TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková

ÚVOD DO TVAROSLOVÍ

OPVK 1.5 – EU peníze středním školám

CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti

VY_32_INOVACE_CJ_3_01

ÚVOD DO TVAROSLOVÍ

Základní pojmy, slovní druhy, jmenné a slovesné kategorie

Základní pojmosloví • tvarosloví (= morfologie) = nauka o tvarech slov

• obsah:

– slovní druhy

– gramatické kategorie slov

– ohýbání slov – skloňování, časování, stupňování

• formální podoba slova:

– tvarotvorný základ = část slova společná všem

tvarům slova při ohýbání, nemění se (kmen slova)

– koncovka = tvarotvorná přípona – při ohýbání se

mění

marmelád - a zanes - eme koncovka

tvarotvorná přípona tvarotvorný

základ

tvarotvorný

základ

koncovka

tvarotvorná přípona

1. z hlediska morfologického

• ohýbání (= flexe)

– skloňování – připojování pádových koncovek ke

kmeni jmen (růž-í, růž-emi)

- tzv. nulová koncovka – slz-a, slz-0; měst-0

– časování – připojování osobních koncovek ke

kmeni sloves (nes-e, nes-ou)

• slova ohebná – jména a slovesa

neohebná – jeden základní tvar,

nemají koncovku

Principy třídění slov

U uvedených slov ve větách určete koncovku:

Koupili si loveckého psa. Na dovolenou

jedeme do Chorvatska k Jaderskému moři.

V televizi sledujte dokumentární filmy o

vesmíru, jsou poučné. Piš pomalu a pečlivě.

Slo

vní

dru

hy

Slovní druhy Co vyjadřují Příklady

1. PODSTATNÁ

JMÉNA

Názvy osob, zvířat, věcí,

vlastností a dějů.

žák, kočka, auto, pýcha,

lyžování

S

lova

oh

eb

ná

S

klo

ňo

vá

ní

2. PŘÍDAVNÁ

JMÉNA

Označují vlastnosti podstatných

jmen.

Ptáme se na ně otázkami JAKÝ?

KTERÝ? ČÍ?

moudrý, veselá, jarní, tetin,

Jirkův

Stupňo

vání

3. ZÁJMENA Zastupují názvy osob, zvířat a

věcí nebo na ně ukazují.

já, vy, on, ten, ta, náš, jejich,

kdo, co, týž, nějaký, žádný

4. ČÍSLOVKY Vyjadřují počet nebo pořadí. jedna, pět, první, patnáctý

5. SLOVESA

Označují, co osoby, zvířata a věci

dělají nebo co se s nimi děje.

Vyjadřují děj.

utíkám, zakokrhal, budeme si

hrát, blýská se

časování

6. PŘÍSLOVCE

Odpovídáme jimi na otázky KAM?

KDE? KDY? JAK?

Určují bližší okolnosti děje.

domů, doma, brzy, nahlas

S

lova

ne

oh

eb

ná

Stupňování

- některá

7. PŘEDLOŽKY Leží před slovem. Spojují se

obvykle s podstatnými jmény. v, na, od, do, za, u, vedle, proti

8. SPOJKY Spojují slova nebo věty. a, i, ale, nebo, protože

9. ČÁSTICE

Uvozují samostatné věty. Jsou to

slova, kterými ve větě na něco

upozorňujeme.

ať, kéž, nechť, kdyby, snad, prý

10. CITOSLOVCE Vyjadřují zvuky a hlasy, pohyby,

nálady a pocity. kuku, cink, hop, ouvej, haló, brr

Principy třídění slov 2. z hlediska významu

• plnovýznamová – význam věcný + gramatický

– substantiva, adjektiva, slovesa, příslovce, citoslovce

• neplnovýznamová – význam gramatický

– předložky, spojky, částice, některá slovesa (fázová,

způsobová)

• 3. z hlediska funkce ve větě – některé nejsou

větnými členy – předložky, spojky, částice,

citoslovce

Přechody mezi slovními druhy • zpodstatnělá přídavná jména – hostinský,

telecí, hajný, krejčí

• změna slovního druhu:

– večer, málem (1., 6.)

– kolem, během (1., 6., 7.)

– hrome (1., 9.)

– vsedě, chtě nechtě (5., 6.)

• významy často určíme z věty:

Raněný voják sténal. (přídavné jm.)

Raněný byl převezen do nemocnice. (podst. jm.)

CVIČENÍ – SLOVNÍ DRUHY Zařaďte slova ke slovním druhům a uveďte je ve větném kontextu:

Sytý, hajný, objetí, trojnásobný, mnohde, mnohý, hrůza, tady, protože, snídaní, vedení, trní, znění, zřejmě, co, jehličí, průvodčí, srnčí, dravčí, doma, schopen, dav, kéž, zcela, celý, kolik, přesto, jak, otčina, kvůli, oba, mládě, kopa, droždí, desaterý, psí, domácí, ne, takřka, hravý, hrací, včas, padlý, padlí, brzy, dvojí, dvojmo, vida, bělmo, zkusmo, dovolená, předem, běda, vědom, zadarmo, najeden, jedlý, všechno, okolo, málo, zadarmo, vyjma, by, vhodné, aby, ven, podle, skočná, hop, naprosto, již, ano, vždyť, ať, stěží, díky, nazdar, sám, rád, pondělí, budiž, pěší, vrátný, kradmo, rozpaky, dřívějšek, neboť, ba, dovnitř, vícekrát, který, lze.

CVIČENÍ – SLOVNÍ DRUHY Uveďte, jak se změnila slovnědruhová příslušnost výrazů:

Pokladní hotovost činila tisíc korun. Pokladní nás poslala k výdeji zboží. - Raněný tiše sténal. Raněný muž byl ošetřen. - Jirka se chlubil novým závodním kolem. Utíkal kolem. Prošel kolem nás. - Pavel bydlí hned vedle nás. Útočníci často stříleli na branku, ale jen vedle. - Odevzdal jsem sešit Pavlovi. Pavlovi kamarádi jsou u nás téměř každý den. - Byl krásný večer. Večer jsem šla brzy spát. - Dostali jsme místo v první řadě. Já tam půjdu místo tebe. – Chci, aby se to změnilo k lepšímu. Aby se ti tam dobře vedlo! - Nastoupili dva cestující. Lidé cestující s námi byli příliš hluční. - Já jsem je nemohl hned poznat. Je, to je krása! - To je má přítelkyně. Ona má pěknou kabelku. - Když je hezky, chodíme na procházky. Když vy jste takoví neukáznění! - Už umím báseň zpaměti. Těžko jsem si vybavoval data z paměti. - Zmocnila se ho hrůza. Byl bledý až hrůza. - Co tomu říkáš? Co by ses bál! - Kdyby tak bylo hezky! Kdyby se ti to nepodařilo, ozvi se. Ptal se, kdy by mě mohl navštívit.

Jazykové kategorie • určují tvary a významy slov ve větě

• jmenné a slovesné

• jmenné kategorie – podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky

– jmenný rod – mužský životný a neživotný, ženský, střední

– jmenné číslo – jednotné (singulár – sg.), množné (plurál – pl.)

– pád

– vzory jmen

• u jednotlivých slovních druhů určujeme i druhy (typy) jmen

Slovesné kategorie • slovesné kategorie – slovesa

• osoba

• číslo – závislé na osobě (Dívky trhaly květiny.

Dívka trhala květiny.)

• způsob – oznamovací, rozkazovací,

podmiňovací

– vyjadřuje postoj mluvčího ke skutečnosti

Slovesné kategorie čas

– objektivní

– relativní – vzhledem k jinému ději

předčasnost – Viděl, jak spadlo jablko ze stromu.

současnost – Bylo teplo, ani lístek se nepohnul.

následnost – Lekl se, že se dítě zadusí.

– vzhledem k probíhajícímu ději - přítomný, minulý, budoucí

• přítomný

– gnómický prézens = mimočasové, obecně platné děje (Lev je šelma.)

– historický prézens – aktualizovaný děj minulý do přítomnosti

Slovesné kategorie • slovesný rod – činný a trpný – kdo je

konatelem děje

• slovesný vid – dokonavý a nedokonavý –

schopnost slovesa vyjádřit ukončenost děje

• třídy a vzory sloves

• SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce: pro střední

školy. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009. ISBN 978-80-253-

0950-6.

• SOCHROVÁ, Marie. Cvičení z českého jazyka v kostce:

pro střední školy. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008, 196 s.

Maturita v kostce. ISBN 978-80-253-0671-0.

• STYBLÍK, Vlastimil, Marie ČECHOVÁ a Zdeněk

HLAVSA. Český jazyk pro I.-IV. ročník středních škol:

(mluvnická a stylistická část). 2. vyd. Praha: SPN -

pedagogické nakladatelství, 1996. ISBN 80-859-3726-3.

Zdroje