76
METABOLICKÝ KARDIOVASKULÁRNÍ SYNDROM
METABOLICKÝ
KARDIOVASKULÁRNÍ
SYNDROM
METABOLICKÝ KARDIOVASKULÁRNÍ SYNDROM
METABOLICKÝ KARDIOVASKULÁRNÍ SYNDROM
METABOLICKÝ KARDIOVASKULÁRNÍ SYNDROM
METABOLICKÝ KARDIOVASKULÁRNÍ SYNDROM
SYNDROM X REAVENŮV SYNDROM SYNDROM INZULÍNOVÉ REZISTENCE ATEROTROMBOGENNÍ SYNDROM
Kardiovaskulární riziko,zejména riziko koronárního
onemocnění:
RIZIKOVÉ
FAKTORY
RIZIKOVÉ FAKTORY (RF)
ZVÝŠENÝ LDL-CHOLESTEROL (LDL-C)
ZVÝŠENÝ KREVNÍ TLAK (TK)
KOUŘENÍ
… A DALŠÍ NEZÁVISLÉ RF
Těsný vztah mezi mírnou hypertenzí a dyslipoproteinémií
hypertriglyceridémie
hyper LDL-C+ redukovaná glukózová
tolerance+ centrální obezita+ hypokineze
MÉNĚ VYJÁDŘENÁ
Těsný vztah mezi mírnou hypertenzí a dyslipoproteinémií
hypertriglyceridémie
hypo HDL-C+ redukovaná glukózová
tolerance+ centrální obezita+ hypokineze
MÉNĚ VYJÁDŘENÁ
hypertriglyceridémiehypo HDL-C
redukovaná glukózová tolerancecentrální obezita
hypokineze
+ trombogenní faktory
MCVS
MCVS
SYNDROM X
REAVENŮV SYNDROM
SYNDROM INZULÍNOVÉ REZISTENCE
ATEROTROMBOGENNÍ SYNDROM
MCVS
REAVENŮV SYNDROM
SYNDROM INZULÍNOVÉ REZISTENCE
ATEROTROMBOGENNÍ SYNDROM
VAGUE
MCVS
SYNDROM INZULÍNOVÉ REZISTENCE
ATEROTROMBOGENNÍ SYNDROM
MCVS
ATEROTROMBOGENNÍ SYNDROM
ATS
METABOLICKÝ SYNDROM
MCVS
MS
ATSSYNONYMA
ETIOLOGIEV rodinách s větší prevalencí DM II. typu, ICHS
nebo hypertenze
čili
GENETICKÁ PREDISPOZICEprojeví se zhoršenou glukózovou tolerancí
Při excesivním energetickém příjmu a nízké pohybové aktivitě (PA)
vzniká obezita (obvykle časný výskyt)
OBEZITA
Centrální (androgenní) typ distribuce tuku
častěji muži
OBEZITA
Větší výskyt hypertenze DM aterosklerózy
častěji muži
OBEZITA
Periferní (gynoidní) typ distribuce tuku
Není predispoziceNení predispozicek ICHSk ICHS
častěji u žen
HYPERINZULINÉMIE
Genetická predispozice Nadměrný energetický příjem Nedostatečný energetický výdej
=
zhoršené využití glukózy periferními tkáněmi způsobené
sníženou účinností inzulínu
REDUKOVANÁ CITLIVOSTREDUKOVANÁ CITLIVOST
KOSTERNÍCH SVALŮ NA INZULÍNKOSTERNÍCH SVALŮ NA INZULÍN
HYPERINZULINÉMIE
REDUKOVANÁ CITLIVOSTREDUKOVANÁ CITLIVOST
KOSTERNÍCH SVALŮ NA INZULÍNKOSTERNÍCH SVALŮ NA INZULÍN
INZULÍNOVÁ INZULÍNOVÁ REZISTENCEREZISTENCE
ZVÝŠENÁ PRODUKCE INZULÍNUBETA BUŇKAMI PANKREATU
x
Množství inzulínu „x“
4x
Normální účinek = 4x
4 receptoryzesílí podnět
4-krát
4x
x x
2x
INZULÍNOVÁ REZISTENCE
4x
x
x:2
x
2x
Snížená účinnostinzulínu
2x
4x
x
8 (x:2)x:2
x
2x
2x
4x
8 (x:2)
Inzulínová rezistence
Snížená účinnost inzulínu
Hyperinzulinémie4x
8 (x:2)
4x
x
8 (x:2)
4x
4x
x
4 (x:2)
4x
4x
4xhyperinzulinémie
normoinzulinémie
Ale jaká jeglykémie?
NORMÁLNÍ!
HYPERINZULINÉMIE
DOPROVÁZÍ EUGLYKÉMII!
Teprve po jisté době
(která může trvat desítky roků)
je překročena sekreční kapacita pankreatu(nestačí produkovat inzulín)
tím stoupá glykémievzniká
non-inzulín dependentní diabetes mellitus
NIDDM
MÁ KAUZÁLNÍ VZTAHK ICHS
HYPERINZULINÉMIE
PŘEDCHÁZÍ NIDDM
REPREZENTUJE ATHEROGENNÍ PERIODU
PŘED MANIFESTACÍ ICHS
ZVÝŠENÝ POSTPRANDIÁLNÍ INZULÍN =
NEZÁVISLÝ RIZIKOVÝ FAKTOR ICHS
HYPERTENZE
Důležitý rizikový faktor
zejména pro centrální mozkovou příhodu (CMP)
ale také pro ICHS
HYPERTENZE
Jako součást MKVS
mírná nebo střední, ne vysoká
Příčina?
Není zcela jasná ...
HYPERTENZE
Těsná korelace
mezi postprandiální hladinou inzulínu
a TK
Inzulín ovlivňujerenální absorpci Na ()membránovou stabilitu ()produkci katecholaminů ()
vysvětlení kauzálních vztahů mezi vysvětlení kauzálních vztahů mezi zvýšeným inzulínemzvýšeným inzulínem
a hypertenzí (?)a hypertenzí (?)
HYPERTENZE - INZULÍN : TK
redukce tělesné hmotnosti (u obézních)
• zvyšuje senzitivitu na inzulín
• snižuje hladinu inzulínu v plazmě
• snižuje TK
HYPERTENZE - INZULÍN : TK
Důkaz pro regulaci TK inzulínem:1. Pohybová aktivita snižuje inzulinémii
HYPERTENZE - INZULÍN : TK
Důkaz pro regulaci TK inzulínem:1. Pohybová aktivita snižuje inzulinémii
HYPERTENZE - INZULÍN : TK
Důkaz pro regulaci TK inzulínem:1. Pohybová aktivita snižuje inzulinémii2. Při pohybové aktivitě obézních osob
(které mají hyperinzulinémii)TK klesá
aniž by klesala hmotnost
HYPERTENZE - INZULÍN : TK
Důkaz pro regulaci TK inzulínem:1. Pohybová aktivita snižuje inzulinémii2. Při pohybové aktivitě obézních osob
(které mají hyperinzulinémii)TK klesá
aniž by klesala hmotnost
čili:redukce hyperinzulinémie
=pokles hypertenze
HYPERTENZE - INZULÍN : TK
Spojení mezi inzulínovou rezistencía hypertenzí pomocí
sympatického nervového systému (?)
Pohybová aktivita redukuje katecholaminémii
prostřednictvím cvičením indukovaného poklesu
sérového inzulínu (?)
inzulín katecholaminy krevní tlak
inzulín katecholaminy krevní tlak
HYPERTENZE - INZULÍN : TK
Hypotéza:
poměr mezi hypertenzí a redukovanou senzitivitou na inzulín je sekundární
primární jsou
hemodynamické faktory
mikrocirkulace ?
HYPERTENZE - INZULÍN : TK
hemodynamické faktory mikrocirkulace:
ZVÝŠENÝM TLAKEM
ZPŮSOBENÁ RESTRIKCE MIKROCIRKULACE
LIMITUJE NUTRIČNÍ PRŮTOK
A SNIŽUJE SVALOVOU SPOTŘEBU GLUKÓZY
Glukóza množství „x“
Glukózamnožství < „x“
Stejné množství inzulínumetabolizuje
menší množstvíglukózy
VZESTUP CITLIVOSTI NA INZULÍN,
KE KTERÉMU DOCHÁZÍ PŘI TRÉNINKU
OBÉZNÍCH OSOB,
MŮŽE BÝT VYSVĚTLEN
HEMODYNAMICKÝMI FAKTORY
PŘED TRÉNINKEM
Množství glukózy „x“
PO TRÉNINKU
Množství glukózy „2x“
o oooSTEJNÉ MNOŽSTVÍ INZULÍNU
ROZLOŽÍ VĚTŠÍ MNOŽSTVÍ GLUKÓZY
ZVÝŠENÁ KAPILARIZACE
Co způsobuje primárně mírnou hypertenzi?Zvýšená sympatikotonie
nebo inzulínová rezistence?
ŠPATNÁ OTÁZKA
zvýšená sympatikotonie může jak vyvolat inzulínovou rezistenci, tak zhoršovat už existující inzulínovou rezistenci
pomocí zpětnovazební smyčky jedno působí na druhé
Inzulínová rezistence
Sympatikotonie Krevní tlak
Inzulínová rezistence
Sympatikotonie Krevní tlak
Inzulínová rezistence
Sympatikotonie Krevní tlak
Inzulínová rezistence
Sympatikotonie Krevní tlak
Inzulínová rezistence
Sympatikotonie Krevní tlak
Inzulínová rezistence
Sympatikotonie Krevní tlak
Inzulínová rezistence
Sympatikotonie Krevní tlak
Inzulínová rezistence
Sympatikotonie Krevní tlak
JEDNO ZHORŠUJE DRUHÉ
DYSLIPOPROTEINÉMIELepší než častěji používaný termín
„hyperlipidémie“.
?Dominantní je hypo HDL-cholesterolémie
(HDL = high density lipoprotein)
DYSLIPOPROTEINÉMIELepší než častěji používaný termín
„hyperlipidémie“.
?Dominantní je hypo HDL-cholesterolémie
+ hypertriglyceridémie
Hyper LDL-cholesterolémie je obvykle mírná .
Avšak u MCVS nacházíme menší typ molekul LDL-C (bohatší na triglyceridy)!
DYSLIPOPROTEINÉMIE
VLDL IDL
LDL
játra Rovněžatherogenní
VERY LOW DENSITY LIPOPROTEIN
DYSLIPOPROTEINÉMIE
Důležitý je objem částic!
Větší VLDL jsou konvertovány na zbytkové částice a jsou odstraňovány z cirkulace (nevytváří LDL!)
Menší VLDL (bohatší na cholesterol) jsou rychle konvertovány na LDL (většinou malé s větší hustotou)
Malé LDL mají větší účinnost Malé LDL mají větší účinnost při vzniku ateroslerotického plátupři vzniku ateroslerotického plátu
DYSLIPOPROTEINÉMIE
Malé husté LDL s vyšším obsahem TG
mají menší schopnost vázat se na fibroblasty
(pravděpodobně výsledkem redukované afinity
apolipoproteinu-B [apo-B] LDL na receptor LDL v
důsledku menšího objemu) = větší atherogenita
mohou být snadněji (per)oxidovány = větší
atherogenita
DYSLIPOPROTEINÉMIE
INZULÍNOVÁ REZISTENCE
způsobující hyperinzulinémii
zvyšuje tvorbu VLDL a tak přispívá ke zvýšení
hladiny TG
(hypertriglyceridémie přítomná jak u MKVS,
tak u NIDDM) Non Insulin Dependent Diabetes Mellitus
DYSLIPOPROTEINÉMIE
IR = snížená efektivita působení inzulínu na
lipoproteinovou lipázu (LPL)
Částice bohaté na TGVLDL, chilomikra
LPLTG =
= mastné kyseliny+ glycerol
pokles TG a vzestup MK
DYSLIPOPROTEINÉMIE
IR = redukované působení inzulínu na LPL =
redukovaná aktivita LPL
Částice bohaté na TGVLDL, chilomikra
LPLTG =
= mastné kyseliny+ glycerol
DYSLIPOPROTEINÉMIE
IR = redukované působení inzulínu na LPL =
redukovaná aktivita LPL
Částice bohaté na TGVLDL, chilomikra
LPLTG =
= mastné kyseliny+ glycerol
Méně se rozkládají TG, proto je jejich množství v plazmě zvýšené
DYSLIPOPROTEINÉMIE
IR = redukované působení inzulínu na LPL =
redukovaná aktivita LPL
Částice bohaté na TGVLDL, chylomikrony
LPL
Méně se rozkládají TG, proto je jejich množství v plazmě zvýšenéZhoršené odstraňování VLDL z krve = zvýšená atherogenita
DYSLIPOPROTEINÉMIE
IR = snížená efektivita působení inzulínu na
lipoproteinovou lipázu (LPL)
přispívá k hypertriglyceridémii a redukovanému
odstraňování VLDL
(přítomná u obézních a u MKVS)
DYSLIPOPROTEINÉMIE
HDL2 hlavní třídy zralých HDL• malé a husté HDL3 s malým obsahem lipidů• velké, méně husté a bohatší na lipidy HDL2 Hladina HDL3 je většinou stálá a stejná HDL2 má velkou variabilitu, variabilita HDL2
způsobuje variabilitu celkového HDL
Vysoká hladina HDL2 chrání cévy proti ateroskleróze, neboť HDL transportuje
cholesterol do jater!!!
DYSLIPOPROTEINÉMIE
Nízká HDL je důležitý rizikový faktor
vzniku Ischemické CHoroby Srdeční
ICHSU osob s MKVS je hypo-HDL důležitějším rizikovým faktorem než u ostatní populace
Inverzní pomět mezi HDL a inzulínem!!U MKVS je zvýšená rychlost degradace
HDL-apoA než jeho syntéza!!!!! Výsledek = nízký HDL !!!
DYSLIPOPROTEINÉMIE
Do obrazu patří
postprandiální hypertriglyceridémie
inverzně koreluje s HDL2
a pozitivně s inzulínem!
DYSLIPOPROTEINÉMIE
Velikost hypertriglyceridémie je částečně determinovaná aktivitou LPL.
Vysoká aktivita LPL vede k rychlé lipolýze postprandiálních chylomikronů bohatých na TG,
podporuje tvoru HDL2 a snižuje jejich katabolismus.
Proto vysoká hladina HDL2 reflektuje efektivní katabolismus lipoproteinů bohatých na TG
(chylomikrony, VLDL)
DYSLIPOPROTEINÉMIE
Naopak nízká aktivita LPL vede ke zpomalení lipolýzy postprandiálních chylomikronů
bohatých na TG,
snižuje tvoru HDL2 a zvyšuje jejich katabolismus.
Proč je snížená aktivita LPL?
DYSLIPOPROTEINÉMIE
IR = redukované působení inzulínu na LPL =
redukovaná aktivita LPL
Částice bohaté na TGVLDL, chilomikra
LPLTG =
= mastné kyseliny+ glycerol
Méně se rozkládají TG, proto je jejich množství v plazmě zvýšené
