Teorie státu - úvod

Charakter moci – skeptické poznámky

Moc Pesimistické pojetí:

Moc je možnost (schopnost) prosadit

svou vůli navzdory vůli jiných Optimistické pojetí:

Moc je svoboda člověka intervenovat do

běhu událostí Moc může být legitimní nebo

nelegitimní. Legitimní moc = autorita.

Ambivalentní charakter moci

Ambivalentní charakter je patrně nejnápadnějším rysem každé moci

Moc může mít charakter emancipační stejně tak jako donucující a omezující

Mít moc něco učinit rozšiřuje oblast svobody člověka

Příliš často jsou však lidé schopni něco učinit právě proto, že mají moc nad jinými lidmi, jejichž svobodu omezují.

Pravidlo funkční autonomie: vše, co je užitečné v instrumentálním smyslu, může se lehce stát hodnotou samo pro sebe.

Moc se pravidelně mění z nástroje realizace kolektivních cílů v hodnotu samu o sobě pro ty, kdo byli touto mocí pověřeni.

Ideálem demokracie není vláda lidu. Ideálem demokracie je, aby ti, kdo budou lidu vládnout, mohli poškozovat ovládané co nejméně.

Typy sociálně politického prostoru:

1) Skupina

2) Kmen

3) Kmenový svaz

4) Stát

Nejautoritativnější formou organizace moci v lidských dějinách je stát

Stát není univerzální institucí, mnohé kultury ho vůbec nevytvořily.

Moderní forma národního státu, kterou jsme zpravidla zvyklí ztotožňovat se státem vůbec, se v západní Evropě rozvíjí zhruba od 16. století.

Od opice k člověku je už jenom krůček, najednou jsme v pravěku: Homo peče bůček! Homo se nám rozmnoží - základ pro starověk,potom sáhne po noži - a je z něho člověk, ach jó.

Člověk ruce přiloží k společnému dílu,z vítězů jsou velmoži, dosahují cílů, i pak, kteří prohrají, rezignují k pivu, pomalu nám vznikají nové sféry vlivu, ach jó.

Svět je totiž rozdělen na zájmové sféry, kdo nechceš být "přivtělen", musíš vlastnit

kvéry,k zabránění panice roztáhnou se dráty, vyznačí se hranice - a zas máme státy, ach jó... (Karel Kryl, Darwin, 1979)

Termín „stát“ (stato) začal používat Machiavelli.

„Polis“ (Řecko), „Civitas“, „Impérium“ (Řím)

Prvky nutné pro existenci státu:

1) Území

2) Obyvatelstvo

3) Státní organizace (vláda, státní moc, právní řád)

Teorie vzniku státu 1) Filosofické:

– Náboženské– řecká filosofie– Teorie společenské smlouvy

2) Politologické:– Hydraulická teorie: stát vzniká za účelem

organizace zavlažování– Státy vznikají kolem komerčních prostor za

účelem jejich vykořisťování– Stát vzniká kvůli růstu populace a

nedostatku zdrojů na určitém území

Moderní evropské státy vznikají na národním principu.

V období vzniku národních států v Evropě se objevuje i nacionalismus.

„...je to nacionalismus, který plodí národy, a nikoli naopak.“ (E. Gellner)

Fáze „tvorby“ národa (Miroslav Hroch)

1) Etnická skupina je předmětem vědeckého zájmu

Josef Dobrovský

(1752 – 1829)

Fáze „tvorby“ národa (Miroslav Hroch)

2) Fáze „národní agitace“ – tj. používání vědy k politickým účelům

Josef Jungmann

(1773 - 1847)

Fáze „tvorby“ národa (Miroslav Hroch)

3) Masové ztotožnění se s národními ideály

František Palacký

(1798 - 1876)