http://vinpuls.no/festlig-pa-vinfest-i-tsjekkia/
Slavnostně na festival vína v ČRUlf DALHEIM
(překlad z norštiny Miluše Juříčková)
Česká republika není sice nejslavnější vinařskou zemí světa, ale oslavit nové víno tu umějí parádně. Vinařský festival v Uherském Hradišti na jižní Moravě, který se koná každoročně v červnu, probíhá ve stylu oslavy státního svátku s průvody za doprovodu hudby a lidové veselice na oslavu jídla a vína.
Jel jsem vlakem z Prahy na jih země, skoro k hranicím České republiky se Slovenskem. Na skoro tříhodinové cestě nás doprovází český velvyslanec v Norsku, Jaroslav Knot a český generální konzul v Trondheimu, Oddvar Karlsen. Doufali jsme, že stihneme rychlík z hlavního nádraží v Praze, ale v tom nám zabránilo zpoždění letadla z Oslo. Bylo z toho trochu zběsilý závod pražskými ulicemi, náš norsky hovořící hostitel Martin se snažil o to, abychom mohli naskočit do vlaku na příští stanici. Ale tam jsme zahlédli jen nárazník posledního vagónu. Nezbývalo než se vrátit na hlavní nádraží a počkat na další možnost cesty k jihu.
Vlakem
Ve vlaku se tlačí mnoho lidí, ale pan velvyslanec pilně surfoval na mobilu a zařídil nám místenky i v tomto vlaku. Ze svého ruksaku vytahuje věci, které nám mají zpříjemnit cestu jak je to jen možné: studené pivo, kávu, sandwich, minerálku.
S postupujícím časem je nám jasné, že do Uherského Hradiště dorazíme s velkým zpožděním. Plány, že bychom se ubytovali v hotelu Mlýnská a trochu so oddychli, než se převlečeme na přijetí u starosty města, musíme vyškrtnout. Místo toho běžíme z železniční stanice do malé kavárny blízko radnice, kde se v zadním kamrlíku, který vypadá jako sklad, převlékáme do lepšího. Pak už si musíme pospíšit na slavnostní setkání se starostou Stanislavem Blahou. Teď se k nám přidal i nově jmenovaný velvyslanec Norska v České republice, pan Robert Kvile.
Foto UD: Radnice byla vyzdobena norskou vlajkou a vlajkami EU a České republiky
Norští hosté na radnici
Ukazuje se, že slavnostní přijetí u starosty Blahy je věnováno výhradně norským hostům. Mám trochu zvláštní pocit, opíráme se o zábradlí, najednou zaznívají fanfáry a my se stavíme do pozoru, když vstupuje Stanislav Blaha. Tak je to totiž v České republice běžné, po slovech přivítání – která zaznívají česky – je servírováno lokálně vypěstované víno a výborné jednohubky z místní produkce.
Starosta Stanislav Blaha vítá hosty z Norska, zleva český velvyslanec v Norsku Jaroslav Knot, norský velvyslanec v České republice Robert Kvile a novinář z VinPuls Ulf Dalheim.
Obecní fotograf nás fotografuje ze všech stran – se sklenkou v ruce, se starostou, v rozhovoru s velvyslanci, při podpisu do pamětní knihy apod. Vidím, že zde nejsem jen jako novinář píšící o víně, ale jako oficiální návštěva z Norska. Nezbývá než se cítit poctěn.
A to už ukazují hodiny 19.45 a my jsme informováni o tom, že se máme odebrat na zahajovací ceremoniál k otevíranému festivalu vína.. Na Masarykově náměstí, které je poseto stánky a stany, už se tlačí množství lidí, kteří si zahájení nechtějí nechat ujít. Začíná večer plný hudebních čísel, zpěvu a tance.
Mezi VIP
V nejpřednějších řadách přímo pod scénou jsou židle označeny tabulky se jmény. Tam budou sedět VIP – a mezi nimi je i mé jméno! Úplně se vypínám pýchou, když si sedám do řady hned za starostu a nejvzácnější hosty, mezi nimiž je i reprezentant města v parlamentu České republiky.
Uherské Hradiště má asi 25 tisíc obyvatel a nachází se v kraji Zlínském, který je jedním ze 14 krajů v České republice, a to v jeho jihovýchodní části. Uherské Hradiště je centrem oblasti Moravské Slovácko, které má specifickou kulturu a tradice, v nichž se projevují i vlivy ze slovenské strany hranice. To se projevuje i v hudebních číslech, v nichž hrají společně soubory české i slovenské.
Kvasící šťáva z hroznů, výborná na srdce
Už se setmělo a my jsme ještě neměli čas projít si stánky a nabízené pochoutky. Na celém náměstí voní grilované maso a čerstvě lisovaná šťáva z hroznů, v nichž právě začal kvasný proces. Všichni chtějí vyzkoušet chuť nového vína, zvaného „burčák“. Hroznová šťáva, stará jen několik dní, uprostřed kvasu. Místní lidé nekompromisně tvrdí, že burčák je velmi zdravý, že podporuje krevní oběh a posiluje srdce. Trochu se ochutnávce tohoto produktu bráním, ale pak se musím poddat, vždyť něco tak zdravého se prostě ochutnat musí…
Hodně zbytkového cukru
Ochutnávka v jednom stánku za druhým ukazuje, že Češi jsou trošku staromódní – tedy v tom, co lidé rádi pijí. Vína chutnají zralým ovocem se slušnou dávkou zbytkového cukru. Jeden z producentů, s nímž jsem během pobytu mluvil, připouští, že změna zvyklostí zabere čas – lidé jsou prostě na svá polosladká vína zvyklí a vyžadují je.
Foto UD: Na náměstí je možno ochutnat spoustu druhů vín. Celý den a značnou část noci se na náměstí ozýval zpěv a lidová hudba.
Můj první dojem, že Češi ještě nestačili „zmodernizovat“ své vnímání vína, jsem pak musel v průběhu festivalu svého pobytu pozměnit. Ale zpátky k onomu pátečnímu večeru – v největším stanu na náměstí se tísní nadšení účastníci festivalu, na pultech přes padesát různých druhů vína. V Uherském Hradišti se člověk může přesvědčit o tom, jak hluboko je v české mysli zakotven vztah k lidové hudbě a sborovému zpěvu. A také o tom, jak pevné svazky spojují i nadále českou a slovenskou kulturu.
Foto UD: Velkolepá zábava během zahajovacího koncertu festivalu vína. Hudbu a zpěv Češi opravdu milují.
Jaromír byl mým průvodcem světem vín
Jaromír Dvořáček z Vinařství Medek na sebe vzal úkol provázet mne od jednoho druhu vína k druhému, které byly zastoupeny na degustacích. Je vystudovaný sklepník a rád pomáhá svému tchánovi Josefu Medkovi ve vinařství. Vyptává se mě, co dělá norský novinář na místním festivalu vín na Moravě? Divil se, proč ho bombarduji tolika otázkami a proč se pořád sháním degustaci suchých vín.
Chvíli mi trvalo, než přišel na to, že prakticky všechny vína jsou prezentována svými českými názvy. Že když člověk ochutnáván rulandské bílé nebo šedé, že je to vlastně pinot blanc respektive pinot gris.
Foto UD: Slavnosti vína v Uherském Hradišti nabízejí na stáncích jak víno, tak hrozny.
Jen odrůdy muller-thurgau, chardonnay a sauvignon se prodávají pod svými mezinárodními jmény. Dochází mi, že tramín červený že je gewurztramín a veltlínské zelené grüner veltliner. U červených vín, že frankovka je blaufrankisch a rulandské modré že je pinot noir, ochutnal jsem modrý portugal, merlot i cabernet sauvignon. A člověk vycítí, že se nachází v oblastech nedaleko od Rakouska.
Moderní zákon o víně přišel v roce 1995
Česká republika je především známa pro své pivo. Celková produkce vína se pohybuje kolem 195 milionů litrů za rok a většina se spotřebuje přímo v zemi původu. Na hlavu se tedy vypije 18,5 litrů za rok, tedy stejně jako v Norsku. Moderní zákon o víně byl přijat v roce 1995, byly definovány dvě vinařské oblasti Moravia (Vinařská oblast Morava) a Bohemia (Vinařská oblast Čechy). Tato klasifikace se vztahuje k oblastem pěstování a k cukernatosti při sklizni. Nejvýše na žebříčku kvality jsou Jakostní vína s přívlastkem. Nejníže stojí tzv. stolní víno. Přes 90% produkce pochází právě z Moravy, kde se tento víkend nacházím.
V Uherském Hradišti je lidová veselice vždy první víkend v září. 150 tisíc návštěvníků sleduje průvod s 5000 účastníků v národních, oblastních a místních krojích.
150 tisíc návštěvníků na slavnostech vína
Slavnosti vína trvají od pátku do neděle a pořádají se letos už po šestnácté. Tento festival je považován ta největší v České republice a možná i v Evropě. Už jsem v životě navštívil mnohá místa – vinařské festivaly v Mendoze v Argentině, na Madeiře a v Rüdesheimu v Německu, ale ještě nikdy jsem neviděl 5000 reprezentantů ze 150 měst v jediném obrovském průvodu, všechny v pestrobarevných krojích. Průvod je opravdu imponující, trvá několik hodin. Pak neudivuje, že tenhle festival navštíví o jediném víkendu 150 tisíc diváků.
Víno a vinařství jsou patrné i v průvodu, které začalo v sobotu v 9 hodin ráno. A brzy jsem pochopil, proč jsem dostal skleničku, navěšenou na šňůrce, kterou mi dali kolem krku, když jsem se zase posadil na své rezervované místo mezi VIP hosty. Chudák starosta v řadě přede mnou: bez ustání někdo vytahuje z košíku láhev, otevírá a nabízí starostovi na ochutnání. Dbám na to, abych měl v koštovačce vždycky trošku vína, pak se nalévání neodehrává s takovou závratnou rychlostí.
Foto UD: Během slavností vína má starosta těžký úkol. V průběhu tříhodinového průvodu pořád někdo nabízí starostovi Stanislavovi Blahovi, že „musí“ ochutnat víno, celkem z 32 vesnic, které se účastní na slavnostech.
Od burčáku ke klobáskám a panenkám
Po průvodu procházím stánky a nahlížím do stánků. Dá se tu koupit naprosto všechno. Od burčáku ke klobáskám, je tu šunka, sýry, vyřezávané figurky, pletené košíky, panenky, hrozny a hlavně víno, víno, samé víno!
Později mám navštívit oblastní vinaře. První zastávka vypadá jako speciálně postavená dřevěná chata, kterém v místním parku postavilo vinařství Jakubík. I tady se tlačí množství lidí.
Vinařství Jakubík má své sídlo 8 kilometrů od Uherského Hradiště. Roční produkce je 80 000 litrů vína Už se prosadili na mezinárodním trhu s vínem, mají zákazníky z Číny, Anglie a Polska. Hospodářství je jen 6 hektarů, takže vedle svých hroznů musejí nakupovat od ostatních vinařů v oblasti. Hlavní důraz kladou na bílé víno mnoha odrůd.
Foto UD: Vinařství Jakubík už poznalo mezinárodní exportní trh. A v soutěžích o nejlepší vína České republiky také zaznamenalo úspěchy.
Nastupují stále sušší druhy, ale se sudy opatrně
Jakubík podtrhuje, že se snaží vyvíjet stále sušší druhy svých vín, ale že si velmi vybírá, jaké druhy sudů používá. Některé z bílých vín uchovává ve velkých akáciových sudech. Ale používá také plechové nerezové sudy.
Původně jsem měl ve vinařství ochutnat jen několik odrůd, ale jsou vytahovány stále nové a nové druhy a varianty. Rýnský rizling z roku 2015 má mírně petrolejový nádech, Sauvignon Blanc z roku 2016 ze speciálně vybraných hroznů vyhrál celostátní soutěž, Pozdní sběr Sauvignon Blanc 2014 mi silně připomíná aromatické víno z Nového Zélandu, Zelený Vltlín z roku 2015 se může směle měřit s rakouskými víny stejné odrůdy. Tropické aroma s přídechem hrušky, pomeranče, bílého pepře…
A už se nese další Sauvignon Blanc 2016. Je polosuchý (7 g/l zbytkového cukru) a je u Jakubíků naprostým vrcholem. Za toto víno byl oceněn druhou cenou v soutěži 100 nejlepších vín České republiky.
Vyjadřuji svůj obdiv k vysoké kvalitě všech vzorků a nakonec si kupuji Rulandské šedé (pinot gris) 2016 – hrozny byly sklízeny pozdě v listopadu
a měly dva dny ve slupce. Naprosto unikátní víno, světle žlutá, zlatavá barva s vynikající chutí.
Obchodoval s firmou Orkla, vystavěl vinařství
Foto UD: Vinařství Rochůz je malé, ale moderní, které v průběhu čtyř let dosáhlo řadu úspěchů. Sklep je naprosto moderně vybaven.
Další návštěva je u nově etablovaného vinařství na táhlém kopci u Mařatic v blízko Uherského Hradiště. Vzhledem k tomu, že jsme se u Jakubíků zdrželi přes čas, dorazili jsme sem pochopitelně pozdě. Ale přijetí bylo přesto velmi vřelé a přátelské, přičemž nás vítá sám majitel a zakladatel, inženýr Radim Hlaváček s manželkou a dcerou Petrou Hlaváčkovou.
Hlaváček se původně věnovall obchodování s potravinami a cukrovinkami, v oboru je stále činný, i když část majetku prodal před několika lety firmě Orkla. Ale jeho koníčkem je víno a proto investoval část utržených peněz do vinařské branže.
Vinařství je malé, ale zcela moderně vybavené, i když je postaveno na historické půdě – ve sklepě se nachází studna z roku 1806. Jméno Rochůz prý pochází od světce Rocha, který má ve vinném sklepě také svou sochu.
Hlaváček má jen čtyři hektary, z čehož jen na 2,5 hektarech pěstuje víno. Výroba tedy nedosahuje ani 20 000 lahví. První ročník (2014) je zcela vyprodán. Hlaváček nemá plány o závratném růstu, jeho cílem je 30 000 lahví, A také se chce zaměřit na šumivé víno založené na frankovce.
Studovala na Novém Zélandu
Dcera Petra Hlaváčková studovala na Novém Zélandu, takže nás přivítala anglicky. Foto UD
U Jakubíků jsme museli mít tlumočníka, ale u Rochůze to jde přímo. Radim spolupracoval se zahraničím, dcera studovala v anglicky mluvícím prostředí, proto dostala odpovědnost za vedení obchodních jednání celé firmy.
Rochůz používá zásadně mezinárodní označení vinných odrůd – silvány, pinot gris, chardonnay, rizling, tramín červený, frankovka červená, neuburger (rakouský patent na smíšení veltlínu a sylvánu) a hibernal (rakouská odrůda speciálně odolná vůči mrazu).
A zase mě překvapuje, kolik zbytkového cukru se zde toleruje. Jen malá část odrůd může být označena jako čistě suché (méně než 4g/l zbytkový cukr) Většina druhů má více než 8-10 g/l. Hibernal je pozdní sběr a má 24gram/l. Ve všech vínech jsem cítil jemnou ovocnou chuť. Etikety a grafická prezentace je pečlivě vybraná v moderním stylu.
Skladují vína v klášterním sklepě
Za chvíli jsem se ocitl ve sklepě pod starým ženským klášterem, kde mi dva sourozenecké páry Libor a Radek Zlomkovi, stejně jako Tomáš a Petr Vávrovi předvádějí výběr ze svých vín. Svůj projekt zahájili před deseti lety. Jejich vinohrad se nachází 20 km od Uherského Hradiště, ale sklad
mají přímo ve městě, ve starém klášterním sklepě. Město zde pronajímá prostory soukromým osobám, jimž záleží na kvalitním skladování vína.
Mladí muži reprezentují vinařství Zlomek a Vávra. Jejich rodiče a prarodiče pěstovali víno tradičním způsobem, ale oni se před deseti lety rozhodli dělat věci nově, podle svého.
Ačkoliv v obou rodinách je po generace dlouhá tradice pěstování vína, byli sourozenecké páry přesvědčeny, že musí prosazovat vlastní nápady, že je třeba myslet novým způsobem. Když si vybavím všechna ta nasládlí vína, která rozlévali ve stáncích na náměstí, uvědomuji si, že jsou to právě vinařství jako Jakubík, Rochůz a Zlomek a Vávra, které představují budoucnost české produkce vína v následujících letech. A to jsem měl ještě následující den potkat další slibné producenty z tohoto kraje.
Nové setkání s Jaromírem a Josefem.
Právě když se zabývám myšlenkou odebrat se do hotelu a před zítřejším koštováním si pořádně odpočinout, pípne mi sms od Jaromíra Dvořáčka, kterého jsem včera večer potkal v degustačním stanu na náměstí. Píše, že jeho tchán Josef Medek mi přinesl na ochutnání nějaká speciální vína a že mám určitě přijít. Dochází mi, že i tento večer se může protáhnout, ale pozvání samozřejmě přijímám.
Foto UD: Dva bezvadní pánové – Josef Medek a Jaromír Dvořáček – byli mými speciálními průvodci pestrou krajinou moravských vín
Josef je už na místě. Jaromír vypravuje, že tchán je vinař a obhospodařuje 20 hektarů vinic, které jsou rozděleny na dvě tratě. Jedna se nachází jen 15 km od Uherského Hradiště a druhá je až na rakouských hranicích, osmdesát kilometrů odsuď. Josef Medek většinu vypěstovaných hroznů prodává, ale to nejlepší si ponechává pro vlastní produkci vín. V roce 2017 vyrobil 5000 lahví, ale rok byl poznamenán jarním mrazem, kdežto letošní rok 2018 bude dobrým rokem, který umožní podle jeho odhadu vyrobit 10 000 lahví.
Bílé víno s 21, 5 procent alkoholu
Ochutnávka ukazuje, že Josef Medek rád dělá věci originálním způsobem. Poté, co nám předvedl druhy jako rizling vlašský, rizling a chardonnay, vytahuje na nás solaris a muškát. Posledně jmenovaný je založený na dvou různých muškátových klonech a má 15,4 procenta obsah alkoholu. Ovocný přídech je evidentní, ale člověk ihned cítí také podíl alkoholu.
Ale i ten je přebit dalším vínem, které mi nalévá: Medek Cuvée Kopca 2016/2017. Hrozny rulanda šedá (45%), chardonnay (45%) a muškát (10%) A alkohol? Celých 21, 5 procent. Sedím a šeptám si sám pro sebe: Co je to za pašáka, tenhle Josef!
Prostřednictvím myšlenek, které mi sděluje Jaromír, dostávám možnost poznat uvažování člověka, který pracuje jako konzultant v oboru a pomáhá druhým. Miluje experimenty a snaží se přijít na kloub novým věcem. Před klasifikací a registrací vín máš přece volnou ruku, můžeš vyzkoušet všechno, co tě napadne, říká s potutelným úsměvem.
Není čas skladovat, je třeba prodávat
Josef je toho názoru, že je problematické, že se většina produkce ihned spotřebuje. Jen těžko se najdou vína, která jsou starší než dva tři roky. To platí i o červených druzích. Často se jedná o tom, aby vinaři dostali vynaložené náklady co nejdříve zpátky, proto se prodává.
Moji průvodci si myslí, že bych měl ochutnat také červená vína, než se odeberu ke spánku. Na stůl přichází pinot noir, merlot a zweigeltriebe. Včer se protahuje a je naplněný až po okraj. K hotelu pak odcházím velmi rozvážných krokem, dobře poučen o českém vinařském průmyslu.
Výběr pana starosty
I pan starosta Stanislav Blaha nachystal výběr z odrůd a vinařství, které bych měl podle jeho názoru poznat. Sedí po mé levici, zatímco pan
honorární konzul Oddvar Karlsen a pan velvyslanec Jaroslav Knot sedí po mé pravici.
Už od půl desáté ráno už jsem zase v pilném degustování. Samotný pan starosta shromáždil vína, která musím podle jeho názoru ochutnat. Někteří vinaři jsou zde s námi, jiní jsou zastoupeni reprezentantem ministerstva zemědělství ČR. Všechno bedlivě sleduje novinář z místních novin a do místnosti se nakonec dostaví i televize, aby udělala interview s tím člověkem, který přijel až z Norska.
Toto kolo degustace je velmi zajímavé. Začínám Zámeckým vinařstvím Bzenec, jedním ze tří největších producentů v zemi, s ročním objemem pěti milionů lahví, z toho 70% bílá vína. Vinařství má sídlo v bzeneckém zámku z roku 1873 a má tři produkční linie – Collection 1508 (poštovní číslo zámku!), dále Ego a Terroir. Bzenec pěstuje víno a 540 hektarech, které jsou rozděleny na čtyři vinné oblasti na Moravě. Třikrát bylo vinařství oceněno jako „Vinařství roku“ v České republice. Jejich vína si člověk snadno oblíbí, mají čisté ovocné aroma a mezinárodní styl. Právě se dozvídám, že mají značný úspěch na mezinárodním trhu, speciálně ve Švédsku a Indii.
Oblastní televize chce slyšet můj komentář k moravským vínům, zvláště k těm z kraje kolem Uherského Hradiště. Velvyslanec Jaroslav Knot vypomáhá v komunikaci jako tlumočník.
Starosta Blaha také připravil ochutnávku z vinařství Jakubík, které jsem navštívil včera, a dále ochutnávku z vinařství Hruška, které je nové, založené v roce 2007. Ale jejich produkce už se vyšplhala na 300 000 lahví
a 77 hektarů vinic. Mají produkční sérii s názvem Fresh Collection Kabinetti, kde je obsah cukru od 7,5 do 10,7 gr/l. Ale také ckolekci Organic Collection, kde se setkávám s odrůdou hibernal.
A pak mi nalijí víno ze dvou firem, kterým konečně dávám skoro nejvyšší hodnocení (známku pět ze šesti): J. Stávek a Krásná Hora. Krásná Hora je zastoupen v norské obchodní síti Vinmonopolet, a to hned dvěma značkami. K tomu se chci ještě vrátit, ale teď musím pět slávu na vína Jana Stávka, vinařství, které bylo založeno v roce 1898 Františkem Kopřivou a Jan Stávek je už čtvrtá generace rodiny pěstitelů.
Na závěr úplně suchá frankovka
Ochutnávám tři odrůdy, které mě naprosto fascinují. Nejdříve J. Stávek – Tramin Červený Skale 2017, šťavnatý, vegetálně zabarvené, čisté a vybalancované bílé víno. Pak nalévá J. Stávek Ryzlink vlašský Liščí vrch 2015, asi nejlepší z vín, která jsem v průběhu těch tří hektických dní na jižní Moravě ochutnal. Ve sklenici se skví strukturně vyrovnaný, šťavnatý mok s úžasným aroma jablek a tropického ovoce. Na přespříliš suché víno (4,6 gr/l zbytkový cukr), ale ve fascinující rovnováze s kyselinkou (5,8 gr/l)
Na první stránku místních novin „Dobrý den“ jsem se nedostal
Sezení s vítězem J. Stávkem uzavírá vinař imponujícím vínem Frankova Reserva 2015, zcela suchým, nefiltrovaným blaufrankisch-frankovka – víno má plnou ovocnou chuť, úžasnou vůni, mírný tanin, příchuť čerstvého rybízu, švestek a stopově i dubu (20 měsíců skladování v dubovém sudu).
Také vína z tratě Krásná Hora – sauvignon blanc, chardonnay a pinot noir (posledně jmenovaný se prodává v norské obchodní síti Vinmonopolet) nabízejí vysokou kvalitu. Vinařství bylo etablováno v šedesátých letech a vinice pocházejí z doby vlády komunismu v Československu, kdy je sázel dědeček současného majitele. Další víno od stejného majitele, které se prodává v Norsku, je Krásná Hora Cuvée Bernety, založený na merlotu a cabernet sauvignon. „Aperitif“ ho ohodnotil 89 body a charakterizuje ho jako víno, které se zřetelně odlišuje od ostatních. A navíc je pěstováno a vyráběno ekologicky.
První české víno v Norsku bylo šumivé v roce 2000
Jak ž jsem zmínil na začátku, nejsou česká vína příliš zastoupena v norské obchodní síti Vinmonopolet. Prvním vítězem bylo šumivé víno Bohemia Regia Brut 15. ledna 2000. Prodívalo se do roku 2009, ale prodaný objem byl mizivý, první rok to bylo 48,7 litrů, druhý jediná láhev. Víno Bohemia Sekt Demi Sec bylo v Norsku uvedeno 2003 a prodalo do roku 2008 645, 75 litrů.
Foto UD: Na náměstí v Uherském Hradišti se na stáncích nabízejí různá vína a potraviny
V minulém i letošním roce uvedli importéři Hand Picked Wines a Nebiolo Wines na norský trh vína Stapelton & Springer a Krásná Hora. Ve speciální nabídce existují v Norsku vína producenta Malý vinař. Čtyři vína od Stapleton & Springer prodali v BU jen 338,5 litrů, zatímco Krásná Hora Pinot Noir, která byla uvedena ve výběru sítě Vinmonopolet v březnu 2018, byla úspěšnější. Umístění v seznamu doporučeného výběru (a tím vynikající umístění v kategorii 6) je vysvětlením, proč je tento produkt
jediným českým vínem, které prodalo více než 1000 litrů během jednoho kalendářního roku, konkrétně to bylo od března do srpna 2018: 1381, 5 litrů. Vína od producenta Malý Vinař jsou přiložena v tabulce.
Rok Liter
Bohemia Regia Brut 2000 48,75
Bohemia Regia Brut 2001 19,50
Bohemia Regia Brut 2002 0,75
Bohemia Regia Brut 2003 3,00
Bohemia Regia Brut 2004 1,50
Bohemia Regia Brut 2009 18,00
Bohemia Sekt, Demi Sec 2003 462,75
Bohemia Sekt, Demi Sec 2004 96,75
Bohemia Sekt, Demi Sec 2005 45,00
Bohemia Sekt, Demi Sec 2006 18,75
Bohemia Sekt, Demi Sec 2007 22,50
Bohemia Sekt, Demi Sec 2008 27,00
Stapleton & Springer Ben’s Reserve 2017 19,50
Stapleton & Springer Ben’s Reserve 2018 12,75
Jaroslav Springer Rouci Rezerva 24 2017 3,75
Jaroslav Springer Rouci Rezerva 24 2018 16,50
Stapleton & Springer Bratacky Chard 2017 34,50
Stapleton & Springer Bratacky Chard 2018 13,50
Stapleton & Springer Ctvrte 2017 60,00
Stapleton & Springer Ctvrte 2018 98,25
Krásna Hora Cuvée Bernety 2018 79,50
Krásná Hora Pinot Noir 2018 1381,50
Krásná Hora Blanc de Noir 2018 90,00
Krásná Hora Pinot Noir Barrel selection 2018 54,75
Maly Vinar Frankovka 2018 6,75
Maly Vinar Zweigeltrebe 2018 10,50
Maly Vinar Muller Thurgau 2018 8,25
Maly Vinar Pálava 2018 6,75
Maly Vinar Rulandské šedé 2018 6,00
Maly Vinar Cuvée Mlask 2018 8,25
Krásná hora Blanc de Noir Brut Nature 2018 27,00
Krásná hora Gewüztraminer 2018 29,25
2000-2018 Total: 2731,50
Je norský trh zralý na vína z východní Evropy?
Vinmonopol zaznamenává zvýšený zájem o vína z dřívější východní Evropy – Slovinsko, Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora, Slovensko a Bosna-Hercegovina už se u nás prodávají, mnohé z nich s vynikající kvalitou.
Česká republika získala letos místo mezi testovanými, a to s velmi dobrým výsledkem. Během svého pobytu v Uherském Hradišti jsem ochutnal mnoho druhů, které mají výrazný potenciál do budoucna. Otázkou zůstává, jestli budou akceptovány na norském trhu, zda bude odpovídat poměr cena-kvalita a jakou si vybudují pověst. To všechno ukáže čas….
