Date post: | 28-Nov-2014 |
Category: |
Health & Medicine |
Upload: | pas-mz-cr |
View: | 2,747 times |
Download: | 0 times |
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍStrategie reformy psychiatrické péče
DIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍPracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČR
Příprava reformy - vize, cíle a přínosy
PhDr. Marek Ženíšek, PhD.1. náměstek ministra zdravotnictví
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -
Hlavní cíle
Zlepšit život lidem s duševním onemocněním
Zlepšit podmínky poskytování zdravotní péče
Zlepšit provázanost zdravotních a sociálních služeb
Omezit stigmatizaci duševně nemocných
Podpořit resocializaci duševně nemocných
2
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -
Důvody pro přípravu reformyVe svém celku není současný systém efektivní, není dostatečně orientovaný na člověka a jeho potřeby.
Rostoucí trend duševních onemocnění
Nedostatečná infrastrukturní vybavenost stávajících zařízení
Chybějící alternativa k dlouhodobé lůžkové péči
Geograficky nevyrovnané a často těžko dostupné služby
Nedostatečná provázanost zdravotních a sociálních služeb
3
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -
Úspěch stojí na vůli lidí
Potřebujeme změnit své myšlení a způsob práce
Potřebujeme dosáhnout politické dohody na novém procesním, legislativním a finančním nastavení
Potřebujeme, aby většinová společnost přijala mezi sebe duševně nemocné
Potřebujeme nové mentální nastavení
4
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -
Nástroje
• Podpora rozvoje místních center
• Podpora destigmatizačních aktivit
• Podpora vzdělávání
• Iniciace legislativních a organizačních změn
5
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -
Cesta
Tvorba propracované strategie v obecném konsensu (odbornosti, resorty, regiony)
Tvorba Národního plánu péče o osoby s duševním onemocněním jako implementačního rámce strategie
Naplánování a stanovení měřitelných a vyhodnotitelných cílů pro každý projekt
Nebude se realizovat jediný projekt bez jasné vazby na stanovené strategické cíle
6
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -
Směřujeme k vyrovnanému systému péče, kterého dosáhneme konsensem mezi odbornostmi, poskytovateli, resorty i politickými stranami.
Chceme, aby méně lidí trpělo nekonzistencí souvisejících služeb.
Ministerstvo bude reformu koordinovat, zajišťovat finanční podporu, plánování a vyhodnocování jednotlivých aktivit.
Naším úkolem ja zajistit, aby změny byly postupné, synergické a udržitelné.
7
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -
Reforma není ideologická, je logická.
8
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍStrategie reformy psychiatrické péče
DIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍPracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČR
Národní plán péče o osoby s duševním onemocněnímJUDr. Pavel Ptáčníkvedoucí Sekretariátu vládního výboru pro zdravotně postižené občany
je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem vlády České republiky pro oblast podpory osob se zdravotním postižením.
Usnesením vládního výboru ze dne 16. 11. 2012 bylo ministru zdravotnictví uloženo:
vytvořit Národní skupinu pro transformaci systému péče o osoby s duševním onemocněním se zapojením příslušných ministerstev, odborných společností, střechových organizací poskytovatelů a uživatelů péče,
zahájit práce na přípravě Národního plánu péče o osoby s duševním onemocněním, jehož cílem bude transformace psychiatrické péče.
Duševní onemocnění patří na rozdíl od různých fyzických postižení k takovým, která sice nejsou na první pohled viditelná a zřejmá, ale ve svých důsledcích mají vážné a bezprostřední dopady nejen na postižené jednotlivce, ale také na jejich rodiny.
V uplynulých dvaceti letech, i přes určitá dílčí zlepšení, nedošlo k zásadním systémovým změnám, které by nastartovaly potřebné reformní kroky.
Jak vyplývá z provedených analýz, je třeba zamýšlenou transformaci realizovat ve dvou základních rovinách, a to nejen vlastní transformaci stávajících psychiatrických léčeben, ale také realizaci opatření zaměřených na rozvoj dalších důležitých podpůrných služeb pro duševně nemocné.
péče ve velkokapacitních psychiatrických léčebnách neposkytuje pacientům dostatečnou míru soukromí a vlastního rozhodování;
důsledky nevyhovujícího uspořádání poskytované péče se negativně projevují v určitém formalismu při rozhodování o nedobrovolných hospitalizacích, i léčbě, ve způsobu používání restriktivních opatření i v oblasti zbavování či omezování způsobilosti k právním úkonům;
nejsou vytvořena pravidla pro postupnou deinstitucionalizaci velkých psychiatrických ústavů;
na jedné straně vysoký podíl psychiatrických lůžek následné péče dislokovaných ve velkých psychiatrických léčebnách, na druhé straně nedostatečný podíl lůžek akutní péče na psychiatrických odděleních nemocnic;
chybí síť zdravotních i sociálních komunitních služeb.
pro Českou republiku vstoupila v platnost 28. října 2009
uznává důstojnost a rovné postavení osob se zdravotním postižením, právo na samostatnost a nezávislost, na svobodné rozhodování, podporuje zapojení do všech politik, které se zdravotně postižených dotýkají. Za mimořádně důležité Úmluva pokládá zajištění přístupu zdravotně postižených k fyzickému, ekonomickému, sociálnímu a kulturnímu prostředí, ke vzdělávání, k rehabilitaci, k informacím a komunikaci.
respekt k lidské důstojnosti;
podpora a zajištění osobní nezávislosti;
zajišťování plného a účinného zapojení a začlenění do společnosti;
omezování osobní svobody jen v krajních případech, za legislativně jasně stanovených a kontrolovaných podmínek;
maximální respekt k názorům a přáním klientů nebo pacientů a vytváření podmínek pro jejich rovnoprávné zapojení do všech rozhodovacích procesů týkajících se konkrétní péče o ně;
poskytovat služby v nestigmatizujícím prostředí;zajišťovat rezidenční služby a další podpůrné
komunitní služby, které zabraňují segregaci a izolaci a jsou nezbytné pro nezávislý způsob života a začlenění do společnosti;
rozvíjet poskytování služeb v domácím prostředí;podporovat rodiny duševně nemocných.
Vedle opatření zaměřených na transformační kroky psychiatrických léčeben je třeba do plánu promítnout i opatření zaměřená na další důležité oblasti ovlivňující život duševně nemocných jako jsou sociální služby, sociální a pracovní rehabilitace, vzdělávací aktivity apod.
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍStrategie reformy psychiatrické péče
DIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍPracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČR
Rekapitulace reformních koncepcí psychiatrie v ČRProf. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.Psychiatrická společnost ČLS JEP
2013 media
„CHCETE TU REFORMU?“RUŠENÍ LÉČEBEN
BLÁZNI MEZI BEZDOMOVCI, NA ULICÍCH
KONCEPCE OBORU PSYCHIATRIE
• 1953 PRVNÍ KONCEPCE,
• 1989 decentralizace, privatizace, zdravotní pojišťovny
Psychiatrická společnost ČLS JEP• 1992 pracovní skupina pro koncepci• 1994 první materiál odmítnut výborem PS• 1996 nová verze• 1997 publikována v supplementu ČaS
Psychiatrie• 2000 koncepce schválena na sjezdu• 2001 koncepce schválena VR MZ, slíbena
vyhláška• 2004 komise MZ pro implementaci
WHO MENTAL HEALTH ACTION PLAN FOR EUROPE
konference ministrů zdravotnictvíHelsinky 12.-15.1.2005
• Do r. 2006 strategie shromažďování epidemiologických dat, od r. 2007 realizace
• Do r. 2007 strategie prevence duševních poruch včetně sebevražd
• Do r. 2007 strategie řešení problémů spojených se zneužívání alkoholu a drog
• Do r. 2008 strategie lidských zdrojů• Do r. 2009 zapojení pečovatelů a uživatelů do
rozhodovacích procesů• Do r. 2009 legislativa (OSN, mezinárodně)• Do r. 2009 spravedlivé financování
% VÝDAJŮ NA PSYCHIATRICKOU PÉČI Z VÝDAJŮ NA ZDRAVOTNICTVÍ
0
5,0
10,0
15,0
20,0
ČR OECD Hungary Německo Holandsko
16,0
11,3
4,43,5
2,6
%OECD 2006
Psychiatrická společnost ČLS JEP
• 2005 semináře WHO na MZ• 2006 a dále dvouleté projekty WHO zaměřené
na kvalitu péče i regionálně• 2006 sjezd PS - výbor ustanovil komisi pro
revizi koncepce• 2007 seminář v Senátu PČR – vyhlášení
Národního psychiatrického programu• 2008 sjezd ve Špindlerově Mlýně – schválena
revidovaná koncepce
Psychiatrická společnost 2007: Národní psychiatrický program
MZd 2008: Národní akční plán pro psychické zdraví
8.3.2007 Senát Parlamentu ČRpod záštitou MUDr. Přemysla Sobotky
Hlavní úkoly NPP 2007:• podpora primární psychiatrické péče
• rozvoj komunitní péče • modernizace lůžkového fondu• při zachování biopsychosociálního modelu péče – farmakoterapie, psychoterapie, sociální intervence
Psychiatrická společnost ČLS JEP• 2005 semináře WHO na MZ• 2006 a dále dvouleté projekty WHO zaměřené
na kvalitu péče, tiskové konference, pracovní schůze
• 2006 sjezd PS - výbor ustanovil komisi pro revizi koncepce
• 2007 seminář v Senátu PČR – vyhlášení Národního psychiatrického programu
• 2008 sjezd ve Špindlerově Mlýně – schválena revidovaná koncepce
• 2008 Světová psychiatrická konference
KONCEPCE OBORU PSYCHIATRIEPsychiatrická společnost ČLS JEP Revize 2008:
MUDr. Zdeněk Bašný – koordinátor
pracovní skupiny, MUDr. František Čihák (dětská a
dorostová psychiatrie), MUDr. Petr Jeřábek, Ph.D. (adiktologie), MUDr. Erik Herman (ambulantní psychiatrie), MUDr. Martin Hollý
(sexuologie, ochranné léčení), PhDr. Karel Koblic (psychologie),
MUDr. Jiří Konrád (gerontopsychiatrie), MUDr. Petr
Možný (lůžková péče), MUDr. Ondřej Pěč (komunitní péče),
MUDr. Juraj Rektor (ambulantní péče), MUDr. Ivan Tůma, CSc. (lůžková péče), MUDr. Irena
Zrzavecká (lůžková péče), MUDr. Vladislav Žižka (lůžková péče).
Model péče o osoby s duševní poruchou
psychiatrickéambulance
PPP
případové vedení -tým (psychiatr, klin. psychol., komunitní
psych. sestry, soc.pracovníci...)
praktik, specialisté
akutní lůžková péče
krizové a terénníslužby
dennístacionáře
sociálnírehabilitace
následnálůžková péče
komunitnírezidenční
služby
běžnéslužby
v komunitě
pacient - vstup do systému
specializované ambulance
specializovaná lůžková péče
klinický psycholog
Psychiatrická společnost ČLS JEP• 2005 semináře WHO na MZ• 2006 sjezd PS - výbor ustanovil komisi pro
revizi koncepce• 2006 a dále dvouleté projekty WHO zaměřené
na kvalitu péče, tiskové konference, pracovní schůze
• 2007 seminář v Senátu PČR – vyhlášení Národního psychiatrického programu
• 2008 sjezd ve Špindlerově Mlýně – schválena revidovaná koncepce
• 2008 Světová psychiatrická konference
ZÁSTUPCI KONZUMENTŮ
• WPA PRAHA 2008: GLOBAL INITIATIVE, EUFAMI, WFMH x
• SCIENTOLOGOVÉ
Psychiatrická společnost ČLS JEP• 2009 seminář v rámci českého předsednictví
EU• 2009 Sjezd v Karlových Varech – standardy
péče – ukazatelé kvality, standardy v regionu• 2010 – sjezd ve Špindlerově Mlýně• 2012 – Mezinárodní kongres Světové
psychiatrické společnosti• 2012 – výjezdní zasedání zdravotního výboru
Poslaneckého sněmovny v PL Horní Beřkovice• 2012 – projekt Mapování psychiatrické péče
CONFERENCE CONCLUSIONSOrganised under the auspices of the Czech Presidency of the
Council of the European Union (EU) by the Ministry of Health of the Czech Republic together with the European Commission’s
KOALICE PRO ZDRAVÍ, SYMPATEA, KOLUMBUS, VIDA …
SPOKOJENOST S KOMUNITNÍ PÉČÍ
0
20
40
60
80
spokojenost (%)
HolandskoŠvýcarskoDánskoSRNFrancieItálieVBŠvédsko
Stefan et al., 2002
PRŮMĚRNÉ ROČNÍ NÁKLADY NA JEDNOHO PACIENTA SE
0
37500
75000
112500
150000
ambulantní ústavní komunitní
příménepřímécelkové
Kissling et al., 1999
AKUTNÍ PSYCHIATRICKÁ PÉČE V ČR 2006 (1546 LŮŽEK)
Typ zařízení
Akutní péče
Počet zařízení
Počet lůžek
Průměrný počet
Klinika Ano 5 429 86Klinika
Ne 1 51 51
Oddělení nemocnice
Ano 10 445 45Oddělení nemocnice
Ne 17 621 37
Psychiatrická společnost ČLS JEP• 2009 seminář v rámci českého předsednictví
EU• 2009 Sjezd v Karlových Varech – standardy
péče – ukazatelé kvality, standardy v regionu• 2012 – Mezinárodní kongres Světové
psychiatrické společnosti• 2012 – výjezdní zasedání zdravotního výboru
Poslaneckého sněmovny v PL Horní Beřkovice• 2012 – projekt Mapování psychiatrické péče
PSYCHIATRICKÉ SLUŽBY V REGIONUINDIKÁTORY KVALITY PÉČE
Psychiatrická společnost ČLS JEP• 2009 seminář v rámci českého předsednictví
EU• 2009 Sjezd v Karlových Varech – standardy
péče – ukazatelé kvality, standardy v regionu• 2012 – Mezinárodní kongres Světové
psychiatrické společnosti• 2012 – projekt Mapování psychiatrické péče• 2012 – výjezdní zasedání zdravotního výboru
Poslaneckého sněmovny v PL Horní Beřkovice
REFORMA PSYCHIATRICKÉ PÉČE 2014 - 2020
Psychiatrická společnost ČLS JEP• 2009 seminář v rámci českého předsednictví
EU• 2009 Sjezd v Karlových Varech – standardy
péče – ukazatelé kvality, standardy v regionu• 2012 – Mezinárodní kongres Světové
psychiatrické společnosti• 2012 – projekt Mapování psychiatrické péče• 2012 – výjezdní zasedání zdravotního výboru
Poslaneckého sněmovny v PL Horní Beřkovice
Mapování stavu psychiatrické péče a jejího směřování v souladu se strategickými dokumenty České republiky Česká psychiatrická společnost 2012Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. (Psychiatrická společnost), vedoucí projektuMUDr. Irena Zrzavecká (sekce ústavní psychiatrie PS)MUDr. Lucie Kališová, PhD. (Psychiatrická klinika Praha)MUDr. Erik Herman (sekce ambulantní psychiatrie PS)MUDr. Juraj Rektor (PS, SAP)MUDr. Ondřej Pěč (Asociace komunitních služeb)MUDr. Jan Stuchlík (Fokus Mladá Boleslav)MUDr. Vladislav Žižka (Asociace psychiatrických léčeben), MUDr. Zdenka Drlíková (Psychiatrická léčebna Jihlava)MUDr. Martin Hollý (Psychiatrická léčebna Bohnice, Praha)Doc. Ing. Mgr. Martin Dlouhý (Vysoká škola ekonomická Praha)RNDr. Tomáš Raiter (STEM/MARK)Mgr. Barbora Wenigová (Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví)
Plánované změny v síti budou znamenat zlepšení kvality péče o duševně nemocné rovnoměrné doplnění kapacit ambulantních služeb, včetně
„nových“ ambulantních služeb, např. rehabilitace, rezidenčních komunitních služeb → těžiště léčby směrem k přirozenému prostředí pacientů,
navýšení kapacit na psychiatrických odděleních nemocnic (včetně klinik) → integrace psychiatrie do ostatních medicínských oborů, akutní komplexní péče (intenzivní, specializovaná péče)
diferenciace lůžek v psychiatrických léčebnách – akutní lůžka, následné péče, ochranná léčba, (zdravotně)sociální lůžka, rezidenční péče
nároky na přizpůsobení zdravotnického personálu (přeškolení, přesun do nově vzniklých kapacit)
potřebu motivace managementu a personálu ve všech segmentech služeb
překlenovací investiční finanční zdroje
Dependent variableDependent variable sample mean Czech mean score
% health budget needed for clinically
significant improvement
QuIRC domain scores
Human rights 56.9 55.1 3.74
QuIRC domain scores
Living environment 60.6 52.4 7.41
QuIRC domain scores
Recovery-based practice 52.7 52.5 3.10
QuIRC domain scoresSelf-management and autonomy
56.2 49.3 5.03QuIRC domain scores
Social interface 48.4 48.6 n/aQuIRC domain scores
Therapeutic environment 52.1 51.2 3.66
QuIRC domain scores
Treatments and interventions
50.7 49.3 4.34
Service user ratings of care
Autonomy 60.2 59.7 3.28
Service user ratings of care Experience of care 17.5 18 n/aService user ratings of care
Life satisfaction 4.6 4.9 n/a
Quality Indicator for Rehabilitative Care
Taylor et al., 2012
REFORMA PSYCHIATRICKÉ PÉČE V ČR 2013 - ….
• IDEOLOGICKÉ POSTOJE X• PRAGMATICKÉ ŘEŠENÍ
• DEINSTITUCIONALIZACE• REINSTITUCIONALIZACE
• BALANCOVANÁ PÉČE
DĚKUJI ZA VAŠI POZORNOST A
PODPORU!
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍStrategie reformy psychiatrické péče
DIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍPracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČR
Koncept kvality života jako referenční rámec strategiePhDr. Ivan Duškov, MUDr. Martin HollýStrategická projektová kancelář MZPL Bohnice
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -
Vize bez strategie - mapa bez navigace
50
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -
Způsob přípravy strategie
• limity tvorby strategických dokumentů v ČR
• veřejná strategie = ucelený soubor opatření vedoucích k dosažení cílů v dané oblasti
• strategie:
• definuje problém
• shrnuje podkladová data a analýzy
• definuje vizi (žádoucí stav v budoucnu)
• stanovuje sadu cílů jichž má být dosaženo
• předkládá opatření, která povedou k dosažení cílů
51
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -
Způsob přípravy strategie
• strategie reformy psychiatrické péče je tedy veřejnou strategií
• z toho plyne:
• inkluzivní přístup
• tvorba konsenzu
• dlouhodobá udržitelnost politiky
52
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -
Sedm základních fází tvorby strategie
53
METODIKA PŔÍPRAVY VEŘEJNÝCH STRATEGIÍ Verze k 30. 11. 2012 www.verejne-strategie.cz 7
RÁMEC STRATEGICKÉHO !ÍZENÍ
Cílem Metodiky přípravy veřejných strategií je především:
představit obecně vhodný a apliko-vatelný postup tvorby strategických dokumentů v české veřejné správě,
odstranit klíčové nedostatky dosavadní tvorby strategických dokumentů ve veřej-né správě,
zvýšit transparentnost a objektivitu in-formací souvisejících s přípravou strategií na horizontální i vertikální úrovni,
přispět k tomu, aby rozhodovatelé měli k dispozici relevantní podklady nezbytné pro odpovědné strategické rozhodnutí,
sjednotit postup tvorby strategických dokumentů, zvýšit kvalitu vytvářených strategických dokumentů a zajistit jejich lepší konzistentnost.
Metodika přípravy veřejných strategií je určena všem tvůrcům a zadavatelům tvorby strategií v rámci veřejné správy v České republice. Metodika je (za pod-mínky jejího přizpůsobení komplexnosti a zadání vytvářené strategie) využitelná na všech úrovních veřejné správy (tj. jak na úrovni státní správy, tak územní samosprávy).
Metodika je určena pro tvorbu veřejných strategií ve smyslu výše uvedené de,nice. Metodika naopak není určena pro tvorbu strategií úřadů (institucí, organizací). Prů-nikem dvou uvedených sfér strategického řízení je především vzájemná vazba mezi strategií úřadu a veřejnými strategiemi vy-tvářenými a realizovanými daným úřadem.
Formulace předběžné vize (vrcholové strategické dokumenty, dlouhodobé záměry a vize, reakce na vnější prostředí apod.)
Imple-mentace strategie(realizace strategie, její průběžné monitorování a evaluace, závěrečné vy-hodnocení)
Tvorba strategie (aplikace Metodiky přípravy veřejných strategií)
1. Identi,kace potřeby tvorby strategie
2. Nastavení projektu
4. Stanovení základ-ního strategického směřování
3. Analytická a prognostická fáze (průběžná)
5. Rozpracování strategie
6. Nastavení plánu imple-mentace
7. Schvalování strategie
Jak ilustrujeme na následujícím schématu, Metodika je zároveň v rámci strategické práce určena pro tvorbu strategie, ale naopak není určena pro činnosti před-cházející tvorbě strategie ani pro činnosti následující.
Strategické řízení v de,novaných oblastech (veřejná strategie)
Aplikace Metodiky přípravy veřejných strategií
Strategické řízení organizace veřejné správy (strategie úřadu)
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -
Časový rámec implemetace s fokusem na financování tranzitních nákladů
54
P!ÍPRAVA PLÁNU - STRATEGIE REFORMY
NÁRODNÍ PLÁN (IMPLEMENTA"NÍ RÁMEC)
REALIZACE JEDNOTLIV#CH PROJEKT$
M%!ENÍ A VYHODNOCOVÁNÍ PROJEKT$
VYHODNOCENÍ STRATEGIE
2012 2013 2014 - 2018 2019 2020
ETAPA IIETAPA I
2030?
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -
Od vyléčení k úzdravě
• medicínský koncept zaměřen na léčení nemoci
versus
• rehabilitační koncept zaměřen na překonání handicapu
Splauding (2011)
55
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -
Od symptomů k příběhům
• Respekt k biosystemickému modelu vážných duševních poruch
• fyziologická
• neurokognitivní
• sociálně kognitivní
• sociálně enviromentální
• rovina funkčnosti
Splauding (2011)
56
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -
Koncept kvality života jako referenční rámec strategie
• indikátor rozvoje společnosti
• 12 výchozích domén
• zdraví a zdravotní péče
• zaměstnanost
• bydlení
• sociální participace
• lidská práva
• rodina a vztahy v ní ...
57
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -
58
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍStrategie reformy psychiatrické péče
DIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍPracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČR
Financování reformy - možnosti využití strukturální fondůPhDr. Mgr. Jan Bodnárředitel odboru evropských fondů MZ
Financování reformy
Jedním z nejdůležitějších témat reformy je otázka financování
1) Tranzitní náklady na reformovaný systém péče (zdroje z EU po roce 2014)
2)Náklady na udržitelnost systému (národní zdroje)
Reforma psychiatrické péče a strukturální fondy 2014+
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) „tvrdé“ inves-ce do infrastruktury
inves-ční priorita fondu stanovená nařízením: „ Inves-ce do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovnosC, pokud jde o zdravotní stav, a přechod od ins-tucionálních ke komunitním službám“
Reforma psychiatrické péče a strukturální fondy 2014+
Evropský sociální fond (ESF) „měkké“ inves-ce do lidských zdrojů a sociálního
začleňování
inves-ční priority fondu stanovené nařízením:
„zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu“
„ak-vní začleňování“
„integrace marginalizovaných společenství“
„boj pro- diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního pos-žení, věku nebo sexuální orientace“
Reforma psychiatrické péče a strukturální fondy 2014+
Rozčlenění hlavních akQvit reformy podle možnosQ financování
inves-ce do infrastruktury poskytovatelů péče (restrukturalizace stávajících, výstavba nových) – ERDF
zavádění nových druhů služeb a jejich pilotní provoz -‐ ESF
vzdělávání -‐ ESF
des-gma-zační a preven-vní kampaně -‐ ESF
Reforma psychiatrické péče a strukturální fondy 2014+
Operační programy 2014+
počet a zaměření operačních programů schválen usnesením vlády č. 867 z 28. 11. 2012
problemaBka zdraví řešena přímo ve dvou programech
Integrovaný regionální operační program (ERDF)
Operační program Zaměstnanost (ESF)
možné zapojení do dalších programů
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání
Operační program Praha - pól růstu
Původní požadavek MZd – vlastní prioritní osa nebyl akceptován
Reforma psychiatrické péče a strukturální fondy 2014+
Integrovaný regionální operační program
řídící orgán Ministerstvo pro místní rozvoj
prioritní osa 2 „Zkvalitnění veřejných služeb v území“
specifický cíl: „Vytvoření moderní, funkční a udržitelné sítě péče o duševní zdraví respektující ve všech aspektech lidskou individualitu“
Reforma psychiatrické péče a strukturální fondy 2014+
Integrovaný regionální operační program
Navrhované typy intervencí – akBvity: Transformace a restrukturalizace psychiatrických léčeben ve smyslu jejich humanizace
Pořízení infrastruktury poskytovatelů akutní psychiatrické péče v návaznosB na regionální dostupnost péče
Stavba nových/rekonstrukce stávajících zařízení komunitní péče typu centra duševního zdraví
Reforma psychiatrické péče a strukturální fondy 2014+
Integrovaný regionální operační program
Navrhované typy intervencí – akQvity: Pořízení infrastruktury komunitní a intermediární péče
Pořízení vybavení mobilních týmů
Požadavky MZd na finanční alokaci:
4 mld Kč
Reforma psychiatrické péče a strukturální fondy 2014+
Operační program Zaměstnanost řídící orgán Ministerstvo práce a sociálních věcí
prioritní osa 2 „Sociální začleňování a boj s chudobou“
specifický cíl: „ZajisBt moderní, funkční a udržitelnou síť péče o duševní zdraví respektující ve všech aspektech lidskou individualitu a zvýšit míru sociálního začlenění osob s duševním onemocněním“
Reforma psychiatrické péče a strukturální fondy 2014+
Operační program Zaměstnanost
Navrhované typy intervencí – akQvity:
realizace pilotních a navazujících projektů reformy psychiatrické péče – transformace stávajících forem péče a rozvoj nových typů péče (např. komunitní péče, intermediární péče, mobilní týmy)
vzdělávání
vzdělávání typu „train the trainers“
vzdělávání lékařských a nelékařských pracovníků poskytovatelů péče
vzdělávání nezdravotnických pracovníků
destigmatizační kampaně a kampaně na podporu duševního zdraví
Reforma psychiatrické péče a strukturální fondy 2014+
Operační program Zaměstnanost Požadavky MZd na finanční alokaci:
3 mld Kč
Možnost využití dalších operačních programů:
OP Praha – pól růstu – „měkké“ i „tvrdé“ intervence na území Prahy
OP Výzkum, vývoj a vzdělání – posílení problema-ky psychiatrie na vysokých školách
k jednání s řídícími orgány těchto programů a pouze v roli příjemců
Reforma psychiatrické péče a strukturální fondy 2014+
Návrhy operačních programů nejsou finální
Finanční alokace programů nebyly ještě představeny
Změny možné na základě požadavků Evropské komise nebo řídících orgánů
Schválení lze očekávat nejdříve v polovině 2014
Národní financování udržitelnosti reformy
Očekává se diverzifikace, resp. opQmalizace úhradových mechanismů:
Úhrady od plátců zdravotní péče:
nové typy výkonů (např. ambulantního charakteru)
úprava bodové hodnoty některých výkonů
revize úhradových mechanismů v dlouhodobé péči
Úhrady na základě zákona 108/2006 Sb.:
diverzifikace typologie sociálních služeb
zajištění úhradových mechanismů
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍStrategie reformy psychiatrické péče
DIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍPracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČR
Zahraniční zkušenostiPhDr. Petr WinklerPsychiatrické centrum PrahaLaboratoř sociální psychiatrie
Společenská zátěž v důsledku duševních onemocnění v Evropě
Zásadní politické dokumenty k rozvoji systému péče o duševní zdraví
• Světová zpráva o zdraví [The world health report]. WHO, 2001.
• Akční plánu duševního zdraví pro Evropu [Mental Health Action Plan for Europe]. WHO, 2005.
• Strategický dokument pro duševní zdraví, tzv. Zelená kniha [Green Paper]. EU, 2005.
• Akční plán duševního zdraví pro Evropu [Mental Health Action Plan for Europe]. WHO, 2013.
Základní komponenty systému péče o duševní zdraví
• služby
WHO 2001
• financování o reflexe multidimenzionality potřeb
• vzdělávání o reflexe společenské zátěže a současného stavu poznání
• výzkumo reflexe potřeby efektivní léčby a systému služeb
• prevenceo reflexe potřeby předcházet vzniku a rozvoji onemocnění
• legislativao reflexe potřeby právní jistoty
Základní komponenty systému péče o duševní zdraví
Komparace evropských zemí v základních ukazatelích: služby (ø lůžek na 1 PL)
WHO 2011
Komparace evropských zemí v základních ukazatelích: finance (zdravotnictví)
WHO 2011
Nové země EU2,91%
Komparace evropských zemí v základních ukazatelích: finance (zdravotnictví)
WHO 2011
Staré země EU
Komparace evropských zemí v základních ukazatelích:
ostatní komponenty• vzdělávání
o nedostatky v celé Evropě, u nás zvláště v sociální oblasti
• výzkumo nedostatky hlavně v bývalém socialistickém bloku – 40ti letá absence
sociologie, sociální práce, sociální psychiatrie
• prevenceo v Česku značně zaostává za zeměmi západní Evropy
• legislativao pouze v Česku, Maďarsku a Bulharsku neexistuje specifická legislativa
(WHO 2011)
82
Komparace evropských zemí v základních ukazatelích: sociomapování - metody
• sofistikovaná matematická metoda vyvinutá v ČR – QED Group
• původně pro predikci vývoje vztahů mezi posádkou kosmických letů – projekt Evropské vesmírné agentury
• určeno ke zkoumání vztahů v komplexních systémech
• unikátní zpracování a vizualizace dat, metafora krajiny na pozadí vizuálně kódovaného vztahového rámce – výsledek připomíná 3D
83
Komparace evropských zemí v základních ukazatelích: sociomapování - metody
• vstupní data pro komparaci systémů psychiatrické péče:
o většina dat z Mental Health Atlas (WHO 2005, 2011)o MHEEN Group – pracovní skupina pro ekonomiku duševního zdraví
ustanovená Evropskou komisí (Knapp et al. 2008)o Světová banka – HDP na 1 obyvatele
Komparace evropských zemí v základních ukazatelích: sociomapování - výsledky
• Sociomapa 1: Kontextuální postavení psychiatrické péče v ČR v parametru dostupnosti extramurálních forem psychiatrické péče o 1. vrstva – prostorová blízkost – data o dostupnosti komunitních služeb:o rehabilitační službyo krizové službyo služby dostupné 24h/denněo služby včasné intervenceo domácí péčeo outreacho 2. vrstva – barva a výška terénu - HDP na 1 obyv. 2011
Sociomapa 1 – extramurální péče
Komparace evropských zemí v základních ukazatelích: sociomapování - výsledky
• Sociomapa 2: Celková analýza
o 1. vrstva – prostorová blízkost – data o dostupnosti komunitních služeb: rehabilitační služby, krizové služby, služby dostupné 24h/denně, služby včasné intervence, domácí péče, outreach + % výdajů na duševní zdraví z výdajů na zdravotnictví, počet lůžek PL na 100.tis obyvatel, poměr lůžek v PON a PL, počet přijetí do lůžkových zařízení na 100.tis obyvatel
o 2. vrstva – barva a výška terénu - HDP na 1 obyv. 2011
Sociomapa 2 – celková analýza
Komparace evropských zemí v základních ukazatelích: sociomapování - závěry
• 1) Vnitřní uspořádání psychiatrické péče v ČR je nejpodobnější některým zemím bývalého Sovětského svazu a Balkánu. Od těchto států se však lišíme značně vyšším HDP per capita.
• 2) V tomto klubu je jednotícím prvkem nízký podíl psychiatrie na celkových zdravotních výdajích, koncentrace péče v psychiatrických léčebnách a nedostatečně rozvinutá komunitní péče.
• 3) Tato skupina států disponuje systémy psychiatrické péče, které jsou z posuzovaných zemí ve vztahu ke klubu vyspělých států Evropy nejvzdálenější.
Komparace evropských zemí v základních ukazatelích: diskuse
• Směr vývoje systému péče o duševní zdraví je zakotvený v mezinárodních dokumentech, ke kterým se ČR hlásí.
• První otázkou je, jak předejít nežádoucím vedlejším účinkům transformace systému péče o duševní zdraví (transinstitucionalizace resp. reinstitucionalizace).
• Druhou otázkou je, jak transformovat systém péče o duševní zdraví co nejefektivněji.
Komparace evropských zemí v základních ukazatelích: doporučení
• zpracovat analýzu zahraničních zkušeností s problematikou týkající se reinstitucionalizace ve spojení s reformami systémů péče o duševní zdraví
• zpracovat analýzu s cílem identifikovat opatření/intervence/programy/služby, pro jejichž efektivitu a cost-efektivitu existuje v mezinárodním výzkumu průkazná evidence
• vytvořit matrix opatření/intervencí/programů/služeb vycházející z výše zmíněných analýz a zkušeností v ČR
• matrix implementovat, vyhodnocovat a modifikovat
Reference
• Bahbouh R. (2012). Sociomapování týmů. QED Group 2012, Praha.• EC (2005). Green Paper : Improving the Mental Health of the Population: Towards a Strategy on Mental Health
for the European. Union. European Commission, Brussels.• Gustavsson A., Svensson M., Jacobi F., et al.(2011). Cost of disorders of the brain in Europe 2010 . Eur.
Neuropsychopharmacol, 21(10):718-79.• Höschl C., Winkler P., Pěč O. (2012). The state of psychiatry in the Czech Republic. International Review of
Psychiatry, 24(4): 278–285.• Jané-Lopis E., Andersson P., eds. (2006). Mental health promotion and mental disorder prevention across
European member states: a collection of country stories. European Communities, Luxembourg. • Knapp M, McDaid D., Medeiros H, eds (2008). Economics, Mental Health and Policy: An Overview. MHEEN
Group. London School of Economics & Political Science, London.• Wittchen H. U., Jacobi F., Rehm J., et al. (2011). The size and burden of mental disorders and other disorders
of the brain in Europe 2010. Eur Neuropsychopharmacol., 21(9):655-79. • World Bank (2013). GDP per capita (current US$). Retrieved from http://data.worldbank.org/indicator/
NY.GDP.PCAP.CD?order=wbapi_data_value_2011+wbapi_data_value+wbapi_data_value-last&sort=asc• World Health Organization (2001). The World Health Report 2001: Mental Health: New Understanding, New
Hope. WHO. Geneva.• World Health Organization (2005). Mental Health Atlas 2005. WHO, Geneva.• World Health Organization (2011). Mental Health Atlas 2011. WHO, Geneva.• World Health Organization (2013). The European Mental Health Action Plan (Draft). WHO Regional Office for
Europe, Copenhagen.
PCP - Psychiatrické centrum PrahaNUDZ - Národní ústav duševního zdraví
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍStrategie reformy psychiatrické péče
DIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍPracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČR
Komunitní služby v ČRMUDr. Ondřej Pěčpředseda sekce Sociální psychiatrie ČPS JEP
Síť podporyThe framework for support – Trainor and Church (1984)
svépomoc rodina přátelésousedé
všeobecné služby a možnosQ v komunitě
formální systém služeb
duševního zdraví
osoba
Pyramida péče o duševní zdraví -‐ WHO
WHO Mental health pyramid of care
Vývoj komunitní psychiatrie Faktory vzniku:
–Orientace na práva pacientů a na jejich potřeby
– Svépomocné organizace uživatelů
– KriBka dlouhodobých pobytů v psychiatrických léčebnách
– Kvalitnější systém sociálního zabezpečení
– Rozvoj nových psychofarmak
Průběh:– Od 60. let 20. stoleh v západní zemích
– Plánovité snižování počtu lůžek ve velkých psychiatrických nemocnicích
– Vznik a rozvoj komunitních center duševního zdraví
– Dva modely–Unitární: VB, IT, sever– Paralelní: Nizozemí
Vývoj psychiatrických lůžek v Evropě
Eurostat
0
20,0000
40,0000
60,0000
80,0000
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Psychiatrická lůžka v nemocnicích (EU 27)
lůžk
a/10
0 tis
.oby
v
roky
Rozložení komunitní a
institucionální péče v EU
MHE 2012
Převaha komunitní péče
Převaha ústavní péče
Údaje neznámy
Principy a články služeb• Principy služeb:
– Přístupnost – mobilita – vlastní prostředí
– Komplexnost -‐ mulBdisciplinarita
– Koordinace, propojenost, konBnuita služeb
– Lidská práva a potřeby
– EfekBvita
• Články služeb vyvážené péče (balanced care):– PrakBčh lékaři– Specializované ambulantní psychiatrické služby (ambulance, týmy)
– Psychiatrická oddělení všeobecných nemocnic
– Krizová centra/týmy a denní stacionáře
– Rezidenční komunitní péče
– Psychiatrická rehabilitace / case management
Vymezení komunitní psychiatrie K cílové skupině-‐ Závažně duševně nemocní (SMI -‐ severe mental illness) /NIMH 1987,
Ruggeri et al. 2000/: -‐ zneschopnění (GAF< 50)-‐ trvání kontaktu se službami: > 2 roky
-‐ neorganická psychóza nebo bez selekce dle diagnózy
± 0,5% populace
Ke geografické oblas--‐ Komunitní centra / týmy / sítě služeb duševního zdraví
Komunitní systém -‐ UK
Komunitní tým
duševního zdraví
Krizový mobilní tým
PrakQcký lékař
Jiný specializ.
týmRehabilitač-‐ní
tým
AserQvní vysunutý
tým
Lůžka 2,8/10 000 obyv.
Zdravotní služby hrazené zdravotním pojištěním
Amb.psychiatrie
psychoterapie
Sociální služby
Městský systém služeb o duševně nemocné
Závažné případy GAF <85
Ostatní případy
Nákup služeb Praktičtí lékaři
Komunitní systém -‐ Finsko
peppe dell'acqua dsm trieste who collaborating center [email protected]
Komunitní systém – Itálie /Terst/
Články systému
– 4 centra duševního zdraví + malá lůžková odd. (6-‐8 lůžek)
– 6 lůžek akutní péče ve všeobecné nemocnici
– Podpora bydlení /12 skupinových bydlení -‐ 70 lůžek/
– Ergoterapie
– Sociální družstva /13/
– Uživatelské organizace, org.příbuzných
ČR – prvky komunitních služeb
• Ambulantní psychiatrie (677 úv.)• Psychiatrická oddělení nemocnic (3150 lůž.)• Denní stacionáře / krizová centra (21/3)• Psychiatrické sestry (5 + ? úv.)• Rezidenční komunitní služby (325 lůž.)• Psychosociální rehabilitace / case management
(3810 kl.)• Sociální firmy• Uživatelské organizace / organizace příbuzných
ČR – prvky KS -‐ denní stacionáře
21 DS v resortu zdravotnictví, zhruba polovina součást lůžkových zařízení, polovina samostatná zařízení
ČR – prvky KS - psychiatrická rehabilitace
2011: 30 organizací, 326 odborných pracovníků, 3810 klientů
Systém služeb komunitní péče v ČR
Zdravotní kom.služby Sociální kom.služby
Psychiat.ambulance
DětskéSpecializovanéKlin.psychololog.
Akutní lůžk.péče
Denní stacionáře
Příp.vedení -‐Psychiatrické sestry
Krizová centra a služby
Rezidenční komunitní služby
Příp.vedení – Sociální pracovníci
Pracovní rehabilitace
Ak-vizační služby
Co schází• Kapacita služeb -‐nepokryté geografické oblasB /PO, KS, DS. Služby bydlení/
• Psychiatrické krizové služby• Definice regionální odpovědnosB a pravidel spolupráce pro SMI
• Řešení rozštěpu mezi zdravotnickými a sociálními službami• Odborný personál v některých oblastech či obeznámenost s komunitní péči
• Vzdělávání (psychiatři – pregraduál / postgraduál, psychiatrické sestry, postgraduální psychiatrická specializace pro sociální pracovníky)
• Financování• Státní poliBka
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍStrategie reformy psychiatrické péče
DIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍPracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČR
Psychiatrická péče z pohledu Asociace krajů ČRMUDr. Jan Tuček, Ph.D.Asociace krajů ČR
Přednáška
• ShrnuC aktuálního stavu v jednotlivých krajích–Lůžková péče–Ambulantní péče
–Komunitní péče
• Očekávání
Současný stav -‐ lůžka
• Různé typy nemocnic a psychiatrické léčebny
• Léčebny – 86 % všech lůžek• Jednotlivé regiony -‐ výrazné odlišnos-• Lůžka jsou zastoupena nerovnoměrně
• Úhrada zdravotní péče–Akutní–Následná
Současný stavKraj Současný stav
akutní Současný stavnásledné
Potřeba akutní
Potřeba následné
Praha 220 1291 373 869
Středočeský 0 600 384 895
Jihočeský 65 127 191 445
Plzeňský 87+17 dětské 1225 172 400
Karlovarský 40 0 91 212
Ústecký 86 705 248 580
Liberecký 51+25 dětské 0 132 307
Královehradecký 111 0 166 388
Pardubický 55 0 155 361
Vysočina 0 1270 154 358
Jihomoravský 161 + 17 dětské 1823 350 816
Zlínský 0 1050 177 412
Olomoucký 104 670 192 447
Moravskoslezský 81 942 369 862Mapování stavu psychiatrické péče, 2013
Dostupnost 60 minut
Akutní lůžka
• Celé dg. spektrum• Možnost vyšetření
• Komplement –Nepřetržitě laboratoř–Denní dostupnost konziliárních služeb–Odpovídající personální, věcné a technické vybavení
Mapování stavu psychiatrické péče, 2013
Následná a specializovaná lůžková péče
• Následná péče–Po ukončení dg. proces a nastavena terapie–Projevy psychopatologie neumožňují propuštění
• Specializovaná–Zaměřena na určitou diagnózu, věk, či způsob léčby
Mapování stavu psychiatrické péče, 2013
Lůžková péče
• Rok 2011 –nemocniční odd. : léčebny 1328:8994
–Dětská psychiatrie 260 lůžek–19 % gerontopsychiatrická, 15 % adiktologie
• Na 100 000 obyvatel 100 lůžek (30:70)• 10 500 lůžek (3150:7350)
Mapování stavu psychiatrické péče, 2013
ÚZIS, 2013
1997 Počet léčeben Počet lůžek Počet nem. odd Počet lůžek
1997 16 9781 26 1367
2011 18 8994 31 1328
Lůžková péče
• Na 100 000 obyvatel 100 lůžek (30:70)• 10 500 lůžek (3150:7350)
Mapování stavu psychiatrické péče, 2013
Očekávání
• Zachování kvality a dostupnosB péče• Regionální charakter
–Dostupnost (60 min/90 min)
• Diferenciace lůžek• Akutní• Specializované• Následné
• Sociální lůžka ???? (domovy důchodců, ÚSP)• Adiktologická lůžka• Lůžka dětské psychiatrie• Gerontopsychiatrická lůžka
Ambulantní péče současný stavKraj Počet úvazků Počet úvazků/počet obyvatelPočet úvazků/počet obyvatel
Praha 206 16,19 10,18
Středočeský 53,3 4,184,18
Jihočeský 33,9 5,325,32
Plzeňský 39 6,796,79
Karlovarský 11,1 3,583,58
Ústecký 35,3 4,254,25
Liberecký 18 4,104,10
Královehradecký 24,2 4,364,36
Pardubický 20,2 3,903,90
Vysočina 25 4,884,88
Jihomoravský 81,7 6,986,98
Zlínský 24,9 4,224,22
Olomoucký 46,5 7,277,27
Moravskoslezský 57,7 4,674,67
Mapování stavu psychiatrické péče, 2013
Očekávání
• Až 95 % ambulantní péče – individuální péče
• Nárůst kvality péče• Snížení kvan-ty péče• Nerovnoměrné rozložení
–9-‐10 ambulantních úvazků/100 000 obyvatel
očekávání
• Individualizace péče–Využih dalších pracovníků v rámci ambulantní psychiatrie
• Psychiatrické a sociální sestry• TerapeuB• PsychoterapeuB
• Spolupráce s dalšími složkami psychiatrické péče –Lůžková a komunitní zařízení
Komunitní péče
• Nerovnoměrnost poskytování péče–Krizová centra–Denní stacionáře–Komunitní psychiatrické sestry
–Služby pro podporu bydlení, práce a zaměstnání,
–Centra denních akBvit–Svépomocné organizace
–Služby případového vedení, poradenství
Očekávání
• Krizová centra -‐ krajská města
• Denní stacionáře -‐ 1/100 000 obyvatel• Psychiatrické sestry• Chráněné bydlení• Psychiatrická rehabilitace
Mapování stavu psychiatrické péče, 2013
Závěry
• Reforma není jen–úprava počtu lůžek –vznik komunitních center
• Cíl –vyvážená péče (balancovaná) péče–individuální péče
• Provázanost jednotlivých složek péče• Nejprve budovat, potom rušit
Závěry
• Vliv krajských samospráv na dostupnost péče
• Změny ve financování péče
• VyužiC současných zařízeních jako přirozených center péče
• Zodpovědnost za péči v dané oblas-
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍStrategie reformy psychiatrické péče
DIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍPracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČR
Pohled poskytovatele a uživatele péčeJan Jaroš, Pavel NovákKolumbus o.s., Fokus Praha
Transformace péče o lidi s duševním onemocněním z pohledu poskytovatele
Pavel NovákDIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍPracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČR
Co potřebují poskytovatelé v procesu transformace?1. Vědět, kam transformace směřuje2. Jaké budou komponenty systému3. Jak bude systém legislativně zarámován4. Jak bude systém financován5. Jaký je časový rámec transformace6. Jaká bude podpora poskytovatelů v průběhu
transformace
Co potřebují poskytovatelé v procesu transformace?1. Vědět, kam transformace směřujeZnát principy a vizi (Vstupní zpráva Strategie) Péče blíže pacientovi / klientovi Respekt k právům klienta a jeho individualitě Omezení stigmatizace Posílení primární péče Restrukturalizace lůžkové péče Regionální nastavení služeb Rozvoj komunitní péčePotřeba schválené a zakotvené národní politiky
Co potřebují poskytovatelé v procesu transformace?2. Vědět, jaké budou komponenty systému Jakou roli bude v systému hrát mé zařízení? Případně jak se mé zařízení musí změnit, aby mohlo
být součástí systému? Mohu v novém systému nabídnout ještě jinou roli? Jak se na změnu musím připravit? (teorie změny) Univerzalita x specifičnost zařízení z hlediska cílové
skupiny (adiktologie – gerontopsychiatrie - péče o SMI – pedopsychiatrie -psychiatrická prevence, …)
Co potřebují poskytovatelé v procesu transformace?3. Jak bude systém legislativně zarámován Rámec odpovědností poskytovatele a dalších aktérů
systému Z hlediska zajištění dostupnosti a kvality péče Z hlediska financování Z hlediska meziresortní spolupráce Nastavení hodnotících parametrů (léčebné standardy,
standardy kvality sociálních služeb, hodnocení potřeb, kvality života)
Co potřebují poskytovatelé v procesu transformace?4. Jak bude systém financován Předpokládané změny ve financování zdravotní péče,
změny sazebníku? Financování sociálních služeb Financování meziresortní spolupráce – šedé zóny Financování osvěty a primární prevence Paušální versus výkonové úhrady Celkový objem prostředků (resortně, regionálně,..)
Co potřebují poskytovatelé v procesu transformace?5. Jaký je časový rámec transformace Jaký je čas na přípravu změny, čas na pilotní
ověřování (s nestandardními způsoby podpory)? Milníky změny (zejména legislativy a financování)
Co potřebují poskytovatelé v procesu transformace?6. Jaká bude podpora poskytovatelům v
průběhu transformace Podpora ze strany regulátorů systému (stát,
samospráva, financovatelé) – umožnění změny Podpora finanční na (pře)budování nových segmentů
služeb Vzdělávání personálu Investice Provozní finance na pilotní služby
Destigmatizační a osvětová kampaň veřejnosti
Závěrem
Zájmy poskytovatelů mohou být (a často i jsou) odlišné od zájmů a potřeb uživatelů či jejich blízkých.
Ptejme se neustále co chtějí a co potřebují uživatelé.
Pavel Nová[email protected]
Objevujeme „Nový svět“ pro uživatele psychiatrické péče
Reforma psychiatrické péče pohledem uživatelů (klientů – zákazníků)
O nás s námiJan Jaroš
Výkonný ředitelObčanské sdružení KOLUMBUS
Zapojení uživatelů do strategie a realizace reformy.
• Analýza – uživatelské dotazníkové šetření co má reforma obsahovat
• Samotní uživatelé(příbuzní) se musí ve větší míře zapojit do reformy – jedná se o kvalitu života uživatele
• Obáváme se, že reforma může být pouze o prosazování zájmů odborných sekcí psychiatrů(léčebny, ambulance, psych.odděleních nemocnic), politických stran, farmateutických firem, poskytovatelů služeb, stavebnictví atd.
Akční plány, prohlášení, straterie, deklarace
• V úvodech jsou uváděny příklady zapojení uživatelů do plánování a realizace péče, práva osob s duševním onemocněním, jejich spokojenost, kvalita života uživatelů, dostupnost péče, ale v realitě jejich názor není slyšen a ve větší míře akceptován.
• Kdo jiný než člověk, který nemoc prožil a prožívá může k péči a podpoře něco říct (stabilizovaný pacient)
Praktický lékař
Je potřeba: - přispět k lepší informovanosti lékařů (a tím i jejich pacientů) prvního kontaktu (zejména praktických lékařů) o nabídce poradenských služeb pro osoby s duševní poruchou; - rozšířit nabídku informačních materiálů pro lékaře prvního kontaktu o tom, jaké poradenské a informační služby jsou dostupné pro osoby s duševní poruchou; - zmapovat potřeby lékařů v oblasti informování o službách a o péči pro osoby s duševní poruchou;
Centra duševního zdraví
• Centrum podpory uživatelů – péče může být i kontraproduktivní – přepečovávání(klient si na péči zvykne a nebude chtít službu opustit(již nyní v PL)
• Služba – podpora jde za uživatelem• Zapojení uživatelských organizací do podpory –
uživatele partnerem poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb( nikoliv jen zdrojem příjmu)
• Terénní služby – psychiatrická sestra, ale i případové vedení uživatelů
• Potřeba sjednotit představy uživatelů(příbuzných) a reálné možnosti ve spolupráci s odborníky
Multidisciplitní tým
Ambulance• Nejen předepisování léků a otázka „Co je nového ?“• Kolik ambulantních psychiatrů při prvním kontaktu řeší pacienta jinak než rovnou léky?
• Zvýšit pravomoci a zodpovědnost psychiatrických sester i v ambulancích(nyní 90% kontaktu lékař)-poměr psychiatrů a sester je v zahraničí jiný. Více sester.
• Uživatelé partnerem při službě (1000.pacientů na ambulantního psychiatra)
• Zapojit ambulantní psychiatrii do komunikace s Centry duševního zdraví, lůžkovou péči, ale i s praktickým lékařem(nekomunikovat pouze lékařskými nálezy)
Lůžková akutní péče• Ano, ale až jako poslední alternativa. Diagnózy, kde je
potřeba okamžitě řešit hospitalizací.• Cca 20 lůžek na 100.000,- obyvatel v nemocnicích, co
nejblíže přirozenému prostředí uživatele• Kontaktovat ambulantního psychiatra a Centrum
duševního zdraví – většinou se dozví, až po ukončení hospitalizace(pokud se uživatel dostaví)
• Nedobrovolné hospitalizace řešit humálněji edukovanami odborníky
• Více naslouchat pacientům• Pacientští důvěrníci mostem mezi pacientem a
zdravotnickým personálem.
Dlouhodobá péče a rehabilitace
• Gerontopsychiatritští pacienty• Pacienti, kteří jsou dlouholetě hospitalizovaní se
obávají nových trendů péče• Nestačí změna názvu z psychiatrických léčeben na
psychiatrické nemocnice – to nepřispěje k naší úzdravě a nesníží stigma onemocnění.
• Terapeutické komunity
Domovy se zvláštním režimem
•Režim? Negativně vnímáno veřejností, medii a především uživately
•Příklad Domova v Rokytnici v Orlických horách
Psychiatrické léčebny3. Varianta se zachováním jen některých psychiatrických léčeben.• a/vzdělaný personál, školený na jiné podmínky léčby• b/oddělit na uzavřených odděleních ústavní léčby od vážně DN,
které vězni šikanují a zneužívají• c/Znovu zavedení denních stacionářů, popřípadě svépomocných
klubů při PL - smyslu plné využívání volného času• d/pracovní terapie - pro dobrovolně pracující přídavky ke stravě.• e/dodržování práv a dohod v PL • f/propojení zdravotního resortu se sociálním, které spolu úzce
souvisí. Taktéž propojení s dalšími resorty.• g/umožnění rozmluvy s kaplanem, nebo knězem• h/Léčba blíž k domovu-hustší sít menších zařízení.
Co je reforma péče o duševní zdraví
• Latinsky reforma znamená touha po změně• Reforma není o rušení psychiatrických léčeben,
akutních a následných lůžek.• Snaha vyvolat paniku mezi odbornou a laickou
veřejností, ale i mezi pacienty• Jde nám o důstojné zlepšení kvality našich životů a o
sociální začlenění do společnosti• Kdo chce změnu a proč. Kdo jí nechce a proč?
• Zákon o zdravotních službách
• ČÁST ČTVRTÁ POSTAVENÍ PACIENTA A JINÝCH OSOB V SOUVISLOSTI S
POSKYTOVÁNÍM ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB Hlava I
Práva a povinnosti pacienta a jiných osob Práva pacienta
§ 28 • (3) Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále
právo • k) na poskytování zdravotních služeb v co nejméně
omezujícím prostředí při zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb.
Chceme
•Zvýšit kvalitu života•Být partnerem při tvorbě strategie a
realizaci uživatelsky zaměřené reformy•Změnit pohled na uživatele psychiatrické
péče•Být co nejpřirozeněji začleněni v občanské
společnosti
Nechceme
• Vytvářet gheta uživatelů na okraji aglomercí• Být pouze konzumenty léků• Být diskriminování, ale ani pozitivní diskriminace není
dlouhodobé řešení• Ztrácet část života v atace a následně pouze přežívat (osobně jsem ztratil min. 5 let)
Nechceme ztratit možnost realizací reformy s podporou uživatelů posunout péči o uživatele psychiatrické péče z 19. na začátek 21. století
Stigma onemocnění• Media – Dobrá praxe - příklad vídeňské metro, - Negativní praxe bulvární články, bez vyjádření
odborníků a především zástupců uživatelů.- Osvěta na školách, policie, soudců, úředníků atd. (Jak komunikovat s psychiatrickým pacientem) Píše se jen o násilí uživatelů, ale nikoho nezajímá kolik násilí je pácháno na uživatelích - Terminologie Schizofrenie, duševní nemoc(zdraví), jevící známky, pravděpodobně
Bolí to!!!!!!•Duševní onemocnění není vidět, cítit, nelze
uchopit.•Kdo ho neprožil nemůže mu na 100%
porozumět•„Duševnímu onemocnění nerozumím a
nechápu ho“
Centrum péče o /podpory uživatele psychiatrické péče
Zárodek nové kvality života občanů - uživatelů psychiatrické péče
Děkuji za pozornost
• Kontakty: Jan Jaroš 774 279 350 222 932 718 [email protected] www.os-kolumbus.org
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍStrategie reformy psychiatrické péče
DIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍPracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČR
Workshopy - program, logika
Ondřej RudolfStrategická projektová kancelář MZ
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -
Proč workshopy - fokusky?
Potřebujeme zjistit, jaká jsou očekávání, potřeby, rizika a obavy
Chceme společně nadesignovat základ vylepšeného systému
Chceme vytipovat kolizní místa
Chceme dialogem dosáhnout shody
• dva bloky
• diskuze o definici Centra duševního zdraví
• vliv nového prvku na existující status quo
158
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -
Ilustrace informační struktury workshopů
159
PSYCH. ODD!LENÍNEMOCNIC
CENTRADU"EVNÍHO ZDRAVÍ
AMBULANCE
PSYCHIATRICKÉLÉ#EBNY
ORG
ORG
ORG
ORG
FIN
FIN
FIN
FIN
LEG
LEG
LEG
LEG
EDU
EDU
EDU
EDU
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -
160
CENTRADU!EVNÍHO ZDRAVÍ
ORG FIN
LEG EDU
jaká organizace?
jaké služby?
jaká infrastruktura? z čeho se zaplatí?
kombinace zdrojů?
co se musí změnit?
jaké vzdělání?
jaké zkoušky?
kdo tam bude pracovat?kdo je zřizovatel?
nový zákon?
certifikace?
diskuze o definici Centra duševního zdraví
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -
vliv nového prvku na existující status quo
161
PSYCH. ODD!LENÍNEMOCNIC
CENTRADU"EVNÍHO ZDRAVÍ
AMBULANCE
PSYCHIATRICKÉLÉ#EBNY
ORG
ORG
ORG
ORG
FIN
FIN
FIN
FIN
LEG
LEG
LEG
LEG
EDU
EDU
EDU
EDU
CENTRADU!EVNÍHO ZDRAVÍ
ORG FIN
LEG EDU
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -
Co bude s výzkumem dál?
• Analýza se stane součástí strategie - návrh scénáře
• na konci dubna výsledky, publikace na webu
• zpracovává Hrivnák (design), MEDIAN (workshopy) a CESES (analýza)
• technicky podporuje NEWTON Technologies - audio záznam + speech2text
162
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -
Logistika, rozhovory
• 14:00 týmové pracovny v 5. a 6. patře (směrovky, výtah)
• zkušení moderátoři, whiteboard, flipchart, voda
• audio záznam - představení každého účastník
• Volný konec - diskuze ve foyer
163
REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -
Děkujeme za spolupráci.
164