Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Ze staročeského slovníkuAuthor(s): JAROSLAVA PEČÍRKOVÁ and FRANTIŠEK ŠNAJPERKSource: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 90, Čís. 4 (1967), pp. 379-385Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23466065 .

Accessed: 11/06/2014 01:47

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 185.44.78.13 on Wed, 11 Jun 2014 01:47:10 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Ze staročeského slovníku

JAROSLAVA PEČÍRKOVÁ (PRAHA) — FRANTIŠEK ŠNAJPERK (PRAHA)

1. Ν aj mánie uKlareta

Mezi mnoha nejasnými hesly z Klaretových slovníků je i slovesné sub stantivum najmanie, jímž Klaret v Glosáři1 přeložil latinské hamatio.

Celý verš zní: Hamacio naymanye sit ructuacioque říhanieЛ Verš je za řazen v kapitole De motibus corporis, do níž Klaret pojal lidské smysly, pocity a duševní hnutí, stavy a činnosti orgánů lidského těla apod. V této souvislosti vypadá dvojice hamatio najmanie na první pohled zcela ne

smyslně, nebot hamatio je odvozeno od slovesa hamo, hamare ,chytat ryby na udici, chytat ptáky na lep* (denominativum od hamus, -i m. ,udice').3

Najmanie není jinak ve staré češtině doloženo. Flajšhans ve svém slov níku к vydání Klaretových děl4 u hesla najmanie pouze poznamenává, že toto slovo je jinak neznámo. Význam hesla najmanie nebyl patrně jasný ani Gebauerovi, neboť je ve svém Slovníku staročeském neuvedl.s V novém materiále ke Staročeskému slovníku v archívu Ústavu pro jazyk český ČSAV není najmanie doloženo odjinud než z tohoto místa z Kla reta.

Položme si však otázku, je-li najmanie původní a správná hlásková podoba tohoto slova. Víme, že Klaret ve svých slovnících často slova měnil, „krátil" je nebo „prodlužoval" z důvodů metrických nebo kvůli rýmu.e A to se patrně stalo i v našem případě: najmanie může být zkrá ceno ze staršího a původního najímame.

Možnost apokopování í je dotvrzena i Gebauerem, který v Historické mluvnici jazyka českého I ve výkladu o odsouvání i uvádí případy dia

lektického odsouvání i ve slabice ji [krajna, zaje, vajčko)7 z východočes kého nářečí. A o mistru Klaretovi, vlastním jménem Bartoloměji z Chlumce, víme, že pocházel z Chlumce nad Cidlinou a že byl před pří chodem do Prahy členem kláštera v Opatovicích.8 Již V. Flajšhans

1 Mg. Claretl de Solencia Glossarius, ed. Václav Flajšhans: Klaret a jeho družina 1, str. 75—202.

2 KlarGlos 1376. 3 Substantivum hamatio neuvedeno v žádném ze slovníků středověké latiny. V mate

riále SSL v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská pouze tento doklad z Klareta.

Slovníky uvádějí hamus, -i ,udice, vidlice na chytání ptáku, hamis, -itis ,prut na chytání ptáků, kůl držící síť na chytání ptáků a zvěře', hamula, -ae ,udička, vidlice', hamo, ■are I .chytat ptáky na udici n. ptáky na lep'.

4 Václav Flajšhans, Klaret a jeho družina 2, str. 352. 5 Jan Gebauer, Slovník staročeský 2, Praha 1916. 6 Václav Flajšhans, LF 50, 1923, str. 236. Uvedený příklad zlatávek místo zlato

hlávek je podobný našemu. 7 Historická mluvnice jazyka českého I (Hláskosloví), str. 228. 8 Václav Flajšhans, Klaret a jeho družina 1, str. 78 п., LF 50, 1923, str. 238 п.;

Bohumil Ryba, VKCSN 1943, V, str. 7.

379

This content downloaded from 185.44.78.13 on Wed, 11 Jun 2014 01:47:10 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

JAROSLAVA PECÍRKOVÁ — FRANTIŠEK ŠNAJPERK

ve svém článku o Klaretovi9 i v úvodu к edici Klaretových slovníků upo zorňuje na četná nářeční slova z východočeského nářečí u Klareta.w

Tento jev, odsouvání i, mohl mít širší platnost, nemusel být omezen

jen na východočeskou oblast. U slovesa najímati (koho ,najímat, zjedná vat к nějaké činnosti za odměnu') je doložena apokopovaná podoba z Bible Drážďanské: Jížto snosíte zlato z pytlíka a střiebro vahú vážíte

negmagycz zlatníka, aby učinil boha Is 46,6 (Pror, nagymagicz BiblOl, -Lit, -Pad, -Praž] conducentes aurificem.

Tím lze tedy uspokojivě vysvětlit hláskovou podobu slova najmanie, které Klaret vytvořil ve zkrácené, apokopované podobě, typické pro vý chodočeské nářečí.

Když jsme takto dospěli к podobě najímanie, budeme moci snáze vy světlit i význam tohoto slova. Vidíme, že zřejmě patří ke slovesu jímati ,chytat' a najímati [ptáky] ,nachytat, nalapat', к nimž ukazuje také la tinské hamatio a hamo, hamare. Odtud můžeme vyvodit význam .ujímání, bodavá n. svíravá bolest' (srov. novočeské ujímání ,svíravé bolení v bři

še'],11 související s představou chytání (srov. rus. schvatki ,křeče'). S tímto významem bude heslo najímanie, doložené jen v podobě najma nie, uvedeno ve Staročeském slovníku.

Jaroslava Pečírková

2. Názvy exotických zvířat v staročeských překladech

Jako v jiných oborech odborného pojmenování, tak i u názvů zvířat mohl se staročeský překladatel z latiny opírat jen o skrovné odborné

prameny (fyziologiáře a slovníky vůbec], A tak texty, jejichž tematika obsahovala prvky exotické — jevy v našem prostředí neznámé — stavěly stč. zpracovatele před obtížný úkol: najít pro příslušná lat. slova ade kvátní vyjádření. V takových textech (patří mezi ně z nejstarších památek Alexandreis a především stč. překlady biblických textů] nalézáme něko lik způsobů, jak se tyto potíže překonávaly: lat! názvy cizokrajné reality se buď přejímaly beze změny (často s vysvětlujícím atributem, např. tigris také zvieřě BiblOl Job 4,11, tigris takové zvieře to jest BiblMlyn t. ],. nebo se přejímaly v počeštěné formě (např. vedle pardus zvieřě tak ře čené BiblOl Jr 13,23 čteme pard zvieřě řečené Pror t., pard to zvieře BiblOl Is 11,6], anebo se překládaly. К překladu bylo ovšem používáno domácích názvů zvířat vyskytujících se u nás (např. tigris — zubr ι par dus — rys), i když šlo o pojmenování zvířat cizích, o nichž překladatel buď neměl představu žádnou, nebo si je představoval jen přibližně na podkladě tehdejších nedokonalých výkladů, např. VýklKruml 23b ad Lv 11,18 vykládá lat. slovo onocrotalus takto: onocratallus avis est in

aqua sonitum faciens, duos habet uteros, in uno... cibaria recipit, in alio ... decoquit et digerit. Horům duo sunt genera: unum aquatile et aliud

9 Klaret, LF 50, 1923, str. 232—244. 10 LF tO, 1923, str. 238 п., Klaret a jeho družina 1, str. 79. 11 Příruční slovník jazyka českého VI, str. 441; Slovník spisovného jazyka českého

III, str. 961. 1 O analogickém postupu v staropolských překladech viz A. Bruckner, Slownik

etymologiczny jazyka polskiego, Warszawa 1957, s. 667: ,,W 15. wieku obcego ,tygrysa' tlumaczono najdowolniej zqbrzem, nie maj^c o tygrysie wyobraženia (podobnie ,osla dzikiego' losiem ochrzczono, a ,wielbl§da' orzem)".

380

This content downloaded from 185.44.78.13 on Wed, 11 Jun 2014 01:47:10 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

ZE STAROČESKÉHO SLOVNÍKU

solitudinis, Joyka est solitudinis, eciam sonitum clamorosum habet; proti tomu stč. bible má za lat. onocrotalus acc. onokrakala (BiblPad Dt 14,18, BiblKladr t.), onokrakula (BiblPraž t.), nom. onokrakulus (BiblPad So 2,14), onokrokulus (BiblPraž t.], stč. ekvivalenty sojka (BiblOl častěji, např. Lv 11,18, BiblLit t., BiblPraž t.), sýc (BiblOl Is 34,10, BiblLit t., BiblOl Dt 14,18, BiblLit t.) a bukač (BiblPad Is 34,10, BiblPraž t.).

Autoři stč. cestopisů (např. CestLobk, CestKab) podrobně popisují, ale nepojmenovávají exotická zvířata, s kterými se setkali na svých cestách; připomínají však většinou, jak těmto zvířatům říkají místní obyvatelé. Překladatelé Milionu a Mandevilly ponechávají cizí názvy předlohy, popř. je formálně počešťují; uveďme příklad: ptáci frankolyni CestMil 17b, ptáčtie, jiemžto nekají bargelat CestMil 46b, ptáci řečení austures Cest Mil 111b; srov. názvy zvláště často v CestMil připomínaných ptáků gir falkové, gryfalkové, zyrfalkové, gurfalkové, gurfalegové (za lat. grifalchi, též girfalchi, např. v CestMil66b). Pokus o český překlad názvu cizo krajného zvířete najdeme např. v CestKabK 4b: na těch horách zvieřata jsou jak psi nebo jako lišky, kterážto υ noci, když se lidé upokojie, zbie hají z hor a přiběhují až к městu a berú, což mohú dojiti a unésti a zase na hory utiekají. Za to mám, že sú podobné к opicem, než neviděl sem jich než slyšel sem. Jazykem tureckým slovú daffinowe, česky neviem, kterak abych je jmenouati měl po jich jazyku než zloději. Jako v Cest MandA 218b pod názvem gorjant a v CestMil 120b pod názvem gyraffe, je i v CestKabK 35b pod názvem dyawant (všude s podrobným popisem] míněna asi žirafa; avšak toto slovo ve stč. materiále doloženo není a vzhledem к tomu, že Kabátník ji popisuje jako zvíře divné a neobvyklé, dá se předpokládat, že u nás známa nebyla. Naši předkové neměli o ži rafě jasnou představu; tento exotický zjev nebyl pojmově zpracován v ustáleném stč. názvu.

Nejistota v pojmovém zpracování cizí reality se někdy přenáší i do ci tací latinských pojmenování v památkách slovníkových nebo výklado vých a projevuje se zde formálními změnami; tyto změny v latině mohou pak někdy ovlivnit i podobu přejatých slov a také české ekvivalenty na příslušných místech stě. překladů. Tak slovo onocrotalus má v Mam KapR a v slovnících kromě jiných také variantu onocraculus, z čehož vy vodíme nejen české varianty onokrakulus, onokrokulus apod. [v. výše), ale i překlad sojka: komponent craculus totiž připomíná lat. název sojky graculus (v. KlarGlosA 236), a tak nejčastější český ekvivalent za ono crotalus je slovo sojka, které má zcela jinou pojmovou stránku lexikál ního významu než lat. onocrotalus.

Je tedy zřejmé, že při pojmenovávání vzdálené cizokrajné reality do cházelo к značné promiskuitě s realitou blízkou a známou, a tím jsou dány jisté nesnáze lexikografického zpracování staročeské slovní zásoby. Objevují se tu problémy především ve vyčleňování slovních a významo vých jednotek, v určování synonym, v hodnocení lat. ekvivalentů apod. Pokusíme se proto na několika typických příkladech popsat z různých aspektů dostupný materiál a dojít к obecnějším poznatkům, které by mohly prospět lexikografické práci a poopravit některé její omyly.

Podle stupně pojmového zvládnutí cizí reality můžeme rozeznat ve stč. překladech tři základní postupy, kterými se v oblasti pojmenování zvířat vyrovnává stč. překladatel s lat. předlohami.

1. Prvním postupem je prosté („citátové") přejetí cizích slov jako

381

This content downloaded from 185.44.78.13 on Wed, 11 Jun 2014 01:47:10 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

JAROSLAVA PECIRKOVÁ — FRANTIŠEK ŠNAJPERK

camelopardalus, tragelaphus, oryx, pygargus v textech biblických nebo

grifalk, frankolin, bargelat, austur, rondes apod. v textech stč. cestopisů (CestMil, CestMand). Překladatel neznal příslušné pojmy a ani se ne

pokoušel jejich lat. názvy nějak přeložit (až na malé, nepodařené vý jimky, např. tragelaphus wlkogednecz KlarGlosA 453, podle Flajšhanse snad m. vlkojelen.ee); ojedinělé pokusy o formální převedení jsou zde násilné a neobratné (např. origien BiblPad Dt 14,5 za lat. origem, pigar gana BiblPraž t. za lat. pygargum). Tímto typem se zabývat nemusíme.

Skutečnými jednotkami stč. slovní zásoby se takové výrazy nestaly; jejich pojem nebyl znám ani překladateli ani čtenáři.

2. Cizí název byl buď přejat, nebo byl přeložen slovem zachycujícím domácí realitu, a tento ekvivalent byl pak v dalším vývoji vystřídán pojmenováním vyjadřujícím původní realitu. Jako příklad uveďme lat. slovo onager, stč. los, později lesní n. lesový, polský, divoký osel (ž vzča

kajú loffowe υ žiezi svěj ŽaltWittb 103,11, ŽaltPod, BiblDrážď, onagri zviefata ZaltKlem, oslové lesoví ŽaltKap, oslové lesní BiblOl, -Praž, di vocí oslové -Lit, -Pad za lat. onagri}.?·

3. Velkou skupinu tvoří konečně cizí slova, která byla přejata beze změny nebo byla formálně počeštěna, později pak překládána slovy ozna čujícími domácí realitu. Jde o slova jako tigris, pardus, chamaeleon, cro codilus, choerogrillus, onocrotalus apod. Jejich překlad do stč. je v pod statě vždy nějak motivován. Výběr ekvivalentů mohl pocházet buď z částečného poznání cizí reality, nebo z dobového — někdy i mylného —

výkladu cizího názvu (např. u slova onocrotalus, v. výše). Lexikografické zpracování slov této skupiny vyvolává největší problémy, a proto se za měříme na ni.

Zvolíme si několik typických slov a budeme sledovat, jak jsou ve stč. materiále doložena. Zajímat nás budou především tato fakta:

a) podoby názvu dané cizokrajné reálie v lat. předlohách, v latinsko českých slovnících, mamotrektech a v textech výkladových a zároveň

také jeho podoby v stč. textech, pokud tato slova zůstala nepřeložena; b) všechny příslušné stč. překlady-ekvivalenty3 a jejich varianty; c) věcné výklady v období staročeském (1300—1500), týkající se ob

sahu oněch slov.

Lat. tigris: a) v lat. i českých pramenech pouze tigris (např. tigris periit — tigris také zvieře zhynulo jest (BiblOl Job 4,11); b) zubr (např. zubr také zvieře zhynulo jest BiblLit Job 4,11, zubr jest zhynul BiblPad t., tigris zubr KlarGlosA 509); zubrzicze (BiblPraž Job 4,11); c) tigris est bestia variis distincta maculis mire velocitatis VýklKruml 95b.

Lat. pardus: a) v lat. pardus, v stč. památkách pardus, pard, fard (např. pardus vigilans-pardus bedlivý BiblOl Jr 5,6, pard bedlivý -Lit, -Pad, Pror, pardus jard KlarGlosA 528); b) rys (např. rys bedlivý BiblPraž Jr 5,6 a jinde v BiblPraž: Jr 13,23, Is 11,6 Hab 1,8; Bethanath dóm rifow Výkl HebrK 55a domus pardorum); levhart (namia lewhart neb ris VýklHebrK 93a pardus; pardus lewhart VýklKruml 129b ad Sir 28,27 a 193b ad Os 13,8, pardis ryfom vel lewhartom VýklKruml 200a ad Hab 1,8); c) ergo

2 Srov. rozdílná zpracování hesla los (1.) u J. Gebauera (Staročeský slovník 2, Praha 1916, s. 268) a hesla loš v staropolském slovníku (Slownik staropolski, 4, Wroclaw—Warszawa—Kraków 1963—1965, s. 120).

3 Jde spíše o paralelní vyjádření nežli o ekvivalent; pro stručnost však tohoto ozna čení používáme dále. Viz závěr našeho článku.

382

This content downloaded from 185.44.78.13 on Wed, 11 Jun 2014 01:47:10 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

ZE STAROČESKÉHO SLOVNÍKU

videtur pardus et tigris pro uno et eodem animali, secundum hoc dicatur lewhart, alii dicunt rys VýklKruml 95b.

Lat. chamaeleon: a) v lat. gamaleon К 273, st. 15, 18a, camaleon Mam

KapR 18a, camelon К 70, st. 15, lila, cameleon KNM XIII D 11, 14. st., 319b, camalion К 70, st. 15, 29a; v stč. textech není; b) křeček (např. BiblOl Lv 11,30, -Praž, MamKapR 18a ad Lv 11,30, KrumlVýkl 24b, К 70, st. 15, 29a a].); sysel (např. krzeczek vel sissel UK VI Ε 14, pod. KNM XIII D 11, st. 14, 319b); c) camalion est animal diversa varietate con

spersum ut pardus К 70, st. 15, 29a; camaleon ... nostri exponunt krze czek VýklKruml 24b ad Lv 11,30.

Lat. crocodilus [corcodrilus): a) v lat. cocodrillus KlarGlosA 534, co codrilus Vít 94a; v stč. kokodryllus BiblPraž Lv 11,29, kokodryl -Lit t.; b) bobr (např. BiblPad Lv 11,29, -Praž t.); bobřiek (MamKapR 18a, bobrek MamUKD 300b); jězvec (K 650, st. 14, 91a, Vít 94a, VýklKruml 24a); plech (KlarGlosA 534, SlovVeleš, Vodň 52b); c) cocodrillus a croceo colore dictus est animal in aquis et in terra valens longitudine ... den tium et unguium immanitate armatum VýklKruml 24a. Kromě toho je toto zvíře charakterizováno srovnáním nebo podrobněji popsáno v někte

rých stč. překladech mimobiblických (Ote, AlexPov, CestMand), např.: ihned vyjide ... hovado podobné к Ipotamovi, maje prsy jakožto koko

drylowe AlexPovB 268a pectus habet sieut corcodrillus; potom z toho třstie rakové veliké a divné hrubosti vyšli sú majíce hřbety tvrdšie nežli

kokodrylowe AlexPovB 266a habentes dorsa duriora sieut corcodrilli; v Ote najdeme pokus překladatele aspoň o druhové vymezení významu stč. slova kokodril: kokodryli ti ještěrové jedovatí OtcB 179a, pro koko

dryla tak řečeného ještěra' t. 229a; v CestMandA 201a konkuruje se slo vem kokodril slovo san: ti cocodrilowe nebo sani činie jim mnoho žalosti; na témž místě i podrobný popis: to jsú. (tj.kokodrilové) jako velicí dra kové, silní, tlustí a krátké mají nohy čtyři a jsú také zpósoby, jako zde

ještěrové; ... jestit (tj. kokodril) žlut a črven vešken a mát škaredý zrak a pohlcujeť jiná zvieřata, kteráž popadnúti móž, i lidi к tomu. A když jde po piesku, tehdať táhne svój ocas po sobě a tak piesek zplazí jako by strom táhl tady.

Z uvedeného popisu čtyř typů názvů cizokrajných zvířat jsou již zřejmé rozdíly, které mohou ovlivnit lexikografické zpracování takového mate riálu. Především pokud jde o přejetí slov: slovo chamaeleon není v této ani v počeštěné podobě přejato vůbec, slovo tigris bývá v stč. textech přejato v podobě nezměněné, pardus pak jednak beze změny, jednak ve formě počeštěné, a cocodrilus rovněž. Také v počtu stč. ekvivalentů

se jednotlivá slova mezi sebou liší: tigris se překládá pouze jako zubr·, chamaeleon jako křeček, někde jako sysel [paralelně vedle názvu kře ček); pardus jako rys, někde jako levhart (rovněž paralelně vedle slova rys); cocodrilus má ekvivalentů několik: nejčastěji je to bobr, dále bob řiek, jězuec, plch. Věcné výklady o daných zvířatech (nejčastěji ve Výkl Kruml a v slovnících) se omezují jen na vytčení základních znaků (určení barvy a typické vlastnosti). Z těchto skrovných zdrojů je možno někdy aspoň přibližně odhadnout motivaci některých stč. ekvivalentů. U slova chamaeleon bylo asi rozhodující pro volbu ekvivalentu křeček zdůraznění barvy zvířete (animal diversa verietate conspersum); tygr [tigris), prav děpodobně jako zvíře vynikající rychlostí (bestia mirae velocitatis), byl v stč. pojmenován zubrem·, pard (pardus), vyznačující se ostražitostí

383

This content downloaded from 185.44.78.13 on Wed, 11 Jun 2014 01:47:10 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

JAROSLAVA PEČIRKOVÁ — FRANTIŠEK ŠNAJPERK

[pardus vigilans), byl v stč. nazván rysem·, u slova cocodrilus bylo prav děpodobně podkladem pro volbu stč. ekvivalentu bobr prostředí, ve kte rém cocodrillus žije (animal in aquis et in terra). Pro lexikografické zpracování daného materiálu je závažné i to, že byl ve VýklKruml 95b ztotožněn pard s tygrem a u slova pardus byly paralelně uvedeny stč.

ekvivalenty dva [levhart a rys). Z toho se dá totiž usuzovat, že obsah

takových názvů exotických šelem v představách našich předků splýval a nabýval určitějších rysů někdy vlivem pojmu cizokrajné šelmy u nás více známé (levhart). Také z popisu zvířete nazvaného v stč. překladu kokodril (je označován jako ještěr nebo saň, je přirovnáván к draku], dá se soudit, že toto slovo mělo v stč. lexikální význam vymezený zřetel

něji než např. slova chamaeleon nebo tigris. Důležitá je pak otázka, jak se máme při lexikografické práci vyrovnat u hesel zubr, rys, křeček, bobr a dále u hesel jězvec, plch, levhart apod. s jejich latinskými ekvivalenty. Je jisté, že je nesmíme přecenit. Nelze souhlasit s praxí, která se uplat ňuje v některých dílčích slovnících, že se lat. ekvivalent bere za hlavní kriterium pro určení lexikálního významu bez přihlížení к tomu, jakou měl představu stč. překladatel o dané cizokrajné realitě. Tak se např. u hesla velblúd uvádějí dva významy — ,velbloud' i ,slon' — jenom proto, že v AlxB (76, 83, 86, 89, 90), v AlxŠ (6, 14, 16) a v překladu bible

(1. Mach 1,18 a 3,34) je stč. slovem velblúd přeloženo lat. slovo ele

phas.4 Není podobně možno souhlasit s tím, aby u hesla zubr byl uváděn

význam ,tygr'.5 Pak by totiž např. slovo kokodryl muselo být synonymem stč. slov bobr, bobřiek, jězvec, plch, protože to jsou stč. ekvivalenty za lat. slovo crocodilus. Rovněž nelze pokládat stč. slovo los za synony mum výrazů divoký osel, polský osel, lesní nebo lesový osel jen proto, že starší žaltáře mají za lat. onager stč. ekvivalent los. I v těchto přípa dech ovšem lat. ekvivalenty do stč. slovníku patří, avšak musí být na značen jejich zcela jiný vztah к heslovému slovu, než jaký к němu mají skutečné lexikální ekvivalenty lat. předlohy, které „lat. formou vyjadřují

všechny složky významu stč. heslového slova kromě složek daných jiným jazykovým ztvárněním".6

František Šnajperk

4 Srov. české vydáni Alexandreidy (Alexandreida, к vydání připravil V. Vážný, Praiha 1963, s. 247). R. Trautmann v slovníku к svému vydání Alexandreidy (Die alttschechische Alexandreis, Heidelberg 1916, s. 147) uvádí podle našeho soudu vhod

něji u hesla velblúd pouze význam ,Kamel' а к dokladům z AlxB a z AlxS praví: „es ist an В und Š entsprechenden Stellen von Gu vom Elephanten die Rede.. wahrend velblúdóu in Ν richtig camelos Gu 2, 134 und slony 2271 elephantes Gu 3, 420

wiedergibt". 5 Srov. Fr. Šimek, Slovníček staré češtiny, Praha 1947, s. 233. 6 Viz Principy staročeského slovníku, § 5.271 (1. sešit Staročeského slovníku, v tisku).

384

This content downloaded from 185.44.78.13 on Wed, 11 Jun 2014 01:47:10 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Ε materia lexici linguae Bohemicae veteris

JAROSLAVA PEČtRKOVÁ, FRANTIŠEK ŠNAJPERK

ZE STAROČESKÉHO SLOVNÍKU

RÉSUMÉ

1. Bohemlca vox vetus na]manie in Clareti Glossaril capite, quod De motibus

corporis inscribitur, latine hamatio vertitur, nomen quidem substantivum verbale a verbo hamo, -are, i. e. ,hamo piscari, virga viscata aucupari'. Quae significatio vocum

najmanie et hamatio sit in tali oontextu, quaeritur. Ad quod verbum vox najmanie per tinet? Najmanie non est vocis huiusce forma primitiva, sed a substantivo nomine na

jimanie concisione apparet derivata, quae ad verbum jimati, i. e. ,capere', et najimati [aves], i. e. .apprehendere, captare', pertinet. Vox najmanie captationis evocata ima

gine ,valetudinis incommodum, dolor pungens aut constringens' significat. (J. Pecir

kova). 2. Animalium exterae originis nomina Latina in linguam Bohemicam veterem trans

lata tres re ipsa In linguae Bohemicae veteris thesauro ostendunt modos, quibus interpres difficultates in rebus apud nos adhuc ignotis recte exprimendis amovere

conabatur. Saepissime eo usus est miodo, ut animalia exterae originis apud nos aut omnino aut ex parte ignota atque denominanda eorum animalium, quae in Europae mediae regionibus notissima exstiterant, nominibus instruxerit. In linguae Bohemicae veteris materia studio atque scientia oognoscenda voces Latinae sub specie memorata examinari debent earumque significatio vocis Bohemicae translattoni non est semper congruenda. Ex ipsis vocibus Latinis animalium exterae originis vocum Bohemicarum veterum significationes differentes non sunt proponendae, si ignorantia rei per alie nam vocem in exemplari ad imitandum proposito designatae excluduntur. Proponi e. gr. non potest, quin vox Bohemica vetus zubr et ,zubr' et ,tygr' (looo Latinae vocis tlgris) significaverit aut quin los idem fuerit ac ,!os' et ,divoky osel' [loco La

tinae wocis опадет). Harum vocum in lexico elaborando studium atque scientia hac via

et ratione sequendae nobis videntur, ne duarum significationum per se exsistentium simulacrum evocari posslt, sed ut dilucide doceant lexici significationes varias re vera

non reperiri. [F. Snajperk).

26 — Listy filologické 385

This content downloaded from 185.44.78.13 on Wed, 11 Jun 2014 01:47:10 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions