Vážení a milí pøátelé zahrádkáøi,Vážení a milí pøátelé zahrádkáøi,Vážení a milí pøátelé zahrádkáøi,Vážení a milí pøátelé zahrádkáøi,jsem opravdu potìšen, že dostáváte do rukou již čtvrtou Rukovì�zahrádkáøe a hlavnì tím, že si již u Vás získala značnou oblibu a ževìtšina z Vás odborné poznatky, které Vám pøináší a nadále budepøinášet, využíváte pøi své zahrádkáøské činnosti. Rukovì� nechce, aninemùže suplovat časopis Zahrádkáø. Bude vždy pøinášet ponìkud jinéspektrum odborných článkù a v letošní, která je svým rozsahemobsáhlejší než ty pøedchozí, Vám pøinášíme i nejrùznìjší informaceo činnosti Svazu. Pøi rozhovorech s øadou členù jsem si ovìøil, že tytoinformace Vám chybí. Vydáváme sice Vìstník, ale ten se v lepšímpøípadì dostane k nìkolika funkcionáøùm ZO, ale já bych byl rád, abyo všech svazových aktivitách byli informováni všichni členové. I z tohotodùvodu se budeme snažit, aby i v pøíštím roce Rukovì� obsahovala dalšídùležité svazové informace a abyste s její úrovní byli maximálnìspokojeni. Pøesto mì ale mrzí, že časopis Zahrádkáø odebírá tak málonašich členù. Mohu zodpovìdnì prohlásit, že jeho vysoká úroveò se stálezlepšuje, což dokazuje i to, že je nejčtenìjším hobby magazínem nanašem trhu. Pokud využijete výhod pøímého pøedplatného, které Vámkromì toho, že časopis dostanete pøímo do svých rukou ještì pøináší dalšívýhody, mohu Vám jeho odbìr opravdu doporučit.Ještì bych se rád vyjádøil k názoru, který občas slýchám - že totižv dnešní dobì již nemáme čím naše členy oslovit a zda vùbec členstvíve Svazu má nìjakou cenu. Jsem hluboce pøesvìdčen, že má a je jenna nás, jak ho budeme využívat. Mìli bychom se naučit více sepotkávat a� již na schùzích, pøednáškách, výstavách a dalších akcíchkteré poøádáme, lépe se poznávat a získávat nové pøátele. Další výhody,které Vám členství pøináší - a� již jsou to rùzné slevy, pravidelný pøísunnejnovìjších odborných informací, právní ochrana a další, jsou pak ještìnìčím navíc.Pøeji Vám hodnì zahrádkáøských i osobních úspìchù a tìším se, že sena nìjaké zahrádkáøské akci potkáme.

Váš MUDr. Josef Køíž, pøedseda ČZS

2

Zahrádkářské perspektivy 21. stoletíIng. Otto Macl, ředitel muzea ČZS

v Hradci KrálovéV souvislosti s rozvojem moderních tech-

nologií a se změnou myšlení a života příštíchgenerací si lze položit otázku, zda má v těchtonových podmínkách šanci zahrádkářské hnutípřežít. Pesimisté dokonce říkají, že začíná"Konec zahrádkářů v Čechách." Já si to alenemyslím. Je pravdou, že již nikdy nebudemetou masovou organizací, která i po odděleníslovenské části Svazu měla v roce 1984 ještě408 840 členů ve 4353 základních organi-zacích. Změnila se doba, změnili se i lidé.Uvolnění společenského života přineslohlavně mladým lidem velké množství novýchaktivit pro využití volného času a možnostcestování, ale na druhé straně i existenčnínejistotu. To vše, spolu se stárnoucí člen-skou, ale hlavně funkcionářskou základnoumá za následek stále se snižující počet členůČZS. Přesto si myslím, že to nejhorší obdobímá již ČZS za sebou. A hned zdůvodnímproč.1. Většina těch, kteří si zvolili jiné aktivity již

ze Svazu odešla. P Jsme jednou z mála organizací, která2. Stále ještě velká část členů ČZS hospoda- poskytuje svým členům zdarma potřebné

ří na pronajaté půdě, která do budoucnajistě bude lukrativním zbožím pro ekono-mické subjekty. K tomu, aby tito zahrádká-ři mohli využívat právní ochranu ČZS, byve vlastním zájmu měli zůstat jeho členy.

3. V zahrádkových osadách, kde došlo, neboještě dojde k převodu státní půdy na za-hrádkáře, jsou zařízení jako rozvod vody,elektrické energie a oplocení jejich společ-ným majetkem. Kdo jiný, než oni sami,sdruženi v ZO ČZS, by mohl lépe tentospolečný majetek ochránit proti zneužitía pomocí ekonomických pák, které majík dispozici prokázat, že se zahrádkářůmstále vyplatí být členy ČZS.

4. Člověk je svými kořeny svázán s přírod-ním prostředím ze kterého vyšel, které hoobklopuje a jehož je součástí. Zahrádkaře-ní se pro určitou skupinu lidí stalo nejenkoníčkem, ale určitým způsobem života.Tato přirozená touha lidí žít v souladus přírodou nám zcela jistě přivede donašeho kolektivu nové zahrádkáře. Půjdeo to umět jim nabídnout takové podmínky,aby pro ně bylo členství v ČZS zajímavé.I když zahrádky, hlavněmladších zahrádká-řů, budou v budoucnosti převážně prostře-dím pro regeneraci sil a místem aktivního

odpočinku a přídomní zahrádky součástírozšířené obytné části domu, pro ekono-micky slabší část populace budou ještědlouho součástí sociální záchranné sítě,která jim umožní vypěstovat si dostatekzdravého ovoce a zeleniny pro svoji rodi-nu.

5. Pobyt a společná práce na zahrádce při-spívá i ke stmelování rodin, výchově dětía starší, ekonomicky neaktivní generacidůchodců nahrazuje aktivní společenskéuplatnění a vytváří pocit jejich společen-ské užitečnosti. Krásně to vyjádřil KarelČapek: "Zahrádkářem se člověk nerodí,ale stává věkem."

Někteří zahrádkáři se ptají, co jim členstvív ČZS dává, co jim může i do budoucna ČZSnabídnout a proč mají být i dále jeho členy.Pominu-li skutečnost, že díky usilovné a trpě-livé práci ČZS a kontaktu s ústavními činiteliČR bylo velké části zahrádkářů umožněnoodkoupit do svého vlastnictví státní půduv zahrádkových osadách za velmi výhodnéceny, je ještě dost dalších důvodů, proč jestále výhodné být členem Českého zahrád-kářského svazu.

informace pro provozování svého koníčka- zahrádkaření.

P Vydáváme svůj vlastní časopis Zahrádkářza lidovou cenu, který navíc svým předplati-telům poskytuje významnou slevu.

P Prostřednictvím školení pro odborné in-struktory, oblastních školení, odbornýchseminářů, poraden a odborných přednášekpřímo v základních organizacích, organizu-jeme odbornou výchovu svých členů.

P Každý rok obdrží zdarma všichni členovéČZS Rukověť zahrádkáře, která je prokaždého významným odborným pomocní-kem. Navíc vydávají některé ÚR svá vlastníperiodika a Zpravodaje.

P Pořádáme celostátní, regionální a místnívýstavy, které jsou ukázkou dovednostinašich členů a reprezentují ČZS na veřej-nosti.

P Podporujeme činnost specializovanýchorganizací ČZS, které jsou garantem vyso-ké odborné úrovně ČZS.

P Organizujeme spolupráci se základnímiškolami a formou okresních, oblastnícha celostátního kola Soutěže mladých za-hrádkářů pomáháme formovat estetickécítění dětí a ovlivňujeme jejich budoucízaměření.

3 4

P Při hájení svých práv mohou ÚR, ZO i jed- Pro důsledné naplnění ekologické funkce Zahrada má svůj zdravotní význam, nutí-li nás Trpí paměť pro nové, paměť na staršínotliví zahrádkáři využívat bezplatnou zahrad a zahrádkových osad však bude třebaprávní poradnu při ústředí ČZS v Praze. změnit zahrádkářskou filozofii, což znamená

P Při hromadném nákupu zahrádkářskýchpotřeb mohou členové ČZS využívat množ-stevních slev, které pro ZO poskytují někte-ří prodejci.

P ČZS zřídil v rámci rozpočtu Republikovérady ČZS garanční fond, ze kterého jemožno částečně uhradit škody způsobenéna majetku ZO živelními pohromami.

P V zařízeních ČZS mohou jeho členovévyužít možnosti zpracování svého ovoce začlenské ceny.

P Nezanedbatelný je i pocit, že jsme členyorganizace, která je součástí evropskéhospolečenství zahrádkářů, což značně posí-lilo její prestiž.

A jaký je význam zahrádkářského hnutí prospolečnost?

V procesu komplexně chápané ochranypřírody zcela mimořádný a nenahraditelný.Zahrádky, zahrady a sady vytvářejí plynulýpřechod lidských obydlí do volné přírody, dokteré ji začleňují. A tam, kde parkové plochychybí, představují ideální infrastrukturu, kteráspolečnost navíc nic nestojí. Snahy o vylou-čení zahrádek a zahrádkových osad ze sou-stavy sídelní zeleně měly vždy za následeknárůst společenské potřeby v této oblasti.Logicky uvažující člověk musí proto rozvojtéto infrastruktury podporovat.

Zeleň má pro lidskou populaci nezastupitel-nou hodnotu a to bez ohledu na to, zda jdeo zeleň veřejnou, či soukromou.P Rostliny svými kořeny zpevňují půdu a pů-

sobí tudíž protierozivně.P Kyslík uvolňovaný rostlinami je pro člověka jsem se zjištěním, že řada změn v psychice

nenahraditelný.P Travnaté plochy a dřeviny snižují až o 40 %

prašnost prostředí.P Listy stromů a keřů zachycují některé škodli-

vé plynné látky a choroboplodné zárodky.P Zelené pásy snižují hlučnost, omezují šíření

tlakových vln a vibrací, způsobených rozvo-jem dopravní a průmyslové infrastruktury.

P Zeleň reguluje vlhkost prostředí a tepelnévýkyvy.

P Zeleň upevňuje duševní a fyzickou rovnová-hu člověka a plní i funkci prostředí pro přeži-tí vzácných a mizejících organizmů.

P Zahrady přispívají nejen ke zkrášlení a oz-dravění životního prostředí, ale mají navíckulturně společenské poslání, které spočíváv jejich obytné a estetické působnosti.

chápat funkci zahrad a zahrádkových osadnejen z hlediska jejich hospodářského využití,ale v širší společenské rovině, jako prostře-dek pro rozvíjení nového životního stylu a vý-znamný faktor v procesu takzvaného samočiš-tění ovzduší v městech a obcích. Pro udrženíexistence zahrádkových osad v soustavěsídelní zeleně bude ovšem třeba stanoviturčitou estetickou úroveň této infrastrukturya zásady ekologického chování jejich uživa-telů.

To v praxi předpokládá:1. Vzhled zahrad a zahrádkových osad ztvár-

nit do souladu s okolní přírodou.2. Vytvářet podmínky pro zdravý růst rostlin.3. Pečovat o půdu v souladu s ekologickými

požadavky.4. Provádět výběr vhodných odrůd.5. Ochranu proti škůdcům a chorobám pro-

vádět v souladu se zásadami ochranypřírody.

6. Udržovat celkový vzhled zahrádek a hospo-dařit na nich bezodpadovým způsobem.

Zahrádkářské hnutí patří svou společenskyprospěšnou činností do celosvětové snahyo záchranu zdravého životního prostředí,neboť rozvoj průmyslu, dopravy a zemědělstvízačíná pomalu existenci člověka na tétoplanetě ohrožovat.

Zahrádkář a stáříIng. Zdeněk Simek,

Komise odborné výchovy ČZS PrahaNesmírně mnoho moudrosti dýchá z Čap-

kova Zahradníkova roku: "Člověk má dodělat,co začne. Jste to své zahrádce povinni. Re-cept na to Vám nedám, musíte to zkusita vytrvat".

Avšak i tato dobře míněná rada má svojeúskalí: zahrada, ze které chce zahrádkářvytěžit co nejvíce ovoce a zeleniny, potřebujemnoho práce. Stále je třeba něco vysazovat,zalévat, okopávat, přihnojovat, vyvazovat, rýt,stříhat nebo stříkat...

V takové zahradě se stává zahrádkář i s ro-dinou otrokem své malé plantáže. Plochapěstovaných rostlin, ať už užitkových nebookrasných, má být úměrná celkové plošezahrady a zejména zdravotnímu stavu a silámmajitele. Práce na zahradě je aktivním odpo-činkem jenom tehdy, není-li jí příliš mnoho.

k pohybu na zdravém vzduchu, nikoliv všakk úplnému vyčerpání.

Současná společnost přebytky ovocea zeleniny nepotřebuje. Produkční využívánízahrádek, zahrad, záhumenků a dalšíchpozemků ztratilo v důsledku rozsáhlých změnpolitických, ekonomických a společenskýchpodmínek svoje opodstatnění.

Výslednicí těchto skutečností jsou v řaděpřípadů zahrady extenzívní, zanedbané,zaplevelené, s přerostlými a přehoustlýmistromy a keři. Takové zahrady však nikdynemohou být místem, které by nás zbavovaloneklidu, nervozity a tísně, a které by mělo býtpředevším místem častého setkávání a příjem-ných prožitků našich blízkých, příbuzných,přátel a známých.

Najednou a zcela neočekávaně stojímepřed možností - a vlastně před nutností a ne-zbytností vytvářet na naší zahradě něco, cojsme dosud nikdy nedělali: pěstovat a vypěs-tovat jen to, čím uděláme radost členům našírodiny, našim přátelům a známým. A místozahrádek převážně produkčních hledat cesty,jak výrazně zvýšit obytnou a estetickou funkcizahrádek a zahrad, jak výrazně zvýšit jejichpoutavost a přitažlivost pro mladší generacinašich dětí a vnoučat.

Je to podstatně složitější a náročnější, něconového a nezvyklého, jen nemnoho z nás más takovým řešením zkušenosti.

Podstatně složitější a náročnější je to ze-jména tehdy, když musíme vzít na vědomípřibývající věk a ubývající síly. Já sám jsemhledal a našel poučení v knize Prof. MUDr.Daniela Bartka "Moderní psychohygiena"v kapitole "Psychohygiena stárnutí". A uklidnil

člověka se zdaleka nemusí dotýkat jen lidípokročilejšího věku.

V biologickém smyslu se stárnutí považujeza proces, který trvá celý lidský věk: jestližeu desetiletého člověka proteče hmotností 100gramů mozku za 1 minutu 90 ml krve, u člo-věka ve věku 68 let je to pouze 43 ml krve.Fyzická výkonnost od 20 do 40 let zůstávábeze změn. V padesáti letech poklesneo 7 %, v šedesáti až o 37 %. Síla dvouhlavé-ho svalu horní končetiny se do 65 let věkuzmenší až o 55 %.

Projevuje se zpomalení reakce: nejlépevyhovuje řešení takových úkolů a situací,které je možno předvídat, jejich řešení neníčasově omezené a kdy je možné reagovatpomalu.

události je dobrá. Myšlenková produktivita sev 6. deceniu redukuje na polovinu. Výraznějšíarterioskleroza mozkových cév vede k oslabe-ní korové kontroly nad myšlením, city a jedná-ním.

Malé změny mohou starší lidé kompenzovatdlouholetými zkušenostmi a šířením získa-ných poznatků. Avšak starší lidé, kterýmubývají fyzické a psychické síly, by mělivědět, kdy se vzdát práce, na kterou nestačí.Starý člověk lpí na způsobu svého dosavadní-ho života a na svých názorech jednodušeproto, že se velmi těžko přizpůsobuje novýmkomplikovaným životním i jiným situacím.

Avšak ani v pozdním stáří není žádoucíúplné vyřazení z práce. Stáří naplněné užiteč-nou činností a poznáváním je pokračovánímživota plodného a činorodého. Stáří přeceznamená bohatství nashromážděných zkuše-ností. A ze zkušeností se rodí moudrost.

I starému člověku velmi pomáhá, když sizachová touhu po poznání a má možnost jiuspokojovat. Ani na konci života neztrácíčlověk schopnost osvojovat si vědomostia předávat je mladé generaci.

S jistou trochou nadsázky lze souhlasiti s moudrostmi moudrých:

Stárnout začínáme, když rezignujeme namládí (Churchil). Nebo ještě humorněji: Stár-nutí není nic jiného než zlozvyk, na kterýopravdu zaměstnaný člověk nemá čas (Mau-rois).

Ale vraťme se raději k závěrečné kapitoleČapkova "Zahradníkova roku", protože těžkobychom nacházeli slova krásnější a výstižněj-ší k vyjádření nesmírně moudré myšlenky:

"My zahradníci (a zahrádkáři) žijeme jaksido budoucnosti: kvete-li nám růže, myslímena to, že příští rok nám pokvete ještě líp. A zanějakých deset let bude z tohoto smrčkustrom. Jen kdyby už těch deset let bylo zamnou! Chtěl bych už vidět, jaké budou tybřízky za padesát let.

To pravé, to nejlepší je před námi. Každýrok přidá vzrůstu a krásy.

Záplať Pánbůh, že už zase budeme o rokdál!" (Karel Čapek,1929). Takže bez ohleduna věk platí pro nás - pro všechny zahrádká-ře: Není jiné cesty než vytvořit z našichzahrad a zahrádek něco, co nám a našimnejbližším bude po dlouhou řadu let přiná-šet radost a plné uspokojení i při dalekomenší námaze a pracnosti

5 6

STANOVYČeského zahrádkářského svazu

ČÁST I.§ 1

Název, sídlo a obvod činnosti1. Český zahrádkářský svaz (dále jen svaz)

je dobrovolné, nepolitické, samostatné občan-ské sdružení zájemců o zahrádkářskou čin-nost.

2. Svaz má postavení samostatné právnic-ké osoby a vyvíjí svou činnost v souladus těmito stanovami a obecně závaznýmiprávními předpisy.

3. Český zahrádkářský svaz je členemMezinárodní organizace zahrádkářů Sdruženíevropských zahrádkářských svazů (OfficeInternational du Coin de Terre des JardinsFamiliaux).

4. Sídlem svazu je Praha 3, Rokycanova15.

5. Činnost svazu se vztahuje na územíČeské republiky.

§ 2Poslání svazu

1. Podporovat a rozvíjet odbornou zahrád-kářskou činnost, zakládat zahrádkové osady,uspokojovat a hájit zájmy členů svazu, podíletse svou činností na tvorbě a ochraně životní-ho prostředí, krajinného vzhledu a vytvářetsvým členům podmínky pro aktivní odpočinek.

2. Vytvářet podmínky pro rozvoj zahrádkář-ské činnosti, pěstování ovoce, zeleniny, vinnérévy, květin a dalších rostlin, včetně jejichzpracování a úpravy. Za tím účelem svazzejména:

a) poskytuje odborné a organizační pora-dy související s činností svazu. Zřizujeporadny, organizuje činnost odbornýchinstruktorů v oboru zahrádkářské čin-nosti,

b) pořádá a organizuje přednášky, škole-ní, výstavy, soutěže, zájezdy, exkurze,kulturní, společenské a jiné akce,

c) spolupracuje s občanskými sdruženímia vytváří zájmové kroužky mládeže,

d) propaguje zahrádkářskou činnost naveřejnosti, vydává vlastním náklademčasopisy, odbornou a organizační lite-raturu,

e) zřizuje potřebné fondy,

f) usiluje o získání pozemků a jejich trvalévyužití pro zahrádkářskou činnost,

g) organizuje služby a další činnost v sou-ladu s právními předpisy,

h) spolupracuje s organizacemi podobné-ho zaměření v zahraničí.

§ 3Členství

1. Členství ve svazu je dobrovolné. Členemse může stát fyzická osoba starší 18 let,souhlasí-li se stanovami svazu.

2. Člena přijímá výbor základní organizacena základě písemné přihlášky. Členství vznikápřijetím, zaplacením zápisného a členskéhopříspěvku. Je-li přijetí odmítnuto, má uchazečo členství právo se odvolat k členské schůzi,jejíž rozhodnutí je konečné.

3. Dokladem členství je jednotný členskýprůkaz, který členu předá základní organi-zace.

4. Člen svazu je zpravidla členem v jednézákladní organizaci, přičemž k uspokojenísvých zájmů může vyvíjet činnost i v jinýchzákladních organizacích svazu. Pokud jeuživatelem pozemku v zahrádkové osadě, ječlenem této organizace.

5. Členství zaniká:a) vystoupením - členství zaniká dnem, ve

kterém bylo oznámení člena o vystou- d) chránit majetek svazu.pení doručeno výboru,

b) zrušením členství pro neplacení člen-ských příspěvků - členství zaniká k 31.12. kalendářního roku, v němž člen ne-zaplatil členské příspěvky,

c) vyloučením,d) úmrtím.

6. Člen může být vyloučen:a) za hrubé a opakované porušení zásad

soužití v organizaci,b) byl-li pravomocně odsouzen k nepodmí-

něnému trestu odnětí svobody pro úmy-slný trestný čin.

7. Vyloučený člen se může znovu ucházeto členství po uplynutí jednoho roku ode dnepravomocného rozhodnutí o vyloučení.

8. Členem svazu se může stát i právnická Svaz se člení na:osoba, která má předpoklady podílet se narozvoji činnosti svazu a souhlasí se stanovami Vznik - rozdělení - zániksvazu. Členství právnických osob vzniká azaniká na základě písemné smlouvy s přísluš-ným orgánem svazu.

§ 4 1. Členové svazu se sdružují v základníchPráva a povinnosti člena

1. Člen svazu má právo:a) podílet se na činnosti svazu a využívat

k tomu jeho zařízení,b) volit a být volen do orgánů svazu,c) prostřednictvím orgánů svazu rozhodo-

vat o jeho činnosti,d) obracet se na orgány svazu se svými

podněty, návrhy, dotazy apod. s právemna jejich vyřízení,

e) při sporných záležitostech obrátit se narevizní skupinu ZO ČZS, revizní skupinuúzemní rady ČZS a revizní skupinurepublikové rady ČZS,

f) považuje-li rozhodnutí některých z orgá-nů svazu za nezákonné nebo odporujícístanovám, může do 30 dnů ode dne,kdy se o něm dozvěděl, nejpozději do 6měsíců od rozhodnutí, požádat soudo jeho přezkoumání.

2. Člen svazu je povinen:a) dodržovat stanovy svazu, schválený

Osadní řád a plnit rozhodnutí přijatájeho orgány,

b) účastnit se aktivně práce ve svazua podílet se na ochraně přírody,

c) platit členské a účelové příspěvky,

§ 5Svazové ocenění, čestné členství

1. Členům, funkcionářům, orgánům svazu,případně i jiným osobám, institucím a organi-zacím, kteří se zasloužili o rozvoj svazu,mohou být udělena svazová ocenění.

2. Čestné členství může být uděleno zvlášťzasloužilým členům ČZS.

ČÁST II.STRUKTURA SVAZU A ORGÁNY SVAZU

§ 6Organizační struktura svazu

a) základní organizace,b) specializované základní organizace,c) územní rady,d) republikovou radu.

organizacích, vytvářených v určitém územnímobvodu nebo podle specializovaných zájmů.

2. Základní organizace vytvářejí pro většíúzemní celky dle potřeby a finančních mož-ností územní orgány svazu.

3. Územní rady svazu vytvářejí republikovéorgány svazu.

4. Všechny orgány svazu jsou volenya rozhodují kolektivně. Vyšší orgány jsoupovinny pomáhat nižším orgánům. Usneseníorgánů přijatá v rámci stanov jsou závazná.

5. Základní organizace a územní rady majíprávní subjektivitu. Vystupují v právníchvztazích svým jménem a mají samostatnoumajetkovou odpovědnost. Mohou nabývatpráv a uzavírat závazky, pokud to není v roz-poru se Stanovami ČZS a obecně závaznýmiprávními předpisy.

6. Členská schůze volí výbor základníorganizace, revizory a členy do územní rady.

7. Územní rada volí představenstvo, reviznískupinu a členy do republikové rady.

8. Orgány svazu vykonávají svou působnostv rozsahu určeném stanovami. Jednání orgá-nů upravuje jednací řád.

9. Revizoři a revizní skupiny kontrolují hos-podaření a činnost příslušných orgánů.

10. Členové projednávají všechny otázkyčinnosti a hospodaření ve své základní orga-nizaci přímo, případně prostřednictvím shro-máždění delegátů a ve vyšších orgánechprostřednictvím zvolených zástupců.

11. K přijetí návrhů a usnesení je třebanadpoloviční většiny hlasů přítomných, pokudve stanovách není upraveno jinak.

12. V závažných případech může členskáschůze a územní rada dvoutřetinovou větši-nou hlasů přítomných odvolat svého člena vevyšším orgánu.

13. Funkce ve vzájemném kontrolnímvztahu jsou u téže osoby neslučitelné.

14. Orgány svazu podle potřeby ustavujípracovní a odborné komise.

ZÁKLADNÍ ORGANIZACE§ 7

1. Zájemci mohou ustavit základní organi-zaci při počtu alespoň 5 osob.

7 8

2. Základní organizace s velkým počtem § 11členů nebo různým pěstitelským zaměřenímse může rozdělit. O rozdělení organizacea majetku rozhodne členská schůze. Totoustanovení platí také v případě, že dojdek částečnému zániku zahrádkové osady.

3. Základní organizace zanikne, usnese-lise na tom členská schůze podle § 9 odst. 2a 3 a současně členská schůze rozhodneo způsobu provedení likvidace.

4. Vznik, rozdělení a zánik oznámí základníorganizace územní radě. Jestliže základníorganizace po dobu dvou let nevyvíjí činnosta neodvádí členské příspěvky, rozhodneo zániku a likvidaci ZO územní rada.

§ 8Orgány základní organizace

Orgány základní organizace jsou:a) členská schůze,b) výbor,c) revizoři

§ 9Členská schůze

1. Členskou schůzi svolává výbor základníorganizace podle potřeby, nejméně 1 krát zarok. Musí být svolána, požádá-li o to 1/3 členůzákladní organizace. V případě, že nelzezajistit její svolání jinak, může svolat členskouschůzi územní rada. V základních organiza-cích s větším počtem členů mohou být schů-ze konány podle místních podmínek formoushromáždění volených delegátů.

2.Členská schůze rozhoduje o všech záleži-tostech základní organizace, zejména:

a) plní usnesení územní rady a republiko-vé rady,

b) schvaluje plán činnosti a rozpočetzákladní organizace a usnáší se nanávrzích určených vyšším orgánůmsvazu,

c) projednává a schvaluje čerpání roz-počtu a jeho změny, zprávu výboruo činnosti, účetní uzávěrku a zprávurevizorů,

d) jedná o návrzích výboru a členů,e) volí na období 5 let předsedu ZO, 2-15

členů výboru, 2-5 revizorů, u ZO s ma-lým počtem členů 1-3 revizory,

f) volí a odvolává členy územní rady,g) stanoví výši účelových příspěvků a je-

jich splatnost,

h) schvaluje osadní řády, rozsah a druh i) odvolávat předsedu, místopředsedy,pracovní povinnosti,

i) rozhoduje o vyloučení člena,j) s konečnou platností rozhoduje o od-

volání proti nepřijetí za člena,k) rozhoduje o doplnění výboru základní organizace, řeší sporné záležitosti členů ve

organizace a revizorů, uskutečňujedoplňující volby, rozhoduje o odvoláníčlenů výboru a revizorů,

l) rozhoduje o zániku a rozdělení základ-ní organizace ve smyslu ustanovení§ 7 odst. 2,3,

m) o nakládání s nemovitým a movitýmmajetkem v hodnotě nad 10 tisíc Kčrozhoduje výhradně členská schůze.

3. K rozhodnutí podle bodu 2 písm. h), i), j),l), m) je zapotřebí 2/3 hlasů z přítomnýchčlenů organizace.

§ 10Výbor základní organizace

1. Zajišťuje činnost základní organizacepodle usnesení členské schůze v souladu sestanovami svazu. Hospodaří s finančnímiprostředky podle schváleného rozpočtuv souladu s obecně závaznými právními před-pisy. Za svou činnost odpovídá členské schů-zi.

2. Schůze výboru jsou svolávány podlepotřeby. Schůze výboru musí být také svolá-na, požádá-li o to nejméně 1/3 členů výborus uvedením účelu jednání.Výbor zejména:

a) zajišťuje úkoly organizace a přijímánové členy,

b) přiděluje zahrádkové dílce členům doužívání, pokud je ZO vlastníkem nebonájemcem pozemků,

c) zajišťuje pravidelné vybírání členskýchpříspěvků a účelových příspěvků,

d) připravuje návrhy plánu činnosti a roz-počtu,

e) vytváří pracovní a odborné komise,f) organizuje kroužky mládeže a pověřuje

odborně vyspělé členy jejich vedením.3. Neodkladné záležitosti příslušející do

působnosti výboru základní organizace vyřizu-je předseda nebo pověřený člen výboru ZOČZS. Tato opatření musí předložit výboruzákladní organizace ke schválení na jehonejbližší schůzi.

Revizoři1. Revizoři provádějí podle potřeby, nejmé-

ně však jednou za rok ve smyslu § 6 čl. 9kontrolu hospodaření a činnosti základní

smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písmene estanov. Členské schůzi předkládají zprávu zauplynulé období s návrhy na opatření.

2. Revizoři mají právo zúčastňovat sejednání výboru základní organizace s hlasemporadním.

ÚZEMNÍ ORGÁNY SVAZU§ 12

Územní orgány a jejich úkoly1. Územní orgány jsou:a) územní rada,b) představenstvo územní rady,c) revizní skupina.

2. Územní orgány zabezpečují rozvoj svazuv daném území a zajišťují plnění úkolů vyplý-vajících ze stanov, jednacího řádu, vlastníchusnesení a usnesení republikové rady.

3. Ve statutárních městech může být vytvo-řeno více územních orgánů.

4. Územní rada se schází nejméně jednouročně. Musí být také svolána, požádá-li o to1/3 členů územní rady.

5. Územní radu tvoří zástupci zvolení načlenských schůzích nebo předsedové ZOČZS na dobu 5 let, a to zpravidla jeden zakaždou základní organizaci.

6. Do působnosti územní rady příslušízejména:

a) koordinovat činnost základních organi-zací,

b) jednat a usnášet se o činnosti a hospo-daření územních orgánů, o zprávěrevizního orgánu,

c) jednat a usnášet se o záležitostech,které jí předloží základní organizacea představenstvo rady,

d) usnášet se o věcech majetkových,e) usnášet se o návrzích pro republikovou

radu,f) volit předsedu, místopředsedy a nejvý-

še dalších 15 členů představenstva,g) volit předsedu a nejvýše 4 členy revizní

skupiny,h) volit a odvolávat člena do republikové

rady,

členy představenstva, předsedu a čle-ny revizní skupiny, v případě nečinnos-ti člena územní rady navrhovat přísluš-né základní organizaci jeho odvolání,

j) projednávat a schvalovat plán činnostia rozpočet územní rady,

k) plnit usnesení republikové rady, před-kládat jí podněty a informovat o svéčinnosti,

l) vytvářet pracovní a odborné komise,zřizovat poradny,

m) rozhodovat o zániku ZO podle § 7odst. 4 a provedení majetkoprávníhovypořádání,

n) rozhodovat o ustavení a zániku územnírady ČZS. Při zániku současně územnírada rozhodne o způsobu likvidace,

o) v rámci rozvoje zahrádkářské činnostimohou vytvářet podle svého zájmua potřeby Krajské koordinační radya jmenovat a odvolávat zástupce doKrajské koordinační rady.

7. K rozhodnutí podle bodu 6 písm. d), h),i), n) je zapotřebí 2/3 hlasů přítomných členůúzemní rady.

§ 13Představenstvo územní rady

1. Zajišťuje činnost svazu v území v obdobímezi zasedáními územní rady podle jejíchusnesení. Za svou činnost odpovídá územníradě.

2. Schází se podle potřeby, nejméně však4 krát ročně.

3. Připravuje a projednává plán činnostia rozpočet územní rady. Hospodaří s finanč-ními prostředky v rámci schváleného plánučinnosti a rozpočtu územní rady.

4. Plní funkci smírčího orgánu mezi základ-ními organizacemi v území.

5. V naléhavých případech rozhoduje o zále-žitostech, náležejících do působnosti územnírady. Své rozhodnutí musí předložit ke schvá-lení územní radě na její nejbližší schůzi.

6. Neodkladné záležitosti příslušející dopůsobnosti představenstva může řešit předse-da, případně radou pověřený člen. Tato opat-ření musí být předložena představenstvu keschválení na jeho nejbližším zasedání.

9 10

§ 14 2. Schází se dle potřeby, nejméně všakÚzemní revizní skupina

1. Územní revizní skupina provádí ve smys-lu § 6 odst. 9 nejméně jednou za půl rokukontrolu hospodaření a činnosti územní radya řeší sporné záležitosti ve smyslu § 4 odst.1 samostatně a mohou jej mezi sebou vzájem-písm. e.

2. Poskytuje pomoc revizorům základníchorganizací. Předkládá územní radě zprávuo činnosti za uplynulé období s návrhy naopatření. k) uskutečňovat vlastní nakladatelskou a vy-

3. Předseda revizní skupiny se zúčastňujejednání územních orgánů s hlasem poradním.K jednáním územních orgánů mohou býtpřizvání i ostatní členové revizní skupiny.

4. Revizní skupina ÚR ČZS může provádětrevizi hospodaření ZO ve spolupráci s revizo-ry základní organizace.

§ 15Republikové orgány

Republikové orgány jsou:a) republiková rada,b) představenstvo republikové rady,c) revizní skupina,

§ 16Republiková rada

1. Republikovou radu tvoří členové zvoleníúzemními radami na dobu 5 let. Republikovárada je nositelem právní subjektivity svazu.

2. Je svolávána nejméně jednou za rok.Mimořádné zasedání republikové rady musíbýt svoláno, požádá-li o to 1/3 členů republi-kové rady. a organizací svazu upravuje republiková rada

3. Do působnosti republikové rady patří ČZS Jednacím řádem.zejména:a) jednat a usnášet se o návrhu stanov

a jejich změnách,b) schvalovat jednací řád a jiné pokyny, rozhodnutí si republiková rada vyhradila,c) volit předsedu, 3 místopředsedy a dalších

nejvýše 11 členů představenstva, předse-du a dalších nejvýše 8 členů revizní sku-piny,

d) stanovit hlavní zásady činnosti a hospoda-ření svazu,

e) stanovit výši členských příspěvků a jejichrozdělení,

f) jednat a usnášet se o zprávách a návr-zích územních rad, svých členů, pracov-ních komisí a revizní skupiny,

g) usnášet se o zániku svazu a způsobu d) dary, dotace, příp. jiné příspěvky státu,likvidace majetku, obcí a dalších organizací,

h) odvolávat předsedu, místopředsedy, e) výnosy z kapitálových vkladů a úroky.členy představenstva, předsedu reviznískupiny a členy revizní skupiny,

i) v případě nečinnosti člena republikovérady navrhovat příslušné územní radějeho odvolání,

j) vydávat členské průkazy, známky a od-znaky,

davatelskou činnost, vydávat časopisy,l) projednávat a schvalovat plán činnosti a

rozpočet, plán zahraničních styků, účetníuzávěrku republikové rady a publikovat je,

m) hospodárně spravovat majetek,n) zřizovat svépomocný fond, případně další

fondy pro rozvoj zahrádkářské činnosti,o) ustavovat podle potřeby pracovní a odbor-

né komise,p) zřizovat "Ústředí svazu" a schvalovat jeho

Statut,q) přenést část své působnosti na předsta-

venstvo republikové rady, s výjimkou pů-sobností uvedených pod písmeny a) až i)a p).

4. a) k rozhodnutí podle bodu 3, písm. a),e), h) je zapotřebí 2/3 hlasů přítomných členůrepublikové rady.

b) k rozhodnutí podle bodu 3 písm. g jezapotřebí 2/3 hlasů z celkového počtu členůRR. 4. Je-li k platnosti právních úkonů předepsá-

§ 17Představenstvo republikové rady

1. Je výkonným orgánem republikové rady.Koordinuje činnost svazu mezi zasedánímirepublikové rady podle jejího usnesení. Roz-hoduje o otázkách, které nejsou vyhrazenystanovami republikové radě, nebo jejichž

zejména:a) projednává a předkládá návrhy k jed-

nání republikové rady,b) hospodaří s finančními prostředky

v rámci schváleného plánu činnostia rozpočtu,

c) v naléhavých případech rozhodujeo věcech, příslušejících do působnostirepublikové rady. S rozhodnutím musíseznámit republikovou radu na jejímnejbližším zasedání.

4krát ročně. Za svou činnost odpovídá repub-likové radě.

3. Neodkladné záležitosti příslušející dopůsobnosti představenstva nebo republikovérady může řešit předseda a místopředsedové.Tato opatření musí předložit představenstvurepublikové rady ke schválení na jeho nejbliž-ším zasedání. svazu a hospodaří se svým majetkem, dota-

cemi a jinými příspěvky.§ 18

Revizní skupina republikové rady1. Provádí ve smyslu § 6 čl. 9 nejméně

jednou za půl roku revizi hospodaření a čin-nosti republikové rady a řeší sporné záležitos-ti ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e stanov. O vý-sledku revize informuje republikovou radu najejím zasedání a mezi zasedáními republikovérady představenstvo republikové rady. Zasvou činnost odpovídá republikové radě.

2. Předseda revizní skupiny se zúčastňujejednání republikových orgánů s hlasem po-radním. K jednání republikových orgánůmohou být přizváni i ostatní členové reviznískupiny.

3. Revizní skupina RR ČZS může provádětrevizi hospodaření ÚR ve spolupráci s reviznískupinou ÚR.

§ 19Ústředí svazu

Ústředí svazu zabezpečuje plnění úkolůa usnesení republikových orgánů svazu,metodickou pomoc územním radám a základ-ním organizacím.

ČÁST III.MAJETEK A HOSPODAŘENÍ

§ 201. Majetek svazu tvoří hmotný a nehmotný

majetek, fondy, pohledávky a jiná majetkovápráva.

2. Zdroji majetku základních organizací,územních rad a republikové rady jsou:

a) hmotný majetek a majetková práva,b) podíl z členských příspěvků, příp. úče-

lové příspěvky,c) výnosy akcí svazu organizovaných

v souladu s posláním svazu,

3. Základní organizace, územní rady a re-publiková rada hospodaří se svým majetkem

ně převádět.4. Republiková rada spravuje finanční fondy

ČÁST IV.SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 21Zastupování svazu

1. Základní organizaci navenek zpravidlazastupují předseda spolu s dalším pověřenýmčlenem výboru základní organizace jakostatutární zástupci.

2. Územní a republikovou radu zastupujínavenek předseda a jeden místopředsedajako statutární zástupci, případně předsedaa pověřený člen představenstva. Krajskoukoordinační radu zastupují navenek mluvčía další člen Krajské koordinační rady.

3. Jednotlivé orgány mohou zmocnit k za-stupování na základě a v rozsahu udělenéplné moci jiné členy svazu, pracovníky svazu,popř. další osoby.

na písemná forma, je třeba podpisů dvouoprávněných zástupců.

5. Podrobnější pravidla jednání orgánů

§ 22Územní orgány svazu jsou právními nástup-

ci okresních - městských výborů ČZS. Repub-liková rada je právním nástupcem ústředníhovýboru ČZS. Ve statutárních městech jsounástupnickými organizacemi všechny územnírady, které vzniknou.

§ 231. Stanovy Českého zahrádkářského svazu

vstupují v platnost schválením republikovouradou ČZS dne 11. prosince 2004.

2. Stanovy registrované MV ČR dne 17.01.2000 pod čj. VSP/1- 2622/90-R se ruší.

11 12

JEDNACÍ A VOLEBNÍ ŘÁDORGÁNŮ SVAZU

ČÁST I.Čl. 1

Jednací řád na základě stanov stanovípravidla jednání orgánů a organizací svazu.Orgány svazu jsou:ČZS - republiková rada,ČZS - územní rada,ČZS - specializovaná základní organizace,ČZS - základní organizace.

Čl. 2Při jednání a rozhodování musí každý

orgán a organizace svazu dbát práv a opráv-něných zájmů těch, jichž se dotýkají.

Čl. 3Orgány svazu rozhodují o věcech, které

podle stanov svazu patří do jejich působnosti.K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční větši-ny hlasů přítomných členů, není-li stanovamiurčeno jinak.

Čl. 4Člen svazu odpovídá za škodu, kterou

způsobil organizaci nebo jinému členu poruše-ním povinností, vyplývajících z členství neboz funkce v organizaci podle obecně platnýchprávních předpisů.

Čl. 5Navenek mohou jménem svazu, jeho orgá-

nů a organizací jednat funkcionáři uvedenív § 21 stanov. Dále může jednat ten, kdo bylk tomu zmocněn příslušným orgánem nazákladě plné moci vymezující rozsah a dobuzmocnění.

Funkcionář samostatně jednající (zmocně-nec) je povinen bez zbytečného odkladuinformovat o průběhu jednání příslušný orgán,kterým byl zmocněn.

Kde to předepisuje právní řád nebo to vyža-duje důležitost jednání, musí se zmocněnecprokázat písemnou plnou mocí.

Jedná-li někdo, aniž je k tomu zmocněn,nejsou orgány a organizace tímto jednáním

vázány, pokud takový úkon dodatečně ne- vyššího stupně. Krajskou koordinační radu Mandátová komise ověřuje počet přítom-schválí. svolává mluvčí, případně další pověřený člen ných členů, delegátů, a hostů a podává zprá-

KKR. vu o splnění předepsaných náležitostí k plat-Čl. 6

Písemnosti závažného obsahu, zejménaprávně zavazující, zásadně podepisují spo-lečně předseda a další člen orgánu a opatří jerazítkem organizace. Orgány svazu mohouzmocnit k zastupování na základě a v rozsahuudělené plné moci jiné členy svazu, pracovní-ky svazu, popř. další osoby. S obsahem tétopísemnosti musí být bez zbytečného odkladuseznámeni odpovědní funkcionáři a orgán nanejbližší schůzi.

Běžnou korespondenci, zejména určenoučlenům nebo pro vnitřní potřebu orgánůa organizacíČZS, podepisují zmocnění funkci-onáři nebo pracovníci.

Odeslaná písemnost musí obsahovat název Při každé schůzi se přítomnost zjišťujeorganizace, místo a datum vyhotovení, místo prezenční listinou, podepsanou přítomnými,a přesnou adresu příjemce, stručný a jasný která je součástí zápisu ze schůze.text, razítko organizace, podpis oprávněnéhonebo oprávněných funkcionářů s přesnouadresou funkcionáře, který je pověřen přijímá-ním pošty a jednací číslo. Kopie každé ode-slané písemnosti se zakládají do spisů orga- Republiková rada musí být svolána, požá-nizace a orgánu, který je vyhotovil. dá-li o to písemně 1/3 členů, územní rada

musí být svolána, požádá-li o to písemně 1/3Čl. 7

Jménem organizace může učinit veřejný rady stanoví představenstva rad.projev, ústně nebo prostřednictvím sdělova- Program jednání revizní skupiny stanoví jejících prostředků, jen funkcionář oprávněný ve předseda.smyslu stanov, popřípadě jiný člen pověřený Program krajské koordinační rady stanovívýborem nebo představenstvem příslušného její mluvčí.orgánu nebo organizace. Při mimořádných okolnostech stanoví

program jednání vyšší svazový orgán.Čl. 8

Republikovou radu svolává představenstvorepublikové rady, územní radu svolává před-stavenstvo územní rady. Schůze představen-stev těchto orgánů a schůze výborů základ-ních organizací svolává předseda, případněpověření členové těchto orgánů.

V mimořádných případech, nelze-li svolatorgán uvedeným způsobem, může schůzisvolat představenstvo orgánu vyššího stupně.

Schůze revizní skupiny svolává předsedanebo pověřený člen revizní skupiny a v mimo-řádných případech předseda revizní skupiny

Schůze orgánů musí být svolány včas, nému jednání a usnášení.prokazatelně písemně, s uvedením programu Návrhová komise připraví a přednese návrhjednání. na schválení zprávy o činnosti orgánu, včetněČlenské schůze, schůze výborů, představen- zprávy o hospodaření a majetku, zprávy

stev a revizní skupiny základní organizace se revizní skupiny, dále návrh na usnesení, kterýsvolávají nejméně 7 dní předem, schůze obsahuje plán činnosti podložený finančnímúzemní rady a územní revizní skupiny 14 dní plánem, případně další návrhy předkládanépředem, schůze republikové rady a revizní ke schválení.komise republikové rady se svolávají 1 měsíc Při malém počtu členů ZO je možné funkcipřed stanoveným termínem konání, krajská mandátové a návrhové komise sloučit.koordinační rada 14 dnů před stanoveným Schůze řídí předsedající, kterým je předse-termínem konání. da nebo pověřený člen výboru či představen-

Písemně, ve lhůtě 7 dnů před stanoveným stva, u krajské koordinační rady její mluvčí.dnem konání, musí být pozván ten, jehožosobní věci bude schůze projednávat (nepřije-tí za člena, odvolání, vyloučení apod.)

Rozhodne-li ZO ČZS dle § 9 odst. 1 stanovo konání členské schůze formou shromážděnívolených delegátů, stanoví současně početdelegátů a způsob jejich volby.

Čl. 9

členů územní rady, členská schůze základníorganizace požádá- li o to 1/3 členů ZO ČZS.Schůze představenstev a výborů musí býtsvolána do 14 dnů, požádá-li o to písemněs uvedením předmětu jednání nejméně třetinajejich členů nebo představenstvo orgánuvyššího stupně.

V případě, že členská schůze bude projed-návat otázky práv a povinností členů podlestanov ČZS, musí být uvedeny v programujednání jako samostatný bod.

Čl. 10Za přípravu jednání orgánů odpovídají takto doplněn o následující body:

předsedové. Jednání orgánů se řídí ustanove- - odvolání proti nepřijetí za člena,ními tohoto jednacího řádu. Pro jednání - znovupřijetí vyloučeného člena,členské chůze, územní rady a republikové - vyloučení člena,rady připraví výbor ZO a představenstva rady - rozhodování o zániku a rozdělení organi-návrhy na složení mandátové a návrhové zace.komise.

Čl. 11

Čl. 12Program jednání schůze výboru ZO stanoví

předseda, program jednání členské schůzestanoví výbor ZO.

Program schůze představenstva územnírady a republikové rady stanoví předseda.

Program jednání územní rady a republikové

Po zahájení a zjištění prezence předložípředsedající ke schválení program jednání.Program může být na návrh člena po odsou-hlasení většinou, změněn nebo doplněn.

Program členské schůze však nemůže být

13 14

Čl. 13 Čl. 17 Čl. 22Řádně svolaná členská schůze jedná

a usnáší se za přítomnosti jakéhokoli počtučlenů a usnáší se nadpoloviční většinou hlasůpřítomných členů, pokud není stanovamiurčeno jinak.

K rozhodování podle § 9 odst. 2 písm. h), i),j), l), je třeba 2/3 hlasů přítomných členů nebodelegátů a 2/3 většiny hlasů přítomných.Nesejde-li se v případě rozhodování o zánikunebo rozdělení organizace ani po opakova-ném svolání potřebná většina, rozhodujeo zániku nebo rozdělení organizace většinahlasů přítomných.

Čl. 14Na schůzích orgánů má každý člen (dele-

gát) právo volného projevu, pokud mu předse-dající udělí slovo. Slovo může členovi nebodelegátovi odebrat předsedající s odůvodně-ním. Člen nebo delegát, jemuž slovo nebylouděleno nebo bylo odňato, je oprávněn žádat,aby schůze rozhodla hlasováním, zda neudě-lení slova nebo jeho odnětí je odůvodněné.Tato žádost nemůže být předsedajícím odmít-nuta. Na návrh člena (delegáta) může schůzerozhodnout o časovém limitu jednotlivýchprojevů.

Čl. 15O návrzích se rozhoduje hlasováním, veřej-

ně nebo tajně, podle rozhodnutí členů nebodelegátů. Nejprve se hlasuje o protinávrhu,pokud je předložen. Hlasování řídí a výsledekzjišťuje předsedající za součinnosti zapisova-tele. Při rovnosti hlasů se návrh považuje zazamítnutý.

Přehlasovaná menšina může žádat, aby jejínávrh byl uveden v zápise. Této žádosti semusí vyhovět.

Čl. 16Projednávání určité věci odročuje a schůze

ukončuje předsedající. Každý účastník s hla-sovacím právem může žádat, aby schůzerozhodla, má-li se v jednání pokračovat.

O průběhu schůzí je nutno vždy vyhotovitzápis, v němž musí být uvedeny zejménanávrhy a usnesení. Usnesení musí být jasná,konkrétní a kontrolovatelná. V zápise o hlaso-vání o různých stanoviscích je nutno uvéstpočet těch, kteří hlasovali pro přijetí návrhu(protinávrhu) a kteří se zdrželi hlasování.

Je-li pro platné usnášení potřebná kvalifiko-vaná přítomnost členů orgánu (§ 9 odst. 2,3,písm. h), i) j), l); § 12 odst. 6, 7 písm. d), h), i),n), § 16 odst. 3 písm. a), e), g), h) je třeba,aby v zápise byl uveden počet přítomnýchv době hlasování.

Průběh schůze zapisuje zapisovatel, které-ho tímto úkolem pověří orgán pořádajícíschůzi, a to buď pro jednotlivou schůzi nebopro určité časové období.

V případě potřeby mohou být na schůzizvoleni ověřovatelé zápisu. Zápis o průběhujednání provádí zapisovatel sám, zápiso návrzích, výsledku hlasování a formulaciusnesení provádí podle pokynů přesedajícího Na každé schůzi orgánu se schvalují opatře-ihned v průběhu schůze. Vyhotovený zápis ní provedená oprávněnými funkcionáři (před-podepisuje zapisovatel, předsedající, případ- stavenstvem) v neodkladných záležitostech (§ně ověřovatelé zápisu. 10 odst. 3, § 13 odst. 5, 6, § 17 odst. 1 písm.

c) a odst. 3 stanov). Stejně tak musí býtČl. 18

Na následující schůzi orgánu se kontrolujíjednotlivé body usnesení. Současně seschvaluje zápis z poslední schůze, který senemusí číst, pokud všichni účastníci schůze Při rozhodnutí o rozdělení základní organi-dostali jeho opis, nebo usnese-li se schůze, zace musí členská schůze rozhodnout téžaby od čtení zápisu bylo upuštěno. Jsou-li o rozdělení majetku (čl. 13 jednacího řádu).k zápisu připomínky a souhlasí-li s nimi větši- Návrh na rozdělení majetku písemně vypracu-na přítomných členů orgánu, je nutno, aby jí a předem projednají zástupci nově vznikají-znění zápisu bylo opraveno. Zapisovatel cích organizací tak, aby na členské schůzi,připojí usnesení o opravě zápisu k původnímu která bude rozhodovat o rozdělení, mohl býtzápisu s uvedením data, kdy změny nebo předložen přijatelný návrh na rozdělení s při-doplnění byly schváleny a jejich přesné znění. hlédnutím k tomu, aby majetek byl účelněPo tomto projednání podepíše zápis předseda- využit. Nebude-li možno technicky určitýjící a zapisovatel. majetek rozdělit, vyjádří se hodnota podílu

Čl. 19Zápisy se opatřují pořadovými čísly, řadí se

časově za sebou v pořadačích s připojenímprogramu, prezenční listiny, případně jinýchdokladů, vztahujících se k jednání.

Veškeré písemnosti a zápisy ze schůzí seukládají. V základní organizaci odpovídá zapísemnosti předseda nebo pověřený členvýboru.

Orgány a organizace ČZS se řídí obecněplatnými právními předpisy o archivaci.Člen základní organizace má právo nahléd-

nout do zápisu nebo na provedení výpisuz něho.

Za zápisy, jejich úplnost a evidenci zeschůzí představenstva územní rady a republi-kové rady, z jednání územní rady a republiko-vé rady a schůzí revizních skupin, krajskékoordinační rady odpovídají předsedové,případně pověření členové.

Zápisy se zasílají všem členům příslušnéhoorgánu a předsedovi revizní skupiny. Zápisyze schůzí územních rad se zasílají v jednomvyhotovení Ústředí svazu pro potřeby republi-kové rady.

Čl. 20

schvalována opatření učiněná jinými zmoc-něnci.

Čl. 21

penězi.Při rozdělování je nutno uvážit, jak majetek

vznikl (např. složením účelových příspěvkůčlenů, apod.), případně v dohodě s nověvznikajícími organizacemi vyjádřit způsobjeho využívání. Pokud nedojde k dohodě,mohou požádat o rozhodnutí soud.

Při rozhodnutí o zániku základní organizacemusí členská schůze současně rozhodnouto majetku zanikající organizace. Majetekzaniklé organizace sepíše výbor ZO. Rozhod-nutí musí obsahovat způsob vypořádánízávazků v tomto pořadí: stát, členové ZO,stát, ostatní subjekty.

Při zániku ÚR ČZS rozhodne představen-stvo ÚR ČZS o způsobu likvidace. Majetekzaniklé územní rady sepíše představenstvoÚR ČZS. Rozhodnutí musí obsahovat způsobvypořádání závazků v tomto pořadí: stát,svaz, jednotlivé základní organizace, ostatnísubjekty.

Po vypořádání všech závazků bude zbylýmajetek převeden do fondu rozvoje ÚR ČZS.

Jestliže základní organizace po dobu dvoulet nevyvíjí činnost a neodvádí členské pří-spěvky a nerozhodne-li sama o zániku, roz-hodne o zániku územní rada dle § 12 odst. 6písm. m).

Čl. 23Člen se může ve smyslu § 4 stanov odvolat

proti usnesení orgánu svazu u toho orgánu,proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje, a topísemně, ve lhůtě 15 dnů od doručení rozhod-nutí. Svazový orgán, který v 1. stupni rozhodl,musí toto rozhodnutí členu s odůvodněníma poučením o možnosti odvolání, s odvolacílhůtou a místem podání, písemně zaslat.Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o odvolání,může být odvolání podáno nejpozději do 6měsíců od dne doručení rozhodnutí. Odvolánímusí být podáno písemně, datováno a vlast-noručně podepsáno. Orgán, proti jehož roz-hodnutí bylo odvolání podáno, může sámodvolání vyhovět.

Odvolacím orgánem v ZO je členská schů-ze a její rozhodnutí je konečné. Ve smyslu § 4odst. 1 písm. f) stanov může člen požádatsoud o přezkoumání rozhodnutí orgánu sva-zu. Návrh na přezkoumání nemá odkladnýúčinek. Člen však může soud požádat, abyvýkon napadeného rozhodnutí byl pozasta-ven.

15 16

Čl. 24Písemnost zaslaná členům ČZS se pova-

žuje za doručenou dnem, kdy pošta písem-nost doručí, nebo kdy ji vrátí příslušnémuorgánu ČZS jako nedoručitelnou, nebo dnem,kdy člen její převzetí odmítne. Písemnost lzedoručit rovněž prostřednictvím funkcionáře, čipracovníka svazu, přičemž písemnost sepovažuje za doručenou dnem, kdy člen jejípřevzetí písemně potvrdí nebo odmítne.

ČÁST II.Čl. 25

Členská schůze, schůze územní rady a re-publikové rady se řídí ustanoveními jednacíhořádu čl. 8, 10, 11-19. Republikovou radu tvořízástupci všech územních rad. Krajskou koor-dinační radu tvoří jmenovaní zástupci přísluš-ných územních rad.

Za přípravu návrhu kandidátek pro volbunových orgánů odpovídají stávající výboryZO, představenstva územních rad a předsta-venstvo republikové rady. Tyto orgány připra-vují návrhy kandidátek na předsedu a členyvýboru ZO, předsedu, místopředsedy a členypředstavenstev, členy a předsedy revizníchskupin.

Návrhy na složení orgánů, předsedu s mís-topředsedy těchto orgánů připraví po předcho-zím projednání s navrhovanými členy.

Zdůvodněný návrh předá představenstvoa výbor ZO volební komisi, zvolené členskouschůzí, územní radou a republikovou radouz přítomných členů.

Volby členů představenstva, výboru, reviznískupiny, předsedů a místopředsedů řídí před-seda volební komise.

Volí se tajně nebo veřejně z více kandidátůpodle usnesení členské schůze, územní rady,republikové rady.

Hlasovací právo mají v základní organizacičlenové ZO, v územním a republikovémorgánu řádně zvolení členové.

Po přednesení návrhu kandidátky zjistípředseda volební komise, zda jsou z řadčlenů připomínky nebo jiné návrhy.

O předloženém návrhu volební komise sehlasuje podle čl. 15 jednacího řádu. Nedosáh-ne-li se při hlasování o celé kandidátce nebo

jednotlivých kandidátech nadpoloviční většiny a) navazuje kontakty s MŽP a Sdruženímhlasů přítomných členů, hlasuje se při druhémhlasování o kandidátech, kteří získali nejvyššípočet hlasů při prvním hlasování.Čestné členství uděluje: v ZO ČZS na návrh

výboru členská schůze, v ÚR ČZS na návrhpředstavenstva ÚR ČZS, v RR ČZS na návrhpředstavenstva RR ČZS.

Nejpozději do 8 dnů od konání členskéschůze musí nově zvolený výbor provéstrozdělení funkcí mezi jednotlivé členy výboru,u územní rady nově zvolené předsednictvoúzemní rady a u republikové rady nově zvole-né představenstvo republikové rady.

Výsledek rozdělení funkcí mezi jednotlivéčleny oznámí nově zvolený výbor ZO a před-stavenstvo územní rady orgánům vyššíhostupně, nejpozději do 10 dnů po provedenýchvolbách, s uvedením, kterému funkcionářia kam má být doručována pošta.

Po provedených volbách, nejpozději do 14dnů, zajistí předseda orgánu protokolárnímzápisem předání funkcí těch funkcionářů,kteří se změnili. Předává se majetek, všechnarazítka a písemnosti orgánu a organizacea další doklady, vztahující se k jejich činnosti.Zápis o předání a převzetí podepíší předávají-cí a přejímající a stane se součástí zápisunejbližší schůze orgánu. Po ukončení předáníobdrží přejímající a předávající stejnopiszápisu o předání. Pokud by nedošlo k předáníněkterého důležitého dokladu či materiálu, jetřeba o tom učinit zvláštní zápis.

V případě úmrtí, vzdání se funkce nebonevykonávání funkce, může být orgán dopl-něn.

Doplnění a změny ve složení představen-stev územní rady a republikové rady provádípříslušná představenstva.

Tato rozhodnutí musí být předložena keschválení na nejbližším zasedání územní rady i perspektivní úkoly budoucnosti v rámcia republikové rady.

ČÁST III.Tento jednací a volební řád byl schválen

republikovou radou dne 11. prosince 2004

Ruší se jednací řád schválený RR ČZS dne17.12.1994.

Zahrádkáři a územní plánystatutárních městJUDr. Antonín Krch,

předseda Právní komise ČZS

V řadě statutárních měst začínají probíhatpráce na územním plánu s časovým výhle-dem do roku 2025, který má být dokončenv roce 2010. Takřka každé statutární městoprojevuje zájem omezit v budoucnu zahrád-kové osady, což odůvodňuje jejich přemnože-ním a vymýšlejí proto různé statistické údaje(Praha o 1/2, Brno o 2/3).

Zásadní však je, že výsledný dokumentvždy musí být dohodou všech uživatelů úze-mí. Neměl by proto být jen věcí odborníků, aleměl by být široce diskutován všemi obyvateliměsta. Politiky, investory, majiteli nemovitostí,či nejširší veřejností, zastupovanou zájmový-mi organizacemi včetně neziskovými organi-zacemi a zájmovými sdruženími, mezi nežpatří také nejvíce překážející zahrádkáři.

Tyto zásady obecně proklamují všechnastatutární města, která respektují nezbytnostposkytování informací v internetové podoběa každé z nich se řídí etapami zpracováníúzemních plánů, jimiž jsou pro veřejnostdůležité:

1. Veřejné projednávání zadání2. Veřejné projednávání konceptu3. Veřejné projednávání návrhu a zadá-

ní čistopisuSkutečnost, že každé město a jeho územní

plán má své termíny nás nutí, aby každá ZOČZS byla ve spojení s příslušným územnímplánem a zjišťovala ve vlastním zájmu, je-lipředmětem zrušení a jaké jsou pro to důvody.Po té by měla soustředit důležité údajeo svém vývoji a významu její existence proživotní prostředí města. Obrátit se na ÚR ČZSa požádat ji o společný postup při řešeníproblému. Pro svou obhajobu by měla využítúčast v každém veřejném projednávání, plněuplatnit své věcné argumenty pro zachovánízahrádkové osady a podle výsledků přijímatopatření k využití svých občanských práv,včetně interpelací volených zástupců vevšech stupních zastupitelské soustavy.

Právní komise RR ČZS zahájila své aktivityproti likvidačním tendencím zahrádkářů tím,že:

měst a obcíb) vyhledává cílené kontakty s vědeckými

a výzkumnými institucemi s cílem získatúdaje prokazující význam zahrádkářskéčinnosti na ozdravování životního pro-středí

c) upozorňuje na:- sociální a zdravotní význam, pěstování

vztahu k přírodě u mladé generace,- nutnost věnovat více pozornosti ekolo-

gické legislativě a jejímu vývoji,- to, že získané poznatky je třeba vhodně

publikovat a poskytovat je ZO ČZS, ÚRČZS jako argumenty pro jednánío ochranu zahrádek před likvidací,

- to, že je nutné prosadit, aby ÚR ČZSměly své zástupce v komisích OÚ naradnicích, na okresech, hejtmanstvícha na přípravě Územních plánů,

g) chce prosadit zásady § 34 odst. l Staveb-ního zákona ve znění zákona č. 103/1990Sb. "účastníkem řízení je navrhovatela právnické či fyzické osoby, jejichž vlast-nická či jiná práva k pozemkům nebostavbám, včetně sousedních pozemkůa staveb mohou být rozhodnutím přímodotčena". Nutno dodat, že zahrádkováosada, její zařízení, legalizované stavbyjsou vlastnictvím zahrádkářů a v případěnezbytné likvidace mají být majetkopráv-ně vypořádány.

h) chce napomoci tomu, aby zahrádkářihlouběji než dosud chápali své společen-ské poslání, jeho nedílnou součást ozdra-vování životního prostředí prací při udržo-vání zelených ploch - ozdravného zdrojetohoto procesu. Je známo, že ČZS bylpřijat v roce 1996 do Sdružení zahrádkář-ských svazů Evropy (SZSE), v němž jehodnocen jako moderní transformovanésdružení občanů způsobilé plnit současné

SEZS. Zavazuje nás to, aby zahrádky veměstech a obcích nezlepšovaly kvalituživota jenom tím, že zmírňují hluk, zadržu-jí prach a exhalace a ruší monotónnostobytných bloků, ale aby společný pobytv zahrádce posiloval rodinu, zdravými invalidním občanům poskytoval pohybi odpočinek a smysluplné trávení volnéhočasu. Nezaměstnaným a chudým pomá-

17 18

hal překlenout pocit vyřazení ze společ- kářů za účelem finančního zisku za vyklizené Mění se požadavky rodiny a skalní ovocnářinosti a ztrátu perspektivní budoucnosti. pozemky. Jak je to pro společnost a městaMěstům pomáhal bezplatně udržovat užitečné, dokládá vědecké stanovisko RNDr.rozsáhlé zelené plochy, které část obyva- Jana Pokorného z Ústavu ekologie krajinytel města při svých procházkách upřed- AVČR, ENKI, o.p.s. Třeboň, které nám přibližu-nostňuje před městskými parky. je dokonalé klimatizační zařízení pro tlumení

Tyto skutečnosti potvrdil 31. kongres SZSE globální změny. Tímto zařízením je strom26. - 28. 8. 1998 v Bruselu svými 280 delegá- a zahrada. "Odstraněním zeleně a odvodně-ty z Belgie, Dánska, Německa, Finska, Fran- ním na velkých plochách navozujeme zvláštěcie, Velké Britanie, Lucemburska, Holandska, ve městě či na polích pouštní klima, kteréNorska, Rakouska, Polska, Slovenska, Švéd- nevyváží žádné technické zařízení. Je toska, Švýcarska a České republiky s více než proto, že na plochách bez vegetace se větši-3 miliony zahrádkářských rodin, které obhos- na dopadajícího slunečního záření přeměňujepodařují více než 125 000 ha zahrádkářské na teplo, okolí se přehřívá a vysychá. Napůdy. malou zahradu o ploše 400 m dopadá v létě

Ve své rezoluci potvrdil, že zahrádkářské sluneční záření o výkonu až 400 kW, což letníhnutí přispívá ve smyslu univerzálního prohlá- den činí 1600 až 2400 kWh sluneční energie.šení o lidských právech ze dne 10.12.1948 Stejné množství energie se na suchých neo-k realizaci hospodářských, sociálních a kultur- zeleněných plochách odráží v podobě nevyu-ních práv člověka, které jsou pro jeho důstoj- žitého tepla. Je-li však plocha pokryta rostli-nost a pro svobodný rozvoj jeho osobnosti nami a zásobena vodou, potom se více nežnezbytné. Tím uskutečňuje zahrádkářské polovina energie váže do vodní páry a našehnutí i principy, které šéfové států a vlád zalitá zahrádka se stromy a dalšími rostlinamiformulovali ve věci sociálních vyřazení urči- chladí sebe i okolí výkonem 200 kW. Činí taktých skupin při příležitosti své druhé vrcholové nehlučně, nenápadně, za zpěvu ptáků, vůněkonference ve Štrasburku 10. - 11.10.1997. květin a zrání plodů. Jenom za energii nutnou

Kongres očekává od příslušných úřadů na k provozu chladícího zařízení srovnatelnýchevropské, národní, regionální i lokální úrovni, technických parametrů bychom zaplatili 4000že zahrádkářské hnutí v jeho úsilí podpoří. až 7500 Kč denně. Takovou hodnotu produ-Proto požaduje, aby: kuje zahrádkář bezplatně na každých 400 m

- "zástupci zahrádkářských organizací bylii povoláni jako plnoprávní členové dopříslušných komisí - městské plánovánía živ. prostředí,

- zahrádkářská zařízení byla zajištěna prozastavění obcí jako trvalé zahrádkářsképlochy, nebo jiným zákonným ustanove-ním, a to ve všech zemích,

- i nadále byla půda v blízkosti obydlízároveň vykazována v plánech využitíploch jako nová zahrádkářská zařízení,

- ceny za nájem zahrádkářské půdy bylys ohledem na sociální funkci zahrádkář-ského hnutí udržovány na příslušnénízké úrovni,

- se pravidelná a celoplošná analýza půdystala samozřejmostí pro všechny zahrád-káře, a tím bylo zaručeno ekologickéhospodaření".

Pokusil jsem se nastínit přístup šéfů státůa vlád EU k zahrádkářům, abychom zhodnotilipraxi v ČR, která zakládá na likvidaci zahrád-

2

2

zahrádky, pro své město jehož představiteléprávě teď rozhodují, jak tuto hodnotu co nejdří-ve zlikvidovat. Na závěr se vnucuje požada-vek nejen zahrádkářů, ale i občanů: "přestaň-te spekulovat, nechte zahrádkáře zahrádka-řit dokud toho sami nenechají a usilujte o to,aby je měl kdo nahradit."

Ovocnářská komise ČZSIng. Ladislav Zahradník,

předseda Ovocnářské komise ČZS

Republiková rada ČZS, nejvyšší svazovýorgán, ustavuje odborné poradní skupiny -komise, kterých je deset.

Ovocnářskou symbolizuje jablko, ač příz-nivci ovocného stromu pěstují ovoce všehodruhu. Dostatek plodů na trhu v kteroukolivroční dobu tlumí zahrádkářské snažení povelkých sklizních. Co s bohatou úrodou?

se musí chtě - nechtě přizpůsobit. Ze zahradubývá polokmenů, čtvrtkmenů i zákrsků.Vysazujeme vřetena chuťovek, které v obcho-dě nekoupíme. Rozšiřujeme sortiment o atra-ktivní druhy, méně známé ovoce, ale i módnínovinky. Oteplování klimatu dává šanci chou-lostivějším druhům i v okrajových oblastech.Broskve, nektarinky, meruňky, kiwi, réva čiasijské hrušně stojí za vyzkoušení. Vděčné jei drobné ovoce v široké nabídce. Nejen jaho-dy, maliny, ostružiny, malinoostružiny, rybízy,angrešty a jejich kříženci, borůvky kanadskéi kamčatské či brusinky. Z modrých peckovinpotěší atraktivní velkoplodé švestky, renklody,slívy, myrobalány a jejich kříženci. Nakonec,je-li dost místa, i z druhů náročných na pro-stor ("na půl hektaru"), jako jsou červenojádréořešáky, třešně žluté, růžové i tmavé a třebamoruše.

A pak nás zaskočí přání mít ovocný strompro okrasu. Ani to není problém. Řada okras-ných forem botanických jabloní s krásnýmkvětem, barevnými listy i různobarevnýmidrobnými plody, včetně převislých kultivarů.Podobně lze vybírat i z okrasných slivoní,broskvoní, lísek, jeřábů či dřínů. Pokud ještězbude kousek místa, vyzkoušejme baleríny,zakrslé formy ovocných stromů, které netvoříkosterní větve, ale jen kmínek s plodnýmobrostem.

Co s tím má společného ovocnářská komi-se? Její členové sledují změny sortimentu,nové tendence v oboru, výsledky šlechtitel-ských a zkušebních pracovišť, zejménav oblasti rezistentních odrůd k významnýmchorobám a škůdcům. Stranou pozornostinezůstávají ani ostatní pěstitelské disciplíny,zvláště ochrana rostlin. Zajímají nás i novézpůsoby v ovocnářské a školkařské praxi.Příkladně vázání potravinářskou fólií (prodomácnost) při roubování a přeroubování,bez použití štěpařského vosku. Nebo použitíuniverzálního řezáku namísto roubovacíhonože, čímž odpadá náročné broušení.

Poznatky předáváme odborným instrukto-rům, funkcionářům svazu, členům i zahrádkář-ské veřejnosti. Na výstavách, přednáškách,seminářích, členských schůzích, ale i vesvazovém časopise Zahrádkář, Rukovětizahrádkáře či v odborných zahrádkářskýchporadnách.

Komise životního prostředía ochrany přírodyRNDr. Josef Klimeš,

předseda Komise ŽP ČZS

Problematika udržitelného rozvoje krajiny,ochrany přírody, ochrany a tvorby životníhoprostředí - to jsou otázky, kterými se nutněvšichni musíme zabývat, má-li naše Zemězůstat "Modrou planetou" i pro budoucí gene-race.

Rozvoj průmyslové výroby, automobilovéa letecké dopravy, intenzifikace zemědělství,zásahy do deštných pralesů, vysoká těžbadřevní hmoty v lesích, neuvážená likvidacezeleně ve městech a pod. přinesly řadu fakto-rů, které nepříznivě zasáhly do ekosystémukrajiny, narušily přírodní rovnováhu a tímpoškodily životní prostředí nejen pro nás, alei pro ostatní živé organizmy. Jde předevšímo emise škodlivých látek do ovzduší, zvýše-nou hlučnost a prašnost, hromadění oxiduuhličitého v atmosféře, kontaminaci spodníchvod dusíkatými sloučeninami, znečišťovánímoří a vodních toků ropnými a jinými produk-ty, narušení vodního hospodářství v krajině,eroze půdy, přehřívání terénu bez vegetacea tím navozování pouštního klimatu.

Naproti tomu zahrádkáři a všichni ti co sezabývají výsadbou a pěstováním zelenýchrostlin, stromů a keřů nemalou mírou přispí-vají k zlepšení životního prostředí a tlumenímnoha nežádoucích vlivů moderní technickéspolečnosti. Ano - jsou to právě zelené rostli-ny, které příznivě ovlivňují naše životní prostře-dí nejen tím, že při fotosyntéze produkujíkyslík. Dnes je zejména ceněno to, že majíschopnost odčerpávat z atmosféry výchozísloučeninu pro tento děj, tj. oxid uhličitý. Tímovlivňují účinek skleníkového efektu (zvyšová-ní teploty), který právě nadbytek CO způso-2buje. Kromě toho odpaří značné množstvívody, která prostředí nejen ochladí, alei zvlhčí. S tím souvisí i značný protiprašnýúčinek rostlin. Prachové částice dopadlé navegetaci zvlhnou, ztěžknou a již nikdy se doovzduší nedostanou. Další významná vlast-nost rostlin je ta, že poskytují stín a tím chránípůdu před vysycháním a udržují v ní mikrobi-ální aktivitu a tím i úrodnost. Stejně tak vý-znamná je jejich schopnost tlumit hluk a v ne-poslední řadě prostředí zkrášlovat.

19 20

Tyto a mnohé další ekologické aspekty jednotlivých učebních cyklů připravuje komise spěvky budou zaměřeny především na pěsto- Všechny tyto uvedené důvody vedou před-zahrádkářské činnosti naši členové neznají vání odrůd vinné révy s minimálními nároky stavenstvo RR ČZS k navazování a upevňo-nebo si je ani neuvědomují. Bohužel si je na chemickou ochranu, tj. na tzv. interspeci- vání mezinárodních vztahů s našimi nejbližší-neuvědomují ani mnozí naši zákonodárci fické odrůdy. Do této oblasti patří i zajišťování mi sousedy, především se slovenskými za-a zastupitelé. Jak jinak by přímo ve sněmovně poradenské činnosti při konání místních vý- hrádkáři. Po několikaleté pauze, kdy bylymohl vzniknout názor, že zahrádkaření je jen stav vín spojené s hodnocením vystavova- udržovány jen zdvořilostní vztahy, se v květnuhobby, z něhož má užitek pouze příslušný ných vzorků a organizováním školení degustá- 2005 sešli ve Vracově k jednání nejvyššízahrádkář či jeho rodina. Závěr je potomscestný: zahrádkářská činnost nepotřebu-je legislativní ochranu.

Z důvodu většího zviditelňování významuzahrad pro životní prostředí a také proto, abynaši členové měli pro jednání se státní sprá-vou dostatek informací o významu své práce,ustavilo představenstvo RR ČZS tuto novoukomisi, jejímž úkolem je přispět k vzdělávací-mu programu ČZS ekologickou problematikoua shromaždovat doklady o užitečnosti zahrád-kářské činnosti z celospolečenského hlediska.První prezentace ekologických pohledů nazahrádky a zahrádkaření již proběhla navýstavě NATURA VIVA v Lysé n. Labemformou odborných posterů. V této podoběbude pokračovat i na výstavě KVĚTY, FLORAOLOMOUC a HORTIKOMPLEX. Také v úternírozhlasové relaci "Klubovna zahrádkáře" naČR 2 byl zahájen cyklus témat s ekologickouproblematikou.

Těšíme se na spolupráci s Vámi. Svojepřipomínky, návrhy a dotazy zasílejte k rukámtajemnice komise Ing. Zdeňky Konradyové naadresu: Ústředí ČZS, odb. odd., Rokycanova15, 130 00 Praha 3, e-mail: zdena.kon@vol-ny.cz

Práce Komise odborné výchovy ČZSFrantišek Němeček, předseda komise

Komise odborné výchovy ČZS řeší ve svéčinnosti prioritně vzdělávání členů svazuvýchovnými formami, které se ve výchovnémsystému svazu osvědčily na základě zkuše-ností zahrádkářských instruktorů z praxe přirealizaci konkrétní náplně výchovného systé-mu.

Na svých zasedáních komise připravovalaučební programy pro Ústřední zahrádkářskouakademii, sledovala provoz výuky jednotlivýchsemestrů a podílela se účastí svých členů nazávěrečných obhajobách diplomových pracía na přípravě a realizaci zakončení jednotli-vých semestrů. Pro absolventy ÚZA ČZS

každoročněpostgraduálnípracovnísoustředě-ní ve vybraných zahradnických objektech, kdese účastníci seznamují s některými novinkamiformou získání některých teoretických infor-mací na přednáškách a praktických poznatkův exkurzních a terénních cvičeních.

Dalším velkým posláním komise je sledová-ní a řešení kvalitativní úrovně Oblastníhoškolení, které je v ČZS realizováno v 8 oblast-ních střediscích. Kontakt s jednotlivými středis-ky realizuje komise jednak společnými návště-vami přednášek na vybraných střediscíchv době konání školícího cyklu a také organi-zováním společné pracovní schůzky všechvedoucích středisek Oblastního školení zapřítomnosti členů komise Odborné výchovykaždý rok.

V souvislosti se vzdělávacím programemČZS připravuje komise pro svazové odborné Český zahrádkářský svazinstruktory monotematické odborné školení,rozdělené do 2 regionálních oblastí jakojednodenní (pro oblast Čechy a pro oblastMorava), nebo jako dvoudenní internátně proobě oblasti současně.

V uvedených formách odborné svazovévýchovy cestou zkvalitňováni úrovně budekomise pokračovat i nadále.

Náplň činnosti vinařské komisev novém funkčním období

Ing. Jiří Sedláček,předseda Vinařské komise ČZS

Vinařská komise v novém složení zahájilasvoji činnost začátkem roku 2005 jednánímve Vracově. Komise zde navázala na započa-tou činnost v minulém funkčním období týkají-cí se prosazování změn vinařského zákonač. 321/ 04 Sb. a vyhl. 323/04 Sb. ve věcivymezení specifických podmínek pro činnostdrobných pěstitelů vinné révy a současnětaké o možnou úpravu výkaznictví ve smyslujeho zjednodušení.

K zajištění jednotného postupu při prosazo-vání uvedených změn organizuje komisevzájemnou informovanost se Svazem vinařů,dále s ÚKZÚZ Brno a s vinařskými inspektory.Dalším úkolem vinařské komise je odbornávýchova, zaměřená na informační servisprostřednictvím Rukověti zahrádkáře, časopi-su Zahrádkář a internetu. Zde písemné pří-

torů. představitelé Českého zahrádkářského svazuSoučástí odborných a osvětových akcí je a Slovenského zväzu zahrádkárov. Byla

i každoroční účast členů vinařské komise na dohodnuta celá řada možností spoluprácecelostátních výstavách pořádaných ústředím mezi oběma svazy v nejbližší budoucnosti.ČZS. Jedná se především o reciproční účasti na

Jedním z dalších budoucích úkolů je obno- výstavách, společném postupu k evropskévení spolupráce s drobnými vinaři ze Sloven- zahrádkářské lize a spolupráci s dalšími za-ska a pokračování ve výměně zkušeností hrádkářskými svazy, o výměně svazovýchs rakouskými vinaři zejména co do zákonných tiskovin a informací. Rovněž bylo pozitivněúprav při využívání vinařských stezek. hodnoceno, že i po rozdělení Československa

a mezinárodní spolupráceIng. Jan Hinterholzinger,

místopředseda ČZS

Většina zahrádkářů ví, že od roku 1996 jeČZS členem tzv. Evropské zahrádkářské ligy(oficiálně: Office International du Coin deTerre et des Jardins Familiaux), jejímž sídlemje Luxembourg. Zde se také každoročněschází valná hromada této instituce. VedleČeského zahrádkářského svazu je zde sdru-ženo dalších 14 evropských zahrádkářskýchsvazů z Belgie, Dánska, Německa, Finska,Francie, Velké Britanie, Lucemburska, Ho-landska, Norska, Rakouska, Polska, Švédska,Švýcarska a Slovenska. Po devítiletém člen-ství je možno říci, žeČZS (a podobně i zahrád-káři ze Slovenska) nemá své místo v tomtosdružení dosud pevně vyhraněné. Vyplývá topředevším z nedostatku finančních prostřed-ků, potřebných k účasti na valné hromaděa dalších konferencích a zasedáních. Protojsme se účastnili těch místně bližších zasedá-ní (Varšava, Bratislava). Dalším důvodem jei rozdílné společenské postavení a významzahrádkářských organizací v zemích západníEvropy a bývalých "východních" zemí. Vládní-mi a politickými kruhy v ČR není významzahrádkářských (i dalších zájmových organi-zací) doceněn a tak nám zatím nepomáhajíani různé petice a doporučení, které vedeníOffice vládním organizacím posílá.

pokračuje spolupráce na úrovni základnícha okresních organizací.

Rovněž na úrovni základních a okresníchorganizací je navazována spolupráce sezahrádkáři v Německu, Rakousku a Polsku.Spočívá ve vzájemné účasti na výstavách,v odborných zájezdech a návštěvách, výměnětiskovin a zkušeností. ČZS se již v r. 2004zúčastnil pomologické výstavy EUROPOMv Bruselu, v r. 2005 je zajištěna naše účast nastejné výstavě v německém Mnichově. Pror. 2006 je připravena první přeshraniční za-hradnická a krajinářská výstava, která sebude od 24.05. do 24.09. konat souběžněv městech Marktredwitz (SRN) a Cheb (ČR),tedy v městech vzdálených od sebe asi20 km.

Pro návštěvu obou výstav bude platit spo-lečná vstupenka, bude možno využívat zlev-něné jízdné v hromadné dopravě apod. Vel-kým přáním německých kolegů je, aby se tétovýstavy aktivně zúčastnili i čeští zahrádkáři,i když naše finanční možnosti jsou podstatněomezenější než mají zahrádkáři v SRN.

Po vstupu ČR do Evropské unie je možnovČR, Slovensku, Rakousku, Bavorsku, Saskua Polsku čerpat finanční prostředky z fonduINTERREG III.A. Pro nás zahrádkáře připada-jí v úvahu hlavně tzv. měkké projekty z Dispo-zičních fondů Euroregionů. Je možno žádato finanční prostředky v rozsahu 1.000 až10.000 EUR např. na výstavy, slavnosti, ško-lení, propagační materiály apod. Podmínkouje zpracování menšího projektu a spoluprácezahraničního partnera na dané akci. Takto jemožno získat až 75 % prokázaných nákladů.

21 22

Územní rady ČZS byly informovány, kde snadněji. Navíc tu byla k dispozici i semena radu ČZS nebo kteroukoliv základní organiza- úpravách se bude dále jistě pracovat, považo-a jakým způsobem se o finanční prostředky z vlastních zdrojů, z rostlin dovezených ještě ci ČZS a ty jej nasměrují buď přímo na kaktu-žádá. Mají k dispozici i adresy na jednotlivé před válkou, eventuálně vzácně opatřovaných sářskou organizaci v jejich okolí, nebo naregionální rozvojové agentury v ČR. Tato z ciziny. Tato vynikající dovednost zůstala Komisi SZO ČZS, která má k dispozici se-možnost zatím platí do r. 2007. našim kaktusářům dodnes. znam všech kaktusářských organizací a ráda

Z uvedeného přehledu je vidět, že Český Svaz českých kaktusářů ale neexistoval poskytne kontakt na příslušné funkcionáře.zahrádkářský svaz se aktivně účastní meziná- dlouho. Pod záminkou, že není členem Ná- Stejně tak rádi pomůžeme i při vzniku novérodní spolupráce na úrovni všech svých rodní fronty byl zrušen a jeho základní organi- kaktusářské organizace při ČZS. Pokud seorganizačních složek. Lze si jen přát, aby- zace byly převedeny do Českého zahrádkář- najde alespoň 5 zájemců o vytvoření takovétochom do budoucna co nejlépe využívali všech- ského svazu. Tento čin byl v kaktusářské organizace a obrátí se na nás, rádi pomůže-ny možnosti, které nám naše členství v EU veřejnosti přijat velmi rozhořčeně a byl pocho- me se vznikem nové SZO.i Office International nabízí, abychom aktivně pitelně chápán jako křivda. Projevilo se to Přeji všem pěstitelům sukulentních rostlinvyhledávali možnosti přeshraniční spolupráce v devadesátých letech, po demokratické re- co nejvíce úspěchů v jejich zajímavé činnosti.a nebáli se jí. Především je třeba vyrovnávat organizaci ČZS, odchodem řady kaktusář- Zároveň tímto žádám všechny předsedyse s jazykovou barierou. Odborné znalosti ských organizací z Českého zahrádkářského stávajících kaktusářských SZO o navázánínašich členů jsou na vysoké úrovni a i proto je svazu, který byl pro řadu lidí zástupným kontaktu buď s tajemnicí komise SZO nebospolupráce s českými zahrádkáři vyhledávána viníkem minulých událostí. přímo se mnou.a ceněna v sousedních státech. Dnes se kaktusářské hnutí vrátilo k existen-

Kaktusáři v ČZSMgr. Viktor Müller,

Komise SZO a květinářská ČZS Mnoho našich drobných vinařů, organizova-

Kaktusy se pěstují v naší republice již vícenež sto let. Myslím tím organizovaně, v jakých-koliv spolcích. O historii pěstování kaktusůu nás bylo napsáno mnoho prací, které jsoudobře dostupné, takže je nemá cenu opako-vat.

Velkým problémem organizovaného i neor-ganizovaného kaktusaření byla válečná léta(nedostatek energie, nemožnost kontaktů sesvětem) a stejně tak i dlouhá desetiletí poválce. Největším problémem byla nemožnost ší ve srovnání s podobným ustanovenímnavštívit naleziště kaktusů, ale i omezenéa omezované kontakty s pěstiteli těchto rostlinve světě. I přes tyto problémy bylo pěstováníkaktusů velmi rozšířenou zájmovou činností.

Kaktusáři se organizovali v nejrůznějšíchorganizacích, zřizovaných často kurióznímizřizovateli.

Situace dospěla začátkem šedesátých letminulého století až ke vzniku jednotné kaktu-sářské organizace - Svazu českých kaktusá-řů, která ve své době patřila, co do počtučlenů, mezi největší na světě. Zároveň nemož-nost opatřit si rostliny mimo republiku vedlak tomu, že naši pěstitelé dosáhli vynikajícíchvýsledků v pěstování kaktusů, a to i velmiobtížně pěstovatelných druhů, ze semen,která se dala ze světa přece jenom opatřit

ci spolků, které jsou zcela samostatné. Prořadu specializovaných základních organizacíČeského zahrádkářského svazu se ukázalojako výhodné v Českém zahrádkářskémsvazu nadále zůstat, protože tento jim zajišťu-je zastřešení velkou, různorodou organizací,která s ohledem na počet členů má většímožnosti pozitivně ovlivňovat zájmovou čin-nost svých základních organizací vlivem navznik příslušné legislativy, upravující zájmo-vou zahrádkářskou činnost, ale i napříkladpořádáním odborných výstav až s celostátnípůsobností, kde mohou i kaktusáři prezento-vat výsledky své činnosti. A věřte, že je covystavovat.

Protože potřeba se sdružovat je silná, alei nutná, vznikla nová zastřešující kaktusářskáorganizace - Společnost českých a sloven-ských pěstitelů kaktusů a sukulentů, sdružují-cí jednotlivé kaktusářské organizace. Jejímičleny jsou i specializované kaktusářské orga-nizace ČZS. Zatím nedošlo k nějaké výrazněj-ší spolupráci těchto dvou seskupení, ale jenutno konstatovat, že jejich vzájemné vztahynejsou zatížené žádnou rivalitou, protože k níani není důvod. Lze jen doufat, že naleznoucestu ke spolupráci, k čemuž nabízíme ruku.

Koordinaci práce specializovaných základ-ních organizací, mezi které patří i kaktusářiprovádí v Českém zahrádkářském svazuKomise specializovaných základních organi-zací při republikové radě ČZS.

Pokud tedy existuje pěstitel kaktusů, které-mu chybí kontakt s druhými kaktusáři, mámožnost se obrátit na příslušnou oblastní

Ohlédnutí vinaře za letošním rokemIng. Blažej Ingr

ných v našem svazu, nemá právě ty nejlepšípocity z průběhu prvního roku své práce povstupu do EU. I když byly známy legislativníúpravy ve formě zákonů a vyhlášek, přestojejich i někdy příliš striktní uplatňování vyvola-lo vlnu roztrpčení, které bralo mnohým vina-řům nejen chuť do práce, ale někdy i vůli dálepokračovat v této činnosti.

Bylo to především omezení množství vlast-ní výroby hroznového vína pro spotřebuvlastní rodiny na 500 l ročně, které bylo nejniž-

v sousedních zemích EU. S tímto dále souvi-selo i právo celní správy provádět u vinařůkontroly stavu skladovaného vína, kterévyvolalo značný nesouhlas u drobných vinařů.Bylo rozumným krokem celní správy, že totoopatření bylo uspokojivě vyřešeno.

Při vinobraní nastala povinnost vedeníevidence o výrobě, užití a prodeji vína, spoje-ná s povinným výkaznictvím. Vezmeme - liv úvahu věk mnohých našich vinařů, kterýmnevadí tak práce ve vinici, jako studium záko-na a vyhlášek, správné a včasné zasílánívýkazů, pak musíme plně chápat jejich námit-ky. Nebylo ale možné přes všechnu snahuzástupců vinařských organizací, tedy i našehosvazu, zástupců obcí a JM kraje prosaditihned zrušení této evidence. I když na jejich činnost.

vali jsme však za svou povinnost pomocinejen našim členům, ale všem vinařůmv obcích v orientaci při povinném výkaznictvía v jeho provádění. Snažili jsme se využítinformační iniciativy MZVž na různých mís-tech JM kraje a získané informace sdělovatdalším vinařům, kteří se nemohli zúčastnittěchto seminářů. V řadě našich základníchorganizací také ochotní členové pomáhalijiným nezištně také tato hlášení vyplňovat.Specializovaná ZO ČZS – Sdružení vinařůa zahrádkářů JM kraje vypracovala ve spolu-práci s ÚKZUZ Znojmo - Oblekovice praktickésoftwarové zpracování příloh k vyhlášceč. 323/2004 Sb. s možností dalších doplněnív případě změn. Jeho využití je určeno jak proobecní a městské úřady, vinařské podnikate-le, tak také pro drobné vinaře. I když víme, žekaždý drobný vinař není vybaven počítačovoutechnikou, jsou jí plně vybaveny nejen obecnía městské úřady, ale i řada našich organizacía některých jejich členů. Jejich využití je tedyjen otázkou dohody a dobré vůle. Tato organi-zace má také, kromě jiné činnosti, dobrý podílna rozšiřování formy integrované produkcehroznů, uplatnění chemické ochrany vinic prodrobné vinaře dle signalizace meteostanica signalizačních zpráv zasílaných elektronic-kou poštou, což se pozitivně projevilo v letoš-ním roce u těch, kteří ji použili.

Nejen čas, ale také společná snaha řešitchyby, může přinést nápravu. Je zřejmé, ževýsledek bude tím lepší, čím více nejen sa-motných vinařů a jejich organizací, ale takéčlenů zastupitelstev obcí a měst, poslancůa senátorů bude přesvědčeno o nutnostiúprav těchto zákonných opatření. Naši sou-sední rakouští vinaři nám zdůrazňují, že našesituace bude tím lepší, čím bude těsnějšínaše spolupráce mezi všemi vinaři. Vždyťmezi našimi členy jsou nejen samotní zástup-ci v představenstvech obcí a měst, ale takéjejich přátelé a známí, přátelé a známí poslan-ců a senátorů, kteří mohou ovlivnit svýmináměty uplatněnými ve správný čas a nasprávném místě zákonné úpravy, sloužícínejen samotným vinařům, ale také našemuvinařství jako celku. Nezanedbejme tuto mož-nost legislativních úprav, které proběhnouv roce 2006 a ovlivní na delší dobu naši

23 24

Přímé světlo Difúzní světlo

Netermická fólie Termická fólie

J A R O

Vybrali jsme pro Vász častých dotazů odborné poradny:

Dostal jsem několik sadbových hlíz odrůdybrambor KRETA, které mne svým tvaremzaujaly. Můžete mi poradit, odkuď odrůdapochází?

Odrůda KRETA je raná, varný typ bramborBC. Je odolná virózám a strupovitosti, ale jecitlivá na sucho. Doporučuje se jak pro přímýkonzum, tak i pro zpracování na hranolky.Pochází z českého šlechtění - Sativa Keřkov.

Fólie v praxi na zahraděJaromír Láník, místopředseda ČZS

Plastické neboli umělé hmoty souhrnněpředstavují materiály, které jsou tvořenymakromolekulárními látkami. V dnešní doběje vývoj na obrovské úrovni a zasahuje dooblastí všech činností člověka a neustálepřibývá nových a nových látek. Tyto hmotysvými specifickými vlastnostmi předčilya nahradily klasické materiály, jako kov, dře-vo, sklo a nabízejí nová technologická řešení.Samozřejmostí je použití těchto látek v ze-mědělství a zahradnictví s velkou perspekti-vou nejen pro velkovýrobu, ale i pro zahrádká-ře. Cílem tohoto článku je ukázat možnostipoužití, vysvětlit důležité vlastnosti a podnítitzájem pro běžnou praxi. Pod termínem plas-tické hmoty se skrývá celá škála výrobků,mezi něž patří i fólie. Ty mohou být vyrobenyz následujících polymerů: polykarbonát (PC),polymetylmetakrylát (PMMA), polyetylén (PE),etylvinylacetát (EVA), polyvinylchlorid (PVC),polyetyléntereftalát (PET), polypropylén (PP),polystyrén (PS).

Předností fólií z plastických hmot je jedno-značně mnohonásobně nižší hmotnost vesrovnání s klasickými materiály, jednoducházpracovatelnost, izolační vlastnosti, propust-nost světla, nižší materiálové náklady přistavbě fóliovníků ve srovnání se skleníkem,nižší termální variabilita při vysokých teplo-tách (v létě). Na druhé straně však existujíi nedostatky, jako je stárnutí, degradacea postupné snižování pružnosti a propustnostisvětla a problematická likvidace.

Z důvodu prodloužení trvanlivosti se tyto efektu na fólii závisí na vlhkosti, teplotě a není stupnost světla až do 92 %, možná úpravafólie obohacují různými stabilizátory a absor- zaručen po celou dobu životnosti fólie (tento no-drop, fólie bývá 3vrstvá, většinou profesio-béry UV-záření.Tato aditiva neutralizují zápor- efekt lze obnovit použitím nástřiku speciálního nální.né vlivy ultrafialového světla. Při použití mine- přípravku). Fólie z PE - pravděpodobně největší za-rálních přísad se světlo rozptýlí a vyzáří do stoupení, z různých druhů PE, propustnostrůzných směrů (difúzní světlo). světla od 80 % do 92 %, jedno až vícevrstvé,

Další možnost aditivace je použití minerál- Neméně důležité jsou i druhy slunečního fólie není stabilizována proti UV záření, z če-ních přísad nebo různých kopolymerů (např. záření, které mají vliv nejen na rostliny, ale hož vyplývá, že rostliny pod takto vytvořenýmEVA), kterými se dosáhne v rámci teplotních i na fólie. krytem mají zcela nevyhovující podmínky.poměrů neboli termicity tzv. "skleníkového Ultrafialové - nepropustnost typu B způso- Fólie kombinované - většinou vícevrstvé,efektu" - vytváří se bariéra pro infračervené buje poruchy tkání, mutagenitu, " zčernání" jsou vyrobeny současně z několika polymerůzáření větší délky a zabraňuje poklesu teploty růžových květů, zvýšenou sporulaci hub (např. PE/EVA) - většinou fólie profesionální.vyzářením. a plísní (např. botritis), absorpce má vliv na Barevné fólie - které, dle informačních

Nové možnosti nabídly vícevrstvé fólie, Porofólie - většinou PE fólie, opatřenékteré pronikly do zahradnictví a zemědělství. otvory, které umožňují volný přístup pro kapa-Při jejich výrobě je vytlačováno několik poly- liny při zálivce, přístup vzduchu ke kořenům,merů (PE, EVA) současně, čímž vzniká pro- zabraňují růstu plevelů, zvyšují kvalitu a výno-dukt, který sdružuje kvalitativní vlastnosti sy. Životnost není dlouhodobá a je používánakaždého polymeru v závěru za účelem sníže- většinou jednorázově.ní negativních jevů. Mulčovací fólie - na bázi PE v různých

Kromě toho tyto fólie mohou být upraveny barevných odstínech.speciální povrchovou úpravou za vzniku tzv. Černá - pro použití na záhony, brání růstuefektu no-drop, který zabraňuje kondenzaci plevelů, urychluje růst plodin, ochraňujevody ve formě kapek a naopak zkondenzova- rostliny a plody před kontaktem se zeminou,ná voda zůstává ve formě vodního filmu, a tím snižuje výskyt houbových chorob (např. plíseňdochází ke zlepšení přenosu světelného šedá u jahodníků), šetří půdní vláhu.záření až o 15 %, a zároveň k částečnému Hnědá - polopropustná, spojuje výhodyzvýšení vlhkosti v prostoru, což může být pro černé a průhledné, propouští větší množstvíněkteré druhy rostlin výhoda. Životnost tohoto záření, které proniká hlouběji do půdy a zvyšu-

Vodní film -úprava no-drop

Padající kapky -fólie bez úpravy

trvanlivost fólieTyp A - neexistují téměř žádné výzkumné

výsledkyModrá a červená část spektra viditelného

světla ovlivňuje fotosyntézu, růst je kompakt-nější, internodia krátká, zmírněný růst dodélky a dochází ke snížení sporulace plísní.

Infračervené záření vytváří teplo - způsobu-je podsaditý růst, délkový růst je zmírněn,kratší internodia, zvýšená rozvětvenost, vý-nosnost sazenic, lepší vybarvenost květůa listů.

Fólie z PVC - se používají jako hydroizolač-ní (zelené střechy, základy staveb) v různýchbarevných odstínech. Transparentní fólienacházejí rovněž využití v různých technic-kých aplikacích, avšak v žádném případěnelze tyto fólie používat pro stavbu fóliovýchkrytů nebo jako obalový materiál pro potravinyz důvodu možného uvolňování ftalátovýchzměkčovadel nebo základního monomeruvinylchloridu, neboť tyto látky jsou karcino-genní. Rovněž spalování se nedoporučuje,poněvadž mohou produkovat nebezpečnélátky, např. dioxiny.

Fólie z EVA - mají vynikající odolnost protiUV záření, záruka bývá až 45 měsíců, pro-

životnost se pohybuje od 8 měsíců do 5 roků,rovněž tyto fólie mohou být opatřeny úpravouno-drop, antistatickou úpravou, stabilizacíproti UV záření.Černá PE fólie nachází uplatnění např. při

pěstování termínovaných neboli řízenýchkultur chryzantém, poinsetií a při rychlenícibulovin - tulipány, narcisy, hyacinty a kro-kusy. U fólií z PE je třeba upozornit na skuteč-nost, že je zcela nevhodné používání fóliíz rozřezaných pytlů, kde je nevhodná tloušť-ka, zcela nevyhovující propustnost světla,

zdrojů výrobce, kromě své primární funkcezabezpečují snížení až omezení vývoje in-fekčních agens.

Fólie kašírované - jedná se o vyztužené PEfólie z PE pásků povrstvených PE. Tyto fóliese vyznačují vyšší mechanickou pevností,avšak světelnou propustnost mají relativněnízkou. Jednotlivé druhy se liší vazbou pásků,hmotností a příp. aditivací. Celková užitnáživotnost fólie oproti vícevrstvým a kombinova-ným fóliím je nižší.

25 26

je její teplotu, zároveň nepropouští potřebné druhem polymeru, ze kterého je vyrobena. odvozena od velmi dobrých fyzikálních vlast- vlastnostmi zaručuje dlouhodobou UVk fotosyntéze plevelů (brání v jejich růstu). Komerční fólie většinou tuto grafickou úpravu ností a těmi jsou odolnost proti povětrnostnímČervená - speciální pro pěstování jahod, nemají a informace, pokud jsou vůbec uvede- podmínkám, propustnost pro vzduch, vodu,

rajčat, melounů a paprik, dochází ke snižová- ny, jsou obsaženy v příbalovém letáku nebo teplo, pevnost a v neposlední řadě důležitání asimilace a zvyšování výnosu. na etiketě obalu fólie. funkce - zdravotní nezávadnost.

Stříbročerná - vhodná pro plodiny, kde je Zahrádkářům jsou v maloobchodní síti Kromě těchto obecných vlastností se dápotřeba maximální odraz paprsků (rajčata, nabízeny fólie převážně bez nadstandardních specifikovat, že mikroklima, které se vytváříokurky), dále je vhodná pro rychlení na jaře, úprav, cenově přijatelné, avšak životnost je pod netkanou textilií umožňuje časnější výse-případně pro speciální pěstování (chřest). podstatně kratší, mnohdy pouze na jedinou vy a výsadby, urychluje vzcházení, zlepšuje

Propustnost světla různých materiálůMateriál propustnost světla (%)sklo 92dvojsklo (diterm) 88sklolaminát 80plexisklo (komůrkové) PMMA 88polykarbonát (komůrkový) PC 79folie PE/ EVA 89-93 *)

*) propustnost světla je závislá na technologiivýroby, použitém polymeru nebo jejich kombinaci.

Vývojově nejmladší materiály jsou tzv."kompostovatelné plasty", které během kom-postování podléhají procesu biologickéhoodbourávání za vzniku oxidu uhličitého, vody,anorganických sloučenin a biomasy v měřítkusrovnatelném s jinými známými kompostova-telnými materiály, neuvolňují žádná toxickárezidua a nesmí působit negativně na růstrostlin. Tyto materiály jsou vyrobeny na bázisamotných syntetických polymerů nebov kombinaci s přírodními materiály. Z polyme-rů jsou to deriváty kyseliny polymléčné, poly-estery, polyesteramidy, polyesteruretany,polyvinylakoholy a z přírodních látek jsou toderiváty škrobu, celulózy, živočišných a rost-linných bílkovin. Z těchto kompostovatelnýchplastů lze vyrábět např. jednorázové kořená-če, mulčovací fólie, odpadové sáčky a pytle.Používání těchto materiálů je prozatím vevývoji a stádiu testování.

Závěrem je však nutno podotknout, žebiodegradovatelné polymery (= kompostova-telné plasty) spojují klady výborných materiá-lových a funkčních vlastností. Tímto způso-bem se člověku daří učinit opět jeden krokblíž k dokonalejšímu a trvale udržitelnémusystému života na Zemi.

Při nákupu fólie je nutné ověřit si jakéúpravy nabízí, z kterého polymeru je vyrobenaa tím, pokud je to možné, získat delší život-nost a použitelnost. Profesionální fólie bývají paktní vícevrstvý laminát sloužící jako tzv.potištěny logem firmy, symboly recyklace a

sezónu. V mnoha případech mechanicky zakořeňování, zvyšuje růst, zamezuje poško-vydrží, ale její světelná propustnost je již zení při krátkodobých poklesech teplot (až dov druhé sezóně velice nízká. Mechanická -6 C), ovlivňuje příznivě vodní režim vody,údržba kromě umytí v podstatě neexistuje, čímž lze prodloužit intervaly mezi závlahami,nedosáhne se výrazného zlepšení vlastností pohlcuje sluneční záření a snižuje procesa pracnost je neúměrná výslednému efektu. fotosyntézy (mulčovací), zvyšuje teplotu půdyŽivotnost je ovlivňována a dána spoustou proti nezakryté půdě, zpomaluje tepelnéfaktorů, takže uživatel tuto vlastnost není ztráty, vytváří mechanickou ochranu předschopen výrazně změnit. Na zimu, pokud to škůdci, hmyzem a ptáky, pod textilií je běhemmožnosti dovolují, je lepší fólii uschovat a na dne teplota vyšší o 5 až 10 C, je odolná vůčijaře opět instalovat. Pokud však tyto možnosti napadení plísněmi a bakteriemi a představujeneexistují, dochází k rychlejšímu stárnutí. finančně nejefektivnější způsob rychlení.Pokud navíc fólie není opatřena antistatickou Netkaná bílá textilie se používá hlavně proúpravou, prach a nečistoty ulpívající na po- ranou zeleninu - salát, košťálovou zeleninu,vrchu negativně snižují prostupnost světla ředkvičky, během roku pro okurky, papriku,a dochází k degradaci fólie. brambory, pekingské zelí - především jako

Likvidace spalováním a skládkováním nepo- krycí vrstva.užitelných fólií je nejhorší varianta nakládání Netkaná černá textilie se používá jakos odpadem. Tyto materiály by zásadně měly mulčovací a je určena především pro nastý-být využívány k recyklaci. Třídění odpadů, lání jahodníků, plodové zeleniny - okurek,obzvláště plastů i námi zahrádkáři přispívá paprik, rajčat, tykví, melounů, brambor a k na-k ekologické vyspělosti a zvyšování ochrany stýlání v ovocných a okrasných výsadbách.životního prostředí. Kromě výše uvedených funkcí a druhů

Netkané textilieDalším neméně důležitým materiálem jsou

netkané textilie (v profesionální mluvěnon-woven textile), které jsou vyrobeny růz-nými technologiemi, převážně na bázi poly-propylénu a na trh jsou dodávány pod různý-mi obchodnímu názvy. Používání představujev dnešní době velice důležitý a významnýintenzifikační faktor v polním pěstování (hlav-ně v zahradnictví) a ve snaze vyprodukovatkvalitní výpěstky. Obecně se dá říci, že na-startování používání netkaných textilií v na-šich klimatických podmínkách umožnilopěstování rostlin a sklizně rozložit v podstatnědelší časové období, znatelně byly tím ovliv-něny pěstitelské cykly, postupné výsevy a roz-šířila se odrůdová skladba. Použití netkanýchtextilií se uplatňuje jako krycí materiál výsevů,přísad a na tzv. mulčování. Tato funkce je

o

o

netkaných textilií existují i speciální druhy:P netkaná textilie se speciální povrchovou

úpravou, jejíž hlavní funkcí je ochrana protiprorůstání kořenů stromů. Textilie zabezpe-čuje růst kořenů směrem do hloubky, vytvá-ří se pevný kořenový systém a stromyzískávají vyšší stabilitu.

P netkaná textilie používaná při zatravňováníproblémových terénů, zpevňování svahůa představující výhody v ochraně půdníchploch před erozí, snížení nákladů na zavla-žování, větší rovnoměrnost výsevů a sníže-ní nákladů na následnou ruční práci. Mezitěmito textiliemi existují druhy s řízenoudobou rozpadu a nakonec i druhy, kterémají ve své struktuře zabudované travníosivo a používají se jako travní rohože.

P kombinací s polyolefíny byl vytvořen kom-

jezírková (rybníková) fólie, která svými

stabilitu, odolnost proti proražení a prorůs-tání kořenů a perforační stálost ve srovnánís fóliemi např. z PVC nebo EPDM (syntetic-ký kaučuk).Netkané textilie všeobecně představují pro

zahrádkáře nezastupitelnou součást pěstitel-ských postupů, především ve vegetačnímobdobí a jejich používání by mělo být zákla-dem šetrného přístupu k přírodě z důvodůsnížení spotřeby chemických přípravků a hos-podaření s vodou.

Taky jste se pokusili vypěstovatv bytě mango?

ing. Josef Matějka, SZO Citrusáři Praha

V našich obchodech se po otevření trhuzačaly objevovat plody tropického ovoce,které jsme dříve neznali, či se objevovalovelmi sporadicky. Jelikož je mnoho těch, kteříchtějí zkusit vypěstovat ze semen těchtoplodů rostliny, budu se snažit popsat základnívlastnosti a způsob pěstování některýchrostlin, jejichž plody se u nás v prodeji obje-vují.

MangoMangovník je mohutný 12 - 30 metrů vyso-

ký strom. Je vždyzelený a dlouhověký. Větvejsou typicky převislé a z naříznutých větvívytéká latex.

Listy jsou tmavě zelené, lesklé 10 - 20 cmvelké, s výraznou světlejší žilnatinou. Mladélisty jsou zabarveny červeně, fialově až bron-zově a vypadají jako zvadlé.

Květy jsou bílé, vonné, polygamní, v prů-měru 5 - 8 mm a objevují se ve velkých latáchna koncích větví. Na 1000 květů se vyvinouprůměrně 2 plody.

Jedná se o typickou tropickou rostlinu.Vyžaduje průměrné teploty 25 - 30 C, aleo

vydrží teploty 45 C horka a naopak nejnižšío

teplota by neměla klesnout pod 10 C. Vyža-o

duje přímé slunce. V bytě se dá pěstovat jakodekorativní rostlina, přičemž musíme řezemusměrňovat jeho velikost.

Na půdu není náročný, ale čím je půdavýživnější, tím lépe prospívá. Nesnáší půdyvápenité, zemina má být hluboká, výživnáa drenážovaná.

27 28

Na stromcích se může objevit houbové Semena můžeme sázet okamžitě po vybrá- okolo 25 C. Teploty nad 32 C již brzdí růst,onemocnění antraknóza - černání listů. Proti neměly by klesnout pod 10 C.tomuto je nutné postřikovat rostliny měďnatý- Zemina by měla být propustná, hlinitopísči-mi přípravky. tá, půdní reakce 4,6 - 6,2 pH.

Závlaha je nutná bohatá a pravidelná. Pro pěstování stačí nádoby o průměruV zimě při poklesu teploty omezujeme na 20 cm. Ananas nesnáší přemokření a je mož-minimum. né ho zalévat i do středové růžice - je epifytní.

Rozmnožování je možné semeny, které Rostliny ananasu plodí dle prostředí už povyséváme ihned po vyjmutí z plodů. Ze se- jednom roce. Plodnost je možné vybudit přimen se odstraní dřevitá skořápka a semeno dostatečné velikosti rostliny nalitím tzv.se vloží do substrátu tak, aby vypouklá část acetónové vody do růžice rostliny.směřovala vzhůru. Semena se zasypou sla- Rostliny se získávají z odlomených zele-bou vrstvou substrátu. Teplota substrátu pro ných růžic na plodech. Vybíráme pokud mož-klíčení by měla být stálá, nejméně 26 C. Je no plod ještě zelený s dobrou růžicí. Růžicio

nutné zajistit vlhkost substrátu, např. jeho odlomíme a okamžitě po odlomení dáme dozakrytím sklem. misky s vodou, či přímo do propustného

Semenáče mohou začít plodit od 7. roku. substrátu. Přibližně každý třetí pokus o zakoře-V našich podmínkách bych ale s plodností nění je úspěšný.rostlin umístěných v bytech příliš nepočítal.

Existuje příbuzný druh mangovníku - Assi-mina triloba, který bez větších problémůmůže-te pěstovat i na zahradě (snáší -28 C). Tytoo

rostliny jsou testovány v ČR již 3 roky a vý-sledky jsou velmi slibné.

Avokádo i v bytech, ale musíte mít vhodnou rostlinuVždyzelený, tropický až subtropický strom,

dorůstající ve volné přírodě až 20 metrů.Větve jsou silné, sukulentní. Listy jsou tmavo-zelené 15 - 20 cm dlouhé, matně lesklé sezřetelným žilkováním.V mládí plstnaté, staršíkožovité, na rubu světlejší.

Existují 3 různé typy avokáda, které se odsebe liší jak plody, tak pěstitelskými podmín-kami. Obecně však platí, že průměrná teplotapěstování je 18 - 25 C. Rostliny nevydržío

mráz. Potřebují dostatek vláhy, nikoli všakpřemokření. Při přísušku shazují listy. Napřímém slunci trpí úpalem, ale potřebujídostatek světla.

Půda má být písčitá, dobře drenážovaná,výživná s neutrální, či mírně alkalickou reakcí.Rostliny potřebují pravidelnou výživu v pomě-ru N:P:K 12:10:14.

Pro širší korunu se doporučuje odstraněníterminálního výhonu. Rostliny velmi dobřesnáší řez.

Na stromcích se může objevit houbovéonemocnění antraknóza - černání listů. Protitomuto je nutné postřikovat rostliny měďnatý-mi postřiky.

ní z plodu do zeminy špičkou nahoru. Seme-na nesmí přeschnout. Nad semenem by mělobýt maximálně 25 mm zeminy, jinak špičkasemene může být až do jedné třetiny nadzeminou. Semenáče je nutné zastínit.

Semenáče mohou začít plodit za 6 - 9 let,ale není zaručena dobrá kvalita plodů.

KarambolaNízký keř, či bohatě se větvící strom 5 - 12

metrů vysoký. Listy jsou lichozpeřené (vypadájako akát), při rašení červené, později zelené.

Plody jsou někdy prodávány pod obchod-ním názvem Malajská hvězda nebo Star fruit.

Jedná se o tropickou rostlinu, proto potřebu-je teplotu v létě 30 C, v zimě 18 C. Nesnášío o

mráz. V bytech se pěstuje dobře jako okrasnárostlina. Zemina musí být bohatá na živinys kyselou reakcí pH 5,5 - 6,5. Potřebujedostatečnou závlahu, ale nesnáší přemokře-ní. Snadno se vysévá, malá semena se vysé-vají co nejdříve po vybrání z plodů. Pro urych-lení plodnosti a udržení kvality plodů se rostli-ny roubují. Semenáče mohou plodit zhruba od5. roku.

PapájaVysoká vytrvalá bylina palmovitého vzhledu.

Málokdy se větví. Kmen končí korunkoudlouze řapíkatých listů. Rostliny mohou dorůstaž 10 metrů.

Listy jsou dlanitě laločnaté, velké až100 cm, po 6 měsících odumírají a na jejichmístě již nové nevyrostou. Nové listy rostoupouze na vrcholku rostliny. Listy jsou velmisnadno poškozovány větrem a v suchémprostředí také dlouho nevydrží. Proto u násrostlinky většinou tvoří jen kmínek a chochol-ky nových listů.

Na půdu je papája nenáročná, vyžaduje pHokolo 6. Výživa musí být bohatá a jako všech-ny tropické rostliny vyžaduje bohatou závlahu.Umístění na přímém slunci. Optimální teplotaje 25 - 30 C, při 15 C zastavuje růst.o o

Semena vyplňují velkou dutinu uprostředplodu a je jich velké množství a velice brzyztrácejí klíčivost. Před výsevem je nutnésemena proprat. Vyséváme do květníků pojednom semenu, protože semenáčky majívelmi jemné kořínky.

Vzhledem k náročnosti na prostředí a ne-možnosti řezu nedoporučuji pěstovat.

LičiVždyzelený pomalu rostoucí subtropický

strom dorůstající 15 metrů. Potřebuje podmín-ky se zřetelnými klimatickými rozdíly. Prokvetení potřebuje suché období a krátkéobdobí chladu okolo 3 C.o

Listy jsou atraktivní, celokrajné, asi 12 cmdlouhé. Jsou sudozpeřené a objevují se po 2až 5 párech na obou stranách. Mladé listyjsou načervenalé, jinak jsou světle zelené,kožovité, lesklé.

Není náročné na půdu, ale má rádo vlhké,kyselé prostředí, hluboké, dobře drenážovanépůdy bohaté na humus. Je náročné na výživua na vláhu, ale nesnáší přemokření.

Nesnáší též vedro, vyhovují mu teplotyokolo 20 C. Teplota v zimě by neměla mimoo

krátkého období klesnout pod 10 C.o

Rozmnožování je čerstvými semeny, kterérychle ztrácí klíčivost. Semenáče plodí nejdří-ve za 10 - 15 let, může se stát, že nezaplodívůbec. Pro klíčení semena potřebují teplotucca 25 C.o

Liči můžeme pěstovat jako dekorativnírostlinu, bez velké naděje na její plodnost.

MučenkaU nás se mučenka prodává pod mnoha

obchodními názvy, nejznámější je Granadilla.Mučenky jsou dlouhodenní bylinné liány

dorůstající dle druhů několika metrů délky.U nás se pěstují na opoře. Listy mají také dledruhů různé tvary a velikosti.

Ze semen se dá mučenka bez problémůvypěstovat. Semenáčky po cca 1 roce začína-jí kvést a plodit. Mučenky většinou bez problé-mů vydrží bytové pěstování, ale existuje velkávariabilita i jednotlivých odrůd. Pokud sechcete pěstováním mučenek zabývat, doporu-čuji se spojit s některým jejich pěstitelem.Existuje i klub pěstitelů mučenek

KiwiTyto rostliny jsou vhodné pro pěstování

venku a do bytů se nehodí.

AnanasVíceletá bylina, u které ze slabého kořeno-

vého systému vyrůstá růžice tmavých tuhýchlistů.

Velice dobře se pěstuje v bytech. Potřebujeumístění nejlépe na přímém slunci, teploty

o o

o

CitrusyCitrusy jsou pro pěstování rostlinou poměr-

ně známou, tak jen krátké zastavení. Jednáse o subtropické rostliny, které většinou potře-bují během zimy pokles teploty pod 10 C.o

Nesnášejí mráz. Dají se velmi dobře pěstovat

a je dobré v zimním období rostliny přisvětlo-vat. Zeminu potřebují propustnou, výživnous pH okolo 5,5. Potřebují dostatečnou vlhkost,ale nesnášení přemokření.

Pokud je chceme pěstovat v teplých bytech,je dobré se obrátit na zkušené pěstitele nebodůvěryhodné prodejce, kteří vám poradí.Existuje 24 citrusářských organizací. CitrusářiPraha se scházejí každé třetí úterý od 18hodin v salónku restaurace Na Chlumeckécca 300 metrů od stanice metra Rajská Za-hrada směrem ke stanici Černý Most přímou tubusu metra (kontakt 737 250182 - Matěj-ka). Na těchto schůzkách je možné prokon-zultovat aktuální problémy a je zde i možnostdohodnout roubování vašich citrusů.

Všem doporučuji si napěstovat semenáčky,které se ale musí později naroubovat. Dopo-ručuji sázet semena pomerančů, či grapefruj-tů, které jsou pro pozdější roubování nejvhod-nější. Semena je nutné zasadit co nejdříve povyjmutí z plodů, rychle ztrácí klíčivost.

Poznámka: před rozhodnutím pěstovat některouz tropických rostlin v bytě - byť jako okrasnou -doporučujeme pěstiteli svůj záměr dokonalezvážit vzhledem k nárokům rostliny na prostor.

29 30

Registrované novinkyodrůd jabloní

Ing. Dušan Nesrsta, ÚKZÚZ Brno,Zkušební stanice Želešice u Brna

V přehledu jsou uvedeny novější odrůdyjabloní, které byly registrovány v období 2004- únor 2005. Jsou členěny do skupin letní,podzimní a zimní a ve skupině v abecednímpořádku. Jedná se jen o stručný popis. Po-drobné informace s vyobrazením o těchto idalších odrůdách je možné nalézt v odbor-ných časopisech, např. Zahrádkář aj.

Letní

ATLASOdrůda vznikla křížením odrůd 'Red Melba'

x 'James Grieve Red' (Sempra Litoměřices.r.o), její provozní označení bylo TE-16604.

Strom roste středně bujně až bujně, habitusmá rozložitý charakter. Korunu zahušťujístředně tlusté a dlouhé letorosty. Plodí nakrátkém dřevě jednotlivě i ve shlucích. Připřeplození bývají plody velikostně nevyrovna-né. Plod je středně velký až velký, kuželovitý,slabě žebrovaný. Slupka má hladký povrch, jestředně tlustá až tenká, bez ojínění a rzivosti.Základní barva slupky je bělavě žlutá, krycípak růžová ve formě líčka. Dužnina je žlutavébarvy, středně tuhé konzistence a slaběnavinulé chuti. Stopka je tenká až střednětlustá a částečně převyšuje plod.

Sklizňová zralost plodů od poloviny červen-ce, kdy je lze také již konzumovat. Je vhodnápro pěstování ve všech pěstitelských oblas-tech na slabě až středně bujně rostoucíchpodnožích.

DIMALetní odrůda, pocházející ze šlechtění

VŠÚO Holovousy, s.r.o, vznikla kříženímodrůd 'Discovery' x 'Mantet', provozní označe-ní HL 1259.

Strom roste slabě, habitus má rozložitýcharakter. Korunu zahušťují dlouhé letorosty.Plodnost je raná, plodí na krátkém dřevě.Plod středně velký až velký, ploše kulovitý,bez žeber, se slabými svalci na distálnímkonci, tj. nad kališní jamkou. Základní barvaslupky zelenožlutá, krycí barva červená

ve formě líčka. Slupka je hladká, středně netrpí. Vhodná pro pěstování ve všech oblas-tlustá, slabě ojíněná, bez mastnosti a rzivosti. tech.Dužnina krémové barvy je středně pevná,středně šťavnatá, v chuti slabě navinulá.Stopka středně tlustá a krátká.

Sklizňová zralost od poloviny července,konzumní zralost do konce srpna. Vhodná propěstování ve středních i vyšších oblastech,kde netrpí tolik padlím. Z podnoží volímeraději středně až bujně rostoucí.

MIODARLetní odrůda rovněž domácího šlechtění krátkém dřevě. Plod středně velký, kulovitého

(VŠÚO Holovousy, s.r.o), na vzniku se podíle- tvaru se slabými žebry a svalci nad kališníly odrůdy 'Mio' x 'Quinte', provozní označení jamkou. Základní barva slupky je žlutá, krycíHL 649. červená barva je v rozmyté formě. Slupka je

Strom roste středně bujně až bujně, habitus hladká, středně tlustá, slabě ojíněná, bezmá rozložitý charakter, plodí na krátkém dře- mastnosti, povrch plodu bývá jemně nerovný.vě. Plod je středně velký až velký, tupě kuželo- Stopka tlustá a krátká. Dužnina bílé barvy jevitý se slabými žebry a svalci na distálním měkká, šťavnatá, v chuti navinule sladká.konci. Základní barva slupky je bělavě zelená, Sklizňová zralost od poloviny července,krycí barva růžová v rozmyté formě. Slupka je konzumní zralost pak začátkem srpna. Vhod-hladká, středně tlustá, slabě ojíněná. Dužnina ná pro pěstování ve středních a vyššíchbílé barvy, středně pevná, středně šťavnatá, oblastech.sladce navinulé chuti. Stopka středně tlustáaž tlustá a krátká.

Sklizňová zralost v 2. polovině července,konzumní zralost do poloviny srpna. Odrůdaje více odolná proti napadení strupovitostí.Vhodná pro pěstování ve všech oblastech,zvláště vzhledem k rané době sklizně.

MIVIBEOdrůda vznikla křížením odrůd 'Mio' x 'Vista

Bella' (VŠÚO Holovousy s.r.o), provozníoznačení HL 676-5.

Strom roste středně až bujně, habitus mározložitý charakter. Koruna je volná, větveníjen střední, obrůstá krátkým plodonosnýmobrostem. Plodí ve shlucích i jednotlivě. Plodje velký, kulovitý, se slabými žebry a slaběvýraznými svalci v kališní jamce. Základníbarva slupky je zelená, krycí barva purpurováv rozmyté formě. Slupka je hladká, tlustá,silně ojíněná, bez mastnosti a rzivosti. Stopkatlustá a krátká. Dužnina bílé barvy je středněpevná, středně šťavnatá, v chuti slabě navi-nulá.

Sklizňová zralost začátkem srpna, konzum-ní zralost do konce srpna. Odrůda je víceodolná proti napadení strupovitostí, padlím

ZITADalší odrůda, která přišla z Holovous

(VŠÚO Holovousy s.r.o), vznikla křížením pověřena Sempra Litoměřice s.r.o, odrůda jeodrůd 'Mio' x 'Jerseymac', provozní označeníHL 464.

Strom roste středně bujně až bujně, habitusmá vzpřímený až rozložitý charakter. Korunabývá během vegetace zahušťována dlouhýmitenkými letorosty. Plodnost je raná, plodí na

Podzimní

DELÉNOdrůda z litoměřického šlechtění (Sempra

Litoměřice s.r.o), vznikla křížením 'TE-4595' x'Mc. Intosh Redspur', provozní označení TE40520.

Strom roste středně bujně, habitus mávzpřímený až rozložitý charakter, korunudostatečně zahušťuje krátký rozvětvený plodo-nosný obrost. Plodí ve shlucích i jednotlivě.Plod je středně velký až velký, ploše kulovité-ho až kulovitého tvaru. Slupka má hladkýpovrch, bývá středně tlustá, bez ojíněnía rzivosti, na skládce slabě mastná. Základnízelenožlutá barva je krytá rozmytou červení.Dužnina je krémové barvy, tuhé konzistence,středně šťavnatá se sladce navinulou chutí.Stopka je středně tlustá a krátká.

Do sklizňové zralosti odrůda nastupujezačátkem září, pro konzum je vhodná od říjnase skladovatelností do listopadu. Nenáročnána pěstitelské podmínky.

Až dosud uvedené odrůdy jabloní udržujeu nás Sempra Praha a.s.

Zimní

BEL-ELOdrůda pochází z Belgie, jako šlechtitel je

uveden JOMOBEL NV, udržováním u nás je

barevnou mutací odrůdy 'Elstar'.Strom roste bujně, v plodnosti středně,

habitus má vzpřímený až rozložitý charakter,korunu zahušťuje středně dlouhý obrost. Plodíve shlucích na krátkém dřevě, probírka jenutná. Plod je středně velký až velký, kulovité-ho až kulovitě kuželovitého tvaru. Slupka mánerovný povrch, je suchá, středně tlustáa slabě ojíněná. Na povrchu slupky jsoučetné, bíle zbarvené, středně velké lenticely.Základní žlutozelená barva je krytá celoploš-ně červení ve formě žíhání. Dužnina krémovébarvy je křehké konzistence, středně šťavnatáse sladce navinulou chutí. Stopka je tlustáa středně dlouhá.

Sklizňová zralost plodů bývá začátkem září,konzumně nazrávají v listopadu, skladovat jelze do února. Odrůda je určena pro teplejšíi chráněné střední oblasti s dostatkem vláhy.

DANTESZimní odrůda domácího šlechtění (ing. Petr

Hajduček), je udržována ve firmě UNIPLANT.Vznikla opakovaným křížením rezistentníchodrůd, hlavní podíl nese odrůda 'Prima'

Strom roste středně bujně, habitus mározložitý až převislý charakter. Korunu zahušťu-je středně dlouhý a tenký obrost. Plodí veshlucích i jednotlivě na krátkém dřevě, probír-ka je nutná. Plod je středně velký, kulovitéhotvaru. Slupka má hladký povrch, je střednětlustá, neojíněná, na skládce silně mastná.Základní zelenožlutá barva je krytá purpuro-vou červení, která je celoplošně rozmytá.Dužnina krémové barvy je křehké konzisten-ce, středně šťavnatá, v chuti sladce navinulá.Stopka je tenká a krátká.

Sklízí se začátkem září, konzumně dozráváod října se skladovatelností do ledna. Jerezistentní k napadení strupovitostí, užití protonalezne ve středních a vyšších polohách.

DIAMANTOdrůda pochází z litoměřického šlechtění

(Sempra Litoměřice s.r.o) a vznikla opakova-ným křížením odrůd, hlavní podíl nese odrůda'Šampion'. Ve šlechtění byla označována TE-

31 32

40936, udržovatelem odrůdy je Sempra Praha Strom roste bujně, habitus má vzpřímený 'Dukát' x 'HAR-11-T-68', provozní označenía.s.. až rozložitý charakter. Korunu zahušťují střed- TE-29819, odrůdu udržuje Sempra Praha a.s.

Strom roste středně bujně, v plodnosti až ně tlusté a dlouhé letorosty, které letním ře- Strom roste bujně, habitus koruny má vzpříme-slabě, habitus má rozložitý až převislý charak- zem zakracujeme, případně redukujeme. ný až rozložitý charakter. Korunu často zahuš-ter. Korunu dostatečně zahušťuje středně Plodí na krátkém dřevě ve shlucích i jednotli- ťují středně tlusté a dlouhé letorosty, kterédlouhý a tenký obrost. Plodí jednotlivě i ve vě, probírku uplatňujeme částečně. Letní řez letním řezem redukujeme. Plodí na krátkémshlucích na středně dlouhém dřevě, probírku je nutný. Plod je středně velký až velký, kulo- dřevě ve shlucích, pro zvětšení plodů a za-uplatňujeme jen při přeplození. Plod je střed- vitého tvaru. Slupka má hladký povrch, je bránění střídavé plodnosti musíme provádětně velký, kuželovitého tvaru. Slupka má drsný středně tlustá, bez ojínění, na skládce slabě probírku. Plod jen střední velikosti, plošepovrch, je suchá, středně tlustá bez ojínění, mastná. Základní zelenožlutou barvu v době kulovitý, slabě žebrovaný se slabými masitýminěkdy na líčku slabě rzivá. Základní barva je zralosti překrývá ze 2/3 rozmytá červeň. Duž- svalci na vrcholu. Slupka je hladká, střednězelenožlutá, krytá rozmytou purpurovou čer- nina krémové barvy, má křehkou konzistenci, tlustá, bez ojínění a mastnosti, někdy s níz-vení. Dužnina bílé barvy je tuhé konzistence, je šťavnatá a navinule sladká. Stopka je střed- kou rzivostí okolo stopečné jamky. Základnístředně šťavnatá, navinule sladké chuti. ní až tlustá a středně dlouhá. zelenou barvu slupky překrývá celoplošněStopka je tenká a středně dlouhá. Do sklizňové zralosti nastupuje začátkem červenohnědé zbarvení. Dužnina zelenavé

Sklizňová zralost plodů nastává od poloviny září, konzumně nazrává koncem října, na barvy je měkká, středně šťavnatá a v chutizáří, konzumně nazrávají od listopadu se skladě vydrží do konce ledna. Odrůda je sladce navinulá. Stopka je dlouhá a tenká.skladovatelností do února. Odrůda je nená- určena pro teplejší i chráněné střední oblasti Sklizňová zralost začíná koncem září,ročná na pěstitelské podmínky i půdní prostře- s dostatkem vláhy. Je náročná na stanoviště s konzumní zralostí od listopadu a skladova-dí zejména ve spojení se středně i bujněji a chemickou ochranu. telností do konce února. Odrůda je rezistentnírostoucími podnožemi. proti napadení strupovitostí a středně odolná

FANYOdrůda domácího šlechtění (Petr Kumšta, zemědělského ústavu Dresden-Pilnitz, vznikla

Votice u Vodňan) a pochází z křížení odrůd křížením odrůd 'Clivia' x 'Undine', provozní'Šampion' x 'Jonathan', provozní označení označení PI-A-34,25 - udržováním u nás jeKuP-155. pověřena Sempra Praha a.s. Domácí odrůda (ing. Petr Hajduček, Uni-

Strom roste středně bujně, habitus má Strom roste středně bujně, později slabě, plant), která vznikla křížením odrůd 'Goldenvzpřímený až rozložitý charakter, plodnost je habitus má rozložitý až převislý charakter. Delicious' x 'Diadém', provozní označení OHbrzká, vysoká, plodí na krátkém dřevě po 1 až Plodí na krátkém dřevě ve shlucích i jednotli- 186, odrůdu u nás udržuje UNIPLANT. Strom2 plodech. Probírka bývá jen ojedinělá. Plod vě, pro větší velikost plodů je nutná probírka roste slabě, habitus má rozložitý charakter.je velký, kulovitého tvaru, bez žeber se slabý- plodů. Plod je střední až velký, tvarem komole Korunu zahušťuje středně dlouhý a tlustými svalci na distálním konci, tedy nad kališní kuželovitý se slabými svalci na distálním obrost, který je nutné letním řezem redukovat.jamkou. Základní zelenožlutá barva slupky je konci. Slupka má nerovný, drsný povrch, je Plodí na krátkém dřevě ve shlucích i jednotli-částečně překrytá jasnou červenou barvou, ve suchá, středně tlustá a slabě ojíněná. Lentice- vě, probírku uplatňujeme ve snaze zvětšeníformě žíhání, slupka je hladká, tenká, bez ly jsou četné, středně velké a světlé barvy. plodů. Plod je středně velký, kulovitý, někdyojínění a mastnosti. Dužnina žlutavá, středně Základní zelenožlutá barva slupky je krytá i ploše kulovitý se středně velkými svalci napevná, středně šťavnatá, navinule sladká. rozmytou purpurovou červení. Dužnina kré- distálním konci. Slupka má drsný povrch, jeStopka středně tlustá a krátká. mové barvy je tuhé konzistence, středně středně tlustá, bez ojínění a mastnosti s patr-

Sklizňová zralost plodů nastává v polovině šťavnatá, voňavá, v chuti sladce navinulá. nými bílými lenticelami. Základní zelenožlutázáří, konzumní zralost koncem listopadu se Stopka je středně tlustá až tlustá a středně barva je krytá červeným žíháním. Dužninaskladovatelností do února. Odrůdu je vhodné dlouhá. žlutavé barvy, má křehkou konzistenci jepěstovat na slaběji rostoucích podnožích. Na Sklizňová zralost plodů nastává koncem středně šťavnatá, v chuti navinule sladká.polohu nenáročná, ve středních polohách je září, konzumně dozrávají v prosinci se skla- Stopka je tlustá a středně dlouhá.více barevná a má delší skladovatelnost. dovatelností do března. Odrůda je určena pro Plody se sklízí v polovině září, konzumně

JONAGORED SUPRAOdrůda pochází z Belgie, jako šlechtitel se

uvádí firma JOMOBEL NV, udržováním odrů-dy u nás je pověřena Sempra Litoměřice s.r.o,odrůda je barevnou mutací odrůdy 'Jonago- Odrůda pocházející z domácího šlechtěníred'. (Sempra Litoměřice s.r.o), vznikla křížením

PILOTOdrůda pochází ze SRN z Sachsenského

teplé i chráněné střední oblasti s dostatkem nazrávají koncem října se skladovatelností dovláhy. Je náročná na půdní prostředí a che- konce ledna. Odrůda je určena do všechmickou ochranu. oblastí s dostatkem vláhy. Je vhodná do

PYROP

proti napadení padlím jabloňovým. Nalezneuplatnění ve středních i vyšších polohách, připoužití středně bujně rostoucích podnožích.

UNITOP

středních oblastí ve spojení se středně i buj-něji rostoucími podnožemi.

Nové odrůdy rybízuIng. Libor Dokoupil, Ph.D., ÚKZÚZ Brno,

zkušební stanice Želešice

Význam pěstování rybízu je v produkcinutričně vysoce hodnotného ovoce na spotře-bu v čerstvém stavu nebo pro konzervárenskézpracování. Rybízy patří mezi důležité zdrojevitamínů a minerálních látek. Nejbohatšív tomto směru je černý rybíz, který obsahuje90 - 250 mg% vitamínu C a má významnébaktericidní účinky.

Rozlišujeme dvě hlavní skupiny - rybízyčervené, resp. bílé a rybízy černé. K ovocnář-sky významným druhům patří i meruzalkazlatá (Ribes aureum L.), využívaná jako pod-nož pro kmenné tvary rybízu a angreštu.

Rybíz se pěstuje jako pravokořenný vetvaru keře nebo štěpovaný na meruzalkuzlatou ve tvaru stromku (podnože ME-LS-A,ME-LS-B, ME-LS-C). V současné době jeběžnější tvar keře. Keře rybízu vysazujeme navzdálenost 2,5 - 3,0 x 1,0 - 2,0 m, podlevzrůstnosti odrůdy. Stromky rybízu (rybíznaroubovaný na meruzalce) sázíme do sponu2,0 - 2,5 x 0,8 - 1,0 m.

Šlechtění rybízu se zaměřuje na odolnostproti významným houbovým chorobám, kvali-tu a kvantitu suroviny (velikost, pevnost bobu-lí, násada po celé délce hroznu, stejnoměrnédozrávání, bohatá šťáva), vzpřímeně rostoucívýhony, snadnou množitelnost a vhodnost promechanizovanou sklizeň (rychlá regeneracepoškozených výhonů po sklizni).

V textu jsou dále popsány nové odrůdyčerného a červeného rybízu, které byly za-psány do Státní odrůdové knihy ČR v letech2001 až 2004. Podrobné informace s vyobra-zením o těchto i dalších odrůdách je možnénalézt v odborných časopisech, např. Zahrád-kář, aj.

BEN CONNANStředně raně dozrávající odrůda černého

rybízu. Byla vyšlechtěna ve Velké Britániikřížením odrůd ´Ben Sarek´ a ´Ben Lomond´.V ČR byla registrována v roce 2004. Keř jepolorozložitý, nízký až středně vzrůstný sestředním počtem základních výhonů. Barvahorní strany listu je tmavě až velmi tmavězelená. Bobule v hroznu jsou velké, kulovité,

33 34

černé, středně pevné. Podle šlechtitele by dlouhý, stopka hroznu dlouhá až velmi dlou- preventivní opatření hlavně na stanovištích,odrůda měla mít vysokou odolnost proti ame-rickému padlí.

CERESStředně raně dozrávající odrůda černého

rybízu. Byla vyšlechtěna v Polsku křížením(botanický druh Ribes dikusza x odrůda ´Bar-chatnaja´) x volné opylení. V ČR byla registro-vána v roce 2003. Keř je polovzpřímený,středně vysoký až vysoký, středně hustý. Plodje velký, kulovitý, černý, středně pevný. Podlešlechtitele by odrůda měla mít polní odolnostproti vlnovníku rybízovému a vysokou odol-nost proti houbovým chorobám.

FOCUSRaně dozrávající odrůda černého rybízu.

Byla vyšlechtěna v ČR (Sempra Praha a.s.,Šlechtitelská stanice Velké Losiny) křížením´Fertödi I.´ x ´BO 704´. Registrována bylav roce 2003. Keř je rozložitý, středně vysoký,středně hustý. Plod je velmi velký, kulovitý,černý, středně pevný, snadno se sklízí. Podlešlechtitele by odrůda měla mít vysokou odol-nost proti houbovým chorobám.

TIBENPozdně dozrávající odrůda černého rybízu.

Byla vyšlechtěna v Polsku křížením odrůd´Titania´ a ´Ben Nevis´. V ČR byla registrová-na v roce 2004. Keř je polovzpřímený, středněvysoký až vysoký se středním počtem základ-ních výhonů. Barva horní strany listu je tmavězelená. Bobule v hroznu jsou středně velké ažvelké, kulovité, černé, pevné až velmi pevné.Podle šlechtitele by odrůda měla mít vysokouodolnost proti americkému padlí a proti rzivejmutovkové.

TITANIAStředně až pozdně dozrávající odrůda

černého rybízu. Byla vyšlechtěna jako poly-hybrid ´Altajskaja desertnaja´ x (´Consort´ x´Kajaamin Vusta´) ve Švédsku. V ČR bylaregistrována v roce 2001. Keř je vzpřímený,středně vysoký až vysoký se středním počtemzákladních výhonů. Barva horní strany listu jetmavě zelená. Bobule v hroznu jsou velké,kulovité, černé, pevné. Odrůda vyniká vitalitoua odolností proti houbovým chorobám.

TISELRaně dozrávající odrůda černého rybízu.

Byla vyšlechtěna v Polsku křížením odrůd´Titania´ a ´Self´. V ČR byla registrovánav roce 2004. Keř je polovzpřímený, vysoký sestředním počtem základních výhonů. Barvahorní strany listu je středně až tmavě zelená.Bobule v hroznu jsou velké, kulovité, černé,středně pevné. Podle šlechtitele by odrůdaměla mít vysokou odolnost proti hnědémupadlí angreštovému.

TRITONRaně až středně zrající odrůda černého

rybízu. Byla vyšlechtěna jako polyhybrid (´Con-sort´ x ´Wellington XXX´) x ´StachanovkaAltaja´ ve Švédsku. V ČR byla registrovánav roce 2001. Keř je vzpřímený až polovzpříme-ný, středně vysoký se středním počtem zá-kladních výhonů. Barva horní strany listu jetmavě zelená. Bobule v hroznu jsou středněvelké, ploše kulovité, černé, pevné. Odrůdavyniká vitalitou a odolností proti houbovýmchorobám.

VEBUSRaně až středně dozrávající odrůda černé-

ho rybízu. Byla vyšlechtěna v ČR (Sempra a.sPraha, Šlechtitelská stanice Velké Losiny)křížením ´LS VII/21´ x ´BO 696´. Registrovánabyla v roce 2003. Keř je polovzpřímený, vyso-ký, středně hustý. Plod je velký, kulovitý,černý, středně pevný. Podle šlechtitele byodrůda měla mít vysokou odolnost proti hou-bovým chorobám.

KOZOLUPSKÝ RANÝ těchto poruch je zajištění správného poměruRaně dozrávající odrůda červeného rybízu.

Vznikla mutací odrůdy ´Tatran´. Byla registro-vána v roce 2003. Keř je polorozložitý, střed-ně vysoký až vysoký, středně hustý. Hrozen jedlouhý, stopka hroznu dlouhá až velmi dlou-há, plod je velký, kulovitý, červený, středněpevný. Podle šlechtitele by odrůda měla mítvysokou odolnost proti houbovým chorobám.

ROVADAStředně až pozdně dozrávající odrůda

červeného rybízu. Byla vyšlechtěna v Holand-sku. Jedná se o mutaci odrůdy ´Heinemannůvpozdní´. V ČR byla registrována v roce 2001.Keř je polorozložitý, středně vysoký až vyso-ký, středně hustý. Hrozen je dlouhý až velmi

há, plod je velký, ploše kulovitý, červený,pevný. Podle šlechtitele by odrůda měla mítvysokou odolnost proti houbovým chorobám.

Nedostatek vápníku a vápněníIng. Miroslav Kalina, ÚR ČZS Litoměřice

Při nedostatku vápníku musíme vždy rozli-šovat mezi vlastním nedostatkem Ca v rostli-nách a nedostatkem vápníku v půdě. Tendruhý stav vede k okyselení půdy a tím kekomplexu příčin, které mohou negativněovlivnit růst rostlin. Ke komplexu příčin prošpatný růst rostlin na těžkých půdách patřípoutání fosforu a molybdenu, snížený příjemhořčíku a draslíku a tím možný nedostatektěchto živin pro pěstované rostliny. Dále můžemít stoupající přijatelnost stopových prvkůa zejména těžkých kovů za následek jejichnadměrný příjem a tím toxické působení napěstované rostliny. Často pozorujeme u za-hradních plodin nedostatek vápníku vyvolanýsuchem a přehnojením dusíkem a draslíkem,který vede k poruchám transportu Ca v rostli-ně. Tím dochází u jabloní k známé hořképihovitosti jablek a u plodových zelenink suché nekróze rajčat a papriky. Protoženedostatek vápníku v rostlinách má jen zřídkapříčiny v nedostatečné zásobě Ca v půdě(kromě silně kyselých půd), nelze jej většinoudoplněním půdní zásoby (vápněním) odstra-nit.

Důležitým předpokladem omezení výskytu

mezi draslíkem a vápníkem v půdě nebov substrátech - tedy preventivní opatření.Většinou se musí omezit hnojení draslíkema je třeba zvýšit organické hnojení, čímž sevytvoří lepší podmínky pro příjem vápníkurostlinami. Výskyt poruchy je také značněpodporován nadměrnou výživou dusíkem,a proto je nutné omezit hnojení dusíkatýmihnojivy (např. i ve formě zákvasů z trusudrůbeže).

Nedostatek vápníku v rostlinách lze doznačné míry omezit, jestliže k přihnojovánídusíkem používáme přednostně ledek vápe-natý, který obsahuje 15 % dusíku a 28 % CaOve vodorozpustné formě. Doporučuje se jako

kde se tyto poruchy ve výživě rostlin vyskytují.Preventivně se proti nedostatku vápníku

u jabloní, rajčat a papriky doporučuje postřikna list chloridem vápenatým. Ten je obsaženv přípravcích Fertikal, Kalkosol 25, Kalko-san 30, Lamag vápník a Wuxal Aminocal.Dále je možno použít speciální listové hnojivoWuxal Sus Kalcium. Všechna tato hnojivas obsahem vodorozpustného vápníku sedávkují podle návodu na obalu. V západníEvropě se často využívá také ledek vápenatý,neboť je cenově velmi příznivý. Někdy dopo-ručovaná sádra (síran vápenatý) je méněvhodná, neboť ve vodě se nám podaří tutolátku rozpustit pouze z 25 %. Současně upo-zorňujeme, že pro tyto účely nelze použítledek amonný s vápencem (27 % N).

Odrůdy citlivé k hořké pihovitosti jablekošetřujeme od začátku července uvedenýmiprostředky v intervalu 10 - 14 dnů - celkemčtyřikrát až šestkrát v době vývinu plodů postři-kem na list. Postřikovat se začíná v doběnarůstání plodů - v červenci, velmi důležitájsou zejména poslední ošetření. V zahraničíse doporučuje použít na začátku ledek vápe-natý 0,4 %, max. 0,6 % a všechna ošetřenízakončit chloridem vápenatým. U náchylnýchodrůd se doporučuje použít vyšší hranicidoporučovaného rozmezí dávkování. Některéodrůdy jabloní, ač chuťově vynikající (Dukát),silně náchylné na hořkou pihovitost, zmizelypro tento problém ze zahrádek zcela.

Při zjištění prvních příznaků suché nekrózyrajčat a papriky je možno další výskyt one-mocnění omezit dodáním vápníku přes list.K postřiku lze použít některý z přípravků nabázi chloridu vápenatého (podle návodu naobalu) nebo ledek vápenatý u rajčat v koncen-traci 0,2 % a u papriky 0,3 %. U papriky setaké doporučuje jednou za tři týdny přihnojeníledkem vápenatým (0,5% roztok hnojivézálivky). Základem ochrany je harmonickávýživa a dostatečná zálivka.

Přímý nadbytek vápníku v rostlinách neníprakticky známý. Jsou však známa četnápoškození, vyvolaná příliš vysokým obsahemvápníku v půdě, nebo dávkami vápenatýchhnojiv, která se projevují jako chlorózy (žlou-tenky) některých ovocných dřevin a okras-ných rostlin. Nadbytek vápníku u těchto rostlin

35 36

Paeonia suffruticosa

Paeonia veitchii

snižuje přijatelnost železa a dalších stopových pivoňka čínská (Paeonia chinensis), pivoňka Je možné také dělení starších rostlin v před-prvků, zejména zinku. V závěru je třeba uvést,že nedostatek vápníku v rostlinách nebovýskyt mechu v trávníku není spolehlivýmukazatelem potřeby vápnění. Rozhodnutí, zdavápnit a jakou použít dávku, by mělo vycházetpouze z výsledků rozboru půdy. Spolu sezjištěnou hodnotou pH půdy dodá příslušnálaboratoř také doporučení, jak půdu vápnit.Zahrádky však bývají často převápněnyv důsledku příliš častého a nadměrnéhovápnění. Optimální pH pro většinu rostlinpěstovaných na zahrádce nezávisí na druhurostlin, ale na druhu půdy (viz tabulka).

Optimální hodnoty pH půd

Půdní druh Orná půda Trvalé travníporosty

Lehká 6,0 5,0Střední 6,5 5,2Těžká 7,0 5,5

Pivoňky na zahrádceIng. Tomáš Foral

Rod Paeonia L.- pivoňka z čeledi Ranuncu-laceae - pryskyřníkovité, zahrnuje jak vytrvalébyliny, tak opadavé keře.

Asi 35 druhů roste v Evropě, Asii a jedenv Severní Americe.

Bylinné pivoňky dorůstají do jednoho metru,dřevité až do 2 metrů výšky i šířky. Všechnyvyžadují slunné stanoviště a živinami boha-tou, hlubokou, hlinitopísčitou půdu, s půdníreakcí slabě kyselou až neutrální, tj. pH 5 - 7.Při výsadbě je vhodné přidat kvalitní kompost,listovku a rašelinu. Vhodné je zapravit dopůdy Rohosku, která se pomalu rozkládáa uvolňuje postupně živiny pro zdárný růsta vývoj mladých sazenic.

Květy dřevitých pivoněk jsou umístěnépřevážně jednotlivě. Mohou být jednoduchés 5 a více korunními plátky, poloplné neboplné. Barva květů může být v odstínech bílé,žluté, růžové, červené, temně červené, oran-žově červené, fialové až temně hnědé. Někte-ré příjemně voní. Jsou to dlouhověké trvalky,které nemají příliš rády přesazování. Mnohdypo přesazení kvetou až po několika letech.

Nejvhodnější doba množení pivoněk jepodzim, kdy už jsou kořeny vyzrálé. Množí senejčastěji dělením trsů. Je možné i množeníkořenovými řízky. Poškozené kořeny zařízne-me a řezné rány zasypeme nejlépe drcenýmdřevěným uhlím. Výsadbu provádíme tak, abypupeny nebyly hluboko pod zemí, maximálně3 cm.

Rozdělení trsů se dá provést také časněna jaře před rašením pupenů.

Množení semeny je možné hlavně u bota-nických druhů, ale kvetení je dosti opožděné.

Nejčastěji pěstovanými druhy jsou pivoňkabledokvětá (Paeonia lactiflora), synonymum

Paeonia tenuifolia

lékařská (Paeonia officinalis), pivoňka úzkolis-tá (Paeonia tenuifolia), pivoňka korálová(Paeonia corallina), pivoňka Mlokosevičova(Paeonia mlokosewitschii).

Z dřevitých pivoněk je to pivoňka keřovitá(Paeonia suffruticosa), pivoňka Delavayova(Paeonia delavayi), pivoňka žlutá (Paeonialutea), pivoňka Lemoineiova (Paeonia xlemoinei), pivoňka Potaninova (Paeoniapotaninii), pivoňka sečuánská (Paeonia sze-chuanica) a pivoňka jünanská (Paeonia yun-nanensis). Většina pivoněk má i několik sy-nonym (názvů), která v textu nejsou uvedena.

Dřevité pivoňky se roubují na kozí nožkunebo kopulací koncem července, v srpnu ažzáří (ve skleníku je možné v lednu až březnu)na 10 - 15 cm dlouhé kořeny Paeonialactiflora (albiflora, chinensis). Řezné rányi roub se zamaže parafínem nebo štěpařskýmvoskem. Teprve koncem září a v říjnu sesrostlí roubovanci, které jsme umístili dopařeniště, hrnkují a uchovávají do jara v mra-zuprostých prostorách. Naroubované rostlinysázíme o něco hlouběji, aby zakořenilyi z roubů.

Dřevité pivoňky se mohou množit i řízky, alev našich podmínkách se tento způsob přílišnedoporučuje, protože řízky snadno hnijí.

jaří. Staré rostliny však přesazování špatněsnáší.

Výsev semen botanických druhů je nejlépeprovést ihned po sklizni nebo stratifikovatsemena v písku v chladných, ale bezmrazýchprostorách.

Rostliny vysazujeme na slunné stanovištěchráněné před prudkými větry a průvanem.Nezastíněné stanoviště a živná, dobře připra-vená půda jsou podmínkou zdárného růstua vývoje rostlin, kvalitního a bohatého kvetení.V současné době můžeme kontejnerovanépivoňky sázet téměř po celou vegetační dobu.Není vhodné pouze období velkých veder.

Důležité je důkladné odplevelení půdy předvýsadbou. Mimo vypletí doporučuji i chemickéodplevelení dostupnými herbicidy, které ne-zanechávají v půdě rezidua. Jde hlavněo likvidaci obtížných plevelů, jako je pýr,svlačec, bršlice kozí noha, pcháč oset aj.,které bychom z rostoucích keřů již těžkolikvidovali. Dřevité pivoňky můžeme ponechatna stanovišti až padesát let. Protože se téměřneřežou, dbáme při výsadbě, aby měly dosta-tečný prostor do budoucna. Řezem odstraňu-jeme pouze suché nebo překrývající se větve.Dřevité pivoňky sázíme jako solitery nebov menších skupinách do trávníku nebo trvalko-vých záhonů s nízkými trvalkami, nejlépepoblíž cest, teras, odpočívadel, alpín a most-ků, domů a vchodů, abychom mohli krásnékvěty pozorovat zblízka.

Jejich řídké větve s šedivou, místy se odlu-pující kůrou a toporný habitus keřů, působísice vzdušně, ale díky silným větvím a velkýmpupenům strnule. Kolem mělkého, dobřevětveného kořenového systému rostlinyopatrně okopáváme. Hnojíme pravidelně,každoročně kombinovanými hnojivy a přidává-me dostatek humusu. Dbáme na vyváženouvýživu a nepřehnojujeme dusíkatými hnojivy,aby nové letorosty dobře vyzrály a v ziměnenamrzaly. Je vhodné keře mulčovat rozdr-cenou borkou (kůrou) nebo dřevěnými štěpky,které nejenže udržují půdu bez plevelů, udržu-jí vláhu, dodávají humus, ale chrání v ziměrostliny před velkým promrznutím. Všechnyu nás pěstované druhy jsou otužilé, ale přiholomrazech trpí zvláště mladé sazenice.

37 38

Můžeme je chránit Do této kategorie se řadí Sommerabend - The Fairy - Bental, 1932. Je plnokvětá růže Třešňově červené velké plné květy vykvétajítaké zetlelým slam-natým hnojem, listíma chvojím.

- Seříznutí roubu "NAKOZÍ NOŽKU“

- Seříznutí podnože -kořene pivoňky čínské

- Spojení roubu s koře-nem a stažení lýkem

Pokryvné růžeIng. Dagmar Maixnerová

Není sporu o tom, že růže je královnoukvětin, a to nejen pro svou ušlechtilost, krásua bohatství květů, ale i nesmírnou rozmani-tost. Patří k rostlinám, které v historii lidstvanepodléhaly pomíjivým moderním trendůma udržely si dodnes své výrazné postavení.Největší oblibě se těší růže velkokvěté, dálemnohokvěté, sadové, pnoucí a růže botanic-ké. Do popředí zájmu se dnes dostávajízejména odrůdy skupiny růže pokryvné.

Pokryvné růže se vysazují na velké pro-stranství, jako jsou svahy a stráně. Sloužík oživení velkých ploch. Ve skupinách sevysazují i v parcích na místech slunných, kdemohou nahradit i trávník. Jejich významnouvlastností je, že dokáží zcela pokrýt půduvýhony a ochránit ji tak před zaplevelením,erozí apod. Kultivary lze rozdělit na jednoua opakovaně kvetoucí. Na záhony do městskézeleně a do parků se nejvíce hodí odrůdyopakovaně kvetoucí, neboť jsou velmi atrak-tivní.

Pokryvné růže se dělí do čtyř skupin podlevzrůstnosti:

1. Nízké odrůdy a botanické druhydorůstají do výšky 30 cm, rostou slaběji,

vysazují se asi 60 cm od sebe nebo 3 - 4rostliny na m .2

Kordes 1995. Má lesklé, středně zelené, velmi se světle růžovou barvou květů. Kvete boha- ve velkých květenstvích.zdravé listy. Květy jsou jednoduché, ostře tě, nepřetržitě až do podzimu. Nakvétá poz- Heideschnee - Kordes 1990. Až 1 m vysokáčervené. Kvete opakovaně. Květy jsou odolné ději a kvetení probíhá ve vlnách. Remontuje. odrůda je také lehce převislá. Jednoduchédešti. Větve se rozkládají asi 1 m do stran. Listy má zdravé, lesklé, středně zelené. Na bílé květy vyrůstají v mnohokvětých květen-Hustě pokrývá půdu, je tolerantní vůči horku. m se vysazuje 4 - 5 rostlin. Je téměř nená- stvích, které v létě překypují jejich záplavou.Používá se pro svahové polohy a na střešní chylná na černou skvrnitost a je odolná vůči Květy se miskovitě rozvíjí, ukazují žluté prašní-zahrady. výfukovým zplodinám. ky. Jsou odolné proti dešti. Listy jsou lesklé,

Rosa arvensis - růže polní, růže plazivá. Lavender Dream - Interplant 1985. Bohaté, tmavě zelené. Rostlině se daří i ve stínu.Patří mezi botanické druhy. Pochází z Evropy.Pěstuje se od roku 1820, nejvíce se rozšířilav Anglii. Je silně vzrůstná, půdokryvná i pnou-cí, dobře snáší také polostín. Má dlouhé,tenké, tmavě zelené výhony dosahující délkyaž 6 m. Květy jsou bílé, jednoduché. Kvetejednou a má tmavočervený šípek. Rosteplaně na Slovensku v Malých Karpatech,v ČR je zařazena mezi vyhynulé druhy.

Heideröslein Nozomi - Onodera 1968. Jedrobná, světle růžová, jednou, avšak bohatěkvetoucí, hustě rozvětvená rostlina se světlezelenými, lesklými listy.

2. Odrůdy dorůstající do výšky 50 cmse bohatě rozvětvují, vysazují se 1 m od

sebe, rychle zahustí porost.Max Graf - Bowditch 1919. Je vzrůstná,

mrazuvzdorná rostlina se světle růžovýmkvětem střední velikosti a nápadnými tyčinka-mi. Neremontuje. Výhony dlouhé až 3 m jsousilně pokryty ostny. Je odolná vůči výfukovýmzplodinám, proto se hodí k výsadbě podélfrekventovaných silnic.

Repandia - Kordes 1982. Je keř s malými,světle růžovými, jednoduchými, miskovitýmikvěty a lesklými zelenými listy. Výhony dosa-hují délky až 3 m. Je vhodná do svažitéhoterénu.

Swany - Meilland 1977. Je rostlina se zářivěbílými plnými květy o velikosti 4 - 6 cm, kterédobře vzdorují dešti. Kvete opakovaně. Na m2

se vysazují 3 - 4 rostliny. Má nízko ležící nebozahnuté výhony, rozložitý vzrůst. Listy jsoulesklé, bronzově zelené, které se pozdějizbarvují do tmavě zelena. Odrůda je rezistent-ní vůči padlí a černé skvrnitosti. Také tentodruh je odolný vůči výfukovým zplodinám.

3. Odrůdy dorůstající do výšky 60 - 70 cm.Tato podskupina je vzdušná, vysoká. Po-

rost je hustý, na 1m se vysazují 2 - 3 rostliny.2

2

poloplné květy rozkvétají jako lila růžovéobláčky na koncích květonosných výhonů.Kvete opakovaně až do podzimu. Má lesklésvětle zelené listy. Dobře kryje půdu, Na 1 m2

se vysazují 2 - 3 rostliny.Red Yesterday - Harkness 1978. Růže

vyznačující bohatým květenstvím má jednodu-chý květ červené barvy s bílým středem.Květy jsou odolné vůči dešti. Kvete opakova-ně. Listy jsou tuhé tmavě zelené. Je vhodnái do svažitého terénu. Pro výsadbu na 1 m je2

potřeba 2 - 3 kusy.

4. Odrůdy a botanické druhy, dorůstajícído výšky 1 m a více

jsou vzpřímené, lehce převislé, vhodné dodělících pruhů, na větší zelené plochy a podélsilnic.

Rosa rugosa - růže svraskalá je jednouz nejznámějších japonských růží. Je nenároč-ná na půdu, roste i v chudých, písčitých pů-dách. Vytváří vzpřímený, méně rozvětvený,hustě ostnitý keř. Růže se rozrůstá podzemní-mi výběžky silně do okolí. Má tmavé lesklélisty, na podzim zlatožluté. Na povrchu jsoulisty hrubě svraskalé. Květy jsou jednoduchékarmínově červené až růžové, citlivé na déšť.

Rosa pimpinellifolia - syn. Rosa spinosissi-ma - růže bedrníkolistá byla objevena v roce1596. Rozšířená je především na britskýchostrovech, na evropském kontinentě, alei v západní Asii. Často roste v písčitých pů-dách. Dorůstá do výšky 100 - 150 cm. Máslabé, trnité výhony s hustými, tenkými, jehli-covitými ostny. Listy jsou malé, okrouhlé,tmavě zelené, palisty jsou malé. Kvete v květ-nu a červnu. Smetanově bílé květy majícharakteristickou vůni. Po odkvětu vznikajíkulaté černofialové šípky.

Charakteristickou odrůdou této skupiny jeHeidekind - Kordes 1985. Je vzrůstný, silněse větvící keř. Lehce převislé výhony jsouhustě olistěny lesklými, tmavě zelenými listy.

Pokryvné a plazivé růže se vysazují buď vesponu na vzdálenost 33 - 50 cm (malá vzdále-nost), 50 - 70 cm (střední vzdálenost) a 70 -100 cm (velká vzdálenost), nebo velkoplošně4 - 9 rostlin (malá vzdálenost), 3 - 4 rostliny(střední vzdálenost), 1 - 2 rostliny (velkávzdálenost) na m . Před výsadbou se musí2

pozemek zbavit nežádoucích vytrvalých pleve-lů jako je svlačec, pýr, bodlák aj. Výsadbanesmí být příliš hustá, jinak od třetího rokuzačnou růže vyhánět výhony vzhůru obráceněa ztratí krásný a plošný vzrůst. Pokryvné růžezačínají intenzivně růst až druhým rokem povysazení. Ošetření je minimální. Růže sedobře množí řízkováním.

Některé odrůdy se používají jako rostliny doživého plotu. Vysazují se buď samostatněnebo v kombinaci s různými keři. Pro tytoúčely lze nejlépe využít odrůdy Rosa rugosanebo Rosa virginiana. Živý plot je velmi pěk-ný, ale pokud nejsou pravidelně odstraňoványpostranní a podzemní výhonky, růže se neu-stále rozrůstají do okolí.

Většinu odrůd uvedených v příspěvku lzezakoupit u pěstitelů růží v ČR.

Květy 2006 v Lysé nad Labem

Stalo se již tradicí, že ČZS pořádá svounejvětší zahrádkářskou výstavu KVĚTYv Lysé nad Labem. Výstaviště zaplní tisícekvětů v bohatých aranžmá jak od pěstitelůz řad členů ČZS, tak od předních květinář-ských firem v ČR. Přijeďte se podívat vednech 14.-17. července do Lysé nad Labemi vy, věříme, že nebudete zklamáni.

(před návštěvou si ověřte, zda se plánovanýtermín výstavy nezměnil - např. na naší webo-vé stránce www.zahradkari.cz nebo na tel.325 552 158.)

39 40

L É T O

Vybrali jsme pro Vás,z častých dotazů odborné poradny:

Jak si mohu rozmnožit hortenzii jednodušena zahrádce?

Hortenzii je možno množit řízkovánímv srpnu. Řízky se odebírají z mladých výhonůrostliny, ošetří se stimulátorem a napíchají senejlépe do rašelinového substrátu, nebo dopěstebních hrnků. Na přemokření je hortenziecitlivá a může zahnívat. Proto se doporučujeopatrně rosit.

Réva ve skleníkuIng. Ladislav Zahradník,

Ovocnářská komise ČZS Praha

Pěstovaní révy ve skleníku zajímá zejménazahrádkaře z nevinářských, to je z vyšších,chladnějších oblastí, málo příznivých propěstování révy vinné. Skleníkové vinařenínejen, že umožňuje vypěstovat velkoplodéstolní hrozny, které si nezadají s dováženýmiz jižních zemí, ale též sousedské zahrádkář-ské soutěživosti přináší hrdé pocity vítězů.K dalšímu efektu patří i ranost sklizně, mini-málně o měsíc dříve, než na vinicích a k ús-pěšnému pěstování připomenu několik zásad.

Volba odrůdy.Vybíráme z velkoplodých stolních odrůd,

sortiment je široký:Bílé - např.: PRIM, ÁRON, JALOVENSKIJ

USTOJČIVYJ, JULSKI BIZER, MUŠKÁTALEXANDRIJSKIJ, PANONIA KINCSE,RADKA, SUZI, TOPAS, VOSTORG, MJ xKO 36/16, JOLANKA, ZUZKA, JU KRYS

Růžové - např.: AMUR BÍLÝ, GROSS COL-MAN, ROSELA, SlEGER

Červené - např.: NIMRAK, NELLY, BLACKHAMBOURGH

Modré - např.: ARKADIJA, DAČNYJ, KUDR-JANKA, NERO, OLŠAVA, ROYAL, VITRA,POLA

Bezsemenné - např.: ROMULUS, GLENO-RA, KISMlŠ LUČISTYJ, PERLETE.

Velmi rané - k velmi raným kultivarům (od-růdám) patří např.: VOSTORG, POLAR,

OPÁL, BLACK HAMBURGH, MUŠKÁT Na podzim po prvních mrazících sazenice zrajících. V běžných sklenících (3 x 5 m) stačíALEXANDRIJSKIJ, MJ x KO 36/16.Růstová síla jednotlivých odrůd se liší

stejně jako u ovocných stromů. Např. průměrkmene nad zemí u dvacetiletého keře odrůdyMJ x KO 36/16 činí 7, 5 cm, zatím co u stejněstaré OLŠAVY pouze 3 cm.

Nevhodné do skleníku jsou odrůdy drobno-plodé a moštové. Ne snad že by se jim tamnedařilo, ale luxusní stanoviště je pro něškoda. Samozřejmostí je, že skleník musí mítdostatek slunečního světla a dobré větrání.Při teplotách nad 35 C se růst révy výrazněo

zpomaluje.Je možné měně kvalitní odrůdy přeštěpo-

vat? Ano, ale přeroubování révy má svojespecifika, je náročnější než u ovocných stro-mů a není běžně praktikováno. Sazenicenemusí být štěpované, stačí zakořeněné řízky(pravokořenné), z vlastního révoví, kteréhokaždé jaro po řezu bývá dostatek. Řízkyminimálně tříočkové vysazujeme rovnou namísto určené pro révový keř, nebo z nichpředpěstujeme sazenice na volném záhonu(ve skleníku, či pařeništi).

Řízkování.Řízky stříháme z vyzrálých, živých (na řezu

žlutozelené), jednoletých výhonů. Čím silněj-ší, tím je Vaše řízkování nadějnější. Délkařízků bývá cca 30 cm, alespoň se 3 očky.Řežeme 0,5 cm pod spodním očkem a nadhorním očkem ponecháme alespoň 2 cmčípek. Vhodné je očka vyslepit (vyloupnout),poslední očko ponechat. Kořínky totiž vyrůsta-jí ze spících pupenů ve dřevě, nikoli z oček.

Takto upravené řízky svážeme do svazků,označíme jmenovkou a založíme do země,písku, pilin či rašeliny. Potřebují vlhkoa chladno, také ochranu před extremnímimrazy.

Vysazujeme zjara šikmo do půdy tak, abyhorní očko bylo na úrovni půdy a potom jejještě přihrneme. To proto, aby rašící pupennespálily pozdní mrazy. Dostatečná vlhkostpůdy je předpokladem úspěšného zakořeně-ní. Některé odrůdy koření hůře, nebo nekoře-ní vůbec (např. VOSTORG).

Zakořenit se dá réva i ve vodě a to buďz normálních řízků, nebo na plovoucím poly-styrenu z krátkých, jednoočkových řízkův teplém prostředí. U tohoto způsobu jeúspěšnost vyšší.

vyryjeme a založíme na chráněném místě, jedna sazenice bohatě zaplnit určený prostor.aby neuschly a nezmrzly. Další rok zjara před "Zelený strop" slouží jako stínovka, nemusímevýsadbou na stanoviště sazenice upravíme. natírat skla proti přehřátí.Odstřihneme horní kořeny (rosné), ostatnízakrátíme na šířku dlaně. Větší část loňskéhovýhonu bude zaschlá (zmrzlá), ale nám posta-čí jedno živé očko k založení budoucího keře.

Roubované sazenice mají vyloučit napade-ní obávaným révokazem (kořenovou mšicí).Ve sklenících zatím révokaz nehrozí.

Období výsadby je podzim nebo jaro, stejnějako u ovocných stromů. Při podzimní výsad-bě dovnitř skleníku je nebezpečí, že sazeniceuschne. Do skleníku neprší, ani nepadá sníha na zalévání se v zimě často zapomíná.

U sazenice zakrátíme jak kořeny, tak leto-rosty. Do jamky obvykle 45 cm hluboké dává-me na dno kvalitní kompost nebo biohumus.Sázíme mírně šikmo a bohatě zalejeme. Růstnecháváme jen jeden nejsilnější výhon.

Sázet je možno přímo do skleníku, obvykle vymezený prostor. Tvar může být i nepravidel-do rohu. Nevýhodou je, že mohutný kořenový ný, podle fantazie pěstitele.systém révy má v omezeném prostoru sklení- Pokud je skleník určen pouze pro pěstováníku málo místa. Řešením je intenzívní hnojení.Nebo révu vysadíme mimo skleník a doskleníku otvorem přivedeme. Mladý letorost jeplastický a dá se dobře ohýbat. Prostup musíbýt s dostatečnou rezervou (10 cm průměr),jelikož mladý výhon zdřevnatí, zesílí postupnějako kmen ovocného stromu. Réva vydrží veskleníku i desítky let. Je vyzkoušeno, že révapřivedená do skleníku z venku raší stejněbrzy jako vysazená ve skleníku. Ve velkýchsklenících může být i více keřů postupně

Vedení révového keře má více možností.Nejčastěji ve sklenících se sedlovou střechouvedeme výhon - budoucí kmen - v hřebeniskleníku, tedy nejvyšší části alespoň 25 cmod skla. Výhony nalepené na skle jednaknamrzají při pozdních jarních mrazících,jednak jsou trvale mokré a plesniví. Nemluvěo slunečním úpalu. Letorosty vyvazujemek vodícímu drátu či trubce na nosné konstruk-ci. Pod révovými haluzemi se běžně zelinaří,či květinaří.

Z kmene révy se zapěstují do stran ramena(tažně), obvykle 50 cm od sebe. Na nich seponechávají dvouočkové čípky. Každoročněřezem tak omezujeme bujný růst révoví mimo

révy, pak je vhodný tvar víceetážového vodo-rovného kordonu s několika rameny. Nezbyt-ná je opěrná konstrukce (drátěnky). První drátje ve výšce 50 cm od povrchu, další po30 cm. Letorosty vyvazujeme. Vždy platízásada, že méně je více, letorosty si nemajívzájemně překážet. Přehuštěný keř máloplodí, hrozny jsou drobné, méně chutné a ječastý výskyt chorob. V zastíněném prostoruneroste ani zelenina. Jen řídké, prosvětlené

41 42

keře dávají výběrové hrozny. Čistá okna jsou době téměř archaický, v roce 2005 měl za vě salátů, zejména v období vánoc. Odrůdasamozřejmostí.

Na výživu je réva náročná. Závlahu vyžadujípředevším mladé sazenice. Při pěstovánípodkultur dobře zavlažovaných postačí záliv-ka i pro révu. Dobře zalít nezapomeňte rov-něž na počátku zimy, v listopadu. Ochranaproti chorobám není tak zásadní, jako vevinohradech. Infekční prostředí není tak silnéa dodržováním zásad "hygieny" skleníku lzese v průměrných létech obejít bez chemickéochrany (odborníci nebudou souhlasit). Padlíse vyskytuje občas u citlivých odrůd (např.CARDINAL) a v přehřátých sklenících přivyšší vzdušné vlhkosti. Plíseň šedá (šedáhniloba) je častější. Jsou dvě riziková období.Nejdříve při květu, obvykle v době ledovýchmužů, kdy se málo větrá. Podruhé v dobězaměkávání bobulí. Zvláště u odrůd s hustýmihrozny, s bobulemi na sebe natěsnanýmizůstává ve vnitřním prostoru hroznu po ránudlouho vlhkost. To je živné prostředí prorozvoj šedé hniloby. Hrozny na pohled pěknéjsou často uvnitř totálně plesnivé. Předcházetnapadení se dá včasnou probírkou bobulí.Třetinu bobulek při velikosti hrášku odstřihne-me. Probírku bobulí v hroznu i několikrátopakujeme. V hroznu ponecháváme asi 50největších bobulí. Nebo před kritickým obdo-bím máčíme jednotlivé hrozny v kádincenaředěného fungicidu (např. RONILAN,EUPAREN, ROVRAL). Při tomto nejšetrněj-ším chemickém zásahu zároveň spočítámehrozny. Na jednom keři ponechávám cca 50hroznů. Perenospora se ve sklenících až navýjimky nevyskytuje.

Ze škůdců potrápí puklice švestková. Veskleníku nemá přirozené nepřátele a je prak-ticky nezničitelná. Navíc ji využívají a chránímravenci. Omezit lze mechanicky (stíránímpukliček), nebo potřením (štětcem) přípravkyna jarní ošetření ovocného stromoví (např.OLEOEKOL, FRUTAPON). Jiná potřebnáopatření v ochraně najdeme v příručce o och-raně rostlin - např. Metodiky ochrany zahrad-ních plodin aj.

Narašenou révu ohrožují ve skleníku pozdnímrazíky. Mladé letorosty jsou na mráz velmicitlivé. Proto při očekávaném poklesu teplotpod bod mrazu je nezbytné na noc ve sklení-ku přitopit.

ŘezBez řezu se réva pěstovat nedá. Začínáme

brzy, v prosinci a lednu, aby réva tolik"neplakala" (ani toho se nemusíme bát). Révupernamentně zmlazujeme, protože nejvícerodí mladé dřevo. Odstraňujeme staré dřevo,suché a nepotřebné výhony a upravujemekeř, aby byl řídký a dobře vykrýval určenýprostor.

Později, za zelena vylamujeme výhonkyjalové (bez květu), ze starého dřeva, z větev-ního kroužku. Na výhonu ponecháváme jenjeden hrozen, více jen při slabém nasazenínebo u odrůd s malými hrozny (např. ROYA-L). Plodné výhony krátíme za čtvrtým ažpátým listem nad hroznem. Vylamujemezálistky a ostříháváme úponky. S podrobněj-ším návodem řezu odkazuji na literaturu.

Pokud nám letorosty přerůstají mimo vyčle-něný prostor, zakracujeme je kdykoliv, pocelou dobu vegetace.

Sklizeň ze studeného skleníku začínáu raných odrůd v první polovině července, vevytápěných sklenících dříve. S odbytemnejsou problémy, rodina stačí spořádát. Révapřece patří mezi nejhodnotnější a nejatraktiv-nější ovoce.

Co dodat? Kdo to ještě nezkusil, neváhejte,stojí to za to!

Cesty zahrádkáře do rádiaJosef Hrstka, absolvent 4. cyklu ÚZA ČZS

Doba je už taková - informace se na nás řítív psané, mluvené formě a jejich modifikacích.Pochopitelně, že kromě konzumentů sdělenímusí tu být i ti co do tisku nebo éteru dávajíněco ze svých zkušeností. Mnozí pracovnícisdělovacích prostředků se cítí být povolánia chopí se pera či mikrofonu a zásobují čtená-ře a posluchače informacemi vyčtenýmiz mnoha pramenů, které - ruku na srdce -nemusí být právě nejpřesnější a informovaněj-ší čtenář, posluchač nebo divák se nestačídivit. Druhý případ je ten, že redaktor nebomoderátor polapí někoho znalého z výroby čize zahrádky a pořad je na světě. To se stalopřed dvěma lety i mně. Český rozhlas HradecKrálové má ve svém programu pořad Hobby,vysílaný v sobotu v 9,00 a v repríze o 11hodin později. Pořad je to v současné "rychlé"

sebou již 400 pokračování a když se vysílá byla znovu zavedena do pěstování po ozdra-každý týden - tedy 8 let v éteru. Přede mnou vení a namnožení sadby pomocí moderníchs redaktorkou Janou Tomkovou mluvil člověk technologií. Nyní jsou v prodeji jak kvalitnínadmíru povolaný - náchodský Pan zahradník konzumní hlízy, tak zdravá sadba.Antonín Maršík. Když jsem před lety občaszaslechl jeho moudré rady, nenapadlo mně,že právě já budu ten vyvolený a pokračovatelna frekvenci FM 90,5, 95,3 a 96,5. Stalo setak. Pan Maršík vysílal skoro do své devade-sátky. U rozhlasového mikrofonu si povídámne s paní Tomkovou, ale s její kolegyní EvouZálešákovou, která má k zahradničení a pěs-tování květin vztah velice vřelý a květinyv redakci rozhlasu má pod palcem. Ještě žeKristalon má namodralou barvu, aby si kolegav redakci správně osladil obligátní kávua hnojivo zbylo pro zeleň.

Kupodivu sledovanost rozhlasových pořadůje i přes televizní nabídku poměrně vysoká atak posluchači zásobují dotazy, které někdyvyžadují i hlubší studium nebo žádost o raduněkoho znalejšího. Kolega ing. Jaroslav Rod,který působí na rozhlasových vlnách v Olo-mouci, nikdy pomoc neodmítne a jeho záběrv ochraně rostlin je víc než široký. Občas siposluchači smlsnou na poradci v přímémpřenosu. To už nepomůže nikdo, ani přítel natelefonu. Pochopitelně se řada věcí dá "oke-cat", ale to by asi posluchači nebyli mocspokojení.

Naostro je naostro. A připomínka na konec.Na oslavách 120 let mělnické zahradnickéškoly se mně spolužák od nás z východuČech zeptal, kolik že to hodí? Nemám přednikým tajnosti. Zatím jsou mým honorářemdvě modrá trička XXL. s logem a čísly frek-vence Českého rozhlasu Hradec Králové.Ostatně modrá je údajně dobrá a je barvounaděje.

Lahůdka v sortimentu našichbrambor

Ing. Vendulka Horáčková,VÚB Havlíčkův Brod

Spotřebitelům a pěstitelů brambor je opětk dispozici lahůdková odrůda Keřkovskérohlíčky, která vyniká vysokou pevností dužni-ny hlíz po uvaření (varný typ A), pro kterou sestala velmi oblíbenou a vyhledávanou k přípra-

Bez černýrostlina opěvovaná i proklínaná

Ing. Jaroslav Rod, CSc.

Bez černý (Sambucus nigra) je rostlina,o které toho již bylo bezesporu napsánomnoho. Je opředena nejen mnohými mýtya pověrami, ale i věrohodně dokázanýmiúčinky. Pro mnohé je to však pouze těžcevyhubitelná plevelná dřevina. Že se jednáo rostlinu známou a populární, nasvědčujei velké množství lidových názvů: bezoví,bezinka, beza, bezový květ, bzíní, bzinky, bezpsí, habzina, habžina, hulák, hular, hural,chabza, chebzinky, chebzový květ, kobzina,kozíček, kozičky, kozinky, pukač, smradlavejbez, smradinky, smradlavka, zebzový květ -a to je jen jejich část. Proč se pro tuto rostlinupoužívá název "bez" se mi nepodařilo zjistit.Pokud jde o vědecký (latinský) název, pakslovo "sambucus" pravděpodobně pocházíz řeckého "sambyx", což znamená "červeň"-podle intenzivního barviva ve zralých plodech.

V dávné minulosti byl bez opředen různýmibájemi a pověrami. Například pod ním sídlilidomácí bůžkové - opatrovníci domu a protoneměl chybět u žádného stavení. Jinde setvrdilo, že pod ním sedával i sám ďábela dokud tam seděl, neškodil. A proto když sebez kácel, měl se předem zaříkávat, abyďábel měl dost času ho opustit. Bez mělodrážet útočníky všeho druhu. Jeho zavěšenínad okna a dveře zabraňovalo zlu a ostatním

43 44

negativním silám vstoupit do domu. Bezové i stovky. Šťáva z plodů se používá i v potravi- z větví bezu vyráběli "střílečky" a nebo z jeho V prvním případě jsou živiny přijímánydřevo sloužilo k výrobě magických holí. Podlelegend pil víno z bezových květů a plodůnejvyšší severský bůh Ódin. Dodnes se veSkandinávii pije víno z květů bezu předevšímpři slavnostech letního slunovratu. Mnohýz nás alespoň z literatury zná vánoční zvykvdavekchtivých dívek - "Třesu, třesu bez, ozvise mi pes, kde můj milý jest" - ze které stranyse pes ozval, odtud se pak žádaný ženichočekával. V květomluvě bez černý prý zname-ná: "Zmýlila jsi se, jsem docela jiný".

Pokud je bez černý opěvován v současnos-ti, pak především pro jeho léčivé účinky. Jehovšeobecnou oblibu nejlépe vystihuje staréčeské úsloví: "Před heřmánkem smekni, předbezem klekni." Bez pochyb květy i plody(peckovičky) bezu černého podporují pocenía to především v kombinaci s květem lípy. Mái účinky močopudné a projímavé a ceněn je ipro své účinky proti různým typům neuralgií,především ischiasu, zánětu sedacího nebotrojklaného nervu a proti migréně. Pravděpo-dobně působí i na vysoký či nízký tlak, nachudokrevnost (krvetvorbu), "čistí krev",omezuje vodnatelnost a působí proti revmatis-mu, avšak zde již věrohodné výsledky nejsouvždy jednoznačné. V lidovém léčitelství všaknajdeme jeho uplatnění mnohem širší. Hlavní-mi obsahovými látkami bezu černého jsouflavonoidy, slizy, silice, třísloviny a také vita-min A a vitamíny skupiny B.

Velmi zajímavé je, jak byl protineuralgickýúčinek bezu zjištěn. Před více než sto letypražský lékař H. Epstein zjistil, že v tomtosměru výrazné léčivé účinky má portské víno.Když však používal víno, které nebylo nedovo-leným způsobem přibarvováno šťávou z bezučerného, očekávaný výsledek se nedostavil.Později tento lékař dokonce zjistil, že šťávaz plodů bezu v kombinaci se slabým alkoho-lem je účinnější než šťáva samotná.

Bez černý však není ceněn jen pro svéléčivé účinky, ale i jako potravina nebo surovi-na pro výrobu nápojů. Existují desítky receptůna výrobu různých džemů, kompotů, polévek,kečupů, kaší, octů a především květů v těstíč-ku (tzv. kosmatic). Z nápojů je třeba se zmínito čajích, šťávách, vínech, likérech a zejménao oblíbené šumivé limonádě. Na internetunajdete těchto receptů desítky a možná

nářství jako intenzivní přírodní barvivo. V mi- "duše" (bílé houbovité dřeně větví) a pomocínulosti se používala i k barvení látek. cvočků zhotovovali skákající panáčky.

Nutné je však zdůraznit i skutečnost, že Nezanedbatelný význam bezu je i v tom, ženěkteří lidé bez černý nesnášejí, neboť u nichzpůsobuje různé potíže. Patří k nim např.bušení či bolest u srdce, tlak v podbřišku,plynatost, pocit dávení, zvracení nebo průjmy.I když při rozumném používání květů či zra-lých a tepelně upravených plodů toto nebez-pečí převážné většině lidí nehrozí, je třebavědět, že syrové a to především nezralé plodya zvláště pak kůra, kořen a listy bezu by sek jídlu ani léčení používat neměly. Obsahujítoxický glykosid sambucinigrin a alkaloidsambucin. Avšak i obsažené třísloviny, alka-loidy a pryskyřice mohou působit výrazněnegativně. Otravy se projevují silným zvrace-ním, průjmy, nechutenství a celkovou slabos-tí. Stejné příznaky se ale mohou objevit i přiextrémním předávkování zralými bezovýmiplody. Tak jako u většiny rostlin, ale nejenrostlin, tak i u bezu platí, že mezi lékema jedem je rozdíl pouze v množství. Kromětoho je pyl z bezu černého považován zajeden z potenciálních pylových alergenů.

Pro zahrádkáře mohou být zajímavé i ně-které další účinky bezu. Ve středověku se bezzáměrně vysazoval před okna obytnýchmístností aby odpuzoval mouchy a komáry.Současně se vysazoval i u stodol, neboťúdajně odpuzuje hlodavce. Odpudivě majípůsobit i čerstvé listy bezu zasunované dokrtčích chodeb. Sám si ze svého dětstvívzpomínám, že větve bezu se dávaly dosýpek s obilím, kde s úspěchem odpuzovalypilouse. Údajně má odpuzovat i některý dalšíhmyz. Sám však je napadán černou mšicíbezovou (Aphis sambuci). Někteří ji považujíza na prvý pohled podobnou a značně škodli-vou mšici makovou nebo i mšici chmelovou.Mšice bezová však kromě bezu napadá jenplevelné merlíky a šťovíky a proto se ji bátnemusíme. Bez černý je také nejčastějšídřevinou, na které roste houba ucho Jidášovo(Auricularia auricula-judae), která není nicjiného než v čínské kuchyni nepostradatelnáa za drahé peníze ve speciálních prodejnáchkupovaná "černá čínská houba". A proč mátato houba tak divné jméno? Protože na bezuse prý oběsil biblický Jidáš. Jako kluci jsme si

jeho plody jsou oblíbenou potravou pro nejrůz-nější ptáky. Ti nejenže plody bezu žerou, aletím současně roznášení jejich semínka pookolí a starají se tak o šíření bezu. Díky ptá-kům se proto bez hojně vyskytuje předevšímu zdí, plotů, na rumištích a v zanedbanýchzahrádkách. Z tohoto důvodu se bez černýčasto stává i obtížným plevelem. Jeho me-chanická likvidace je nesnadná, neboť i zesebemenších kousků kořenů ponechanýchv půdě rychle vyrůstají nové rostliny. Alei takto vitální plevelnou rostlinu je možnélikvidovat, nejlépe pomocí přípravku Garlon 4E, který se aplikuje na list (pozor na zasaženíokolních rostlin!), do záseků nebo nátěrem načerstvé pařezy. Podobnými způsoby je možnépoužít i přípravky na bázi derivátů kyselinyfosforečné (Basta 15, Bronco, Dominator,Folar, Glyfo Klasik, Glyfogan 3 %, GlyfoganHobby, Kaput, Lentosate 360 SL, RoundupBiaktiv, Roundup Forte, Roundup H Hobby,Roundup Klasik, Roundup Rapid, Sting CT,Tajfun 350, Totalex Glyfogan, Touchdown).

Na závěr je ještě třeba upozornit na to, žepříbuzný bez chebdí (Sambucus ebulus),který roste zejména v teplejších oblastech, jecelý jedovatý a že bez červený (Sambucusracemosa) se od bezu černého liší květy vevejčitých vrcholičnatých latách a červenýmzabarvením plodů.

Hnojivá zálivkaIng. Miroslav Kalina, ÚR ČZS Litoměřice

V posledních letech stoupá u zahrádkářůzájem o aplikaci hnojiv v kapalné formě. Před-ností tohoto způsobu hnojení je vyšší a rych-lejší učinek použitých hnojiv, jejich snazšídávkování a stejnoměrnější rozdělení živin nazáhonu.

Rostliny jsou schopné přijímat živiny z hno-jiv pouze rozpuštěné ve vodě. Jejich účinekmůžeme proto na zahrádce poměrně snadnourychlit a zvýšit, když je dodáme v roztoku,a to buď jako hnojivou zálivku do půdy, nebojako postřik na rostliny.

kořeny a v druhém případě listy. Mimokořeno-vá výživa je podrobně uvedena v Rukovětizahrádkáře 2003. K přípravě hnojivých rozto-ků můžeme používat tuhá hnojiva (běžnéi speciální druhy), pokud jsou dobře rozpust-ná ve vodě, nebo kapalná hnojiva (průmyslo-vě vyráběné roztoky živin). Můžeme všakvyužívat také výluhy z trusu drůbeže, rostlini kompostu, případně také močůvku.

V tabulce jsou uvedeny vhodné druhy běž-ných hnojiv, které lze používat k výrobě hnoji-vých roztoků.

Obsah živin a rozpustnost běžných hnojiv(při 20EC)

Druh Obsah Rozpust-hnojiva živin nost

v % v g/l vodyLedek 15 N, 28 CaO 4 305vápenatýMočovina 46 N 1 075Síran amonný 21 N, 24 S 774Draselná sůl 60 K O 3402Síran draselný 50 K O, 18 S 1112Amofos 12 N, 52 P O 3742 5Hořká sůl 16 MgO, 13 S 610

Tato hnojiva se rozpustí během několikaminut a urychlíme to v teplé vodě a mícháním.Z tabulky je patrné, že draselná sůl je snad-něji rozpustná, než síran draselný. Dále jetřeba uvést, že k aplikaci v kapalné formě mávýznam jako zdroj hořčíku hořká sůl. Kieseritnení však tak dobře rozpustný a proto jejpoužíváme ke hnojení do půdy.

Hnojivá zálivka je vhodný způsob přihnojová-ní rostlin, které zaléváme. Koncentrace jeobvykle okolo 0,5 %, rozumí se jí obsahhnojiva, nikoliv živin. Zálivkou hnojíme obvyk-le ve čtrnáctidenních odstupech. U odrůda druhů, které se rychle vyvíjejí, ji lze apliko-vat i po týdnu. Hnojivou zálivku ukončíme 14dní před sklizni. U pozdních zelenin hnojímedo konce srpna.

Pro hnojivou zálivku můžeme používatvedle běžných minerálních hnojiv také speci-ální druhy vícesložkových hnojiv v krystalické(jsou ve vodě zcela rozpustná) a kapalnéformě. Obsahují základní živiny i stopovéprvky a používáme je podle návodu na obalu.Jako příklad lze uvést Kristalony, Agrasol,Agrakapka, Lovosol aj. Méně vhodná jsou

45 46

granulovaná kombinovaná hnojiva, neboť sem, pak ji doplníme vodou a necháme kva- Potřebovali bychom obecně dostupné P Zásadním požadavkem na klimatizačníobsahují část fosforu citrátově rozpustného. sit. Po dobu kvašení občas obsah nádobyTen je sice velmi dobře přijímán rostlinami, promícháme a tekutina je vykvašena asi za 1není však rozpustný ve vodě. až 2 týdny. Před aplikací takto připravený

Hnojivá zálivka nám také pomáhá "léčit" výluh zředíme 1 : 10.některé fyziologické choroby (choroby z nedo-statku živin). U dusíku lze dosáhnout zlepšenírůstu zálivkou 0,5 % roztokem ledku vápena-tého, který svým obsahem vápníku působípreventivné proti nekrozám špiček plodůrajčat a papriky. Nedostatek fosforu se v za-hrádkách vyskytuje většinou zřídka a tak přihnojujeme po ujmutí sazenic, když začnounemusíme provádět zálivku touto živinou. Připříznacích nedostatku draslíku (okrajováspála listů a některé rostliny mají povadlývzhled) se doporučuje zálivka 1% roztokemsíranu draselného a lze také použít hnojivoKristalon Podzim. Symptomy nedostatkuhořčíku (žluté zbarvení starších listů mezizelenou nervaturou) lze rychle odstranitzálivkou hořkou solí v 2 až 5% koncentraci.

Také při nedostatku železa nám pomáháhnojivá zálivka.

Chlorózu (žloutenku) některých ovocnýcha okrasných dřevin "léčíme" zálivkou zelenouskalicí (síranem železnatým) v koncentraci0,2 až 0,4 %. U ostatních stopových prvkůpoužijeme postřik na list (mimokořenovouvýživu).

Nechceme-li používat minerální hnojiva,můžeme si připravit sami hnojivé výluhy.Mohou to být výluhy z rostlin a z trusu slepica holubů. Z rostlin jsou to zejména kopřivykvůli vysokému obsahu dusičnanů. Používá-me všechny jejich nadzemní části před kvě-tem převážně v květnu a červnu, neboť v tétodobě obsahují nejvíce dusíku i stopovýchprvků. Jeden kg čerstvě rozrozřezanýchrostlin zalejeme 10 litry dešťové vody a ne-cháme prokvasit. Kovové nádoby nejsouvhodné a lepší jsou z plastů, dřeva nebokameniny. Nádobu dáme do kouta zahrady,protože při kvašení vzniká nejen pěna, alei nepříjemný zápach. Občasné promícháníurychlí kvašení. Po dvou až třech týdnechpřestane tvorba pěny a příprava je ukončena.Výluh před použitím zdědíme 1 : 10 - 20 a pakjej použijeme k zálivce. Při koncentraci 1 : 50dobře procezenou tekutinu můžeme použíti k mimokořenové výživě.

Při použití trusu slepičího, nebo trusu holu- střídáním záplav a sucha probíhá diskusebů nádobu naplníme do jedné poloviny tru- o možnostech jak tuto globální změnu tlumit.

Přihnojujeme buď po dešti nebo po důklad-ném zalití. 10 litrů takto připraveného výluhu(po zředění vodou) postačí k přihnojení 20kusů rajčat, nebo 10 kusů zelí. Používáme-liho k aplikaci mezi řádky, vystačí toto množ-ství na 5 až 10 m. Hnojivou zálivkou poprvé

růst, potom vždy po 10 - 15 dnech. Hnojivouzálivku z organických hnojiv je nejvhodnější lítdo jamek hlubokých 8 až 10 cm a do vzdále-nosti 10 až 15 cm od rostlin. Při použití dořádků vyhloubíme mezi jednotlivými řádkyrýhu. Močůvka obsahuje asi 0,2 % dusíkua 0,5 % K 0, avšak jen malé množství fosforu2a organických látek. Přesto je nerozvážnýmplýtváním, když ji necháme nevyužitou odté-kat. I při malém chovu zvířat ji zachycujeme.Můžeme ji použít k navlhčení zrajícího hnojenebo kompostu. Zachycenou zásobu močův-ky použijeme na jaře na neosetou půdu nazře-děnou, jinak ji zředíme s trojnásobným množ-stvím vody a zapravíme co nejrychleji do půdybez zbytečného styku se vzduchem.

K zelenině a k jahodám se nesmí používat.U pozemků s vlastním zásobováním pitnouvodou musíme dbát na to, aby odtékajícímočůvka neznečistila studniční vodu.

V závěru se krátce zmíníme o hloubkovémhnojení, které provádíme do hloubky 20 až60 cm půdními injektory nebo pomocí konvído otvorů. Toto hnojení je mnohem pracnějšínež hnojivá zálivka a proto je používáme jentam, kde povrchové hnojení není dostatečněúčinné, například v zatravněných sadech.V období vegetačního klidu lze použít maxi-málně 10% a za vegetace doporučujeme 5%roztoky hnojiv.

Co dokáže strom a zahradaRNDr. Jan Pokorný, Komise životníhoprostředí a ochrany přírody při RR ČZS

V souvislosti s globální změnou klimatu,která se projevuje vysokými výkyvy teplot,

klimatizační zařízení, které by fungovalotéměř kdekoli na světě. Protože jde o problémglobální, celosvětový, nejlépe Organizacespojených národů by měla vypsat celosvěto-vou soutěž přibližně následujícího znění:

Hledá se air-condition ("klimatizační zaříze-ni") využitelné celosvětově, které bude splňo-vat tyto požadavky:P Je z trvanlivých recyklovatelných materiálů,

pro jejichž výrobu posloužil zejména oxiduhličitý a sluneční energie, nikoliv energiefosilních paliv či jaderná. Veškeré prvkya odpad budou kompostovatelné.

P Činnost zařízení je nezávislá na dodávceelektřiny nebo jiné člověkem dodávanéenergie, pohání jej pouze sluneční energie.

P Pracuje naprosto tiše, neprodukuje žádnéškodlivé zplodiny a odpad. Naopak, vážeoxid uhličitý, obnovuje kyslík, pohlcujeprach, tlumí hluk. Je žádoucí, aby provozzařízení byl provázen zlepšováním kvalityvzduchu a vody.

P Celková doba jeho provozu je srovnatelnápřinejmenším s délkou lidského života.Zařízení bude po celou dobu provozu nepře-tržitě venku a po celou dobu vystavenépovětrnostním vlivům, přesto bude vyžado-vat jen nepatrnou a finančně nenáročnouúdržbu.

P V létě mechanicky stíní, aktivně chladí,zvlhčuje a případně uvolňuje příjemnéaromatické látky v přiměřeném množství.

P Předpokládá se, že zařízení bude v růz-ných obměnách podle podmínek klimatu,aby bylo funkční jak v tropech, tak v mír-ném pásmu a jinde.

P Zásadní podmínkou je schopnost rychléautomatické regulace, jejíž čidla usměrňujívýkon slunečního záření od nuly do 10 až20 kW. Zvláštní pozornost musí být věno-vána uložení a množství regulačních prvků,aby se úprava ovzduší stala rovnoměrnoua nevznikaly přílišné teplotní výkyvy. Poža-dována je proto hustota regulačních prvkůa čidel řádově v desítkách na milimetr čtve-rečný. Požaduje se několikrát vyšší maxi-mální výkon než obvyklá klimatizační zaří-zení, která jsou dražší řádově o desítky ažstovky tisíc korun a navíc spotřebovávajíelektrický proud.

zařízení je, aby se teplo vázané při chlaze-ní uvolňovalo na místech chladných, ohříva-lo je a vyrovnávaly se tak teploty v prostře-dí. Běžná klimatizační zařízení pracují totižpodobně jako chladničky - uvnitř chladía vně teplo uvolňují.

P Náklady na montáž a údržbu nepřesáhnouřádově sto korun ročně. Zařízení nevyžadu-je pravidelnou denní údržbu, ani roční údrž-ba není složitá.

P Náklady na provoz budou vzhledem k ce-nám sluneční energie nulové.

P To nejlepší nakonec: zařízení má přirozenýladný tvar i barevnost, je přitažlivé jakointimní útulek pro hnízdění ptáků, poskytujepotravu hmyzu, nám pomáhá rozptýlitúnavu očí, duševní i tělesnou, a je živé -dýchá, šelestí, uvolňuje vonné látky s léči-vými a uklidňujícími účinky.Myslíte, že se inzerent zbláznil? Nikoliv,

takové běžně dostupné zařízení všichni dobřeznáme. Je jím strom zásobený vodou.Posuďte sami:

Strom s průměrem koruny pět metrů zaují-má plošný průmět přibližně 20 m . Na takovou2

korunu dopadne v jasném letním dni nejméně120 kWh sluneční energie. Jaký je její osud?Jedno procento se spotřebuje na fotosyntézu,pět až deset procent je odraženo zpět veformě světelné energie, pět až deset procentse vyzáří ve formě tepla a zhruba stejnéprocento ohřeje půdu. Největší část dopadají-cí energie je vložena do procesů výparurostlinou - transpirace. Je-li náš strom dosta-tečně zásobený vodou, odpaří za den vícenež 100 litrů; na výpar 100 litrů vody se spotře-buje přibližně 70 kWh (250 MJ) slunečníenergie. Tato energie je vázána ve vodní pářea uvolní se zpět při kondenzaci vodní páry navodu.

Na výpar jednoho litru vody se totiž spotře-buje 2,5 MJ (0,7 kWh), tj. hodnota skupenské-ho (výparného) tepla vody - kdysi jsme seo něm učili ve fyzice.

Jinak řečeno, strom během slunného letní-ho dne odpaří 100 l vody, a tím své okolíochladí o 70 kWh, průměrně v průběhu desetihodin chladí výkonem 7 kW. Pro srovnání -klimatizační zařízení v luxusních hotelích majívýkon 2 kW, mrazničky a ledničky o více nežřád nižší. Lednička, mraznička i klimatizační

47 48

zařízení ohřívá své okolí výkonem, kterým na 2. Jaké množství (v jakých jednotkách) čili případě byla rtuť přítomna ve formě jodidudruhé straně chladí. Vodní pára z našehostromu ohřívá místa chladná, na nichž sesráží.

Nejpozoruhodnější je ovšem regulačníschopnost stromu a osud sluneční energievázané ve vodní páře. List má množství průdu-chů, jimiž voda prochází a které ovlivňujírychlost jejího odpařování (chlazení) podlecelkového množství vody, jež je k dispozici,a podle intenzity slunečního záření. Na jedi-ném milimetru čtverečním najdeme přibližně50 až 100 průduchů, každý reaguje na teplotua vzdušnou vlhkost okolí a podle ní se zavíráa otvírá. Na každém stromě jsou tedy desítkymilionů průduchů - regulačních ventilů s tep-lotními a vlhkostními čidly. Dovedete si před-stavit množství drátů, kabelů i techniky potřeb-né k tomu, abychom takové zařízení sestavili?

Odpařená vodní pára obsahuje vázanousluneční energii, a jak postupuje krajinou,sráží se (kondenzuje) na chladných místech,přičemž se uvolňuje teplo vázané při výparu.Tak sluneční energie plyne prostorem a vy-rovnávají se teplotní rozdíly. Podle fyzikálníchpodmínek se vodní pára může srážet až ráno(tvorba rosy, drobné ranní srážky) a skupen-ským teplem uvolněným při kondenzaci ohří-vá okolí. Sluneční energie tak plyne (přenášíse) i v čase.

Odvodněním a odstraněním zeleně navelkých plochách navozujeme zvláště veměstech či na polích pouštní klima, kterénevyváží žádné technické zařízení. Je toproto, že na plochách bez vegetace se větši-na dopadajícího slunečního zářeni přeměňujena teplo, okolí se přehřívá a vysychá. Namalou zahradu o ploše 400 m dopadá v létě2

sluneční záření o výkonu až 400 kW, což zaletní den činí 1600 až 2400 kWh slunečníenergie. Stejné množství energie se na su-chých neozeleněných plochách odráží v po-době nevyužitého tepla. Je-li však plochapokryta rostlinami a zásobená vodou, potomse více než polovina energie váže do vodnípáry a naše zalitá zahrádka se stromy a další-mi rostlinami chladí sebe i okolí výkonemkolem 200 kW. Činí tak nehlučně, nenápad- Při hodnocení situace týkající se nebezpečíně, za zpěvu ptáků, vůně květin a zrání plodů.Jenom za energii nutnou k provozu chladícíhozařízení srovnatelných technických parametrůbychom zaplatili 4000 - 7500 Kč denně.

Toxické látky- oprávněná či přehnaná obava

RNDr. Vladimír Mašín

V následujícím sdělení bych chtěl upozornitna některá úskalí, se kterými se setkávámepři posuzování škodlivosti některých látek a tojak obecně, tak z pohledu nás zahrádkářů.

Mnohdy z neznalosti a hlavně z nedostup-nosti komplexních informací vzniká přehnanáobava a někdy naopak dojde k přehlédnutískutečného nebezpečí. Zahrádkář se s tímtoproblémem setkává a často se musí rozhodo-vat zda některé látky použít a vystavit svojizahrádku určitému riziku. Je třeba vědět jakvelké je toto riziko a existuje-li vůbec.Řídíme-li se přesně přiloženými návody, tak

můžeme předpokládat, že v současné doběuž k nějakým novým převratným objevůmškodlivosti použitých látek, jako se stalov minulosti, nedojde a žádné nebezpečínehrozí. Mám na mysli příklady typu DDT,polychlorované bifenyly apod.

Zkušený zahrádkář ví, že chce-li vypěstovatalespoň trochu efektivně zdravé plodiny,pomoc chemie, včetně průmyslových hnojivnutně potřebuje.

Názor, že rostlina vypěstovaná bez chemieje dokonale zdravá, může být zcela mylný.Protože podobně jako člověk, či jiný živýorganizmus při napadení škůdci, nedostatkuživin, vitaminů a stopových prvků rostlinastůně, žije ve stresu a v důsledku toho senejen špatně vyvíjí a plody nemají předpoklá-dané složení. Stres rostliny může vyvolatreakce vedoucí ke vzniku látek škodlivých(které za normálních podmínek nevznikají)nejen pro rostlinu samu, ale i pro toho, kdo jikonzumuje. Ale toto by bylo téma pro zcelajiný článek.

Jako příklad bych uvedl, že většina kon-zumních brambor obsahuje až o polovinuméně hořčíku než je uváděno v potravinovýchtabulkách před 50 lety. Podobně nedostatekvápníku v jablkách a vznik hořké skvrnitosti,dalších příkladů by bylo bezpočet.

plynoucí z určité látky je třeba se ptát:1. O jakou sloučeninu se jedná, v jaké formě

jsou jednotlivé složky přítomny, jak jsouvzájemně vázány.

v jaké koncentraci je látka přítomna a jaká rtuťnatého, který na rozdíl od elementárníkoncentrace látky bude v konečné fázi rtuti, jejíž páry jsou vysoce škodlivé, je zcelanapř. v půdě, ve vzduchu apod. neškodný. Dalo nám mnoho úsilí vysvětlit celý

3. Jaké jsou meze škodlivosti jedovaté látky. případ a kolega byl po mnoha peripetiíchTo, že je toxická látka přítomna, ještě omilostněn. Komise sice udávala pravdivýnemusí nic znamenat. údaj, ale tento byl chybně interpretován

Je neuvěřitelné, jak media často informují a závěry byly zavádějící.nepřesně, až zcela nesprávně a proto uvedu Podobné případy jsou v chemii zcela běž-dále několik příkladů, na kterých bych rád né. Proto se musíme vždy zajímat o formu,ukázal, že i neodborník si může udělat názor v jaké je sledovaná látka přítomna. Jde o to,na skutečný stav věcí a posoudit, zda nejde že jednotlivé složky mohou být zcela neškod-jen o mediální bublinu. né, ale ve sloučenině jedovaté. Např. uhlík

Požadujme vždy informace s co nejvyšší (C) a kyslík (O ) jsou běžné všudypřítomnéinformační hodnotou. Pakliže je nedostane-me, potom je nereflektujme. Příklad z našehozdraví: Jestliže nám lékař sdělí, že mámezvýšený krevní tlak, tak je tato informace sicepravdivá, ale s malou informační hodnotou.Je zcela něco jiného jestliže máme tlak 130/95 nebo 190/120 (mm Hg). Přitom v oboupřípadech jde opravdu o zvýšený krevní tlak.

Je s podivem, kolik pacientů se spokojí sezjištěním, že mají zvýšený cholesterol, homo-cystein apod., ale neptají se po vlastníchhodnotách. Vždy se ptejme, kolik, jak sehodnota liší od průměru a jaká je předpokláda-ná požadovaná hodnota.

V posledních letech citlivost analytickýchstanovení nesmírně stoupla. To, co jsmedříve považovali za nezjistitelné stopy, nyníběžně stanovujeme. Proto také tolik informacío všudypřítomných látkách. Ale právě protopozor na informační hodnotu sdělení. Jevšeobecně známo, že téměř všechny prvkyjsou přítomny všude, jde jen o to, v jakékoncentraci.Příklad k bodu 1.

Ve své praxi jsem se setkal s případemzcela mylné interpretace správných výsledků.Kolega byl obviněn a měl být potrestán, žezamořil laboratoř nebezpečnou rtutí. Odbornákomise zvláště pro jeho případ vytvořenázjistila, že ve stěrech z povrchu předmětů,které se nacházejí v laboratoři, je vysokýobsah rtuti. Vzorky totiž analyzovali ve speci-álním analyzátoru, který umožňoval stanoveníveškeré rtuti jako rtuť elementární (Hg) bezohledu na to, v jaké formě (sloučenině) senachází. V praxi toto pro většinu případůzcela vyhovuje. V našem zcela výjimečném

2prvky, ale oxid uhelnatý (CO) je smrtelnějedovatý, oxid uhličitý (CO ) již opět nebezpeč-2ný není. Proto pozor na nepřesnosti.

Podobně platí i obráceně, že jednotlivésložky jsou jedovaté, ale jejich sloučeninamůže být neškodná (tohoto člověk i přírodavyužívá - jedovaté látky nechá reagovat tak,že se stávají neškodnými). Např. jedovatá rtuť(Hg) a chlor (Cl ), které jsou nebezpečné2mohou vytvořit chlorid rtuťný (Hg Cl - kalo-2 2mel), který je zcela neškodný a používal sedokonce v lékařství. Naopak zdánlivě podob-ná sloučenina chlorid rtuťnatý (HgCl - subli-2mát) je smrtelný jed. Přitom v mediích může-me slyšet, že do ovzduší uniklo 35 kg chloru,i když ve skutečnosti uniklo jen 3,5 kg chloro-vodíku. Mezi tím je samozřejmě obrovskýrozdíl - v prvním případě je to špatné, v dru-hém sice také, ale v podstatě se tolik nestalo(to je příklad k bodu 2. a 1.).Ještě příklad z medií k bodu 3.

Slyšeli jsme, že v krvi ministrů životníhoprostředí EU bylo nalezeno DDT a u našehoministra bylo toto množství nejvyšší. Vyjadřujíse k tomu i odborníci, ale nedozvíme se nico tom, kolik a v jakých jednotkách. A při bliž-ším zkoumání zjistíme, že se neví nic o tom,jaká je běžná možná koncentrace u průměrnépopulace. Zda se ví kolik DDT je již zdravíškodlivé a nakolik je vůbec škodlivé. Přivysoké citlivosti používaných metod se dápředpokládat, že nakonec najdeme všudevšechno čili i DDT, protože jde o látku mimo-řádně stálou. Proto samotná informace o tom,že DDT bylo nalezeno, není překvapeníma v této formě ji můžeme považovat jen jakobezcenný informační šum. Zpráva může být

49 50

vážně míněna, ale také naopak může být Půda kromě mikroorganizmů, kteří dokáží chlorózou. Přitom železa je v půdě dosta- V praxi se názvy asfalt a dehet často zamě-zapříčiněna jen snahou po senzaci či zviditel-nění.

Také si všimněte, že po čase bublinasplaskne a zůstane jen ticho (nic se blíženevysvětlí), aby bylo prolomeno jinou podob-nou bublinou třeba pro změnu z jiného oboru.To samé platí o zprávách o polychlorovanýchbifenylech či dioxinech. Tímto ovšem nechcinebezpečí těchto látek bagatelizovat. Naopakmusíme se snažit vědět o těchto látkách conejvíce přesných informací, abychom sedokázali s jejich nebezpečím vyrovnat. Pouháinformace, že tyto látky byly nalezeny, můžeznamenat to, že se v podstatě nic nestalo, aletaké, že jde o katastrofu. Potom je ale třebaradikálního řešení.

Cílem výše uvedených řádek bylo upozornitna některé problémy, týkající se toxickýchlátek, na které při povrchním pohledu může-me získat zcela odlišný názor od skutečnosti,kdy se můžeme bát rizika, které neexistujea naopak skutečné nebezpečí přehlédnout.Veřejnost by měla více tlačit na media a od-povědná místa, aby poskytovala solidnía pokud možno úplné a srozumitelné infor-mace.

V další části bych se chtěl s touto proble-matikou zabývat z pohledu zahrádkáře.

Předpokládejme, že dodržujeme všechnadoporučení při hnojení a ochraně rostlina nežijeme v zátopové oblasti, či v bezpro-střední blízkosti nějakého rizikového zdroje.Potom je nebezpečí, že by na naší zahrádcedošlo ke škodám vlivem spadu, znečištěnídešťovou či zálivkovou vodou téměř vylouče-no. Pokrok týkající se stavu našeho životníhoprostředí je v posledních 10 - 15 letech vícenež zřejmý.

Příroda si totiž s malými množstvími škodli-vin dokáže poradit sama. Tak tomu bylo vždyv dávné minulosti. Nyní v moderní době přivelké koncentraci lidí, průmyslové výroběa intenzivním zemědělství musíme příroděpomáhat stavbou čističek a zachycovánímexhalací. Toto ale není situace zahrádkáře.Aby bylo vše v pořádku stačí, že se budechovat jen normálně a rozumně a nebude nazahrádku dávat to, co tam nepatří.

Pro zahrádkářský prospěch pracují dvazákladní mechanizmy - samočisticí vlastnostpůdy a slunce jako zdroj světla a UV záření.

likvidovat organická znečištění a poradit si tek (bývá v desetinách až jednotkáchi s malým množstvím ropných produktů od procent), ale právě díky vysoké hodnotěbenzinu až po oleje, má i schopnost převést pH je přítomno v nerozpustné formě.většinu těžkých kovů do nerozpustné inaktivní Přítomnost většiny prvků, které jsou veformy. K tomuto se vyjádřím podrobněji. vysoké koncentraci škodlivé jsou ve stopové

V půdě hrají důležitou roli tři významné koncentraci pro živé rostliny a živočichyfaktory, které jsou příčinou toho, že i když se dokonce nezbytně žádoucí. Nazývají sedo ní dostanou větší množství těžkých kovů, esenciální prvky. Patří k nim: vápník, sodík,je jen otázkou času, aby byly převedeny do draslík, chlor, fosfor, hořčík, železo, měď,neškodné nerozpustné formy. zinek, mangan, jod, selen, kobalt, molybden,1. Je to poměrně vysoké pH. Předpokládáme, fluor, chrom, křemík, vanad, nikl, lithium, bor.

že pH půdy v zahradě je vyšší než hodnota Vraťme se ještě k zahrádce a možnosti5,5. Hodnota pH pod 5 je již pro většinu znečištění. Když vyloučíme různé anomálie,rostlin v zahradě nepřijatelná a dále uvá- tak z dešťové vody z "nebe" nám praktickyděné úvahy přestávají platit. žádné nebezpečí nehrozí. Obsah oxidů síry

2. Půda má velkou pufrační kapacitu - jinými v ovzduší se v posledních letech výrazněslovy to znamená, že i když do půdy vpra- snížil (viz např. Zahrádkář, duben 2005, str.víme značné množství kyseliny, hodnota 15, M. Kalina, Síra), dokonce je nutno počítatpH se změní jen málo. K tomu vysvětlující s dodáváním chybějící síry do půdy ve forměpoznámky. K okyselení nemusí dojít jen ve hnojiv. V tomto případě nebyla na závadu aniformě kyselého deště apod., ale třeba tak přítomnost síry samotné ale spíše kyse-hnojivy, která jsou fyziologicky kyselá jako lost dešťové vody, způsobená oxidy síry.síran amonný, dusičnan amonný atd. Je Vlivem vzrůstající automobilové dopravy budetřeba si též uvědomit, že změna o jednotku pravděpodobně stoupat i obsah oxidů dusíku,pH znamená změnu v koncentraci vodíko- ale zvýšení kyselosti dešťové vody nebudevých iontů (kyseliny) 10 x. Např. změna tak nebezpečné jako v případě síry.hodnoty pH 6 na pH 7 znamená tedy sníže- Dešťová voda ze střech může obsahovatní kyselosti 10 x. Z pH 5 na hodnotu pH 7 některé látky, ale jak víme z předešlého, s tímsnížení kyselosti 100x (!) . si příroda dokáže poradit. Plechové střechy

3. K tomu, aby mohly potřebné reakce probí- pozinkované nebo měděné jsou bezpečné.hat, je nutná přítomnost vody. Té je v půdě Rozpouštění dešťovou vodou v našich pod-po většinu roku dostatek. Dále jsou přítom- mínkách je zanedbatelné a přítomné znečiště-ny anionty (látky schopné kovy vázat), niny např. arsenem nebo olovem je v koncen-zejména fosforečnany, uhličitany, ale tracích, které nemusíme brát v úvahu.i v malém množství sirné sloučeniny po- Zbývá si ještě všimnout hojně používanýchdobné sirníkům a v humusu řada organic- ve vodě nerozpustných látek olejového typu,kých látek s velkými sorpčními vlastnostmi. které slouží k impregnaci, izolaci a ochraněDíky tomu se koncentrace nežádoucích nejrůznějších materiálů - od střešní lepenky,látek rychle sníží, takže se vyskytují pouze dřeva až po kovy.ve stopovém množství (toto platí samozřej- V zahradnické literatuře bývá v této termi-mě pouze za normálních okolností, ne nologii dosti zmatek, proto upřesním některév případě nějaké havárie apod., protože pojmy:možnosti regenerace půdy nejsou neome- Dehet je produkt vznikající při zpracovánízené). Je to v důsledku jejich reakce s pro- uhlí. Obsahuje směs cyklických uhlovodíků,středím. Tak například, kdyby se jednalo fenolů a nejrůznějších směsí jiných organic-jen o hydroxidy (to znamená, že by nebyly kých látek.přítomny ostatní anionty), potom se přítom- Asfalt přírodní vznikl oxidací ropy, my sená měď a chrom vysráží při pH 5,0, hliník většinou setkáváme s umělým, který vznikápři pH 3,8, železo při pH 2,2. Železo uvá- při zpracování ropy polymerací a oxidacídím úmyslně, protože s jeho nedostatkem vysokomolekulárních uhlovodíků.se zahrádkáři setkávají u rostlin, které trpí

ňují. Například lidový název tér (térová lepen-ka apod. - viz slovník cizích slov) znamenájak asfalt tak i dehet. Je to zřejmě proto, žepro uživatele je důležité konečné použití,které je stejné.

Obě tyto látky jsou vodoodpudivé a odolá-vají chemikáliím. Slouží jako základ pro ko-merční produkty nejrůznějších názvů.

Ve starší literatuře často uváděné Karboli-neum (Karbolka) je směs dehtových olejůodpadajících při destilaci uhelného dehtu. Kekonzervaci dřeva jsou k nim přidávány dalšílátky např. síran měďnatý, chlorid zinečnatýa další.

Sortiment na trhu má různé složení, alevychází z tohoto základu a také vlastnostitěchto produktů jsou obdobné. Slouží-li zazáklad produkty z ropy, potom se často přidá-vají látky fenolového typu, které mají fungicid-ní vlastnosti.

Spořivý zahrádkář rád využije všechno a takje lákavé využití starých olejů (např. vyjetýolej z automobilu), protože svým vzhledempřipomínají komerční produkty.

Možno říci, že v řadě případů ochranný účelsplní, ale komerční produkt zcela nahraditnemůže, protože nejsou přítomny jiné důležitélátky, které mají dezinfekční či fungicidnívlastnosti. Proto bych doporučoval tyto oleje,když už je použít chceme, tak jen pro nátěrdřeva, které nepřichází do styku s půdounebo na ředění komerčních přípravků podob-ného typu (zkusit předem zda je dobrá mísi-telnost).

Všechny výše uvedené látky nepůsobípříznivě na rostliny a bývají příčinou chorob-ných změn v listovém pletivu. Jsou-li rostlinyumístněny blízko stěn natřenými těmito pro-středky např. v pařeništích, potom listy těchtorostlin blednou a rostliny zakrňují a odumírají.Je to způsobeno hlavně výpary z těchto pro-duktů, které jsou pro ochranu materiálu velicevhodné a výhodné. Odpomoc je snadná.Stačí natřeme-li dotyčné předměty několikměsíců napřed než je použijeme. Vliv slunce,kyslíku a teploty způsobí, že těkavé látky seodpaří, další se zpolymerizují a zoxidují, takžejejich případná škodlivost bude minimalizová-na.

51 52

Při použití těchto nátěrů na střechách je vhodné, aby bylo chráněno před severními Dozrává již v první polovině září, dozrává da patří mezi odrůdy s vysokou odolnostísituace lepší, protože výpary se rychle rozptýlía slunce a UV záření urychlí proces stárnutí.Všechny tyto látky jsou nerozpustné, nebo jenvelice málo rozpustné ve vodě. Přesto by bylovhodné v prvním období (to znamená ponátěru nebo položení lepenky) dešťovou vodurozhodně nepoužívat na zálivku zejménamladých rostlin ani na zálivku zeleniny.

O tom, zda je voda v pořádku se přesvědčí-me tím, že odebereme vzorek vody, kterýmusí být naprosto čirý, bez olejových skvrna musí být zcela bez zápachu. Pátráme pozápachu, který známe např. při práci s "téro-vou" lepenkou, případně po fenolu atd.. Vzo-rek je třeba hodnotit hned po odebrání a po-tom po několikahodinovém odstátí. Nejsme-lisi s čichovou zkouškou bezpečně jisti, potomvzorek zahřejeme k varu. Jestliže ani teď nicnecítíme, potom můžeme vodu trvale pou-žívat.

Pěstování moštových odrůd vinnérévy v okrajových oblastech

Ing. Jiří Sedláček,předseda Komise vinařské ČZS

Chceme-li na zahrádce - na relativně maléploše několika arů - založit vinohrádek a vyrá-bět víno převážně pro potřebu své rodiny,musíme si nejprve ověřit, zda naše stanovištěsplňuje podmínky pro úspěšné pěstovánívinné révy a potom zvolit vhodné moštovéodrůdy.

Podmínky pro pěstování vinné révyv okrajových vinařských oblastech.

Vinná réva je teplomilná rostlina a na jejírůst a plodnost mají velký vliv předně klimatic-ké a půdní podmínky daného stanoviště.Nejseverněji položené oblasti českého vinař-ského regionu mají průměrnou roční teplotuvzduchu 8 - 9 C, ve vegetačním období 13 ažo

15 C a nejnižší teplota v zimě -19 C. Průměr-o o

né trvání celoročního slunečního svitu je 160až 170 dní s počtem 1600 - 1800 hodin, vevegetačním období 1200 - 1400 hodin. Ročníatmosférické srážky činí 430 - 500 mm, vevegetačním období 350 - 400 mm.

Místo pro výsadbu vinné révy nesmí býtstíněno okolními stromy nebo zástavbou a je

větry. Nejvhodnější jsou jižní svahy, jelikož dobře i v nejméně příznivých letech. Roste proti zimním mrazům. Vzhledem k pozdější-mají největší příjem slunečního záření. Vhod- středně až bujně, tvoří mohutné keře a pro- mu dozrávání vyžaduje teplejší svahoviténé jsou i svahy jihovýchodní nebo jihozápad- to je třeba dodržet doporučené zatížení 6 až polohy. Raší později, takže jarní mrazíky jejní, taktéž chráněné před severními větry. 8 oček na metr čtvereční. Přetížení keřů má nepoškozují. Roste bujně a je poměrněSpodní část svahu je nevhodná, vzhledem za následek sníženou odolnost proti zimním odolný proti houbovým chorobám. Doporu-k možnému výskytu přízemních mrazíků. mrazům. čované zatížení je 8 -10 oček na metr čtve-

Také nadmořská výška omezuje na našem reční. Nejrozšířenější je pěstování na střed-území pěstování vinné révy. Do 300 m nad ním, rýnsko-hessenském vedení s řezem namořem se dá réva rentabilně pěstovat. Nad dva tažně. Ryzlink rýnský je typickou mošto-tuto hranici do max. výšky 450 m nad mořem vou odrůdou. Víno dosahuje vynikajícíse doporučuje výsadba pouze na chráněných kvality.místech vytvářejících mikroklimatické pod-mínky.

Vinná réva nemá specifické nároky na druha typ půdy. Dá se pěstovat téměř ve všechpůdách, pokud jsou provzdušené a zásobenéminerálními živinami. Vhodné jsou půdykamenité, štěrkovité, písčité, hlinité i jílovité.Nevhodné jsou půdy kyselé, slané a s vyso-kou hladinou podzemní vody.

Na úspěch při pěstování révy vinné působítaké vláhové poměry. Největší nároky navodu má réva zejména v době před rašením,po odkvětu a těsně před zaměkáním bobulí.Dostatek vody slouží k rozpouštění živinv půdě a k látkové výměně. Časté deštěnaopak způsobují, zejména v období květušpatné odkvetení, popřípadě silnější výskythoubových chorob.

Jestliže naše stanoviště splňuje tyto uvede-né požadavky, můžeme přistoupit k výběruněkterých z níže uvedených moštových odrůdvinné révy. Pro tyto odrůdy, které se hodí dookrajových vinařských oblastí je charakteris-tické, že se jedná o velmi rané nebo ranéodrůdy. U nich se suma aktivních teplot, kteráje vyjádřena součtem průměrných denníchteplot dnů nad 10 C za vegetační obdobío

pohybuje v rozmezí 2200 - 2500 C, zatím coo

u pozdních odrůd je tato suma až 2800 C.o

Moštové odrůdy vinné révy pro výrobubílých vín.

`Müller-Thurgau` - oblíbená odrůda mezivinaři i zahrádkáři a to zejména pro jejímalou náročnost na polohu. Velkou přednos-tí je její ranost, úrodnost a dobré regenerač-ní schopnosti. Hrozen má středně velký,válcovitý, někdy křídlatý, poměrně řídkýs podlouhlými žlutozelenými bobulemi.

`Moravský muškát` (MOPR) - vysoce úrodnáodrůda, vitální, s hrozny muškátovéhoarómatu. Je to raná, na půdu nenáročnáodrůda. Hrozen je středně velký až velký,válcovitý s mírně vyznačenými křídly. Keřraší středně, roste bujně. Dozrává v polovi-ně září. Bobule je středně velká, kulatá, s narůžovělými hrozny, středně raná, úrod-žlutá, s voskovým ojíněním. Dužinu má ná, vhodná do těžších slínovitých a kameni-polomasitou, šťavnatou s výrazně muškáto- tých půd. Odolnost na pokles zimních teplotvou chutí. Hrozny této odrůdy lze použít je nízká, zvláště po vysoké sklizni hroznů.i pro přímý konzum. Réví vyzrává brzy Hodí se pro všechny pěstitelské tvary.a dobře, odolnost proti zimním mrazům je Doporučované zatížení je 12 oček na metrdobrá. Odolnost proti houbovým chorobám čtvereční. Odolnost proti houbovým choro-je na střední úrovni. Doporučuje se řezat na bám je menší. Víno je poměrně plné, har-8 oček na metr čtvereční. Vyžaduje půdu monické a s nižším obsahem kyselin.dobře zásobenou živinami a vláhou. Nej-vhodnějším pěstitelským tvarem je řez najeden kmínek a dva dlouhé tažně. Hodí sei pro pěstování na pergole. Moravský muš-kát je náchylnější k houbovým chorobám.Odolnost proti peronospoře révy vinné jenízká, padlí révové poškozuje tuto odrůdustředně.

`Rulandské bílé` a `Rulandské šedé` - jsoustředně úrodné odrůdy, nenáročné na půdu. V úrodnějších půdách poskytuje dobréJsou středního růstu, středně brzy raší a pravidelné výnosy s velmi dobrou cuker-a jejich hrozny dozrávají středně pozdně. natostí.Hrozen mají obě odrůdy malý, Rulandskébílé má bobule světle zelenožluté barvya Rulandské šedé má bobule špinavě šedé.Jsou vhodné pro všechny pěstitelské tvarya jsou středně citlivé na pokles zimníchteplot. Doporučuje se zatížení 10 - 12 očekna metr čtvereční. Obě odrůdy dávají vyso-ce kvalitní víno při dodržení maximálníhovýnosu 1 kg na metr čtvereční. Odolnostproti houbovým chorobám je poměrnědobrá až na plíseň šedou, které snadnopodléhají. Ochrana proti ní je důležitá zej-ména v době uzavírání hroznů.

`Ryzlink rýnský` - keř je středního vzrůstu.Hrozen je středně velký, válcovitý, mírněkřídlatý na kratší stopce. Bobule jsou maléaž střední, kulaté, zelenožluté barvy. Odrů-

`Veltlínské červené rané` - je to odrůda

`Aurelius` - raší pozdě, růst je bujný, zrajestředně pozdě tj. začátkem října. Hrozen jestředně velký, křídlatý středně hustý. Bobuleje kulatá, menší, žlutozelená s tenkou slup-kou. Odolnost proti mrazům je dobrá, protihoubovým chorobám na průměrné úrovni.Je citlivá na infekci plísni šedou. Je vhodnápro všechny pěstitelské tvary. Doporučova-né zatížení je 8 - 10 oček na metr čtvereční.

`Irsay Oliver` - raší středně, roste středně ažbujně, zraje brzy. Hrozny jsou velké, rozvět-vené, kuželovitého tvaru. Bobule jsou střed-ní, kulaté a mají pevnou slupku zlatožlutébarvy. Dužina je polomasitá, příjemné slad-ce muškátové chuti. Odolnost proti zimnímmrazům je nižší a proti houbovým choro-bám je vcelku dobrá, zvláště proti oidiua plísni šedé. Hodí se pro všechny pěstitel-ské tvary. Odrůda je dobře použitelná i jakostolní hrozen do zahrádek. Víno z této odrů-dy je jemně muškátové, ale obsah kyselinbývá nízký. Doporučené zatížení je 12 očekna metr čtvereční.

`Chrupka bílá a červená` - tyto odrůdy majízejména v zahrádkách významné místoi mezi stolními odrůdami. Obě odrůdy raší

53 54

středně, růst je střední, u `Chrupky červené` Bobule má středně velké, kulovité, modré šedé může být odolnost vysoká ale i velmi Podmínkou pro výrobu dobrého vína jeponěkud bujnější. Zrají ve druhé polovině barvy. Slupka bobulí je poměrně tenká. nízká. Některé z odrůd mají i vysokou odol- nutnost vypěstovat kvalitní zdravé hrozny s cozáří až počátkem října. Mají středně velký Odrůda je méně náchylná na poškození nost vůči zimním mrazům. nejvyšší cukernatostí. Takových hroznů jehrozen a středně velké bobule, lahodné peronosporou a více citlivá na poškození Moštové odrůdy, které se na trhu zatím možno docílit jednak na nepřetížených keříchchuti a středně pevnou dužinou. Letorosty oidiem. Odolnost hroznů k plísni šedé je objevují jako tzv. "rezistenty" nejsou vhodné (zajistíme redukcí plodného dřeva řezem najsou nápadné dlouhými úponky. Obě chrup- střední. Touto chorobou bývá poškozována pro okrajové vinařské oblasti. Pro okrajové doporučené počty oček na jednotlivých keříchky jsou vhodné do všech vinohradnických zejména za deštivého počasí v období vinařské oblasti se na trhu objevilo několik a dále důsledným prováděním "zelenýchoblastí včetně okrajových. Doporučené dozrávání hroznů. Doporučené zatížení interspecifických odrůd, ale jako odrůd stol- prací") a jednak na keřích dobrého zdravotní-zatížení je 8 - 12 oček na metr čtvereční. keřů je 6 - 8 oček na metr čtvereční. Nej- ních. Z těchto odrůd jedině odrůdu Krystal je ho stavu (zajistíme důsledným prováděnímVyžadují regulaci úrody zvláště v okrajových vhodnějším pěstitelským tvarem je vysoké možno použít mimo na přímý konzum i na chemické ochrany a zajištěním potřebnéoblastech. Jsou méně citlivé na pokles nebo střední vedení s řezem na dva tažně. výrobu vína. výživy keřů). Nepřetížený a zdravý keř mázimních teplot. Víno z chrupek je velmi `Zweigeltrebe` je velmi plodná odrůda s pra- dobře vyzrálé dřevo a proto je odolnější protilehké, s jemným aromatem. videlnými sklizněmi. Je to typická moštová zimním mrazům i proti houbovým chorobám.

`Sieger` - velmi raná odrůda, která vykazujeznačnou odolnost proti poklesu zimních keřích a dají se sklízet postupně. Jsouteplot. Má menší načervenalé hrozny. Bobu- určeny především pro přímý konzum, alele má šťavnaté, aromatické s tekutou duži- lze z nich vyrobit i jednoduché bílé víno.nou. Je vhodná pro okrajové vinařské oblas- Hrozen je střední až velký, středně hustě ažti i jako stolní odrůda. Doporučené zatížení volněji uspořádaný. Bobule jsou zlatožluté,je 8 oček na metr čtvereční. Tuto odrůdu lze střední velikosti. Mají pevnou slupku a masi-pěstovat na všech pěstitelských tvarech. tou, výrazně sladkou dužinu, příjemné chuti.Víno má příjemné muškátové aroma. Odrůdu lze pěstovat na rýnsko-hessenském

Moštové odrůdy vinné révy pro výrobučervených vín.`Modrý Portugal` - vysoce úrodná odrůda,

která není náročná na půdní podmínky. Napokles zimních teplot je málo odolná. Tutoodrůdu lze pěstovat ve všech vinohradnic-kých oblastech včetně okrajových a jevhodná pro všechny pěstitelské tvary. Nahoubové choroby je `Modrý Portugal` dostnáchylný. Často je napadán peronosporoua ještě častěji oidiem. V zahuštěných poros-tech bývají hrozny poškozovány i plísníšedou. Listová plocha musí být proto upra-vena tak, aby se k hroznům dostalo sluncei ochranné postřiky. Odrůda nemá zvláštnínároky na řez a vedení. Důležité je nepřekra-čovat doporučené zatížení 6 plodných očekna metr čtvereční. Taková vinice potomdává stabilní výnos a dobrou kvalitu hroznů.Víno vyrobené z hroznů `Modrého Portu-galu` bývá harmonické a jemně aromatické.

`Zweigeltrebe` - má střední až silný vzrůst.Protože se jedná o raně zrající odrůdu, lzeji s úspěchem pěstovat i v okrajových vinař-ských oblastech. Dřevo poměrně dobřevyzrává, takže je poměrně odolná protizimnímu mrazu. Protože brzy raší, je citlivěj-ší na poškození jarními mrazy. Hrozen jestřední až velký, hustý, kuželovitý a křídlatý.

odrůda pro výrobu červených vín. Víno jebohaté na barviva a třísloviny. Svým charak-terem je podobné `Svatovavřineckému`.

`Rulándské modré` - středně plodná odrůda,vhodná i pro okrajové vinařské oblasti.Hrozny jsou malé a husté. Bobule malé,kulaté a tmavomodré. Dozrává v poloviněříjna. Dřevo dobře vyzrává, takže snesei silnější zimní mrazy. Odolnost proti houbo-vým chorobám je dobrá. Doporučuje seřezat na 12 oček na metr čtvereční. Používáse pro všechny pěstitelské tvary. Je to odrů-da, u které víno dosahuje vysoké jakostidruhým až třetím rokem po sklizni hroznů.

`Dornfelder`- jedná se o velmi plodnou odrů-du vhodnou i pro okrajové vinařské oblasti.Hrozen je velký až velmi velký, středněhustý. Bobule je velká, kulatá, modročerve-ná, voskovitě ojíněná. Tato odrůda má silnývzpřímený růst a vysoký potenciál plodnosti.Zatížení révového keře 6 oček na metrčtvereční je pro tuto odrůdu plně dostačují-cí. Odrůda dozrává v polovině až koncemzáří, což je velmi příznivé i pro okrajovévinařské oblasti. `Dornfelder` má zvýšenouodolnost proti oidiu, proti peronospoře jeodolnost menší, netrpí plísní šedou. Jelikožmá velké bobule, je vhodná pro přímý kon-zum hroznů. Z odrůdy lze vyrobit jemné,lehce aromatické, intenzivně červené víno.

Interspecifické odrůdyInterspecifické odrůdy, nebo-li tzv. "rezis-

tenty" jsou perspektivní odrůdy se zvýšenouodolností k houbovým chorobám. Chemickouochranu však ani zde není možné úplněvyloučit. Vysoká odolnost těchto odrůd jevětšinou pouze k plísni révové (peronospoře)a naopak k padlí révovému (oidiu) nebo plísni

`Krystal` - tato odrůda je vhodná pro zahrád-kářské pěstování v okrajových vinařskýchoblastech. Hrozny vydrží delší dobu na

vedení, s řezem na tažně. Mrazuvzdornostodrůdy je velmi vysoká. Proti peronospořemá odrůda vyšší odolnost. Padlí révovénapadá pouze některé listy, mycelium serozvíjí slabě a nevytváří konidie. Plíseňšedá napadá jednotlivé bobule pouze v hust-ších hroznech. Ochranu proti plísni šedéstačí provádět pouze před uzavřením hroz-nů. Proti peronospoře a padlí révovému sedoporučují 1 - 2 postřiky. První ošetření jevhodné provádět v době před kvetením,druhé podle infekčního tlaku chorob.Jak již bylo v úvodu konstatováno, chce-li

zahrádkář v okrajové vinařské oblasti založitvinici za účelem výroby vína pro svoji rodinu,postačí pro tento účel vysadit 50 - 100 keřůa to dle velikosti pozemku a počtu zvolenýchodrůd. Z výše uvedených odrůd je třeba zvolitmaximálně 2 - 4 odrůdy a to z důvodu sklizněa zpracování hroznů v jednom termínu. U od-růd stolních naopak volíme více odrůd s po-stupným dozráváním, abychom měli čerstvéhrozny na jídlo po co nejdelší dobu.

Pří vysazování vinice uvedeného rozsahuse doporučuje zvolit střední vedení tzv. rýn-sko-hessenské se sponem 1,2 x 1,8 m, tj.řady od sebe vzdálené 1,8 m pro dobré osvět-lení a možnost využití mechanizace prokultivaci a 1,2 m je vzdálenost keřů v řadách.

Přímé předplatné ZahrádkářeVážení přátelé zahrádkáři, je tomu již 12 let

co časopis Zahrádkář začal svým pravidelnýmčtenářům nabízet přímé předplatné, tedypředplatné zajištěné přímo v redakci. Donedávna bylo dokonce nejlevnější formouzískání časopisu, ale i nyní je stále levnějšínež časopis v přímém prodeji a bude tomutak i nadále. Navíc jen do přímého předplatné-ho vkládáme zajímavé dárky v podobě osivanašich semenářských firem, hnojiva a další avzhledem k zájmu firem o vkládání vzorkůbudeme v této praxi pokračovat.

Pokud ještě nejste rozhodnuti a máte napří-klad strach, že by se vám mohl časopis přidoručování ztrácet, můžeme vás uklidnit -stává se to, občas zahrádkaří i pošťáci, alejen náš systém doposlílek náhradních výtiskůvám zajistí kompletnost doručení všech objed-naných čísel.

Nejvýhodnější je předplatit si časopis nacelý kalendářní rok, pak vždy v září obdržítesloženku k uhrazení předplatného na násle-dující rok. Časopis je balen do plastové folie,aby nebyl při přepravě poškozen. Navíc nakaždém obalu je mimo adresy i termín, do kdymáte časopis předplacený, a tak máte o svémpředplatném dokonalý přehled - dovíte senapř. o doručení vaší platby změnou údajehned při následující zásilce časopisu.

Pokud zvážíte všechny uvedené výhody,jistě uznáte, že přímé předplatné je stálenejvýhodnější cestou, jak si časopis Zahrád-kář zajistit. Pokud máte o předplatné zájemvolejte na bezplatnou linku 800 100 134 a myvám obratem zašleme vyplněnou složenku.

Redakce

55 56

P O D Z I M

Vybrali jsme pro Vás,z častých dotazů odborné poradny:

Jak správně hnojit cibuli, aby její hodnotabyla co "nejzdravější"?

Cibuli je vhodné pěstovat po okopaninách,košťálovinách, či plodových zeleninách. Dras-lem se hnojí na podzim, dusíkatými hnojivycca 3 týdny před setím. Cibule má nároky téžna síru k tvorbě silic, proto se doporučujepoužívat z hnojiv síranovou formu - sírandraselný a amonný.

Réva stoupá z nížinNajde réva vinná své trvalé místo v čes-

kých a moravských pahorkatinách?Ing. Jan Kratochvíl, odb. instruktor

ÚR ČZS Plzeň-region

Tak nějak zněl název článku, který před létyvydal Ing. Chobotský v dnes už neexistujícímčasopisu pro drobné pěstitele. Zhruba podeseti letech se mnohé změnilo, avšak stáletrvá neutuchající zájem zahrádkářů o pěsto-vání teplomilného ovoce, kterým réva rozhod-ně je.

Také již byly vydány a stále vycházejí knihy,které populární formou popisují pěstovánírévy vinné, včetně výroby nejoblíbenějšíhonápoje z ní, kterým je víno.

Každý zahrádkář s opravdovým zájmemo tuto tématiku si potřebnou literaturu bezobtíží opatří a podle ní se řídí. Je v tom všakjeden háček - vše je směrováno do podmínekvinohradnických oblastí, což jsou nížiny do250 m n. m. s průměrnou roční teplotou ale-spoň 8 C!o

Podíváme-li se však na fyzickou mapu našírepubliky, převládají na ní různé odstíny hnědičeských a moravských podruhůří a pahorka-tin.

A právě v těchto oblastech žiji tisíce zahrád-kářů, dychtících po vypěstování atraktivníchrévových hroznů, především jako chutnéovoce na rodinný stůl. Pak mnohé odbornérady, platné pro vinařské tratě, vůbec nekore-spondují s podmínkami v místech méně přízni-vých pro pěstování tohoto ovocného druhu.

Výsledkem jsou pak mnohá zklamání a bez- Dalším limitujícím činitelem je vláha a živi- ochránit. Podívejme se na jednotlivé činitele:radnost zahrádkářů, kteří si pro nedostatek ny. A zde opět můžeme příznivě působit,místa nemohou dovolit na malých plochách neboť každý spořivý zahrádkář sbírá dešťo-neúspěšně pěstovat cokoliv! vou vodu pro závlahu, kompostuje trávu a jiné

Zkusme se proto podívat na pěstování organické zbytky a cílevědomě vytváří úrod-stolních odrůd révy vinné z tohoto méně přízni- nou půdu i v místech navážek a bývalýchvého úhlu, daného nadmořskou výškou 400 hlušin. Když si dále uvědomíme, že révaaž 500 m n. m, která jednoznačně předurčuje snáší vyšší množství aktivního vápna v půděnižší průměrnou roční teplotu pod potřebných a není vysoce náročná na charakter půdy8 C a ujistit se, že i za těchto méně přízni- (písek i štěrk), stačí dodat zpracovaný kom-o

vých podmínek se dá réva vinná pěstovat tak, post, který sám o sobě obsahuje potřebnéaby výsledkem byla sklizeň zralých a chut- živiny (dusík, draslík, fosfor, hořčík, vápník,ných plodů během měsíce září a v nevytápě- v menší míře železo, zinek, mangan a stopo-ných sklenících a foliovnících bohatá úroda vé prvky), následně převrstvit půdu a do jejívelkých, atraktivních hroznů už od konce spodní části (40 - 80 cm pod povrchem)července až do konce října. Jde jen o to, vpravit dobře uležený kompost a nad ním, douvědomit si potřeby révy vinné a vytvořit pro výše terénu navézt propustnou vrstvu (písek,ně odpovídající podmínky. drobný štěrk). Tím máme nejméně na 10 let

Réva vinná, jako teplomilná rostlina, totiž zajištěnou dostatečnou výživu mladého révo-potřebuje nejen světlo, ale především teplo, vého keře a můžeme se plně věnovat přísununejen vláhu, ale především dostatek živin vláhy, případně listové výživy.a nejen jednorázové ošetření na začátku jara, Na velmi časté dotazy začínajících zahrád-ale především nutnou péči a přiměřenou kářů v této oblasti s obligátní otázkou "a jakochranu v průběhu celé vegetace. Rozebere- po 10 letech?" je jednoduchá odpověď: stačíme-li si tyto jednotlivé faktory, dojdeme jednou za čtyři roky (pamatujme si ty přestup-k povzbuzujícímu poznání, že my zahrádkáři, né), opět přihnojit kompostem, ale je tu jinýmůžeme tyto podmínky úspěšného pěstování problém - kam?!vždy příznivě ovlivnit! Musíme si uvědomit, že réva, jako lianovitá

Světlo a teplo je jednoznačně dáno stano- rostlina, vytváří stejně dlouhé kořeny jakovištěm rostliny. Stačí si uvědomit, že nejsme nadzemní výhony (nejsou výjimky 10 a vícena otevřeném vinohradu, ale že naše zahrada metrů dlouhé) a je pak otázkou, co hnojíme,má plot, zpravidla na pozemku nějakou stav- když kolem kmínku uděláme brázdu a do níbu jako akumulátor tepla a také má ostatní uložíme proleželý kompost. Tento úkon jezeleň. Všechny tyto věci napomáhají vybrat to spíše otázkou našeho svědomí, než skutečnénejpříhodnější stanoviště, neboť vhodně pomoci, neboť sice hnojíme dobře, ale napostavený plot a zeleň brání mrazivým větrům nesprávném místě (!), protože vlásečnicovéa jakákoliv stavba svou hmotností vytváří kořínky už jsou daleko od kmínku v jinýchpřirozený sběrač tepla, který toto nashromáž- místech a starší keř je už zpravidla tak zdat-děné teplo později postupně uvolňuje a tak ný, že si najde potřebnou vláhu a živiny sám!zvlášť příznivě působí během chladných nebomrazivých nocí a rán. A pokud jsme v zahrád-kářské kolonii a u našeho altánu už nenímísto pro révu, máme ještě vydlážděné ces-tičky a chodníčky kameny nebo betonovýmideskami a v nich se opět akumuluje teplo.Stejně příznivě působí i kamenná nebo beto-nová podlaha pergol otevřených k jihu, kolemnichž zahrádkáři révu velmi rádi vysazují.Všechny tyto zdánlivé maličkosti nám v tako-vémto mikroklimatu zvednou průměrnou ročníteplotu o 0,5 C až 1 C!o o

Proto čím je hlubší prvotní rigolace (převrst-vení) půdy a uložení zásobních živin předvýsadbou, tím je zaručen delší zdravý růstkeře během svého života (min. 25 let). Jetéž důležité uvědomit si, že zdravý růst avitalita keře vytváří základní předpoklad prozvýšení odolnosti rostliny před nepříznivýmivlivy. Rozebereme-li si jednotlivé nepříznivéčinitele, opět můžeme spokojeně konstatovat,že my zahrádkáři máme velmi dobré možnosti(oproti velkoplošnému pěstování na otevře-ných stanovištích) příznivě a aktivně révu

mráz škodí obecně každé rostlině a révězvláště předčasné podzimní mrazy (namrznutíhroznů), hluboké zimní mrazy pod -22 Co

(namrznutí nadzemní části keře) a pozdníjarní mrazíky (zmrznutí narašených oček).Možnosti ochrany před těmito mrazy jsouvelmi omezené, ale jsou a my zahrádkáři jemůžeme beze zbytku využít!

Nejjednodušší ochrana před předčasnýmipodzimními a pozdními jarními mrazíky jemlžení a postřik celé rostliny vodou z vodovo-du nebo postřikovače. V tomto případě námvoda zaujímá místo akumulátoru nejen abso-lutního tepla (svojí nadnulovou teplotou), kdysvým obklopením bobulí a listů na podzima usazením se v kalíškách pučících výhonůzjara (konec dubna až polovina května) zabra-ňuje jejich podchlazení, ale také navíc působísvým skupenským teplem (nutnost mnohoná-sobně vyššího podchlazení pro přeměnu vody0 C teplé na led 0 C!). Máme-li na zahrádceo o

pouze několik keřů, vždy se nám vyplatív kritické dny sledovat gradient poklesu teplo-ty v pozdních večerních hodinách a podlemožností neváhat vstát několikrát za noci k ránu a mlžit! Dlouhodobým zimním mra-zům můžeme jen trochu otupit jejich ostřípřehozením plachet nebo houní přes keře,nebo obalením keřů, např. papírem nebotkaninou, které zabrání podchlazení vlivemproniknutí mrazivého větru. Opět si můžemepřipomenout takto blahodárně působící chrá-něná zákoutí v našich zahrádkách a dvoreč-cích, které toto příznivé mikroklima vytvářejía dát je do souvislosti s celkovou vitalitoukeře, danou výživou a zatížením plodonos-ným obrostem.

Přečkáme-li úspěšně pozdní jarní mrazíky,můžeme se těšit na růst révy doslova přednašima očima a pozorovat jednotlivé jehofáze od nasazení květenství až po rozkvět,který v podmínkách pahorkatin probíhá kon-cem června a začátkem července. Opět simusíme uvědomit, jak je důležité vědět, jakéodrůdy révy vinné na zahrádce máme a znátjejich odolnost vůči houbovým chorobám.Jinak se budeme buď zbytečně strachovatpřed napadením nejobávanějšími plísněmi(peronospora - plíseň pravá a oidium - padlírévové) u mezidruhových (interspecifických)odrůd a nebo naopak bezstarostně budeme

57 58

očekávat překonání těchto chorob u klasic- A to je další velká výhoda nás zahrádkářů tovat, že my zahrádkáři v podmínkách našich Rostliny se rozmnožují jednak semeny,kých evropských odrůd a budeme následně oproti velkoplošnému vinohradnictví s jeho pahorkatin jsme schopni zvládnout všechna jednak dělením trsů. Semena se vysévajíšokováni naprostým zdecimováním celých nutnou potřebou nasazovat 8 až 12 krát úskalí a negativa, se kterými se jen velmi přímo na záhon do řádků 20 cm vzdálených akeřů s jejich možným úhynem, zvláště u mla- během sezóny postřikové látky, včetně systé- obtížně vypořádává velkovýroba a že nám jednotí se na vzdálenost 5 - 10 cm. Do třídých rostlinek. mových, širokospektrálních, hloubkově půso- tedy opravdu nic jiného nestojí v cestě za měsíců je možné sklízet vytrháváním jednotli-

My zahrádkáři na Plzeňsku jsme měli bících fungicidů (např. Qadris, Hatrick, Dis- úspěšným pěstováním tohoto nádherného vé rostliny 30 - 40 cm vysoké a využívat jea stále máme to štěstí, že pro vyzkoušení cus). Můžeme se opravdu těšit, že v dohledné a chutného bobulového ovoce, než vlastní celé jako pór nebo jako bílou cibuli zelenačku.nově vyšlechtěných interspecifíckých odrůd době nám školkarský trh předloží další stolní chuť pravidelně v době plné vegetace, zpravi- Ostatní rostliny během vegetace opakovaněrévy v podmínkách 400 až 500 m n. m. jsme odrůdy, jejichž odolnost se blíží rezistenci, dla denně chodit "do vinohradu" mezi těch sežínáme a necháme je obrůstat. Jinou mož-našli na Moravě vinohradníky a vinaře tělem nebo alespoň k silné tolerantnosti k plísním. "několik" keřů révy vinné, které by měly být ností je výsev v polovině srpna s přezimová-i duší (za všechny jmenujme alespoň přítele Zvlášní kapitolou je ochrana plodů před živočiš- ozdobou a radostí každé naší zahrady! ním rostlin, které jsou asi jako brk tlusté.Lubomíra Glose z Moravské Nové Vsi), kteří nými škůdci, kterými jsou od těch nejmenších Získá se tím velmi časná jarní sklizeň celýchnám k těmto zkouškám nezištně poskytují mravenci, vosy, špačci a kosové. Z pohledu rostlin nebo nati.jejich šlechtitelský potenciál. Takto jsme mohli širokoplošného vinohradnictví je ochrana proti Od druhého roku rostliny vytvářejí mohutněj-v našich méně příznivých klimatických pod- nim skoro neřešitelná, ale z hlediska nás ší trsy, které velmi časně na jaře raší a vyhá-mínkách během cca 20 let postupně prověřit zahrádkářů je možné jednoduché řešení; buď nějí na 30 - 50 cm vysokých dutých stvolechjiž kolem 200 odrůd révy vinné právě se zamě- si ušít z netkané textilie sáčky z nastříhaných kuželovitá květenství produkující semena.řením na jejich odolnost vůči mrazům a hou- pásů a nebo využit jednorázově používané Trsy rok od roku mohutní a vytvářejí čím dálbovým chorobám a v neposlední řadě na síťové pokrývky hlavy, které lze před zaměká- více květenství, která snižují kvalitu nati. Projejich ranost, čili schopnost bezpečného ním bobulí nasunout na hrozny a zajistit bohatou sklizeň nati je proto účelné po 2 - 3uzrání s možností pěstování ve vyšších nad- kolíčky na prádlo! letech trsy vyrýt, rozdělit je a znovu vysadit,mořských výškách, kde průměrná roční teplo- Ještě se vraťme k nejzákladnějšímu problé- nebo je spotřebovat a založit nový porostta zdaleka nedosahuje potřebných 8 C. mu nás zahrádkářů - kde sehnat sazenice výsevem semen. Jarní rašení je možné snad-o

Z tohoto množství jme vybrali 25 odrůd, které uvedených interspecifíckých stolních odrůd no urychlit krytím netkanou textilií. Prodlouže-nejlépe vyhovují těmto tvrdším podmínkám s výše citovanými vlastnostmi, když trh zatím ní vybělené části se docílí přihrnutím rostlina ty se snažíme celkem úspěšně pěstovat. nedostatečně reagoval? Zkusme si vzít pří- zeminou. Oddělkům trsů se velmi dobře daříÚmyslně neuvádíme jejich úplný výčet, aby- klad ze sousedního Německa, kde jsou bez i v květináčích na okenním parapetu, nachom nezapříčinili "honění se za chimérami", problému uváděny na trh i neregistrované balkóně nebo na terase.neboť těchto odrůd je zatím naprostý nedo- odrůdy révy vinné jako okrasné rostliny! Pak Chuť cibule sečky je jemnější a lahodnějšístatek a sazenice některých odrůd z tohoto nic nebrání tomu, aby i u nás Váš soused než cibule kuchyňské i póru. Dá se protonašeho výběru vyrábí jen omezený počet nebo známý Vám mohl nabídnout koncem v kuchyni využívat ve větším množství. Hodírévových školek v Čechách a na Moravě. zimy, během řezu část réví ověřené odrůdy se syrová do salátů, přidává se do polévekMezi nejznámější interspecifické stolní a stol- jako řízkovance k vypěstování pravokořenné nebo se tepelně zpracovává jako přílohaně moštové odrůdy podle jejich ranosti patří sazenice v kontejneru jako okrasné rostliny k masu.Vostorg, Olympia, Krystal, Prim, Polar, Nero, s chutnými plody. Ve vinařských oblastechArkadia, Aivaz, Agát Donskoj, Aron, Jaloven- našich pahorkatin zatím vůbec není nebezpe-skij Ustojčivyj, Dačnyj a další, zatím jen čí takovýmto způsobem přenést nejobávaněj-s pracovními čísly. V žádném případě se však šího škůdce velkých moravských i českýchnejedná o plně rezistentní odrůdy. Každá vinic, kterým je fyloxera, kterou vinohradníciz nich má pouze různě zvýšenou odolnost výstižně nazývají mšičkou révokazem. Navícproti plísním nebo mrazu, danou předchozím většina interspecifických odrůd má v koře-několikageneračním křížením evropských nech zvýšenou odolnost vůči tomuto škůdci,odrůd s americkými a asijskými révami. Proto obdobně jako podnožové révy. Takto vypěsto-i u většiny z těchto mezidruhových křížení je vané kořenové sazenice můžeme ještěpotřebné provádět preventivní postřik proti v témže roce po "ledových mužích" vysaditplísním před květem a po odkvětu, kdy však s balem do připravené půdy, což naopaknapř. u plísně révové vystačíme se střídáním ocení zvláště pěstitelé ve sklenících, neboťkontaktních měďnatých fungicidů (Kuprikol, pravokořenná réva má menší růstovou vitalituKuproxat) s ostatními (Novozir, Dithane) oproti podnožové (kromě podnoží Schwar-a proti padlí révovému nasazením opět kon- zman a S04).taktních fungicidů na velmi šetrné bázi koloid- Shrneme-li takto všechny zmíněné skuteč-ní síry (Sulikol K, Thiovit). nosti, můžeme bod po bodu radostně konsta-

Málo známá, ale cenná cibule zimníneboli sečka

Doc. Eva Pekárková, CSc

Cibule zimní neboli sečka (Allium fistulo-sum) neodvozuje svůj český název od "setí",nýbrž od "sečení". Využívá se totiž předevšímk sežínání nati. Byla u nás téměř neznámouzeleninou. Teprve od r. 2000 jsou v prodejisemena odrůdy ´Bajkal´.

Cibule sečka je domovem v Číně, Japonskua na Sibiři. V Evropě je známá od 17. století.Je značně různotvárná a vystupuje v řadětypů: V Japonsku jsou oblíbené světlolistéméně mrazuvzdorné, na Sibiři tmavozelené,vysoce mrazuvzdorné typy. V západní Evropěje známá pod názvem cibule "velšská",v sousedním Německu ji odedávna znají podjménem Winterhecke.

Cibule zimní je vytrvalá rostlina s rourkovitý-mi listy o průměru 1 až 1,5 cm, podobnýmicibuli kuchyňské. Nevytváří však zatahujícícibule, nýbrž jen podzemní ztluštěniny "stvo-lu" z pochev listů. Podobá se tím póru nebobílé cibuli zelenačce. Její zdravotní významspočívá v obsahu vitamínu C, provitamínu Aa minerálií. Má cibulovou chuť a aroma, jevšak méně peprná.

Pěstitelsky je mimořádně cenná předevšímvysokou mrazuvzdorností. V Ruzyni jsme siověřili, že jak částečně zatažené starší rostli-ny, tak mladé, sotva 10 cm vysoké rostlinkypřežívají mrazy i přes -20 C. Sečka raší mezio

prvními rostlinami a zůstává zelená i přiteplotách do -10 C, takže se dá sklízet bě-o

hem velmi dlouhého období. Navíc je odolnák chorobám. Velmi snadno se pěstuje, daří sejí i v podhorských oblastech.

Pěstování angreštu v podmínkáchvyššího výskytu hnědého padlí

angreštovéhoIng. Jana Dlouhá

Stále se zvyšující podíl výskytu hnědého(amerického) padlí na zahrádkách drobnýchpěstitelů a opakující se dotazy na výskyt,diagnostiku příznaků a účinnou ochranu protitéto houbové chorobě nás přiměly k tomu,abychom opět do tohoto ročníku ročenkyzařadili několik profesionálních informacío této obávané chorobě ovocného druhu,který svými vlastnostmi nemá u nás altern-ativu.

59 60

Chorobu způsobuje parazitická houba komplexní. Chemická ochrana, zvláště v loka- a německou odrůdu Remarka. V registračníchSphaerotheca mors - uvae. Houba nejčastěji litách s pravidelným výskytem hnědého padlí zkouškách jsou zařazeny dvě další kvalitnípřezimuje jako podhoubí (mycelium) a tmavépohlavní plodničky (kleistotecia) v pokožcepupenů a jednoletých výhonů. Shluky malýchtmavých plodniček lze na jednoletých výho-nech dobře vidět při zvětšení lupou. Majípodobu hnědých kožovitých povlaků. Napočátku jara se z těchto plodniček uvolňujíaskospóry a způsobují primární infekci novýchletorostů, malých nevyvinutých plodů, alei listů a řapíků. Za vegetace se hnědé padlíšíří pomocí nepohlavních výtrusů (konidií),které vznikají na infikovaných částech rostlinypřímo na podhoubí. Výtrusy houby se šířívolně vzduchem a jejich rozšiřování velmipomáhá vyšší nebo střídavá vlhkost vzdušnáa teploty vyšší než 20 C. Lepší podmínky proo

šíření nacházejí v uzavřených lokalitách sešpatnou cirkulací vzduchu a v letech s vyso-kou srážkovou činností a vyššími teplotami,zejména v době květu. Vnímavost angreštu,a dalších příbuzných druhů navíc podporujepřehnojení dusíkem a nedostatek vápníkuv půdě.

Původce hnědého padlí angreštovéhohouba Sphaerotheca mors - uvae způsobujena plodech, řapících, nervatuře listů a napokožce vrcholových letorostů angreštu,rybízu černého, ale i některých odrůd rybízubílého, červeného a křížence mezi rybízema angreštem bílé povlaky mycelia, kterépostupně hnědne a vytvářejí se na němdrobné tmavé pohlavní plodničky. Napadenéplody angreštu zastavují růst a vývoj, jsoutvrdé, bez chuti a často opadávají. Listy jsoumalé, deformované a ještě v průběhu vegeta-ce také opadávají. Letorosty nerostou, defor-mují se a obvykle se vlivem vytváření adven-tivních pupenů rozvětvují a často odumírají.U černého rybízu jsou příznaky v podoběbílých povlaků nejvýraznější na vegetačníchvrcholech letorostů v průběhu sklizně nebo posklizni. Napadené keře a stromky vlivemdodatečného obrůstání v pozdním létě a napodzim nedokonale vyzrávají ve dřevě a majísníženou odolnost vůči mrazovému poškoze-ní v zimě.

Základy znalosti biologie houby Sphae-rotheca mors - uvae a podmínek pro její šíře- logicky měly patřit do zahrady, podívejme sení jsou předpokladem účinné ochrany protišíření. Účinná ochrana by měla být vždy

angreštového, je preventivním základním zahraniční odrůdy a dvě původní nová českáopatřením. Je nezbytná a nenahraditelná. šlechtění. U obou zkoušených zahraničníchPoužívají se specifické fungicidy, nejčastěji odrůd jejich majitel deklaruje rezistenci k pů-Karathane LC, Rubigan 12 EC a Discus. vodci padlí. Je třeba také upozornit, že z tra-První ošetření angreštu provádíme krátce dičního sortimentu, vykazovaly v odrůdovýchpřed květem. Po odkvětu, podle podmínek zkouškách před rokem 2001, v ročnících seošetřujeme dvakrát až třikrát v intervalech 7 silným výskytem padlí, vyšší odolnost vůčiaž 10 dní, ale vždy tak abychom dodrželi hnědému padlí angreštovému odrůdy Bílýochrannou lhůtu použití přípravku před sklizní. nádherný, Zlatý fík, Skvost a Matys.Z biologických přípravků lze i v období sklizněpoužít přípravek Bioan, Biol, nebo Bioton alevždy se smáčedlem. Tyto přípravky částečněpotlačují rozvoj padlí. Při pěstování angreštuhraje velmi důležitou roli tzv. nepřímá ochra-na proti napadení keřů a plodů hnědým pad-lím. Angrešt a rybíz bychom měli pěstovat navzdušných a slunných stanovištích. Stromkyi keře by měly mít nepřehoustlé, vzdušnékoruny. Angrešt a rybíz se osvědčilo pěstovattak, že brzy po sklizni odstraníme staré a za-hušťující kosterní větve. U černého rybízu jejen z hlediska biologie samotného druhudůležité mít na keři vyšší podíl mladších dvoua tříletých kosterních větví. U angreštu zkrátí-me nové výhony a prodlužující letorosty nadvě až tři očka. Tímto prvním opatřením posklizni omezíme zdroje infekce a současněvytvoříme lepší podmínky pro velikost a kvali-tu plodů v příštím roce. Proti šíření hnědéhopadlí rovněž pomáhá včasné odstraňovánínapadených vrcholových částí jednoletýchvýhonů v předjaří, zabrání se šíření parazitaz přezimujícího podhoubí a plodniček. Nemé-ně důležitá je optimální výživa, s důrazem nanepřehnojování dusíkem. Roční dávka mine-rálních hnojiv by měla být aplikována nejpoz-ději do konce 1. dekády dubna (a v případědraslíku výhradně jen v síranové formě).

Pokud jde o odrůdy, je třeba s potěšenímkonstatovat, že mezi v ČR registrovanýmiodrůdami angreštu máme několik odrůds různým vyšším stupněm odolnosti vůčinapadení houbou Sphaerotheca mors -uvae. V roce 2001 byly čtyři zahraniční odrů-dy - Invicta, Rixanta, Rokula, Rolonda -zapsány do Státní odrůdové knihy. V roce2004 byly zapsány další dvě odrůdy, užs lepšími vlastnostmi plodů i vyšší odolností.Jedná se o původní českou odrůdu Prima

Prima - nová rezistentní odrůdaangreštu

Martin Vrána - šlechtitel

Podíl na rozšíření hnědého padlí angrešto-vého má i skutečnost, že do sortimentu bylyzavedeny odrůdy, které jsou na tuto chorobucitlivé. Domnívám se, že cesta k řešení tohotoproblému je podobná, jako u strupovitostijabloní u nás, šlechtění na rezistenci.

Odrůda PRIMA má velké až velmi velképlody zelenožluté barvy bez ochmýření. Jejíplodnost je velká, pravidelná, poskytuje ovo-ce, vhodné k přímému konzumu i zpracování,předností je i vlastnost, že odrůda je ve srov-nání s ostatními odrůdami na výhonech méněotrněná - zvláště ve vrcholových částech keřea umožňuje snadnější sklizeň. Mohu s uspo-kojením konstatovat, že za dobu prodejeodrůdy od roku 2003 jsem neobdržel žádnoureklamaci, či stížnost na výskyt padlí.

Věřím, že se nám cestou šlechtění narezistenci podaří ozdravit současný neuspoko-jivý stav v pěstování angreštu, a že se tentoovocný druh, který z hlediska obsahovýchlátek v ovoci nemá u nás adekvátní alternati-vu, podaří na zahrádkách udržet.

Kam patří miniaturní růžeRNDr. Jiří Žlebčík

Hlavně díky obchodním řetězcům se dostá-vají k nám nyní často miniaturní růže. Přichá-zejí jako drobná dárková pozornost přímo nanáš stůl. Když pak začnou dokvétat, připome-ne si člověk to známé "kam s nimi". Růže by

však nejprve, co jsme vlastně dostali.

Zvláštní skupinaRůže miniaturní, trpasličí, skalkové či poko-

jové jsou různé názvy pro jednu stejnouskupinu růží. Jméno se někdy pouze přizpůso-buje použití. Jak by v dospělosti měly vypa-dat? Jsou to docela kompaktní keříky, z nichžjen občas vybíhají (zahradníci říkají, že vystře-lují) poněkud výše letorosty. Výška by nemělapřesáhnout 30 až 40 cm a taková bývá i šířka.Velikosti rostlin odpovídá i velikost květů,jejichž průměr je jen 2 až 4 cm. Květy bývajíplné, někdy s mnoha plátky, ale prázdnýmstředem. Na keřících se květ během létaopakuje, v barvách se často prolíná více tónů.

Růže kvetoucí v minikontejnerechVraťme se však k tomu malému kontejneru

na stole. Hned úvodem si musíme říci, žetakto získané miniaturní růže, jsou potěšenímpro výzdobu bytu, ale nikoliv pro pěstování nazahradě. Tyto odrůdy byly vyšlechtěny hlavněna velká působivá poupata objevující se již navelmi mladé rostlině. Rozkvetlý květ však jižtak působivý není. Jsou to rostliny skleníkovéa také se k nám po přirychlení dostávají častov dobu neobvyklou. U nás velmi rozdílně, alevětšinou nevalně přezimují a koncem létabývají silně napadány černou skvrnitostí. Jsoupak dříve bez listů, než by odpovídalo ročnídobě. Mám zkušenost, že asi během třech letse růže z dárkového balení ze zahrady vytratí.To je u růží životnost opravdu malá, neboťjinak se počítá na deset, dvacet i více let.

Nicméně je-li nám líto rostliny vyhodita nedat jim ani šanci, postupujeme následov-ně. Nejprve si pozorně prohlédneme kontej-ner. Nejde totiž zpravidla o jednu rostlinu, aleo 5, 7 i více řízků velmi nahusto napíchaných.Ty by si konkurovaly. Rozsadíme je tedyzvlášť a poněkud hlouběji na vzdálenost asi20 cm. Ne vždy je ovšem venku období bez-mrazé, a tak nás může čekat stěhovánís truhlíkem. Slabé rostliny se v každém přípa-dě musí nejen soustavně zalévat, ale venkui stínit, třeba zapíchnutou větvičkou.

NákupPokud to chceme zkusit s miniaturními

růžemi vážně, navštívíme seriózní zahradnic-tví, kde o jejich pěstování něco vědí. U násjsou během vegetační sezóny tyto růžek dostání v kontejnerech umístěných na

61 62

venkovních záhonech. V březnu, dubnu a pak Řez je u miniaturních růží velmi prostý. Po je k pergolám, zapojit do nízkého trvalkového Pokud využíváme kombinace s jinými rostlina-zase od října do zámrazu dostaneme koupit odhrnutí v předjaří růže prohlédneme. Oprav- záhonu. Při častějších návštěvách je můžeme mi, mají smysl v tom, že doplňují růžovourůže prostokořenné, tedy sazenice s holými du jen prohlédneme, ale vlastně nezkracuje- použít na hřbitově. Z miniaturních růží jde zahradu o květy kvetoucí v jiné době, o barvykořeny bez půdy. me, jen odstraníme vše zmrzlé, proschlé, udělat i obrubu dlážděné cesty i tvary, které nemá. Přitom však růže nedává-

Barvy Miniaturní růže v nádobáchMiniaturní růže nalezneme vlastně ve všech

barvách typických pro tyto rostliny. Osvěčený-mi zástupoci jednotlivých barev jsou: ´Sněhur-ka´ (bílá), ´Guletta´ (žlutá), ´Lady Ann´ (růžověčervená), ´Coralin´(korálově červená), ´BabyMasquerade´ (žlutavě až měděně červená).

VýsadbaNa stanoviště nejsou tyto růže náročné.

Vybíráme ovšem místo plně osluněné. Půdapostačí obvyklá zahradní, propustná, neutrál-ní reakce. Kompost je vítán, minerální hnojenípři výsadbě nutné nebývá. U kontejnerova-ných rostlin pozorně prohlédneme kořenovýbal. Někdy bývají kořeny zatočeny dokolakolem stěny a ani v budoucnu hlouběji neza-koření. Nesmíme se pak bát nějaký kořenpřestřihnout a všechno rozmotat. Prostokořen-né růže mohou být zase proschlé. Je nutnézkrácení kořenů a několikahodinové namoče-ní. Také po výsadbě růže pochopitelně dů-kladně zalijeme; zvláště na jaře. Ať již jstestihli výsadbu na podzim nebo ji děláte v břez-nu je třeba rostlinu při jarním rašení radikálnězkrátit až k zemi. Zůstanou jen 2 až 3 živá,rašící očka na nejsilnějších výhonech.

Růže vždy sázíme asi o 5 cm hlouběji, nežrostly dříve. Vhodná vzdálenost mezi rostlina-mi ve skupinách je u miniaturních růží asi30 cm. Tedy přibližně 11 ks na 1 m . Miniatur-2

ní růže se množí velmi často řízkováním (jsoupravokořenné), nemusíme tedy odstraňovatprorůstající podnož.

PěstováníPro další pěstování je důležité přezimování,

řez, zalévání a případně hnojení. V listopadupřed většími mrazy prosypeme keřík hromád-kou kompostu. Je vždy lépe kompost přinést,než nakopčením zboku vlastně kořeny odkrýt.Asi v polovině března materiál zase z větvičekopatrně odhrabeme a odneseme. Opatrněnejen pro to, že růže mají ostny, ale i proto,abychom nevylámali rašící výhony. Nevyplácíse ponechat přikrývku trvale. Růže se snažíodrůstat vzhůru a mohou spíše vymrznout.

polámané a křížící se. Občas pak vystřihne- me přímo do doplňkových rostlin, ale udržuje-me některé nejstarší výhony těsně u země me náležitý odstup, který usnadňuje i ošetřo-a tím rostliny zmladíme. Během vegetace jen vání.příležitostně můžeme zaštípnout delší větve. Letničky se hodí pouze ve stejnorodýchV celých květenstvích vyřezáváme odkvetlé plochách do pravidelných úprav.květy. Na podzim po větších mrazech odstra- K bílým a žlutým růžím - pomněnka (Myoso-níme též odkvetlá květenství.

Zaléváme spíše jednorázově při většímpřísušku. Časté rosení podporuje rozvoj hou-bových chorob. Minerální hnojení staršíchvýsadeb je vhodné plným bezchlórovýmhnojivem v dávce asi 70 g na 1 m . O při-2

hnojování na list si něco povíme u pěstovánív nádobách, neboť zde je aktuálnější.

Choroby a škůdciZ chemických postřiků přichází v úvahu me několika odtokovými otvory a řádnou

hlavně jeden či dva zákroky proti mšicím, drenáží z hrubšího písku nebo keramzitu.v zastíněných suchých zákoutích nebo v ná- Vhodné je udělat otvory také dole do bokudobách pod střechou se může objevit sviluš- nádoby. Aby nedocházelo k přehřívání jeka. Nejvíce ovšem trpí tyto růže, stejně jako vhodnější světlejší barva. Půdu je třeba namí-odrůdy jiných skupin, houbovými chorobami. chat humóznější a lehčí, přidáváme tedyPostřiky proti padlí bývají efektivnější než kompost, rašelinu, listovku a písek. Na 10 lproti černé skvrnitosti. V stupni napadení dáme pak 30 g plného hnojiva nebo některéoběma chorobami jsou značné odrůdové zásobní tabletované hnojivo. Důležité je při-rozdíly. V pozdním létě se dají ve školkách hnojování na list, jenž děláme od května doodhalit silněji náchylné odrůdy, jenž raději konce července. Dbáme, aby v hnojivu bylonesázíme. Naprosto rezistentní však není pro rostlinu v přijatelné podobě přítomno téžžádná. železo, protože růže často trpí jeho nedostat- Z dalších trvalek lze doporučit levandule

SkalkyVysoce prošlechtěné růže se svým charak-

terem do alpina, které má být napodobeninoukousku přírody, nehodí. Ovšem už na středněvelké skalky nebo k okraji můžeme vysaditvšechny miniaturní růže; nejlépe působí tys volným středem. Sázíme je na rovné plošin-ky do sousedství temných zakrslých jehlična-nů. Na skalce oceníme letní květ růží; vhodnéje opakování stejné odrůdy na více místech.Musíme počítat s tím, že mezi kameny nebu-de možno příliš přidávat na zimování půdy,avšak chvojím lze pokrýt celou plochu alpina.

Plošné výsadbyNa příliš velké plochy se miniaturní růže

moc nehodí, zde se uplatní růže půdopo-kryvné. Můžeme však s nimi vysadit zákoutíu teras, napojit je na dlažbu i trávník, přisadit

Naleznou uplatnění hlavně tam, kde nelzesázet do volné půdy, tedy na terasách, lodži-ích, na místech určených ke zvětšení obytné-ho prostoru bytu v letních měsících. Vhodnáje východní a západní orientace. Nedoporuču-jí se větrům otevřené balkóny ve vyššíchposchodích. V bytech jsou růže spíše krátko-dobou záležitostí, neboť v nich nebývá dosta-tek světla (s výjimkou prostoru mezi okny), poodkvětu je raději přeneseme ven. Nádoby(kbelíky i truhlíky) musí být dostatečně hlubo-ké a prostorné - pro miniaturní růže alespoň5 l. Materiál nádoby může být z hlediska růžírůzný; důležitá je trvanlivost. Dno vždy opatří-

kem projevujícím se světlými listy se sytějšímižilkami.

Vysušování bývá značné. Nejen pod stře-chou je proto třeba pravidelně zalévat a kont-rolovat stav půdy. Pokud nepočítáme s přená-šením na zimu do hlubokého pařeniště nebona chladnou verandu či do sklepa, je třebanádoby řádně izolovat (osvědčuje se pěnovýpolystyren), protože existuje nebezpečí zmrz-nutí i z boku. Máme-li už růže stále ve vytápě-ném prostředí, dopřejeme jim alespoň na dvaměsíce zimní klid s teplotou 0 až 10 C. Růžeo

v malých nádobách přesazujeme každoročněv předjaří, ve velkých jednou za dva až třiroky. Přitom upravíme přiměřeně poměrnadzemní části a kořenů.

Kombinace s letničkamiRůže jsou natolik osobité, že jejich krása se

většinou nejlépe uplatní ve zvláštní výsadbě.

tis), lobelka (Lobelia), svazenka (Phacelia).nízký nestařec (Ageratum), modrý a červenýsporýš (Verbena).

K růžovým a červeným růžím - starček(Senetio), pryšec (Euphorbia), jednoletý šater(Gypsophila), jednoletá tařice (Lobularia),gazánie (Gazania), žluté nízké afrikány (Tage-tes), bílý nízký hledík (Antirrhinum).

K miniaturním růžím všech barev - echeve-rie (Echeveria), do pozadí letní cypřišek(Kochia).

Kombinace s trvalkamiVýborným doplňkem v jarním období jsou

cibuloviny; musíme mít jen trpělivost s ne-vzhlednými žloutnoucími listy při zatahováníkoncem jejich vegetace. Dávejme je na samo-statné záhony trochu stranou (později dosa-zujeme letničky). Každoročně sklízíme nízkétulipány a hyacinty. Více let na místě vydržínarcisy, krokusy, modřence, sněženky, ble-dule, ladoňky a jiné drobné cibuloviny.

(Levandula), šalvěje (Salvia), svatoliny (San-tolina), yzopy (Hyssopus), štěničníky (Iberis),šanty (Nepeta), pryšce (Euphorbia), nízképelyňky (Artemisia), čistce (Stachys), kamzič-níky (Doronicum) a do pozadí i modré oměje(Aconitum) a stračky (Delphinium).

Kombinace s dřevinamiZ dřevin dáváme do blízkosti miniaturních

růží jen takové, jenž je příliš nepřevyšují nebose dají snadno upravit řezem. Temné odstínyvytvoříme hlavně z tisů (Taxus), smrků (Pi-cea), zimostrázu (Buxus), Stříbřitější nebonamodralé odstíny hledejme mezi kultivarycypřišků (Chamaecyparis) a jalovců (Junipe-rus). Sytou zeleň třeba z plazivých skalníků(Cotoneaster).

Zcela nevhodné k růžím jsou třeba jiřiny,pivoňky, chryzantémy, třapatky (Rudbeckia)nebo hvězdice (Aster).

63 64

Změny v registraci přípravků naochranu rostlin po vstupu do EU

ing. Petr Ackermann,Státní rostlinolékařská správa Brno

Vstupem do EU naše republika oficiálněpřistoupila na způsob registrace pesticidůuplatňovaný na území společenství. Základníprávní normou, která vymezuje podmínkyregistrace pesticidů je směrnice Rady 91/414/EHS o uvádění přípravků pro ochranurostlin na trh a její přílohy. Principy registraceuplatněné v této směrnici a jejich příloháchpřevzal i náš zákon č. 326/2004 Sb. o rostlino-lékařské péči a změnách některých souvisejí-cích zákonů a navazující právní úpravy.

Směrnice Rady 91/414/EHS mimo jinéstanoví, že přípravky na ochranu rostlin mo-hou být registrovány jen pokud je jejich účin-ná látka zařazena do Přílohy 1 směrnice.Podmínkou zařazení do Přílohy 1 je, že budepředložen dokumentační soubor zpracovanýpodle požadavků směrnice Rady a účinnálátka bude na základě jeho pozitivního vyhod-nocení shledána Evropskou komisí a členský-mi zeměmi jako vyhovující.

Účinné látky byly po nabytí účinnosti směr-nice Rady rozděleny na nové a staré. Novéúčinné látky jsou ty, které nebyly obsaženyv žádném z přípravků obchodovaných v člen-ských zemích před nabytím účinnosti směrni-ce Rady. Nová účinná látka může být v člen-ských zemích zaregistrována teprve poté, ažje zařazena do Přílohy 1 směrnice Rady.

Staré účinné látky jsou látky, které byly natrhu v některé členské zemi EU před nabytímúčinnosti směrnice Rady nebo byly na trhuv zemích, jež do EU vstoupily až po nabytíúčinnosti směrnice Rady a nebyly do té dobyna trhu v žádné členské zemi.

Staré účinné látky musí být postupně pře-hodnoceny podle směrnice Rady. Evropskákomise vypracovala program přehodnocenístarých účinných látek, který plánuje přehod- Brestanid (fentin hydroxid)nocení ve čtyřech (pěti) etapách. Tento pro-gram by měl zajistit (pokud bude naplněn),aby všechny staré účinné látky byly přehodno-ceny do roku 2008. V současné době probíhá2. etapa hodnocení. P okrasné rostliny - houbové choroby hlíz

Všechny přípravky se starou účinnoulátkou mohou být dále uváděny na trh až

do přehodnocení a rozhodnutí komise Gesagard 80 (prometryn) Zrušení registrace 31.12.2004o zařazení nebo nezařazení do Přílohy 1 Bayleton 25 WP (triadimefon)směrnice Rady.

Důvody pro nezařazení účinné látky doPřílohy 1 mohou být P réva - padlí révy,- žadatel předložil neúplný dokumentační P angrešt, rybíz - hnědé padlí angreštu,

soubor a do stanoveného termínu jej nedo- sloupečková rzivost rybízu,plnil, P okrasné rostliny - padlí

- žadatel nepředložil další studie, jejichž potře-ba vyplynula z průběhu hodnocení,

- žadatel požádal o ukončení hodnocení,- Evropská komise a členské země shledaly

na základě provedeného hodnocení předlo-žené dokumentace, že některá z vlastnostíúčinné látky je nepřijatelná,

- žádná z osob uvádějících přípravek na bázistaré účinné látky na trh v členských zemíchneoznámila zájem tuto látku podporovat

- žádná z osob, které vyslovily zájem starouúčinnou látku podporovat nepředložila vestanoveném termínu požadovaný dokumen-tační souborO nezařazení účinné látky do Přílohy 1

směrnice Rady vydává Evropská komiserozhodnutí. Rozhodnutí stanoví termín, dokdy musí všechny členské země zrušit roz-hodnutí o registraci přípravků, které účinnoulátku obsahují. Zpravidla jde o dobu 6 měsícůod doby nabytí účinnosti rozhodnutí. Součas-ně je uveden termín, do kdy musí být ukonče-no používání těchto přípravků (obvykle 12měsíců od zrušení registrace přípravku).

V návaznosti na termín rozhodnutí o nezařa-zení účinné látky do Přílohy 1 směrnice bylonutno zrušit registraci a používání u následují-cích přípravků na ochranu rostlin používanýchv zahradnické produkci včetně brambor.

Termíny ukončení používání přípravků,u nichž byla zrušena registrace P plně nahraditelný v ochraně jabloně (oba-

Zrušení registrace 30. 4. 2004Bancol 50 WP (bensultap)P brambor - mandelinka bramborová,

P brambor - plíseň bramborová,Euparen 50 WP (dichlofluanid)P jahodník - šedá hniloba jahod,P maliník - didymelové odumírání,P meruzalka - botryotiniové odumírání (na-

máčení prutů),P réva - šedá hniloba hroznů,

P cibule, česnek, brukvovitá zelenina (mimokvěták), kořenová zelenina, rajče, jahodník,mečík, narcis, maceška, brambor - plevele,

Topogard 50 WP (terbutryn + terbuthylazin)P brambor - plevele,

Zrušení registrace 1.5.2004Alanap L (naptalam)P okurka - plevele,ČR požádala Evropskou komisi v rámci "nenahra-

ditelných použití" o prodloužení povolení použití do30. června 2007 (spotřeba do 31. prosince 2007),žádosti bylo vyhověno.Promet 400 SC (furathiocarb)P brukvovitá zelenina - škůdci vzcházejících

rostlin (moření)P okurka - květilka všežravá (moření)ČR požádala Evropskou komisi v rámci "nenahra-

ditelných použití" o prodloužení povolení použitíu vybraných indikací do 30. června 2007, žádostibylo vyhověno. Vzhledem k předchozímu ukončeníregistrace na žádost držitele rozhodnutí o registracibude ukončeno použití do 9. listopadu 2005.Saprol New (triforin)P jádroviny - strupovitostP jabloň - padlí jabloněP pažitka - rzivost pažitkyP růže - padlí růžeP okr. rostliny - padlí, rzivostiP chryzantéma - černá skvrnitost (bílá rzivost

chryzantémy)ČR požádala Evropskou komisi v rámci "nenahra-

ditelných použití" o prodloužení povolení použití do30. června 2007 (spotřeba do 31. prosince 2007)pro semenné porosty pažitky a chryzantémy, žádostibylo vyhověno. Pro nezájem držitele rozhodnutí oregistraci o další obchodování přípravku bylo dohod-nuto ukončit použití 31. prosince 2006.

Zrušení registrace 26.5.2004Fundazol 50 WP (benomyl)P brukvovitá zel. - padání rostlin (zálivka),P cibule - krčková hniloba (moření),P česnek - houbové choroby (moření),P okurka - houbové choroby (moření), padlí

okurky, hlízenka obecná,P špenát - houbové choroby (moření),P třešeň, višeň - skvrnitost listů (školky),P rybíz - hnědé padlí angreštu, sloupečková

rzivost rybízu,

a cibulí (moření), padání rostlin (zálivka),P růže - padlí růže,

P jabloň - padlí jabloně,Beaton 25 WP (triadimefon)

Consult 100 EC (hexaflumuron)P jabloň - obaleč jablečný,P jádroviny - píďalky, podkopníčci,P okrasné dřeviny - bekyně, píďalky,P brambor - mandelinka bramborová.

Možnosti náhrady zrušených registracíu přípravků proti chorobám a škůdcům

Bayleton 25 WP,Beaton 25 WP (triadimefon)P plně nahraditelný v ochraně jabloně (padlí

jabloně) a révy (padlí révy),P nahraditelný v ochraně angreštu a rybízu

(hnědé padlí angreštu, dříve americké padlíangreštové) (Biool, Bioton, Discus, Ka-rathane EC, Rubigan 12 EC),

P není náhrada v ochraně rybízu (sloupečko-vá rzivost rybízu, dříve rez vejmutková). Pozrušení registrace přípravků Bayleton 25WP, Beaton 25 WP a Fundazol 50 WP zdezůstává jen Baycor 25 WP, který je možnopoužít až po sklizni, kdy již obvykle nelzevýskyt onemocnění úspěšně omezit.

Bancol 50 WP (bensultap)P plně nahraditelný v ochraně bramboru

(mandelinka bramborová).Brestanid (fentin hydroxid)P plně nahraditelný v ochraně bramboru

(plíseň bramboru).Consult 100 EC (hexaflumuron)

leč jablečný), jádrovin (píďalky, podkopníč-ci) a bramboru (mandelinka bramborová),

P nahraditelný v ochraně okrasných dřevin(bekyně, píďalky) (typ Decis, typ Karate).

Euparen 50 WP (dichlofluanid)P plně nahraditelný v ochraně jahodníku

a révy (šedá hniloba jahod a hroznů révy),P nahraditelný v ochraně meruzalky (botryoti-

niové odumírání meruzalky) (Ronilan WG,Rovral Flo, Sumilex 50 WP),

P není náhrada v ochraně maliníku (didyme-lové odumírání maliníku)

65 66

Fundazol 50 W (benomyl)P plně nahraditelný v ochraně třešně a višně

(skvrnitost listů třešně a višně - školky),okurky (padlí okurky, hlízenka obecná),okrasných rostlin (houbové choroby hlíza cibulí - moření) a růže (padlí růže),

P nahraditelný v ochraně angreštu a rybízu(hnědé padlí angreštu) (Biool, Bioton,Discus, Karathane EC, Rubigan 12 EC),

P nahraditelný v ochraně okurky (houbovéchoroby - moření) - (Captan 50 WP, Mer-pan 50 WP, Supresivit) a v ochraně okras-ných rostlin (padání rostlin - zálivka) -(horká pára, Basamid granulát, BavistinWG, Carben flo stefes, Captan 50 WP, typMerpan, Supresivit),

P nedostatečně nahraditelný u česneku(houbové choroby - moření) - (Rovral Flo)a špenátu (houbové choroby - moření) -(Supresivit),

P nedostatečně nahraditelný u brukvovitézeleniny (padání rostlin) - (horká pára,Basamid granulát, Captan 50 WP, typMerpan, Supresivit). Zejména není náhradapro používanou a široce působící kombi-naci Fundazol 50 WP + Previcur 607 SL,

P není náhrada v ochraně rybízu (sloupečko-vá rzivost rybízu, dříve rez vejmutková). Pozrušení registrace přípravků Bayleton 25WP, Beaton 25 WP a Fundazol 50 WP -zde zůstává jen Baycor 25 WP, který jemožno použít až po sklizni, kdy již obvyklenelze výskyt onemocnění úspěšně omezit,není náhrada v ochraně cibule (krčkováhniloba - moření).

Promet 400 SC (furathiocarb)P není náhrada pro moření osiva brukvovité

zeleniny (škůdci vzcházejících rostlin)a okurky (květilka všežravá).

Saprol New (triforin)P plně nahraditelný u jádrovin (strupovitost),

jabloně (padlí jabloně) a růže (padlí růže),P nahraditelný u okrasných rostlin (padlí,

rzivosti) - (Falcon 460 EC, Kumulus WG,Sulikol K, resp. Baycor 25 WP, typ Dithane,Novozir MN 80, Polyram WG),

P nedostatečně nahraditelný u chryzantémy(černá skvrnitost chryzantémy, bílá rzivostchryzantémy) - (Captan 50 WP, typ Ditha-ne, typ Merpan, Novozir MN 80, resp. Tilt250 EC),

P není náhrada u semenných porostů pažitky(rzivost pažitky).

U uvedených fungicidů a insekticidů bylo ve z USA. Vzrůstnost stromu je silná. Plod je tý, nesouměrný. Slupka má základní barvuvšech případech, mimo Brestanid, důvodem velký, kruhovitý, souměrný, slupka je žlutá, žlutou, přibližně polovina plodu je kryta červe-nezařazení do Přílohy 1 a následně zrušení téměř celý plod je překrytý tmavou červení. ným rozmytým líčkem. Dužnina je žlutá, střed-registrace a použití nedostatečné dokumen- Dužnina má barvu oranžovožlutou, je tuhá, ně tuhá až tuhá, nevláknitá, navinule sladká,tační pokrytí a nezájem žadatelů (výrobců) nevláknitá, navinule sladká, aromatická, velmi dobrá. Pecka je od dužniny dobře odlučitelná.doplnit chybějící dokumentaci podle požadav- dobrá. Pecka na dužnině silně ulpívá. Plod- Plodnost je středně velká až velká. Odrůduků směrnice Rady 91/ 414/EHS. Fentin hydro- nost je střední. Je vhodná k použití převážně lze pěstovat ve všech oblastech, v okrajovýchxid (Brestanid) nebyl zařazen do Přílohy 1 jako stolní ovoce a k pěstování v teplejších na chráněných stanovištích.především z ekotoxikologických důvodů. polohách.Pokud jde o triazinové herbicidy (Aatrazin,Prometryn, Simazin, Erbutryn) bylo důvodemnezařazení do Přílohy 1 riziko kontaminacespodních vod.

Nově registrované odrůdypeckového ovoce

Bc. Tomáš Jan, ÚKZÚZ Brno,zkušební stanice Želešice

Soubor článků o nově registrovaných odrů- vláknitá, navinule sladká až sladká, velmidách peckového ovoce je vzhledem k tomu, dobrá. Pecka je od dužniny dobře odlučitelná.že obsahuje poměrně značné množství infor- Plodnost je velká. Pro pěstování jsou vhodnémací koncipován spíše jako rozšířený přehled všechny oblasti, v okrajových sázíme natěchto odrůd se základními rozlišovacími chráněná stanoviště.znaky. Podrobnější informace o nových odrů-dách jsou pravidelně i s barevnými fotografie- REGINAmi uveřejňovány v časopise Zahrádkář. Prolepší přehlednost jsou odrůdy v rámci jednotli-vých ovocných druhů řazeny podle ranosti odnejranějších po nejpozdnější.

BroskvoněDo Státní odrůdové knihy ČR byly v letech

2004 až 2005 zapsány 4 odrůdy pravýchbroskví, 3 nektarinky a 1 odrůda typu cling(tvrdka).

FIREBRITERaná odrůda nektarinky, zraje 13 dnů před

odrůdou `Redhaven`. Pochází z USA. Stromroste slabě až středně bujně. Plod dosahujestřední velikosti, tvarem je kruhovitý, nesou-měrný. Slupka má základní barvu žlutou,téměř celý plod je překrytý tmavou červení.Dužnina je oranžovožlutá, středně tuhá,vláknitá, navinule sladká až sladká, aromatic-ká, výborná. Dužnina na pecce středně silněaž silně ulpívá. Plodnost je střední. Plody jsouvhodné především jako stolní ovoce. Propěstování vybíráme pouze nejteplejší polohy.

FLAVORTOPStředně raná odrůda nektarinky, zraje

shodně s odrůdou `Redhaven`. Pochází

MODŘINKAStředně raná žlutomasá odrůda pravé

broskve, zraje 3 dny po odrůdě `Redhaven`.Byla vyšlechtěna v ČR jako kříženec odrůd`Halehaven` a `Cresthaven`. Vzrůstnoststromu je slabá až střední. Plod je středněvelký, vejčitý, nesouměrný. Slupka má základ-ní barvu krémově žlutou, přibližně polovinaplodu je kryta středně červeným rozmytýmlíčkem. Dužnina je žlutá, středně tuhá, ne-

HARKOStředně raná až pozdní nektarinka, zraje 7

dnů po odrůdě `Redhaven`. Je to starší odrů-da pocházející z Kandy.Vzrůstnost stromu jesilná až velmi silná, růst zdravý, vitální. Plodje středně velký, tvarem kruhovitý, nesouměr-ný. Slupka má základní barvu zelenožlutou.Více než polovinu plodu kryje rozmyté středněaž tmavě červené líčko. Dužnina je oranžovo-žlutá, kolem pecky mírně načervenalá, střed-ně tuhá, vláknitá, navinule sladká až sladká,aromatická, velmi dobrá. Pecka je velmi dob-ře odlučitelná od dužniny. Plodnost je velkáaž velmi velká. V plné zralosti jsou plodyurčené především pro stolní použití nejkvalit-nější chuti, avšak poměrně citlivé na otlaky,proto nesnáší delší transport. Pro pěstovánívolíme teplé polohy a stanoviště s kvalitnímipůdami. Patří mezi nejodolnější nektarinky,vhodné i do oblastí, kde jiné odrůdy nektari-nek nedosahují dobrých výsledků.

RADOSŤStředně raná až pozdní žlutomasá pravá

broskev, zraje 8 dnů po odrůdě `Redhaven`.Byla vyšlechtěna v SR křížením odrůd `Red-haven` a `Cresthaven`. Strom roste středněbujně. Plod je středně velký až velký, elipsovi-

CATHERINARaná až pozdní odrůda pravé broskve

(cling), zraje 7 dnů po odrůdě `Redhaven`.Byla vyšlechtěna v USA. Strom roste středněsilně až silně. Plod je středně velký až velký,kruhovitý, nesouměrný. Slupka je oranžovožlu-tá, na osluněné straně se mohou vyskytovatpouze ojedinělé světle červené skvrny. Dužni-na má rovněž oranžovožlutou barvu, je velmituhá, nevláknitá, v chuti navinule sladká,aromatická, velmi dobrá. Plodnost je velká."Cling" neboli tvrdky jsou broskve s tuhouoranžovou dužninu, pro kterou jsou zvláštěvhodné pro kompotování. Jejich dužnina jevšak neodlučitelná od pecky, proto musí býtpoužity speciální technologie.

Pozdní žlutomasá pravá broskev, zraje 10dnů po odrůdě `Redhaven`. Jedná se o za-hraniční odrůdu původem z USA. Vzrůstnoststromu je střední. Plod je středně velký, kruho-vitý, nesouměrný. Základní barva slupky ježlutá, celý plod však kryje tmavá červeň.Dužnina má barvu žlutou, je středně tuhá,nevláknitá, navinule sladká, aromatická, vý-borná. Pecka je od dužniny dobře odlučitelná.Plodnost je střední. Je vhodná k výsadběpředevším v teplejších polohách. Patří k odrů-dám s omezenou plstnatostí slupky, je možnoji použít místo podstatně náročnějších nektari-nek.

SUNCRESTVelmi pozdní žlutomasá pravá broskev,

v podmínkách okolí Brna zraje až 35 dnů poodrůdě `Redhaven` a na vzdory svému raněj-šímu zrání v jižních státech Evropy se taku nás stává jednou z nejpozdněji zrajícíchodrůd. Je to starší zahraniční odrůda. Vzrůst-nost stromu je slabá až střední. Plod je střed-ně velký až velký, tvarem kruhovitý, nesou-měrný. Slupka je zelenožlutá. Více než polovi-na plodu je však překryta červeným líčkem

67 68

naneseným ve formě žíhání. Dužnina je žlutá, silná, také je vhodná raděšji pro velké zahrád-kolem pecky silně načervenalá, středně tuháaž tuhá, vláknitá, sladká, aromatická, velmidobrá. Pecka je velmi dobře odlučitelná oddužniny. Plodnost je středně velká až velká.Úspěšné pěstování je možné jen v teplýchpolohách, kde plody dobře dozrají.

MeruňkyVe stejném období jako popsané odrůdy

broskvoní bylo registrováno také poměrněznačné množství (18) odrůd meruněk, převáž-ná většina z nich je z původního českéhošlechtění a vyznačují se vyšší odolností protimrazu.

RADKAVelmi raná odrůda, zraje 19 dnů před odrů-

dou `Velkopavlovická`. Byla vyšlechtěna v ČRjako kříženec odrůd označených `V 66052` před odrůdou `Velkopavlovická`. Vznikla jakoa `KŠ 5-17-103`. Vzrůstnost stromu je středněsilná. Plod je velký, nesouměrný, povrch máslabě hrbolkovitý. Velmi slabě až slabě plst-natá slupka je oranžová, na osluněné straněs malým až středně velkým červeným líčkem.Dužnina má barvu oranžovou, je střednětuhá, konzistence jemná, velmi šťavnatá,sladce navinulá, velmi dobré pikantní chuti.Pecka je dobře odlučitelná od dužniny. Jádroje sladké. Plodnost této odrůdy je střední ažvelká. Plody jsou vhodné především pro pří-mý konzum. Pěstování je možné ve všechoblastech, v okrajových vybíráme chráněnástanoviště.

DELTAJedná se o ranou odrůdu, zraje 8 dnů před

odrůdou `Velkopavlovická`. Je původemz ČR, kde byla nalezena jako neznámý seme-náč. Strom roste silně. Plod je středně velkýaž velký, nesouměrný, povrch má slabě hrbol-kovitý. Slupka je slabě plstnatá, se základníbarvou oranžovou, na osluněné straně semůže objevovat malé červené líčko. Dužninamá barvu oranžovou, je měkká až střednětuhá, jemná, středně šťavnatá, navinulesladká až sladká. Pecka se sladkým jádrempouze slabě přilnává na dužnině. Plodnost jestřední až velká. Odrůda není příliš náročnána stanoviště, vzhledem k poměrně bujnémurůstu volíme spíše větší zahrádky s dostat-kem prostoru. Ovoce je vhodné především na i v letech, kdy jiné odrůdy jsou nevhodnýmkonzervárenské zpracování.

HARCOT LEMEDARaná odrůda, zraje 8 dnů před odrůdou

`Velkopavlovická`. Byla vyšlechtěna v Kanadějako kříženec odrůd (`Geneva` x `Naramata`)a `Morden 604`. Strom je středně vzrůstný.Plod je středně velký až velký, nesouměrný,povrch slabě hrbolkovitý. Slabě plstnatáslupka má základní barvu oranžovou, naosluněné straně se objevuje tmavě červenélíčko. Dužnina plodu je oranžová, střednětuhá a středně šťavnatá. Její chuť je navinulesladká, aromatická, dobrá. Pecka na dužniněslabě ulpívá. Jádro je sladké. Plodnost jevelká až velmi velká. Plody jsou vhodné přede-vším pro stolní použití. Pro pěstování jsouvhodné všechny oblasti, zejména v okrajo-vých se však projeví dobrá odolnost protizimním i pozdně jarním mrazům.

JITKARaná odrůda, zraje 7 dnů před odrůdou

`Velkopavlovická`. Je to česká odrůda, bylazískána jako semenáč z volného opyleníodrůdy `Dacia`. Vzrůstnost stromu je střední.Plod je velký, nesouměrný, povrch slaběhrbolkovitý. Slupka je slabě plstnatá, základníbarvu má tmavě oranžovou, pouze ojedinělese na osluněné straně plodu vyskytuje maléčervené líčko. Dužnina je tmavě oranžová,tuhá, středně šťavnatá, navinule sladká,aromatická, dobrá. Pecka je od dužniny dobřeodlučitelná. Jádro má sladkou chuť. Plodnostje velká. Plody jsou vhodné především prostolní použití, ale i pro konzervárenské zpra-cování. Je to velkoplodá odrůda, která jevhodná pro pěstování zejména v teplejšíchpolohách.

LENOVAJe to raná odrůda, zraje 7 dnů před odrů-

dou `Velkopavlovická`. Byla vyselektovánav ČR z potomstva raných hybridů z volnéhoopylení. Vzrůstnost stromu je středně silná.Na povrchu hladký plod je malý až středněvelký, souměrný. Slupka je slabě plstnatá,základní barvu má oranžovou, pouze místy sevyskytují velmi malé červené tečky po celémpovrchu. Dužnina je oranžová, středně tuhá,jemné konzistence, středně až velmi šťavna-tá. Chuť je sladce navinulá, osvěžující, dobrá.Pecka se středně hořkým jádrem je pouzevelmi slabě přilnavá k dužnině. Plodnost jevelmi velká. Vzhledem k vysoké odolnosti vůčimrazu je plodnost odrůdy pravděpodobná

počasím v době květu poškozeny.

Raná až středně raná odrůda, zraje 6 dnůpřed odrůdou `Velkopavlovická`. Je českéhopůvodu, byla získána z křížení odrůd podoznačením `RR 20-54` a `C4R8T143`. Vzrůst-nost stromu je středně silná. Plod dosahujestřední velikosti, je souměrný, povrch máhladký. Základní barva velmi slabě až slaběplstnaté slupky je světle oranžová s pou-ze osamocenými světle červenými skvrnami.Dužnina má barvu oranžovou, je měkká ažstředně tuhá, jemná, středně až velmi šťavna-tá, s velmi dobrou sladkou chutí. Pecka je oddužniny dobře odlučitelná. Jádro má středněhořké. Plodnost je velká. Lze ji sázet ve všechoblastech vhodných pro meruňky.

EXNAROVARaná až středně raná odrůda, zraje 5 dnů

semenáč nalezený v ČR. Vzrůstnost stromuje velmi silná, proto je vhodná pro výsadbuspíše do větších zahrad. Plod je velký ažvelmi velký, souměrný, povrch slabě hrbolkovi-tý. Slupka je pouze slabě plstnatá. Její zá-kladní barva je světle oranžová, na osluněnéstraně se středně velkým červeným líčkem.Dužnina má barvu oranžovou, je střednětuhá, v plné zralosti rozplývavá, velmi šťavna-tá, navinule sladká, aromatická, chuťověvelmi dobrá. Pecka je od dužniny dobřeodlučitelná. Jádro má sladké. Plodnost jestřední až velká.

PALAVAŘadí se mezi rané až středně rané odrůdy,

zraje 5 dnů před odrůdou `Velkopavlovická`.Byla vyšlechtěna v ČR jako kříženec odrůd`Stark Early Orange` a `Velkopavlovická klonLE-19/2`. Strom roste středně silně. Plod jestředně velký až velký, souměrný, povrch máslabě hrbolkovitý. Slabě plstnatá slupka mázákladní barvu oranžovou, na osluněnéstraně se středně velkým tmavě červenýmlíčkem. Dužnina je oranžová, měkká až střed-ně tuhá, jemné konzistence a navinule sladkédobré chuti. Pecka se sladkým jádrem jedobře odlučitelná od dužniny. Plodnost mátato odrůda velkou.

ZETKARaná až středně raná odrůda, zraje 5 dnů

před odrůdou `Velkopavlovická`. Vznikla v ČRjako náhodný semenáč. Vzrůstnost stromu je

ky. Plod je středně velký až velký, nesouměr-ný, povrch hladký, s výraznou špičkou. Slaběplstnatá slupka má základní barvu oranžovou,pouze s osamocenými světle červenýmiskvrnami. Dužnina je oranžová, středně tuhá,jemné konzistence, středně šťavnatá, navinu-le sladká až sladká, dobrá. Pecka je pouzevelmi slabě přilnavá k dužnině. Jádro máslabě až středně silně hořké. Plodnost jestředně velká až velká. Ovoce přednostněkonzervárensky zpracováváme.

BETAStředně raná odrůda, zraje 3 dny před

odrůdou `Velkopavlovická`. Byla vyšlechtěnavČR výběrem z potomstva zahraniční odrůdy.Strom má vzrůstnost střední. Plod je velký,nesouměrný, povrch slabě hrbolkovitý. Slupkaje slabě plstnatá, základní barvu má světleoranžovou, na níž se objevují pouze osamo-cené světle červené skvrny. Dužnina je světleoranžová, středně tuhá až tuhá, středně šťav-natá, navinule sladká. Pecka se od dužninydobře odlučuje, její jádro je silně hořké. Tatoodrůda má velmi bohatou plodnost, kterou jenutno regulovat včasným zmlazovacím řezema při přeplození probírkou plodů.

ALFONSJe to středně raná odrůda, zraje shodně

s odrůdou `Velkopavlovická`. Vznikla v ČRvýběrem z potomstva zahraniční odrůdy.Roste středně bujně až bujně. Plod je velký,nesouměrný, povrch slabě hrbolkovitý. Slupkaje velmi slabě až slabě plstnatá, základníbarvu má oranžovou, na menší části plodu ječervené líčko. Dužnina je oranžová, je střed-ně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá, sladce navi-nulá, aromatická. Pecka se středně silněhořkým jádrem středně silně ulpívá na dužni-ně. Plodnost je střední. Je vhodná zejménapro stolní použití.

GAMAStředně raná odrůda, zraje shodně s odrů-

dou `Velkopavlovická`. Vznikla v ČR výběremz potomstva zahraniční odrůdy. Roste bujně.Plod je velký, nesouměrný, povrch slaběhrbolkovitý. Slupku má velmi slabě až slaběplstnatou, její základní barva je oranžová,značnou část plodu kryje tmavě červené líčko.Dužnina plodu je oranžová, středně tuhá ažtuhá, velmi šťavnatá, sladce navinulá, aroma-

69 70

tická, dobrá. Pecka na dužnině středně silně v průběhu let 2004 a 2005 k jeho doplněníulpívá, proto jsou plody této odrůdy vhodné o některé pěstiteli žádané převážně zahranič-k použití spíše jako stolní ovoce. Jádro pecky ní avšak některé i původní české odrůdy. Doje sladké. Plodnost je střední. Státní odrůdové knihy ČR tak bylo zapsáno

GOLDRICHStředně raná odrůda, zraje shodně s odrů-

dou `Velkopavlovická`. Byla vyšlechtěnav USA jako kříženec odrůd `Perfection` a Velmi raná pološvestka, zraje 58 dnů před`Sunglo`. Strom má vzrůstnost slabou. Plod je odrůdou `Domácí velkoplodá`. Byla vyšlechtě-velký, nesouměrný, povrch slabě hrbolkovitý. na ve Švédsku jako kříženec `Carská` a `RuthSlupka je slabě plstnatá, její základní barva je Gerstetter`. Strom má vzrůstnost středněoranžová, na povrchu plodu se vyskytují silnou až silnou. Plod je středně velký, z boč-pouze osamocené červené skvrny. Dužnina je ního pohledu elipsovitý. Základní barva slupkyoranžová, měkká až středně tuhá, středně je po odstranění ojínění fialovomodrá. Dužni-šťavnatá, navinule sladká, aromatická, dobrá. na má barvu žlutavě zelenou, je měkká ažPecka je od dužniny dobře odlučitelná. Jádro středně tuhá, středně až velmi šťavnatá,má středně hořké. Plodnost je velká. Pěstovat sladce navinulá, při plném vyzrání až naslád-lze ve všech oblastech, v okrajových na chrá- lá, jen mírně aromatická. Pecka k dužniněněných stanovištích. nepřilnává. Plodnost je velká. Plody jsou

MARLENPatří mezi středně rané odrůdy, zraje shod-

ně s odrůdou `Velkopavlovická`. Byla naleze-na v ČR jako náhodný semenáč. Vzrůstnost Velmi raná pološvestka, zraje 49 dnů předstromu je středně silná až silná. Plod dosahu- odrůdou `Domácí velkoplodá`. Pocházíje střední velikosti, je nesouměrný, povrch má z Německa, kde byla vyšlechtěna jako kříže-slabě hrbolkovitý. Základní barva slabě plst- nec odrůd `Ortenauer` a `Ruth Gerstetter`.naté slupky je oranžová, na osluněné straně Vzrůstnost stromu je střední až silná. Plod jese objevuje malé až středně velké červené malý až středně velký, z bočního pohledulíčko. Dužnina je oranžová, středně tuhá, elipsovitý. Slupka má po odstranění ojíněníjemná, středně šťavnatá, navinule sladká až fialovomodrou barvu. Dužnina je žlutavěsladká, aromatická, výborná. Pecka se slad- zelená, středně tuhá, středně až velmi šťavna-kým jádrem je pouze velmi slabě až slabě tá, nevláknitá, v chuti sladce navinulá, jenpřilnavá k dužnině. Plodnost je velká. málo aromatická, průměrná. Pecka k dužnině

SVATAVAStředně raná odrůda, zraje 4 dny po odrůdě

`Velkopavlovická`. Byla vyšlechtěna v ČRkřížením odrůd `Stark Early Orange` a `Velko-pavlovická klon LE-19/2`. Vzrůstnost stromu Řadí se mezi velmi rané slívy, zraje 46 dnůje silná. Plod je středně velký, nesouměrný, před odrůdou `Domácí velkoplodá`. Pocházípovrch má hladký. Slupka je slabě plstnatá, z Rumunska, kde byla vyšlechtěna kříženímjejí základní barva je světle oranžová, na odrůd `Althanova` a `Early Rivers`. Stromosluněné straně plodu se vyskytuje středně roste středně bujně. Plod je středně velký,velké středně až tmavě červené líčko. Dužni- z bočního pohledu tvarem kruhovitý. Základnína je oranžová, měkká až středně tuhá, barva slupky je po odstranění ojínění tmavějemná, velmi šťavnatá s chutí navinule slad- modrá. Dužnina má barvu žlutavě zelenou, jekou, osvěžující, aromatickou, výbornou. středně tuhá, středně šťavnatá, nevláknitá,Pecka je dobře odlučitelná od dužniny. Jádro navinule sladká, dobré chuti. Pecka k dužniněmá sladké. Plodnost je velká. Zralé plody se částečně přilnává. Plodnost je velká. Plodypoměrně snadno otlačují, nejsou proto vhod- jsou určené především pro stolní použití.né k delšímu transportu. Odrůda je cizosprašná, tolerantní k šarce

HARLAYNE OPALPozdní odrůda, zraje 9 dnů po odrůdě Velmi raná slíva, zraje 45 dnů před odrůdou

`Velkopavlovická`. Byla vyšlechtěna v Kanadě `Domácí velkoplodá`. Je původem ze Švéd-jako kříženec `V 51092` a `Sunglo`. Vzrůst- ska, kde byla vyšlechtěna křížením odrůdnost stromu je střední. Plod je malý, souměr- `Early Favorit` a `Oullinská renklóda`. Stromný, povrch slabě hrbolkovitý. Slupka je velmi roste středně silně až silně. Plod je středněslabě plstnatá, její základní barva oranžová, velký až velký, z bočního pohledu má elipsovi-na osluněné straně s červeným líčkem. Dužni- tý tvar. Základní barva slupky je po odstraněnína má barvu oranžovou, je tuhá, středně až ojínění zelenožlutá, kterou na většině povrchuvelmi šťavnatá, sladce navinulá až navinule plodu překrývá světle fialové až fialové líčko.sladká, aromatická, dobrá. Pecka je od dužni- Dužnina má barvu žlutou, je měkká, středněny dobře odlučitelná. Jádro má středně hoř- až velmi šťavnatá, sladká, dobrá až velmikou chuť. Plodnost je velká až velmi velká. dobrá. Pecka k dužnině částečně přilnává.Plody jsou vhodné především pro konzervá- Plodnost je velká, někdy může mít sklonrenské zpracování. k přeplozování. Plody, které na stromě dozrá-

MINARETŘadí se mezi pozdní odrůdy, zraje 9 dnů po

odrůdě `Velkopavlovická`. Vznikla v ČR jakokříženec odrůd `Stark Early Orange` a `Velko-pavlovická`. Roste silně. Plod je středně Řadí se mezi velmi rané pološvestky, zrajevelký, souměrný, povrch má hladký. Základní 44 dnů před odrůdou `Domácí velkoplodá`.barva slabě až středně silně plstnaté slupky je Pochází z Německa, kde byla vyšlechtěnasvětle oranžová, na osluněné straně se střed- křížením odrůd `Ortenauer` a `Ruth Gerstet-ně velkým tmavě červeným líčkem. Dužnina ter`. Vzrůstnost stromu je střední. Plod jemá oranžovou barvu, je měkká, jemné konzis- středně velký, z bočního pohledu elipsovitý.tence, středně až silně šťavnatá. Chuť má Základní barva slupky je po odstranění ojíně-navinule sladkou až sladkou, aromatickou, ní tmavě modrá. Dužnina je žlutavě zelená,výbornou. Pecka se slabě hořkým jádrem středně tuhá, středně šťavnatá, nevláknitá,slabě až středně silně přilnává k dužnině. Je v chuti navinule sladká až nasládlá, spíševelmi plodná. Ve zralosti se plody snadno pouze průměrné chuti. Pecka k dužnině nepři-otlačují. Používáme je především pro přímý lnává. Plodnost je středně velká až velká.konzum. Není nijak zvlášť náročná na podmínky stano-

HAROGEMPozdní odrůda, zraje 10 dnů po odrůdě

`Velkopavlovická`. Byla vyšlechtěna v Kanadějako kříženec odrůd `Rouge du Roussillon`a `NJA 2`. Strom roste středně bujně ažbujně. Plod je malý až středně velký, nesou- Je to velmi raná až raná švestka, zraje 35měrný, povrch má slabě hrbolkovitý. Slupka je dnů před odrůdou `Domácí velkoplodá`. Bylaslabě plstnatá, základní barvu má oranžovou, nalezena jako náhodný semenáč v ČR. Rostevětšina plodu je překryta tmavou červení středně bujně. Plod je středně velký až velký,nanesenou ve formě rozmytého líčka. Dužni- z bočního pohledu elipsovitý. Základní barvana je oranžová, tuhá, středně šťavnatá, chuť slupky je po odstranění ojínění tmavě modrá.má sladce navinulou až navinule sladkou, Dužnina má barvu žlutavě zelenou, je středněaromatickou, velmi dobrou. Pecka je dobře tuhá, málo až středně šťavnatá, vláknitá,odlučitelná od dužniny, její jádro je silně hoř- v chuti navinule sladká až nasládlá, velmiké. Plodnost je velká až velmi velká. dobrá. Pecka k dužnině nepřilnává. Její plod-

SlivoněPo letech stagnace našeho sortimentu

slivoní, který již neodpovídal potřebám velko-producentů ani drobných zahrádkářů, došlo

11 odrůd pološvestek, 3 odrůdy švestky a 2odrůdy slív.

HERMAN

vhodné převážně pro stolní použití. Vůčišarce švestek je tolerantní.

KATINKA

nepřilnává. Plodnost je střední až velká. Jevhodná do všech oblastí, ovoce převážně prostolní použití. Je tolerantní k šarce švestek.

LALOMITA

švestek.

vají postupně a jsou velmi náchylné na otla-čení, se nejlépe využijí jako stolní ovoce. Vůčišarce švestek je tolerantní.

TEGERA

viště. Žadatel uvádí odrůdu jako slabě tole-rantní proti šarce švestek a odolnou vůčimoniliové hnilobě plodů, které jsou vhodnépředevším pro stolní použití.

CHRUDIMSKÁ (VAŇKOVA)

nost je velká. Pro pěstování vybíráme spíšeteplé polohy, kde dosáhneme jakostníchplodů velmi dobré kvality. Je uváděna jakotolerantní proti šarce švestek.

71 72

CARPATIN Plodový myrobalánVelmi raná až raná cizosprašná pološvest- V současném sortimentu registrovaných

ka, zraje 33 dnů před odrůdou `Domácí velko- odrůd jsou také 3 odrůdy plodového myroba-plodá`. Byla vyšlechtěna v Rumunsku kříže- lánu, původem ze Slovenska. Vzhledemním odrůd `Tuleu Gras` a `Rivers Timpuriu`. k tomu, že pro českého pěstitele je téměřStrom roste středně silně. Plod je velký, nemožné tyto odrůdy získat, v roce 2004z bočního pohledu elipsovitý se základní k nim přibyly další 2, které jsou udržoványbarvou slupky po odstranění ojínění fialovo- v ČR.modrou, převážně pro stolní použití. Dužninaje žlutavě zelená, měkká až středně tuhá,středně šťavnatá, navinule sladká až naslád-lá, dobrá, na pecce částečně přilnává. Plod-nost je střední. Vůči šarce švestek je tolerant-ní.

HANITAVelmi raná až raná pološvestka, zraje 27

dnů před odrůdou `Domácí velkoplodá`.Pochází z Německa, kde byla vyšlechtěnajako kříženec odrůd `President` a `Aueba-cher`. Vzrůstnost stromu je střední. Plod jestředně velký, z bočního pohledu tvaremelipsovitý. Základní barva slupky je po odstra-nění ojínění fialovomodrá. Dužnina je žlutavězelená, středně tuhá až tuhá, středně až velmišťavnatá, nevláknitá, sladce navinulá ažnavinule sladká. Pecka k dužnině nepřilnává.Plodnost je střední až velká. Je tolerantník šarce švestek.

ČAČANSKA RODNATato středně raná až pozdní pološvestka

zraje 12 dnů před odrůdou `Domácí velkoplo-dá`. Byla vyšlechtěna v Jugoslávii jako kříže-nec odrůd `Wangenheimova` a `Stanley`.Roste slabě. Plod dosahuje střední až velkévelikosti, z bočního pohledu je elipsovitý.Základní barva slupky je po odstranění ojíně-ní fialovomodrá. Dužnina má žlutavě zelenoubarvu, je středně tuhá až tuhá, středně ažvelmi šťavnatá, sladká, aromatická, výborná.Pecka k dužnině nepřilnává. Plodnost je velkáaž velmi velká. Proti šarce švestek je uváděnajako velmi odolná.

TĚCHOBUZICKÁJedná se o středně ranou až pozdní švest-

ku, zraje 12 dnů před odrůdou `Domácí velko-plodá`. Byla vyšlechtěna v ČR křížením odrůd`Domácí velkoplodá` a `Zelená renklóda`.Vzrůstnost stromu je střední. Plod je malý ažstředně velký, z bočního pohledu tvarem

elipsovitý, základní barvu slupky po odstraně- středně šťavnatá, v chuti navinule sladká ažní ojínění má tmavě modrou. Dužnina je sladká, mírně aromatická, v příznivých letechžlutavě zelená, tuhá, středně šťavnatá, slad- a na kvalitních stanovištích velmi dobrá.ká, aromatická, výborná. Pecka k dužnině Pecka k dužnině nepřilnává. Plodnost je velminepřilnává. Plodnost je středně velká až velká. Vůči šarce švestek je velmi odolná.velká. Odolnost vůči šarce švestek je vyššínež u Domácí velkoplodé.

JOJOStředně raná až pozdní pološvestka, zraje objevena na konci 19. století v Anglii jako

12 dnů před odrůdou `Domácí velkoplodá`. náhodný semenáč. Vzrůstnost stromu jePochází z Německa, kde byla vyšlechtěna slabá až střední. Plod je velký až velmi velký,jako kříženec odrůd `Ortenauer` a `Stanley`. z bočního pohledu elipsovitý. Slupka má poStrom je středně vzrůstný. Plod je velký, odstranění ojínění tmavě modrou barvu. Duž-z bočního pohledu tvarem elipsovitý. Základní nina je žlutavě zelená, středně tuhá, středněbarva slupky je po odstranění ojínění fialovo- až velmi šťavnatá, nevláknitá, navinule sladkámodrá. Dužnina je žlutavě zelená, tuhá, střed- až sladká, aromatická, velmi dobrá. Plodyně šťavnatá, nevláknitá, sladce navinulá, přezráním ztrácejí na kvalitě. Pecka k dužniněprůměrné až dobré chuti. Pecka k dužnině nepřilnává. Plodnost je velká. Vůči šarcenepřilnává. Plodnost je velmi brzká a velmi švestek je středně citlivá.velká. Pro pěstování volíme spíše teplé polo-hy, kde dosáhnou plody lepší kvality. Strom jezajímavý svou poměrně slabou vzrůstností abohatou plodností, za což si žádá zvýšeněpečlivou agrotechniku. Uvádí se jako rezis-tentní k šarce švestek.

VALORTato pozdní pološvestka zraje 7 dnů před ní barva slupky je po odstranění ojínění fialo-

odrůdou `Domácí velkoplodá`. Vznikla v Ka- vomodrá. Dužnina je žlutavě zelená, středněnadě, kde byla vyšlechtěna jako kříženec tuhá, středně až velmi šťavnatá, nevláknitá,odrůd `Imperial Epineuse` a `Grand Duke`. sladká až velmi sladká, aromatická, výborná.Vzrůstnost stromu je silná. Plod dosahuje Pecka k dužnině částečně přilnává. Plodnostvelmi velké velikosti, z bočního pohledu má je střední až velká. Vzhledem k velmi pozdní-tvar elipsovitý. Slupka má základní barvu po mu zrání volíme pro pěstování spíše teplejšíodstranění ojínění fialovomodrou. Dužnina je polohy. Je tolerantní k šarce švestek.žlutavě zelená, středně tuhá až tuhá, středněaž velmi šťavnatá, navinule sladká až sladká,aromatická, výborná. Pecka k dužnině nepři-lnává. Plodnost je velká až velmi velká, bohu-žel často v chomáčích, odrůda je tak náchyl-nější na moniliózu plodů. Na šarku švestek jecitlivější.

VALJEVKAPozdní pološvestka, zraje 5 dnů před odrů- barvu. Dužnina je žlutavě zelená, tuhá, střed-

dou `Domácí velkoplodá`. Vznikla v Jugoslávii ně šťavnatá, vláknitá, v chuti sladká až velmijako kříženec odrůd `Agen 707` a `Stanley`. sladká, aromatická, výborná. Pecka k dužniněStrom roste středně silně až silně. Plod je nepřilnává. Plodnost je velká. Vzhledemvelký, tvar má z bočního pohledu vejčitý. k velmi pozdnímu zrání pro její pěstováníZákladní barva slupky je po odstranění ojíně- vybíráme pouze teplé polohy. Je tolerantníní tmavěmodrá, dužnina žlutavě zelená, tuhá, k šarce švestek.

PRESIDENTPatří mezi velmi pozdní pološvestky, zraje

5 dnů po odrůdě `Domácí velkoplodá`. Byla

ELENAVelmi pozdní pološvestka, zraje 10 dnů po

odrůdě `Domácí velkoplodá`. Pochází z Ně-mecka, kde byla vyšlechtěna jako kříženecodrůd `Vlaška` a `Stanley`. Strom má středněsilnou až silnou vzrůstnost. Plod je středněvelký, z bočního pohledu opakvejčitý. Základ-

PRESENTAŘadí se mezi velmi pozdní švestky, zraje 12

dnů po odrůdě `Domácí velkoplodá`. Bylavyšlechtěna v Německu křížením odrůd`Orenauer` a `President`. Strom roste středněsilně až silně. Plod je středně velký, z bočníhopohledu má elipsovitý tvar. Slupka má poodstranění ojínění fialovomodrou základní

OBILNAJAVelmi raná odrůda, zraje 50 dnů před odrů-

dou `Domácí velkoplodá`. Pochází z Ukrajiny,vznikla mezidruhovou hybridizací Prunuscerasifera x Prunus domestica. Vzrůstnoststromu je střední až silná. Plod je velký,z bočního pohledu kruhovitý. Základní barvaslupky je po odstranění ojínění purpurovofia-lová. Dužnina je oranžová, středně tuhá ažtuhá, středně šťavnatá, navinulá, při plnémvyzrání až nasládlá, průměrné až dobré chuti.Pecka k dužnině přilnává. Plodnost je každo-ročně velmi bohatá. Plody jsou vhodné převáž-ně pro stolní použití. Pěstování je možné vevšech oblastech, v teplejších oblastech a nastanovištích s kvalitní půdou získáme plodyvelmi dobré kvality.

ZURNATento velmi raný myrobalán zraje 43 dnů

před odrůdou `Domácí velkoplodá`. Odrůdavznikla na Ukrajině jako mezidruhový kříže-nec Prunus salicina x Prunus cerasifera.Roste slabě až středně bujně, korunu tvořístředně hustou až hustou. Plod je středněvelký až velký, z bočního pohledu tvaremprotáhlý. Základní barvu slupky má oranžovouaž žlutou. Dužnina je žlutá, středně tuhá ažtuhá, středně šťavnatá, navinule sladká ažsladká, mírně aromatická, velmi dobrá. Peckak dužnině nepřilnává. Plodnost je nižší ažstřední. Plody používáme zejména jako stolníovoce. Tuto odrůdu lze úspěšně pěstovat vevšech oblastech, v okrajových volíme chráně-ná stanoviště.

73 74

Z I M A

Vybrali jsme pro Vás, krátká až středně dlouhá, napojená v osez častých dotazů odborné poradny:

Slyšela jsem, že existuje odrůda hrušněFULVIE. Můžete mi o ní něco sdělit?

Odrůda pochází z Belgie, má středně velképlody žluté barvy, může být i červené líčko.Vyznačuje se velmi dobrou kořenitou chutí.Plody se sklízejí v polovině října a dozrávajíod listopadu do ledna. Plodnost je brzkáa hojná.

Puchrovitost slivoněIng. Jaroslav Rod, CSc.

Jako děti jsme doma na Vysočině považo-vali puchrovitost slivoní za zcela běžný jev našvestkách. Pamatuji si to především proto, žejsme "bouchoře", jak jsme puchrovitým plo-dům říkali (jinde se jim říká puchry, bouchory,bachory, zkažence apod.), občas i pojídali,neboť byly sladké. Pak jsem puchrovitostminimálně třicet let neviděl a proto jsem ji,obdobně jako např. koukol, zařadil za nená-vratné vzpomínky na dětství. Přibližně asipřed deseti roky (rok si již přesně nepamatuji)jsem se však s puchrovitostí opět setkal,tentokráte jako s kuriozitou v předhůří Jesení-ků. Avšak již v následujícím roce byla zcelaběžná na téměř celém našem území. A od tédoby se pak vyskytuje opět pravidelně každo-ročně, více však ve vyšších podhorskýchpolohách. Podle literárních údajů je puchrovi-tost rozšířena nejen po téměř celé Evropě, alei v Asii (např. Čína a Japonsko), severníAfrice i Americe (např. Argentina a Kanada).Na našem území jsou největší škody uváděny je rovněž litoměřické šlechtění (Sempraz roku 1923.

Původcem puchrovitosti je houba taxono-micky příbuzná s tou, která způsobuje zná-mou kadeřavost broskvoní - původcempuchrovitosti je Taphrina pruni, kadeřavostiTaphrina deformans. Další příbuzné houbyzpůsobují čarověníky na břízách (T. betulina),žlutavé puchýře na listech třešní (T. cerasi),topolů (T. populina), dubů (T. caerulescens)nebo poškození jehněd olší (T. alni). Napade-

né plody slivoní se prodlužují, deformují (přede- chu rzivá. Dužnina bílá, pevná, středně šťav-vším rohlíčkovitě) a většinou jsou větší nežplody zdravé, i když některé mohou zůstatzakrnělé. Prakticky se v nich nevytvářejípecky, zůstávají žlutozelené a později sepokrývají jemným bělavým povlakem houby.Nakonec napadené plody hnědnou, zasychajía část jich opadává a zčásti zůstávají viset nastromech až do příští jara. Ve výjimečnýchpřípadech jsou deformovány i letorosty neboi listy.

Houba přezimuje ve formě speciálníchvýtrusů (blastospor) na povrchu větví a výji-mečně jako mycelium uvnitř pletiv napade-ných větviček. V předjaří pak prorůstá myceli-um a klíčící blastospory do pupenů a z nichpřes květní stopky do květů a později mladýchplůdků. K infekci květů může ale docházeti prostřednictvím výtrusů přes blizny a čnělky.Výskyt puchrovitosti podporuje vlhké a chlad-né počasí, lokality s častými mlhami, pozdnípříchod jara a dlouhé období kvetení. Vícetrpí stromy zanedbané, podvyživené, alei přehnojené dusíkem. Někdy se i uvádí, žesilnější výskyt puchrovitosti je v případech,kdy v půdě je nízký obsah vápníku. Za všechtěchto podmínek může být napadeno i vícenež 70 procent plodů. Nejvíce jsou napadányšvestky a planě rostoucí trnky. Ostatní druhyslivoní (mirabelky, renklódy a slívy) jsounapadány jen zřídka. Ze švestek je pak jedno-značně nejnáchylnější `Domácí švestka`.

Základem ochrany je včasné odstraňovánínapadených (puchrovitých) plodů a deformo-vaných letorostů. Především ve vyššíchpolohách by měly být pěstovány přednostněodolnější odrůdy. V prosvětlených korunáchse puchrovitosti daří mnohem méně nežv korunách hustých, neudržovaných. Jak jižbylo uvedeno, puchrovitost je velmi příbuznás kadeřavostí broskvoní a proto také i chemic-ká ochrana je velmi podobná. V době začátkurašení se stromy důkladně ošetří měďnatýmipřípravky (Kuprikol 50 nebo Champion 50WP, oba v koncentraci 0,6 %). V případěchladnějšího a deštivějšího počasí je možnéošetření zopakovat ještě před květem. Ob-dobně jako u kadeřavosti broskvoní, i v přípa-dě puchrovitosti svůj význam mohou míti postřiky prováděné na podzim po opadulistů.

Novinky v registraci odrůd hrušníIng. Dušan Nesrsta, ÚKZÚZ Brno,

zkušební stanice Želešice

V přehledu jsou uvedeny novější odrůdyhrušní, které byly registrovány v období odroku 2003 do ledna roku 2005. Jsou členěnydo skupin letní, podzimní a zimní a ve skupi-ně v abecedním pořádku. Jedná se o stručnýpopis, jelikož podrobné informace je možnénalézt v odborných časopisech mimo jinénapř. i v Zahrádkáři. Jistě jste jeho pravidelný-mi čtenáři a odběrateli.

Letní

MILADAje orůda, pocházející z domácího šlechtění

(Sempra Litoměřice, s.r.o), vznikla kříženímodrůd 'Eliška' x 'Hardyho', provozní označeníTE-5230, odrůdu udržuje Sempra Praha a.s.

Vzrůstnost je středně bujná, habitus korunymá polovzpřímený charakter. Větvení a obrůs-tání je dostatečné. Plodnost je středně pozd-ní, plodí jednotlivě i ve shlucích na krátkémplodonosném obrostu. Částečná probírkaplodů je nutná. Plod je středně velký až velký,slabě nesouměrný, tvar z profilu je vypuklý,rozšiřuje se ke kalichu. Slupka je tenká, napovrchu suchá, hladká, bez rzivosti. Základníbarva slupky žlutozelená, krycí růžovočervenáve formě líčka. Dužnina bílé barvy je měkká,středně šťavnatá a navinule sladká v chuti.Stopka je tlustá, středně dlouhá, často napo-jena šikmo k ose plodu.

Sklizňová zralost plodů od poloviny srpna,konzumně dozrávají na přelomu měsícůsrpna a září. Vhodná do všech pěstitelskýchpoloh i na bujnější semenné podnoži.

Podzimní

BLANKA

Litoměřice, s.r.o), pochází z křížení odrůd'Drouardova' x 'Boskova lahvice', provozníoznačení TE-2036.

Vzrůstnost středně bujná, větvení slabé,habitus polovzpřímený. Plodnost na krátkýchtrnech, jednotlivě i ve shlucích. Plod velký,slabě nesouměrný, tvar z profilu vypuklý,rozšiřuje se ke kalichu. Základní barva slupkyžlutozelená, krycí barva jen na osluněnéstraně plodu, nevýrazná, oranžovočervená.Slupka středně tlustá, drsná středně, u kali-

natá až šťavnatá, středně konzistentní, na-sládlá, aromatická. Stopka středně tlustá,

plodu.Sklizňová zralost plodů koncem září, kon-

zumní zralost v listopadu, skladovatelnost doledna. Brzká násada dosažena na kdouloňo-vých podnožích s mezikmenem (mezištěpová-ním).

DENISAvznikla křížením odrůd 'Clappova' x 'Bosko-

va' - původ Sempra s.r.o. Litoměřice, označe-ní TE-1839.

Vzrůstnost středně bujná, větvení slabé ažstřední, habitus rozložitý. Plodnost na krát-kých trnech. Plodí ve shlucích, probírka plodůje nutná. Plod je středně velký, nepatrněnesouměrný, tvar z profilu vypuklý, rozšiřujese ke kalichu. Základní barva slupky žlutozele-ná, krycí barva růžovočervená a jen na oslu-něné straně plodu. Slupka středně tlustá, napovrchu drsná, množství rzivosti jen velminízké. Dužnina bílá, středně šťavnatá, křehkékonzistence, nasládlá v chuti i aromatická.Stopka středně tlustá až tlustá, dlouhá, napo-jená šikmo k ose plodu.

Sklizňová zralost plodů od poloviny září,konzumní zralost od konce října, skladovatel-nost do prosince. Afinita s kdouloňovýmipodnožemi je dobrá.

KARINAje další podzimní odrůdou, se kterou se

může litoměřické šlechtění (Sempra Litoměři-ce s.r.o) pochlubit. Pochází z křížení odrůd'Williamsova' x 'Konference' a ve šlechtěníbyla označena jako TE-6914.

Vzrůstnost slabá, větvení dostatečné,habitus vzpřímený. Plodnost odrůdy je nakrátkých trnech. Plodí ve shlucích, probírkaplodů je nutná. Plod velký, silně nesouměrný,tvar z profilu vydutý. Základní barva slupkyžlutá, krycí barva světle červená, celokrajněrozmytá. Povrch plodu nerovný, slupka tenká,hladká, bez rzivosti. Dužnina bílá, měkká,šťavnatá, jemné konzistence, sladká. Stopkadlouhá, středně tlustá až tlustá, napojenašikmo k ose plodu.

Sklizňová zralost plodů začátkem září,konzumní zralost od poloviny září, skladova-telnost do října. Vhodná do všech pěstitel-ských poloh na bujnějších semenných podno-žích.

75 76

Zimní

GRACIEje zimní odrůdou, pocházející z křížení

'Holenická' x 'Boskova lahvice' (Sempra Lito-měřice s.r.o), provozní označení TE-2153.

Vzrůstnost je středně bujná až bujná, větve-ní střední, habitus rozložitý. Plodí jednotlivěi ve shlucích na krátkém plodonosném ob-rostu. Plod středně velký až velký, nepatrněnesouměrný, tvar z profilu vydutý, rozšiřuje seke kalichu. Základní barva slupky žlutozelená,krycí barva tmavě červená ve formě žíháníjen na osluněné straně. Slupka středně tlustá,na povrchu hladká, množství rzivosti velminízké. Dužnina krémové barvy, šťavnatá,máslovité konzistence, navinule sladká,aromatická. Stopka středně tlustá, střednědlouhá, napojená v ose plodu.

Sklizňová zralost plodů koncem září, kon-zumní zralost v listopadu, skladovatelnost doledna. Afinita s kdouloňovými podnožemi jedobrá.

LUNAbyla vyšlechtěna křížením odrůd 'Lucasova'

x 'Holenická' (Sempra Litoměřice s.r.o), vešlechtění byla označena TE-17/52, 53.

Vzrůstnost odrůdy je středně bujná ažbujná, větvení střední, habitus polovzpřímený,plodí jednotlivě i ve shlucích na krátkémplodonosném obrostu. Plod je velký až velmivelký, nepatrně nesouměrný, tvar z profiluvypuklý, rozšiřuje ve středu plodu. Základníbarva slupky žlutozelená, krycí barva oranžo-vočervená jen na osluněné straně. Slupkatenká, na povrchu hladká, množství rzivostinízké až střední. Dužnina bílá, středně šťavna-tá, máslovité konzistence, sladká, aromatická.Stopka tenká až středně tlustá, krátká ažstředně dlouhá, napojená šikmo k ose plodu.

Sklizňová zralost plodů nastává začátkemříjna, konzumní zralost od prosince, skladova-telnost do ledna. Afinita s kdouloňovýmipodnožemi je dobrá.

PETRApochází opět z litoměřického šlechtění

(Sempra Litoměřice s.r.o), vznikla kříženímodrůd 'Williamsova' x 'Holenická', provozníoznačení TE-430.

Vzrůstnost je slabá, větvení střední, habituspřevislý, plodí jednotlivě i ve shlucích na

krátkém plodonosném obrostu. Plod velký, Každým rokem musíme vyndavat a na zimu infekce. Takto očištěné hlízy se pak ještě asinepatrně nesouměrný, tvar z profilu vydutý,rozšiřuje se ke kalichu. Základní barva slupkyžlutozelená, krycí barva růžovočervená naosluněné straně. Slupka středně tlustá, napovrchu hladká, množství rzivosti nízké. Duž-nina bílá, středně šťavnatá, křehké konzisten-ce, navinulá, aromatická. Stopka tenká ažstředně tlustá, dlouhá, napojená v ose plodu.

Sklizňová zralost plodů od poloviny října,konzumní zralost začátkem prosince, sklado-vatelnost do února. Vhodnější jsou kombina-ce ze semennými podnožemi.

Pozn. tvar plodu z profilu, jak jste se dočetli,má novou klasifikaci: vypuklý má charakterjako baňatý nebo baňkovitý, vydutý je hodno-cen jako lahvicovitý.

Jak pečovat o cibulovinyv čase vegetačního klidu

MUDr. Josef Kříž, předseda ČZS

Je až s podivem, že v tak zdánlivě banálnízáležitosti, jakou je uložení a ošetřování hlíza cibulí okrasných květin se mnozí i zkušenízahrádkáři stále dopouštějí chyb. Napsattento článek jsem se rozhodl poté, co mnenedávno oslovila jedna poměrně zkušenázahrádkářka s dotazem "proč mi ještě nele-zou ze země gladioly?". Když jsem se jízeptal, kdy mečíky vysazovala, odpověděla ževloni na jaře. Z toho je vidět, že ne všichnimáme ve všem jasno, a že někdy i ty zdánlivěbanální informace jsou přínosem.

Musíme si uvědomit, že cibuloviny ve svémširokém spektru vyžadují také rozdílný pří-stup.

Máme zde skupinu těch, které musímekaždoročně vyndavat ze země a přes zimuukládat - tím se budeme v tomto článku zabý-vat. Další skupinou jsou ty, které můžemenechávat v zemi i několik let. K těm patříhlavně narcisy, lilie a různé drobné cibuloviny.Mezi tím jsou tulipány, které bychom mělikvůli zdravotnímu stavu přesazovat každoroč-ně, ale nic se nestane, když je nechámev zemi více let. Každopádně by se ale tulipá-ny a narcisy měly sázet na podzim a přeszimu být v zemi. Je smutné, že někteří nezod-povědní prodejci nabízejí neprodané tulipányk jarní výsadbě.

ukládat mečíky, kaly, kany, jiřiny, begonie.Nejvíce chyb se dělá při péči o mečíky a tím

se budeme zabývat poněkud podrobněji.Jiřiny nevyžadují žádnou zvláštní péči. Po

sklizni seřízneme krček na 10 cm a buď jemůžeme uložit i s balem zeminy do chladnépolosuché místnosti až do jara, nebo je může-me uložit do bedýnek a prosypat rašelinou,pilinami, nebo hoblinami.

Kaly a begonie ukládáme nejlépe do skle-pa, kde je skladujeme v suché rašelině nejlé-pe při teplotě 6 - 8 C. Kany vyžadují tutéžo

teplotu, ale mírně vlhkou rašelinu.Tyto tři druhy vyžadují před výsadbou na

venkovní stanoviště předpěstování v květiná-čích.

Mečíky po sklizni rozhodně nesmíme skla-dovat tak, jak se dříve doporučovalo- seříz-nout je 10 cm nad hlízou a uložit přes zimuněkde v blízkosti kotle. Takto "ošetřené" hlízydo jara spolehlivě zaschnou a vůbec nevyraší.Správný postup je ten, že ihned po sklizni seodlomením odstraní celá lodyha. Z kořenů ahlíz se odstraní zbytky zeminy, abychom sušilico nejčistší hlízy. Sušení je nejdůležitější fázev pozklizňové úpravě hlíz. Nejideálnější suše-ní je při teplotě 27 - 30 C při stálém prouděnío

a výměně vzduchu. Během 14 dnů by seměla váha sklizené hlízy zmenšit o třetinu.Pokud nelze sušení zajistit dostatečnoucirkulací vzduchu, je lépe sušit při nižší teplo-tě delší dobu. V každém případě je ale třebazajistit pravidelné větrání místnosti. V optimál-ních podmínkách proběhne fáze prvníhohlavního vysoušení za 2 - 3 týdny, při teplo-tách okolo 20 C za 4 - 6 týdnů. Během tétoo

doby dostatečně vyschnou slupky i kořeny amezi starou a novou hlízou se vytvoří hlavníodlučovací vrstva buněk, takže lze snadno odnové hlízy oddělit starou hlízu se zbytky koře- pletiv a tím zvyšují náchylnost k houbovýmnů. Při předčasném čištění a násilném oddě-lování staré hlízy je nebezpečí, že se poškodínové hlízy a otevřená rána je pak vstupníbranou pro infekci houbovými chorobami.Nedoporučuje se ovšem ani pozdní čištění,protože při něm se může hlíza poškodit.Z hlízy odstraníme i nejsvrchnější slupku, s teplotou 1 - 4 C. Při vyšších teplotáchkterá je pozůstatkem posledního spodníholistu a rovněž může být zdrojem houbové

měsíc dosoušejí při teplotě kolem 20 C. Poo

dosušení se hlízy ukládají do suché, dobřevětrané a mrazuprosté místnosti při optimálníteplotě +2 - +8 C. Je třeba si uvědomit, že jižo

při teplotě 0 C hlízy zmrznou a zcela seo

znehodnocují!. Rovněž vyšší teploty jsou prohlízy nevhodné, protože předčasně raší a tímse oslabují.

Během skladování je třeba pravidelněkontrolovat zdravotní stav hlíz a nějakouchorobnou zlikvidovat. Také je třeba pozorněsledovat případný výskyt třásněnek, které připřemnožení svým sáním silně poškozují hlízy.Naštěstí boj proti třásněnkám není obtížný.Stačí postřik ACTELLICem ve spreji, kterýtřásněnky bezpečně likviduje.

Asi měsíc před výsadbou buď zvýšímeteplotu ve skladu, nebo přeneseme hlízy domístnosti s teplotou 15 - 18 C . Tím se hlízyo

probudí ze zimního klidu a podstatně dřívekvetou. Těsně před výsadbou se z hlíz odstra-ní zbývající slupky a může se provést suché,či mokré moření. To je vhodné hlavně vevelkovýrobě. Drobným pěstitelům doporučujike zlepšení zdravotního stavu hlíz sázet je dopísku. Na dno vyryté brázdičky se nasype asi2 cm vrstva kvalitního říčního písku promícha-ného s přípravkem Dithane, nebo Novozir (asiv poměru 1/2 kg přípravku na jedno kolečkopísku), na něj se pak rozloží hlízy, mírněpřitlačí, zasypou se další vrstvou písku a te-prve pak zemí.

Ještě pár slov k liliím:Dříve byla jednoznačně doporučována

podzimní výsadba. Po špatných zkušenos-tech z posledních let, kdy pozdní silnémrazíky značně poškozují rašící rostliny -ať deformací květů, či oslabením listových

chorobám ji nedoporučuji.Při jarní výsadbě cibule později raší a tím

se většinou těmto mrazům vyhnou. Dnes je jižna jaře na trhu dostatek kvalitních cibulí, nebosi můžeme po sklizni vlastní cibule skladovat.Podmínkou je ale dostatečně chladný sklad

o

cibule předčasně raší. Cibule se uchovávajív suché rašelině, nebo hoblinách.

77 78

Pěstujeme pepino 'Gold'Ing. Ludmila Dušková, Praha

Pepino je velmi zajímavá rostlina s botanic-kým názvem Solanum maricatum a v posled-ních letech se stává velmi vyhledávanouatraktivní novinkou i mezi našimi pěstiteli.

Původ má tato teplomilná rostlina v JižníAmerice a právě nároky na půdu a prostředíse v mnohém liší od našich tradičních plodin.

Vzhledem ke zvýšeným nárokům na teplo,budeme pepino pěstovat především ve sklení-ku, foliovníku, případně i v bytě. Zkušenostinašich pěstitelů nasvědčují tomu, že jdeo rostlinu vhodnou také pro balkony, terasyi okenní parapety. Tato místa vyhovují zapředpokladu pravidelné vydatné zálivkya častého přihnojování kombinovanými hno-jivy.

Pepino lze pěstovat i v zahradě na chráně-ném a slunném stanovišti s možností zastíně-ní rostliny před poledním úpalem. Protoževšak rostliny můžeme vysazovat na volnýzáhon pouze v době kdy již spolehlivě nehrozínoční mrazíky a zase ji musíme včas, nejlépejiž počátkem září přemístit do teplého prosto-ru, ukazuje se jako nejvhodnější pěstovánív nádobách.

A jak budeme postupovat?Pěstební nádoba musí být dostatečně

velká, nejméně 30 cm v průměru horníhoobvodu. Na dno nádoby musí přijít alespoň 3až 4 cm vysoká drenáž jemnějšího štěrkunebo keramzitu. Otvory ve spodní části nádo-by pro odtékání přebytečné vody, jsou samo-zřejmou podmínkou pro to, aby kořeny neza-hnívaly. Vysazujeme do pěstební nádoby ažpo 20. květnu a zemina, do které sázíme musíbýt velmi kvalitní, výživná s přísadou vyzrálé-ho kompostu nebo proleželého kravskéhohnoje a rašeliny. S přihnojováním pak začíná-me asi po třech týdnech po výsadbě, v doběkdy již rostlina zakořenila. Jako vhodné seukazuje přihnojování Superfosfátem a teku-tým hnojivem pro plodovou zeleninu v týden-ních intervalech.

Pepino pěstované v nádobě vytváří převislévýhony na kterých visí překrásné žluté plodys fialovými proužky, které současně působíefektně a velmi dekorativně. Při pěstování nazáhoně je nutné výhony vyvazovat, aby plodyneležely na zemi a nehnily.

Pepino vyžaduje také dostatek vody. Za bleskem, mrazovou prasklinou či jiným naru- pouze o posouzení zdravotního a statickéhoslunných a horkých dnů potřebuje každodenní šením kmene, větví nebo kořenů. K mecha- stavu samotného stromu, ale i zhodnocenízálivku nejlépe odstátou vlažnou vodou. nickému poškození stromů dochází také prostředí, ve kterém roste, zda je možné neboPokud nemáme možnost pravidelné zálivky, nejčastěji nevhodným a nesprávným řezem nutné tento strom nákladně a pracně ošetřo-nebo se chystáme na dovolenou, vyplatí se vat, jestli nehrozí díky ostatním neodstranitel-do zeminy v době sázení aplikovat přípravek ným vlivům odumření dřeviny během několikaTerra Cottem na bázi polymerů, který spoleh- let. Pro efektní ošetření jsou důležité stano-livě váže vodu a rostlina netrpí dočasným vištní podmínky, kde strom roste a možnépřísuškem. odstranění nebo zmírnění negativních vlivů

Při dodržení všech zásad pěstování, tedy prostředí např. odstraněním špatné zeminy,slunné stanoviště, dostatek vody a výživy, zmenšením zadlážděného povrchu nad koře-můžeme očekávat tvorbu květů již koncem ny, nahrazení chemického posypu v ziměčervna. První plody budeme pak sklízet kon- posypem inertními materiály. Podmínky zlep-cem srpna. Jejich chuť je velmi zvláštní, šíme přihnojením dřeviny organickými i anor-definovaná mezi kiwi, hruškou a melounem. ganickými hnojivy, závlahou, popřípadě biolo-Kromě nejrůznějších způsobů zpracování gickým či chemickým ošetřením proti houbámformou salátů, kompotů s broskvemi a rumem a škůdcům. Těmito a dalšími příznivýmiči marmelád, je vynikající konzumace čers- faktory podpoříme regeneraci a zlepšenítvých plodů po jejich oloupání. Jsou šťavnaté, zdravotního stavu stromu, hojení ran a růstlahodné s vysokým obsahem vody. dřeviny.

Pokud plody na rostlině v době stěhování Bereme v potaz také historickou a estetic-do teplého prostředí ještě nejsou zralé, bez- kou hodnotu stromu a jaké zásahy budepečně na rostlině dozrají a jsou skladovatelné nutné provést, aby nevzniklo odstrašujícípo celou zimu. torzo.Nezapomeňte:1. Pokud máme sazenice menší, rozhodně se

vyplatí vysazovat je do pěstební nádoby podvou.

2. Pepino je rostlina vytrvalá, při správné péčia zimování nám bude dávat plody po mno-ho let. Spolehlivě přezimuje v bytě, teplotav místnosti však nemá klesnout pod 15 C.o

I přes zimu proto bude vyžadovat zálivku.3. Pepino se velmi dobře množí řízkováním.

Nejvhodnější termín je koncem ledna.Výborně koření ve vlhkém písku. Po zako-řenění se řízky přesazují do květináčků.Dopěstovávají se ve skleníku, ale je mož-né i v bytě na okenním parapetu. Jakmilezakoření a začnou růst vyplatí se je zaštíp-nout, aby obrazily.

Dutiny stromů a jejich ošetřeníIng. Tomáš Foral

Příčinou vzniku dutiny v kmenech stromůa ve větvích je hniloba dřeva, způsobenánejčastěji parazitickými dřevokaznými houba-mi, vnikající přes poranění, způsobená me-chanickým poškozením dřeva ulomenímvětve větrem, tíhou sněhu nebo námrazy,

velkých větví nebo špatný řez na tzv. "věšá-ky", manipulací s technikou v blízkosti stromůa následným nekvalitním, nedostatečnýma nevhodným ošetřením. I v důsledku fyziolo-gického oslabení dřeviny stárnutím nebozhoršením životních podmínek dřevin docházík infekci stromů primárními parazitickýmidřevokaznými houbami. Více oslabené stromybývají ve městech, kde jsou kořeny v asfaltua dlažbě, v prostředí průmyslového znečiště-ní, stejně jako u silnic, kde je půda kontami-nována chemickými posypy a ropnými látkamia je zde větší koncentrace emisí a imisí.

Ranami vnikají spóry dřevokazných a ji-ných parazitických hub, plísní, bakteriea hmyz snadněji, než do zdravého a nepoško-zeného stromu. Po napadení dojde k vyhnívá-ní dřeva, trouchnivění a jeho vydrolením nebojiným mechanickým odstraněním se vytvořídutina. Pokročilejší hniloba může způsobitzlomení větve, kmene, nebo celkové uschnutístromu, protože se zhorší toky živin a asimilá-tů odumřením nebo ucpáním vodivých pletiv.

Pokud je nutné a vhodné strom ponechat,musíme zvážit rozsah poškození a velikostdutiny či napadení houbou. Hyfy houby všakpronikají hluboko do dřevní hmoty a pouhýmokem poznáme pouze místa zasažená hou-bou delší dobu, kde se již projevuje rozkladdřeva nebo na něm vyrůstají plodnice. Jepotřeba zhodnotit odborně statiku dřeviny.Statické zajištění je vhodné svěřit odborní- vek na bázi mikroorganismů IBEFUNGIN.kům. Popis používaných technik a technologiínení náplní tohoto článku. Jsou používánarůzná kotvící a stahovací kovová lana, tyče aj.Tam, kde budeme ukotvovací zařízení vrtatdo dřeva, používáme ušlechtilý a nekorodujícíkov. Dbáme na čistotu a dezinfekci prostředíi nářadí. Musíme dbát na to, aby nedošlok zaškrcení větve nebo kmene, nebo k zařezá-ní ostrého lana do kůry. Toho docílíme pod-kládáním koženými nebo gumovými pásya úvazky, které můžeme postupem časupovolovat.

V každém případě doporučuji konzultacis odborníky, ale i mezi nimi jsou různé názorya pohledy na ošetření stromů. Mnohdy nejde

Postup při ošetření:Veškeré trouchnivé a houbou napadené

dřevo opatrně vyřežeme frézkou, dlátkem,ostrým nožem. Až se dostaneme na zdravédřevo, opět hodnotíme statiku stromu, aletaké vzhled.

Poté provedeme ošetření fungicidem.Nutné jsou fungicidní a fungistatické příprav-ky. Pro šetrnější ničení hub a ke snížení rizikpráce s chemickými přípravky je vhodnějšípoužívat biologické přípravky, např. přípra-

Je však možné použít i jiné fungicidy. Pakmůžeme rány zatřít stromovým balzámemnebo štěpařským voskem. I toto rozhodnutía ošetření by mělo brát v úvahu celkovoudiagnózu stromu. Nikdy nepoužíváme na ránypřípravky na moření a ochranu mrtvého dře-va, jako LUXOL, LAZUROVACÍ LAKY, MO-ŘIDLA.

Dutinu stromu většinou nevyplňujeme. Jedůležité, důkladné odvedení dešťové vodyz dutiny. K tomu volíme vhodný tvar řezua vydlabání mrtvého dřeva. Neprodyšnéuzavírání dutin není vhodné, protože zdeneproudí vzduch a dochází k dalším hnilobáma množení dřevokazných hub. Zastřešení

79 80

lehkou konstrukcí nemusí být na závadu. Často používané jsou i semeníky květin. nech bílé, béžové a hnědé nebo v barváchDoporučuji citlivé vytvarování stříšky kore- Například měsíčnice (Lunaria annua), černu- ladících s interiérem. Vhodný je i křišťál,spondující se vzhledem dřeviny. Jsou vhodné výrobky pletené z lýka a proutí. Vyhovujídřevěné a jiné šindele. Uzavření dutiny proti i dřevěné nádoby, přířezy, mřížky a samo-vhazování odpadků nebo vstupu osob a zvířat rosty. Uplatní se i očištěné úlomky kůry různěprovedeme opticky nerušícím lehkým nerezo- velké a tvarované. Pro dobré zvládnutí vazač-vým nebo pogumovaným pletivem. ské práce je třeba mít adekvátní nářadí a po-

V případě dutin u lip, které jsou někdy můcky. Nesmí chybět kvalitní nůž, zahradnic-schopné vytvářet v kmenech druhotné proko-řeňování, můžeme dutinu vyplnit odkyselenourašelinou s perlitem. Je možné, že po několi-ka letech kmenové kořeny vytvoří nové "kmín-ky", které zvýší stabilitu stromu, zajistí lepšípřísun živin a tím regeneraci stromu.

Jsou však i případy, kdy je možné dutinustromu prohloubit a spojený základ, vykopanýv zemi vyplnit betonem, který kmen statickyzajistí. Nesmíme však poškodit kořeny.V tomto případě musí být obnažené dřevoošetřené stromovým balzámem, aby agresivnívápenné složky v betonu nepopálily buňkyživého dřeva. Tak vlastně "posadíme" stromna betonový základ a zajistíme pevné ukotve-ní dutého stromu s terénem.

Závěrem je velice důležité poznamenat,že každý živý organismus má svoji život-nost. Stromy se sice dožívají vyššího věku

než my lidé, ale ani u nich se nedá jejichčas prodlužovat donekonečna. Protoi když budeme "dvakrát měřit", je jasné, ženěkdy musíme i "jednou řezat". A to vždyv případě, kdy by nám po velmi nákladnémošetření strom umíral vstoje před očima,kdy bychom se dívali na zubožené torzopůsobící depresivně či ohrožující své bez-prostřední okolí.

Tady je citlivější a vhodnější odstraněnístromu a do nové země vysázení nového,zdravého a krásného jedince.

Vždyť stromy kolem nás sázíme projejich krásu, pro radost, pro zlepšení pro-středí.

Vánoční dekoraceZdena Fousová, SZO Achillea Mělník

Slavnostní výzdobou přenášíme kousekpřírody do svých obydlí. O Vánocích je to ob-zvlášť důležité. Proto je třeba se dobře připra-vit a nasbírat si během roku rostlinný materiálpro aranžování. Je možno ho získat v příroděnebo si ho můžete sami vypěstovat. Vhodněrealizovaný vlastní nápad potěší nejen tvůrce,ale i naše blízké.

Příprava a sběr rostlinného materiáluDle původu jej můžeme roztřídit na několik

základních skupin:

První skupinu tvoří sušené květy, plody,větévky a jiné přírodní doplňky. Dají se sbíratpředem a dobře uskladnit v papírových krabi-cích. Sklízíme je nepřekvetlé, sušíme v průva-nu, ve tmě a co nejrychleji. Nejčastěji používa-nými sušenými květinami jsou slaměnky(Helichrysum bracteatum), smilky (Helipterumroseum), ostrožky (Delphinium consolida),pestrovky (Gomphrena globosa), břinky (Lo-nas annua), limonky (Limonium sinuatum),molucely (Molucela laevis). Působivé jsoui květenství trav, například třeslice (Brizamaxima), sametovka (Lagurus ovatus), leskni-ce (Phalaris arundinaceae). Z trvalek lzepoužít řebříček (Achillea millefolium), máčku(Eryngium sp.), bělotrn (Echinops), rozchodní-ky (Sedum), včetně trav jako ozdobnice (Mis-canthus sp .), kortadérie (Cortaderia) neboproso (Panicum). Specifické možnosti použitínabízí i sušené růže.

1. Zelený věnec- postup

2. Umístění svíček na advetním věnci

cha (Nigella orientalis, N. hispanica), mák(Papaver somniferum), terčovka (Rudbeckia),hlaváč (Scabiosa stellata), divizna (Verbas-cum), třepenatka (Echinacea), pupalka (Oe-nothera biennis), kosatec (Iris), tulipán (Tuli-pa) aj.

Významné místo zaujímají i suché plody,zejména ořechy vlašské, lískové, burské,pistácie. Podobně i šišky jehličnanů nebokaštany či žaludy. Zpestřením mohou býti sušené plody (křížaly, švestky, pomeranče).

Zajímavým doplňkem vánočních prací jsoui pěkně tvarované větévky ze starých jabloní,třešní, kaštanů, trnek, buků a vrb.

Součástí kompozice se mohu stát i kame-ny, oblázky, kousky kůry, hrubé úlomky dřeva,choroše, mechy.

Atmosféru vánoc dotvoří i ručně vyrobenéperníčky, figurky a věnečky z proutí, ozdobyze slámy, kukuřičného šustí, případně háčko-vané či paličkované.

Druhou skupinu tvoří živé řezané květynakoupené v květinové síni. Vybíráme květyčerstvé s dobrou trvanlivostí, aby vydrželysvěží po celé svátky. Nejlépe chryzantémy,lilie, toulitky, orchideje, karafiáty. Tradičnímmateriálem jsou rychlené větévky třešní,zlatice, mahalebky, známé jako "barborky".Dají se také připravit chlazené cibuloviny,které nakoupíme ve specializovaných obcho-dech a přirychlíme (hyacinty, narcisy).

Třetí skupinou je zeleň pro Vánoce typic-ká, větve jehličnanů, neboli chvojí. Vybírámez druhů konifer, které déle vydrží v podmín-kách teplých bytů a rychle neopadávají. Nej-vhodnější jsou všechny druhy jedlí, tisůa borovic. Lze použít i cypřišek a jalovec.Chvojí je vhodné přes noc nechat dobřenasáknout vodou. Zvláštní skupinu tvořívětévky stálezelených keřů. Na první místořadíme cesmínu (Ilex), která je efektní nejenlistem, ale i výraznými červenými plody. Může-me využít i zimostráz (Buxus), bobkovišeň(Prunus laurocerasus), barvínek (Vinca)a břečťan (Hede-ra). Hodí se dobře k řeza-ným i sušeným květům.

Pro aranžování potřebujeme vhodné nádo-by a podklady. Vybíráme z keramiky v odstí-

ké nůžky a nůžky na pletivo a drát. Pro lepenísušiny je nezbytná tavící pistole a náplně.Jako podklad slouží aranžovací hmota dodá-vaná v bohatém výběru tvarů a velikostí.Šedá slouží pro suché vazby a zelená proživé. Klasickou pomůckou zůstává dobředostupný mechový balíček stažený drátem nacívce. Připevňujeme ho k podkladu dvěmahřebíky nebo drátem. Nesmí chybět ani typic-ké symboly vánoc. Jsou to především svíčkyrůzné síly, barev a velikostí. Barevná škálastuh z látky, pytloviny, síťoviny a papíru.Zajímavé jsou i kroucené šňůry, provázky,lýko a dýha.

Předvánoční doba je vymezena adventem.Je to období čtyř týdnů před Vánocemi, kdypředehru nastávajícího svátečního časusymbolizuje adventní věnec coby výzdobastolu. Z mnoha možností jeho ztvárnění jeklasický zelený věnec. Pro tuto práci potřebu-jeme podložku ze slámy o průměru 20 až25 cm, drát na cívce č. 6 (0,6 mm), nejlépezelený a krátké větévky chvojí 10 - 15 cm.Větévky pokládáme hustě jednu vedle druhékolem podložky a přitahujeme drátem (obr. 1).

Musíme pokládat rovnoměrně,aby věnec byl pravidelný, stej-ně silný. V místě ukončení vě-tévky nadzvedneme, dvakrátobtočíme drátem a konecvpíchneme do podložky. Zesilnějšího drátu zhotovíme čtyřitrny, které vpíchneme do pod-ložky ze spodní strany a zakon-

číme očkem. Možnosti umístění svíček natrny viz obr. 2 a, b, c.

81 82

4. Aranžmá v rámu, 5. Závěs na záclony

Věnec ozdobíme stuhami, sušenými plody Další možností je vánoční dekorace na čejnou samočisticí činnost, při které se příro- ale nebezpečí poškození rostlin předávková-a květy, vždy záleží na vkusu a fantazii tvůrce. stěnu, zejména v menších bytech. Jako da sama dokáže vyrovnat se svými odpady. ním. Je to stejný případ jako v předchozímJe možno i ponechat věnec pouze zelený podklad lze využít dřevěnou mřížku, rám Chceme-li naopak dřevo uchovat, musíme bodě. Impregnovaný kůl uvolňuje nadbyteka dozdobit větvičkami cesmíny. V poslední obrazu, proutěné prvky nebo plastiku ze dře- jej ochránit nátěrem nebo napustit látkou, boru právě v místě kořenů a poškozuje je.době se věnce zavěšují i na dveře nebo na va. V případě rámu upevníme do rohu aranžo- která činnosti mikroorganizmů zabrání. To Z tohoto důvodu je lépe sloučeniny borustěnu. Zdobí se jen stuhami a nebo různými vací hmotu, zakryjeme krátkými větvičkami znamená, že dřevo natíráme olejovou barvou k těmto účelům raději v zahrádce nepoužívat.doplňky bez svíček. Adventní věnec lze zavě- borovice a plochu rozčleníme delšími větvič- nebo impregnujeme. Uvedu prostředky, které Síran měďnatý, modrá skalice (CuSO .sit i na stuhy ke stropu nebo pod svítidla. kami a střed zaplníme jablky a vlašskými bývají pro impregnaci doporučovány:

Nejtradičnější prací však zůstává vánoční ořechy, viz obrázek 4. Dozdobíme obloučky Přípravky na bázi ropy (různé asfaltovésvícen. Slouží jako dekorace stolu nebo nábyt- ze světlého pediku. přípravky) nebo dehtu s aditivy, které zlepšujíkových stěn. Velmi často vyrábíme vánoční konzervační účinek. Tyto prostředky jsousvícen jako vzpomínku na své nejbližší vodoodpudivé, proto materiál, na který jea dáváme ho na hrob. Pro dekoraci stolu se používáme musí být dokonale suchý, abyhodí svícen vypichovaný do malé misky, mohlo dojít k průniku co nejhlouběji. Výhodouvelikost volíme podle prostoru. Základ tvoří těchto nátěrů je dobrá dlouhodobá konzervač-aranžovací hmota dobře nasáklá vodou a ní účinnost. Nevýhodou je, že výpary poškozu-obalená pletivem. Pevně ho usadíme do jí jemná pletiva kořenů mladých stromků. Kůlmisky aby nehrozilo uvolnění vazby. Podklad vlastně slouží jako zásobárna škodlivýchbudou tvořit větévky chvojí, střed pak svíčka látek, které se pomalu uvolňují právě do míst,či svíčky ve stejné barvě se stuhou a živé kde škodí. Stejně tak škodí v pařeništi mla-květy, viz obrázek 3. Doplněk tvoří výhony dým rostlinkám. Situace je zhoršena tím, žejanovce. není přítomno světlo, které urychluje proces

3. Vánoční svícen Dané téma je tak rozsáhlé a možností je přidává též síran měďnatý, případně i jiné

Podobným způsobem zhotovíme i svícenz chvojí a květy nahradíme ovocem, ořechynebo jiným výrazným prvkem dle fantazie.Svícny na hrob tvoříme většinou na dřevěnýpřířez do mechového balíčku (jsou pevnějšía lépe odolávají nepřízni počasí než aranžova-cí hmota). Materiál na zdobení použijemetrvanlivější, například makovice, soukenickéštětky nebo kaštany. Dobré jsou i některéčásti exotických rostlin z dovozu, zejménaplody.

Ozdoby na záclony musí být lehké a jedno- bí. Potom je můžeme bez obav použít.duché. Dobře poslouží malé polystyrenové Látky jako je chroman (K CrO ) nebo dvoj-kroužky o průměru 12 cm, které obalíme chroman (K Cr O ,) draselný či sodný, dálelýkem nebo sisálovým provázkem, popřípadě borax (Na B O .10H O), nebo kyselina boritástuhou. Přizdobíme malou kytičkou sušených (H BO ) jsou častou složkou různých pro-květů nebo zelenou větvičkou. Zavěsíme na středků proti plísním. Tyto látky jsou častoututéž stuhu, kterou je kroužek obtočen, viz složkou různých prostředků proti plísním.obrázek 5. Používají se nejčastěji ve směsi, přičemž se

neomezená škála, tudíž záleží na každém kovy vázané do organické formy - např. cín,tvůrci jaké kombinace použije. stříbro apod. Tyto prostředky jsou účinné

Impregnace dřevapro použití v zahrádce

RNDr. Vladimír Mašín

Každý zahrádkář ví, že použije-li ke strom-ku kůl z neupraveného dřeva, tak za krátkýčas mu část, která je v zemi ztrouchniví, takžekůl je nepoužitelný. Půdní mikroorganizmyzcela konzistenci dřeva změní. Jde o neoby-

stárnutí. Ten je ještě zpomalován vlhkoupůdou a nižší teplotou. Čili čerstvě natřenédřevo rozhodně nepoužívat tam, kde jsoumladé rostliny. Odpomoc je snadná - dřevonatřít dlouhodobě předem a nechat stárnoutna slunci a vzduchu. Škodlivé látky se odpaří,zpolymerizují a zoxidují, takže se stanoudokonale rezistentními a na své okolí nepůso-

2 4

2 2 7

2 4 7 2

3 3

např. ve sklepích, stavbách apod., ale v za-hrádkách je rozhodně nedoporučuji. Chrom jepřítomen v šestimocné formě, která je rostli-nám i lidem škodlivá. Navíc se silně oxidač-ním účinkem; časem přechází (redukuje se)na trojmocnou formu, která je neškodnáa v malé míře pro rostliny i člověka dokoncežádoucí. Tento proces přeměny je však poma-lý. Borax a kyselina boritá jsou sice pro výživurostlin důležité - viz Rukověť zahrádkáře2004, M.Kalina: Bor ve výživě rostlin, je zde složení je dřevo ideálním zdrojem energie pro

45H O) je velice dobrý prostředek, má vynikají-2cí fungicidní vlastnosti. Může se použít i namokré dřevo. Cituji o impregnaci kůlů z knihyF. Böhmig, S. Peleška: 2000 rad pro zahrád-káře str.12.: "pro impregnaci připravte 2 - 3 %roztok modré skalice v dřevěné nádobě. Kůlyponořte 40 - 50 cm do roztoku, který prolnedo kůlů již bez vašeho přičinění. Podle zabar-vení horní řezné plochy poznáte, až roztokprolne celým kůlem - impregnace je potomhotova." Tolik citace. Na koncentraci modréskalice příliš nezáleží. Já používám nasycenýroztok s přebytkem tuhé fáze, tj. krystalůsíranu měďnatého (obsahuje 17 %), ve kte-rém občas doplním odpařenou vodu.

Síran železnatý, zelená skalice (FeSO .47H O) - je doporučován 5 % roztok. Nemám2s tímto praktické zkušenosti. Jistě rostlinámneškodí, ale jeho konzervační účinky budoumenší než u předchozího osvědčeného síra-nu měďnatého. Také není stálý jako síranměďnatý, protože podléhá oxidaci vzdušnýmkyslíkem. Výhodou je nízká cena a snadnádostupnost.

Jako poslední bych zmínil nejstarší a mož-ná nejlepší způsob hodící se pro kůly kestromkům. Jde o prosté opálení spodní částikůlů v plameni. Zuhelnatělý povrch je velmitrvanlivý. Jistě by nám to dosvědčili archeolo-gové, kteří po staletích nacházejí zbytkystaveb, které se dochovaly proto, že neshoře-ly úplně. S touto úpravou by (co se stálostitýče) asi těžko mohli soutěžit jakékoli jinézpůsoby konzervace. Nevýhodou je to, že jenutno opálení provést dokonale a pravidelně,takže jde o časově náročnou záležitost. Pod-stata vzniku rezistence dřeva proti napadeníhnilobami je tato:

Hlavní složkou dřeva jsou celulózy (polysa-charidy) a lignin. Záleží samozřejmě na půvo-du dřeva, ale udává se průměrné chemickésložení: 50 % uhlíku, 6 % vodíku, 43 % kyslí-ku, 0,3 % dusíku, 0,5 % popela. Díky svému

83 84

půdní organizmy a bakterie. Při opalování hlasem vlastníka. Kácení dřevin je většinou Rulandské bílé Pinot blanc Prachttraube -v ohni za nedostatku kyslíku dochází k zuhel- Rulandské šedé Pinot gris Ryzlink buketový -natění a vzniku elementárního uhlíku. Uhlík je Ryzlink rýnský Rheinriesling, Riesling Sauvignon šedý Sauvignon grissice základním prvkem, z kterého jsou slože- Ryzlink vlašský Welschriesling Sémillonny všechny živé organizmy, ale v této formě je Sauvignon Sauvignon blanc Sylvánské červené -pro ně naprosto nepřijatelný. Sylvánské zelené Sylvánské, Syrah Shiraz

V uvedeném textu jsou pouze prostředky, Grüner Silvaner Vetlínské červenobílékteré by pro zahrádkáře - běžného spotřebite-le přicházely v úvahu. Nezmiňuji se o impreg-načních látkách, které mohou mít sice dobrýimpregnační účinek, ale životnímu prostředíjsou velmi škodlivé. Jsou to na příklad směsilátek, které obsahují fluorid sodný, chloridrtuťnatý, chlorid zinečnatý apod.. Tyto látky sezvláště dříve používaly při průmyslové úpravědřeva, které je nutno dlouhodobě chránit protihnilobě (železniční pražce, telegrafní sloupyapod.)

Je třeba ke kácení stromů povolení?Ing. Jaroslav Rod, CSc., ÚR ČZS Olomouc

Častou otázkou zahrádkářů je, zda kekácení starých, přerostlých, nemocných nebojinak nevyhovujících stromů na svých zahra-dách musí mít povolení nebo zda je mohoukácet bez omezení. Zákon 114/1992 Sb.(O ochraně přírody a krajiny) a jeho prováděcívyhlášky č. 395/1992 Sb. uvádí, že v přípa-dech dřevin rostoucích mimo les je ke kácenínezbytné povolení a že to "lze vydat ze závaž-ných důvodů po vyhodnocení funkčníhoa estetického významu dřevin". K závažnýmdůvodům nepatří ani zastínění objektu nebopodrostu, ani např. to, že ze stromů padá listí,které zanáší okapy. V případě pozemků fyzic-kých osob, což v naprosté většině jsou i za-hrádky, je však výjimka. Zde je třeba povolenípouze v případech, že stromy ve výšce dy Svazu a přispějete ke zrychlení předávání130 cm nad zemí mají obvod (ne průměr!)kmene větší než 80 cm nebo že se jedná osouvislé keřové porosty o ploše větší než40 m . Zákon nerozlišuje, zda se jedná o dřevi-2

ny ovocné, okrasné nebo nějaké jiné. Dřevinynad uvedené míry mohou být pokáceny bezpovolení pouze v případě "hrozí-li bezprostřed-ně škoda na životě nebo zdraví nebo majet-ková škoda značného rozsahu". Ale i toto jetřeba do 15 dnů písemně oznámit obecnímuúřadu. O povolení musí žádat vlastník pozem-ku nebo jeho nájemce, ten však jen se sou-

povolováno v období jejich vegetačního klidu.Z uvedeného je zřejmé, že v případech káce-ní stromů a křovin v žádném případě neplatíčasto používané argumenty typu, že "na svézahradě si mohu dělat co chci". Nepovolenékácení stromů, popř. jiných dřevin je přestup-kem. Ve správním řízení pak může být za totodeliktní jednání uložena pokuta do 10 tisíc Kčv případě jednoho stromu, v případě vícestromů pak až do výše 50 tisíc Kč. Stejnévýše pokut jsou ale určeny i pro případy, žena dřevinách je proveden zásah, "který způso-bí podstatné a trvalé snížení jejich ekologic-kých a estetických funkcí nebo bezprostředněči následně způsobí jejich odumření". V povo-lení o kácení se ukládá povinnost provéstnáhradní výsadbu. Pokud není tato povinnostuložena (např. bude-li vykácené místo zasta-věno), je ten, kdo kácel, povinen zaplatit dorozpočtu obce odvod, která jej použije kezlepšení životního prostředí.

Odrůdy révy pro výrobu vínaVinařská komise RR ČZS

Vinařská komise ČZS uvádí v souladu sesvým programem osvětové činnosti pro potře-bu zahrádkářů a začínajících drobných vinařůaktualizovaný seznam odrůd vinné révy, zekterých je dovoleno vyrábět jednak jakostnívíno stanovené oblasti a jednak zemskévíno.

Seznam odrůd, ze kterých je dovolenovyrábět jakostní víno stanovené oblasti:

Bílé moštové odrůdyOdrůda SynonymumAurelius -Děvín -Chardonnay -Irsai Oliver -Kerner -Lena -Malverina -Muškát moravský MOPRMuškát Ottonel Muscat OttonelMüller Thurgau RivanerNeuburské NeuburgerPálava

Tramín červený Tramín, Gewürztra- Viognierminer

Veltlínské črv. rané Malvasier, MalvasiaVeltlínské zelené Grüner VeltlinerVeritas -

Modré moštové odrůdyOdrůda SynonymumAgn -Alibernet -André -Ariana -Cabernet Moravia -Cabernet Sauvignon -Frankovka Lemberger,

BlaufränkischMerlot -Modrý Portugal Blauer Portugieser,

Portugieser BlauNeronet -Rulandské modré Pinot noirSvatovavřinecké Saint LaurentZweigeltrebe -

Seznam odrůd, ze kterých je dovolenovyrábět zemské vínoOdrůda SynonymumBlauburger -Bouvierův hrozen -Čabaňská perla -Červenošpičák -Damascenka -Dívčí hrozen LeánkaChenin blanc -Jakubské -Kadarka modrá -Kamenorůžák bílý SteinschillerMalbec -Malingre -Modrý Janek -Muškát žlutý -Ortliebské žluté Ortlíbské žlutéPortugalské bílé -

ČZS a e-mailIng. Miloš Kožešník

správce www.zahradkari.cz

ČZS pro své členy pravidelně vydává Věst-ník, který přináší řadu aktuálních informacío činnosti Svazu, o výsledcích hospodaření,o změnách zákonů, o účetnictví a mnohédalší informace. Věstník je zasílán na každouZO k rukám funkcionářů.

Bohužel stále se zvyšující náklady na tiska distribuci Věstníku přispěly v posledníchletech ke snížení počtu vydání z původních 4na 2 během roku. Do budoucna se dokoncezvažují jiné formy poskytování informacíčlenům, které by mohly Věstník v klasickétištěné podobě zčásti nebo zcela nahradit.

Jednou z možností je zasílání informacídaleko rychleji, prostřednictvím e-mailu pointernetu. Toto řešení má doposud jen jediný,ale vskutku zásadní problém - nedostatekčlenů ochotných poskytnout pro svou ZOvlastní e-mailovou adresu k občasné komuni-kaci s územní radou a ústředím Svazu.

Obracíme se proto na Vás, kteří e-mailovoupoštu běžně používáte, pomozte své ZOa nabídněte možnost občasného přijmutí čiodeslání elektronické pošty. Snížíte tak nákla-

informací. K zavedení e-mailové adresy vašíZO do adresáře stačí navštívit webové strán-ky Svazu www.zahradkari.cz a vyplnit malýformulář, který najdete v rubrice ČZS - formu-láře. Před jeho vyplněním se však dohodnětena své ZO, abyste používali nejlépe jen jednuadresu.

Věříme, že i přes počáteční problémy see-mailová korespondence a zasílání informacíprostřednictvím internetu stane pro Svazběžnou záležitostí.

85 86

Zahrádkářský sortiment ovocnýchrostlin - aktualizace

Ovocnářská komise ČZS

Ovocnářská komise vypracovala ve spolu-práci s našimi předními specialisty v roce1999 pro potřebu členů ČZS přehled zahrád-kářského sortimentu ovocných rostlin, jehožformu zpřístupnila v příloze svazového Věst-níku č.3/1999. Po pěti letech provedla komiseopět ve spolupráci s profesionály v oboruaktualizaci tohoto materiálu vyřazením restrin-govaných odrůd a zařazením nových registro-vaných odrůd. Tento materiál si neklade zaúkol nahrazovat pomologickou literaturu,které je na trhu a ve veřejných knihovnáchdostatek, ale krátkou a přehlednou formouchce přispět jako pohotovostní zdroj nejdůležit-šjších informací pro práci na zahrádce.

V přehledu je použito číselné a zkratkovésymboliky, která je uvedena níže. Základ tvořípěstitelské zóny, které jsou v materiálu speci-fikovány pro skupinu jádrovin, peckovin,drobného ovoce a zvlášť pro teplomilné druhyvčetně vinné révy. V případě pěstování vinnérévy v příznivých mikroklimatických podmín-kách (u zdi domu apod.) je možno na základěpřehodnocení konkretních podmínek použíti pěstitelskou zónu o 1 stupeň vyšší ve srov-nání s běžným standardem.Zóna - jádroviny, peckoviny, drobné ovoce:1. Do 300 m n.v.2. 300 - 450 m n.v.3. 450 - 600 m n.v.4. Nad 600 m n.v. - nevh. Pro pěstovánívětšiny druhů.Ostatní hodnocené parametry jsou uvedenyvždy pod příslušnými tabulkami.

JabloněOdrůda zóna význam vhodná podnož strup. padlí

LetníDaria 2 2 M9, MM106 2 2Delicia 1,2,3 2 M9, MM106 2 1Discovery 2,3 2 M9 2 1Hana 2,3,4 2 M9, MM106 0 1James Griewe DR 1,2,3 1 M9, MM106 2 3Julia 1,2 2 M9 - A2 1 1Mantet 1,2 2 M9, MM106 3 2Mio 1,2 2 M9, MM106 1 1Nela 1,2 2 M9, MM106 0 1Průsvitné letní 2,3,4 2 M1, M11 2 3Primula 1,2,3 2 E, F, M9 0 2

PodzimníRed Jonaprince 1,2 2 E, H, M9, M26 3 3Desert 2 2 M9, A2 1 1Diadem 1,2 2 M9, A2 2 1Delen 1,2 2 M9, H, MM106 2 2Dolores 1,2,3 2 E, M9, M26 0 2Doris 2 2 M9 - A2 2 1Dulcit 2 3 M7 - MM106 2 1Vanda 2,3,4 2 M9 - M7 0 1Vitan 1,2,3 2 E, F, M9 1 1Wealthy DR 3,4 1 M7 - A2 1 1Zlatava 2,3 3 E, H, M9, M26 2 2

ZimníAngold 1,2,3 1 M9, A2 1 2Aneta 2,3,4 2 M9, A2 0 1Auralia 2,3 2 M9, A2 1 2 3 = náchylná

Odrůda zóna význam vhodná podnož strup. padlíBiogolden 1,2 2 H, M26, MM106 0 1Blaník 1,2,3 2 H, M9, M26,E 0 2Bláhovo oranžové 2,3 1 M4 - M1 2 2Bohemia 2,3 1 M9, MM106 2 1Boskoopské 2,3 1 M9, MM106 2 1Dantes 1,2,3 1 E,F,H,M9,M26 0 2Degas 1,2 2 F,G,M27 1 2Delica 1,2 3 M9, A2 2 1Delvit 2 3 M9, MM106 2 1Delor 2,3 2 M9 - A2 2 1Denár 2,3,4 1 M7 - MM106 1 1Diamant 1,2 2 E,H,M26,MM106 2 2Dione 2,3 2-3 M9 - MM106 2 1Domino 2,3 2 M9 2 1Dublet 2,3 2 M9 - MM106 1 1Durit 1,2,3 2 G,E,M9 0 1Elstar 1,2 2 M9 3 2Florina 1,2 2 M9 0 2Gala 1 2 M9 2 2Gold Bohemia 1,2,3 1 E,H,F,A 2 1Goldstar 1,2 2 M9 - A2 0 1Idared 1,2 1 M7 - A2 3 3Jarka 1,2 2 A2 2 1Jonagold 1,2 1 MM106 2 2Jonagored 1,2 1 E,F,A,M9 3 3Jonalord 2,3 2 M7,A2 1 2Lipno 2,3 1-2 E,F,M9 0 2Lord Lambourne R 2,3 1 M4, M1 2 1Lotos 2,3 2 M9 0 3Melodie 1,2,3 1 M7, MM106 0 1Melrose 1,2 1 M9 1 2Ontario 2,3 2 M9 - MM106 2 2Otava 1,2 2 M9 - M7 0 2Rajka 2,3 1 M9, E 0 1Rosana 2,3 1 M7, A2 0 1Rubimeg 1,2,3 1 E, M9, M26 1-2 1Rubín 2,3 1 M9, MM106 2 1Rubinstep 1,2 2 G, E, M9 2 2Rubinola 1,2,3 1-2 M9 - M7 0 1Selena 1,2,3 1 MM106 0 1Sparjon 2,3 2 M9 - MM106 1 2Šampion, Š.Red 2,3 1 M9 - A2 2 2Topaz 1,2 1 M9 - MM106 0 1Vesna 1,2 2 M9 - MM106 0 1Zvonkové 2,3 1 M9 - A2 2 1významnost odrůdy1 - významná 0 = rezistentní2 - středně významná 1 = odolná3 - omezený význam 2 = středně náchylná

citlivost ke strupovitostí citlivost k padlí

3 = náchylná

1 = odolná2 = středně náchylná

87 88

HrušněOdrůda zóna význam vzrůst odol. str.

LetníAlfa 1,2 2 2 2Alice 1,2,3 2 2 1Clappova 1,2 1 1 1Červencová 1,2 2 3 1Isolda 1,2,3 1 2 2Laura 1,2 2 2 2Milada 1,2,3 1 2 1Radana 1,2 2 2 1Williamsova č., R 1,2 1 1 1

PodzimníBoscova lahvice 1 1 2 3Hardyho 1,2 2 3 3Charneuská 2,3 1 3 1Karina 1,2 2 2 2Konference 1,2,3 1 2 1Manon 1,2 2 1 1Monika 1,2 2 1 1Morava 1,2 2 1-2 1Nitra 1,2 3 2 2Vila 1,2 2 3 2

ZimníAmfora 1,2 2 2 1Astra 1,2 2 2 1Beta 1,2 2 2 1Blanka 1,2 2 2 1Bodra 1,2 2 1 2Bohemica 1,2 2 1 1David 1,2 2 2 1Decora 1,2,3 2 2 3Delta 1,2 2 2 2Dicolor 1,2 2 2 1Dita 1,2 2 2-3 1Erika 1,2 2 2-3 2General Leclerc 1,2 2 2 2Jana 1,2,3 1 2 1Jizera 1,2,3 2 3 2Lucasova 2,3 1 1 2Milka 1,2,3 2 1 2Nela 1,2,3 2 2 1Vladka 1,2 1 2 2Vonka 1,2 2 3 2významnost odrůdy1 - významná 1 - vzrůstná 0 = rezistentní2 - středně významná 2 - středně vzrůstná 1 = odolná3 - omezený význam 3 - málo vzrůstná 2 = středně náchylná

vzrůstnost citlivost ke strupovitosti

3 = náchylná

SlivoněOdrůda zóna význam vzrůst opylení citl. šarce

Švestky a pološvestkyČačanská lepotica 1,2 1 2 1 1Domácí velkoplodá 1,2,3,4 1 2 1 3 *Gabrovská 1,2,3 2 2 2 1Hamanova švestka 1,2,3 2 2 2 1Stanley 1,2 2 2 1 1Valjevka 1,2,3 2 2 1 1Vaňkova 1,2,3 2 2 2 2Wangenheimova 2,3,4 2 1 1 2Hanita 1,2 1 2 1 1Herman 1,2,3 2, 3 2 1 1Jojo 1,2 1 2 1 0Karpatin 1,2 2-3 2 3 1Katinka 1,2 2 3 1 1Top 1,2 1-2 1 1 1-2

RenklodyAlthanova 1,2 1 1 3 2Ontario 1,2 2 2 1 1Opál 1,2,3 1 2 2 1Wazonova 1,2 2 2 3 2Zelená 1,2 1 2 3 2

MirabelkyNancyská 1,2 2 2 2 1významnost odrůdy1 - významná 1 - vzrůstná 1 - samosprašná 0 - odolná napadení2 - střední význam 2 - středně vzrůstná 2 - část. samospraš. 1 - odolná3 - omezený význam 3 - málo vzrůstná 3 - cizosprašná 2 - středně odolná

vzrůstnost opylení citlivost k šarce

3 - citlivá*) pouze velkopl. klony

TřešněOdrůda zóna zrání význam vzrůst citlivost pozn.

praskáníSrdcovky

Karešova 1,2 2 1 1 2Kaštánka 1,2,3 2 1 1 1 doběhRivan 1,2,3 1 2 2 2Aranka 1,2,3 2 2 1 2

PolochrupkyBurlat 1,2 2 1 2 3

ChrupkyGranát 1,2 4 2 1 3Kordia 1,2 6 1 2 1Napoleonova 1,2,3 5-6 1 1 3Sam 2,3 5 2 2 2 do tepl.oblTěchlovan 1,2 5 1 2 3Van 1,2 5 1 2 3Vanda 1,2,3 4 1 3 1

Odrůda zóna zrání význam vzrůst citlivost pozn.praskání

89 90

Halka 1,2,3 6-7 2 1 3 sušší oblHorka 1,2,3 4 2 2 3 velkoplodáRegina 1,2,3 7 2 2 2 nutný opylSylvana 1,2,3 4-5 1 3 2 tm.chrup.Vilma 1,2,3 6-7 2 2 1 moniliosazránísklizňová zralost 1 - významná 1 - vzrůstná 1 - odolná(počítáno od 1. tře- 2 - střed. významná 2 - středně vzrůstná 2 - středně citlivášňového týdne) 3 - omezený význam 3 - málo vzrůstná 3 - silně praská

významnost odrůdy vzrůstnost citlivost praskání

VišněOdrůda zóna zrání význam vzrůst citl. praskáníÉrdi bőtermő 1,2 5 1 2 1Favorit 1,2 3 1 2 1Královna Hortenzie 1,2 3 2 1 3Meteor Korai 1,2 2 2 2 2Üjfehértoi fürtös 1,2,3 6 1 2 1Vackova 2,3,4 4 2 1 3Morela pozdní 1,2,3 7-8 1 3 1zránísklizňová zralost 1 - významná 1 - vzrůstná 1 - samosprašná(počítáno od 1. třeš- 2 - střed. významná 2 - středně vzrůstná 2 - část. samospraš.ňového týdne) 3 - omezený význam 3 - málo vzrůstná 3 - cizosprašná

významnost odrůdy vzrůstnost opylení

MeruňkyOdrůda zóna ranost význam náročnost mrazuvzd. pozn.

Bergeron 1,2 3 1 2 1-2Harcot 1,2,3 1-2 2 3 2Karola 1,2 1 3 2 1-2 citl. praskKompakta 2,3 2 3 2 1-2 okraj. obl.Kráska 1,2 2 3 2 1 ne suchoLeskora 1,2,3 1 1 3 1Veecot 1,2,3 2 2 3 1-2 konzerv.Veharda 2,3 2 2 2 1Velbora 1,2,3 3 2 2 1-2 i okrajovéVelkopavlovická 1 2 1 2 3Lerosa 1,2,3 1-2 2 2-3 1 velký plodVeselka 1,2 1 2-3 2 1 atrakt.plodLeala 1,2,3 3 3 2 1 nár.na řezHarlayne 1,2,3 3 1-2 3 1zóna- nutná korekce rozdělení1. zóna do 250 m n.v. - teplá2. zóna 250 - 350 m n.v.

- středně teplá3. zóna 350 - 450 m n.v. 1 - významná 1 - odolná mrazu

- chráněné polohy 2 - středně významná 2 - středně odolná

ranost náročnost1 - raná 1 - náročná2 - středně raná 2 - středně náročná3 - pozdní 3 - nenáročnávýznam mrazuvzdornost

3 - omezený význam 3 - citlivá na mráz

BroskvoněOdrůda zóna ranost význam náročnost mrazuvzd. pozn.

Cresthaven 1,2 3 1 2 1-2 plastickáFavorita Morettini 3 1,2,3 1-2 1 2 1Harbinger 1,2,3 1 3 2 2 zahrádkář.Martina 2,3 3 3 2 1 bělomasáRedhaven 1,2,3 2 1 3 1-2 plastickáReliance 2,3 2 2 2-3 1 odol.chladuSunhaven 1,2 2 2 2-3 2 i okrajovéKrasava 1,2,3 2-3 2 2-3 1-2 bělomasáMichaela 1,2 1-2 2 2 2 atrakt.plodSuncrest 1,2 3 2 2 1

nektarinkyHarco 1 2-3 3 1 2 teplé obl.zóna- nutná korekce rozdělení1. zóna do 250 m n.v. - teplá2. zóna 250 - 350 m n.v.

- středně teplá3. zóna 350 - 450 m n.v. 1 - významná 1 - odolná mrazu

- chráněné polohy 2 - středně významná 2 - středně odolná

ranost náročnost1 - raná 1 - náročná2 - středně raná 2 - středně náročná3 - pozdní 3 - nenáročnávýznam mrazuvzdornost

3 - omezený význam 3 - citlivá na mráz

Ořešák vlašskýOdrůda zóna opylení odol. mrazu pozn.

Apollo 1 2 2-3Jupiter 1,2 3 1-2Lake 1,2 2 1-2Mars 1,2,3 1 1 plodnýSychrov 1,2,3 1-2 1 červenojádrý

LískaOdrůda zóna opylení odol.mrazu

Hallská obrovská 1,2,3 3 1-2Lombardská bílá 1 1 1-2Webbova 1,2 2 2

zóna opylení odolnost mrazu v květu1. zóna do 250 m n.v. - teplá 1 - samosprašná 1 - odolná mrazu2. zóna 250 - 300 m n.v. 2 - částečně samosprašná 2 - středně odolná3. zóna 300 - 450 m n.v.

- chráněné polohy3 - cizosprašná 3 - náchylná k namrznutí

Rybíz bílýOdrůda zóna od. mrazu od. sprch. od. antr. poznámka

Blanka 1,2,3 1-2 1-2 1 plodnáJantar 2,3,4 1 1-2 2 hodně šťávyOlin 1,2,3 1-2 1-2 1-2 na vínoOrion 2,3,4 1 1-2 2 atr.hrozenViktoria 1,2,3,4 1 1 1-2 odol.mrazu

91 92

Rybíz červený AngreštOdrůda zóna od. mrazu od. sprch. od. antr. poznámka Odrůda zóna od. hn. padlí od. antraknoze poznámka

Detvan 1,2,3 1-2 1 1-2 kyselejší Rixanta 1,2 1 1-2 kyseláHeinemannův pozdní 1,2,3 1 1 1 pevn dřevo Rokula 1,2,3 1-2 1-2 pozd.drob.Korál 2,3,4 1 1 1-2 nižší keř Rolonda 1,2,3 1 1-2Losan 2,3,4 1 2 1-2 hodně šťávy Prima 1,2,3 1 2 méně trnůRed Lake 1,2 2-3 1-2 2-3 Captivator 1,2,3 1 1-2Rubigo 1,2,3,4 1 1 1-2 stálý výnosTatran 1,2,3 2 1-2 1 atrakt..hrozenTrent 2,3 1-2 1-2 1-2 nejranějšíRovada 2,3 2 1-2 1-2 douhý .hrozenKozolupský raný 1,2,3 1 2 1-2 atrakt.hrozny

Rybíz černýOdrůda zóna od.mrazu od.sprch od.antr. opylení od.hn.padlí

Favorit 1,2 3 2 2 3 2-3Otelo 1,2 1-2 1-2 1 1-2 2-3Viola 1,2 2 1-2 1 1-2 2Démon 1,2 2 2 1-2 1-2 2Moravia 1,2 1 2 1 1-2 2Titania 1,2,3 1 1 1-2 1-2 1Triton 1,2,3 1 1 1-2 1-2 1Focus 1,2,3 1 1 1-2 1-2 1Ceres 1,2,3 1 1 2 1-2 1Vebus 1,2,3 1-2 1-2 1-2 1-2 1Ben Lemod 1,2,3 1-2 1 2 1-2 1Ben Connan 1,2 1-2 1 1-2 1-2 1odolnost mrazuv květech sprchávání antraknoze1 - odolná 1 - velmi 1 - odolná2 - středně 2 - středně 2 - středně odolná3 - náchylná 3 - málo odolná 3 - náchylná

opylení odolnost odolnost1 - samosprašná2 - částečně samo-sprašná3 - cizosprašná

AngreštOdrůda zóna od. hn. padlí od. antraknoze poznámka

Astrid 1,2,3 2-3 2Bílý nádherný 1,2,3 2 2Citronový obří 1,2,3 2-3 1-2Finál 1,2,3 2 2Chryso 1,2,3 2-3 2Kompakta 1,2,3 2 2Roman 1,2,3 2 2Šolcova naděje 1,2 1-2 1-2 tlustá slupkaTriumphant 1,2,3 1-2 2Zlatý fík 1,2 1 2Terno 1,2,3 2 2 konzervár.Matys 1,2,3 2 2Invicta 1,2 1 1 nách.přezr

odolnost hnědému padlí1 - odolná 1 - odolná2 - středně odolná 2 - středně odolná3 - náchylná 3 - náchylná

odolnost antraknoze

JahodníkOdrůda zóna ranost význam od. botrit. pozn.

jednouplodící

Bounty 2,3 1-2 1-2 1-2Dagmar 2,3,4 2 1-2 1-2Dukát 1,2,3 2 1 1-2Elsanta 1,2,3 2 2 1-2Elvira 1,2 1-2 2 1Gorella 1,2 1-2 3 1Pegasus 1,2 2 1 1Induka 1,2,3 2 2 2-3Kama 1,2,3 1 1-2 1-2Karmen 1,2 3 2 1Korona 1,2,3 2 1-2 1Senga Sengana 1,2,3 2-3 1-2 2-3 vysoký výnosTenira 1,2,3 3 2 1Vanda 2,3 1-2 3 1Lesana 1,2,3 1 2 1-2Prima 1,2,3 1 2 1Dita 1,2,3 2-3 2 1-2Florence 1,2 2-3 2 2Honeoye 1,2,3 1-2 2 1-2Rosie 1,2,3 1 2 1-2

stáleplodícíLidka 1,2,3 R 1 1-2Calypso 1,2 R 1-2 1-2 středně odnož.Evita 1,2 R 2 1-2 málo odnož.Everest 1,2 1 2 1-2 málo odnož.

měsíčníRujana 1,2,3 M 3 1ranost1 - raná 1 - významná2 - středně raná 2 - střed. významná3 - pozdní 3 - omezený význam

význam odolnost napadeníplísní šedou1 - odolná2 - středně odolná3 - náchylná

R - remontantníM - měsíční

93 94

MaliníkOdrůda zóna vzrůst odnož. kval.plodu pozn.

Canby 1,2,3,4 2 2 2Granát 1,2,3,4 1 2 1 méně trnůZeva II 1,2,3 2 2 1Rubín bulharský 1,2,3,4 1-2 1 1-2Fértodi Zamatos 1,2,3 2 2 1 plodný

Plodící na jednoletém dřevěAda 1-2 3 2 1Heritage 1,2 2 2 2-3Medea 1,2 3 2 1Autumn Bliss 1,2,3 1 2 1-2Golden Bliss 1-2 2 1 žlutoplodý

OstružiníkOdrůda zóna od . mraz. od. botr.

Thornfree 1,2 3 2-3Wilsonův raný 1,2,3,4 1 1Helen 1,2 2 2

malinoostružiníkBuckingham Tayberry 1,2 2 1-2vzrůstnost1 - vzrůstná (sumarizace znaků: velikost2 - středně vzrůstná plodenství, chuťové vlast-3 - málo vzrůstná nosti a aroma)odnožování1 - silněji Julski bizer 1 1-2 2 1-2 2 B2 - středně3 - slabě

kvalita plodů odolnost letorostů

1 - velmi kvalitní2 - středně kvalitní3 - málo kvalitní

jarním mrazům1 - odolná2 - středně odolná3 - náchylná na namrznutíodolnost plísni šedé1 - odolná2 - středně náchylná k napadení3 - náchylná k napadení plísní

Réva vinnáOdrůda zóna ORM OLMJ náPe náOi barva bob.

moštové odrůdy

Agni 2 1 1 3 3 MAndré 1 3 2 2 2 MAurelius 1,2 2 2 2 2 BDěvín 2 1 1 1-2 2 BDomina 2 2 1 3 3 MDornfelder 2 1 1 2 3 MFrankovka 1 2 2 3 3 MHibernal 2 1 1 2 1 BChardonnay 1 2 2-3 2-3 2 BIrsay Oliver 1 2-3 2 3 2 BLaurot 1 2 1 1 1 BLena 2,3 1 1 2 3 B

Odrůda zóna ORM OLMJ náPe náOi barva bob.Malverina 1 2 1 1 1 BModrý Portugal 1,2 2 2-3 2 2 MMúller Thurgau 1,2 2-3 2 3 3 BMuškát moravský 1,2 1 1-2 2 2 BMuškát Ottonel 1 1 2 2 2 BNeuburské 1 2 2-3 2-3 2 BPálava 1 2 2-3 2-3 3 BRulandské bílé 1 1-2 2-3 2 2 BRulandské šedé 1 1-2 2-3 2 1-2 BRyzlink rýnský 1 1 1-2 1-2 1-2 BSauvignon 1 3 3 2 3 BSvatovavřinecké 1,2 2 2-3 2 2-3 MSylvánské zel. 1 2 2-3 2-3 3 BTramín červený 1 1 1-2 2 2 BVeltlínské červ. rané 1,2 2 1-2 2-3 2-3 BVeltlínské zelené 1 2 2 3 3 BVrboska 2,3 2 2 2 2 BVeritas 2 1 2 3 2 BZweigeltrebe 1,2 1 2 2 2 M

stolní odrůdyAgat Donskoj 3 1 1 1 2 MArkadia 1-2 2-3 2-3 2 3 BDiamant 1 1-2 1-2 2 2 BChrupka bílá 1,2 1-2 1-2 3 2 BChrupka červ. 1,2 1-2 2 3 2 M

Krystal 3 1 2 1 1 BNero 3 1 1 1 1 MOlšava 1,2 1-2 1-2 1 1-2 MPannónia Kincse 1 2-3 2-3 3 2-3 BPola 3 1 1-2 2-3 3 MPrim 3 1 1 1 1 BVitra 1 2 2 2 2-3 MVostorg 3 1 2 1 1 Bzóna1 - teplá do 250 m n.v. k napadení perenosporou2 - stř. teplá, 250 - 350 m n.v. 1 - odolná,3 - do 450 m n.v. - chráněné polohy 2 - středněORM - odolnost réví k zimním mrazům1 - odolná,2 - středně, odolná k napadení oidiem (padlím)3 - neodolná 1 - odolná,OLJM - odolnost letorostů k jarním mrazům1 - odolná,2 - středně, odolná3 - neodolná B - bílá

náPe - náchylnost odrůdy

3 - náchylnánáOi - náchylnost odrůdy

2 - středně3 - náchylnáBarva plodů

M - modrá

95

Výrazná sleva knih pro ZO a ÚR Časopis Zahrádkář na výstavách Vedení Českého zahrádkářského svazu upřímně děkuje všem autorům zaPředstavenstvo v roce 2005 rozhodlo o vý- Časopis Zahrádkář stále nabízí všem zá-

razném snížení cen některých starších titulů kladním organizacím a územním radám, kterévydaných v nakladatelství Květ. Jejich cena je pořádají zahrádkářské výstavy oznámenínyní stanovena jako konečná a nevztahují se o jejich konání ve své pravidelné rubrice.na ní již obvyklé 25 a 30% slevy uplatňované Informaci o výstavě časopis zveřejňuje v přimě-dříve. řeném rozsahu bezplatně. Pro včasné uveřej-

Publikace se slevou je nutné objednat pro- nění je nutné s ohledem na výrobní termínystřednictvím své ZO nejlépe hromadně. Indivi- časopisu žádost zaslat zhruba dva měsíceduální objednávky členůmusí být pro uplatně- před konáním akce. Časopis Zahrádkářní slevy opatřeny razítkem vaší ZO - u objed- současně nabízí vystavujícím organizacímnávek opatřených razítkem ZO (nebo ÚR) Svazu možnost doplnit výstavu o starší vydáníbudou slevy poskytovány automaticky. časopisu (tzv. remitendu) pro návštěvníky

Kniha cena: dříve nyníRostliny léčí rostliny 20,- 10,-Tropy v bytě 140,- 100,-Subtropy v bytě 149,- 100,-Meruňky a boskvoně. 30,- 10,-Obr. atlas jádrovin 120,- 60,-Obr. atlas peckovin 1 98,- 50,-Obr. atlas peckovin 2 98,- 50,-Masožravé rostliny 55,- 35,-Pokojová bonsai 80,- 50,-Štíhlá vřetena 56,- 25,-

U některých titulů jde o doprodej sklado-vých zásob, a tak nezaručuje vykrytí pozděj-ších objednávek.Objednávky zasílejte přímo na:Nakladatelství Květ, Rokycanova 15,130 00 Praha - Žižkov

poskytované bezplatně, jako dárek.Remitendu zašleme na vaši adresu součas-

ně s propagačními materiály časopisu, neboťhlavním předpokladem poskytnutí remitendyje přiměřená propagace časopisu na výstavě.

V roce 2005 dokonce proběhla soutěž, vekteré 10 organizací ČZS propagujících časo-pis Zahrádkář při výstavách vyhrálo křovino-řez nebo vysavač od firmy Homelite. I přesto,že pro rok 2006 podobnou akci nepřipravuje-me, předpokládáme, že doplnění výstavyo remitendu bude pro návštěvníky jistě víta-ným zpestřením, a že ve výsledku povede dobudoucna ke zvýšení návštěvnosti výstav.

Přejeme Vám, aby se vaše výstavy návštěv-níkům vždy líbily a aby se remitenda společněs možností předplatit si časopis stala jejichsamozřejmou součástí. Věříme, že to budevýhodné jak pro Vás, tak pro časopis.

Redakce časopisu Zahrádkář,Rokycanova 15, 130 00 Praha 3

Vážení přátelé,stalo se již téměř tradicí, že se vám na přelo-mu roku dostává do rukou nová Rukověťzahrádkáře. I tentokráte Rukověť obsahujeodborné články, které vám mají pomoci přičastých problémech na zahrádkách. Při výbě-ru článků jsme tradičně vycházeli z nejčastěj-ších dotazů v naší odborné poradně a záro-veň jsme některé zvláštní, ale přitom zajímavédotazy vybrali vždy do úvodu jednotlivýchkapitol. Doufáme, že se vám bude letošníRukověť líbit, je opět sestavena podle ročníchobdobí tak, aby vás mohla, alespoň částečně,provázet po celý rok. Tradiční součástí Ruko-věti se staly popisy nových odrůd, které byměly přispět k snazšímu výběru při novévýsadbě, s jejich uveřejňováním počítámei do budoucna. Stále se snažíme informovat

o změnách v povolených přípravcích na och-ranu rostlin, tentokráte jen jedním komplex-ním článkem, ale na příště počítáme s obsáh-lejší informací v podobě zjednodušené me-todiky. Nově obsahuje Rukověť i základnísvazové dokumenty, proto byla také rozšířenao 32 stran, aby se nezměnil její odbornýrozsah. Svazové informace budou do Ruko-věti zařazovány i v dalších letech, příští rokpočítáme např. se zveřejněním nového Osad-ního řádu upraveného již podle nových majet-kových poměrů v zahrádkových osadách.Děkujeme Vám i za dopisy a podněty k další-mu obsahu, jsme za ně rádi, zvláště proto, žeubylo těch kritických a objevují se mezi nimii velmi dobré nápady - a těšíme se na další.

Redaktoři rukovětiIng. Josef Nejedlo, Ing. Miloš Kožešník

spolupráci na této publikaci. Věříme, že poskytnuté informace a rady přispějíke zvýšení odborných dovedností členů našeho Svazu.

OBSAH

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1Zahrádkářské perspektivy 21. století . . . . 2Zahrádkář a stáří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3Stanovy ČZS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5Jednací a volební řád orgánů svazu . . . 11Zahrádkáři a územní plány

statutárních měst . . . . . . . . . . . . . . . . . 16Ovocnářská komise ČZS . . . . . . . . . . . . 17Komise životního prostředí

a ochrany přírody . . . . . . . . . . . . . . . . 18Práce Komise odborné výchovy ČZS . . 19Náplň činnosti vinařské komise

v novém funkčním období . . . . . . . . . . 19Český zahrádkářský svaz

a mezinárodní spolupráce . . . . . . . . . . 20Kaktusáři v ČZS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21Ohlédnutí vinaře za letošním rokem . . . 22

J A R OFólie v praxi na zahradě . . . . . . . . . . . . 23Taky jste se pokusili vypěstovat

v bytě mango? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26Registrované novinky odrůd jabloní . . . 29Nové odrůdy rybízu . . . . . . . . . . . . . . . . 32Nedostatek vápníku a vápnění . . . . . . . 34Pivoňky na zahrádce . . . . . . . . . . . . . . . 35Pokryvné růže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37Květy 2006 v Lysé nad Labem . . . . . . . 38

L É T ORéva ve skleníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39Cesty zahrádkáře do rádia . . . . . . . . . . 41Lahůdka v sortimentu našich brambor . 42Bez černý, rostlina opěvovaná i proklínaná 42Hnojivá zálivka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

Co dokáže strom a zahrada . . . . . . . . . 45Toxické látky

- oprávněná či přehnaná obava . . . . . . 47Pěstování moštových odrůd vinné révy

v okrajových oblastech . . . . . . . . . . . . 51P O D Z I M

Réva stoupá z nížin . . . . . . . . . . . . . . . . 55Málo známá, ale cenná cibule zimní

neboli sečka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58Pěstování angreštu v podmínkách vyššího

výskytu hnědého padlí angreštového . 58Prima - nová rezistentní odrůda angreštu 60Kam patří miniaturní růže . . . . . . . . . . . 60Změny v registraci přípravků

na ochranu rostlin po vstupu do EU . . 63Nově registrované odrůdy

peckového ovoce . . . . . . . . . . . . . . . . 65Z I M A

Puchrovitost slivoně . . . . . . . . . . . . . . . . 73Novinky v registraci odrůd hrušní . . . . . 74Jak pečovat o cibuloviny

v čase vegetačního klidu . . . . . . . . . . . 75Pěstujeme pepino 'Gold' . . . . . . . . . . . . 77Dutiny stromů a jejich ošetření . . . . . . . 77Vánoční dekorace . . . . . . . . . . . . . . . . . 79Impregnace dřeva pro použití v zahrádce 81Je třeba ke kácení stromů povolení? . . 83Odrůdy révy pro výrobu vína . . . . . . . . . 83ČZS a e-mail . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84Zahrádkářský sortiment

ovocných rostlin - aktualizace . . . . . . . 85Výrazná sleva knih pro ZO a ÚR . . . . . . 95Časopis Zahrádkář na výstavách . . . . . 95

Rukověť zahrádkáře 2006Vydal Český zahrádkářský svaz v roce 2005v nakladatelství KVĚT, Rokycanova 15, 130 00 Praha 3,jako účelovou publikaci pro své členy v rámci členského příspěvku. Neprodejné.Z příspěvků autorů sestavil Ing. Josef Nejedlo.Odpovědný redaktor Ing. Josef Nejedlo, technický redaktor Ing. Miloš Kožešník.Obálka - foto 1. str. Lukáš Kožešník, foto 4. str. autoři článků.Sazba a grafická úprava - Ing. Miloš Kožešník.Tisk - tiskárna Vltava-Labe-Press, a.s. Praha Uhříněves.