Vyhodnocení dotazníku řipravenosti nemocnic · A novice NHS clinical coder needs to agree a...

Vyhodnocení dotazníku připravenosti nemocnic

Karolína Baloghová, Irena Rubešová, tým projektu DRG Restart, tým pracovníků sítě referenčních nemocnic

3. zasedání Expertní rady DRG Restart a zástupců sítě referenčních nemocnic23.9.2015

Dotazník připravenosti nemocnic

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015

Dne 23. 6. 2015 byl všem referenčním nemocnicím (řediteli nemocnice, styčné osobě a vyškolené osobě) projektu DRG Restart rozeslán auditní dotazník „Analýza připravenosti referenčních nemocnic“, který byl podrobně prezentován a diskutován na školení 17. 6. 2015.

odpovědělo91%

neodpovědělo9%

POČET NEMOCNIC, KTERÉ ODPOVĚDĚLI NA DOTAZNÍK

Ústav zdravotnických informací a statistikyČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015

Dotazník připravenosti nemocnic

Dotazy klasifikačního týmu se týkaly oblastí:

• proces kódování • úroveň standardizace dokumentace• vedení propouštěcí zprávy

Proč je důležité o těchto oblastech v souvislosti s projektem DRG Restart hovořit?


Význam zdravotnických informací

Key components of a well functioning health system

1. Leadership and governance 2. Health information systems

Good governance is only possible with good information on health challenges, on the broader environment in which the health system operates, and on the performance of the health system.

3. Health financing 4. Human resources for health 5. Essential medical products and technologies6. Service delivery1

1Key components of a well functioning health system, World Health Organisation, May 2010

Definice zdravotnických informací


The health information system provides the underpinnings for decision‐making and has four key functions:

• data generation • compilation• analysis and synthesis• communication and use

The health information system collects data from the health sector and other relevant sectors, analyses the data and ensures their overall quality, relevance and timeliness, and converts data into information for health‐related decision‐making2

2Health Metrics Network Framework and Standards for Country Health Information Systems, World Health Organization, January 2008

Úrovně zdravotnických informací


Data from different sources are used for multiple purposes at different levels of the health care system:

• Individual level data about the patient's profile, health care needs, and treatment serve as the basis for clinical decision‐making.

• Health facility level data, both from aggregated facility‐level records and from administrative sources such as drug procurement records

• Population level data are essential for public health decision‐making and generate information not only about those who use the services but also, crucially, about those who do not use them.

• Public health surveillance brings together information from both facilities and communities with a focus mainly on defining problems and providing a timely basis for action.3

3Health Information Systems, World Health Organisation, June 2008

Sběr klinických informací


Sběr klinickýchinformací

KODÉR

Individual level data Health facility level data

Population level data Public health surveillance

Kdo je klinický kodér?

Wikipedie:

Klinický kodér je zdravotnický profesionál, jehož úkolem je vyhodnotit zdravotnické záznamy pacienta a prostřednictvím klasifikačních systémů jim přiřadit standardní kódy.

V letech 2002 až 2003 proběhli V Austrálii, Anglii, USA a Kanadě nezávislé průzkumy klinického kódování (týkající se náplně práce kodéra, rozsahu jeho kompetencí, vzdělání, platu a dalších oblastí), na jejichž provedení se podíleli hlavní autority jednotlivých krajin v oblasti kódování a klasifikačních systémů.

Jedno ze zpracování těchto průzkumů je zdrojem dalších informací o klinickém kódování v zahraničí.4

4McKenzie K., Walker S., Dixon/Lee C., Dear G., Moran‐Fuke J.Clinical Coding Internationally: A Comparison of the Coding Workforcein Australia, America, Canada, and England. 2004 IFHRO Congress & AHIMA Convention Proceedings, October 2004


Clinical coders are responsible for allocating ICD‐10‐AM codesto diagnoses and procedures

The process of coding refers to the tasks of allocating ICD‐10‐AM codes using books or an encoder, data entry orindexing of codes, checking of coding edit reports, updating coding books, quality assurance activities relating to coding, participating in meetings to discuss coding issues, or any other activity related specifically to coding.

Coders in Australia generally have one of three professional backgrounds:

• qualifications in Health Information Management from one of four universities in Australia that offer this program ‐ 36%

• educational courses for clinical coders offered by HIMAA*(Introductory ‐> Intermediate ‐> Advanced) ‐ 28,7%

• no formal education in coding – 10%

Coders without some form of formal education in coding are becoming less common in Australia.4

Kdo je klinický kodér? ‐ Austrálie

* Health Information Management Association Australia


Kdo je klinický kodér? ‐ USA

US coders require competency in the following activities:

• Coding with ICD‐9‐CM and CPT/HCPCS

• Conduct of coding validation and quality studies• Abstracting information for coding from health record and other pertinent data• sources• Qualitative assessments of source documentation• Adherence to facility's health information services regulatory requirements• Validation of reimbursement system code assignments• Collection of data for severity of illness assessments• Assistance in interpretation and use of coded data for strategic planning and

reporting4


Kdo je klinický kodér? ‐ USAIn the US, AHIMA* offers coding certificates

in the following categories:

• CCA (Certified Coding Associate): entry level

• CCS (Certified Coding Specialist): intermediate/advanced level

• CCS‐P (Certified Coding Specialist‐Physician office): intermediate/advanced level (9% iba CCS alebo CCS‐P)

• RHIT (Registered Health Information Technician) 60% + 14% včetně CCS alebo CCS‐P

• RHIA (registered Health Information Administrator) 16%

Healthcare organizations in the US indicate that an AHIMA coding credential is either desirable orrequired in some cases, for employment.4

* American Health Information Management Association


Kdo je klinický kodér? ‐ Anglie

Clinical coders undertake abstraction, analysis, and translation ofcomplex clinical data into codes following the rules and conventions ofICD‐10 for diagnoses and OPCS‐4 for procedures using coding manualsor encoders.

14% had not undertaken any formal training in coding

41% had not undertaken any formal refresher training in coding.4

A novice NHS clinical coder needs to agree a 2‐3 year development plan with their employer to complete thenecessary training, acquire the skills, knowledge and practical work experience to become competent in clinicalcoding and be ready to sit the examinations to achieve accreditation4 (Accredited Clinical Coder ACC – status by IHRIM*)

* Institute for Health Record an Information Management

Ústav zdravotnických informací a statistikyČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015

Accreditation of NHS clinical coders aims to;• Provide recognition of the clinical coding profession• Support the recruitment and on‐going assessment of clinical coding staff• Give organisations confidence in data quality• Provide a recognised benchmark5

5http://systems.hscic.gov.uk/data/clinicalcoding/trainingaccred/accreditation


Kdo je klinický kodér? ‐ Kanada

Coders are responsible for allocating ICD‐10‐CA/CCI codes to

diagnoses and procedures using a Folio software product.

The Folio product is a computerized program that eliminates the need for coding books. The coders also checkreports that are returned, either online or in paper format, from the Canadian Institute of Health Information(CIHI). They are responsible for quality assurance activities related to coding, participating in meetings to discuss coding issues, and any other activities related to coding.

Coders can gain their education from a community college, a university program, orfrom a program offered by the Canadian Healthcare Association. All programs are reviewed and approved by CHIMA. Once a potential coder has graduated from one ofthese approved programs, they are qualified to write the certification exam set by CHIMA.4

* Canadian Health Information Management Association


Kdo je klinický kodér? ‐ ČR

lékař35%

profesionální kodér17%

lékař s kontrolou kodéra38%

nespecifikováno10%

OSOBY ODPOVĚDNÉ ZA KÓDOVÁNÍ V ČR


Další vzdělávání kodéra – zahraniční průzkum

Over 90 percent of Australian coders stated that their facilities supported their participation in continuing education events, with themost common type of continuing education event accessed being the update workshops offered by the NCCH* prior to theimplementation of new editions of ICD‐10‐AM (65 percent), followed by NCCH print‐based materials (47 percent), and HealthDepartment coding meetings (37 percent).

Nearly 80 percent of English coders stated that their facilities supported their participation in continuing education events, with themost common type of continuing education event accessed being on‐site coder training (20 percent), followed by otherworkshops(19 percent), and other external training (17 percent).

Only 38 percent of Canadian survey respondents reported having a professional development budget. The major types of educationsessions attended in rank order were ICD‐10‐CA/CCI training (67 percent), in‐house education (43 percent), CIHI* events (30 percent), CHIMA tele‐workshops (18 percent), and the annual CHIMA conference (13 percent).

In America, coder training is offered through the AHIMA "approved coding programs," AHIMA's "Coding Basics" entry‐level trainingprogram, and the "Computer‐Assisted Training System‐CATS" for advanced, Web‐based training. Continuing education audio seminars, textbooks, and other offerings are also available through AHIMA. Many of AHIMA's accredited colleges and universities offer localcoding continuing education programs. Commercially, companies market Web‐based training products and coding seminars.4

*The National Centre for Classification in Health*Canadian Institute for Health Information


Interní školení kodérů ‐ ČR

2

11

2

4

8

4

1X ZA 2 TÝDNY MĚSÍČNĚ ČTVRTLETNĚ PŮLROČNĚ ROČNĚ JINAK

FREKVENCE INTERNÍHO ŠKOLENÍ

ANO58%

NE42%

PODÍL ZZ, KTERÉ VYHODNOCUJÍ INTERNÍ ŠKOLENÍ KODÉRŮ

ANO77%

NE20%

neuvedeno3%

PODÍL ZZ, KTERÉ ZABEZPEČUJÍ INTERNÍ ŠKOLENÍ KODÉRŮ

13

5

1

INTERNÍ AUDIT PODLE REVIZE ZP NA ZÁKLADĚ CMI

METODIKA VYHODNOCENÍ ÚSPĚŠNOSTI INTERNÍHO ŠKOLENÍ


Externí školení kodérů ‐ ČR

ANO60%

NE37%

neuvedli 3%

PODÍL ZZ, KTERÉ ZABEZPEČUJÍ EXTERNÍ ŠKOLENÍ KODÉRŮ

ANO29%

NE71%

PODÍL ZZ, KTERÉ VYHODNOCUJÍ EXTERNÍ ŠKOLENÍ KODÉRŮ

4 4

9

7

MĚSÍČNĚ ČTVRTLETNĚ ROČNĚ JINAK

FREKVENCE EXTERNÍHO ŠKOLENÍ KODÉRŮ

5

1 1

INTERNĚ IMPLEMENTACE NOVÝCH POZNATKŮ DO KONTROL

NEUVEDENO

METODIKA VYHODNOCENÍ ÚSPĚŠNOSTI EXTERNÍHO ŠKOLENÍ


Oblasti zájmu kodérů pro další vzdělávání –zahraniční průzkum

Australian coders indicated that specific coding topics, such as diabetes, procedures, obstetrics, orthopaedics and neoplasms/cancer, would be most useful as these wereseen as areas of difficulty for coders.

English coders were interested in continuing education on details of anatomy, physiology, medical terminology, and new procedures, along with specific codingtopics such as obstetrics, orthopaedics, and neoplasms.

Canadian respondents indicated that they would be most interested in specific body system coding topics and data quality topics, and many survey respondents alsoindicated an interest in education for computer skills development, and stress and time management.4


Výkonnost kodérů – zahraniční průzkum

Austrálie:

44% kodérů uvedlo, že ve své práci mají stanovené minimální hodnoty, které musí naplnit. Průměrně se jedná o zpracování 28 zdravotních záznamů v průběhu jednoho pracovního dne (za předpokladu 20 pracovních dnů se jedná o 560 záznamů měsíčně). Ve skutečnosti ale zpracují 30‐39 záznamů denně (600 až 780 záznamů měsíčně).

UK:

83% anglických kodérů uvedlo, že mají stanoveny kritéria výkonnosti, přičemž 55% z nich uvedlo, že ke konci měsíce musí mít zpracováno 95 – 100 % epizod péče.

Kanada:

Více než 80% Kanaďanů uvádí, že nemají stanovené žádné minimální hodnoty. U těch, kde jsou tyto minimální požadavky nastaveny, se v případě hospitalizací jedná o zpracování 23,5 záznamů za jeden den (tj. 470 záznamů za měsíc).

USA:

Požadavky na produktivitu kodérů byly nastaveny na základě provedené studie a jednalo se o zpracování 16 hospitalizačních záznamů za jeden den (tj. 320 záznamů za měsíc)4


Výkonnost kodérů ‐ ČR

Hlavní aktér kódování Počet zpracovanýchhospitalizačních záznamů za měsíc

Podíl nemocnic (z těch, které uvedli hlavní aktéry)

profesionální kodér 200 ‐ 500 19,4 %

lékař s kontrolou kodéra do 100 16,7 %

více než 500 2,8 %

1000 až 1500 22,2 %

lékař max. 200 19,4 %

neuvedeno 19,4 %


Podpora kódování ‐ ČR

20

9

16

6

2 2

ONLINE APLIKACE

MKN10 (UZIS) NIS/ SOFTWARE

Z TOHO GROUPER

VLASTNÍ NEUVEDLI

NÁSTROJE PRO ZJEDNODUŠENÍ KÓDOVÁNÍ

ANO80%

NE20%

PODÍL NEMOCNIC, KTERÉ VYUŽÍVAJÍ NÁSTROJE PRO ULEHČENÍ KÓDOVÁNÍ

16

19

2

56

OZP KODÉR/DRG MANAGER

EXTERNISTA JINÉ NEUVEDENO

SLEDOVÁNÍ PRAVIDELNÝCH ZMĚN METODIK V KÓDOVÁNÍ


Hodnocení kvality klinických dat ‐ ČR

ANO57%

NE40%

neuvedli 3%

PODÍL ZZ, KTERÉ VYHODNOCUJÍ KVALITU KLINICKÝCH DAT

1

17

23

NEUVEDENO PRAVIDELNÝ AUDIT NEPRAVIDELNÁ KONTROLA

PŘEHLED VRACENÝCH PŘÍPADŮ KODÉREM

NA ODD.

ZPŮSOB HODNOCENÍ KVALITY KLINICKÝCH DAT

ANO75%

NE20%

neuvedeno5%

PODÍL ZZ, KTERÉ VYUŽÍVAJÍ NÁSTROJ PRO REDUKCI CHYBOVOSTI KLINICKÝCH DAT

software/ NIS60%

kontrola případů 33%

školení 7%

NÁSTROJE PRO SNÍŽENÍ CHYBOVOSTI DAT


Ovlivnění kvality kódování – zahraniční průzkum

For Australian coders, the factor considered most likely to affect coding quality was incompletemedical record content, with 77 percent of coders stating that this factor had an impact. This was closely followed by principal diagnosis not being identified (74 percent), complications /comorbidities not being identified (71 percent), illegible medical record entries (69 percent), and pressureto maintain coding throughput (45 percent).

The factor considered most likely to affect coding quality according to English coders was incomplete medical record content, with 87 percent of coders stating this factor had an impact. This was closely followed by illegible medical record content (85 percent), and principal diagnosis not being identified (83 percent), and complications /comorbidities not being identified (78 percent).

Canadian respondents were asked to rank coding quality challenges in their department. Chart documentation/completion issueswere cited as the biggest challenge, followed by technology issues, coding quality, EHR, recruitment and staff retention. Since theCanadian survey was done, there have been two data quality studies in various provinces that have reviewed coding and developedrecommendations. These studies verified the documentation/completion issues but also showed wide variances between smallhospitals and large and/or teaching hospitals.

The most US coders still agree that incomplete medical records remain an impediment to the coding process. The emphasis on quickturn‐around for billing (48‐72 hours) still leaves coders with incomplete medical record documentation on which to base accurate and complete code assignment.4


Význam zdravotnické dokumentace pro kvalitu kódovaných informací

Zdravotnická dokumentace představuje pro kodéra jediný zdroj informací, který musí využít bez toho, aby pacienta viděl, potkal, mluvil s ním nebo znal jakékoliv jiné souvislosti, které v ní nejsou uvedeny.

Kodér se řídí pouze zapsaným textem, přičemž žádnou okolnost, událost nebo závěr nesmí předjímat.

Základní srozumitelnost zdravotnické dokumentace je dosažena

a) objasněním role jednotlivých dokumentů a informací v nich obsaženýchb) strukturou textu jednotlivých dokumentů c) standardizovanou terminologií (zkratky, používané výrazy)

Soubor pravidel uplatňovaných koordinovaně, plošně a opakovaně nazýváme standardizací.


Míra standardizace dokumentace v ČR

ANO95%

NE5%

PODÍL ZZ SE STANDARDIZOVANOU DOKUMENTACÍ

37

1118 21

1511

15

412

6

STANDARDIZOVANÉ ČÁSTI DOKUMENTACE


Proces implementace standardizované dokumentace v ČR

ANO52%

NE45%

neuvedeno3%

PODÍL ZZ, KTERÉ PRO STANDARDIZACI VYUŽILI VZOR

ČR75%

GE15%

neuvedeno10%

PŮVOD POUŽITÉHO VZORU

20

5

2 3 2 24

0 1 2 3 4 5 NEUVEDENO

DÉLKA IMPLEMENTAČNÍHO PROCESU V LETECH

NEJSTARŠÍ STANDARDIZACE Z ROKU

2004

NEJNOVĚJŠÍ STANDARDIZACE Z ROKU

2015


Proces implementace standardizované dokumentace v ČR

žádné úpravy40%

úpravy povoleny, ale nerealizovány

18%

úpravy realizovány

37%

neuvedeno5%

MOŽNOSTI ÚPRAV MEZI ODD.VRÁMCI NEMOCNICE

1

5

1 1

7

3

5 5

1 1 1 1 1

OBLASTI, KDE DOCHÁZÍ K ÚPRAVÁM STAND. DOKUMENTACE

ANO62%

NE28%

neuvedeno10%

ZAVEDENÍ DALŠÍCH STANDARDŮ

5

3

4

3

DLE POŽADAVKŮ AKREDITACE SAK

PROPOUŠTĚCÍ NEBO PŘEKLADOVÁ ZPRÁVA

ZPRÁVA O POSKYTNUTÝCH ZDRAVOTNÍCH SLUŽBÁCH

OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE

NEJČETNĚJŠÍ OBLASTI, VE KTERÝCH JE PLÁNOVÁNA STANDARDIZACE

Význam propouštěcí zprávy pro kvalitu kódovaných informací


Propouštěcí zpráva představuje klíčový dokument, který obsahuje většinu kódovaných a vykazovaných informací. Vzniká na konci hospitalizace po provedení všech diagnosticko‐terapeutických procedur a je v ní učiněn závěr o zdravotném stavu pacienta.

Nároky na její obsahovou náplň jsou dány vyhláškou č. 98/ 2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci. Nároky na její strukturální uspořádání nejsou státem stanoveny.

Z pohledu kódování pro DRG je důležité z propouštěcí zprávy relativně rychle a spolehlivě rozeznat, který stav byl odpovědný za samotnou hospitalizaci a které stavy představují komorbidity a komplikace a identifikovat kritické výkony (případně další relevantní informace).

Pro správnost kódování je kompletnost a srozumitelnost propouštěcí zprávy klíčová.


Standardizace a struktura propouštěcí zprávy v ČR

ANO92%

NE8%

STANDARDIZACE PROPOUŠTĚCÍ ZPRÁVY

NE57%

NE, ALE JE POVOLENO

23%

ANO10%

neuvedeno10%

MOŽNOSTI ÚPRAVY MEZI ODD. V RÁMCI JEDNÉ NEMOCNICE

ANO25%

NE65%

neuvedeno10%

NĚKTERÉ INFORMACE UVEDENY ZVLÁŠŤNejčastější informace uvedena zvlášť (na samostatném místě):‐ DRG marker UPV (cca 20% ZZ)‐ Porodní hmotnost‐ Předchozí hospitalizace v daném ZZ

Další úpravy:‐ Uvedení diagnostického souhrnu na začátku propouštěcí zprávy‐ Explicitně uvedena hlavní diagnóza a diagnózy vedlejší‐ Zákaz používání zkratek a minimalizace latinského jazyka


Využívání alfanumerických kódů diagnóz a výkonů v propouštěcí zprávě v ČR

ANO65%

NE30%

neuvedeno5%

KÓD HLAVNÍ DIAGNÓZY DLE MKN 10

ANO62%

NE28%

neuvedeno10%

KÓD VEDLEJŠÍ DIAGNÓZY PODLE MKN 10

ANO12%

NE78%

neuvedeno10%

KÓD PROVEDENÉHO VÝKONU


Uvedení vybraných informací v propouštěcí zprávě v ČR

ANO30%

NE60%

neuvedeno10%

ROZLIŠENÍ KOMPLIKACÍ A KOMORBIDIT

ANO60%

NE30%

neuvedeno10%

STANDARDIZOVANÁ ANAMNÉZA


DĚKUJI ZA POZORNOST

Date post:	26-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Vyhodnocení dotazníku řipravenosti nemocnic · A novice NHS clinical coder needs to agree a...

Documents