UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
Přírodovědecká fakulta
Katedra rozvojových studií
Adéla SOJKOVÁ
Vliv migrace na pohraniční město Tijuana, Mexiko.
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Radovan Dluhý Smith
Olomouc 2011 3
Prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracovala samostatně a že jsem uvedla
veškerou použitou literaturu.
V Olomouci 18. července 2011 ………………………………
Podpis
4
OBSAHObsah ............................................................................................................................................................................................ 5 Seznam zkratek použitých v textu .................................................................................................................................... 6 1.Úvod ......................................................................................................................................................................................... 8 2. Cíl práce .................................................................................................................................................................................. 9 3. Metody zpracování, přehled relevantních zdrojů ............................................................................................... 10 4. Důvody rychlého růstu Tijuany .................................................................................................................................. 11 4. 1. Vliv polohy při hranicích USA ............................................................................................................................ 12 4. 3. Maquiladora ............................................................................................................................................................. 16 4. 4. Nelegální migrace do USA ................................................................................................................................... 18 5. Vliv migrace na společnost ........................................................................................................................................... 21 5. 1. Základní demografické charakteristiky ovlivněné migrací .................................................................. 21 5. 2. Výskyt sociopatologických jevů ....................................................................................................................... 24 5. 3. Dělení společnosti .................................................................................................................................................. 27 5. 3. 1. Vliv migrační politiky .................................................................................................................................. 27 6. Uzavírání města. ............................................................................................................................................................... 31 6. 1. Proč se město uzavírá. .......................................................................................................................................... 31 6. 2. Fraccionamientos cerrados ............................................................................................................................... 32 6. 3. Domácí pevnost ....................................................................................................................................................... 36 6. 4. Hraniční zeď ............................................................................................................................................................ 38 7. Závěry ................................................................................................................................................................................... 41 8. Shrnutí - summary .......................................................................................................................................................... 42 9. Použité zdroje .................................................................................................................................................................... 45
5
SEZNAM ZKRATEK POUŽITÝCH V TEXTUAIDS Acquired Immune Deficiency Syndrome
Syndrom získaného selhání imunity
HIV Human Immunodeficiency Virus
Virus lidského deficitu imunity
IME Industria Maquiladora de Exportacion
Průmysl založený na exportu výrobků sestavených z importovaných komponentů
INEGI Instituto Nacional de Estadística y Geografía
Národní úřad pro statistiku a geografii (Mexico)
INS Immigration and Naturalization Service
Úřad pro imigraci a udělování občanství (USA)
IRCA Immigration Reform and Control Act
Zákon o reformě a kontrole imigrace (USA)
NAFTA North American Free Trade Agreement
Severoamerická dohoda o volném obchodu
6
1. ÚVODV roce 2006, kdy jsem navštívila Mexiko, se mi naskytla také možnost několik týdnů
pobývat v Tijuaně ve státě Baja California. Již na první pohled je toto město odlišné od zbytku
Mexika, což je dáno především všudypřítomnými zdmi a mřížemi. Ve městě je také specifická
kultura, vytvořena směsí vlivů z celého Mexika a Spojených států.
Je samozřejmé, že město se vyvíjí pod vlivem různých činitelů, ale právě migraci
je možné považovat za ten nejvýraznější. Kromě geomorfologie je migrace totiž svázána velmi
úzce se všemi ostatními faktory. Na jedné straně je důsledkem dohod mezi Mexikem
a Spojenými státy, ekonomických reforem v Mexiku a měnící se migrační politiky Spojených
států. Na straně druhé je příčinou rychlého růstu obyvatelstva, jeho měnícího se složení
a výskytu sociopatologických jevů ve společnosti, na které se váží změny v urbanistickém
charakteru města.
7
2. CÍL PRÁCEZa cíl této práce jsem si zvolila utvořit analýzu migrace v oblasti Tijuany, Baja
California, jakožto nejdůležitějšího faktoru ovlivňujícího charakter této oblasti. Hlavní část této
studie se ve svých třech kapitolách zaměří nejprve na shrnutí a rozbor dostupných informací
v oblasti nejpodstatnějších politických a ekonomických podnětů, které pro tuto rozsáhlou migraci
byly největším pull faktorem.
Obsahem další kapitoly bude rozbor charakteristik migrující populace a především jejich
vliv na vývoj společnosti z demografického hlediska. Podstatné pro vytváření charakteru města
jsou však také sociopatologické jevy, které jsou na tuto poměrně nestabilní společnost velmi
silně navázané. Dále se zaměřím na migrační politiku Spojených států, která jakožto politika
sousedního, ekonomicky vyspělého státu, svými předpoklady příliv migrantů do oblasti přímo
ovlivňuje a reakcí na ni je i spoluvytváření charakteru města, zvláště oblasti, která se týká umění.
Poslední ze stěžejních kapitol tvoří analýza růstu města, zaměřená na specifika místní
výstavby vzniklá jakožto efekt společenského cítění ovlivněného kriminalitou a nejistotou.
Zároveň je mým cílem poukázat na provázanost všech těchto jevů, což má v konečném
důsledku hlavní podíl na vytvoření tohoto naprosto specifického prostoru a kultury.
8
3. METODY ZPRACOVÁNÍ, PŘEHLED RELEVANTNÍCH ZDROJŮPři vypracování této bakalářské práce jsem použila rešeršně kompilační metodu
zpracování. Ta spočívá ve sběru a kompilaci dat, která se následně dále zpracovávají
a interpretují. Tato data jsem dále doplnila o vlastní poznatky získané při svém pobytu v tomto
regionu.
Kurzívy je v textu použito v případech, kdy slova nemají přesný český ekvivalent a jejich
význam poté bývá vysvětlen v závorce. Citace jsou pro lepší přehlednost textu uváděny formou
poznámek pod čarou a seznam veškerých použitých zdrojů je zařazen jako poslední číslovaný
oddíl této práce.
Protože literatura v češtině o této problematice v daném regionu neexistuje, české knižní
zdroje byly použity jen pro definování potřebných základnách pojmů. Většinu zdrojů tvoří
odborné články prezentované v tematických publikacích, především na hraniční oblast zaměřené
periodikum Frontera Norte. Většinu těchto zdrojů bylo možno nalézt díky databázím, které jsou
zpřístupněné pro Univerzitu Palackého v Olomouci.
Dalším důležitým pramenem, především při získávání dat potřebných k aktualizaci
získaných zdrojů zpracování tabulek, grafů a map byly internetové stránky Instituto Nacional
de Estadística, tedy Mexického statistického úřadu. Data získaná z těchto stránek,s ohledem
na jejich nejvyšší objektivitu, jsem také použila pro aktualizaci jiných použitých zdrojů.
9
4. DŮVODY RYCHLÉHO RŮSTU TIJUANYOd vzniku města Tijuany roku 18891 se počet jeho obyvatel neustále zvyšuje,
jak můžeme vidět v níže uvedené tabulce, vytvořené na základě dat získaných z Mexického
statistického úřadu. Děje se tak nejen na základě strategické polohy města při hranicích
se Spojenými státy Americkými a dohod mezi těmito sousedními státy uzavřenými, ale také díky
velmi dobré ekonomické situaci regionu a nízké nezaměstnanosti. Tyto faktory od sebe
samozřejmě nelze oddělit, neboť se navzájem ovlivňují. Dále je tedy podrobně, v zájmu
pochopení vazeb rozeberu.
Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel v Tijuaně2, vytvořeno podle dat získaných z INEGI
Obyvatelstvo Tijuany od roku 19001900 2451910 7331920 1 0281930 1 5261940 21 0771950 32 7511960 165 5901970 340 5831980 461 2571990 1 110 1402005 1 483 9922010 1 559 683
1 Portal Ciudadano Baja California [online]. 2011 [cit. 2011-05-26]. Tijuana. Dostupné z WWW:
<http://www.bajacalifornia.gob.mx/portal/nuestro_estado/municipios/tijuana/Tijuana.jsp>.2 Vytvořeno na základě dat získaných z INEGI : Instituto Nacional de Estadística y Geografía
<http://www.inegi.org.mx>
10
4. 1. VLIV POLOHY PŘI HRANICÍCH USAMapa 1. Poloha Tijuany při hranicích se Spojenými státy3
Vliv strategické polohy při hranicích se Spojenými státy na zvyšování počtu obyvatelstva
je zřetelný v podstatě od vzniku Tijuany, nicméně, ve vysoké míře se začal projevovat až po roce
1919, tj. když byla Ve Spojených státech zavedená tzv. prohibice4.
Ta vedla k nárůstu obchodu s artikly zakázanými v USA, a tedy i větší možnosti
zaměstnání pro příchozí. Navíc mezi lety 1900 a 1940 měla Tijuana především díky své velké
geografické vzdálenosti a jiným významným ekonomickým a politickým problémům v zemi,
3 National Geographic: Mexico map. [online]. 2011 [cit. 2011-07-30]. Mexico map. Dostupné z WWW: http://travel.nationalgeographic.com/travel/countries/mexico-map/4 YBAÑÉZ – ALARCÓN (2007, 102) 11
jen minimální kontakt s centrem země5 a její ekonomika a rozvoj tak závisela z velké míry právě
na Spojených státech.
Po dlouhou dobu byla státní hranice jen zanedbatelnou bariérou. Obyvatelé Tijuany byli
zvyklí jezdit do San Diega z nejrůznějších důvodů, ať už to bylo kvůli zábavě nebo službám,
největším důvodem však byly nákupy. Jak ve svém článku zaměřeném na práci a nákupy
v příhraničních oblastech popisují Muria a Chavéz: „Byly výhodnější, navíc produkty bývaly
mnohdy kvalitnější, než ty, které do Tijuany přicházely z jihu.“6
Města Tijuana a San Diego se díky tomu v tomto časovém horizonu propojily
ekonomicky i pomocí infrastruktury. Na toto propojení reagovala nakonec mexická vláda v roce
1932 zavedením zóny volného obchodu, kde bylo povoleno dovážet zahraniční výrobky
pro osobní potřebu7. To obě města propojilo definitivně. Tomu nasvědčuje i chápání prostoru
mezi obyvateli města, které popisuje Canclini: „Přišlo nám zajímavé, že chápání Tijuany nebylo
příliš teritoriální. Někdo například na otázku, která je nejrepresentativnější část města odpověděl
„Balboa park“, což je v San Diegu.“8
Do konce 80. let skutečně přecházení hranic nebylo problémem. Obyvatelům Tijuany
bylo, pokud se znali s celníkem, mnohdy dovoleno, překračovat hranice i v případě,
že zapomněli doklady9. Přecházení hranic v té době bylo naprosto přirozenou součástí života
obyvatel, což již v současnosti nemusí být nutně pravdou.
Smluv zajišťujících pracovní místa pro Mexické obyvatele v USA bylo mnoho,
především po roce 1870, kdy byli Mexičtí dělníci najímáni na práce v zemědělství a při výstavbě
železnic10. Nejvýznamnější co do počtu migrantů, a vlivu na příhraniční oblasti však byl bracero
agreement (dohoda pojmenována podle označování mexických dělníků – braceros, vychází
ze slova brazo, tedy paže. To naznačuje, že se jedná o zaměření na manuální práci.). Motivem
této série smluv byla vysoká poptávka po pracovní síle ve Spojených státech amerických, která 5YBAÑÉZ – ALARCÓN (2007, 102)6MURIA- CHÁVEZ, (2011, 357)7 MURIA-CHÁVEZ (2011, 357)8 MONTEZOMOLO (2009, 333-334) 9 MURIA- CHÁVEZ, (2011, 359)10 GÓMEZ - AMAU (1999, 45) 12
byla ještě umocněna vstupem USA do 2. světové války. To totiž způsobilo, že mnoho
pracovníků v zemědělství odešlo buďto do války nebo do lukrativnějšího zbrojního průmyslu 11.
Tato série smluv tedy dovolovala mexickým občanům dočasně obsadit volná pracovní místa
právě v zemědělství, především při sezónních pracích.
Dohoda se zdála být výhodná pro všechny zúčastněné strany. Migrantům měla dohoda
zaručit stejné pracovní podmínky jako místním dělníkům, což mimo jiné znamená také záruku
stejných platů, jako měli místní pracující. Tím si mohli v tomto případě zajistit ekonomické
podmínky, kterých by v Mexiku nikdy dosáhnout nemohli12. Pro Spojené státy Americké tato
dohoda řešila, jak již bylo řečeno, nedostatek pracovní síly a pro Mexiko se program měl stát
dočasným řešením vysoké nezaměstnanosti13, jak ale někteří autoři podotýkají, to jen odvedlo
pozornost od hledání skutečně efektivního řešení14.
Během trvání této dohody, tedy mezi lety 1942 a 1964, bylo na sezonní práce legálně
zaměstnáno okolo 5 milionu Mexičanů15 a to především v Texasu a Kalifornii. I přesto počet
pracovníků ochotných odejít do USA převyšoval množství lidí, kteří byli do programu přijímáni
a mnozí z těch kteří přijati nebyli, se rozhodli, především z ekonomických důvodů, pracovat
nelegálně. Odhaduje se, že jejich počet mohl být až okolo 5 milionů tedy zhruba stejné množství
jako těch spadajících pod dohodu16.
Program měl samozřejmě i mnoho problémů. Nejen, že se obě strany dohody musely
propracovat složitou byrokracií17, což pravděpodobně bylo také jednou z příčin, proč pro mnoho
farmářů mohlo být přijatelnější přijímat nelegální imigranty. Dalším problémem bylo umístění
přijímacích center. Pro americkou vládu především pro zaměstnavatele bylo výhodnější mít tato
centra při hranicích, protože se tím snižovaly transportní náklady18, za které měl nést 11 BICKERTON (2001, 896), CHÁVEZ - SERGIO (2007, 3), a další.12 DURAND (2007, 32)13 DURAND, 2007, 36)14 VARGAS – CAMPOS (1996) v DURAND (2007, 36)15 MARTIN, Philip. The Bracero Program: Was It a Failure? History News Network [online]. 2006, [cit. 2011-03-
26]. Dostupný z WWW: <http://hnn.us/articles/27336.html>16 DURAND (2007, 33)17 DURAND (2007, 34)18 DURAND (2007, 35) 13
zodpovědnost právě zaměstnavatel. V konečném důsledku to vedlo k tomu, že do příhraniční
oblasti přicházelo více lidí, než kolik jich v rámci projektu mohlo být přijato. To se stalo i přesto,
že se tomu Mexická vláda snažila zabránit a na určitou dobu se jí podařilo dosáhnout umístění
některých center do zbytku Mexika, ta však byla brzy opět zrušena.19
Tijuana byla jen jedním z přechodů, kterým migranti do Spojených států mířili. Na rozdíl
od jiných míst však přicházeli s celými rodinami a místo sezónní migrace se usazovali v Tijuaně
a do práce v okolí San Diega dojížděli20. Po skončení dohody se již nestěhovali zpět do místa
původu a povětšinou zůstávali právě v Tijuaně. To v regionu způsobilo vysokou nezaměstnanost
a to i přesto, že mnozí dále dojížděli do okolí San Diega, k čemuž byli povzbuzováni i svými
zaměstnavateli, pro které bylo stále ekonomicky velmi výhodné zaměstnávat levnější mexickou
pracovní sílu. Během dalších let tak byli mnozí dále tolerováni jako dělníci
a pracovníci v zemědělství, a to pokud se drželi striktně příhraničních oblastí, dokonce
i v případech, kdy již neměli platné doklady, které by je k této práci opravňovaly21.
19 DURAND (2007, 35)20 MURIA- CHÁVEZ (2011, 357)21 CHÁVEZ (2007) v MURIA A CHÁVEZ (2011, 358) 14
4. 3. MAQUILADORA Kvůli vysoké nezaměstnanosti v hraničních oblastech, kterou způsobilo ukončení
Bracero agreement, přišla vláda s The border industrialization program (program industrializace
příhraničních oblastí). Tento program, který byl schválen roku 196522, spočíval v zavedení
politik podporujících vznik podniků v daném regionu. Podporou byly především bezcelní dovoz
strojů potřebných pro továrny a bezcelní dovoz surových, nebo částečně opracovaných
materiálů. To spolu s dalšími příhodnými podmínkami regionu, jako je dostatek levné pracovní
síly, nebo nízké transportní náklady při převozu výrobků a materiálu23, vedlo k založení
tzv. Industria Maquiladora de Exportación- IME (průmyslového sektoru, v němž se v továrnách
skládají produkty z dovezených materiálů či součástek, které jsou pak určeny především
pro export)
Maquiladory, v Tijuaně se specializují především na elektrotechnický průmysl, přičemž
kapitál pro jejich vytvoření byl ve všech případech zahraniční 24, většinou severoamerický,
japonský nebo korejský25 a také vyrobené produkty byly určeny pro export, převážně
do mateřských zemí těchto firem26. Maquiladory jsou tedy i ekonomicky téměř kompletně
vázané na své „domovské“ státy. To také vysvětluje krizi tohoto průmyslu, která vyvrcholila
v roce 2002 a která byla úzce svázána s hospodářskou recesí v USA.27
Tato zkušenost, při které došlo k uzavření mnoha továren a tedy i ztrátě pracovních míst
vedla k přeorganizování tohoto průmyslu. Původní podniky, které se soustředily na montáže
z dovezených komponentů, se doplnily o podniky, které se zaměřují na složitější výrobní procesy
a zaměstnávají kvalifikovanější pracovní sílu a také o poslední generaci podniků, které
22 AYER- LAYTON (1974) v CORONADO- FULLERTON- CLARK (2004, 753) a ZEPEDA –ALARCÓN (2006,
103)23 CORONADO – FULLERTON - CLARK (2004, 753)24 ZEPEDA - ALARCÓN (2006, 103)25 LÓPEZ LEVI (2008, 132)26 CORONADO- FULLERTON - CLARK (2004, 754)27 HUALDE (2004) v YBAŇÉZ - ALARCÓN (2006, 103) 15
se zaměřují na vyspělé technologie a potřebují zaměstnance s vyššími znalostmi28. V mnoha
případech se již zastaralé provozy v rámci modernizace na druhou nebo i třetí kategorii podniků,
tedy podniků s lepší technologickou základnou, přestavěly.
V rámci této reorganizace se podniky v Tijuaně specializovaly v odvětví
elektrotechnického průmyslu především na výrobu televizorů29. Zavedení nových technologií
do výroby přineslo zkvalitnění a zvýšení produkce30 a tím došlo také k vysokému nárůstu HDP.
Graf 1. Vývoj HDP od roku 1994 do 2009 31Zpracováno podle dat získaných z INEGI
Tijuana je po Ciudad Juaréz druhým největším centrem IME32. V roce 2000
zde bylo téměř 790 továren a závodů, které zaměstnávaly přes 55% veškeré oficiální pracovní
28 CARILLO A HUALDE (1997) V ZEPEDA - ALARCÓN (2006, 103)29 ZEPEDA- ALARCÓN (2006, 103)30 LOPÉZ SLAZAR (2010, 33)31 Vytvořeno na základě dat získaných z INEGI : Instituto Nacional de Estadística y Geografía
<http://www.inegi.org.mx>
32 INSTITUTO NACIONAL DE ESTADÍSTICA, GEOGRAFÍA E INFORMÁTICA V CORONADO-
FULLERON- CLARK (2004, 754) 16
síly v Tijuaně33. Nová pracovní místa a tudíž nízká nezaměstnanost, která se dlouhodobě
pohybuje okolo 1 % 34 je jedním z hlavních imigračních pull faktorů (tedy faktorů přitahujících
nové obyvatele).
Přesto, že práce v maquiladorách je elementem, který přitahuje spoustu lidí, existují jisté
pochybnosti, o kvalitě této práce. Jak uvádí Canclini: “ Nefungují zde obory, a chybí základní
práva zaměstnanců, z nichž většinu tvoří ženy, které jsou méně vzdělané a tudíž zranitelnější
a jednodušeji zmanipulovatelné“35 V tom mu dává za pravdu i Salazar, který ale dodává,
že po diverzifikaci tohoto průmyslu se situace podstatně zlepšila a to jak platově, tak co se týká
pracovních podmínek.36
I přes takto nízkou nezaměstnanost a možnost uplatnění se v průmyslu je v Tijuaně stále
ve velké míře vidět chudoba. To může být způsobeno jednak tím, že v některých případech platy
nejsou ke zvýšení životní úrovně obyvatel dostačující tak také tím, že ne všichni obyvatelé jsou
podchyceni v oficiálních statistikách. Je zde totiž velké množství lidí, kteří neplánují v Tijuaně
zůstat a město je tedy jen jejich přechodným bydlištěm před pokusem o vstup do Spojených
států.4. 4. NELEGÁLNÍ MIGRACE DO USAJedná se sice o migraci do Spojených států, nicméně, množství obyvatel Tijuany to přesto
ovlivňuje. Jednak je transitním městem, ve kterém před přechodem mnoho z migrantů nějakou
dobu pobývá, a v neposlední řadě se zde také usazují ti, jimž se přesun za hranice nezdaří, a jsou
deportováni zpět do Mexika37. Nelegální migrace provází Tijuanu již od jejího vzniku.
Tzv. druhá strana láká především díky pracovním příležitostem
v továrnách a zemědělství a samozřejmě také platům v amerických dolarech. U nelegálních
migrantů se jedná ve valné většině o práci, u které se nevyžaduje
33 INSTITUTO NACIONAL DE ESTADÍSTICA, GEOGRAFÍA E INFORMÁTICA V CORONADO-
FULLERON- CLARK (2004, 752)34 IGLESIAS- PRIETO (2008, 55) a ENRIQUEZ (2005) v LOPÉZ LEVI (2008, 132)35 MONTEZEMOLO (2009, 743)36 LOPÉZ SALAZAR (2010, 28-29)37 LOPÉZ LEVI (2008, 132) 17
vzdělání a o kterou místní obyvatelstvo nemá velký zájem. Největší podíl ilegálních migrantů
tedy pracuje v zemědělství, stavebnictví a dalších dělnických profesích38.
Přestože jsou nelegální migranti často vystavováni zneužívání, vydírání a jejich platy jsou
pod úrovní stanovené minimální mzdy39, je motivace získat alespoň nějakou práci, navíc
placenou v amerických dolarech stále silným lákadlem. Důležité také je, že většinu rizik
spojených s nelegální migrací mají na svých bedrech právě tito migranti a nikoli jejich
zaměstnavatelé. Teprve v roce 1986 byly uzákoněny první tresty právě pro zaměstnavatele40,
nicméně
Podle dat, zpracovaných autory Ibaňézem a Alarcónem, kdy bylo v průběhu několika
let náhodně dotazováno 10 511 příchozích do Tijuany na důvody jejich příchodu, odpovědělo
35,2 %, že hlavním záměrem je tzv. „pasar al otro lado41“(přejít na druhou stranu, myšleno
do Spojených států).
Nelegální migrace a nelegální práce na farmách a v továrnách ve Spojených státech byla
běžnou praxí již dlouho před tím, než byl zaveden program Bracero. S tímto programem,
jak již bylo zmíněno v jedné z předcházejících kapitol, se počet nelegálních migrantů nejenže
nesnížil, což bylo jedním ze záměrů vlády Spojených států, ale naopak ještě narostl.
Stalo se tak díky tomu, že, jak již bylo dříve řečeno, náborová centra byla především
v příhraničních oblastech42, což do tohoto regionu nalákalo spoustu lidí z celého Mexika. Mnoho
z nich se již do programu nevešlo, nebo neměli na podplacení úředníků, kteří o zařazení
rozhodovali43. Někteří se sice usadili v příhraničních oblastech, nebo se vrátili domů, většina
se však rozhodla hranice přejít nelegálně.
Navíc, i přes poměrně dobré fungování programu zaměstnavatelé dále šetřili, k čemuž
nabírání nelegálních pracovníků pomáhalo. Nevztahovaly se ně minimální mzdy, ani další
pravidla, ke kterým zavazovaly legální smlouvy. O zaměstnání nebyla nouze, často
38 ORGANISTA (2007, 191-192)39 GÓMEZ AMAU (1999, 45)40 ORGANISTA (2007, 194)41 YBAŇÉZ- ALARCÓN (2006, 114)42 DURAND (2007, 35)43 DURAND (2007, 36) 18
se do Spojených států dostaly nelegálně celé rodiny. Muži pracovali v zemědělství, ženy
v restauracích, domácnostech nebo sweatshopech (továrny nebo například textilní podniky
s dlouhou pracovní dobou, a špatnými pracovními podmínkami). Po ukončení programu Bracero
se počet nelegálních migrantů ještě zvýšil, protože mnoho z původních legálních braceros
odmítlo práci opustit a v tomto rozhodnutí je podporovali i jejich zaměstnavatelé. Jak již bylo
řečeno dříve, často se sami zaměstnavatelé zasazovali o to, aby jejich zaměstnanci zůstali bydlet
v Tijuaně a do San Diega dojížděli.44
44 MURIA- CHÁVEZ (2011, 358) 19
5. VLIV MIGRACE NA SPOLEČNOSTMigrace má na společnost vliv už i jen tím že většinu obyvatel v tomto regionu tvoří
právě lidé, kteří přišli odjinud nebo jejich potomci. „V roce 2000 bylo z celkové populace
ve státě Baja California 46,6 % narozeno jinde“45. V této kapitole se tedy zaměřím na to, jakým
způsobem se populace pod vlivem tohoto jevu vyvíjí, co se demografického hlediska týká,
jak společnost ovlivňuje migrační politika a především migrační represe ze strany Spojených
států a také zvýšeným výskytem sociopatologických jevů jako jsou kriminalita a užívání drog
vyplývajícím z této situace.
5. 1. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY OVLIVNĚNÉ MIGRACÍPopulace Tijuany je velmi mladá. Stát Baja California se svým velmi nízkým procentem
obyvatel nad 60 let, v tomto případě 5.8 %46, patří dokonce mezi pět států federace s nejnižším
poměrem starých obyvatel ke zbytku populace47. Imigrace je v tomto procesu mládnutí
obyvatelstva klíčová. Podle sčítání lidu v roce 2000, 229 547 obyvatel Baja California uvedlo,
že ve státě nežijí déle než 5 let, v roce 2010 toto číslo bylo již podstatně nižší a to 154 02948,
což může být způsobeno i tím, že se spousta pracovních míst přesouvá do zemí s ještě levnější
pracovní silou, především do Číny a tudíž tato destinace neláká na dostatek volných pracovních
míst, jak tomu do nedávna bylo. Nicméně i přesto se nejedná o zanedbatelné číslo.
Podstatný je právě věk příchozích. Imigranti jsou většinou lidé, přilákaní ekonomickou
situací města a především nízkou nezaměstnaností. Podle dat získaných z INEGI je největší
počet příchozích ve věkové skupině 15- 39 let, který tvoří v průměru za posledních několik
45 YBAÑÉZ – ALARCÓN (2006, 96)46 YBAÑÉZ – ALARCÓN (2006, 95)47 YBAÑÉZ – ALARCÓN (2006, 95)48 Instituto Nacional de Estadística y Geografía [online]. 2011 [cit. 2011-07-30]. Migración Interna Estatal.
Dostupné z WWW: <http://www.inegi.org.mx/Sistemas/temasV2/Default.aspx?s=est&c=17484>. 20
let přes 60% všech přistěhovalých49. Jsou to tedy lidé v produktivním, a především také
reproduktivním věku, což je součástí procesu, který populaci dále udržuje mladou. Uvádí
se, že každý třetí obyvatel Tijuany je mladší patnácti let.50 Skupina dětí ve věku 5-15 let tvoří
také značné procento imigrantů, v tomto případě je to 20 %, což jsou pravděpodobně potomci
starší skupiny příchozích. Právě díky takto mladé populaci je ve státě Baja California velmi
nízká mortalita. Hrubá míra úmrtnosti se zde udržuje stabilně pod 4 úmrtími na 1 000 obyvatel 51,
tím se řadí na druhé místo v nejnižší úmrtnosti ve federaci.
Ve skupině imigrantů převažují muži52. To se také odráží na struktuře obyvatelstva.
Stát Baja California se takto stal jedním ze čtyř států 32 členné mexické federace, ve kterém
převažuje počet mužů nad počtem žen, což můžeme vidět na následující tabulce. V populaci
Tijuany je trend stejný jako ve zbytku státu Baja California a na každou stovku žen připadá
téměř sto jedna mužů53.
49 Instituto Nacional de Estadística y Geografía [online]. 2011 [cit. 2011-07-30]. Migracón Interna Estatal.
Dostupné z WWW: <http://www.inegi.org.mx/sistemas/sisept/Default.aspx?t=mdemo60&s=est&c=23611>.§50 IGLESIAS- PRIETO (2008, 57)51 INEGI, http://www.inegi.org.mx/sistemas/sisept/Default.aspx?t=mdemo54&s=est&c=2359652 YBAÑÉZ – ALARCÓN (2006, 114)53 Instituto Nacional de Estadística y Geografía [online]. 2011 [cit. 2011-07-30]. Distribudión por Edad y Sexo. Dostupné z WWW: <http://www.inegi.org.mx/Sistemas/temasV2/Default.aspx?s=est&c=17484>. 21
22
Počet obyvatel 2010Stát Muži ŽenyAguascalientes 576 638 608 358Baja California 1591610 1 563 460Baja California Sur 325433 311 593Campeche 407721 414 720Coahuila de Zaragoza 1364197 1 384 194Colima 322790 327 765Chiapas 2352807 2 443 773Chihuahua 1692545 1 713 920Distrito Federal 4233783 4 617 297Durango 803 890 829 044Guanajuato 2639425 2 846 947Guerrero 1645561 1 743 207Hidalgo 1285222 1 379 796Jalisco 3600641 3 750 041México 7396986 7 778 876Michoacán de Ocampo 2102109 2 248 928Morelos 858588 918 639Nayarit 541 007 543 972Nuevo León 2 320 185 2 333 273Oaxaca 1 819 008 1 982 954Puebla 2 769 855 3 009 974Querétaro 887 188 940 749Quintana Roo 673 220 652 358San Luis Potosí 1260 366 1 325 152Sinaloa 1 376 201 1 391 560Sonora 1 339 612 1 322 868Tabasco 1 100 758 1 137 845Tamaulipas 1 616 201 1 652 353Tlaxcala 565 776 604 161Veracruz de Ignacio de la Llave 3 695 679 3 947 515Yucatán 963 333 992 244Zacatecas 726 897 763 771
Muži výrazně převyšují množství žen především ve skupině migrantů,
pro něž byl původním cílem přechod do USA a v Tijuaně, respektive, státě Baja California,
se usadili až vlivem událostí, které jim přechod nedovolily.
Dalším vysvětlením tohoto, že se poměr oproti většině států Mexika liší,
je to, že se průměrně rodí více mužů než žen. To, že ve většině států je v populaci více
žen, je způsobeno tím, že se ženy průměrně dožívají vyššího věku a tím tento poměr obracejí.
Ve státě Baja California je však díky nízkému podílu obyvatelstva nad 60 let tento obrat
zanedbatelný.
5. 2. VÝSKYT SOCIOPATOLOGICKÝCH JEVŮ Kriminalita je jeden z hlavních problémů Tujuany.54 Data z INEGI zpracovaná López
Levi ukazují, že téměř 22 % obyvatel se v roce 2004 stalo obětí kriminality, a toto číslo
se v následujících letech ještě zvyšovalo55. Nejvyšší počet trestných činů tvoří krádeže, nicméně
ve srovnání s národním průměrem Tijuana vyniká také množstvím vražd. V roce 2005 jich bylo
spácháno ve státě Baja California více než 400, z toho 60% v Tijuaně56. Toto je hlavním
důvodem, proč se město stalo synonymem pro chaos, nejistotu a organizovaný zločin.
Vysoká kriminalita se připisuje především působení drogových kartelů. Ti se mimo jiné
specializují také na převaděčství nelegálních migrantů do USA, za které si účtují nemalé částky.
Převaděčství se tedy stalo jedním ze zdrojů financování těchto kartelů, jejichž činnost
má za následek také největší procento vražd v regionu57.
Většina populace je však spíše ohrožena drobnější kriminalitou a to především
krádežemi, a množí se také počty ozbrojených loupeží58. Mnoho z těchto činů je připisováno 54 FUNDACIÓN ARTURO ROSENBLUETH (2005) v LÓPEZ LEVI (2008, 133) 55 LÓPEZ LEVI (2008, 134)56 SANDOVAL (2005) v LÓPEZ LEVI (2008, 134)57 LÓPEZ LEVI (2008, 134)58 LÓPEZ LEVI (2008, 134) 23
právě nově příchozím a to především těm, kteří se chystají k přechodu do USA59, nebo
se jim této pokus již nezdařil. Deportování jsou často dopraveni na hranice bez jakýchkoli
prostředků pro zajištění základních potřeb60 a díky nedostatku prostředků jsou, na přinejmenším
nějakou dobu, odkázáni na trestnou činnost. To je dáno také nedostatečnou záchrannou sociální
sítí, kterou člověku za normálních okolností poskytuje rodina. V případě migrace jsou však
vazby na rodinu často zpřetrhány nebo značně omezeny61.
Další jev, který populaci Tijuany silně ohrožuje, je prodej a užívání drog. Celkové
množství uživatelů drog roste v celém Mexiku, nicméně jejich největší počet je dlouhodobě
právě při hranicích se Spojenými státy. V Tijuaně je množství drogově závislých třikrát větší,
než je mexický národní průměr.62 Nejčastěji užívanou drogou je marihuana, za níž následuje
kokain63. Tijuana má také primát v užívání metamfetaminu v celém Mexiku64. Předpokládá
se, že až 10 000 lidí v Tijuaně užívá drogy injekčně65. Důležitou roli hraje také užívání léků
bez lékařského předpisu. Tento trend se však více projevuje u žen než u mužů, ti mají větší
tendenci uchylovat se k nelegálním drogám66.
Jak uvádějí autoři výzkumu tendencí v užívání drog v tomto regionu: “Hlavní příčinou
k užívání drog je experimentování“.67 Tomu by odpovídalo i již dříve uvedené věkové složení
populace, kde je velký podíl mladých lidí, kteří jsou k experimentování s návykovými látkami
všeobecně náchylnější. Tijuana je však bohužel v tomto ohledu spolu s Ciudad Juaréz místem,
kde dochází k častějšímu pokračování v užívání drog po prvotním experimentu68.
Dalším z aspektů, které vedou k vyšší míře užívání drog je sociální deprivace. Častými
uživateli drog jsou právě imigranti, kteří mají pocit odcizení. Jsou příliš vzdálení od rodiny
59 LÓPEZ LEVI (2008, 132)60 STRATHDEE et al. (2008, 7)61 MONTEZEMOLO (2009, 373)62 DEISS et al. (2009, 1491)63 GUIOT et al. (2009, 13)64 VOLKMANN et al. (2011, 2)65 VOLKMANN et al (2011, 2)66 GUIOT et al (2009, 14)67 GUIOT et al (2009, 14)68 GUIOT et al (2009, 14) 24
a ještě nemají vytvořeny potřebné vazby v novém prostředí.69 U imigrantů, kterým se navíc
nezdařil přechod do USA, je riziko užívání drog a s tím spojené kriminality kvůli nedostatku
příjmů a frustrace ještě vyšší.
Na užívání drog se přímo váže i další problém a to šíření nemocí jako HIV/AIDS
a pohlavních chorob. Je všeobecně známé, že právě uživatelé drog jsou k těmto nemocem
náchylnější. Riziko nákazy se přitom ještě více zvyšuje, pokud se jedná o nově příchozí
migranty, jak ve svém výzkumu uvádí Strathdee a kolektiv: „Ti totiž mají tendenci
k riskantnějšímu sexuálnímu chování, nebo sdílení jehel,…, a to díky novému prostředí, které
je dostatečně anonymní a stresorům jako je bezdomovectví, nestabilní prostředí, odloučení
od rodiny apod.“70
Další nemocí, ke které jsou uživatelé drog a to především ti, kteří drogy užívají nitrožilně
náchylnější než zbytek obyvatelstva je tuberkulóza71. Ve státě Baja California, s množstvím
nakažených rovnajícím se 57, 3 případům na 100 000 obyvatel, jde o téměř trojnásobný výskyt
této nemoci než je národní průměr Mexika72. Podle stejného výzkumu je velké množství lidí,
u kterých tato choroba byla diagnostikována ve Spojených státech, protože se ale ve většině
případů jedná o nelegální migranty, byli vyhoštěni.73 To bohužel v konečném důsledku
znamenalo, že mnoho z nich také přerušilo léčbu, která jim ve Spojených státech byla
naordinována a tedy, že se choroba může dále šířit74.
69 STRATHDEE et al (2008, 7)70 STRATHDEE et al (2008, 7)71 DEISS et al. (2009, 1491)72 DEISS et al. (2009, 1491)73 DEISS et al. (2009, 1592)74 World Health Organization [online]. 2011 [cit. 2011-07-30]. Tuberculosis. Dostupné z WWW:
<http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs104/en/index.html>. 25
5. 3. DĚLENÍ SPOLEČNOSTIJako všude jinde, i zde se společnost dělí. Pro Tijuanu je však typické, že je společnost rozdělena
ne jen podle příjmů, dosaženého vzdělání a tudíž společenského postavení, ale právě také podle
statutu imigranta, podle možnosti cestovat za hranice a podle místa bydliště. Na to mají vliv
nejen místní komunity, ale právě také migrační politika Spojených států.
5. 3. 1. VLIV MIGRAČNÍ POLITIKY
Jak již bylo zmíněno dříve, cestování za hranice Mexika, v případě Tijuany do San Diega
ve Spojených státech, bylo po dlouhou dobu naprosto přirozeným dějem75. U některých obyvatel
tato možnost přetrvala dodnes, na druhou stranu se však rozšířila skupina lidí, jíž je cestování
za hranice odepřeno. Přestože je opakované přecházení za hranice kvůli nákupům, zábavě,
službám a podobně výhodné jak pro obyvatele Tijuany, tak pro obyvatele Spojených států,
byl i tento pohyb v rámci opatření na hranicích omezen.
Dá se zde také najít spojitost mezi tím, že, čím více je omezována legální migrace,
ve většině případů kvůli xenofobním náladám ve společnosti přijímací země především
v obdobích ekonomické krize,76 tím více se rozmáhá právě nelegální migrace. To vede nejen
k další vlně nevole v této zemi, ale následně také k dalšímu zpřísňování ochranných opatření
na státní hranici a tudíž násilnému k oddělování sousedící populace. Právě toto je způsob,
jakým se vyvíjely příhraniční vztahy mezi Spojenými státy a Mexikem, a především
v oblasti Tijuany a San Diega, která je dlouhodobě hlavním migračním koridorem mezi těmito
zeměmi a kde se právě nelegální migrace stala vedle obchodu s drogami hlavním důvodem
pro omezování pohybu osob mezi hraničními městy.
V migrační politice Spojených států se vyskytují dva extrémy. Na jedné straně
se zde objevují dohody, při nichž jsou legálně přijímány statisíce dělníků, jako tomu bylo během
Bracero agreement, na straně druhé, jsou zaváděny extrémní represe vůči nelegálním
75 MURIA – CHÁVEZ (2011, 357 a 359)76 ORGANISTA (2007, 193) 26
pracovníkům, obsazujícím stejné profese. Příkladem toho může být operace Wetback (jméno
podle označení nelegálních dělníků, těm se tak říká kvůli fyzicky náročné práci, přesný překlad
znamená mokrá záda), kdy byly ještě během platnosti Bracero agreement, deportovány
desetitisíce nelegálních migrantů77.
Zajímavá je pro hraniční region také politika, při níž jsou v rámci globalizace světové
ekonomiky otevřeny hranice pro zboží a peníze, jak tomu bylo při vstupu Mexika do NAFTA
v roce 199478, ale právě mezi Spojenými státy a Mexikem nedošlo k otevření trhu pro pracovní
sílu, v rámci podmínky, kterou si vyjednaly právě spojené státy79. V témže roce dokonce
restrikce na hranicích spojených států dospěly do stádia, kdy byla postavena hraniční
zeď v rámci operace Gatekeeper80.
Kromě kovové zdi, rozkládající se na severu města, se zavedly také přísnější kontroly
na hranicích, začaly se používat doklady s biometrickými údaji, různé druhy dokladů ke vstupu,
obsáhlejší dotazování při překračování hranic apod.81 Od roku 1994, kdy byla zeď postavena,
se opatření dále stupňovala. Svého vrcholu represe na hranicích dosáhly po teroristických
útocích na Spojené státy v roce 2001. Od té doby je každý nelegálně přecházející řazen do stejné
kategorie jako teroristé,82 tedy přímé ohrožení národní bezpečnosti.
Tyto praktiky samozřejmě ovlivnily i cestující s platnými doklady. I oni musejí procházet
častějšími kontrolami, dotazováním na hranicích ohledně účelu jejich cest a ověřováním pravosti
dokumentů. To očekávaně způsobilo delší prodlevy na hranicích a větší opatrnost při přecházení
hranic83. Lidé jsou kontrolám podrobováni namátkově, podle rozhodnutí kontrolujícího úředníka.
Ti pak většinou kontrolují více lidi s tmavší pletí, ve starších automobilech nebo prostě podle
toho v jakém jsou ten den rozmaru84. Proto se lidé při cestě snaží zapůsobit co možná
nejdůvěryhodněji.
77 DURAND (2007, 31-32) a ORGANISTA (2007, 193)78 ORGANISTA (2007, 194)79 ORGANISTA (2007, 189)80 IGLESIAS-PRIETO (2008, 53), a ORGANISTA (2007, 195) atd.81 MURIA-CHAVÉZ(2011, 361 a 359)82 MURIA-CHAVÉZ (2011, 357)83 MURIA-CHAVÉZ (2011, 361)84 MURIA-CHAVÉZ (2011, 364) 27
Z vlastní zkušenosti mohu říci, že cestující se snaží přizpůsobit svůj vzhled a chování
tomu, aby se pravděpodobnost, že se jich někdo na hranicích bude podrobněji dotazovat,
co možná minimalizovala. Rodiny před nákupem nebo výletem do San Diega myjí auto, všichni
členové se oblékají do světlejšího oblečení, protože takto prý působí důvěryhodnějším dojmem.
Pro případnou kontrolu schovávají veškeré účtenky, parkovací lístky a především jakékoli
doklady, které ukazují na jejich vazby v Tijuaně, jako identifikační karty používané ve školách
nebo v práci.
Doklady, které povolují vstup na území Spojených států, se vydávají na základě
informací o místě bydliště, zaměstnání, rodinných vazbách85. Povětšinou tak jsou znevýhodněni
lidé, kteří se do Tijuany přistěhovali v nedávné době. Předem se u nich totiž předpokládá,
že dostanou- li jakékoli doklady umožňující jim vstup na území Spojených států, již odtamtud
nevycestují a stanou se nelegálními pracovními migranty.
Nejpodstatnější ovšem je, že tato opatření vyvolávají ve společnosti nespokojenost
s vlastním postavením. Pocit nerovnoměrnosti moci mezi Mexikem a Spojenými státy,
kdy Mexiko není schopné v rámci dohod vyjednat pro své obyvatele příznivější podmínky,
kdy na jedné straně jsou Mexičtí obyvatelé při příchodu do Spojených států nepříjemně
dotazováni a kontrolováni a na straně druhé občané Spojených států mohou hranice v podstatě
nekontrolovatelně překračovat.
Jak již bylo řečeno, tato migrační politika vytváří ve společnosti široké tenze. Nejedná
se jen o odpor k tomu, že je životní prostor obyvatel omezen kovovou zdí. Sama společnost
se na základě tohoto klíče dělí na ty, kteří mají dokumenty opravňující je k práci ve Spojených
státech a kteří tedy vydělávají v amerických dolarech86. To je na Tijuanském společenském
žebříčku posouvá samozřejmě nahoru. Často se jedná o zaměstnance firem působících na obou
stranách hranice, kde zastávají poměrně významné pozice.
Druhou část populace tvoří ti, kteří vlastní povolení ke vstupu, opravňující
je ke krátkodobým návštěvám za účelem nákupů a využívání služeb. Většinu těchto lidí tvoří
„starousedlíci“. Mají v Tijuaně vlastní dům a již utvořené vazby, které jsou dostatečným
85 MURIA-CHAVÉZ (2011, 361)86 IGLESIAS – PRIETO (2008, 55) a MURIA-CHAVÉZ (2011, 357 a 366) 28
důvodem pro udělení povolení ke vstupu. Při udělování těchto povolení většinou rozhoduje
právě status člověka, žijícího v Tijuaně delší dobu87 a nikoli pouze to, jaké vlastní finanční
prostředky. I přesto je tato skupina pro ekonomiku San Diega spolu s prvně uvedenou, která
samozřejmě v USA také nakupuje, velmi důležitá, a právě proto, že tato povolení nepodléhají
stejně přísným opatřením jako víza, se z této skupiny rekrutují ti, o kterých bude
řeč v následujícím odstavci.
Touto skupinou jsou lidé, kteří v USA sice pracují, nicméně ale nelegálně. Ti sice
dostávají platy také v dolarech, ale bývají zaměstnanci na nižších, především dělnických
pozicích v zemědělství nebo stavebnictví, v případě žen nejčastěji ve službách. Jejich platy jsou
poměrně nízké, protože právě díky svému statutu nelegálních pracovníků nemohou vymáhat
zákonem dané minimální mzdy. Navíc jsou neustále vystaveni riziku, že budou obviněni
z nelegální práce. To by pro ně znamenalo nejen trvalý zákaz vstupu do USA, ale v některých
případech také uvěznění88.
Poslední skupinou jsou ti, kterým byl jakýkoli přístup ke vstupu do USA zamezen. Jedná
se většinou o nově příchozí. Právě ti kvůli nedostatku vazeb v Tijuaně na povolení ke vstupu
nedosáhnou. Do této skupiny patří také ještě skupina obyvatel kteří již v minulosti byli
deportováni nebo jsou podezřelí z nelegální práce89.
Toto dělení vypovídá o struktuře Tijuany mnohem více, než případné dělení podle
příjmu. To se rozmáhá teprve v posledních několika desetiletích právě díky uzavírání města.
Díky velkým stavebním společnostem, které staví uzavřené čtvrti v určitých cenových
kategoriích se tyto vrstvy více profilovaly a oddělily.
87 MURIA-CHAVÉZ (2011, 361)88 MURIA-CHAVÉZ (2011, 358)89 ORGANISTA (2007, 197) 29
6. UZAVÍRÁNÍ MĚSTA.První věcí, které si kdokoli na Tijuaně všimne, jsou její všudypřítomné zdi. Na severní straně
města kovová zeď postavená Spojenými státy jako bariéra proti nelegálnímu přechodu hranic
a obchodu s drogami a v rámci města, zdi oddělující vzájemně jednotlivé čtvrti.
Zatímco z jiných míst, různých částí světa, je tato zkušenost s oddělováním se od zbytku města
vázaná spíše na uzavřené čtvrti vyšších společenských tříd, zde se tato praxe ve velkém měřítku
objevuje mezi všemi sociálními vrstvami. Jak bude později řečeno, v případě Tijuany se navíc
nejedná pouze o uzavírání celých čtvrtí nebo ulic, ale také o separaci jednotlivých obydlí
od svého okolí.
6. 1. PROČ SE MĚSTO UZAVÍRÁ.Jako hlavní důvody uzavírání se města zevnitř jsou nejčastěji uváděny strach a nejistota.
To je dáno na jedné straně mediálním obrazem Tijuany, kdy je prezentována jako symbol
kriminality, obchodu s drogami, beztrestnosti a chaosu90, na straně druhé však také
všudypřítomnými reklamami inzerujícími bezpečné a klidné bydlení, což samo o sobě
v obyvatelích podporuje právě tento pocit nejistoty a tím pádem také potřeby po oddělení
se od zbytku města91. Důležité je také, především co se středních a vyšší tříd týká, zdůraznění
jejich výlučnosti, v čemž je podporuje právě trh s nemovitostmi a reklamy zdůrazňující nutnost
tohoto bydlení v závislosti na jejich společenském postavení92.
Podstatný je také rychlý růst města, který je propojen nejen s potřebou nových obydlí, ale také
s kriminalitou. Mnoho z nově příchozích totiž nemá v Tijuaně zázemí, popřípadě nemají o jeho
vytvoření ani zájem, protože je pro ně pouze transitním městem před vstupem do Spojených
států. Při takovémto extrémním nárůstu počtu obyvatel je navíc základním průvodním jevem 90 IGLESIAS – PRIETO (2008, 51) LÓPEZ LEVI (2007, 133)91 LÓPEZ LEVI (2008, 134)92 MURIA – CHAVÉZ (2011, 367) 30
vzájemná anonymita. Ta je základní podmínkou pro vznik kriminality, nefunguje zde totiž
přorozená sociální kontrola. Kdyby se sousedé navzájem znali a věděli, co jejich okolí dělá,
vyvolalo by to situaci, kdy se lidé obávají provozovat činnost, která není společensky kladně
přijímaná.
Obecně je zvýšená kriminalita připisována drogovým kartelům, které se mimo jiné specializují
i na převádění nelegálních migrantů do USA. Nicméně, výzkumy ukázaly, že nejen,
že kriminalita ovlivňuje strukturu města, tato korelace podle Goméze působí i opačně, což
dokládá právě na příkladu Tijuany. Uvádí, že kriminalita klesá v případě, že je dobrá péče
o veřejné prostory a dobře vybudovaná infrastruktura.93
Uzavírání města napomáhá také topografie. Kopcovitý terén totiž sám o sobě některé části města
odděluje od ostatních. Napomáhá také při výstavbě takzvaných cerrados, členitý terén totiž
vytváří lukrativní lokality na svazích, které se většinou rozhodnou obývat vyšší nebo střední
třídy.
6. 2. FRACCIONAMIENTOS CERRADOS Fraccionamientos cerrados, neboli uzavřené části města se vyskytují ve většině příhraničních
měst mezi Mexikem a Spojenými státy. Oproti ostatním městům na hranici je však v Tijuaně
význam a expanze těchto čtvrtí výrazně markantnější. Na téma uzavřených lokalit v Tijuaně bylo
zpracováno již několik rozborů, z nichž v této části povětšinou čerpám.
Do roku 2005 bylo uzavřených lokalit evidováno 95, z nichž většina nebyla starší než 15 let.94
Navíc i sídelní celky, které původně nebyly postaveny jako uzavřené, se postupem času uzavírat
začaly.95
Nejstarší z těchto cerrados bývaly, jako jinde ve světě, utvářeny jako prestižní čtvrti
pro majetnější obyvatele, popřípadě vyšší střední třídu96. Jak již bylo zmíněno dříve, kopcovitý
93 GOMÉZ (2009, 306)94 ENRÍQUEZ (2007, 135) 95 ENRÍQUEZ (2007, 135) 96 LÓPEZ LEVI (2008, 136) a ENRÍQUEZ (2007, 134) 31
terén Tijuany umožnil jejich přirozenou celkovou separaci od zbytku města a výstavba
na vyvýšených místech působí také symbolicky vzhledem k postavení svých obyvatel ke zbytku
populace.
Nová výstavba těchto uzavřených fragmentů se již však nezaměřuje pouze na vyšší vrstvy, ale
také na střední i nižší třídy. I ty se totiž snaží dosáhnout na bezpečnější a pohodlnější bydlení,
jakožto standardu, který je jim do jisté míry nucen trhem s nemovitostmi a tedy reklamou.
Enriquez ve svém článku uvádí, že z 94 zdokumentovaných uzavřených čtvrtí, je 24 považována
za bydlení pro vyšší třídy, 42 pro střední třídy a 31 je určeno sociálně slabším vrstvám.97 Toto
rozdělení a zároveň plochu, které cerrados zabírají na území města lze vidět na výseku
městského plánu (viz. Následující obrázek), převzatém od téhož autora, kde oblasti obývané
vyšší a střední třídou jsou označeny červeně a čtvrti obývané nižší třídou zeleně.
Obrázek 1. Fraccinamientos cerrados v Tijuaně98
Jak lze na plánu města vidět, fragmenty jsou rozděleny do 4 hlavních oblastí města. Podle
atraktivity polohy jsou osídleny různými společenskými třídami a liší se také počty obydlí
v lokalitách. Nejatraktivnější je samozřejmě oblast Playas de Tijuana, tedy pláže. Je osídlena
především vyšší třídou nebo občany USA, čemuž odpovídá i vybavenost dané lokality. Objevují
97 ENRÍQUEZ (2007, 135)98 SÁINZ v ENRÍQUEZ (2007), upraveno 29. 7. 2011 32
Playas de Tijuana, Oblast 1Oblast 3
Oblast 2Oblast 4
se zde např. golfová hřiště, parky, sportoviště, kostely nebo dokonce školy99. Komunity v této
oblasti mívají obvykle mezi 60 a 300100, v tomto případě, luxusními rezidencemi.
Druhá oblast je situovaná na jihu města. V tomto případě jde o méně čtvrtí, zato s o to větším
počtem obydlí. Vzorovým příkladem může v tomto případě být frakce zvaná Santa Fe, která
obsahuje ve svých pěti částech okolo 15 000 domů.101 Tato oblast je obývaná střední a nižší
třídou. Na rozdíl od jiných cerrados, kde jsou ohraničené jednotlivé ulice nebo maximálně
několik bloků, zde má zástavba podobu samostatného města.
Třetí oblastí, kde jsou cerrados koncentrovány je střed města. Zde se vyskytují především
uzavřené celky pro střední třídy obyvatel. Oddělenost od zbytku města je zde velmi zřetelná
právě díky kopcovitému terénu, na jehož poměrně příkrých svazích a vrcholech jsou domy
postaveny. Pro tuto oblast, pravděpodobně právě díky terénu, jsou typická malá ohraničená
území, která nikdy nepřekračují 200 obydlí.102
Poslední z hlavních oblastí je určena především pro nižší vrstvy obyvatel. Charakteristický
pro ni byl masivní růst v polovině 90. let103 a její vzhled daný formou kondominií s miniaturními
obytnými prostory104. Tuto oblast tvoří až okolo 20 000 obydlí105. Právě tento ohromný rozsah
vedl pravděpodobně k tomu, že stav kdy uzavřená čtvrť poskytovala bezpečí a společenský
prostor, kde se lidé navzájem znali, se stal již neudržitelným. Ve chvíli, kdy počet obyvatel takto
naroste, se totiž velmi omezí systém sociální kontroly- tedy to, že se lidé navzájem znají a vědí,
co kdo v rámci komunity dělá. S touto anonymitou poté přestává fungovat péče o společný
prostor a v převážné většině případů se stává, že vede také ke zvýšení kriminality.
99 ESCÓBAR (2006) v MURIA -,CHÁVEZ (2011, 367)100 ENRÍQUEZ (2007, 135)101 ENRÍQUEZ (2007, 137)102 ENRÍQUEZ (2007, 137)103 ENRÍQUEZ (2007, 137)104 ESCÓBAR (2006) v MURIA – CHÁVEZ (2011, 367)105 ENRÍQUEZ (2007, 137) 33
Regulace výstavby je v Tijuaně velmi slabá. Město totiž nemá dostatečnou sílu
na to, aby ji jakýmkoli způsobem omezovalo106. To je dáno především rychlým růstem počtu
obyvatel a tudíž potřebou obydlí, jejichž výstavbu tak město ve svém vlastním zájmu nemůže
brzdit. Trh s nemovitostmi je řízen poptávkou a nabídkou. Lidé v tomto případě hledají možnost
klidného a bezpečného bydlení a to i na úkor jistých omezení, jakými jsou kontroly při vstupu
do ohraničeného prostoru čtvrtí107apod.
Pro stavební firmy je výstavba těchto uzavřených lokalit samozřejmě výhodná také. Je to dáno
nejen jejich vyjednávací silou při jednání s městem ale i minimální kontrolou jejich aktivit,
a tedy i minimem průtahů při stavbě.108 V konečném důsledku tak tedy o budoucí podobě města
rozhodují právě developeři a stavební společnosti a nikoli vedení města.
Tento fakt je riskantní především vzhledem k nižším vrstvám obyvatelstva, hledajícím levné
bydlení. V těchto případech se často šetří na použitých materiálech, na úpravě terénu apod.109,
což může být i velmi nebezpečné, vezmeme li v potaz, že se jedná o oblast, kde je kvůli
podsouvání pacifické litosférické desky pod severoamerickou zvýšené riziko zemětřesení. Území
se také nachází v oblasti, která se, přes svůj semiaridní charakter během období hurikánů potýká
s přívalovými dešti.
Dalším problémem těchto uzavřených komunit je přístup k veřejným službám, jako jsou vývoz
odpadu nebo péče o zeleň apod. Jelikož tyto komunity nejsou součástí veřejného prostoru, město
nemá povinnost se o tyto služby starat. V konečném důsledku je tedy vykonávají nasmlouvané
soukromé firmy110, za což platí obyvatelé těchto cerrados. Problém nastává právě v případě, že se
jedná o velmi rozlehlá území s mnoha obyvateli, kde se vytrácí pocit odpovědnosti za přispívání
a správu, a kde tedy v konečném důsledku tyto základní služby nefungují.
106 LÓPEZ LEVI (2008, 137)107 ENRÍQUEZ (2007, 139)108 ENRÍQUEZ (2007,140)109 ENRÍQUEZ (2007,140)110 ENRÍQUEZ (2007, 139) 34
Architektonicky se průběžně mění také původní struktura města, kterou historicky v Latinské
Americe vytvářelo centrum města a hlavní třída. Dříve bylo možno vidět různé vrstvy
společnosti žijící v těsném sousedství, podle toho, jak se město postupně rozrůstalo, nyní se však
stavějí uzavřené čtvrti, které různé vrstvy obyvatel od sebe přísně oddělují111. Město se tedy
přetváří na sídlo s více centry. Nevytváří již jednotně působící celek, ale fragmentované území
s rozdílnou úrovní služeb, obchodu a infrastruktury v závislosti na postavení obyvatel, kteří
jednotlivé fragmenty obývají. Jednotlivé společenské vrstvy se tak od sebe izolují.
6. 3. DOMÁCÍ PEVNOSTMěsto samozřejmě netvoří jen tyto oddělené čtvrti. Především starší zástavba není organizována
do uzavřených celků. V částech města postavených před rokem 1900 lze vedle sebe vidět
rezidence bohatých vedle chatrčí.112 Ulice, náměstí a parky tady zůstávají veřejným prostorem,
který je přístupný komukoli. To můžeme pozorovat v Centru města tedy Districto Central,
za které lze považovat prostor v okolí hlavní třídy. Zde můžeme najít pozůstatky původní
architektury113, tedy zahrady před domy, vstupy do domů z ulice apod. Tato část města je navíc
poměrně bezpečná a to především kvůli turismu. Najdeme zde fungující služby, restaurace,
hotely, noční kluby apod.
Ovšem i lidé, kteří nebydlí v cerrados, mají potřebu se chránit před vysokou kriminalitou.
Jak již bylo řečeno výše, obraz Tijuany jako nebezpečného města je navíc podporován také
médii a reklamou. I v tomto případě, stejně jako v případě cerrados, je bezpečnost uváděna jako
hlavní příčina, která vede k tomu, že je většina domů ohrazena zdí, nebo masivními kovovými
ploty. V případě, že se jedná o vícepatrový dům, nemívá v přízemí žádná okna do ulice. Pokud
nějaká okna do ulice domy mívají, bývají zamřížovaná. Toto mohou poměrně dobře vykreslit
fotografie z ulice Egipto, které jsem pořídila v roce 2006.
111 MURIA-CHAVÉZ (2011, 367)112 MURIA-CHAVÉZ (2011, 366)113 GOMÉZ (2009, 291-292) 35
V této části města je také mnohem typičtější sousedství různých společenských vrstev. Domy
nemají jednotnou formu jako v sériově stavěných kondominiích pro střední a nižší vrstvy. Byly
vytvářeny postupně spolu s příchodem nových lidí a velmi mnoho z nich je postaveno
svépomocí, což dává každému jedinečný vzhled migrační architektury. Udává se, že svépomocí
postavených domů je okolo 50 %114.
Bohužel, takto postavené domy většinou staví spíše chudší obyvatelstvo a to mnohdy
z odpadních materiálů vyvezených ze spojených států a bez supervize odborníka. 115 Tady
se tedy opět setkáváme s možnou nebezpečností těchto projektů z již zmíněných důvodů, jako
jsou zemětřesení nebo přívalový déšť. Vybavení těchto obydlí pochází většinou z trhů
s komoditami z druhé ruky dovezenými z USA, které jsou v Tijuaně velmi rozšířené.
Mnoho z domů také není oficiálně dostavěných. Za nedostavěné domy se totiž neplatí
daň z nemovitosti. Tyto budovy mají většinou již obyvatelné přízemní patro a náznak pokusu
o přístavbu druhého patra, což bývají povětšinou dráty vyčnívající ze střechy, popřípadě stavební
materiál rozložený na střeše. Podle Rodriga Ficachi tak některé domy stojí již několik let.
Podstatné však je, že přestože jsou domy obehnány zdí, velmi dobře zde fungují sousedské
vztahy. Lidé se navzájem znají a scházejí se. Vliv na to může mít také to, že v téměř každém
114 IGLESIAS – PRIETO (2008, 57)115 IGLESIAS – PRIETO (2008, 57) 36
domě funguje prodej doma vyrobených komodit, které nakupují právě lidé z dané čtvrti.
Ať již jde o tortillerie, nebo rychlé občerstvení. Kromě těchto prodejen, které mají regulérní
otvírací dobu, je také časté setkat se jen s cedulkou pověšenou na bráně, která říká, co se v dané
domácnosti vyrábí. Lidé jsou v tomto případě pozváni dovnitř a obslouženi většinou přímo
v kuchyni, což sousedské vztahy dále prohlubuje.
6. 4. HRANIČNÍ ZEĎ
Hraniční prostor mezi Mexikem a Spojenými státy nebyl po dlouhou dobu střežen téměř vůbec.
Do doby, než byly zavedeny první stále hraniční hlídky, tedy v roce 1924116, se k ostraze
používaly jen občasné jezdecké hlídky. Nicméně, i po zavedení hraniční hlídky nebyla kontrola
příliš úspěšná. Jednak bylo hlídek na téměř 2000 mílovou hranici se Spojenými státy nedostatek
a navíc se jim nedařilo narušovat sociální a ekonomickou provázanost obou stran hranice.
Zlom nastal v 70. letech 20. Století. V té době se poprvé objevuje téma nelegální migrace jako
jednoho z hlavních politických témat ve Spojených státech. To je důsledkem ekonomické recese
v USA v půlce 70. let a především masivní kampaně vedené Immigration and Naturalization
Service- INS (státní uřad pro imigraci a udělování občanství), která kladla důraz na rozsah
migrace117. Tyto nálady přetrvávaly i v následujících letech a vyvrcholily přijetím IRCA –
Imigration and Control Act (zákon o imigraci a kontrole hranic) v roce 1986, kde, jak již bylo
řečeno v jedné z předchozích kapitol, byla nezákonná imigrace postavena na úroveň ohrožení
státní bezpečnosti.
Tato proti imigrační politika následně vyústila v tzv. operaci Gatekeeper (v přesném překladu se
jedná
o strážce brány, v tomto případě ostrahu hranice). Ta měla zabránit nelegální migraci ve velmi
osídlené oblasti Tijuany a San Diega, která se dala jen stěží kontrolovat, a tak přesměrovat hlavní
proud migrace který tudy prochází více na východ, tedy do pouštní málo osídlené oblasti,
116 ORGANISTA (2007, 193)117 JARDINE (1998) 37
ve které je jednodušší ilegální migranty zachytit a navrátit zpět do vlasti118. V rámci operace
gatekeeper byly zpřísněny kontroly na hranicích, zavedeny novější technologie pro kontrolu
přecházejících, bylo postaveno několik desítek kilometrů zdi dělící Mexiko a USA.
Jak ve své zprávě uvádí Matthew Jardin, největší změny byly provedeny v počtech hraniční
stráže, ta narostla během tří let z 980 na 2 282 osob. Délka zdi v této době narostla na více než
35 mil119. Zvýšil se také počet podzemních a infračervených senzorů.
Kovová hraniční zeď, která se táhne po celé dálce města při hranici se Spojenými státy,
se stala jedním ze symbolů asymetrie moci mezi těmito dvěma zeměmi120 Lidé mají potřebu se
k tomuto problému vyjadřovat i proto, že nelegální migranty spousta obyvatel považuje za jednu
z podstatných příčin vysoké kriminality ve městě, ale se silovým postojem Spojených států
k řešení problému většina obyvatel nesouhlasí. Tomuto nesouhlasu odpovídá i umění této
oblasti.121 Na hraniční zdi lze vidět několik set bílých křížů, na připomínku těch, kteří zemřeli při
nelegálním přechodu hranic, spoustu graffiti týkající se také tohoto tématu. V době, kdy jsem
místo navštívila, se hojně objevovala také kritika prezidenta Bushe, za jehož vlády byla hraniční
zeď ještě o několik kilometrů prodloužena a byly zpřísněny kontroly hranic.
Co se týče skutečného vlivu na počty nelegálních migrantů, nejsou výsledky operace příliš
přesvědčivé. Změny vyvolané vyšší kontrolou hranic totiž způsobily, že zatímco před zavedením
programu lidé přecházeli sami, nebyli zkušení a byli jednodušeji zachytitelní právě díky
neznalosti terénu, nyní se většina ilegálních přechodů odehrává za pomoci profesionálních
převaděčů a pašeráků. Ti mají znalosti a technologie a tudíž jsou jejich šance na úspěch
podstatně vyšší122. To navíc expanduje formu této kriminální činnosti v Tijuaně.
118 JARDINE (1998)119 JARDINE (1998)120 IGLESIAS-PRIETO (2008, 53)121 IGLESIAS-PRIETO (2008, 53)122 CORNELIUS (1994) v JARDINE (1998) 38
Důležitým faktorem pro přechod nelegálních migrantů je také neustálá poptávka po levné
pracovní síle ve Spojených státech. Podle zákonů již sice i zaměstnavatelům, pro které pracují
nelegální migranti, hrozí jisté postihy, nicméně, právě jejich zaměstnávání jako levné pracovní
síly zaručuje jejich konkurenceschopnost na trhu Spojených států. V tomto případě je tedy riziko
nižší než zisk. Zatím co zaměstnavateli, hrozí pouze minimální rizika, nelegální imigrant může
být nejen deportován, ale v horším případě také odsouzen a vězněn.
39
7. ZÁVĚRYTijuana prošla za dobu své existence velmi rychlým vývojem a především růstem.
To bylo v očekávaně velké míře ovlivněno právě politikami Mexika a hlavně Spojených států.
Nicméně právě díky vysoké migraci se v oblasti vytvořila svébytná kultura vzniklá spojením
prvků celého Mexika a také kulturního vlivu z USA.
V rámci Mexika se z Tijuany stal jeden z nejvyspělejších regionů, s poměrně rozvinutým
průmyslem a velmi nízkou nezaměstnaností. Na druhé straně, zde ale nacházíme neustálý pocit
podřízenosti vůči Spojeným státům a asymetrii moci mezi Mexikem a USA, způsobený
především obrannou imigrační politikou USA.
Na rozdíl od mých prvotních předpokladů se ukázalo, že na počet obyvatelstva
v posledních několika letech již nemá hlavní vliv snaha o migraci do USA, ale především velmi
dobrá ekonomická situace regionu a nízká nezaměstnanost přitahující mladé lidi z celého
Mexika. Ovšem na to, jakým způsobem se Tijuana vytváří jako urbanistický celek, si majoritní
vliv získala právě ona nelegální migrace směřující do USA. Ta na sebe totiž váže mnohé
sociopatologické jevy, z nichž jsem se v práci zaobírala především zvýšenou kriminalitou a
drogovou závislostí. Ty v konečném důsledky spolu s obchodem s drogami vedly k vytvoření
pocitu strachu mezi lidmi a tedy i jejich snaze se před, především zvýšenou kriminalitou,
ukrývat.
Právě díky tomuto se utvořilo prostředí, které je velmi odlišné od všeho co jsem do doby
než jsem navštívila Tijuanu znala z Evropy a USAplné zdí a dalších bariér a které mě vedlo
k napsání této práce.
8. SHRNUTÍ - SUMMARYMigrace a snahy jí zabránit jsou hlavním faktorem při utváření sociálního klimatu tohoto
regionu. Důvody jejího vzniku se však v průběhu času průběžně mění. Velkou roli v tomto
procesu hrají dohody mezi Spojenými státy a Mexikem a imigrační politika Spojených států,
jako silnějšího partnera. Děje se tak právě proto, že je region v mnoha ohledech napojen více
právě na Spojené státy než na centrální Mexiko a proto se přizpůsobuje spíše jejich vývoji
Historicky prvním podnětem k masivnějšímu rozvoji Tijuany se tak stalo zavedení
prohibice ve Spojených státech. V té době se Tijuana stala centrem obchodu s ve Spojených
státech zakázanými komoditami, což dalo práci mnoha nově příchozím Mexičanům.
Velmi podstatná pak pro navýšení počtu obyvatel byla dohoda Bracero. Ta vznikla na
základě nedostatku pracovní síly v zemědělství ve Spojených státech a přebytku pracovní síly
v Mexiku. Na základě této dohody byly na sezónní práce na severní straně státní hranice přijaty
statisíce Mexičanů. Někteří z nich pobývali ve Spojených státech, další se usadili právě
v příhraniční oblasti na Mexické straně a část těch, kteří se do programu především díky
nedostatečné kapacitě nedostali, se zde usadila také.
Další vlna pak přišla při ukončení tohoto programu, kdy dělníci žijící ve Spojených
státech museli zemi opustit. Velká část z nich se opět usadila v této příhraniční oblasti, což
zvýšilo nezaměstnanost natolik, že mexická vláda zareagovala vytvořením vhodných podmínek
pro příchod zahraničních investic, což se zdařilo a dalo to vzniknout tzv. Maquiladorám. Ty se
od té doby staly hlavním elementem přitahujícím stále nové migranty.
Tijuana je díky své poloze na hranicích také přestupní stanicí pro ty, kteří chtějí do
Spojených států migrovat a často také novým domovem těch, jimž se to nezdařilo. Právě pokusy
o nelegální migraci na sebe váží převážnou část kriminality, kterou se město mimo jiné
nechvalně proslavilo. Drogové kartely, které se, mimo jiné, specializují také na převádění těchto
lidí, za což si účtují nemalé částky. To migranty často nutí ke krádežím. Díky deprivaci se v této
skupině objevuje také zvýšené množství uživatelů drog, což vede i k dalšímu nárůstu kriminality.
Právě kriminalita a nelegální migrace v tomto případě vede k vytváření uzavřených částí
v rámci rozvíjejícího se města
Zvyšující se počet obyvatel iniciovaný migrací vede také k nárůstu výstavby. Ta je silně
ovlivněna právě atmosférou nejistoty a nebezpečí, kterou vyvolává vysoká kriminalita v regionu
a tudíž se hlavním prvkem architektury stávají zdi a mříže. Doprovodným trendem, vzniklým
právě díky požadavkům na bezpečnost jsou uzavřené čtvrti, které vznikají na rozdíl od zbytku
světa pro všechny vrstvy společnosti.
Klíčová slova: Tijuana, Mexiko, USA, imigrace, pracovní migrace, nelegální migrace, sociální
struktura, kriminalita, drogová závislost, bezpečnost, vývoj architektury
Migration and attempts to stop it are the main factors forming this region. The reasons for
initiating migration have been changing over time. The agreements between USA and Mexico as
well as the United States immigration policy are some of the main players in this process. The
reason for this we can see in the connection of the border region with USA, this is in many cases
stronger than the ties with the central Mexico. Thanks to this we can also see that situation in
USA effects this region.
The first impulse for a development of Tijuana was the establishment of prohibition in
USA. In that period Tijuana became a centre of a trade with commodities prohibited in United
States, which led to an increasing job offers in the city.
The Bracero Agreement was very important for the increase of the population in the area.
This was a reaction for the lack of labor in agriculture in the US and its surplus in Mexico.
Because of this agreement hundreds of thousands Mexicans could apply for a job in USA. Some
of them actually moved to the United States, others settled on the Mexican side of border and
were commuting to San Diego area. Many of those who were not successful in enrolling to a
program settled in the Tijuana also.
After the end of the program, Mexican workers had to leave the USA. Many of them
moved to a Tijuana which increased the unemployment. The Mexican government reacted to this
situation by creating better conditions for the international investment. This was a very
successful project which led to establishing of Maquiladoras. Since then, this industry has been
the main pull factor for the immigrants.
Tijuana is also a transfer station for the illegal immigrants to the USA and a new home
for those, who were not successful in this effort. Problem is that illegal migration is closely tied
with the criminality. Drug cartels are now also specialized in human trafficking and immigrants
are obligated to pay for the transfer a lot. This very often causes the necessity of stealing to be
able to pay for Traficant’s services. Because of the deprivation among these people the drug
abuse is very common phenomenon. This usually leads to another increase of criminality.
The illegal immigration flow together with the level of criminality led to the enclosing of
the city. Increasing number of the inhabitants leads to a growth of the house construction. The
atmosphere of fear and insecurity is the main reason why wall and grids are commonly used and
why the main construction trend is building of enclosed neighborhoods.
Key words: Tijuana, México, USA, immigration, work migration, illegal migration, social
structure, criminality, drug abusing, security, enclosed neighborhood.
9. POUŽITÉ ZDROJEARNAU, Remedios Gomez. 1999. "Changes in Mexican and United States Migration Policy: A New Era of Serious Dialogue?." American Studies International 37, no. 3: 44. Academic Search Complete, EBSCOhost (accessed June 30, 2011)
BICKERTON, Maria Elena. "Prospects for a Bilateral Immigration Agreement with Mexico: Lessons from the Bracero Program." Texas Law Review 79, no. 4 (March 2001): 895. Academic Search Complete, EBSCOhost (accessed July 26, 2011).
CORONADO, Roberto - FULLERTON,Thomas M. - CLARK Don P. "Short-run maquiladora employment dynamics in Tijuana." Annals of Regional Science 38, no. 4 (December 2004): 751-763. Business Source Complete, EBSCOhost (accessed February 2, 2011).
DEISS, Robert et al. "Influences of Cross-Border Mobility on Tuberculosis Diagnoses and Treatment Interruption Among Injection Drug Users in Tijuana, Mexico." American Journal of Public Health 99, no. 8 (August 2009): 1491-1495. SPORTDiscus with Full Text, EBSCOhost (accessed June 1, 2011)
DURAND, Jorge. “Bracero program (1942-1964) a critical appraisal” Migracion y Desarollo (2007): 25-40
ENRÍQUEZ, Jésus Ángel, "Ciudad de muros, Socialización y tipología de las urbanizaciones cerradas en Tijuana. (Spanish) ." Frontera Norte 19, no. 38 (Julio- Diciembre 2007): 127-156. Academic Search Complete, EBSCOhost (accessed June 3, 2011).
ENRÍQUEZ, Jesús Ángel. CIUDADES DE MUROS. : LOS FRACCIONAMIENTOS CERRADOS EN LA FRONTERA NOROESTE DE MÉXICO. Scripta Nova : REVISTA ELECTRÓNICA DE GEOGRAFÍA Y CIENCIAS SOCIALES [online]. 2007, XI, 230, [cit. 2011-06-02]. Dostupný z WWW: <http://www.ub.edu/geocrit/sn/sn-230.htm>.
GUIOT, Estela Rojas at al "Tendencias del consumo de drogas de 1998 a 2005 en tres ciudades de la zona norte de México: Ciudad Juárez, Monterrey y Tijuana. (Spanish)." Salud Mental 32, no. 1 (January 2009): 13-19. Academic Search Complete, EBSCOhost (accessed February 2, 2011).
IGLESIAS- PRIETO, Norma. "Nuevos Agentes Sociales, Nuevos Espacios Urbanos Y Las Posibilidades De Cambio. Las Artes Visuales En Tijuana. (Spanish)." Berkeley Planning Journal 21, (January 2008): 47-76. Environment Complete, EBSCOhost (accessed July 2, 2011).
JARDINE, Matthew. "`Operation Gatekeeper.'." Peace Review 10, no. 3 (September 1998): 329. Academic Search Complete, EBSCOhost (accessed June 1, 2011).
LÓPEZ LEVI,Liliana "Tijuana: imaginarios globales, fortificaciones locales. (Spanish)." Sociológica 23, no. 66 (January 2008): 121-153. Academic Search Complete, EBSCOhost (accessed June 2, 2011).
MARTIN, Philip. The Bracero Program: Was It a Failure? History News Network [online].
2006, [cit. 2011-03- 26]. Dostupný z WWW: <http://hnn.us/articles/27336.html>
MONTEZOMOLO, Fiamma. "Tijuana: Hybridity and Beyond: A Conversation with Nestor Garcia Canclini." Third Text 23, no. 6 (November 2009): 733-750. Academic Search Complete, EBSCOhost (accessed June 3, 2011).
MURIA, Magalí – CHÁVEZ, Sergio "Shopping and Working in the Borderlands: Enforcement, Surveillance and Marketing in Tijuana, Mexico." Surveillance & Society 8, no. 3 (February 2011): 355-373. SocINDEX with Full Text, EBSCOhost (accessed February 2, 2011).
ORGANISTA, Kurt C. "Mexican Migration for Dummies: What Social Workers and the Public Need to Know." Journal of Ethnic & Cultural Diversity in Social Work 16, no. 3/4 (June 2007): 189-198. Academic Search Complete, EBSCOhost (accessed February 31, 2011).
SALAZAR, Ricardo López. "Escalamiento industrial y situación laboral: el caso de la industria electrónica de Tijuana. (Spanish)." Espacio Abierto. Cuaderno Venezolano de Sociología 19, no. 1 (January 2010): 27-50. Academic Search Complete, EBSCOhost (accessed March 28, 2011).
STRATHDEE, Steffanie et al. "Influences of Cross-Border Mobility on Tuberculosis Diagnoses and Treatment Interruption Among Injection Drug Users in Tijuana, Mexico." American Journal of Public Health 99, no. 8 (August 2009): 1491-1495. SPORTDiscus with Full Text, EBSCOhost (accessed June 2, 2011).
STRATHDEE, Steffanie et al. "Factors associated with drug-related harms related to policing in Tijuana, Mexico." Harm Reduction Journal 8, no. 1 (January 2011): 7-14. Academic Search Complete, EBSCOhost (accessed June 29, 2011).
YBAÑÉZ, Elmyra – ALARCÓN, Rafael . "Envejecimiento y migración en Baja California. (Spanish)." Frontera Norte 19, no. 38 (July 2007): 93-125. Academic Search Complete, EBSCOhost (accessed February 4, 2011).
Portal Ciudadano Baja California [online]. 2011 [cit. 2011-05-26]. Tijuana. Dostupné z
WWW:
<http://www.bajacalifornia.gob.mx/portal/nuestro_estado/municipios/tijuana/Tijuana.jsp>.
Instituto Nacional de Estadística y Geografía [online]. 2011 [cit. 2011-6-15]. Migración
Interna Estatal. Dostupné z WWW: <http://www.inegi.org.mx/Sistemas/temasV2/Default.aspx?
s=est&c=17484>.
World Health Organization [online]. 2011 [cit. 2011-07-30]. Tuberculosis. Dostupné z
WWW: <http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs104/en/index.html>.
National Geographic: [online]. 2011 [cit. 2011-07-30]. Mexico map. Dostupné z WWW:
http://travel.nationalgeographic.com/travel/countries/mexico-map/
