1

Výkladová příručka Infrastruktura pro přenos energie a právní předpisy EU na ochranu přírody Souhrn

Životní prostředí

Po celé Evropské unii existují stovky informačních center Europe Direct. Adresy nejbližších z nich můžete nalézt na: https://europa.eu/european-union/contact_cs

Bezplatná linka: 00 800 67 89 10 11 (někteří operátoři mohou tato volání zpoplatňovat).

Email: https://europa.eu/european-union/contact_cs

Informace o Evropské unii ve všech oficiálních jazycích EU jsou k dispozici na webové stránce: https://europa.eu/european-union/index_cs

Publikace EU si lze stáhnout či objednat (některé bezplatně, jiné za úplatu) na adrese: https://publications.europa.eu/cs/publications

Větší množství výtisků bezplatných publikací lze získat v centrech Europe Direct nebo v místních informačních centrech (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Otevřený datový portál EU (http://data.europa.eu/euodp/cs) poskytuje přístup k databázím z celé EU. Data lze stahovat a používat bezplatně, a to jak pro komerční, tak i nekomerční účely.

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2018

© Evropská unie, 2018

Použití je povoleno za podmínky citování zdroje. Politika Evropské komise v oblasti využívání jejích dokumentů je regulována Rozhodnutím 2011/833/EU (OJ L 330, 14.12.2011, str. 39). Pro jakékoli používání či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nespadají pod autorská práva EU, je třeba získat povolení přímo od držitelů takových práv.

ISBN: 978-92-79-88866-3 doi:10.2779/40324 KH-01-18-694-CS-N

Obsah

3 Rámec politiky EU

4 Směrnice na ochranu přírody

4 Naturové hodnocení

5 Identifikace a hodnocení vlivů

6 Zmírňující opatření

7 Zkoumání potenciálních zmírňujících a preventivních

opatření na úrovni záměrů

8 Přínosy integrovaného plánování

9 Příklady dobré praxe

10 Přenosová soustava na moři

12 Další doporučené zdroje

AUTOŘI FOTOGRAFIÍ přebal: Istock strana 3: Pxhere strana 5: Niteshift/Wikimedia strana 6: Pxhere strana 9: Michelle Blake

Výkladová příručka „Infrastruktura pro přenos energie a právní předpisy EU na ochranu přírody“Úřední věstník C 213 Evropské unie -OCJ – 18. června 2018, ročník 61, 2018/C 213/02, str. 65 (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:C:2018:213:TOC).

3

Rámec politiky EU

Státy EU se dohodly na novém Rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, obsahujícím i cíle a politické záměry pro celou Unii, týkající se emisí skleníkových plynů, obnovitelné energie, energetické účinnosti a propojení elektrických sítí. Pro splnění těchto cílů a záměrů je důležité, aby se objekty evropské přenosové soustavy modernizovaly.

Nařízení o transevropských energetických sítích (EU) č. 347/2013 poskytuje komplexní rámec EU pro plánování a realizaci energetické infrastruktury. Stanoví devět prioritních koridorů strategické infrastruktury v oblasti elektřiny, zemního plynu a ropy a tři prioritní tematické oblasti pro celou EU, a to elektrické dálnice, inteligentní sítě a sítě pro přepravu oxidu uhličitého. Zavádí také transparentní a komplexní proces identifikace a výběru konkrétních projektů společného zájmu, potřebných pro realizaci prioritních koridorů.

V květnu 2011 přijala Evropská unie Strategii ochrany biodiverzity pro zastavení ubývání biodiverzity v EU. Tato strategie se považuje za významný prvek strategie Evropa 2020, která vyzývá k vytvoření politiky inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, která zohlední významné sociálně-ekonomické přínosy, jež příroda poskytuje společnosti. Směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích jsou úhelnými kameny politiky EU v oblasti ochrany biologické rozmanitosti.

Podobně jako všechny ostatní rozvojové činnosti v rámci EU, i přenosová soustava musí být v naprostém souladu s environmentální politikou EU včetně respektování směrnice o ptácích a o stanovištích, jejichž cílem je ochrana nejvíce ohrožených a zranitelných suchozemských i vodních druhů a přírodních stanovišť Evropy. Dokument „Infrastruktura pro přenos energie a právní předpisy EU na ochranu přírody“, vydaná Evropskou komisí, přináší návod, jak toho nejlépe dosáhnout v praxi. Věnuje zvláštní pozornost správnému provádění hodnotících a povolovacích postupů v územích, chráněných v rámci soustavy Natura 2000. Věnuje se i požadavkům na ochranu druhů ve volné krajině.

Příručka „Infrastruktura pro přenos energie a právní předpisy EU na ochranu přírody”, jejíž shrnutí je obsahem tohoto letáku, je určena především investorům záměrů, operátorům přenosové soustavy a úřadům, odpovědným za povolování plánů a projektů přenosových soustav. Může být ale užitečná i pro konzultanty v oblasti hodnocení vlivů, správce naturových lokalit i nevládní organizace.

4

Směrnice na ochranu přírody

Směrnice o stanovištích (92/43/EHS) vychází z poznání, že uvnitř Evropské unie pokračuje zhoršování stavu přírodních stanovišť i stále většího počtu volně žijících druhů, což způsobuje, že část přírodního dědictví EU je vážně ohrožena. Cílem směrnice je zajistit jejich obnovu nebo udržení ve stavu příznivém z hlediska ochrany prostřednictvím vyhlašování území zvláštní ochrany (u nás „evropsky významné lokality“), které vytvářejí soudržnou evropskou ekologickou soustavu Natura 2000. Tato soustava zahrnuje i území, vymezená jako ptačí oblasti podle směrnice o ptácích (2009/147/ES).

V současnosti (polovina roku 2018) tvoří Naturu 2000 přes 27.300 lokalit a její suchozemská část pokrývá kolem 18 % pevninského území EU a mořská přes 9 % rozlohy moří EU. Zahrnuje zemědělsky využívané plochy, travnatá stanoviště, lesy, mokřady, pobřežní a mořská stanoviště a druhy, jejichž existence je na těchto stanovištích závislá.

Lokality Natury 2000 nejsou pojaty jako přísně chráněná území a proto v nich nejsou a priori vyloučeny investiční záměry. Ty však musí být realizovány způsobem, který zabrání poškození vzácných a ohrožených druhů a typů přírodních stanovišť, pro něž jsou jednotlivé lokality vyhlášeny. Toho lze často dosáhnout pečlivým plánováním, kvalitním dialogem se všemi zúčastněnými a tam, kde je to vhodné, i využíváním vhodných zmírňujících opatření, aby se předem zabránilo jakýmkoli potenciálně negativním dopadům samotných projektů i jejich kumulativnímu působení na cíle ochrany naturových lokalit.

Směrnice EU v oblasti ochrany přírody také požadují, aby členské státy vytvořily režim druhové ochrany pro všechny volně žijící evropské druhy ptáků a ohrožené druhy, uvedené v příloze IV směrnice o stanovištích. Tento režim přísné druhové ochrany platí v rámci celého areálu rozšíření jednotlivých druhů v EU (tj. jak uvnitř, tak i mimo naturová území). Přesná pravidla jsou dána článkem 5 směrnice o ptácích a články 12 a 13 směrnice o stanovištích.

Naturové hodnocení

Článek 6.3 směrnice o stanovištích požaduje, aby jakýkoli plán nebo projekt, který může mít významné negativní dopady na lokality Natury 2000, prošel tzv. naturovým hodnocením. V jeho rámci se tyto dopady podrobně posuzují vůči cílům ochrany každé lokality. Celá procedura probíhá v těchto postupných krocích:

• první krok: screening – jeho cílem je rozhodnout, zda koncepce nebo záměr musí projít naturovým hodnocením. Pokud existuje pravděpodobnost významného negativního vlivu na lokality Natury 2000, hodnocení je nutné provést. • druhý krok: vlastní naturové hodnocení – v této etapě se provádí detailní analýza potenciálních vlivů koncepce nebo záměru – samotných nebo v kombinaci s jinými koncepcemi nebo záměry – na ekologickou integritu naturových lokalit, a to vzhledem k cílům ochrany každé lokality. • třetí krok: rozhodnutí – pokud je závěrem naturového hodnocení, že koncepce nebo záměr nebudou mít žádné negativní vlivy, lze je schváit. Vychází-li však, že pravděpodobnost negativních vlivů na integritu lokalit existuje a vlivy nelze zmírnit, musí odpovědný úřad koncepci nebo záměr zamítnout.

Ve výjimečných případech však je na základě článku 6.4 možné takovou koncepci nebo záměr i v případě negativního výsledku hodnocení povolit, ovšem jen za předpokladu, že neexistují alternativní řešení a daná koncepce či záměr jsou odůvodněny naléhavými důvody převažujícího veřejného zájmu. Členský stát však musí přijmout odpovídající kompenzační opatření zajišťující, že celková soudržnost soustavy Natura 2000 bude zachována.

Naturové hodnocení může být začleněno do procesů hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) či strategického hodnocení vlivů (SEA), prováděných na základě samostatných směrnic EU. Přitom však je třeba mít na paměti, že naturové hodnocení má specifické zaměření a na rozdíl od hodnocení v rámci EIA a SEA jsou jeho výstupy definitivní a rozhodující pro to, zda koncepce nebo záměr smějí být povoleny.

5

Identifikace a hodnocení vlivů

Identifikace druhů a stanovišť, u nichž existuje pravděpodobnost ovlivnění koncepcemi a záměry v oblasti přenosové soustavy, je prvním krokem každého hodnocení vlivů, ať již se jedná o naturové hodnocení podle článku 6 směrnice o stanovištích v případě, kdy záměry či koncepce mají dopad na naturové lokality, nebo hodnocení podle směrnice EIA nebo SEA.

Potenciální vlivy přenosové soustavy na stanoviště a druhy ve značné míře závisejí na provedení a umístění konkrétních záměrů a na citlivosti druhů, přítomných v daných lokalitách. To je důvodem, proč je nezbytné zkoumat každou koncepci nebo záměr samostatně, případ od případu.

Mezi nejběžnějšími typy vlivů, jež mohou nastat, jmenujme: úbytek, degradace či fragmentace stanovišť: infrastrukturní projekty v rámci přenosové soustavy mohou vyžadovat likvidaci porostů a odstranění vegetace (to je často považováno za přímý zábor stanoviště), jejíchž důsledkem je to, že stávající přírodní stanoviště mohou být pozměněna, poškozena, fragmentována či zcela zničena. vyrušování druhů na obvyklých místech jejich rozmnožování, přijímání potravy nebo odpočinku i podél tahových cest může mít za následek vytlačení druhů a tím ztrátu využitelnosti stanovišť. střety s vedením a zasažení elektrickým proudem: ptáci a možná i netopýři mohou narážet do různých částí nadzemního vedení i dalších nadzemních objektů. bariérový efekt: v případě přenosové soustavy mohou její nadzemní prvky pro přenos, příjem a uskladnění elektřiny nutit druhy, aby se určitým oblastem zcela vyhnuly, a to jak během tahů, tak na nižší úrovni i během každodenní aktivity při hledání potravy.

V úvahu je třeba brát také vzájemné působení jednotlivých vlivů. Kupříkladu zábor stanovišť nemusí být sám o sobě pro určitý druh významný, avšak když se zkombinuje se závažnějším vyrušováním nebo rizikem vytlačení druhu z určitého území, může významně snížit celkovou kondici a v konečném důsledku i míru přežívání druhu.

Při zjišťování dopadů koncepcí a záměrů na Naturu 2000 je třeba provádět i hodnocení kumulativních vlivů na integritu lokalit. Ty mohou nastat tehdy, když uvnitř jednoho území či podél tahové cesty je rozmístěno více různých zařízení přenosové soustavy, nebo když je konkrétní záměr v rámci přenosové soustavy situován do stejného území jako jiné druhy koncepcí nebo záměrů (např. jiné průmyslové záměry). Kumulativním účinkem rozumíme vlivy všech těchto záměrů dohromady.

Protože infrastrukturní záměry v rámci přenosových soustav se budují rychlým tempem po celé EU, je důležité, aby se kumulativní vlivy vyhodnotily již v počátečních etapách hodnocení vlivů na životní prostředí a nikoli teprve dodatečně na konci celého procesu, neboť to výrazně zpomaluje rozhodování o kompatibilitě návrhů jednotlivých záměrů s ustanoveními legislativy EU.

6

za předpokladu, že tato opatření budou podle pokynů odpovědného úřadu skutečně realizována.

Pokud však i po zahrnutí zmírňujících opatření zůstává dopad na lokalitu významný, je namísto toho třeba zkoumat, existují-li alternativní řešení (např. odlišné umístění projektu, odlišné měřítko nebo provedení záměru či alternativní procesy).

Zmírňující opatření

Míru negativních dopadů lze někdy účinně zmírnit. Toto zmírnění může spočívat v tom, že se do koncepce nebo záměru doplní opatření, která eliminují tyto potenciální negativní vlivy nebo sníží jejich míru pod hranici významnosti. Taková opatření se musí přímo vztahovat k pravděpodobným vlivům a musí být založena na dobré znalosti dotčených druhů nebo stanovišť. Mezi zmírňující opatření řadíme i změnu umístění záměru, nohou však spočívat i v modifikacích velikosti, provedení a konfigurace různých aspektů přenosové soustavy (např. izolace vodičů pro zabránění zásahů proudem) nebo může jít o dočasná přizpůsobení během etap výstavby a provozu (např. vyloučení konstrukčních prací během období rozmnožování).

Pokud jsou vhodná zmírňující opatření nalezena a detailně rozpracována, koncepce nebo záměr může být nakonec povolen postupem podle článku 6 směrnice o stanovištích

Přístup ke zmírňování PreferenceVyloučení vlivů u zdroje nejvyšší

nejnižší

Snížení vlivů u zdroje

Zmírnění dopadů na lokalitě

Zmírnění dopadů u příjemce

Tabulka: Hierarchický postup při přijímání zmírňujících opatření.

7

Zkoumání potenciálních zmírňujících a preventivních opatření na úrovni záměrů

Fáze III. Provoz - údržba, modernizace, rekonstrukce, úpravy existujících vedení

• Zajištění, že provedení plně rekonstruovaných vedení bude bezpečné pro ptáky (např. podzemní vedení, kabely s plastovou izolací, bezpečné provedení konzol sloupů)• Zajištění, že vedení prioritní z hlediska ochrany a rozšíření ptáků a nejnebezpečnější typy sloupů u všech vedení budou modernizovány/přestavěny na vedení bezpečná pro ptáky s typy sloupů, odpovídajícími nejnovějším standardům pro zajištění bezpečnosti ptáků • Provádění standardizovaného monitoringu vlivů elektrických vedení na ptáky a monitoringu pro vyhodnocování účinnosti zmírňujících opatření• Zlepšování stavu určitých stanovišť pro zmírňování dopadů elektrických vedení na biodiverzitu• Vytváření nových stanovišť na stejné straně elektrických vedení pro minimalizaci přeletů nad vedením • Minimalizace lidských aktivit/vyrušování v okolí vedení (vzdělávací proces) • Sestavování pravidelných zpráv o výsledcích monitoringu a zmírňujících aktivit a jejich distribuce mezi klíčovými stakeholdery

Fáze IV. Demontáž a likvidace

• Zajištění toho, aby podél trasy vedení nezůstala žádná infrastruktura• Zajištění integrity stanovišť podél trasy bývalých vedení

Během naturového hodnocení či při hodnocení vlivů na životní prostředí u záměrů, které mohou mít dopady na chráněné druhy mimo Naturu 2000 (podle článků 5 směrnice o ptácích a článku 12 směrnice o stanovištích), je třeba brát v úvahu následující aspekty:

Fáze I. Přípravná

• Zkoumání různých možností zmírňování konfliktů mezi ptáky a vedením během EIA/naturového hodnocení u nových vedení a rekonstrukcí vedení • Plánování řešení bezpečných pro ptáky (podzemní vedení, kabely s plastovou izolací) v přenosové a rozvodné síti, kde je to technicky a finančně proveditelné, ale především v územích s vysokou relevancí pro ptáky • Zajištění toho, že provedení nových nadzemních vedení bude bezpečné pro ptáky • Seskupení více vedení do jedné trasy• Odklánění vedení od známých tahových cest, míst odpočinku nebo jiných míst s větší koncentrací ptáků, pokud je to možné • Plánování vegetačních, topografických či umělých struktur pro zakrytí vedení • Plánování hodnocení stavu před a po uvedení zařízení do provozu (tzv. BACI hodnocení) a podpůrného monitoringu• Náhrada reaktivních postupů, kdy jsou sloupy dodatečně modernizovány či nadzemní vedení modifikováno po zjištění úmrtí ptáků, aktivními programy pro vyloučení možnosti zranění dříve, než k němu může dojít

Fáze II. Výstavba nových vedení

• Zajištění toho, aby provedení plně rekonstruovaných vedení bylo bezpečné pro ptáky (např. podzemní vedení, kabely s plastovou izolací, bezpečné provedení konzol sloupů) • Vyloučení provedení sloupů s podpěrnými izolátory u nových nadzemních vedení• Používání sloupů se závěsnými izolátory• Vyloučení umístění neutrálního (zemnícího) vodiče nad ostatními vodiči, pokud je to možné

8

Proč jsou některé druhy ptáků zranitelnější než jiné?

Často to bývá způsobeno následujícími fyziologickými,

behaviorálními a ekologickými aspekty:

•velké tělo;

•špatná schopnost frontálního vidění;

•preference noční aktivity;

•“špatní letci”, ptáci neschopní rychlého manévrování

(kolize);

•nezkušení letci, mladí ptáci (zasažení elektrickým proudem

a kolize);

•preference vyvýšených míst při odpočinku, hřadování či

hnízdění;

•preference otevřených stanovišť beze stromů (zasažení

elektrickým proudem);

•shlukování do hejn a společenské chování;

•druhy citlivé na vyrušování;

•preference stanovišť v nižších nadmořských výškách (tj.

tam, kde je více elektrických vedení);

•vzácné a ohrožené druhy (vazba na nízkou denzitu, nízkou

plodnost apod.);

•druhy s nízkou denzitou (s menším potenciálem pro

nahrazování ztrát);

•druhy s nízkým reprodukčním potenciálem (díky nárůstu

mortality adultů potřebuje populace delší dobu na to, aby se

vzpamatovala ze ztrát);

•druhy s nízkou plodností, nízkou mortalitou, dlouhou

očekávanou délkou života (díky snížení reprodukčního

potenciálu během trvalého ubývání populace);

•mezikontinentální migranti, táhnoucí na dlouhé

vzdálenosti (velké prostorové měřítko a velmi rozdílná

úroveň zmírňování dopadů elektrických vedení na ně).

Přínosy integrovaného plánování

Přistoupení k integrovanému, do budoucnosti zaměřenému plánování objektů přenosové soustavy, které od samého počátku vytváření počáteční podoby záměru nebo koncepce bere v úvahu jak potřeby přenosu elektřiny, tak i ekologické požadavky, má četné důležité přednosti: • podporuje aktivnější a více interaktivní a transparentní plánovací proces• zmenšuje množství potenciálních místně specifických konfliktů během pozdějších etap realizace • může být nákladově efektivní• může vést k vývoji nových, kreativních a inovativních řešení a potenciálních řešení prospěšných pro všechny, u nichž je nepravděpodobné, že by byly nalezeny při klasickém resortním přístupu k plánování projektů • může přispět ze zlepšení obrazu záměrů i odpovědných institucí na veřejnosti.

Zatímco příprava a provedení takového integrovaného plánovacího procesu může vyžadovat větší počáteční investice, existují jasné důkazy pro to, že tento přístup téměř vždy přináší významné výhody, které nad těmito iniciálními investicemi daleko převažují.

Zkušenosti ukázaly, že pokud se otázky ochrany životního prostředí berou v úvahu již v počátečních etapách rozhodovacího procesu, může to vést k nalezení řešení, nabízejících širokou škálu možností. Pokud ovšem se tento meziresortní dialog ponechá až na závěrečná stádia povolovacího procesu podle článku 6.3, množina řešení se výrazně zmenší a často bývá obtížnější taková řešení realizovat.

Jiným přínosem strategičtějšího přístupu k plánování prvků přenosových soustav je to, že pomáhá zorganizovat různá povolovací řízení i hodnocení vlivů na životní prostředí, vyžadovaná environmentální legislativou, daleko efektivnějším způsobem.

9

Příklady dobré praxe

Pokyny pro provozovatele přenosové soustavy ve Slovinsku

Elektro-Slovenija, provozovatel přenosové soustavy ve Slovinsku, spolupracoval se spolkem DOPPS/BirdLife Slovinsko při zpracování studie o interakcích mezi ptáky a nadzemním vedením s cílem nalézt způsoby fungování výhodné nejen pro spotřebitele, ale i pro ptáky. Výsledkem jsou následující doporučení pro budování nadzemních vedení, která neškodí ptákům: • spolupráce s institucemi na ochranu ptáků (přírody) od samého počátku projektu• plánování trasy nadzemního vedení s ohledem na specifické okolnosti v daném území, založené na konkrétním údajích z celoročního sledování ptáků, kteří tuto oblast obývají • vyloučení instalace vedení v oblastech s vysokou koncentrací ptáků, v pravidelných tahových cestách a v migračních koridorech ptáků, náchylných ke kolizím • využívání tras již existujících vedení a slučování vedení s ostatní stávající lineární infrastrukturou • přizpůsobení konfigurace vodičů a zemnících drátů • opatření vedení značkami, které zvyšují viditelnost vodičů a zejména zemnících drátů • není-li možné vyhnout se vysoce kritickým místům a je-li to proveditelné, uložení vedení pod zem • umísťování hnízdních plošin a hnízdních budek na stožáry na podporu určitých druhů hnízdících ptáků

Dohoda „Nebe bez překážek“ v Maďarsku

Pro zajištění trvalého vyřešení problémů zasahování ptáků elektrickým proudem podepsala maďarská společnost MME/BirdLife Hungary v roce 2008 s Ministerstvem životního prostředí a vod a příslušnými elektrorozvodnými společnostmi dohodu „Nebe bez překážek“. Na jejím základě byla vytvořena mapa sensitivity pro ptáky, která ukazuje klíčové oblasti, kde v zemi dochází ke konfliktům mezi elektrickým vedením a ptačími populacemi.

Elektrorozvodné společnosti poté zahájily přestavbu všech nebezpečných vedení v Maďarsku způsobem příznivým pro ptáky. Ta by měla být dokončena do roku 2020; u nově budovaných vedení se budou používat již jenom metody, příznivé pro ptáky. Koordinační výbor, složený ze zástupců všech signatářů,dohody, je zárukou pravidelné a strukturované spolupráce. Elektrorozvodné společnosti a ochranářští experti spolupracují na přípravě a pravidelné každoroční aktualizaci pokynů ohledně příslušných nejlepších dostupných technologií a v terénu testují nová řešení.

Další informace na: www.birdlife.org/datazone/sowb/casestudy/240

10

Přenosová soustava na moři

Významný podíl infrastruktury, sloužící přenosu energie, najdeme v mořích; jedná se o kabely, potrubí a pomocná zařízení v souvislosti s těžebním průmyslem ropy a zemního plynu z mořského dna a v poslední době i o technologie získávání elektrické energie z moře, jako jsou příbřežní větrné elektrárny a turbíny využívající mořské proudy. Je pravděpodobné, že tato infrastruktura se bude během dalšího využívání mořských zdrojů energie dále rozrůstat.

• Pro dopravu ropy a plynu představují hlavní typ infrastruktury potrubí různých velikostí a konstrukčních materiálů. Kromě toho se používají podmořské kabely pro vedení střídavého proudu. Mezi pomocná zařízení, tvořící součást této infrastruktury, patří matrace z betonových bloků a přechody, které mohou být zhotoveny s použitím matrací, pytlů vyplněných zeminou a litých betonových konstrukcí s ochranným kamenným násypem. • Infrastruktura související s přenosem energie z větrných elektráren na moři zahrnuje podmořské přenosové kabely spolu s příbřežními a přechodovými šachtami.• Přestože technologie pro přeměnu energie z vln a přílivových proudů je v poměrně rané fázi komerčního vývoje, prototypová zařízení velkých rozměrů se již v určitých rozvojových zónách rozmísťují. Patří mezi ně zařízení, která se vznášejí na vodě, jsou částečně ponořená a upevněná k mořskému dnu pomocí kotev, tyčí a základů, které drží na dně díky gravitaci.• V současnosti rozvíjené technologie zachycování CO2 zahrnují i jeho přepravu potrubím (od provozů na pevnině do úložných nádrží pod mořským dnem nebo v opačném směru); budoucí nároky na infrastrukturu zatím nejsou známé. • Přenosové soustavy vysokonapěťového stejnosměrného proudu, propojující různé soustavy na pevnině, již existují v některých evropských regionálních mořích.

Mořské a pobřežní typy stanovišť z přílohy I směrnice o stanovištích, chráněné v lokalitách Natury 2000, mohou být citlivé na činnosti související s budováním, údržbou i likvidací energetické infrastruktury v mořích. Směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích také požadují ochranná opatření pro některé mořské druhy, jako jsou kytovci, ploutvonožci, plazi,

ryby, bezobratlí, rostliny a mořští ptáci. U těchto mořských typů stanovišť a druhů je nutné provádět hodnocení potenciálních dopadů koncepcí a záměrů v rámci energetické infrastruktury na mořích, a to jak uvnitř, tak i mimo hranice lokalit soustavy Natura 2000.

Mezi vlivy, vyplývající z budování a údržby podmořských potrubí, kabelů a doprovodných zařízení, patří změny v bentických stanovištích, společenstvech a druzích, poškozování intertidálních stanovišť a druhů, vyrušování a vytlačování vysoce mobilních druhů, narušování mořského dna, hluk, kontaminace, zadušení, ztráta stanovišť, vznik koridorů pro šíření invazních druhů a kumulativní vlivy.

Potenciální zmírňující opatření pro minimalizaci nebo vyloučení dopadů na životní prostředí v souvislosti s energetickou infrastrukturou v mořích jsou zejména pečlivá volba trasy a načasování instalace zařízení, správná volba typů kabelů, odpovídající zahloubení kabelů a použití inertních materiálů, je-li nutné provést ochranné překrytí (http://qsr2010.ospar.org/media/assessments/p00437_Cables.pdf).

Konflikty, které nastávají v mořích EU mezi různými záměry, jsou identifikovány pomocí procesu územního plánování námořních prostor, který se také používá pro více integrovaný, strategický přístup při plánování využívání moří napříč různými resorty včetně ochrany životního prostředí i ochrany přírody. Uvnitř EU požaduje Rámcová strategie pro mořské prostředí, aby členské státy vytvořily své mořské strategie, podporující ekosystémový přístup při nakládání s moři a začleňování environmentálních aspektů do různých politik. Zkušenosti ukázaly, že pokud se environmentální aspekty berou v úvahu v raných fázích rozhodovacích procesů, může to vést k nalezení řešení, poskytujících celou škálu možností.

11

Fyzi

cká

ztrá

ta /p

oško

zení

Biol

ogic

ké v

yruš

ován

í /po

škoz

ení/z

trát

a

Hyd

rolo

gick

é zm

ěny

Neb

ezpe

čné

látk

y

Elek

trom

agne

tická

pol

e*

Písečné břehy V V V V

Porosty posidonie V V V V

Estuária V V V V

Bahnitá a písčitá stanoviště V V V V

Pobřežní laguny V V V V

Velké mělké zátoky a zálivy V V V V

Útesy V V V V

Struktury vzniklé unikajícím plynem

V V V V

Boreální baltské ostrůvky V V V V

Jeskyně** ? ? ? V

Kytovci ? V ? V

Ploutvonožci ? V ? V

Plazi ? V ? V

Ryby ? V V V V

Bezobratlí V V ? V

Rostliny V V V V

Mořští práci V V

* mechanismus a vlivy jsou dosud nedostatečně známy** vedení jeskyněmi nepříliš pravděpodobné ? neznámé/nedostatečně známé

Tabulka: Potenciální citlivost stanovišť a druhů, chráněných v rámci soustavy Natura 2000, vůči tlakům spojeným s výstavbou, údržbou a odstraňováním energetické infrastruktury na mořích.

Mezivládní oceánografická komise v rámci UNESCO sestavila přehled potenciálním ekonomických, environmentálních a sociálních přínosů územního plánování námořních prostor. Uvnitř EU požaduje Rámcová strategie pro mořské prostředí, aby členské státy vytvořily mořské strategie pro své výsostné vody a koordinované strategie s ostatními členskými státy. Směrnice EU 2014/89, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor, vyzývá členské státy, aby zřídily a prováděly územní plánování námořních prostor s cílem podporovat udržitelný rozvoj mořských oblastí, aplikovaly přitom ekosystémový přístup a podporovaly koexistenci vhodných činností a typů využívání. Tam, kde územní plány námořních prostor zahrnují i lokality Natury 2000, lze požadavky hodnocení vlivů na životní prostředí kombinovat s požadavky článku 6 směrnice o stanovištích.

Zmírňující opatření

Vlivy na životní prostředí

Výbě

r tra

sy

Obd

obí v

ýsta

vby

Tech

nolo

gie

za

hlou

bení

Hlo

ubka

za

hlou

bení

Typ

kabe

lu

Dem

ontá

ž

Vyrušování x x x (x) (x)

Hluk (x) (x) (x)

Tepelné emise (x) x x

Elektromagnetické pole x x

Kontaminace x (x) (x) x x

Kumulativní účinky* x x x x x

x: důležitá opatření;(X) méně důležitá opatření;* vlivy nedostatečně známé

Tabulka: Možná zmírňující opatření k vyloučení nebo minimaliza-ci dopadů na životní prostředí u různých antropogenních tlaků v důsledku pokládky kabelů a provozu (podle OSPAR, 2009).

Další doporučené zdrojePříručka Komise „Infrastruktura pro přenos energie a právní předpisy EU na ochranu přírody”: http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/management/guidance_en.htm

Sdělení EK „Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období – návrh na integrovanou evropskou energetickou síť“: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52010DC0677

Nařízení (EU) č. 347/2013 o hlavních směrech transevropských energetických sítí: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32013R0347

Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí (SMP): https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:32008L0056

Směrnice o posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA): https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32014L0052

Směrnice č. 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (směrnice SEA):): https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32001L0042

Přehled hlavních ustanovení rámcové směrnice o vodách, rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, směrnice o ptácích, směrnice o stanovištích a povodňové směrnice: podobnosti a rozdíly https://publications.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/cce60733-c81e-11e6-a6db-01aa75ed71a1

Prohlížeč pro Naturu 2000, poskytující informace o všech lokalitách v celé EU: http://natura2000.eea.europa.eu/

KH-01-18-694-CS-N