66
Vliv druhé světové války na cestovní ruch
Vliv druhé světové války na cestovní ruch
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně.
Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská
práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících
s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).
Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce
nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ .
Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ,
zejména § 60 (školní dílo).
Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské
práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej,
zapůjčení apod.).
Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu
využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený
příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do
jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím
licence.
V Jihlavě dne
......................................................
Podpis
Tímto bych chtěla poděkovat ak. mal. Vladimíru Netoličkovi, za odborné vedení, ochotu,
cenné rady a důležité připomínky, které mi velmi pomohly při psaní mé bakalářské
práce.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA
Katedra cestovního ruchu
Vliv druhé světové války na cestovní ruch
B a k a l á ř sk á p rá c e
Autor: Barbora Jůnová
Vedoucí práce: ak. malíř Vladimír Netolička
Jihlava 2012
Copyright © 2012 Barbora Jůnová
Abstrakt
JŮNOVÁ, Barbora: Vliv druhé světové války na cestovní ruch. Bakalářská práce.
Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň
odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 67 stran.
Cílem této práce je zvýšit návštěvnost vytvořením nové trasy zájezdu, po pietních
místech, která nám připomínají, co vše způsobila druhá světová válka a jakým utrpením
musel projít český národ.
V první části mé práce Vám přiblížím cestovní ruch v meziválečném období a po druhé
světové válce a představím Vám již zmíněná místa. Jak vypadala během války a jak
vypadají dnes. V druhé části, v té praktické, bude vytvořen zájezd, právě po těchto
pietních místech.
Klíčová slova: Cestovní ruch. Druhá světová válka. Koncentrační tábor. Pietní místo,
Židé. Zájezd.
Abstract
JŮNOVÁ, Barbora, The influence of the second world war on tourism. Bachelor thesis.
College of Polytechnic Jihlava. Leader of work scholastic artist Vladimir Netolicka.
Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 67 pages.
The aim of this work is to increase visiting by doing a new way of tour over the places,
which remainded to us, what all caused the second world war and how suffered the
czech nation.
In the first parth of my work I would like to introduce turism between two world wars
and after second wordl war and introduce to you places, which were mentioned. How
they looked during the war and how they look today. In the secon part of my work, is
done a tour over reverential places.
Key words: Tourism. The second world war. Concentration camp. Reverential place.
Jewish. Tour.
Předmluva
Když jsem narazila na toto téma bakalářské práce, byla jsem nadšená. Jelikož se týká
oboru, který studuji a kterému bych se v budoucnu chtěla věnovat. A opomenut také
není obor, který mě zajímá a tím je historie a především tematika druhé světové války.
Cílem práce je seznámit čtenáře s těmito místy, jak vypadly dříve a co je s nimi teď. A
také vzbudit zájem o tato místa. Spousta lidí o těchto místech ví. Vědí, že existují, ale
neví, co se zde odehrávalo a co zde museli prožít lidé, kteří se sem dostali, nebo
v těchto místech žili během druhé světové války. Myslím si, že by o tuto tematiku měli
jevit zájem hlavně mladí lidé a to převážně v mé věkové kategorii. Je třeba předávat
tyto informace a příběhy dál, další generaci, abychom nikdy nezapomněli, co se
v historii českého národa dělo a jaké utrpení zde bylo prožíváno.
Tato práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části je seznámení a popis
s cestovním ruchem všeobecně a také s tím, jak se cestovní ruch vyvíjel od první
světové války. A pak také porovnání cestovního ruchu v meziválečném období a po
druhé světové válce. Dále jsou pak představena místa, která jsou spojena a i známa
díky druhé světové válce. Tedy místa poznamenána touto událostí. Opět jsou
porovnána, jak vypadala během druhé světové války a jak vypadají dnes a co se zde
nachází. V druhé, praktické části, je vytvořen zájezd po pietních místech, o kterých je
napsáno v části první. K této části se nachází program zájezdu, harmonogram, itinerář i
celková kalkulace.
Obsah
Abstract
1 Teoretická část ........................................................................................................ 15
1.1 Cestovní ruch ................................................................................................... 15
1.2 Cestovní ruch před válkou ............................................................................... 16
1.2.1 Čedok ........................................................................................................ 17
1.3 Hospodářská krize ............................................................................................ 18
1.4 Dopravní prostředky ......................................................................................... 19
1.5 Tramping .......................................................................................................... 20
1.6 Urbanizace ........................................................................................................ 21
2 Cestovní ruch po druhé světové válce .................................................................... 22
2.1 Chataření a chalupaření .................................................................................... 22
2.2 Rok 1948 .......................................................................................................... 23
2.3 Pietní cesty ....................................................................................................... 23
3 Shrnutí a porovnání ................................................................................................. 24
4 Oblasti cestovního ruchu po 2. světové válce ......................................................... 26
4.1 Základní pojmy ................................................................................................ 26
4.2 Terezín .............................................................................................................. 27
4.3 Litoměřice ........................................................................................................ 28
4.4 Rabštejn ............................................................................................................ 29
4.5 Heydrichiáda .................................................................................................... 30
4.6 Kostel sv. Cyrila a Metoděje ............................................................................ 31
4.7 Pardubice .......................................................................................................... 31
4.8 Popraviště Praha ............................................................................................... 32
4.9 Lidice ................................................................................................................ 33
4.10 Ležáky .............................................................................................................. 35
4.11 Lety .................................................................................................................. 36
5 Shrnutí ..................................................................................................................... 37
6 Praktická část .......................................................................................................... 38
6.1 Program zájezdu ............................................................................................... 38
6.1.1 První den ................................................................................................... 38
6.1.2 2. den ......................................................................................................... 43
6.1.3 3. den ......................................................................................................... 45
6.1.4 4. den ......................................................................................................... 46
6.2 Harmonogram zájedu ....................................................................................... 47
6.3 Itinerář .............................................................................................................. 49
6.4 Ubytování ......................................................................................................... 50
6.4.1 Ubytování v Litoměřicích ......................................................................... 50
6.4.2 Ubytování v Praze ..................................................................................... 51
6.4.3 Ubytování v Pardubicích .......................................................................... 52
6.5 Doprava ............................................................................................................ 53
6.6 Kalkulace zájezdu ............................................................................................ 53
6.6.1 Nepřímé náklady ....................................................................................... 53
6.6.2 Přímé náklady ........................................................................................... 56
6.6.3 Celkové náklady ....................................................................................... 56
6.6.4 Cena zájezdů na osobu .............................................................................. 57
6.6.5 Úprava marže o zaokrouhlení ceny .......................................................... 57
Závěr ............................................................................................................................... 59
Seznam použité literatury………………………………………………………..……..61
Seznam internetových zdojů……………..……………………………………………..62
Seznam tabulek a grafů
Tabulka 1 Vývoj cestovního ruchu ................................................................................. 16
zdroj: [1]
Tabulka 2 Národnostní složení v konc. táboře v Litoměřicích ....................................... 29
zdroj: [24]
Tabulka 3 Místa ve světě s názvem Lidice ..................................................................... 34
zdroj: [11]
Tabulka 4 Itinerář zájezdu .............................................................................................. 49
zdroj: vlastní
Tabulka 5 Stravné 2012 .................................................................................................. 54
zdroj: [22]
Tabulka 6 Stravné řidiče ................................................................................................. 55
zdroj: vlastní
Graf 1 Výjezdy turistů…………………………………………………………………16
zdroj: vlastní
Graf 2 Přijíždějící morová vozdila…………………………………………………….17
zdroj: vlastní
Seznam obrázků
Obrázek 1: mapa 1. den .................................................................................................. 38
zdroj: [26]
Obrázek 2 Nárdodní hřbitov ........................................................................................... 40
zdroj: [6]
Obrázek 3 Muzeum ghetta .............................................................................................. 40
zdroj: [6]
Obrázek 4 Židovský hřbitov ........................................................................................... 40
zdroj: [6]
Obrázek 6 Magdeburská kasárna .................................................................................... 42
zdroj: [6]
Obrázek 5 Kolumbárium ................................................................................................ 41
zdroj: [6]
Obrázek 7 Pietní místo v Litoměřicích ........................................................................... 42
zdroj: [17]
Obrázek 8 Mapa 2. den ................................................................................................... 43
zdroj: [26]
Obrázek 9 Muzeum letecké továrny ............................................................................... 43
zdroj: [16]
Obrázek 10 Pietní místo Rabštejn ................................................................................... 44
zdroj: 14]
Obrázek 11 Muzeum památkníku Lidice ........................................................................ 44
zdroj: [11]
Obrázek 12 Multimediální projekce ............................................................................... 45
zdroj: [11]
Obrázek 14 Zámeček v Pardubicích ............................................................................... 46
zdroj: [8]
Obrázek 13 Mapa 3. den ................................................................................................. 45
zdroj: [26]
Obrázek 15 Mapa 4. den ................................................................................................. 46
zdroj: [26]
Obrázek 16 Ležáky ......................................................................................................... 47
zdroj: [25]
Obrázek 17 Ubytování Litoměřice ................................................................................. 50
zdroj: [18]
Obrázek 18 Ubytování Praha .......................................................................................... 51
zdroj: [19]
Obrázek 20 Ubytování Pardubice ................................................................................... 52
zdroj: [20]
14
Úvod
Má volba tohoto tématu bakalářské práce je spojena právě s tím, že jsem mohla spojit
tematiku cestovního ruchu s historií. Jsem ráda, že se v tomto tématu prolíná jak obor,
který studii, tak obor, který mě zajímá a tím je právě historie. Ve své bakalářské práci
bych se ráda věnovala oblastem a místům, která jsou spojena s druhou světovou válkou
a právě kvůli této události se stala známými a jsou navštěvována turisty z celé země.
Jsou to především místa jako Lidice, Terezín, Ležáky, Lety, Litoměřice…Podle mého
názoru jsou dnes tato místa trochu opomíjena. Přeci jenom většina lidí raději cestuje po
různých hradech a zámcích, do historických měst a tak dále. Ale i tato místa tvoří
důležitou součást naší historie a zapomínat na ně, by se nemělo. Hlavně z úcty
k obětem, které zde padly.
Chtěla bych objasnit, proč jsou tato místa dnes navštěvována a z jakého důvodu se staly
turistickými oblastmi. A to je i důvod proč jsem si vybrala toto téma ke zpracování.
Ráda bych tím ukázala a připomněla, co všechno si musel český národ prožít, než se
dostal do doby, kde žijeme. A to vše bych chtěla ukázat právě na cestovním ruchu,
porovnat jak probíhal cestovní ruch před válkou, po válce a jak je to s ním dnes.
Myslím si, že spousta mladých lidí, převážně v mém věku, neví téměř nic o těchto
místech a jejich historii. Já sama jsem si myslela, že toho vím celkem hodně, ale po
přečtení různých knih a článků jsem zjistila, že jsem nevěděla ani polovinu. A řekla
bych, že každý, kdo se považuje za Čecha, by o tomto měl vědět víc. A to je cílem této
práce, ukázat, jaké důvody k cestování nám přinesla druhá světová válka. Představit tato
místa, jejich historii i jejich současnost a zvýšit jejich návštěvnost.
Tato práce by mohla sloužit, jak studentům, tak i ostatní lidem, aby se informovali o již
zmíněných oblastech a cestovním ruchu zde.
Při psaní práce mi budou pomáhat knihy s tematikou druhé světové války a také knihy a
učebnice o cestovním ruchu. Dále také různé propagační a informační letáky a
samozřejmě internetové zdroje.
Bakalářská práce se dělí na dvě části. V teoretické části bych ráda čtenářům představila
porovnání, jak to vypadalo s cestovním ruchem v různých obdobích na území Čech. A
to je jak před válkou, tak i po válce. Dále je již seznámila s konkrétními oblastmi,
kterými se budu zabývat i v praktické části. V té je mým úkolem uspořádat zájezd,
právě do již zmíněných oblastí a díky němu dostat tyto oblasti více do povědomí turistů.
15
1 Teoretická část
1.1 Cestovní ruch
Než bude věnována pozornost porovnávání cestovního ruchu v různých obdobích, bude
představen cestovní ruch všeobecně. Výraz cestovní ruch je jinými slovy řečeno
cestování. Nejčastěji lidé cestují za poznáním, obchodem a za rekreací a to již od
dávnověku. Přesto za novodobý cestovní ruch se většinou považuje až rok 1841, kdy
Thomas Cook zorganizovat první zájezd po železnici a založil první cestovní kancelář.
Od té doby se cestovní ruch se postupně vyvíjel do takové formy, v jaké je dnes. Rok
1841 lze tedy považovat za takový odrazový můstek.
Za jeden z dalších mezníků, můžeme považovat rok 1827, kdy vydal Karl Beadeker
svého prvního knižního, tištěného průvodce. Byl velmi přehledný a aktuální. Dále pak
roku 1888 byl založen Klub českých turistů, cože je zájmové sdružení turistů. Byl
založen skupinou vlastenců. Tento klub byl a je dodnes velmi aktivní a dnes sdružuje
kolem 40 000 turistů po celé České republice. A ve 20. století se pak začal rozvíjet
masový cestovní ruch, o tom, ale bude zmíněno právě v dalších částech práce. Jelikož
tato práce je zaměřena právě na cestovní ruch ve 20. století. [1]
„Cestovní ruch – turismus: dnes právem často označovaný přímo za turistický průmysl,
tvoří rovněž nesmírně široký komplex činností a podílí se na něm celá řada subjektů.
Cílem tohoto oboru je umožnit, organizovat a zpříjemnit občanům cestování ať již
rekreační či poznávací. Hlavním subjektem je v cestovním ruchu občan. K uspokojení
jeho přání a potřeb se postupně vytvořila celá široká škála profesí a profesionálních
podnikatelských subjektů. Šíře oboru cestovního ruchu tak ve svých ekonomických
souvislostech přináší značný multiplikační efekt.
Definice cestovního ruchu podle UNWTO: Cestovní ruch je činnost osob, cestujících do
míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší jeden celý rok,
za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze
zdrojů navštíveného místa).“[2]
16
Tabulka 1 Vývoj cestovního ruchu
1.2 Cestovní ruch před válkou
Nyní se už přistoupí k tématu cestovního ruchu před druhou světovou válkou. Před
první světovou válkou cestovali především majetnější lidé a až po válce se cestovní ruch
začal dostávat i do sféry méně majetných lidí. Ti cestovali hlavně na území
Československa, kdežto bohatší lidé si mohli dovolit vycestovat i do zahraničí.
Meziválečné období se pro rozvoj cestovního ruchu stalo důležitou rolí. Cestovní ruch
se po první světové válce stal novým odvětvím, které se postupně rozvíjelo a stalo se
důležitou součástí národního hospodářství všech evropských států. V první polovině
třicátých let nastala hospodářská krize a díky ní, se cestovnímu ruchu začala věnovat
větší pozornost.
Vývoj cestovního ruchu
Etapa Období Dopr. prostředek Motivace Účastníci
Prefáze Do roku
1850
Pěšky, kůň, drožka,
zčásti loď
Poutní cesty,
křižácké výpravy,
obchod,
objevitelské
cesty, vzdělání
Elita, šlechta,
obchodníci
Počáteční
fáze
1850-1914 Železnice, parní
loď
Zotavení,
rekreace,
Nová střední
vrstva
Rozvojová
fáze
1914-1945 Železnice,
automobil, autobus,
letadlo (liniové)
Léčení, rekreace,
komerční účely
Pracující
s vyšší
životní
úrovní
Vrcholová
fáze
Po roce 1945 Automobil, letadlo
(charter)
Regenerace,
rekreace,
komerční účely
Všechny
vrstvy (ve
vyspělých
zemích)
17
1.2.1 Čedok
A právě v této době vznikla nejznámější cestovní kancelář a tou je Čedok. Nyní bude
sděleno pár základních a důležitých bodů a faktů právě o této cestovní kanceláři,
protože pro každého, kdo se pohybuje v oblasti cestovního ruchu je nezbytností o
Čedoku něco vědět.
Tato společnost byla založena v roce 1920 pod názvem Československá dopravní a
cestovní kancelář, od roku 1926 známá právě pod zkratkou Čedok. Již ve 20. letech
„Čedok zakládá tradici cestování českých turistů na pobřeží Dalmácie. V polovině 30.
let si vytváří silnou pozici na domácím trhu cestovních služeb jako spolehlivý partner
pro zahraniční turisty směřující do Československé republiky a poskytuje směnárenské
služby včetně prodeje všech typů jízdenek.“ [3]
V roce 1948 až do roku 1989 byla kancelář znárodněna a budována jako státní monopol
cestovního ruchu. V roce 1995 se většinovým vlastníkem stala společnost Unimex
Group. A Čedok se proměnil v moderní cestovní kancelář. Svou první zahraniční
pobočku otevřel v Berlíně, ve stejném roce, kdy byl založen, tedy 1920. Ta nesla název
Reise und Verkehrsbüro, A. G.
To byla základní fakta k této CK a nyní bych se už věnovala cestovnímu ruchu v ČSR
v meziválečném období.
Na začátku bude shrnuto, jaké země byly našimi občany nejvíce navštěvovány a
naopak, které země byly nejčastějším cílem československých občanů. Co se týče
výjezdů, tak většina z nich byla do ostatních zemí habsburské monarchie a do Německa.
A u příjezdového cestovního ruchu, zde turisté nejvíce směřovali do západočeských a
severočeských lázní. Po lázních se cestovní ruch koncentroval do Prahy a pohraničních
horských oblastí ČSR. Z hlediska zdrojových zemí, nejvíce návštěvníků k nám
přijíždělo z Německa a Rakouska. Na prvním místě Němci a po nich následovali
Rakušané. Návštěvníci z Rakouska nejvíce jezdili na Moravu. V oblasti Podkarpatské
Rusi a Slovenska bylo nejvíce návštěvníků z Maďarska. A do Čech pak nejvíce jezdili
Němci a to převážně do již zmíněných státních lázní a Prahy. Co se týká lázní, většina
lázeňských hostů se koncentrovala převážně do oblasti západočeského lázeňského
trojúhelníku, který tvoří Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. A Praha,
ta zase lákala na kulturní památky a atmosféru a to převážně občany z Rakouska, tedy
alespoň na počátku 20. let, později se na první místo dostali občané z Německa.
18
1.3 Hospodářská krize
Nyní se dostáváme do období 30. let, což znamená do období hospodářské krize. Jak už
bylo sděleno, počátek 30. let s sebou přináší problémy, díky hospodářské krizi. Vše
začalo mírným poklesem návštěvníků, převážně v lázeňských oblastech. Ale později
docházelo k omezování vývozu deviz. Toto se týkalo většiny evropských států a tím pak
docházelo k poklesu mezinárodního cestovního ruchu. Jelikož toto omezení se týkalo i
všech sousedních států ČSR, nastaly potíže. Protože tyto státy zajišťovaly 88% všech
zahraničních návštěvníků a na těchto návštěvách byly ekonomicky závislé převážně
lázně. Díky těmto důvodům se však zvyšoval domácí cestovní ruch. Později se podařilo
dohodnout o určité částce na osobu, se kterou směl občan vycestovat, ale bylo zde
několik komplikací, které převážně německým občanům znesnadňovaly výlet do ČSR.
Volné peníze se nesměly vyvážet v bankovkách, ale pouze v mincích a výměna
podléhala vysokým poplatkům. To vše bylo důsledkem politických rozporů mezi
Německem a ČSR a problémy, rozpory a nesouhlas plynul převážně z německé strany.
Co se týče výjezdového cestovního ruchu, bylo opět Německo nejnavštěvovanější
destinací. A důvod byl prostý. Občané ČSR potřebovali k návštěvě pouze vízum a
platný cestovní pas. Do většiny ostatních zemí byl nutný souhlas ministerstva vnitra.
Souhlas byl nutný proto, aby zamezil cestování osob, které by dělali republice špatné
jméno. Přesto v první polovině 30. let zachovávala ČSR k výjezdovému cestovnímu
ruchu liberální postoj. Alespoň ve srovnání s ostatními středoevropskými státy. A
v některých zahraničních letoviscích se počet návštěvníků z ČSR zvyšoval.
„Z celkového počtu turistů, vyjíždělo téměř 37% osob do Německa, 32% do Rakouska,
11,5% do Maďarska, 7% do Itálie, 6% do Jugoslávie, téměř 6% do Francie, přes 3% do
Rumunska, více než 2% do Polska a Švýcarska. Do ostatních států směřovalo méně než
procento.“ [NĚMECKO-ČESKOSLOVENSKÝ CESTOVNÍ RUCH
V MEZIVÁLEČNÉM OBDOBÍ, 2010, str.. 75]. Veškeré návštěvy byly ovlivňovány
především účelem cesty a ročním obdobím. Co se týče letních měsíců, tak nejvíce
navštěvované země byly Itálie, Jugoslávie, Francie, Rumunsko a Rakousko. A účel byl
léčebný či turistický. A cestování na podzim se soustřeďovalo převážně do Německa,
Maďarska, Polska a Velké Británie. A převážně za účelem obchodní cesty.
19
Výjezdy turistů
3%
7%
2% 1%
12%
32%
37%
6%
Německo Rakousko a Maďarsko ItálieJugoslávie Francie RumunskoPolsko a Švýcarsko ostatní státy
Graf 1 Výjezdy turistů
1.4 Dopravní prostředky
V této části budou podány informace o dopravních prostředcích, které v této době byly
používány. Co se týče příjezdů do ČSR, hlavní úlohu hraje železniční doprava. Nejvíce
turistů tedy přijelo vlakem. Na druhém místě se nachází automobil a následuje loď a
letadlo. Podobné to bylo i při výjezdovém cestovním ruchu, až na automobilovou
dopravu, která byla o něco vyšší. Stále je však na prvním místě doprava železniční. Až
v druhé polovině 30. let se na její pozici dostává právě již zmíněná auta. „Z hlediska
struktury zahraničních motorových vozidel jednoznačně převažovala vozidla přijíždějící
z Německa (60%), následované Rakouskem (20%) a Maďarskem (10%). Po 2%
motorových vozidel vyjíždělo z Polska a Francie, zbytek připadal na ostatní státy. Svůj
dominantní počet si němečtí motoristé uchovali i ve druhé polovině 30. let V roce 1935
bylo na československo-německé hranici v provozu 36 železničních a 113 silničních
hraničních přechodů.“[NĚMECKO-ČESKOSLOVENSKÝ CESTOVNÍ RUCH
V MEZIVÁLEČNÉM OBDOBÍ, 2010, Str. 76]
20
Přijíždějící motorová vozidla
22%
11% 2% 1%
64%
Německo Rakousko Maďarsko Polsko a Francie ostatní státy
Graf 2 Přijíždějící motorová vozidla
ČSR nepřistoupila k úlevám, které se týkaly přejíždějících zahraničních motoristů.
Zahraniční motorista musel platit daň z motorových vozidel a u autobusu byla placena i
daň přepravní. Později k těmto úlevám docházelo, ale spíše ke státům, ze kterých
přijížděl pouze malý počet automobilů. Tudíž se tyto úlevy netýkaly Německa, kde byl
tento počet nejvyšší.
1.5 Tramping
V meziválečné době se začínaly stávat stále více populárními výlety do přírody a
tramping. Tramping se stal velmi oblíbenou formou cestovního ruchu. Tento pojem
bývá také označován jako vandrování. A co to vlastně tramping je? „Je to výrazně
společenský fenomén, typický a charakteristický pro české a slovenské a průmyslové
aglomerace, po vzniku samostatného Československa. Označuje neorganizované hnutí,
jehož jádrem jsou převážně teenageři. Tramping jako hnutí jim umožňuje realizovat své
představy o životě a klasické touhy mladistvých lidí po romantice, dobrodružství,
vztazích založených na přátelství a vzájemné důvěře malých skupin, a na jednoduchém,
srozumitelném a přírodním způsobu života, který si mohou dospívající teenageři, jinak
21
svazovaní konvencemi urbanitní společnosti, vytvářet podle svých představ.“ [4]
Jinak řečeno je to jedinečný neorganizovaný pohyb osob, kteří tráví svůj volný čas
blouděním po českém venkově a mají u sebe jen to, co potřebuju k přežití na pár dní
v přírodě. Je zřízeno několik míst, něco jako táborů, kde se nachází např. krb, lavičky
k sezení, dodávky dřeva a samozřejmě lidé s podobnými preferencemi.
Již bylo řečeno že, v domácím cestovním ruchu se pohybovali převážně méně majetné
osoby a tudíž i trampové pocházeli s nižších sociálních vrstev. Později se však tato
forma cestovního ruchu začala rozšiřovat i do vyšších vrstev. První místa, která jsou
spojována s trampingem, se nachází v povodí řek Sázavy, Vltavy a Berounky a dále pak
lesy na Brdech. V pozdějších letech se rozšířil do všech koutů Československa.
„Nejstarší známá osada byla založena kolem roku 1918 na Vltavě v místě zvaném
Svatojánské proudy, dnes zatopeném hladinou přehradní nádrže. Jmenovala se původně
Roaring Camp (Tábor řvaných) podle povídky Breta Harta. Později byla přejmenována
na Ztracenou naději. Důležitou vlastností trampingu bylo a je neorganizovanost a
nekomercionalizace. V této sféře neexistují žádná pravidla ani zákony. Je to především
životní názor a postoj k životnímu stylu.“ [4]
1.6 Urbanizace
Jedna z dalších věcí, která přichází s první světovou válkou je urbanizace. Což je
soustředění se lidí do měst. Toto je také úzce spojeno právě s chatařením a
chalupařením, jelikož díky vylidňování dochází k uvolňování prostor na venkově a lidé
z měst toho začínají využívat. Jelikož růst měst sebou samozřejmě přináší i negativa. A
to jsou jak zdravotní, tak i ekologické problémy. Ve městech je stále větší shon a stres.
[1]
22
2 Cestovní ruch po druhé světové válce
Tato část se bude zabývat tím, jak to vypadalo s cestovním ruchem u nás, když skončila
druhá světová válka. Pokud se jednalo o zahraniční cestovní ruch, tak cca 90% výjezdů
bylo do socialistických zemí. Zvýšil se i počet společností, které působili v oblasti
cestovního ruchu. Avšak kvalita služeb nerostla a proto ti, kdo se na trhu chtěli udržet,
museli zvyšovat kvalitu služeb, kterou zákazník poptával. Významným počinem bylo
to, že se po válce uzavřely hranice směrem na západ, dále pak vízová povinnost,
výjezdní doložky, atd. A to tím pádem vedlo k posílení domácího cestovního ruchu a
krátkodobého cestovního ruchu. Mezi domácí cestovní ruch patřily především návštěvy
příbuzných a známých. Dále pak se zvyšoval cestovní ruch v objektech v osobním
vlastnictví občanů, jako jsou chaty a chalupy. A právě to vedlo k rozvoji chataření a
chalupaření a stalo se tak jednou z podstatných forem venkovského cestovního ruchu.
2.1 Chataření a chalupaření
V tomto odstavci bude zmíněno o tomto způsobu trávení volného času více. Český
národ je často označován za národ chatařů a chalupářů. Většina lidí má dnes takovéto
sídlo, kde tráví svůj volný čas. A masově se rozšířilo právě v na počátku 60. let a
obsadilo přední příčku v oblíbenosti trávení volného času a to trvá do dnes. Jak jsem se
již zmínila, jedním z důvodů bylo právě posílení domácího cestovního ruchu, ale
zároveň malá nabídka rekreačních zařízení. Mezi další důvody můžeme také řadit
politiku socialismu. Jelikož bydlení bylo nekvalitní a nedostatečné a proto si lidé hledali
alternativy. Dalším důvodem je, že se začala zkracovat pracovní doba a to až téměř na
polovinu. Z 12 -14 hodin denně na 8 hodin a z toho plyne, že lidé začali mít více
volného času a postupem času dochází k zvyšování zájmu o rekreaci. Další důvod, který
se nabízí, je rozvoj automobilové, ale i autobusové dopravy. Začínají jezdit pravidelné
linky autobusů, které převáží velké počty lidí jak do práce, tak také již za rekreací. Ale
přesto měla a do dnes má tato doprava své nevýhody a tou podstatnou je to, že snižuje
mobilitu a dostupnost. Jste závislí na trasách, kterou autobus jezdí. Proto se celkem
rapidním způsobem začíná dostávat do popředí právě doprava automobilová. Lidé jsou
nezávislí a více mobilní. A jedním z posledních důvodů byl návrat k přírodě a čistému
životnímu stylu. Lidé utíkali z měst, kde se většina z nich soustřeďovala po urbanizace
po první světové válce, do přírody.
23
Rozdíl mezi chatařením a chalupařením je následující. Chaty byly stavěny za účelem
odpočinku a seberealizace. Je to většinou menší a jednoduchá stavba, která se
soustřeďuje především na samoty a okraje vesnic, do přírody, proto nejsou ani moc
rozvinuté sousedské vztahy. Lidé je využívají k odpočinku, opalování, práci na zahradě,
atd. Oproti tomu chalupy jsou větší sídla, která jsou budovány ve starším stylu a hlavně
se nachází přímo v obcích. A chataři tráví svůj čas aktivněji. Udržují a upravují chalupu
a jsou více ve styku se sousedy. Shrnuto je to tedy tak, že život na chatách a chalupách
je odlišný od života ve městech, plného práce, shonu a stresu. Proto lidé utíkají za
odpočinkem, právě do těchto míst. [5]
2.2 Rok 1948
„Tento rok a přesněji den 25. únor 1948 je komunisty označovaný jako „vítězství
pracujícího lidu nad buržoazií a reakcí“, představuje vyvrcholení státního převratu,
jehož cílem bylo nastolení komunistické diktatury, likvidace parlamentního
demokratického systému a připojení Československa do sovětského mocenského bloku.“
[28]
V tomto roce abdikoval prezident Edvard Beneš a novým prezidentem se stal Klement
Gottwald a ten také podepsal novou ústavu, která vyhlašovala lidově demokratickou
republiku. Začala také likvidace všech nekomunistických stran a hodně představitelů
těchto stran emigrovalo.
Cestování během toho roku bylo omezeno a povoleno pouze do zemí socialistického
bloku. Tudíž českoslovenští turisté cestovali pouze do NDR, Sovětského svazu,
Bulharska, Rumunska a do Maďarska. Ale ani do těchto zemí nemohl občan cestovat
individuálně. Musel mít zvací dopis do příslušené země. Cestovní kanceláře nabízeli i
zájezdy na západ, ale s tím už byly větší komplikace. V této době, tedy do roku 1989,
bylo v Československu pouze pět cestovních kanceláří a to: Čedok, Sporturist, CKM,
Rekrea a Autoturist.
2.3 Pietní cesty
Jednou z forem cestovního ruchu se staly pietní cesty. Lidé začali cestovat po místech,
která jsou spojena s druhou světovou válkou. Tato válka s sebou přinesla spoustu
negativ. Ty nám připomínají místa, kde se odehrávalo velké drama, strach, bolest a
24
utrpení. A v následující části půjde o to, podívat na toto negativum z jiného úhlu
pohledu a najít v něm alespoň trochu světla. I když je to samozřejmě velmi obtížné,
jelikož pokud si nepřipomene bolest, která se v těchto místech odehrávala, nepochopíme
ani důvod cest k těmto místům. Druhá světová válka je spojena s velkým utrpením,
možná přinesla pro mnohé lidi jedno z největších vůbec. A právě s touto bolestí a
utrpením je v České republice spojeno mnoho míst. A proto tomu tématu teď bude
věnována pozornost. Protože v současné době se stala turistickými cíly, lidé si
připomínají, co vše Češi a český národ prožíval v době druhé světové války a myslím,
že bychom na ně zapomínat neměli. Už jen z úcty k lidem, kteří si touto hrůzou museli
projít. Těchto míst je po celé republice nepřeberné množství a proto bych se ráda
soustředila jen na Čechy. Bylo vybráno několik míst, která jsou jak nejznámější, tak
nejpodstatnější z hlediska naší historie. Jsou to místa: Terezín, Lidice, Ležáky,
Rabštejn, Litoměřice, Pardubice, Praha a Lety. Bylo velmi obtížné tato místa vybrat,
protože ke každému místu, by bylo vhodné něco napsat. A vybrat jen malý počet z nich,
byl jedním z největších problémů. Protože i na ostatních místech se děly hrůzné věci a
tím, že nejsou na seznamu, nejsou zlehčována.
Nejprve budou tato místa představena. Bude představeno to, jak vznikla a důvod, proč
se stala místy, která jsou spojená s bolestí. Pak bude ukázáno, jak tato místa vypadají
dnes. Co se zde změnilo a co zde zůstalo a jak vypadá cestovní ruch v těchto oblastech.
Na těchto místech vznikají památníky, které mají za cíl připomínat smutné příběhy těch,
kteří zde byli vězněni a týráni.
3 Shrnutí a porovnání
Shrnutí cestovního ruchu před válkou a po válce, vypadá následovně. Před válkou se
cestovní ruch teprve začal rozvíjet. Cestovalo se nejvíce do Německa a Rakouska a
cizinci, převážně Němci a Rakušané přijížděli do ČSR hlavně do západočeských lázní a
Prahy. Během hospodářské krize zaznamenal cestovní ruch úpadek a to hlavně díky
řadě omezení, od kterých se ale postupně ustupovalo. Důležitým mezníkem, byl nárůst
počtu osob, které začali cestovat automobilem. Další podstatná událost bylo, založení
cestovní kanceláře Čedok a v neposlední řadě, bych měla zmínit tramping, který se stal
v meziválečném období oblíbenou formou cestovního ruchu.
Cestovní ruch po druhé světové válce bych shrnula takto. Na trh začali pronikat firmy,
které se soustřeďovali na tuto oblast a to převážně, restaurační, rekreační a ubytovací
25
zařízení. Co se týče zahraničního cestovního ruchu, ten byl převážně provozován do
zemí socialistického bloku a zároveň díky omezením, se rozvíjel domácí cestovní ruch a
s ním i pojem chataření a chalupaření, které se stalo součástí života většiny
Čechoslováků. A pak samozřejmě to nejdůležitější pro tuto práci a to je vznik pietních
míst a cestování po místech, které za sebou zanechala druhá světová válka.
Kdybych měla obě období porovnat, tak v každém období je něco, co rozvoji
cestovního ruchu bránilo. Ať to byla hospodářská krize nebo různá omezení. Před
válkou se cestovní ruch začal rozvíjet, avšak válka tento rozvoj utnula a po válce se opět
začalo cestovat. S válkou některé věci zanikly, ale po ní zase vznikly nové a na všem se
musí pracovat, takže postupem času se cestovní ruch dostal do takové podoby jako je
dnes. Musel překonat různé překážky a asi těmi největšími byly překážky politické,
kterých bylo po válce hodně.
26
4 Oblasti cestovního ruchu po 2. světové válce
A nyní už jsou na řadě konkrétní místa, která byla poznamenána a některá i vytvořena
během druhé světové války. V první části bude vždy představeno, jak místo vypadalo
v době války a v druhé části bude ukázáno, co se zde nachází nyní a jak vypadá.
Konkrétně to budou tato místa: Terezín, Litoměřice, Rabštejn, Kostel sv. Cyrila a
Metoděje, Pardubice, Pražské střelnice, Lidice, Ležáky a Lety.
4.1 Základní pojmy
Dříve než začne být věnována pozornost, místům, o kterých již bylo zmiňováno, tak
bude objasněno několik pojmů.
Holocaust: „Přes 6 milionů židů a nespočet příslušníků jiných národů Evropy bylo
pronásledováno a nakonec systematicky vyvražděno vládou podporovanou genocidou
mezi lety 1933-1945. Do roku 1945 dva ze tří evropských židů zemřeli následkem hladu,
bití a mučení nebo byli přímo zlikvidování kulkou, katovou oprátkou nebo sekerou, ale
především v plynových komorách. Každý žid, žijící v Evropě byl terčem vyhlazovacích
metod nacistů. Mezi pachateli, kteří uskutečnili tento hrůzný masakr na nevinných, byli
vědci, lékaři, důstojníci i prostí vojáci, vládní úředníci i řadoví občané. Tyto děsivé
události vešly ve známost jako Holocaust.“ [ZTRACENÁ SLOVA, 2006, str. 4]
Ghetto: „Vyhrazené město nebo část města sloužící pro koncentraci židů. Zpravidla
pouze přestupní stanice na cestě do táborů smrti.“ [ZTRACENÁ SLOVA, 2006, str. 44]
Antisemitismus: „Odpor a nenávist k židům, případně jejich diskriminace.“
[ZTRACENÁ SLOVA, 2006, str. 4]
Koncentrační tábor: „Místa, kde byli věznění osoby pro politické přestupky, židé,
zločinci, tzv asociální živly, vyznavači bible, aj.“[ TÁBORY UTRPENÍ A SMRTI, 1969,
str. 94]
Konečné řešení: „Nacistický eufemismus pro plánované vyhlazení židů v Evropě.“
[ZTRACENÁ SLOVA, 2006, str. 4]
Teď už bude přistoupeno k jednotlivým, konkrétním místům, o kterých bylo napsáno
výš.
27
4.2 Terezín
Terezín je posvátné místo pro všechny české vlastence. Toto město leží u soutoku Labe
a Ohře, 60 km od Prahy. Během druhé světové války sloužila tato obec jako ghetto.
V roce 1942 byli všichni civilní obyvatelé vystěhováni a byli zde převezeni Židě
z protektorátu, Německa, Rakouska, Holandska, Dánska, Slovenska a Maďarska.
V Terezíně byla Velká a Malá pevnost. Malá pevnost byla používána jako policejní
vězení a od roku 1943 s zde prováděly i popravy. Zde si odpykávali tresty odbojových
organizací, jako příklad bych uvedla JUDr. Miladu Horákovou. Byla to průchozí
věznice, takže lidé odtud byli posílání do koncentračních táborů. Malá pevnost je
v současné době otevřena veřejnosti. Jsou zde stálé výstavy a v kině, které zde můžete
najít, se vysílají dokumentární filmy.
Nyní bude popsáno to, jak vypadal život v Terezíně, právě v době kdy byl ghettem.
Přijížděly sem transporty velkých počtů lidí. Muži byli odváděni do mužských kasáren,
ženy do ženských a děti do tzv. dětských domovů. Lidé spali na dřevěných
hoblovačkách, strádali zde o hladu, nedostatku vody, žilo se zde bez nutné hygieny.
Všichni příchozí museli odevzdat veškeré své věci a ty už také nikdy neviděli. V prvním
pololetí roku 1942 bylo do Terezína evakuováno 25 862 osob a v druhém pololetí
28 366 osob, tedy tři čtvrtiny židovského obyvatelstva, které žilo na území protektorátu.
Z Terezína byli lidé transportování do koncentračních táborů. Vyskytovaly se zde
průjmy, tuberkulóza, tyfus a kožní choroby. Transporty, které vedly z Terezína,
většinou končily v koncentračních táborech. Nikdo zde nikdy nevěděl, co s ním bude,
jestli se také dostane do transportu, na jehož konci čekala smrt.
Dnes se zde nachází Památník Terezín, kde můžeme vidět Národní hřbitov, muzeum,
kolumbárium, Magdeburskou kasárnu, modlitebnu, památník, krematorium a márnici.
Národní hřbitov
Lidé, co zde padli, byli nejprve pohřbíváni v prostoru Bohušovické kotliny a zde
postupně vznikal Židovský hřbitov. Národní hřbitov byl zřízen uměle, ale až když válka
skončila. A to roku 1945. Celkem je zde pohřbeno 10 000 lidí.
Muzeum ghetta
V muzeu se nachází stálá výstava dokumentů, kreseb, předmětů, dopisů a
videozáznamů, na kterých můžete vidět život, který zde vládl v letech 1941-1945.
28
Expozice se nazývá: „Terezín v takzvaném konečném řešení židovské otázky 1941 –
1945).“ A je věnována životu Židů. Jsou zde pořádány i sezónní výstavy.
Našli byste tady také bývalé Kulumbárium, obřadní místnosti, židovskou a křesťanskou
místnost, kde probíhalo loučení se s mrtvými. Dále je zde k vidění Ústřední márnice
ghetta.
Další expozice můžete vidět v bývalé Magdeburské kasárně. Tyto expozice se zaměřují
hlavně na kulturní dění v ghettu. Dále pak Modlitebnu, Památník sovětských vojáků,
pamětní desku u bývalé železniční vlečky a bývalou podzemní továrnu Richard
s krematoriem, ale o tomto místě se zmíním v místě v následující části. [6]
4.3 Litoměřice
V roce 1944 se v Litoměřicích začaly stavět podzemní továrny pro německý zbrojní
průmysl pod krycím názvem Richard I. A Richard II. Přemístila se sem část výroby, ale
byl na tuto práci potřeba velký počet osob. Proto sem byli svezeni vězni
z koncentračních táborů, včetně Terezína, různých národností, největší počet byl však
Poláků. A v pro tyto vězně byl v Litoměřicích vybudován koncentrační tábor. Využilo
se k tomu bývalých Dělostřeleckých kasáren. Do budovy byly umístěny palandy a tak
vznikla první část tábora Richard. Bylo sem deportováno 18 000 vězňů, ale přežilo jich
pouhých 4 500. Vězňové umírali především vysílením z nedostatku jídla a těžké práce.
Ubytovací části byly tak plné, že lidé museli spát na boku, aby se sem vůbec vešli.
Pracovní den vězně vypadal asi takto: Ve 4 hodiny ráno vstával a v 7 začínala práce.
Tam byli věrni rozděleni do skupin. V podzemních dolech se vězňové často museli
střídat, jelikož práce zde, byla velice namáhavá a nejvíce i zdraví nebezpečná. Kolem
12:30 byla přestávka na oběd trvající 45 minut. Práce končila v 18 hodin a ve 21 hodin
začínal noční klid.
Krematorium v Litoměřicích: Jelikož byla úmrtnost vysoká, muselo zde být zřízeno
krematorium. Byla to malá cihlová budova a denně zde bylo spáleno třicet až čtyřicet
těl.
Dnes je v části Richard II. oficiální uložiště radioaktivního odpadu a je veřejnosti
nepřístupná.
Budova krematoria byla upravena a bylo zde vytvořeno pietní místo. Uprostřed se
nachází pomník obětem, který připomíná utrpení, které se zde odehrávalo. Toto místo je
dnes spravované Památníkem Terezín, patří pod něj jak krematorium, tak i podzemní
29
továrny. Uvažuje se nad tím, že by se alespoň část podzemních chodeb zrekonstruovala
a zpřístupnila veřejnosti. [23]
Ke dni 28. 2. 1945 bylo národnostní složení podle počtu vězňů následující:
Tabulka 2 Národnostní složení v konc. táboře v Litoměřicích
Poláci 2 597
Rusové 973
Maďaři 238
Jugoslávci 175
Litevci 137
Němci 115
Francouzi 103
Italové 84
Češi 73
Řekové 52
Chorvaté 16
Holanďané 14
Rumuni 4
Slováci 4
Belgičané 2
Lotyši 2
Albánci 1
Španělé 1
Bez státní příslušnosti 9
Národnost neuvedena 1 906
Celkem teda 6 506 osob a z toho 745 židů
4.4 Rabštejn
V okolí České Kamenice v severních Čechách se nachází podzemní prostory, které
sloužily jako továrny k válečné letecké výrobě. Chodby jsou dlouhé 4,5 km. V roce
1944 byli z koncentračního tábora Flosenburg přivezeni vězňové, aby vybudovali
podzemní továrnu. Bylo vybudováno 17 500 m krychlových podzemních prostor.
Pracovalo zde 3 500 – 4000 lidí. Vězni se střídali u těch nejhorších prací a pracovali 12
30
hodin denně. Vězňové byli umístěni do nově vybudovaného koncentračního tábora
v Rabštejně. Stály v něm přízemní a dvou patrové budovy, kuchyňská budova a
marodka, celý areál byl obehnán dvojitým plotem z ostnatého drátu a v rozích byly tři
strážní věže. Za plotem stála strážnice, ubytovna stráží a psinec. Toto nebyl tábor
vyhlazovací, ale spíše pracovní. Lidé zde trpěli těžkou prací a ostatními špatnými
podmínkami. [14]
Od roku 2003 je část těchto chodeb otevřena společnosti jako muzeum. Je zde
expozice, která nám připomíná historii Rabštejna. Z koncentračního tábora se
dochovaly pouze základy některých budov a v jejich blízkosti se nachází památník
obětem koncentračního i internačního tábora. Je to kamenný jehlanovitý pomník
s novou pamětní deskou. Dříve zde bylo Městské muzeum, které zřídil pan Josef
Langmajer, ve kterém byla rozsáhlá expozice. Po smrti pana Langmajera byla expozice
přenesena do děčínského muzea. Bývalé muzeum bylo zničeno a strženo. Proto se zde
nachází jen pomník a informační tabule s lavičkami. [14]
4.5 Heydrichiáda
Než se bude psát o dalších místech, tak je nejspíš nejdříve vhodné zmínit Heydrichiádu,
která je spojená s následujícími místy. Co to vlastně Heydrichiáda je. V době druhé
světové války se v Československu formoval odboj. Reinhard Heydrich přišel do Prahy
a snažil se udělat v protektorátu pořádek. Snažil se potlačit stále sílící protinacistický
odboj. Na příklad vyhlásil první stanné právo, aby se mohlo zatýkat a popravovat ve
všech složkách odboje. V protektorátu tedy nastal teror. A odboj se rozhodl na to
reagovat a zorganizoval plán atentátu na Heydricha. Ten měli provézt Jozef Gabčík a
Jan Kubiš. 27. 5. 1942 došlo k atentátu v Libeňské zatáčce v Praze. Heydrich byl zraněn
a na následky zranění zemřel dne 4. června 1942 v nemocnici. 27. května začíná období
heydrichiády. Byl likvidován odboj. Lidé byli bezdůvodně stříleni a zabíjeni a byli
hledáni atentátníci a parašutisté. Denně byly vystavovány seznamy se jmény
zastřelených a v té době byly vyhlazeny dvě obce a to Lidice a Ležáky.[9] A právě
těmto dvěma místům a dále pak střelnicím v Pardubicích a Praze, bych se ráda
věnovala.
31
4.6 Kostel sv. Cyrila a Metoděje
Kostel sv. Cyrila a Metoděje byl postaven v letech 1730-1740. Je uvnitř zdoben
freskami ze života Karla Boromejského od K. Schopfa a štukaturami od M. I.
Palliardiho. Tento kostel se stal důležitou část naší historie, zapsal se do dějin právě za
doby 2. světové války, kdy poskytl útočiště českým parašutistům, kteří v roce 1942
úspěšně provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Celkem sedmi
parašutistům se nepodařilo včas uprchnout z Prahy a za zrady jednoho z nich propuklo
velké pátrání. Dne 18. července 1942 Gestapo a příslušníci SS obklíčili kostel a právě
na tomto místě došlo k boji. Než se však jednotky dostaly do kostela, byli již parašutisté
mrtví, jelikož si poslední kulky nechali pro sebe a ukončili tak svůj život sami.
Dnes je zde možná prohlídka krypty, kde se nachází bysty všech sedmi parašutistů a u
nich je shrnut jejich život. Dále zde můžeme vidět na informačních tabulích historii,
která je s touto událostí spojena, vše je velmi přehledně a výstižně popsáno a nastíněno.
Na vnější straně krypty je umístěna deska se jmény hrdinů. V kostele se konají
pravidelně bohoslužby a to každou sobotu a neděli.
4.7 Pardubice
Za druhé světové války bylo na území Československa několik popravišť a jedno z nich
bylo v Pardubicích na místě zvaném Zámeček. Tato vila byla postavena v roce 1885. Po
roce 1939 se vila, nazývaná Zámeček stala vojenským objektem. Byla zde zřízena
střelnice, která se stala popravištěm gestapa a kde byli popravováni lidé, kteří byli
odsouzeni k smrti. Tam, kde je dnes památník, bylo během devatenácti dnů popraveno
194 lidí a jeden den byl vyhrazen na popravu lidí z obce Ležáky, o kterých se ještě také
zmíním. To vše trvalo do roku 1944.
V roce 1949 zde byl vybudován památník. Zámeček dnes slouží k firemní
administrativě společnosti Foxconn CZ. V současné době je obýváno firmou pouze
jedno křídlo a zbytek je prázdný. Město Pardubice se snaží získat vilu a udělat z ní
muzeum. Místo je pietně upraveno a přístupné turistům v době od května do listopadu.
[8]
32
4.8 Popraviště Praha
Jsou to místa, kde byli popravování lidé během Heydrichiády. Byli sem odváženi a pak
zastřeleni. Na území protektorátu byly jedny z hlavních popravišť Praha – jízdárna
ruzyňských kasáren, Kobyliská střelnice a Pankrácká věznice. O těchto místech budou
poskytovány informace spíše o tom, jak vypadají dnes, jelikož popisovat, co se zde dělo
za války se nemusí a ani to nelze, jelikož jediné co se zde dělo, bylo to, že zde lidé byli
bezdůvodně popravováni. [7]
Jízdárna ruzyňských kasáren: Toto popravní místo je spojeno s datem 17. listopadu
1939, kdy zde bylo popraveno devět vysokoškolských funkcionářů, zatčených v rámci
akce „Sedmnáctý listopad“. V tento den se odehrál protest studentů vysokých škol proti
nacistickým okupantům. Studenti byli pozatýkáni a bylo nařízeno uzavření českých
vysokých škol a univerzity na dobu tří let. Téhož dne gestapo a jednotky SS přepadly
šest největších studentských kolejí v Praze. V jízdárně kasáren soustředili většinu
studentů zatčených právě v těchto vysokoškolských kolejích. Část z nich byla
transportována do koncentračního tábora. Ruzyňské kasárny sloužili i v následujícím
období okupace jako popraviště. Začátkem 70. Let ve věznici začal fungovat Odbor
vyšetřování StB
Dnes se zde nachází sídliště Na Dědině, které vzniklo v 80. letech 20. století.
Významnou stavbou zůstává ruzyňská kasárna, kam byli přemístěni zatčení studenti.
Staré Ruzyni vévodí Ruzyňská věznice, u které je nepřehlédnutelná především strážní
věž. Věznice vznikla v roce 1935 přestavbou cukrovaru a v roce 1950 byla dostavena
hlavní šesti podlažní budova. Je známá i tím, že během totality byl zde vězněn např.
Václav Havel.
Kobyliská střelnice: Ta se nachází na Praze 8 mezi panelovými domy. Byla zřízena
v roce 1890 a sloužila pro výcvik pěchoty. Ale Během druhé světové války sloužila jako
popraviště. A bylo zde během 33 dnů popraveno 539 lidí, mezi nimi byli vědci, umělci,
politici i vojáci. Lidé sem byli přiváženi nákladními auty. Byla zde popravena i skupina
26 lidí z Lidic. Konírna byla věznice a severní část sloužila k hromadné popravě. Podle
seznamů zde bylo popraveno více než 755 lidí.
I když je dnes střelnice vyhlášena za národní kulturní památku, spousta lidí, neví co to
je vlastně za místo. Po válce byla střelnice převzata Posádkovým velitelstvím v Praze a
byla používána k cvičení střelbě. Později však od toho záměru sešlo. Místo bylo
upraveno podle architektů L. Todla a J. Poláka, před křížem je bronzová socha plačící
33
ženy – Nepokořená vlast. Dřevěný kříž, který se zde nacházel, byl vyměněn za kovový,
z důvodu poškození a pamětní desky s osobními daty jsou umístěny tam, kde kdysi
stávaly dřevěné kůlny. Nápisy na těchto deskách uvádí hodinu, den, měsíc a rok
popravy a za jménem věk, který byl dovršen v době smrti. [7] V prostorách bývalé
konírny se nachází kamenná mozaika a tu doplňují verše básníka Miroslava Floriana:
„Zastav se na chvíli…krev naše vstoupila do této země, ale my znovu se vzpřímili.“
Pankrácká věznice: Nejdříve byla věznice využívána pro vyšetřovací a vazební
procesy, po té byli vězni posíláni do koncentračních táborů. Později se však začalo
popravovat přímo ve věznici. Ve věznici byla i nemocnice. Proslulých oddělením se
stalo převážně oddělení Psychiatrické léčebny v Praze–Bohnicích. Na popravišti
věznice ukončilo život 150 ze 450 osob. Od roku 1954 bylo toto popraviště jediným
v ČSR a do té doby zde bylo popraveno 152 odsouzených.
Věznice byla zrekonstruována a dnes slouží věznice jako vazební dům pro obžalované
muže. Je určeno pro 858 chovanců. Sloužila i jako ústřední eskortní středisko, nebo jako
jeden z technických ústavů MV. Místnosti jsou průměrně po třech postelích a v té
největší se nachází postelí 10. Můžeme zde najít také nemocnici a Památník, kde se
nachází stálá výstava věnována tématu historie zacházení s vězni. Nachází se zde tři
pietní místa. První z nich je Památník Pankrác v bývalé sekyrárně, dalším je vězeňská
nemocnice a posledním je popravčí cela v suterénu věznice. [10]
4.9 Lidice
Ve vesnici v roce 1942 žilo 503 obyvatel. „Rozkaz k vyhlazení Lidic zněl: všechny
dospělé muže zastřelit, všechny ženy převézt do koncentračního tábora, děti shromáždit
a pokud jsou poněmčení schopné, dát do SS-rodin, zbytek vychovat jinak, obec vypálit a
srovnat se zemí.“[OSUDY LIDICKÝCH DĚTÍ, 2003, str. 11]. Dne 10. června 1942 byla
obec obklíčena jednotkami SS a jednotkami německé policie a nikdo nesměl vesnici
opustit. Lidé začali být vyváděni ze svých domovů a byli rozdělováni. Muži a chlapci
nad 15 let do sklepa a ženy s dětmi do místí školy. Muži byli posléze popraveni, celkem
jich bylo 173. Děti byly od svých matek odtrženy, většina z nich byla otrávena plynem a
ženy skončily v koncentračním táboře. Kromě likvidace obyvatel, byla zlikvidována
celá vesnice. Celá obec byla srovnána se zemí. Domy byly vypáleny a zničeny
trhavinami. Příčina toho všeho, byl nejasný dopis, který zaslala žena právě do této obce.
A tento dopis zadal záminku vykonat mstu za R. Heydricha. Celkem zemřelo 340
34
obyvatel (192 můžu, 60 žen a 88 dětí)Zpráva o osudu Lidic oblétla celý svět a měla
jinou reakci, než takovou, jaká se očekávala. Do dnes jsou lidé, kteří se jmenují právě
Lidice, existují obce s tímto názvem. Právě na počest této vesnice. V roce 1947 byl však
položen základní kámen a v roce 1948 začala stavba nových Lidic. Obec byla ale
vystavěna na jiném místě, nedaleko obce původní. Na původním místě dnes stojí
památník. Nachází se zde Pomník dětských obětí války. Je to 82 dětských soch
v nadživotní velikosti. Dále zde můžeme nalézt muzeum, Multimediální expozici „A
nevinní byli vinni…“, lidickou galerii, Mezinárodní dětskou výtvarnou výstavu Lidice.
O těchto místech se více zmíním ve své praktické části. Mezi starou a novou obcí se
dnes nachází Sad míru a přátelství a rostou zde růže z celého světa. Přesněji řečeno 213
odrůd z 24 tisíc keřů. A právě tato květina se stala symbolem Lidic. Sad se rozkládá na
ploše 3,5 ha. Seznam států, které darovaly růže pro tento sad je: Argentina, Austrálie,
Belgie, Brazílie, Bulharsko, Československo, Čína, Dánsko, Francie, Holandsko, Izrael,
Japonsko, Kanada, Korea, Kuba, Lucembursko, Maďarsko, Mexiko, Německo, Norsko,
Nový Zéland, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Sovětský svat, Švédsko, Švýcarsko, USA
a Velká Británie. Dnes jsou Lidice obcí, která nabízí vše, co každá jiná. A to hlavně
kvůli dobrovolníkům z celého světa, kteří se rozhodli, této vesnici pomoci. [11]
Tabulka 3 Místa ve světě s názvem Lidice
název stát upřesnění
Lidice (Parado) Brazílie Město
Nova Lidice (Vila Progresso) Brazílie obec
Lidice Panama obec
Lidice USA - Illinois obec
Kfar – Lidice (Gevar-ám) Izrael městská čtvrť
Lidice (Caracas) Venezuela městská čtvrť
Lidice (Lima) Peru městská čtvrť
Lidice (Havana – mč.Regla) Kuba náměstí
Lidice (Gan Yaoneh) Izrael městská čtvrť
Lidice – (St. Jeronimo) Mexiko obec
35
4.10 Ležáky
Vyhlazení této vesnice mělo podobný nesmyslný důvod jako u Lidic. Bylo to kvůli
vysílačce, kterou zde ukrýval parašutista Jiří Potůček. Dne 24. června 1942 byly Ležáky
obklíčeny a obyvatelé byli převezeni do pardubického Zámečku, jak jsem se již zmínila
v předchozím textu. Zde byli obyvatelé nad 15 let popraveni. Celkem jich bylo 34 (18
žen a 16 mužů). 13 dětí bylo odvezeno do tábora. Dvě z nich byly vybrány k poněmčení
a zbylé děti nejspíš zahynuly v plynové komoře. Domy byly vyrabovány a vypáleny a
do prosince 1943 byly Ležáky srovnány se zemí. Původně měla být obec vymazána
z mapy a nebo naopak v ní měl být obnoven život. Ale nakonec z obou návrhů sešlo a
toto místo se stalo Národní kulturní památkou a slouží jako památník odboje proti
nacismu.
Za dnešní vzhled vděčíme především architektovi Ladislavovi Žákovi a Ing. Drimlovi,
který navrhl pietní areál bývalé obce. Dnes jsou na místech vypálených domů pomníky.
Celý areál má formu parku s rybníkem a potokem. Na druhé straně silnice je palouk
s pomníkem, pětiboký jehlan, na kterém je napsáno pěti jazyky: „Zde stávala osada
Ležáky, vyhlazena dne 24. 6. 1942 německými fašisty. Braňte mír ve jménu života.“
Nachází se tady základy vypálených domů s pomníky a s kříži. Nalezneme zde také
pomníčky odbojářů, kteří jsou spjati s touto obcí a památník, kde můžeme shlédnout
dokument o této tragédii a také písemné doklady o lidech, kteří zde žili a záznamy o
jejich osudech. Nad bývalou obcí pak stojí kříž zvaný Trnová koruna. Bylo zde také
vybudováno muzeum a restaurace s minigalerií. Dále byl obnoven i rybník Ležák. Na
památku této tragédie byla vybudována škola v Miřeticích. [25]
Když se to shrne, tak oproti Lidícím, zde nebyla vybudována nová vesnice, pouze se
toto místo stalo areálem, který je plný vzpomínek a připomíná nám tragédii, která se
tady odehrála za druhé světové války. Velkým šokem pro český národ bylo to, že
nacisté jsou takový čin zopakovat. Je řeč o tom, že po vyhlazení Lidic přišlo vyhlazení
další vesnice. I když tyto dvě vesnice potkal stejný osud, nevstoupily Ležáky do paměti
lidí, tak jako Lidice. A to v Ležákách odboj skutečně existoval. Dodnes se setkávám i
s takovými, kteří vůbec nevědí, co Ležáky byly, kde se nacházeli, natož to, že mají
nějakou spojitost s Lidicemi.
36
4.11 Lety
V Letech byl během druhé světové války zřízen cikánský tábor. Zpočátku to byl
pracovní a později sběrný tábor, ale v srpnu 1942 se změnil na cikánský tábor.
Nacházeli se zde jak muži, tak i ženy děti. Byly zde velmi špatné podmínky, ale to
samozřejmě na každém takovém místě. Ze začátku bylo možné být z tábora propuštěn,
kolovaly zprávy, že za poplatek 20 000 protektorátních korun. Byl to především
pracovní tábor a většina prací souvisela se stavbou silnici na trase Plzeň – Ostrava. Dále
vězni pracovali v zemědělství. Hygienické podmínky tady byly naprosto katastrofální.
Vyskytovaly se tu chronické nemoci, žádné z dětí, které se zde narodilo, nepřežilo.
Největší počet vězňů zahynul při tyfové epidemii. Táborem prošlo 1 309 osob a
nepřežilo jich 326. Některým z vězňů se podařilo utéct a zbytek byl transportován do
Osvětimi. Byly celkem dva hromadné transporty. [12]
Dnes je na místě bývalého pracovního tábora Památník Lety. Ten nám připomíná
historii toho tábora a romský holocaust. Je situován v místech provizorního vězeňského
hřbitova. Nachází se okraji lesa asi 1 km od obce Lety u Písku. Z obce se sem dostanete
po místní komunikaci. Toto pietní území bylo prohlášeno za kulturní památku. A je
vlastně pohřebiště všech obětí, které tábor nepřežili. Autorem památníku je akademický
malíř Zdeněk Hůlka a byl zřízen v roce 1995. Byla zde upravena příjezdová
komunikace a postaveno parkoviště s kapacitou pro 3 autobusy a 10 osobních
automobilů. Podél cesty, která vede k památníku, se nachází informační tabule a
lavičky. Dřevěné boudy, které jsou zde k vidění, slouží jako provozní a technické
zázemí a zahrnují výstavní prostory, WC a sklad údržby. Vše uzavírá přírodní amfiteátr,
který umožňuje příjemné posezení.
Dnes se zde tedy nachází: expozice, replika táborové ubikace, přírodní amfiteátr a
krátkodobě výstavy v Infocentru KP Lety. Veškerý přístup je bezbariérový a na
objednávku si můžete zajistit i průvodce po pietním místě. [13]
37
5 Shrnutí
Má generace nezažila válku ani komunismus, ale tyto věci a události jsou bytostně
důležité. A my bychom se o ně měli zajímat, abychom je mohli předávat dál našim
dětem. Protože nikdy nevíme, co se může stát. Holocaust není minulost, něco
podobného se může stát znovu. A k tomu právě slouží tato místa. Nejsou to jen
pomníky a památníky, které nám vše připomínají, ale také muzea, která jsou určeno
k zachování historie. Muzeum zachovává věci pro budoucnost a ukazuje nám, jaká byla
doba, před několika desítky let, což z historického hlediska, je jen velmi krátká doba.
Vysvětluje, co se tady stalo. Důležité slovo je zde autenticida. Zachovat věci
v původním stavu. Myslím, že poslední dobou se stále více zvyšuje zájem o tato místa a
tím se zvyšuje i návštěvnost. A to hlavně u mladších lidí, kteří mají zájem o různé
vzdělávací kurzy, které se týkají této tematiky. Současný zájem nastartovala obrovská
vlna publicity na přelomu tisíciletí. Začalo mluvit mnoho pamětníků a tato tematika
vtrhla i na filmová plátna, do televize, do škol, do médií a knihkupectví. A to vše
pokračuje dodnes.
38
6 Praktická část
Tato část obsahuje zájezd do měst a míst, o kterých jsem se zmínila v teoretické části.
Jedná se o čtyřdenní autobusový poznávací zájezd pro 40 osob a je možné ho realizovat
v době od dubna do října. Začíná v Jindřichově Hradci, kde se nachází první nástupní
místo, po té následuje přesun do Terezína přes města Pelhřimov, Humpolec, Praha, zde
je také po domluvě možnost nástupních míst. V Terezíně proběhne prohlídka města a
pak proběhne přesun do Litoměřic, kde bude prohlídka pietního místa a zde je také
připraven nocleh. Další den je vyhrazen pro prohlídka Prahy a tím jsou na mysli pražské
střelnice a následuje odjezd do Pardubic, kde je možno vidět, již zmíněný Zámeček.
Opět je v Pardubicích naplánován nocleh. Třetí den pokračujeme k pietnímu místu
Ležáky a následuje odjezd do Lidic a ve večerních hodinách přesun do Rabštejna. Tam
je poslední očekávána opět prohlídka pietního místa a následuje odjezd do Let u Písku,
kde se seznámíme s místem bývalého cikánského tábora. Tímto bude završen a ukončen
opět v Jindřichově Hradci. Cílem toho zájezdu je seznámit účastníky s naší historií
z doby druhé světové války.
6.1 Program zájezdu
6.1.1 První den
Zájezd začne v Jindřichově Hradci na parkovišti
Jitřenka, odkud se pojede do severních Čech do
města Terezín. Cesta bude probíhat z Humpolce
přes dálnici D1 až do Prahy a z Prahy do Terezína.
V Terezíně bude zajištěna prohlídka s odborným
výkladem v českém jazyce po celém Terezínském
památníku. Odtud bude následovat výlet do
Litoměřic, kde se bude konat prohlídka památku a
pietního místa. Po prohlídce bude zajištěna
přeprava do ubytovacího zařízení a po zbytek dne
bude volný program.
Obrázek 1: mapa 1. den
1: 4 000 000
39
Zde proběhne prohlídka těchto míst:
Malá pevnost
Národní hřbitov
Muzeum ghetta
Židovský hřbitov s krematoriem a Ruský hřbitov
Pietní místo u Ohře
Kolumbárium, obřadní místnosti a márnice
Bývala Magdeburská kasárna
V odpoledních hodinách se všichni přesunou do města Litoměřice, kde navštíví
památník obětem druhé světové války a proběhne prohlídka celého pietního místa, kde
se kromě památníku nachází také krematorium. Poté budou účastníci odvezeni do
hotelu v Litoměřicích a následuje volný program.
Nyní budou jen krátce popsána místa, která budou navštívena, jelikož tyto místa byla
popsána již v teoretické části.
6.1.1.1 Malá pevnost
Jsou zde stálé výstavy, ale konají se tu i krátkodobé výstavy. Mezi expozice patří:
Malá pevnost 1940 – 1945
Expozice výtvarného umění Památníku Terezín
Terezín 1780 – 1939
Koncentrační tábor Litoměřice 1944 – 1945
Internační tábor pro Němce. Malá pevnost 1945 – 1948
Otvírací doba: od dubna do října denně od 8:00 do 18:00
40
6.1.1.2 Národní hřbitov
Tento hřbitov byl zřízen uměle a až po válce.
Nachází se zde 2 386 jednotlivých hrobů a pět
hromadných hrobů, v nichž jsou pochovány
tisíce dalších obětí. Celkem teda asi 10 000
lidí.
6.1.1.3 Muzeum ghetta
V muzeu je stálá výstava, která obsahuje
stovky dopisů, dokumentů, kreseb,
videozáznamů a předmětů, které popisují
příběh každodenního života vězňů.
Otvírací doba od dubna do října denně od 9:00 do 18:00
6.1.1.4 Židovský hřbitov
Hřbitov je upraven jako pietní místo a
dominantou je kamenná menora. Je zde
pohřbeno asi 9 000 zemřelých.
Obrázek 2 Nárdodní hřbitov
Obrázek 3 Muzeum ghetta
Obrázek 4 Židovský hřbitov
41
6.1.1.5 Pietní místo u Ohře
Jedná se o kamenný památník s pamětní deskou. Připomíná, kolik obětí v Terezíně
zemřelo. Jelikož byla většina popela obětí vysypána do řeky Ohře. V tomto místě bylo
rozprášeno kolem 22 000 obětí.
6.1.1.6 Kolumbárium a obřadní místnosti
Je zde k nalezení křesťanská a židovská
místnost. V těchto místnostech probíhalo
poslední rozloučení s mrtvými. Expozic
v těchto místech a také v Ústřední márnici je
zaměřená na pohřební obřady v ghettu.
Otvírací doba od dubna do října denně od 9:00 do 18:00
6.1.1.7 Bývalá Magdeburská kasárna
Výstavy, které se zde nachází, jsou věnovány životu židovských vězňů. Expozice, které
zde můžete vidět, jsou:
Replika vězeňské ubikace z doby ghetta
Hudba v terezínském ghettu
Výtvarné umění v terezínském ghettu
Literární tvorba v terezínském ghettu
Divadlo v terezínském ghettu
Obrázek 5 Kolumbárium
42
Obrázek 6 Magdeburská kasárna
Otvírací doba od dubna do října denně od 9:00 do 18:00
6.1.1.8 Pietní místo Litoměřice
Po válce zde bylo postaveno pietní místo, dominantou je památník, který připomíná
oběti druhé světové války a vedle památníku se nachází cihlová budova, což je bývalé
krematorium. Budova krematoria je veřejnosti nepřístupná, takže celá prohlídka probíhá
venku.
Obrázek 7 Pietní místo v Litoměřicích
Vstupné: do Malé pevnosti a muzea ghetta, která platí do Magdeburských kasáren:
200,-
pro studenty, důchodce je vstupné 150,-. Pro tělesně a mentálně postižení lidí, děti do 5-
ti let a řidiči autobusů, kteří doprovázejí skupinu lidí je vstup zdarma.
Průvodcovský výklad je nutno objednávat předem a je zahrnuto ve vstupném.
Pokud budou návštěvníci chtít fotografovat, je nutno zaplatit poplatek 50,- za jeden
fotoaparát.
Každá skupina nad 40 osob dostane slevu 10,- na osobu.
43
Parkování: Před malou pevností je neplacené parkoviště. Je zde možnost parkování i na
ulici a to také zcela zdarma a to v místech před Muzeem a Magdeburskou kasárnou.
6.1.2 2. den
Druhý den v ranních hodinách bude
následovat výlet na Rabštejn, kde se
účastníci podívají k podzemním chodbám,
které zde byly během války a navštíví také
muzeum, které se nachází v jedné
z podzemních chodeb. Na závěr prohlídky
bude účastníkům umožněno prohlédnout si
památník obětem fašismu, který zde byl
vystaven k uctění památky. Pak se pojede
autobusem do Lidic, kde bude probíhat
prohlídka památníku Lidice, konkrétně
muzea a růžového sadu. A ve večerních hodinách bude následovat přesun do Prahy, kdy
bude zajištěn nocleh.
6.1.2.1 Muzeum letecké továrny Rabštejn
Muzeum je expozice, která mapuje historii
Rabštejna. Nachází se přímo v podzemních
chodbách, které byly upraveny tak, aby zde bylo
bezpečno, ale zároveň zůstala zachována
atmosféra, které zde panovala v době druhé
světové války.
Otevírací doba: Otevřeno je po celý rok, ale je nutné domluvit návštěvu předem a to je
nutné být skupina, alespoň osmi osob.
Vstupné: 80,- dospělý, 50,- děti
Obrázek 8 Mapa 2. den
Obrázek 9 Muzeum letecké továrny
1: 1 000 000
44
Doporučení: Doporučují vzít si s sebou kapesní svítilnu a svetr.
Exkurze trvá zhruba 2,5 hodiny.[16]
Obrázek 10 Pietní místo Rabštejn
6.1.2.2 Muzeum památníku Lidice
Muzeum bylo postaveno v roce 1962 podle
projektu arch. Františka Marka. V roce 2005
započala rozsáhlá rekonstrukce a rozšíření
celého objektu. A o rok později bylo otevřeno
muzeum s expozicí „A NEVINNÍ BYLI
VINNI…“. Expozice seznamuje návštěvníky
se životem a osudy obyvatel obce, její
zničením a obnovou na pozadí klíčových
dobových událostí. [11]
Síň IN MEMORIAM je prostor zřízený pod terasou dvouramenného schodiště,
využívaný k tematickým výstavám, např. o městech, vesnicích, které postihl podobný
osud jako Lidice. [11]
V expozici muzea můžete také vidět hasičskou stříkačku, kterou obyvatelé Lidic
v červnu v roce 1942 zapůjčili vedlejší vesnici, proto se nenacházela a tudíž se také
zachovala.
Multimediální expozice
Nabízí návštěvníkům nahlédnout do historie obce Lidice. Jsou zde převážně obrazy,
které nám připomínají hlavně osoby, které zde zahynuli a na které, by se nemělo
Obrázek 11 Muzeum památkníku Lidice
45
zapomínat. K vytvoření patřičné atmosféry pomáhají i video projekce, které oživují
jednotlivé obrazy. Najdeme zde ale také několik dochovaných předmětů.
Návštěvní doba od dubna do října je od 9:00 od 18:00
Vstupné: dospělí: 80,-
studenti, ZTP, důchodci, děti mladší 15 – ti let:
40,-
Prohlídka pietního místa s průvodcem a
výkladem: 300,-
Možnosti stravování: Je zde možnost stravy v rychlém občerstvení u parkoviště nebo
v areálu muzea a nebo také v restauraci Lidická galerie.
6.1.3 3. den
Třetí den je pro
účastníky připravena
návštěva pražských
popravišť a těmi
jsou: Kobyliská
střelnice, Jízdárna
ruzyňských kasáren a
Pankrácká věznice. Tato prohlídka bude probíhat dopoledne a po obědě je zajištěn opět
přesun autobusem, tentokrát do Pardubic, přesněji do pardubického Zámečku, též
popraviště. Hotel na tuto noc bude zajištěn právě v Pardubicích.
Obrázek 12 Multimediální projekce
Obrázek 13 Mapa 3. den
1: 1 000 000
46
Obrázek 14 Zámeček v Pardubicích
Tato místa a především jejich popis byl popsán v teoretické části, proto je zbytečné se
opakovat v praktické části stejným výkladem.
6.1.4 4. den
Poslední den zájezdu se z Pardubic pojede
do Ležáků, kde se bude konat předem
objednaná prohlídka Národní kulturní
památky Ležáky, která zahrnuje prohlídku
pietního místa a památníku, o kterých je již
napsáno v teoretické části. Po obědě bude
následovat návštěva památníku Lety u
Písku, bývalého cikánského tábora. Odtud
se pojede zpět do Jindřichova Hradce, kde
bude zájezd ukončen.
Otvírací doba od března do října: od 9:00 do 17:00, pondělí je zavřeno
Vstupné: dospělí: 30,-
děti od 7 do 15-ti let: 20,-
děti do 7 let: zdarma
studenti, důchodci, ZTP: 20,-
Obrázek 15 Mapa 4. den
1: 4 000 000
47
Prohlídka celé oblasti v českém jazyce je zdarma. [25]
6.2 Harmonogram zájedu
1. Den: Jindřichův Hradec – Terezín – Litoměřic
06:00 sraz na v Jindřichově Hradci na parkovišti Jitřenka
06:30 odjezd z Jindřichova Hradce
10:00 příjezd do Terezína
10:00 – 12:30 prohlídka Památníku Terezín
12:30 – 14:30 volno na oběd a individuální prohlídka Terezína
14:30 – odjezd z Terezína
14:45 – příjezd do Litoměřic
14:45 – 16:15 prohlídka pietního místa
16:15 – odjezd do hotelu v Litoměřicích
16:30 – příjezd do hotelu
po zbytek dne volný program
2. Den: Litoměřice – Rabštejn – Lidice - Praha
08:00 odjezd z Litoměřic
09:00 příjezd do Rabštejna
09:00 – 11:30 prohlídka muzea a památníku
11:30 – 12:30 volno na oběd
12:30 odjezd z Rabštejna
14:30 příjezd do Lidic 105km
Obrázek 16 Ležáky
48
14:30 – 17:30 prohlídka Památníku Lidice
17:30 - odjezd z Lidic 24 km
18:30 příjezd do Prahy a ubytování
3. Den: Praha - Pardubice
07:00 sraz před hotelem a metrem ze stanice Nádraží holešovice se pojede do stanice
Střížkov a odtud autobusem č. 136 na zastávku Bojasova, kde se nachází Kobyliská
střelnice
09:00 metrem na stanici Pražského povstání a odtud tramvají číslo 18 na zastávku
Vozovna Pankrác – zde bude prohlídka Pankrácké věznice
11:00 metrem do stanice Dejvická a odtud autobusem 206 na zastávku Ciolkovského a
tady se nachází areál Ruzyňské věznice a kasáren.
13:30 – 14:30 volno na oběd
14:30 odjezd do Pardubic
16:30 příjezd do Pardubic
16:30 – 18:00 prohlídka pardubického popraviště – Zámečku
18:00 – ubytování a individuální program
4. Den Pardubice – Ležáky – Lety – Jindřichův Hradec
08:00 odjezd z Pardubic 33km
08:45 příjezd do Ležáků
8:45 - 10:15 prohlídka pietního místa
10:15 – odjezd z Ležáků
13:00 – příjezd do Let u Písku
13:00 – 14:00 volno na oběd
14:00 – 15:30 prohlídka pietního místa
15:30 odjezd z Let
17:00 příjezd do Jindřichova Hradce
49
6.3 Itinerář
Tabulka 4 Itinerář zájezdu
Datum Místo Příjezd Odjezd Čekací
doba ve
¼ hod.
Průběžné
km
Km
celkem
Číslo
komunikace
1.den Jindřichův
Hradec
06:30 30 217 E551, D1,
D8, 608
Terezín 10:00 14:30
Litoměřice 14:45 217
2. den Litoměřice 08:00 34 49 266 15, 263,
26311, 13,
2639
Rabštejn 09:00 12:30 105 371 26339, 263,
262, 15,
240, D8,
23644, R7,
61
Lidice 14:30 17:30 24 395 61, R7
Praha 18:30
3. den Praha 14:30 38 120 515 D11, 37
Pardubice 16:30
4.den Pardubice 08:00 26 33 548 37, 337,
33774,
33773
Ležáky 08:45 10:15 125 673 37, 34, 19,
4, 33774,
33773,
50
33770
Tábor
(pauza)
12:15 12:45 48 721
Lety u
Písku
13:30 16:00 94 815 19, 3, 23
Jindřichův
Hradec
17:30
6.4 Ubytování
6.4.1 Ubytování v Litoměřicích
Hotel Labe
Tento hotel, kategorie tří hvězdiček poskytuje ubytování v jedno, dvou, tří a
čtyřlůžkových pokojích. Kapacita hotelu je 175 pokojů. Každý pokoj má své sociální
zařízení a televizor. V hotelu se nachází recepce, která je v provozu 24 hodin denně,
restaurace, kavárna, neplacené parkoviště a v celém areálu je připojení k internetu
zdarma. Nachází se v klidné lokalitě na kraji Litoměřic, kde se spojí řeky Labe a Ohře.
Ale zároveň i centrum je lehce dostupné a to z důvodu menší rozlohy tohoto města.
Obrázek 17 Ubytování Litoměřice
51
Ceny za osobu za noc:
jednolůžkový pokoj: 900,-
dvoulůžkový pokoj: 700,-
třílůžkový pokoj: 1300,-
Apartmá 2 dvoulůžkové pokoje: 1600,-
Ceny pokojů jsou včetně snídaně.
[17]
6.4.2 Ubytování v Praze
Plus Prague
Tento dvouhvězdičkový hotel se nachází kousek od stanice metra Nádraží Holešovice a
400m od hotelu se nachází tramvajová zastávka Ortenovo náměstí, která umožňuje
snadné a rychle spojení přímo do historického centra Prahy. Hotel poskytuje dvou a tří a
čtyřlůžkové pokoje a opět má každý pokoj vlastní sociální zařízení. Hotel je dále
vybaven krytým bazénem, 24 hodinovou recepcí, bezplatným připojením k internetu,
restaurací, barem, výtahem a hlídaným parkovištěm za poplatek 12EUR na den.
Obrázek 18 Ubytování Praha
Ceny za osobu na noc:
dvoulůžkový pokoj: 786,-
třílůžkový pokoj: 1022,-
čtyřlůžkový pokoj: 1258,-
Ceny jsou včetně snídaně.
[18]
52
6.4.3 Ubytování v Pardubicích
Hotel Arnošt Garni
Opět tříhvězdičkový hotel, který se nachází přímo v historickém centru Pardubic.
V hotelu je k dispozici 24 hodinová recepce, připojení k internetu zdarma a parkování
před hotelem. Hotel poskytuje ubytování v jedno, dvou, tří a až čtyřlůžkových pokojích.
Každý pokoj má své sociální zařízení, televizor a telefon. Za příplatek je možné dostat
pokoj s ledničkou.
Obrázek 19 Ubytování Pardubice
Ceníku ubytování:
Jednolůžkový pokoj bez TV: 710,-
Jednolůžkový pokoj s TV: 760
Dvoulůžkový pokoj bez TV: 880,-
Dvoulůžkový pokoje s TV: 980,-
Třílůžkový pokoj bez TV: 1290,-
Třílůžkový pokoj s TV: 1440,-
Čtyřlůžkový pokoj: 1980,-
Ceny jsou bez snídaně, je zde možnost příplatku za snídani 90,-
Parkoviště před hotelem je za poplatek 40,-/den
[20]
53
6.5 Doprava
Adresa:
ČSAD Jindřichův Hradec a. s.
U Nádraží 694/II
377 04 Jindřichův Hradec
telefon: 384 371 911
Dopravu bude zajišťovat firma ICOM transport, a. s., přesněji ČSAD Jindřichův
Hradec, která se specializuje jak na vnitrostátní, tak i mezinárodní nákladovou a
autobusovou dopravu. Přeprava bude uskutečněna v moderních, pohodlných,
klimatizovaných autobusech značky Mercedes - Benz, s nejlepší technikou.
Maximální počet osob: 45 + řidič + průvodce
Cena za kilometr: 28Kč
Sazba za dobu čekání: 140 Kč/hodina
6.6 Kalkulace zájezdu
6.6.1 Nepřímé náklady
- náhrada za ujeté kilometry
ujeté km: 815 km
+ 5% objížďky a + 5% přístavné z 815 = 81,5
počet km celkem: 896,5
sazba za ujeté km: 28,-
náhrada za ujeté km: 28 x 896,5 = 25 102 Kč
-náhrada za dobu čekání
Doba čekání se počítá od 06:00 do 18:00 hodin, v noci s čekací doba nepočítá, pokud
autobus není v provozu a počítá se ve čtvrthodinách.
Sazba: 140 Kč/hodina
1. den: 30
2. den: 34
3. den: 38
54
4. den: 26
Celkem 128 čtvrthodin a to je 32 hodin.
Náhrada za dobu čekání 32 x 140 = 4 480 Kč
-silniční poplatky
Silniční poplatky jsou v České republice uvaleny pouze na silnice I. třídy a dálnice.
Proto vznikly následující náklady.
Trasa J. Hradec – Terezín
zpoplatněna 129,9 km = 179,27 Kč
Lidice – Praha
zpoplatněna 5,8 km = 8 Kč
Praha – Pardubice
zpoplatněna 69,3 km = 95,64 Kč
-celkem za mýtné 283 Kč
[21]
-poplatky za parkování
40,- před hotelem v Pardubicích
12 EUR před hotelem v Praze – kurz ČNB 25,05 Kč = 300 Kč
- celkové parkovné činí 340 Kč
-náklady na 2. řidiče
Řidič je jen jeden, náklady jsou tudíž 0 Kč
-Stravné
Tabulka 5 Stravné 2012
Stravné 2012
hodiny Výše stravného krácení
5-12 hodin 64,- 75%
12-18 hodin 96,- 35%
více jak 18 hodin 151,- 25%
55
Stravné se krátí v případě, že byla zaměstnanci bezplatně poskytnuta strava, což se
v tomto případě nestalo, proto se jen sečtou jednotlivé dny a ceny a krátit nebudou.
Tabulka 6 Stravné řidiče
18 hodin 96
více jak 18 hodin 151
více jak 18 hodin 151
17,5 hodiny 96
celkem 494
-náhrada stravného řidiče činní 494 Kč
-ubytování řidiče
Řidič bude ubytován ve dvoulůžkovém pokoji spolu s průvodcem. Průvodce má
ubytování zdarma a tudíž nejsou ani náklady na ubytování pro řidiče.
-náhrada výdajů na ubytování tedy činí 0 Kč
Celkové náklady na dopravu
25 102 + 4 480 + 283 + 340 + 0 +494 + 0 = 30 699 Kč
Kalkulace nákladů na průvodce
-Smluvená odměna průvodce
Odměna je 1 500 Kč/den
Za 4 dny bude odměna 4 x 1 500 = 6 000 Kč
-Stravné průvodce
Průvodce má stejný nárok jako řidič, proto jeho stravné bude činit také 494 Kč.
-ubytování průvodce
Průvodce má poskytnuto bezplatné ubytování, tedy 0 Kč
56
-Vstupy
Vstupné se platí až na místě u konkrétních památek a míst.
Nepřímé náklady celkem
30 699 + 6 000 + 494 + 0 = 37 193 Kč
6.6.2 Přímé náklady
-Ubytování a stravování
Vychází se z toho, že dva lidé spí na jednom pokoji, tedy budou brány v potaz jen ceny
dvoulůžkových pokojů. První noc v Litoměřicích v hotelu Labe 700 Kč na osobu,
druhou noc v Praze v hotelu Plus Prague 786 Kč na osobu a třetí noc v Pardubicích
v hotelu Arnošt Garni 880 Kč na osobu.
Pro 40 lidí to tedy bude 40 x (700 + 786 + 880) = 94 640 Kč
-Pojištění účastníků
Pojištění účastníků není zahrnuto v ceně.
Přímé náklady celkem
- 94 640 Kč
-Riziko neobsazenosti
Riziko neobsazenosti činí 20% z nepřímých nákladů. Nepřímé náklady se musí uhradit
vždy celé, aniž by se bral ohled na to, kolik osob se nakonec zúčastní zájezdu. Tohoto
zájezdu se zúčastní 40 osob.
20% ze 40 = 8
40 – 8 = 32
Budeme tedy vypočítávat z kalkulace 32 lidí cenu pro jednu osobu.
6.6.3 Celkové náklady
Nepřímé náklady: 37 194 Kč
Přímé náklady: 94 640 Kč
Celkové náklady činí: 131 834 Kč
Celkové náklady bez DPH
57
DPH u ubytování: 14%
DPH u stravného: 20%
Ubytování: 94 640 Kč
114% je 94 640 Kč
14% je 11 623 Kč
DPH za ubytování činí 11 623 Kč.
Stravné
120% je 988 Kč
20% je 164 Kč
DPH za stravné činí 164 Kč.
131 834 – 11 623 – 164 = 120 047 Kč
Celkové náklady bez DPH jsou 120 047 Kč.
Marže cestovní kanceláře
Za poznávací zájezd se počítá 30% marže a za pobytový zájezd 40% marže z celkových
nákladů bez DPH. Tohoto zájezdu se tedy týká 30%.
120 047 x 0,30 = 36 015 Kč
120 047 + 36 015 = 156 062 Kč
Cena zájezdů včetně marže cestovní kanceláře činí 156 062 Kč.
6.6.4 Cena zájezdů na osobu
Tato cena se vypočítá tak, že vezeme cenu zájezdu včetně marže a vydělí se počtem
účastníků (riziko neobsazenosti). Pak připočítáme 20% DPH.
156 062 / 32 = 4 877 Kč
4 877 x 0,20 = 976 Kč
4 877 + 976 = 5 853 Kč
Prodejní cena za zájezd na osobu činí 5 900 Kč.
6.6.5 Úprava marže o zaokrouhlení ceny
Koeficient pro DPH 20% se vypočítá 20/120 = 0,1667
5 900 – 5 853 = 47
58
47 x 0,1667 = 7,83
47 – 7, 83 = 39,17
Dále vynásobíme tuto částku počtem účastníků
39,17 x 32 = 1 253,44 Kč
Zaokrouhlíme na 1 254 Kč.
Nyní vezmeme marži CK a přičteme tuto částku.
36 015 + 1 254 = 37 269 Kč
Marže cestovní kanceláře, která byla upravena o zaokrouhlení se zvýšila z 36 015 Kč na
37 269 Kč.
59
Závěr
Cílem této práce bylo porovnat cestovní ruch před a po druhé světové válce a přiblížit
vývoj cestovního ruchu v tomto období. Dále pak představit místa, která vznikla po
druhé světové válce, nebo touto událostí byla poznamenána. Porovnat, jak tato místa
vypadala a v jakém stavu jsou dnes.
V teoretické části, ve které jsem se zabývala rozborem cestovního ruchu v tomto období
a pietním místům, které jsem zmiňovala, mi byly přínosem hlavně nové informace,
které jsem získala. Všechny podstatné informace, které jsem si osvojila v době psaní
bakalářské práce, jsem se snažila zahrnout do teoretické části, jelikož je to důležitá část
našich dějin, která změnila a ovlivnila nejen český národ, ale celý svět. V této době se
děly hrozné věci a my bychom na ně neměli zapomínat, jelikož i takové věci tvoří
historii a národ bez historie, není národ. A měli bychom dbát na zachování těchto fakt a
informací a tím docílíme právě tehdy, když se o ně budeme zajímat, nebo je alespoň
neignorovat a snažit se předávat je dál. A to byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem tuto
práci psala. Jsem ráda, že jsem si toto téma zvolila, jelikož jsem se sama dozvěděla
spousty dalších a nových informací, o kterých jsem neměla ani ponětí a budu ráda, když
si je někdo další osvojí též a to nejen z internetových článků, ale i z knih, od kterých
jsem se nemohla odtrhnout, dokud jsem je nedočetla.
V praktické části bylo mým úkolem zorganizovat zájezd, po již zmíněných místech.
Zjistila jsem, že uskutečnit takovou věc, není nic jednoduchého. Musí se zařídit spousta
věcí a asi největším přínosem mi bylo vytvoření kalkulace zájezdu. U samotné
kalkulace jsem strávila několik dnů, dokud jsem jí nedotáhla do konečné verze. Nebylo
jednoduché, zahrnout do této části vše, co sem patří. Myslím si, že by o tento zájezd
mohl být i celkem veliký zájem. Je to něco jiného než jiný poznávací zájezd, kdy
skupina turistů jezdí po městech, hradech, zámcích a jiných památkách. Byla bych ráda,
kdyby o tento zájezd byl větší zájem především u mladších lidí, protože většina z nich si
nedokáže představit, co vše probíhala na našem území před šedesáti lety. Proto by tento
zájezd měl být určen především mladým lidem. Jelikož jedině tehdy, kdy se dostanou na
taková místa, o který bylo psáno v této práci, si dokážou představit, co je to národní
bolest, ale zároveň chlouba. A v tomto by se měl orientovat každý z nás, i když ne
všichni jsme zcela zapáleni do této tématiky. A myslím si, že by o tento zájezd mohl být
i celkem velký zájezd a to právě díky své jedinečnosti, jelikož cestovní kanceláře
60
nenabízí takovou formu zájezdu, který by se orientoval jen na pietní místa po Čechách.
A pokud ano, tak jsou to zájezdy do Polska do Osvětimi a podobným místům, ale
v zahraničí. K propagaci bych určitě využila propagační letáky v cestovních
kancelářích, ale i na internetových stránkách konkrétních CK i na internetu všeobecně.
61
Seznam použité literatury
BARTEL, Judith Sandeen. Holocaust: Ztracená slova. Praha: MAYDAY, 2006, s. 48. ISBN 80-
ta869886-05-5.
BUBENÍČKOVÁ, Růžena, Ludmila KUBÁTOVÁ a Irena MALÁ. Tábory utrpení a smrti.
Praha: Svoboda, 1969
CÍLEK, Roman. Holocaust: Zřetězení zla. Praha: P3K, 2007. ISBN 978-80-903584-85
KÁRNÝ, Miroslav a Margita KÁRNÁ. Terezínské studie a dokumenty 1996. Praha: Nadace
terezínská iniciativa 1996, 1996. ISBN 80-200-0582-X.
KULIŠOVÁ, Táňa. Malá pevnost Terezín. praha: Naše Vojsko, 1961. ISBN 343-819-5.
KULKA, Erich. Židé v československé Svobodově armádě. Praha: Naše vojsko, 1990. ISBN 80-
206-0068-XI.
MACKOVÁ, Jana a Ivan ULRYCH. Osudy lidických dětí. Nymburk: VEGA-L, 2003. ISBN 80-
903163-9-5.
PETRÁK, Jan. Příručka turistů. Praha: Knihkupectví Klubu českých turistů, 1947.
RÁDL, Emanuel. Válka Čechů s Němci. Praha: Melantrich, 1993. ISBN 80-7023-147-5.
SCHILDBERGER, František. Ležáky 24. června 1942. Hradec Králové: Kruh, 1982.
Štemberk, Jan. Německo-Československý cestovní ruch v meziválečném období. Acta
Oeconomica Pragnesia. 1/2010, 69-78.
62
Seznam internetových zdrojů
[1] Vývoj cestovního ruchu. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z:
http://www.unium.cz/materialy/mu/esf/vypisky-m7515-p2.html
[2] Cestovní ruch. Czechtoursim [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z:
http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-
ruchu-v-cesku/
[3] Čedok. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z:
http://www.zajezdyonline.cz/CestovniKancelare/Cedok/
[4] Tramping. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://tramping.webnode.cz/o-nas/
[5] Chataření, chalupaření. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z:
http://nadrevo.blogspot.com/2010/02/chatareni-chalupareni.html
[6] Terezín. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.mesto-terezin.cz/expozice-
pamatniku.php
[7] Popraviště. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.fronta.cz/dotaz/popraviste-
v-protektoratu-cechy-a-morava
[8] Pardubice Zámeček. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://zamecek-pardubice.cz/
[9] Heydrichiáda. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.lidice.info/rok-1942.php
[10] Pankrácká popraviště. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z:
http://www.historickykaleidoskop.cz/1-2006/pankracka-popraviste-z-let-1926-1989.html
[11] Lidice. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.lidice-
memorial.cz/history_cz.aspx
[12] Lety. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z:
http://www.holocaust.cz/cz2/history/camps/lety
[13] Památník Lety. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z:
http://www.icpisek.cz/docs/cz/atr76.xml
[14] Rabštejn. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z:
http://www.vojna.net/portal/viewtopic.php?t=1015
[15] Rabštejnské údolí. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.luzicke-
hory.cz/mista/index.php?pg=zmrabuc
63
[16] Muzeum Rabštejn. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z:
http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Muzeum-koncentracniho-tabora-podzemni-
letecke-tova.aspx
[17] Pietní místo Litoměřice. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z:
http://foto.mapy.cz/163871-Litomerice-krematorium-Richard
[18] Ubytování Litoměřice. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.ubytovani-
litomerice-labe.az-hotel.eu/
[19] Ubytování Praha. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z:
http://www.booking.com/hotel/cz/plus-prague-hostel.cs.html?aid=319918;label=prague-
c3MMc9Ur3uz4w8uKx6IWWgS6515504536;sid=21699317a10e6780cd9157b1db58502e;dcid
=1;checkin=2012-06-11;checkout=2012-06-
12;srfid=6d39137e9a758d426608a04c6849c086X18
[20] Ubytování Pardubice. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.hotel-arnost-
pardubice.az-ubytovani.net/
[21] Mýtný kalkulátor. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z:
http://188.65.73.179/tc/(X(1)S(h3prtu451tiruj5543xhidm2))/Default.aspx?AspxAutoDetectCoo
kieSupport=1
[22] Stravné. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/stravne-2012-
vyssi-diety-i-nova-pravidla-pro-kraceni-fsl-/viteze.aspx?c=A120315_130559_viteze_bab
[23] Litoměřice - Richard. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z:
http://www.rutus.cz/index.php/hledacske-pribehy/71-podzemni-tovarna-richard
[24] Richard. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://richard-1.com/
[25] Ležáky. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.lezaky-memorial.cz/
[26] Mapy. [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://mapy.cz/
[27] Cestování po r. 1948. [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://i-vysocina.cz/lifestyle
[28] Únor 1948. [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.totalita.cz/1948/1948.php
64
Seznam Příloh
Úryvek z divadelní hry Rofla Hochhutha Náměstek………………………………...…65
Báseň Transport……………………………………………………………………...…66
Obr 21 Mapa nacistických koncentračních táborů………………………………….….67
Obr. 22 Nákres cikánského tábora v Letech……………………………………………67
65
Přílohy
Zemřít ve vagonu, jen ne před očima vnuků.
Už dávno vysušil strach jejich tváře,
udusil jejich otázky. Cítí, co já teď vím:
že konec cesty je též naším koncem. -
Ať se stane kdekoliv, ukrutný Bože,
to Tvé nebe je nad námi a kati,
to jsou lidé, Tebou zmocnění.
Ty také přihlížíš? Ach ano, budeš přihlížet. –
Ve jménu Tvém Tě varuji:
Neukazuj Svou sílu tím, že budeš upalovat
děti tváří v tvář matkám, jen abys
v nářku mučených zaslechl své jméno.
Kdopak by mohl v kouři krematorií vidět
Tvůj pokyn k pokání?
Nezměrný Bože – což Ti je člověk
nejvíce podoben, když nezná míry? Což je
takovou propastí zloby proto,
žes Ty ho stvořit k Svému obrazu? -
Já nemohu už reptat, Strašlivý,
ani se modlit, jen snaživě prosit:
Nenech mě umřít ve vagonu,
před očima vnuků.
(Monolog židovského starce z divadelní hry Rofla Hochhutha Náměstek)
66
TRANSPORT
Viděl jsem dnes 1000 lidí s výrazem strhaným.
Viděl jsem dnes 1000 Židů, šli směrem neznámým.
V šedi chladného rána v houfu se málo co hnulo,
za nimi mizí stopa toho, co kdys jejich životem bylo.
Branou prošli a věděli: „ Odtud už návratu není.“
Venku nechali svobodu, vlast a vše šťastné dění.
Kam vás to vedou? Kde zůstanete stát?
Věděli jedno: cílem je ostnatý drát.
Čeká je trápení, hlad, nouze a ston,
zoufalství, bída a předčasný skon.
V tvář jejich hledím bratrským pohledem,
smutek v ní čekám nad těžkým údělem.
Namísto zoufalství vidím jen nesmírnou snahu,
držet se, vytrvat, to v očích jim žhne.
Vůli žít vidím, naději, a zbabělost ne,
v leckteré tváři i úsměv jsem zřel.
Hluboce dojat jsem na národ patřil,
jenž předurčen k bolesti, vždycky ji zdolal.
Z nouze a bídy, zoufalství, zajetí, žalu
vždycky se zvedl, měl novou sílu.
Viděl jsem dnes 1000 lidí s výrazem strhaným.
Viděl jsem v šedi jitra
paprsek věčného světla.
Z terezínského deníku Erich Kesslera – přeložila Dana Lieblová
67
Obrázek 20 Mapa nacistických koncentračních táborů
Obrázek 21Nákres cikánského tábora v Letech
