Závěrečná zpráva z profesní stáže pod programem Leonardo da Vinci

Vysílající univerzita : ČVUT v PrazeFakulta/obor: Architektury/Architektura a urbanismusLdV koordinátor institucionální/fakultní: Ing. Jana DudkováAdresa: Zikova 4, 166 36 Praha 6Telefon: (+420) 224 353 466 Fax: (+420) 224 311 042 E-mail: dudkova @ vc.cvut.cz

Jméno studenta - stážisty: Adam HavelTrvalé bydliště studenta: Na Petřinách 1245/89, Praha, 16200e-mail: havelad@gmail.com

Financování profesní stážeDoba trvání stáže od: 1.9.2014 do: 19.12.2014Délka stáže celkem měsíců: 3,5

Výše přidělených finančních prostředků na celou délku stáže v EUR:Grant Leonardo: 1503Finanční příspěvek hostitelského pracoviště: 0

Celkem: 1503 EUR

z toho na: - mezinárodní dopravu: 174, 89 - pojištění: 0

- pobytové náklady: 1765 Celkem: 1939,89 EUR

Hostitelské pracoviště (zaměstnavatel)Název a adresa: Capaul & Blumenthal ArchitectsInternetová adresa hostitelského pracoviště: www.swiss-architects.comSektor činnosti: ArchitekturaPřibližný počet zaměstnanců: 8

Zpráva ze studijního pobytu

Před odjezdem

DopravaPro vstup do Švýcarska není potřeba žádné speciální povolení a hranice můžete

překročit pouze s občanským průkazem. Pracuji v Ilanz a bydlím v Luvenu. Na dobu stáže jsem si půjčil automobil od prarodičů. Ukázalo se to pro mě jako nejvhodnější způsob dopravy, jak pro příjezd, tak pro fungováí na místě a trávení víkendů. Cestou sem jsem jel z Prahy společně s kamarádkou studující ve Vaduzu, který je po cestě. Cesta nás vyšla na 1300 Kč (47 €) za osobu, ovšem švýcarskou dálniční známku 40 CHF (33 €) už jsme vlastnili.

Druhý nejvhodnější způsob dopravy by pro mě mohl být autobus Student Agency Praha – Zürich, pak vlak Zürich – Ilanz a následně pár stanic lokálním Postbusem do Luvenu. Cena zpáteční jízdenky se pohybuje okolo 180 €, navzdory vzdálenosti polovinu ceny tvoří vlakové spojení Zürich - Ilanz. Cenu lze snížit, pokud byste si za cenu vyšší počáteční investice rozhodli pořídit některou z ročních slev na švýcarskou hromadnou dopravu.

Luven je vesnice umístěná v kopci 4 km nad Ilanz. Do práce jsem jezdil zhruba z poloviny na kole a z poloviny autem, v zimě už jen autem. Další alternativou byl lokální autobusem, který stojí 4 € za jednu cestu a jezdí pouze několikrát denně s velkými prodlevami. Měsíčně jsem za místní dopravu dal zhruba 80 EUR.

Přihlašovací formalityPo příjezdu je nutné se přihlásit na místím úřadě (pro mě v Ilanz) a předložit pracovní

smlouvu, průkaz totožnosti, potvrzení o ubytování (ideálně smlouvu), mít pasovou fotografii a 85 CHF. Do jednoho měsíce Vám poštou přijde cizinecký doklad. Dodatečně ještě budete muset s Vaším ubytovatelem vyplnit další formulář, že opravdu bydlíte na uvedené adrese.

Při pobytu nad 3 měsíce je ve Švýcarsku povinnost platit si místní zdravotní pojištění. Naštěstí jako praktikant máte možnost požádat o výjimku zdravotní pojištění neplatit.Pokud budete dostávat od zaměstnavatele plat, pravděpodobně si budete muset zařídit švýcarský bankovní účet.

Cestovní připojištění v rozsahu léčebné výlohy, repatriace, úrazové pojištění a pojištění odpovědnosti za škodu jsem měl v rámci platební karty u ČS zdarma.

Na hostitelském pracovišti

Profesní stážArchitektonická kancelář Caupaul & Blumenthal Architects sídlí v malém městečku

Ilanz. Ve firmě je nás celkem 8, z toho 2 šéfové a včetně mě 2 praktikanti. Ne všichni zaměstnanci zde pracují na plný úvazek, takže je nás v kanceláři nejčastěji 5. Fyzicky kancelář tvoří 4 malé místnosti, kde se sedí po 2-3 lidech, kromě jedné, která je vyhrazena

Luven

jednomu z šéfů. Vzhledem k tomu, že je kancelář malá, nedisponuje žádným speciálním vybavením jako je plotter nebo přístroje na výrobu fyzických modelů.

O to příjemnější a přátelštější ve firmě panuje atmosféra. Do kolektivu jsem se začlenil okamžitě i přesto, že v němčině (natož švýcarské) jsem začátečník a komunikuji se spolupracovníky hlavně anglicky. I z důvodu začlenění jsem se rozhodl chodit společně s ostatními na obědy. Pauzy na oběd jsou hodinové a na rozdíl od pracovní doby je zde prostor konverzovat.

Standartní pracovní doba ve Švýcarsku je 8,5 h denně, zmíněná hodinová pauza na oběd se do ní nepočítá. Do práce jsem chodil mezi 8 – 8:30 a končil okolo 18 h. Za celý pobyt jsem pouze párkrát musel zůstat v práci déle. Vzhledem k českým podmínkám si toho nesmírně vážím. V kanceláři není stresující atmosféra. Pokud mi nějaká činnost trvala déle, protože jsem v ní ještě nebyl zběhlý, všichni pro to měli pochopení.

V kolektivu jsem byl v roli praktikanta, tzn. že většinu času jsem pomáhal ostatním s jim přiřazenými projekty, což mi přijde naprosto v pořádku. Mým mladým spolupracovníkům to přišlo neadekvátní, protože už jsem, stejně jako oni, dostudoval. Švýcarský vzdělávací systém se v tomhle liší, během studia mají studenti povinné praxe, a jakmile dostudují, už jsou považováni za plnohodnotného zaměstnance se vším všudy. V případě mé kanceláře by to znamenalo dostat na starost celý jeden projekt a ten průběžně konzultovat s nadřízenými. S ohledem na švýcarskou němčinu jsem přesvědčený, že bych toho ani teď nebyl ještě schopný. Až zvládnu vyřizovat telefonáty a dorozumět se s řemeslníky, je možné zkusit se ucházet o pozici "junior architekta."

Velkou část první poloviny stáže jsem strávil vytvářením fyzického modelu pro projekt malého kina, kavárny a muzea do Stein am Rhein. Jednalo se o komplexní model

Místnost v rámci kanceláře

historické zástavby s okolím v měřítku 1:50 vyrobený z knihařské lepenky o tloušťce 1,5 mm. Pracovní postup byl následující – vytištění předem připravených elektronických podkladů (výkresů rozložených domů do 2D stavebnice), vyřezání všech dílů pro daný dům pomocí řezáku a ocelového pravítka, broušení hran jednotlivých dílů brusným papírem, aby je následně bylo možné slepit pod požadovaným úhlem (pravý úhel se díky stáří modelovaných objektů v celém modelu skoro nevyskytuje), umístění na terén do celkového modelu.

Poměrně hodně krát jsem byl za dobu stáže na dokončovaných stavbách, kde jsem pomáhal s drobnými pracemi, stěhováním, přispíval svým názorem do diskuze nad konkrétními problémy.

Dostal jsem se k navrhování zařízení do koupelny a připravoval výrobní dokumentaci pro truhláře a zámečníka. Několik týdnů jsem pracoval na výstavním objektu souvisejícím s jednou z posledních realizací kanceláře zakončených instalací v muzeu. To byl určitě jeden z nejhezčích úkolů. Při vymýšlení co a jak budeme vystavovat, jsem se během konzultací s odborníky dostal na velmi zajímavá místa.

Na tomto exponátu pro výstavu Die Besten 2014, pořádanou odborným časopisem Hochparterre, jsem pracoval skoro celý měsíc. V rámci této události se vyhlašují 3 nejlepší švýcarské projekty dokončené v uplynulém roce ve 3 kategoriích – krajinná architektura, architektura a design. Naše kancelář získala bronzovou cenu za obnovu starého patricijského domu Türalihus, ležícího ve vesnici Valendas. Všichni ocenění jsou každoročně vyzváni, aby připravili výstavní objekt symbolicky vypovídající o oceněném projektu.

Měli jsme pevně dané rozměry soklu 100 x 75 cm s výškou 50 cm, na který se objekt vystaví. Když mi vedoucí přidělil na starost veškerou práci spojenou s tímto exponátem, měl již představu, že by chtěl vystavit staré předměty, které se v Türalihusu našli před jeho rekonstrukcí. Tyto artefakty tvořily rezavé pozůstatky konstrukčních stavebních prvků, starých olejových lamp, kyvadlo od hodin, podkovy, drobné skleněné lahvičky, staré mince, kusy starých papírů, látek, kůží a drobných dřevěných předmětů.

Počáteční představa byla vybrat nejhezčí nebo jinak hodnotné kusy a ty zalít do bloku vosku, skrze který měly být vidět a postupně se ztrácet v hloubce. Připravil jsem výkresovou dokumentaci ve variantách a vyrazili jsme do Kunstgiesserei v St. Gallen (slévárna, kde si na zakázku nechávají svá díla odlívat umělci z celého světa) na konzultaci a případnou domluvu výroby. Parafín se ukázal jako nevhodný, nebylo by skrze něj skoro nic vidět. Po odpoledni stráveném ve slévárně jsme odjeli s možností zalívat do kalafuny nebo glycerinu. Následovala zhodnocovací fáze a následující týden jsme jeli do St. Gallen znovu, nechat odlít vzorky do kalafuny. Následovala další fáze přehodnocování a komunikace se slévárnou a nakonec se vedoucí rozhodl předměty do žádného ze zmíněných materiálů nezalévat, protože kromě vosku mu koncepčně neseděli k projektu Türalihusu. Další týden jsem tedy jel do St. Gallen všechny naše artefakty zase vyzvednout a odvézt zpátky do kanceláře. Po ověření fotokoláží, kterou jsem vytvořil na počítači a vytiskl v měřítku 1:1, jsme se rozhodli předměty nakupit na sokl tak, jak jsou a podložit ručně vyráběným papírem.

Mimo zmíněné úkoly jsem hlavně pomáhal spolupracovníkům s kreslením Architektonické dokumentace v Archicadu k třem odlišným projektům.

PřínosNa začátku stáže jsem si musel rychle osvojit nový software Archicad, s kterým jsem

do té doby nepracoval. To se mi podařilo a nakonec odjíždím s tím, že jsem si na něj zvykl více než na dříve používané programy. Naučil jsem se efektivně kooperovat a podílet se na koordinaci práce v malém pracovním týmu. Začínám trochu rozumět celému stavebnímu procesu ve švýcarském legislativním prostředí a ozkoušel jsem si pracovní komunikaci a vystupování v cizím jazyce ve jménu mé přijímací kanceláře. V neposlední řadě jsem si určitě zaktivněl profesní slovní zásobu, především v anglickém jazyce.

Věřím, že mi tato praxe a načerpané zkušenosti pomohou v budoucnu při hledání dalšího zaměstnání v oblasti architektury.

UbytováníByl jsem ubytovaný ve vesnici Luven v chalupě, která patří příbuzným. Vzhledem

k tomu, že od zaměstnavatele nedostávám plat, to byl nezbytný předpoklad, abych na stáž do Švýcarska mohl vyrazit pouze se stipendiem od programu Leonardo. Cíleně jsem si hledal pracovní místo v okolí chalupy. Přispíval jsem pouze na náklady na provoz chalupy. Odměnou mi bylo krásné horské prostředí.

StravováníSnídaně a večeře jsem si připravoval doma,

týdně jsem utratil za běžný nákup potravin zhruba 45 - 60 CHF (37 - 50 EUR). Na obědy chodím se spolupracovníky do bistra kousek od kanceláře. Menu stojí 13 CHF a je to zřejmě nejlevnější možnost teplého oběda v celém Ilanz. V ceně je hlavní jídlo a drobný dezert, k pití je možné požádat o kohoutkovou vodu.

V Luvenu není žádný obchod, proto jsem veškeré nákupy vyřizoval v Ilanz. Z hlediska potravin je zde na výběr z řetězců Migros, Coop, Aldi a Denner. Chleba stojí v rozmezí 1,5 až 3,5 CHF, cca 200 g kus sýru místní produkce vyjde na 5 CHF, 500 g bílý jogurt na 1-2 CHF. Uzeniny a masou jsou v porovnání s ČR drahé. Balení šunky, převážně sušené, stojí okolo 7 CHF. Celkově jsem za stravování utratil za celou dobu stáže zhruba 1760 CHF (cca 1465 EUR).

Volný čas

Výhled z Luvenu

Ve všední dny po práci jsem večery už nezvládal trávit příliš produktivními činnostmi. A protože celé dny jsem vysedával v práci na židli, snažil jsem se o to intenzivněji a převážně sportovně trávit víkendy. Příroda a hory jsou v okolí krásné. Jsou tu skvělé podmínky pro hikovaní, lezení, bouldrovaní i ježdění na horském kole, v zimě na sjezdování a běžky.

V Ilanz se dá večer vyrazit někam jinam než do hospody asi jen do Cinema Sil Plaz, kde jednu týdně bývá kulturní program. Vše se odehrává v komorní atmosféře malého horského městečka, přesto s intelektuálním a značně alternativní nábojem podobným spíše městu. Ať už jde o koncert nebo promítání filmu. Půl litru piva zde stojí okolo 7 CHF.

Finance Vzhledem k tomu, že jsem zaměstnavatelem nebyl placen, nemusel jsem si zakládat

švýcarský bankovní účet. Od kamarádů vím, že je výhodný účet u Post Finance a ten si můžete založit až ve chvíli, kdy obdržíte povolení k pobytu – provizorní švýcarskou ID.Grant jsem si nechal poslat na korunový účet u GE Money Bank.

Další komentářePracovní stáž ve Švýcarsku je z mého pohledu cennou zkušeností, v oblasti

architektury zejména. Ve srovnání s našimi pracovními podmínkami se švýcarské jeví až jako idealistické a rozhodně zde pracovní pobyt můžu doporučit. Odjíždím jen s pozitivními zkušenostmi. S přijímací kanceláří jsem se dohodl na další spolupráci a dostal pracovní

Lezení

nabídku. Budu pokračovat na pozici praktikanta, tak abych měl ve výsledku rok praxe. Velmi příjemné je nejen pracovní prostředí, ale i finanční ohodnocení.

Po návratuOhodnocení profesní stáže domácí univerzitou nemám, protože jsem vyjel již jako

absolvent. Zaměstnavatelem mi byl vystaven doklad o absolvovaní s hodnocením stáže a potvrzen Europass. Formality potřebné k uzavření stáže pod programem Leonardo da Vinci jsme s paní Dudkovou zvládli vyřídit během dvou schůzek v rámci jednoho týdne. Programem poskytnuté finanční prostředky zcela pokryly mé stravovací náklady a částečně i náklady na místní dopravu.