Mikroekonomie

Soubor 1

Ing. Petr Mach, Ph.D.

petr.mach@vsem.cz

Učebnice:

Tomáš Pavelka:

Mikroekonomie - Základní kurz

VŠEM 2010. 2. aktualizované vydání

Výuka: PPE 09/PKLZ 08/PMAR 04

1) Úterý 17.4 9:00-15:00

2) Středa 2.5. 9:00-15:00

3) Úterý 15.5 9:00-15:00

4) Úterý 29.5 9:00-15:00

5) Úterý 5.6. 9:00-15:30

[9:00-10:30] [10:45-12:15]

[13:15-14:45]

Výuka: PE 44/KLZ 18/MAR 6

1) Sobota 19.5. 9:00-17:00

2) Sobota 2.6. 9:00-17:00

3) Sobota 23.6. 12:30-15:30

[9:00-10:30] [10:45-12:15]

[13:15-14:45] [15:00-16:30]

Rozvrh

1.

Úvod

5.1, 5.2

Užitek

11.

Statky,

externality

2.

Poptávka a

nabídka

4.

Elasticita

3.

Zásahy vlády do

trhu

10.

Trh práce a

kapitálu

5.3

Indiferenční

analýza

6.3

Izokvanty a

izokosty

6.1, 6.2, 6.4, 6.5

Firma a

produkční funkce

7., 8.

Dokonalá a

nedokonalá

konkurence

9.

Trh výrobních

faktorů

Obsah

• Úvod do ekonomie, směna a vlastnictví

• Užitek. Celkový a mezní užitek.

Měřitelnost užitku. Přebytek spotřebitele.

• Statky soukromé a veřejné, externality,

asymetrické informace, morální hazard,

nepříznivý výběr

Blok 1

• Úvod do ekonomie, směna a vlastnictví

(Kap. 1)

Ekonomie

• Mikroekonomie vs makroekonomie

• Zkoumá chování lidí, kteří se rozhodují

o použití (alokaci) vzácných zdrojů na

alternativní příležitosti

• Suchá POZITIVNÍ ekonomie

• Hodnotící NORMATIVNÍ ekonomie

Ekonomické subjekty

• Jednotlivci (Domácnosti)

• Firmy

• Stát

• Trh statků

• Trh výrobních faktorů

DOMÁCNOSTI FIRMY

TRH STATKŮ A SLUŽEB

TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ(služeb výrobních faktorů)

Nakoupené

statky a službyProdávané

statky a služby

Poskytnuté VF

práce, půda, kapitál

Výrobní vstupy

práce, půda, k

apitál

POPTÁVKA NABÍDKA

POPTÁVKANABÍDKA

Platby za nakoupené

statky a služby

Příjmy za prodané

statky a služby

Získané

mzdy, renty, úroky, ziskyVyplacené

mzdy, renty, ú

roky, zisky

Tok statků, služeb a výrobních faktorů

Tok peněz

Ekonomický koloběh

Náklady a přínosy

• Vše má své náklady a přínosy

Existují vždy

• náklady obětované příležitosti

=hodnota druhé nejlepší alternativy,

kterou jsme zavrhli, abychom využili

nejlepší příležitosti

Zákon rostoucích nákladů obětované

příležitosti

Hranice výrobních možností

Vyjadřuje různé kombinace

dvou statků, které může

ekonomika při daných

výrobních zdrojích a dané

technologii maximálně vyrobit

PPF a Náklady obět.příležitosti

Změna počtu výrobních faktorů a

změna technologie Knihy

(ks)

Chleba

(ks)

Knihy

(ks)

Knihy

(ks)

Chleba

(ks)

Chleba

(ks)

Neviditelná ruka trhu

Adam Smith (1776)

„Nikoliv z dobročinnosti řezníka, pivovarníka či pekaře

máme svou večeři, ale z jejich zájmu o sebe samé.

Nežádáme je o lidskost, stačí nám jejich sebeláska,

nevykládáme jim o našich potřebách, dáme jim vědět

o výhodách pro ně…Tím, že člověk sleduje vlastní

zájem, často podpoří zájem společnosti účinněji, než

kdyby bylo podpoření zájmu společnosti jeho

záměrem.“ „sleduje jen vlastní prospěch a je přitom

veden jakousi neviditelnou rukou, aby dosáhl

výsledku, který nebyl součástí jeho záměru.“

Petr Mach - Microeconomics

VLASTNICTVÍ

Vlastnictví je vztah mezi člověkem a věcmi.

Jeho podstatou je soubor vlastnických

práv – právo věc užívat, prodat, darovat,

pronajmout, zničit.

Zázrak vlastnictví

„Dejte člověku do vlastnictví

holou skálu, a on ji promění

v kvetoucí zahradu.“ Arthur Young

(1787)

ZÁZRAK SMĚNY

Na rozdíl od smlouvy

Krádež je „hrou s nulovým součtem“

Blok 2

• Užitek. Celkový a mezní užitek.

Měřitelnost užitku. Přebytek spotřebitele.

(Kap. 5.1, 5.2)

Maximalizace užitku

Užitek je subjektivní uspokojení, nejde jen o

peníze

Dvě teorie užitku

• Kardinalistická (měřitelný užitek)

• Ordinalistická (neměřitelný užitek)

Celkový a mezní užitek

1 2 3 4 5 6 7

TU 9 16 21 24 25 24 21

MU 9 7 5 3 1 -1 -3

Funkce užitku

0

5

10

15

20

25

30

1 2 3 4 5 6 7

-(x-5)2+25

Příklad MU a TU

Předpokládejte, že celkový užitek ze spotřeby statku X

lze zachytit rovnicí: TU = 40QX – 0,5QX2. Vypočítejte

mezní užitek pátého kusu statku.

TU5 = 40·5 – 0,5· 52 = 187,5

TU4 = 40·4 – 0,5 ·42 = 152

MU5 = TU5 – TU4 = 187,5 – 152 = 35,5

MU=d (TU) / d (Q)

-4

-2

0

2

4

6

8

10

1 2 3 4 5 6 7

Optimum spotřebitele

MU=P

(Jakmile bude MU menší než cena, další

jednotku nekoupíme)

Optimum při spotřebě více statků

MU1/P1=MU2/P2

(Jakmile bude rozdíl MU a ceny menší než

rozdíl MU a ceny dalších statků, koupím

další statky)

Blok 3

• Statky soukromé a veřejné, externality,

asymetrické informace, morální hazard,

nepříznivý výběr

(Kap. 11)

Jsou některé statky volné?

Transakční náklad

Transakční náklad plyne pro prodávajícího

nebo kupujícího z uskutečnění směny.

Vysoký transakční náklad může být

překážkou uskutečnění obchodu.

Externality

Externalita je externí prospěch nebo

externí náklad, který není jeho nositelem

požadován, objednán, placen. Pozitivní

externalita znamená prospěch z cizí věci,

negativní externalita znamená náklad z

cizí věci.

Typy externalit

EXTERNALITY

VE VÝROBĚ VE SPOTŘEBĚ

ZÁPORNÉ

Výroba jednoho subjektu

způsobuje dodatečné náklady

jinému subjektu, aniž by ten

byl za to nějak kompenzován.

KLADNÉ

Výroba jednoho subjektu vede

k dodatečným přínosům

jinému subjektu, aniž by ten

za to nějak platil.

ZÁPORNÉ

Spotřeba jednoho subjektu

způsobuje dodatečné náklady

jinému subjektu, aniž by ten

byl za to nějak kompenzován.

KLADNÉ

Spotřeba jednoho subjektu

vede k dodatečným přínosům

jinému subjektu, aniž by ten

za to nějak platil.

Soukromý mezní užitek

a soukromé mezní náklady P

D

(soukromý mezní užitek)

S

(soukromé mezní náklady)

E0

Q0Q

P0

Společensky optimální množství produkce v

případě externality ve výrobě

P

D

(soukromý

mezní užitek)

S

(soukromé

mezní náklady)

E0

Q0Q

P0

P

D

(soukromý

mezní užitek)

S

(soukromé

mezní náklady)

E0

Q0Q

P0

Společenské mezní

náklady

E1

Negativní externalita

ve výrobě

Pozitivní externalita

ve výrobě

P1

Q1

E1

Q1

P1

Společenské mezní

náklady

Společensky optimální množství produkce v

případě externality ve spotřebě

P

D

(soukromý

mezní užitek)

S

(soukromé

mezní náklady)

E0

Q0Q

P0

P

D

(soukromý

mezní užitek)

S

(soukromé

mezní náklady)

E0

Q0Q

P0

Společenský mezní

užitek

E1

Negativní externalita

ve spotřeběPozitivní externalita

ve spotřebě

P1

Q1

E1

Q1

P1

Společenské mezní

náklady

Společenský mezní

užitek

Druhy statků

Vylučitelnost Nevylučitelnost

Riv

alit

a

Soukromé

statky

Common goods

(tragedy of commons)

Neri

valit

a „Club“ goods

Veřejné statky

(free riding problem)

Asymetrické informace

• Morální hazard

• Nepříznivý výběr

• Paternalismus (Poručnické statky, Hříšné

statky)

Co má dělat stát?

Poskytovat „veřejné statky“?

(Bohatým) brát, (chudým) dávat?

Garantovat vlastnictví a zajišťovat

spravedlnost?

Napravovat „tržní selhání“?

Jiná alokace než cenová

• Pořadí („Kdo dřív přijde, ten dřív mele) -

Fronty

• Přídělový systém / protekce / slabší mají

přednost…

Blok 5

• Elasticita (kap. 4)

Cenová elasticita

• Citlivost změny poptávaného / nabízeného

množství na změnu ceny

Obecně:

(cenová elasticita poptávky je vždy záporná)

Jak měřit?

• Mezi body

• V jednom bodě

• Oblouková elasticita:

Typy elasticity

Elasticita Poptávka

Ed = 0 Totálně (dokonale) neelastická

- 1 < Ed < 0 Neelastická

Ed = - 1 Jednotková elasticita

- ∞ < Ed < -

1 Elastická

Ed = - ∞ Totálně (dokonale) elastická

Elasticita a příjem

Např.

Takže

Důchodová elasticita poptávky

(V obou jmenovatelích e jmenovatelích

máme opět průměr staré a nové hodnoty)

Statky

• Normální

s růstem důchodu roste poptávka: statky

nezbytné 0<Eid<1 statky luxusní Eid>1)

• Inferiorní (podřadné či méněncenné)

s růstem důchodu klesá poptávka Eid<0)

Blok 6

• Zásahy vlády do trhu (kap 3)

• Minimální cena, cenový strop,

intervenční nákup, spotřební daň,

subvence

Minimální cena

V EU: minimální ceny

másla, mléka

Minimální ceny elektřiny

ze solárních elektráren

ČR:

Minimální mzda

Metody:

Povinný odkup

Intervenční nákupy

Cenový strop

Příklady

EU:

Regulace roamingu

ČR:

Regulace nájmů

Intervenční nákupy Růst nabídky eur

by vedl ke

zhodnocení

koruny z 25 na

24. Stát bude

intervenovat –

vytiskne koruny a

zvýší poptávku

po eurech

Dopad daňového břemene

Dopad daňového břemene – na koho daň

nakonec dopad bez ohledu na to, kdo je

plátcem

To, zda dopadá spíš na kupujícího nebo na

prodávajícího závisí na cenové elasticitě

poptávky a na cenové elasticitě

nabídky.

Dopad spotřební daně

Elastická poptávka

Neelastická poptávka

Dopady daně

• Distorze chování

• Daňové úniky

• Růst černé ekonomiky

• Pokles růstu HDP (both measured and

effective)

• Pokles růstu daňových příjmů

Lafferova křivka

(Analogie křivky TR –

celkového příjmu)

Mikroekonomie

Petr MACH

Soubor 3

OBSAH

7) Trh práce a kapitálu (kap. 10)

8) Indiferenční analýza (kap. 5.3)

9) Izokvanty a izokosty (kap 6.3)

Blok 7

• Trh práce a kapitálu (kap. 10)

Trh práce

• Lidé práci nabízejí

• Firmy práci poptávají

Rovnováha na trhu práce Mzdová sazba

(Kč/hod.)

Množství práce

(hodin)

SL

W0

L0

DL

E

přebytek práce

nedostatek práce

W1

W2

Snížení nabídky práce Mzdová sazba

(Kč/hod.)

Množství práce

(hodin)

SL0

W0

L0

DL

E0

W1

E1

L1

SL1

Zvýšení poptávky po práci Mzdová sazba

(Kč/hod.)

Množství práce

(hodin)

SL

W0

L0

DL0

E0

W1

DL1

E1

L1

Efekt minimální mzdy Mzdová sazba

(Kč/hod.)

Množství práce

(hodin)

SL

W0

L0

DL

E0

W1

LA

A B

LB

Zahnutá nabídka práce Mzdová sazba

(Kč/hod.)

Množství práce

(hodin/den)

převažuje důchodový efekt

převažuje substituční efekt

SL

W0

L0

Mezní příjem z práce

MEZNÍ PŘÍJEM FIRMY: MR = ∆TR/∆Q

MEZNÍ PRODUKCE PRÁCE MPL = ∆Q/∆L

MEZNÍ PŘÍJEM Z PRÁCE MRPL

MR x MPL = (∆TR/∆Q) x (∆Q/∆L) = ∆TR/∆L

Mezní příjem z produktu práce

MRPL = DL

MFCL=AFCL=SL

W0

L0

E

Množství práce

(hodin)

Mzdová sazba

(Kč/hod.)

Monopol na trhu práce

(„monopson“)

MFCL

AFCL=SL

MRPL

A

B

Mzdová sazba

(Kč/hod.)

Množství práce

(hodin)

L0

W0

Mzda nominální a reálná

Mzda stoupne (nominálně) o 21 %

Ceny stoupnou o 10 %

O kolik % si koupíme za mzdu více věcí?

Odpověď: o 10 %

(spočítejte proč)

Ekonomická renta

a transferový výdělek

ekonomická

renta

transferový

výdělek

PF

(Kč/hod)

DF SF

F

(hodin)

PF0

F0

E0

Trh kapitálu

Kapitál = odložená spotřeba za účelem

jejího zvýšení

Úrok: Odměna za půjčení

(1+ir)=(1+in)/(1+)

Ir ≈ in –

Trh, kde se nabízejí a poptávají dočasně

volné prostředky (obvykle peníze)

Poptávající: dlužníci

Nabízející: věřitelé

Co se nabízí a poptává

Nabídka a poptávka investičních prostředků:

věřitel nabízí investiční prostředky a

dlužník poptává investiční prostředky

Poptávka a nabídka investičních příležitostí:

věřitel poptává investiční příležitosti a

dlužník nabízí investiční příležitosti.

Trh zápůjčních fondů

Investiční instrumenty

• Smlouva o půjčce

• Cenné papíry – dlužní úpisy

– Směnky

– Dluhopisy (obligace)

Současná hodnota

nN

n

2N

2

N

1

)i1(

V...

)i1(

V

i1

VPV

79

Mnoho podob kapitálového trhu

• Bankovní trh

• Akciový trh

• Dluhopisový trh

• Trh investičních fondů (penzijní a jiné)

Rovnováha úspor a investic

Blok 8

• Indiferenční analýza (kap. 5.3)

Rozpočtové omezení

px. x + py y = B

Rozpočet=CZK 192

Pivo=CZK 24

Doutník=CZK 16

Funkce užitku

0 1

2 3

4 5

6 7 8 9 0

1

2

3

4

5

6

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Indiferenční mapa

Optimum spotřebitele

Růst rozpočtu

Růst ceny zboží

Odvození poptávky

Substituty

Komplementy

Blok 9

• Izokvanty a izokosty (kap 6.3)

Produkční funkce

0 1

2 3

4 5

6 7 8 9 0

1

2

3

4

5

6

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Mapa izokvant

Kombinace vstupů

Optimum firmy

Optimum firmy

Změna ceny vstupu

Mikroekonomie

Soubor 4

OBSAH

10) Firma a produkční funkce (kap. 6.1,

6.2, 6.4, 6.5)

11) Dokonalá a nedokonalá konkurence

(kap. 7., 8.)

Blok 10

• Firma a produkční funkce (kap. 6.1, 6.2,

6.4, 6.5)

Maximalizace zisku

ZISK = CELKOVÉ TRŽBY – CELKOVÉ

NÁKLADY

Firma maximalizuje zisk pro své vlastníky

Nebo pro manažery?

Maximalizace zisku

ACP účetní zisk (accounting profit) = TR

celkový příjem (total revenue) – ACC =

účetní náklady (accounting cost)

EP ekonomický zisk = TR – ACC účetní

náklady - OPC náklady obětované

příležitosti (opportunity cost)

Ekonomický a účetní zisk

P Ř Í J M Y

E X P L I C I T N Í

N Á K L A D Y

I M P L I C I T N Í

N Á K L A D Y

E K O N O M I C K Ý

Z I S K

Ú Č E T N Í

Z I S K

E X P L I C I T N Í

N Á K L A D Y

P Ř Í J M Y

Ekonomický pohled Účetní pohled

Přebytek spotřebitele a výrobce

Q

(ks)

P

(Kč/ks)

S (ΣMC)

D

QDK

PDK

Přebytek sbotřebitele

Přebytek výrobce

A

B

C

Krátké a dlouhé období

• Krátké období (short run)

– Alespoň jeden vstup fixní

– Fixní náklady

• Dlouhé období (long run)

– Všechny vstupy variabilní

– Pouze variabilní náklady

Prozkoumáme:

• Produkci

• Tržby

• Náklady

• Zisk

Produkční funkce

Vyjadřuje maximální objem produkce,

který lze vyrobit při zapojení

výrobních vstupů a při určité

technologii.

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0

1

2

3

4

5

6

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Celkový,mezní

a průměrný produkt • Celkový produkt (TPP)

• Mezní produkt (MPP)

• Průměrný produkt (APP)

L

TPPMPPL

L

TPPAPPL

K

TPPAPPK

Q

A

B

C

APPL

MPPL

A

B

C

APPL, MPPL

TPP

L1

L1 L2

L2 L3

L3

Q1

Q2

Q3

L

L

Produkční funkce v krátkém období

Produkční funkce v krátkém období - příklad

Krátkodobá produkční funkce má rovnici TPP: Q = 20L +4L2 – L3. Vypočítejte

TPP, APPL a MPPL vždy pro 6 jednotek práce.

Náklady fixní a variabilní

• Celkové krátkodobé náklady (STC)

• Fixní náklady (FC)

• Variabilní náklady (VC)

• Mezní náklady (MC)

VCFCSTC

Q

STCMC

Průměrné náklady

• Průměrné celkové krátkodobé náklady

(SAC)

• Průměrné fixní náklady

• Průměrné variabilní náklady

Q

STCSAC AVCAFCSAC

Q

FCAFC

Q

VCAVC

Krátkodobé celkové náklady

Krátkodobé průměrné a mezní

náklady SAC, AVC, AFC, MC

(Kč/ks)

MCSAC

AVC

AFC

min. SAC

min. AVC

Q

Příjmy (tržby) firmy

• Celkový příjem (TR)

• Průměrný příjem (AR)

• Mezní příjem (MR)

QPTR

Q

TRAR

Q

TRMR

Zisk

Poptávka po produkci

Tržby

Zisk firmy

MAXIMALIZACE ZISKU OPĚT V MR=MC

Blok 11

• Dokonalá a nedokonalá konkurence

(kap. 7., 8.)

Základní modely trhu

1) Dokonalá konkurence

2) Monopolistická konkurence

3) Oligopol

4) Monopol

Dokonalá konkurence

=model, nikoliv „cíl“

popisuje prostředí

(stav na trhu), ve

kterém výrobce přejímá tržní cenu, kterou

nemůže ovlivnit. Vstup a výstup z odvětví

je volný, bez nákladů.

Dokonalá konkurence

• Mnoho malých prodávajících a kupujících

• Volný vstup do a výstup z odvětví

• Homogenní produkt

• Kupující mají dokonalé informace

• Nulové náklady na změnu dodavatele

• (Neexistuje reklama)

Realita není „dokonalá konk.ce“

• Mnoho malých prodávajících a kupujících

• Volný vstup do a výstup z odvětví

• Homogenní produkt

• Kupující mají dokonalé informace

• Nulové náklady na změnu dodavatele

v jiné struktuře trhu než „dokonalá

konkurence“ je firma tvůrcem své ceny

Monopolistická konkurence

V odvětví monopolistické konkurence je

snadný vstup firem do odvětví. Jednotlivé

firmy nabízejí ale diferencovaný produkt

(přinejmenším tak, že jej nabízejí na

odlišných místech), přičemž náklady na

změnu dodavatele

jsou pro spotřebitele

nenulové.

Oligopol

Oligopol můžeme definovat jako tržní

odvětví, ve kterém působí málo firem

z důvodu vysokých vstupních nákladů na

tento trh (do tohoto odvětví).

Monopol

• Situace, kdy je na trhu jen jeden producent

nebo:

• Situace, kdy je na trhu jen jeden výrobce,

kterému nemůže vzniknout konkurence

• Nemá blízké substituty

Příčiny vzniku monopolu

1. monopol v důsledku vlastnictví

jedinečného výrobního faktoru

2. dočasný monopol v důsledku inovace

3. přirozený monopol

4. monopol vytvořený na základě státní

regulace

1) Monopol z vlastnictví

výrobního faktoru Monopol jen v úzce definovaném trhu

• Karel Gott ?

• Koněpruské jeskyně

• Diamantový důl

2) Monopol z inovace

• Odměna za riziko inovace

• Jen dočasný, než vás dožene konkurence

• Nutné vynalézat triky, jak dočasnost co

nejvíce prodloužit (kódy, utajování receptů,

vytvořit ustálenou normu)

• Nekonečný koloběh

3) Přirozený monopol

Q

(ks)

P

(Kč/ks)

AR =D

AC

•Síťová odvětví

•Úspory z rozsahu

4) Státní monopol

• Monopolní výhrada

• Patent

Antimonopolní legislativa

• Antimonopolní úřad (ÚOHS)

• ERÚ, ČTÚ

• Omezení fúzí, dumpingu, cenových dohod

Inovace a diferenciace

=trvalá aktivita podnikatelů v konkurenčním

boji o zákazníka

tajným přáním každého výrobce je být

„monopolem“

inovace jsou napodobovány

Homogenní vs. nehomogenní

d P

Q

DOKONALÁ K…..MONOPOL

TR

STC

Q

(ks)

π(Kč)

ZISK

Q1 Q2

TR

STC

Q

(ks)

π(Kč)

ZISK

Q1 Q2

Dokonalá konkurence

Firma přebírá tržní cenu

Cena je stejná pro každý další prodaný

výrobek

Vodorovná křivka poptávky

Dokonalá konkurence TR

STC

Q

(ks)

π(Kč)

ZISK

Q1 Q2

ZTRÁTA

Q1 Q2Q

(ks)

MR, MC

(Kč/ks)

MR

MC

MCMR

Dokonalá konkurence – bod uzavření firmy

P

(Kč/ks)

Q

(ks)

MR=AR= D

MC

SAC

Q0

P0

A

B

ZTRÁTA

AVC

Bod uzavření firmy

C

P1

141

Krátkodobé dosahování zisku

Zisk motivuje příchod nových

Vyšší nabídka stlačuje zisk

Odchod firem z trhu

Vyšší cena ruší ztrátu

Zisk je nulový

Ekonomický ≠ Účetní zisk!

Účetní zisk

Příjmy – Explicitní náklady

Ekonomický zisk

Příjmy – (Explicitní náklady + Implicitní

náklady)

Monopol atd.

• Firma obsluhuje celý trh

• Čelí klesající poptávce

• Prodává za jednu cenu

Homogenní vs. nehomogenní

d P

Q

Maximalizace zisku v nedokonalé

konkurenci

TR

STC

Q

(ks)

π(Kč)

Q1

Q1Q

(ks)

MR, MC

(Kč/ks)

MR

MC

D = ARRovnost MR a MC

ZISK

Maximální rozdíl

mezi TR a STC

MR = MC

Optimum monopolu

Oligopol s lemem

P

(Kč/ks)

Q

(ks)

Dtržní

DCVMRCV

MCCV

P0

QCV Q tržní

dodávají firmy

v konkurenčním lemu

dodává

cenový vůdce

A B

Ekonomická renta

• Dodatečný příjem z monopolního

postavení

Rozdíl mezi dosaženým ziskem a OC

(ziskem z druhé nejlepší příležitosti)

Kvůli ekonomické rentě všichni usilují o

monopol

Monopolní síla

Lernerův index

P

MCPL

(0…1)

Ztráta mrtvé váhy

Ztráta mrtvé váhy

Mrtvá ztráta představuje nevytvořený a

nerealizovaný přebytek spotřebitele a

výrobce.

V důsledku mrtvé ztráty není nedokonalá

konkurence paretooptimální – šlo by zvýšit

užitek spotřebitelů, aniž by se snížil příjem

výrobce.

Diferenciace cen

firmy se pokoušejí mrtvou ztrátu snížit (=

dosáhnout dodatečného zisku)

diferenciací cen - např. slevami při

sezónním výprodeji nebo slevami pro

různé skupiny zákazníků.

Cenová diskriminace

Slevy, karty, akce

Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5

tel. +420 841 133 166

info@vsem.cz

www.vsem.cz