130 2015/03 paměť a dějiny

v paměti

Začátkem srpna 2015 oznámil Hoove-rův ústav na Stanfordské univerzitě v Kalifornii, že 3. srpna 2015 náhle zemřel na zápal plic významný ame-ricko-britský historik specializující se na sovětské dějiny Robert Conquest. Bylo mu 98 let.

R. Conquest se narodil 15. července 1917 americko-britským rodičům. Od narození měl obě občanství, převáž-nou část života ovšem strávil ve Velké Británii (od roku 1981 žil ve Spojených státech). Byl velmi nadaný v oblasti humanitních věd, ukázalo se, že je zdatný prozaik (bezkonkurenční je světový bestseller Egyptologové, který napsal společně s Kingsley Amisem, vyšel v roce 1965) a výjimečný a uzná-vaný básník (je autorem nejméně sed-mi ceněných sbírek). V oblasti vědy se rozhodl pro historii, a to historii východní Evropy (získal doktorát z nejnovějších ruských dějin). Svá vysokoškolská studia ukončil koncem třicátých let na univerzitě v Oxfordu. Jakmile začala v roce 1939 evropská válka, vstoupil do armády.

Po celá vysokoškolská studia a ještě dlouho poté byl levičák. Dnes ještě po-řád těžko chápeme jednostranný vliv těžké hospodářské krize třicátých let na názory současníků ve vztahu k teh-dejšímu kapitalismu, který byl velkou částí vlivných intelektuálů odmítán a za nějž byly hledány možné alterna-tivy. R. Conquest jako mnoho jiných

tehdejších intelektuálů vstoupil na krátký čas i do Komunistické strany Velké Británie (1937–1939). S komu-nismem se rozešel až po jisté době, přesněji s konečnou platností v roce 1948. Do té doby byl spjat s armádou, která ho využila jako nedostatkového odborníka na dočasné východoevrop-ské spojence. V roce 1943 byl poslán na londýnskou Školu slovanských a východoevropských studií ke stu-

diu bulharštiny a v následujícím roce do Bulharska jako styčný důstojník k bulharským jednotkám bojujícím pod sovětským vedením (přidělen byl k ukrajinskému frontu). Postupně ply-nule přešel na britské velvyslanectví v Sofii a plnil funkci tiskového mluv-čího, blízce se tedy seznámil s politi-kou. Jeho zkušenosti s komunistickým uchvácením moci v Bulharsku byly tak negativní, že již v roce 1948 vystupo-

Ten, který odkryl Velký terorZemřel britský historik Robert Conquest

Prezident George W. Bush udělil v  roce 2005 Robertu Conquestovi Prezidentskou medaili svobody Foto: ČTK/AP/Evan Vucci

PD_03_2015.indb 130 08.10.15 12:28

v paměti

paměť a dějiny 2015/03 131

val jako přesvědčený antikomunista. To také rozhodlo o tom, že od roku 1948 (po návratu do Velké Británie) až do roku 1956 pracoval na britském ministerstvu zahraničí ve zpravodaj-ském oddělení výzkumu a informací pro boj s komunismem. Zde vykonal velmi mnoho přípravných prací na nejvýznamnější etapu svého vědec-kého života.

Od roku 1956 zastával řadu aka-demických pozic, například v letech 1956–1958 působil v londýnské School of Economics, v letech 1960–1962 byl literárním redaktorem časopisu The Spectator, na začátku šedesátých let pobýval na dlouhodobé stáži na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, především však psal knihy o dějinách Sovětského svazu, které měly stále kri-tičtější a informovanější obsah a mezi sovětskými sympatizanty v západním světě byly přijímány stále odmítavěj-ším hlasem.

Jde o úctyhodný seznam dvaceti publikací, které se vesměs vztahují k dějinám Sovětského svazu, ostatně stejně jako jeho další ediční počiny (vydávání edičních řad a jiných do-kumentů, pomoc při vydávání děl jiných autorů, např. Solženicyna, aj.) Tři z nich mají výjimečný význam a zařazují autora mezi nejvýznamněj-ší historiky sovětského komunismu, zcela jistě do první desítky předních světových specialistů na toto téma. Pa-tří k nim kniha o velkém teroru z roku 1968 (The Great Terror: Stalin’s Purge of the Thirties), kolektivizaci (sklizni žalu a utrpení) z poloviny osmdesá-tých let (The Harvest of Sorrow: Soviet Collectivization and the Terror – Fami-ne) a snad i životopis Stalina z roku 1991 (Stalin, Breaker of Nations). Měli bychom upozornit, že velká většina z nich vyšla ve dvaceti až třiceti vy-dáních (a v četných jazykových mu-tacích), jen nás může překvapit, že jsme si z tohoto souhrnu přeložili až v roce 2013 jedinou, a to Velký teror: nové zhodnocení, díky nakladatelství Academia a Milanu Dvořákovi.

Kniha Velký teror z roku 1968 byla doslova zjevením. Robert Conquest v ní pojal komplexně problematiku stalinských represí a dovodil, že po-

stihly společnost jako celek, že velké moskevské procesy jsou jen jednou stránkou týchž dějů, že na ně na-vazují tajné operace, které ujařmují společnost jako celek, a že pro systém sám je určující teroristický přístup státu ke společnosti – cílem je nastolit diktaturu, zajistit fungování zbabě-le poslušné společnosti, připravit se k agresi a zahájit cestu k dobytí světa. Dojít k závěrům, které dnes již nikdo nezpochybňuje, nebylo v roce 1968 jednoduché, autor se opíral o dílčí poznatky z Chruščovovy dílny (ale ty byly ještě hodně neprůhledné), vydatně využil zkušenosti ruských emigrantů v západních zemích a ku-podivu také vytěžil demografickou statistiku tehdejšího Sovětského sva-zu. I tak musel přidat hodně intuice, v analýze jít až ke kořenům Stalinovy diktatury a hlavních cílů, jichž chtěl dosáhnout. Samozřejmě byl bezpro-středně po zveřejnění většinovou částí sovětologů a různých sympatizantů Sovětského svazu odmítnut, ale po jisté době – a hlavně dnes – nikdo nepochybuje o oprávněnosti jeho přístupu, jeho tehdy použitý termín Velký teror dal později název celé epoše sovětských dějin.

Conquestův výklad kolektivizace byl v tomto smyslu již snazší, kni-hu o ní připravil do tisku až v roce 1986, na začátku Gorbačovovy doby, kdy se mohl opřít o podstatně více pramenných studií, dokonce i z pera některých sovětských historiků, jako byl např. V. P. Danilov. Zaměřil se na sovětskou Ukrajinu, vylíčil její rolnická povstání, první hladomory, soustředil se na represivní charak-ter prosazování kolektivizace. Jeho analýza byla vždy ostrá jako břitva, nepochyboval o státně vyvolaném hla-domoru (což sympatizanty stalinského režimu rozpalovalo doběla), připisoval Stalinovi i hlavní iniciativu při vraž-dě Kirova, po níž byla odstartována etapa Velkého teroru apod., využil každé příležitosti, aby poukázal na zločinnost komunismu.

V posledních letech svého života již tolik nepublikoval, ale vytrvale půso-bil ve vysokoškolském prostředí stále v duchu svých postojů a myšlenek,

často byl překvapen nepoučitelností demokratické společnosti, jejíž důvě-řivost podle něho nezná mezí.

Je zajímavé, že po větší část života inklinoval k levicovým institucím, v Británii politicky podporoval labou-risty (až do příchodu M. Thatcherové na politickou scénu), ve Spojených státech to byl jeho příklon k demo-kratům, ale také až do Reagana, posledních třicet let byl příkladným konzervativcem a obhájcem svobody a všech důležitých demokratických hodnot. V roce 2005 mu americký prezident George Bush jun. udělil Prezidentskou medaili svobody. Jeho rodinný život byl pestrý, byl čtyřikrát ženatý, ale až čtvrté manželství se mu vydařilo. U nás máme velké rezervy ve znalosti jeho díla.

Václav Veber

Výčet děl r. conquesta na téma SSSr a komunismus (jde o první vydání):

n Common Sense About Russia (1960)

n Power and Policy in the USSR (1961)

n The Soviet Deportation of Nationalities (1960)

n Courage of Genius: The Pasternak Affair (1961)

n Russia After Khruschev (1965)

n The Great Terror: Stalin’s Purge of the Thirties (1968)

The Great Terror: A Reassessment (1990)

The Great Terror: 40th Anniversary Edition (2006)

n Where Marx Went Wrong (1970)

n Lenin (1972)

n Kolyma: The Arctic Death Camps (1978)

n Present Danger: Towards a Foreign Policy (1979)

n We and They: Civic and Despotic Cultures (1980)

n Inside Stalin’s Secret Police: NKVD Politics, 1936 – 1939 (1985)

n What to Do When the Russians Come: A Survivor’s  Guide (with J. M. White, 1984)

n The Harvest of Sorrow: Soviet Collectivization and the Terror – Famine (1986)

n Tyrants and Typewriters: Communiques in the Struggle for Truth (1989)

n Stalin and the Kirov Murder (1989)

n Stalin, Breaker of Nations (1991)

n History, Humanity, and Truth (1993)

n Reflections on a Ravaged Century (1999)

n The Dragons of Expectation: Reality and Delusion in the Course of History (2004)

PD_03_2015.indb 131 08.10.15 12:28