Strava a vědomí

7/30/2019 Strava a vdom

1/51

DharmaGaia


2/51

dm


3/51

DharmaGaia 2010


4/51

KATALOGIZACE V KNIZE NRODN KNIHOVNA R

tanzl, Tm

Strava a vdom / napsal Tom tanzel ; nakreslila rka Reme-ov. 2., upr. vyd., V nakl. DharmaGaia 1. V Praze : Dharmagaia,2010. 219 s. : il.

613.2 * 159.9 * 0/9021.361 zdrav viva dietetika pschologick aspekt holismus

pruk

613 Hgiena. Lidsk zdrav [14]

Copright b Tom tanzel, 2010Illustration b rka Remeov, 2010Czech edition b DharmaGaia, 2010ISBN 9788074360107


5/51

5

Stravou z celistvch prodnch potravinjsme schopni:

ndoshnout lep svesti a celkovhozdrav;

nvhnout se nedoucm pschickma emocionlnm stavm;

ndoshnout citlivjho vnmn, klidua bdl pozornosti.


6/51

6 dm

Strava a zdrav.

Cesta osobnho rstuClem vyvenho stravovn je dodat potravou tlu ve, co po-

tebuje k plnmu zdrav a uspokojen, a pitom jen minimln zatitorganismus.

Strava z celistvch prodnch potravinDnes jsme se ji znan vzdlili ivotu v souladu s prodou. Zaali

jsme pouvat metod, o nich jsme si msleli, e nm ivot usnadna zlep, ale ukazuje se, e asto je tomu spe naopak.

Dve se potraviny mnoho nezpracovvaly. Pouvaly se ve svmpvodnm, prodnm, celistvm stavu. Budeme-li je tak uvat i dnes,kdy o vlivu stravy na tlo i psychiku vme ji vce, kdy mme k dis-pozici vt vbr surovin a meme je pipravit i lepmi metodami,me to pro ns bt skutenm tlesnm i duchovnm ozdravnm.

Strava z prodnch potravin pouitch v jejich celku se chov k lid-skmu organismu mnohem etrnji ne obvykl strava s obsahem pr-mslov zpracovanch potravin a tuk. Umouje tak udrovat neje-nom lep zdrav a pocit svesti, ale dokonce i stabilnj pschicka emocionln stav. Dvod, pro tomu tak je, je vce:/13

Zkladem stravy jsou celozrnn obiloviny, kter dodvaj orga-nismu vtinu potebnch stavebnch ltek i energie. Pid-li sek obilovinm zelenina a ovoce, tlo se zsob vemi potebnmiminerlnmi ltkami i vitaminy. Doplnn o lutniny dle zlepcelkov vuit vivovch ltek, take k nascen posta celkovmen mnostv jdla.

Energie z celozrnnch obilovin se uvoluje rovnomrn a plnule.Pocit nasycen se tak udruje po dlouhou dobu. Dky tomu nen

nutno ve strav pouvat mnoho tuku. Tuk jsou asi nejkrititjslokou dnen bn strav. Jednak jsou obtn straviteln, jed-nak pinej do tla ltk s vsloven negativnmi ink. Kromobezity mohou zpsobovat kornatn tepen, sniovat imunitu, pod-porovat strnut organismu.


7/51

7Strava a zdrav. Cesta osobnho rstu

Zkladn chu obilovin je sladk, proto me bt poteba sladkchuti z vt sti uspokojena ji hlavnm jdlem. Sladkosti a sla-didla lze pak pouvat ji jen v malm mnostv. K tomu sta sla-

didla pirozen, jako napklad erstv nebo suen ovoce, jenslad, med. Cukr je dal kritickou slokou bn modern stravy. Jehlavn pinou zubnho kazu, podporuje obezitu, cukrovku, zp-sobuje nestabilitu pschik a mnoho dalch pot.

Prodn potraviny jsou pomrn dobe sluiteln v jednom jdlezrove. Trven nen zatovno tmi kombinacemi potravin.

Jdlo prost a jednoduch zatuje organismus jen mlo.

Prodn potravin obsahuj vt mnostv vod a vlknin, takesyt ji svm objemem. K pejdn pi dnen obvykl strav do-chz asto v dsledku prmyslov zpracovanho, pli koncen-trovanho jdla.

Prodn potravin nezatuj organismus toickmi ltkami. Ne-obsahuj dn konzervan ani aromatizan ltk. Jsou zatkempotravinovho etzce; veker toick ltk v nich obsaen mo-hou bt jen z procesu pstovn. Zaten dnenho lovka toic-kmi ltkami pochz z vt sti ze strav a jenom z men stize zneitnho prosted. Obiloviny, lutniny a bn zeleninajsou oproti jinm potravinm pomrn levn, take je mon jekupovat i biologick pstovan.

V dalm tetu nazvme popisovanou stravu ted sloenou z p-rodnch prmslov nezpracovanch potravin zkrcen jen celist-v, v ppad obilovin a lutnin celozrnn strava. Tm ji chceme

odliit od dnen obvykl stravy, v n jsou vce i mn zastoupenyupraven, prmslov zpracovan potravin.

Strava, pschick a emocionln stav

OptimlnkOndiceAbychom byli schopni myslet a jednat prun, operativn, s hu-

morem a nadhledem, potebujeme bt pimen uvolnn. Na dru-h stran, k rchlmu a rznmu jednn potebujeme bt dostatenpevn.

Vichni podlhme rznm nladm. Nkdy jsme ochabl, sklen,mme sklon k rznm ernm mylenkm a depresm. Tyto stavy jsou


8/51

8 dm

projevem nepimen, nadmrn uvolnnosti. Vhodn volen stravanm me pomoci zabrnit jejich dalmu prohlubovn a brzy optdoshnout rovnovh. Pestaneme uvat vechn vrazn uvoluj-

c potraviny, jako napklad sladkosti, zmrzlinu, alkohol nebo ovoce,a zaadme jdla s mrn zpevujcm inkem: vce koncentrovan,su, s pevahou obilovin.

Opanm stavem je nepimen, nadmrn zpevnnost. Projevujese tak, e jsme ztuhl, pepjat, nememe se dobe uvolnit, vechnodlme zbrkle a ve spchu. K nvratu do rovnovh nm mohou po-moci jdla s mrn uvolujcm inkem: mn koncentrovan, s pe-vahou vaench obilovin a zelenin.

PPravakPlnovaninnostiStravou je mon se pipravit a naladit na innost, kterou plnuje-

me na dal hodin nebo dn. Napklad na turistick vlet, zbavnspoleensk verek nebo na umleckou tvorbu, dle na studium, naprci v kanceli, na vystoupen na veejnosti, na obchodn nebo poli-tick jednn. Kad z tchto innost vaduje uritou mru koncent-race tla a msli, emu napomh i urit zpsob stravovn.

odvrcentlumu, rozladn, nadmrnstimulaceNkter potraviny a jdla psob na organismus tak, e jej utlumuj

a rozlauj, vytvej stav otuplosti a pasivity. Jin naopak obsahujltky, kter organismus nadmrn podncuj a stimuluj jej k nepi-men aktivit. Je vhodn tyto zkonitosti znt a volit jdla, kterrovnovhu nenaruuj.

Pnos na cest osobnho rstuZkuenosti lid, kte peli na prostou celistvou stravu, ukazuj, e

tato strava napomh:

udrovat celkovou svest a klidnou, istou msl, schopnou bdlpozornosti;

prohloubit vnmavost a citlivost.

/13

Oba tto pnos oceuj zvlt lid, kte se sna uvdomle na sobpracovat zbavovat se svch zmatk a nedostatk. Tento proces ped-stavuje vlastn duchovn rst lovka. Zahrnuje jednak zulechovn


9/51


charakteru morln oistu jednak zulechovn srdce rozvjensouctn a lsk.

Pispje-li celistv strava k vt svesti a istot mysli, pome tak

procesu zulechovn charakteru. Napome-li prohlouben citlivosti,pispv tak k rozvoji souctn a lsk.

K prohlouben vnmavosti a citlivosti dochz zcela pirozen tm,e se uvaj jen prodn, prmslov nezpracovan potravin, kterorganismus nijak nedrd a neobsahuj mnoho toickch ltek.

Svesti je mon doshnout jdlem, kter et vlastn energii orga-nismu. Vol se urit druhy potravin, etrn se pipravuj a spolu kom-binuj podle jistch zkonitost. Uspokojen z jdla zajiuje rovnovha

pti zkladnch chut.Jdlo se j v klidu a dobe se vk. Takovho jdla sta docela mal

mnostv.

vyuvmePoznatkymodernvdy, aleitisciletzkuenostilidstva

Dk vdeckmu poznn dnes mme o strav a jejm vlivu na lid-sk organismus mnoho informac. Jsme za n vdni a sname se jich

vyuvat. Pi veker ct k vd si vak uvdomujeme, e jej mo-nosti jsou stle jen omezen.Vda um vtinou pracovat jen s tm, co doke zmit, vyhodnotit

a vsvtlit. Je zejm, e nejsou-li zatm k dispozici dostaten citlivmetod, kter b mohl zaznamenat a vsvtlit jemn proces v tle,nen mono tyto jevy pijmout z vdeckho hlediska jako dostatenvrohodn.

V tomto ohledu jsme ve vhod. My nepotebujeme mt prod-

n procesy pesn vysvtlen. K tomu, abychom je mohli vyuvat,nm sta, vme-li, e funguj spolehliv podle vpozorovanch z-konitost.

Citlivj lid vdy zaznamenvali vlivy, kter naruovaly jejichstabilitu. Vmali si potravin, po kterch pociovali nepjemn naptnebo naopak uvolnn. Zjistili, e nkter jdla je mohou podrdita vst je k neuvenmu jednn. Poznali potravin, kter mohou v-volat ospalost a otuplost. Tak si vimli, e strava uritho typu me

vst k prohlubovn citlivosti a vnmavosti.Historie lidstva je dlouh a zkonitosti prody pro ns plat stej-n jako pro nae pedky. Za dobu sv existence lid nashromdilio strav velk mnostv poznatk. Dnes jsou tto poznatk pstupnvem. Zle jen na tom, do jak mry jsme k nim oteven a nakolik


10/51


11/51


snaha doshnout co nejvho postaven ve smece;

rozmnoovn (snaha o zachovn svho druhu).

Vtinou si neuvdomujeme, e jsme vlastn jen ivoichov a podl-hme vem zkonm ivoin e. Jako lid jsme sice oproti ostatnmivm tvorm obdaeni darem ei, a tm i mylen v pojmech, jinakse ale od ostatnch ivch tvor nijak podstatn nelime. Stejn jakooni jednme nevdom na zklad svch instinkt./5

Pokud nezasvtme sv snahy vym clm zdokonalovn sebesama za elem pomoci druhm nen mezi tm, co dlme, vlastnvbec dn rozdl. Vechn nae snah jsou vlastn stejn: bu sv

jednn nevdom podizujeme svm pudm, nebo se chceme zbavitsvho utrpen i mu alespo na chvli uniknout. Meme se vrhat dovech monch aktivit a zasvtit jim teba cel svj ivot me tobt politika, kultura, sport i hazardn hry, ale teba i ekologie nebozdrav viva.

Nahldneme-li do ivotopis mudrc a svtc, uvdomme si, ese jim podailo nadvldy svch instinkt pln zbavit. Kdy jejich

jednn nebylo pohnno podvdommi pudy, mohli svou ivotn sluvnovat nezitn prci pro svt. Na osobn vvoj lovka je tedy mo-no pohlet tak jako na zbavovn se vld svch instinkt.

zmnaPohleduVtinou hledme na svt pes ltr svch pedstav. Leccos se nm

proto neda a musme zanat stle znovu, dokud neuvidme vcikonen takov, jak jsou. K rozptlen nkterch pedstav sta asto

ji jen pohled z jinho hlu.

Dokeme-li se vce otevt skutenosti, nhle zjistme, e mnohzsadn vci nm pedtm zcela unikaly, akoli jsme je mli doslovaped nosem.

Nevidme-li skutenost takovou, jak je, mme tendenci zstvat vevjetch kolejch, protoe takov cesta se zd bt nejsnaz. Nakonecns vak njak ivotn nezdar stejn pinut pistoupit na jin zp-sob ivota s novmi prvky, kter mohou napomoci naemu dalmuvvoji a lepmu prohldnut. Mon e pustme-li se na novou, by

obtnj, cestu sami, nezdar ji nebudeme potebovat.


12/51

12 I. Spojitosti s tlem a msl

I.Spojitosti

s tlem a msl


13/51


Ve je jedna msl

Dobe volen strava nm pome se vrov-nat se vemi zsadnmi vliv, kter na ns

z prosted dolhaj.

Proces objevovn sebe mus vchzetz pimenho zdrav, ted z oblasti hmot,

prostoru a asu.


14/51


1. Mezi uvolnnm

a zpevnnm

Soulad mezi stravou, tlesnm zaloenma zpsobem ivota

Vme, e nae strava ns zsadn ovlivuje, a rdi bchom ji sestavo-vali co nejlpe. Na vivu ovem eistuje mnoho rznch pohled a jetk rozhodnout, kter z nich je sprvn.

Seznmme-li se s rznmi stravovacmi systmy trochu ble, zjis-tme, e se asto od sebe dost li. Pitom mnoh se osvduj, i kdy

jsou pln protichdn. Jak meme vdt, kter smr je sprvn?Prakticky zkouet i jen st popisovanch systm by byla zle-

itost na mnoho let. A je otzka, jestli bychom se vbec dopracovali

k njakm jasnjm zvrm.Zd se tedy, e tudy cesta nevede. Problematika stravy je velicesloit a ukazuje se, e nen mon ji eit jen rozumovou vahou. Vehe jsou toti nejenom faktory samotn stravy, ale i nae vrozen t-lesn konstituce, genetick vlivy, aktuln tlesn i psychick kondice,ivotn postoj, vra, autosugesce. Tyto jemn, obtn postiiteln vlivyse ovem vmkaj obvklmu analtickmu zkoumn. Pitom vakmohou mt zsadn vznam. Na jejich zklad je mono i vysvtlit,pro mohou bt i protichdn vivov smr spn.

ivot se prost brn uchopen a zalenn do njakho jasnho,pevnho, dobe vsvtlitelnho du. Vivov smr vznikl v pra-covnch viv se v praxi neosvduj. Zd se, e lep je pouit sez poznatk, k nim lid sami bhem svho ivota doli a kter asemovili. A prv o to se zde budeme snait.

zkladnmhlediskemjestavnaehotla

Ji jsme zmnili, e volba stravy na zklad rozumov vahy se v praxipli neosvduje. Kad z ns jsme jin, a dokonce i nae vlastn potebyse hodinu od hodiny mn. Kdybychom je chtli njak exaktn vyhodnotita na jejich zklad volit tu nejlep stravu, asi bchom nedlali nic jinho,ne jen sedli u potae a vkldali stle nov data.


15/51

151. Mezi uvolnnm a zpevnnm

K volb stravy je tedy teba pistupovat jinak. Zd se, e eenm jenauit se dobe poznat skuten poteb vlastnho tla a snait se jimvhodnou stravou vyhovt. Potebujeme se tedy nauit njak vyhod-

notit stav svho organismu.

uvolnnostazPevnnostlovk je ve svm ivot vstaven mnoha rznm vlivm. Mohou to

bt vlivy prodn, jako teba poas, vlivy prosted, jako ivot v prmys-lovm mst, vliv spoleensk, jako napklad jednn a vztah s lidmi.Vechn tto vliv zasahuj nae tlo i pschiku. Nkd pzniv, jindmn pzniv. Je dobr si vmat, jak na ns psob.

Vichni mme chvle, kd jsme ochabl, sklesl a nechce se nm nicdlat. Jindy jsme naopak naplnni mohutnou energi a mme chu do-bvat svt. Nkdy ns neme nic zadret a chtli bychom se vznet,

jind jsme zase ztuhl, spoutan, jakob pimknut k zemi.Tyto stavy nejsou vbec nahodil, maj sv piny i zkonitosti.

K tomu, abchom jim nepodlhali, je dobr tto zkonitosti znt.Vechny silnj vnj vlivy vyvolvaj tlesnou i psychickou ne-

rovnovhu. Nerovnovha jakhokoli orgnu v tle se projev ze ve-

ho nejdve rznmi nepjemnmi psychickmi a tlesnmi pocity.Napklad zvenm naptm, rznmi tlaky, nebo naopak navoua pasivitou. Urit sti tla mohou bt ztuhl a neprun nebo ochab-l a bez energie.

Stav tla charakterizovan ztuhlost, neprunost, pepjatost bude-me v naem tetu nazvat nadmrn zpevnnost a stav ochablosti,skleslosti a pasivit nadmrn uvolnnost (podrobnji v tabulce nas. 21). Jsou-li uvolujc a zpevujc vlivy z naeho prosted v sou-

ladu s nam momentlnm tlesnm i psychickm stavem (kondic)a s vrozenmi vlastnostmi naeho tla (konstituc), jsme v rovnovzea ctme se dobe.

Dokeme-li zaznamenat prvn projevy nadmrnho uvolnn nebozpevnn, mme tak vlastn k dispozici docela citliv zpsob zjitnsv nerovnovhy. Kadou nerovnovhu, kter se zan rozvjet, takmeme zastavit ji v potcch. Potebujeme se tedy nauit dobepoznat projev plin uvolnnosti a zpevnnosti.

Jednm z nejzsadnjch vliv, je na ns z naeho vnjho pro-sted dolhaj, je strava. Oproti vtin ostatnch vliv m vak vho-du v tom, e je mono ji v irokch mezch dit a ovlivovat. Kd jivhodn pizpsobme, meme si vytvoit ke vem ostatnm faktormz naeho okol vt odolnost.


16/51


souvisloststradinnskoumedicnouamakrobiotikou

Udrovn rovnovhy mezi dvma zkladnmi silami jin a jang je

principem tradin nsk medicny. Kad, kdo se snail osvojit si jejprincipy, dobe v, e to vbec nen jednoduch. A pokud se snailv jejm kontextu porozumt i makrobiotice, kter rovn operuje s poj-m jin a jang, narazil na dal problm: jin a jang maj v makrobioticev nkterch ppadech jin vznam ne v tradin nsk medicn. Jak

je to mon, kd oba sstm jsou zejm sprvn?Zakladatel makrobiotiky George Ohsawa se zejm nesnail, aby

principy, kter formuloval, byly pln v souladu s principy tradin

nsk medicny. Asi mu stailo, e vyhovuj v oblasti potravin a je-jich vlivu na tlo. Ab mohl snadno aplikovat teorii dvou zkladnchvesmrnch sil na stravu a jej vliv na tlo, zdlo se mu asi vhodnpvodn sstm modikovat.

Hlavn odlinost je, e epanzi, je v tradin nsk medicn od-povd zkladn sle jang, piadil Ohsawa charakter jin, a naopak kon-trakci, kter m v tradin nsk medicn charakter jin, piadil cha-rakter jang. Epanze a kontrakce jsou ted v tradin nsk medicn

a makrobiotice pesn obrcen. Pitom ale charakter ostatnch dvojicsil, jako jsou slunce a msc, den a noc, ohe a voda, teplo a chlad, su-cho a vlhko, svtlo a temno, mu a ena, zstv v makrobiotice stejn

jako v tradin nsk medicn./15Tm dochz k tomu, e chceme-li systm makrobiotiky aplikovat

obecn na prodn sl, dojdeme k jinmu vsledku. Avak aplikuje-me-li jej na jdlo a potraviny, pro n je uren, funguje dobe. Jde je-nom o zpsob pohledu a vnjho popisu. Psoben energi se prost

popisuje v procesu rstu plodin, kuchysk ppravy potravin a nako-nec ve vlivu na lidsk tlo prost jinak, ne je popisuje tradin systmnsk medicn.

Abychom neroziovali zmatek v tto vci, nebudeme v naemtextu pojmy jin a jang v souvislosti s potravinami radji pouvata budeme se snait vysvtlovat pslun jevy a projevem tchto silna nae tlo tedy procesem uvolovn (expanze) a zpevovn(kontrakce). Pitom budeme ovem respektovat jak principy mak-

robiotiky, tak i tradin nsk medicny. Vme, e se tak podazpstupnit problematiku vce tenm. Proto bude tak tet volentak, aby nebylo nutno pouvat mnoha cizch nebo pli odbornchpojm.


17/51


rozdlyvPstuPusouasnakademickmedicnyatradinnskmedicnykestrav

Pohled souasn na (zpadn) medicny na stravu je analytic-

k. Hodnot stravu podle jejho sloen podle obsahu blkovin,sacharid, tuk, minerlnch ltek, vitamin. Na prvn pohled sezd, e tento pstup by ml bt zcela sprvn. Dokeme-li zjistitve, co v potravinch je, a vme--li, jak vechny tyto komponenty nalidsk tlo psob, musme bt i schopni urit, jak na ns bude p-sobit potravina jako celek. Ukazuje se vak, e analytick pstup kestrav funguje jenom sten. Dvodem je, e pes veker pokrokve vdeckm poznn nejsou nae metody analzy potravin stle

jet dostaten citliv, take nejsme schopni potraviny dokonaleprozkoumat. Ze stejnho dvodu nejsme zatm schopni dostatenpoznat ani procesy v lidskm tle. Mnoz biologov piznvaj, ezatm jsme bli schopni poznat z hmotn podstat ivota jen velmiml.

Jsme schopni urit obsah zkladnch ivin v potravinch a na jehozklad odhadnout, jak vliv bude mt tato potravina na tlo. Pot jeale v tom, e nememe vdt, zda jsme do tto vahy zahrnuli vech-

ny dleit sloky potraviny. Snadno se toti me stt, e rozhodujcvliv v psoben potraviny v nkterm konkrtnm ppad bude mtnkter sloka, jej obsah jsme neznali, nebo jsme dokonce ani nev-dli, e eistuje.

Pstup tradin nsk medicny ke strav je naopak empirick, za-loen na pozorovn a poznn ink strav na lidsk tlo. Hodno-t a konen inek stravy, a nepotebuje tedy pesn znt sloenpotravin.

Z hlediska tradin nsk medicny se lovk ct dobe a je zdrv,je-li v jeho tle vyven proudn dvou polarizovanch energi.Energie proud drahami nazvanmi meridiny, kter vedou popovrchu i vnitkem tla. Energie jang proudc meridiny mus btv rovnovze s energi jin. Je-li jejich rovnovha naruena, je jin nebo

jang pebytek, nebo naopak nedostatek (przdnota). Lebn metodytradin nsk medicny, jako napklad akupunktura, funguj tmzpsobem, e obnovuj rovnovhu energi jin a jang ve vech tles-

nch drahch.Nauit se vyhodnotit stavy energie jin a jang v tle (napkladpulzovou diagnostikou) je dosti obtn. Jde-li nm ovem jenomo hodnocen stavu naeho vlastnho tla, meme pout jednodumetodu a sledovat stavy lpe postiiteln. Jsou to pocity uvolnnosti


18/51


oproti pocitm zpevnnosti. Netroufme si tvrdit, e uvolnnosta zpevnnost odpovdaj pesn stavm jin a jang, nepochybn ales nimi pmo souvisej. V kadm ppad meme tyto dva stavy

vyut k ovldn a nastaven rovnovhy naeho tla, m dosh-neme stejnho cle.

Pimen uvolnnost a zpevnnost optimln kondice

Chceme-li bt v rovnovze, potebujeme vdt, jak tento stav vlast-n vpad. Prozatm nm me bt vodtkem nsledujc pehled:

Jsme-li schopni jednat:

prun, operativn, citliv (nikoli vak zmkile), s humorem a nad-hledem, k emu je teba pimenho uvolnn,

a za okamik nato

rchle, inn, dnamick (pitom vak nensiln), k emu je te-ba pimenho zpevnn,

a brzy pot doshnout opt rovnovhy, co je mon jen tehdy,nejsme-li z n pli vchleni,

nae kondice je optimln.

Faktor uvolnn a zpevnn

Nae kondice je ovlivovna vnitnmi i vnjmi vlivy. Z vnitnchvliv jsou to zejmna mylenkov hnut a emoce. Strach nebo nutnostvzdoru zpevuj, radost uvoluje.

Z vnjch vliv jsou dleit klimatick podmnky. Teplo uvoluje,zima zpevuje.

Dleit je dle innost, kterou vykonvme. Intenzivn prcezpevuje, odpoinek uvoluje. K tomu, abychom mohli dobe orga-nizovat prci s lidmi, potebujeme bt schopni doshnout urit pev-nosti. Naopak pro umleckou nebo vdeckou prci vyhovuje vtuvolnnost.

Nejdleitj z vnjch vliv je vak pro ns asi strava. Memeji toti volit tak, abychom se mohli se vemi ostatnmi vlivy snadnovrovnat.


19/51


Optimln kondice a vrozen konstituceOptimln kondice je pro kadho lovka jin. Kad z ns se na-

rodil s jinm tlesnm zaloenm.Nkte lid jsou od prod energitj, dnamitj a praktitj- s konstituc vce zpevnnou.

Jin lid jsou naopak mrnj, klidnj, hloubavj s konstitucvce uvolnnou.

Mui maj obvykle od prody konstituci vce zpevnnou, eny vceuvolnnou.

Dobe se meme ctit jedin tehdy, poda-li se nm udret svou

kondici v souladu s vrozenou konstituc a vemi okolnostmi svhoivota.

PIMEN UVOLNNOST A ZPEVNNOST(optimln kondice)

Je charakterizovna schopnost rchle pejt v ppad potebz uvolnnho do zpevnnho stavu a naopak.

Pimen uvolnnost Pimen zpevnnost

Tvr, intuitivn mlen Logick, racionln mlen

Msl schopn utien Soustedn msl

Prun, operativn jednn Rchl, inn jednn

Humr, nadhld Rzn, nesmlouvav jednn

Bohat, sv projev Strun, jasn projev

Schopnost hlubchcitovch proitk

Realistick pstupk vnjmu svtu

Zjem o kulturu, umn,

spiritualitu

Zjem o praktick vci

ivota

Nadmrn uvolnnost nebo zpevnnostNen-li nae kondice v souladu s na vrozenou konstituc a pod-

mnkami okol, nectme se dobe. Jedn-li se jen o pechodn stavnkolika hodin, pinou mohou bt rzn nahodil okolnosti nebonjak nhodn nevhodn jdlo. Udruje-li se vak dle, bv to vti-nou dsledek nerovnovhy uvolujcch a zpevujcch vliv v naemivot. Vme-li, jak zachzet se stravou, jsme schopni tuto nerovnov-hu vrovnat.


20/51


ProjevynadmrnuvolnnostiazPevnnostiNerovnovha se projev na tlesn i pschick rovni.

Nadmrn uvolnnost

Tlesn rove

lovk je zlenivl, ochabl a unaven, i kd teba vbec nic ne-dlal. M nechu k jakkoli innosti, pohybuje se pomalu a mton.Me trpt chladem a nechutenstvm. M studen ruce a noh, vlu-uje velk mnostv moi svtl barvy, stolici m dkou. Dch po-vrchn, nepravideln, s obasnmi hlubokmi vzdech.

Psychick rove

V dsledku rozptlenho, nesoustednho a zamlenho m-len a nedostatku energie nen lovk schopen efektivn, souste-dn innosti. M sklony k melancholickm stavm, sklenosti,depresm.

Nadmrn zpevnnost

Tlesn rove

lovk se ct ztuhl, strnul, jakoby nm spoutan nebo svzan,neme se pln voln pohbovat a ohbat. Je nakren, napruen,stle jakoby pipraven k boji. Ct se jako ve svrac kazajce, nahro-madnm naptm se me a tst. Me trpt pocity horka, vyluujemal mnostv moi tmav barv, trp zcpou.

Psychick roveNadmrn zpevnn se vtinou projev i v jednn lovka. Nut hok nepromylen, uspchan innosti a asto k neprunmu, konzerva-tivnmu jednn. lovk se marn sna o naprostou dokonalost a lpi na nepodstatnch malikostech. Nen schopen dn tvr prce anihlubch citovch proitk. Energie je jako nahromadn v petope-nm kotli a hroz vbuchem.


21/51


PROJEVy NADMRN UVOLNNOSTI A ZPEVNNOSTI

Nadmrn uvolnnost Nadmrn zpevnnost

Vnitn pocit

btek sil Petlak energie, nebezpe vbuchu

Tlesn i duevn ochablost Pepjatost, ztuhlost, sevenost, strnulost

Nesoustednost Neodbtn, utkvle se drc mlenk

Pocit chladu Rozplen, vprahlost

Vnj tlesn projev

Vratk postoj Ztuhl, prkenn postoj

ourav, kltiv chze Rzn, vojensk chze

Pomal, patn koordinovanpohb

Prudk, rzn, trhavpohb

Slab, nejist hlas Siln, rzn hlas, hlunost

Nepravideln dech, vzdchn Rchl dchn, supn

Pobledl ple Zarudl ple

Citlivost na chlad Citlivost k horku

Studen ruce a noh Rozplen ruce a noh

Projev v chovn

Slabost, ochablost Vbun jednn, zbrklost

Snadn manipulovatelnost Panovanost, rozkazovanost

Liknavost Zbrklost

Nedbalost Lpn na detailech, puntikstv

Pehlen stanovenho du Lpn na stanovenm du

Neschopnost soustednhomlen

Neprun, konzervativnmlen

Nestlost v nzorech Lpn na nzorech

Nezjem o praktick vci ivota Zjem jen o praktick vci ivota

Zasnn neptomnost(hlava v oblacch)

Touha po vlastnictv a moci(zemitost)


22/51



23/51


5. Jednota strav

a msliAsi nm nebude init pote pijmout skutenost, e nae strava

ovlivuje stav celho naeho tla, a tm i mysli. Ji mn zejm ale asibude, e tento vztah me bt i obrcen, tedy e mysl me ovlivo-vat proces strav.

Pokud by tomu tak bylo, znamenalo by to, e v nkterch ppa-dech nemus bt strava vbec dokonal, protoe mysl ji me pem-nit do takov podob, jakou tlo potebuje.

Takovto pohled je zcela v souladu s tradinm uenm vchodnchnrod. Tak napklad jurvdsk medicna povauje potravu za dle-itou, nikoli vak za prioritn. jurvda zcela samozejm uznv, estrava m vliv na mysl, za prvotn vak povauje vliv mysli na stravu.U, e lovk je nadn schopnost vystoupit z etzu pin a nsledk

a svoj mysl ovlivnit zpsob trven i vstebvn potravy. Nejednse pitom o njakou zvltn schopnost zskanou teba cvienm jg.Schopnost doshnout takovho stavu a naladn, pi nich dochz kezmn proces vstebvn a zpracovn potravy, m zejm do uritmry vrozenou kad z ns. Mysl me ovlivnit zpracovn potravymon a natolik, e se vytvej i prvky, kter nebyly pvodn vestrav vbec obsaen./1

PemnyPrvkvivchorganismech biologicktransmutace

O tom, e iv organismy jsou schopny pemovat nkter che-mick prvky obsaen v potrav nebo ve vzduchu na jin prvky, kterke svmu ivotu nezbytn potebuj, svd mnoho znmch kazz prod:

Napklad panlsk mech roste dobe i na drt, na nm nem

dnou jinou vivu ne ltk, kter me zskat ze vzduchu. Pi-tom bl v tomto mechu zjitn velk obsah eleza, a to i v ppad,kdy byl pstovn na mdnm drt v kontrolovanm prostedsklenku. Nen jin vsvtlen, ne e rostlina je schopna pemnitm na elezo.


24/51

615. Jednota strav a msli

Pi pokusech s klenm semen se zjistilo, e nakl-li se semenav kontrolovanm prosted laboratoe, nevysvtlitelnm zpsobemse v nich zv obsah vpnku.

Ryb jikry neobsahuj dn vpnk, a pesto se z nich vylhnourybiky s dobe vyvinutou kostrou. Podobn ppady naleznemei u ptk.

Asi nejprkaznj je pokus se slepicemi, kter provedl francouz-sk vdec Louis Kevran. Umstil slepice do msta s jlovitou p-dou, kde nemly dn zdroj vpnku. Bhem nkolika dn za-al snet vejce s tenkou, mkkou, a ohebnou skopkou. Pak

jim nasypal peitnou sldu. Slepice se na ni okamit vrhly,hrabal v n a zobal ji s velkm poitkem. Den pot snesl vejces normln tvrdou skopkou. Tm bylo prokzno, e organismusslepic doke vyut ltky ze sldy k vstavb vpenatch sko-pek. Slda vak dn vpnk neobsahuje. Krom jinch prvkvak obsahuje kemk a draslk. Nejpravdpodobnj je, e k v-tvoen vpnku dok iv organism vut prv kemk. Ke-vran oznail tyto vzjemn pemny prvk nzvem biologick

transmutace./1,/13

S poznnm biologick transmutace se ukazuje, e v forma hmotme pln petvet ni form hmot. Rostlin a ivoichov mo-hou pemovat jeden prvek v druh.

Je pravdpodobn, e podobn pemny prvk probhaj i v tlelovka. Tm je ovem nutn cel n pstup k problematice vivyzcela pehodnotit. Ji je jasnj, pro nen mon stanovit ve viv

jednotn platn pravidla. Kad z ns m zejm tuto schopnost vyvi-nutou do rznho stupn. Mnoho lid me trpt nedostatkem mine-rlnch ltek ist proto, e jejich tlo nen schopno si je samo vytvet.Zd se, e pi souasn dostupnosti potravin, a to dokonce i v zim,m decit ivin v tle svou zkladn pinu v pschice.

Poznatk biologick transmutace pijm dnen zpadn vda, za-loen na zkoumn etzu pin a nsledk jev, jen st.

V tomto ohledu me bt pro ns pnosem pohled vchodn lo-

soe, kter ji od dob starovku k, e ve, co je projeven ve hmot-nm svt, nen nic jinho ne manifestace neho daleko jemnjhoze svta duchovnho. Vdom je ted schopno petvet hmotu.

Z nboenskch tradic znme adu svtc, kte ili lta bez jedi-nho sousta potravy. Ve svtle biologickch transmutac se meme


25/51


pokusit to vysvtlit. Tito lid jsou prost schopni petvet ltky, ob-saen ve vzduchu, kter dchaj, na ltky, je jejich tlo ke sv exi-stenci potebuje. Skutenost, e se jedn o lidi nboensky nebo du-

chovn orientovan, svd o tom, e tato schopnost je duchovnhocharakteru.

memestravuPetvoitmylenm?Do urit mry probhaj procesy biologick transmutace u kad-

ho z ns. Nen vak mon se na n pli spolhat. Znme mnohoppad, kd rzn nemoci, jako teba rakovina nebo arteriosklerza,

vznikl v dsledku patnho stravovn.Na jist rovni tedy schopnost dokonale pemnit stravu existuje,

pro vtinu z ns je vak tato rove zatm nedosaiteln. Zenbud-dhistick uen k: Ve je jedna Msl. Pm provn tto veza-hrnujc mysli je tm, co oznaujeme za Jednotu. K tomu, aby bylomono Jednotu pijmout, je teba nejdve tlo i mysl dobe vyis-tit. Rychl samovoln osvcen bez prce nen pli pravdpodobn.K prci na sob je dobr mt pimen zdrav, co je ji v rmci nae-

ho praktickho ivota, ted hmot, prostoru a asu.

jemonzhodnocenstravynjaknaPomoci?Zkoumme-li, co je spolen vem lidem, kte dok t o zcela

nedostaten strav, nebo dokonce pln bez strav, zjistme, e je tosten nebo pln oputn vech osobnch snah ili jejich penech-n njak vy sle. Nejdleitj je opustit snahu dit sm sebe, v co

spad i snaha dit proces svho vlastnho tla.N rozum je jen nedokonal nstroj a m jen mlo monostk tomu, aby mohl dit tak jemn a sloit procesy, jak probhaj v na-em tle. Chce-li jim njak pomhat, spe jim naopak brn.

Pestaneme-li se chtt dit sami, oteveme se vlastn do velk mryproudu zkladn ivotn energie, kterou je tvoen cel vesmr a kter jezejm schopna neomezen petvet, nebo dokonce i vytvet hmotu.Tato zkladn energie zajiuje zejm vechny procesy v tle, a m

je jej proud mohutnj, tm vce me pohnt i tak jemn procesy,jako jsou biologick transmutace ili vzjemn pemn prvk.Cesta k oputn svch snah me vst pes vru. Vra nen vlastn

nic jinho ne pedn sebe sama a svch snah v sle, Bohu.


26/51

635. Jednota strav a msli

Vra nemus bt jenom nboenskho charakteru. Znme lidi, ktese lta vyivuj nepli kvalitn stravou, a navzdory tomu zstvajcelkem zdrav. Zkoumme-li trochu jejich zaloen, zjistme, e vichni

pevn v, e za vech okolnost zstanou zdrav. A snd cokoli, takv, e jim to nijak neukod. Tato jejich dvra psob vlastn tak, eneuplatuj snah svho rozumu dit proces potrav, ale penech-vaj ve vm silm, m se vlastn otevraj proudn on zkladnivotn energie.

O podobn pstup se meme tak pokusit. Svou stravu sestavu-jeme a pipravujeme podle svho nejlepho vdom a svdom. Tmvak ji ve, co meme sami vkonat, kon. O dal pak poprosme,

penechme to vm silm, spolehneme se na moudrost svho tla,na to, e ve potebn maximln vyuije a ve pebyten hladcevylou. Ble se o tyto procesy ji nestarme. Nechvme je klidnprobhat a vzdvme za n svj vdk.


27/51

122 III. Uveden do prae

III.Uveden

do prae


28/51

12313. Uspokojen z jdla

Nepotebuji lkae,potebuji dobrho kuchae.

Kucha m velkou zodpovdnost. Svojprac me ovlivovat tlesn i duevn

zdrav lid, pro kter va.

Svoji stravu volme a pipravujeme podlesvho nejlepho vdom a svdom. Zbtek

ji penechme moudrosti svho tla.

Uvdomn napomh jen strava dobepipraven a po vech strnkch kvalitn.


29/51


14. Pechod na

celistvou stravuMme-li v myslu zmnit zpsob svho stravovn, poutme se do

dost obtn vci. Jak si mme ponat, nemme-li s tm dn zkue-nosti? Lid racionln zaloen se obvkle sna pi zmn sv stravvyut vechny sv znalosti. I kdy se zd takov pstup rozumn,

ukazuje se, e lep je pouit se pmo ze zkuenost lid, kte se tako-vm zpsobem stravuj.

Kad jdlo nm prospv a nm jinm zase naopak kod. P-sob jinak dnes nebo ztra, rno nebo veer, v lt nebo v zim. P-sob pln jinak na mne nebo na vs. Napklad erstv ovoce menkdy lit, jindy zase kodit. Vechny tyto vlivy dohromady je vel-mi obtn, mon dokonce nemon rozumovou vahou spolehlivvhodnotit.

Vzkumnci v oboru vivy se proto obvykle zamuj vdy jenna nkter z ink potravin podle toho, v jakm smru vzkumprovdj, a ostatn neuvauj. Co kdy ale faktory, kter nebylyv procesu hodnocen brny v vahu, jsou pro nkoho z ns prv typodstatn?

Zd se tedy, e jistj je pouit se u lid, kte se zpsobem, jejzamlme praktikovat, sami dlouhodob stravuj v souladu se svoutradic a o nich vme, e jim strava tohoto typu vyhovuje, e se ct

dobe a t se oproti nm i lepmu zdrav.

celistvcelozrnnstravavtradinchsPoleenstvch. zkladnslokyjdla.

Ve svt nalezneme cel spoleenstv lid, kte ij z rznch d-vod tm anebo zcela vegetarinsky od dvnovku. Zkoumme-litrochu ble jejich jdelnek, zjistme, e jeho zkladem jsou vdy obi-loviny. Ve vchodn Indii uvaj nejvce ri nebo celozrnn penin

chlb, v n a Japonsku ri nebo jhl, v Meiku kukuin tortill,na Stednm vchod penin plack pit nebo penin bulgur.Obiloviny vdy dopluj lutninami. V Indii pouvaj dl z fazol

nebo hrachu. V n a Japonsku sjov vrobk, jako napklad tofu,v Mexiku smaen fazole, na Stednm vchod takzvan humus, co


30/51

12514. Pechod na celistvou stravu

je hrch garbanzo (neboli msk hrch i t cizrna; pozn. red.), sesezamovmi semeny. Lutnin uvaj zhruba tvrtinu a polovinumnostv obilovin.

Obiloviny a lutniny tvo nutrin zklad jdla. Pravou chu a sv-est mu vak dodv a zelenina. Je-li dostupn v dostaten me,bv j vce ne lutnin, ne vak tolik jako obilovin. Uvaj se vechnymon druhy v nejrznjch pravch, nejoblbenj je vak zelenlistov zelenina.

Vedle tchto zkladnch tech skupin potravin obsahuje tradinstrava obvykle i trochu ivoinch potravin. Jsou to rzn mlnprodukty, vejce. Ve spoleenstvch, kter nejsou zcela vegetarinsk,

uvaj t rb, drbe a jin maso.Ptou zkladn skupinou jsou syrov potraviny. Alespo mal

mnostv srovch potravin je ve strav obvkle kad den. Me tobt napklad ovoce. Je-li ho v sezon dostatek, uv se vtinou jakosamostatn jdlo. Nen-li dostaten mnostv erstvho ovoce k dispo-zici, bv soust hlavnho jdla dne mal mnostv jinch syrovchnebo kvaench potravin. V Indii uvaj napklad edkviky, okurku,zelen salt. Nkd tak pidvaj k jdlu liku jogurtu. V Padbu

dopluj jdlo hrstkou naklench bob. V n pouvaj syrovou ci-buli alotku, na Stednm vchod erstvou mtu. V nkterch krajchzastupuje lohu kvaench potravin asto i pivo nebo vno./1

Vidme, e v rznch stech svta i v rznch klimatickch pod-mnkch (pokud nejsou pmo etrmn jako tropick vedra nebo na-opak arktick mrazy) doli lid v principu k podobn sestav jdla.

Jeho zkladem jsou vd obilovin. K obilovinm bv o nco menporce vaen zelenin a jet o nco men porce lutnin. Kad den

jed trochu syrovch nebo kvaench potravin nebo erstvho ovo-ce. Obas dopluj jdelnek menm mnostvm ivoinch potra-vin. Sestava jdla a jeho prava se li podle specickch zvyklosta konkrtnch podmnek napklad potravin, je jsou k dispozici.V zsad je ale vude dost podobn. Tuto tradin sestavu jdla pou-vaj lid pi strav sloen z pirozench potravin v rznch krajchddna.

V dvjch dobch spolu lid z rznch svtadl nekomuniko-

vali. Meme tedy pedpokldat, e ke svmu modelu stravy dolinezvisle na sob. A to je asi nejlep doklad, e by mohl fungovatobecn.

Strava tohoto tpu zan bt dnes doporuovna i modern dieto-logi. Velmi se toti podob strav nskch venkovan, jejich stav,


31/51


kondice a zdrav jsou oproti nm obdivuhodn. Jejich jdlo je zaloenoprv na obilovinch a zelenin; ivoinch potravin pouvaj jenml.

Postupn zmna jdelnkuV obdob pechodu na celozrnnou stravu bude asi vhovovat ka-

dmu lovku jin mnostv jednotlivch druh potravin, v zvislostina tom, jak slok bl vce zastoupen v jeho strav doposud.

Lidem, kte jedli dve vce masa (tedy vce blkovin), bude pravd-podobn pechodn vyhovovat vt mnostv lutnin, sr, vajec

vven zeleninou a ovocem. Obilovin budou zatm jst mn.Naopak lidem, kte jedli spe vt mnostv mlnch vrobk

nebo ovoce, bude vyhovovat pravdpodobn vce obilovin a mnostatnch druh potravin.

Pechod na celistvou stravu me trvat nkolik msc anebo taknkolik let. Zle na naich clech, zpsobu ivota a monostech.

obiloviny

Obiloviny mohou bt vaen v celch zrnech nebo pipraven z ce-lozrnn mouky. Jako doplnk i naklen. Pokud jsme byli zvykl naranovan obiloviny, jako blou mouku, bl peivo nebo blou ri,nahrazujeme je postupn celozrnnmi.

Celozrnn obilovin dodaj vtinu ltek potebnch k ivotu. Ob-sahuj energii ve form sloench cukr (krob), ze kterch si je orga-nismus odebr plynule a rovnomrn. Jsou-li uvny v celch zrnech,maj v klku kvalitn tuky a ve slupce mnostv minerlnch ltek

a vitamin. Obsahuj dostaten mnostv blkovin, jejich charakterse vhodn dopluje s blkovinami lutnin. Stanou-li se celozrnn obi-loviny zkladem stravy, brzy kles poteba masa, protoe potebnltk, kter z nj organismus dve erpal, zskv nn z obilovin.

Jdla z celozrnnch obilovin ovem vyaduj dobr vkn, jinakjsou he straviteln, nadmaj a vdaj pouze st sv hodnot. Obi-lovin jme tolik, kolik potebujeme k plnmu nascen.(O pouit obilovin podrobnji na s. 142.)

lutninyLutniny jsou klem k vyvenmu jdelnku celozrnn stravy.

Dopluj obiloviny dalmi druhy blkovin, minerlnch ltek a vita-min. Blkoviny lutnin se ideln dopluj s blkovinami obilovin.


32/51


Jejich kombinac vznikaj blkoviny vhodn prv ke stavb lidskchtkn.

Lutnin dopluj obilovin i v psoben na pschiku. Obilovin

pevn relauj, lutnin pomhaj aktivizovat.Doplujeme-li ve strav obiloviny lutninami, vystame s podstat-

n menm mnostvm jdla, ne kdbchom jedli obilovin samotn.Men mnostv jdla znamen pedevm men zaten organismu.K tto zkuenosti doli lid, jejich zkladem stravy jsou obiloviny,zcela intuitivn vlastn pra, a jed proto lutnin pravideln kaddn.

V Indii uvaj asi 3080 gram lutnin denn (vench v su-

ch form), v zvislosti na celkov poteb jdla. Vtinou je podvajve dvou rznch jdlech bhem dne, vdy alespo s dvojnsobnmmnostvm chleba, re nebo jinch obilovin.

Takov mnostv lutnin se zd bt optimln i pro ns. Pedsta-vuje to asi 25 polvkovch lic suchch lutnin. Mme-li vt vdejenergie, a tm i vt spotebu jdla, nemusme mnostv lutnin jidle zvyovat. Sta jst jen vce obilovin, kter jsou zdrojem t nejistenergie.

Lutnin maj vsuujc charakter. Proto se obvkle uvaj s p-davkem tuku. Napklad Meian sma fazole pinto v oleji nebo nasdle. Na Stednm vchod pipravuj sv kadodenn jdlo humusz hrachu garbanzo a sezamovho msla tahini.

K hladkmu uvn lutnin je teba se vypodat s jejich nad-mavost. Tento problm by mohl bt aktuln zvlt zpotku. Pipravidelnm uvn se organismus na zpracovn lutnin postup-n adaptuje. Eistuje nkolik metod, jak pipravovat lutnin tak, e

se jejich nadmavost vrazn sn. Podstatn je tak mnostv, v ja-km se uvaj. Vtinou zskali lid patn zkuenosti s lutninami,kd jich sndli pli mnoho najednou nebo v kombinaci s vejcem iuzninu.(O pouit lutnin a monostech zlepen jejich stravitelnosti podrob-nji na s. 173.)

zeleninaasyrovPodlstravy

Zelenina se s obilovinami a lutninami velmi dobe dopluje. Obi-loviny a lutniny jsou potraviny pedevm stavebn a sytc, zeleninaje potravinou spe istic. Je zdrojem dleitch minerlnch ltek,vitamin a chlorofylu. Dodv jdlu zaloenmu na obilovinch v-raznj chu.


33/51


Samotn obiloviny jsou pevn jen sladk. Sladk chu je p-jemn a dleit, ale k plnmu jdlu samotn nesta. Vt mnostvsladkho jdla me zpsobit stagnaci trven. Zelenina je dleit

tedy tak proto, e dopluje jdlo o dal vrazn chuti pikantn,hokou a kselou.

Zeleninu pouvme tepeln zpracovanou i srovou. Srov dopl-uje jdlo o erstv potraviny. Zeleninov salty mohou bt soustobda. V zim meme pout kvaenou zeleninu, jako napklad k-san zel nebo rzn pickles, kter si meme sami pipravit.(O zelenin podrobnji na s. 181, o srovm podlu strav na s. 193.)

ovoce, oechyaolejnatsemenaOvoce uvme nejvce v obdob, kd je k dispozici erstv, pmoz naeho okol. V lt me tvoit vt st syrovho podlu na stra-v. V zim je uvme vce tepeln zpracovan.

Oechy a olejnat semena pouvme jen jako doplnk a ke zpest-en jdla, nikoli ted k nascen.(Ovoce podrobnji na s. 188, oech a olejnat semena na s. 190.)

moskasyStravu je vhodn pravideln doplovat malm mnostvm mo-skch as. Jsou to mosk rostliny a obsahuj minerln ltky jinhodruhu a v jinch pomrech ne suchozemsk rostliny. Proto se v-born hod k jejich doplnn. Napklad mohou doplnit jd. Tohotodleitho prvku maj nae zemdlsk plodin nedostatek.

Mosk asy pouvme jen v malm mnostv. Ve vtm mno-stv by mohly pli ochlazovat. Mnostv minerlnch ltek, ktermi

pokrm obohat, je asto jen stopov. I to vak me bt cenn. Ani pinejlep snaze o skladbu sv stravy nemusme toti doshnout vdyzcela vyrovnanho zastoupen vech potebnch minerlnch ltek.Dvodem je, e pda, na n se dnes zemdlsk plodiny pstuj, jeasto o nkter minerl zcela ochuzen. Mosk as tak mohou bt

jakousi ochranou proti ppadnmu decitu.

ivoinPotraviny

ivoin produkty uvme jen v menm mnostv jako doplnk.Nemusme je ani zaazovat kad den. I v malm mnostv mohoupokrt potebu vitaminu B12, kter jako jedin z vitamin nen obsa-en v rostlinn strav v dostaten me.


34/51


Sname se sniovat spotebu vajec a mlnch vrobk, protoe vevtm mnostv jsou hlenotvorn. Nae zkladn sloka jdla obi-lovin je mrn hlenotvorn, a pidme-li k n navc vejce a mln

vrobk, tento inek jet zvme.Maso vypoutme ze svho jdelnku postupn. Nejprve pestane-

me uvat maso savc, pozdji drbe a nakonec, poctme-li, e jidn nepotebujeme, vloume i rb.

ivoin produkty je lep uvat astji a v menm mnostv nenaopak. Organismus je tak lpe vuije. Vhneme se tm i nebezpe,e na n dostaneme nkdy nhlou chu a jejich konzumaci pak pee-neme. Jakmile dojde k vrovnn proces v organismu, poteba ivo-

inch potravin se sn.(O mlce a mlnch vrobcch podrobnji na s. 208, o vejcch nas. 210.)

Chb pi pechodu na celistvoucelozrnnou stravu

Celistv celozrnn strava obsahuje jen mal mnostv masa nebo jepln bezmas. Se stravou tohoto typu nemme v naich krajch mno-ho zkuenost, a tak lid, kte se rozhodnou s n zat, mnohd dobenevd, jak na to a s jakmi potemi se mohou setkat.

Nejastj chybou je ponechn vrazn uvolujcch potravin vestrav. Maso je toti vysoce koncentrovan potravina obsahujemnoho blkovin i minerlnch ltek, a dky tomu znan zpevuje.

Mme-li ve strav maso, meme, anebo dokonce musme je doplo-vat vtm mnostvm potravin s uvolujc povahou. Kdy vak masoze sv stravy vyloume a ostatn sloky v n beze zmny ponechme,tento pomr se pln zmn. Meme se dostat do stavu nadmrnuvolnnosti, kter zashne cel organismus.

Mnoho lid se poctiv o stravu bez masa pokoueli, asem se alenectili dobe a nevydreli. Budeme-li dostaten informovni a v-nujeme-li pprav stravy trochu prce, me nm bezmas strava

vyhovovat trvale a meme pi n doshnout daleko vyrovnanj-ho tlesnho i psychickho stavu, ne jak by bylo mon pi stravsmen.

Pokusme se mon chb popsat podrobnji.


35/51


PlimnohocukruOmezme-li ve svm jdelnku maso, musme souasn omezit

vechny potraviny s obsahem jednoduchch cukr. Mme-li zskat

potebn mnostv blkovin, minerlnch ltek a vitamin z obilovina lutnin, musme jich snst dostaten mnostv. To vak nebudemon, pokud se nasytme sladkostmi, kter nm dodaj ivin jenml.

Potraviny s obsahem ranovanho cukru vyloume ze sv stravypln, sname se omezit i ostatn potraviny s pirozenm obsahemcukru. etme i ovocem. Jme jen domc druhy v dob jeho dozr-vn. V zim sta jablka. Protoe zkladn chu obilovin je sladk,

nepotebujeme ji tolik jinch potravin jako dve.

mlolutninBez lutnin to pi bezmas strav prost nejde. Jsou naprosto nut-

n. Jsou klem k vyvenmu vegetarinskmu jdelnku. Doplujobilovin jak v blkovinch, tak i minerlnch ltkch a vitaminech.

Budeme-li lutniny opomjet, budou nm s nejvt pravdpodob-nost chybt nkter blkoviny, minerln ltky a vitaminy a nebude-

me schopni se nikd dn nastit. To vede ke snaze dojst se jinmi,mn vhodnmi potravinami, teba masem nebo sladkostmi. Protoelutniny se nejlpe zuitkuj, jsou-li s obilovinami v jednom jdle zro-ve, ml b bt na tali dvakrt denn, pesn tak, jak to dlaj lid,kte ij pirozen vegetarinsky v souladu se svou tradic. Lutninnemus bt mnoho, sta asi ptina mnostv obilovin.

snahanahraditmasorznmirostlinnmi

nhradamiMsto ivoinho masa se nabz takzvan sjov maso nebo pe-nin maso (seitan). Tyto produkty maj sice tak vysok obsah blko-vin, ale mnohem mn dleitch minerlnch ltek a vitamin. Sku-ten maso ted pln nahradit nemohou.

Pi vylouen masa je proto nutn jst dostatek celozrnnch obilo-vin, lutnin a zeleniny, kter minerly a vitaminy v potebn medodaj. Sjov maso nebo seitan meme jst tak, musme vak vdt,

e na rozdl od masa je musme doplovat dalmi potravinami.Lid, kte jed vt mnostv masa, uvaj obvkle i mnoho slad-kost, tuk a vrobk z bl mouky. Nen mon nahradit maso n-jakou rostlinnou nhradou a vechny tyto ostatn potraviny jst stej-n jako doposud. V takovm ppad bychom pravdpodobn brzy


36/51


poctili njak nedostatek, kter by se mohl projevit prv jako chuna maso. Nae poctiv mnn snaha o zmnu jdelnku by tak mohlaskonit.

snahanahraditmasomlnmivrobkyMaso se sname asto nahradit rznmi sry. Ty obsahuj sice do-

statek blkovin, mnohem mn vak ji nepostradatelnch minerlnchltek, jako napklad eleza, hoku, zinku. Tyto minerly je monozskat konzumac dostatenho mnostv obilovin a lutnin. To vak

ji st bude mon, pokud se nastme ji samotnmi sr.Konzumace jogurtu, kefru nebo acidolnho mlka, akoli jsou

veobecn povaovn za zdrav, tak nen pli vhodn. Jakoto te-kut kvaen potraviny jsou pi strav bez masa vrazn ochlazujc.Modern dietologie si je cen pro jejich obsah bakteri mlnho kva-en, kter maj pzniv vliv na nae steva. Stejnho inku memeale doshnout pravidelnm pouvnm sjov pasty miso (viz s. 194)nebo mln kvaen zeleniny, a to bez jakchkoli negativnch dsled-k, jak m konzumace mlnch vrobk.

velkmnostvtukuvestravTuk dodaj organismu velk mnostv energie, ale tm dndal potebn iviny. U lid konzumujcch maso in tuky obvyk-le 3040% celkov kalorick hodnoty stravy. Pi celistv celozrnnstrav je mono konzumovat tuk mn asi polovinu tohoto ob-vklho mnostv. Dk omezen konzumace tuk meme jst vcezkladnch potravin obilovin, lutnin a zeleniny, a lpe tak za-

jistme dostatek vech dleitch ivin z jdla. Nejvce pome ome-

zen tuk z mlnch vrobk a olej pouvanch pi pprav jd-la. Doporuujeme etit mslem, tunmi sry a nepipravovat jdlasmaen na oleji.

mnohoPrmyslovhoPeivaamlokvalitnchobilovin

Pi bezmas strav jsou obiloviny hlavn potravinou a snme jichmnoho. Mus bt proto opravdu kvalitn a pipraveny tak, aby si svou

hodnotu zachovaly. Jen tak mohou poskytnout iviny, kter je te-ba stravou organismu dodat, tedy ltky, kter jsme dve zskvaliz masa.

Uvat obiloviny ve form chleba a jinho peiva je lkav, pro-toe je meme koupit ji hotov. Tyto vrobky maj ale jen zlomek


37/51


hodnoty doma pipravench obilovin v celch zrnech. Budeme-li jepouvat ve vt me, mohou nm nkter dleit prvky ve stravchbt.

Pro peen chleba se pouije v pekrn jen mlokdy mouka kvalitna erstv. I pro takzvan itn chleby se pouv z vt sti moukaz klasick penice, kter obsahuje mnoho lepku, kter vtinou dnespatn snme. Vysokou teplotou pi peen se nutrin ltky obilnhozrna znan znehodnot. Pidv se mnoho dalch psad, kter dozdrav strav nepat. Koupen chlb je tak vtinou pesolen.

Hlavn je poteba pestat jst vechny produkty z bl mouky. Obsa-huj tm jen krob a maj skoro tak niiv inky jako obyejn cukr.

Obsahuj velmi mlo vlknin a zahleuj organismus.

mnohokouPenchhotovchjdel, konzervovanchazmrazenchPotravin

Vichni mme tendenci vyhnout se nmaze a prci si co nejvcezjednoduit. Vme ale prosm, e nic nm neme nahradit erstvvaen jdlo z kvalitnch erstvch surovin.

Konzervac znan utrp obsah vitamin a minerlnch ltek. Ani

zmrazen potraviny nejsou vhodn. Navzdory tomu, e podle labora-tornch vzkum se pi zmrazen potravin ztrc vitamin a minerljen mlo, zkuenosti ukazuj, e zmrazen potravin jako nhrada zaerstv v ppad bezmas strav zdaleka nesta./15,/ 3 I v zim vsta-me s druhy zeleniny, kter jsou k dispozici erstv nebo uskladnnod podzimu.

Kad jdlo pinese naemu tlu urit mnostv energie, st j alezase spotebuje na jeho zpracovn a vylouen zbytk z tla. Jde tedy

o to, volit takov jdla, kter nm co nejvce energie pinesou a conejmn odeberou. Z tohoto hlediska jsou vechna hotov trvanliv,konzervovan i zmrazen jdla velmi nevhodn. Vechny zmraze-n pizzy, polvky ze sku, konzervy. I ten nejkvalitnj chlb s tmnejlepm srem nm me dt jen zlomek toho, co nm dod prvupeen placka z erstv namletch obilovin doplnn prv vaen-mi lutninami. Nen dn jin een, musme se smit s tm, e vci,kter maj hodnotu, nejsou zadarmo.

PokraovnvkonzumaciPiva, vnaajinhoalkoholu

Jen mlokdo si uvdomuje, jak nepzniv psob pi bezmasstrav konzumacealkoholu. Mnostv, kter konzumenti masa dobe


38/51


snej, me vegetarina rychle uvst do stavu nadmrn uvolnnos-ti, neschopnosti clevdom jednat a me u nj t vyvolat melancho-lii. Pi strav s obsahem masa je toti alkohol udrovn v rovnovze

velkm mnostvm blkovin a tuk z masa, take lid, kte jed maso,snej alkohol lpe.

PlivlhkaobjemnjdlasnedostatkemivinNeosvojme-li si dostaten umn ppravy jdla, mme asto sklon

pipravovat celozrnnou stravu v pli objemn a vlhk form, tak jakjsme byli dve zvykl pipravovat plohy k masu. To nm dodalopotebn blkovin, tuk, minerln ltk a vitamin. Pokud maso ji

ale nejme, tak samotn jdlo typu plohy je chud na potebn nu-trin ltky. lovk s vtm vdejem energie bude pravdpodobnbrzy opt hladov, asto nebude schopen se podn nasytit. To mevst v lepm ppad k tendenci dojdat se chlebem, v horm ppadk nvratu k dvjmu zpsobu stravovn.

Obzvlt v zim je teba pipravovat jdla v koncentrovanj for-m, su, s menm obsahem vod.

jednotvrn, chuovnevraznjdlaObilovinov, tedy pevn krobov strava, m zkladn chusladkou a obsahuje jen mlo ostatnch chut napklad hokou, pi-kantn, kyselou, kter n organismus tak potebuje. Bez nich nenuspokojen z jdla pln. Proto se musme nauit sprvn vait a po-uvat kombinace potravin a koen s rznmi zkladnmi chutmi.

Jsou-li zkladn slokou jdla obiloviny, mla by k nim bt dodna ze-lenina s pikantn chut, abychom j mohli sladkou chu obilovin v pr-

bhu jdla pravideln stdat.

PlimnohosolivestravDnen obvykl strava je pli slan. Skryt nebezpe soli je v tom,

e jme-li hod slan jdla, sl je pak teba vyplavovat z tla velkmmnostv vod. To m nepjemn dsledk:

Je-li v tle hodn vody, dostvme se do nadmrn uvolnnho sta-vu, jsme nchyln k infekcm, mme sklony k prjmu, trpme chladem.

V zim snadno prochladneme, mme studen ruce a nohy. Tlesntkn jsou nabobtnal vodou a nchln k zntm.Velkm mnostvm vod dochz dle k vmvn dleitch mi-

nerlnch ltek z tla, napklad vpnku, hoku, zinku.


39/51


Nenechme se mlit obecnmi doporuenmi pt denn 23 litr te-kutin. Tato doporuen plat pro obvyklou stravu s velkm obsahemmasa a soli. Produkt metabolismu masa a nadbtenou sl je nutno

vmvat z tla velkm mnostvm vod.Chceme-li doshnout vyvenho jdelnku, musme obsah soli ra-

dikln snit. Celkov by nm mly stait 23 gramy soli denn. V-me prosm tomu, e nadmrn solen je jenom zvyk, kterho se me-me docela snadno zbavit. Postupn nm zanou chutnat jdla mnohemmn slan ne dve, a ochutnme-li nkdy znovu prmyslov pi-praven sr nebo chlb, budou nm pipadat nepjemn pesolen.

Uvme-li obilovin v su, koncentrovanj form, sta je solit

jen mlo. Pipravme-li zeleninu etrnm napaovnm nebo peenm,pi nm se v n obsah minerl zkoncentruje a zvrazn se jej chu,nemusme ji solit vbec. V kadm ppad b mla bt sl pevn za-budovna do vnitn struktur potravin procesem vaen.

Ke stdmmu uvn soli dle napomh skutenost, e nejmemnoho ovoce nebo jinch potravin s jednoduchmi cukr, a nepote-bujeme je ted vvaovat sol.


40/51

13515. Vaen pro radost

15. Vaen pro radost

jednoduchstravanePotebujesloitrecePtyCelistv celozrnn strava z prodnch potravin m jednu velkou

vhodu: chutn dobe bez jakchkoli zvltnch kuchaskch metod.Sta jenom suroviny dobe pipravit. To znamen uvait co nejetrnjitak, abychom zachovali jejich pirozenou chu. Nepotebujeme znt

dn recept na babik ani tajemstv fkuchae.Pouvme-li prodn potraviny v celku, obsahuj znan mnostv

pirozench minerlnch ltek, kter dodvaj jdlu vraznou charakte-ristickou chu. Proto me bt pprava celozrnn stravy mn pracnne pprava obvyklch jdel z prmyslov zpracovanch surovin, kte-r je teba pipravovat sloitjmi postup ji proto, ab jdlo zskalopijatelnou podobu a chu.

Obiloviny sta obvykle jenom mrn pisolit. Pipravujeme-li ze-

leninu duenm ve vlastn v nebo etrnm napaovnm, zachovsi tolik ze sv vlastn chuti, e k n nen teba pidvat dn koen.Jednoduchou kombinaci koen pidvme obvykle pouze k lutni-nm. Vhodn koen me zlepit jejich stravitelnost. Vechn slok

jdla meme ochucovat rznmi druhy tuku. Jsou-li oleje kvalitn, zastudena lisovan a erstv, mohou jdlo nejenom ochutit, ale i napo-moci k lepmu vuit ivin.

Z bn dostupnch druh obilovin, zeleniny a lutnin je mon

vytvoit tm nekonen mnostv variant jdel. Pravideln stdmerzn druhy obilovin a lutnin. Ze zeleniny pouvme pednostndruh, kter prv rostou. Jdlo me bt pokad jin.

K tomu, abchom dobe zvldli vaen, ted nepotebujeme dnrecepty. Sta, kdy si dostaten osvojme ppravu zkladnch sloek

jdla obilovin, lutnin a zelenin. Recept pak vznikne vlastn smv souladu s tm, jak jsou prv podmnk.

dn opravdov kucha podle recept neva. Obvkle m osvo-

jench pr typ jdel, jejich ppravu natolik ovld, e ji me volnpizpsobovat podle toho, jak m suroviny, ndob, kolik m asu,pro kolik lid va.

Sname-li se pipravovat jdla podle recept, narazme obvykle napote: bu nemme k dispozici vechn surovin nebo koen, kter


41/51


zde uvdj, nemme potebn pomck nebo je pro ns popisovanpprava pli zdlouhav.

Sprvn kucha bere navc v vahu i ron obdob a poas, jako

i to, zda strvnci potebuj jdlo kaloritj, nebo mn kalorick, zdapotebuj uklidnit, nebo naopak vzbudit z letargie. V tchto ohledechjsou i nejlep kuchask knih bezmocn.

vaenjakokonekMme-li pipravovat jdlo pravideln, je nejlep zadit si vaen

tak, aby ns bavilo. Znamen to vlastn udlat si z nho konka. Tose nm me podait jen tehdy, kdy do nho budeme vkldat vlastn

tvr prvky. Kdy v nm realizujeme vlastn npady a vc se zda,mme z toho radost a ani vt prce nm pak nevad. spch ns po-vzbuzuje k uskutenn dalch npad.

Budeme-li pipravovat jdla z konzerv, tstovin nebo zmrazenchpotravin, bude pro ns vaen nezivnou, tupou a navnou prac.Osvojme-li si vak umn vaen tak, e dokeme pipravit jdla, kte-r pot chut i pohledem, z navn a nezivn rutin se me sttradost.

vaenjakoProstedekksebeuvdomnJist je, e m-li bt jdlo opravdu kvalitn, urit as si jeho p-

prava pece jenom vyd. Pro bychom mu ale nakonec tento asnemohli vnovat?

Ve, co dlme, me bt prostedkem k naemu uvdomn. Pozvldnut zkladnch princip nen vaen nijak rozumov nronprce. Vame-li asto, nemusme se na prci skoro vbec soustedit.

Navenek meme sice pracovat, vnitn vak odpovat, rozjmat,mditat.

kuchajelkaiknzlovk, kter pipravuje stravu pro ostatn, m velkou odpovd-

nost. V lidech, pro kter ji pipravuje, me vtvet svmi jemnmiprostedk fzick i duevn zdrav, nebo ho naopak svoj neznalosti nedbalost podkopvat.

V zenbuddhistick tradici se kuchn povauje za olt domu. Re-spektuje se skutenost, e k zachovn ivota lovka a k rozvoji jehouvdomn je nutn obtovat ivoty jinch bytost. Skutenho uv-domn je mon doshnout ovem jen pi strav po vech strnkchkvalitn a dobe pipraven.


42/51


V Indii si prav brhmani nikdy nenajmaj kuchae. ena se pedppravou jdla vkoupe a oblkne do istch at. Svoji msl uklidna sousted recitac zvltnch manter. Pracuje klidn, vsledky pr-

ce penechv Bohu. Jdlo nikd neochutnv, dokud nen zasvcenoBohu. Pesto se snad nikdy v potebnm mnostv surovin a koennezml.

Vaen je opravdov umn a vda. Jeho kvalita me ovlivovatlovka ve vech rovnch: jeho fziologick funkce, mentln a emo-cionln stav, jeho energii a konen i uvdomn.

Mohou nastat i situace, kdy pro ns bude mt pprava stravy pr-voadou dleitost. Vprv se pbh o nskm lechtici, kter k:

Nepotebuji lkae, potebuji dobrho kuchae.

naladnkuchaeaPsobenjdlaV Indii dobe vd, e lovk, kter va, vkld do jdla v procesu

jeho ppravy svoji vlastn duchovn energii. Tato jemn nehmatatelnenergie se pak pen i na strvnk.

Na kuchai proto le velk zodpovdnost. Svoj prac me ovliv-ovat nejenom tlesn pocity a zdrav lid, pro kter va, ale dokonce

i jejich pschick rozpoloen a duevn zdrav. Dobr vztah k vaenje ted stejn dleit jako kvalita surovin a zpsob jejich pprav.Je-li kucha pi prci dobe naladn a v souladu s jdlem, kter pi-

pravuje, vsledek bude psobit harmonick i na strvnk. Je-li vakrozladn, zlostn nebo rozhnvan, vkld do chystan stravy ener-gii zlosti, co pak postihne vechny, kte ji budou jst. Podobn i jdlopipravovan ve spchu me vvolat chaotick mlen a chovn.

Dleit je t vait se zdravm sebevdomm. Nev-li kucha

dostaten v spch sv prce, jdlo, kter pipravuje, nedopadnedobe.

Vaen jako tvr proces

Jdlo plnujeme v souladu s denn dobou a poasm. Zvme akce,kter chstme na dal den. Jdla leh, slad, rozmanitj a pest-ej pomhaj ctit se dobe a harmonick mezi lidmi. Jdla prosta koncentrovanj umouj udrovat soustedn a pozornost, co

me bt vhodn pro duevn prci nebo studium.

Dobr jdlo je mon pipravit i v mn idelnch podmnkch. Sta- si jen dn promslet, eho chceme vlastn doshnout. Postupprac si naplnujeme ji ped vaenm. Pracujeme-li soustedn


43/51


a pouvme-li vlastn tvr prvky, prce ns zane brzy bavita jdlo dopadne dobe.

Vci zbyten nekomplikujeme. Dopejeme jim dostatek asu a ne-

nechme se zmst sloitmi kuchaskmi recepty. Mnostv surovinuvdn v kuchakch me bt dobrm vodtkem. Pokud si vakvme, docela dobe se bez nich obejdeme.

I kdy je prce docela obyejn, pijmme s potenm ve, co jeteba udlat. Jsme vdni za monost pispt svoj prac k nasce-n druhch.

Sname se dobe poznat vlastnosti vech potravin, kter mme

k dispozici. Vuvme jejich pirozenou svest a chu tak, ab-chom nemuseli surovin pli upravovat. Nejlep jdlo je to nej-prost. Smsme-li pli mnoho surovin dohromad, vznikne ne-pirozen produkt, kter me rozladit trven a zpsobit chaotickmlen.

Zapojme svoji intuici. Nechme se vst barvami, chutmi, tvary,vnmi. K vtvoen chut uvme jednoduchch kombinac po-

travin. Koen uvme co nejjemnj, nejlpe kuchsk blink.Dleit je nejenom chu, ale i harmonie vech pouitch soust,jejich uspodn na tali a konen i zpsob podvn jdla.

K pipravovanmu jdlu nepidvme star, kter nm zbylo tebaod sndan. Charakter novho jdla b se jm mohl zcela zmnit.

Pi vaen se sname pli neochutnvat. Pln aludek nepodpo-ruje tvr nladu. Pokud pece jenom ochutnvme, pouitou lci

odlome radi hned do dezu. Bude-li se jdlo uchovvat, mohlo byse stt, e vlivem enzm ze slin ulplch na lci dojde ke zmnjeho charakteru.

Sname se mt vnmavost dtte a vidt vci pln nov. Nezapo-jujeme rozum a zkuenosti tam, kde ns mohou blokovat.

Poteb k vaenPomcky

Dnes ji nen problm opatit si kvalitn hrnce z nerezavjc oceli.Jsou sice nkladnj ne smaltovan, zato nm vak vdr o mnohodle. Maj rovn silnj dno, kter dobe rozvd a udruje teplo.


44/51



45/51


Svj vliv m i tvar a velikost hrnce. V a u hrnce udruj vcevlhkost jdla pi vaen, protoe unikajc pra se sr na stnch hrn-ce a ztk zpt. Ni a ir hrnce umouj vt vypaovn vlhkosti

z jdla, take jdlo je su.Pimen naplnn hrnce je dleit zvlt pi duen jdla. Bude-

me-li dusit ve vtm hrnci jenom malou vrstvu re, pravdpodobnnm dobe nezmkne ani po del dob. Mme proto hrnce rznchvelikost.

Kvalitn nerezov tlakov hrnec je tm nezbytn. Mnoh prcenm usnadn, budeme-li mt k nmu jeden men obyejn hrnec velktak, ab blo mon jej vloit dovnit tlakovho hrnce (viz s. 148).

Velk masivn pnev s nepilnavm povrchem m pro ns tolikvhod, e se vyplat podit si vrobek prvotdn kvality i za vycenu. Vyuijeme ji k pprav obilovinovch placek peench nebonapaovanch na sucho, k rychlmu peen zeleniny bez tuku a kevem dalm zpsobm ppravy, kdy potebujeme pout vy tep-lotu a chceme se vyhnout pipeen. Mme-li dobrou pnev a nepi-pravujeme--li jdla mnoho, me nm nahradit i troubu, co znamensporu energie.

Vynikajc jsou pnve s povrchem z granitu. Granit je pirozenmateril je to vlastn ula a je velmi odoln. Pnev opatenpovrchem z granitu sta udrovat istou a jinak nepotebuje dnouzvltn drbu. Pesto doporuujeme ji ped kadm pouitm tencepott olejem a pot vtt kuchskou utrkou do sucha. Takto se jejpovrch maximln zachov a i po ltech pouvn bude vypadat jakon.

Nevhejme investovat do nejkvalitnjho vrobku. Budeme-li pi

prci k povrchu pnve etrn, vydr nm cel desetilet a poteninvestice se nm bohat vplat.Tak se vplat mt vlastn mlnek na obil nebo rotovnk. Me-

me si pak umlt mouku maximln biologick kvality, co je pi stravzaloen na obilovinch zsadn vc. Mouka se toti brzy po umletoksliuje. St se nm poda ji koupit zcela erstvou a po dvou m-scch po umlet zbv z jej pvodn hodnot ji jen mlo.

Nejvhodnj je mlnek s kamennmi mlecmi kotoui. Mletm mezi

kamennmi kotoui se ze zrn uvoluj jejich nejvrchnj sti obsa-hujc hlavn celulzu ve vtch kouscch, take je mono je snadnoodstranit nslednm prosvnm (viz s. 145). Dal vhodou mlnkus kamennmi kotoui je, e se pi mlet mouka zahv jen mlo, takese v n zachovvaj i mn stabiln ivin.


46/51


Vyuijeme i ttiv kvomlnek (s rotujcm plochm noem).Velmi dobe se hod na mlet ovesnch vloek, ale i teba nkterchkoen. V nouzi je mon jej pout i na mlet obil. Umletou mouku

prosejeme pes sto a zbtek umeleme jet jednou.Olejnat semena, jako mk, sezam, len, slunenici, je mon mlt

vechna v mlnku na mk.K napaovn zeleniny budeme potebovat napaovk, nejlpe opt

nrz.Struhadlo je vhodn mt opt nerezov, stojac, kuelovit, s n-

kolika plochami pro rzn hrubosti.Devn lce a liky pro mchn pi vaen jsou lep ne m-

chaky. Je mon jimi jdlo i dobe nabrat. Je vhodn, kdy m lce,kterou mchme pi vaen, spodn hranu ikmou a rovnou. Lpe sedr a je mon j i uvolovat jdlo, kter se pichtilo ke dnu.

K podvn jdel z obilovin jsou asto lep porcelnov misk netale. V misce vdr jdlo del dobu tepl.

zdrojtePlaAkoli v tomto ohledu nen k dispozici dostaten vzkum, lid

z rznch kultur se nezvisle na sob shoduj v tom, e jdlo pipra-ven na pmm plameni chutn lpe ne pipraven s pomoc elek-trickho proudu. Mlokdo z ns vak asi bude moci vait na ohni zeslm, kter je povaovn za nejvhodnj.

Mme-li plynov spork, budeme potebovat rozptylnou skua kovovou plotnku. Urit ale ocenme dnen hrnce se silnm aku-termickm dnem.

U elektrickch spork je mon stupe zhevu sice lpe regulo-

vat, i zde jsou vak vhodn hrnce se silnm dnem. Umouj dova-en jdla ji bez zahvn, co minimalizuje nik pry napklad piduen zelenin.

Pi vaen na elektrickm sporku se nm nkdy stane, e rozplmeplotnku pli mnoho a vaen probh pli prudce. Pro tento ppadse docela osvduje zhotovit si izolan podloku z alobalu, kterouvlome mezi hrnec a plotnku. Sta nkolikrt pes sebe peloenalobal ve velikosti plotnky. Takovchto podloek meme mt i vce

a vkldat je pod hrnec postupn podle poteb.Mikrovlnnou troubu radji nepouvme. Podle etnch vzkummikrovlnn zen znan sniuje kvalitu potravin./15


47/51

Obsah

voDeM

Strava a zdrav. Cesta osobnho rstu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6Strava z celistvch prodnch potravin . . . . . . . . . . . . . . . . 6Strava, pschick a emocionln stav . . . . . . . . . . . . . . . . . 7Pnos na cest osobnho rstu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

I. SPOJITOSTI S TLEM A MySL

1. Mezi uvolnnm a zpevnnm. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 4Soulad mezi stravou, tlesnm zaloenm a zpsobem ivota . . . 14Pimen uvolnnost a zpevnnost optimln kondice . . . . . 18Faktor uvolnn a zpevnn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18Optimln kondice a vrozen konstituce. . . . . . . . . . . . . . . . 19

Pimen uvolnnost a zpevnnost (optimln kondice) 19Nadmrn uvolnnost nebo zpevnnost. . . . . . . . . . . . . . . . 19

Projevy nadmrn uvolnnosti a zpevnnosti 21

Nerovnovha v dsledku nevven strav . . . . . . . . . . . . . 23Poznn stav nadmrn uvolnnosti a zpevnnosti . . . . . . . . . 25Nadmrn uvolnnost nebo zpevnnost a nvrat do rovnovh . . 26Volba strav v prai . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28Vlastnosti potravin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

Orientan pehled vlastnost zkladnch potravin 31Vliv ppravy jdla na jeho charakter 32

Den s vvenou stravou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33Sestava jednotlivch jdel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

2. Strava a stav msli z pohledu uen starovk Indie . . . . . . . . 40Jdla rozlaujc (tamasick) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40Jdla stimulujc (radasick) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41Jdla harmonizujc (sattvick) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

Kombinovan stav nerovnovh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43Opatrnost je nutn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

3. Pirozen stav radosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46Utien msli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46


48/51

Dv cest osobnho rstu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48Strava na cest porozumn a zulechovn charakteru . . . . . . . 50Strava na cest souctn a lsk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

4. Maso ve strav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

5. Jednota strav a msli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

II. MONOSTI ULEHEN TLU A MySLI

6. Kombinace potravin v jdle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66Zkladn pravidla kombinovn potravin . . . . . . . . . . . . . . . 66Dlen strava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67Sjednocen blkovinnch a sacharidovch potravin a jejichkonzumace po sob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68Sestava jdla v prai . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

Potraviny podle obsahu blkovin a sacharid 73

7. vkn jdla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 4

8. Zahvajc a ochlazujc ink jdla . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79Kalorick hodnota potravin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80Zpsob pprav jdla a jeho zahvajc inek . . . . . . . . . . . . 81Potravin a smrovn proudn energie v tle . . . . . . . . . . . . 82

Zahvajc a ochlazujc vlastnosti potravin 85

Pouit poznatk v prai . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

9. Rozvren jdla bhem dne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92Monosti rozvren jdla pi celozrnn strav tikrt denn . . . . . 94

10. Celistv strava a tlesn vha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

11. Jdlo a meditace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

12. Naladn pi jdle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103

13. Uspokojen z jdla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105Zkladn chuti a jejich zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

Pehled chuovch vlastnost potravin 109

Objem jdla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112Objem jdla 113Volba jdla podle chuti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113Nevven strava a pejdn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115Nejezme, kd nm nechutn. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119


49/51

III. UVEDEN DO PRAxe

14. Pechod na celistvou stravu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 4

Postupn zmna jdelnku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126Chb pi pechodu na celistvou celozrnnou stravu . . . . . . . . 129

15. Vaen pro radost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135Poteb k vaen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

16. Obilovin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142Metod pprav a charakter jdla . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142Vaen v celch zrnech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145

Metody ppravy obilovin a vlastnosti jdla 153

Re . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153Penice. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158ito . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163Oves . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165Jhl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168Kroup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171Pohanka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172

17. Lutnin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173Lutnin vhodn k pravidelnmu uvn (lehce straviteln) . . 173Lutnin vhodn k obasnmu uvn. . . . . . . . . . . . . . . 17 4Lutnin obtnji straviteln . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 4Lutnin v malm mnostv kad den . . . . . . . . . . . . . . 175Ideln doplnn obilovin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175Zpsob zlepen stravitelnosti lutnin. . . . . . . . . . . . . . . 176

18. Zlnina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181

Zpsob pprav a charakter jdla . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182

19. Ovoce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188

20. Oech a olejnat semena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190

21. Srov podl strav a kvaen potravin . . . . . . . . . . . . . . 193

22. Sl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196K emu je sl potebn? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197

Pimen uvn soli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197

23. Tuk a oleje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200Kter tuk jsou vhodn? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200Pouit tuk a olej v prai . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201


50/51

24. Jednoduch cukr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 205Cesta k pimenmu uvn sladkho . . . . . . . . . . . . . . . 205

25. Mlko a mln produkt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20826. Vejce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210

27. Tekutin a npoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212Projevy nedostatku a nadbytku tekutin a monosti

npravy stravou 213

Opatrn s ivoinmi blkovinami a sol . . . . . . . . . . . . . . 213

28. Kvalitn jdlo ve vedn den . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 216

Doslov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218

Litratura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219


51/51

TOM TANZEL (1958) Vystudo-val chemii na VCHT a fotografiina FAMU. Stravou, jakoto pod-prnm prostedkem k dosaentlesnho i duevnho zdrav, se

zabv pes dvacet let. Publikovalna toto tma adu lnk s clempoukzat na dleitost kadodennvolby stravy a souasn zpstupnitproblematiku bnm laikm.

RKA REMEOV (1958)Vystudovala filmovou a televizn

grafiku na VUP. Stravou, jakotopodprnm prostedkem k dosae-n tlesnho i duevnho blaha, sezabv pes padest let. V souasndob dl radost vepem i knedl-kem bnm gurmnm ve svjihoesk hospdce v Albei s clemoprit klasickou eskou kuchyni

naich babiek.

Stravou sloenou z celistvch pirozench potravin me-me ovlivovat svou psychiku, vyhnout se negativnm emo-cionlnm stavm a udrovat optimln zdravotn stav.

V knize Strava a vdomjsou popsny monosti, jak vhod-

n volenou prodn stravou ulehit tlu a harmonizovat svduevn stavy, co napomh lpe odolvat nepznivmvlivm prosted a udrovat si tlesn, psychick i emoci-onln zdrav. Tyto pnosy jsou cenn zvlt na osobnduchovn cest jak na cest proiovn charakteru,tak i na cest zulechovn srdce.

Date post:	04-Apr-2018
Category:	Documents
Upload:	livrocz
View:	232 times
Download:	0 times

Strava a vědomí

Documents