Syndrom vyhoření jako další nemoc z povolání

u zdravotníků (?)

prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc., FEAPCCT Klinika pracovního lékařství 1.LF UK a VFN v Praze

Život s medvědem v zádech podle prof. Ptáčka

Moderní dobu provází jiný druh stresu. Je to stres, ve

kterém žijeme prakticky všichni. „Můžeme si představit otevřenou medvědí tlamu, ve které permanentně držíme hlavu“. Naši předkové byli sice vystavováni nárazově velmi silnému stresu, ale když „medvěda zahnali“, měli čas na regeneraci. „Ve dvacátém a jednadvacátém století jsme vymysleli něco jako dlouhodobý stres,“ říká prof. Ptáček.

JAK POZNÁME SYNDROM VYHOŘENÍ

ZÁKLADNÍ PŘÍZNAKY: cítíte se unavení, ztrácíte smysl svého počínání, a začínáte být cyničtí. (Maslach, Schaufeli, Leiter 2001) Lékaři a učitelé patří k nejohroženějším profesím. „Léčit pacienty nemá smysl, protože stejně zemřou.“ „Nemá smysl mládež vzdělávat a vychovávat, protože jsou to stejně ignoranti.“

Syndrom vyhoření u českých lékařů

ČLK oslovila 30 tisíc českých lékařů, zúčastnilo se 13 500 a přišlo 7 400 validních odpovědí (Ptáček a Raboch, 2013)

(20 % všech českých lékařů napříč obory)

Nejvíce se účastnili praktičtí lékaři, internisté, lékaři ARO

Výsledky:

83 % lékařů se cítí ohroženo syndromem vyhoření,

34 % vykazuje symptomy,

nejvíce ohroženi jsou mladí lékaři úrazové chirurgie a nejméně pak lékaři v oboru pracovní lékařství

Studie ČLK, psychiatrické kliniky VFN a 1.LF UK 2013

SYNDROM VYHOŘENÍ v populaci - 2014 1000 pracujících osob z celé ČR 25–65 let

• 34 % respondentů se cítí ohroženo • 20 % z nich má konkrétní projevy • častější je to u žen • častější u mladších osob • je vázán na profesi. • 38 % respondentů v profesích s velkou odpovědností

SYNDROM VYHOŘENÍ v populaci - 2014 1000 pracujících osob z celé ČR 25–65 let

• V České republice je výrazně vázán na kraj. • Nejvíce • v Moravskoslezském, • Libereckém • a Královehradeckém kraji.

• Nejméně častý a nejméně intenzivní na Vysočině. • V Praze je vyhořelých osob méně, • ale vyhoření je tu vyšší intenzity. • (prof. Ptáček)

JAK JSME NA TOM VE SROVNÁNÍ SE ZAHRANIČÍM?

Zdroj: prof. R. Ptáček

KTERÉ PROFESE JSOU NA TOM NEJHŮŘ?

Zdroj: prof. R. Ptáček

PRACOVNÍ STRES

• Nejvíce – • 63 % - pracovního stresu je spojeno s kontaktem s klienty/zákazníky/pacienty, • 62 % s platovým ohodnocením • u 80 % respondentů by stresovou zátěž zlepšilo zvýšení

platu, • delší dovolená a výhody od zaměstnavatele. • 30 % respondentů zažilo v práci šikanu, nejčastěji ze

strany nadřízeného. (Ptáček a kol. 2017)

DEPRESE

• 7 % respondentů mělo v posledním měsíci projevy

klinicky závažné deprese • celkově depresivní projevy velmi významně častěji

vykazují ženy (22 %) než muži (15 %). • 9 % přiznalo myšlenky na ukončení života, • 1 % uvedlo, že o sebevraždě uvažuje velmi vážně. • Nejvyšší výskyt příznaků je u osob mezi 35–51 let. • 53 % osob, které uvádějí střední a těžké depresivní

projevy, má pouze základní vzdělání nebo je vyučeno.

Zdroj: prof. R. Ptáček

Život s medvědy v zádech Velké problémy mají i ti, které práce původně bavila.

„Celý den zvoní telefony, chodí maily, souběžně řešíte několik úkolů, všeho je hrozně moc… Nejprve se s tím snažíte bojovat. Po určité době se ale začnete cítit strašně unavení. „Medvědů je moc a jsou tu pořád, neutečete před nimi, nemáte čas na regeneraci a ten boj pro vás začíná ztrácet smysl“

ZDRAVOTNÍCI A STRES obecně

• každodenní kontakt s lidskou bolestí, utrpením a smrtí • zvládání emočních reakcí pacientů, • směny, • umývání pacientů, • podávání léků, • strach z chyby • v sázce jsou zdraví i životy pacientů • špatná interpersonální komunikace (i sester a lékařů)

• Vévoda J: a kol. Psychosociální rizika ve zdravotnictví, Čas Lék čes 2018

ZDRAVOTNÍCI A STRES

• nedostatek pracovních sil – časová tíseň • přesčasové hodiny • zdravotnictví je jedním z největších zaměstnavatelů • a jen v pražských nemocnicích podle přesčasových hodin

chybí až 700 úvazků sester • V celé ČR chybí až 2500 sester (Medical Tribune 2018)

Vévoda J: a kol. Psychosociální rizika ve zdravotnictví, Čas Lék čes 2018

SY VYHOŘENÍ U ZDRAVOTNÍKŮ STOUPÁ – DŮVODY:

• Tlak na výkon, • vysoké časové zatížení, • přebujelá administrativa, • postupná ztráta kontaktu s pacientem, • zvyšující se odpovědnost (např. pod tlakem žalob ze strany

pacientů) • Souběh faktorů může vést k vyššímu výskytu profesních

chyb, odchodu kvalifikovaných odborníků z této profesní oblasti, rozvoji duševních poruch nebo nadměrné konzumaci alkoholu, a to i u studentů medicíny.

• Ptáček a kol. Čas Lék čes 2018

DEPRESE A ŽIVOTNÍ STYL

• Protektivním faktorem • existence fungujícího partnerského vztahu • zdravý životní styl – souvisí s nižšími projevy deprese • Pouze 25 % respondentů uvádí pravidelnou KONZUMACI RYB, • 52 % respondentů se snaží chodit SPÁT v pravidelnou dobu

• Životní styl osob s depresivními projevy vykazuje více pasivity a

více nežádoucích návyků. • Jen 6 % osob s depresivními projevy dodržuje pravidla zdravého

životního stylu, • Osoby s depresivními projevy významně více tyto obtíže řeší

alkoholem a léky.

ŽIVOTNÍ STYL SE MOC NEDODRŽUJE

• 17 % respondentů se o to snaží

• 36 % respondentů kouří CIGARETY

• ALKOHOL příležitostně konzumuje 70 % respondentů, • 14 % uvádí, že plně abstinuje, • 17 % uvádí velmi častou až denní konzumaci alkoholu.

• 44 % respondentů se věnuje alespoň 1–2 x týdně FYZICKÉ

AKTIVITĚ v délce minimálně 30 min, • 31 % ani jeden den

ŽIVOTNÍ STYL

• 31 % respondentů trpí nadměrnou únavou, • 32 % má problémy se spánkem v noci, • pouze 5 % z nich tyto obtíže řeší s lékařem/ • psychologem/psychiatrem.

• Někdy nebo pravidelně užívá LÉKY • na uklidnění 18 %, • na spaní 16 %, • na zlepšení nálady 11 %.

VÝVOJ KOMPLIKACÍ

Dlouhodobý nepřiměřený pracovní stres

1. fáze - zvýšené koncentrace stresových hormonů, pocity tenze a úzkosti.

2. fáze - dlouhodobě se zvyšuje klidový krevní tlak,

hladina cholesterolu v krvi a body mass index.

3. fáze - diagnostikována onemocnění kardiovaskulárního systému a depresivní porucha.

Problémem je, že stres spojený s určitou prací lze jen velmi obtížně objektivizovat.

Ganster DC, Rosen CC. Work stress and employee health. A multidisciplinary review. J Manag 2013; 39(5): 1085–1122.

Prázdná baterie dle prof. Ptáčka

Veškerou svoji energii si můžeme představit jako vnitřní baterii.

Energie v ní postupně ubývá, až je zcela prázdná – to je

syndrom vyhoření.

Prázdnou baterii někdy v životě zažije snad každý.

„Prázdnou baterii můžeme nabít a jede se dál.

Ale když s ní člověk nic neudělá, nenabije ji, hrozí mu již vážné

potíže a nemoc.

Říkáme si: „To zvládnu.“ Jenže prázdná baterie jednoho dne

shoří docela.

Doporučení ILO

SVĚTOVÝ SEZNAM NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

- International List of Occupational Diseases (ILO), revize 2010, zahrnuje v kapitole 2.4.

Psychické poruchy a poruchy chování: Post-traumatická stresová poruchu (PTSD) a další psychické poruchy a poruchy chování

Nemoci z povolání

• nemoci „prokazatelně“ vzniklé z práce • vyjmenovaná v aktuální NOVELE - příloze Nařízení vlády

č. 168/2014 Sb. • 1) diagnóza v Seznamu

• 2) pracovní podmínky ověřuje hygienik/ epidemiolog

• jen specializovaná Střediska nemocí z povolání

• - rajonizace podle pracoviště

• - bydliště (důchodci)

Český seznam NzP, aktualizace 2014

Diagnózy Podmínky expozice

Chemické látky

Fyzikální faktory

Nemoci plicní

Nemoci kožní

Nemoci infekční

Český seznam NzP, aktualizace 2014

• Poslední kapitola

Nemoci hlasivek

Profesionální onemocnění podle kapitol

celkem 1282 nemocí v r. 2018

0 50 100 150 200 250 300

Syndrom karpálního tunelu z přetěžování

Syndrom karpálního tunelu z vibrací

Kontaktní alergický ekzém

Svrab

Astma bronchiale

Pneumokonióza uhlokopů prostá

Iritační dermatitida

Epikondylitida pažní kosti laterální z přetěžování

Skákavý prst z přetěžování

Rhizartróza z přetěžování

Léze ulnárního nervu v oblasti lokte z vibrací

Alergická rýma

Artróza lokte z vibrací

Morbus de Quervain z přetěžování

Epikondylitida pažní kosti mediální z přetěžování

Sekundární Raynaudův syndrom z vibrací

Muži Ženy

Industrial Health 2018, 56, 160–165

DOTAZNÍKY 28 zástupcím zemí 23 zemí odpovědělo Pokud uznávají – upřesnění kritérií, počty

KLÍČOVÉ OTÁZKY

Používá Vaše země SEZNAM NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ?

Uznáváte chronické poruchy související se stresem (SYNDROM VYHOŘENÍ)?

Jaká jsou Vaše KLINICKÁ kritéria - DIAGNÓZY?

Jaká máte kritéria pro HODNOCENÍ EXPOZICE?

Které diagnózy pode MKN-10 lze zahrnout?

Dostávají Vaši pacienti ODŠKODNĚNÍ a v JAKÉ VÝŠI?

Uskutečňujete nějaká PREVENTIVNÍ opatření?

VÝSLEDKY

Syndrom vyhoření může být uznán v 9 zemích

(Dánsko, Estonsko, Francie, Maďarsko, Lotyšsko,

Nizozemí, Portugalsko, Slovensko a Švédsko

Odškodnění již vyplatilo 5 zemí

Dánsko, Francie, Lotyšsko, Portugalsko a Švédsko

Nizozemí platí podobné odškodné všem zaměstnancům

Země Uznávají Klinická kritéria Počet hlášených Počet

odškodněných

Dánsko

ANO

Otevřený

seznam

Deprese (F 32.9, F 33.0),

poruchy přizpůsobení

(F 43.2), úzkostné poruchy

(F41.9)

738

(2005-2015)

592

(2005-2015)

Lotyšsko ANO

SEZNAM

Individuální psychiatrické a

prac.lék. vyšetření

42

(2013-2015)

42

(2013-2015)

Nizozemí ANO Individuální prac. lék.

vyšetření

1989

(2015) Není zvýšeno

Švédsko

ANO

Není

Seznam

Trvání alespoň 1 rok a 6,66%

pokles příjmu

329

(2015)

99

(2015)

Země Uznávají Klinická kritéria Počet

hlášených

Počet

odškodněných

Estonsko ANO

Otevřený seznam

Individuální prac. lék. vyšetření

0 0

Francie ANO

Druhým systémem Ztráta způsobilosti 25% 1 1

Maďarsko ANO

Otevřený seznam Individuální prac. lék. vyšetření 0 0

Portugalsko ANO

Otevřený seznam

Individuální psychiatrické a

prac. lék. vyšetření neuvedeno 7

Slovensko ANO

Otevřený seznam

Individuální psychiatrické a

prac. lék. vyšetření (komise) 0 0

Hodnocení EXPOZICE

• POSUZUJÍ vždy KOMISE

• NIZOZEMÍ má upřesňující kritéria:

• Vysoké psychické nároky na práci

• Nízké kompetence

• Nízká sociální podpora od kolegů a vedení

• Nespravedlnost ze strany vedení organizace

• Vysoká emoční zátěž

Dánsko – 738 osob

PROFESE

33 % zdravotníci

33 % sociální pracovníci

34 % jiné profese

Lotyšsko – 42 osob

PROFESE

17 % ředitelé

14 % hasiči a řidiči

14 % kontroloři

12 % zdravotníci

12 % soudci

10 % učitelé

7 % účetní

14 % další

Švédsko – 329 osob

PROFESE

36 % zdravotníci, VŠ

24 % sociální pracovníci, SŠ

20 % manažeři, ředitelé

20 % jiné profese

Portugalsko 7 osob

PROFESE

14 % účetní

14 % manažer

14 % úředník

14 % obchodník

44 % jiné profese

NA NOVÁ RIZIKA MYSLÍ I EVROPSKÝ

SEZNAM NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

19/09/2003 European Schedule of Occupational Diseases

Annex II (sběr dat, vytvoření kritérií)

Světový seznam WHO/ILO má otevřenou položku v každé

kapitole – lze přidat nové nemoci – U NÁS TO NELZE

Nejde jen o spravedlivé odškodnění –

hlášení /uznání nemoci z povolání má i preventivní efekt –

vyšší důraz na ochranu zdraví!

Co v českém Seznamu NzP ještě

není?

Onemocnění páteře z přetěžování těžkou fyzickou prací

– v rámci grantu IGA a Rady vlády pro BOZP byl vytvořen

a odevzdán MZ Metodický pokyn v r. 2015

PRŮBĚŽNÁ NOVELIZACE SEZNAMU MĚLA BÝT KAŽDÉ 2 ROKY

VE VYBRANÉM POJISTNÉM ZŮSTÁVAJÍ MLD Kč

Meta-analytické studie prokázaly, že zátěž v oblasti

bederní páteře vyvolávají

• Pracovní polohy (rotace o 30° po 10 % pracovní doby ji zvýší 1,93 x)

• Manipulace s břemeny (nad 15 kg po 10 % pracovní doby ji zvýší 1,92 x)

• Fyzicky namáhavá práce zvyšuje zátěž 2,03 x

• Ohýbání trupu a předklony 2,43 x

• Zvedání a přenášení předmětů s rotací páteře 2,84 x

• Míra poškození pozitivně korelovala s těmito faktory

• u 5-víceleté expozice

- Nebyly zjištěny významné změny při řízení automobilů nebo sezení při práci.

• Lötters: Scand J Work Environ Health 2003

• Kuijer: Neurology 2018

JE TŘEBA VZÍT V ÚVAHU

VŠECHNY FAKTORY, KTERÉ MOHOU HRÁT ROLI

JDE O NEMOC V POPULACI ČASTOU

je třeba zohlednit:

výšku, hmotnost člověka

STOUPÁ S VĚKEM

do 35 let 22 % 35-45 let 30 % nad 45 let 34 %

Parametr body

Bolestivost na pohmat 0-1

Omezení hybnosti 0-1

Změny reflexů 0-1

Motorická porucha (slabost, křeče, atrofie) v příslušné oblasti 0-1

Porucha citlivosti kůže v příslušné oblasti 0-1

Napínací manévry 0-1

Porucha vedení nervovými vlákny v EMG 0-1

Celkem Max 7

bodů

KLINICKÁ KRITÉRIA

neurologický nález

Kritérium středního stupně závažnosti - u osob do 50 let alespoň 4 body,

u osob 50-60 let alespoň 5 bodů, nad 60 let alespoň 6 bodů

Parametr index

Snížení meziobratlové ploténky alespoň o 1/3 0-1

Vyklenutí ploténky alespoň o 3 mm 0-1

Degenerativní změny kostní dřeně v obratlových tělech 0-1

Posun obratlového těla alespoň o 4 mm 0-1

Artrotické změny meziobratlových kloubů 0-1

Celkem na každé ploténce 0-5

SOUČASNĚ - SPLNĚNÍ závažnosti nálezu

při vyšetření magnetickou rezonancí

na 3 bederních ploténkách

Kritérium středního stupně závažnosti

u osob do 50 let alespoň 4 body,

u osob 50-60 let alespoň 5 bodů,

nad 60 let alespoň 6 bodů

z celkově možných 15 bodů na 3 ploténky (L3/4, L4/5, L5/S1)

Limitní počet opakovaných pohybů nebo kumulativní doba zátěže, dle ČSN

EN 1005 a NV č. 361/2007 Sb.

Vychází se také z hodnoty tlaku na ploténku mezi 4. a 5. bederním obratlem

(L4/5) dle NIOSH

Kritérium EXPOZICE – výpočetní modul

Hodnoty nad linií nomogramu

znamenají přetěžování páteře.

Nesmí být překročeno

6 400 N,

ale stačí nižší tlak

při překročení limitů

pro dobu trvání úkonu

(v minutách)

a počtu úkonů.

Software

Tecnomatix

Jack

NEMOCI BEDERNÍ PÁTEŘE

JAKO DALŠÍ NEMOC Z POVOLÁNÍ

14/23 dotázaných evropských zemí (57 % zemí) uznává

a odškodňuje nemoci páteře z fyzického přetěžování

Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Litva, Maďarsko, Německo, Rumunsko,

Slovensko, Švédsko, Švýcarsko, Bulharsko, Slovinsko.

6 zemí nemá vytvořena jednotná kritéria /řeší individuálně

SYNDROM VYHOŘENÍ LZE ODVRÁTIT

Preventivním krokem je i zařazení na Seznam nemocí z povolání, je-li pro to dost důkazů

což vede ke zvýšení dohledu a snížení počtu nemocí – event. jako tzv. OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ-

- možná rekvalifikace – DOSTANE UŠLÝ ZISK

JE TŘEBA UPOZORŇOVAT NA TENTO PROBLÉM

vytvořit kritéria DIAGNOSTICKÁ a kritéria EXPOZICE

Literatura • Ptáček R, Vňuková M, Raboch J. Pracovní stres a duševní zdraví – může práce vést k duševním

poruchám? Cas Lek Cesk. 2017;156(2):81-87.

• Vévoda J, Vévodová Š, Nakládalová M. Psychosociální rizika ve zdravotnictví. Cas Lek Cesk. 2018;157(8):411-418.

• Pelclová D. Aktuality a úskalí v diagnostice a uznávání nemocí z povolání. Cas Lek Cesk. 2018;157(8):396-399.

• Lastovkova A, Carder M, Rasmussen HM, Sjoberg L, Groene GJ, Sauni R, Vevoda J, Vevodova S, Lasfargues G, Svartengren M, Varga M, Colosio C, Pelclova D. Burnout syndrome as an occupational disease in the European Union: an exploratory study. Ind Health. 2018;56(2):160-165.

• Laštovková A, Nakládalová M, Fenclová Z, Urban P, Gad'ourek P, Lebeda T, Ehler E, Ridzoň P, Hlávková J, Boriková A, Kuijer PP, Bátora I, Scholz-Odermatt SM, Moldovan H, Godderis L, Leijon O, Campo G, Vaněčková M, Bonneterre V, Stikova EJ, Pelclová D. LOW-BACK PAIN DISORDERS AS OCCUPATIONAL DISEASES IN THE CZECH REPUBLIC AND 22 EUROPEAN COUNTRIES: COMPARISON OF NATIONAL SYSTEMS, RELATED DIAGNOSES AND EVALUATION CRITERIA. Cent Eur J Public Health. 2015;23(3):244-51.

Děkuji za pozornost