a příčný řez půdní nástavbou je netuhý. V rámci prohlídky objektu bylo využito skutečnosti, že jeden z bytů byl poškozen požárem a

byly odstraněny sádrokartonové desky v celém bytě. Bylo tedy možné zjistit skutečný stav prove-dení konstrukce.

Podélné i příčné stěny jsou tvořeny sloupy ze ztrojených profilů LON 300, mezi kterými jsou vloženy svislé „paždíky“ LON 150, tvořící podpůrnou konstrukci pro sádrokartonové profily.

Krov je tvořen krokvemi ve dvou sklonech z profilů LON 300 á 800 mm. Krov je opatřen vr-cholovou vaznicí ze čtveřice nosníků LON 300. Mansardová střecha v úrovni 5. NP je tvořena nosníky LON 300 a svislou stěnou opět tvořenou sloupy z 3 × LON 300 a mezilehlých LON 300 nosníků.

V úrovni stropu 6. NP jsou použity kleštiny z profilů LON 200 á 800 mm. Vnější pás krokví je spojen v úrovni 6. NP navzájem pomocí plechových profilů tvaru omega.

V pozorovaných místech byly tyto profily uchyceny ke každé krokvi pomocí dvojice vrutů. Mezi omega profily jsou našroubovány kontralatě (podél krokví). Na kontralatě je přibita pojistná hydroizolace. Na ní je pak povedena ještě jedna kontralať a teprve na ní jsou přišroubovány latě s plechovou střešní krytinou.

V prostoru mansardové střechy je situace trochu odlišná. Na krokve mansardy je přímo polože-na hydroizolace, přes kterou jsou kolmo na krokve přišroubovány omega profily, na které je přímo našroubovaná střešní plechová krytina.

Toto řešení tedy vytvoří relativně tuhé spojení, které lze považovat za tuhé v podélném směru. Samozřejmě za předpokladu, že střešní krytina je součástí nosné konstrukce krovu.

V příčném směru dochází k přenosu vodorovných sil následovně: 1) V úrovni kleštin lze střechu považovat jako tuhou desku a zatížení se přenese do příčných

stěn. 2) V úrovni podlahy 6. NP jsou podlahové nosníky tuze spojeny pomocí 15 mm dřevotřískové

desky. Tuhá rovina stropu je ale spojena s krokvemi jen v prostoru ztužujících příčných stěn a v místě uložení výměn u schodiště. V prostoru mezi těmito body je vodorovná síla od vě-tru vynášena pouze „věncovým“ nosníkem tvořeným čtveřicí nosníků LON 300. Tyto nosníky jsou tedy větrem namáhány ve směru své slabé osy. Nosníky ale nejsou přiraženy na sraz – vnitřní dvojice je těsně u sebe, ale vnější pár je umístěn navzájem v osové vzdále-nosti 260 mm.



3) Příčné stěny jsou tvořeny sloupky z trojic LON 300 nosníků, přes které jsou v úrovni stropů umístěny „věnce“ ze ztrojeným LOM 300 nosníků na sraz. Sloupky jsou tedy v úrovni věn-ců přerušeny a jejich tuhost ve směru roviny stěny zajištuje jen spoj přes dvojici plechů (viz obr. 7.1). Tento spoj je posouzen dále.

4) Podstatnou tuhost přidávají SDK panely umístěné na vnitřní svislé LON 150 sloupky. Jak je ale vidět z obr. 7.2, SDK panely jsou přichyceny přes vodorovné plechové tenkostěnné C profily, které jsou ale bohužel k nosníkům LON přichyceny přes páskové typizované úchyt-ky. Tyto úchytky jsou v místě stěny se vstupními dveřmi dlouhé jen cca 5 mm a jejich deformace je tedy relativně malá. U ostatních obnažených stěn je ale délka těchto pásků vý-razně delší, až 30 mm. Při této vzdálenosti je ztužen pomocí SDK desek mizivé.

Obr. 7.1 - Spoj ztrojeného "věnce" a ztrojeného sloupu



Obr. 7.2 - Přípoj SDK

7.2. ZTUŽENÍ V PODÉLNÉM SMĚRU V podélném směru byl zdokumentován tuhý přípoj střešní krytiny na konstrukce krokví.

Vzhledem k množství podélných prvků je zatěžovací plocha štítu relativně malá. Sloupky jsou navíc přímo propojeny na stropní vazníky vyztužené OSB deskou. Přenos sil tedy probíhá pomocí ztužení střešní roviny nad stropem 6. NP a ztužení v úrovni podlahy 6. NP do vnější podélných rovin mansardy.

Vnitřní podélná nosná stěna svým opláštěním přispívá k dalšímu přenosu sil, z pohledu celkové stability konstrukce není ale nutná.

Konstrukce v podélném směru je zavětrovaná dostatečně za předpokladu uvážení opláš-tění jako nedílné součásti nosného systému. Z pohledu budoucích oprav či rekonstrukcí je tedy nezbytné, aby střešní krytiny nebyla odstrojena nikdy v celém rozsahu, ale jen po malých částech (např. po jednotlivých bytech).

7.3. ZTUŽENÍ V PŘÍČNÉM SMĚRU 7.3.1. ZTUŽUJÍCÍ STĚNY

zatížení v úrovni stropu 6. NP f1,k = (0,8 + 0,2) × 2,77 × 0,32 × 2,5 m = 2,2 kN/m zatížení v úrovni stropu 5. NP f2,k = (0,8 + 0,2) × 2,77 × 0,32 × 3,0 m = 2,7 kN/m vzdálenost ztužujících stěn 9 500 mm návrhové zatížení F1,d = 2,2 × 1,5 × 9,5 = 31,3 kN F2,d = 2,7 × 1,5 × 9,5 = 38,5 kN



Obr. 7.3 - Působící síly

Posouzení příčné stěny v 6. NP Je uvažován přenos síly pomocí ohýbaného plechu přípoje (viz obr. 7.4). ohybová únosnost plechu MEd = ¼ × 1,252 × 150 × 235 = 0,014 kNm velikost síly F F = 0,014 / 0,04 = 0,344 kN momentová únosnost spoje MRd = 0,344 × 0,34 = 0,117 kNm/spoj počet spojů ve ztužující stěně 2 × 6 = 12 ks celková momentová únosnost stěny MRd,tot = 12 × 0,117 = 1,4 kNm moment působící na stěnu MEd,tot = 31,3 × 2,5 = 78,3 kNm >> MRd = 1,4 kNm NEVYHOVUJE

Obr. 7.4 - Schéma působících sil

Ztužující funkce příčných mezibytových stěn je naprosto nedostatečná. Její tuhost je za-jištěna v podstatě jen SDK deskami, což je naprosto nepřijatelné. Je nutné provedení sanačních opatření navržených v kapitole 7.3.3.

7.3.2. „VĚNCOVÝ“ PRŮVLAK V PODÉLNÉ VNĚJŠÍ STĚNĚ

Věncový průvlak je uvažován jako vodorovná podpora pro krokve těsně nad a pod úrovní stro-pu 5. NP. Tento nosník je spojen s tuhou konstrukcí podlahy 6. NP pouze v místě ztužujících příčných stěn a v místě připojení výměny pro schodiště.

rozpětí L = 5 000 mm vodorovné zatížení f1,d = 2,7 × 1,5 = 4,1 kN/m návrhový moment MEd = ⅛ × 4,1 × 5,02 = 12,8 kNm

f1

f2



návrhová únosnost MRd = 140,74 × 2 × 260 × 235 = 17,2 kNm > MEd = 12,8 kNm moment setrvačnosti Iz = 140,74 × 2 × 2602 = 19,02 × 106 mm4 vodorovný průhyb δy = (5/384) × 2,7 × 50004 / (210 000 × 19,02 × 106) = 5,5 mm =

L/909 Pro průhyb nosníků vynášejících křehké konstrukce (např. příčky) norma doporučuje průhyby

L/500. VYHOVUJE Podélný věncový nosník tvořený čtveřicí LON 300 nosníků vyhoví na přenos vodorovných

sil do tuhé konstrukce stropní desky. 7.3.3. NÁVRH SANAČNÍHO OPATŘENÍ – PŘÍČNÉ ZTUŽENÍ

Z důvodu nedostatečné příčné tuhosti půdní nástavby je nutné tuto konstrukci dodatečně ztužit. Ztužení bude provedeno v úrovni 5. NP a 6. NP pomocí křížem pnutých ocelových lanek.

V každém ztuženém poli budou provedeny dvě dvojice ztužujících lanek. Lanka budou probíhat v mezeře mezi nosnými příhradovými nosníky LON a konstrukčními profily pro upevnění sádrokar-tonu.

Půdorysná schémata umístění jednotlivých ztužujících prvků je možné vidět na obr. 7.5 a 7.6.

Obr. 7.5 - Schéma příčného ztužení v 5. NP - půdorys

Obr. 7.6 – Schéma příčného ztužení v 6. NP - půdorys

V 6. NP budou ztužena dvě pole viz obr. 7.7.

Obr. 7.7 – Pohled na ztužidlo Z1

v 5. NP budou provedeny dva typy ztužených polí. Ztužidla Z3 budou součástí stěny sousedící ze schodištěm a Z2 budou umístěna v mezibytových stěnách.

Z1

Z1

Z2

Z3

Z2



Obr. 7.8 - Pohled na ztužidlo Z2

Obr. 7.9 - Pohled na ztužidlo Z3

Ztužidlo Z1 návrhová síla na jednu vazbu F1,d = 2,2 × 1,5 × 9,5 × ½ = 15,7 kN šířka ztužené oblasti b = 1,26 m výška ztužené oblasti h = 2,68 m návrhový tah v jednom táhle NEd = 15,7 / (sin(tg-1(1,26/2,68))) × ½ = 18,5 kN

Ztužidlo Z2 návrhová síla na jednu vazbu F2,d = (2,2 + 2,7) × 1,5 × 8,27 × ½ = 30,4 kN šířka ztužené oblasti b = 2,12 m výška ztužené oblasti h = 2,78 m návrhový tah v jednom táhle NEd = 30,4 / (sin(tg-1(2,12/2,78))) × ½ = 25,1 kN

Ztužidlo Z3 návrhová síla na jednu vazbu F3,d = (2,2 + 2,7) × 1,5 × 5,49 = 40,4 kN šířka ztužené oblasti b = 3,00 m výška ztužené oblasti h = 2,78 m návrhový tah v jednom táhle NEd = 40,4 / (sin(tg-1(3,00 /2,78))) × ½ = 27,5 kN

Návrh ocelového lanka ztužidla max. tahová síla NEd,max = 27,5 kN Bude použito ocelové lanko 6×19 IWCR R10 mm. návrhová tahová únosnost lanka FRd = 63,2 kN > NEd,max = 27,5 kN → VYHOVUJE



Kotvení ke stávající konstrukci bude provedeno dle detailů, jež jsou součástí přílohy tohoto statického posudku. Každé lanko bude ukončeno očnicí R10, prokluzu bude zabráněno pomocí aplikaci čtyř lanových svorek R10.

Ve středu každého lanka bude umístěn napínák M30, který bude použit k předepnutí táhla. Do ok napínáku budou opět použity očnice R10 a lanko bude na každé straně uchyceno pomocí čtyř svorek.

8. ZÁVĚR Tento statický výpočet měl za úkol zodpovědět následující otázky:

1) Jak půdní nástavba přitěžuje původní stavbu?

Odpověď: Podíl zatížení nástavbou na celkovém zatížení pilíře je 6,8 %. Je třeba ale poznamenat, že původní dům před provedením nástavby měl sedlovou střechu s dřevěným krovem, která by-la v rámci provádění nástavby odstraněna. Vzhledem ke stavu před rekonstrukcí je zatížení spodní stavby (zatížení původního domu) prakticky stejné jako po provedení nástavby.

2) Je nutné provedení ztužení sloupů v 1. PP navrhované v rámci dokumentace pro stavební povolení? Odpověď: Na základě měření pevnosti zdiva a betonu bylo zjištěno, že pevnost pilíře je dostatečná a není nutné provádět zesílení pilířů opásáním podle výkresové přílohy č. 10 původní projek-tové dokumentace pro stavební povolení.

3) Je konstrukce nástavby stabilní v podélném a příčném směru? Odpověď: Stabilita konstrukce nástavby v podélném směru je zajištěna dostatečně pomocí spolupůso-bení krokví a plechové střešní krytiny, případně omega profilů. Stabilita v příčném směru není dostatečná a v současném stavu je zajištěna jen sádrokartonovými deskami, což je na-prosto nepřijatelné. V krátkodobém horizontu (max. 1 rok) je nutné provedení statického zajištění pomocí dopl-nění zavětrování příčných ztužujících stěn. Nezbytný rozsah je uveden v kapitole 7.3.3.

Tento posudek vycházel ze zadání objednatele a z podkladů uvedených výše. Důležitým pod-

kladem byla prohlídka obnažené části nosné konstrukce, která byla zpřístupněna po odstranění sádrokartonových desek poškozených požárem jednoho z bytů. Během této prohlídky ale byly zjištěny nelogické rozdíly v rozteči stropních nosníků, které při stejném rozpětí i zatížení vykazova-ly rozdíly až 50 %. Tyto rozdíly lze přisuzovat zřejmě chybějící dokumentaci pro provádění stavby a nekvalitě dodávky stavebních prací.

Je tedy nutné zdůraznit, že nebyla tedy provedena prohlídka celé konstrukce. Proto při prová-dění nutných minimálních sanačních opatření pro zajištění stavby uvedených výše je nutné ověřit stav nosných konstrukcí i v těchto nových místech. Je nutné provést v rámci těchto sanací oměření konstrukcí, podrobnou fotodokumentaci a o výsledku prohlídky informovat statika.

Tento statický posudek neposuzuje konstrukci nástavby ani z hlediska požární bezpečnosti ani z hlediska tepelné techniky. Obě tato hlediska mohou ve svém důsledku statiku konstrukce nástavby ovlivnit (např. případnou korozí nosných prvků vlivem kondenzace, zatékání).

Při provádění nezbytného zajištění stavby je nutné mít na paměti, že stávající sádrokartonové desky významným způsobem v současnosti zajišťují stabilitu zejména v příčném směru. Při jejich



odstraňování je nutná dostatečná etapizace, aby v jednom okamžiku bylo oslabení konstrukce nástavby vlivem demontáže části opláštění minimální.

Tento posudek je jen první částí, následovat bude bezprostředně část druhá, která bude posuzo-vat hlavní nosné prvky půdní nástavby. Je možné, že z tohoto posouzení vyplynou další požadavky na statické zajištění konstrukce nástavby. Doporučujeme tedy s rekonstrukcí počkat na závěry druhé části posudku.

Dodavatel stavebních prací nese plnou odpovědnost za stabilitu a tuhost prvků nosné konstruk-ce a návrh a použití dočasných podpor, ztužidel a jiných pomůcek ve všech fázích provádění, až do úplného dokončení montáže a zpětnému opláštění prvků.

×

×

×

Date post:	18-Dec-2016
Category:	Documents
Upload:	dotu
View:	245 times
Download:	2 times

statika 2.docx

Documents