4

2011- 2012 STATISTICKÁ

ZPRÁVA

UKRAJINA PŘÁTELSKÁ K ARBITRÁŽI

AAA/ICDR HKIAC LCIA CIETAC SIAC DIS SCC DIAC ICC HKIAC Vienna Rules

ICAC UCCI Vienna Rules UNCITRAL Swiss Chambers LMAA CRCICA SCC

DIAC SCC LCIA ICC CIETAC DIS HKIAC AAA/ICDR ICAC UCCI AAA/ICDR SIAC

2

4

Ukrajina. Jurisdikce s kladným vztahem k rozhodčímu řízení: Statistická zpráva, 2011-2012. Pilkov, Кonstantin. Kyjev: Cai & Lenard, 2012. Tato statistická zpráva vychází ze studie praxe, kterou používají ukrajinské soudy, pokud jde o uznávání rozhodčích (smírčích) dohod a o uznávání a výkon rozhodčích nálezů. Studie se týká období roku 2011 a první poloviny roku 2012. Obsah zprávy lze na základě svolení reprodukovat pro vzdělávací účely. Reprodukování nebo překlad je povolen výhradně se souhlasem autora. © Advokátní kancelář Cai & Lenard, 2012. Veškerá práva vyhrazena. Překlad Artlingua, a.s., Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR

2

Úvod Mezi praktikujícími rozhodci je často Ukrajina považována za zemi s nižší než průměrnou schopností uznávání rozhodčích řízení. Pohled na Ukrajinu jako na jurisdikci s ne zcela kladným vztahem k rozhodčímu řízení je „podpořen“ všeobecně přijímaným názorem o problematickém uznávání rozhodčích nálezů na Ukrajině. Ve známém případu „Regent Company v. Ukrajina“ zjistil Evropský soud pro lidská práva (ve svém rozhodnutí z 3. dubna 2008), že Ukrajina porušuje ustanovení článku 6 části 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a článku 1 Prvního dodatku, protože státní orgány Ukrajiny nezajistily výkon rozhodčího nálezu. Kromě toho tu jsou rozhodnutí ukrajinských soudů, kterými soudy zúžily jurisdikci rozhodčího řízení s tím, že zákon nedává žádným mezinárodním obchodním rozhodčím soudům pravomoc prohlašovat dohody za neplatné. Doufáme, že takovéto typy rozhodnutí se nikdy nestanou obecnou praxí1

.

Obecně řečeno, jak ukazuje praxe, která je předmětem analýzy obsažené v této studii, ukrajinské soudy nevytvářejí překážky uznávání rozhodčích smluv a uznávání a výkonu rozhodčích nálezů. Přesto ale je přístup komerčních soudů k rozhodčímu řízení poněkud nepřátelský. Na druhou stranu je ale působivý pokrok na straně místních obecných soudů (které mají pravomoc rozhodovat o návrzích na výkon rozhodnutí) v tom, jak kladným způsobem přistupují k záležitostem rozhodčích řízení.

1 Tato konkrétní zjištění byla podpořena odvolacím komerčním soudem v Rivně (usnesení ze 17. května 2012, případ č. 5019/207/12), odvolacím komerčním soudem v Kyjevě, (usnesení z 22. května 2012, případ č. 65/219 a z 11. ledna 2012, případ č. 22/248). Tyto případy nemají přímý vztah k záležitostem týkajícím se mezinárodních rozhodčích řízení.

Obecné soudy jen zřídka zamítají výkon rozhodčích nálezů. Současně ale další etapy jejich výkonu se stávají velice časově náročnými. Problém výkonu rozhodnutí je typický pro veškerá soudní rozhodnutí, nejedná se specificky o negativní přístup k rozhodčím nálezům. Tato zpráva shrnuje výzkum zaměřený na praxi soudů v záležitostech souvisejících s mezinárodními obchodními rozhodčími řízeními. Podrobný přehled dalších zjištění studie bude uveden v dalších publikacích. Při přípravě této zprávy jsme se nesnažili poskytovat jakákoli vodítka ani doporučení pro praktikující rozhodce. Věříme tomu, že naši kolegové si jsou vědomi rizik a specifických aspektů postupů ve věci výkonu rozhodnutí na Ukrajině. Údaje uváděné v této zprávě mají pouze napomoci hodnocení závažnosti těchto rizik. Doufáme, že tato zpráva bude užitečná pro soudce a státní zaměstnance, zvláště pak pro státní daňové orgány, vědecké pracovníky i pro naše kolegy z ostatních zemí2

.

Konstantin Pilkov, MCIArb Vedoucí mezinárodní obchodní a rozhodčí sekce, Cai & Lenard

2 Zpráva je zveřejněna v ukrajinštině, angličtině a ruštině.

4

Obsah І. Statistický přehled uznávání a výkonu rozhodčích nálezů ................................................................................. 5

Rozhodčí nálezy čekající na vykonání ............................................................................................................... 7

Jaké jsou důvody pro zamítnutí výkonu rozhodčích nálezů? ............................................................................ 7

Zamítnutí žádosti bez projednání a jiné překážky výkonu rozhodčích nálezů .................................................. 8

Odklad a přiznání práva úhrady ve splátkách, změna a ustanovení způsobu a postupu výkonu rozhodnutí ............................................................................................................................................ 5

Pozastavení řízení o povolení výkonu až do vyřešení případu ohledně odložení rozhodčího nálezu ............................................................................................................................................. 5

Soudy do rozhodčích řízení nezasahují, ale nesnaží se ani pomoci .................................................................. 6

II. Odkládání rozhodčích nálezů ............................................................................................................................ 7

Napadání rozhodnutí z důvodu nedostatku příslušnosti .................................................................................. 8

III. Uznávání rozhodčích dohod ukrajinskými komerčními soudy......................................................................... 9

Rozhodčí instituce a pravidla uznávaná komerčními soudy ............................................................................. 9

Jak často žadatelé požadovali a komerční soudy vykonávaly rozhodčí nálezy? ............................................. 10

Soudní praxe v případech požadavků vyplývajících z obchodních smluv nebo souvisejících s obchodními smlouvami, které obsahují rozhodčí doložku ..................................................... 11

Soudy nebývají ochotny „obnovovat“ rozhodčí smlouvy ............................................................................... 13

Neplatnost rozhodčí smlouvy ..................................................................................................................... 15

Rozhodčí smlouva, jistota a cese ................................................................................................................ 15

Rozhodčí nálezy v insolvenčním řízení ............................................................................................................ 16

Právní záležitosti, které řešily odvolací komerční soudy v letech 2011-2012 v případech žalob souvisejících s obchodními smlouvami s rozhodčí doložkou ............................................. 17

Právní záležitosti, které řešil Vrchní komerční soud Ukrajiny v letech 2011-2012 v případech žalob souvisejících s obchodními smlouvami s rozhodčí doložkou ............................................... 18

IV. Mezinárodní obchodní rozhodčí řízení a řízení před správním soudem ....................................................... 19

Tresty za porušování podmínek při vracení deviz a rozhodčí řízení ............................................................... 19

Na jaké rozhodčí řízení je třeba odkazovat, aby se nemusely platit pokuty? ............................................. 19

Od které doby má být úhrada pokuty pozastavena? .................................................................................. 20

Pokuty v případě ukončení rozhodčího řízení ............................................................................................. 21

Individuální licenční režim a mezinárodní rozhodčí řízení .............................................................................. 22

V. Mezinárodní obchodní rozhodčí řízení a trestní řízení ................................................................................... 23

Metodologie ........................................................................................................................................................ 24

Rozhodčí instituce, sdružení a pravidla............................................................................................................... 25

5

І. Statistický přehled uznávání a výkonu rozhodčích nálezů Rozhodčí nález je uznáván jako závazný a vykonatelný na Ukrajině na základě žádosti předložené příslušnému soudu v souladu s odstavcem 1 článku 35 ukrajinského zákona „O mezinárodních obchodních rozhodčích řízeních“.

Rozhodčí nálezy, o jejichž výkon bylo na Ukrajině požádáno

ICAC at the UCCI = Mezinárodní obchodní rozhodčí soud při Ukrajinské obchodní a průmyslové komoře

MAC at the UCCI = Námořní rozhodčí komise při Ukrajinské obchodní a průmyslové komoře

ICAC at the RCCI = Mezinárodní obchodní rozhodčí soud při Obchodní a průmyslové komoře Ruské federace

ICAC at the MCCI = Mezinárodní obchodní rozhodčí soud při Obchodní a průmyslové komoře Moldavské republiky

ICAC at the BCCI = Mezinárodní obchodní rozhodčí soud při Běloruské obchodní a průmyslové komoře

ICAC at the KCCI = Mezinárodní obchodní rozhodčí soud při Obchodní a průmyslové komoře Republiky Kazachstán

ICC = Mezinárodní rozhodčí soud při Mezinárodní obchodní komoře

LCIA = Londýnský mezinárodní rozhodčí soud

SCC = Rozhodčí institut Stockholmské obchodní komory

DIS = Německý institut pro rozhodčí soudnictví

LMAA = Londýnské sdružení námořních rozhodců

Vienna Rules = Vídeňský řád

Arbitration Court at the PCC = Rozhodčí soud při Polském obchodním středisku

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republika a Agrární komoře České republiky

Ostatní Místní ukrajinské obecné soudy jsou orgány, které mají pravomoc rozhodovat o výkonu rozhodčích nálezů. Rozhodnutí o výkonu je podkladem pro vydání dokladu o výkonu, který vystavuje tentýž soud.

6

Tento specifický algoritmus odpovídá požadavkům Úmluvy OSN o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů (New York, 1958) a Vzorového zákona UNCITRAL o mezinárodních obchodních rozhodčích řízeních 1985, a proto je v souladu s mezinárodní praxí. Ukrajinský zákon o mezinárodních obchodních rozhodčích řízeních obsahuje v příloze Řád Mezinárodního obchodního rozhodčího soudu při Ukrajinské obchodní a průmyslové komoře a Řád Námořní rozhodčí komise při Ukrajinské obchodní a průmyslové komoře (ICAC at the UCCI). Tento faktor, společně s některými dalšími faktory, přispěl k tomu, že tyto rozhodčí instituce získaly na Ukrajině zvláštní statut. Ovšem přes dominanci ICAC at the UCCI, pokud jde o počet případů, týkajících se ukrajinských účastníků, místní soudy se též zabývají nálezy vydanými jinými rozhodčími institucemi nebo v rozhodčích řízeních vedených ad hoc.

7

Rozhodčí nálezy čekající na výkon

Jaké jsou důvody pro zamítnutí výkonu rozhodčích nálezů? Místní obecné soudy jen zřídka odmítnou povolit výkon rozhodčího nálezu (asi 10 % žádostí v roce 2011 a 6 % žádostí v roce 2012) (viz graf na pravé straně). Nejobvyklejší důvody pro odmítnutí výkonu rozhodčího nálezu v letech 2011-2012:

- strana, v jejíž neprospěch byl nález vydán, nebyla řádně informována o jmenování rozhodce nebo o rozhodčím řízení nebo jí bylo jinak znemožněno věc projednat;

- rozhodčí nález je k datu podání žádosti o jeho výkon zrušen;

- postup rozhodčího řízení nebyl v souladu s dohodou stran3

.

Případy zamítnutí návrhu na výkon rozhodčího nálezu v roce 2011 byly též zdůvodněny tím, že je dlužník v úpadku4

3 Tato kategorie dále pokrývá případy, kdy soudy uváděly jako důvod zamítnutí nedodržení postupů k vyřešení sporů před zahájením rozhodčího řízení, jak jsou uvedeny v dohodě stran. Soud v kyjevském okrese Ševčenko v rozhodnutí z 28. dubna 2012 v případu č. 2610/3512/2012 zamítl návrh na výkon rozhodčího nálezu, protože strany nepřistoupily před zahájením rozhodčího řízení k jednání, jak to požaduje rozhodčí smlouva.

. Toto stanovisko neodpovídá zákonu, který uvádí seznam důvodů pro zamítnutí,

4 Tyto chybné závěry byly konkrétně obsaženy v rozhodnutích městského soudu v Rivně z 26. září 2011 a odvolacího soudu obvodu Rivna z 15. listopadu 2011, v témže soudním případu. Později toto pochybení napravil Vrchní zvláštní soud Ukrajiny pro občanskoprávní a trestní věci, která v rozhodnutí z 13. června 2012 uvedl, že kapitola 8 občanského soudního řádu (o.s.ř.) nedovoluje žádné výjimky v postupech vydávání povolení k výkonu cizích soudních rozhodnutí (rozhodčích nálezů), jestliže je dlužník v úpadku.

8

ani neodpovídá praxi komerčních soudů v konkurzním řízení, kde jsou rozhodčí nálezy čekající na vykonání na Ukrajině uznávány jako potvrzení nenapadnutelného nároku vůči dlužníkovi (viz Část III). Jestliže místní obecný soud odmítne povolit vykonání nálezu z důvodů existence konkurzního řízením proti dlužníkovi, soud tak přivede věřitele do slepé uličky, protože komerční soud odmítne uznat nároky potvrzené v nálezech, které nečekají na vykonání na Ukrajině. Zamítnutí žádosti bez projednání a jiné překážky výkonu rozhodčích nálezů

Překážky výkonu rozhodčích nálezů

Odmítnutí výkonu

Návrh na výkon odložen pro procesní pochybení

Návrh na výkon je odmítnut, aby byl podán soudu podle

sídla dlužníka

Návrh na výkon je soudem postoupen jinému státnímu

orgánu

Ve srovnání se zamítnutím výkonu rozhodčích nálezů jsou obvyklejší situace, kdy není návrh vůbec projednán, protože nebyly předloženy požadované doklady nebo protože byly předloženy doklady, které neodpovídají zákonu nebo kvůli jiným procesním chybám. V některých případech poukazují místní obecné soudy na to, že důvodem pro neprojednání žádosti je neexistence důkazů o řádném informování strany, v jejíž neprospěch byl nález vydán.

Odvolací soudy v takových případech odkazovaly na odstavec 15 Usnesení č. 12 Nejvyššího soudu Ukrajiny z 24. prosince 1999, o praxi soudů v záležitostech projednávání žádostí o uznání a výkon cizích soudních rozhodnutí a rozhodčích nálezů a o rušení nálezů z mezinárodních obchodních rozhodčích řízení na Ukrajině a uvádějí, že – jestliže doklad o řádném informování dané strany neuvádí, jak a kdy byl doručen této straně, a tato strana popřela jeho doručení – soud by měl prozkoumat skutečné okolnosti oznámení na základě jiných důkazů a v případě potřeby se obrátit na soud (rozhodčí soud), který přijal toto rozhodnutí (nález) a zkontrolovat doklady potvrzující oznámení v souladu s předpisy, podle nichž bylo řízení vedeno. Uznání a výkon rozhodčího nálezu je upraveno jak v mezinárodním tak i v národním právu; proto je břemeno důkazu ohledně důvodů zamítnutí uznání a výkonu na straně, která napadá návrh na vykonání. Přesouvání této povinnosti na žadatele je porušením procesních pravidel5

.

Dalšími překážkami výkonu rozhodčích nálezů v roce 2011 bylo chybné postupování návrhů soudy na jiné orgány6

. V roce 2012 soudy takové chyby nedělaly.

5 Odvolací soud oblasti Dněpropetrovsk poukázal na tyto chyby v rozhodnutí z 5. března 2012 v případu č. 22-тс/490/1992/12. 6 Například soud okresu Vorošilov v Doněcku rozhodnutím z 20. dubna 2011 v případu č. 2-k-3/11 postoupil návrh na výkon rozhodčího nálezu na Hlavní odbor Ministerstva spravedlnosti Ukrajiny v Doněcké oblasti. Soud v centrálním okrese v Simferopolu rozhodnutím z 14. listopadu 2011 v případu č. 2-к-3/11 postoupil žádost komerčnímu soudu.

5

Obvyklou chybou bylo podání návrhu na výkon rozhodnutí místnímu obecnému soudu v místě rozhodčího řízení (ICAC at the UCCI) a nikoli soudu příslušnému podle místa sídla dlužníka. V roce 2012 soudy správně odmítly tyto žádosti, aby byly podány soudům příslušným podle místa sídla dlužníka. Odklad a přiznání práva úhrady ve splátkách, změna a ustanovení způsobu a postupu výkonu rozhodnutí Jak je ukázáno v následujícím grafu, v roce 2012 došlo k podstatným změnám ve stanoviscích soudů ohledně práva soudu odložit výkon nebo umožnit úhradu ve splátkách, a dále pokud jde o změnu nebo nastavení způsobů nebo postupu výkonu rozhodčích nálezů. Vrchní zvláštní soud Ukrajiny pro občanskoprávní a trestní věci v rozhodnutí z 15. února 2012 uvedl, že článek 373 občanského soudního řádu Ukrajiny (o.s.ř.) předvídá právo rozhodnout o pozastavení nebo odložení výkonu rozhodnutí, o změně nebo nastavení způsobu a postupu výkonu soudního rozhodnutí, ale nikoli rozhodčího nálezu, protože rozhodčí nález je konečný a představuje završení příslušného rozhodčího řízení. Ustanovení článku 373 o.s.ř. dává pravomoc měnit způsob a postup výkonu soudního rozhodnutí soudu, který vystavil doklad o výkonu rozhodnutí. V souladu s ustanovením článku 368 o.s.ř. by měly být záležitosti týkající se výkonu rozhodnutí vyřešeny soudem, který meritorně rozhodoval o případu. Proto je změna způsobu a postupu výkonu rozhodnutí na soudu (rozhodčím senátu), který meritorně přijal rozhodnutí, tj. rozhodčí nález, ale nikoli rozhodnutí o povolení jeho výkonu. Pozastavení řízení o povolení výkonu až do ukončení řízení o zrušení rozhodčího nálezu

Článek 36 ukrajinského zákona o mezinárodních obchodních rozhodčích řízeních obsahuje ustanovení o právu soudu, jemuž byl předložen návrh na výkon rozhodčího nálezu, odročit své rozhodnutí, jestliže byla soudu příslušnému k rozhodování o zrušení nebo odložení výkonu nálezu doručena žaloba na zrušení nebo odložení výkonu nálezu. K podání návrhu na odročení dochází často. Občanský soudní řád obsahuje seznam případů, kdy je soud povinen nebo oprávněn pozastavit řízení (odročit rozhodnutí). Nemožnost vyřešit případ před uzavřením příslušného občanskoprávního případu zakládá zákonný důvod pro pozastavení řízení. Ovšem ukrajinské soudy téměř ve stejné míře

Je soud, který má pravomoc rozhodovat o výkonu rozhodnutí, současně oprávněn odložit výkon nebo umožnit úhradu ve splátkách, změnit nebo nastavit způsob nebo postup výkonu rozhodčího nálezu?

6

využívají možnost zastavit řízení až do konečného rozhodnutí o zrušení rozhodčího nálezu7 a opačné stanovisko, že taková potřeba zde neexistuje8

.

Soudy do rozhodčích řízení nezasahují, ale nesnaží se ani pomoci V letech 2011-2012 byly ukrajinským soudům předloženy žádosti, aby bylo rozhodčím institucím nařízeno, aby obnovily rozhodčí řízení. Naprostá většina těchto požadavků byla předložena z důvodů obtížné situace stran, v jejichž prospěch byly nálezy vydány, poté kdy byly tyto nálezy zrušeny nebo soudy odmítly povolit jejich výkon. Rozhodčí senáty odmítají obnovu řízení, protože takové případy nejsou v pravidlech předvídány. Soudy se dále domnívají, že nemají zákonné důvody zasahovat do rozhodčího řízení9

.

Současně ale nejsou soudy ochotny zajistit výkon rozhodčích nálezů. Během období, kterého se týká studie, nebylo nařízeno žádné předběžné opatření (před nebo během rozhodčího řízení nebo na základě rozhodnutí rozhodčího senátu o předběžném opatření nebo v etapě výkonu rozhodnutí).

Kdy požadovaly strany rozhodčí smlouvy předběžná

opatření

Usnesení soudu Argumentace soudu

V průběhu rozhodčího řízení

Zamítnutí V souladu s částí 1 článku 153 o.s.ř. musí být návrh na vydání předběžného opatření projednán soudem, který projednává případ. Rozhodčí řízení se projednává před příslušným rozhodčím senátem, nikoli státním soudem10

Po vydání rozhodčího nálezu

. Zamítnutí V souladu s článkem 151 o.s.ř. je předběžné opatření

povoleno v jakékoli etapě řízení. Po vydání rozhodčího nálezu je řízení formálně uzavřeno11

Při projednávání žádosti o výkon

. Zamítnutí Tato opatření nejsou nutná12

7 Například, rozhodnutí městského soudu v Jaremče v oblasti Ivano-Frankivsk ze 4. května 2012 v případu č. 0917/149/2012.

.

8 Například, rozhodnutí okresního soudu v městě Berdjansk v Záporožské oblasti z 31. května 2012 v případu č. 2-к-3/11, rozhodnutí soudu ve městě Feodosia z 8. května 2012 v případu č. 6/121/88/2012. 9 Například, v případu č. 2610/5455/2012 u soudu v okrese Ševčenko v Kyjevě požadoval žalobce, aby soud nařídil ICAC at the UCCI, aby obnovil rozhodčí řízení v případu č. 206у/2010, aby mohlo být provedeno řádné oznámení druhé straně. Okresní soud v rozhodnutí z 23. prosince 2011 odmítl zahájit řízení na základě tohoto požadavku. Odvolací soud v Kyjevě toto rozhodnutí soudu první instance potvrdil rozhodnutím z 15. března 2012. 10 Rozhodnutí soudu v okrese Ševčenko v Kyjevě z 8. prosince 2011 (případ č. 2-з-30/11). 11 Rozhodnutí soudu v okrese Holosijvskyj v Kyjevě z 2. prosince 2011 (případ č. 2-k-12/11). 12 Například, rozhodnutí soudu v městě Berdjansk v Záporožské oblasti z 15. února 2012 (případ č. 1704/2012).

7

II. Zrušení rozhodčího nálezu Počet žalob o zrušení rozhodčích nálezů, které soudy projednávají, je nepodstatný, pokud jej srovnáme s počtem nálezů ICAC at the UCCI, které čekají na výkon13

.

V roce 2012 soudy obvykle odmítaly zrušit nálezy, které byly napadeny za níže uvedených okolností:

- okolnosti, které podle názoru žalobců ukazují, rozhodčí řízení neproběhlo v souladu s dohodou stran: před předložením sporu k rozhodčímu řízení se neuskutečnila předběžná jednání

předvídaná v rozhodčí doložce14

rozhodčí řízení bylo vedeno v jiném jazyce, než který je uveden v rozhodčí doložce;

15

;

- okolnosti, které podle názoru žalobců ukazují, že nález není v souladu s veřejným pořádkem Ukrajiny: základní ústavně zaručená práva žalobce byla vážným způsobem porušena, zvláště pak

zásada rovnosti před zákonem a zásada rovných práv všech účastníků v soudním procesu před zákonem a před soudem16

.

V roce 2011 došlo k žalobám na zrušení rozhodčích nálezů z důvodů rozporu s veřejným pořádkem17

a z toho důvodu, že rozhodčí řízení nebylo vedeno v souladu s rozhodčí smlouvou (vadné oznámení řízení). V řadě případů ale tato tvrzení nebyla prokázána.

Rozhodčí nálezy jsou rušeny jen ve výjimečných případech. I když místní soud nález zruší, odvolací soud případ pečlivě prověří a obvykle rozhodnutí o zrušení nálezu zruší18

13 Ve studii nebyly zjištěny žádné nálezy ad hoc rozhodčích senátů se sídlem na Ukrajině, ohledně nichž byla podána žádost o výkon na Ukrajině. Kromě ICAC a MAC at the UCCI neexistují žádné jiné rozhodčí instituce, jejichž nálezy mohou spadat pod jurisdikci ukrajinských soudů.

.

14 Rozhodnutí soudu v okrese Ševčenko v Kyjevě z 1, června 2012 (případ č. 2610/7698/2012). 15 Rozhodnutí soudu v okrese Ševčenko v Kyjevě z 5. června 2012 (případ č. 2610/5738/2012). 16 Rozhodnutí soudu v okrese Ševčenko v Kyjevě z 5. června 2012 (případ č. 2610/5738/2012). 17 Rozhodnutí soudu v okrese Ševčenko v Kyjevě z 15. prosince 2011 (případ č. 6-207/11), které potvrdilo rozhodnutí odvolacího soudu v Kyjevě z 15. března 2012 (Vrchní zvláštní soud Ukrajiny pro občanskoprávní a trestní věci odmítl otevřít kasační řízení 24. května 2012). 18 Odvolací soud v Kyjevě zrušil svým rozhodnutím z 11. května 2011 rozhodnutí soudu v okrese Ševčenko v Kyjevě z 20. ledna 2011 o zrušení nálezu ICAC at the UCCI z 24. února 2009 v rozhodčím řízení č. AC 230y/2008 a postoupil případ okresnímu soudu k novému projednání (kasační soud odmítl otevřít kasační řízení).

Kolik nálezů ICAC at the UCCI čeká na výkon a bylo zrušeno v letech 2011-2012?

1 : 49

zrušené nálezy nálezy čekající na vykonání

8

Napadání rozhodnutí pro nedostatek pravomoci V letech 2011-2012 byly soudy zaplaveny návrhy na zrušení rozhodnutí rozhodčích senátů o zastavení řízení z důvodů nedostatku pravomoci. Podle našeho názoru je správné stanovisko, že podle odstavce 5 článku 389-1 o.s.ř. mohou strany napadnout rozhodčí nález před příslušným soudem v souladu s mezinárodními smlouvami Ukrajiny, případně v souladu se ukrajinským zákonem o mezinárodní obchodní arbitráži, které v některých případech dovolují zrušení konečného nálezu a rozhodnutí o jurisdikci, je-li místo provádění rozhodčího řízení na Ukrajině, nemohou však napadnout rozhodnutí, v němž rozhodčí senát prohlásil, že jeho pravomoc není ve sporu dána19

.

19 Odvolací soud v Kyjevě vyjádřil toto stanovisko v rozhodnutí z 19. dubna 2012 (případ č. 22-ts/2690/3445/12).

9

III. Uznávání rozhodčích smluv ukrajinskými komerčními soudy

V letech 2011 a 2012 projednávaly komerční soudy tři hlavní typy případů, které se podstatným způsobem dotýkaly mezinárodních rozhodčích řízení:

1. Řízení vedená na základě návrhů na vykonání rozhodčích nálezů, které jsou chybně podávány u komerčních soudů namísto u obecných soudů;

2. Obchodní spory vyplývající z obchodních smluv nebo v souvislosti s obchodními smlouvami, které obsahují rozhodčí doložku: případy konstatování neplatnosti rozhodčích smluv; spory ohledně výkladu rozhodčích smluv20

případy týkající se nesprávného plnění smluv; ;

3. Případy úpadku, kdy je napaden nezpochybnitelný stav nároků potvrzený rozhodčími nálezy. Rozhodčí instituce a pravidla uznávaná komerčními soudy V letech 2011 a 2012 projednávaly komerční soudy případy týkající se nároků vyplývajících nebo souvisejících se obchodními smlouvami, které obsahují rozhodčí doložku a které odkazují na tyto rozhodčí instituce a na tato pravidla:

20 Soudy obvykle odmítají vykládat rozhodčí smlouvy.

Strany rozhodčích smluv často předkládají své spory komerčním soudům na Ukrajině

10

Jak často žadatelé požadovali a komerční soudy vykonávaly rozhodčí nálezy? I v letech 2011 a 2012 docházelo k chybnému podávání návrhů na výkon rozhodčích nálezů komerčním soudům. Tato chyba vychází z ustanovení hospodářského soudního řádu Ukrajiny (Economic Procedural Code of Ukraine - EPC), podle něhož jsou komerční soudy oprávněny vydávat příkazy k výkonu nálezů domácích rozhodčích senátů, vytvořených v souladu s ukrajinským zákonem o rozhodčích soudech. Vzhledem k tomu, že mezinárodní obchodní rozhodčí soudy jsou z podstaty rozhodčími soudy, vede to ke zřejmé chybě, protože ukrajinský zákon o rozhodčích soudech (článek 1) jednoznačně uvádí, že se nevztahuje na případy mezinárodní obchodní arbitráže. Podíl chybných žádostí o výkon rozhodčích nálezů podávaných komerčním soudům byl v roce 2011 nepodstatný, a stejně tak i v roce 2012: na šest žádostí podaných u místních obecných soudů připadalo jedno podání předložené chybně komerčnímu soudu.

Případy, kdy komerční soudy dělají podobnou chybu a vydají příkaz k výkonu, jsou velice řídké. V roce 2011 k nim sice docházelo21

Komerční soudy se obvykle drží správného výkladu, že příslušnými k projednávání záležitostí ohledně výkonu rozhodčích nálezů jsou příslušné místní obecné soudy

, ale v roce 2012 tyto případy nenastaly.

22

článku 62 EPC. Pokud je návrh na výkon rozhodčího nálezu podán u komerčního soudu, tento soud

by jej měl v souladu s částí 1 odst. 1 odmítnou a vrátit žadateli soudní poplatek v souladu s částí 1 odst. 2 článku 7 ukrajinského zákona o soudních poplatcích. Pokud byl návrh chybně přijat k projednání, komerční soud je povinen řízení v souladu s částí 1 odst. 1 článku 80 EPC zastavit. Graf na následující stránce ilustruje soudní rozhodnutí přijatá komerčními soudy v případech požadavků na výkon rozhodčích nálezů v letech 2011-2012. 21 Například, komerční soud v oblasti Poltava vydal 25. května 2011 nařízení o výkonu nálezu ICAC at the UCCI (případ č. 18/791/11). 22 Toto vyplývá z obsahu odstavce 5 článku 389-1, odstavce 4 článku 389-7, kapitoly 1 „Uznávání a výkon cizích soudních rozhodnutí“ v Části VIII o.s.ř. (§§390-398), odstavce 2 článku 34, odstavce 2 článku 6 ukrajinského zákona o mezinárodní obchodní arbitráži.

11

Reakce komerčních soudů na podání návrhů na výkon rozhodčích nálezů

Odmítnutí přijetí návrhu k projednání Odložení návrhu

Vrácení návrhu pro nesprávnost

Zahájení řízení s jeho následným zastavením Povolení výkonu

Předání návrhu komerčnímu soudu v místě sídla dlužníka

Soudní praxe v případech požadavků vyplývajících z obchodních smluv nebo souvisejících s obchodními smlouvami, které obsahují rozhodčí doložku Pokud bude nějakému soudu předložena záležitost, na kterou se vztahuje rozhodčí smlouva, a pokud o to některá strana požádá nejpozději při předložení prvního meritorního podání ve věci, tento soud odkáže tyto strany na rozhodčí řízení, ledaže zjistí, že daná smlouva je neplatná, neúčinná nebo nesplnitelná (část 1 článku 8 ukrajinského zákona o mezinárodní obchodní arbitráži). Odmítnutí žaloby (včetně těch případů, kdy z žaloby vyplývá, že strany uzavřely rozhodčí smlouvu) je možné, jestliže je žaloba vznesena proti zahraniční osobě a ukrajinské právo neumožňuje obrátit se na ukrajinské soudy (zvláště pak, je-li dána pravomoc soudů státu sídla žalovaného). Současně je nezákonné odmítnout žalobu pouze z důvodu existence rozhodčí smlouvy mezi stranami. Některé soudy, které odmítly žalobu, odkazovaly na odstavec 2.3. Vysvětlení vrchního rozhodčího soudu Ukrajiny z 23. srpna 1994 č. 02-5/612, podle něhož musí být žaloba odmítnuta na základě ustanovení odstavce 1 článku 62 EPC, jestliže byla před zahájením řízení uzavřena mezi stranami písemná smlouva o předložení sporu k rozhodčímu řízení. Výše uvedené Vysvětlení bylo zrušeno až v roce 2011, ačkoli bylo v rozporu se soudní praxí již dlouho před úředním zrušením (viz zvláště dopis Vrchního komerčního soudu Ukrajiny č. 01-08/163 z 12. března 2009 „O některých problémech uvedených ve zprávě o působení komerčních soudů na Ukrajině v druhé polovině roku 2008, pokud jde o používání ukrajinského hospodářského soudního řádu (EPC) (odst. 18)).

12

V roce 2011 odmítly komerční soudy zahájit řízení, jestliže se žaloba vztahovala na obchodní smlouvy obsahující rozhodčí doložku, ve 13 % případů, ovšem v roce 2012 se podíl zamítnutí významným způsobem snížil. Přijetí žaloby k projednání neznamená, že by byl žalovaný zbaven práva podat návrh na zastavení řízení. Tomu je třeba vyhovět, ledaže soud zjistí, že příslušná smlouva je neplatná, neúčinná nebo nesplnitelná. Tato teze je uvedena v dopise Vrchního komerčního soudu Ukrajiny z 1. ledna 2009, „O shrnutí praxe komerčních soudů ohledně některých kategorií sporů týkajících se nerezidentů“, podle něhož jsou soudy povinny přijmout žaloby k projednání, i pokud došlo k podpisu rozhodčích smluv (a neodmítat je s odkazem na článek 62 EPC, část 1, odst. 1) a, dojdou-li k závěru, že rozhodčí smlouva je platná a splnitelná, rozhodnout o ukončení řízení v souladu s částí 1 odst. 1 článku 80 EPC, jestliže je podán příslušný návrh.

V roce 2012 bylo třikrát více případů, kdy soudy zamítly návrh na zastavení řízení a projednávaly spory, než případů, kdy bylo takovému návrhu vyhověno. Nejobvyklejším důvodem, proč komerční soudy meritorně projednávaly případy, jestliže spor vyplýval z obchodních smluv s rozhodčí doložkou nebo v souvislosti s nimi, jsou uvedeny níže:

13

Proč komerční soudy rozhodují případy meritorně?

1. Není podán návrh na zastavení řízení

2. Návrh na zastavení řízení je podán po podání meritorního vyjádření

3. Strany uzavřely alternativní rozhodčí smlouvu (nároky lze

předkládat rozhodcům nebo státním soudům)

4. Název rozhodčí instituce byl uveden nesprávně

5. Rozhodčí smlouva byla nesplnitelná, protože nebylo možno ustanovit rozhodčí senát

6. Rozhodčí senát konstatoval nedostatek pravomoci

7. Rozhodčí smlouva se na spor nevztahovala

8. Spor nelze řešit v rozhodčím řízení

9. Rozhodčí smlouva je neplatná

10. Pro postupníka není rozhodčí smlouva mezi dlužníkem a postupitelem závazná

11. Soud byl kasačním soudem instruován, aby rozhodl meritorně

12. Nebyl uveden žádný důvod

Soudy nebývají ochotny „obnovovat“ rozhodčí smlouvy Jedním z nejobvyklejších důvodů, proč komerční soudy prohlašují rozhodčí smlouvy za nesplnitelné, je svěření rozhodnutí sporu neexistující rozhodčí instituci23

. Tento důvod je často nepatřičně použit i v případech, kdy strany udělaly chybu v názvu rozhodčí instituce, což ale nevylučuje možnost prokázat záměr stran předložit spor konkrétní rozhodčí instituci.

Komerční soudy používají velice formální přístup k plnění ustanovení odstavce 5 Vysvětlení předsednictva Vrchního komerčního soudu Ukrajiny z 31. května 2002 č. 04-5/608 „O některých problémech soudní praxe v případech týkajících se cizích podniků a organizací“, podle něhož by měla rozhodčí smlouva jasně stanovit orgán, který bude řešit spor, jak si jej strany zvolí: Mezinárodní obchodní rozhodčí soud, Námořní rozhodčí komise při Ukrajinské obchodní a průmyslové komoře nebo jiný rozhodčí soud na Ukrajině nebo v zahraničí. Podle našeho názoru je správné stanovisko (které dále podporují rozhodnutí soudů) takové, že v případě podání návrhu na zastavení soudního řízení ze strany žalovaného je žalobce, který napadá tento návrh z důvodu neexistence rozhodčího soudu, povinen prokázat, že rozhodčí smlouvu nelze splnit24

23 Místní obecné soudy při povolování výkonu rozhodčího nálezu často dělají chybu ve jménech rozhodčích institucí (např. v případu č. 2035/1229/2012 soud okresu Červonozavodskyj v Charkově v rozhodnutí ze 7. června 2012 povolil výkon nálezu Mezinárodního obchodního soudu při Obchodní a průmyslové komoře Ruské federace (správný název rozhodčí instituce je Mezinárodní obchodní rozhodčí soud při Obchodní a průmyslové komoře Ruské federace)).

. Soud je dále oprávněn požadovat, aby žalovaný existenci rozhodčího soudu prokázal.

24 Rozhodnutí Komerčního soudu Chmelnické oblasti z 28. února 2012 (případ č. 10/5025/22/12).

14

Dále uvádíme několik příkladů soudních rozhodnutí, kde soudy uznaly jako vykonatelné rozhodčí smlouvy, které byly jednoznačně „patologické“, a dále rozhodnutí, kde soudy prohlásily rozhodčí smlouvy s nepodstatnými vadami za smlouvy, které odkazují na neexistující rozhodčí instituce.

Ustanovení rozhodčí smlouvy

Správný název Soudní rozhodnutí Naše poznámka

„…jestliže není možné vyřešit spory a neshody jednáním, při neexistenci dohody se jedna ze stran obrátí na MORS v Ukrajině.“

Mezinárodní obchodní rozhodčí soud při Ukrajinské obchodní a průmyslové komoře

Návrh je odůvodněný, řízení je zastaveno25

Tuto rozhodčí smlouvu je možné vykonat, protože na Ukrajině je pouze Mezinárodní obchodní rozhodčí soud při Ukrajinské obchodní a průmyslové komoře, takže neexistují žádné odůvodněné pochybnosti ohledně záměru stran předložit spor tomuto rozhodčímu soudu. Ovšem soud neposkytl ve svém rozhodnutí ohledně této záležitosti žádné odůvodněné stanovisko.

.

„…veškeré spory související s plněním podmínek obchodní smlouvy, které vzniknou mezi stranami, vypořádá obchodní soud na Ukrajině podle řádu tohoto soudu.“

Návrh je odůvodněný, řízení je zastaveno 26

Z textu smlouvy nevyplývá záměr stran předložit případ k rozhodčímu řízení.

.

„…strany se dohodly vyřešit spor před Mezinárodním obchodním rozhodčím soudem Ukrajinské obchodní a průmyslové komory.“

Mezinárodní obchodní rozhodčí soud při Ukrajinské obchodní a průmyslové komoře

Soud zamítl návrh na zastavení řízení a případ rozhodl meritorně27

Nepodstatná chyba, která nebrání zjištění záměru stran předložit Mezinárodnímu obchodnímu rozhodčímu soudu při Ukrajinské obchodní a průmyslové komoře.

.

„…veškeré spory vzniklé mezi stranami této dohody nebo v souvislosti s ní musí být vyřešeny v rámci Mezinárodního obchodního rozhodčího řízení při Ukrajinské obchodní a průmyslové komoře.“

Mezinárodní obchodní rozhodčí soud při Ukrajinské obchodní a průmyslové komoře

Soud zamítl návrh na zastavení řízení a případ rozhodl meritorně28

Nepodstatná chyba, která nebrání zjištění záměru stran předložit spor Mezinárodnímu obchodnímu rozhodčímu soudu při Ukrajinské obchodní a průmyslové komoře.

.

„…veškeré spory ohledně smluv musí být předloženy k vyřešení výhradně Rozhodčímu soudu při Ukrajinské obchodní a průmyslové komoře v souladu s pravidly pro řešení případů před tímto soudem.“

Mezinárodní obchodní rozhodčí soud při Ukrajinské obchodní a průmyslové komoře

Soud zamítl návrh na zastavení řízení a případ rozhodl meritorně29

Nepodstatná chyba, která nebrání zjištění záměru stran předložit spor Mezinárodnímu obchodnímu rozhodčímu soudu při Ukrajinské obchodní a průmyslové komoře.

.

„…Veškeré spory, které případně vzniknou z této obchodní smlouvy nebo v

Mezinárodní obchodní rozhodčí soud při Ukrajinské

Soud zamítl návrh na zastavení řízení a případ rozhodl

Nepodstatná chyba, která nebrání zjištění záměru stran předložit spor Mezinárodnímu obchodnímu

25 Rozhodnutí Komerčního soudu Oděské oblasti z 15. dubna 2011(případ č. 12/17-1133-2011). 26 Rozhodnutí Komerčního soudu Kyjevské oblasti ze 14. dubna 2011 (případ č. 5/034-11). Rozhodnutí bylo zrušeno odvolacím soudem, zrušení bylo později potvrzeno kasačním soudem. 27 Rozhodnutí Komerčního soudu Volyňské oblasti z 3. listopadu 2011 (případ č. 5004/1689/11). 28 Případ č. 55/265 rozhodovaný komerčním soudem v Kyjevě (2011). 29 Rozhodnutí komerčního soudu v Charkovské oblasti z 30. září 2011 (případ č. 5023/5901/11).

15

souvislosti s ní musí být vyřešeny výhradně rozhodčím soudem při obchodní komoře v zemi žalovaného.“30

obchodní a průmyslové komoře

meritorně31 rozhodčímu soudu při Ukrajinské obchodní a průmyslové komoře.

.

„…Rozhodčí soud při Obchodní komoře ve Stockholmu, Švédsko.“

Rozhodčí institut Obchodní komory ve Stockholmu, Švédsko

Soud zamítl návrh na zastavení řízení a případ rozhodl meritorně32

Nepodstatná chyba, která nebrání zjištění záměru stran předložit spor jediné rozhodčí instituci, která působí při Obchodní komoře ve Stockholmu.

.

„…veškeré možné rozpory týkající se obchodních smluv musí vyřešit Rozhodčí soud při Obchodní komoře podle sídla žalovaného. Právo výběru má prodávající.“

Soud zamítl návrh na zastavení řízení a případ rozhodl meritorně33

Splnitelnost rozhodčí smlouvy je pochybná, zvláště v případech, kdy je prodávajícím žalovaný.

.

„…spory, nároky a stížnosti musí být vyřešeny před Mezinárodním rozhodčím soudem podle sídla žalobce.“

Soud zamítl návrh na zastavení řízení a případ rozhodl meritorně34

Stanovisko soudu je opodstatněné.

.

35

„…veškeré spory stran obchodní smlouvy musí vyřešit Mezinárodní rozhodčí soud v Moskvě.“

Soud zamítl přijetí žalobního návrhu nerezidenta vůči residentu na Ukrajině36

Legislativa Ruské federace, jíž se řídí rozhodčí řízení a mezinárodní rozhodčí řízení, umožňuje, aby národní rozhodčí soudy projednávaly mezinárodní obchodní spory, takže všechny soudy se sídlem v Moskvě, jejichž řád umožňuje přijetí mezinárodních obchodních sporů k projednání, mohou být považovány za Mezinárodní rozhodčí soud v Moskvě.

.

Prohlášení rozhodčí smlouvy za neplatnou Podíl rozsudků komerčních soudů první instance o prohlášení rozhodčích smluv za neplatné byl v celkovém počtu případů týkajících se rozhodčích řízení v letech 2011 a 2012 nevýznamný (soudy obvykle návrhy na prohlášení rozhodčích smluv za neplatné zamítaly). Například v případech, kdy rozhodčí smlouva dávala jedné straně právo výběru mezi rozhodčím a soudním řízením, zatímco druhá strana na výběr neměla, soudy obvykle nepovažovaly tuto asymetrii za nezákonnou a odmítaly prohlásit rozhodčí smlouvu za neplatnou.

Rozhodčí smlouva, ručení a cese Soudy neměly v letech 2011 a 2012 žádné jednoznačné stanovisko ohledně toho, zda je rozhodčí

30 Protože žalovaným byla ukrajinská osoba, ICAC at the UCCI byl určena jako příslušná rozhodčí instituce, jíž je třeba předložit žádost o zastavení soudního řízení. 31 Rozhodnutí komerčního soudu Lvovské oblasti z 16. února 2011 (případ č. 17/166 (10)). 32 Rozhodnutí komerčního soudu Vinnické oblasti z 5. září 2011 (případ č. 7/61/2011/5003). 33 Rozhodnutí komerčního soudu v Kyjevě z 3. srpna 2011 (případ č. 61/349). 34 Rozhodnutí komerčního soudu Českasské oblasti z 24. února 2011 (případ č. 06/26/114/2011). 35 Mezinárodní obchodní rozhodčí soud při Obchodní a průmyslové komoře Ruské federace neuznal svojí příslušnost ohledně sporu (žádost o zahájení rozhodčího řízení podala ruská obchodní společnost). 36 Rozhodnutí komerčního soudu Chersonské oblasti ze 6. července 2011 (případ č. 7/1480). Rozhodnutí bylo zrušeno odvolacím komerčním soudem v Oděse dne 23. srpna 2011).

16

smlouva podepsaná věřitelem a dlužníkem závazná i pro ručitele. Soudy v některých případech uvedly, že ručení vytváří nový zajišťovací závazek, který je doplňující povahy, tj. vždy vyplývá z prvotního závazku a závisí na něm37

. Ve většině případů ale soudy zastávají stanovisko, že ručitel není stranou rozhodčí smlouvy, kterou uzavřely strany původního závazku.

Podobný problém se týká toho, zda osoba, jíž byla postoupena pohledávka, je vázána rozhodčí smlouvou (rozhodčí doložkou) obsaženou v obchodní smlouvě, ohledně níž tato pohledávka vznikla. Ve většině případů mají soudy tendenci se k tomuto problému stavět negativně s tím, že rozhodčí smlouva zakládá samostatnou dohodu, která je součástí textu obchodní smlouvy jen z důvodu vhodnosti. Rozhodčí nálezy a úpadková řízení Komerční soudy ve většině případů odmítaly uznat jako nezpochybnitelné pohledávky za dlužníkem v úpadku potvrzené rozhodčími nálezy, které nečekají na vykonání na Ukrajině.

37 Rozhodnutí Komerčního soudu v Kyjevě z 28. listopadu 2011 (případ č. 53/476).

17

Právní záležitosti, které řešily odvolací komerční soudy v letech 2011-2012 v případech žalob souvisejících s obchodními smlouvami s rozhodčí doložkou

2011 2012

Soudní řízení by nemělo být zastaveno, jestliže strany uvedly neexistující rozhodčí

instituci

Soudní řízení by nemělo být zastaveno bez toho, aby o to strana požádala

Soudní řízení by nemělo být zastaveno, nemůže-li spor být předmětem rozhodčím

řízení

Soudní řízení by mělo být odvolacím soudem zastaveno, jestliže žalované straně nebyla dána příležitost účastnit se jednání soudu

první instance*

Soud musí o případu meritorně rozhodnout, pokud nebyl podán návrh na zastavení řízení

Soud musí o případu meritorně rozhodnout, pokud si strany v rozhodčí doložce zvolily

neexistující rozhodčí instituci Soud musí o případu meritorně rozhodnout, jestliže se rozhodčí smlouva na danou věc

nevztahuje** Soud musí o případu meritorně rozhodnout,

jestliže rozhodčí soud neuznal svoji příslušnost ve sporu nebo v případě, že nelze

ustanovit rozhodčí senát

Jestliže kasační soud přikázal soudu první instance, aby o případu meritorně rozhodl,

musí být projednán dokonce i v tom případě, kdy byl podán návrh na zastavení řízení

Ručitel není stranou rozhodčí smlouvy, která

je součástí smlouvy mezi věřitelem a dlužníkem

Odmítnutí přijetí sporu mezi stranami rozhodčí smlouvy k projednání je nezákonné

* Konkrétní soudní rozhodnutí jasně ukazují, že žalovaní navrhovali zastavení soudního řízení až po předložení meritorního podání. ** Objevila se zde řada kuriózních případů. Například, odvolací komerční soud v Doněcku v rozsudku z 27. března 2012 (případ č. 24/365пд) podpořil stanovisko soudu první instance, že r ozhodčí smlouva s formulací „spory, které mohou vzniknout podle této obchodní smlouvy nebo v souvislosti s ní musí být předloženy k vyřešení a konečnému vypořádání...“ se nevztahuje na spory týkající se neplatnosti obchodní smlouvy.

18

Právní záležitosti, které řešil Vrchní komerční soud Ukrajiny v letech 2011-2012 v případech žalob souvisejících s obchodními smlouvami s rozhodčí doložkou

2011 2012

Soudní řízení musí být na návrh strany zastaveno

Soud může odmítnout žalobu podanou v souvislosti s obchodní smlouvou

s rozhodčí doložkou, jestliže je žaloba podána proti nerezidentovi

Soud je povinen rozhodnout případ meritorně, pokud nebyl podán návrh na

zastavení řízení

Soud je povinen zamítnout návrh na zastavení řízení, jestliže byl podán

současně nebo po podání meritorního vyjádření

Soud je povinen rozhodnout případ meritorně, jestliže strany uvedly v rozhodčí

smlouvě neexistující rozhodčí instituci

Soudní řízení by nemělo být zastaveno, jestliže spor nelze řešit v rozhodčím řízení

Soudní řízení by mělo být odvolacím

soudem zastaveno, jestliže žalované straně nebylo umožněno účastnit se jednání soudu

první instance*

Soud je povinen rozhodnout meritorně v tom případě, kdy je rozhodčí smlouva

nesplnitelná

* Konkrétní soudní rozhodnutí jasně ukazují, že žalovaní navrhovali zastavení soudního řízení až po předložení meritorního vyjádření.

19

IV. Mezinárodní obchodní rozhodčí řízení a řízení před správním soudem

Správní soudy projednávaly v letech 2011-2012 dva typy případů týkajících se mezinárodních rozhodčích řízení: případy žalob daňových

poplatníků proti rozhodnutím daňových orgánů ukládajícím sankce za porušení zákonů o devizových platbách (když se daňoví poplatníci snažili podáním žaloby v rozhodčím řízení vymoci pohledávku za nerezidentem v cizí měně); případy žalob ukrajinských

dovozců a vývozců na zrušení sankcí ve formě individuálního licenčního režimu (když se snažili podáním žaloby v rozhodčím řízení zhojit porušení předpisů o platbách v cizí měně). Tresty za porušování podmínek při vracení deviz a rozhodčí řízení Porušování podmínek při vracení devizových příjmů přináší tresty, jak jsou uvedené v ukrajinském zákoně o platbách v cizí měně. Ovšem v případech žalob podávaných rezidenty na vymožení dluhů od nerezidentů, které přijme k projednání soud nebo rozhodčí soud, tresty (pokuty) nejsou placeny v rámci řízení a – jestliže je žaloba úspěšná – neplatí se žádné pokuty od data přijetí žaloby k projednání. Jestliže soudní rozhodnutí nárok zamítne jako celek nebo částečně, stejně tak v případech zastavení řízení nebo zpětvzetí nároku, je třeba aplikovat podmínky uvedené v článcích 1 a 2 výše uvedeného zákona a pokuta za jeho porušení musí být zaplacena za každý den, včetně doby pozastavení. Protikladné výklady výše uvedených ustanovení ze strany příslušných orgánů donutily daňové poplatníky, aby rozhodnutí o pokutách napadaly před soudem.

Na jaké rozhodčí řízení je třeba odkazovat, aby se nemusely platit pokuty? Ukrajinský zákon o platbách v cizí měně odkazuje pouze na dvě rozhodčí instituce, Mezinárodní obchodní rozhodčí soud a Námořní rozhodčí komisi při Ukrajinské obchodní a průmyslové komoře. Daňové orgány často využívají této skutečnosti jako argumentu proti rezidentům, kteří předkládají své nároky v rozhodčím řízení. V roce 2011 soudy podpořily stanovisko, že seznam rozhodčích

20

institucí uvedený v zákoně není taxativní38

. Soudy dále podpořily právo předkládat žaloby v rozhodčím řízení ad hoc (datem pozastavení sankcí by mělo být datum podání žaloby v rozhodčím řízení nebo datum jmenování rozhodce nebo jiné datum, které lze považovat za datum zahájení postupu podle příslušných pravidel definovaných stranami rozhodčí smlouvy).

Současně některé soudy nadále dělají chyby tím, že odkazují na argumentaci uvedenou ve vyjádření Vrchního rozhodčího soudu Ukrajiny z roku 2000, že „seznam rozhodčích institucí uvedený v článku 4 zákona je taxativní a nepodléhá rozšířenému výkladu“ (dopis Vrchního rozhodčího soudu Ukrajiny z 1. srpna 2000, č. 01-8/38)39

.

Od které doby má být úhrada pokuty pozastavena? Správní soudy používaly v letech 2011-2012 tato stanoviska: právní skutečností zakládající procesní vztahy mezi stranami sporu a soudem je podání žaloby

soudu a nikoli skutečnost zahájení řízení. Proto je datum přijetí žaloby rozhodčím soudem ve smyslu článků 1 a 2 ukrajinského zákona o platbách v cizí měně datem uplatnění nároku40

jestliže v průběhu daňové kontroly podá rezident žalobu v rozhodčím řízení, není důvod pro placení pokuty;

;

nepředložení důkazu o podání žaloby v rozhodčím řízení a o jejím přijetí v průběhu daňové kontroly je podkladem pro udělení sankce (trestu);

zastavení rozhodčího řízení (ukončení sporu) je důvodem pro udělení sankcí za celé období pozastavení, ledaže ukončení řízení představuje pro žalobce úspěšné vyřešení sporu (např. dobrovolná úhrada dluhu);

jestliže je vydán rozhodčí nález ohledně vymožení dluhu od nerezidenta, pokuta není placena po dobu od data vydání nálezu až do data jeho vykonání. Ovšem měna, v níž má být dluh podle nálezu uhrazen, by měla být prohlášena za devizový majetek ukrajinského rezidenta uložený v zahraničí41

.

38 Vrchní správní soud Ukrajiny rozhodl, že toto stanovisko je nesprávné, v rozhodnutí z 16. listopadu 2011 (případ č. K-219/08). 39 Například, správní soud Dněpropetrovského okresu použil toto stanovisko a odmítl uznat ad hoc rozhodčí nález jako důvod k pozastavení úhrady pokuty (rozhodnutí z 18. května 2011, případ č. 2a-6716/10/0470). 40 Toto stanovisko též podpořil Vrchní správní soud Ukrajiny (zvláště ve svém rozhodnutí z 30. ledna 2012, případ č. K-19528/08, a z 28. května 2012, případ č. K-44524/09). 41 Toto stanovisko podpořil Vrchní správní soud Ukrajiny (rozhodnutí z 19. března 2012, případ č. K-2567/09-C).

21

Pokuty v případě ukončení rozhodčího řízení V letech 2011 a 2012 dodržovaly daňové orgány zásadu, že pokuty za porušování podmínek při vracení devizových příjmů nebo dodávkách zboží musí být uhrazeny v případě, kdy rezident podal žalobu v mezinárodním rozhodčím řízení, ale před vydáním nálezu žalovaný dobrovolně splnil své závazky, takže je rozhodčí řízení zastaveno. Toto stanovisko podpořil Vrchní správní soud Ukrajiny, který poznamenal v dopise ze 17. března 2009 č. 359/13/13-09 „O způsobu výpočtu výše pokuty za porušování podmínek plateb v zahraničním obchodě“, že „ukrajinský zákon o platbách v cizí měně“ obsahuje pouze jeden podklad pro prominutí pokuty uložené rezidentovi za porušení podmínek týkajících se vracení deviz a dodávek zboží podle dovozních smluv, a tímto podkladem je soudní rozhodnutí o vymožení dluhu“42

Ovšem v letech 2011-2012 soudy změnily svůj přístup k těmto záležitostem a nyní se domnívají, že pokud nerezident svůj dluh uhradí po zahájení rozhodčího řízení, znamená to kladný výsledek pro rezidenta, protože to vyjadřuje uznání jeho nároku, který by býval mohl být přiznán rozhodčím senátem, takže tu není žádný důvod pro placení pokuty

.

43

.

42 Přestože před tím uvedl Vrchní komerční soud Ukrajiny, že „soudy musí prozkoumat okolnosti, které vedly k zastavení rozhodčího řízení. Kvůli zjištění oprávněnosti udělení pokuty jsou soudy povinny zkoumat nikoli formální okolnosti (zastavení rozhodčího řízení), ale zjistit výsledek pro rezidenta (úhrada dluhu)” (Doporučení ze 17. prosince 2004 č. 04-5/3360). 43 Vrchní správní soud Ukrajiny použil stejné stanovisko (např. v rozhodnutí ze 14. dubna 2011 v případu č. K-5364/07, z 11. srpna 2011 v případu č. K-8886/09, z 20. září 2011 v případu č. K-21350/08, z 30. listopadu 2011 v případu č. K-7921/08, z 15. prosince 2011 v případu č. K-9622/09, a z 22. února 2012 v případu č. K-4308/08). Toto stanovisko bylo dále podpořeno Nejvyšším soudem Ukrajiny, zvláště pak v usnesení z 13. února 2012 (případ č. 21-422а11) a z 27. února 2012 (případ č. 21-387a11).

22

Individuální licenční režim a mezinárodní rozhodčí řízení V souladu s ustanovením článku 37 ukrajinského zákona o zahraniční ekonomické činnosti je Ministerstvo hospodářského rozvoje a obchodu Ukrajiny oprávněné ukládat za porušování ukrajinského zákona o platbách v cizí měně konkrétní sankci – individuální licenční režim zahraniční ekonomické činnosti (příslušný příkaz může vydat ministerstvo na základě požadavku příslušného daňového orgánu). V případě, kdy porušovatelé přijímají opatření k vrácení devizových plateb ve formě podání žaloby v rozhodčím řízení, často vznikají spory mezi nimi a příslušnými orgány, pokud jde o to, zda musí být licenční režim zrušen nebo ne. Správní soudy se v letech 2011-2012 vyjadřovaly k nejspornějším otázkám takto: usnesení rozhodčího soudu o přijetí žaloby k projednání nelze považovat za důkaz přijetí

opatření na nápravu porušení a tedy je nelze považovat za důvod pro zrušení individuálního licenčního režimu44

rozhodčí nález vydaný ve prospěch rezidenta je důvodem pro zrušení individuálního licenčního režimu

;

45

.

44 Usnesení okresního správního soudu v Kyjevě z 20. ledna 2012 (případ č. 2a-16874/11/2670) toto stanovisko ilustruje. 45 Toto bylo uvedeno například v usnesení odvolacího správního soudu v Doněcku z 1. prosince 2011 (případ č. 2a/0570/13978/2011).

23

V. Mezinárodní obchodní rozhodčí řízení a trestní řízení V letech 2011-2012 došlo k malému počtu trestních případů, které souvisely s mezinárodním obchodním rozhodčím řízením. Během období, které pokrývá studie, nebyl zjištěn žádný případ trestní odpovědnosti rozhodců týkající se jejich profesní činnosti. Došlo pouze k jedinému zajímavému případu (ačkoli názor soud v tomto případě nebyl podpořen v žádném jiném případě), kdy místní soud a odvolací soud došel k závěru, že nedodržování rozhodčího nálezu čekajícího na vykonání na Ukrajině lze podle části 1 článku 382 ukrajinského trestního řádu („Nevykonání soudního rozhodnutí“) považovat za trestný čin. Soudy uvedly, že vzhledem tomu, že rozhodčí nález měl být vykonán na Ukrajině na prostřednictvím rozhodnutí ukrajinského soudu, došlo k nevykonání tohoto soudního rozhodnutí46

.

46 Rozhodnutí odvolacího soudu oblasti Poltava z 26. září 2011 (případ č. 10-447).

24

Metodologie Tato zpráva vychází ze studia asi 1 400 rozhodnutí vydaných soudy na Ukrajině během období roku 2011 a první poloviny roku 2012 (do 30. června). Soudní rozhodnutí byla vybrána z veřejně dostupných zdrojů, zvláště z Jednotného státního rejstříku soudních rozhodnutí, při použití vyhledávacích kritérií, díky nimž bylo možno vybrat rozhodnutí, která se v zásadě týkala předmětu studie. Naše zjištění, připomínky a výpočty vykonané jako součást studie vycházejí z dostupných textů rozsudků, ale nikoli ze spisové dokumentace. V některých případech jsou hodnoty soustředěny do kategorie „Ostatní“, kvůli malému množství údajů nebo nepřesnostem v názvech rozhodčích institucí nebo předpisů, takže nebylo možné přesně stanovit příslušnou instituci nebo předpis. Studie se netýká záležitostí vztahujících se k rozhodčím řízením v oblasti investic a k rozhodčím řízením vedeným podle tzv. Energetické charty (Energy Charter Treaty). Studie se nezabývala soudními rozhodnutími, v nichž jsme jednoznačně identifikovali chybnou aplikaci pravidel, jimiž se řídí vykonávání mezinárodních rozhodčích nálezů, na vykonávání nálezů domácích rozhodčích soudů. Většina těchto chybných rozhodnutí se týkala případů projednávaných správními soudy. Studie se dále nezabývala soudními rozhodnutími, která byla údajně politicky motivována (podle názorů, které se objevily v řadě publikací ve sdělovacích prostředcích).

25

Rozhodčí instituce, sdružení a pravidla Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky Rozhodčí institut Stockholmské obchodní komory – SCC Rozhodčí soud při Polském obchodním středisku – Rozhodčí soud při PCC Německý institut pro rozhodčí soudnictví, Deutsche Institution für Schiedsgerichtsbarkeit – DIS Mezinárodní obchodní rozhodčí soud při Běloruské obchodní a průmyslové komoře – ICAC při BCCI Mezinárodní obchodní rozhodčí soud při Obchodní a průmyslové komoře Republiky Kazachstán – ICAC při KCCI Mezinárodní obchodní rozhodčí soud při Obchodní a průmyslové komoře Moldavské republiky – ICAC při MCCI Mezinárodní obchodní rozhodčí soud při Obchodní a průmyslové komoře Ruské federace – ICAC při RCCI Mezinárodní obchodní rozhodčí soud při Ukrajinské obchodní a průmyslové komoře – ICAC při UCCI Mezinárodní rozhodčí soud při Mezinárodní obchodní komoře – ICC London Maritime Arbitrators Association (Londýnské sdružení námořních rozhodců) – LAMA London Court of International Arbitration (Londýnský mezinárodní rozhodčí soud) – CIA Námořní rozhodčí komise při Ukrajinské obchodní a průmyslové komoře – MAC při UCCI Rozhodčí a smírčí řád Mezinárodního rozhodčího centra Rakouské spolkové hospodářské komory – VIAC, Vídeňský řád Švýcarský mezinárodní rozhodčí řád Rozhodčího institutu Švýcarské komory – Švýcarský řád Rozhodčí řád UNCITRAL