ÚČET

Vá�ení spoluobčané, milí čtenáři, takřka přesně před čtyřmi lety mi někteří z Vás dali důvěru a nominovali mě

na kandidátku KSČM pro volby do Poslanecké sněmovny 2002. Na předv-olebních shromá�děních jsem slibovala nejen, �e budu podle svých sil hájitVa�e zájmy, ale také, �e budu skládat účty ze své práce. I kdy� jsme byli v průběhu výkonu mého mandátu v kontaktu � ať u� při osobních setkáníchnebo veřejných shromá�děních, či prostřednictvím mých článků, pova�ovalajsem za správné �předlo�it účet v písemné podobě�. Předkládám Vám tedytuto publikaci, která podle mého názoru obsahuje průřezem mé činnostiposlankyně za uplynulé čtyři roky. Není to výčet úplný, ale sna�ila jsem sepostihnout alespoň nejzáva�něj�í skutečnosti z mého působení v Poslaneckésněmovně, ve které jsem byla a přes v�echny změny, kterými sněmovna pro�la,také zůstala nejmlad�í poslankyní za uvedené období.

I.) Nejmlad�í v parlamentu Poslanec se stává poslancem teprve slo�ením slibu.

9. července 2002 jsem poprvé překročila práh budovy Poslanecké sně-movny ve Sněmovní ulici č.p. 4 a slo�ila slib poslance. Právě tímto krokemzačal platit můj poslanecký mandát. Je tě�ko popsatelné, s jakými dojmy čipocity vstupuje jednadvacetiletý člověk do Poslanecké sněmovny, kterou předtím znal jen z televizních reportá�í. Na�těstí procedurální otázky veSněmovně proběhly velice rychle a začala mnohem zajímavěj�í ka�dodennípráce. Do ní jsem se ale mohla aktivně zapojit také díky kolegům z posla-neckého klubu KSČM, jeho� jsem členem. Kromě jiného mi velmi pomohlosdílení poslanecké kanceláře s Jitkou Gruntovou, která byla sice takénováčkem, ale s velkou �ivotní zku�eností. Byla jsem zvolena doZahraničního výboru Poslanecké sněmovny a zároveň mi bylo umo�něno pra-covat v podvýborech pro mláde�, pro problematiku drog a toxikománie a proprezentaci ČR v zahraničí, co� odpovídalo i mému zájmu podílet se na ře�enítémat, která se dotýkají mladých lidí.

Poslanecká sněmovna se řídí tzv. �estitýdenním cyklem, během něho�poslanci musí projednat například vládní návrhy zákonů na plenárnímzasedání v tzv. prvním čtení, dále ve výborech a následně při dal�íchplenárních zasedáních Sněmovny v tzv. druhém a závěrečném třetím čtení.�estitýdenní cyklus se proto skládá ze tří týdnů, kdy probíhá plenárnízasedání, dvou týdnů tzv. výborových, kdy se odehrávají jednání ve výborech,podvýborech i komisích - a nakonec jednoho týdnu, který má poslanec určený

1

Vzhledem ke svému zařazení do výboru jsem nejčastěji adresovala svédotazy na ministra zahraničních věcí Cyrila Svobodu. S tímto panem min-istrem jsem pro�ila ve Sněmovně �nejednu zajímavou chvilku�. Nejen promne, ale i pro řadu dal�ích opozičních, ale i koaličních poslanců se právě onstal symbolem nekompetentnosti, ale té� arogance a přezíravosti. Pro dokreslení uvádím následující interpelaci, která byla jednou z mýchprvních na Cyrila Svobodu. Týkala se mo�ného zapojení na�í země do válkyv Iráku.

Paní předsedající, vá�ený pane ministře, dámy a pánové. Francouzskýprezident v souvislosti s připravovanou válkou proti Iráku trefně poznamenal,�e státy ucházející se o členství v Evropské unii prome�kaly příle�itost mlčet.Popravdě řečeno, Česká republika nejen�e nemlčí, ale navíc je�tě mluvímnoha jazyky. Pomineme-li podpis bývalého prezidenta na dopisu osmi, je zdedvojsmyslný vládní návrh odpovědi na zcela konkrétní �ádost z USA o pod-poru v případě útoku proti Iráku. Pak zde máme schválení tohoto vládníhonávrhu odpovědi Senátem a přijatou upravenou verzi Poslanecké sněmovny.Vystoupení premiéra a ministra zahraničních věcí při nejrůzněj�ích vhodnýchi nevhodných příle�itostech celou situaci je�tě více zatemňují, a to předev�ímtím, �e a� příli� často zcela nesmyslně tvrdí, �e rezoluce Rady bezpečnosti1441 stačí jako legalizace vojenského útoku čím� si svévolně vykládá pravo-moci jednotlivých orgánů OSN. K tomu je třeba přičíst řadu dětsky upřím-ných, ale krajně nevkusných výroků ministra obrany. Výsledkem sna�eníbývalého prezidenta, vládních i zákonodárných orgánů je nepříjemný fakt, �e zahraniční politika na�eho státu je nekonzistentní a z domova i zvenčínečitelná. Přitom zůstáváme jedním ze čtyř států, který má vojáky začleněnédo intervenčních jednotek v oblasti Iráku. Ptám se proto: Je vláda připrave-na podpořit agresi proti Iráku v případě, �e vojenská akce nezíská jasnýmandát v podobě nové rezoluce Rady bezpečnosti OSN? Druhá otázka: Covlastně vláda odpověděla na americkou �ádost?

Plné znění odpovědi ministra zahraničních věcí lze nalézt na wwwstránkách Poslanecké sněmovny.

Při odpovědi na jinou mou interpelaci, která se týkala vztahu ČR a Běloruska, vyslovila jsem s reakcí ministra nesouhlas, a odehrála se násle-dující zajímavá debata, která dokumentuje přístup pana ministra.

Poslankyně Kateřina Konečná: Vá�ená vládo, vá�ený pane předsedající,kolegyně, kolegové. Vá�ený pane ministře. Interpelovala jsem vás ve věcizřízení postu velvyslance ČR v Bělorusku, respektive asymetrie, která vzniklav rámci nezastupování České republiky v Bělorusku velvyslancem. Věřím, �e

3

pro práci ve svém regionu, schůzky s odborníky z různých oborů a přípravuna dal�í schůzi. Tento pracovní koloběh má jasně stanovená pravidla. Běhemněho je pevně dáno, �e ka�dé pondělí mů�e poslanec pracovat ve svéregionální kanceláři a setkávat se s občany. Taková představa vypadá jakoideální, ve skutečnosti jsem ale neza�ila, �e by se ji podařilo v praxi naplnit.Vláda sociální demokracie, která vznikla po volbách a je závislá na křehképřevaze jednoho jediného hlasu, neustále improvizovala, co� se projevovalove velmi častých svoláváních mimořádných schůzí a zasahování do pevněstanoveného programu. A tak i nový poslanec rychle zjistí, �e ve Sněmovněje jistá pouze časová nejistota. Proto se i touto cestou omlouvám svýmvoličům za to, �e ne v�dy jsem měla mo�nost být v plánovaném čase ve svémregionu a plnit povinnosti vůči těm, k nim� mám jako poslankyně největ�ízávazky.

1) SRÁ�KY S NEKOMPETENTNOSTÍKa�dý poslanec má právo obrátit se na kteréhokoliv člena vlády s dotazem,

respektive interpelací. Zejména opoziční poslanci vyu�ívají tuto mo�nost vezvý�ené míře, neboť je to často jediný způsob, jak občanům přiblí�it skrytédůvody vládního rozhodování nebo naopak nečinnosti. Také já jsem ve svépráci pokládala ministrům ať u� ústní či písemnou formou dotazy.

2

Potvory, neodbytný jako Konečná při interpelaci!

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegyni Kateřině Konečné a o slovo se přihlásil pan místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí.Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda: Vá�ený panemístopředsedo, kolegyně a kolegové. Zřejmě se v klubu KSČM vzpomíná nazlaté staré časy. A důkazem toho jsou ony interpelace. Nejprve, ne� se pustímdo odpovědi na vlastní interpelaci, tak polemizuji s vlastním textem té inter-pelace. Paní poslankyně Konečná pí�e, �e vět�ina států Evropské unie má svéplné zastoupení. Já konstatuji, �e jich je pět z 15, a to není vět�ina. Potomodkazuje na to, �e kandidátské země mají toto zastoupení plnohodnotné - takodpovídám, �e z dvanácti �est. Tak�e jenom abychom si uvedli na začátek tačísla. Byť paní poslankyně Konečná říká, �e se opírá o otevřené zdroje, taknejprve k té otázce musím sdělit, �e je potřeba, kdy� u� ji kladu, tak ji polo�itv této věci přesně. Nyní k věci samotné. Diplomatické vztahy s Běloruskemmáme od vzniku českého státu, to znamená od roku 1993, a do roku 1996 bylona�e zastoupení nerezidentní. Ná� velvyslanec v Moskvě byl zároveň akredi-tován jako ná� zástupce v Bělorusku. Je pravda, �e jsme se rozhodli v roce1996 zřídit samostatný úřad v Bělorusku, to se také stalo, a je pravda, �e nasamém počátku rozhodnutí je normální, �e zástupce je v pozici vedoucíhoúřadu, a ne v pozici velvyslance. Ale zároveň v roce 1996 skutečně do�lo k radikálnímu zhor�ení stavu lidských práv v Bělorusku. Bělorusko je v tomtostavu na nejhor�ím místě v Evropě. Je předmětem monitorovacích misí, a já popí�i některé skutečnosti.

Předev�ím je to země, kde jsou političtí vězni. Já osobně jsem při svýchcestách do Běloruska nav�tívil Andreje Klimova a dal�í vězně, kteří byli vevězení. Viděl jsem jejich podmínky ve vazební věznici, kde v cele pro čtyřiosoby bylo �est lidí ve vazbě, kde vazba trvala tři a půl roku a kde nepochyb-ně byli zavřeni lidé z politických důvodů. Při své dal�í náv�těvě jsem po�ádalo mo�nost nav�tívení vlastní věznice při výkonu trestu, abych nav�tívil AndrejeKlimova. A ptali jsme se, proto�e se mnou byli je�tě jeden Brit a Němec, zdanáhodou není izolován. Ředitel věznice řekl, �e není izolován, a ono se ukáza-lo, �e tomu tak není, proto�e byl v místnosti, kde bylo sto odsouzených. V�ichniměli pouze palandy a jen Andrej Klimov jako prominentní vězeň měl postel u okna a měl mo�nost jedné �idle. Jinak výkon trestu �est let je v těchto pod-mínkách. Byla tam pouze jedna televize, osm kohoutků se studenou vodou a několik �lapacích záchodů. Toť v�e pro výkon trestu. Tak�e to je jednaoblast, kterou jsem viděl zblízka, a to má daleko do standardů normálníchevropských států. Druhý příklad. Opozice je naprosto bez jakékoli mo�nostipřístupu k elektronickým médiím. Při ka�dé náv�těvě Běloruska bylo zřetelné,�e opozice nemá právo přistoupit do rozhlasu a televize a přímo reagovat.Za�il jsem tam manipulaci i s informacemi o na�í misi, kdy� jsem tam byl za

5

vět�ina mých kolegů, kteří se zabývají touto problematikou, má moji inter-pelaci před sebou, a proto nemusím opakovat va�i odpověď, ale mohu přejítpřímo k věci. Jak jste mi správně odpověděl, tato asymetrie trvá od saméhopočátku vzniku na�í republiky, tedy od roku 1993. Ani jednou toti� nebyla na�erepublika v Bělorusku zastoupena rezidentním, mimořádným a zplnomoc-něným velvyslancem, kde�to Bělorusko má své zastoupení velvyslancem u násji� od roku 1994. Jak dále uvádíte, důvody této asymetrie byly dva, a to orga-nizačně technický a politický. Ve vysvětlení organizačně technického důvodupí�ete, �e bylo nutno připravit a zajistit činnost českého zastupitelského úřadua vy�ádalo si to nějakou dobu. Ptám se vás, pane ministře, o jakou dobu �lo?Ve vysvětlení politických důvodů je pro mne ale nejasností ve va�í odpovědidaleko více. Ve va�í odpovědi na mou interpelaci uvádíte, �e v roce 1996 do�lo- cituji: �K prudkému zhor�ení situace na úseku lidských práv a základníchsvobod, které je hodnoceno jako nejhor�í v Evropě�. V této souvislosti si vástedy dovoluji zeptat, jaký je zdroj hodnocení těchto práv. A jde jen o právapolitická, nebo lidská jako celek? I přes vámi prezentované hodnocení lid-ských práv, jak je mo�né, �e nevedla tato skutečnost řadu ostatních zemí,na�ich spojenců, ke zru�ení postu velvyslance v Bělorusku? Máme snad jinéparametry pro hodnocení lidských a politických práv ne� USA, Francie neboVelká Británie? Nebo je ná� přístup méně pragmatický, respektive diplomat-ický? Či snad mají tyto země jiné zdroje pro hodnocení lidských práv ne�Česká republika? V interpelaci se zmiňujete, �e právě nedodr�ování lidskýchpráv v Bělorusku vás osobně vedlo k tomu, �e jste neudělil v listopaduloňského roku vízum prezidentu Běloruské republiky panu Luka�enkovi. Jakébylo ov�em stanovisko vlády ČR v této věci? Opíral jste se o něj? Dále jste vesvé odpovědi uvedl, �e například Řecko také nemá v současné doběv Bělorusku zastoupení na postu velvyslance. Máte sice pravdu, ale bezpochy-by také víte, �e byl velvyslanec této země z Běloruska odvolán z důvodůfinančních, oznámených včas a akceptovaných Běloruskem, a je jen otázkoučasu a finančních prostředků, kdy k obnovení tohoto zastoupení dojde.Nepochybně máte také mo�nost jako ministr zahraničních věcí ČR diskutovats partnery v členských státech Evropské unie, a proto pro vás zajisté nebudeproblém odpovědět ani na otázky, jaké důvody je vedou k zachování postuvelvyslanců v Bělorusku. Pokud je vedou politické důvody, jistě nám v�emvysvětlíte, proč tyto státy nechtějí takovou míru izolace Běloruska, jakou svýmzastoupením nejen na postu velvyslance ukazuje Česká republika. Pokud jsoutyto důvody ekonomické, ptám se vás, pane ministře, jaké dopady má rozhod-nutí z listopadu 2002 a nepřítomnost velvyslanců na ekonomické zájmy Českérepubliky. Bez jasného zodpovězení těchto dotahů bohu�el nemohu vyjádřitsouhlas s touto interpelací, a proto vás, pane ministře, �ádám ov�em o věcnoua konkrétní odpověď. Děkuji.

4

není důvod, proč my bychom měnili ná� postoj a proč bychom neměli mít zas-toupení úřadu na úrovni vedoucího úřadu, nikoli velvyslance.

Důvody, které jsem tu sdělil, a mohl bych je�tě uvádět dal�í konkrétní přík-lady, byly ony důvody, které vedly k rozhodnutí neudělit vízum AlexandruLuka�enkovi, aby nemohl nav�tívit Českou republiku a zúčastnit se zasedáníRady euroatlantického partnerství. Konstatuji, �e následně i Evropská unierozhodla podobně, proto�e rozhodla, �e u v�ech 15 zemí Evropské unie do rozhodnutí zavést vízová omezení proti panu Luka�enkovi a jeho sedminejbli��ím spolupracovníkům - to byl následný krok, kterým se potvrdil postojEvropské unie, �e postoj České republiky byl v tomto ohledu postoj, kterýodpovídá pohledu demokratických zemí.

Na�e vztahy tímto netrpí. Netrpí tím na�e vztahy, a proto si dovolím je�tějednou se vrátit k původnímu textu interpelace paní poslankyně Konečné,kdy� říká, jaké jsou vztahy k Bělorusku. Říká: I přes různé výhrady, které mák Běloruské republice. Konstatuji, �e nemám výhrady vůči Běloruské repub-lice. Já mám výhrady vůči Alexandru Luka�enkovi a jeho re�imu, nikoli vůčiBěloruské republice. A jestli jsou tu nějaké sankce, a to je třeba sdělit - je pravda, �e ná� obchodtrpí jistými omezeními, ale to je reakce Alexandra Luka�enka jako�to total-itáře a diktátora na rozhodnutí demokratických států, a takto se vět�inou diktátoři chovají. Místo toho, aby se zamysleli sami nad sebou, aby uznali, �ečas reformy při�el, tak místo toho zavádějí sankce. Podle mne je velmi smutné, kdy� lidé typu Saddáma Husajna nebo AlexandraLuka�enka mají podporu Parlamentu České republiky.

Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: S faktickou připomínkou se přih-lásil Karel Vymětal, následně se do rozpravy přihlásil poslanec Jiří Ma�tálkaa poté poslankyně Kateřina Konečná. Prosím, pane poslanče, s faktickoupoznámkou.

Poslanec Karel Vymětal: Děkuji. Pane předsedající, chtěl bych reagovat nato, co říkal pan ministr zahraničních věcí o úrovni věznic v Bělorusku. Mo�ná�e by stálo za úvahu, pane ministře, kdybyste se vypravil na cestu na Kubu,na americkou základnu Guantánamo, podíval se, jak tam jsou dodr�ovánaamerickými přáteli lidská práva, a zkusil zjistit, kolik tam mají vězni televi-zorů. (Potlesk v části sálu)

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za faktickou poznámku KarluVymětalovi. Do rozpravy je přihlá�en pan poslanec Jiří Ma�tálka. Prosím,pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jiří Ma�tálka: Děkuji. Pane předsedající, vá�ená vládo, kolegyněa kolegové, závěr vystoupení pana ministra by se dal komentovat tak, �e kdy�chybějí argumenty, je v�dycky snaz�í překřičet ne� přesvědčit. Pokud jsem

7

Radu Evropy, neboť naprosto zkreslené zprávy byly prezentovány v elektron-ických médiích, které vůbec neodpovídaly na�emu obsahu rozhovoru a misi,kterou jsme tam tehdy prováděli. Třetí příklad je, �e pomoc disidentům a pomoc opozici byla realizována skrze misi OBSE, a výsledek je, �eAlexander Luka�enko nakonec tuto misi uzavřel a přinutil k odjezdu v�echnydiplomaty z této mise právě proto, �e demokratické státy skrze tuto misi pod-porovaly existující opozici v Bělorusku.

Dal�í příklad, který chci uvést, je, �e v�echny volby, které byly prováděnypo roce 1996, včetně referenda, kterým si uzurpoval moc AlexanderLuka�enko, byly označeny mezinárodními organizacemi za nelegitimní, zaneodpovídající normálním standardům, které jsou bě�né dokonce i v RaděEvropy a Rada Evropy je v tomto ohledu dost tolerantní, proto�e se dr�ízásady, �e napřed je potřeba, aby země vstoupily, a potom �e se má kultivovatjejich právní řád. To znamená, ani Bělorusko není dosud plnoprávným člen-em Evropy, proto�e tato kritéria nesplňuje.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, já se vás pokusím podle§ 59 odst. 4 po�ádat, abyste mluvil k projednávané interpelaci. Chápu, �e jakoministr zahraničních věcí mů�ete mluvit k čemukoli, ale vzhledem k tomu, �epísemné interpelace projednáváme u� druhou hodinu, jen jestli byste se mohlvyjádřit k interpelaci. Jinak samozřejmě mů�ete hovořit, o čem chcete.

Místopředseda vlády a ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda: Ano, je vidět,�e předsedající má velkou sympatii k poslankyni, která podala onu inter-pelaci, proto�e asi není záhodno, aby byly tyto argumenty sly�et.

Poslední příhoda je příhoda, která se týká vlastního diplomatického sboru v Minsku. Vlastní diplomatický sbor měl různá místa, nače� AlexanderLuka�enko nařídil, �e v�ichni se přestěhují do vesnice Drevniky za městemMinsk. Osada Drevniky kdysi patřila bol�evické nomenklatuře, která u�ívalatuto vesnici jako své letní sídlo na své dači. A Alexander Luka�enko tam vys-lal celý diplomatický sbor a diplomatický sbor zrekonstruoval tyto budovy,učinil je normálními a evropskými. A kdy� se tak stalo, tak AlexanderLuka�enko nařídil v�em diplomatům vrátit se zpět do města a on a jemu věrní,to znamená ryzí demokraté, kteří mají podporu paní Konečné, se vrátilizpátky do Drevnik a bydlí v domcích, které postavili Američané, Němci a dal�í, a zřejmě kvalita těchto domů je o něco vy��í, ne� je kvalita domůjiných diplomatů a jiných lidí, kteří �ijí v městě Minsk. To je zacházení s diplo-matickým sborem.Mé konstatování je: na poli lidských práv a v zacházení s diplomatickýmsborem se nestal jediný pozitivní pokrok. Mnohokrát jsem řekl i na adresuna�ich kolegů v Radě Evropy, i vůči partnerům v Bělorusku, �e jsme ochotnibýt otevřeněj�í za předpokladu, �e uvidíme sebemen�í pokrok na poli lidskýchpráv, sebemen�í pokrok na zacházení s diplomaty. Ale proto�e �ádný není,

6

vá�ně zeptat, kdy přeru�íme diplomatické styky s Gruzií, s Ázerbájd�ánemnebo s Čínskou lidovou republikou, která je také kritizována za oblast lid-ských práv, nicméně ve v�ech těchto teritoriích ponecháváme své velvyslance.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Ma�tálkovi. Do rozpravyje přihlá�ena paní poslankyně Kateřina Konečná. Prosím, paní kolegyně,máte slovo.

Poslankyně Kateřina Konečná: Pane předsedající, já nevím, jestli má smyslzdr�ovat kolegy a číst mou interpelaci znovu. Já jsem bohu�el nedostala jedi-nou konkrétní a věcnou odpověď, pane ministře, o kterou jsem �ádala. Věřím,�e Reflex je zajímavěj�í čtení ne� moje interpelace. Nicméně bych byla ráda,kdybyste mi mohl odpovědět na to, na co jsem se tázala, a nedávat tady va�esubjektivní pocity jako stanovisko České republiky, případně české vlády.Chtěla bych jenom říci, �e bychom se měli, kdy� se citujeme, citovat správně.To znamená, �e já jsem napsala, �e �z dostupných zdrojů je navíc patrné, �evět�ina států Evropské unie, i přes různé výhrady, které má�. Tak�e věřtetomu, �e ani vy, co� jsem velice potě�ena, ale ani já �ádné výhrady k Běloruské republice nemám.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan místopředseda vlády a min-istr zahraničních věcí. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda: Panemístopředsedo, kolegyně a kolegové, já jsem překvapen, já jsem doufal, �etomu tak nebude, ale zřejmě je to tak, �e poslanci KSČM jsou nepoučitelní,proto�e to je taková ta dobrá tradice z dob totality, �e kdy� se mluví o něčem,�e se něco děje �patného, tak se pouká�e na to, �e někde jinde mají lidé hladnebo �e někde jinde je nezaměstnanost, aby se řeklo, �e problémy jsou někdejinde. My nemluvíme dnes o jiných zemích. Bude-li tady debata o jinýchzemích, budeme mluvit o těch jiných zemích. My mluvíme o Bělorusku. Z toho-to důvodu bych byl rád, abychom se věnovali tomu, co říkám.

To, co říkám, nejsou subjektivní pocity. To, co říkám, jsou výsledkykonkrétních náv�těv. Kdy� jsem byl na místě samém, viděl jsem stav věcí a nic z toho vyvrátit nelze, proto�e to, co říkám, je nepochybně pravda. Protojsem přesvědčen, �e je dobré zamítnout návrh paní poslankyně Kopečné.(Námitky.) Konečná je va�e jméno, omlouvám se. Kdo vyjádří souhlas s va�ímnázorem, vyjadřuje po mém soudu nepochybně stav, �e je připraven pod-porovat podobné re�imy, jaký je v Bělorusku. Na�e povinnost je neustále upozorňovat na stav věcí, jaký v Bělorusku je. Je to posilující pro tamníopozici. Je to něco, co dává naději demokratům v Bělorusku, �e se Běloruskozdemokratizuje co nejdříve.

Jinak s vámi souhlasím, pokud jde o připomínku, která se týkala Kuby a věznění osob, které byly uvězněny a převezeny z Afghánistánu, �e jejichpodmínky skutečně neodpovídají tomu, čemu odpovídat mají. Ale mluvíme-li

9

necitoval úplně přesně zdroj, jistě mi ho pan ministr připomene. Nechci pomi-nout to, �e jste neodpověděl na jedinou z otázek, které vám byly polo�eny,ale dovolím si malý komentář k tomu, co jste řekl.

V závěru své odpovědi jste citoval, �e v oblasti lidských práv se nic novéhov Bělorusku neudálo. Je mo�ná potřeba vrátit se k tomu, abyste odpověděl,jaký zdroj, jaké měřítko pro měření lidských práv v jednotlivých státech máte.V ka�dém případě je zvlá�tní, �e mo�ná stejné konstatování by mohly uplatnitstáty Evropské unie, které ponechaly velvyslance v Bělorusku a které para-doxně, přes mo�ná stejný pocit, který máte, rozvíjejí činnost a neponechávajíBělorusko, na kterém i vám, jak jste řekl, zále�í, v izolaci. Mluvil jste o volbách a o tom, �e nic, co proběhlo v Bělorusku, nebylo legitimní. Pravil jste, �e ani referendum, ani volby���Pane ministře, mo�ná pro ty, kteří nesly�í va�e komentáře, které mi říkáte do zad, bych to měl přetlumočit.

��Já jsem byl pozorovatelem v několika misích při monitorování volebv různých zemích. Souhlasím s vámi, �e Rada Evropy je velmi tolerantnímorgánem s ohledem na to, jak často označí volební výsledek s průběhem voleb,který na české parametry není mo�ná úplně v pořádku, a otevírá tím politickýprostor. V tom s vámi souhlasím. Ale neopíral bych se o Organizaci probezpečnost a spolupráci v Evropě. Já jsem byl členem monitorovacího výboruna volbách v Čečensku. Byl jsem nucen vedoucím mise panem Gülermanemk tomu, abych stejně jako dal�í kolegové podepsal, �e volby v této části Ruskéfederace proběhly demokraticky a správně. Tak�e někdy mívám pochybnosti,jako člověk, který jezdí na monitorování voleb do různých zemí, o tom, jakájsou měřítka, jaké jsou přístupy institucí, které volby monitorují.Z tohoto pohledu bych si troufl říci, kdy� jsem měl mo�nost vidět volby v Bělorusku v září tu�ím 2001, �e podle mých zku�eností neprobíhaly o nichůř ne� volby v jiných zemích, kde bylo dáno dobro mezinárodních organizací.

Ve své odpovědi na interpelaci kromě jiného zmiňujete, �e české velvys-lanectví v Minsku vedené Ing. Ale�em Fojtíkem je početně dobře a personál-ně kvalifikovaně vybaveno a v plném rozsahu plní úkoly vyplývající z na�e-ho zájmu předev�ím o rozvoj obchodních a ekonomických styků s Běloruskem. Já se chci zeptat, jaké to má měřítko. Chci se vás zeptat, jak jedefinován český národní zájem v tomto teritoriu. Co naplňuje chargéd´affaires České republiky pan Fojtík, jestli to měříte počtem konzultací a náv�těv na americké ambasádě či ekonomickými výsledky České republiky,česko-běloruského obchodu.

Poslední otázka, kterou bych si dovolil polo�it v rámci toho, co jste řekl.Nepochybně vyjadřují neuspokojení s úrovní lidských práv v různých zemíchrůzné rozvinuté státy a podle klíče, který uplatňujete vy, se musím naprosto

8

po�adavek, nepochybně se dostane do pohybu celý mechanismus toho, aby seBělorusko vrátilo mo�ná i jako plný člen do Rady Evropy.Doufám, �e budeme mít více mo�ností s panem ministrem nejen na toto téma,ale na téma českého národního zájmu v této oblasti diskutovat. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ma�tálkovi. Je�těpaní poslankyně Konečná.

Poslankyně Kateřina Konečná: Pane předsedající, vá�ená sněmovno,bohu�el musím konstatovat, �e nemohu souhlasit s odpovědí pana ministra,proto�e jak jste tady mo�ná někteří sly�eli, pan ministr neodpověděl na jedinýmůj konkrétní dotaz.

Na závěr snad jen pár slov, a to, �e mě velice mrzí, �e subjektivní pocityministrů zahraničí se plně odrá�ejí do zahraniční politiky na�eho státu, a �eOBSE na svém únorovém zasedání obnovila svou misi v Bělorusku. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji za toto shrnutí. Nikdo dal�í u� senehlásí, tak�e rozpravu končím. Pokud mé informace jsou správné, paníposlankyně navrhla, aby sněmovna hlasovala o tom, �e nesouhlasí s odpovědíministra zahraničních věcí a místopředsedy vlády Cyrila Svobody.

Jak je patrné ze stenografického záznamu, o co méně měl pan ministr argu-mentů, o to více přidával na ideologických nálepkách. Bylo veřejným tajem-stvím, �e jeho zahraniční cesty často končili rozpačitě pro na�e diplomatyv těchto zemích. Je�tě více ne�ťastni z výsledků jeho činnosti bývali pod-nikatelé. Počínal si jako onen mnich ve filmu Angelika, tedy stejně zaslepeněa hlu�e. Jak si posteskl jeden z mých kolegů v Poslanecké sněmovně: �Je div,�e nám s tímto ministrem zahraničí dosud nikdo nevyhlásil válku�. Co se týkáBěloruska, vývoj dal za pravdu mně. Na začátku roku 2005 byl vyho�těn pra-covník české mise v Minsku pan Pavel Křivohlavý. Důvodem bylo hrubéporu�ení zákonů Běloruska. Česká strana, ani� by prozkoumala důkaznímateriál, recipročně vyhostila zcela bez příčiny pracovníka běloruskéambasády v Praze. A celá trapná zále�itost byla ministrem zametena pod stůl.

2) POD ČÍM BYL MŮJ PODPISKoridory �ivota v na�í zemi jsou do značné míry vymezeny zákony.

Zákonnou iniciativu má vyvíjet předev�ím vláda, která k tomu disponuje přís-lu�ným aparátem legislativců. Ústava ČR v�ak zákonnou iniciativu dává taképoslancům. Zejména pro opoziční poslance je to mo�nost jak komplexněnavrhovat pomocí konkurenčního projektu ře�ení těch či oněch zále�itostí,které má upravovat zákon. Na několika následujících stránkách chci před-stavit alespoň část návrhů zákonů, na kterých jsem se jako poslankyněspolupodílela. Tyto návrhy vycházely jednak z volebního programu KSČM,

11

o Kubě, dovolím si upozornit a informovat Poslaneckou sněmovnu, �e v posledních několika týdnech dochází k masivnímu zatýkání odpůrcůre�imu Fidela Castra.Byla zinscenována řada procesů, někteří lidé bylizatčeni a do několika dnů byly zahájeny procesy s nimi. Mo�ná to by stálo za to, aby se poslanci KSČM zeptali na tuto problematiku, proto�e těch zemíje skutečně více.

Byl bych jen nerad, abychom odváděli pozornost od Běloruska, je-liBělorusko předmětem na�eho zájmu. Trvám na tom, �e na�e zastoupení je plnohodnotné, je tam dostatek diplomatů, lidé jsou kvalitní a svoji práciodvádějí velmi dobře. My�lenka, �e pouze změníme označení vedoucího úřaduz označení chargé d´afaires na označení velvyslanec, na věci nic nemění.Jsou-li diplomaté způsobilí - a to jsou - odvádějí svoji práci tak, jak ji odvádětmají. Odpověď je, �e není pochopení na straně Běloruska.

Poslední příhoda z natáčení. Kdy� jsme byli v Bělorusku, nav�tívili jsmetaké politického zástupce administrativy prezidenta Luka�enka panaZametalina. Kdy� mu kladli otázky, polo�ili jsme mu otázku: Je mo�né se zdesetkat i s odboráři, kteří nejsou organizováni v oficiálních odborech? On řekl- ano. Je mo�né se tady setkat s novináři, kteří jsou nezávislí? Odpověď byla- ano. Je mo�né v této zemi se setkat i s těmi, kteří patří k odpůrcům? Odpověďbyla - ano. Potom pan Zametalin řekl: Já vám řeknu jeden komentář. Nemámrád vztah učitele a �áka. A vy nejste na�i učitelé. Otázka, kterou vám kladu:Myslíte, �e něco změníte? Nezměníte nic.

A toto je postoj těch, kteří tam vládnou. Nechtějí sly�et kritiku, nechtějí sepoučit. Rovnou říkají: My tu měnit nic nebudeme. Nejsou-li ochotni měnit niconi, nebudeme ani my nic. Bělorusko je země, se kterou chceme mít dobrévztahy, chceme mít plnohodnotné zastoupení, ale máme tam vedoucího úřadua na tom se nic měnit nebude. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru zahraničí CyriluSvobodovi. O slovo se přihlásil opět pan poslanec Jiří Ma�tálka.

Poslanec Jiří Ma�tálka: Kolegyně a kolegové, ctím čas, nechci, abychom sedostali na celou mapu světa, nicméně rád sly�ím, �e máme zájem na dobrýchvztazích, i kdy� jsem se nedozvěděl, jaký je český národní zájem v tomto teri-toriu. Nezpochybňuji zá�itky pana ministra z pobytu v Bělorusku. Měl jsemtaké mo�nost tam být, i já jsem měl mo�nost mluvit s opozicí i s představitelivládní moci. Jsem jen rád, �e mu bylo umo�něno jako zpravodajovi RadyEvropy, aby nahlédl i do vězení a v�ech temných koutů tohoto státu, �e to mohlobjektivně jako reportér Rady Evropy posoudit.

Chci říci, �e z pohledu změny vztahu Rady Evropy k Bělorusku je jedenjediný základní problém v současné době, a pan ministr to snad ví - a to jemoratorium na trest smrti. Pokud bude akceptován běloruskou mocí tento

10

ním přičiněním je�tě nemohly odstranit popisované nevýhody, a k osobám,které ji� měly objektivně vět�í mo�nost se o takové odstranění či alespoňčástečné omezení přičinit. Proto se nelze ztoto�nit s tím, jak řekl pan Kalousekv televizi, �e návrh zákona je nesystémový a nezaměstnanost musíme ře�it systémově.

Ano, novela zákona se týká jen dvou z celkem osmi skupin uchazečůo zaměstnání. Také proto, �e se jedná o výrazný počet absolventů středních a vysokých �kol, do kterých byly společností investovány významné veřejnéprostředky a kteří ka�doročně vstupují na trh práce. Opakuji slovo ka�-doročně, proto�e to je u této skupiny velmi podstatné. Ka�doročně nám na trhpráce přibývá několik desítek tisíc mladých lidí, se kterými tato společnostprostě musí počítat. Dovolím si také výrazně nesouhlasit se stanoviskem panamístopředsedy vlády Jahna, �e na tento příspěvek vláda nemá peníze. Jestli�evláda nemá na to, aby investovala do trhu práce a podpory občanů, kteří vys-tudovali proto, aby se v této společnosti lépe uplatnili, proto, �e jí mohoumnoho vrátit, ptám se, jak dlouho bude trvat, ne� si situace vy�ádá takovéopatření, �e těmto mladým lidem nebudeme moci zaplatit ani vzdělání.

Mě velmi mrzí, �e vláda, která k tomuto návrhu zaujala tak striktnístanovisko, není schopna být na projednávání tohoto návrhu, abychom si něk-teré postoje mohli vysvětlit, popřípadě upřesnit. Přesto pevně věřím, �e pro-

13

ale i z mých osobních priorit, které jsem jako mladý člověk pova�ovala zanezbytné ře�it.

PRVNÍ ZAMĚSTNÁNÍ Za jeden z nejpalčivěj�ích problémů v ČR byla a je pova�ována nezaměst-

nanost. Zvlá�tní podobu má nezaměstnanost mladých lidí, absolventů střed-ních a vysokých �kol. Tyto �koly produkují mnoho velmi dobře připravenýchodborníků. Problém v�ak je, �e struktura vysokých a středních �kol neod-povídá situaci na trhu práce a tak se stává, �e absolventi nenacházejí pracov-ní uplatnění. Jedním z argumentů zaměstnavatelů je i to, �e tito lidé nemají podokončení studia mo�nost vy�adovanou praxi. Málokdo se v�ak zamý�lí nadtím, jak a kde ji mají získat. Rozhodně tím správným místem není úřad práce,kde velká řada z nich čeká na svoji příle�itost. Pro lep�í představu čtenářeuvádím část své důvodové zprávy, kterou jsem přednesla Poslanecké sně-movně při prvním čtení návrhu zákona jako navrhovatelka za klub KSČM.

Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, paní předsedající. Vá�ené kolegy-ně, vá�ení kolegové, dovolte mi, abych vám za navrhovatele představila návrhzměny zákona o zaměstnanosti. Od 1. října nabyl účinnosti nový zákon o zaměstnanosti číslo 435/2004 Sb., který nahrazuje dosavadní právní úpravuv této oblasti. Jeho cílem je mimo jiné přispět ke sni�ování stávající neza-městnanosti, k potlačování nelegální práce i k dal�ímu rozvoji malého a střed-ního podnikání. Tento zákon přiná�í změny pro půl milionu lidí bez práce a novelizuje dal�ích 54 zákonů.

Přesto�e vláda ve svém stanovisku uvádí, �e zatím není při uplatňovánítohoto zákona dostatek poznatků, které by odůvodňovaly jeho novelizaci,vláda sama na této schůzi Poslanecké sněmovny zákon o zaměstnanosti chtělanovelizovat, a to dokonce ve zrychleném řízení. Ve stanovisku vlády je také, �ejedním z obecných cílů zákona o zaměstnanosti by mělo být zvý�ení vlastníiniciativy lidí při hledání zaměstnání. K tomu ov�em potřebují motivaci.

Zákon o zaměstnanosti v�ak neře�í problém čerstvých absolventů �kol bezpraxe. Skupina čerstvých absolventů podle na�eho mínění zachytává časovýúsek, který je nejintenzivněji spojován s nevýhodami postavení mladých lidí.V průběhu dvou let po ukončení přípravy na budoucí povolání je vysocepravděpodobné, �e nevýhody spočívající v absenci pracovních návyků a před-chozích praktických zku�eností, budou přetrvávat. Naopak po del�ím časovémúseku je objektivně vy��í mo�nost, �e jednotlivec ji� nějaké zku�enosti nabyl a návyky si osvojil, a tím je i přirozeně zvý�ená motivace zaměstnavatele při-jmout jej do pracovního poměru. Zákonem přitom není stanovena podmínka,kterou by poskytování zvý�ené péče bylo závislé na absenci praxe určitéhotrvání, respektive �e by dosa�ená praxe zmiňovaný přístup zakazovala.Domníváme se tedy, �e alespoň na základě rozumného předpokladu by mohlbýt činěn rozdíl v přístupu k osobám, které s vysokou pravděpodobností vlast-

12

Beze slov

se stranou pracovněprávního poměru. Navíc opatření tím, �e je někteří z adresátů nevyu�ijí, neztrácejí svůj účel. Nevýhody, které jím mají býtvyrovnávány, nemohou být přehlédnuty z důvodu tvrzeného omezení svéhovýskytu. V tomto případě je na místě také otázka - má mladý člověk studovatnebo pracovat? V případě středo�kolského vzdělání a doby tří dvouměsíčníchprázdnin v posledních třech letech před ukončením vzdělání toti� není stře-do�kolák schopen vůbec podmínku nasčítaného jednoho roku pracovníhopoměru, tak jak je to uplatněno nyní podle stávajícího zákona, splnit bez toho,aby tímto pracovním poměrem neutrpělo právě jeho vzdělávání.

Na závěr si proto dovolím na vás apelovat, kolegyně a kolegové, abystetento návrh zákona propustili do druhého čtení, ve kterém se nebráním věcnédiskusi o na�em společném návrhu, ale pevně věřím, �e pochopíte důle�itost a také to, �e 50 tisíc mladých lidí bez práce nemů�e zůstat bez na�í ochrany.Děkuji.

Zmiňovaná novela zákona o zaměstnanosti byla nakonec po úpravách,které byly provedeny ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a kolegy z jiných politických stran, přijata a začne platit od prosince roku2005. S tímto návrhem jsem měla mo�nost si projít celý legislativní proces a to včetně jeho obhajoby v Senátu, ale také reálně poznat vyjednávání a diskuse o jednotlivých změnách a mo�nost nalezení politické shody. Byla topro mne nesmírně cenná zku�enost a věřím, �e pro absolventy bude mít tatonovelizace zákona přínos je�tě vět�í. Konečné znění zákona je mo�no naléztve Sbírce zákonů.

REGISTROVANÉ PARTNERSTVÍČást klubu KSČM ji� v minulém období předkládala Poslanecké sněmovně

zákon o registrovaném partnerství. Jsem si vědoma toho, �e jde o téma kontroverzní, a to nejen v české společnosti. Na druhé straně je třeba chápattento návrh podávaný právě komunisty v souvislostech doby, ve které se takstalo. KSČM byla v izolaci, a to i mediální. Část politického spektra se sna�i-la uzavřít nás do politického ghetta. Vyjít z něj znamenalo přicházet i s netradičními návrhy. To v�ak rozhodně nebyl jediný či hlavní důvod. Bylijsme inspirováni zku�enostmi se zemí s vyspělou demokracií, vysokou míroupolitické kultury a tolerance, jako je například Holandsko, ale byl pro náspříkladem i postup PDS v Německu. Odstranění diskriminace skupiny oby-vatel bylo tím hlavním a nosným motivem, proč jsme znovu tento návrh v modifikované podobě předlo�ili v tomto volebním období. Tentokrát před-kládala návrh skupina poslanců, kde byly zastoupeny v�echny politické stranyPoslanecké sněmovny kromě KDU-ČSL. Bylo pro mne �okující, ale zároveňi poučné vystupování právě zástupců KDU-ČSL proti tomuto návrhu, kterébylo plné netolerance a lidské zaslepenosti. Ve stejné době, kdy poslanci

15

pustíte tento návrh zákona do druhého čtení. Je podivné, �e si ministři vyřizu-jí účty nebo komentují návrhy zákonů přes média a nemají tolik úcty k Poslanecké sněmovně, aby při�li do Poslanecké sněmovny a mohli jsme setady o daném zákonu pobavit; jak pan místopředseda vlády Němec, tak panmístopředseda vlády Jahn velmi ostře kritizovali v médiích tento návrhzákona a evidentně o něj neměli u� takový zájem mimo televizní kamery.Nicméně to bylo jenom na okraj. Budu pokračovat v předlo�ené zprávě.

Chtěla jsem upozornit na souvislosti návrhu tohoto zákona ve vztahu k Evropské unii. Právo Evropské unie sice věcně neupravuje tuto prob-lematiku, ale myslím, �e je třeba upozornit na některé dokumenty, které seminimálně sna�í podporovat projekty spojené právě se zaměstnávánímmladých lidí. Jedním z těchto dokumentů je také nařízení Evropského parla-mentu a Rady o Evropském sociálním fondu, kde se v článku 3 uvádí, �e pri-oritou Evropského sociálního fondu by měla být prevence nezaměstnanosti a zvý�ení dostupnosti zaměstnání pro uchazeče o práci a nečinné osoby. Dáleje v tomto dokumentu kladen velký důraz na začleňování znevýhodněnýchosob a v neposlední řadě se jedná také o roz�iřování a zlep�ování investic dolidského kapitálu. Upozorňuji, �e tento dokument pro nás bude závazný.Otázka, jak chce vláda tyto priority naplňovat, není na pořadu dne, ale �e jimbude muset čelit v nejbli��ím období, je více ne� zřejmé. V návaznosti s tímtodokumentem toti� Lucembursko jako předsedající stát připravuje v tomtopololetí mezinárodní konferenci na téma ochrany mladých lidí a na této kon-ferenci bezpochyby bude muset ka�dý z členských států uvést nejen své prior-ity v této oblasti, ale také dosa�ené výsledky při ochraně. Obávám se, �e seČeská republika nebude mít čím chlubit.

Ráda bych znala názor členů vlády, kteří tento návrh kritizují, jak je mo�né,�e ná� vlastní komisař, který má na starosti sociální problematiku, má v jed-nom z bodů svých strategických záměrů na dal�ích pět let právě iniciativu�Evropská mláde�� se zaměřením na umístění více lidí na lep�í pracovnímísta. Opakuji - mladých lidí. Je to ná� komisař, který s tímto návrhem při�el,a já si myslím, �e by Česká republika mu měla dát najevo, �e tyto věci bere vá�ně.

Upozorním je�tě na jeden problém, kterého se tento návrh zákona týká a pokou�í se ho ře�it, a to problém opět zařadit dobu soustavné přípravy nabudoucí povolání, která byla novým zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměst-nanosti, vyloučena. I kdy�, jak se tvrdí v důvodové zprávě k zákonu, jím� k vyloučení do�lo, zku�enosti z praxe ukázaly, �e sice řada mladých lidí splníobecnou podmínku doby zaměstnání během studia, a nárok na podporu v nezaměstnanosti jim vznikne z tohoto titulu, ale pořád existuje řada mladýchlidí, kteří během studia danou podmínku nesplní. Ne v�echny systémy studiajsou toti� nastaveny tak, aby stejným způsobem umo�ňovaly jednotlivcům stát

14

obsah, ale i na naplnění formálních nále�itostí a finančních dopadů návrhu) a provést Sněmovnu hlasováním ve v�ech čteních tisku. To předpokládá nejenznalost tématu, ale vy�aduje to i konzultace s legislativci, experty, evidovatpozměňovací návrhy a navrhovat Sněmovně způsob a postup hlasování.Kromě toho jsem se v�ak v�dy vyjadřovala k oblastem, které jsem pova�ovalaza své priority. Má vystoupení se týkala předev�ím zákonů a dal�ích doku-mentů, které měly bezprostřední dopad na mladou generaci.

PLACENÍ �KOLNÉHOPro ilustraci uvádím záznam z debaty k senátnímu návrhu zákona, kterým

se měnil zákon o vysokých �kolách a který se týkal také placení poplatků zavysoko�kolské studium.

Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, paní předsedající. Vá�ené kolegyněa kolegové, dovolte mi na začátek této mé řeči uvést, �e se mů�e jednat o střetzájmů, proto�e jsem studentka. Toto opatření se mů�e dotknout i mě. Hned naúvod mi dovolte říci, �e kdyby autoři projednávaného zákona o vysokých�kolách zůstali u návrhu zákona bez zpoplatnění studia, neměli bychom příli�co tomuto návrhu vytýkat. Objevují a ře�í se v něm toti� skutečnosti, kteréveřejné vysoké �koly ve velmi krátké době vyře�it potřebují. Nebudu je teďznovu citovat, ale v tomto bych souhlasila s panem navrhovatelem. Jen�e tadyje to na začátku ne�ťastné ono �kdyby�.

Tento zákon má toti� umo�ňovat, aby vysoké �koly vybíraly poplatky zastudijní programy pro studenty v bakalářských a magisterských programech.Zdánlivě nenápadná věta, o které se ale diskutuje ji� od předlo�ení, a ke kterése ubírají zraky předev�ím studentské veřejnosti. Dalo by se toti� říci, �eSenát chce ukázat mladým lidem prakticky, v čem spočívá jeho pojistkademokracie. Vysoké �koly by toti� měly mít mo�nost vybírat �kolné od v�echstudentů, ne jako nyní jen od těch, kteří si tříleté nebo pětileté studium prod-lu�ují. Realita dne�ních dnů je navíc taková, �e přesto�e tento zákon nepro�elje�tě ani prvním čtením Sněmovny, slýcháme ze v�ech stran, jak by se �kolnémělo upravovat dále, a to od sumy deset tisíc po téměř třicetitisícové �kolnéročně.

U� tato debata nás upozorňuje na problém, �e jestli�e jednou prolomíme bar-iéru placení �kolného, tě�ká bude cesta zpátky. Naopak nároky, které by mělavysoká �kola uplatňovat předev�ím vůči ministerstvu �kolství se budouzvy�ovat vůči studentům, a to bohu�el nejenom studijní.

Podívejme se teď krátce na to, jak se �ije z hlediska výdajů dne�nímu studentu. Podle současných odhadů přijde vysoko�koláka ji� dnes pětiletéstudium na statisíce korun. Ceny a náklady na vzdělání vzrostly podleČeského statistického úřadu za pět let téměř 2,2krát. Poplatky za podání přih-lá�ky činí kolem tří set a� �esti set korun. Cena za ubytování na kolejích se

17

KDU-ČSL kritizovali ná� návrh zákona, pokou�eli se ti samí a� s inkviz-itorskou urputností prosadit zákon o zákazu interrupcí, který by nás jakospolečnost vracel kamsi do středověku a vnucoval celé společnosti úzkýreligiózní pohled jedné skupiny.

BOJ PROTI ALKOHOLUStatistiky jsou neúprosné. V 90. letech do�lo v České republice, ale nejen

v ní, k příkrému vzestupu spotřeby alkoholu, tabáku a drog. Do závislosti sedostává čím dál tím vět�í mno�ství zejména mladých lidí. Jedním ze způsobů,jak bojovat s tímto trendem, je i omezení reklamy na tabákové výrobky a alkohol. Jde o krok, který velmi úzce souvisí se zisky nadnárodníchspolečností, ale i s příjmy státu. Tyto skupiny disponují velkými finančnímiprostředky a mohou si dovolit velmi silný a úspě�ný lobbing. Zatímco vědomío �kodlivosti kouření a snaha o jeho omezení ve společnosti roste, nebezpečínarůstajícího alkoholismu je podceňováno.

Skupina komunistických poslanců předlo�ila proto sněmovně návrh, kterýse zaměřoval právě na to, aby se zakázala reklama na alkoholické nápoje v televizi a rozhlase v době od 6 do 22 hodin, a aby akce pořádané pro děti a mláde� nemohly být sponzorovány a podporovány výrobci alkoholickýchnápojů. Byli jsme si vědomi toho, �e jde o dílčí krok. Pokud ale neudělámealespoň krok první, tě�ko mů�eme tvrdit, �e s tak záva�ným společenskýmjevem, jako je alkoholismus, chceme začít bojovat. O úrovni některých opo-nentních příspěvků proti tomuto zákonu svědčí také názor jednoho z poslancůODS, který se v rozhlasové debatě k tomuto návrhu vyjádřil: �Kvůli reklaměděti nikdy nezačnou pít. Je to jakési dokazování něčeho. To znamená, rekla-ma neslou�í, aby vás naučila pít, proto�e určitě se kolegyně zeptám, jestlizačala prát a� po té, kdy� uviděla v televizi reklamu na prá�ky. Nikoliv. Je too tom, �e vám ukazuje, �e existuje jiný druh toho samého. To znamená, já simyslím, �e tro�ku chytáme, chytáme tu li�ku za ocas, a tudy cesta nevede.�

Míra finančních zisků v této oblasti bude jistě i v budoucnu ovlivňovatmo�nost účinného boje s alkoholismem a dal�ími návykovými a zdraví�kodlivými látkami. Příklady a oporu budeme muset hledat i v rámciEvropské unie a také na půdě Rady Evropy.

3) KDY JSEM BYLA SLY�ETKromě interpelací a předkládání návrhů zákonů jsem samozřejmě vystupo-

vala k řadě jiných bodů, které byly Sněmovnou projednávány. Část těchtovystoupení byla z pověření Sněmovny, kterou jsem byla určena jako zpravo-daj � to je poslanec, kterému je přidělen určitý parlamentní tisk (návrhzákona, zpráva, mezinárodní smlouva), a jeho povinností pak je ve Sněmovnětento tisk představit, odůvodnit jeho předlo�ení, vyjádřit názor (nejen na

16

vestiční výdaje budou zvy�ovat, asi nemusím vysvětlovat. Ale měli bychom si uvědomit, �e s ka�dým takovým zvý�ením nás čeká také zvý�ení �kolného.Přitom tyto neinvestiční výdaje není snad kromě energetiků, vodařů a dal�ích,schopen nikdo ovlivnit.

Na závěr snad u� jen krátká citace z deníku The New York Times, kde vysoko�kolský profesor David Kirb, který na univerzitě v Berkeley před-ná�í veřejnou politiku, uvedl: �Dostat se na vysokou �kolu a uspět na ní jesouboj na �ivot a na smrt, ve kterém peníze hrají důle�itěj�í úlohu ne� kdyko-liv doteď. Teenageři z bohatých rodin porá�ejí mladé lidi ze střední vrstvynebo dělnických rodin, a to nejen na soukromých vysokých �kolách, ale takéna vlajkových lodích státních univerzit.� Tento stav je způsoben předev�ímtím, �e ve Spojených státech mají veřejné vysoké �koly čím dál vět�í finančníproblémy, které je nutí k vybírání �kolného. Stejně jako tady také ve Spojenýchstátech pravice tvrdila, �e �kolné bude minimální a navíc bude existovatvyvá�ené zavedení stipendií a půjček. Nejnověj�í zku�enosti z USA v�akdokazují, �e u� nízké �kolné se stává překá�kou pro chudobněj�í adepty vysoko�kolského studia. Dále cituji: �I kdy� studenti za semestr vět�i-nou nezaplatí více ne� 100 dolarů, počet studentů, kteří nastoupili na vysoké�koly, byl o �okujících 100 tisíc mladých lidí ni��í, ne� stát původně předpok-ládal.� Vzápětí se to vysvětluje. Informace o zvy�ujících nákladech navysoko�kolské studium doslova vystra�ily potenciální studenty z chud�íchrodin natolik, �e nena�li odvahu se ani na �kolu přihlásit. Opravdu se tá�i,kolegové a kolegyně - chceme, aby situace v na�í republice dostala takovýtorozměr?

A skutečně na úplný závěr mi dovolte je�tě jeden názor ze zmiňovanéhodeníku, a to profesora Hartla. Ten tvrdí, �e zavedení �kolného mů�e dopad-nout také tak, �e �poměr �ikovných chud�ích dětí na vysokých �kolách je ste-jný jako hloupých bohatých�. Ano, je to surová realita peněz. Ale dle méhonázoru bychom tyto neúspě�né experimenty velkého bratra ze zámoří neměliani zkou�et prosazovat, a u� vůbec ne podporovat v České republice. Proto zaposlanecký klub KSČM dávám návrh na zamítnutí.

Vý�e uvedené vystoupení k vysoko�kolskému zákonu vyvolalo zajímavoureakci u pana senátora Roubíčka, který byl navrhovatelem za Senát. Řekl,cituji: �Chtěl bych reagovat na některá vystoupení. Paní poslankyni Konečnébych chtěl nabídnout, �e jí zprostředkuji roční stá� na americké univerzitě,aby se seznámila s faktickým stavem, jak to vypadá na americké univerzitě�.

Panu senátorovi, jsem po jeho vystoupení za tuto nabídku poděkovala a vyslovila politování, �e takovou mo�nost nemů�e jako navrhovatel zákonadát v�em�

19

podle počtu ubytovaných na jednom pokoji a místa studia li�í v rozmezí pětiset a� dvou a půl tisíce korun. Pokud mají univerzity navíc systém, jak je zave-den například v Brně, �e v prvním ročníku dostávají koleje studenti téměřautomaticky, ale od druháku se starej - náklady se zvy�ují podle cen nájmu a není neobvyklé, �e se pohybují kolem tří a� čtyř tisíc korun. Čtvrtletní jíz-denka nám potom vychází zhruba na 600. Stravné pro studenty, kteří nestudujív místě trvalého bydli�tě, zhruba na dva tisíce korun. Nemluvím o skriptech,pomůckách, plá�tích a v�em dal�ím, co si ji� nyní studenti hradí sami.Průměrné náklady studenta, který studuje 200 kilometrů od místa svéhotrvalého bydli�tě, se pohybují mezi čtyřmi a� �esti tisíci korunami měsíčně.Průměrný výdělek na brigádách byl v roce 2003 asi 1 700 korun. Ji� tady námvzniká výrazný deficit. Z velké části jsou ho schopni v dne�ní době je�tě pokrýtrodiče. Nyní by podle návrhu kolegů ze Senátů mělo dojít k tomu, �e by k tétosumě přibyla částka pohybující se kolem tří a� osmi tisíc korun ročně. Je milé,�e by jednu třetinu z takto vybraných poplatků vysoká �kola musela dávat dostipendijního fondu. Dokonce se v důvodové zprávě navrhovatelů uvádí, �ezku�enosti ze zahraničních vysokých �kol ukazují, �e se ve stipendijní politicerychle utváří model umo�ňující poplatky vybranými od majetněj�ích studentůpodporovat stipendijně studenty sociálně slab�í. Ké� by tato slova byla bránaupřímně. Mohli bychom je téměř pou�ít do některých z levicových volebníchprogramů.

Realita je ale bohu�el jiná. Opět zkusme počítat. Podle důvodové zprávy připočtu asi 230 tisíc studentů se finanční přínos bude pohybovat v rozsahu 623milionů a� do částky 1,87 miliardy. Jestli�e si vezmeme průměr této částky,dojdeme k číslu miliarda, a z této 330 milionů půjde na stipendijní fond.Pokud budeme dále počítat s minimálně 20 % studentů sociálně slab�ích, i kdy� dost tě�ko si pod tím nyní kdokoliv z nás představí, co to znamená a kolik jich reálně bude, a částka by měla být rozdělena mezi oněch 20 % stu-dentů, tedy zhruba 40 tisíc studentů, vychází nám z toho, �e studenti dostanoumaximálně 8 tisíc ročně. Nechci v �ádném případě říci, �e je to částka malá.Ale také si nemyslím, �e by byla jakkoliv velká a de facto pokryje náklady,pokud jim nebude odpu�těno �kolné, spojené s placením �kolného.

Podle předkladatelů by přitom vý�e poplatků za celé studium neměla býtfinanční zátě�í pro studenty a tato finanční zátě�, i kdyby se vyu�ilofinančních půjček nebo spoření, by po absolvování vysoké �koly měla býtrychle splatná. Tady je ale třeba upozornit na to, �e zadlu�enost mladéhočlověka, je�tě ne� vstoupí do produktivního �ivota, je naprosto nepřijatelná.Mělo by to být přece v zájmu nás v�ech, aby vzdělaný člověk zalo�il rodinu a měl děti, a ne aby čekal na to, a� splatí dluhy. A je�tě tady máme jedenaspekt, a to �e poplatky jsou odvozovány od neinvestičních výdajů poskyto-vaných v�em veřejným vysokým �kolám za jeden rok. To, �e se tyto nein-

18

21

ZAPARKOVANÝ ZÁKON Do volební kampaně �ly v�echny hlavní politické strany s tématem boje

proti návykovým látkám, tedy s tzv. protidrogovou problematikou. Vládníprohlá�ení �pidlovy vlády bylo i v tomto ohledu velmi vágní. Je v�ak třebapřiznat, �e tehdej�í ministryně zdravotnictví předlo�ila poslanecké sněmovněvládní návrh zákon o opatřeních před �kodami působenými tabákovýmivýrobky, alkoholem a návykovými látkami. Projednávání tohoto návrhu v�akbylo provázeno mnoha nesnázemi, které novináři označují svými kli�é jako�nedostatek politické vůle, neshoda v principiálních otázkách� atd. Tentonávrh zákona je ukázkovým příkladem přístupu �kázat víno, nalévat vodu�.

Nechci pochybovat o tom, �e potřebu vytvořit dobrou novelu zákona posti-hující takto záva�nou společenskou problematiku cítili v�ichni. Ov�em, jak tov �ivotě bývá, od pocitu potřeby ke skutečné vůli realizovat záměr bývádaleko. A tak se záhy sněmovna rozdělila na zastánce či zásadové odpůrcerestriktivních opatření a dále při�li �spasitelé�, kteří pro záchranu �alespoňněčeho dobrého� chtěli oddělit od zákona část týkající se kouření a jednatpouze o zbytku. Jen�e zprávy a doporučení odborníků byly jednoznačné.Dosud platný zákon z roku 1989 nemů�e postihnout kritický vývoj v Českérepublice v této oblasti za posledních 15 let. Má-li nový zákon mít smysl a býtúčinný, musí postihovat celou problematiku návykových látek komplexně �jinak bude připomínat automobil se dvěma koly. Díky neústupnosti a nechutiradit se ve vět�í míře s odborníky se projednávání zákona protáhlo na tři roky,čemu� novináři, ale i někteří poslanci říkají, �e �zákon byl zaparkován� A takse stalo, �e se občané tak důle�ité zákonné normy dočkali s velkýmzpo�děním. K uvedenému návrhu zákona jsem vystupovala opakovaně. Jednoz posledních vystoupení pro dokreslení situace uvádím ze stenografickéhozáznamu.

Poslankyně Kateřina Konečná: Vá�ené kolegyně, vá�ení kolegové, členovévlády. Ve svém vystoupení ve druhém čtení dne 23. 11. jsem uvedla důvody,které jsem pova�ovala a pova�uji za zásadní pro prokázání nezbytnosti přijetítohoto zákona. Nebudu se opakovat, ale chtěla bych zdůraznit předev�ím třivěci. Tento návrh neře�í pouze a zejména problematiku kouření, ale dotýká sepodstatně vá�něj�ích negativních jevů, jakými jsou alkoholismus a prob-lematika drogových závislostí. Dopady na společnost jsou v současné doběpodstatně citelněj�í a zřetelněj�í ne� tomu bylo, kdy� jsme přijímali zákon zroku 1989, následně novelizaci tohoto zákona v roce 1999. Tímto novýmzákonem bychom tyto dva zákony zru�ili. Vláda a sněmovna nemohou tutoskutečnost přehlí�et. Poprvé se touto novelou vymezují i kompetence a povin-nosti v�ech úrovní státní a veřejné správy jako celku, od ministerstev přeskraje a� po obce. Tento fakt bychom také měli vzít v úvahu.

20

FOTO 1

FOTO 2

2322

FOTO 3

FOTO 4

FOTO 5

FOTO 6

24

Nechci přičítat kolegovi Kalouskovi �patný úmysl, ale svým vystoupenímpři posledním projednávání této novely fakticky dosáhl jen dal�ího odlo�eníprojednávání, nikoli zvý�ení kvality předkládaného zákona (pozn.autora:Miroslav Kalousek navrhl vrácení do druhého čtení a tím faktické odlo�enídefinitivního schválení normy). Samozřejmě, �e se nedají pominout ekonom-ické dopady na maloobchodní tr�by, jak uvedl ve svém odůvodnění pro vrácení do výboru pan předseda KDU-ČSL, ale není to přece zdaleka tohlavní, čím se daná novela zabývá. Jejím hlavním dopadem by mělo býtzlep�ení mechanismu prevence a eliminace těchto záva�ných negativníchjevů. My jsme jako Poslanecká sněmovna odkladem jen prodlou�ili současnýneutě�ený stav a ponechali jak odpovědné orgány, tak i občany v dal�í právnínejistotě a zejména nedostatečné ochraně před těmito záva�nými faktory.Chci vás proto v�echny vyzvat, abychom u� konečně rozhodli. Dal�í odkladynemají smysl a osobně jsem přesvědčena, �e novela není dokonalá, ale i přijetí s mo�nými nedostatky je lep�ím krokem pro ře�ení této problematikyne� přihlí�ení současnému stavu. Rozhodněme se.

KONCEPCE A STANDARDYSnad �ádný resort v kompetenci vlády neza�il tolik výměn ministrů a změn

názorů na jeho řízení jako resort zdravotnictví. Za výkon svého mandátu jsemměla mo�nost k říjnu 2005 za�ít tři ministry zdravotnictví. Kromě pasá�e o zdravotnictví ve vládních prohlá�eních jsem pročítala i tzv. koncepce resor-tu zdravotnictví, které (přesto�e resort spravovalo ČSSD) se natolikdiametrálně li�ily, �e v očích poslanců to vyvolávalo údiv, na tvářích expertůironický úsměv a v očích občanů oprávněnou beznaděj. I v mé poslaneckékanceláři se zejména v posledních dvou letech stí�nosti na fungování zdravot-nictví začaly objevovat natolik často, �e jsem se jí ve Sněmovně začala vícevěnovat. Zdravotnictví je toti� oblastí, která je sice úzce spojená s ekonomik-ou, ale předev�ím v�ichni víme, jak nesmírně citlivě vnímáme nemoc u sebeči u svých blízkých. Chceme-li jako levicová strana mluvit o obhajobě či novékonstrukci sociálního státu, pak potřebujeme fungující zdravotnictví bez oné�ílené otázky: �Mám na to?�. Zdravotnictví musí být na�í prioritou. Svouaktivitu, ale i svůj názor na ře�ení situace ve zdravotnictví, jsem vyjádřilanapříklad při projednávání informace vlády o stavu českého zdravotnictví a o termínu předlo�ení koncepce zdravotnictví v březnu roku 2005, kteroupředkládala Sněmovně zatím poslední ministryně zdravotnictví MiladaEmmerová.

Poslankyně Kateřina Konečná: Kolegyně, kolegové, vá�ení páni ministři,paní ministryně. S mnohým, co bylo řečeno mými předřečníky, musím souhl-asit. Po stránce formální neobsahuje tento materiál bez čísla tisku rozsáhléexpozé paní ministryně, jak by se dalo očekávat. Dvě části předkládaného

25

FOTO 7

FOTO 8

nikoliv v ojedinělých případech - prostředky do zařízení, která poté v krátkédobě po investici přicházejí do soukromých rukou.

Poslední poznámka k financím ve zdravotnictví. Materiál uvádí jako jedenz nástrojů ustavení stoprocentního přerozdělení mezi zdravotními poji�ťovna-mi. Tento návrh byl ve Sněmovně opakovaně diskutován. Osobně se na základě ekonomických analýz přikláním k tomu názoru, �e v současné době bytakový krok vedl k dal�í destabilizaci systému financování zdravotní péče. O jeho následcích mů�eme polemizovat, některá fakta jsou v�ak ji� dnesznáma.

Na závěr dvě obecné poznámky. Bude-li vládou schválena koncepcezdravotnictví a reformní kroky, měl by takový materiál mít co nejvy��í pod-poru napříč politickým spektrem. Reforma se dá uskutečňovat předev�ím nazákladě novelizací základních norem. Tyto novely je nepřijatelné schvalovat v re�imu legislativní nouze pod časovým tlakem nebo způsobem, jeho� jsmebyli svědky při projednávání zákona o hluku. (Pozn.autora: do zákona o hluku� vpa�ovala� paní ministryně pokus zabránit převodu zdravotnických zařízení v majetku krajů na soukromé společnosti, záměr dobrý � způsob naprostonevhodný). Je to ře�ení sice mo�né, ale k zásadním reformám zcela jistě málosystémové a nedůstojné. Předlo�ená informace správně konstatuje známýfakt, a to �e zdravotnictví ovlivňuje zdravotní stav obyvatel na�í země pouzezhruba z 20 %. Z toho vyplývá, �e chceme-li naplnit hlavní cíl, tedy zlep�ovánízdravotního stavu obyvatel, pak je třeba měnit nejen systém zdravotnictví, alena pozitivních změnách se musí podílet celá vláda. Z prohlá�ení některýchvládních představitelů je v�ak patrný výrazný názorový rozdíl v přístupu kezdravotnictví. Je�tě bychom měli sly�et odpověď premiéra Grosse na otázku,zda podporuje přístupy místopředsedy vlády pana Jahna, nebo ministrynězdravotnictví. Obecně vět�ina navrhovaných kroků paní ministryně je mi sympatická, je v�ak otázka, jaké bude její konkrétní naplnění v legislativníchnormách. Děkuji.

Skutečná schopnost a vůle měnit věci k lep�ímu se projevuje nikolivdeklaracemi, ale v čase. Ke dni vzniku této publikace se naplnilo takřka v�e,na co jsem upozorňovala ve svém vystoupení, a zdravotnická lobby dosáhlazvý�ení platu lékařů, které v�ak nemá finanční pokrytí. Vyhlá�ka ministerstvazdravotnictví č. 50 přivedla u� nyní systém k deficitu a navíc například způsobila dal�í zvý�ení doplatků na léky pro pacienty. Tzv. koncepce resortunepro�la ani vládou. 6. 10. 2005 vyhlásili praktičtí lékaři stávku, ale ministryně se na ně obrací s vágní politickou deklarací místo racionálníchekonomicky podlo�ených kroků. Podle aktuálního vývoje se domnívám, �e sesice dočkáme papírových zdravotních kní�ek (mezi tím EU připravuje směr-nici o zavedení digitálních, kterým se paní ministryně brání), nedočkáme sev�ak skutečné koncepce zdravotnictví, nezbytné standardizace výkonu

27

materiálu mají rozdílnou kvalitu i rozdílný jazyk. Co je v�ak pro nás nejpod-statněj�í, je, ze které části stávající vlády materiály vůbec pocházejí. Dovoltemi, abych se soustředila jen na některé body předkládaných materiálů. Částinformace s názvem Cesty k ře�ení nejnaléhavěj�ích problémů českéhozdravotnictví připomíná jazykem a strukturou spí�e diplomovou práci, je alebez konkrétních návrhů a časového ře�ení situace ve zdravotnictví. Jsoupamětníci, �e i sociálně demokratičtí poslanci je�tě v 90. letech kritizovalipřístupy ministrů zdravotnictví zú�ené jen na účetní pohled na věc.

Připou�tím, �e finance jsou velmi důle�itou součástí fungování zdravot-nického systému. Jestli�e vláda ve své informaci zmiňuje prohlubující sedeficit, měla by také poctivě přiznat, jakou roli na tomto deficitu minimálněod roku 2000 sama sehrála. Bylo by mo�né ocitovat v�echna nařízení vlády čicenové vyhlá�ky počínaje rozhodnutím vlády 1374/2000 a� po vyhlá�kuMinisterstva zdravotnictví č. 50/2005, které výrazně negativním způsobemovlivnily finanční situaci systému zdravotnictví. Vláda prostřednictvím minis-terstva zdravotnictví tedy na jedné straně kritizuje narůstající deficit a nadruhé straně ho vlastním přičiněním prohlubuje. Mohla bych zde vzpomenoutnapříklad rozhodování bývalého ministra ČSSD Fi�era. Jiným příklademmů�e být právě vyhlá�ka č. 50/2005, kdy její finanční dopad a nárůst deficituje odhadován na devět miliard korun. Ano, vláda ve své informaci uvádí i fakta o takzvaném oddlu�ení, respektive vyrovnání deficitu ve zdravotnímpoji�tění. Toto konstatování nám v�ak nesděluje ten fakt, �e �lo i o finančníprostředky za ne výběr plateb a zdravotní poji�tění za zaměstnance státníchpodniků. Nenacházíme ani zmínku o tom, �e nedo�lo v potřebné míře - nevím,zda nebyla politická vůle či odvaha - k navý�ení plateb za státní poji�těnce.

Je zvlá�tní, �e v době hrozícího deficitu financí ve zdravotnictví vláda lik-navě přistupuje k tak důle�ité otázce, jako je projednání a schválení zdravot-ně pojistných plánů poji�ťoven. Zdravotní poji�ťovny jsou tak postaveny dosituace, kdy pracují v rámci rozpočtového provizoria, ale novými vyhlá�kamijsou jim ukládány zásadně nové finanční povinnosti. S financemi zcela jistěsouvisí i investiční politika ve zdravotnictví. Bude dobře si na předkládanouzprávu vzpomenout při projednávání návrhu státního rozpočtu pro pří�tí rok.A teď je to kritika spí�e vůči nám v�em. Pokud chceme racionalizovatvyu�ívání finančních prostředků ve zdravotnictví, měli bychom to udělat i napůdě této sněmovny. Nemělo by se nám stávat, aby v pozměňovacích návrzíchke státnímu rozpočtu docházelo k nesystémovému přerozdělování státníchprostředků do některých zdravotnických zařízení, tu na nákup drahé přístro-jové techniky, jindy na stavební investice, kdy hlavním cílem je zviditelnit se v určitém regionu, nikoliv podporovat budování funkční sítě zdravotnickýchzařízení. Navíc, i kdy� znám ze zku�enosti z vlastního volebního kraje dobřefungující soukromá zařízení, nepova�uji za správné, aby stát investoval -

26

tanou té� pro mne velkou inspirací i zdrojem věcného náhledu na českou poli-tiku obecně, nikoliv pouze zahraniční politiku.

O svoje poznatky a pocity z ročního působení pozorovatelky v EP jsem ses Vámi rozdělila v publikaci �Evropská unie očima pozorovatelů�. Cením sitoho, �e osobní kontakty s poslanci Evropského parlamentu, kteří jsou členyskupiny Sjednocené evropské levice � Severské zelené levice, trvají i v současné době. Mám tak mo�nost mnohé z otázek, které se objevujív Zahraničním výboru Poslanecké sněmovny konzultovat s nimi. Vnímámpozitivně, �e i kdy� se v některých otázkách názory na�ich stran rozcházejí,v tom podstatném � jako je třeba otázka obrany míru, obrany a rozvoje sociál-ního státu � se shodujeme, Navíc se zejména díky soudruhům z německé PDSna�e kontakty rozvíjejí, a to i mezi poslanci zemských parlamentů a Bundestagu.

Jako zástupce KSČM jsem se v�dy sna�ila přesvědčit na�e kolegy ve frak-ci GUE/NGL v Evropském parlamentu, �e Evropa nekončí na hraniciEvropské unie. Na půdě politické skupiny Sjednocené evropské levice v RaděEvropy se na�e mo�nosti roz�iřují, jsou zde toti� i zástupci komunistických a dal�ích levicových stran ze zemí bývalého Sovětského svazu. To je velkápříle�itost, zejména pro na�i stranu, udr�et kontakt a sehrávat pozitivní roli přiintegraci evropské levice v �ir�ím slova smyslu. Není náhodou, �e pravicev České republice pova�uje Radu Evropy za přebytečný a nákladný orgán.

Rada Evropy a její rozhodnutí jsou i mimo pozornost vět�iny českýchsdělovacích prostředků. Stojí za to připomenout, �e tato organizace bylazalo�ena v roce 1949 a stala se hlavní mezinárodní organizací západoevrop-ských států, která zprostředkovávala jejich hospodářské, sociální, kulturní a dal�í kontakty. Rada Evropy slou�ila a slou�í předev�ím jako fórum, nakterém se projednávají hlavní problémy nejen z oblasti lidských práv, alenapříklad i zdravotnictví, �ivotního prostředí či zemědělství. Za dobu exis-tence bylo na tomto fóru projednáno a uzavřeno okolo 200 smluv. Například10 z nich upravuje společné zdravotnické standardy a mezinárodní spoluprá-ci ve zdravotnictví.

Důle�itým orgánem je také Evropský soud pro lidská práva zřízeny přiRadě Evropy. Tento soud po�ívá velkou autoritu a v současné době se k němuobrací i řada českých občanů.

Jako členka české delegace v Radě Evropy jsem se kromě jiného mohlazúčastnit i monitorování voleb, například na Ukrajině v době tzv. oran�ovérevoluce. Svůj názor na průběh těchto voleb a činnost mezinárodních institucíjsem publikovala na stránkách deníku Haló novin. Přesto�e jsem k činnostiněkterých struktur Rady Evropy kritická, pova�uji činnost zástupců KSČMv tomto mezinárodním uskupení za velmi důle�itou. Nejde jen o mo�nostpravidelných kontaktů s představiteli Evropské levice. Rada Evropy má také

29

a vybavení, a tudí� ani východiska pro účelné zacházení s finančnímiprostředky ve zdravotním poji�tění. Je tu také jedno pikantní ale - byl to právěStanislav Gross a sociálně demokratická vláda, která silou bez ohledu naargumenty právě v oblasti zdravotnictví prosadila zřízení krajů včetněmo�nosti volného nakládání krajů se zdravotnickými zařízeními. �těstímvlády proto je, �e tzv. Modrá �ance ve zdravotnictví ODS je natolik asociální,�e s ní nesouhlasí i mnozí experti z řad ODS, není to v�ak �těstím a ře�enímpro nás.

FOND DĚTÍ A MLÁDE�E V LIKVIDACIFond dětí a mláde�e v likvidaci je organizací zřízenou v roce 2000.

Hlavním úkolem bylo mít pod kontrolou majetek bývalého SSM a zajistitpřevod předev�ím na nové mláde�nické organizace. Jde-li o majetek, jdesamozřejmě o velké finanční prostředky. S rozdělováním majetku byl spojenvýrazný lobbing a kdy� jsem se jako členka podvýboru pro mláde� seznámi-la s problematikou jeho fungování, zji�ťovala jsem čím dál tím více nejas-ností. Mrzí mě, �e mnozí kolegové z podvýboru přistupovali často k práciz ideologických pohledů a �fandili některým svým mláde�nickým organiza-cím�. Upozorňovala jsem opakovaně na �patnou práci likvidátora, ale i předsedkyně na�eho podvýboru zůstávala k těmto připomínkám hluchá a netečná. Na konec do�lo ke změně na postu předsedy podvýboru, čemu�částečně napomohl i zájem některých médií, která se o hospodařenís majetkem fondu začala zajímat. Dal�í vývoj dal za pravdu mně, a tak jev současné době podáno několik trestních oznámení na likvidátora fondu. O problémech informovala i česká veřejnoprávní televize a je známo, �e kon-trola ministerstva financí objevila ve fondu řadu záva�ných nedostatků. Snadse i za mého přispění podařilo část majetku zachránit opravdu pro ty, kterýmpatřil, tj. pro mladé lidi.

4) POSLANKYNĚ ZA HRANICEMINa začátku této kapitoly bych rada poděkovala vedení poslaneckého klubu

KSČM. Do Sněmovny jsem při�la jako nejmlad�í poslankyně a přesto mi byladána důvěra stát se členem zahraničního výboru a delegace parlamentníhoshromá�dění ve Středoevropské iniciativě. V dal�ím období jsem pak mělamo�nost působit jako pozorovatel v Evropském parlamentu a od května dočervence 2004 i jako plnoprávný poslanec EP a v delegaci Poslanecké sně-movny parlamentu ČR v parlamentním shromá�děním Rady Evropy. Přiznámse, �e právě mo�nost poznávat názory na�ich zahraničních partnerů, seznámitse podrobně s chodem evropských institucí, účastnit se oficiálních jednáníparlamentních delegací, ale i například náv�těvy vojenských kontingentůČeské republiky v Iráku a Kosovu, byly pro mě velkou zku�eností. Jsou a zůs-

28

důle�ité, uvítala bych roz�ířenou spolupráci ostatních evropských zemí a mez-inárodních organizací, zvlá�tě pak Evropské unie, aby poskytly Moldavskérepublice roz�ířenou spolupráci a expertízu a tím podpořily její reformnísnahy, zejména pomocí existujících podpůrných nástrojů, například zlep�enímpřístupu k financování v rámci Evropské sousedské politiky (EuropeanNeighborhood Policy), zvlá�tě bereme-li v potaz roz�íření hranice EU směremk hranicím Moldavské republiky v souvislosti s roz�ířením EU o Rumunsko.Zároveň je ale nutné vyvinout nové nástroje podpory tohoto regionu tak, abyjeho potřeby byly dostatečně vysly�eny a uspokojeny.

Hovoříme-li o Moldavské republice a jejích reformních strategiích,nemů�eme opomenout otázku ře�ení konfliktu v Podněstří. Tento konflikt zpo-maluje rozvoj celého regionu. Oblast Podněstří se zdá být centrem a zdrojemorganizované kriminality, která se soustřeďuje předev�ím na pa�ovánítabáku, alkoholu, zbraní a - co� je asi nejvíce politováníhodné - obchod s bílým masem a orgány. Tyto otázky jsou velmi dobře popsané a zmíněné v předkládané Zprávě. Je proto klíčové, aby v�echny zainteresované strany, v tomto případě Podněstří, Moldávie, Rusko, Ukrajina, ale také Rumunsko,OBSE, státy Evropské unie, Rada Evropy a Evropská unie dopomohly k ře�enítohoto dlouhého a společensky a ekonomicky ničivého konfliktu. Moldavskárepublika nemá plnou kontrolu nad svým suverénním územím, bez kteréhonemů�e efektivně a plně kontrolovat právě zmíněné pa�ování tabáku a alko-holu, jako� i záva�něj�í obchod s bílým masem a orgány. Vláda Moldavskérepubliky musí mít mo�nost plně kontrolovat své území. Vyzývám tedy zúčast-něné strany k mírovému ře�ení Podněsterského konfliktu v blízké době, jeho�základem by byl respekt územní integrity a suverenity Moldavské republiky.Jak ji� bylo správně zmíněno v předkládané Zprávě, ře�ení tohoto konfliktumusí být v souladu s existující legislativou a musí být v souladu s vůlí veře-jnosti, která bude vyjádřena ve svobodných a demokratických volbách, kteréproběhnou pod patronátem mezinárodně uznávaných autorit. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

Na závěr této části, která se zabývá mými aktivitami v mezinárodních organizacích, bych ráda poznamenala, �e kdy� sociálně demokratická vláda vedla kampaň před referendem pro vstup do Evropské unie, argumen-tovala kromě jiného tím, �e se vlastně se Slováky opět sejdeme v jednomcelku a nepříjemnosti způsobené rozdělením pro na�e občany zmizí. Ukázalose, �e i v tomto ohledu nám neříkali pravdu, ale to u� se týká následující kapitoly.

31

�iroké expertní zázemí a přesto�e usnesení plenárního zasedání jsou pouzedoporučující, zabývá se Rada Evropy zásadními otázkami, které nás jako lev-icové poslance musí nejenom zajímat, ale které bychom měli jako modernílevicová strana prosazovat. Mám na mysli zejména témata, která jsou projed-návaná na výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, jeho� jsem členkou a ze kterých bych namátkou mohla jmenovat sociální ochrana dětí, populačnítrendy v Evropě nebo ochrana Evropy před ptačí chřipkou. Abych bylaupřímná, mám vůči kolegům z levicové frakce Rady Evropy velký závazek.Na podzim roku 2004 jsem dostala důvěru a byla jsem zvolena členkouvedení na�í politické skupiny, budu se sna�it je nezklamat.

Pro dokreslení uvádím v plném znění mé vystoupení ke komplexní zprávěo situaci v Moldávii.

Dámy a pánové, vá�ení kolegové, v těchto dnech si připomínáme deset let od vstupu Moldavské republiky do

Rady Evropy. Během těchto deseti let, zvlá�tě pak v době, která uplynula odposledních parlamentních voleb, Moldavská republika jasně ukázala svéproreformní směřování. Za toto období do�lo v Moldavii ke značnémuhospodářskému, politickému, ale i sociálnímu pokroku. Přesto v�ak je k tomu,aby se Moldavská republika posunula z jednoho z regionů s nejhor�ímisocioekonomickými a politickými indikátory v celé Evropě, potřeba stálemnoho práce a reforem a cesta k úspěchu je dlouhá a náročná.

Velice ráda by při této příle�itosti poblahopřála Monitorovací komisi a spoluzpravodajům, paní Durrieu a panu Kvakkestadovi, za tutoelaborovanou, vyrovnanou, objektivní a velice faktickou zprávu.

Vá�ení kolegové, v prvé řadě bych ale velice ráda pogratulovala hlavnímpolitickým stranám Moldavské republiky za jejich politickou vyspělost a zasnahu o nastolení politické kultury spolupráce v klíčových oblastech tak, jakbylo vymezeno v Deklaraci o politickém partnerství k dosa�ení objektiv evrop-ské integrace. Jedná se o velice pozitivní signál moldavské politické reprezen-tace ve spojitosti se snahou Moldavské republiky vstoupit do Evropské unie.Upřímně vítám v�echny reformy zmíněné v předkládané Zprávě, které bylypomocí této spolupráce přijaté a tyto snahy podporuji. Chtěla bych nicménězástupcům politické reprezentace Moldavské republiky připomenout, �e bezpropracovaného, elaborovaného, efektivního a dobře implementovanéhoprávního rámce, reformy soudnictví, efektivní implementace antikorupčnístrategie a akčního plánu, respektu základních svobod, lidských práv a právmen�in, tento chvályhodný politický, hospodářský a společenský pokrok mů�ebýt zpomalen a v hor�ím případě i ohro�en.

Hovoříme-li o socioekonomických reformách, které se vněj�ímupozorovateli mohou zdát nevýznamné, ale pro místní populaci jsou velice

30

strany, neumo�ňuje zabezpečovat důslednou hraniční kontrolu. Po vstupuČeské republiky a Slovenské republiky do Evropské unie budou a� do dobyplné aplikace schengenského acquis společné státní hranice pova�ovány zadočasné vněj�í hranice. Pro přechodné období je nutné smluvně upravit re�impřekračování státních hranic mimo hraniční přechody tak, aby odpovídalore�imu dočasných vněj�ích hranic podle schengenských kritérií. Jako určitýstandard pro malý pohraniční styk je třeba brát existující smluvní úpravyčlenských států Evropské unie. V květnu 2001 byla zahájena jednání meziČeskou republikou a Slovenskou republikou, jejich� cílem bylo s přihlédnutímk nadstandardním vzájemným vztahům upravit re�im na česko-slovenskýchstátních hranicích podle zásad tzv. malého pohraničního styku. Dnem vstupuv platnost nové re�imové smlouvy pozbude platnosti bezvízová dohoda a rovně� ustanovení o clu, celních předpisech a celních orgánů, které jsouuvedeny v re�imové smlouvě.

Přelo�eno do če�tiny: Na česko-slovenské hranici, která byla do této chvílepova�ována za tzv. zelenou hranici � a to předev�ím pro občany, kteří mají v její blízkosti trvalý pobyt, měly být zřízeny technické překá�ky, které bybránily v průjezdu vozidel mimo oficiální hraniční přechody. Občané, kteří natéto hranici �ijí, si měli, pokud by chtěli přecházet hranice (od svého domu nazahradu, která se ocitla po rozdělení na území druhého státu), podat �ádost kestátnímu orgánu, na které by museli uvést přesné místo (hraniční kamen), kdechtějí přecházet, které dny a v kolik hodin. Na základě této �ádosti by dostalipovolení k přechodu státní hranice a pokud by bydleli přímo u hranice, takéklíče k odemčení technických zábran k přejezdu vozidel.

Projednávání předlo�ené smlouvy se protahovalo. Slovenská strana takticky mlčela. Narozdíl od tehdej�ího ministra vnitra jsem opakovaněnav�tívila dotčené oblasti a s mnohými z Vás jsem o mo�ných následcíchpodrobně hovořila. Díky opozičním poslancům se o problému začalootevřeně mluvit a psát na v�ech úrovních veřejné správy od obcí a� po kraje.Proti změně hraničního re�imu se vyslovili občané a starostové také v peticizaslané Poslanecké sněmovně. Vzhledem k průběhu projednávání jsem se i pokonzultaci se starosty obrátila písemnou interpelací na předsedu vládyVladimíra �pidlu. S odpovědí premiéra jsem vyslovila na půdě sněmovnynesouhlas a to z důvodů, které uvádím v plném znění svého vystoupení:

Poslankyně Kateřina Konečná: Vá�ený pane předsedo vlády, před téměřtřemi měsíci jsem vám poslala interpelaci ve věci výstavby zábran na místníchkomunikacích na česko-slovenské hranici. V době, kdy jsem vám tuto inter-pelaci předkládala, jste vy jako předseda vlády mo�ná ji� tu�il, �e je to pouzezačátek vysidlování tohoto regionu z důvodu vládních opatření. Občané toho-to státu a předev�ím dotčených regionů o tom ov�em neměli ani ponětí.

33

II. MŮJ REGIONNeztratit se, nezapomenout a nebýt zapomenut. Nemoc zapomínání, jak

jsem zjistila, postihuje mnohé politiky � a tití� si pak vzpomenou na svůjvolební kraj pouze ve dvou případech. V době projednávání státního rozpoč-tu (v lep�ím případě) a v době před volbami (ten nejhor�í případ). Levicovýpolitik nemá právo zapomenout na své voliče. Nejsou to toti� lobisté, vlivnípodnikatelé, ale jsou to ti, na které nejvíc dopadají �patná rozhodnutí vlády čiparlamentu.

Není důle�itá přesná statistika počtu setkání, formálních či neformálních.V poslanecké kanceláři, na schůzích základních organizacích, či prostě naulici. Bylo pro mě podstatné, jestli se na mě obracíte, máte ke mně důvěru a chováte naději. Mo�nosti opozičního poslance jsou omezené, přesto jsemráda, �e se nám společně podařilo vyře�it řadu drobných, ale i vět�ích problémů, které trápily občany na�eho kraje. Být dobrou poslankyní pro měneznamenalo jednosměrnou ulici. Byla jsem ráda, �e jsem v�dycky ať u� �lo o nezbytnost odborných rad, posouzení specifických místních problémů, aleněkdy čistě jen lidsky, nacházela radu a oporu ve svém vlastním volebnímkraji. Moravskoslezský kraj je mým volebním krajem, ale předev�ím zůstávákrajem, kde jsem se narodila a vyrůstala. Je to můj domov.

1) ZELENÁ HRANICE?V rámci projednávání mezinárodních smluv byla na začátku roku 2004

Poslanecké sněmovně předlo�ena tehdej�ím ministrem vnitra, pozděj�ím pre-miérem, k ratifikaci smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou repub-likou o úpravě re�imu a o spolupráci na společných státních hranicích. Toutonovou smlouvou se měla měnit a doplnit smlouva, která platila od rozděleníněkdej�í společné republiky. Ve svém zdůvodnění ministr vnitra uvedl, �e je� s ohledem na na�e členství v Evropské unii � nezbytné, zrovnoprávnithraniční re�im pro občany Unie. Nepadlo ani slovo o tom, �e pro občanyčeské a slovenské republiky se ru�í nadstandardní podmínky a �e jim rati-fikace této smlouvy přinese mnoho komplikací. Ve stejné době na základědříve přijatého zákona začaly projekční a stavební práce souvisejícís instalováním hraničních zátarasů na mnoha místech česko-slovenskéhranice. Abych Vám přiblí�ila argumentaci ministerstva vnitra k této předloze citujičást z důvodové zprávy předlo�ené ministrem.

Současný nadstandardní re�im uplatňovaný na společných česko-sloven-ských státních hranicích, podle kterého mohou občané státu jedné smluvnístrany vstupovat na území státu druhé smluvní strany v kterémkoliv vhodnémmístě, pokud to není zakázáno vnitrostátními předpisy státu příslu�né smluvní

32

a od té doby starostové nebyli kontaktováni příslu�nými orgány, ne� se začalysamotné bezpečnostní prostředky stavět. Nemyslíte si, �e by bylo vhodněj�í,kdyby občany na problémy, které mohou vzniknout s výstavbou zábran, přís-lu�ný orgán upozornil dopředu, prodiskutoval s nimi případné mo�né prob-lémy tak, aby kdy� u� muselo dojít k této politováníhodné události, občané,kterých se opatření dotýkají, s novým re�imem byli minimálně seznámeni a byli na něj připraveni? Zde musím dodat také to, �e kdy� se starostové obcíseznamovali v lednu 2003 s problematikou, nebylo jim vysvětleno, co de factotechnické zábrany jsou, popřípadě jak vůbec budou vypadat. A je v takovýchpřípadech vhodné volit formu oznamovací, a ne aspoň zpočátku konzultační?V odpovědi na otázku číslo �est uvádíte, �e bylo připraveno výběrové řízení.Ostatně, jak sám uvádíte, jedná se o zakázku za více ne� 11 milionů korun.Konstatuji před touto sněmovnou, �e muselo proběhnout bleskově, neboť v době va�í odpovědi, tedy k datu 5. 12. 2003, u� některé z těchto překá�ekbyly upevněny na místa určení. V závěru mého vystoupení mi je�tě dovoltevyjádřit se k va�í odpovědi číslo deset. Ve své odpovědi uvádíte - cituji:�Zábrany na česko-slovenských státních hranicích budou po umístění uza-mčeny a� po dohovoru s osobami, které vlastní nebo u�ívají nemovitostiv bezprostřední blízkosti státních hranic na území sousedního státu� atd.Ptám se vás tedy, jak budou ře�eny případy, kdy se občané vzepřou rozhod-nutí o umístění zábran, jestli�e s nimi nebylo konzultováno ani to, �e je - tytozábrany - budou mít na příjezdové komunikaci, v zimním období jediné udr�ované.

Nemohu si odpustit poslední otázku. Bylo opravdu nezbytně nutné pou�íttento typ zabezpečení hranice? Byly konzultovány je�tě jiné typyzabezpečení? Z jakých zahraničních zku�eností se vycházelo, a jaký efekt sevůbec od nich očekává? Prozatím děkuji a věřím, �e nejen mně a mýmkolegům zde v sále, ale občanům na česko-slovenské hranici nyní podátezcela konkrétní odpovědi.

V průběhu vleklého projednávání vstoupila Česká republika do Evropskéunie. Vyu�ili jsme právo poslance Evropského parlamentu na písemný dotazna komisaře. Překvapivé pro nás bylo, �e komisař Franco Frattini, který jeodpovědný za spravedlnost, svobodu a bezpečnost, ve své odpovědi popřelmnohé z informací, kterými argumentoval ministr Gross. Například tu, �e jezávazná definice malého pohraničního styku a �e by jednání s Českou repub-likou a Slovenskem byla uzavřena a měla závazné výstupy. Závory na přechodech mezi tím znepříjemňovaly �ivot, proto�e při�la zima. Jak trefněpoznamenal jeden z opozičních kolegů, řidiči záchranky klíče od závor je�těnemají, pa�eráci lidí je měli od samého počátku. Ve sněmovně se o smlouvě

35

V mé interpelaci bylo uvedeno deset otázek, je� se týkaly předev�ím situ-ace na relativně krátkém úseku česko-slovenské hranice. Konkrétně oblastiStaré Hamry a Bílá. Bylo to deset otázek, na které jste mi odpověděl více čiméně vyhýbavě, a předev�ím otázek, které si nyní kladou u� ne pouze občanéna severní Moravě, ale také v kraji Zlínském či Jihomoravském. Přesto�e jstemi, pane předsedo vlády, doporučoval, abych se v případě pochybností obráti-la na odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, obracím se na vás.Důvod je prostý. Vy jste byl zvolen předsedou této vlády, vy máte zodpověd-nost za kvalitu �ivota občanů této země, a jestli�e se jedná o občany na česko-slovenské hranici s velmi slo�itou minulostí, nemů�e být va�e zodpovědnostani o píď men�í ne� vůči ostatním obyvatelům, kterým jste zatím svýmiopatřeními neznemo�nili náv�těvy, nezkomplikovali jim �ivot v zásobovánínezbytně důle�itými potravinami a předev�ím jste je nevystavili tomu, aby senestrachovali, �e v případě jakékoliv nepředvídatelné situace je vystavítenebezpečí nemo�nosti dojezdu vozidel záchranných slo�ek státu, proto�etěmto vozidlům nebude chybět benzin či nebudou mít technické problémy, alebude jim chybět klíč. Nyní k faktům.

V otázce číslo jedna jsem se vás zcela jasně ptala na otázku nezbytnostiprovedených opatření při vstupu do Evropské unie a členství v NATO. Vy jstemi, pane předsedo vlády, odpověděl dlouhým výkladem schengenskéhoacquis, ov�em nikde ve va�í odpovědi jsem nenalezla popis míry ohro�ení proČeskou republiku v tomto úseku pro případ, �e by zde nebyly pou�ity tytobezpečnostní prostředky. Ve va�em výkladu chybí jakákoliv statistika, kromějedné cesty v osadě Konečná, která by podlo�ila názor vá� i va�eho stranick-ého kolegy pana ministra Grosse, �e právě tento úsek hranice je natoliknebezpečný pro Českou republiku, �e je třeba pro zaji�tění kontroly diskrimi-novat občany �ijící na této hranici. Upozorňuji, �e mi připadá prazvlá�tnífakt, �e se tento úsek stane nebezpečným a� po vstupu do Evropské unie1. května 2004, proto�e dodnes �ádná taková opatření nepova�ovalo minis-terstvo vnitra za tolik důle�itá, aby zde byla ji� před vstupem. Chcete snad,pane předsedo vlády, říci, �e po vstupu do Evropské unie bude Česká repub-lika státem, ve kterém budou uprchlíci hledat svůj domov?

V otázce číslo dvě mi chybí věcná a konkrétní odpověď na můj dotaz, kterýstátní orgán a kdy rozhodl o budování zábran.

K otázce číslo pět bych vám pouze ráda sdělila, �e obecní úřady sice bylyinformovány, ale v pouze v rámci stavebního řízení, kdy s těmi bezpečnostní-mi prostředky nevyslovily souhlas, a to v lednu 2003, tzn. zhruba měsíc poplatnosti zákona, o kterém tato ctihodná sněmovna rozhodla v prosinci 2002,

34

roky mohu říci, �e jsem za dobu svého působení v Poslanecké sněmovně bylaopakovaně při různých příle�itostech ve v�ech okresech na�eho kraje. Poznalajsem mnohá krásná místa severní Moravy a Slezska, ale předev�ím skvělé lidis dobrým a upřímným srdcem.

III. ČASTO KLADENÉ OTÁZKYV průběhu volebního období jsem dostávala řadu otázek od novinářů,

kolegů v parlamentu, v zahraničí, ale zejména na setkáních mimo parlament.Některé dotazy se do nekonečna opakovaly a proto se následujícím výčtemsna�ím je znova zodpovědět, nicméně je jistě je�tě řada témat, k nim� doufámbude příle�itost se vyjádřit při osobních setkáních.

Proč jste kandidovala za KSČM ve volbách do PS PČR?

Vyrůstala jsem v rodinném prostředí, kde byly tradiční levicové názory. V roce 1989 mi bylo 8 let. Ov�em u� po dobu svých studií jsem měla mo�nostpoznat i druhou stranu mince tzv. sametové revoluce. Na střední, ale i vysoké�kole jsem získala své první sociální zku�enosti. A jestli se mi něco příčilo a příčí, pak černobílé vidění. Řada prvků sociálního (socialistického) státupředlistopadového období byla pozitivním rysem minulé společnosti. Nejenmnozí pamětníci, ale i příslu�níci mojí generace se po nich ohlí�ejí nikoliv z nostalgie, ale proto�e měli mo�nost pocítit co v dne�ní době znamená mítnezaměstnané rodiče, platit �kolné a přemý�let o tom, jak si zalo�it rodinu přinedostupnosti bydlení a seřezávání podpory mladých rodin s dětmi. Dostalajsem �anci od KSČM a pomocí jejího programu i mo�nost pomoci s naplňováním přání mnoha svých vrstevníků.Nevadí Vám, �e jste kandidovala za - podle některých politiků - zločineckouorganizaci?

Nemyslím, �e �lo či jde o zločineckou organizaci. Tím nepopírám, �e v níbyli lidé, kteří se zločinů dopustili. V lidských dějinách neexistuje velké politické hnutí, které by nemělo ve svých řadách lidi, kteří tak či onak zkla-mali. To platí o křesťanských stranách i liberálech � a bohu�el i komunistech.Vzne�ené cíle lze poskvrnit zločiny, nelze je v�ak zničit. A u� vůbec si nemys-lím, �e bychom kvůli nim měli na ideály spravedlnosti rezignovat. Jaký je Vá� názor na rok 1968?

Jednalo se o snahu nahradit byrokratický socialismus socialismemdemokratickým. Bylo to úsilí nedokonalé, ale úctyhodné. Domnívám se, �eněkteří představitelé Pra�ského jara vůbec netu�ili, jaké jsou mezinárodnísouvislosti jejich sna�ení � či na která zahraničněpolitická rizika by měli brátohled. Přesto ale pro mladé lidi v řadě ohledů zůstávají vzorem. Pro moji gen-

37

mluvilo naposledy v červnu 2004. Evropská unie si zřejmě nestě�uje,Slovensko mlčí a Česká republika se blí�í k volbám. Voliči na česko-sloven-ském pomezí by si mohli vzpomenout, kdo jim vlastně, zatím zbytečněznepříjemňuje �ivot. A tak le�í smlouva �zaparkována� v Poslanecké sněmovně.

2) STÁLE MEZI VÁMIZasedání sněmovny bývají velmi často málo věcná, ale v�dycky jsou

únavná. Tě�ila jsem se v�dy na své regionální pondělky a na poslaneckýtýden. Absolvovala jsem mnoho povzbudivých setkání po celé České repub-lice, ale zejména ve svém mateřském Moravskoslezském kraji. Byl pro měv�dy posilou pro dal�í práci a získávala jsem mnoho zajímavých námětů,názorů a pocit podpory. Mohla bych namátkou vzpomenout spolupráci s Levicovými kluby �en ve Frýdku Místku a v Ostravě, setkání levicovémláde�e na�eho kraje v Karviné, debaty s mladými lidmi z �klubu mladých�v Ostravě, setkání na půdě základních organizací, ale i 1. máje, Mezinárodnídny �en, Slavnosti česko-slovenské vzájemnosti a Na�í pravdy, Vančurovoléto v Háji ve Slezsku, ale také plesy, dětské tábory a jiná neformální setkání.Úzce jsem také spolupracovala s Odborovým sdru�ením Čech, Moravy a Slezska v Bohumíně, kde jsem stala také členkou základní organizace.

Ve své poslanecké činnosti jsem se sna�ila, aby se i na�i přátele ze zahraničímohli seznámit s Moravskoslezským krajem. Byla jsem ráda, �e na�e pozvánípřijal velvyslanec Čínské lidové republiky v České republice pan TangGuoqiang, kterého jsem doprovázela při náv�těvě Vysoké �koly báňskév Ostravě, při přijetí primátorem Ostravy, ale i při setkání s podnikateli na�e-ho kraje. Stejně tak jsem byla ráda, �e se uskutečnila náv�těva německýchlevicových poslanců Evropského parlamentu za PDS Helmuta Markowa a Gabriele Zimmer v na�em kraji, kterou jsme plánovali je�tě v době, kdyjsem byla pozorovatelkou v tomto parlamentu. Společná historie, společnénázory na ře�ení současných problémů a chuť spolupracovat byly hlavníjmenovatele této náv�těvy, při které na�i přátelé nav�tívili jak Vala�sko, takprůmyslovou Kopřivnici, seznámili se s problematikou Vítkovických�elezáren, a nav�tívili i Havířov, v jeho� čele stojí primátorka za KSČM.S podporou ÚV KSČM a členů odborné skupiny pro mláde�, která pracujepod ÚV KSČM, se mi podařilo zorganizovat celorepublikové setkání levicovémláde�e na Horní Bečvě, na kterém účastníci diskutovali v několika pracov-ních sekcích a výstupy z tohoto jednání se odrazili i při přípravě volebníhoprogramu pro volby 2006.

Na začátku mého volebního období jsem si neuměla představit, jak udr�etkontakt se svým volebním krajem. Kdy� se podívám do diářů za uplynulé tři

36

strana pracuje. Zda její program a činnost odpovídají potřebám lidí práce.Shakespear, kterého čtou lidé na na celém světě, napsal v jedné ze svých her,�e rů�e bude vonět stejně, i kdy� bude jinak zvána. Komunisté od svéhovzniku nejen nechtěli, ale ani neprosazovali nic �patného pro tzv. obyčejnéhočlověka. Nezapomínejme například na to, �e bez zásadního podílu na vítězstvíve druhé světové válce, by se mnohým na západě o lidských právech mohlojen zdát.

Proč by měl mladý člověk chodit k volbám?U� od tzv. sametového převratu mi na základní �kole v�těpovali, �e jsem

občan a mám se starat předev�ím sama o sebe. Mám spolurozhodovat a prototo musím vyu�ít. Mladý člověk se musí starat o svojí budoucnost, o �ivotsvých blízkých, a o tuto zemi. Volby jsou jedním z prostředků, jak se starat.Prostředek krajně nedokonalý v podmínkách, kdy někteří lidé a skupiny majípodstatně lep�í majetkové a mediální podmínky pro ovlivnění veřejnosti. Jejasné, �e moderní techniky manipulace volebního chování i transformacevolebního výsledku do podoby vlády mohou mnoho mladých lidí od účasti vevolbách odradit. Ale bojovat se musí. Proč by měl mladý člověk dát důvěru právě KSČM?

Znám málo důvodů proč ne. �ijeme ve světě, kde se podle zprávy OSNročně 11 milionů dětí nedo�ije pátého roku svého �ivota z důvodu hladu neboléčitelných chorob, kde i mnozí pravicoví politici přiznávají, �e je třeba udr�etsociální soudru�nost, v�ichni �ádají, aby veřejné prostředky byly pod veřej-nou kontrolou, aby byla úcta k mezinárodnímu právu upřednostněna předpolitikou kovbojů. Je to právě KSČM jako součást evropské levice, která jegarantem naplnění takovýchto cílů.Proč je mladých lidí v politice tak málo?

Politické �pičky a� příli� často myslí na vlastní kariéru a ne na potřebyzemě, občanů či strany. Mo�ná takový přístup byl pochopitelný na konci 90.let, ale ani tehdy nebyl krokem do budoucna. Je nutné v práci propojovat gen-erace, aby bylo mo�né vyu�ívat jejich odli�ný temperament. Pouze tak lzezajistit, aby bylo mo�né zku�enosti dědit. Nejen vyprávění nebo četba, alezejména spoluúčast a spoluzodpovědnost při tvorbě politiky umo�ňujímladým poučit se z proher a vítězství těch star�ích. Co pro Vás znamená 1. máj?

Je dobrým zvykem v�ech poctivých lidí připomínat si některé událostipravidelně a společně. 1. máj připomínkou bývalých bojů za práci, mír a spravedlnost � a ukázkou solidarity těch, kdo chtějí ve jménu těchto cílůbojovat i dnes. Dokud nebudou naplněny po�adavky lidí na práci,spravedlivou odměnu za ni a na mír, bude nutné vyu�ívat ka�dou příle�itostk mobilizaci lidí a k prohlubování jejich solidarity. 1. máj je symbolem nás

39

eraci bohu�el selhali dvakrát, naivitou v roce 1968 a ve vět�í míře pak v roce1989. Jejich naivita nás stála rozdělení státu a řadu dal�ích negativníchdopadů, kterých jsme se dočkali po tzv. sametové revoluci. Bohu�el se něk-teří z nich neuměli oprostit ani v roce 1968, ani po sametové revoluci od osob-ního vnímání světa. Je to pro mě poučením.Proč jste kandidovala za stranu, její� my�lenky se pře�ili?

Ideály spravedlnosti se nemohou pře�ít, dokud je společnost nespravedlivěorganizována. A ta, v ní� �ijeme, je po divoké privatizaci nejen nespravedlivěuspořádána, ale rozdíly podmínek k �ivotu různých skupin se stále zvět�ují.Pravdou je, �e některé dílčí cíle a metody komunistické strany se zastaraly.Stejně jako se pře�ily cíle jiných hnutí a stran. Ka�dá generace má svoji vlast-ní definici socialismu. Tu novou musíme prosazovat pomocí strany a komu-nistická strana je tou nejvhodněj�í. Zcela jistě není cílem mých vrstevníků �ítve svobodné společnosti sobců a tunelářů, která předstírá, �e je demokratická� ale ve skutečnosti je spravována oligarchy a nadnárodními monopoly.

Nebylo by jednodu��í, kdyby se KSČM přejmenovala a stala se tak více přijatelnou?

Nejde o to být přijatelný pro v�echny, ale naplňovat cíle, které jsme si před-sevzali. Na Slovensku se komunisté přejmenovali na Stranu demokratickélevice, pod touto značkou se dostali do vlády - a poté tato strana zanikla. A vznikla tam nová komunistické strana a strana Směr se sociálnědemokrat-ickou orientací. Asi víc ne� na názvu zále�í na tom, kdo stranu vede a jak

38

Jak to Honzo, �e se nestará� sám o sebe, nejsi ty nakonec je�tě komunista?

ném referendu nebo novelu trestního zákona, tzv. zákazu komunistické strany.Navíc Senát nikterak významně nepřispívá ke zvý�ení politické kulturyv České republice.Jak je to s pracovitostí poslanců?

Tě�ko se hledá kritérium proto, co je to dobrý poslanec. Pro sebe jsem sistanovila dvě kritéria. Být aktivní při prosazování programu KSČM veSněmovně a neztratit kontakt s voliči. Po téměř čtyřech letech výkonu mandá-tu mohu říci, �e pokud se poslanec poctivě sna�í naplňovat svůj mandát, zna-mená to předev�ím zříci se velké části svého soukromého času včetně vík-endů. Tento čas pak musí věnovat nejen setkáním s voliči, ale i vlastnípřípravě na jednání ve Sněmovně, setkání s odborníky, se starosty obcí, před-staviteli podnikatelských kruhů. Pokud je poslanec � obdobně jako já �navícčlenem mezinárodních delegací, musí samozřejmě počítat s tím, �e část časubude věnovat práci v zahraničí, která ani zdaleka není jakousi poslaneckoudovolenou, jak se to sna�í mnohdy líčit novináři. V zahraničí je toti� poslanecpředev�ím reprezentantem státu a být dobrým reprezentantem znamená věno-vat čas a síly přípravě.Nemyslíte si, �e jste pro tak zodpovědnou funkci příli� mladá a bezzku�eností?

Ka�dá věková kategorie má své přednosti a nedostatky. Měla jsem �těstí, �ejsem mohla spolupracovat se star�ími kolegy a mo�ná i díky tomu jsem mělamo�nost vyvarovat se mnoha chyb, a naopak jsem mohla tě�it z jejichzku�eností. Jste pro legalizaci tzv. měkkých drog?

Názory na toto téma se v mé generaci velmi různí. Jako členka podvýborupro tuto problematiku jsem se myslím poměrně podrobně seznámila sezku�enostmi ze zahraničí. Měla jsem mo�nost vyměňovat si názory jak s odborníky z řad lékařů, tak s policisty, ale i s mladými lidmi, kteří závislostipodlehli. Vzhledem k tomu, �e se výrazně li�í chápání definice měkkých a tvrdých drog, nemohla bych podpořit jejich legalizaci. Navíc společenskánebezpečnost tohoto kroku v českých podmínkách je nesrovnatelně vy��í ne�v zemích, které pro�ly jiným vývojem (např. Holandsko). Bohu�el se velmimálo pozornosti, ale i prostředků věnuje prevenci. Spoléhat pouze na repre-sivní kroky se do budoucna nedá. Podpořila byste legalizaci prostituce?

Upřímně řečeno stydím se, kdy� přejí�dím česko- německé hranice, kde jsoucesty lemovány �milostnými stopařkami�. Vadí mi víc ne� sádroví trpaslíci.Jak víme z historie, zákaz tohoto �řemesla� není ře�ením. Je zajímavé, �esociálnědemokratická vláda uva�uje o legalizaci a zdanění této činnosti a neu-va�uje o kroku, který se zatím zdá být nejúčinněj�í, podobně jako ve �védskuzavést trestní postih na straně spotřebitele. Není mo�né zapomínat ani na to, �e

41

v�ech na levici. Mnohdy se li�íme v názorech a hledáme společná ře�ení, ale 1. máj je pro nás svátkem, kdy bez rituálu na sebe myslíme jako lidé.Co je to podle Vás moderní levicová strana?

Moderní levice je poněkud módní a obchodní termín. Levice jako takováv�dy stála na straně těch, kteří byli �na krat�í straně páky�. Byli to zaměst-nanci, �ivnostníci, ti, kteří nemohli kapitálem či jiným způsobem ovládatspolečnost. Narozdíl od vět�iny majetných měli �anci v sebeobraně pouze veslově solidarita. Solidární byli i křesťané. Na�e cíle jsou vy��í. Moderní lev-ice pro mě znamená umět ekonomický růst, koordinovaný a stimulovanýprostřednictvím státu i nadnárodních institucí sladit s odpovídajícím vzrůstemsociálních, politických a ekonomických práv občanů. Moderní levice pro měznamená nejen více informací, nikoliv bulvárních, ale předev�ím vy��í mírumo�nosti ovlivnění věcí veřejných. Moderní levice pro mě je vy��í kulturaspolečnosti, vy��í vzdělanost, ale také vy��í míra veřejné kontroly. Modernílevice je mo�ná proti osobním zájmům, moderní levice musí být pro občana.Proč KSČM nepodpořila jednoznačně vstup do Evropské unie?

Proto�e Evropská unie sama není jednoznačná. Jako internacionalisté jsmeod svých zakladatelů zdědili přání, aby se Evropa sjednocovala na principechsolidarity a míru. Chceme evropský sociální stát, který pečuje o kulturní činárodní autonomii. Takovou institucí ale současná Unie zdaleka není. Je toorganizace, kde mají příli� velký prostor nadnárodní monopoly, velké státy,liberální snahy o demontá� sociálního státu � a kde je stále málo prostoru prodemokracii.Proč odmítá KSČM členství v NATO?

NATO je vojensko-politická organizace, která prochází slo�itou transfor-mací. Nikdo neví, kam tato proměna směřuje. To, �e členství v NATO mů�ebýt v rozporu s na�imi národními zájmy, potvrdil fakt, �e týden po na�emvstupu jsme se podílely na bombardování Jugoslávie. Státu, který nám bylspojencem, slovanského národa, který nám byl v�dy velmi blízký. Přitom sejednalo o intervenci, která měla velmi �patný cíl a velmi �patný efekt jakv Jugoslávii a v Kosovu, tak ve světě obecně. Kdo ví, kolik takových akcíje�tě aliance provede?Je Senát vůbec k něčemu?

KSČM vznik Senátu nepodporovala a výsledky na�eho zastoupení jsouodrazem setrvačnosti my�lení ve straně. Jen tě�ko mů�e ve volbách do Senátuuspět někdo, kdo proklamuje, �e ho pokládá za zbytečnou instituci. Zvý�enízastoupení KSČM v Senátu předpokládá změnu jeho vnímání předev�ímuvnitř strany a je třeba o něm uva�ovat jako o součásti politické moci, o ní�se přeci ucházíme. Zatím výsledkem nekoordinovanosti levice ve volbách doSenátu je, �e se z této komory stala vlajková loď pravice. Namátkou mohuuvést návrh na zru�ení MD�, zavedení �kolného, zablokování zákona o obec-

40

ZÁVĚRTakřka před čtyřmi lety jste mi dali důvěru, abych hájila i Va�e zájmy

v Poslanecké sněmovně. Jak jsem Va�e očekávání naplnila, to zhodnotíteka�dý sám. Do Poslanecké sněmovny jsem mo�ná vstupovala s mnoha naivní-mi představami, které, jak u� tomu bývá, korigoval �ivot. Zdůrazňuji �ivot,nikoliv politika.

Svými hlasy jste mi dali mo�nost plně porozumět tomu, �e jsem občan Českérepubliky. Do Poslanecké sněmovny jsem vstupovala s mo�ná plná naivníchpředstav o snadnosti na�eho vítězství. Ale i s nad�ením, které mě ale neo-pustilo. I díky Va�í podpoře jsem neustále cítila zodpovědnost a moji přátelémě naučili, �e bez otevřenosti není dobrý výsledek. I Va�im jménem jsem mělapovinnost jednat se v�emi, partneři na pomyslné druhé straně stolu byli různí.Nemohu říci, �e by mě v�dycky ti na protěj�í straně kopali do kotníků. Zřejměnejdůle�itěj�í je, nikoliv stát si za jakoukoliv cenu za svým, ale hledatnejsprávněj�í ře�ení, reálné v daném okam�iku, ani� bych se musela stydět,kdy� přijedu mezi Vás.

Jako levicová opoziční poslankyně jsem vět�inu zápasů, které jsem vedla,prohrála. �la jsem v řadách těch, kdo kráčí proti proudu. Jsem spolu s těmi,kdo nesouhlasí s transformací postsocialistických zemí středovýchodníEvropy, která byla zalo�ena na sobectví dravých jedinců, na umělé sociálnídiferenciaci. Transformaci, v ní� je nově nabyté bohatství malé skupinydravců vykoupeno sociální nejistou a mnohdy i chudobou vět�iny.Transformaci, která na�e osudy podřídila politikům připraveným ve jménusvých kariér zatáhnout na�i zemi do války kdekoliv a s kýmkoliv.

Na začátku této bro�urky jsem vylíčila svůj střet s ministrem zahraničníchvěcí. Učinila jsem to proto, abych Vám přiblí�ila svou práci. A to včetnědůvodů, proč nemů�eme zvítězit prostou diskusí o věcných problémech. �ejsou zde politici, kteří nejsou schopni procítit problémy druhých lidí. Politici,u nich� se snoubí arogance a nekompetentnost se slu�bou jiným zájmům ne�jsou zájmy tohoto národa. Z textu je cítit, �e pan ministr za státní peníze létápo světě rozdávat rozumy, jak se má jinde vládnout. Bez znalosti místníchpoměrů, bez schopnosti vymezit a obhajovat ná� národní zájem, se buďbratříčkuje nebo poučuje. Sám zcela nepoučitelný z domácího vývoje i z chybsvých zahraničních přátel, kárá jiné, �e se neřídí jeho laskavě sdělovanoumoudrostí. Starost, jak upevnit vlastní moc na ministerstvu, je pro něhodůle�itěj�í ne� koncepční práce. A nejde jen o velké okam�iky, kdy se tak říka-jíc lámal chleba � jak to ukazuje otřesně odvedená práce v době intervencedo Iráku. Osobní předpojatost či �árlivost vedla pana ministra k tomu,

43

problém se dotýká i migrační politiky, obchodu s bílým masem a zejménasociálně � ekonomické situace v zemích bývalého sovětského svazu.

Proč Vás nevidíme v TV?Toto je otázka spí� pro generální ředitele jednotlivých televizí. Při svých

zahraničních cestách jsem měla mo�nost poznat i vysílání zahraničních veře-jnoprávních televizí. Není mojí vinou, �e v Čechách je tak nízká úroveň infor-mační demokracie, �e ani veřejnoprávní televize se takřka nezajímá o názorylevicové opozice. Český přístup bych nazvala měkká cenzura.Chcete kandidovat i pří�tím volebním období?

Chci, pokud mi dáte důvěru.Proč nejste členkou KSČM?

Na tuto otázku odpovídám obzvlá�ť ráda. 7. října 2005 jsem byla do KSČMpřijata. Do strany jsem vstupovala po zku�enosti z několika let práce, běhemní� jsem se podílela na naplňování programu KSČM jako nestraník. Mám zasebou �ivotní a sociální zku�enost, která se mnohým mů�e zdát omezenou.Mám za sebou fauly, �podpásovky� a zklamání, které politika přiná�í. Bolí.Mám ale před sebou také ty, kterým jsem ve svých jednadvaceti letech jakonečlenka strany slíbila, �e za ně budu v Poslanecké sněmovně bojovat a onimi dali důvěru. Posoudit, nakolik jsem naplnila Va�e očekávání, je na Vás. Dostrany jsem vstoupila s tím, �e vím co dělám a vím co chceme.

42

...umělecky uplácaný neviditelnou rukou trhu.

�e Česko nevyu�ilo rok, kdy jeho předchůdce byl v dosud nejvy��í diplomat-ické funkci, do jaké se Čech dostal - v době, kdy byl Jan Kavan by předsedouValného shromá�dění OSN, nevynechal pan ministr jedinou vhodnou i nevhodnou příle�itost a veřejně či v zákulisí proti němu brojil.

Uvádím to v�e proto, abych připomněla, �e to byli poslanci za KSČM, kteřípo celé volební období poukazovali na neprofesionálnost politiků jako je panCyril Svobody. A �e takovíto politici v�dy doká�í svoji nedostatečnou kvalifikaci skrýt za primitivní antikomunismus � a za podpory koaličních a pravicových poslanců se jim to dařilo. A pravděpodobně je�tě určitý časbude dařit.

Nejsme slabí tím, �e bychom měli nedostatek argumentů či odhodláníbojovat. Zatím prohráváme proto, �e je nás málo. Potřebujeme, abyv Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky zasedlo mnohem vícskutečně levicových poslanců. Pak nepůjdeme proti proudu � proto�e mybudeme určovat ten proud, který ponese osud této země.

Na�e dosavadní prohry nejsou důvodem ke skepsi či dokonce rezignaci.Během své práce v Poslanecké sněmovně jsem měla mo�nost poznat velmimnoho lidí v této zemi i v zahraničí, kteří mě naplňují jistotou: Na�e včere-j�í i dne�ní prohry jakou základem, na něm� vystavíme zítřej�í vítězství!

Vím, �e být poslancem je slu�ba, nikoliv posluhování. Umět vysvětlit i vlastním voličům mnohdy mediálně zkreslené věci je v České republicemo�ná to nejslo�itěj�í. Mo�ná to hlavní je, �e vím �e máme spojence na západi na východ od na�ich hranic. Vím, �e jsem se naučila naslouchat a sna�ím serozumět, troufám si říct, �e jsem neztratila Vás, kteří jste mi dali důvěru.Neztratila jsem čtyři roky �ivota. Chci poděkovat za důvěru, kterou jste midali, podporu, kterou jsem cítila a pochopení � ale té� za obyčejný lidský cit,který jste mi projevovali. Vím, �e zodpovědnost zastupovat Vás budu umětunést i nadále�� ale ne bez Vás.

V roce 2005 vydala vlastním nákladem Bc. Kateřina KonečnáIlustrace Michael Marčák

Tisk TYPOS Klatovy