září 2009

V zahraničí dál úspěšně rostemeHospodářské výsledky ovlivňuje receseVstupujeme na trh se zemním plynem

časopis zaměstnanců Skupiny ČEZ

ČEZ NEWS 9/2009časopis zaměstnanců Skupiny ČEZVYDAVATEL ČEZ, a. s., Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4ŠÉFREDAKTOR Petr Holub REDAKCE Jaroslav Bílý, Pavel PošustaADRESA REDAKCE ČEZ News, Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4, e-mail: ceznews@cez.cz, tel. 211 042 132 Číslo registrace MK ČR: 6395 ISSN: 1801–0350 NÁKLAD 14 700 výtisků. Elektronickou podobu ČEZ NEWS najdete na www.cez.cz a intranet.cez.cz GRAFiCKOu úpRAVu, DTp A TiSK pro společnost ČEZ, a. s., zajistil Boomerang Publishing, s. r. o., www.bpublishing.czuZÁVĚRKA TOHOTO ČÍSLA 21. 8. 2009 uZÁVĚRKA pŘÍŠTÍHO ČÍSLA 18. 9. 2009

naše principy

4 Budoucnost energetikyGeotermální energie

6 Svět ČEZVýsledky hospodaření ovlivňuje ekonomická receseHledáme dodavatele nových blokůpro TemelínVstupujeme na trh se zemním plynemBývalé byty ČEZ odkoupí nájemníciKalamita si vyžádala extrémní nasazeníNové rozvodny pomáhají uspokojit rostoucí požadavky na připojení

14 O čem se mluvíStartujeme nový plán investic na snižování emisí díky úsporám na nákupu povolenek CO2

15 pomáhámePomoc postiženým povodněmipokračovala i v létě

16 TémaV zahraničí dále úspěšně rosteme

20 TrhNaše kontaktní centra patří mezi tři nejlepší v Evropě

21 projektyNastavte si jediné heslo!

22 RozhovorPavel Sokol: Hledáme nové využití energetických produktů

26 LidéZměny v nejvyšším vedení Skupiny ČEZPřesuny v managementu dceřinýchspolečností

28 Jedni z násRoman Lodl a Zuzana Baudyšová: Výlety do dob rytířských

30 Oranžová spojení

31 RegionyČEZ regionům: Podporujeme výstavbu cyklostezek, turistických a běžeckých tras

32 TýmKdyž vichřice řádí: Tým techniků oddělení vn, nnMladá Boleslav

34 Den s…Stanislav Vodička: koordinátor ICTa tiskových služeb

36 HistoriePlujeme i pod vodou

37 Křížovka

38 15 otázekMilan Špatenka: Zítřek distribuce patří chytrým sítím

Obsah

34

38 4

222016

ČEZ NEWS 9/2009časopis zaměstnanců Skupiny ČEZVYDAVATEL ČEZ, a. s., Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4ŠÉFREDAKTOR Petr Holub REDAKCE Jaroslav Bílý, Pavel PošustaADRESA REDAKCE ČEZ News, Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4, e-mail: ceznews@cez.cz, tel. 211 042 132 Číslo registrace MK ČR: 6395 ISSN: 1801–0350 NÁKLAD 14 700 výtisků. Elektronickou podobu ČEZ NEWS najdete na www.cez.cz a intranet.cez.cz GRAFiCKOu úpRAVu, DTp A TiSK pro společnost ČEZ, a. s., zajistil Boomerang Publishing, s. r. o., www.bpublishing.czuZÁVĚRKA TOHOTO ČÍSLA 21. 8. 2009 uZÁVĚRKA pŘÍŠTÍHO ČÍSLA 18. 9. 2009

naše principy

Vážené kolegyně, vážení kolegové, zahraniční expanze, jeden z pilířů, na kte-rých stojí pomyslný strategický chrám Skupiny ČEZ, se stal zase o něco pevněj-ším. V našich zahraničních společnostech jsme v posledním roce opět zvýšili efekti-vitu a naplnili očekávání spojené s návrat-ností investic. Navíc se naše zahraniční portfolio za posledních 12 měsíců roz-rostlo o nové akvizice, které pro Skupinu ČEZ představují příležitosti k dalšímu růs-tu a zvýšení hodnoty společnosti.

I k novým akvizicím v Turecku, Němec-ku či Albánii přistupujeme stejně jako k našim majetkovým účastem v Bulhar-sku, Polsku, Rumunsku a jinde. Znamená to, že je chápeme jako dlouhodobé inves-tice, které jsou schopny vygenerovat oče-kávanou návratnost vložených prostřed-ků. Dnes máme ve Skupině ČEZ vyvinuté know-how pro řízení akvizic, které nám umožňuje aktivně zlepšovat procesy, zvy-šovat efektivitu a snižovat náklady od sa-mého okamžiku převzetí společnosti.

Dosahování dobrých výsledků v našich zahraničních akvizicích, schopnost Skupi-ny ČEZ rychle převzít každou novou akvi-zici a zahájit v ní potřebné změny by ne-byly možné bez kvalitních manažerských týmů působících v zahraničí, které jsou aktivně podporovány odbornými útva-ry české centrály. Bez nadsázky může-me říci, že na zahraniční expanzi se podílí celá Skupina ČEZ.

Daří se nám nacházet špičkové, kvalitní manažery pro práci v zahraničí ve všech klíčových oblastech. Každý z nich je před svým vysláním podrobně proškolen v kul-turních, sociálních, právních a jiných

odlišnostech, s nimiž se ve svém zahra-ničním působišti může setkat. Umožní mu to vykonávat manažerskou práci v za-hraničí s pochopením a pokorou k míst-ním zvyklostem. Díky tomu nedochází ke „střetu kultur“, časté příčině neúspěš-ných akvizic.

Úspěšná zahraniční expanze by nebyla možná bez sdílení know-how napříč celou Skupinou ČEZ. Nejednou se již stalo, že jsme v akvizicích implementovali postupy, o kterých bylo v příslušné zemi malé nebo žádné povědomí. Při takových změnách se nám osvědčila tvorba krátkodobých ex-pertních týmů, složených zpravidla z čes-kých odborníků. To, že jsme schopni uká-zat, jak mají věci fungovat, popsat naše reálné zkušenosti se stejnými změnami v České republice nebo v jiných zahranič-ních akvizicích, zvyšuje důvěryhodnost a napomáhá akceptaci každé jednotlivé změny, kterou realizujeme.

Jedním z úkolů našich manažerů je na-jít a „vychovat“ talenty už přímo v daných teritoriích. Ti pak dostávají příležitost buď ve své rodné zemi, nebo i v jiných akvizi-cích, jako je tomu v případě našeho ma-nažerského týmu v Albánii, kde kromě Čechů působí také kolegové z Rumunska a Polska. Tvoříme tak už skutečně mezi-národní týmy, které jsou právě svou roz-manitostí velmi cenné a produktivní.

Přeji vám příjemné babí léto.

Tomáš pleskač2. místopředseda představenstva ČEZ, a. s., ředitel divize international

slovo ředitele

budoucnost energetiky připravil: Filip Capandafoto: profimedia.cz4

Geotermální energie

V letošním roce se v našem seriálu věnujeme střednědobé a dlouhodobé budoucnosti energetického oboru. V každém čísle ČEZ NEWS vám představíme jednu z důležitých oblastí energetiky, na niž se soustředí pozornost největších vědeckých kapacit současnosti.

Energie pocházející doslova ze středu ze-měkoule má svůj původ ve vysokých tep-lotách zemského jádra, jež vznikají roz-padem radioaktivních látek a částečně i působením slapových sil. Na Zemi se projevují různými přírodními jevy – od vý-buchů sopek přes vodní gejzíry až po ge-otermální prameny. Některé oblasti, např. Japonsko, západní pobřeží USA či Island, jsou na geotermální jevy bohatší. Přináší jim to řadu nevýhod, z hlediska získávání elektrické energie z obnovitelných zdrojů to však může být naopak – energii zem-ského jádra lze využít v širším měřítku s pomocí geotermálních elektráren.

V současné době jsou celosvětově v provozu převážně tři typy těchto zaříze-ní. Jejich využití závisí na teplotě a tlaku rezervoáru horké vody, který se v zemi pod nimi nachází. První typ geotermál-ní elektrárny využívá suchou páru získa-

Teplota zemského jádra, z kte-rého geotermální energie pramení, dosahuje kolem 5000 °C.

První geotermální elektrárnu vy-nalezl a zkonstruoval v roce 1904 princ Piero Ginori Conti v italském Larderellu.

Geotermální elektrárny jsou eko-logicky velmi šetrné. Neprodukují žád-ný nebezpečný odpad, a lze je pro-to umístit doslova kamkoliv – např. na hoře Apo na Filipínách funguje geo-termální elektrárna uprostřed deštné-ho pralesa.

Kolem 95 % budov v islandském Reykjavíku je vytápěno s pomocí geo-termální energie. I díky tomu patří město mezi nejčistší na světě.

nou přímo z tohoto rezervoáru. Jedna z nich se nachází například v USA, se-verně od San Franciska. Byla postavena v 60. letech 20. století a dodnes je po-važována za prototyp úspěšného využití geotermální energie. Druhý typ – elekt-rárna na mokrou páru – je založen na pří-mém odběru horké vody z rezervoáru, jejíž pára se poté uvnitř zařízení použí-vá na produkci elektřiny. U tohoto typu elektrárny je důležité, aby voda v rezer-voáru byla skutečně horká (díky vyso-kému tlaku v něm může teplota vody dosáhnout až 370 °C). Tam, kde je v re-zervoáru voda studenější, lze použít tře-tí typ geotermální elektrárny – elektrárnu horkovodní neboli binární. V té je teplota vody přenesena v tzv. výměníku na orga-nickou kapalinu (propan, isobutan a fre-on) s nižším bodem varu a teprve pára této kapaliny pohání turbínu.

Výstavba geotermální elektrárny se plánuje i v severočeských Litoměřicích. Mělo by se jednat o nový, ve světě do-sud zřídka používaný typ HDR (anglicky Hot Dry Rock). Půjde-li vše podle plánu, mohlo by čisté teplo z nitra země slou-žit obyvatelům Litoměřic už koncem roku 2011.

Geotermální energie je jako všechny ostatní obnovitelné zdroje jednou z alter-nativ ke klasickému spalování fosilních paliv. Problémy, které její masovější vy-užití provázejí, vycházejí většinou z nut-nosti nalézt vhodnou lokalitu pro umís-tění elektráren v blízkosti rezervoáru. Z konstrukčního hlediska je přitom nut-né dbát na jejich dostatečnou odolnost proti případné tektonické činnosti, která se v některých oblastech, kde jsou tyto elektrárny plánovány nebo už stojí, vy-skytuje poměrně často.

Energii zemského jádra v hojné míře využívají elektrárny na Islandu

6 svět ČEZ

Hlavní ukazatele výkonnosti zaznamenaly následující meziroční růst: g Provozní zisk před odpisy (EBITDA) me-

ziročně vzrostl o 6 % na 51,8 mld. Kč. g Čistý zisk meziročně vzrostl o 11 %

na 32,0 mld. Kč. g Rentabilita vlastního kapitálu meziročně

vzrostla z 27,6 % na 28,7 %.

Meziročně se naše hospodářské výsled-ky zlepšily zvláště díky realizaci prodejů elektřiny nasmlouvaných již v roce 2008 za vyšší ceny před propadem komodit-ních burz v důsledku nastupující recese a dále díky kontrole nákladů a přínosům programu Efektivita. „Výsledky příznivě ovlivnily i mimořádné výnosy z povole-nek z důvodu zúčtování rezervy vytvořené na konci loňského roku nebo z růstu hod-noty akcií společnosti MOL,“ dodal k vý-

Výsledky hospodaření ovlivňuje ekonomická recese Ve čtvrtek 13. srpna zveřejnila Skupina ČEZ své hospodářské výsledky za první pololetí tohoto roku.

sledkům Martin Novák, ředitel divize fi-nance ČEZ, a. s.

Do našeho hospodaření zároveň ne-gativně zasahuje pokles spotřeby elektři-ny v důsledku ekonomického útlumu a niž-ší velkoobchodní ceny. Spotřeba elektřiny v České republice v prvním pololetí me-ziročně poklesla po přepočtu na teplotní normál o 7,9 %. „Spotřeba byla hospodář-skou recesí poznamenána nejvíce v dub-nu a květnu, kdy meziroční pokles přesáhl 10 %. V červnu se hodnota vrátila na pů-vodní úroveň 6–7 % meziročního poklesu,“ doplnil ředitel divize obchod ČEZ, a. s., Alan Svoboda.

„Nepříznivý vývoj se nám daří částečně kompenzovat zvyšováním naší výkonnos-ti. V souladu s cíli projektů Bezpečně 15 TERA ETE a Bezpečně 16 TERA EDU zlep-šujeme provoz našich jaderných elektráren.

V červenci byla s mírným předstihem úspěš-ně dokončena odstávka druhého bloku Ja-derné elektrárny Temelín a následně zaháje-na další plánovaná odstávka prvního bloku. Věřím, že i tu temelínští kolegové úspěšně dokončí v naplánované délce,“ komentoval výsledky Martin Roman. Plánované odstáv-ky jaderných i uhelných elektráren v prvním pololetí roku sice celkový objem výroby me-ziročně snížily, pro celý rok 2009 ale stále předpokládáme růst výroby, především díky zvýšení výroby v jaderných elektrárnách. „Věřím, že budeme ve zbytku roku úspěšní v růstu výkonnosti i ostatních procesů a že budeme držet náklady pod kontrolou, aby-chom dopady hospodářské recese ještě více vyrovnávali růstem vnitřní produktivity,“ zdůraznil Martin Roman.

Máme přes 9 milionů zákazníkůV uplynulém pololetí jsme uskutečnili řadu aktivit významných pro růst Skupiny ČEZ. Dokončili jsme převzetí turecké distribuční společnosti Sedaş a albánské distribuční společnosti OSSH. Martin Roman k tomu řekl: „Skupina ČEZ po akvizici těchto spo-lečností dodává elektřinu více než 9 milio-nům zákazníků a v zahraničí má již téměř dvojnásobek zákazníků než v České re-publice.“

V zahraničí posilujeme také v oblasti vý-roby elektřiny a těžby uhlí. V konsorciu se skupinou J&T vlastníme 100% podíl v ně-mecké hnědouhelné těžební a elektráren-ské společnosti MIBRAG. Ta má v rezer-vách množství uhlí odpovídající více než polovině současných zásob na českém území, s významnou možností dalšího roz-šíření. V souvislosti s touto akvizicí jsme si zajistili výhradní právo na výstavbu uhelné elektrárny v německém Profenu.

ČEZ dále dokončil akvizici podílu v tu-recké společnosti Akenerji. Společně s na-ším tureckým partnerem Akkök Group plá-nujeme do roku 2013 provozovat elektrárny o celkovém výkonu 3000 MW. Pokračuje i výstavba větrných farem Fântânele a Coge-alac v Rumunsku. V největším přímořském větrném parku v Evropě o výkonu 600 MW bude instalováno 240 větrných turbín. První fáze projektu bude uvedena do provozu již v první polovině příštího roku.

Martin Roman prezentu-je naše výsledky za první pololetí

7 svět ČEZ

Připravujeme výstavbu paroplynu Posun ve výstavbě a obnově zdrojů jsme zaznamenali také v České republice. Po-depsali jsme smlouvy s hlavními dodavateli nové paroplynové elektrárny v Počeradech. Elektrárna bude mít instalovaný výkon 841 MW a plánovanou životnost 30 let. Začá-tek výstavby očekáváme na podzim příští-ho roku a uvedení do provozu v první polo-vině roku 2013. Technické řešení této naší první plynové elektrárny chceme uplatnit i u dalších připravovaných projektů doma i v zahraničí.

Dále vrcholí komplexní obnova elektrár-ny Tušimice II. Dne 23. června byl přifázo-ván do energetické sítě blok 23, do kon-ce srpna by měl být komplexně vyzkoušen a v září bude přifázován do energetické sítě blok 24. Podle plánu pokračuje i vý-stavba nového zdroje 660 MW v Ledvicích. Na konci května jsme se dohodli se slo-venskou energetickou společností JAVYS na založení společného podniku a pro-jektu výstavby jaderné elektrárny v Jaslov-ských Bohunicích. Také jsme podnikli dal-ší krok v administrativní přípravě dostavby Jaderné elektrárny Temelín a zahájili jsme výběr dodavatele dvou nových bloků. Celý administrativní proces bude trvat zhruba 5–6 let, ke spuštění nových bloků by moh-lo dojít zhruba za 10–12 let. „Těší nás, že vysoké objemy investic do výstavby zdrojů jsou v době hospodářské recese účinnou

SKUPINA ČEZ V ČÍSLECH

Hlavní údaje jednotkaI.–II. čtvrtletí2009

Instalovaný výkon MW 14 363

Výroba elektřiny (brutto)

TWh 33,2

Prodej elektřiny TWh 36,7

Distribuce elektři-ny koncovým zá-kazníkům

TWh 24,3

Prodej tepla TJ 7724

Fyzický počet za-městnanců

osob 27 132

Spotřeba elektřiny v ČR na sklonku loňského roku zaznamenala jednorázovou korekci a dále se již vyvíjí poměrně stabilně

Spotřeba v ČR (klimaticky přepočtena)

i. pol. 2008 i. pol. 2009

31,529,0

-7,9 %

podporou domácí ekonomiky,“ pozname-nal Martin Roman.

Léto nabité událostmiV červnu jsme představili novou inicia-tivu FutureMotion, v rámci níž chceme do energetiky zavádět inovativní techno-logie a postupy. Odstartovali jsme první konkrétní projekt podpory využití elek-trických motorů v dopravě a pracuje-me na přípravě dalších dílčích projek-tů. V červenci jsme podepsali smlouvu o nabytí cca 48% podílu v Pražské teplá-renské, což je vzhledem k plánované vý-stavbě paroplynové elektrárny v Mělníku významný krok.

O atraktivní nabídky je zájemV červnu jsme ukončili úspěšnou akci Bílé šrotovné, v rámci které naši zákazníci bě-hem dvou měsíců odevzdali přes 600 tun starých spotřebičů a motivováni finančním příspěvkem je nahradili novými, úsporněj-šími. V rámci iniciativy ČEZ proti krizi stá-le trvá naše nabídka pomoci zákazníkům v době nezaměstnanosti i možnost odlo-žení splatnosti záloh pro podnikatele. Další vstřícnou nabídku jsme učinili zákazníkům postiženým nedávnými záplavami. Žádost o povodňovou sazbu dosud podalo více než 2000 zákazníků.Šárka Samkováfoto: Petr Hejna

Paroplyn v MělníceAnalýzy vývoje energetických trhů ve středoevropském regionu prokazu-jí, že je vhodné cca k roku 2016 doplnit portfolio Skupiny ČEZ v České republice o další paroplynový zdroj (PPC) o výko-nu na úrovni 860 MW.

K jeho výstavbě byla vybrána lokalita stá-vající uhelné elektrárny Mělník (EMĚ), vhodná z důvodu využití existující infra-struktury a dostupnosti zemního ply-nu. V EMĚ je možné postavit PPC zdroj na vlastních pozemcích při zachování provozu všech stávajících uhelných blo-ků. Jeho zprovoznění však vyžaduje od-stavení stávajícího bloku B11 (500 MW). Výstavba nového paroplynového cyk-lu v Mělníce sníží rizika Skupiny ČEZ spojená s provozováním portfolia s vy-sokým podílem zdrojů emitujících CO2, udrží instalovaný výkon výrobního port-folia Skupiny ČEZ v ČR vzhledem k plá-novaným odstávkám neefektivních uhel-ných bloků k roku 2015 a sníží možný negativní dopad klesajících zásob tu-zemského hnědého uhlí (viz vývoj disku-zí o prolomení územně ekologických li-mitů na dolu ČSA).

Tento podnikatelský záměr je také reak-cí na stále se zpřísňující legislativu EU regulující emise CO2, rostoucí poptáv-ku po elektřině v Evropě a její vyšší ceny i na požadavky na zvyšování účinnos-ti energetických přeměn. Velkým pří-nosem připravovaného projektu je vý-znamné snížení vlivů výroby elektřiny na životní prostředí při současném zvý-šení instalovaného výkonu. Alena Němcová

Předpokládaný vývoj instalované-ho výkonu EMĚ (MW)Současný stav (2008)

Cílový stav (Od roku 2006)

2 x 110 1 x 500

2 x 1101 x 860

Celkem 720 Celkem 1100

Z toho výkon v par-ních turbínách 720

Z toho výkon v par-ních turbínách 507

8 svět ČEZ

Oznámení o zahájení zadávacího říze-ní bylo zveřejněno na českém informač-ním serveru veřejných zakázek, o několik dní později také v jeho celoevropské ob-době. Kromě požadavku na dodání dvou nových jaderných bloků je obsahem veřej-né zakázky i požadavek na jednostranné opce ve prospěch ČEZ na výstavbu až tří dalších jaderných bloků v jiných potenciál-ních lokalitách v Evropě.

Veřejná zakázka je dalším krokem v ad-ministrativní přípravě dostavby JE Temelín. V červenci loňského roku jsme požádali mi-nisterstvo životního prostředí o posouzení vlivu zvažované dostavby na životní prostře-dí (EIA). Celý administrativní proces bude tr-vat zhruba 5–6 let (spolu se samotnou stav-bou jaderné elektrárny zhruba 10–12 let). Jde zřejmě o nejnáročnější administrativní proces v rámci EU, například ve Francii tr-vala administrativní část schvalování JE Fla-manville pouze 2,5 roku.

K záměru dostavby ETE dospělo vedení Skupiny ČEZ na základě výsledků komplex-ní analýzy, na jejíž přípravě se pracovalo dva roky. Analýza vyhodnotila všechny varian-ty – od dovozu černého uhlí po nejoptimis-

Hledáme dodavatele nových bloků pro Temelín Skupina ČEZ zahájila 3. srpna veřejnou zakázku na výběr dodavatele dvou jader-ných bloků pro lokalitu Temelín.

tičtější varianty rozvoje obnovitelných zdro-jů. Stavba nových jaderných bloků vychází z platné Státní energetické koncepce a Po-litiky územního rozvoje, jako důležitou sou-část energetického mixu jadernou energii obsahují i závěry tzv. Pačesovy energetické komise. Dostavba ETE přispěje do budouc-na ke snížení růstu závislosti na dovozech energií ze zahraničí, pomůže udržet ener-getickou bezpečnost státu a splnit závazky a cíle ochrany klimatu.

Nové bloky budou mít lehkovodní tlako-vodní reaktory III., resp. III+. generace. Ty se vyznačují vysokou bezpečností, spoleh-livostí a efektivitou provozu i delší životnos-tí. Jejich výhodou jsou rovněž nižší nákla-dy na výstavbu, kratší doba stavby a menší množství radioaktivního odpadu.

Další rozvoj jaderné energetiky podpo-ruje většina české veřejnosti. Podle posled-ního průzkumu veřejného mínění (agentura STEM, 1276 respondentů, březen 2009) by se 77 % občanů (včetně 56 % voličů Strany zelených) v referendu vyslovilo pro dostav-bu Temelína, tato podpora v posledních le-tech stále narůstá.Ladislav Kříž

ČEZ má nejlepší vztahy s investory

Každoroční ocenění britského IR Ma-gazine pro nejlepší vztahy s investory za rok 2009 získala za Českou repub-liku Skupina ČEZ. Nejlepším manaže-rem investor relations v ČR je rovněž zástupkyně Skupiny ČEZ Barbara Sei-dlová.

„Pro ČEZ jako velkou mezinárodní kor-poraci, jejíž akcie jsou obchodovány na dvou burzách a která pro financová-ní používá rozsáhlé portfolio finančních nástrojů, je velmi důležité udržovat vy-sokou úroveň poskytovaných informa-cí pro současné i potenciální investory. Jsme rádi, že naše aktivity v této oblas-ti nalézají tak kladnou odezvu u těch, kteří tyto informace využívají. Oceně-ní si velmi vážíme a je pro nás motivací naše aktivity v oblasti investor relations nadále rozvíjet,“ řekl Martin Novák, člen představenstva a ředitel divize finance ČEZ, a. s.

2009 IR Magazine UK and Continental Europe Award hodnotí nejlepší investor relations (IR) postupy ve společnostech Velké Británie i kontinentální Evropy. Ocenění se uděluje na základě rozsáh-lého nezávislého výzkumu analytiků a portfolia manažerů prostřednictvím 10–20minutových rozhovorů na téma kvality korporátních investor relations týmů a také přínosů top managementu pro udržování dobrých vztahů s inves-tory. Oceněny jsou nejlepší IR procesy v několika kategoriích včetně nejlepších vztahů mezi investory a top manage-mentem společnosti, nejlepší adaptace na potřeby investor relations v období finanční krize a celkově nejlepší vztahy s investory.Eva Nováková

Více na http://www.thecrossbordergroup.com/pages/2318/Awards+winners.stm

Takto by měl vypadat Teme-lín po svém rozšíření o další dva bloky

9 svět ČEZ

„Rozšiřujeme portfolio služeb, z nichž pro naše zákazníky plynou určité výhody, jako například úspora času a nákladů při náku-pu dvou komodit u jediného obchodníka či vyšší komfort obsluhy. Zákazníci tak mo-hou optimalizovat chod svých společnos-tí a využít možnosti odběru zemního plynu od tak silného a spolehlivého partnera, ja-kým je Skupina ČEZ,“ uvedl Alan Svobo-da, ředitel divize obchod ČEZ, a. s.

Cenu za dodávku zemního plynu Sku-pina ČEZ vypočítává na základě komo-ditního vzorce, který se odvíjí od cen pa-liv na světových trzích. To může být oproti fixní ceně, kterou nabízejí jiní dodavatelé zemního plynu, určitá výhoda. Platit bude možné v české měně nebo v eurech. Pro-

dej zákazníkům bude zajišťovat společnost ČEZ Prodej.

„Naši obchodní zástupci zajistí případ-ným zájemcům veškeré náležitosti spojené se změnou dodavatele plynu. V segmentu business zákazníků se klientům věnujeme individuálně, takže jsme připraveni zodpo-vědět jakékoliv dotazy ohledně této nové služby. Obchodníci poskytují informace te-lefonicky nebo při osobním jednání,“ infor-moval Bohumil Mazač, exekutivní ředitel pro business společnosti ČEZ Prodej. Marta Ctiborová

Vstupujeme na trh se zemním plynemSkupina ČEZ svým velkoobchodním zákazníkům od srpna nabízí kromě elektři-ny také možnost dodávky zemního plynu. Nabídka je určena výhradně pro sek-tor průmyslových firem s roční spotřebou zemního plynu nad 4200 MWh s plat-ností od začátku roku 2010.

Získáme práva na výstavbu nové elektrárny v Německu

Skupina ČEZ se dohodla se skupinou J&T, že získá výlučné právo realizovat projekt výstavby nové elektrárny v loka-litě Profen, který oba partneři (ČEZ pro-střednictvím Severočeských dolů) získali v souvislostí s akvizicí německé elektrá-renské a těžební společnosti MIBRAG. Další podrobnosti transakce nebudou zveřejněny.

ČEZ tak získá na projekt výstavby nové uhelné elektrárny (KW Profen) o instalo-vaném výkonu cca 600 MW exkluzivní práva. Lokalita pro výstavbu zdroje spl-ňuje požadavky pro výstavbu velkého nadkritického uhelného bloku: nachá-zí se na kraji dolu, geologické podmín-ky jsou vyhovující, v blízkosti je dostatek chladicí vody a je zajištěno vyvedení vý-konu do přenosové soustavy.

Nový zdroj v lokalitě Profen umožní další rozvoj těžby společnosti MIBRAG. Pro-kázané rezervy dosahují zhruba 530 mili-onů tun uhlí, s významnou možností její-ho dalšího rozšíření.

V současné době ČEZ vyhodnocuje konkrétní způsob implementace projek-tu, další informace (přesná výše instalo-vaného výkonu, výše investice, harmo-nogramy apod.) tedy v tuto chvíli nejsou k dispozici.

MIBRAG je vlastněn společným pod-nikem, v němž mají Severočeské doly Chomutov a skupina J&T shodný po-díl. MIBRAG těží hnědé uhlí ve středoně-meckém uhelném revíru poblíž Lipska. Vlastní a provozuje dva otevřené uhelné doly Profen a United Schleenhain s cel-kovou roční produkcí uhlí ve výši 19 mi-lionů tun.Eva Nováková

Více na www.cez.cz/plyn

Informace o soutěži najdete na adrese intranet.cez.cz/idea

IDEA 2009Bezpečnosti není nikdy dost

Podávejte nové náměty na zvýšení bezpečnosti. Ty nejlepší budou realizovány a oceněny.

Jakékoliv, byť malé zlepšení může přispět k bezpečnějšímu provozu našich zařízení, zvýšení bezpečnosti pracovních postupů a snížení dalších rizik.

Uzávěrka pro příjem návrhů je 9. října 2009.

Wählitz – jedna ze tří elektrá-ren společnosti MIBRAG

10 svět ČEZ

Správa životního cyklu měřidel, správa mě-řených hodnot a řešení netechnických ztrát – to jsou tři hlavní oblasti činnosti dce-řiné společnosti ČEZ Měření. Její pracovní-ci navštíví denně přes 22 000 odběrných míst, kde provedou průměrně 17 600 ode-čtů neprůběhových měřidel a 3700 pra-covních příkazů.

Požadovaná kvalita obsluhy zákazní-ka je jednoznačně nastavena vyhláškou č. 540/2005 Sb. Pro její zabezpečení byl však ještě zaveden systém managementu jakosti podle normy ISO 9001:2000 v pro-cesu oprava měřicí techniky a logistika měřicí techniky v odboru správy měřidel. „Naše práce je často termínovaná a zákaz-níkům garantujeme dodržení času návště-vy. Mnohdy se jedná o řešení reklamací nebo odpojování pro neplacení a zejména v těchto případech na kvalitní komunika-ci se zákazníkem velmi záleží,“ říká vedou-cí oddělení technická podpora ČEZ Měře-ní Bohuslav Mikeska. Za první pololetí 2009 řešili pracovníci společnosti 102 550 kon-taktů při obsluze zákazníka, mimo limit byly přitom řešeny pouze čtyři kontakty. Při pře-dávání dat neprůběhového měření k faktu-

Dodržování kvality servisních činností v ČEZ Měření Společnost ČEZ Měření vykonává formou pracovních příkazů přímou obsluhu zá-kazníka a musí na jeho potřeby reagovat v osobním kontaktu. Klade proto velký důraz na sledování kvality obsluhy a pracovního výkonu svých zaměstnanců.

raci za první pololetí byly u 2 470 100 pře-dávek limity splněny na 99,69 %.

Společnost průběžně zvyšuje kvalitu a rychlost předávání naměřených dat jak pro externí subjekty, tak v rámci Skupiny ČEZ. „Zaměřujeme se na optimalizaci systé-mu Converge, určeného pro sběr a zpraco-vání dat v oblasti dálkových komunikací. In-terně jsme si zpřísnili legislativní požadavek na čas a kvalitu dat pro odesílání do pro-středí Operátora trhu s elektřinou a vyčlenili jsme speciální skupinu pracovníků, kteří se starají o TOP odběrná místa s největším vli-vem na výpočet odchylek a bilancí u Operá-tora trhu,“ vysvětluje Bohuslav Mikeska.

Optimalizace procesů přinesla meziroč-ní zlepšení o 75 % v počtu pozdě předa-ných dat v porovnání s lety 2007 a 2008. Pokračuje také snaha o postupné snížení počtu reklamací zákazníků a další zrychle-ní a zkvalitnění předávání dat do SAP pro fakturaci. Plnění všech těchto cílů by neby-lo možné bez odpovědnosti všech zaměst-nanců, využití best practices a kvalitní tech-nické podpory, která prošla v roce 2008 optimalizačním procesem.Jaroslav Bílý

Data v bezpečí ČEZ Zákaznické služby disponují s daty více než 3,5 milionu zákazníků. Ve vět-šině případů jde o data velmi citli-vá a každý neoprávněný přístup k nim může napáchat velké škody. K nejdůležitějším povinnostem zaměst-nanců proto patří zejména ochrana přidělených uživatelských účtů a pro-středků ICT před zneužitím, neoprávně-ným uživatelským přístupem, vyzraze-ním nebo krádeží informací, dodržování stanovených zásad při výběru a použí-vání hesel a jiných autentizačních pro-středků, dodržování zásad „čistého sto-lu“, „čistého monitoru“, odhlašování se ze systému při jeho nečinnosti, do-držování příkazu neinstalovat na pra-covní stanice a mobilní zařízení žádný software, okamžité nahlášení bezpeč-nostních incidentů a událostí, které mo-hou ovlivnit bezpečnost ICT Skupiny ČEZ atd.Útvar vnitřní služby a bezpečnost společnosti ČEZ Zákaznické služby ve dvou akcích prověřil, jak zaměstnan-ci bezpečnostní standardy a opatře-ní dodržují. Cílem prvního testu Wasp v říjnu 2008 bylo zjistit ochotu zaměst-nanců poskytnout, na základě žádosti z fiktivní e-mailové adresy, své přihlašo-vací údaje do systému SAP CIS. Z ex-terní adresy byl všem zaměstnancům zaslán e-mail, který se „tvářil“ jako vnitř-ní zpráva a obsahoval dotaz na přístu-pové jméno a heslo. Je s podivem, že cca 7 % zaměstnanců bylo ochotno svůj login a heslo prozradit, aniž se za-jímali, kdo je vlastně po nich požaduje. Na začátku roku 2009 proto následoval v pořadí druhý bezpečnostní test Hor-net, který měl zjistit, zda si uživatel ově-ří, z jakého zdroje obdržel žádost o po-skytnutí svých přihlašovacích údajů, jaký cílový zdroj v internetovém prohlí-žeči otevřel a zda tomuto cizímu zdroji přihlášením se k fiktivní aplikaci svůj lo-gin a heslo poskytne. Tento druhý test dopadl výrazně lépe, i když se ještě na-šli tací, kteří požadované informace po-skytli. Další testy se proto připravují.Ladislav Michael Wallis

11 svět ČEZ

Tomuto výsledku předcházela několika-měsíční jednání mezi zástupci ČEZ, a. s., ČEZ Správa majetku a nájemníků za ak-tivní účasti a podpory členů Dozorčí rady a předsedů odborových organizací. Ti vý-razně přispěli k dohodnutí všemi stranami akceptovatelných podmínek prodeje bytů.

Jasná pravidlaByty nájemníkům nebude prodávat ČEZ, ale mostecká společnost MUROM, a. s., která vyhrála výběrové řízení a po zápisu do katastru nemovitostí se stane novým vlastníkem bývalého bytového fondu Sku-piny ČEZ.

MUROM má povinnost byty nájemní-kům za přesně stanovených podmínek na-bídnout. Do šesti měsíců od chvíle, kdy se stane jejich vlastníkem, musí rozdělit by-tové domy na bytové jednotky. Po uplynu-tí této lhůty je povinna všem oprávněným nájemcům poslat do tří měsíců písemnou nabídku na odkup příslušné bytové jednot-ky. Na vyjádření svého zájmu mají nájemní-ci lhůtu šesti měsíců od obdržení nabídky. MUROM je povinna řádným nájemníkům, kteří v zákonné lhůtě projeví zájem o odkup, byt prodat, a to do tří měsíců od vyjádření zájmu. Kromě ceny bytu, která např. u bytu o velikosti 64 m2 bude necelých 76 000 Kč, budou muset noví vlastníci zaplatit poplatky,

Bývalé byty ČEZ odkoupí nájemníciprodej svého bytového fondu vyřešila Skupina ČEZ ke spokojenosti současných nájemníků. Ti budou moci celkem asi 2000 bytů odkoupit za cenu zhruba 1183 Kč za m2. Nájemníci by je měli získat nejpozději za 18 měsíců.

jako je daň z převodu nemovitosti nebo no-tářské ověření listin a podpisů.

Nárok na koupi bytu mají jen nájemní-ci, kteří nedluží na nájemném a službách a mají k rozhodnému dni, tedy devět měsí-ců po zápisu do katastru nemovitostí, plat-nou nájemní smlouvu. Byty, ve kterých bydlí dlužníci, zůstanou ve vlastnictví nového ma-jitele. Formu prodeje jiné firmě, která pak byty nabídne nájemníkům, zvolila Skupina ČEZ právě z toho důvodu, aby jí v domech nezůstaly zbytkové prostory.

Jak se bude platit?První možností je zaplatit v hotovos-ti do 30 dnů od uzavření smlouvy o převo-du bytu. Druhou je úhrada do šesti měsíců ode dne uzavření smlouvy v šesti měsíčních splátkách. Třetí variantou je úhrada celé kup-ní ceny prostřednictvím úvěru. Další možnos-ti jsou věcí dohody příslušného nájemníka a nového majitele bytového fondu. Za stej-ných podmínek a ceny jako na severu Čech se budou prodávat i byty v Loučné nad Des-nou, za cca 2420 Kč/m2 pak byty ve Štěcho-vicích, Vraném nad Vltavou a Solenicích.

ČEZ, a. s., jako zaměstnavatel zabezpečí vyčlenění dostatečného objemu finančních prostředků pro čerpání bezúročných půjček na pořízení bytů pro zaměstnance.Jaroslav Bílý

Nárok na koupi mají nájemní-ci, kteří nedluží na nájemném

Příště se Přemysl Vániš zeptá ge-nerálního ředitele ČEZ ICT Servi-ces Kamila Čermáka.

Jak se budou rozvíjet systémy dálkových měření?

Jaroslav Kuželvedoucí odboru rozvoj teplárenství ČEZ, a. s.

Jak chcete roz-víjet systé-my dálkových měření a jaká bude, vedle elektřiny, jejich využitelnost pro měření i jiných energií?

přemysl Vánišgenerální ředitel ČEZ Měření, s. r. o.

V současné do-bě 26 000 od-běrných míst elektrické ener-gie, přede-vším kategorie A a B, pokrý-vá dálkové mě-

ření typu AMR (dálkové čtení), a to i na území akvizic. Všechna odběrná místa jsou odečítána jednou dato-vou centrálou. K cílům rozvoje AMR patří hledání dalších synergií v rámci Skupiny a nyní je systém připraven na odečty a zpracování dat dodá-vek tepla. O tomto jeho využití v rám-ci Skupiny ČEZ se jedná. Úspěšně proběhl první ověřovací pilotní pro-jekt v oblasti AMM pro retailové zá-kazníky. Na základě výsledků se teď aktualizuje koncepce plošného na-sazení AMM jako součásti připravo-vaného rozvoje Smart Grids. V jejím rámci se zvažuje možnost zpraco-vání dat i ostatních komodit včetně tepla.

otazníky

12

ČEZ Logistika opět zvýšila spokojenost zákazníků

Stejně jako v předchozích letech také letos provedla ČEZ Logistika průzkum spokojenosti svých interních a exter-ních zákazníků. Z výsledků vyplynu-lo, že i v letošním roce došlo ke zlepše-ní téměř ve všech oblastech, kterých se průzkum týkal. Nastalo zejména u rych-losti odezvy na objednávky a na změny požadované zákazníkem. Pozitivní ode-zva se týkala rovněž klíčových otázek, kterými jsou dodržení dodacího termí-nu a kompletnost sortimentu v jednotli-vých objednávkách. Stálou spokojenost projevili zákazníci se službou zajištění dopravy materiálu.

ČEZ Logistika používá pro průzkum spokojenosti ustálenou metodiku, díky které může sledovat vývoj spokojenos-ti každoročně a porovnávat výsledky v jednotlivých letech. V letošním roce se index spokojenosti zákazníků zlep-šil z hodnoty 1,97, naměřené v roce 2008, na 1,89, což představuje zlepše-ní o cca 4 %.

Letos společnost zákazníkům rozeslala 498 dotazníků, zpět se jich vrátilo 371. Návratnost tedy činila cca 75 %, což je oproti loňské (70 %) a předloňské (51 %) návratnosti další posun. „V letoš-ním průzkumu jsme se cíleně zaměři-li na zákazníky, kteří s námi aktivně spo-lupracují. Absolutní počet rozeslaných a vrácených dotazníků tak byl mírně nižší než v minulém roce, nicméně zís-kané informace jsou kvalitnější a mají větší vypovídací schopnost. Vysoká ná-vratnost potvrdila zájem zákazníků po-dílet se na změnách, které mohou dále vést ke zlepšení jejich spokojenosti,“ hodnotí Jiří Palaky, vedoucí odboru pro-dej Morava, který tento průzkum vedl.

Dvaceti vylosovaným účastníkům prů-zkumu byly zaslány drobné ceny. Jiří Bednařík

Kalamita si vyžádala extrémní nasazení Červencové bouře spojené se silným větrem způsobily téměř 5000 poruch na sí-tích všech napěťových úrovní, které v terénu odstraňovalo více než 1000 pracov-níků. Bez elektřiny se postupně ocitlo až půl milionu zákazníků, v některých regio-nech musel být vyhlášen kalamitní stav.

Jak jsme vás stihli krátce informovat už v minulém čísle ČEZ News, ve čtvr tek 23. července v podvečer přešla postupně přes podstatnou část zásobovacího úze-mí společnosti ČEZ Distribuce bouřková fronta doprovázená ve Středočeském, Li-bereckém a Královéhradeckém kraji sil-ným nárazovým větrem, přívalovým deš-těm a krupobitím. Způsobila vysokou poruchovost na zařízení distribuční sou-stavy, přičemž ničivé účinky měla přede-vším v okresech Mladá Boleslav, Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semi-ly, Jičín, Trutnov, Hradec Králové, Náchod a Rychnov nad Kněžnou. Ve všech těchto okresech byl vyhlášen kalamitní stav.

Bez dodávky elektřiny bylo postupně na 500 000 zákazníků, přechod bouřko-vé fronty způsobil celkem 4670 poruch na zařízeních vvn, vn a nn. Jejich nejčastěj-ší příčinou byl pád stromů nebo jejich čás-tí do vedení, tzn. přetrhané vodiče, zdefor-mované konzole, padlé stožáry a sloupy.

Spadlé stromy v mnoha oblastech zcela znepřístupnily příjezdové cesty.

Na likvidaci kalamity pracovalo více než 1000 pracovníků společností ČEZ Distri-buční služby, ČEZ Distribuce (dispečeři, ka-lamitní pracoviště), ČEZ Měření, ČEZ Lo-gistika a externích dodavatelů každý den do pozdních nočních hodin. Operátoři call centra společnosti ČEZ Zákaznické služby přijali jen v pátek 24. července na 21 000 hovorů, což je víc než trojnásobný nárůst oproti běžnému provozu. Díky nepřetrži-té práci všech zúčastněných se však situ-ace postupně stabilizovala. „Všem pracov-níkům, kteří se na likvidaci kalamity podíleli, patří velké poděkování. Bez jejich vysoké-ho pracovního nasazení a profesionality by-chom nezvládli tak rychle obnovit dodáv-ky našim zákazníkům,“ říká Jiří Kudrnáč, ředitel divize distribuce ČEZ, a. s. Celkové škody na zařízení distribuční soustavy jsou předpokládány ve výši 35 milionů Kč. Gabriela Pátková

Řádění živlů nám způsobi-lo škody přibližně za 35 milio-nů korun

svět ČEZ

13 svět ČEZ

Nejvýznamnější letošní investicí ČEZ Dis-tribuce v západních Čechách je počátkem léta dokončená rozvodna 110 kV v Bělé nad Radbuzou na Tachovsku. Nový uzel distribuční sítě je odpovědí na růst spotře-by v oblasti, vyvolaný zejména požadavky investorů v průmyslové zóně podél dálnice D5. Stavba, vybavení a napojení rozvod-ny stálo celkem 144 milionů Kč. Akce tr-vala jeden rok – jedná se o dosud nej-rychleji vybudované zařízení svého druhu v ČR. „Jde o evropskou špičku, digitální systém, který lze ovládat dálkově. Navíc jej lze bez velkých potíží rozšířit i o prvky plá-novaných chytrých sítí, takzvaných Smart Grids,“ vysvětluje vedoucí odboru obnova sítí ČEZ Distribuce Václav Kropáček.

Rozvodna je srovnatelná s nejmoder-nějšími zařízeními svého druhu v Evropě. V souladu s moderními trendy nestojí oba transformátory o výkonu 40 MVA venku, ale obepínají je stěny budovy se speciál-ní protihlukovou úpravou. Zařízení tak lépe vypadá, je slyšet maximálně na 30 m a je i lépe zajištěné proti úniku oleje do život-ního prostředí. Ekonomický i ekologický

efekt rozvodny spočívá v tom, že celá ob-last (přibližně kružnice se středem v Bělé a průměrem 20 km) nemusí být zásobová-na po méně efektivních linkách 22 kV. Na-hradí je zčásti úspornější 110 kV.

Další nová transformovna 110/22 kV včetně rozvodny 110 kV začíná růst na okraji Mnichova Hradiště. Posílení vý-konu a související investice jsou i v této ob-lasti vyvolány požadavky na odběr elektři-ny, a to nejen z řad průmyslových subjektů. Dalším důvodem je zvýšení kvality a spo-lehlivosti dodávky elektřiny pro sever-ní část okresu Mladá Boleslav. Rozvodna bude osazena moderním transformátorem se sníženou hlučností z důvodu plánova-né výstavby obytného sídliště v těsné blíz-kosti. Výstavba si vyžádá i přeložku vedení vysokého napětí 22 kV, jež částečně protí-ná svou stávající trasou pozemek na stav-bu transformovny. Nová transformovna by měla být uvedena do provozu v červenci 2010, náklady na její výstavbu budou činit cca 101 milionů Kč. Martin Sobotka, Martin Pavlíčekfoto: Václav Bláha

Nové rozvodny pomáhají uspokojit rostoucí požadavky na připojeníSpolečnost ČEZ Distribuce reaguje na stále se zvyšující požadavky zákazní-ků na nová připojení a průběžně zkvalitňuje své rozvodné sítě a zařízení. V létě uvedla do provozu novou rozvodnu v Bělé nad Radbuzou, nyní zahájila výstav-bu transformovny v Mnichově Hradišti.

Lepší služby pro zákazníky v Bulharsku a Rumunsku

V červenci otevřel CEZ Bulgaria rozšíře-né call centrum v Plevenu. Zatímco před rekonstrukcí mělo 30 zaměstnanců, nyní jich zde pracuje 71. Znamená to zvýše-ní objemu přijatých telefonátů z 1800 na 3500 denně a možnost přijetí až 60 hovorů současně. Pracoviště funguje ne-přetržitě.

Ve středu 12. srpna CEZ Romania otevřel moderní zákaznické centrum ve městě Râmnicu Vâlcea. Nové cent-rum odbavuje zákazníky podle vydaných pořadových čísel, pro klienty s pohy-bovými obtížemi je připravena zdvihací plošina. Toto pracoviště je druhým mo-dernizovaným zákaznickým centrem po Pitesti. CEZ Romania hodlá moderni-zovat i ostatní zákaznická centra v zemi. Gabriela Pátková

ČEZ rozšiřuje nabídku na SlovenskuSkupina ČEZ začala na Slovensku pro-dávat elektřinu maloodběratelům – podnikatelům s ročním odběrem nad 30 MWh. „Daří se nám oslovovat stá-le více slovenských zákazníků i přesto, že pozice tradičních dodavatelů je tu sil-ná,“ říká Márius Hričovský, ředitel ČEZ Slovensko. Podnikatelé mohou využít výhodnou nabídku ČEZ Slovensko, po-kud do konce září 2009 vypovědí dosa-vadním dodavatelům smlouvy a uzavřou s ním nové pro rok 2010. ČEZ Sloven-sko je největším alternativním dodavate-lem elektřiny na slovenském trhu. Dosud se zaměřil na dodávky elektřiny přede-vším velkým a středním průmyslovým podnikům. Za poslední rok objem do-dávky elektřiny více než zdvojnásobil, nyní dodává cca 1 TWh elektřiny 150 vý-znamným zákazníkům. Marta Ctiborová

Nové rozvodny disponují spe-ciální protihlukovou úpravou

Call centrum v Plevenu

14

Dlouhé Stráně už musí zájemce o exkurze odmítat

Jeseníky mají problém. Ztratily turisty. Mnohde výrazně. Na nezájem turistů si naopak nemůže stěžovat místní pře-čerpávací vodní elektrárna Dlouhé Strá-ně. „Denně jsme měli devět prohlídek a každá byla plně obsazena padesá-ti lidmi. Bohužel řadu dalších lidí jsme už museli odmítat, protože z provozních důvodů není možné do elektrárny vo-dit najednou více návštěvníků ani při-dat další prohlídky,“ řekla Petra Hanalo-vá z firmy K3 Sport, která na Dlouhých Stráních zajišťuje průvodcovské služby.MF DNES, 5. srpna

Bolavé oči raději než jádro

„Ať už z toho bolí oči nebo ne, důležité bude, že proud nepůjde z jaderné elek-trárny,“ říká jeden z radních v rakous-kém městě Grafenau. Jeho obyvate-lé diskutují o tom, kde v okolí by mohla vzniknout solární elektrárna. Passauer Neue Presse, 6. srpna Elektrárny zajímají turisty víc než památky UNESCOElektrárny v Dukovanech a Daleši-cích patří mezi nejnavštěvovanější tu-ristické cíle v kraji Vysočina. Loni se do nich přišlo podívat 41 000 lidí. To je víc návštěvníků, než měly památky UNESCO v Třebíči a Žďáru nad Sáza-vou. Na 1. místě krajského žebříčku je jihlavská zoo. Obě elektrárny obsadi-ly 6. příčku za pátým zámkem v Telči. Do infocentra v Dukovanech jezdí hlav-ně školní třídy. „Dělá to pětaosmde-sát až devadesát procent,“ uvedl mluv-čí elektrárny Petr Spilka. ČEZ navíc chystá modernizaci infocentra za desít-ky milionů korun. To současné funguje od roku 1994. „Nové informační cent-rum bude interaktivnější, hravější a pře-kvapivější. Osvědčené věci ale zachová-me,“ popsal Spilka. Budoucí centrum by se mělo naplno otevřít v polovině roku 2011. Příchozí třeba názorně uvi-dí, co by se dělo po takzvaném black-outu a jak by lidem bylo bez elektřiny. Během modernizace, která začne příští rok, bude fungovat bez přestávky stáva-jící infocentrum.MF DNES, 11. srpnaPřipravil: Ladislav Kříž

pohled zvenčítext: Alan Svobodafoto: archivo čem se mluví

Evropská unie zavázala každý členský stát k výrazné redukci emisí CO2 při výro-bě elektrické energie. Veřejné zdroje na in-vestice vedoucí ke splnění těchto nároč-ných cílů mají být opatřeny zavedením aukcí povolenek CO2. Každý stát se zavá-zal minimálně 50 % z takto vybraných pro-středků investovat zpět do snižování emi-sí. Státy, které mají vysoký podíl výroby elektřiny z uhlí, mají přitom mnohem ob-tížnější startovací pozici při transforma-ci celé energetiky na tzv. nízkouhlíkovou. Nová směrnice EU proto těmto státům umožnila zavést aukcionování povolenek na emise CO2 postupně mezi roky 2013 a 2020, a ponechat tak část investičních zdrojů přímo v energetice. Mimochodem, pozvolné zavádění aukcí platí pro všech-ny ostatní sektory průmyslu, které jsou součástí evropského trhu s povolenka-mi. Prostředky, které energetické společ-nosti nemusejí vydat na nákup povolenek

Startujeme nový plán investic na snižování emisí díky úsporám na nákupu povolenek CO2 V tisku se nedávno psalo, že ČEZ dostal darem cca 68 mld. Kč díky potvrzení vý-jimky ze směrnice Eu o povolenkách. Jedná se o velmi zkreslenou interpretaci skutečného stavu věcí. pojďme si ho krátce zrekapitulovat.

pro přechodné období, musí přitom v plné výši investovat do modernizace svých zaří-zení a infrastruktury a do čistých technolo-gií vedoucích k dalšímu snížení emisí. Par-lament ČR nedávno tuto výjimku pro ČR implementoval do českého zákona. Na zá-kladě této novely jsme v ČEZ povinni zpra-covat plán investic, který bude odpovídat hodnotě povolenek, jež dostaneme zdar-ma. Tento plán musí být následně předlo-žen ministerstvu životního prostředí.

V souladu s tímto záměrem jsme již v ČEZ zahájili přípravu tohoto plánu inves-tic a zároveň hledáme způsoby, jak zafi-nancovat takto akcelerovaný plán investic, když úspory z povolenek, které nebude-me muset mezi roky 2013 a 2020 nakou-pit v aukci, přijdou až řadu let poté, co musíme prostředky investovat. Uváděná částka 68 mld. Kč však není správná. Při dnešní ceně povolenky se jedná celkově o úsporu kolem 30 mld. Kč a z toho by-chom polovinu měli proinvestovat do kon-ce roku 2011 a druhou polovinu do kon-ce roku 2019.

Předložením našeho plánu investic mi-nisterstvu životního prostředí však ještě vše nekončí. Plán investic za celou čes-kou energetiku MŽP zkonsoliduje a před-loží k projednání spolu s průvodní zprávou vládě ČR. Ta je po schválení tohoto plá-nu povinna jej zaslat Evropské komisi, kte-rá je oprávněna tento plán do šesti měsí-ců schválit či zamítnout, a to po přezkumu, zda plán splňuje všechna směrnicí stano-vená kritéria, tj. především objem a účel využití prostředků.

Bez ohledu na nejistotu danou schvalo-vacím procesem řadu investic do nových technologií již teď rozbíháme. Například podporu rozvoje elektromobilů, pilotní za-vádění inteligentních elektroměrů a dalších prvků v distribuční síti. Aktualizujeme též plány modernizace našich stávajících zdro-jů a připravujeme výstavbu nových, např. paroplynový cyklus v Počeradech a v dal-ších lokalitách ČR.

15

GPS do aut i v BulharskuTaké letošní rok je pro naše bulharské týmy ve znamení významných projek-tů. Co do důležitosti jim kraluje zavádění nového zákaznického systému SAP ISU, který bude postupně zprovozněn od po-čátku příštího roku. Podstatnou aktivitou je i další zkvalitňování zákaznických slu-žeb a příprava na otevírání trhu. Optima-lizace procesů je na pořadu dne rovněž v elektrárně Varna, a to včetně náročné-ho projektu přípravy nového paroplyno-vého bloku. Stejně tak pokračují projek-ty zvyšování efektivnosti v distribuci. V rámci zkvalitňování podpůrných pro-cesů se vedení ČEZ Bulgaria rozhod-lo implementovat systém sledování provozu firemních vozidel na bázi tech-nologie GPS. Na základě dobrých zku-šeností z realizace tohoto řešení v ČR a Rumunsku bylo vybráno korporátní ře-šení Fleetware on navigate dodávané ČEZ ICT Services. Důvody pro zavede-ní monitoringu vozidel jsou zřejmé – jde o zlepšení řízení provozních nákladů fi-remní flotily, účinnou kontrolu způsobu a účelu využití vozidel, efektivní plánová-ní tras a s ním spojené lepší využití pra-covní doby osádek, jakož i standardiza-ci a zjednodušení výkaznictví. Zavedení tohoto osvědčeného systému je rovněž jedním z nezbytných předpokladů pro úspěch projektu Start z domova v bul-harské distribuci. Systém rovněž nabízí možnost vizualizace jakýchkoli telemet-rických údajů nad kvalitními mapovými podklady Navteq, které patří ke špičce na trhu. Pro uživatele systému je důležitá také připravenost této aplikace pro pře-nos dat do systému ERP. Projekt byl od-startován v červenci a do počátku příští-ho roku počítá s objemem 600 instalací GPS modulů do vozidel bulharských společností ČEZ. Pilotní instalace prv-ní stovky přístrojů se dokončuje právě v těchto dnech.Aleš Damm

bez hranic

Hlavní nabídnutou pomoc Skupiny ČEZ for-mou slevy ve výši tříměsíční průměrné spotře-by a tříměsíčního osvobození od zálohových plateb využilo do konce července celkem 2223 zákazníků. Na základě souhlasu jed-notlivých starostů postižených obcí jsme také v domovech místních občanů zdarma pro-vedli inspekční prohlídky elektřiny.

Do více než deseti obcí vážně zasažené lokality Jesenicka jsme směřovali pomoc na základě doporučení humanitární organi-zace ADRA. ČEZ Správa majetku zapůjčila Ford Transit, jenž se v roli humanitárního vo-zidla denně v celé lokalitě Jesenicka inten-zivně využíval. Kromě nářadí a dobrovolní-ků převážel na potřebná místa také sanační techniku. V 17 zaplavených obcích najezdil téměř 6000 km.

Auto bylo vytíženo i při červencové mi-mořádné dobrovolnické akci Čas pro dob-rou věc. Zpět ho ČEZ Správa majetku pře-vzala až po vyčerpání většiny věnovaných zásob pohonných hmot.

Snížit útrapy rodin, kterým voda zdevas-tovala domovy, jsme se snažili i darováním nových kombinovaných chladniček, kte-ré věnovala společnost ČEZ Prodej. Chlad-ničky v roli testovacích výrobků absolvova-

ly měsíční nezávislé testy v EZÚ Praha pro akci Bílé šrotovné, aby poté ještě pomoh-ly lidem v hmotné nouzi. O správném vyti-pování potřebných se osobně přesvědčila severomoravská regionální tisková mluvčí Skupiny ČEZ Alice Lutišanová, která chlad-ničky v pátek 14. srpna spolu s povodňový-mi koordinátory předávala. Obdržely je ro-diny z Jesenicka (obce Bernartice a Velká Kraš) a Novojičínska (obce Bludovice, Žili-na a Kunín).

Těsně po povodních vyhlášená finanč-ní sbírka zaměstnanců Skupiny ČEZ se uzavřela 31. srpna. Příspěvky poukazo-vali zaměstnanci bezhotovostním převo-dem nebo složenkou na účet s číslem 99619961/0300, variabilní symbol 210. Na speciální konto, zřízené ve spoluprá-ci s humanitární organizací ADRA, při-spěli zaměstnanci Skupiny ČEZ částkou 233 311 Kč. Všem dárcům samozřejmě pa-tří poděkování. Nashromážděné prostřed-ky se na doporučení organizace ADRA využívají na vyčištění a znovuzprovoznění 60 bahnem znečištěných studní obyvatelů Jesenicka. Náklady na postupné vyčištění jedné studny s pitnou vodou včetně vydání osvědčení hygienikem činí 3300 Kč.

pomoc postiženým povodněmi pokračovala i v létě Naše pomoc obyvatelům, kteří byli postiženi bleskovými záplavami, probíhala o prázdninách několika způsoby.

Postiženým rodinám jsme mj. darovali nové chladničky

text: Simona Kaňokováfoto: archivpomáháme

16 téma text: Petr Holubfoto: archiv

Společností i zemí, ve kterých působíme, přibývá. V posledních 12 měsících jsme získali či založili další majetkové účasti v Turecku, Německu, Albánii a Irsku. S úspěšným rozvojem dříve získaných akvizic a pokračující expanzí stoupá i podíl jednotlivých zahraničních akvizic na celkových ukazatelích a hospodářských výsledcích Skupiny ČEZ.

Skupina ČEZ dnes působí už celkem v 16 ze mích Evropy: v ČR, Bulharsku, Ru-munsku, Polsku, Maďarsku, na Sloven-sku a Ukrajině, v Turecku, Německu, Albá-nii, Srbsku, Nizozemsku, Kosovu, Bosně a Hercegovině, Rusku a Irsku.

V zahraničí Skupina ČEZ zaměstnává přes 14 600 lidí – a to v tomto čísle ještě nejsou započítáni zaměstnanci nově naby-té společnosti MIBRAG v Německu.

Výsledky našich zahraničních majetko-vých účastí stále více a pozitivněji ovlivňuje i celkové hospodaření Skupiny ČEZ. Od za-

hájení zahraniční expanze do poloviny roku 2009 skupina zahraničních společností vy-tvořila kumulovaný provozní zisk (EBITDA) ve výši 25,9 mld. Kč. Podíl na stálých akti-vech Skupiny narostl až na 23 %.

Nová území: Turecko, Německo, Irsko, AlbánieLetos se Skupině ČEZ podařilo zdárně do-končit několik významných zahraničních transakcí.

Vstoupili jsme do Turecka, země s vel-kým růstovým potenciálem. Průměrný růst poptávky po elektřině tu v letech 2003–2008 činil 7,8 %, spotřeba elektřiny na jed-noho obyvatele představuje pouze čtvrtinu průměru EU. V příštích 15 letech se očeká-vá vysoký a zároveň stabilní růst poptávky po elektřině.

V Turecku jsme se prostřednictvím na-šeho místního partnera, skupiny Akkök, stali podílníky ve společnosti Akenerji, vy-rábějící elektrickou energii. Se stejným partnerem jsme byli úspěšní také v priva-tizaci jedné z tureckých regionálních dis-tribučních společností (SEDAS), čímž nám přibyl více než milion zákazníků v atraktiv-ním průmyslovém regionu.

Velkým úspěchem je rovněž získání hnědouhelných dolů MIBRAG v Německu, které jsme koupili napůl se skupinou J&T. MIBRAG dnes provozuje dva velké lignito-

vé doly a tři menší elektrárny. Po převzetí společnosti jsme společně začali připra-vovat výstavbu nové elektrárny, která bude odebírat uhlí z těchto dolů.

„MIBRAG má na mnoho let dopředu za-jištěný odběr uhlí velkými elektrárnami v bez-prostředním okolí. Jsme proto přesvědčeni, že jsme koupili dobře – s dobrou návrat-ností a zároveň příležitostí posílit naši pozici na německém trhu,“ říká Tomáš Pleskač, ře-ditel divize international a 2. místopředseda představenstva ČEZ, a. s.

V Irsku jsme založili projektově orien-tovanou společnost, jejímž cílem je zajis-tit efektivní financování našich společných aktivit v některých zemích.

Poslední zemí, do které jsme zatím pomyslně zapíchli špendlík na mapě, je Albánie.

V zahraničí dále úspěšně rostemeSkupina ČEZ působí již v šestnácti zemích Evropy

Velkým úspěchem je i získání hnědouhelných dolů MIBRAG v Německu

17

MIBRAG má na mnoho let dopředu zajištěný odběr uhlí velkými elektrárnami ve svém okolí

Kumulovaná EBiTDA akvizic

2005 2006 2007 2008 1–6 2009

(mld. Kč)

3,7

9,5

17,8

23,325,9

18

V Rumunsku stavíme největší větrný park v Evropě

V Rumunsku běží naplno první etapa vý-stavby největšího evropského větrného parku. Větrná elektrárna roste nedale-ko obce Fântânele v místě s vynikajícími větrnými podmínkami, u pobřeží Černé-ho moře. Celkem 240 větrníků vysokých 100 metrů a s rotorem o průměru 99 me-trů bude mít instalovaný výkon 600 MW. Do dubna příštího roku bude zprovoz-něno prvních 139 strojů, o rok později také zbylých 101. Stavba si vyžádá nákla-dy ve výši cca 1,1 miliardy eur.

Albánie je rovněž zemí, ve které očeká-váme rychlý růst poptávky po elektrické energii. Tato skutečnost společně se zane-dbanou energetickou infrastrukturou před-stavuje velkou příležitost pro zhodnoce-ní naší albánské investice. Budeme moci bezezbytku využít našich zkušeností nejen z projektů v distribuci v ČR, ale i z našich akvizic v Bulharsku a Rumunsku.

V Albánii jsme se stali majoritními – 76% – akcionáři společnosti OSSH, která provo-zuje jednotnou distribuční soustavu v celé zemi. Zbývajících 24 % vlastní albánský stát.

OSSH s 6300 zaměstnanci dodává elektřinu 1 100 000 zákazníků, pro kte-ré ji nakupuje převážně od státního vý-robního monopolu KESH. Zhruba 60 % elektřiny prodává v regionu kolem hlavní-ho města Tirany, což je nejhustěji obydle-ná oblast v Albánii s řadou průmyslových podniků a jiných firem.

Albánie téměř 99 % své spotřeby elektři-ny vyrábí ve vodních elektrárnách. Voda se kumuluje v zimě a na jaře v horách. Jsou měsíce, kdy Albánie elektřinu vyváží, a ob-dobí, kdy ji v nemalém množství musí dová-žet z okolních států. Kromě toho je na jihu

země ve zkušebním provozu už jen je-den kombinovaný 100MW zdroj na drahé dieselové palivo. Mnoho jiných možnos-tí výroby elektřiny tu ostatně ani neexistuje – v zemi citelně chybí plyn, zásoby nekvalit-ního černého uhlí nejsou zajímavé.

„Se společností OSSH jsme získali řadu příležitostí do budoucna. Navíc jsme společnost koupili za velmi dobrou cenu. V prvních letech se chceme zaměřit na ře-šení řady témat z oblasti běžného chodu společnosti,“ říká Josef Hejsek, country manager Skupiny ČEZ v Albánii.

V současné době se tým Skupiny ČEZ v Albánii zabývá především regulačním rámcem, na který se do roku 2014 vztahu-je záruka Světové banky, a dokončuje ná-vrh cen pro rok 2010.

Firma má vysokou provozní zadluženost, přitom kdyby se všechny její pohledávky po lhůtě splatnosti uhradily, byly by všech-ny problémy s provozním financováním vyře-šeny. „Proto se od samého začátku našeho působení v Albánii soustředíme na zvýšení efektivity procesu fakturace a na aktivní prá-ci s pohledávkami,“ pokračuje Josef Hejsek. „Od roku 2010 budeme v zisku. Abychom

toho dosáhli, realizujeme největší organizač-ní i technické změny v historii albánské distri-buce, které povedou k zefektivnění procesů a významným úsporám nákladů.“ Největší příležitost k růstu hodnoty společnosti OSSH představuje řešení témat spojených s tech-nickými, ale hlavně netechnickými ztrátami v distribuční síti. V Albánii se ztrácí více než 20 % elektrické energie jen prostřednictvím černých odběrů. „Musíme namontovat až 90 000 nových měřidel. Asi 70 000 zákaz-níků nemá měření vůbec žádné a další ne-malá část bude mít elektroměry záměrně poškozené. Zákazníci dnes často platí pau-šální částky a na jednoho takového paušál-ního zákazníka je napojeno několik dalších lidí,“ vysvětluje Josef Hejsek.

„Albánie je perspektivní trh, na kterém chceme působit dlouhodobě. Země smě-řuje do EU, má před sebou zajímavý růst a v budoucnu může nabídnout další atrak-tivní investiční příležitosti,“ říká Tomáš Ples-kač. „Jsme přesvědčeni, že vstup do albán-ské distribuce je správný krok. Pro Albánii jsme sestavili silný manažerský tým, který je připraven prosadit a realizovat potřebné změny.“

Albánie – atraktivní příležitost

Albánie se mění. Má před sebou zajímavý růst, směřuje do EU a pro investory se stá-vá atraktivní zemí

19

ČEZ a MOL Partnerství s maďarským petroche-mickým koncernem MOL přináší Skupině ČEZ silného spojence pro výstavbu nových paroplynových elekt-ráren ve čtyřech zemích – Maďarsku, Slovensku, Chorvatsku a Slovinsku.Spolupráce s MOL je nejdelší spo-luprací formou společného podni-ku 50 % na 50 %. Vznikla podpisem smlouvy v prosinci 2007, v polovi-ně roku 2008 jsme pak s maďarský-mi partnery založili společný pod-nik CM European Power International (CMEPI) se sídlem v Nizozemsku. Ten zřídil a stoprocentně vlastní dvě spo-lečnosti s ručením omezeným – jednu na Slovensku (CMEPI Slovakia) a dru-hou v Maďarsku (MCEP Hungary).

„Do obou těchto společností vloží oba partneři – ČEZ a MOL – vklad. MOL už do MCEP Hungary převedl svou teplárnu v rafinerii v maďarské Szazhalombattě, v současné době připravuje také vložení druhé teplárny v areálu rafinerie Slovnaft v Bratisla-vě do CMEPI Slovakia. Skupina ČEZ to bude kompenzovat odpovídajícím vkladem finanční hotovosti,“ vysvětlu-je Mojmír Čalkovský, manažer útvaru zahraniční akvizice MOL z ČEZ, a. s.

CMEPI Slovakia a MCEP Hungary bu-dou provozovat nové paroplynové elektrárny o výkonu 880 MW, vybudo-vané v areálech obou rafinerií. Blo-ky v Maďarsku by měly být spuštěny do roku 2013, na Slovensku koncem roku 2013. Očekávané náklady na je-jich vybudování činí 1,4 miliardy eur. „Právě dokončujeme analýzy technic-kých i ekonomických rizik a příležitostí. Na jejich základě bude stanoven další harmonogram prací při výstavbě obou těchto zdrojů. Půjde o standardizova-né řešení ČEZ, což zcela jistě přinese efektivitu a synergie při následném pro-vozu a údržbě,“ říká Mojmír Čalkovský.

V elektrárně Varna chceme provozovat tři ze šesti stáva-jících bloků, tři nahradí pa-roplyn

Vizualizace budoucí paroply-nové elektrárny v Bratislavě

Naši zahraniční expanzi jsme úspěšně za-hájili v Bulharsku. Získali jsme tu první vý-znamnější zahraniční energetická akti-va. Vlastníme zde distribuční společnost a uhelnou elektrárnu Varna na pobřeží Čer-ného moře. „V Bulharsku působíme již pět let. Výsledky v tomto období naplňují naše očekávání. Dosahujeme plánované návrat-nosti investic,“ shrnuje Tomáš Pleskač.

V bulharské energetice je ale stále vel-mi složité podnikatelské prostředí. „Nadá-le přetrvávají některé anomálie v regula-ci místního trhu s elektrickou energií. Ten je sice formálně plně liberalizovaný, ale ve skutečnosti je tam liberalizace stále na počátku,“ říká Tomáš Pleskač.

Jednou z hlavních změn, které jsme v poslední době realizovali, byl přechod na tříměsíční odečty elektroměrů. To přiná-ší úspory jak Skupině ČEZ, tak našim bul-harským zákazníkům.

Zákazníci v Bulharsku byli zvyklí platit měsíčně a v hotovosti. ČEZ Bulgaria začal odečítat zákazníky a posílat jim faktury jed-nou za tři měsíce, což vedlo k úspoře 400 pracovních míst. Zároveň jsme zákazníkům nabídli několik způsobů bezhotovostních plateb – prostřednictvím různých terminá-lů, poštou, bankovním převodem apod.

Intenzivně vyjednáváme i o vývoji cen elektřiny. Bulharsko má nejlevnější elek-třinu z celé EU. Přitom ze strany státu ros-tou požadavky na zvyšování kvality dodá-vek elektrické energie, s čímž je spojena nutnost investic do distribuční sousta-vy. Jenže to je jen částečně kompenzo-váno růstem cen pro konečné spotře-bitele. To je rozpor, který se musí řešit. „Ovlivňuje to i náš záměr výstavby nové-ho 880MW paroplynového zdroje v elek-trárně Varna. Konečné rozhodnutí chce-me mít do konce tohoto roku,“ vysvětluje ředitel Pleskač.

Ve Varně by Skupina ČEZ v budoucnu chtěla provozovat tři ze šesti bloků stávající elektrárny a zbylé tři nahradit novým paro-plynovým blokem.

V Bulharsku naplňujeme očekávání

Máte otázky týkající se našich aktivit v zahraničí?

Využijte možnosti zeptat se přímo Tomáše Pleskače v říjnovém on-line rozhovoru.

Sledujte intranet Skupiny ČEZ!

20

Operátoři call centra denně odbaví v prů-měru 4500 telefonických požadavků. Re-ferenti zákaznických center se spolu s operátory „starají“ o 3,5 milionu zákaz-níků Skupiny ČEZ. Kromě hovorů průměr-ně za den vyřeší 6500 jiných požadav-ků (např. faxy, e-maily, dopisy, požadavky z virtuální obchodní kanceláře atd.). „Uvě-domujeme si, že v konkurenčním prostře-dí, kde si zákazník může svobodně zvolit svého dodavatele elektřiny, je dostupnost a kvalita služeb rozhodujícím ukazatelem na vahách zákaznické spokojenosti a loa-jality. Úspěch v soutěži European Contact Center Awards 2009 ukazuje, že jsme se vydali správnou cestou,“ říká generální ře-ditel společnosti ČEZ Zákaznické služby Igor Šmucr.

Mezinárodní porota soutěže vybírala tři finalisty mezi stovkami přihlášených společ-ností nejen z Evropy. Soutěže se zúčastnily firmy zvučných jmen, např. Barclays Com-

Naše kontaktní centra patří mezi tři nejlepší v EvropěCall centrum a zákaznická centra Skupiny ČEZ se v mezinárodní soutěži Euro-pean Contact Center Awards 2009 dostaly do tříčlenného finále v kategorii The Best Multi Channel Contact Centre, a získaly tak titul Finalist European Contact Center Awards 2009.

trh text: Marta Ctiborováfoto: archiv

mercial Bank, British Telecommunications, British Gas aj. Porotci posuzovali jak úroveň péče o zákazníky, tak pracovní prostředí, technologické zabezpečení a zajištění sa-motných zaměstnanců kontaktních center. „Už tím, že jsme postoupili mezi tři nejlepší společnosti v kategorii kontaktních center, jsme se zařadili mezi absolutní evropskou špičku profesionálů v oblasti péče o zákaz-níka,“ uvedla k postupu do finále soutěže Milena Linhartová, ředitelka úseku péče o zákazníky ČEZ Zákaznické služby.

Konečný vítěz bude vyhlášen na 6. roč-níku mezinárodní soutěže European Con-tact Center Awards 2009, která se koná 22.–23. září v Birminghamu v rámci vele-trhu Call Centre Expo, největší akce v Ev-ropě zaměřené právě na telefonická a zá-kaznická centra. Ceny se udělují ještě v dalších 16 kategoriích, např. za nejlepší centrum pro práci, nejlepší kampaň či nej-lepší přístup k lidem.

Nová tvář webu Skupiny ČEZRychlejší cesta k informacím, kvalitní vy-hledávání a více multimédií – to jsou jen některá z vylepšení, která přináší v srpnu spuštěná nová verze korporátního webu Skupiny ČEZ (www.cez.cz).

„Podnětem k obměně webových strá-nek bylo mimo jiné loňské vítězství v soutěži WebTop100 o nejlepší firem-ní internetovou prezentaci a samozřej-mě snaha o udržení kroku se současný-mi trendy. Nová podoba našich stránek vznikala několik měsíců. Změna kro-mě jiného vychází i z uživatelského tes-tování stránek pomocí oční kamery, kte-rá dokáže změřit, v jakém pořadí a které oblasti webových stránek čtenáři sle-dují,“ řekl Pavel Foršt, projektový mana-žer webu z marketingu společnosti ČEZ Prodej.

S tzv. druhou generací korporátního webu přichází Skupina ČEZ dva roky po startu modernější podoby své inter-netové prezentace na publikačním systé-mu Edee. Kompletní proměnou prošla ti-tulní stránka i stránky jednotlivých sekcí. Uživatelé se rychle dostanou k nejčas-těji hledanému obsahu pomocí nového systému multiboxů a kontextových odka-zů. Vedle toho došlo k výraznému nárůs-tu multimediálního obsahu a podařilo se zlepšit relevanci výsledků vyhledávání. Od září 2007 probíhá také budování jed-notně designovaných webů ve všech ze-mích, kde Skupina ČEZ působí. Za dva roky od svého spuštění přilákal korporát-ní web Skupiny ČEZ více než 2,4 milio-nu uživatelů. Martin Schreier

Call centrum v Plzni si osob-ně prohlédl porotce Michael Anglin ze Skotska

21

Identity management je centrální systém, který provádí řízení uživatelských účtů a rolí v aplikacích. Poskytuje mnohé automatic-ké funkce nejen poskytovateli ICT služeb, ale i přímo koncovým uživatelům. Význam-nou součástí Identity managementu (IDM) je zvyšování úrovně informační bezpečnos-ti při zachování uživatelské přívětivosti.

Co IDM poskytuje běžnému uživateli?Jste-li přihlášeni do IDM, můžete si novým způsobem změnit heslo v přidělených apli-kacích. Heslo lze měnit ve všech aplika-cích najednou, snadno si tak můžete na-stavit jediné pro přístup do všech vámi využívaných aplikací. Pokud je vám při-dělen přístup do nové aplikace, nebude vám již posíláno iniciační heslo. Nastavíte si je sami v okamžiku, který vám bude vy-hovovat. IDM posílá e-mailové informace

Nastavte si jediné heslo!IDM – správa uživatelských účtů nové generaceObtěžuje vás neustálá nutnost měnit svá hesla pro přístup do všech možných aplikací a ztrácíte v nich orientaci? Nevíte, jaké role máte přidělené a jaké potře-bujete? pak vás bude určitě zajímat, že společnost ČEZ iCT Services dokonči-la projekt identity management i., který přinesl nový přístup ke správě oprávnění v aplikacích.

z adresy identity.management@cez.cz. Ty jsou dvojího typu: Informace IDM – na tyto e-maily není třeba reagovat. Slouží uživate-lům k tomu, aby měli kontrolu nad změna-mi ve svých uživatelských účtech. E-maily informují o provedených změnách v nasta-vení účtů a rolí. Naproti tomu Výzva IDM vy-žaduje od uživatele provedení akce, např. schválení přidělení rolí, potvrzení přejme-nování apod.

IDM poskytuje přehled o přiděle-ných rolích v aplikacíchUživatelé dosud neměli možnost zobrazit přidělené role včetně jejich popisu na jed-nom místě a pro všechny aplikace najed-nou. V IDM jsou nyní přidělené role k dis-pozici nejen uživatelům, ale i jejich přímým nadřízeným.

Současný stav aplikace IDMAplikace IDM je v současné době již plně funkční a připravená na přihlášení uživa-telů. Díky pokročilému nastavení jediné-ho přihlášení není potřeba při přihlášení zadávat heslo. Uživatelé mohou využívat výše zmíněné funkcionality, mohou mě-nit svá hesla, získávat informace o svých rolích a nastavených údajích. Dále jsou spuštěny funkcionality pro schvalování změn v platnosti uživatelů apod. Funk-cionality systému se stále vyvíjejí, upra-vují a vylepšují. Již brzy se můžete těšit na další možnosti systému, včetně mož-nosti procesních rolí.

Využijte IDM již dnesPřístup do aplikace IDM je možný pro-střednictvím https://simp.cezdata.corp:8443/idm/user

Heslo si můžete změnit na https://simp.cezdata.corp:8443/idm/user/changepassword.jsp

text: Jaroslav Puchtafoto: profimediaprojekty

ICT Services optimalizuje ochranné systémySpolečnost ICT Services zajišťuje pro Skupinu ČEZ nejen péči o klienty v ob-lasti IT a TELCO, ale i správu systé-mů technické ochrany (STO) a systémů elektrické požární signalizace (EPS). ICT Services v průběhu více než dvouletého projektu Správa STO všechny systémy ve Skupině ČEZ konsolidovala a zajistila finanční transparentnost, centrální říze-ní obchodu, rozvoje, výstavby, provozu a servisu. Také vybrala dodavatele jed-notné technologie a poskytovatele mon-tážních a servisních služeb.

„Naším cílem je v souladu se standar-dy a normami dodat vyšší kvalitu služeb, celý proces správy STO a EPS zefektiv-nit a procesně řídit pod metodikou sek-ce bezpečnost ČEZ, a. s.,“ říká vedoucí odboru bezpečnost ICT a systémů říze-ní Jiří Sedlák. „Přestože jsme centraliza-cí správy dosáhli plánovaného stavu, je možno v této oblasti hledat best practi-ce. Proto jsme k 30. červnu 2009 vypra-covali podnikatelský záměr, který ukázal čtyři možné varianty řešení.“

Na základě výpočtu podnikatelského záměru se ICT Services rozhodla sou-časné poskytované služby a aktivity ne-outsourcovat, ale zajišťovat je interně a v průběhu dalších dvou let je maximál-ně optimalizovat, zefektivnit a hledat dal-ší možné synergie. „Pro naši společnost je výhodou, že budeme i nadále Skupi-ně ČEZ spravovat systémy STO a EPS. Záleží jen na naší profesionalitě, s ja-kou budeme externí společnosti řídit a v jaké kvalitě budou naše služby dodá-ny zákazníkům,“ konstatuje Jiří Sedlák. „V současné době máme v přechodném období problémy se zajištěním kvality servisu systémů. Tyto nedostatky přesně měříme a ve spolupráci s dodavatelem těchto služeb velmi intenzivně pracuje-me na jejich odstranění.“Jaroslav Bílý

22

pavel Sokol Hledáme nové využití energetických produktůČEZ Energetické produkty jsou dobrým příkladem toho, jak správně nastavený outsourcing, vyčlenění konkrétních shodných procesů „pod jednu střechu“, dokáže Skupině ČEZ přinést významné ekonomické úspory. Jasně to ukazuje krátká existence této společnosti s pouhými dvěma desítkami zaměstnanců, kteří hledají stále nové formy, jak efektivně zhodnotit vedlejší energetické produkty. O tom však víc Pavel Sokol, generální ředitel této společnosti.

V „rodném listě“ vaší společnosti figu-ruje datum 7. března 2008. Co tomu předcházelo?Obsáhlá a detailní studie k finančním ná-kladům předního a zadního palivového cyklu klasických elektráren ČEZ, na níž jsme se podíleli s kolegou Jaroslavem Pjechou, nynějším ředitelem úseku pro-voz. Vyplynulo z ní, že nákladovost těch-to cyklů je mnohem vyšší, než se před-pokládalo a než je nutné. Studie zároveň navrhla různá řešení. A jedním z nich bylo založení specializované společnosti, pro kterou by činnosti kolem předního a zad-ního palivového cyklu byly hlavním byzny-sem, nikoli vedlejším, jak tomu až dosud bylo u klasických elektráren, které se lo-

gicky koncentrovaly zejména na výrobu elektřiny a tepla. Ostatně k tomu neměly ani kapacity, ani jiné podmínky.

Nyní tedy již specializovaná společnost existuje. Splnil se váš předpoklad a sní-žila se nákladovost? Myslím, že se nám daří šetřit velmi slušně.

Co znamená přední a zadní palivový cyklus? Stručně řečeno, přední palivový cyklus představuje provoz zauhlování a skládková-ní paliva, konkrétně pro nás začíná od mís-ta, kde se uhlí vysype do výklopníku a končí v zásobnících nad kotlem. A zadní palivo-vý cyklus, to jsou zejména produkty vzniklé po spálení paliva, případně suroviny vzniklé

při odsiřovacích procesech, a další zachá-zení s nimi, tedy jejich úprava v různých mí-chacích zařízeních, složiště a prodej těchto produktů zákazníkům. Jak vidíte i ze samot-ného popisu, přední cyklus je mnohem jed-nodušší než zadní.

Pokud vím, na tuzemských klasických elektrárnách jste již zadní palivový cyklus převzali…Ano, převzali jsme ho j iž kompletně a nyní provádíme oceňování a inventariza-ci majetku zadního palivového cyklu. Jen v účetní zůstatkové hodnotě to jsou ma-jetky kolem 4 miliard Kč. A současně se připravuje možné převzetí i přední části palivového cyklu.

Teprve nyní se dostáváme k vašemu hlavnímu byznysu, který máte i v ná-zvu – k energetickým produktům. Mů-žete je charakterizovat?Na energetické produkty se mnohdy pohlí-želo – a leckde ještě pohlíží – jako na od-pad, který je jen ekologickou zátěží, a ne jako na cennou surovinu pro stavebnictví. Tyto produkty vznikají spalováním paliva, respektive při procesu odsiřování. Zhruba řečeno, jde o hrubý popel či strusku, jem-ný úletový popílek, podle typu odsíření pak vzniká buď energosádrovec, což je v pod-statě skoro sádra, či takzvaný REA produkt, méně kvalitní směs, která zatím s nadbyteč-ným popílkem většinou končí na složištích. Pochopitelně vlastnosti těchto produktů se liší tím, zda vznikají spalováním v klasic-

Pro všechny energetické produkty lze najít uplatnění. Ne-li dnes, pak v budoucnu

23 text: Pavel Pošustafoto: WWArozhovor

kém, či ve fluidním kotli, a podle typu odsíře-ní. Nicméně lze říci, že pro všechny tyto pro-dukty se dá najít uplatnění. Pokud ne nyní, pak v budoucnu – proto intenzivně hledáme další formy jejich využití.

Jak se tyto produkty využívají nyní?Popílek je velmi kvalitní materiál pro výro-bu cementu a betonu či porobetonových tvárnic, škvára je zase vynikající a levný materiál pro náspy liniových komunikací. Energosádrovec je cennou surovinou pro

výrobu sádrokartonových desek či sádro-vých omítek nebo samotné sádry. A třeba směs popílku a produktu odsíření ve fluid-ních kotlích je podle nás materiálem bu-doucnosti, například pro stabilizaci zemin. Díky tomu, že ČEZ v minulosti investoval obrovské peníze do odsíření i do spalova-cích procesů, jsou naše produkty velmi kvalitní. Je jen škoda, že ne všichni stav-baři a projektanti si to uvědomují a mnoh-dy v projektech dávají přednost těženým materiálům, které jsou dražší a navíc vlast-ní výrobou dál zatěžují životní prostředí.

O směsi z fluidních kotlů jste mluvil jako o materiálu budoucnosti…Ano, a mám pro to konkrétní příklad. Naše zaměstnankyně Jaroslava Elicharová, která pracuje na Elektrárně Tisová, třeba před lety prodávala takových 5000 tun tohoto mate-riálu ročně. Nyní je to podle výroby 60 000 až 80 000 tun ročně, a ještě jí v létě, kdy se omezuje výroba elektřiny, materiál chybí.

Přesvědčila totiž stavební firmy v okolí, že je to vynikající materiál pro stabilizaci zemin – a dlouhé kilometry rychlostních silnic v oko-lí Sokolova a Karlových Varů jsou postaveny díky tomuto produktu. Ukazuje to na známý fakt, že vysoký podíl na ceně surovin má do-prava, proto je jen dobře, využívají-li stavbaři naše lokální zdroje. Například v Německu to zákonodárci dokonce zabudovali do legis-lativy – stavbaři jsou tam povinni v určitém okruhu kolem elektrárny odebírat energetic-ké produkty.

Prodej energetických produktů je ale úzce vázán na stavebnictví, které se ocitlo v krizi. Projevuje se to i na va-šem odbytu?Ano, výrazně, i když dnes se už stavebnic-tví tolik nepropadá. Poklesy odbytu byly různé u jednotlivých produktů, nicméně přesto letos předpokládáme obrat společ-nosti včetně služeb kolem 700–800 mili-onů Kč a to není málo. Zatímco u klasic-kých popelovin používaných při výrobě betonu a cementu nebyl pokles až tak dramatický (-16 %), nejvíce se propadl prodej energosádrovce (-46 %). Využívá se zejména pro výrobu sádrokartonů a ty stavbaři nejvíce používají pro byty a kan-celáře, jejichž výstavba stagnuje. Kro-mě toho velké množství energosádrovce se běžně exportuje na Balkán a tam byl propad ve stavebnictví takřka devastující. Také se v poklesu odbytu částečně odra-zila letošní zima, která byla oproti minulým letům přece jen pro stavbaře drsnější.

ČEZ Energetické produkty, s. r. o.

Tato dceřiná společnost ČEZ, a. s., vznikla 7. března 2008 jako moder-ní a zákaznicky orientovaná firma. Je-jím úkolem je zabezpečit spolehlivou a ekonomicky efektivní obsluhu zaříze-ní předního a zadního palivového cyk-lu klasických elektráren a odsun a pro-dej vedlejších energetických produktů (VEP) z těchto uhelných zdrojů.

Logickým cílem, který stál za vznikem ČEZ Energetické produkty, je sou-středit procesně shodné činnosti pod „jednou střechou“, a dosáhnout tak výrazně vyšší efektivity v ekonomic-kém využití vedlejších energetických produktů. Při spalování uhlí, respektive při odsiřovacím procesu, vzniká totiž celá řada produktů (popílek, struska či energosádrovec), které lze po určitých úpravách velmi dobře využít zejména ve stavebnictví, například jako podklad pro komunikace či v případě energo-sádrovce jako surovinu pro výrobu sádrokartonových desek. Hlavními od-běrateli VEP jsou stavební společnosti a výrobci stavebních hmot (cementár-ny a betonárky).

ČEZ Energetické produkty jsou schop-ny na základě svých zkušeností, syner-gií a personální optimalizace provozo-vat svěřená zařízení s výrazně nižšími náklady než jejich dosavadní vlastník – klasické elektrárny. Pro ně byly totiž činnosti spojené s provozem předního a zadního palivového cyklu a prode-jem VEP v zásadě vedlejší záležitostí, protože jejich hlavním zájmem je výro-ba elektřiny, případně tepla. Optimali-zace nákladů na provoz a zvýšení pro-deje VEP proto přináší v rámci Skupiny výrazné finanční úspory.

Významnou součástí činnosti společ-nosti ČEZ Energetické produkty je také spolupráce s vysokými školami a výzkumnými ústavy při hledání no-vých možností pro uplatnění VEP.Společnost se sídlem v Hostivicích u Prahy má v současné době 23 za-městnanců, kteří jsou rozmístěni na pracovištích po celé ČR i v Polsku.

24

Složiště popelovin u Elektrá-ren Prunéřov

Jak se snažíte poklesu odbytu čelit? Především hledáme, jak z našich energe-tických produktů vytvořit nové stavební materiály, které by byly podstatně levnější a minimálně si zachovaly stejné kvalitativ-ní parametry jako klasické materiály. Proto ve spolupráci s vysokými školami a výzkum-nými ústavy, například se stavební fakultou VUT Brno, zkoušíme dělat betony s vyšším podílem popílků, než třeba povoluje dnešní norma. A zdá se, že jdeme správným smě-rem, nicméně tato záležitost vyžaduje inicio-vat změnu této normy.

To jistě ale není vaše jediné „želízko v ohni“…Máte pravdu, např. ve spolupráci s praž-skou VŠCHT jsme možná na prahu jed-noho významného objevu. Zjišťujeme to-tiž, že fluidní popílky – a my fluidní kotle máme například v Tisové, Ledvicích, v Po-

říčí a v Hodoníně – zřejmě umějí absorbo-vat velké množství CO2 ze vzduchu. Ověří- -li se to mimo laboratoř, znamenalo by to, že naše složiště fluidního popílku by váza-la značné množství CO2, a tak by si naše Skupina mohla odepsat další velké ob-jemy emisí CO2. A pochopitelně i ostatní energetiky, které využívají fluidní kotle.

To by byl skutečně významný počin. Spolupracujete i s našimi zahraniční-mi akvizicemi?Ano, zejména v Polsku, kde Skupina ČEZ vlastní dvě černouhelné elektrárny – ELCHO a Skawinu. Tam se i personálně podílíme na práci společnosti CEZ Produk-ty Energetyczne, která v ELCHO již komplet-ně převzala nakládání s fluidním popílkem a připravuje se na převzetí tohoto procesu i ve Skawině. A polský trh skýtá v energetic-kých produktech velké možnosti.

A co naše elektrárna ve Varně?I tam se rýsují zajímavé možnosti. V Bul-harsku zatím neexistuje trh s popílky,

a přestože černouhelná Varna neprodu-kuje tak čisté popílky, aby se daly využít pro cementárny, našli jsme již firmu, kte-rá je vyčistí. A nejen to, dá se tam využít i tzv. nedopal, tedy neshořené uhlí. Ten lze opět vrátit jako palivo a neskončí tak na složišti. V případě Varny však záleží na tom, zda černouhelnou elektrárnu ne-nahradí nový paroplynový zdroj.

Mluvíme-li o zahraničí, jistě se vás do-týká evropská legislativa o chemic-kých látkách, tzv. REACH…Velmi významně. Tuto činnost ostatně zastřešujeme pro celou Skupinu ČEZ – jde vlastně o nařízení evropských institu-cí registrovat a povolovat chemické látky, k nimž pochopitelně energetické produk-ty patří. Proto jsme loni v prosinci inicio-vali založení Asociace pro využití energe-tických produktů, k níž se přihlásili nejen

všichni významní čeští výrobci, ale i aka-demická obec a slovenské firmy. Spolu s dalšími 92 polskými společnostmi jsme jako asociace zakládajícím členem Kon-sorcia UPS REACH. Sdružuje výrobce, kteří produkují okolo 25 milionů tun těch-to produktů. Jde totiž o to, aby se všichni členové podíleli na nákladech, tedy velmi drahých a složitých laboratorních zkouš-kách. Času není nazbyt, neboť jejich vy-hodnocení trvá až 9 měsíců.

Kolik stojí jeden takový test?Německé odhady mluví až o 2,5 milionu eur za jednu analýzu. Takové náklady by si těžko mohla dovolit jedna společnost, proto jsme tedy založili onu asociaci. Hodně nám pomáhá to, že ČEZ je jednou z mála firem, které mají kvalitní a dlouho-leté podklady k těmto produktům. A při-tom se celý proces REACH musí ukon-čit do příštího listopadu. Takže nás i v této oblasti čeká hodně práce. Myslím si ale, že i tak jsme s naším malým týmem 23 za-městnanců pokročili už dost daleko.

Fluidní popílek zřejmě umí vázat emise CO2 ze vzduchu. To by byl významný přínos.

25

Pavel Sokol Vzděláníg Vysoká škola báňská v Ostravě,

hornicko-geologická fakulta – obor hlubinné dobývání ložisek

Kariérag OKD – na různých postech,

od technických funkcí až po vedoucího závodu (1985–1993)

g obchodní ředitel, ředitel, jednatel a předseda představenstva v několika soukromých společnostech zabývajících se prodejem uhlí a nakládáním s produkty po spalování (1993–2008)

g externí konzultant ČEZ (od 2006), podílel se například na vypracování analýzy finančních nákladů předního a zadního palivového cyklu klasických elektráren

g od 7. března 2008 jednatel a od 1. dubna 2008 generální ředitel společnosti ČEZ Energetické produkty

Rodinamanželka Hana, dcera Hana (16), synové Pavel (18) a Tomáš (25)

Hobbylyže, cyklistika, sekání trávy

26

Změny v nejvyšším vedení Skupiny ČEZ V top managementu ČEZ, a. s., dochází k personálním změnám. Ředitel divize personalistika Zdeněk pasák rezignoval na členství v představenstvu, kde ho na-hradil peter Bodnár, ředitel divize investice. Novou personální ředitelkou se od říj-na stane Hana Krbcová.

Zdeněk Pasák, ředitel divize personalistika a člen představenstva ČEZ, a. s., se rozho-dl ke konci letošního září ukončit své pů-sobení ve Skupině ČEZ a 20. srpna 2009 rezignoval na členství v představenstvu ČEZ, a. s. Jeho odchod po téměř čtyřech letech práce ve vedení Skupiny ČEZ je mo-tivován osobními důvody. „Děkuji Zdeňko-vi za velmi dobrou práci ve vedení Skupiny ČEZ a úspěšné řízení divize personalistika. Podařilo se mu sestavit vynikající tým a za-vést nejlepší praxi v oblasti personalistiky, odpovídající fungování velkých mezinárod-ních společností,“ ocenil jeho práci Martin Roman.

Na uvolněné místo jednoho z šesti čle-nů představenstva dozorčí rada společnos-ti jmenovala Petera Bodnára, ředitele divize investice. Pozici ředitele divize personalisti-ka převezme od 1. října 2009 Hana Krbco-vá, dosavadní ředitelka front-office lidských zdrojů Skupiny ČEZ.

Peter Bodnár působí ve Skupině ČEZ od června 2007. Před svým příchodem do Skupiny ČEZ působil ve společnos-ti Slovenské elektrárne, a. s., kde vedl

Martin Cmíral v čele ČEZ Obnovitelné zdroje Novým generálním ředitelem společ-nosti ČEZ Obnovitelné zdroje se 3. srpna 2009 stal Martin Cmíral, dosa-vadní manažer útvaru environmentální agendy ČEZ, a. s. Martin Cmíral se sta-ne také jedním z jednatelů.

V čele společnosti ČEZ Obnovitel-né zdroje nahrazuje předchozího ge-nerálního ředitele Josefa Sedláka, kte-rý 1. května 2009 přešel do centrály ČEZ. Dosud byl vedením společnosti dočasně pověřen Libor Kičmer. „Jsem přesvědčen, že Martin Cmíral úspěš-ně naváže na dobrou práci svých před-chůdců a že společnost pod jeho vede-ním výrazně poroste v České republice i v zahraničí a přispěje k naplňování en-vironmentální strategie Skupiny ČEZ,“ sdělil výkonný ředitel Daniel Beneš.

„Do společnosti přicházím s vizí výraz-ně posílit rozvoj obnovitelných zdrojů ve Skupině a integrovat je s dalšími ob-lastmi environmentálních investic, jako jsou investice do nových environmen-tálních technologií a kredity CO2. Spo-lečnost bych rád dostal co nejrychle-ji na úroveň srovnatelnou s evropskou konkurencí. Nejbližší prioritou pro mě bude vybudovat kvalitní rozvojový tým,“ nastínil své plány Martin Cmíral.

Martin Cmíral má vzdělání v oblasti pří-rodních věd a financí. Doktorát zís-kal na Australské národní univerzitě. Ve Skupině ČEZ začal působit v roce 2006 na strategii obchodování s emi-semi CO2. Od roku 2007 pracoval v di-vizi obchod jako manažer útvaru envi-ronmentální agendy. Před nástupem do ČEZ řídil české pobočky společnos-tí Vertis Environmental Finance a Bio-mass Technology Group.Šárka Samková

lidé text: Šárka Samkováfoto: WWA

proces restrukturalizace a byl zodpověd-ný za implementaci změn ve společnosti. Na konci roku 2005 se podílel na přípra-vě vstupu italské společnosti Enel do Slo-venských elektrární. Od roku 2002 půso-bil ve francouzské nadnárodní společnosti Alstom Power service jako generální ředi-tel pro Slovenskou a později i Českou re-publiku. Je absolventem Strojní fakulty Slo-venské technické univerzity v Bratislavě se specializací na tepelné a jaderné energe-tické stroje a zařízení.

Hana Krbcová působí ve společnosti ČEZ, a. s., od roku 2005. V letech 1978–2004 pracovala na různých ekonomických pozicích a v oblasti řízení lidských zdro-jů v energetice, včetně společností, které jsou dnes součástí Skupiny ČEZ. Již šes-tým rokem je členkou představenstva Čes-ké společnosti pro rozvoj a řízení lidských zdrojů. Je absolventkou Vysoké školy eko-nomické v Praze, pracovně-právního post-graduálního studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a studijního pro-gramu International Institute of Certified Studies in Strategic Management.

Peter Bodnár Hana Krbcová

27

Zita Šepelová absolvovala Strojní fakul-tu Vysokého učení technického v Brně. Na pozici ředitelky úseku finance a správa společnosti ČEZ ICT Services přichází ze Škoda Holding, a. s., kde zastávala pozici vedoucí interního auditu. V holdingu Ško-da působila od počátku restrukturalizace v roce 2000 a podílela se na zavedení no-vého systému řízení a optimalizace proce-sů. Před příchodem do skupiny Škoda byla členem country managementu ABB Čes-ká republika. Ráda cestuje a čte, zajímá se o gastronomii. Rekreačně se věnuje spor-tu, zejména lyžování, cyklistice, tenisu, gol-fu a plavání.

Monika Matějová absolvovala Ekonomic-kou fakultu Vysoké školy báňské – Technic-

ké univerzity Ostrava. Na pozici ředitelky úseku správa společnosti ČEZ Distribuč-ní služby přichází z ČEZ ICT Services, a. s. Zde od října roku 2008 zastávala post místopředsedkyně představenstva a ředi-telky úseku finance a správa společnos-ti. V letech 2007–2008 působila postupně ve vedení společností ČEZnet a ČEZData, kde se podílela na přípravě fúze těchto fi-rem v akciovou společnost ČEZ ICT Servi-ces. Monika Matějová je vdaná a má dceru. Ve volném čase se věnuje rodině, ráda jej tráví úpravou domu a zahrady, rekreačně ly-žuje, čte a poslouchá hudbu.

Martin Koch absolvoval Obchodně- -podnikatelskou fakultu Slezské univerzity v Karviné a Fakultu strojní a elektrotechnic-kou Vysoké školy báňské – Technické uni-verzity Ostrava. Do společnosti ČEZ Ener-getické služby přichází z ČEZ Distribuční služby, kde od června roku 2006 zastával funkci jednatele a ředitele úseku správa společnosti. Od roku 2004 do roku 2006 působil na pozici vedoucího kanceláře ge-nerálního ředitele Severomoravské energe-tiky, a. s. (SME). V letech 2001–2003 byl fi-nančním ředitelem dceřiné společnosti SME (ePRIM, a. s.). Martin Koch je ženatý a má dvě děti. K jeho zálibám patří rodina, cestování a golf.

přesuny v managementu dceřiných společnostíOd 1. září došlo ke změnám ve vedení dceřiných společností ČEZ iCT Services, ČEZ Distribuční služby a ČEZ Energetické služby. Od uvedeného data zastává funkci ředitelky úseku správa společnosti a jednatelky ČEZ Distribuční služby Monika Matějová, dosavadní finanční a správní ředitelka ČEZ iCT Services. Tu v její bývalé pozici nahradila Zita Šepelová, která do ČEZ iCT Services přišla z vedení Škody Holding. Dosavadní ředitel správy společnosti ČEZ Distribuční služby Martin Koch přešel na stejnou pozici do společnosti ČEZ Energetické služby.

text: Alice Lutišanováfoto: archivlidé

Zita Šepelová

Martin Koch

Dnešní téma nemá s energetikou zdán-livě nic společného. Instituce EU jsou však pro další směřování energetiky v Ev-ropě určující. Klíčovým bruselským orgá-nem, který má zákonodárnou iniciativu na evropské úrovni, je Evropská komi-se. Po červnových volbách do Evropské-ho parlamentu je nyní na členských stá-tech, aby vybraly nové komisaře. Letošní výběr komise obsahuje celou řadu změn z pohledu, jak, kdy a kdo ji bude tvořit. Není jasné, kdy začne nová Komise fun-govat, a to v závislosti na nejasné ratifika-ci Lisabonské smlouvy. Evropské volby se sice konaly podle nyní platné Smlou-vy z Nice, která mimo to, že snižuje cel-kový počet členů parlamentu, také sta-noví, že kolegium komisařů musí být sníženo alespoň o jednoho člena (max. počet komisařů je 26). Ačkoliv se evrop-ští lídři domluvili, že nový předseda Ko-mise bude jmenován ihned po evrop-ských volbách, zatím neexistuje shoda v tom, kdy a jak nové kolegium komisa-řů převezme úřad. To ponechává ote-vřenou možnost, že funkční období sou-časné Komise bude prodlouženo do té doby, než se bude v Irsku konat druhé referendum o Lisabonské smlouvě, plá-nované na říjen 2009. Švédské předsed-nictví v EU již oznámilo, že bude pořádat podzimní summit EU 5.–6. listopadu, což je nejméně o měsíc později, než je běž-né. A to proto, aby bylo možné zahrnout změny, které vzejdou z druhého irského referenda. Pokud řeknou Irové Lisabon-ské smlouvě ano a Lisabon tak vstoupí v platnost, bude nová komise jmenová-na tak, že každá země bude mít jedno-ho komisaře, jak bylo Irsku slíbeno v pro-sinci 2008. Pokud Irové řeknou Lisabonu ne, věci se zkomplikují. K tomu, aby byly dodrženy podmínky dané ve Smlou-vě z Nice, bude muset být nová Komise zmenšena o jednoho člena. Listopadový summit EU pak rozhodne buď o střídání portfolia komisařů na základě všeobec-né shody, nebo o jednoho sníží počet ko-misařů. Není tedy vůbec jasné, kdy bude Komise funkční. Zuzana Krejčiříková

energetika

Kdy bude mít Eu novou Evropskou komisi?

Monika Matějová

28

Roman Lodl a Zuzana Baudyšová

Zatímco někdo vyráží o víkendu na chalupu, aby na chvíli utekl ruchu velkoměsta a nabral nové síly, Roman Lodl a Zuzana Baudyšová mají na to, jak si vyčistit hlavu, úplně jiný recept. Přesunou se o pár století zpět, do dob, kdy rytíři opěvovali krásu svých dam a byli vždy připraveni tasit meč na ochranu jejich či své vlastní cti. A nepotřebují k tomu ani stroj času.

Stačí vyrazit třeba na Karlštejnské vinobra-ní, nebo rekonstrukci bitvy na Bílé hoře, kte-rá letos proběhne 19.–20. září. „Je to skvě-lé odreagování – celý víkend se pohybujete mezi stejně ‚potrhlými‘ lidmi, jako jste vy, dokonale vypadnete ze stereotypu všední-ho života a skutečně se přesunete v čase o několik století zpátky,“ říká Roman Lodl, jenž se v „normálním“ životě v útvaru bez-pečnost a ochrana ČEZ, a. s., zabývá sys-témovou ochranou. „Dorazíte na místo, tam už je postavený dobový tábor, zabojujete si v historické bitvě a pak můžete nabrat síly v dobové krčmě. Všude kolem vás jsou lidi v kostýmech – ta atmosféra je úžasná,“ po-

pisuje. Jeho partnerka při výletech za histo-rií i v životě Zuzana Baudyšová (v „civilu“ asi-stentka ředitele útvaru palivový cyklus ČEZ, a. s.) jezdí na tyto akce právě kvůli atmosfé-ře. Mečem ani jinými zbraněmi se kolem sebe neohání. „Šerm jako takový mě neza-jímá, jednou jsem zkusila absolvovat výuko-vou lekci, ale jen jsem si potvrdila, že to není nic pro mne. Já si užívám kostým, medovi-nu a tak,“ směje se.

Cesta k šermuRoman Lodl se šermu věnuje už od út-lého dětství. „Bylo mi asi osm nebo devět let,“ říká s úsměvem. Ovlivněn romantický-mi představami, načerpanými četbou Du-masových Tří mušketýrů, nastoupil jako nováček do oddílu TJ Baník. Romantické představy se však velice brzy střetly s šedi-vou realitou. „Prvního půl roku jsme vůbec nedostali zbraň do ruky, třikrát týdně jsme

vždycky nejdřív půl hodiny do zblbnutí bě-hali dokola kolem šermírny, skákali přes švi-hadlo a posilovali a další hodinu jsme se postavili do základního střehu, ruce jsme si založili za záda a jen jsme se učili pohybo-vat nohama – posun, posun, výpad, posun, posun, výpad...“ vypráví. Méně odolné po-vahy to nevydržely. Roman Lodl však brzy začal získávat sportovní trofeje, prošermoval se až na mistrovství Evropy. Od sportovního šermu se pak dostal i k tomu historickému. V rámci oddílu působili také tzv. „staří páno-vé“, sportovní šermíři, kteří se vedle své zá-vodní dráhy věnovali historickému šermu. „Když mi bylo kolem patnácti, oslovili mě

s tím, jestli bych se s nimi nechtěl dát dohro-mady. Pak ale přišly starosti všedního života, vojna, nástup do zaměstnání a na šerm už nezbýval čas.“

V práci i v civilu K historickému šermu se Roman Lodl – už spolu se svou partnerkou Zuzanou – vrátil až před čtyřmi lety. V současné době jsou „čestnými členy“ několika skupin historic-kého šermu, dobové hudby a tance. Spo-lečného mají i zaměstnavatele. Roman po dlouhých dvaceti letech práce u kriminál-ní policie přešel do útvaru bezpečnosti spo-lečnosti ČEZ. Jeho partnerka Zuzana pak po dokončení studia na vysoké škole zača-la pracovat u ČEZ také. „Vůbec jsem o tom nevěděl – našla si inzerát s vypsaným výbě-rovým řízením, přihlásila se, prošla a pak mi jen tak mezi řečí oznámila, že bude taky pra-covat v ČEZ,“ směje se Roman Lodl.

Zabojujete si v historické bitvě a pak můžete nabrat síly v dobové krčmě

Výlety do dob rytířských

jedni z nás text: Roman Peterkafoto: archiv29

30

Opět vám přinášíme odpovědi na několik z vašich dotazů, které prů-běžně zasíláte do Oranžové schránky na intranetu Skupiny ČEZ. Vy-jádření příslušných odborníků z různých útvarů pro vás zprostřed-kovává útvar vnitřní komunikace.

Hledáte odpověď? Zeptáme se za vás…

připravil Petr Holub

Své dotazy posílejte do Oranžové schránky na intranetu Skupiny ČEZ

oranžová spojení

Bude se i letos opakovat akce se zaměstnaneckým leasingem

vozů Škoda, který v loňském roce při-pravila společnost Auto Styl?

Zatím probíhá jednání mezi společ-ností Auto Styl a Škoda Auto. O vý-

sledku jednání vás budeme včas infor-movat na intranetu. Předpokládám, že se akce bude opakovat během měsíců září a října. Zatím to ale není na 100 % jisté.Tomáš Sedláček, ředitel úseku dopravní služby, ČEZ Správa majetku

Neuvažuje ČEZ o možnosti vybu-dování fotovoltaických elektrá-

ren v ochranných pásmech rozvoden VVN? Jde většinou o zelené plochy, které nemají žádné využití. Případ-ně o dlouhodobém pronájmu těchto ploch s možností vstupu soukromého investora, který by tu fotovoltaickou elektrárnu postavil a připojil ji k dis-tribuční síti přímo v místě...

ČEZ Obnovitelné zdroje jako garant výstavby fotovoltaických elektráren

(FVE) vyhodnocují potenciál všech loka-lit v majetku Skupiny ČEZ vhodných pro instalace FVE. Výstavba v FVE v ochran-ných pásmech rozvoden VVN je jednou z možností dalšího rozvoje. Kapitálová síla Skupiny ČEZ dovoluje projekty FVE realizovat z vlastních zdrojů, proto ne-předpokládáme spolupráci s jinými in-vestory. Oldřich Kožušník, jednatel a ředitel odboru rozvoje a správa, ČEZ Obnovitelné zdroje

Jak dlouho se ještě bude pou-žívat prohlížeč Internet Explo-

rer verze 6? Všeobecně se ví, že tato verze je zastaralá a obsahuje řadu bezpečnostních chyb. Přitom samot-ný Microsoft už delší dobu nabízí vol-ně ke stažení vyšší verze Exploreru (verzi 7 a nyní i verzi 8). Dále by mě zajímalo, zda se neuvažuje o použití jiných prohlížečů, jako např. Opera, Mozilla atd.

Otázka zvyšování verze internetové-ho prohlížeče souvisí s verzí použí-

vaného korporátního operačního systému koncové stanice a všech korporátních we-bových aplikací, jako je např. Converge, PPM, GIS, intranetové aplikace apod. Dal-ším souvisejícím prvkem je i samotné na-stavení Internet Exploreru, na paměti mu-síme mít také kompatibilitu provozovaných klientů SW a aplikací se současně provo-zovanou verzí internetového prohlížeče. V rámci projektu Jednotná koncová stani-ce byla připravena základní „image“ kon-cové stanice, jejíž součást tvoří rovněž stá-vající verze Internet Exploreru. Při jeho výběru (a jeho verze) posuzujeme všech-ny výše uvedené souvislosti a prověřujeme kompatibilitu stovek SW a aplikací, které musejí při výběru vyšších verzí IE přechá-zet na nejvyšší dostupné verze daných produktů na trhu. Danou problematikou se trvale zabýváme v rámci expertních týmů a připravujeme dle nastavených pravidel změny v ICT standardech Skupiny ČEZ.Petr Šigut a Petr Juška, ČEZ ICT Services

Objednání zaměstnaneckého mo-bilu trvá nehorázně dlouho – mě-

síce. V době, kdy člověk zruší celkem únosný tarif a má být několik měsíců na kreditu, je to finančně dost náročné. Teď budu objednávat další (zatím mám jeden ze čtyř). Když zadám požadavek jako urgentní, urychlí se to? A bude si za to společnost ČEZ ICT Services účto-vat speciální přirážku za rychlost?

V souvislosti s rozšířením služby za-městnanecké mobilní telefonie v říj-

nu 2008 se skutečně mohlo dodání mo-bilního telefonu prodloužit až na tři měsíce. Nicméně motivace učinit tento krok byla jasná – vytvoření optimálních podmínek pro dostupnost zaměstnanců a jejich blíz-kých. V současné době se termín pro do-dání pohybuje v horizontu přibližně mě-síce a půl. Veškeré požadavky na služby mobilní telefonie se vyřizují průběžně a co nejrychleji tak, jak byly přijaty do systému ServiceDesk. Doba vyřízení požadavku od zadání až po dodání služby se liší po-dle aktuálního počtu objednávek. Po do-ručení e-mailové zprávy z aplikace Servi-ceDesk, že byl váš požadavek vyřešen, je dále předán externímu dodavateli, který za-jistí dodání objednané služby. Jakub Drastík, specialista podpory prodeje, ČEZ ICT Services

31 regiony

V rámci podpory regionů se výstavby turis-tických tratí Skupina ČEZ účastní buď pří-mo, nebo jako významný partner. Cyklo-stezky jsou většinou doplněny o informační tabule, které upozorňují na přírodní a histo-rické zajímavosti v daném okolí. I když vzni-kají na celém území ČR, jako např. severo-česká cyklostezka Kadaň–Klášterec nad Ohří, největší systém tratí vznikl od roku 2000 na jižní Moravě a Vysočině v oko-lí Jaderné elektrárny Dukovany. Cyklotra-sy celkem měří více než 400 km a vedou převážně po lesních komunikacích. Spo-jují Tišnovsko a Žďársko s Břeclavskem a Znojemskem a také Třebíčsko s Brnem a brněnským venkovem. Navazují na vinař-ské cyklostezky a cyklotrasu Brno–Vídeň. Dopravní značení a vybavení infotabulemi a odpočívkami bylo pořízeno z dotací Sku-piny ČEZ jako generálního partnera.

Po Energetické, nebo raději po Pivovarské? Na zámku v Oslavanech začínají i končí čty-ři okruhové cyklostezky, Templářská, Hor-nická, Pivovarská a Energetická. Procházejí údolími přírodních parků na řekách Osla-vě a Jihlavě. Energetická cyklostezka vede přes dvě přehrady, Mohelenskou a Dalešic-

kou, a také přes elektrárnu Dukovany. Tem-plářská zase prochází kolem zřícenin hra-dů za pivem Templář. Pivovarská trasa vede z oslavanského zámeckého pivovaru k dale-šickému pivovaru z filmových Postřižin. Hor-nická cyklostezka prochází údolím Oslavy k Bílému potoku bývalým kameno uhelným revírem za hornickými památkami.

Mezi další zajímavé cyklostezky pa-tří Mlynářská trasa v mikroregionu Ná-měšťsko, jejímž hlavním motivem je histo-rie mlynářství. Měří celých 185 km a vede od Žďárských vrchů až do úrodné nížiny k řece Dyji. Trasa Mikroregionem Moravia zase tvoří okruh o délce 44 km, který vede přes obce s rozvinutým vinařstvím. Cyklo-stezka Krajem dvou řek (46 km) Dobrovol-ného svazku obcí Jevišovicka zase vede z velké části Přírodním parkem Jevišovka.

Atraktivní obměnou cyklostezek v zimě jsou běžecké stopy, na jejichž kvalitní stroj-ní údržbu Skupina ČEZ pravidelně přispí-vá. Pro běžkaře je připravena Oranžová stopa Českou Kanadou, Srdcem Šumavy, Blanským lesem, lyžařské stopy Jizerské lyžařské magistrály a tratě v okolí Modravy.

text: Jaroslav Bílý foto: archiv

ČEZ regionůmPodporujeme výstavbu cyklostezek, turistických a běžeckých tras Skupina ČEZ se dlouhodobě věnuje výstavbě turistických tras pro cyklisty, ale i pro pěší a běžkaře. Celorepublikově podpořila už stovky kilometrů těchto tras.

Více na www.cezregionum.cz

Den energetiků ve Skawině V Polsku je energetika oborem s vel-kou tradicí, proto tu každoročně 14. srpna slaví státní svátek – Den energetiků. Ten provázejí rozsáhlé oslavy, během nichž je zajímavým zvy-kem například návštěva kostela, kde energetikům požehná farář firemní vlajku na další rok. Také vedení Elekt-rárny Skawina uspořádalo oslavu svá-tečního dne pro své zaměstnance. Součástí akce nebyly jenom živá hud-ba, tanec a občerstvení, ale i den ote-vřených dveří pro rodiny zaměstnanců, které si mohly elektrárnu prohlédnout s průvodcem a odborným výkladem. Na oslavě byla také udělena cena pro Safety Leaders – dlouholeté zaměst-nance elektrárny, kteří příkladně dodr-žují pravidla bezpečnosti a starají se i o bezpečnost svého týmu. Celkem bylo oceněno šest zaměstnanců.Gabriela Pátková

Jachtaři na KamenechZa finanční podpory Skupiny ČEZ uspo-řádali zaměstnanci Vodních elektráren ČEZ o prázdninách pro své ratolesti již 35. dvoutýdenní soustředění Jachetní-ho oddílu TJ Solenice v tábořišti Kame-ny u Orlické přehrady. Také letos byla pro děti připravena táborová hra, ve kte-ré získávaly v nejrůznějších disciplínách vlastní měnu Kameny, za niž si mohly každý večer vybrat a zakoupit vytouže-nou cenu. Hlavním programem byl však jachting. Začátečníci se učili názvoslo-ví, uzlování, obraty s lodí a jízdu okolo bójí. Ti zkušenější si vyzkoušeli také jíz-du v silnějším větru. Letos účastníci zaži-li snad veškeré rozmary počasí, které si lze představit – od krupobití přes přívalo-vý déšť a silný vítr až po krásné teplé let-ní dny i noci.Renata Pátová

skupina v pohybu

Oceněn byl i elektromontér Krzysztof Budek (uprostřed)

32 tým

Když vichřice řádíTým techniků oddělení vn, nn Mladá Boleslav

text: Roman Peterkafoto: Robert Rambousek

sami, velké poruchy pro nás zajišťuje fir-ma AZ Nymburk,“ říká. Se zástupcem do-davatele je nutné obhlédnout předpoklá-daný rozsah prací, domluvit podrobnosti – a také vyřídit vše po „papírové“ strán-ce. O to se stará technik řízení Tomáš Dří-za. Jeho úkolem je připravit podklady, na-psat objednávky, pro dodavatele. „Teď sestavím objednávku a až vyfakturují od-vedené práce, ohlídám, aby to souhlasi-lo s tím, co tu bylo skutečně odvedeno,“ vysvětluje. Do prací na likvidaci následků vichřice vstupuje kromě externího doda-vatele AZ Nymburk ještě další externí sub-jekt – firma Less & Forest, jejíž pracovníci zajišťují prořezání a odklízení polámaných a padlých stromů.

Pracoviště v terénuZázemí v Mělníce má k dispozici deset montérů, kteří v terénu zajišťují jak akut-ní opravy, tak pravidelné revize zařízení a další práce údržby. Všichni jsou místní, do Mělníka to mají ze svých domovů ko-lem 10 km. Obvykle ale jezdí z domova rovnou na svá pracoviště do terénu. „V zá-zemí moc nejsou – obvykle dorazí v pon-dělí, rozdám jim na celý týden práci, vyrazí

V polovině srpna se nad Kokořínskem přehnala vichřice. Pro partu montérů z mělnického zázemí ČEZ Distribučních služeb to znamenalo perný týden. „Od deseti večer do rána kluci zajišťovali popadaná vedení. Včera jezdili až do noci, dnes od sedmi ráno zase,“ popisuje situaci technik oddělení vn, nn – region Střed Ladislav Cicvárek.

32

On sám měl coby šéf desetičlenné par-ty montérů také velmi napilno. „Lítal jsem jako papírový čert a nevěděl, kam dřív sko-čit, protože jsem tu měl ještě na pomoc čety z jiných oddělení vn, nn regionu Střed, jejichž montéři to tu neznají. Musel jsem je zavézt na místo a ukázat jim, co a jak,“ po-pisuje. Podobnou spoušť nepamatuje, a to už tuhle práci dělá přes 40 let. „Dřív také byly občas vichřice, co někde strhaly vede-ní, ale aby ohýbaly sloupy k zemi a konzo-le zmačkaly jako papír a vyrvaly ze sloupů, to jsem ještě neviděl,“ říká.

Všechno ohlídatÚdolí mezi obcemi Kanina a Kokořín od-neslo řádění přírodních živlů asi nejvíce. Několika domům ulétly střechy, na hos-podu spadly dva menší smrky. Elektrické vedení je zpřetrhané. Naštěstí to tentokrát nikdo nezaplatil zdravím ani životem. La-dislav Cicvárek na místě koordinuje prá-ce, lidí tu ale dnes má málo. „Část jsem jich musel po včerejšku nechat doma – musejí se taky někdy vyspat,“ vysvětlu-je. Likvidace následků takovéhle kalamity však neleží jen na montérech z mělnické-ho pracoviště. „Běžné poruchy si řešíme

33

Máme stabilní týmLadislav Cicvárektechnik odd. vn, nn – region Střed

Je váš tým montérů personálně sta-bilní?Je. A nedokážu si představit, jak by-chom to řešili, kdyby tomu bylo jinak. Tohle není řemeslo, které se dá nau-čit za rok. Oblast, kterou máme na sta-rosti, je poměrně velká a ti kluci ji mu-sejí dokonale znát, musejí vědět, kde co mají. Když jim v noci zavolá dispe-čer, že je někde porucha, musejí vě-dět, kam jedou, aby místo řešení poru-chy několik hodin nebloudili po okrese. Teď nám navíc přibylo ještě dalších osm vesnic u Brandýsa.

Jak dlouho už v tomto oboru pracu-jete vy osobně?Do učení u STE jsem nastupoval 1. září 1964, po vyučení jsem v roce 1968 rov-nou nastoupil jako montér. Technickou funkci dělám už 20 let.

1

1 4

Ladislav Cicvárek technik odd. vn, nn – region Střed

Jan Neubauer montér

Roman Saska montér

Tomáš Dříza technik řízení

Tým techniků oddělení vn, nn Mladá Boleslav

3

4

2

1

do terénu a vykonávají naplánované čin-nosti,“ potvrzuje Ladislav Cicvárek. „Teď je samozřejmě jiná situace, v zázemí se obje-vují denně,“ podotýká. Na své lidi se může spolehnout. „Vím, koho mám v partě,“ říká. Navíc technici jsou během pracovní doby díky možnostem současných technologií prakticky pod on-line kontrolou. „Vidím, v kolik sedal do auta, kde v kolik hodin byl, můžu si zkontrolovat, jestli pracuje tam, kde pracovat má,“ vysvětluje.

Práce mají dost, i když zrovna vítr netr-há stromy a neohýbá sloupy elektrického vedení. „Když se nic mimořádného neděje, máme tzv. normální plánované práce, napří-klad v rámci řádu preventivní údržby,“ říká Ladislav Cicvárek. Této „všední rutiny“ je více než dost. „Když se dělá např. revize trafosta-nice, jsou potřeba zhruba dvě až tři hodiny, aby se celá zkontrolovala. Dva montéři tak udělají průměrně dvě za den – a trafostanic, jež musejí být každé čtyři roky takto zkontro-lovány, je tu 350,“ doplňuje. „K tomu vedení vysokého a nízkého napětí, kabely plus ješ-tě stavební program, tj. vypínání a zajišťová-ní linek pro firmy, které pro Skupinu ČEZ za-jišťují investiční činnost. Nedostatkem práce zkrátka netrpíme,“ uzavírá.

7:20 Pracovní den začíná Stanislavu Vodičkovi obvykle po sedmé ranní. „Mám pružnou pracovní dobu, takže nepřicházím na pev-ně stanovenou hodinu, ale mezi sedmou a půl osmou jsem obvykle tady,“ říká.

8:30 Poté, co pročetl e-maily a vyřídil běžnou administrativu, vyráží Stanislav Vodička ze své kanceláře zkontrolovat chod tiskové-ho centra.

Ačkoli žijeme v éře elektronické komunikace, ta papírová stále ještě neskončila na „smetišti dějin“. Úřady a firmy nadále posílají tuny papírových poštovních zásilek. Společnosti Skupiny ČEZ nejsou v tomto ohledu výjimkou. „Práce máme stále dost,“ říká Stanislav Vodička, který má na starosti ohlídat bezproblémový chod tiskového a obálkovacího centra společnosti ČEZ Zákaznické služby v Plzni.

Hlavními zákazníky tiskového a obálkova-cího centra jsou společnosti ČEZ Prodej a ČEZ Distribuce. Pro ně tu tisknou a obál-kují zúčtovací a zálohové faktury, platební kalendáře, upomínky vygenerované ze zá-kaznického systému pro zákazníky, kteří zapomněli za odběr elektřiny zaplatit apod. „Zajišťujeme také tisk a přípravu k odeslá-ní dopisů pro ČEZ Měření, např. různé do-pisy informativního charakteru, nebo dopi-sy pro ČEZ Distribuci – vyjádření k žádosti o připojení či navýšení příkonu apod. Pro ČEZ Prodej také zajišťujeme direct maily, tzn. různé obchodní dopisy, jimiž se sna-ží oslovit určitý vymezený segment zákaz-níků s konkrétní reklamní kampaní,“ vypo-čítává Stanislav Vodička.

Aby vše fungovaloJak název pozice Stanislava Vodičky na-povídá, jeho úkolem je ohlídat, aby tisko-vé a obálkovací centrum fungovalo. Mimo jiné to tedy rovněž obnáší zajistit dostatek spotřebního materiálu nebo aby byly na-bité výplatní či frankovací stroje, které za-jišťují ofrankování zásilek přímo na výstu-pu z obálkovací linky. „Posíláme zálohy poštovného na centrálu pošty. Každý stroj má přiděleno své licenční číslo a přístupo-vý kód do kreditovacího centra. K tomu se připojíme přes analogový modem, zadá-me hodnotu, kterou chceme do daného výplatního stroje nabít, částka se odečte z peněz složených na účtu a už můžeme frankovat,“ vysvětluje Ladislav Vodička. „Důležité je zvolit správnou zálohu – aby nebyla moc nízká a zásilky mohly odchá-zet, ani příliš vysoká, aby peníze neležely ladem, zbytečně blokované na nějakém účtu,“ dodává.

U ČEZ v Plzni pracuje Stanislav Vodič-ka od roku 1988, kdy nastoupil do tehdejší Západočeské energetiky na pozici školitele obsluhy sálových počítačů ve výpočetním středisku. „Pak jsem dělal provozního pro-gramátora, později přešel do oddělení vý-voje. Když se zakládala společnost ČEZ Zá-kaznické služby, přijal jsem tuto nabídku.“

8:50 Ranní směna zatím nepřinesla žádné větší komplikace. Vše zatím běží, jak má. Tisko-vé centrum v průměru měsíčně zpracuje 750 000 zásilek (obálek), potiskne 2,5 mil. stran A4 (tj. 1,25 mil. formulářů) a za poš-tovné zaplatí přes 8 mil. Kč.

10:00 Každý dokument má svou prioritu zpra-cování, něco může chvilku počkat, něco naopak musí být odbaveno okamžitě. „Například u upomínek po nás úsek po-hledávek požaduje, aby odešly ještě ten samý den, kdy jsou vygenerovány ze sys-tému,“ říká Stanislav Vodička.

13:00 Aby tiskové centrum hladce pracovalo, je třeba zajistit dostatek materiálu a také hlí-dat stav techniky.

15:30 Svůj pracovní den dělí Stanislav Vodič-ka mezi tiskové centrum a kancelář. Kro-mě své práce koordinátora se věnuje také práci na některých projektech v rám-ci Skupiny ČEZ coby člen projektových týmů. V práci končí obvykle kolem 16. hodiny.

den s text: Roman Peterkafoto: Robert Rambousek

Stanislav Vodička koordinátor ICT a tiskových služeb

34

plujeme i pod vodou

Elektrický pohon plavidel – jako ostatně všech mobilních „spotřebičů“, a to vlastně i dnes – od počátku narážel na problém zdroje elektrického proudu. V jednom případě se však ukázal jako nezbytný a nezastupitelný: u podmořských lodí neboli ponorek.

Nastupuje elektřinaJeště v 60. letech 19. století sestrojil fran-couzský admirál Bourgeois ponorku po-háněnou stlačeným vzduchem, ale její rychlost a další parametry nebyly dosta-tečné. To však nic neměnilo na tom, že si tehdejší námořní velmoci začaly uvědo-movat důležitost nové zbraně. Pokusy se konaly v Anglii, Itálii, ve Španělsku a přede-vším ve Francii a v USA. Můžeme-li důvě-řovat soudobým českým pramenům, pak se tehdy rozlišovaly podmořské lodi v pra-vém slova smyslu – plující pouze pod vo-dou a vybavené elektromotory, a tzv. lodi potápěcí, které pluly na hladině poháně-né parním strojem či „petrolejovým“ mo-torem a ponořovaly se jen při bojové akci, kdy také využívaly elektrický pohon. Dnes už víme, že se nakonec prosadily (aspoň v předatomové éře) právě „lodi potápěcí“ se spalovacími motory, které při plavbě na hladině navíc dokázaly dobíjet akumu-látory pro elektromotory, využívané při na-sazení pod hladinou.

Významnou flotilu podmořských člunů si pořídila především Francie. V roce 1888 byl na vodu (či pod ni) spuštěn Gymnote (tj. Úhoř), dlouhý 17 metrů, těžký 30 tun a do-sahující pod vodou rychlosti až 18 km/h. Roku 1893 jej následoval Gustav Zédé, po-jmenovaný podle významného vynálezce a konstruktéra v tomto oboru. Byl už 40 me-trů dlouhý, vážil 266 tun a po hladině plul rychlostí 28 km/h (pod hladinou rychlos-tí asi poloviční). Obsluhovala jej posádka 11 mužů a dokázal se ponořit do hloubky okolo 20 metrů. Ve stejné kategorii pak ná-sledovaly další – Morse, Narval atd.

V USA se ve stejné době budovaly menší ponorky konstruované inženýrem Hollandem. V roce 1895 vyplul 24 metrů dlouhý Plunger, poháněný parou a elektři-nou, o rok později dokonce jen 16metrový Holland s pohonem „petrolejovým“ a elek-trickým. Obě ponorky už byly vybaveny torpédomety, Holland navíc ještě dvěma pneu matickými děly. A tak je právem mož-né uzavřít toto téma citátem: „... podmořské lodi budou doprovázeti své námořnictvo provádějíce pod vodou pohyby s obratnos-tí ryby, s rozumem člověka a s ničivou vý-konností moderní dělostřelby.“

První zaznamenanou plavbu pod vodní hladinou provedl už roku 1624 Holanďan Cornelis Drebbel, když během tří hodin překonal vzdálenost mezi Westminsterem a Greenwichem. Až po dlouhé přestávce (roku 1776) se několikrát úspěšně pono-řil Američan Bushnell s lodí připomína-jící tvarem želvu. Podmořskou loď s pří-značným názvem Nautilus předvedl roku 1801 ve Francii další Američan – Robert Fulton. Přestože se s ní dokázal až hodi-nu (později dokonce čtyři hodiny se čtyř-člennou posádkou) „prohánět“ v hloubce asi osmi metrů, pozornost francouzského válečného námořnictva neupoutal.

Na první úspěšnou vojenskou pod-mořskou operaci si musel svět počkat až do války Severu proti Jihu. V roce 1864, ve snaze narušit unionistickou blo-kádu, zaútočila konfederační ponorka H. L. Hunley na fregatu USS Housatonic a zničila ji výbuchem upevněného torpé-da. Při výbuchu však „ona podmořská loď vzala zkázu i s devíti muži posádky“. Nutno poznamenat, že všechny dosud zmíněné ponorky byly poháněny ručně, tj. vlastní silou posádky.

Francouzská ponorka Gymnote

36 historie text: Pavel Augustailustrace: archiv autora

Křížovka

"OSUDOVÁ" ŘEKA

ZŮSTAT OPUŠTĚNÝ

OBLOHA

DIFOSFO- PYRIDIN- NUKLEO- TID (ZN.)

BIOGRAF

ANGLICKÉ SÍDLO

TROPICKÁ DŘEVINA

LADEL

SEVERO- AMERICKÝ

STROM

1. DÍL TAJENKY

JALOVCOVÁ LIHOVINA

PROJE- VOVAT NUDU

ZÁVĚSNÝ KLUZÁK

STÉNÁNÍ

ZNAČKA KOSMETIKY

ZARPUTILÁ

DÁVNÝ ITAL

PARKOVÉ JEHLIČ- NANY

OHRYZ

SLOVEN- SKÝ DENÍK

HNĚDÝ MOTÝL

ANGLICKY "ZPŮSOB"

VZ. OXIDU VANAD- NATÉHO

RYS

ZNAČKA NITU

VÝZVA K ZASTAVENÍ

OZDOBA LUSTRU

ZN. AMPÉR- ZÁVITU

JMÉNO DESTIN- NOVÉ

CHYBA (SLANG.)

VÉST

POTŘEBA TENISTY

CITOSL. PODIVU

KÓD TUNISKA

SVIT

OSETÉ POLE

(ZASTAR.)

2. DÍL TAJENKY

ŘEČNÍK

ČÁST LONDÝNA

PODNĚT

CHORVAT- SKÉ SÍDLO

VZDOR

PANÍ (ZASTAR.)

LEDOVÝ KRÁPNÍK

LÉČKA

S URČI- TOSTÍ

TŘETINA MANDELE

CITOSL. ODPORU

OPRACO- VÁVAT

SEKYROU

SBÍRKY SUŠENÝCH

ROSTLIN

POKYN

ČESKÉ MĚSTO

ASIAT

ŠPANĚL- SKÉ

SÍDLO

DUTOROHÝ KOPYTNÍK

VĚŠTKYNĚ

KÓD ISLANDU

ZVÍŘECÍ UŠI

ZKR. MÍST. TELEFON-

NÍHO OBVODU

PRUDKÝ DÉŠ

DÁVNÝ NÁJEZDNÍK

JUBILEJNÍ

OSAHÁNÍ

JEMNÉ BUBLINY

VENKOV (ZE SLOV.)

SPZ OPAVY

JM. NORS. KRÁLŮ

KÓD SIER- RA LEONE

SETBA

OVOCNÁ ZAHRADA

STARŠÍ SPOJKA

SLOVEN. „SMĚNA“

POLNÍ MÍRA

UDUPAT (EXPRES.)

MĚDĚNÁRUDA

ŘECKÉPÍSMENO

MĚSTO V NEVADĚ

TROPICKÉPALMY

MĚŘIČ DÁVEK ZÁŘENÍ

3. DÍL TAJENKY

STÁT USAKOCOUŘI

(NÁŘEČNĚ)ŘÍMSKÁ ČTYŘKA

KÓD NIGERU

SLOVEN- SKY "OCET"

DRUH TABÁKU

MOTO- RISTICKÁ SOUTĚŽ

ZNAČKA PRACÍHO PRÁŠKU

ZVUK TRUBKY

CIZÍ MĚNA

SPZ TÁBORA

POMŮCKA:ČEVO, DPN, CHALE,KROTON, MALACHIT,MODE, ONIL, RÉTOR

křížovka37

Rozluštění tajenek z prázdninového dvojčísla zní: 1. Kdo nic nedělá, má dlouhou chvíli. 2. Seneca.Z těch, kteří nám poslali správné odpovědi, jsme vylosovali tyto luštitele: Františka Fröhlicha (Slapy), Vítězslava Hrabce (EDE), Václava Janotku (Děčín), Šárku Mačugovou (Ostrava) a Marii Maškovou (Hradec Králové).K dnešní tajence prozradíme jen to, že autorem citátu v ní uvedeného je Livius Andronicus. Vyluštění zašlete do 30. září na ceznews@cez.cz nebo na adresu redakce.

38

Milan Špatenka ředitel útvaru rozvoj distribuce ČEZ, a. s.

Absolvent Elektrotechnic-ké fakulty ČVUT Praha, obor výroba a rozvod elektrické energie. V energetice pracu-je již 15 let. Nejprve v Seve-ročeské energetice (SČE), od roku 2005 pak zastával ve společnosti ČEZ Distri-buce funkci vedoucího od-boru strategického rozvoje. Na začátku roku 2008 na-stoupil do ČEZ, a. s., divi-ze distribuce, jako vedou-cí útvaru rozvoj sítí a servis. Od letošního února je ředite-lem útvaru rozvoj distribuce. Je ženatý, má tři děti: syna Martina (16), dcery Marké-tu (12) a dvouměsíční Micha-elu. K jeho vášním patří hory a vše s nimi spojené – turisti-ka, kolo a lyžování.

39

Zítřek distribuce patří chytrým sítímMilan Špatenka

1 Čím se váš útvar zabývá? Dvěma tématy – novými technologi-

emi a trendy v oblasti distribuce, a to jak na úrovni ČR, tak v EU, kde se účastníme několika týmů a projektů. Druhým téma-tem je expertní podpora distribuce, která je hodně zaměřena do oblasti IT.

2 Nové technologie, to je v naší Skupině zejména inici-

ativa FutureMotion. Týká se i vás?Velmi významně. Jednou z aktivit Futu-reMotion jsou i tzv. Smart Grids, chytré sítě v distribuci. A to je náplň naší práce na řadu let dopředu.

3 Co Smart Grid vlastně je?Distribuční síť nové generace, vy-

cházející jak z nových nároků na síť, ze-jména z rostoucího podílu decentralizova-né výroby, tak z technologických možností její automatizace, dálkové kontroly a říze-ní. V současnosti se značně zvyšuje objem žádostí o připojení obnovitelných zdrojů, většinou malých výroben energie, a to při-náší požadavky na jejich integraci do sítě.

4 Nynější distribuční síť je tedy už nefunkční?

Určitě ne, alespoň co se týče české ener-getiky. Funguje spolehlivě a nikdy nezazna-menala žádný rozsáhlý blackout jako např. v USA. Stávající distribuční síť je koncipovaná pro centrální velké zdroje, centrální rozvody a spotřebu, která je víceméně pasivní a ener-gie protéká od zdroje ke spotřebiči. Nyní do sítě vstupuje mnohem více prvků a zdro-jů na nižších napěťových hladinách, čímž se síť zahušťuje a stává se stále složitější.

5 Inteligentní síť tudíž zname-ná decentralizaci?

Ano, je to přechod od centrální výroby a centrálního jednosměrného rozvodu

15 otázek text: Pavel Pošustafoto: WWA

k decentralizaci distribuční sítě na té nej-nižší úrovni s velkým počtem inteligent-ních prvků. A velmi významně se mění i role zákazníka. Zatímco až dosud byl pouze spotřebitelem, nyní může být i do-davatelem a aktivním účastníkem sítě.

6 Co to přinese zákazníkovi? Zákazník bude mít možnost vybrat

si z celé škály tarifů a služeb a bude mít k dispozici detailní informace o své spotře-bě, které mu umožní lépe hospodařit.

7 To zní skoro jako všelék energetiky…

To si nemyslím. Jde o podobný trend, jako když se před lety v telekomunikacích zača-lo přecházet od pevných linek k mobilním. Něco podobného se odehraje i v distribu-ci – s tím, že přenos energie bude i nadále probíhat „po drátech“.

8 O těchto sítích se teď hod-ně mluví. Ale co realita?

Podle mého se o chytrých sítích mluví až moc a přehánějí se očekávání. Zatím jde o koncept a není energetika, která by je již prakticky aplikovala, vždy se jedná pouze o aplikaci určité části.

9 A jak je daleko Evropa?Jsou už k vidění projekty, jako je ří-

dicí centrum větrných farem v Portugal-sku, aplikace 30 milionů chytrých měři-del v Itálii a podobně. Jsou to ale pouze fragmenty budoucí chytré sítě.

10 Podílíme se nějak na těchto projektech?

Na těchto uvedených ne, ale jsme zapoje-ni do společného projektu sedmi největších evropských distributorů. Jeho cílem je defi-novat demonstrační projekty, které zahrnují celou problematiku chytrých sítí a vytvoření

platformy EU pro řízení a financování těch-to projektů.

11 Co se v tomto směru již ve Skupině udělalo?

Před rokem proběhl pilotní projekt chyt-rých měřidel (AMM) pro asi 2000 odběr-ných míst. Chytrá měřidla umožňují mě-řit spotřebu takřka on-line, zatímco nyní se u domácností odečítá jen jednou roč-ně. Chytré měření tak poskytne rychlé in-formace o celkové spotřebě, a představu-je proto základní stavební kámen chytré sítě.

12 Jaké další kroky chystáte? Připravujeme druhou etapu pilot-

ního projektu AMM pro cca 40 000 odběr-ných míst a v rámci FutureMotion připravu-jeme pilotní region sítě budoucnosti.

13 Kdy z toho všeho bude mít užitek zákazník?

Zavádění chytrých měřidel a inteligentních domácností očekáváme okolo roku 2015, ale „úplná“ chytrá síť se dá předpokládat někdy v letech 2020–2030.

14 Je to tedy hodně o vědě a výzkumu…

Ano, spolupracujeme s vysokými školami a řadou institucí včetně našeho Ústavu ja-derného výzkumu v Řeži.

15 Kde vidíte největší překážky?

Jde o velké investiční náklady – hrubé mezi-národní odhady mluví o nákladech 500 eur na zákazníka, celkově se tedy jedná o de-sítky miliard korun. Navíc se pohybujeme na nevyzkoušené půdě. My se snažíme dí-vat na celou věc reálně a hledáme řešení, které bude přínosné jak pro nás, tak pro zákazníky.

90316_IDEA_cez_news_inzerat_210_270.indd 1 7/16/09 3:30:51 PM