72 | 7333 | [na předchozí stránce] Reprodukce obálky katalogu Příroda jinak

„Jde-li se společně na procházku, běží o to, kdo bude nadšenější krásou krajiny. Jak je to krásné! ...Připojte k tomu několik pošetilých a nabubřelých slov, dvě nebo tři myšlenky, prošpikované vzdechy s více nebo méně silným vdechová-ním nosem; dovedete-li kresliti, vytáhněte své album v safiánu, nebo, což je lepší, vtiskněte si čapku do očí, založte paže a spěte, abyste vypadal, jako byste přemítal.“ Gustave Flaubert, Paměti bláznovy: Flaubert, Spisy XI, Aventinská knihovna klasiků, Praha 1930, s. 45.

Žijeme v době, která se nekompromisně podepisuje na našem okolí, přírodu nevyjímaje. A tak vyjdeme-li za město do přírody, není pro nás již jen rekreačním rezervoárem k nabrání sil, ale chtě nechtě se stává výstrahou civilizačního věku.Jestliže se člověk minulého století pohyboval naší krajinou okouzlen »zemským rájem« na pohled, pak dnešní poutník naráží na neklamné signály jejího postup-ného ničení a zanikání. Je pochopitelné, že si jich stále více všímají předev-ším umělci.V poslední době můžeme sledovat zvýšený zájem o přírodu v současných tenden-cích umění, ovšem nikoliv ve smyslu hledání modelu pro krajinomalbu. Dnes je důležité pochopení bytostné kvality přírody. Fungování a utajená moudrost jejích projevů je zárukou a latentním modelem přirozeného postoje i vývoje člověka. Nejde ani tak o návrat k přírodě, jako spíše o návrat do přírody. S tím souvisejí zcela nové přístupy: podstatné není uchopení přírody, ale dotyk s ní. Absolutním výrazem takové snahy může být akce Mariana Pally cesta za dotykem: autor cestujedo slovenských hor, dotkne se skály a hned se vrací zpět do Brna.Některé kulturní akce z osmdesátých let naznačují, že zájem o přírodu má širšídůsledky a v celosvětovém měřítku souvisí s rozjitřením ekologických otázek. V roce 1985 byla v maďarském Pécsi uspořádána mezinárodní výstava Příroda (mj. zde vystavovali i M. Šejn s M. Maur). V září roku 1987 bylo organizovánov rakouském zámku Buchberg sympozium s výstavou Umění a ekologie, jehož

Vojtěch Lahodaúvodní text katalogu

74 | 75

výsledky byly publikovány v Kunstforum International (leden — březen 1988). Tomutotématu bylo věnováno místo i na výstavách Documenta v Kasselu v osmdesátých letech: (v r. 1982 J. Beuys, v r. 1987 např. W. Laib).I u nás byla tematika přírody reflektována, nejdůsledněji na chmelnici v Mutě-jovicích (1983). Právě tam se ukázalo na nový vztah dnešního tvůrce k přírodě. Tvořilo se v ní, a ne podle ní. Otázka tedy zní: jak výtvarně definovat tradiční vztah člověka k přírodě se všemi rozpory dnešní doby, a nikoliv jak přírodu zobrazit. Z toho vycházejí některé typy umělecké tvorby s tematikou přírody. Naše výstava jich představuje pět.Setkáváme se s autorem, který v rámci současné malby reprezentuje klasický pól s důrazem na etiku tradiční práce se štětcem a barvami. Zdůrazňují se ryze malířské kvality evokací z přírody. Malíř již nestojí před krajinou, ale v ateliéru maluje smys-lové vzpomínky zážitků z krajiny nebo z děl jemu blízkých krajinářů. Tuto polohuzastupuje Václav Malina. Obrazy posledních dvou let oscilují mezi »evokativním« a »konceptuálním impresionismem«. Malina doslova vzpomíná na Moneta či Renoira.Jeho malba slučuje znovu vybavený intuitivní zážitek z přírody, chvějivou vibraci barev a světla se snahou o řád. Když Malina smyslovou vizi zhutní, vyroste mu jakási znehybněná impresionistická malba pod zvětšovacím sklem. Dekorativní vyznění posledních prací vyjadřuje bytostnou senzualitu tvůrce, ve své podstatě následovníka tradiční krajinomalby (z hlediska obecné genealogie bych zdůraznil Monetovy Lekníny, v českém prostředí například osobnost Zdeňka Sýkory).Malinův plzeňský kolega Milan Maur pluje na jiné lodi. Jeho bych — s jistou licencí — nazval »impresionistickým konceptualistou«. Maur chodí do přírody na »lov« dojmů: ovšem tyto dojmy má na rozdíl od impresionistů předem připravené. Peč-livě zachycuje lineární kresbou, jak v potoce pluje klacek, jak se mění stín, jak padá listí ve větru, jak letí ptáci (zde je blízko starším a soustavným snahám O. Karlíkové), jak se valí kámen na papíře (zde se zase blíží Šejnovi, ovšem pod-stata je jiná). Vše je zachyceno lineárně, jakoby šlo o vědeckou analýzu procesu plutí, padání, válení, letu ap. Ovšem jde o zdánlivou vědeckost: věda není účelem ani cílem, tím je zachycení intuitivního řádu nejen procesů v přírodě, ale i toho, co se odehrává mezi člověkem a přírodou ve chvílích pokorného dotyku tvůrce. Mau-rovy záznamy jsou vědomé »lži« skutečných procesů: lži proto, že nikdy nemohou být absolutně objektivní, ale právě o to zde nejde. V napětí zdánlivého pozitivismu zachycovaných fází konkrétního přírodního procesu a subjektivního vidění takové-ho zachycení je napětí i poselství současně: poselství, že člověk se musí s přírodou poměřovat, musí se s ní subjektivně vyrovnávat, ale nemůže ji přelstít.Miloš Šejn je zase na jiné platformě. Východisko se může zdát podobné: také se snaží přírodu pokorně přiblížit, »vejít« do jejích tajemství (když maloval svoje Skály, chtěl se doslova dostat »do země«). Ale zde je zásadní rozdíl. Šejnův konceptualis-mus je intuitivní, jeho přimknutí k zemi emočně bezprostřední. Proto autor opustil po letech malování v Prachovských skalách techniku olejomalby: představovala pro malíře příliš velkou hradbu mezi ním a přírodou. A tak si našel svou techni-ku: hlíny, rudky, pigmenty, přírodní barviva, vše, co našel na dané lokalitě se stává nástrojem tvorby. Šejnův přístup nemá mnoho obdob: je tvrdošíjně zaujatý svým způsobem umocnění přírody, a lze k němu snad přirovnat jen Wolfganga Laiba, Hermana de Vries či Mario Reise, máme-li uvažovat evropský kontext. Šejn ovšem ke svému projevu dospívá nutností a nikoliv čtením uměleckých časopisů. Kromě silné citové projekce má jeho dílo i etický náboj: umělec musí sáhnout až na zem a dopátrat se podstaty tvorby, musí doslova tvořit zemí. Proto jeho umělé papíry mají v sobě materiál země: jsou to papíry — země a nikoliv obrazy země. Skepse v nemožnost namalovat přírodu vyvolala nutnost »vytvořit« přírodu.

34

35

I Šejnovy fotografické záznamy akcí, byť jsou chápány jako fotografie samy o sobě, nejsou pro autora tak podstatné jako akt samotné akce. Skepticismus v tradiční výtvarný materiál, který vedl Šejna doslova do přírody, »do země«, má vrchol u brněnského výtvarníka Mariana Pally. Rezignace je zde absolutní, jediné, co zbývá, je akce, rituál, ale ten se musí stejně zfotografovat či slovně zaznamenat. A tak zůstává myšlenka, koncept. Zde se odehrává cosi na ostří nože českéhopostkonceptualismu. Myšlenky, u Pally formulované vesměs psaným slovem, mají druhotně nejen poetický, ale také sociální náboj. Stávají se sociálně aktivním projevem, asi tak, jako bylo Beuysovo vyložení 7000 kamenných kvádrů před Fridericianem kasselského Documenta 7 (1982). Beuysova »sociální plastika« měla jednoduché rozuzlení: kámen po kameni se rozptýlí po městě a ke každému se zasadí jeden strom. Kameny skutečně zmizely, rozptýlily se po městě a Kassel se nově zazelenal. Palla ovšem nevyužívá takový způsob »agitace«. Je introvertní, subjektivní, jeho sociálnost je »pod pokličkou«. Je ovšem stejně útočný: jeho akce s kamenem, který byl tvůrcem sledován více než měsíc, zde se nepohne — on seskutečně nepohnul — má z hlediska dnešní kultury vidění sarkastický osten.V utkvělém pohledu na kámen a jeho sledování je Palla blízký Šejnovi: je to snaha pochopit náš vztah k přírodě nejen lidskými, ale také přírodními měřítky. Vedle nevíry v možnost postihnout přírodu tradičními prostředky existuje zcela protikladný pól, který takovou řemeslnou tvorbu doslova oslavuje. Vlastimil Krčmář je typem, pro něhož řemeslné zpracování dřeva, jeho barevné zvýraznění i kombi-nace s malovaným papírem, je důležitým aktem potvrzení věčného údivu z přírody a z ní vycházejících mýtů. Krčmářovi je vztah k přírodě nikoliv otázkou, jak ji uchopit, ale jak vzývat její tajemné síly a starodávné moudrosti a zapojovat je do problémů naší doby. Krčmář vidí člověka, který do ní patří a který určuje její mytic-kou sílu. Jeho tvorba je nejblíže současným snahám o propojení umění a magie, je záměrně exotizující, primitivizující, rustikalizující ap. Myšlenkovým pozadím je blízká tvorbě Michaela Butheho: pojetím »mladého barbara« i chápáním díla jako instalace, kde přírodní symbolika hraje významnou roli. Dnešní Krčmářovy realiza-ce se poněkud vzdalují původní přírodní inspiraci. Přesto je »přírodní« zkušenost zakódována i v takových aktuálních realizacích, jako byla instalace Český rybník (1989), vystavená v holešovické tržnici v Praze.Výstava tak reprezentuje několik přístupů k přírodě: od chápání tradičně malíř-ského (Malina), přes spekulativně-experimentální analýzu pohybu přírodních jevů (Maur) k projevu až romanticky intuitivně konceptuálnímu (Šejn) a k totální ideaci(Palla). A konečně, přístup, akcentující v rámci tradičních prostředků objekt — instalaci jako zhmotněný stánek tajů člověka, přírody i civilizace (Krčmář). To, co je přitažlivé na jednotlivých koncepcích, je skutečnost, že vidí přírodu jinak, než je úhel konvenčního pohledu, který sarkasticky napadl již Flaubert. Snad nám pohled »jinak« umožní nestavět se k přírodě jako páni tvorstva, ale jako pokorní společníci a citliví objevitelé jejích moudrostí a záhad.

34 | Vernisáž výstavy Příroda jinakGalerie mladých U Řečických, Praha 8. 11. 1989.Věra Šejnová, Miloš Šejn, Adriena Šimotová, a Ivona Raimanová (zleva). V pozadí dřevěná socha Vlastimila Krčmáře a impresionisticý obraz Václava Maliny.

35 | přespolní teoretik PhDr. Vojtěch Lahoda, CSc. ve dveřích zámku po vernisáži výstavy Příroda jinak v Plasech, 29. 4. 1990.

36 | Výstava Příroda jinak centrum Občanského fóra v Galerii mladých U Řečických, listopad 1989. Uprostřed Václav Havel, v pozadí impresionistický objekt Václava Maliny.

37 | Výstava Příroda jinak tisková konference v centru Občanského fóra v Galerii mladých U Řečických, listopad 1989. V pozadí díla Miloše Šejna.

36 37

76 | 77

38

39

40

38 | Vernisáž výstavy Příroda jinak, zámek Plasy 29. 4. 1990skupinka vlevo: Jan Mergl, Anna Malinová, Bronislav Losenický. Uprostřed instalace Miloše Šejna.

39 | Z vernisáže výstavy Příroda jinakVáclav Malina, Miloš Šejn, Vojtěch Lahoda, manželé Duspivovi, Jan Mergl, ?, Magdalena Merglová a Anna Malinová (zleva). Vpravo: Instalace Vlastimila Krčmáře Český rybník, pod okny a ve výklenku obrazy Václava Maliny z cyklu Impresionismus.

40 | Z vernisáže výstavy Příroda jinakMinutová performance Václava Maliny.

152 | 153

SAMOSTATNÉ VÝSTAVY (výběr): 1977 Světlo v kamenech. Foyer kina Central, Krajské kulturní středisko, Hradec Králové1982 Skála. Galerie mladých při MKS SKN, Brno1983 Mažarná / vymezení prostoru ohněm. Minigalerie Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, Brno1986 Fotografie / Kresby / Knihy. Funkův kabinet, Dům pánů z Kunštátu, Brno1986 Jeskyně. Galerie V předsálí, Městské kulturní středisko, Blansko1987 Kresby. KS Blatiny, Praha1988 Instalace. Výzkumný ústav makromolekulární chemie ČSAV, Praha1990 Vidění v ohni. Galerie Na Bidýlku, Brno1992 Terra Signvm. Orlická galerie, Rychnov nad Kněžnou1995 Miloš Šejn. Ifa Galerie, Institut für Auslandbeziehungen,

Berlin [DE)1995 Čára. Galerie Jaroslava Krále, Dům umění, Brno 2003 Svbrosa Lvtea. Galerie moderního umění, Hradec Králové2005 Colorvm natvrae varietas / Malerei, Installation, Video. Saarländisches Künstlerhaus Galerie, Saarbruecken [DE)2007 Dictionarivm. Dům umění, České Budějovice2009 Psané krajiny. Galerie Šternberk, Šternberk2009 Zahradničení. Komunikační prostor Školská 28, Praha

ÚČAST NA VÝSTAVÁCH (výběr od roku 1990): 1990 Příroda jinak. Sál prelatury kláštera v Plasích, Plasy1991 Umění akce. Mánes, Praha1992 Šedá cihla 35/1992. Galerie U Bílého Jednorožce, Klatovy1992 Hermit / International Art Symposium. Klášter Plasy, Plasy1992 Factum I. Národní galerie, Praha1993 The Plastic Age / For the Archeology of the Future. Centro Ponte della Gabella, Milano [IT)1993 Krajina. Dům u Kamenného zvonu, GHmP, Praha1994 Naturally / Nature and Art in Central Europe. Ernst Museum,

Budapest [HU)1996 Jitro kouzelníků. Veletržní palác, Národní galerie, Praha 1997 Coup de dés to Poesia Visiva. Museum, Bolzano [IT)1997 Coup de dés to Poesia Visiva. White Chapel Art Gallery,

London [UK)1998 Poesia Totale (1897–1997: Dal Colpo di Dadi Alla Poesia

Visuale). Palazzo della Ragione, Mantova [IT)

2000 Konec světa? Palác Kinských, Národní galerie, Praha2001 Doppelung Der Bilder Im Raum / Aus der Sammlung Eckartdt. Kunstmuseum, Bayreuth [DE)2001 Topographie des Gedächtnisses, Havespeicher. Bremen-Vegesack, Bremen [DE)2002 Arteas 2000 + Kunst aus Osteuropa. Eine Auswahl aus den Sammlungen der Moderna galerija, Ljubljana [SLO)2002 Doppelung Der Bilder Im Raum / Aus der Sammlung Eckartdt. Stadtgalerie, Kiel [DE)2003 Ejhle světlo. Moravská galerie, Brno2003 281 m2. Špálova galerie, Praha2004 Krajina v českém umění 17.–20. století. Palác Kinských, Národní galerie, Praha2005 Les. Galerie města Plzně, Plzeň2005 Od země přes kopec do nebe… o chůzi, poutnictví a posvátné krajině. Severočeská galerie výtvarného umění, Litoměřice2005 Chimichemozioni 2005 / musica / videoarte. Ex convento

dei Crociferi, Alef, Pavia [IT)2006 Doteky země. Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem2006 + – 50, generace 80. let ze sbírek Galerie Klatovy/Klenová. Galerie města Plzně, Plzeň2007 Z mesta von / Umenie v prírode. Mirbachov palác, Galéria

mesta Bratislavy, Bratislava [SK)2008 Neregulováno: Prales ve fotografii. Místodržitelský palác, Moravská galerie, Brno2009 Stopy ohně. Dům umění, Galerie výtvarného umění, Ostrava2009 Verein Bildender Künstler Manes (1887–2009) Geschichte

und Gegenwart des Tschechischen Kunstvereins. Saar- ländische gallery in the Palais Am Festungsgraben, Berlin [DE)

ZASTOUPENÍ VE SBÍRKÁCH: The Museum of Fine Arts, Houston [USA) | Uniersitätsbibliothek, Oldenburg [DE) | Staatlichen Kunstsmmlungen, Dresden [DE) |Museum of Modern Art, Ljubljana [SL) | Muzeum Narodowe, Poznań [PL) | Muzeum Sztuki, Warszawa-Villanov [PL) | Národní Galerie, Praha | České muzeum výtvarných umění, Praha | Umě-leckoprůmyslové muzeum, Praha | Galerie hlavního města Prahy, Praha | Moravská galerie, Brno | Východočeská galerie, Pardu-bice | Galerie Benedikta Rejta, Louny | Galerie moderního umění, Hradec Králové| Muzeum umění, Olomouc | Galerie výtvarného umění, Liberec | Galerie Klatovy/Klenová | Galerie výtvarného umění, Roudnice nad Labem

Miloš Šejn jméno a příjmení

10. 08. 1947 || Jablonec nad Nisou || Československo datum narození

1970–1975 || Filosofi cká fakulta Karlovy university, Praha (prof. Petr Wittlich, doc. Zdeněk Sýkora) studia / vzdělání od 1990 || Akademie výtvarných umění v Praze, ateliér Konceptuální tvorba pedagogická činnost Měkkohlaví — předseda v ústraní (od 1988) || Bohemiae Rosa (od 1995) || člen

S.V.U. Mánes (od 2005)

114 | Interakce s krajinou13. července 1987 Javoří potok / Krkonoše

114

154 | 155

115

115 | Interakce s krajinouZebín, 9. února 1988 papír, skalní stěna, hlína, sníh, kameny, pálení

116 | Interakce s krajinou6. července 1988 Luční Hora / Krkonoše

117 | Interakce s krajinou15. července 1988 Bílá skála / Krkonoše

116

117

156 | 157

118 | Podlahová instalace v Malé galerii v Liberci1988detail dvou kreseb provedených nalezenými pigmenty, 14.–15. července 1988

119 | Javořím potokem27. srpna 1996interakce s krajinou, Krkonoše

118

119

158 | 159

120

120 | Benedictio Aqvae23. srpna 2008, Theatrum Kuks site specific představení spolu s Frankem Van de Venem a Günterem Heinzem

121 | Sklizeň, Shrabování zvuků a Kompostování obrazů11. března 2009, experimentální prostor Školská 28, Prahamultimediální představení spolu s Handa Gote, součást instalace »Zahradničení«

121

190 | 191

On 20 May 1989 , the Břevnov sub-sub-branch held a meeting in Pra-ha-Břevnov. Attendance: Dr. Ivona Raimanová (Theorist). The Břevnov sub-sub-branch was established and unanimously elected Dr. Ivona Raimanová as its Chair-man. The new position of Godfather Ideologist of the Soft-headed was established for Marian Palla, with the position of Philosopher of the Soft-headed going to Karel Adamus. A proposal was raised for Vladimír Kokolia to become the new Chairman. Another proposal sought to hold the Měkkfest (‘Softfest’) and the first symposiumof the Soft-headed, with the key topic being Trunk, Trunkism, Trunkenness andTrunkity in Czech and Slovak creative ar t.

On 25 May 1989 , a meeting of the Jičín and Moravian sub-branches was held in Rousínov. It was attended by Dr. Miloš Šejn (Chairman of the Jičín sub-branch and former National Chairman of the Soft-headed) and Marian Palla (Chairman of the Moravian sub-branch). The office of Chairman in Seclusion was established for Miloš Šejn, giving him the right to carry a stick and own a hermitage,and the office of Mysterious Counter-propagandist was established for Vladimír Kokolia. The Auto-da-fe programme was prepared, to be held on Zebín hill, near Jičín.

The night of 24–25 June 1989, the summer solstice, was the date of the first Auto-da-fe of the Soft-headed, featuring the burning of their own art works.Awarding honours and orders to the merited members, awarding diplomas for non-work, whipping the former Chairman for his attempt to leave the group without permission, the first staging of the Anthem of the Soft-headed, the incorporation of new members Jiří Šigut, Petr Kvíčala and Milan Magni, plucking plumage, ritual dances and many other events were on the agenda (see Auto-da-fe’s programme). 1–8 July 1989 was celebrated as the week of non-work. Soft-headed members undertook not to create any art work during this time and were awarded a diploma for that. Participation was open to non-artists who had never created any art work,

145 | Vlajka MěkkohlavýchAutodafé na Zebíně, 1989.

145

but suspected that they could potentially succumb to creative work just in that week. A proposal was raised that the first week of July be celebrated each year, thus laying the foundations for something which many still do not understand.

On 4 August 1989, the Měkkfest (‘Softfest’) was held as a gigantic festival of the Soft-headed at Dr. Ivona Raimanová’s little chalet in Rudolfov, near Liberec.It was attended by Dr. Miloš Šejn (Chairman in Seclusion), Jan Činčera (the group’sTypographer), Dr. Ivona Raimanová (Theorist), Marian Palla (Ideologist), Petr Kvíčala(the group’s Rocker) and others. The key point of the agenda was the constructionof an oppidum (everyone), a seminar on red deer (Palla), on poisonous fungi (Kví-čala), the mask whirl (Šejn) and blueberry picking (everyone).

In September 1989, Karel Adamus published his paraphrases of Tao texts entitled Měkké dno (‘Soft Bottom’) as an original print (Třinec, September 1989; second extended and reworked edition — Třinec, 1997).

On 8 November 1989, an exhibition entitled Příroda jinak (‘Nature ina Different Way’) was opened in Galerie mladých U Řečických, Vodičkova Street, Prague (exhibitors: Milan Maur, Václav Malina, Miloš Šejn, Marian Palla, Vlastimil Krčmář; curators: Dr. Ivona Raimanová, Theorist of the Soft-headed, and PhDr. Voj-těch Lahoda, CSc., Out-of-town Theorist of the Pilsen sub-sub-branch of the Soft-headed), accompanied by the soft-headed Music Group of Mist and Cattle — Florian (Marian Palla, Petr Kvíčala and Milan Magni). The introduction was given by Dr. Ivo-na Raimanová. As part of the opening ceremony, the candidateship of Milan Krčmář as a group member was proposed. The exhibition was closed down in the general strike one day after the events of 17th November. Galerie mladých U Řečických became the headquarters of the Citizens’ Forum, from which the new Czech government stemmed. The exhibition was not reopened after the strike.

On 29 April 1990, the second exhibition of Nature in a Different Way was opened in the castle hall in Plasy (Milan Maur, Václav Malina, Marian Palla and Miloš Šejn). The opening was given by PhDr. Vojtěch Lahoda, CSc. The exhibition was untimely closed following the death of the custodian, and was never reopened.

On 1 September 1990, Marian Palla, Godfather of the Soft-headed, wrote an Announcement to All Artists (applying only to those who claim to be artists) about establishing an association which guarantees all its members that no benefi tsfor membership would be available and that nobody would care for their art work or support them, which provides an artist with unprecedented freedom. Anyone who wanted to join the association need not do anything but send to all the creativeunions and organisations where he was a member the following statement: “Dear Sirs, I want to become a member of the association, therefore, I have to leave you.” M.P., the group’s Ideologist, signed this statement in his own hand, thus factually dismissing the Soft-headed group. To what extent the other Soft-headed members accepted this appeal remains a mystery; however, soon afterwards many of them joined the newly established official associations, such as TT klub Brno.

On 5 November 2009, the 1st Exhibition of the Soft-headed was opened in the Gallery of the Town of Pilsen.