ZEI'IĚI'IĚŘIČSKÝ UĚsrníKPříspěvek ku posuzování trigonometri-

ckých sítí pražských.Přednesl Ing. J. Pe tří k na sjezdu čes. přírodozpytců a lékařů v Praze r. 1914.

V minulém století byly provedeny tři větší práce pro řešenísítě trigonometrické pro král. hlav. město Prahu a okolí. Je topředevším práce Jiittnerova1

), kterou začal r. 1804, dále síťkatastrálného měl"ení z r. 1836-1841 a síť Sterneckova2

) z roku1876, která vlastně sloužila k určení polohy pražské hvězdárny.Methody pozorovací jakož i pracovní pro tyto tři práce jsouodchylny, neboť podniknuty byly v různých ďobách, za různýchokolností a různými prostředky, leč pro posouzení celkové jsouvelice zaiímavy.

Ze základny přímo měřené na Letné a ze změřených úhlůodvozena síť Jiittnerova pro plán král. hlav. města Prahy,a souřadnice bodů těch vypočteny pro počátek souřadnicovýHvězdárna. Síť trigonometrická pro stabilní katastr byla odvozenagraficky ze souřadnic pravoúhlých trigonometrických bodů III.řádu vztažených na počátek Gusterberg u Kremže. Síť Sterneckovaodvozena ze změřených úhlů a ze strany Ďáblice-Píska vojenskésítě trigonometrické, a souřadnice bodů vztaženy na počáteksouřadnicový Ďáblice.

Ve všech třech soustavách je řada bodil stejně pojmeno-vaných, které však nejsou identické, poněvadž byly během dobypřemístěny nebo jako věže přestavěny, z nich vybírám jakopříklad bod Ďáblice, abych na něm zjistil rozdily polohy vevšech třech soustavách, kromě toho bod Hvězdárna, abych naněm mohl posouditi shodu, s jakou byly určeny v soustavěJiittnerově a v soustavě stabilného katastru.

Po vyloučení bodů hrubě neshodných bylo vybráno 7 bodiltrigonometrických, shodných ve všech třech soustavách a z nichodvozeny veličiny potřebné pro přepočítávání bodil soustavyJiittnerovy a stabilného katastru na soustavu Sterneckovu. Propočetní kontroly spojeno těchto 7 bodil v lomenou čáru. Jsouto body: Sv. Vít, Staroměstská radnice, Novoměstská radnice,Karlov, Sv. Stěpán, Sv. Jindřich a Sv. Kateřina. Císelné hodnotysou!adnic jsou uvedeny v tab. I.

') J o s e f J li t tne r. Trigonometrische Vermessungen atd. Abhand-lungen der kon. bohmischen Gesellschaft der Wissenschaften 1823.

2) Rob. v. St e r ne c k. Trigonometrische Bestimmung atd. Mitthei-lungen des k. k. mil. geograph. Institutes 1887.

1915/1

IJi

ittne

rova

sous

tava

Kat

astrá

lní

sous

tava

ISt

erne

ckov

aso

usta

vaB

odz

r,18

04z

r,z

r,18

76

IIxi

yixk

Iyk

XSI

ySI

Sv.

Vít

P 1-

447"

76+

1144

·53

I

-22

832

5'70

-18

611'

38+

5046

·59+

4578

·60

Star

om.

radn

ice

P 2-

45'8

9-

299·

64li

--'-

227

932·

15-

2005

7'78

+54

49·2

0+

3135

'12

345-

54·

II~-

2269

44-2

7N

ovom

.ra

dnic

eP 3

+94

2'55

--

2010

8·42

+64

36'7

3+

3089

·88

I:.

Kar

lov

P4+

1995

'67

-85

5·31

I'-

225

893'

27-

2062

3·83

+74

89·9

0+

2580

·20

I

Sv.

Štěp

ánP 5

+11

48'3

3-

580'

51I

_.22

673

9·66

-20

343·

80+

6642

'55+

2854

'93

Sv.

Jind

řich

P 6+

168'

5997

2·71

-20

731·

22I+

5663

'15+

2462

·38

-.

-22

772

0'73

!I-226

438-

43Sv

.K

ateř

ina

P 7+1

448·

91-

619;

39-

2038

3'82

+69

43'7

7+

2816

71

tIvěz

dárn

a0·

00·

0·00

II

--

--

Gus

terb

erg

!0'

000'

00--

--

-I

bábl

ice

!

--

I

--

0·00

0'00

1915/2

Pro každou stranu ve všech třech soustaváchsměrník a a délka strany s. Pro soustavu J iittnerovu

yi y~, 11+1

X~ + Itg ai

11, 11+ I

Yi _ yi11+ I 11

sin a~, 11+ I

Xi Xi11+1 11

cos a~'lI+I

Sk =s"=

Z těchto veličin vypočteny stotožňovací prvky: s t o t o ž-ň o v a c í s o u čin i tel q a s t o tož ň o v a c í Ú h e I w. Pro sto tož-ňovacího činitele qi ze soustavy Jiittnerovy do Sterneckovy projednu stranu platí

qi' -11,11+ I -

SS11,11+ I

Si11,11+ I

pro průměr ze všech stran[ss]qi.= _[Si]

Podobně pro katastrální soustavu[ss]qk= _[Sk]

Na vedlejším obrazci je znázorněna strana P1 P2 = PnPn+ 1

ve dvou soustavách souřadnicových, znázorněny směrníkya'1"2 ai a"12 - a" a jich rozdíl W'1"2.n, n + l' - n, n + 1

!il.•l. p, ~s

,;~" ..,I. ~ j 7

j IV~12'I~i; p,,;; ,;Lx IX' Xs' +X.

J ~

Tento stotožňovací součinitel q zprostředkuje porovnamdélek vypočtených z jednotlivých soustav, nebo! každá soustavamá základnu, která je měřena pokaždé jiným měřidlem, o jinédélce, za jiných okolností, někdy ta základna je redukována nahladinu mořskou, jindy snad není a podobně. Proto než počnemeporovnávati délky, musíme tímto součinitelem je násobiti, abychomměli výsledky stejnocenné. Na tab. II. jsou výsledky sestaveny

1915/3

II II I! !i_______

IL_ 1

I[-

1~~~-J

I---O'52~I

i

2267

I0'44

m---

'1------

1I

0'47

m3362

1_

1i

---.

O'42m

1541

iI

1 1-----

---

-1972

.il~45

m.

1i

29,159

i0'50

m-

---1------

15097

IISterneckova

I'Jiittnerova

Katastrální

[III

soustava

IIsoustava

soustava

II

,SS

:1qi

•Si

qkSk

i

__II

TTl

lim

mI

-~l

-P 2

;11498'576-r1498'727

I1498-'-714--

----1,1

1--[1----'7---1--------

P-

p!988'566

I,:989'297

II989'002

_2_

3

11--

P 3-

P 4'

1170'017

I1169·766

I'1170·365

p,":p,.i~907741!-890.599

-~91'3~

IP5

-P 6

1055·140

1055'103

1054'605

P6-

P71328'735

'Ii1327'898

I'1328'286

I-1--'1--

P7-

P1!_-==89_'121_11~2589'5~5_1

2588'613

Ii

I

[1'::0'151

----

~------

I----

----

I-

0'1381

9924

~..L

0"731

I~.

0'430.

---

1352 1

I

II+

0'251

-0'3481

4661

1+0'175

1-

0'578

5090

í

II

I+

0'535[

11+

0'037

--

-----

28517

1+0·837

1+

0'4491

---.~,-- 1587

I1

I-

0'464

[1-0'508

15580

[-------;:---------

II !I

III

!IDopustná

.odchylka

I

1915/4

a vyšetřeny rozdíly a dle změny znaménka možno souditi, žejsou v délkách jcn chyby nevyhnutelné.

Současně jsou tam zaneseny dopustné odchylky Lls, jak jsoudovoleny dle tab. 1 b i n str u k c e z r. 1904 a je zřejmo, že ažna dvě jsou v mezích dopustných.

Podobně vyšetříme i stotožňovací úhel ro. Kdyby osysoustav byly rovnoběžny, musily by se směrníky aS a ai (obr. 1.)totožných stran shodovati. Poněvadž se směrníky neshodují.soudíme na nerovnoběžnost os X v obou soustavách a rozdílsměrníků dává sklon roi obou os xs a Xi . Poněvadž strany nejsoustejně dlouhé, je zřejmo, že rozdíl úhlový vypočtený z rozdílusměrníků dlouhé strany má větší váhu, než rozdíl úhlový ro vy-počtený z rozdílu směrníků krátké strany. Bude tudíž třebazavésti obecný aritmetický průměr a váhy klásti rovny čtvercůmdélek stran vyjádřených v km, aby se v průměru uplatnilydlouhé strany.

[p. ro~, n + d[p]

Výsledky jsou zaneseny v tab. III. Z výpočtů těchtodostáváme

qi 0'999 79qk = 0'999 82

roj l' 58'6"rok = 19' 19'2"

Tím je úloha převedena na jednoduché řešení transformacepravoúhlých souřadnic rovinných ze systému J iittnerova do sy-stému Sterneckova. Nazveme-Ii souřadnice J iittnerovy převedenédo systému Sterneckova iXO iyo dostáváme

{iXO = a + qi. XI cos roi -- qi yi. sin roi!yO = b + q! X! sin roj + q! y! cos roi

nebo postupujeme-li od bodu k bodu v lomené čáře a přepočtenýbod pokládáme za nový začátek, pak stačí převáděti pouzerozdíly a rovnice I. nabudou tvaru

f Ll iX ° = ql . Ll xl . cos roI - qi . Ll yi. sin roIlLl lYo = qi . Ll Xi . sin roi + qi . Ll yi. cos roI

Xi xinT 1 n

Ll yl - yl - yl- n + 1 n

Podobně převedeme souřadnice katastrálné do soustavySterneckovy a dostaneme kXO kYO

1915/5

- -

P1 - P2

P2 - P3

P3 - P4

P4 - P5

P5 - P6

IP6 - P7

IP7 - P1

roi = II rok =aS _ ai II aS - ak

II o , " , ,,\1,

[1105 35 04'7 II 2 3'5 I: 2148'8 112,25

il II II177 22 37'4-l-2-~~II~--42'Olll'OO

~~ 10 ;105l-,-- Is021I 17 5504111021 I

I I ----,I I I11342 02_ 102-il_'_ 16°~1~ 3500 liOoSI 'i_21 50 28'5 .1.1 1 28'3 I 17 32'7 1'21

I',11

195 27 57'7 li 2 18'7 il 18Ir;; \O;--;;;0;-:1-2- -~11~9.1 ,I

Knihy železniční se stanoviska evidence katastru.Přednesl dne 29. března 1914 v České technice v Praze souldce zemského

soudu K are I V e i t h.Pozemky, na nichž jest provozována dráha, mají se stanoviska

knihovniho práva zvláštní povahu právní. Jsouce rozloženy dlouhým pru-hem v několika okresích soudních, ano často i v několika zemích, jsoupodobny silnicím, o nichž jest známo, že mají zvláštní úpravu právní. Bylytaké svého času silnicím kladeny na roveň a vyloučeny z knih veřejných.

Theori'e o veřejnoprávní povaze pozemků železničních nedala sevšak udržeti. Nehledě ku zcela různému způsobu užívání silnic a drah,nabyla se zkušenost, že pozemky železniční mohou býti předmětem sou-kromého vlastnktví, čemuž u silnic tak není a že jsou též objektem ope-rací úvěrních, dále že provo,zováním dráhy na pozemcích ž·elezničníchvzniknouti mohou různé prá'vní vztahy k sousedům dráhy, jež mají v zá-pětí vznik různých věcných práv a závazkfI soukromoprávních. Z tohodfIvoclu opuštěna byla zásada, že se nemají pozemky drah zapisovati do knihveřejných, avšak poznávalo se zároveň, že zařízení knih pozemkových sepro ně naprosto nehodí, neboť právní povaha pozemků těch líší se značněod právního podkladu pozemků obyče'jných neb těch, jež zapsány jsou vdeskách zemských a to již vzhledem k možnosti, že na pozemky želez-niční, jakožto celek mohou s·e nabývati rfIzná práva, ku př. hypothekárnía že se mohou zatížiti jakožto cel e k různými břemeny. K tomu přistu-povalo nutné zjednání je dno t n o s t i a pře h led n o s t i tělesa dráhy,kteréž, probíhajíce nejen mnoha okresy soudními, ale často i několikazeměmi s odlišným mnohdy zákonodárstvím knihovním, bylo by podro-beno eventuel'ně rfIzným právním normám. Nedoporučovalo se dále roz-kouskovati těleso dráhy do poZ!emkových knih jednotlivých soudníchokresfI, nýbrž přiia'ta zásada c e lil t r a 1<i s a c e pozemků železničních vezvláštních knihách soudů zemských. Tyto motivy, nehledě ani k tomu,že zákonodárství ve věcech železni<čních vyhraženo jest říšské radě, vedly

1915/6

k zařízení zvláštních k 111 i h že le z nič nic h, jež zavedeny byly říŠ.z á k o n e m ze dne 19. k vět na 1874, č. 70 ř. z. Rozumí se samo sebou,že knihy železniční jako součá!st knih veřejných jsou ve všeobecných zá-sadách (ku př. ohledně formy zápisů a pod.) podřízeny předpisům vše ob.zákona knihovního zoe dne 25. července 1871 č. 95 ř. z. K uvedenému zá-konu o knihách že'lezni'čních vydáno prováděcí nařízení min. spravedlnostize dne 31. května 1874 č. 87 ř. z., jež obsahuj,e předpisy rázu formálního azejména důležitá nařízení pro civilní a evidenční geometry ohledně tvořenípaf'cel železničních, adjustování map železničních a p.

K n i h y žel e z nič n í sestávají z v I o ž e k žel e z Ul i ční c h ato jednak pro z a tím n í c h (provisorních), jež ne'Obsahují ještě všechnypozemky dráhy, poněvadž tyto nejsou dOlsud u příslušných okr. soudů vy-hledány, jednak z vlož·ek d e f i nit i v ní c h, v nichž zapsány jsou jižvšechny pozemky, vyhledané v t. zv. ř í z e ní vy h led á va c í m žel e z-nič n í p o zem k y. Každá vložka obsahuje pravidelně je dnu dr á h u, ačjsou výjimky (ku př. dráha buštěhradská má společnou vložku s dráhouKrupá-Kolešovice, spojovací dráha jihoseNeroně'mecká obsahuje ve vložceželezniční Č. 14 všechny své tratě.) Vložka pojmenována je obyčejně podledráhy, jež jest jejím předmětem, (ku př. Žďár- Tišnov), při čemž odbočkytvoří s hlavní tratí jediný knihovní celek.

Pře d m ě t 'e m knihy železniční nejsou však všoechnry pozemky,určité dráze patřící, nýbrž pouze t. zv. p o zem k y žel e z nič n í, t. j.pozemky, na nichž s'e dráha provozuje. Tento pojem pozemku že,!ezničníhonutno míti stálle na zřeteli a jest jeho podmínkou 1. aby dráha nabylak o n c 'e s s e ku stavbě a provo:zování dráhy, 2. aby na pozemcích skutečněpro voz o val a d o p r a v u o s o b a z b o ž í, 3. aby provozování todálo s·c ve ř e j ně (není tomu tak ku př. u továrních drah vlečných, u drahdůlních a p.) a 4. aby podnikatelstvu přiwáno bylo pro nabývání pozemkůželezničních p r á 'lOV Y v I a s t ň o v a c í. Teprv,e' jsou-li zde tyto čtyřipodmínky, může se mluviti o pozemku železničním v knihovně právnímsmyslu. Nejsou tedy předmětem knihy žel·ezniční jednak pozemky, jichždráha nabyla, aby na nich zřídil'a s'tavbou dráhy přeložené c e sty, dále po-zemky, sloužící dráze k u 'led le j š í m z a ř í z e ním, ku př. k dobýváníštěrku, ukládání hmot sta'vebních, pak pozemky, jež dráha musela zrůzných příči,n zakoupiti, ale jichž nepouži'la ku zbudování trati nebbudov; to jsou ta'k zv. po zem k y d i s p o s i ční, jež se zapisují pod-nikatelstvu dráhy do soukromých vlož'eok. V mapách se dle ustálené praxevyznačují tyto pozemky žlutou barvou. Pozemky železničními nejsou téžtak zv. pří jez d u í s i I nic e (Ei'senbahnzufahrtstrassen.), t. j. siluice, ježsprostředkují spojení nádraží s ostatními komunika'cemí. Tyto silnice sedle zem. zákona pro kráL Ceské ze dne 18. dubna 1886 č. 38, resp. ze dne9. března 1887 č. 57 z. z. pro Moravu zanesou do seznamu veřejného statku.

Zde upozorniti jest na často se vyskytující případ, že evi-dence katastru' ohlašovacím archem oznámí rozdělení železničníparoely na část, jíž užívají ku příkladu hlídači drah u strážníchdomků jako pOlle, přednostové stanié jako zahrad a podob. Z ho-ř'ejšího plyne, ž,e tyto parcely nemohou míti rázu pozemku železničního,ba dle výkladu řiditelstev drah mají tyto pozemky ráz p o u z e p r o-v i s o r n í, tak že nemají obdržeti ani zvláštního čísla kat. a parcelaželezniční, z jejíž části se utvořily, se tedy nerozdělí. Jaký význam mátato změna kultury na předpi,s daňový, nespadá ovšem do okruhu tétopřednášky. Jen mimochodem ještě připomenouti jest, že obsah vložky že-lezniční dotýká se i všeho mat e r i á I u m o v i té h o, ku př. vozovéhoparku, strojů v díl'nách a pod. Tento materiál má ovšem význam jen p'roúvěrni operace a event. exekuce na dráhu, do vložek železničních se všaknezapisuje.

Každá vložka železniční r o v nás e h I a v ní k n i z e p o z e m-k o v é a tvoří knihovní j 'e dno t k u, nesoucí určité jméno, vzaté buď dlepočáteční a konečné stanice dráhy, neb z jiné důl'CŽité vlastnosti dráhy(západní dráha, buštěhradská dráha, elektrické dráhy král. hlav. městaPrahy, místní dráha Kolín-Cerčany a P.). Každá vložka železniční más,vé čís I o. U zemského soudu v Praze jest jich doposud 138.

1915/7

R o z s a h jednotHvé vložky železniční určen jest koncesní listinou,potvrzením ministerstva železnic a přehl'ednou mapou, t. j. mapou ~ener.štábu, na níž jest směr dráhy červenou čarou vyznačen.

Každá vložka železnhční má svou s b í r k u I i s t i n, kt,e'réž se acontario listin knih pozemkových nesvazují do svazkll, nýbrž se u ostat-ních spisů, vložky se týkajících, pone'chávají. Aby se podání knih ž,eleznič-ních líšila od ostatních tabulárek, vede se pro ně zvláštní železniční denníka každé podání kromě čísla tohoto denníku obdrží znaéku »ž e 1.« (ně-mecky E. B.) - Proto ku př. vyložiti jest číslo 200/14 žel. takto: číslo 200j,est. číslem denníku, čísl:o 14 značí rok a značka »ž,el.« znamená, že sejedná o tabtilá<rku železniční.

Podání, jež nevedou přímo ku zápisu do železni,ční vložky, zane-sou se do r e j s tří k u s b ě r n é h o, jenž nese značku Nc. - Sem se za-řadí též ohlašovací archy (jež se kromě toho vyznačí v t. zv. e v i den č-

ním z á z n a m u II. Naskytne-H se tedy ku př. číslo Nc XIV. fJlO~~~,jestje vysvětHti takto: Nc je značka sběrného rejstříku, XIV je číslo oddě~enísoudního, 200/14 je číslo mjstříku toho a ročníku jeho, 2 je číslo listu pří-slušného spisu a číslo 364 je 'čís10 evidenčního záznamu. Z tohoto záznamuse věc vymaž'e, dojde-li ku knihovnímu zápisu, aneb nedojde-li k němuvůbec, ku př. když se ohlašovací arch odv,ol'á a pod.

Kromě listin tvoří nerozlučnou část každé železniční vložky map yžel e z nič n 1. Na tomto místě zmíniti se jest pouze o jejich vnější strán-ce; o obsahu jich pojednáno bude později. Mapy železniční uloženy jsou vknihovně soudní odděleně od map knihy pozemkové, resp. map desk zem-ských a seřazeny jsou jednak dle vložek, jednak pro každou vložku dlesoudních okwsů ve zvláštních polotuhých deskách, označenÝch číslemvložky, jménem soudního okresu a seznamem obcí, jichž se dráha dotýká.Mapy že.[ezniční jsou zpravidla zakresleny v měř í t k u so li dní map y,t. j. 1 : 2880 a musí býti o věř e n Ý m i k O'P i e mim ap y k a t a str á I n í,vydané archivem map ka'tastrálních. me 'novějších předpisů, zejména in-strukce ministerstva financí ku provedení nového měření ze dne 1. května1907 mohou býti mapy katastrální vyhotoveny v měřírtku větším, ku př.1 : 2500, 1 : 1000, 1 : 750.

Jest to značný pokrok pro přehlednost map, nutný hlavně pro měst-ské obce a pro obce, kdež jest množství malých parcel. Věc tato má všakv praxi soudní j,ednu závadu: Mapa soudní jest vedena pouze' v měřítku1 : 2880 a opatřování nových map v měřitku větším děje se u soudů velmipomalu a od případu k případu, následkem čehož se mapy katast. s maJpouknihovní co do měřítka nesmvnávají. V zájmu jednotno,~ti mapy soudní a ka-tastrální, j,e'ž musejí býti ve stálém souhlasu, doporučovalo by se, aby soudopatřil si všechny mapy v novém měřítku, jakmile vyjdou. To však seneděje a tak vznikají u soudů velké obtíže, zejména když evidenční ge-ometr ohlašuIe změny ve stavu katastrálním s připo.J.ením plánku v mě-řítku jiném nežli je 1 :2880. Obtíže tyto jsou tím značnější, poněvadž usoudů, zejména větších obstarávají zakreslování do map' buď úředníci kni-hovní, ba i ofHcianti soudní, kteří ovšem nemohou ani při sebe delšípraxi nabýti vědomostí odborně vzdělaných ~eometrů.

Důležitost map soudních, alespoň u větších soudů vyžadovala byzajisté, aby je doplňoval zkušený odborník.

VI'ožky železniční mají svůj soud knihovní u zem s k Ý c h s o u d ůzemí, v nichž dráha se nalézá. Probíhá-li táž d r á h a více zeměmi, zvolísi podnikatelstvo soud zemský jedné ze súča'Stněných zemí samo. Takku př. severozápadní dráha a dráha císaře Františka Josefa má svůjsoud knihovní ve Vídni, Českomoravská příční dráha v praze. Má-litotéž podnikatelstvo víc e dr a h v různých zemích, určí soud knihovníministerstvo železnic. To jsou zásady orní s t n í pří s I u š n o s t i.

V ěc n ě příslušným jest týž zemský soud pro všechny knihovnízáležitosti cel k u dráhy se týkající, ku př. pro změny ve vlastnictví, provklady a výmazy práv zástavních, dá1e pro veš ker é knihovní úkonyj e dno tlí v Ý c h p o zem k ů ž e le z nič n í c h, ležících v tom okrese

1915/8

soudním, v němž řízení vyhledávací přísl'ušný okresní soud ukončil a zem-ský soud je schválil bez ohledu na to, zda u jiného okresního soudu protouž dráhu řízení vyhledávací ještě ukončeno není. Jediná výjimka z tétozásady jest, jde-Ii o dodatečné nabyti části veřejného statku neb o na-bytí většiho komplexu pozemků pro dráhu, ohledně niž jest řízení u okres-ního soudu již ukončeno. Tu provádí se vyhledávací řízení na žádost pod.nikatelstva OP ě t u o k I' e sní h o s o udu.

Výlučně příslušným jest o k T e sní s o u d pro řízení ku vyhl'edání. železnÍčnkh pozemků v jeho okresu ležících a to i pro poz,emky zapsanév deskách zemských neb knihách horních. Soud desk zemských neb horníchpouze v y k o n á v á v tomto případě usnesení soudu okresního. Příslušnýmjest v tomto případě soud okresní i v městech, kdež agendu knihovní vy-konávají soudy sborové. (Ku př. v Praze jsou soudy okresní příslušnýmiku vyhledání železničních po,z'emků elektrické dráhy pražské, a'č knihovnízáležitosti jim nepříslušejí).

Nyní zmí'niti se jest o postupu, j a k z a k I á d á sen o v á v I o ž k ažel e z nič n í resp. j a k z v 1 o ž k y P I' o z a tím n í v z n i k n e v I o ž k ad e f i nit i v n í. Každá vložka železniční jest při svém vzniku vložkoup I' o v i s o I' n í, jež neobisahuje soupis pozemků a všech práva závazků nanich, nýbrž má kromě ti t u I ní h o I is t u pouze .Ji, s t v I a s tni c k Ý at. zv. I i s t z á vad 1. odd. Do 1i s t u v I a s t n ic k é ho zaJpíše' se vlast-nictví podnikatelstva s obmezeními / koncesní listiny vyplývajícími, ze-jména s 1. zv. P I' á ve m s pad n o s t i stá t u, 1. i. právem státu, že pourčité řadě let (60~90) dráha bezplatně připadne státu a s 1. zv. P I' á v e mv Ý k u p u stá tu, 1. j. právem, že stát může dráhu i před uplynutím kon-cesní lhůty pro sebe zakoupiti.

N a I i s t u z á vad 1. odd. zapi,sují se břemena, jež tíží dráhu jakocelek, ku př. hypotekárni závazky z dluhů dráhy. Schází tedy k úplnostivložky žel. oba listy podstaty žeJrezniční I. odd., v nichž zapisují se pozem-ky železniční a změny na nich. Na místo nich založí se do vložky pře-hledná map'a o směru dráhy a potvrzení min. žeJreznk o směru tom. Dáleschází v provisorní vložce I i s t pod s t a t y že lie z nič n í II. odd.,v ně'mž se zapíší práva dráJhy na jednotlivých pozemcích sousedních na-bytá a I i s t z á vad II. odd., kdež se opět zapíší závazky dráhy vůči sou-sedním pozemkům. Doplnění ~el. vložky těmito listy stane se až po ukon-čení vyhledávacího řízení u okresních soudů.

Zříz'ení prozatímní vložky vyhlásí soud ediktem, jenž se jednou vy-tiskne v úředních novinách a vyvěsí u soudů okresních a soudu zemského.V tuto dobu dostane vložka své jméno a číslo.

Pro obmezenorst látky opomíjím zmíniti se o ř í z e n í k o n c e sní m,o 1. zv. koncesi předběžné a o připravných pracích technických, jež musípředchálZeti udělení koncese, jakož i o tak zv. po c h o z í k o m i s i, ježzabývá se otázkami většinou lokálního rázu a přikročím ku krártkému vy-líčení ř í z e níž e I e z nič n í p o z e mk y v y h led á v a c í h o, jež ko-ná se u soudů okresních. (Pokrač.)

Zprávy literární a odborné.Články časopisné.

M i t t e i I u n gen des. k. u. k. m i I i t ii I' g e o g I' a p h i s c h e nInstitutes in Wien. Sv. XXXIII. R. 1913: J. Grergor. Údaje vo-dočtu dubrovnického v letech 1912 a 1913. ~ K. K o I' zel'. Stereoautogra-metrie ve službách vyměřování zemí.

Osterr. Zeitschrift flir Vermessungswesen:S. 2.~1O. 1915. Dr R. S c h u m a n n. Ober di1e Anwendung der

Theorie vom Massenausgkich (Isostasie).

1915/9

S. 53. R. 1915. ti. E c'k e r. Oemeinsame Tangente an zwei Kreis-bógen. -

S. 33. R. 1915. A. M u s i!. Eine neue Prazisionsnivel1ierlatte mitInvarskala.

S. 65. R. 1915. Dr. For s t e r. Oas Fehlergesetz.Osterr. Wochenschrift fiir den offent!. Baudienst:

S. 73. 1915: Dr. Ing. M. Per n 1. Ober das Rechnen nach Ferro!.

Prof. Dr. Fr. K o h le r. Nová methoda měření základen. V komisiknihk. Řivnáč. Nákladem Ceské matice technické v Praze 1914.

E. D o lež a I, Internationales Archiv fiir Photogrammetrie. Sv. IV.1913-14. C. Fromme, Vídeň. Cena 24 K.

Ke statutární úpravě evidenčních geometru v Bosně a lIercegovlně.Ze všech bosensko-hercegovských zemský'ch úředníků pohlížejí ke

statutární úpravě s největším očekáváním kat'e'gorie katastru daně pozem-kové, vla'stně evidenční geometři. Již od delší doby potvrzují mnohé do-klady, že jest o tuto úřednickou kategorii nejhůře postaráno. A přece jesttato z nejdůležitějších a nejzáslužnějších oddělení civilní sprárvy.

Pohlédněme na činnost této úřednické skupiny od okupace: geometrpracoval hned na počátku před 35 léty na vyměřováni okupovaného územi,jest budovatelem veškerého grafického zobmzení bosensko-hercegovskéanektované země. Na vý1sl'edcích jehá prací jest založena celá přítomnásous,tava pozemkové daně. A asi 10 roků pozdějí pracuje zde geometrna zodprovědném zakládání pozemkových knih a na úpravě lesního majetku.Patnáct roků potom jest opět jen geometr při provádění paušalování de-sátků, buduie veškerý cenný aparát ooeňováni pozemků a paušalovánídesátků. Netřeba tudíž podotýkati blíže, že veškeru zodpovědnost za ve-dení zmíněných prací má opět sám geometr. Mimo to bývá ještě přibránke všem možným kulturně-hospodářským pracem. Není třeba, jeho vý-znam ve veřejně hospodářském životě zvláště prokazovati, neboť jestpatrno, že vše souvi,sející s pozemkem a půdou vždy též vyžaduje i jehoúčasti a spolupráce.

Po krátkém tomto vylíčení jeho povinností a výkonů bude též namístě, zmíníme-li se o tom, jaký vděk sklidil od správy až podnes.

Mnozí se školským vzděláním častokráte da'leko skrovnějším dostalise při jiných odborech pravidlem dále nežli u nás. S velkou námahou vy-bojovaná VI. třída hodnostní pro evidenční geometry - místo řiditele ka-tastru - jest již od mnoha roků neobsazeno a mnohé, zvláště na venkověusazené geometry by zajímalo, kdo vlastně požívá příjmu, připadajícíhoVI. hodno třídě a placeného z našeho rozpočtu. Neboť všichni víme velmidobře že nebylo příjmu toho použito ještě na výp,latu remunerací ve forměplacení přesčasných úředních hodin za výminečné práce vykonané téměřpři každé evidenci na venkově během letních, avšak ještě více termino-vaných zimních prací. Ostatně musili jsme se již dávno zříci remunerací,třebaže však vidíme, že se u jiných oddělení ještě vyplácejí. Musíme trvatina obsazení VI. hodno třídy, která nám n<J,leží, jakož ostře protesto,vatiproti námitkám, že bychom snad nikoho neměli pro toto místo řiditelemezi na'šimi zaslouženými a ve zdejších si'užbách sešedivělými pány. Jakýjest tudíž dftvod pro to, že již po čtyři léta není obsazena VI. třídařidite\e, jíž má býti representován celý geometrovský stav v Bosně atIercegovině? V Německu má každý odbor také svého odborného personál-ní,ho referenta, neboť jen pod jeho odborným dohledem a při stálém jehostyku s personálem může přesně působiti i úřad jako oe'lek. Samozřejmě

1915/10

musí býti utvořeno mí1sto řiditelovo i personálního referenta z osob z na-šich kruhů vybraných. Dle našeho náhledu mají odborné inspekce po ven-kově za účel, poznati skutečný stav podřízeného personálu, a to nejens hlediska služebního, ale i soukromého, a pak na základě šetření he1z-pro'středně provésti změny v personálu. To byl by, zdá se, účel inspekcía též nejdůležitější úkon inspektorův a řiditelův. Provedením takto kon-statované nutnosti změn v personálu bylo by učiněno zadost jak služeb-nímu, tak i soukromému zájmu. Jak se to vše děje však u nás? Směro-datnou není zde osobnost z našich řad, nýbrž o šetřeních jednoho refe-ruje na rozhodných míst'ech jiný. Tak jest opět odňata možnost na'šemuodboru, aby se jako ta:kový representoval vlastním řiditelem. Jako pří-klad, jak by se vše mělo zaříditi, pouklzujeme na organisaci rakouského,jakož i říšsko-německého katastru.

Pokud sle též týče rozmnožení míst v VII. až X. hodno třídě, jsmetéž velmi pozadu oproti ostatním oddělením (úřadům berním, účetním,pozemkových knih atd.).

Též postup z XII. do Xl. hodno třídy jest jednou z bolavých strá-nek v našem stavu. Všichni jsme absolvovali vysokoško,lská studia, mnozíz nás mohou vykázati též několik roků civilní praxe, leč přece musímeče1kati průměrně čtyři až pět roků, než dosáhneme Xl. hodnostní třídy,čehož docílí praktíkanti u státních oddělení nejvýše ve dvou letech. Tímvíce pociťuje se tu nesprave'dlnost, když každý jednotlivec v našem odboru,ať jest již v té neb oné hodnostní třídě, musí pracovati úplně samostatnějak v poli, tak i v kanceláři, jakož též zodpověděti v plné míře svojipríuci. A nemají se přec mladí lidé, kteří mají s chutí nastoupíti dráhubosens'ko-hercegovských evidenčních geometrů, připravovati o zápal kupráci špatným platebním systémem a poměry postupovými. Jest jasno,že každý, který musí zápasiti vždy s nouzí a mnohdy i s hladem, nenítak vždy duševně schopen ke svým zvlášť namáhavým pracem.

Doufáme, že statntární úprava, nařízená, bývalÝm společným mini-strem financí drem ryt. Bilinskim, splní aspoň část na'šich plně oprávně-ných požadavků, nechtíce připustiti, že rozhodujícím čínitelům jest neznámnáš trudný, tak často již vylíčený stav. »S. T.« 20. II. 1915.

Nač e s k é tec hni ce p r a ž s k é z a p s á n o bylo do 15. lis,topaduve šk. r. 1914-15 celkem 1464 řádných posluchačů a 33 mimořádných po-sluchačú; z toho připadá na učebný běh zeměměřičský (2. roč.) 47 posluch.a na kulturní ínženýrství (4. roč.) 41 posluchačú.

Na české technic,e brněnské jest na r. 1914-15 za!psá-n o 256 řádných poslucha:čú a 22 mimořádných posluchačů a 73 hosté.Z řádných pos1uchačů připadá na učeb. běh zeměměříčský (2. roč.) 18posluchačů a na kulturní inženýrství (ročník I. a IV., ježto roč. II. a III.nikdo nenavštěvuje) 17 posluchačú.

Stá t n í z k o u š k u v letním semestru r. 1914 (od 1. března do31. července) složili na české technice v Brně pánové v učeb. běhu ze-měměřičském. V i t a I,ii Ludvík ze Stariho Oradu v Dalmacii, K u d l,i č k aFerdinand z Němec. Má'lkovic, Ne d b a I František z Prusinovic, K něž í-ne k František z Mrákotína, L a m s e r VáClav z Bučovic vesměs naMoravě.

V zimním semestru (od J. října 1914 clo 28. února 1915) p. ViktorMat y á š z Uh. Brodu na Moravě.

Stá t n í z k o u š k u v učebném běhu zeměměří6ském složlli na C. k.čes. vys. škol'e technické v Praze v letním semestru r. 1914 a v zimním se-mestru š'k. r. 1914-15 pánové: K nor r Miroslav, O o t o v a c Antun, N i-kolov Velio P., Bradáč Josef, Kondr Václav, Beneš Miloslav,B e zd ě k a Karel, D u šek Jaroslav, K a í n Bedřich, Lan g Ferdinand,Míček Lev, Pudr Jaroslav, SaričMirko, Maršálek Emil, JirasFrantíšek, K u n s t aJd t August, S o b e I Rudolf, Mot y č k a Jaroslav,

1915/11

B u I a t Eduard, And o n o v Bonju, M o sr Jan, Fr a n c Jan, A I e x ievAlexandr, B u r g- e t Josef, Jan d a Antonín, 2 e I e z n Ý Antonín, K op e č-n Ý Karel, Vel e n s k Ý Antonín.Návštěva vysokÝch škol technických a vysokých škol

zem ě děl s k ý c h.Sedm r<lJkouských vysokých škol technických vykazuje pro letní

semestr studijního roku 1913-14 dle stavu z 1. května 1914 úhrnnou návštěvu10.248 studujících, oproti 9.787 v roce minulém, což činí přírůstek 461 studu-jících, čili 4'7 proc. Náskdující přehledná tabulka vykazuje návštěvujednotlivý'Ch vysokých škol technických, dostoupivší řádnými a mimořád-nými posluchači a rozděleni řá'tlných po'sluchačůna jednotlivých od-

.borech.

Všeobecný odbor. .Stavební inženýrstvíPozemní stavitelstvíStrojní inženýrství

(a elektroinž.) .Chemické inženýrstvíKulturní inženýrstvíŘádní posluchači.Mimořádní posluchačiHosté

Dohromady

180 46 61 296 41 35 I 130 789844 271 250 748 260 181 I 45613013228 50 55 230 32 182 777

1065 273 248 792 408 21711 437 I 3440197 53 126 382 156 57 216

1

11187- - 26 331 I 12 42 51, 462

'125141 69317691' 27791 90915321147219668. 168 7 49, 121 34 43 11 433- - I - I 119, 28 147

. 126821 7001 818129001 943/ 69411511 110248

Ze všech posl:uchačů bylo 94'4 proc. řádných, 4'2 proc. mimořád-ných a 1'4 proc. hostů. Jako v předoházejícím, tak v roce 1913-14 jest nej-více naJvštěvována česká vysoká škola technická v Praz·e' 28'3 proc.všech studujících; pak nás,leduje vysoká škola technická ve Vídni 26'2proc,; na třetím mí,stě jest vysoká škola technická ve Lvově 14'7 proc.Nejméně navštěvovaná jest vysoká škola technická ve Styrském Hradcia čes, vys, škola technická v Brně (6.8 proc.l. Z jednotlivých odborů, vyka7,lIjeodbor strojního inženýrství a elektroinženýrSltví největší návštěvu 33'6proc. vše'Ch řádných posluchačft; pak následuje stalvební inž,enýrství 31'2proc.; na třetím místě jest odbor chemicko-technický s nynější zmenšenounávštěvou (12'3 proc.); nejméně navštěvován byl odbor kulturního inže-nýrství 5 proc. všech řádných posluchačů. Neodvislý od těchto odborůjest odbor všeobecný, v němž jsou seskupeni studující rftzných nauk. -Vysoká škola zemědělská vykazuje návštěvu 1030 studujících oproti 1053v roce 1913. Z těchto bylo 971 řádných (94'3 proc.), 58 (5'6 proc,) mimo-řádných posluchačft a 1 hospitantka. Asi pol'ovina řádných a mimořádnýchposluchalčů (495) věnovala se l'esnímu, něco více než třetina (352) po,lnímua zbytek (182) kulturnímu studiu.

Inženýrská komora dolnorakouská odbýva1la 28. Iedna 1915 druhévalné shf'Omáždění. Stavovských zpráv nebylo. Usneseno zavésti poplatekspolkový pro pří.ště pro g r e s ivn í. V členské schůzi dne 18, února 1915tamtéž jednalo se o popularisaci poznatků úkolů civilních technikft dennímtiskem. Podán námět dožaJdovati s.e moci pro civilní techniky, by mohlipřímo zastupova'ti strany při soudních řízeních v procesech technických anikoliv jako prostí slyšení znalci, což žádá specielní ustanovení a upravenípoměru vzhledem ku právníkftm. Jinak lze ve věci pracova'ti přednáškami.

1915/12

K. r. T e je s s y podává zprávu o rozhodnutí ministerstva obchodu, kte-rým se prohlašuje, že o p r á vně ní c i v i I n í h o in žen Ý r a mohoubýti předmětem vol n é ž i v n o s t i, když vykonávajíci nemůže s'e' přizpů-sobiti autorisa:Ci, což jest energicky potírati. Přijaty jsou pak návrhy: 1.Shromáždění žádá předsednictvo, by otázku pojmu a činnosti rádce inže-nýra věnovalo pozornost a' učinilo opatření k dosažení tohoto cíle s P'O-známkou, že se to naří,zuje předsednictvu, 2. ochrany oprávnění civilně-technických ílčinně se dožadovati a 3. předsednictvo má ustaviti výbor,kterému přísluš.í právo články pro časopisy připravi,ti a uveřejňovati.

Panamská světová výstava v San Francisku r. 1915. Různé pověstí,že v tomto roce stanovená světová výstava v San Francisku bude odl'O-žena následkem světové války, jsou bezpodstatné. President výstavy C.Moore prohlásil, zpráva vÝstavy ani nikdy nepomyslila, přípra'vy prota-hovati nebo otevření její odložiti. Dosud se přihlásilo k účasti na výstavě44 Spojených států a 34 státy cizí. Většina těchto států převza,la již stavbuvlastních budov. Ostatní výstavní budovy jsou vesměs dostavěny a nyníse provádějí již jen vnitřní zařízení. Z 34 států cizích jsou 3 súčastněnéválky a žádný z těchto neodřekl dosud své účastenství. Američané slibujísi následkem 'e'vropské vá,lky zvýšenou návštěvu výstavy obyvatelstvemjižní Ameriky, kteří míi8to Evropu navští'ví San Francisko. Výstava většíchjihoamerických států má býti ještě zvětšc'la; tak Argentina a Brasiliežádala již správu výstavy o rozšíření jím přidělených míst. Pozoruhodnéjest, že také Cína se poprvé súčastní výstavy na stroje.

Do nového spolkového roku.Vstupujeme do třetího roku trvání spolku a vydávání odborného

samostatného časopisu. Práci začali jsme za nepříznivých poměrů v doběpro stav geometrický kritické a nyaí jsme v poměrech vůbec nejtěžších,které si lze mysliti. Stavovské otá!zky, pro nás nejen palčÍ'vé, a'le přímoživotní, nemohly býti ani rozvinuty, jak jsme si je v programu vytknuli ajejich propracování a propagace teprve nás čekají v době budoucí. Jest tutedy třeba zachrániti -spolek a časopis co jeho mluvčí orgán, které jsouteprve po překonání velikých obtíží, jež se mnohým zdály býti vůbecnepřekonatelné, 1. j. so,užití a spolupráci všech českých geometrů všechkategorií a míst mocnářství našeho uskutečnili v začátcích. Po uklidněnínynější těžké doby budeme terprve ceniti sílu sem'knutí stavu a jednotnouspolupráci českých geometrů, by získali si postavení, jaké jim, akademi-ckým občanům, technikům, právem náleží, jak ve společnosti, tak co dohmotného oceně'ní.

Vznášíme tudíž apel na pány kolegy: podporujte spolek a rozšiřujtepočet členů a iutence spolkové osobním působením mezi kolegy a pří-znivci jednotlivci i korpofa;cemi. Přineste mužně oběti hmotné zapravenímpříspěvků a duševní pnspěvky a zprávami pro časopis. Veškeré zprávyliterární a změny adres posílejte na redaktora časopisu Brno, Ceská tech-nika, peněžité příspěvky a interní věci spolkové na pokladníka p. E. Po-niatovského, Praha IL, Vojtěšská ulice 5 a p. starostu prof. J. Petříka,Praha II., Ceská technika, Karlovo náměstí.

II. řádná valná hromada "Odbočky Spolku českých geometrů v Hrně«konala se dne 21. prosince 1914 v Be'sedním domě v Brně.

Valnou hromadu zahájil v 10 hodin dopoledne pan předseda Odbočkyprof. dr. Aug. SemeráJd, který v krátkém proslovu poukázal na vážnost do-by, která nás nutí, omeziti činnost spolku jen na nejnutnější vnitřní zále-žitosti a vše ostatní ponechati na dobu příhodnější. Vzpoměl kolegů v polia věnoval posmrtnou vzpomínku padlÝm na poli cti kolegům: Cer n é m uFr., R i e g lov i Ant., O n d r á k o vi Lamb., N o s á lov i T. a S k u p o v iFr. a zesnulému K o ž í k a v i M. Na ,to vyzval přítomného jednatele ku

1915/13

přečtení protokolu minulé valné hromady. Protokol tento schválen pakjednohlasně be'ze změny.

Dále předčítá jednatel ná,sledující výroční zprávu za rok 1914:

Také v druhém roce působnosti smHovala činno'st naší Odbočkyhlavně k vybudování stavovské organisace geometrovské získáváním po-kud možno největšího počtu členstva a rozšiřováním spolkového časopisu»Zeměměřičského Věstníku« do dalších vrstev. V tom ohledu movno na-zvati výsledky naší činnosti uspokojivými. Konc·em r. 1914 čítá odbočka122 .členů. Nelze ovšem upříti zarmucujícího faktu, že velmi mnoho z mo-ravských kolegů-geometrů, přes několikero vyzvání dosud k našemu spol-ku z nevysvětlitelných důvodů nepřistoupilo.

Z uvedeného poč t u č I 'e n ů odbočky jest činno: ve službách civilních48 kolegů, ve službách evidence katastru 35 kolegů, ve službách agrárníchoperací 16 kolegů, ve službách zemských 6 kolegů, ve službách železnič-ních 2 k01legové, ve službách různých 15 kolegů.

V roce 1914 konala Odbočka 4 výborové schůze a sice:v lednu, únoru, březnu a dubnu. V dalších měsících se výborové schůzenekonaly, poněvadž členům výboru, zaměstnaným vesměs při polníchpracích měříckých mimo Brno, nebylo možno pravideJ.ně ke schůzím do-jížděti. Vypuknutím války pak činnost výboru Odbočky úplně se zastavila.Ve schůzích výboru, pokud byly konány, projednávány byly běžné spol-kové záležitosti. Mimo jiné zakročil výbor odbočky úspěšně v dorozuměnís centrální organisaCÍ v Praze v záležitosti agrárnich techniků na ochranutitulu geometra.

Schůze výboru byly zároveň schůzemi členskými, na nichž dleusnesení valné hromaJdy konány byly odborné přednášky a sice předná-šeli: p. prof. dr. S e m e rád "O technickém vývoji rakouského kata-stru« a "o nejnovějším měření a zkušenostech, jím nabytých«, dále kol.Lud. D o lež a I "o vyměřování k účelům železničním« a konečně kol. Em.F a I t u S "O postoupení půdy při regulacích toků«. Členové odbočky sú-častniH se též praktického měření záklaJdny, které bylo prováděno včeské technice k účelům studijníll1 a k němuž 11. předsedou laskavě bylipozváni.

Hojná účast členstva na zmíněných předn-áškách svědčila o úplnémpochopení snahy Odbočky o prohloubení odborných vědomostí členstvaa zjednání co možná nejčastějších styků členů, náležejících různým kate-goriím geometrovským.

Další programová činnost odbočky, z,e,jména otázka re for m ys t u d i 'a g e o m e t r o v s k é hon a v y s o k ý c h š k o I á c h tec h n i-c k ý c h, o r g a n i s a ce are for mys I u ž b y ge o m e t r o v s k é a i.nesetka'ly se se zdarem následkem sběhu válečných událo:stí a bude nutno,až okolnosti tomu připustí, znovu se vší pozorností se jich ujmouti. Zestejných důvodů nemohla provedena býti chystaná akce stavovská mezijednotlivými kategoriemi geometrů.

Spolkového ča'sopisu "Zem. Vě,stníku« vyšlo celkem 7 čísel, dalšívydává!llí bylo zaJstaveno též násl'edkem vypuknutí války.

Správu "Odbočky« vedl nás led ují c í v ý bor, na valné hroma-dě 20. prosince 1913 zvolený: Prof. Dr. Aug. Sem e rád co předseda, Ru-dolf K a II u s, civilní geometr, co místopředseda, O. Kr č má ř, c. k. agrár-ní geometr, co jednatel, E. F a I t u s, zemský geometr, co zástupce jed-natele, Josef N o v ák, c. k. vrchní e'vid. geometr, Lamb. On d r á k, c. k.vrchní evid. geometr, Ludv. D o lež a 1, geometr státních drah, Fra:nt.Ve j měl e k, civilní geometr, Antonín Krá t k ý, c. k. e'videnční geometr,Frant. T a I a Š, geometr-asistent, Jaroslav P a u I i š t a, c. k. agrární in-ženýr a Josef Peň á z, zemský geometr.

1915/14

Výbor děkuje slavnému sboru profesorskému české techniky za. la-skavé propůjčení posluchárny ku konání přednášek a schůzí, jakož i ča-sopiiSůlffi za bezplatné uv,eřejň'ování spolko'vých zpráv.

II. Z p r á v a p o k I a dní.

Jelikož "Odbočka« nemá vlastních příjmů, jsou předkládány veškeréúčty ústřednímu spolku v Praze, který je blahovolně vyřizuje, zače1ž vzdá-vá odbočka ústředí kolegiální dík.

III. Z p r á vak n i h o v n í.

Knihovna při odbočce zřízená obsahuje až dosud následující spisy:1. Journa'l des géometms experts, roč. 1913-1914.2. Technický přehled samos:právný roč. 1913-1914.3. Technický obzor roč. 1913-1914.4. Háj, časopis českých lesníků roč. 1913-1914.5. Zeitschrift der autorisierter ZiviIgeometer Ůsterreichs.6. Tidskrift fOr Landmaeteri 1911-1912.7. Ůster. Zeitschrift ftir Vermessungswesen 1913-1914.8. René Danger: Le géometre - monografie.9. Ivo Beneš: Boskovíce.10. Spisanie na bulgarskoto-inž,enerno-archi:t'ektno družestvo r. 1914.

Výroční zpráva schválena valnou hromadou též bez debaty.

Předseda přikročil tudíž ku třetímu bodu programu a vyzval pn-tomné, aby provedli volby před'sedy a členil v}'boru pro příští správnírok 1915. Na návrh kol. Peň á z e zvoleni aklamací následující pánové:Předsedou pan prof. Dr. Aug. Sem e rád a do výboru: Rudolf K a I I u s,O. Kr Č!TI á ř, E. f a I t us, fr. Vej měl e k, Ludv. O o I ež a I, AntonínKrá t k ý, fr. T a I a š, Jar. P a u I i š t a, náhradníky: Jos. Peň á z a Ing.Rud. M a ke š.

Volných návrhů podáno nebylo a proto pan předsedající valnou'hromadu ukončil. -

Na meslc květen a červen minulého roku určené výborové schůze»Odbočky« nemohly býti konány, poněvadž členové výboru téměř všich-ni odcestovali za svým povoláním při p'olních pracích vyměřovacích ascházení se jich ke schůzím v Brně tak téměř nemožným se stalo. Z těch-že důvodů nucen byl výbor "Odbočky« upustiti od pořádání dalších schůzíčlenských, spojených s odbornými přednáškami.

Když pak ku k'onci července vypukla válka, nastala přirozeně úplnástagnace i v naší "Odbočce«. Více než polovina členil výboru byla po-volána do zbraně, rovněž většina členů "Odbočky«, takže pravidelnéschůze výborové i členské musel'y odpadnouti. V náhradu za to uspořádala"Odbočka« pravidelné přátelské schůzky zb)"lých členů, ve kterých pě-stuje se hovor o odborných a stavovských zál'ežitostech, které se konajív~dy prvou středu měsíce v jídelně (restauraci) Besedního domu v Brněvečer o 8. hodině.

I. s c h ů z e v Ý bor u ,,0 db o č k y«

zvoleného na valné hromadě dne 21. prosince 1914, konala se téhož dnev Besedním domě v Brně.

Na vyzvání předs. prof. Dr. Sem e rád a prov'edena volba funkcio-nářů pro r. 1915. Zvoleni byli: místopředsedou Rudolf K a I lu s, cívilní

1915/15

geometr, jednatelem O. Kr č m á ř, c. k. agrární geometr, a jeho zástupcemE. f a I t u s, zemský geometr, vesměs v Brně. Jeliko,ž "Odbočka« nemávlastních příjmÍ!, odpadla vollba pokladníka.

A u t o r i s a ční z k o u š k u civ. g e o m e t r o v s k o u, resp.k u I t. i n že n ýr sk o u, složili v r. 1914 a do 1. dubna 1915 aj v Pra,zepánové: P a vel e c Jaroslav (sídlo Strakonice), H I a dík Jan (Král. Vi-nohrady), Ji ř í k o v s k Ý Bohumil (sídlo Holioe), Ha mp e j s Rudolf(sídlo Litomyšl), D uch e k František (sídlo 2ižkov), Pro c h á z k aAlois (sídlo Praha) a J o g I Jaroslav (sídlo Domažlice). b) V Brně pá-nové: S e k a n i n a J ul. g., R ů ž i č k a Eug. g., N e k v a s i I fr. g., N 0-votný Jan g., Pavlát Václlav kult. inž., Jáclrymek Jar. g.

V r. 1914 o h I á s i I i n o v ě a u t o r. civ. g e o m e tři Ú ř e dnís í d I o na Moravě PP.: R. Jan č Brno, N o v o t n Ý fr. Přerov, Š i n d Ý I e kBoh. Brno, K}oss fr. Mor. Třebová; kuft. inž. Jan Kožený Brno,prof. Vinc. Hlav i n k a Brno (1915), Rich. K i e n e I N. Ji-čín.

Ze služby c. k. evidence katastru: Jmenováni g. II. tř.elévové: Pe t r u žel a A. (1. II. 1914), CI e v a A. (30. X.), B a I d a s s a rR. (19. XL), Per t r a m e r J. (28. XI.), S ker k K. (31. )(11.), B e n s onV. (4. I. 1915), N o vak D. (19. 1.), S e u P. (11. II.), U I r i c h L. a C 0-I a u t t A. (13. II.), Nad a I i R. (1. III.). - Přijat elév S c h i f f m a n n f.15. XII. 1914 pro Vídeň I.-IV. - Přesazeni: Vrch. g. A. G I a s e' r do Ce-lovce, elév K. G li n z e I do Urfahru. - Pensionováni: Vrch. g. I. tř. A.Pařík a v. g. II. tř. Jusa M. - Zemřeli: Vrch. g. f'ischer a g.K I o u n e r f.

Dne 17. července 1914 Zlesnul tiše po dl'ouhé těžké cho~flabě náš vážený koliega pan J arosla v Lit van, geome,tr c.k,. státních drah ve Vídni' a sic1e v léóebném malSiÍě LeysinV,iII!<tgev~ Švýcařích. Ztrátu tuto sďěI'Ha našemu spolku man-žielka na\šeho millého kolegy s doj'emnou poznámkou, jak V'ěr-rrý!m synem svého národa byl z,esmulý a jak vzpomínal' svýchkol'egÍ!. čest budiž památoe šl1echet'ného kole,gy.

Rada král. města Be r o u n a vypisuje veřejnou soutěž na podánínávrhu regulačního plánu města Berouna s okolím. Ceny: I. 1500 K,II. 1000 K, III. 750 K. Návrhy podány býti mají do 31. července 1915.'

Při soutěži na plán upravovací v městě Kroměříži obdržel II. cenučlen našeho spolku p. kol. J. Peň á z, civilní geometr v Brně. Blahopře-jeme mu k úspěchu s přáním, aby páni ko,legové věnovali pozornost dÍ!le-žité otázce upravovací~ plánÍ!, kde po stránce geometrické jim připadázáslužné a široké pole působnosti. S chloubou oceníme práci každéhoz pánÍ! kolegů a prosíme, by účast na soutěžích a dokončených pracíchbyly na redakci la'skavě oznamovány písemně.

1915/16

v SRNĚ, dne 1. května 1915,

ZE"Ě"ĚŘlě~KÝ uĚ~TníKPříspěvek ku posuzová.ní trigonometri-

ckých sítí pražských.Přednesl Ing. J. P e tří k na sjezdu čes. přírodozpytců a lékařů v Praze r. 1914.

(Dokončení.)

Je zřejmo, že tyto převedené souřadnice, ač jsou to bodyidentické, nebudou se shodovati s hodnotami xS .vS , které mámedány v původní soustavě Sterneckově,

I II' Přepo- I Ji Přepo-:sterneckovyl. čtenéSterneckovYi, čtenésouřadnice i Juttne- ivx; souřadnice li Jiittne-

_ XS II r~;; __ , .', ys I: r~t~sY.r- ----- ,.-·'--iT-----rr-- ---,', ------~i P1!'I+ 5046'59;. 5046'1231 +0'4671+ 4578'60i 4578'728 -0'128i :1 I' i I

i~~1~49:20 li 5448 '739 [:-+-0-'4-6-t1--31-3-5-'1-): 3135-'0--9--21

'-+--0--"-0--28-1

)--'1--- " , ,--------1----I I i IiP3'1 6436'73', 6436'99ti I, -0'268

1-'1--- , --- ,-------',---'I P41 7489'90 7490'190 -0'290; !

j--.,

:pi 6642'55 6642'870 -0'320'i· 5

i'i

I----! i-- ---, ipl 5663'15 5663'562 -0'412

6'11_-',1 '

IpJl1 6943'77 6943'410 +0'360·-'1

1915/17

I '1'Přepo- ii Přepo-

Ster~eck~vYI' čtěné ka- :,I'Ster~eck.?VYI.,!"" čtěné ka-souradmce, tastrální kvx i souradmce :' tastrální

si 's

X -'-_I~S____ il .. , ~. ,L~~s ',_, ,---------------!.- I --1-------

5046'59 '·5046'9101--0'320.1 4578'6014578'541'_____ .1 __ - ._, ... ,' '__

5449'20 5448'510 +0'690:: 3135'12 13134'635 +0'485--- --- ,!---

P 8 6436'7316436'481 -+O'249j 3089'88 "3089'556 +0'324i ------il----

, III - : . li7489'90 17490'171-cO' 271 li 2580'20 2580'152 +0'048

6642'55 6642'374 +0'17611 2854'93 2855'371 -0'441

, 'I I

5663'6731-0'523

Nazveme-li tyto rozdíly(J Xi = Xs - iXOo' Xk.= XS _ kXO

r) yi = yS _ iyor)' Yk = yS _ kYO

.můžeme z nich vypočísti průměr (,) Xi ) a (r) yi )[ r) Xi ] . [r) yi ]

(r)Xi) = -'-~=-O'467m;((JYi )=----=+0'128111n n

" [r)Xk] _ ,[(}Yk](r) Xk) =----. = - 0'320 m; (r) y k) =---- = - 0'059 m. n n

načež všecky převedené souřadnice o tento průměr opravímea dostáváme do systému Sterneckova pře poč ten é souřadnicei/-,s = i\)s =

i/-,s = iXo + (o' Xi ) j\)S = iYO+ (o yi )ke = kXO+ (,)Xk) k\)s = kYO+ (r) Yk)

Z rozdílů původních Sterneckových a ze souřadnic J iittne-rových do Sterneckova systému přepočtených (převeden~'c11a opravených) dostáváme opravy (tab, IVa, IVb),1915/18

iVx = XS _ j~5

kVx = XS _ k~s

iVY = yS _ j\)S

kVY = ys _ k\)5

Těchto oprav možno použíti ku vyšetření prúměrné chybyv J iittnerových souřadnicích přepočtených

1/ [ ivx. ivx]

n-l

katastrálnich

km = + 1-' J kvx , kvx ]x -. n-l

+ (lvY. jvY]I/-n-l--

Vložíme-Ii číselné hodnoty (z tab. IVa, b) pro oba systémy,dostáváme následující hodnoty,

imx = + 0'288 mkmx = ± 0'412 ln

imy = ± 0'406 mkmy = ± 0'350 m ,

Z těchto hodnot možno dále odvoditi prúměrnou chybuv bodovém určení v soustavě J iittnerově

[ j VX , ivx] + [i vY • ivY']_~~_------- =+ 0'498 m ' ± 0'5 mn-lMi = :±: I

Mk = + --I;1kvx , kvx t±_ LkV~k\,_~] = ± 0'541 m c_'= 0'5 m. n - 1 .

Výsledky tyto odpovídají očekávání.

Podobně možno přepočítati bod Ďáblice ze soustavy Jiittne-rovy a z katastrální do Sterneckovy a dostáváme následujícíhodnoty

XS - 0'000 yS .- 0'000- --i~s -+- 68'47 m j\)S + 25'80 mk~s - + 70'79 m k\)5 - + 29"74 m- -

Z těchto výsledků lze souditi, že Sterneckovy Ďáblicekteré jsou stabilisovány -- se odchylují od bodu Ďáblice oboudruhých soustav a že pravděpodobně bod Ďáb1ice v soustavěJ iittnerově je totožným s bodem katastrálním.

Podobně bod livězdárna je shodný v soustavě J iittnerověkatastrální

+ 5494'42 m+ 5494'59 m

il)S = + 3435'46 mk\JS = + 3434'94 m,

1915/19

Knihy železniční se stanoviska evidence katastru.Přednesl dne 29. března 1914 v České technice v Praze soudce zemského

soudu K are I V e i t h.(Dokončení.)

Učelem jeho jest zk,oumati správnost nabytí držby pozemků, urče-ných ku provozování dráhy, jakož i věcných práv, nabytých podnikatel-stvem dráhy a dále pečov'ati o to, aby práva tře,uch o'sob odpisem pozem-ků pro dráhu z knih pozemkových nebyla poškozena. Soud okresní mávyhledati v první řadě tak zv. p o zem k y žel e z nič n í, jichž pojembyl shora vy,tknut, 3'le musí míti zření též ku všem změnám katastrálním,sta vbou dráhy nastalým (jsou to: přeložení, zrušení a vznik nových cest asilnic, dě,lení parcel těles,em dráhy, opravy hranic, změny toku vod veřej-nJ"ch a pod.) - Řízení provádí se na ž á d o s t podnikatelstva, nikolivz povinnosti úřední. Zádost tato musí býti doložena určitými přílohami,z nichž pouze o některých nutno vzhledem k účelu této přednášky po-drobněji pojednati.

Z úředních formulářů uvésti jest především s e z n a m 'e n á n í oo z nač e n í k a t a str á ln í m a o pře d c h ů d c í c h d r á h y v drž e-n í - 'tak zv. for m u I á ř č. 5. Jest to sice seznam pomocný, ale jak prosoud, tak pro geometry velmi důležitý. Jeho forma jest následující:

Záznam o poznačení katastrálním a o předešlýchdrž itel í c h.

, Královstvi České.Soudní okres: Rakovník.

je: Číslo katast.jp Poznačení pozemku Předešlí držiteléj0: staré

843/1 l 993 pozemk. pa rcela želez. \ Josef Čihák2 843/2

tf

3 857 stp. stavební parcela želez. Max Egonpřiiímací budova č. p. 63 z filrstenbergů

4 .31t1 311/1 služebnost přejezdu veřejný statek1

5 879 •..I obec Závidov

994 pozemková pa rcela želez.6 894 fara Závidov

atd.

Jak ze vzorce jest palrno, jest seznam tento jasnÝm obrazem vznik!ltělesa dráhy ze starých parcel. Parcely železniční postupují v něm vesměru arithmetickém, stavební parcely uvedeny jsou 11 parcel, z nichžvznikly, přerušení drahou patrno z uvedení služebností. Jest samozřejmo,že parcely staré musí se ,srovnávati s poznaóením jich v knize pozemkovéa se stavem katastrálním, jakož i s mapou žele,zniční. Nesmí se tedy vtomto seznamu vzíti ohled na dělení parcel, způsobené teprve tělesemdráhy.

K tomuto seznamu přistupuje s e z n a m č. 3. neb 4., jenž shledá-Iise správným, voří ve vložce železniční I i' st pod 's ,t a ty žel e z nič n í1. odd. Jest to 'st, obdobný listu A I. odd. pozemkové knihy, t. j. zapisujíse v něm vyhle ané poz,emky že le z nič n í a to ne1jprve parcely sta-vební (s uvedení event. čísla popisného a inaedifikátu) a pak parcelypozemkové, seřazen' ve smě'ru dráhy v pořádku arithmetickém. Sestaven

1915/20

jest dle obcí, jež obdrží k vůli přehledu čísla římská, postupující dlesměru dráhy. Totéž číslo římské má obec v seznamu č. 5., 6. a 7. a v ma-pě železniční. Vzorec jeho jest:

Zem ě: království Ceské.I Soudni okres: Tábor.1 ~~~-=c_c-=C'---

1 Cis!~ \1 Cislo ,1i po!oz·lkatastraJ..i1_-

KatastrálníII. Bechyně.

Iob e c: I

-II

sta vebni parcela: prmmaci budova čís. pop. 25stavebni parcela: remisa lokomotiv

stavební parcela: hlídačský domek č. pop. 26těleso dráhytěleso dráhy

s e z n a m č i s I o 6. jest, shledán-li správným I i s t pod s t a t yželezniční, druhé oddělení. Jest to seznam věcných práv, SP'O-jených s držbou jednotlivých pozemků železničních, zejména tak zv.seznam a k t i v nic h s I u že b n o stí d r á h y na jednotlivých pozemcích.Vzorec jeho jest:

Zem ě: království Ceské.Soud ní okres: Beroun.

Katastrální obec:Beroun.

Císlopolož.i=~={-, I

1

Císlomapy

Podle prohlášení .... poznamenává se služeb-nost spoluužívání cesty č. kat. .364 v Berouně, zapsané 364/1v seznamu veř. statku č. I, kat. obce Berouna, jakopozemku služebného, za účelem položení kolejí a pře-jezdu se železničního pozemku č. kat. 385 na železničnipozemek č. kat. 386 v km..... jak tato služebnostv mapě železniční světlemodrými čarami jest ohraničenaa světlemodrým zlomkem 364/1 jest označena, ve pro-spěch železničních pozemků č. kat. 385 a 386 co pozemkůpanujícich.

o tvoř,ení zlomků a ohraničení služebno'stí pojednává se doleji.S e z n a m č. 7. jest, shledán-li správným, 1i s tem z á' vad II. odd.,

do něhož zapisují se závazky železnIčních pozemků vůči parcelám sou-sedním, tedy věcná práva třetích osob z rozděleného vla,stnictvi neb spolu-vlastnictví (ku př. dvěma drahám náleži část pozemků železničních, bu~dovy st3'niční a pod. společně) a služebnosti ve prospěch pozemků s drá-

1915/21

hou sousedících. Připomenouti jest, že zápis zástavního práva za určitý zá-vazek na jednotlivém pozemku dráhy jest nepřípustný. Zapisují se semhlavně př'e'jezdy přes dráhu, podjezdy, přemostění dráhy atd. Na tomtolistu se zápisy dějí ve formě v k I a d u, kdežto na Ustu podstaty železničníve formě p o zná m k y, neb pouhého v y z nač e n í.

Vzorec tohoto. listu jes't: --- --------- Tf

Zem ě: král. České.SO;UQni okres: Beroun.

!(atastrální obec:!(onětopy.

-~~----

Číslo I

běž. I

Sine praes.

Podle úmluvy ze dne ... vkládá se na železničnípozemek č. kat. 720 v!(onětopech jako statek služebný.služebnost přechodu a přejezdu ve prospěch pozemkůč. kat. 31 a 42/1, zapsaných ve vložce Č. 2. pozem.knihy kat. obce !(onětop jako pozemků panujících a tov místech, jež v mapě železniční svět1emodrými čaramijsou ohraničena a světlemodrou barvou napsaným zlom-kem 720/1 vyznačena.

Seznamy tyto předkládá podnikatelstvo okresnímu soudu již vypl-něné a musí se ovšem ve všech datech úplně shodovati s mapou, přílo-hami a stavem knihovním a katastrálním.

Nejdúležitějším bodem tohoto pojednání jest pojednání o m a-p á c h žel e z nič n í c h se stanoviska praxe soudu knihovního.Mapy železniční tvoří součást knih železničních a musí protobýti naprosto věr o hod n y, pře h le dny, Í1 p ln y a ves tál és hod ě s map o u k a t a str CI ln í. Podnikatelstvo musí předlo-žiti jako mapy železni'ční a d j u s t o van é o t i s k y map y k a t a str á l-n í, jež tisk'nestátní ústav pro litografii map ve Vídni na pevném k r e-s líc í m papíře. S mapy musi bJ"ti ·kromě tělesa dráhy patrny i sousedniparcely s ozna'čením katastrálním. Měřítko map jest 1 : 2HHO, ač dte uvede-né již instrukce z ť. 1907 může býti mapa předložena i v měřítku větším.Naprosto nestačí předložení kopií map katastrálních na vos k o van é mplátně, poněvadž kopie taková není zpúsobilá dle rozhodnutí vrchního zem.soudu v král. Českém ze dne 1. února 1908 č. i.R· IV. 27/H k pozdějším do-pliíkúm a k uschování do sbírky map soudních. Co se týče a d j u s t o v á n ímap. jež provádějí evidenční i civilní geometři, neh inženýři drah. jestuvésti:

Tdeso železnični zakresl'cno hudiž přesně dle hranic katastrálních,jež jsou červenými čarami vytaženy, a označeno čísly katastrálních parcelpozemkových (červená čísla), a stavebních (černá čísla), - Tatočísla buďtež n á pad něj š í nežli červená resp. černá čísla katastrálníchparcel sonsedních. Zásadně tvoří těleso dráhy v katast. obci' je ci n upar c e J u, označenou nejblíže volným číslem IHlt. Od této zásady jsouodchylky tyto:

I. s t a v e b n í par cel y žel e z nič n í obdrží samostatná či:sla. kat.sta vebních parcel;

2. je-li těleso dráhy pře ruš e n o, rozdělí se na tolik samostatnýchparcel železničních, kolikráte přerušení toto nastane. To se stává buď, žedo obvodu obce zasahá území obce jiné, ta'kže těleso dráhy, přestoupivší docbce sousední, zase se do původní obce vrací. 'aneb jest dráha přerušenaveřejnými komunikacemi neh vodami. Na místech tohoto přerušení vznikají

1915/22

shora zmíněné a k t i v ní s I už ,e b n o s t i dr á h y. Dle výnosu min. lin.ze dne 20. října 1895 č. 22.004 nemá totiž dr~ha vykoupiti příslušnou částve ř ,e j 'n é h o statku, jíž projíždí, ale má zřídi'ti na ní služebnost pře-jezdu, přemostěni a p·od. Tímto přerušením vznikne event. více parcel že-lezničních, jež obdrží čísla kat.. postupující v nepřetržité, vzestupné řadě.Rozvětví-li se těleso dráhy na více ramen, obdrží všechna ramena totéžoznačení katastrální, není-li tu př'erušení dle hořejšího výkladu.

Při označování parcel žellezni6ních budiž se vyvarováno z lom k ů.§ 7. minilst. nařfz'C'ní o knihách železniičních mluví výslovně o t v oře n íželezničních parcel a jest předpis ,ten ve spojení s ustanovením § 10. téhožnařízení zcela jasný, neboť dle všeobecných předpisů katastrálních možnopoužíti zlomků jen tehdy, když se parcela již stá v a j í c í rozdělí na vícedílů. V našem případě však s'e parcella nově tvoří a musí se tedy pro niužíti též nového čísla katastr. Nařízení ministerstva financí ze dne 22.dubna 1898 č. 14.231 mluví sice o tom, že se má parcela železniční tolikráteděliti, kolikrát jest přerušena veřejnou komunikací neb tekoncí vodou,ale v naříz·cni tom se nejedná o předpis ohl'eldně čís lov á' ni par cel,nýbrž o f a k t i c k éro z děl e ní pozemkít kommunikacemi zmíněnými.NeI'ze tedy pojem »dě'l'ení parcel« zaměňova,ti pojmem »děl'ení čís·el kat.«

Při vstupu dráhy do obce má míti parcela železniční číslo katastrunejnižší, při výstupu z ní číslo katastru nejvyšší. Oddělí-li se od parcelyželezniční později část, jež se stane samostatnou parcelou než e I e z n i č-Il í, není radno ani v tomto případě označovati obě parcely zlomky kat.čísla původního, nýbrž je lépe pro novou parcelu neželezniční zvolitisamostatné nové čísIo kat., neboť pro číslování parcel železničních platízvláštní, právě vyložené předpisy a nemá se k vúli jedné parcele neželez-niční celá řada parcel žellezničních př,erušovati. Dělení bylo by na místěpouze tehdy, kdyby se parcela ~elezniční rozdělila na 'vice parcel opětžel e z n i ě n í c h.

Dle ustálené praxe geometrú v královstvi Českém pokládá se tělesodráhy, o níž se jedná, barvou s vět leč e r v en o u, tělesa drah jiných,na téže mapě zakreslena a s vyhledáváním nesouvisející obdrži pozna-čení barvou odlišnou, aneb vúbec barvou s,c nepokládají. Parcely stavebnípoloží se barvou tma v o č e rve no u. IiranÍ'Ceparcel, z nichž dráhavznikla, se červ,eně škrtnou, ale jest nutno hranice ty (černé) v mapěponechati, nikoli zakresliti těleso dráhy jako sOHvi'sIý celek, neboť ,staréhranice jsou nutny ku prozkoumání otázky, zda skutečně dle mapy použitobylo ku stavbě dráhy částí těch parcel, jež jsou v seznamech a listináchuvedeny. Z téhož důvodu nutno ponechati v mapě i hranice starý·chparcel, jež cel é splynuly s tělbsem dráhy.

Na přerušených částech dráhy zakreslí se s lu ž e b n o s t i. Jak slu-žebnosti aktivní, tak passivní, ohraničí se dle § 12. cit. min. l1ař. mo-drými čarami a označí se zlomkem, jehož čitatelem jest v každém případěkata st. číslo pOZiemku s 1 u ž e b 11i h o, třebas by bylo již samo zlomkema jmenovatelem jest obyčejně arabski 1. Někteří geometři postupují vejmenovateli při služebnostech na r ů Z '11Ý c h pozemcích od 1 vzhi'lru, alepraktičtější jest, pro každou služebnost užíti jmenovatele 1, leda že by natémže pozemku bylo služebností několik, kdy postup uvedený jest nutný'.Služebnosti vodovodu, zásněžek, elektrického vedení atd. mohou se v ma-pě vyznačiti pouze modrou linií, nikoliv ohranióením oelého služebnéhopozemku. Číslo služebností uvádí se v textu knihovního zápisu a vyznačí sek viII i přehledu též v rubrice »čisI1o mapy« příslušného listu knihy želez-niční, kdež s,e uvede též římské číslo mapy. Označovati služebnost v mapčkromě zlomku též slovem »služebno'st«, ja'k uváldí profesor Novotný- vesvém spise »Nauka o rakouském katastru a kniháich pozemkovS'eh« od-poruje zásadě přehlednosti map.

S mapy ž·elezniČIlí musí býh kromě zakreslení tělesa dráhy zřejmyi o s ta tn í zrn ě n y, jež v k a t a oS t r u s t a v b o u d r á h y n a s t a 1 y.Tyto změny týkají se hl':wně zříz,ení nových cest a příjezdních silníc, pře-ložení, rozšířeni 'neh súžení cest, silnic a potokÚ. Změny ty provádějí sev mapě železniční zakreslením nových hranic červenými čarami, při čemžnové cesty a silnice, dále předložené jich díly, díly, jež cestu rozšířily a

1915/23

pod., položí se v mapě tma v o h n ě d o u bar vou, aby byly na prvnípohled patrny. Přeložení neb rozšíření potoků a řek vyznačí se položenímpříslušných nových díků barvou tma v o m o d r o u. Touž barvou položíse nově vzniklé vodo,teče. Podnikatelstvu konečně mohou po stavbě dráhyzbýti části pozemků, jichž nepoužije ku provozování dráhy; jsou to tak zv.p o zem k y d i s p o s i ční. Ty označuje praxe barvou žlutou a podni- .katelstvo dráhy dává si je zapsati do knih pozemkových. Sous,edí-li vícetakových zbytků přímo na sebe, buď,tež k vůli jasnosti mapy sloučenyv jedinou žlutou parcelu. Podobně budiž se vyvarováno zbytečnému tvo-ření nových cest tam, kde se nový díl cesty dá sloučiti s cestou jižstávající.

Těleso dráhy rozdělí obyčejně mnoho sousedních pozemků. Též tytozměny musí býti s mapy železniční patrny. Na tomto místě jest se zmínitio četně se vyskytující nesprávnosti, jež vadí přehlednosti mapy a správ-némuděJ,ení parcel. Geometři totiž vyznačí díly, jež z téže parcely při-paidnouti mají jednak ku tělesu dráhy, jednak k cestám, veřejným vodám,pozemkům disposičnÍm a pod. zlomky původní celé parcely od 1 počínajea pokra'čují při skutečném dělení parcely zbývajíCÍ ve jmenovateli. Přitom opomíjí toho, že mnohé zlomkem označené díly zmizí v tělese dráhy,v cestách, vodách atd. již stávajicích, takže zlomky ty v mapách se škrt-nou. Nehledě k tomu, že mapa stává ,se tím nejasnou a nepřehl,ednou, nehoťzbytečně zlomky jsou často vepisovány do nepatrných dílů parcel. zll-stanou dílce parcel, drahou s k u teč n ě rozděIené, označeny zlomky sejmenovatelem vysokým, takže řada čísel ve jmenovateli původní parcelyjest zbYltečně neúplná. Příklad to lépe objasní: Geometr označí ku pLdíl parcely č. kat. 430, jenž připadne ku dráze číslem kat. 430/1, díl, jenžpřipadne k ce'stě, číslem kat. 430/2, díll, jenž připadne k potoku, číslem430/3 atd. a kromě toho skutečně rozdělenou parcelu čís]'em kat. 430/4 a4.30/5, což jest zajisté nesprávno.

I opravy hranic následkem stavby dráhy vzniklé musí se v mapěželezniční červenými čarami a škrtnutím hranic červenými škrty provésti.Má-li se se železničním pozemkem sloučiti nějaký pozemek, jehož přímém asloučení jiný pozemek (ku pL cesta) překáží a jest jisto, že dráha pozemek,stojící v cestě sloučení, během času vykoupÍ, vyznačuje praxe toto sloučenitak zv. při k J i č k o v á ním, t. j. smyčkou mezi parcelou železniční ap07)emkem, pro dráhu nabytým. Tento případ jest častý hlavně při doda-tečném nahývání pozemků železničních.

Dle min. nařízení ze dne 31. května 1874 Č. 87 ř. z. již vícekrMe cito-vaného mají se zvolená čísla kat. dáti do závorek a nové hranice čer-veně vytečkova'ti a teprve po dobwzdání c. k. evidenoe katastru tato pro-visoria odstraniti. Změny ,ty oznamují proto podnikatelstva evidenci ka-tastru v tak zv. sestavení změn katastrál'ních. V poslední době však sle-dován jest pmxí jiný zpúsob dorozumění se s úřadem katastrálním. Pod-nikatelstva do map železničních n ,e z a k r e s lu j í pro v 1 S o r i a, jež jsou.přehlednosti mapy na újmu (škrtání závorek činí mapu nejasnou) a ježpřejdou i do zápisů knihovních, nýbrž opatří si souhlas evidence katastruještě před zakreslením do mapy železniční a dají si' tento souhlas přímona mapách evidenCÍ katastru potvrdHi. Tuto cestu pokládám za správnější,nežli §em 16. cit. minist. nařízeni zavedené ustanovení, dle něhož evidencekatastru má tep rve zem s k é m u s o u d u oznamovati správnost mapa soublas s katas'trem. Tím bylo by celé prozkoumání operátu železničnihopostaveno na vnatké nohy, neboť zemský soud by kona'l šetření pouze oprovisoriu. Tento postup jest proto nanejvýše možný pouze při' do dat e č-n é m zakreslování do map ;Qelezničních, ač ani v tom případě se provisor-ního označení čísel kat. v závorkách neužívá.

Jsou-li něktrré partie mapy ne j a sny, buďtež vykresleny naprázdném místě příslušného listu mapy v měřítku většít:1 od ruky, abysoud přezkoumací a kaŽJdý interesent mohl si utvořiti o ne'jasné partii mapyjasný ohraz. Mapy opatří se podobně jako shora uvedené seznamy želez.pozemkll č. 4, 5, 6 a 7 římskými čísly. Každá obec dráhy obdrží tudíž svéřímské číslo, jež počíná I. a postupuje ve směru dráhy, bez ohledu naokresy soudní.

1915/24

Je-li pro touž obec více archů mapy, obdrží každý arch její kroměpříslušného římského čísla je!ště arabské číslo od 1 počínaje. Tak ku 'Oř.obec Louny má číslo XX, map jest pro tuto obec tré, obdrží tedy mapyty číslo XXI, XX" XX.. - Toto čí'slo mapy zapíše se pak do rubriky"číslo mapy« shora uvedenÝch seznamů.

Mapy musí býti 'Oř e h led n é. Nedoporučuje se tedy v mapě obepi-sovatí jednotlivé dílce písmenami, čísly pomocnými a pod. Ohledně zby-tečného označování dílců zlomky původní parcely bylo již promluveno. Prooznačení dílců stačí položení jich barvou (červenou, hnědou, žlutou atd.).

Nabude-li podnikatelstvo později to I, ,;;, 110 \'}' li pozemků, že nutnopředložiti mapy nové, aneb vyměniti staré mapy Z,a: nové, neoznačují sen o v é z měn y v mapách starých, jež se založí.

V mapách železni'čních u zemského soudu provádějí se i pozdějšízměny, vzniklé připisováním neb odpisem částí tělesa dráhy, zakresleníslužebnosti a pod. Tyto změny prováděli až do r. 1905 technióíí úřednícidrah neh civilní technikové pod dozorem 'soudce, avšak dle výnosu mi-nisterstva: spravedlnosti ze dne 7. dubna 1905, Č. 7657., provádí je nyníÍl ř e ci ní k k n i h o v n í, ježto prý úředníci drah mohou býti p'ři zakreslo-vání předpojatí. Nestačí-li úředník kníhovní na zakresl!ení změn, mají býtiprovedeny změny znalcem. Tímto míněn jest c. k.evidenční geometr.

Podnikatelstvo musí dále předložiti soudu okresnímu řád II é I i-s t i n y na b Ý v a c í, opatřené příslušnými plánky. Konečně se předklá-dají pro evidenci ka'tastru zmíněná již s es t a ven í z měn k a t a str á I-ní c h. (Zusammenstellung,en.) Ý jednotlivých jejich rubrikách uvádějí separcely původní s čísly vložek, změny vlastníků a výměrou ploch, použi-tých od těchto parcel k dráze, cestám, diSlposičním pozemkům, pak po-značení nových parcel, z tčchto dílfl vzniklých. Poznačení nových parcelmúže si ustanoviti v závorkách podnikatelstvo neb soud ohesní a pošllluse pak tato seznamenání a mapy evi,denci katastru za účelem deiinHiv-ního označe,ní. j,ak již podotknuto, opatřují si nyní podnikatelstva deiini-tivní označení na m a 'Oá c h žel e z nič n í c h sama, poněvadž evidencímkatastru, dJ.e nařízení ministerstva iinancí ze dne 7. červenoe 1900 č. 149.ř. z., musí zaslati se seznamenáním pouze plány se zakreslený'mi změnamipro každou obec zvlášť, nikoliv mapy ž'elezniční.

O vyhledávacím řízení samotném zmíním se vzhledem k účelu tohotopojednání jen krátce. Soud okr. prozkouma v žádosti s přílohami a mapamia svým stavem 'knihovním a mapovním, buď vrátí ji k doplnění, anebvydá hned e d i,k t, v němž vyzývají se všichni oprávnění (i hyp. věřitelé),aby proti odepsání pozemků podali odpor do IhiHy, jež se stanoví mezi6 neděl,emi až třemi měsíci ode dne vyhlá§ení ediktu. V ediktu uvedesoud všechny změny, týkající se nové dráhy a dále z ohledů praktickýchi změny, týkající se cest, potoků a pozemkůdi'sposičních, čímž ušetříprovádění řízení zvláštních (vyzývacího, silni'čního, doplnění pozemkový':::hknih). Edikt vyvěsí se u okresního soudu, ve súčasltně'llých obcích, u soududesk zemských a event. knih horních a vyhlásí se jednou v úředních no-vinách. Po uplynutí lhůty ediktální, jedná soud o event. odporech a není-lijich, odepíše z 'Oo v i n n o s t i ú ř e dní po'zemky, jež přip<l!dly k tělesudráhy, neóekaje zvláštní žádosti. Při tom z dúvodů shora uvedených roz-hodne ii o odpisu pozemkú k cestám, vodám a disposičním po.zemkúm,o rozděhe!llí parcel, o opra1vč hranic, o zápisu služehností a jiných změ-nách katastrálních a dá event. své usnesení vykonati u soudu desk zem-ských, jde-li o pozemky deskové, k dráze použité. Odstraniv pak všechnyvady, event. se ještě na'skytlé, po právopla'tnosti svého usnesení odepi-sovacílJo předloží celý operát soudu knih žel'ezničních.

Tento prozkoumá operM co nejpodrobněji. Shledá-li vady v řízeníneh přílohách, dá je soudem o'kr,esním odstraniti a schválí-li řízení, založíoperát do pro z a tím n í vložky. Přijme-l'i tímto postupem operáty všechokresú soudních, jimiž příslušná dráha probíhá, změní prozatímní vložkuvde i i nit i v n í,již dá vázati, doplniv ji před tím listem přehlednÝ'm aseznamem č. 8., jenž jakožto list podstaty ž,elezni'ční 1. odd. iorm. č. 8.má tutéž působnost, jako list A II. knihy pozemkové. Zde vyznačují se

1915/25

totiž slovně všechny změny na tělese železničním nastalé, na př. poznám-ky odepsání čá'stí i cellých parcel železničních, odpisy těchto, pnpsamnových dílcli po'zemkli, změny kultury, zápis nových parcel stavebních,jich číseL popisných atd.

Ohledně detailtl, dáťe vzorcli selznamů i celé vložky definitivní avzorce mapy upozorňuji na sVÍJj spis: »K ni h y žel e z nič n í a ř í ze n íz a ÍI čel e m vy h led á n í p o zem k li žel ,e'z nič n i!;: h u s o u d 1'1o k r e sní c h«, jenž vyšel r. 1913 a jenž doporučen byl soudlim praesi-diem vrchního soudu zemského a úřadlim polítickým a evidencím katastruc. k. místodržHelstvím pro král. Ceské v Praze.

Zprávy literární a odborné.Články čas opisné.

Oeodetická pojedná1ní v programech českýchstředních škol ze šk. r. 1913/14.

Š a Ia m o n Bedřich: Zobrazovací methoda rakousko-uherského vo-jenského mapovánÍ. Praha, c. k. vyš. reálka v Ječné ul.

Š pač e k Václav: Kyvadlo horizontální a slapy kMy zemské. Roud-nice, c. k. vyš. real. gymnasium.

Mi t t e i lu n gen der k. k. Oe ne I' a Id i rek t io n des O I' U n d-st e u e I' k a t a s t e r s. Seš. 1., cena 2 K. Seš. 2., cena 1.50 K a sešit 3.,cena 1.50 K. VídeI! 1914. Nákladem c. k. st~tní tiskáruy ve Vídni.

Tyto ),Mitteilungen« obsahují doplňky díla »Zusammenstelluug derOtsetze und Vorschriften, betrefíend der Orundsteuerka'taster lInd dessen[videnzhaltung etc.«, vydaného r. 1912.

Zprávy ze sborů zákonodárných, úřadů samo-správných a zeměpanských.

Vyhláška ministerstva veřejných prací ze dne 5. června 1914.týkající se konání zkoušek uchazečťt o oprávnění civilního technika (civ.

inženýra neb civ, geometra).

I. Zkušební komíse.

§ 1.Ke konání zkoušky dle § 12. minist. nařízení ze dne 7. května 1913,

ř. z. I. č. 77., uchazečú o oprávnění civilního technika stanoví se projednotlivé odbory zvláštní zkušební komise.

Takové zkušební komise dosadí se ke všem politickým zemským(Iřadúm, v jichž sídle jest technická vysoká škola.

Zkouška uchazečů o oprávnění civilního inženýra Dro stavbu lodí astavbu lodních strojl' koná se až na další ponze před zkušební komísí,dosazeno u pro tento odbor při místodržitelství v Dolních Rakousích.

§ 2.Předsedou ve zkušebních komisích jest přednosta státní stavební

služby a v případě jeho zaneprázd.nění jeho náměstek.

1915/26

Členy těchže komisí jsou: jeden zkoušející z předmětů národohospo-dářství a rakouského správního prá'va a tři zkoušející ze zákonů a naří-zení do odboru kandidátova' spadajících.

Jako zkoušející z národního hospodářství a rakouského práva správ-11ího působí profesor nebo docent některé technické vysoké škoIy, kterýleden neb oba z těchto předměti't učí.

Jako zkoušející ze zákonú a nařízení pľlsobí:1. vyšší státní technický úředník, a to:

aj pro civilní inženýry stavební, pro architekturu a vysoké stavby,pro stavbu stroji't, pro elektrotechniku a pro kulturní techniku vÝššíúředník příslušné státní stavební služby, pokud možno dotyčnéhoodboru;

lJ) pro civilní inženýry pro stavbu lodí a lodních strojů vyšší úřed'1íkinspektorátu pro vnitrozemskou plavbu v c. k. ministerstvu obchoduve Vídni:

() pro civilní inženýry lesnické vyšší úředník státní lesnické služby:

d) pro civilní inženýry technické chemie vyšsí úředník státní stavebníslužby nebo jiného státního služebního odvětví, a

e) pro civilní geometry vyšší úředník evidence katastru daně po-zemkové;2. jeden civilní technik, vykonávajíCÍ svoje oprClvnčni v příslušném

odboru nebo při nedostatku takovéhoto případně přibraný jiný odborník, a3. jeden profesor nebo docent technické vysoké školy, jenž ,lejmene

jeden z hlavních předmětft příslušného technického odboru učí a jest po-kud možno civilním technikem.

Ve Vídni mohou pľJsobiti za těchže předpokladll jako profesoři nebodocenti technické vysoké školy také profesoři nebo docenti vysoké skolyzeměděl,ské jako členové zkušebních komisí.

Při zknšebních komisích pro civilní inLcnýry lesnické mimo Vídeňpřistoupí v tom případě, nejsou-li na příslušných technický:h vysokýchškolách zastoupeny lesnické hlavní obory, na mísI.) jinak patřL:í stavuprofesorskému nebo docentskému další svoje oT)rúvnční jako cÍ'lilní les-nick:(' inžen:\T vykonávající nebo jíný odborník.

Pro ony kandidáty, jimž jest dle ~ 12. miaist. nanzení le dne7. května 1913, ř. z. 1. č. 77., pwminuta zkouška z ohou předmětil ná-rodního hospodářství a rakouského práva správního, skládá se zkušebníkomise z předsedy a z členll nahoře ph bodech l., 2. a 3. o7.nal'en:\·ch.

Pro kategorie zkoušejících, označené v ~ 2., jest stanoviti po uvounebo více zkušebních komisařú, kteří se mají pravidelně střídati přizkouškách.

Členy zkušebních komisí jmenuje představený země na dobu Pet!Toku. Jmenování č\elllt příslušejících stavu civilních inženýrů, jakož í od-borníkú, eventuel>ně je nahrazujících, děje se po návrhu inženýrské komoryv sídle zkušební komise, která při tom však není vázána na svľtj obvod.

Schválení zkušebních komisí přísluší předsedovi, po případě jehozáslUpei (§ 2.), který při tom má se říditi pokyny předpisľt ~§ 2. a 3.,po případě 12.

1915/27

Aby se mohla zkušební komise usnášeti, jest nutna přítomnost před-s,edy a všech jí příslušejících členú.

§ 6.

Zkoušky odbývají se dvakrát v roce, a sice pravidelně v dubnua říjnu. Pro, opakování zkoušky platí tytéž termíny'-

2ádost za připuštění ke zkoušce má se podati i s přílohami o vy-konaném studiu a praktické činnosti, a sice pro termín dubnový nejpozději<10 15. února, pro termín říjnový do 15. srpna u politického zemskéhoúřadu v § 1. označeném, který o ní rozhoduje po vyjádření inženýrskékomory v sídle zkušební komise a započítatelné praktick é činnosti ucha-zeče zkoušky. Je-li uchazeči zkoušky připuštění odepřeno, múže tento dočtyř týdnú podati rekurs u přísl1ušného politického úřadu zemského naministerstvo veřejných prací, které rozhoduje o tom s ministerstvem Grby,pokud by se uchazeč. domáhal oprávnění civíl. inženýra pro kulturní tech-niku nebo lesnictví.

Při opětování zkoušky dostačí oznámc'ní předsedovi zkušební ko-mise, s dodržením termínu.

Kandidátu, připuštěnému ke zkoušce, po případě k opakování zkou-šky, oznámí předseda zkušební komise ueb jeho zástupce den a hodinuzkoušky.

Kandidát má se v určenou dobu představiti opředsedovi zkušebníkomise a vykázati, že zapravil zkušební taxu. (§ 13.)

Zkouška děje se ústně s každým kandidátem zvlášť. Zkoušku řídípředseda; tento má právo, ale ne povinnost, klásti kandidátu otázky. Čle-nové zkušební komise mají se súčastniti zkoušení v pořadu, určenémpředsedou komis,e.

Posouzení výsledku zkoušky děje se hlasováním. Rozhodnutí o pří-znivém výsledku zkoušky stane se většinou hlasů. Při stejně rozdělenýchhlasech platí ono hlasování, k němuž se přiklonil předseda, který se sílčast-nil hlasování. Výsledné hlasování má vyjádřiti, zda zkoušenec jest uznán»způsobilým« nebo »l1e'způsobilým«. J e-H zkoušenec uznán »nezpÍ!sobi-lým«, má zkušební komise též o tom rozhodnouti, má-li složiti opětova-nou zkoušku v plném l1eb omezeném rozsahu, po půl neb celém roku.

Proti rozhodnutí zkušební komise nelze činiti námitek.O zkoušce 2" ujednané poradě zkušební komise vede zápis nej-

mladší člen.

Usnesení zkušební komise oznaml předseda zkoušenci před shro-máždčnou komisí, při čemž kandidátu, uznanému za »nezpůsobilého«, ozná-mí se podrobnější okolnosti o opakování zkoušky.

O příznivě vykonané zkoušce vydá předseda zkoušenci vysvědčení,.podepsané súčastněnými členy komise. Toto jest opatřeno kolkem 2 K,ozkoušencem doloženým.

1915/28

o reprobaci, pokud nejde o stavbu lodí neb lodních strojů, jsouvyrozuměny všeichny zemské úřady, v nichž mají sídlo zkušební komise.

Zkouška se muze opakovati zpravidla jen jednou. V případě, že seopětovaná zkouška nezdaří, jest opětné opakování zkoušky přípustno nanávrh příslušné zkušební komise schválením ministerstva veřejných prací,u civilních inženýrů pro kulturní techniku a lesnictví ve srozumění s mi-nisterstvem orby.

Opakování zkoušky, pokud jest to potřebné, děje se před toutéžkomisí, která reprobaci nařídila.

Děje-li se opakování zkoušky v omezeném rozsahu, pak platí ná-sj'eduiící ustanov,ení;

1. Při odpadnutí zkoušky jednoho z předmětů národního hospodářstvíneb rakouského správního práva, nenastává ve složení zkušební komisežádná Z!měna.

2. Odpadne-li zkouška z obou předmětů, národního hospodářství arakouského správního práva, súčastní se mimo předsedy jen tři zkou-šející jako členové komise, v § 2., bod 1., 2. a 3. označenÍ.

3. Odpadne-li zkouška ze zákonů a nařízení do odboru kandidátazasahujících, súčastní se mimo předsedy a zkoušence z národního hospodář-ství a rakouského správního práva, ještě jeden další, v § 2., bodě 2. ozna-,čený zkoušenec jako přís,edící člen zkušební komise.

Před připuštěním ke zkoušce mllsí kandidát, a sice nejpozději 3 dnypřed zkouškou, u ředitelství pomocných úřadú příslušného politickéhozemského úřadu, zapraviti zkušební taxu v obnosu 150 K. Je-li zkoušenciodpuštěna zkouška z oboru předmětů, národního hospodářství a rakouskéhosprávního práva, sníží se taxa o 30 K.

Opakuje-li se zkouška v plném rozsahu, platí tatáž ustanovení, jakopro první zkoušku. Taxy pro opakování zkoušky v § 12., postední odstavec,bod 1., 2. a 3. označených případech, obnášejí 150, 120 a 90 K.

Taxa náleží předsedovi a súčastněný'm členúm zkušební komisestejným dílem.

Zapravená taxa propadá, když se kandidát bez náležité omj,uvyke stanovené zkoušce· nedostaví nebo během zkoušky odstO'upÍ.

Kandidátům, kteří svoje nedostavení dostatečně omluví, a' ti, kteřípřed početím zkoušky z ohledu hodných důvodů, jako na příklad násled-kem nemoci odstoupili, může býti polovina taxy vrácena.

O platnosti omluvy, po případě o správnosti, rozhodují zkušebníkomise většinou hlasú, a sice ana,logickým způsobem jako o výsledkuzkoušky.

Členové zkušební komi,se , kteří nejsou usedlí v místě zkoušky, ne-dostanou mimo zkušební taxy žádného odškodnění.

1915/29

Nařízení ministra spravedlnosti ve srozumění s ministrem veřejných pracíze dne 10. února 1915 (XVII. ř. z. č. 37.).

Na zák'ladě článku 1., § 1. odst. 2. cís. na'řízení ze dne 1. června 1914,ř. z. č. 116. se nařizuje:

Situační plány městského stavebního úřadu kráL hL mě'sta Prahy,zhotovené pro účele vlastního okruhu působnosti. prohlašuj! se až na dalšíza zpúsohilé, by sloužily za podklad knihovního dělení parceL (T. O.)

Novým opatřením o vyhotovení plánů dilčích pro zřízení soudnío knihovním pořádku zasahuje se těžce do práv geometrů a bude třebaspolku našemu v normálních dobách učíniti příslušná opatření ku hájenístavu. Nejméně bude žádoucno, by technické korporace, které dosahujítoho práva, zaměstnávaly úředně oprávněné geometry a jich kvalifikaciakademickou respektovaly v důsledcích zákonem jim autorisací civilníhoúředního zmocnění a práva.

Zápis O II. valné schůzi spolku českých geometrů~konané v Praze v budově české techniky dne 14. března 1915.

Jelikož se nedostavil v určený čas dostatečný počet členů. konúnadruhá schůze za púl hodiny po ohlášené hodině.

Pře d sed a zahajuje valnou schůzi o půl 10. hod. dopoL, požádavciv. geometra Ing. Hor u, aby se ujal zapisovatelství, asi těmito slovy:

"Zahajuji dnešní valnou hromadu za mimořádných poměrú, kdyjednatel, pokladník a účetní povoláni byli k vojenské službě, takže zprávy.které by zajisté rádi byli Vám přednesli, uslyšíte, vyjma pokladníka, z ústčlenú výboru, kteří ochotně jich zastupování na se vzali. Mnoho novéhoVám sděliti nemohu, ježto ve hlavním bodě našich snah, o ú p r a v ě st u-d i a pro g e o m e t r y nemožno zaznamenati pokroku.

Výbor od počátku spolkové činnosti zabývá se touto důležitou otáz-kou a již v r. 1913 po řadě debatních schúzí sestavil program čtyřletéhostudia zeměměřič. se 2 stát. zkouškami. Nenáležím k zastancllm dlouhéhostudi,a, poněva,dž zastávám názor, že student má si osvojiti z řady rúznýchoború určité vědomosti a zručnosti, aby v praxi vyhovoval požadavkúmna něj kladeným. Každý zbytečně ztrávený semestr je ztrátou národníhojmění. Spíše bych se přimlouval za občasné kursy pro praktiky, ahy se-znali nové a novější věci a byli tím povzbuzováni ke studiu a dalšímusebevzdělání, jakož i p'řizpůsobování novějším požadavkům. Proč jsmezašli tedy až na 4 roky? Bylo to v dohě přípravy pragmatiky služební prostátní úředníky jednak a kromě toho třlletý kurs pro vzdělání geometrúa kulturních technikú jsme měli (po smyslu nařízení z r. 1886), leč bylokulturními techniky žádáno rozšíře'ní na čtyřletý samostatný odbor kultur-ně-inženýrský. Tento požadavek splněn, takže geometr a kult. technik bylna dále nemožný, poněvadž se pro něj žádala II. státní zkouška kulturně-inženýrská. Proto rozhodli jsme se a přÍ'jaIi za zásadu spojení c i v i Lg e o m e t r a a s t a v i tel e, které již po smyslu naříZ!ení z r. 186f1 bylodovoleno. Je to obor púsobnosti technické, který naše města nutně potře-buji pro svou agendu, kromě toho mluvilo se o reformě daně domovní,při čemž by geometři, kteří by byli současně staviteli, našli výhodné polepúsobnosti.

Nebyh nás ovšem nikterak taj no, že snad ministerstvo financí ne-uvítá podobný počin se zvláštním nadšením.

\Vypracován studijní program tak, že již od prvého ročníku vedeno

'stavitel~tví pozemní a geodesie paralelně se všemi předměty příprav-nými PI čtyři ročníky se dvěma státními zkouškami.

1915/30

Program rozmnožen a rozeslán spnznenym korporacím se žádostí,aby se o něm usnesly a provedení vlastním podáním u mzhodujících či-nitelů vymáhaly. Leč akce nenal'e'zla ohlasu ani u nejbližších korporací. Ponezdaru tomto přikročili jsme znovu ku práci, ovšem za zcela azásadně Ziměněných poměrů, poněvadž me'zi tím uzákoněna byla služebnípragmatika a vydáno nové nařízení Ildnislra vei"e'iných prací o organisacicivilních techniků, z níž vyšli civilní geometři nejchuději, ježto požadavekvyšší geodes~e př'ijaIy všechny spi"ízněné obory mezi tím do učebné osnovya do stMních zkoušek.

Výbor pi"es t,ento neúspěch pracoval dále a shledal, ž,e by snad pi"ecebylo možno učiniti krok vpřed tím způsobem, že bychom se dočasněspokojili s rozší'i"ením studia zeměměřičského na tr-i roky a snažili se dosícitoho, aby zavedeny byly dvě státní zkoušky.

Je to oběť, kterou budou studenti phnášeti, poněvadž nikde nepo-skytne jim ani uznání ani výhody, jak ve státní službě tak v civilní praxi.Leč musíme počítati s tím, že nd dojde k novým úpravám, musíme mítizabezpečenu již půdu, abychom mohli v době pi"íští podepříti slvé poža-davky určitými prokázanými íakty. Výbor odhodlal se k tomuto kroku pomnohých úvahách a po prostudování poměirů ve Švýcarsku a Německu,kdež pracuje se k tomu, aby se studium zeměměřičské rozšířilo na dobu3 let. Proto výbor se rozhodl vypracovati osnovu studijní tříletou se dvě-ma státními zkouškami a začal již tím, že návrhy některým korporacímzaslal, ale události válečné všecku činnost prozatím soustřeďují jiným smč-rem, takže nemohu s Vámi nějakých zásadních úspěchú sděliti.

Dále uvádí, že výbor usnesl se, aby časopis spolkový vycházelaspoň každý druhý měsíc.

Zápis o minulé valné hromadě pře čítá kom. Zem á n e k.Vrch. ev. geom. '2 e n í šek táže se na výsledek podání ohledně no-

vého zaměření drah. Předseda vykládá šířeji důvody, proč podání nebyloodesláno, ač je vypracováno. - Protokol se schva'luje.

Pře d sed a žádá, aby výbor vzhledem na změněné poměry mohlaž v r. 1916 vybírati členský příspěvek 10 K, ač bylo ve valné hromadě1914 schváleno, aby ji:ž 1915 se jím začalo. - Schvaluje se.

Jednatelskou zprávu za rok 1914 př,edčítá kom. Zemánekza jednatele, který dlí v Přemyšlu.

V uplynulém správním roce postižena byla krutě všecka činnost na-šeho mladého spolku. Hned počátkem ľO'kustávka v tiskárnách znemožnilanám pravidelné vydávání spolkového časopisu, jediného to pojítka členúnaškh se spolkem. Pozdější krátce na to následující události vál'ečné ome-zily a: částečně zastavily vydávání časopisu, takže teprve v březnu letoš-ního roku mohli jsme pomysliti na vydání posledního čísla, kterým byminulý ročník byl ukončen. Douíáme však, že př'es všecky obtíže podaříse nám časopis, třeba v nepravidelných lhůtách, vydávati.

Pokud se vnitřní organisace členstva tÝče, rozhodnuto bylo v led-novém zasedání výborovém r. 1914 'konati v době podzimní, zimní a za-čátkem jara pravidelné mě1sí,ční schůze čJ,enské, v'e kterých by ku přednáš-ce připojoval se rozhovor členů, aby tak styk a výměna názorů byladosažitelnou. A hned přikro'čeno k dílu, a již dne 17. února' 1914 mohlijsme ohlásiti členskou schůzi, na které uvolil se přednášeti JUDr. J. L u-k á š, rada zemského výboru a proíesor čes. vys. školy technické v Praze»0 p r á v n í 's t rán c e mez n í k o v á n í p o zem k ů«. Jelikož byla při-hlášena řada PQiznámek a dotazů, bylo pokračování rozhovoru dalšího od-loženo na 1. března 1914. Hned na to dne 29. března přednášel p. KarelV e i t h, soudce c. k. z'emského soudu v Praze, »0 k n i h á c h žel e z-nič n í c h«. Kromě toho zahájil prat Pe tří k dne 15. února cyklus před-nášek »0 polygonálních výpočtech v theorii chyb ne-vy hnu tel n Ý c h«, kt,erý konán pak vždy o 5. hodině večerní ve dnech17., 21., 24, a 28. února a 3., 7., 10., 14. a 17. března 1914 za průměrné účasti15 až 20 pražsk~Tch členÍ!.

1915/31

Pro vyřizo:vání a'gendy spolkové konány 4 schůze výbomvé a 7porad pražských členů výboru.

Různá usnesení ze schůzí členských byla vypracována, leč nepoklá-dali jsme za vhodné přeďkláda'ti je v této pohnuté době na místa vyšší,ježto by dojista vyzněla: bezúspěšně.

Smrtí odňati byli spolku našemu kolegové: K a c á Ie k Jaroslav,K o ž í k Matouš, Lan d a Karel, Pe k František, a na boHšti padli: C e r-n Ý Josef, li a vel Jan, S k u p a František, On d r á' k A.

Památka jejich bude v úctě zachována.

Nových čfenů přistoupilo 38 a ke konání vojenské l?ovínnosti povo-láno bylo 47 členů.

Přes mnohé obtíže můžeme s uspokojením konstatovati, ~e obě našepobočky nejen brněnská, nýrbrž i Spolek posluchačů zeměměřičství řádněse dle stanov ustavily a svoje funkcionáře zvolily na no,vý správní rok.

Podle stanov vystupují letos z výboru pánové: li o I u b, Do š k á ř,Poniatovski, Špitálský, Ondrák.

Končím zprávu svou díky denní naší žurnalistice za uveřejňovánízpráIV spolkových a sboru profesorskému čes. vys. školy technické v Prazeza pro půjčování místností pro přednášky, ja!kož i všem příznivcům spolkunašeho.

Zpráva jednatelská se schvaluje.

Volby, Do výboru navrženi pánové li o Iu b. Do š k á ř, Po n i a-t o v s k i, Š pit á Is k Ý a Dr. F i a Ia.

Kandidátní listina se' ,schvaluje akla!mací.Nově zvolení ponechají si tytéž funkce. Schváleno.

Pře d sed a žádá, aby prof. dr. Se m'e rád opětně se ujal funkceredaktora. Přijímá.

Předseda vzdává díky prof. dru. Semerádovi za jeho redaktorskoučinnost. Zároveň děkuj>e též p. pokladníkovi, že se ujal funkce účetní a jed-natelské v roce minulém.

Pokladník předčítá zprávu pokladní a poněvadž nikdo si vysvětleníke zprávě poklaClní nepřeje, dává předseda slovorevisorům úČtů, kteřívše v pořádku nalezli. Navrhují tudíž absolutorium, kt-eTé jednomyslněpřijato. Předseda děkuje jménem spolku pánům funkcionářům a jich ná-hradníkům za práci, ve prospěch spolku podniknutou.

Volná návrhy, Prof. dr. Sem e rád táže se, zda má býti zahájenojednání o reformě studia geometrovského hned či až později.

Předseda podotýká k tomu, by se postupovalo velmi opatrně v tétověci, pokud nehudeme míti většinu spolků a korporací s námi spřízněnýchna své straně (souhlas odb. spolků, učilišf atd.). Usneseno tudíž odložitijednání o reformě studia geometrovského na vhodnější čas.

Prof. dr. Sem e rád sděluje. že oti'skne seznam padlých a raně-ných kolegů s upomínkou na ně.

Kol. li e n d r y c h táže se na poměr mezi naším spolkem a mzenýr-skou komorou a' stěžuje si na vysoký příspěvek v i'nženýrské komoře.

Předseda podav vysvě,tlení končí valnou schůzi s přáním, by nadruh>'· rok byla mnohem větší účast na valné hromadě.

1915/32

z EI1ĚI1ĚŘIČSK9 uĚsTníKČeští zeměměřiči v poli.

Příslušníky stavu zeměměřičskěho překvapila válka pnmov nejpilnější práci a sice v době největšího rozpietí polních prací.Což divu, že snažil se každý, aby poslední chvilky použil naúpravu svých záležitostí a na nejnutnější zařízení, ježto většinanemohla vůbec rozdělané práce vhodným způsobem skončiti.

Tak se stalo, _že styk členstva se spolkem a přehled o němse ztratil na dobro, nehledě k tomu, že i funkcionáři spolkovírovněž odešli do pole. Clenové naši rozptýlili se, zařazeni jsoucedo všech kategorií vojenských tříd a hodností, do nejrůznějšíchoddílů vojenských.

Po prvých překvapeních snažil se výbor nabýti aspoň ja-kěhos styku, aby zvědělo osudech povolaných, a předkládá vý-sledky svých snah teprve teď odborné veřejnosti naší, aby sčítalahlavy svých přátel, známých a pracovníků.

Zpočátku chtěli' jsme při každém jméně uvésti nejen hod-nost vojenskou, nýbrž i oddíl vojenský, leč tu se nám naskytlynepřekonatelně obtíže, takže jsme se konečně spokoiili statisti·ckými daty o počtu příslušníků našeho stavu ve vojsku.

Vzdáváme díky všem, kteří nám jakýmkoliv způsobem při-spěli k tomuto prvému seznamu a doufáme, že i na dále budemepodporováni ve snaze aspoň statisticky zobraziti počet českýchzeměměřičů zúčastněných tažení. Předsednictvo.

'Geometři c. k. evid. služby k vojenské službě povoláni v C e chá c h:Cl.liavel Jan, Kellner J., Neidhart Pr. a SvatákR., co poručíci.Nadpor.: Doškář J., Pinda J.• Grissl M., lionsar St.,Jel í n e k A., Krb e c A., K a c á I e k J., K e í I a V., K očí J.,Křovák J .• Mrázek K., Režáb A.• Škopek Pr., praporčíci: LacinaO., Lev Pr., akcesisti: Matuška J.• Šedivý V., m(lbilisován GalusKar. Nečlenové: setník Kraus A., nadpor. Kolář J., Mandys P., Šimá-ček P., Tamchyma P.,por.Bednář BoJt., Braun li .• Bufka V., fillasK,Jaroš K., Kolman V., Konyii A., LandátP., Mrázek P., Pavel-ka Ro, Schulz V., Srazil A.• Skroch J., Šrútek li., prapor. PranzL., akc. ~ in k Ie r A., officiál Pro c h á z k aJ., v neznámé hodnosti slouží:CermáK P.,lierf'urtO.,MašinaP .• Skoták P., Škoda P., ValchaJ.

Na Mora vě čI.: padli Ondrák L., Ce rnÝ Pr. Mobilisováni: RieglA., Teiral J., Lupač K., Deímek J.• Orel K., Nosál T., Bárta P.,Kýbl P., slouží Brychta J., Kvítek J., Srb.a M., Nosek J., PapákJ., liochmann J., B.rabenec P., Domanský J., lianák R., JelínekK., Klepáček T., Bartůněk J.; odvedeni: v. g. Novotný Jan v Dh.liradišti, g. Řezníček R., Bukáček L., Štěpán P., Macháček A.,Potůček f.•Vaněk R.

1915/33

V B o sn ě a Her c e g o v i ně nastoupilo z celk. počtu váleč. službu28 českých geometrů, z nichž ev. elév f. Br a d á č padl na i. bojišti, ra-něni byli elévové A. Arnošt. J. Vobr, měř. tech. J. Hauk, adi. el. J.Tr\lksa a A. fuchs. zaiat adi. e\év J. ližka. vyzname.nán stř. med.měř. te~bnik P. P ()d li b e c li:ý.

Z t r i a n g. a poč. k a n cel á řeve Ví dni konaii voienskou povinnostpp.l\reicar, Bukovský, Zvo\ský, H,ašín.

V Bukovině pp. V. Pantůček, B. Kreicar, padl Večeřa J.Agr. operace na Moravě: pp. K o ž ou šek L.. (nadpor.). B a ňo c h

VI., Se rán e k A. (zásl. křiž), P a leč e k V., P a II a E., Jan u I í k 1,P a u I i š taJ., Cam e k f., Per I i č k II B., /., u rek A.. H a n-z I i k J.. K r a u s A., odvedeni pp. dr. H r li b a'n J., S 1ia v í k f.,S c h w a r z B.

lelezniční geometři: Ho Li' baJ. (por.), Po n i a to w s k i E. (n:a/dpor.)v Praze, Dob 'e ž a ~ L. (por.) v Bmě.

Úř. aut. civ. geometři v Cechách pp.: Háiek J .. Horáček O .• Ho-vorka J., Podaři'! A" Slavík V., Vedral' J., Voita A., VovesJ., Z u k I í nf., na Morav.3 pp.: K a II u s R., Ve i měl e k f., S o m me rJ., ing. Cerný f., Talaš f., Ma1'aník J., Nentvich R., Křivá-n le r f., S 'k li P a f. (pa(\ll,), dr. T i,c h ý A., f a lt 11' S E., V e v e r k a M.(Zla,ja't), Rů ž ič k aJ., f ilk tf ka VI. (na-dtpo'f. v Záhřebu), li r b a t Ý f ..Tom a n K., Rad o u š Th.

OeQID. ass.ist. v Cechách pp.: Cvrk R.. Hanuš V.. K.aPllcian R .•Karel J., Novotný J., Sv,obodial E.,Škach J., Zeman Vi'., naMoravě pp.: Bartošek .1., Cižek 1:., Uretz t:.. Hošek t'., Kl:ainýL., Marek K., Mí'kaJ., Toman! f.

Přesnějších a úpk,ěj'ších d~H nebY'l>omožnodosUlcV p'oříditi,. Pros.ímetudH známé a přiblU'zné ·0 bals:ka1vá sdě>llení jmen povo~lan&'ch, bychom j~mipříště tento seznam -dlo,pl'rj1lli.

Nomografie V geodesii.Přednesl Dr. techn. fr. f i a I a n'a sjezdu českých přírodozpytců, lékařů

a inženýrů v Praze r. 1914.

Každá applikovaná disciplina mathematická zabývá se nume-rickým počtem a s rozvojem upotřebených věd mathematickýchroste též význam číselného počítání. Kdo nucen je ve svém ži-votě obírati se numerickým řešením, přirozeně hledá methodya cesty takové, které by mu usnadnily často 'Složité procesypočetní, které by vedly v době nejkratší a pokud možno s nej-menším vynaložením energie duševní k hledanému číselnémuresultátu, aniž by tím ovšem trpěla požadovaná přesnost výsledku.Ačkoliv při každém číselném řešení lze užíti mnoha různýchmethod, přece lze vybrati obyčejně vždy jedinou toliko, která přinejvětší ekonomii časové hoví žádané přesnosti. Uvažujeme-li časjakožto důležitou složku při číselném počítání, pak podmínka určitépřesnosti výsledku téměř nám vnucuje užití určitých pomůcek po-četních, užijeme-li však pomůcek přesnějších, je to časov~ neeko-nomické a k žádané přesnosti příliš nákladné.

Zmíním se zde o grafické methodě početní, jež zove se n 0-m o g r a f i e - jedna z nejmladších applikovaných věd mathema-tických - a ukáži, že dá se jí se zdarem použití též v geodesii.Má velikou výhodu před užitím ostatních pomůcek početních, ne-boť pouhým čtením na no m o g r a m u můžeme rozřešiti rovnici

1915/34

tvaru jakéhokoliv v době co nejkratší. Nomogram nebo jinak téža b a k podává ovšem přesnost obyčejně toliko na tři až čtyřimísta, ale pro většinu případů tato přesnost dostačuje, a kde ne-vyhovuje, hodí se abak jako pomůcka kontrolní. Užití jeho mávýznam jen tam, kde početní úkony v praxi přicházející se velmičasto opakují, neboť při často opakujícím se problému početnímstojí za námahu zhotoviti si abak a všechny specielní případyproblému na něm řešiti.

Pojednám toliko o konstrukci a užití jednoho z nejvýhod-nějších druhil abakil pro rovnice

ft (a) fo (1') ~ f2 (tj) = O aft (a) + f2 un + f3 (1') = O

tedy pro rovnice o třech proměnných v neiiednodušším tvaru.

Vyjděme od rovnice

kdež m, n, TJ jsou libovolné konstanty, u a v jsou proměnné. Zvo-líme-li dvě osy u a v spolu rovnoběžné (tab. 1.,obr. 1.), na nich počátkyOu a Ov a nanášíme na ně od počátkil hodnoty proměnných uresp. v, pak spojnice vždy dvou bodů Au a Av, jejichž hodnotyhoví rovnici 3., prochází bodem P; je tudíž rovnice 3. v uvažo-vaných souřadnicích rovnicí bodu P. Bod P lze vyjádřiti téžv souřadnicích kartesiánských. Zvolme Ou za střed kartesiánskýchsouřadnic, osu Ou Ov za osu ~ a osu u za osu 1). Souřadnice ga 1) se dají vyjádřiti jakožto funkce konstant m, n. TJ. Položíme-li

'TJ ~-v rov. 3. v = O, jest u = ~ - = Ou O'u (obr. 1.), rovněžm

TJ ---~~ ~~pro u = O je v = ~ - = Ov O'v: Budiž Ou Ov = d

n

Pak plyne pouhou úměrou z obr. 1., tab. I.

1): ( -~) = (d·~ ~) : d

'I):(~~)=~:d~ d _"TI

m + n \I .. 4.'Ii = ---~-m+n

Tím je bod P vyjádřen v souř,adnicích kartesiánských.

Kdybychom uvažovali m, n, TJ v rov. 3. jakožto proměnné.znamená rov. 3. řadu bodovou a pro každý bod této řady hovíspecielní troiice hodnost m, n, TJ a platí pro něj též rov. 4.

1915/35

Obraťme se po tomto krátkém výkladu k rovnicím 1. a 2~Zobrazme nejprve abak pro rovnici tvaru

Nanesme na osu u funkci f1 (a.) v měřítku Zu na osu v pakfunkci f2 ((3) v měřítku Z2 a to ve směru opačném ; tedy jsmeučinili

u = 11 f1 (a)v = - 12 f2 ((J)

takže rovnice předložená se transformuje ve tvar

u lL~Y) + ~ = o.11 12

Funkce fB (y) zobrazuje se dle rov. 4.

1---

J ~ d12 d- --_._-~---------

!"B(Y) 1 I5. l + + _2 f (r)11 12 I B

1

'li - O-t. j. pro každou zvláštní hodnotu proměnné i' obdržíme jedenbod stupnice, jehož souřadnice jsou ~ a 1]. Poněvadž tj = O, zo--brazuje se funkce fg (i') na přímce Ou Ov .

Sestrojení abaku pro rov. 1. je tedy následující: Zvolímeve vhodné vzdálenosti dvě osy rovnoběžné, na nich vytknefuepočátky Ou a Ov, naneseme na u funkci f1 (a) v měř. Zu kekaždému bodu stupnice připíšeme hodnotu a jakožto kotu, na vfunkci f2 (p) v měřítku Z2 sthěremopačným a připíšeme koty pro-měnné {J, a funkce fB (r) se zobrazuje na přímce Ou Ov tak, žeke každé hodnotě r najdeme dle vzorce 5. příslušnou souřadnici~ a tu naneseme od bodu Ou na přfmku Ou Ov. V koncovémbodě této úsečky připíšeme kotu odpovídající hodnotě y.

Rešení tímto abakem je jednoduché. Jsou-li dány hodnotyft a {J, najdeme hodnotu i' na abaku tak, že spoiíme body odpo-vídající hodnotám ft a {J a spojnice protne stupnici pro fB (y}v bodě, jehož kota podává řešení.

Uveďme příklad na tento druh abaku.Při řešení trigonometrických sítí vyskytuií se při rovnicích

normálných koeficienty a a b dané relací

II sin gJ II sin 2 gJa=------=-10 s 20 Li x

b= !L cos----'E= __~ sin 2 gJ10 s 20 Li Y

1915/36

Sestrojme abak pró rov. a), kterou lze přepsati na tvar20 L1 x

a. ~-~ - sin 2 fJJ == O.li

u = II a

v = - 12 sin 2 q;. kdež Zl a Z2 jsou měřítka, ve kterých sevynáší příslušná jednotka; nanesme tedy a v měř. Zl na osu u(tab. 1., obr. 2.), sin 2 q; v měřítku Z2 na osu v v opačném směru. Kekoncovým bodům úseček pro sin 2 q; připisujeme hodnotu pro-měnné p. Rovnice hQrní obdrží tvar

20 L1 x vu-----+ ~=oII li 12

a bude tudíž každý bod pro L1 x určen souřadnicemi kartesi-ánskýmí

1d 12____

20 L1 x + 111 li 12

d-----------~-

1 + 20 L1 x 12II II

což znamená, že nutno vynášeti stupnicí pro L1 x na přímkuOu Ov od počátku Ou, Pro zvláštní hodnotu L1 x vypočteme sou-řadnici g, kterou stanovíme odpovídající bod pro L1 x a připíšemek němu kotu L1 x,

Volíme-Ii specíelně pro a měřítko Zl = 40 mm, t. j. jednotkupro a naneseme na osu u délkou 40 mm, pro sin 2 q; měřítko.12 = 400 mm a je-lí vzdálenost nulových bodů stupnicd = 1000 mm, jest pro stupnicí L1 x souřadnice g

1000g - _._------_.-.1 + ~,--_4 x 400

. II 40

Stačí vypočítati g jen pro několik důležitějších bodů (nej-méně pro tři body) a ostatní pak z nich odvoditi konstruktivně,neboť dle rovnice pro g je stupnice pro L1 x perspektivná s při-rozenou řadou bodovou.

Ze tento abak platí též pro koeficieni b, netřeba dokazo-vati, nutno však za L1x dosaditi L1 y.

Chceme-Ii najíti a k danému cp a L1 x, najdeme na stupni-·cích pro q; a L1 x odpovídající body, ty spojíme a průse~ spojnicese stupnicí pro a dává řesení.

Příklad. Dáno L1 x = 720 m, L1 y = 950 m, q; = 52° 50'.Z abaku· čteme a = 13'18, b = 10'4.

1031325 .1031'325 + L1 x

1915/37

Jiný vhodný příklad lze uvésti z řešení polygonálních tahů,.po případě přímek podrobných. Jsou známy rovnice

Ay = s sin cpA x = s cos cp

Zobrazme rovnici prvou. Položme (tab. II.)

u = I} s - 1 cm . sv = - Iz LI Y = - 1 cm . LI Y

Rovnice prvá přejde ve tvar

u s!I1_<e + v OI} 12

a pro stupllici sin a je relace

(, =~.-~n:~Jpro I} = 12,

Ř.ešení je obdobné jako při abaku v tab. 1., obr. Z.Ze lze auaku tohoto také užiti pro rovnici druhou, plyne

z toho, že lze ihned rovnici druhou přepsati na formu rovniceprvé, totiž

dsi n q;--f---}

LI x = s cos cp = s sin (90 - cp);

je nutno jen iiné označení, jak vidno z obrazu 3.

Příklad: cp = 35° ZO', s = 8Z'50 m, výsledek pro-LI x = 67'Z8 -tn, LI y = 47'70 m.

V praksi geodetické naskytá se příkladů tohoto druhu, naněž dá se užiti abaku uvažovaného typu, dostatečné množstvi.Lze užiti podobného abaku pro výpočet vzdáleností a výšek tachy-metricky určených, pro redukci šikmých vzdáleností, pro výpočetploch trojúhelníků a lichoběžníků, pro výpočet průměrné chyby attl.

Uvažujme nyní abak pro rovnici

fI (a) + fz ({l) + fo (y) O.

u = 11 fI (a)v = Iz f2 ({l),

přetvoří se předložená rovnice ve tvar

1915/38

Rovnice tato znamená řadu bodů, jeiíchž souřadnice karte-siánské ~ dříve zmíněné jsou

d-----

1 + lL, 11

'~i= - ~~jJ')_+ _!-

11 12Zobrazuje se tedy f3 (I') na přímce rovnoběžné s osami u

a v (poněvadž, pro všechny body stupnice je g = konst.) a polohajednotlivých bodů stupnice I' je dána souřadnicí~i.

Sestrojíme abak tohoto druhu následovně. Zvolíme dvě rovno-běžné osy u a v s počátky Ou a Ov a naneseme tímtéž směremna ně od počátku funkce f1 (a) a f2 ((1) v měřítku resp. 11 a 12,funkce f3 (I') se pak jeví na třetí přímce I' rovnoběžné s osouu a v a jdoucí bodem S na spojnici Ou Ov. vzdáleným od Ou

o úsečku g -~T- (obr. 1.). . Jednotlivé body škály pro f3 (I')1 +_2

11jsou určeny úsečkou '~i, která se vypočítá pro všechny hodnotyproměnné y.

Jako příklad lze uvésti abak pro vzorecs = {:;:tx2 + Liy2,

který vyskytuje se velmi zhusta v praxi geometrovské (tab. III.).Rovnici tu lze psáti

Ll x2 + Li y'2 -- S2 = O

u = I Llx2 = 0'1 mm. Llx2

v = I Ll y'2 = 0'1 mm . Ll y2čili nanaselme na osu u funkci Ll x2 a na osu v funkci Ll y2 dél-kou 0'1 mm pro jednotku a pišme k bodům těmto koty pro Ll xa Li y. Rovnice horní obdrží tvar

u + v - I S2 = Oa stupnice pro 5 je na přímce, jejíž

1 dg = d 1+1 2

I S2a'1j =- 2 = 0'05 mm • S2.

Na stupnici pro 52 píšeme ke každému bodu zobrazujícímufunkci 52 kotu toliko pro 5.

Ctení na abaku je stejné, jako při dřívějších druzích.

1915/39

Příklad: Dáno LI x = 71'5, LI y = 63'2, vyplývá s = 95'4.Při všech abacích provádí se čtení nejlépe pomocí jemné

přímky, narýsované na průsvitný papír neb celuloid, neb jem-nou nití.

Jaká je přesnost těchto abaků? Předpokládejme, že abakje sestrojen na vysušeném papíru a to s největší možnou přes-ností. Rovnice 1. neb 2., pro níž jsme abak sestrojili, v obecnéformě napsáno, je tvaru P Ca, tj, r) = O. Nechť uděláme ode-čítáním na stupnici pro {3 chybu {t {'1,na stupnici pro r pak chybu{t r, objeví se v a chyba ,ft a, daná rovnicí

ó P ,. ó P--;:--,--- 1} {'1 + -, - {t r

o {'1 c

ó P

kdež jsme vyšší derivace vynechali. Tato chyba zajisté záležíjednak na užitých měřítkách, jednak na povaze funkce. Poněvadžna každé stupnici nomogramu můžeme ještě čísti nejmenší úsečkui, lze vypočísti, jaký přírůstek proměnné náleží této malé úsečcei, čili lze vypočísti příslušnou chybu ,ft {J, ,ft r zaviněnou čtenímna stupnicích pro {3 a r. Je-li ku př. f2 ({3)nanesena na ose vv měřítku Z2 čili v = Z2 f2 (f~), je

i = I i__!LClj),f} {j2 ()/~'

kdež opět vynechány vyšší derivace. Podobně lze vvjádřiti i naostatních stupnicích. Z rovnic posledního druhu vypočteme {t {3,,ft r a dosadíme do rov. 6., čímž obdržíme

Pro každou hodnotu proměnné 1'1 a l' podává rov, í. chybuv hodnotě a, ku které ovšem nutno ještě přičísti chybu zaviněnoučtením a na stupnici pro a.

Dle tohoto vzorce jsou vypočteny přesnosti abaků dříveuvažovaných. Předpokládejme, že dovedeme ještě odhadovati0'2 mm, tedy interval i = 0'2 mm, pak abak pro koeficientya, b - voleno-li d = 1000 mm, Zl = 40 mm, Z2 = 400 mma koef. a nestoupne nad 20, t. j. strana trigonometrická neklesnepod 1 km, vykazuje následující největší chyby možné v hodnotěa : pro LI x = 50 m ,ft a = 0'19, pro LI x = 100 m je1'} a = 0'10, pro LI x = 200 111 je ,ft a = 0'05 atd, K tomunutno přičísti ještě chybu zaviněnou čtením ua stupnici a, kteránepřesahuje 0'01. Volen ovšem případ nejnepříznivějšÍ a přesnostbývá obyčejně daleko. větší, takže ve všech téměř případechprvní místo desetinné je úplně zaručené.

Pro druhý případ LI y = s sin ffJ volíme-li d = 140 cm,Zl = Z2 = 1 cm, je pro s = 100 m maximální chyba v určenémrozdílu souřadnicovém Li JI pro ffJ až do 40° menší než 5 cm

1915/40

·a dále od 40° do 90° nepřesahuje 8 cm. Připočteme-li chybuzaviněnou. čtením na stupnici pro L1 y (2 cm), lze na abaku proL1 y = S sin fP za daných rozměrů čísti úplně přesně v nejhor-ším případě až na' 1 dm. Prakticky lze však čísti dalekQ přeosněii,neboť se chyby jednak eliminují, působí různým směrem, jednakvycvičený praktik dovede přesněji odhadovati.

Konečně třetí abak pro s - V L1x2-+ L1.0 dává přiJi = 12 = 0'1 mm chybu 'V délce s = 50 m #' s = 5 cm,v délce 100 m chybu pouze 2 cm.

Sestrojí-li se tyto abaky s pokud možno největší přesností.a nabude-li se trochu cviku s nimi operovati, lze ve většině pří-padů určiti jimi výsledek čtyřciferný dosti přesně. Poněvadž kon-strukce jejich je poměrně snadná a čtení na nich nikterak neu-navuje, poněvadž snadno lze interpolovat, lze je doporučiti, jakožtovýhodnou pomůcku při číselných řešeních v praxi se vyskytují-cích. Velikou výhodu má užití abaku zvláště při měření v poli,neboť lze jej pohodlně použíti jakožto rychlé kontrolní pomůcky,nestala-li se hrubá chyba v měření, ježto v poli zřídka disponu-jeme časem a prostředky potřebnými k přesnému řešení problému.Ku př. měříme parcelu a chceme věděti rychle, zda-li souhlasínaše míry s výměrou zanesenou v katastrálných operátech. Na.abaku sestrojeném dle zmíněných zásad lze ihned najíti kontrolu.

Vzdělá.ní pruských geometrů, jejichdnešní postavení a ná.vrhy na účelnou

reformu.*)

Geod·e!'ické "ěcliě již odJ stlal10veklu věnována byl<a biodi:vá péče apo ti.s:ic'ulebíne:slla se lsna!ha 1idSlká k tOlI11UoíH, aby Sle ulrčil tval[ a rozsah·malŠízemě.

Nyní, ~dy V'ětdled~éměřenI ~emě ponecháno mathernatikům a ge'Ode-tům, u;w;án byl též i ve1llký vÝ1Jnlannpraktii/Ckého zeměměř.ičstiv,í pro ná•.j1od!ní aJ stá'tlllií h1osplod!á'řISltIVí.DOSludlvšwk nebY'to oceněno, tak jak zals,llu-hUljie a zůstává ve v'ŠJelc'h~emfch j'em paJs!lolrk1emv'e Sltátní správě'.

I v ~rálloviStví prulSINém,k'd!e v této věci 'rtmohlé byRo ,učirněno akteré bývá jiným státÍ1m vzorem, není zeměměřiéství na té výši, kde bystáti m6hi10. V áasopi~e plnUlských ge1ometnF) řešenl<lJbYlla otá,zka, v čemvězí přlíč'Í'I1JadOOfmVbiopoldiCeňován1 z:emělmělřiČiství a j,akým způsobem lzeapě-t p1ovZIlléS'tig,e1ome'tflOVls'kýsta VI.

POlznáinry.různé příčiny, ale z.a .mejhlavnějš'Í u~náin ntyiiější nedo-'statek diů~UadiJ]é'hlOvědledké'hlOstu,dli:a i věcného v'z'dělá1llliz'eměměřičů. ! unáis dlos,t1a!la:Sle taJtootáz!kia předlběžného V'z,děl1ánÍ'a zdlokonla1lení geomelt<rú

*) Otáiruek dJolšeffiv r. 19'13,a tlJaJkupe'nnmse Fátlky a tiechnkk'Ýlllii p'ře-kážkami dochází teprve nyní na řadu. Pro množs.tví zajfmrových údajůThrulleznejIs.tě sympatJroké přii~eltlí..BOlznLredalkce.

1) Vetrbalndis-ZeilusdhrHt PreulssÍichler La'!1;d!messeorvere1Ílt1Jein den Pro-vinzen ScMe'sien, Pasen; Ost- UII1-ďWesVpreU!ssen Č. 7. r. 1912.

1915/41

do popředí a j,e tJediy časové sl'edlov,ati návrhy na potřebnou wpn<wu to-hoto stavw i v SQ'llISedlnlíříši německé. Abyc.'hom mahH vzdť'llání p,tusk~'chge10metJrů aJ jikh' ďinešlIÍ poměry spr:ávně lJlQsurovaJti, je nutno nejprvekrá>tce přehil'édlnlO/wtihilS!tori1ckýv'Ý'vi()~tJoho!lo stavu.

·V 'k'rá,I.· pnuském by,11Oz pocátlku IJtovollání zeměmdičlSlké provozo-váoo (zce'!a voll!nlě')po žUVlnloste'l1lsklu.I j.edlnctliivé státní ůřlaidJydáva1,y siv'Yloonáv,aití úředlní měře:nií odl zeměměři>čů, s nimiž uz,aJvřel1labývaLa sml!olu-va,. Ač němečtí paJnOVnlílCli'záhy sezna!Ili dJůl'ežilt'ostSlPT3.vlného vyměřováníhospod1ář.slký'chpwemků .asestll1Oj!ení rádlných map, hy!bo př,ece poneC'11á,nQaž [J,Y'J]ěj'Šídiobě, alby tel]to stav g,e1ometfiovský byl~ v,ybwdován na pří,sněvědeckém podkDadlu.

Jednoum,vllÍ:mínislt'el1stva, ,dio Nchž resiQIrt1ws,p'adad'avěE.í zaměrová'ní,sHližiilJa,se s.ice j'e UISlpl()lř'ádatli~ale v úpl1av'ě postuiplO'Vlallazoolia oddlěleně ajen u kata:Sltrá1'ruísprá'VY 'rua;š'Datialto úprava svého. vyjádření ve vydanýchinstf'Ukdah (6. VIII., IX.). Ovšem vlYlskytl s'e ná'Vrh Sh'f11lOlulticelé hiosIJiO'-d'áJřSlk:ézeměwlě'řiílČls,tV'íP'oKijedlnla řvz,ernlí,:lile ten zůs,t:a] až do dne'Šnihodine pouz.e pa>pkovým ce1nlným dok'umenrem.

J,a:k rnOl~nlOz hils'!lorkkýclh dl(J!ki!iaJdlůpí-semných seznati, z'erměměřič-ství Sbowži};bpŮ'V'OIdhě,tlak ja:ko v jli!l1o/chz,emí'ch i zde wil]lečným ůče'lulTl abylo poldlří,zelITobállnv'ským vá'l/ečným a úřledlt1Jímk'Ornotrám. JmooKl'Vauéúřa(}Jy snaJžÍ'1'Yse 'paOkvlyiCIlálvánrímjedkrotHvých nlalříz'eni zlalj,~stitijsliř'ádnévY'loolná<ván~prad wměměřil6s!kÝ'ch.

První zachované naři2'!ení z 28. prolsi1rlc,e1702 pocház,í z dob po-čáťkJu králloVlství pruskébo a jediná pOIUi2)eo pbatu za vykDiI1anlé mělřerntDůJDeži,t'ětšíj.e dlmhé nařízeJr\í z 19. Úlnofla 1704, ktleré ohs.ahud1ejlilž zevrubnéač j.en formállinJí pře'C!lptilSYo v'Y'lTl'ěřloVlánívlesntic, ksů, j,ezm li' Domů, '10'-j<elllSlkÝlChsHll1IilC,i oibeonlí'ChcetsJtla pOljed1nlÍtV'áo zhotov'Ová'l1lí úřle'C!lnk!bmapv plOměmém měřítlku.

Dá,le dJočllemleIi/e, že gle,ometrrúm u!lI()!ženotéž, ,alby v otázkálch úře<d-nkh i Vlojenlský·ch podlávla<Jisvá ctroibmzdánlí a klaJdeJnojim i za povinnostdlohlížeti na vodni pamě'ry, kl1:eré byly zvláště ·diůležil(,y pm zeměd'ěJi§tví.Něj'a1kých př'eidlpisů o vz.ctlě'lánízeměměřalČů nehy'ro a;ž do nastlolu:pen~1vládyBedi'ichia Ve:lkého, a, tak, kdo jevili chu1fa zájlem pm geometfOlvské po-VlOlá'l1lí,tomu pornecháma bylla vDllnDlst zísika'tli,si pO'tř'erhných ZlnlalllO!s'lívlast-dm s!ludiem.

RÚizné míry pDaHcí v okrrffiedJl od slebe vzdlállených a mestejný způsob\yk'o'l1á:váll1ií praxe z.eměměři'čské, d:á:le též slamÝm kráJLem urzuá'vaná ná-rodohos'podářská důležitost přesného zobrazení usedlosti a pozemkovýchImlmk, tlO vš,e bylo' d<ůvod'em, že p,amJ,vník vydaL na lIe.hdeJš.iQiObuvz.ornénařízen,í: »~n!strulk'ce PIJ'\ozeměmělř:iče království pruls:kého z 20. lnstopad:l1755.« Zdle p'oprve je vY'Sll'O'v'enD,ž'e mě'ření i'e p'rávoplkltné jen tehdy, by-lo-li pr\()lv1edlel1'0pří~e'žným ztialbem, a odlů'vodlněll1oto ÍiÍm, ž!e vykomávápjprate'Í zeměměřil6ských o'sloihami' nepo'v'o!llal[lými j1eslt p'ramenem ve'~k~chnepi()řádků, a ml1lohýlch slpolf11.

Vollba uží'vaný,c'h metlhoodl je ponechána měfilči, a:lle t'eu mrus[1(dme§ 32. této illllstflUll~oe)dlollvon:ail1ebýtli vycvičen ve vŠ'ech, potřebr;\Ých znalo-slec'Í1 g,eomellri1ea lIrig'o'l1Iome'trie. V »přediplisech z 25. září 1772 pro inž'e-nýrY' iaJz,eměměřilóe krrnJ. malrk!raJb.vá'llečné i des'kové komory« (a OkČemqlmaH tlito pHMíže!lli přlil úBedním měiř'eiW p'o,zemků, vodlst!v'a, hrani,c' a dě,llhěpa:r.ce,1),jest v § '1. 'ř'elČleln'Ů',že »jle1nlornM o\S'oběmá b:,iti svěřena prá'eezeměměřičská, která byla dle předpisu zkoušena a za schopnou uznána«.OOeirllění ge1omei1roV'ské'hlO's~tav'U,a péč'e Ů' je1holpov,zn:eISell1liliz,e vidiěti z,e...jmélna z plrvnií:hlOohšllmlé:h!ořádlu' zk,uŠlelbního pm zeměměřiče, kteTÝ j1eobsažlen VI »předlpilsec'hlz 9. s:rpll1,a1776 DfIOiinženÝTY cuměřióe př:ť vlá!reč-Illý'ch I<l' dle>slk'o'V'Ých'klOmmárch vlévodlstv~ maigd'ehwrgského, knÍ('žeC'liví Iialll-berstadtského a hfa!bství Iiohensteinského«. Clánek první zní: Každý na-stáivající ge.ometr dřhne ne!ž j1es:tpříjat do krrállovských sll,ulž,ebmá mÍ't~\iŠechnypfudlbě~ne a řádlné jjhieO'fet"ic!kéi pralktkké zn,l'110sti,které j,soupř'e'dlepsány.

DMe illIUS'Í vyikáz cutn'se, že je' zk()lu'Šell1u vrc:hlll'íhio staVlehl1lÍ'h1od1e-partement:u při V'f'chlll'ím f,ill1lalrEnílmú'radlu a řid!i-tells'ív'í král'ovsk'Ý'ch statků,.

1915/42

.a ku své žádosti Za! mí,sůo Ul kJrMQlv~kých a dies:k~o'Výchkomor musJ do-IQžítí .o tIom vYIS'\lědlčení.

Prohlížíme-li tehdejší předpisy zkušební, přrcházíme k přesvědčení.že již V tléůo dloibě před ví'oe nle'ž 130 lety, 'kldly c'ena pozemků a půdlyd!lťIleI<JOll1edlOlsahova:'ladloošnr Wc1l. c'eny, vzdJě:lán:í zemělměfičů nd'š'i'!lo ISICmnoho od dlne'šní'hoL Př,iš1ií glC'ome,ůrmusili si OSVQjiti horně vlŠesllr'annlépOčtářské znalosti,' praktické geometrie též tri'gonometrii užiltou při vý-počredh' 'tflÍ\alng\llbaču~ch',na'Ulklu o ni've!l1liad, znáti \lŠechny potřeibn~ str()ljlegeOOletické., muJseil.zíslka1:i 'si pol1:řebnou zfllJlčnost rYIS'ování sdlttur.ronliih<o,ak!oImeQněmítí lJ1Je.jenúhmed\'ÍÝ ru'{lQlpis, a,lIe'j: pě'klný sloh. KdIY1ž ji1Ž uměJ,ViŠocllnlYW'to v ěaú a id/Olslá'hl\též znaillostí' ma'tlhemaU,cké'hlOlzeměl\Jli's'U,mec'ha-nik1'. 'hydnllullJiikya jli'ITý'c'h'odive!tví ma't~hiemaltiky,konečně yycv.'Člen. by!' v odl-dě!loNlání p'olzemků1.Aby 00 lIle,j.llépiebyl ku 'sv'émUl budouc.imul povo:lání vy-zbrojen, seznamován byl i s pOměry právními i hospodářskýmí, lesnímii VlOidlniÍltlli,které ZhlUlstlavylSlk~tuŮ'íse v jJrnksj zeměměři6slké. V přefd'pils'CichbyJ! k,ta'dien lnej'en dmraz na přlC'Snloulro'rmální stránkul v§ech zeměměřlic-skych prad', a'lle .ilUIa SlPrá'vmost a svědiomitOlSt.

Z tOlho v[ldiě'ti, žle tC'hldly za' vlládly Be'dřk~hlll' Vdkého, kdy země j1ehlov' mím rozk,V'étaly' p·ollliIÚi:kIou,země.'C!Iě[/S'k:oIUl,byl, stalvw ge'Ome'tr'Ovlskémill'při-zná[t j'ehio veil1ký národlolhlol!>piordálřS'kývÝ,~Ulam.

Boněvraid'ž tlmU'šky z'eměměřličů S'klIádia,!,ysle Ul VifchlUí'ho sta'Vebn,íhodepar'tementu, vznilkl ,a's J)O'zdlěljiplředlJlloik~!ad,že zeměměřoi!čslký Istla1vjte v)JIř'ímésouIVi,slo/Slti Se' stalvite'llsh6m pOlzemttllím,a pnot'o byl! vy'dlán v'Ý!noS!z 8. 'k'větna 1798, ~e' v5'ÍJChnilk'aind~ld~Í;(Ís:tavHeJstv'í mU(Slídlř'íve pOld1r'O:b[[lise ZkoUiš'ce zeměměřiclslké. Po. dleiSletliVetec.hvÝ'UlQ:Slemze 16. pros1j[lc,e 1808bYJ1aZkiO\uskaJ's'tavútellů Ill' ZJeměměřrčů pi1e,dá'Uateohtnic'ké stalvebn~ drepurtaiC'ia ~il'ilnOlStCllllslkýedi'kt ze 7.' září 1811 zaka2Juj,e,'že ni'kdo llIesmí pro1ViQ1zo-vati »živn,ost« zeměmě'ř1iČs1kioltlv t'om olk1t'e'se,pro něj!ž ne'ní vll'áJd101Uz,moc-něn,. S oMe-dem na v;elllkKllwdiůllež,ilÍ1o,Stt's.'P'ollie:Mi!vÝchměř'e,nlí and!ve'lIllatí! vy"dláJnlY29. dlU'bin<a1814 v'š,eOlbecné'P'ředpilsy z'emělmlěři!čské pro oc'!1ý pruSlkýS'tiáJt,aJ idlříýěj'ší <r'aJříZIC:ll'íčá's,t-e'činlějen p'ro\!inde'llně pllatná s'C' zlru'ši,1Ia..Vodtst!av'oi 2. aJ 3. dočítáme se, ~e postla'V'euí úř'ednlí'hOlzeměmě'řiče moihloudosáhnouti jen oSQby zcela bezúhonné, jichž scho'pnoSlt jest prokázánavysvědčením vrchního staveb!1,ího úřadu; zkoušen mohl býti kandidátu v'r,ohní'hl() ,struVIe/bJruí'hrodieparr11ementu1ueh Ul p,mv'illllcilellních s:ta'v<elbníchfi.-dit)ellstlvlÍ. Cirkiuillárnrrívýnos králll. mň!nistelrs:tvaiobchiodiui a průmys,llu: ze dne20. 1!'Cldn,a1882 nařilzwi'e, že od ve'1lkiO!niOcr. 1823 každ'Ý 'kwndildlát, který chic'esepodlrobiti ZJk'o'u'š'c·e2Jeměmě>řd'Ós'kéllIeíb stav,jit:eliské, mUISlí'dloi!'Qožiltd'průkla'zzpůsobilosti z;e II. třídy gYlillluaS'i'e:iní.2)Da['ším vYr.os,em z 8. září 1831 bylojiž plOlŽad!OIvállllolmí'ti kromě znaJl1olS1tí,kitlelré jsou d!olSa,ž,en,y,a1hs'Oil1vov'ánímII. tř:í.diy i p!raMiic'ké zaměstnání př/il pracech měřilčsk~"c'h (nrejméně j'edino'-roč'ní).

ZkJoll''soe 2JeměměJř'ilčskébyllo n,utno podirohiti s~ přeď zkwšeblní kio-misí, která byla zřízena v sídle okresní vlády, odkud zkušební výsledkyspo~u se vŠ1Clmúdlo\kumenty p'OlSí'!lányhy;!y vrchní staveb,ní' d1eIP'u,t,a'ci;zdlehY'~o palkroz,hOldln1u1to'o 'sc'hopn.ols1Iikandlildiát,o.vlě'k povlO'llání z,eměmlě'řícslkié-mu. Ve vÝš1e zmiíně,nlém reiskr:i!ptu vy:s'Do'\'enovšak, že kw {):dbO'rné zk1oU'šces vyššíhOlst':li'V'ilt<eI]!stvímo'hou IbYtli pJ'i'P'ulš'těnijen ti. kteří se 00vědlči'l!i vzeměměřičství. Tento výnos muse,1 přirozeně uškoditi rozvoH geometrov-sl~éhlo sta1vu, nebo,i nlwdlané a iSlma'ži'v'éoSlolby př~š!1y k s1Iav:íte,Vs,tivil,a prolJelměměřúČlStV!iz;bylli.p'olurzem~lně'Slch()lpnl.Mí'němí, ~e z!muška: g:eQmetrovsikájest j1en jakési Ip'řed:Y'vd1ě'llállllíproo stavl/ite:is1Jv;ía má proto, jen PQdiř:íz,enoud!ů~ežiltost, rozlšHlil],O,SleYIC Vledio,ulc'íchk'ruiúch, a znehlodrlo,tillo' vÝ'znlam ZIC~měměř'iiČů pro v,š:e,01becnéstá'tní dioibr'o,.

Zač:!,oSlc p'OlžadloV'a'tlúk s'tav,i,tC'1lsikémuzalillělS~lná'nrívyšší vzdtě1llá,ní.kdežto zeměméři<čům v tomt'o ,olhited1upl()volleny dal~ko'Sláhle úlie'vy, Náslle-diek nedial' nia srehe dll\oiulhroče'k1a'ti, z,oeila neschoipné 'Olsoby na'šly příSltulpk tomuto s,tavua: nepřispívaly k jeho povznesení. Na tento pováž!ivý úkaz

1915/43

v pov'olání, ktmé půls'oibí ve ve1řlejném zajmu, bYlo vždy znovu poukazo~viá!nlQod te'hdejiších olCiibornúků tloihiotosta VIJ] Ia' č'llně:nypokus.y přesvědlčítli:3Iillěrodla:t'llJévlládl1ií INfIUIlJ!yo nruí'n'ols:Virdormy jak studi1a, ·tIa)ksltávalj:ídlchpoměrů. AI~ tyt,o V'wr;QiV1llJé!JiDa!synedlošl\y s'1luchiu,all10i pros.elbný ,1[!SltZ1e-měměř:ilČ'Ův r. 1860 hYlI Ql(l1mítwult:s ulr1á!ž.HVIQlW.ostlrQiS'tIí.KJdlyž v'šlalk jedlno'tnýa vZlQlnněwpraiv/eluý pllá'n 7Jeměméřičství pozemkové d!aJněv1e Í'i'nančnlÍlm ři-dite\lství pod v·edením věhlasného Oausse, pozdějšího. generMniho inspek-t'o:ra kaJt'aJstf'l]vydlolbYll si všudie Ui7JlJJiÍ'ní:;tu bylo t'éž pNZlllá'I1JD>,ž'e z,eměmě-Nčst'ví není j'en »žiVWQlstl",kbe'rá jle už'i'tečná pOlu:zejedlno!t[~v'cům, nýlbrž žeseSltla:V1emz,emě'měřilčlským ffitl.iSlíse P'ÚC!íita1tij.aklo .s: dlMežHo,UIčástí sit1át-l1!Í!!Jio'hiospodářis,tvlÍ.JeliilkJolžbylila vYldlána v měN:č!Ských př,edlp:ilse,chz 1. pr:o-si'nce 1857 po'uze Í'ormá!~ní naiřízen,í o konání zleměměřičisk'ých pralC'Í, jlic'hzkoušení a ,o p]a1te'ch, vedlly p·ráV'ě Ulvedlené úvahly k vydání nových mě-řióskýc:h a z;kulšebn:ích'piřleldlplils,ůz'e d'r:je 2. hř,ezna 1871.

D~e tělch1Jo'ma1ř'ízeníhyJo již pOlžadovánio na p'ři,štlím geometru vy-sV'ědčení uall'Oslti z I. tř. gymnasia a pr,aktilc:ká doba zdl()k~_JIllalle'nlíbyllazvýšerna na: 2 flOky. Zevtruibiná V'šak refo'rma zeměmě!ř'iiČSltlvínast'a;ta;a'ž 'kdlYJžbYL přediloiŽ'e'!1Imi'wilstle:rst'VU'a pOIS!I!alneckésněmo'vně plalmětní spis říšskéhoa zemskéhio, p'o:sllanoe ryt. Somllmrta") })·o zorgan'ůsov1ání -a' reformě z,emě-měři'ctví v Prusku".

T,aÍlo nlalvrhovlallllá úprava bylla pr'O'stwclJolváulLI' všech iTlJstamCÍa poté 4. října 1882 vešel! 'v pJ:/a,t'nostnový zkušební řádl, který dodines s má:lozmělnami Í'e v pl3ltnosti.

Kdo chtěl v Prusku věnovati se povolání zeměměřičskému muselvykiá,zalti s'e vYSlvětdlČ'enímznail'o1SiťÍ',nutným k postouipení dOl primy, po-slledlní to třlídy Vy1šší!h\ošk,ollní'ho ústa1vu, dále žá'd~l!1'Okromě pr\a/ri:tiiclkédOlby :mměstná'l1í též Iprů'k,az prav!idcllné náv'štěvy zeměmě'ř'i!čskéhlo Sltudlia,zří,z,e,nJéhopři vywlké hOlspod1ářskéško,)e v Ber'mně a při ho'Spodlář'ské alka-demi'i 'V Bopp'ellscJiorfm

Dobl3l s.tudlijní a pralK,ti'cké zaměstnáJuí rozwže'I1o na dúihu tří lelt ato tak, že první rok vělnov.á!n byli pnaJkťi'okému!vý,cV'iiku, druhý llIáV'št'ě'Věpřednášek, třetí mohl býti využit buď zcela pralksí, neb k do;pl'nění aHYzš:ílření t:heor:eti1ckých 'věd1omost[,.

ZJ{iwšeibr:ířád by! j'cdll1Jo1tlněulpraV'en a 1J/olCllr'obenvrlch',ní zkušební ko-m1is,ipro zeměměřiče, k~lerážto oprávúovaJl\aJnovéhio g·eometr,a! k j1eh'Oho<t-'molsti dtlle výslledlku z,k1olU!š'kya byrla zř:fzcn3 tohko u jednié zoboUl VYISOI-kých š!k,oul.

DaJtšfm Hstě zdravýmpokro!ri:'em fO'z!vo'i-estla'vu geomekovskéhlO byillo,že Zla óleny k'omilse pD'votáválni vě-decky vzd'ě,J/alníodborníci, tohotiQl stiavu.Brzo po této úpravě byla do geodetického studia pojata další větev vě-declká. Dík ncúm'mné' plí,\i ředH'e'\ie hOSlpoldařské aklademie :prof. dr. Diin-kell'be'rg:a vyvin:UI]la sle i&ull:tWf'lllítechr:nka na vědu v1ellimid!ú\ležHOIUIp'm podi-pOlrování dlomádho hlQsiP'Qldlářst~'Í.Diinke1lbe'fg mí,nill~ že geometrii blwdlounejl\!epšími n'OlSiHe,mtétlo V,MiY a su!ithoV<aJsi od Hch činnosti bIIa!hlodiá!ror:'Ýr'O'z·'vloj no'výchildie'í v zleměděilství. Pwt,o r. 1879 ministerstvo orby řfdik setímtlo dlo!bfoOlzdiá[]ímP'O'žlaidoval!iood vymě'řu~'ících úředlnrkll, aby .llIavštlělv'Ol-vali 2 l'emestry kulturního odbO'ru al dle nařízení z 1. března, dálle ze 27.dubna 1883 mlUlS'Ílliipodlrobiti Sle z'kol!Jšce pno kU'I~lulmít:ecihlllňky. Vši.chn.i' ge-ome't:~l, 'ri:'teří cMělli nabýt!i stáillého pOls,tav,enív odlbmUl z,emě!dě'llsikésprávy,měllliold t:éto doby vyká'zlalt'i' s.e té'ž z'ko<wš!kouIPro kU[ltutmí te,chl1J!ky.MiniS~rorby zrušH pla/k výlnos'em z 13. s'rp'čla 1888 Ivšec'hny drr-íve uV1eldlenrémini-stersiké př·edlpisy a mčW, že příště z.eměměf'j1č:ildia jeho s!I'uI~ebvS'Í'lllpiu'jicímUls4 mí!ti pr'oIk,áizánlY4s,eme!s't1ry g'eodletÍ'C''ko~ri:U'lltm:nětec'hllllilc'kléhostudianeb V'Y'slvě>d.lčen!i'o zkowšce zleměměř~čsiké a průkaz O' absolllvlQlvá'TIiínejmé-r:ě2 semestrů kulturně-technického odboru s dobrým prospěchem. Výnosem zedne 12. června 1893 ve1šlo dnem 1.srpna 1894 v platnost nařízení, kterým by-

3) EntwU'rf z:um Gwt'a'c-htern,d1esZe'ntra!lid!lnelkltorJiums.der VeTmeslSlUlll-glCtn,iilher die Deniks'c'hir:i~tdiels;Rit1ter~ults:betsitzers Somhmr11vom· 1. Apri!!1879, beltreflien!d· die Orgar~ils'a;ti'o'll umd RefomJ d/es i.iffent:lkhen Vermels-sUlngswe,s'ensin PreU'slSlen.Ber\liln. 25. febr'U'ar 1880.

1915/44

la konečně rozšířena studijní doba pro všechny zeměměřiče na 2 roky, jelikožSJeulkázal'o, že ,~hšÍ'rná llát!ka učební .nemoh\la: býti> prob<ráJn'a v kmtš:í' diobě.O prlalktlilcké přílpr'avě k UOmlulÍo pO'V1O!láníbyol1o rOlZhiOid'rnwt/ot,alby předlchláiZelllostUldlflua t:rval1,o ne,jméně 1 'fI01k. T,e'nto stiud1i'jní 'pirog-mm je v pbaltmosti dO'S,uda alČ dlos:Í'aJčÍ,j'ako pře<diV'Z.dIě!~á'llívysvědlČend z l.,dOIPorOUIČí se ~ u!Í{ron~čilti škiQl!lnJ 'vZJdk'lláJn'fzklou'š!kQlw dIOiS,pě'liostl, n:ebo,f t'ím se nejren zV'ětš'Í váž-nost k tomuto ,s:taIV:U, al'e i zdalt'I1lmslt budolucího g,e:ometra j'e túm jlas'nlějip rokázá'll a'.

Když jsme diosp'ě'1i rarž k dln<e,šníd!obě, zbývá ješt,ě refer'ovaotlř <OI1'Y-<lllě~š,íchip!Qža<&~dch a sties:oÍ'Ch prusikých g'e!omet!rů. Pold1rob'll'ějir p'r'ObéřemeUlv'eřea'llěné j,ej'irch ná:vrhlY 'Illa odls:t:raněnrt dlnle'šnlÍc'h .medlostlalt't{ů, vž,dlyf mnohéz tohlo všeihlo jes,t rpmlvdolIli dl u .nláls, k:dle jre pOItlř'ebi též všie:oibecně žádlanéúp'rtalvy. První jlcjkh přáni. jerSlt, aby beZJp,odlmíne,čIl'ě' karždý plříští země-měNč ulkončil 'své plř/ediv~dlě,llánlí ZJk,olwškoudlos.pleUQlst'i\ nebof dlnes je tovŠ'e'o!beoIllOlll mí'I~'Q,u potřeJbrIl'é mor'áillnJ zT'all1ost1j pm SiamostaílnOlu dlul§evnríprád. DáIlie diJe z,jď'štěnýclh s:tat~Slti>CkÝch dat ,poS'tou>PÍ db. I. trř'. průměměžák a's 171letý ~ zvo1'í-'i1i Isn' povlolUání zeměmHičSik,é, mfržie j]Qid1robiti se' ji,Ž2metrý j,irnoch geometrrolvs'ké' zk'olušce, tedy j'e zjeJ\'em nezdravým, že dllledIIlle,š'I1Jícnpř'edlplilsiŮ může neprurlol~etý m1'hJdď'j(obdlrž'et'i oprá'vnrěll1!í zeměměřič'e.V,e skut'ečnoslti V'šaJk otbná'š'i :průměmé stáří klandlii<l'átú j]ov.!lstulpuóicích tutoz'koU'šktu1 23% Iěta, z toh<o v'idHi\ že v1ěIl'uj1ese dlaliek,o V1ět1ší doba ,na př.ed-vzdlelání, než j1e, zállm~em přeďiepsáno. Sp'rávným je p'roto PloržadlaViekzkolUlsky z;rtaJ~os.bi"l\:Í1e1rÝ'nemá nl'a de'l5í dohu školind ná'vště'vy va,]iITéhol v[livu,hla mllo:pak bYlI by' žádoucí brzdoU! vel1lkémllJ počtu 'Illesc'hiolpných neh mléněschlolP,ný'ch ka,md,idlá,t'ů. Výs:!ledlk'y z!koulšek ik z:í'ská'llí' oprávnenlQlst'i ge,ometJraďiOiilliZ:UIj.íja1sně z jialký,eih st'uidientlský'C'hi ňale!' slkIiádá se dinre'šnÍ g,eomet1mlV's.kýdlOfr'lOS,t.Zeměmě!řli'čslk:ému oibonU! vělnu<jí 'S1e hil!avně ti:, {k'rleří !Qbáva~í seZkouiŠlky dlosp'ěLbs:ti, neíbo j'i'mé pudí t,o'Urh~ o!k'U'sliti co nejdlří've' a'kademick'évollnioslti, ,pro Me'rolil plalk zainledbá'va'if s'vých povnlI1lI1'ostL Nemally' poč>etlákáo!pět, he'z vrui.t,řn:í'ho přes'V1ědlčle:ní, zd~ mají v'l'Orh:y pro toto' povoll~llIí,vyhillídlj{'a rych,lěhio výdlě1ilcll a ZJa10iplatiíenlíbez dQlQiu:'hé'hlolaťě'žk'éhio st:uldliai;v:ž:dyf i mnolzJ, 'kt:eřlí se neul!JÍ(atJl1L!li,'v i'ilnýchl obolrec'h, dlonwlÍ,vaj.í s'e, ženaposledy stač,í j:eště vžclly na ,podoeňovainý ge:ometr:oV'siký staly. Nenítedly vellikýpolč!e,t t'ěch\ !kteří s láskou, a mlOlráIDnIÍvál~niOsťí Pr'iQ1budOlUcí svéz'aměstlI1áni přichlá,ze:jí >Illa vY'Sloko'U' šikoIIIIlioISlv'Ůjlilt'i' si PQlctirvě vŠ'e ZJdle př'edL/1lelSlelnélai vYlpl'nit;i t1aJk úkn!\ který nllln[ slmaJdlnlÝ.Vžd(Vf sama pOlvaha fu~hlO~1os.tudna, 'j(terá jle vY'huíd!Ů'váJna na čiMě mat<hematŤciklém podkalalďlul, vy-žl1iďuwe zVil'á'Š1ní'ho ,nadJárnlÍpro 'telI1!t:oiobolr. Ohs:a'žn!Ů'u nauiku', Iktlerá je pr'O>-bránI<! p'oměmě v ,k>r:ártikémčaSJe, molhlolw v předlelp<srané illh:ůtě zpriticOlv,at~: jennadaní studenti s důkladným předvzděhiním. Přirozeně najdou se me'zistUldiudkími zeměměi'lilčstvir zdlat:nlÍ Iiid'é, ikt'elř'Í sli, vynruti iSIVůj: c,Ll svým na-dlállllÍm a. sri'lntoIIi vů:llÍ, alle t'ě'ch .n'en!í mnoihlO, V ě't'šina dllle' s tJatis.Nlckých da,tI1Jedlos,t:o'j,íplně p,olžadla'vikÍim nla mě krlaldleným a mnoz,í :meldosá:hlnlolu 'Vůbecsvého cíle, tak bývá zničeno celé mn'Ů:bství živo,tního štěstí il plýtváse bez UŽi'ť,C'U náJrodin,ím ma.je,Vk:em. Meu' stuíd:uHc'ími zleměmě!ř,iJct'V~ jsoupřípady akademických trestů disciplinálrních následkem nedostatečné mravnízraJ1lOslti hojnější než 'UI př'íiSlIušniků ost1atnlÍlC'h falkurH'. Řeld,ilUeli zeměde]skéa~aJdlemlie v POI'P'pedlsidbrfUlIVydla,l 5. čeT'Ve,nlC:e1911 vyhllIá5'kUl, vle které ulkJai-ZJulle na ,p'OmtOlvániíholc!J'nýa porvá:bNlVý ú't{<a'z, ž,e v roce 191()-...11 dJostOlupil1pQlče!tdd!s:c~p]iII1Mně trest:anrýc'hnJa, každy. .tiJSik pOISIliwc'h\alČůčlÍ'sU!a:22 ('nla<un~-vlers'i'tě v Bo/uu klwplř!Í'1cJllaK!1u1jen 3 pNpaid~), kllladle t'ed!y stu'd1ujicím up'řimněI1Ia slru'oe" alby staJr:á dobrá: pO'V1ě!Sitús:tlav'U byJka olpěft .napravelI1a: a' v bil!'-dOlUlCnru zac:hQlvlána~ M.imodlěk diolstavuje se ta't1o úVlaftJ.la,nlal vy~oké ško~etTIP'Í ne1dolStatkem. slvé mJr~l'VnJ zir~llQ!sti jem jleidln19ltNlvd, po~dlějli v'ša'k taiko-vými ,ne:pe'vným~ charaktery, vstOlupí •.,lff dia p'ra:ktli'cké č[nnostrn, bývl'a'jJ po-šklQ\Zen:y zájmlY' záJki11zllilkůa Oalsto ce/'Ié veřejlI1'Qlsťi'. Od! muže, který je.úfudln'ě zmo'0ně:n k v~klOnáJV'álI1lÍprací ~e'ometrlQlV'ský,ch, j'ež !J'Olží'v1alj.ÍZJv,1Iáštnídůvě'ry, mus,í se žáidlrti úplJná z'ralllost, ,IIIejlV'ě'tlŠísvěd!omitost' a n:ejpřJsmějšívykloJllávítní jeho pOlvirnrnosltiÍ'. V poV'Q/l1á:nlÍzeměmě<řlličském j'e:dlná se čas'too v~]lmi cenné ,po'z,ernk.y, o ZhIQJtO'VOVláíI1iÍplr'á'v'op'liaJt:nlÝch ddk'lla'CIlů piro směn/ull's~dao~tí Ia: mnohldy ře'š1 se i OIt'ázky, kter'é MUI1Jlok'Qisahají db v:ei1ejnéhoživota. (Pokrač.)

1915/45

Zprávy ze sborů zákonodárných, úřadů samo-správných a zeměpanských.

Z publikací, vydaných komisí pro úpravu správní reformy, ~a:llmanás pouze: 1. stenografický protokol o pořádané »anketě ku zjištění přánísúčastněných. kruhů obyvatelstva s ohle,dem na vnitřní reformu a finančnísprávu« a 2.' },návrhy komiS'e, týkajíci se průpna'vy, vycvičení a dalšíhovzdělání státních úředníků zvláštních odborných služebních odivětví poli-tické správy (techni'kll, hospodářů, lesníků, lékařů a zvěrolékařů).«

Ad 1. Ze 43 otázek, předložených expertům, byly obšírně vyčerpánypouze ony, jež se nevztahovaly na tech\nickou službu. Většina znalců pro-hlásila, že na tomto polí nemá zkušeností.

Úřednictvo třeba správně upotřebiti, ponechati mu jistou samostat-nost (dle soudců'), čimž se zvýší jeho zodpovědnost a tak vyvolá radostnad jeho činnosti. Práce buď mu přidě'lováno jen toHk, aby za důkladnépřezkoušení věci mohlo zodJpovídat. Do vyšších úřadů buďtež povolávánistarší úředníci, osvědčení pmktici. Lépe méně úřednictva, jehož vzděláníby bylo na vysoké úrovni, ale budiž též dobře placeno, aby došlo k pře-svědčení, že je pro služby občanů a ne občani pro ně. Neschopní úředlllícibuďtež bez ohledu pensionová'l1Ii a p·ersonál nebuď stále přesazován, jel·ikožmůže v zájmu úřadování využit místních znal'osti. Pokud! se týče úřednictvaodlborného (všeobecně), schází technikům i právníkům potřebné vědomosti(těmto technické, oněm právnické), jež si nemohou v úiía'd'ě nsvojit, jsoucepřetíženi bezpoóetnými malícher,nostmi, manipulačními pracemi a jejich vzdě-lání neodpovídajíd práci. Jako začátečníci jS'ou pnčítáni za sílu, čímž sestávají služkou pro všecko, místo aby byli do služby zaváděni. Z těchtonednstatků vyplývá, že si právníci ve většině případe'Ch. přisvojují d1obro-zdání technického znalce doslovně, jelikož nejsou s to jej použíti. TechnicipaJk oproti tvmu nedovedou svému mínění dodati patřičné vahry, nedovedouzodpověděti přesně položenou právní otázku, takže musí předseda komise(právník) rozhodnutí liormulovat. Tím se vyvolává ř'evnivost, jež je po-silována okolností, že technici nemají takový postup, jako právníci. Vzhle-dem k 'velkému rozvoji techníky nutno zaměstnáVlat specialisty a vůbecvzít na techniky větší ohled, aby se nesúčastnili ve správě je,n radou, alei decisivně. K jich odlehčení buďtež přijímání absolventi průmyslových škol,čímž se akademici tak neopotřebují. Mezery ve vě,dklm'Ostech úřednictvadaly by se odstraniti pořádáním kursů a zavedením zkoušek.

Vzhledem k roztříštěnosti technické služby, z níž povstává nejisto-ta k,ompetence veřejné správy, bylo při anketě navrženo zřílzení odbor-ných úřadů s p'I1a'v,omocí rozhodnvati v I. i II. insta,nci. Pro vzd:ěl'ání po-třebného úřednictva navrhuje se zřízení odborů správních neb PPQvozovýchirnženýrLl (po pruském vzoru), kdie by se pěstoval,a ,nejen veřejná správa, alei správa a hospodaření v průmyslových podnicích vůbec, \X'O' právníky pakzřízení odborné juristické školy, umožňující jich technologické vzdělání(encyklopedicky). Studium kulturnÍ'Ch techniků budiiž doplněno pozemnímstavitelstvím, a luk.lřským mistrům uděleno živnostenské oprávnění k pro-vádění malých mel10račních staveb (dle obdoby stlavitel - zecllnický mistr).

O zeměměřičích zmínili se experti dr. Zuccon a dr. Okunewskii.První praví: »Katastrální úřady s geometry v čele musí b:-,"ti spojeny sknihovními úřady, poněvadž j1ak věci dnes stojí, při dvojích mapách a dvo-jích úřadech následikem nesouMasu jednoho s druhým a následkem sporůz toho vyplývajících trpí obyvatelstvo velkou škodu.« Vývody dra Oku-newského nut'110 k posouzení jeho informovanosti uvésti také do-slovně:

1915/46

» ... Jedná se o katastrální, respektive měříčské úř,ední!ky, kteří jsou usta-noveni skoro v každém soudním okrese. Musím zdurazniti, že vláda jestv tomto ohledu in mora (v nedlodělku = Rticksta,nd). Od 17 let již nebylbern~ kata,str obnoven, ačkol'iv' dlie zákona má nastati revi,sepo 15 l,etech.Při té příležitosti ~ch zdůraznil, že se od'poručuje lepší (strammer) orga-nisace měřičských úřednílků, geometrů 0: jak s,e jmenují m, že se má zříditizvláštní úřad, ať již u finančního řiditelství, aneb pod jinou' správou (!!). Zeo něco l,epší 'Organisace je nutná, ukba'lo se u nás obzvláště při odpisudaní. K pmvedení tohoto odlpisu dá se úředníkům (dle mého náhledu mínígeometry!) zpravidla jeden neb dva dny času pro kla'ždou obec, kde majívšechny parcely obejíti, zvláště když nevzejde obilí, při krupobití' atd. Toje rozhodně mr.Ho, neboť musejí býti nejméně diva týdny v obci. K tomupři!jd1e, že venkované nemajlí při sobě pozemk'O,vý arch, na n'ěmž dotyčnýúředník má ty věci podškrtnouti. Místo aby při kupu mzl,ičných parcel bylyjednotlivé koupené parcely zanešeny v témž držebnostním archu, jenž mábýt doručen rolníkovi, nedá si měřičský úředn:ík nutnou práci, nýbrž dáro~níkovi }ed'noduše druhý lnch,nesp. mu }ej ani nevydá, .nýbrž provede tutoevidenci pouze u sebe.« Dále z toho vyvozuj'e, že je pak rolník upomínán,ač tento (zaplativ z po'zemků v jednom archu) ie v mílnění, ž'e da'ň zaplatil,a dile toho, ko,l.ik má vaJkovýchto doda:te'č'nrých archů, volí též třeba 3kráti 4krát a pokračuje: »Já bych tudíž prosil, aby se této věci věnoval'a' po-zornost a jedn,ak u příležitosti revise katastru, jednak při reorganisacíměřičského úřednictva byl vzat na to zřetel, neboť 'dlnes lítají tito úředníciv okresech jen tak sem tam a nikdlo vlastně neví, komu jsou pod'řízeni.«

Ad 2. Na podlkladě této ankety a dle doslechu i po dotazech v úlíadecha učelištích podává komise v ná'vrzích organisaci dosavadniho technickéhostudlia d le od bor ů a porovnává se zaří:zením jiných států. Zařízení veFr/lllncii, jež převzalo i Rusko, kde jsou techinici pro státní službu vzdělávániabych takř.ekl po způsobu zařízení' našich kadetních' šk'Ol, zdá se mi býtijiž z pekunierních ohledů (student, odkáza'ný na podporu, utrpí př,eoe jenna ka-rakteru), z ohledu na politické okoH, společenskoU' výchovu, vylou-čení protekce (alespoň okaté) atd. nejsympa'tičtějším. Komi'se se př.idržu}ejak v reorganisaci studi'a, tak i v podmínkách přijeti dlo státní služby prus-kého vzoru. Jelikož se v Prusku osvědčili absolventi průmyslových škol,doporučuje komise, any i u nás byli tito absolventi jako techničtí úřednícipo praktickém vyškolení v různých oborech s vylou6ením dosažení' vůd-čího posta'vení diefinitivně přijímáni. O průpravě techmiků a jiných odbor-ných úředníků technic'kých s I u ž e b ,n í c hod vět v í, jež jsou vedle stát-ní služby, pojednává se 'dlle resortu minIsterstev.

Pod záhl'av~m »g,enerální ředitelství katastru pro da,ň pozemkovouvyslovuje se komise, že specielní závazný předpis ohledně předvzděláníúředníků evid1ence (evidenčních geometrů) není, ale od zřízení dvouletéhokursu s jedinou stát,ní zkouškou žádá se od uchazečů tato průprava jakominimum. Nej;vyšší vedení katasatru se s,naží úroveň vzdělání' evidenčníchorgánů povznésti 3letým studiem. Vyhoví-I,i se všeobecnému přání, abykaždému okresnímu soudu, resp. bernímU' úřadu byl přičt,en geometr, mohUby pro tato místa býti přijati také středoškolští technici (průmyslováci)s geodetickým před,vzděláním.

U agrárních operací se uvádí ny,nější organisace:

I. technický personáll:1. personál technického vedení (plné 4leté vysokoškolské vzdiělání,

pro lesníky pna'kt.ická zkouška, jež se žádá po samostatných lesnících),2. geometrický personál.II. Pomocn~' personál (nejméně střední škola).

1915/47

Z jednoty českých úř. aut. civ. geometrii zemí koruny Ceské. Jedl-nota konaJliasvou řá!d!nou vaUnouhin.llll1laldUlv solboltu~dn,e 1. t. m. v Praze»11Chioděrů«. PřeJďseJdaIinlg. Ant Iio 'DUlbza:h1ájljiUsc'bJůz)i',ulvHruUpp. ČilleniY

<li hio~ty a vzpomlliěrt koDe'gů pOlV'oIla:n\ý'chdi(} vMky, naoe'ž POIvsrtlánímpro-kázána posTedllÚ podal čllenlŮlill v'e vál1lce p,rudi1Ýilll.Mií's!tOlPi'ledlsedla,ing. B.F ti r s t ze'vrwbnlě a věcně pOljeidmlJllo' čiu,llios1lí,spollkové, a 01 pOlltlJěrechsiJavu ci'V. tec'hindků vůhec. Thiema toto vyV'ola~lo č['!OUIdebaltlUiu: přÍltom-nrý1ch,jlilž zúčastni'til se, jmenovitě pp. kot ing. Par Ý ze 'ki, itn;g. K aJČ e n a,ing. BallzaT, ing. Štěpáne'k, dr. ing. ŠtastniÝ, ing. z Ohereig-·nerů, ing. M!'3'cO'un~ lilng, B'Ulkač, j'n;g. Pernvc,a!, a j. Tého~ dlne 0,půl osmé hodiilně veóernÍ kOlnal:a s,e přá'11el1s:ká:siC'lIůz)kaJúř, aut. inžen,ýrůvšec'b odborů v Ohelcn'Ím domě.

Zpráva pokladní za rokPříjem. K h

Na hotovosti k 31. pros. 1914 1005'60Clenské příspěvky za r. 1914 1696'47Předplatné na časopis . . . 109'86Před plat. na inserty za r. 1913 413'91Úrok za r. 1913. . . . .. 10'89Subvence c, k, min, kultu a vy-

učováni na časopis . . . 200'-Úhrnem. . . . 343673

V Pra~e, 1. nedna 1915,

1914.Vydání

Casopis . . . , . . .Režie .Daně .Odbočce pražské vrácenoPorto . . . . . . . . . .Nevýdainé jmění . . . .V pokladně k 31./12. 1914

Úhrnem. ,

K h1434'2{

400'152'112'-

92'25400'-

1106'08343673

Ing. J, Pe tří k, Ing. Emil Po n i a t o v s k ý,t. Č, předseda, t. Č. pokla'dník.

PodepSaHl'Ýre~lisor účtů »SpoHm českých geometlrů v Plrruze« zV'oI~e[J(Ývruvn,ouhiromadio'll dne 3. hř'ezIllai 1914 ,na správní ro!k' 1914' 'PfiO~kio'lI!I1m!1vednech 10. a 11. března 1915 pokll'alMl'í a ÚČietnliknihy, vš,echlllY účty a db-klJladly,dMe nyntě'jší hotovost :a: deIJIQsli,tasl.lo1~ové pokJadinYa· <SIMediaJUv'šecza ul.ll'Yn,U'lýrdk 1914 v d<oko'lmJl!éma vzorném pOlřád~U1.

Josej P <li Š ~I a. revíSlo'l"účtťt.

1915/48

ROCNIK III.

zEI1ĚI1ĚŘIČSKÝVĚSTníKPřepracová.ní triangulace rak. stupňové-

ho měření pro účele zeměměřičské~Dr. A. Semerád.

I. Ocenění látky a rozvrh pracovní.Pro účele zeměměřilčské 'ÍviOří geornetrlický základ síť bodů

na tělese zemském jednotně polohově zaji1štěných. '[,o'to polohovézajištění provede 'Se trigoll1iometrickou tf'iJ:lIl1gulací,která vychází odvhodně po vyměřov;runém území wzložených základen, jichž !přímoměřené délky přenáší do tTiangulá'ční sí'vě.

Pro obvod Rrukouska-Uhet1ska voleno by'lo 15 základen, jež mě-řeny byly v léte'Ch 1850-1899 rakouským přístwjem základnovýmod c. a k. yoJenského zeměpisného ústavu. Délka' tyčí tohoto přístro-je vyjádřena jest v int!ernacionálné míře metrové na základě srovná-. vacích měření pwvédených v mez~národním ústavě pro míry a váhy'v Breteui! r. 1897.

Síť vMeckého sltupňového měření v důsl1edcích účele, pro kterýslouží; to jest odvození délek oblouků chamlkterÍlSit~ckÝchře'zů tělesazemského, má pňill11ykatise co nejvíce výsledkům přímého měřenía proto vybudována jest na jediné zák~adně Josefovské, jejíž délkatrigonometrickou cestou jes't přenesenru do vš1ech stran této' sHě.Zůstaly tu tedy přímo měřené základny nevyužitklQlvány pro vllastnísH a sloužily jen za délky zkušebné.

Jest však piřinoZ'eďli()l,že dle zákona .0 hromadění se chyh ve vý-sled cích měřických se znehodnocují délky stran trojúhelníkovýchtnigonometrkkým přenášením od základny. Bude tedy straJna-odpřímo měřené základny vyvinovrucí sÍtÍ' trojúhelníkov1ou přímo od-vozená podávati délku přímému měření nejlépe odpovídají-cí protitéže str,aJIlěřadou trojúhelníků od jiné vzdálené základny určené. Sohledem 1l1Japřenášení chyb budou analogicky i v uvažované triaJIlgu-lační síti strany odvozené z vyv;ill1ovrucísí'tě základnové skýtati vý-'sledek délkověneiIépe odpovídající přímo měřelI1é základně, kdežtotytéž strany odvózenéod základny Josefovské, budou znehodno-ceny chybami zavilllěnými trigonometrickým přenášením na značnévzdálenosti. .

Dle způsobu vyvinutí sítě přecházíme v základnové sítě od zá-kladny buď na jedinou stranu prvého řádu, neb na celý geometrickýobrazec: troiúhelník (Siniská sít), čtyřúhelník (Chebská síť), aneb pěti-. úheIm~ (Josefovská sít). Analogj1cké obraJZoé'jsOlllv nástinu Obraz 1hustě čárkpvány.

1915/49

Rozdíly melZl stranami přímo od základny odvozenými a tri>go-nometricky od Josefova přenášenými jsou patrny ve svaz. Xlii., XV.a XVIII. dí1JaJ»A~trOlllomisch-goodatische Arbeiten des k. u. k. M~li-Hir-geográphíi:schen lnstitutes« a sestaveny jsou v tabu1lku 1.

Uveřejněno Logaritmus délky základny RozdílZákladna v metrech: v log. jednovAstr. geod. 7. místa

U Arb. přímoměřené II trigonom. od Josef.svaz. str. základny odvozené

M . T M-T

Josefova IXIII 184 3.720 7599,911 O

Chebu IXIII 187 3.622 0383,5 3.622 0421,7 - 38,2

Kleinmunchen XIII 189 3.500 1641,7 3.500 1641,3 + 3,4

Víd. N.Města XlII 192 3.976 9945,2 3.976 9898.8 + 46.4

Dubice XIII 200 3.469 ?365,4 3.469 7491,6 - 126,2

Kranichsfeldu XIII 201 3.755 6770,9 3.755 6801,3· - 30,4

Sinje XIII 203 3.393 6583,3 3.393 6554,5 + 28,8

Budapešti XV 175 3.628 1905,0 ·3.628 1836,0 + 69,0

Sarajeva XV 178 3.608 6767,6 3.608 6821,6 - 54,0

Veršece XV 185 3.604 5128,3 3.604 5009,4 ...l- 118,9I

Tarnova XVIII 230 3.776 1562,8 3.776 1532,6 + 30,2

Satmáru XVIII 247 3.590 8590,1 3.590 8534,6 + 55,5

Tarnopolu I XVIII 248 3.647 8924,4 3.647 9097,5 - 173,1

Radovce XVIII 237 3.664 7441,3 3.664 7683,7 - 242,4

Sibině XVIII 24011

3.615 9650,9 3.615 9714;0 II - . 63,1

Jest tédy nutno pro získání 'správných délek Sltranv trianguliační síti, jlak toho bezpodmínečně účel1elzeměměřicské vprvé řadě žádajr, /podržeti strany přímo od základen. odv'O.zené cosprávné délky přímo měřené základně neHépe odpovídající a odporymězi těmito strai1alJni vzniklé spojením jich trojúhe'lníkovými ře::'tězci odstnmiN v těchto trojúheliníkových řetěz.cích sestavením pří-slušných rovnic základnových.

Při přepmcování 'stupňové sítě triangulační pro účele země-měři6~ké c. ,alk. vojenským zeměpisným Úistavem lse nepostupovalotouto cestou odůvodněnou povahou chyb a jiIChhromaděním, nýbržodpory se vLožily částeoně do samých základnových sítí a tím setyto sítě znehodnotily PT'Otisvé přirozené \SIPrávnQlstidocílené vy-

1915/50

rovnáním měřených směrů v samotných vyvil10vadch sítích dle me-tho'dy nejmenší:ch ČtVle'TCŮ.

Pro správné vyřešení sítě zeměměřičské jest nutno vzíti tutozása:du v úvahu a ZIa!Véstirovni:cezákladnové do vyrovnavacíhopočtu této sítě.

D r u h Ým důl e žit Ým m o m e n tem pro vytvoření sítězeměměřičské jest způsob sestavení sítě stulP'ňového měření ze sa-mých jednotlivých skupin trojúhieifník'ových postlljpně na sebe připo-jených, jak jest vlidno v zmíněném dí1e v ciltov:a!l1ýchsi~dch. Dosa-vadně tu spmcovaná část sestává z 54 skupin twjúhdníkových. Tytoskupiny neuzavřely se v jednotnou siť trojúhelník~)tVou llia~těle sezemském, ježto s ohledem na dříve uvedený účel stupňové sítě azásadu jejího spr:acování byly vynechány ony podmínky, jež ZÍ'skajíuzávěr nlelvyp~něnÝchsedmi polygonů v této triangulaiCi vzniklých.Také tyto podmínky musí pN správném !přepracování SJturp.ňovésítěpro účele zeměměřičské býti zavedeny do počtu a býti přesně vy-plněny,

Cesta, kterou lze toto spracování správně v pova'ze chyb měři-ckých provésti, žádá, doplini'ti stávající podmínky sítě 'Stupňovéhoměření zbývaHcími podmínkami rovnic základlllový'ch a!závěrů poly-g1O!l1ovýcha vyrovn<liv:aCÍpočet pak opětiÓ!Vati.

Uvážíme-li čísiellný materiál, jaký jest tu zmoci, jest otázka,zda cesta ta'Ío jest hOSlPo:dárnouvzhledem ku malým odporům al11epřesnému vystižení matematického zákona chyb a priori.

Ú č'e Iněj ší p o s tup j es t vyplnilti polygony tm1úheJ1níky,ježto se takto musí státi i jinak pro účele 'z,eměměřičské pro vybudo-vání sítí mžšílChřádů a pak úplniě uzavřené 'sítě řešiti' již i s ohledemna zav'edení zmíněných rovnic základnových.

Tento postup bude v nové době nastoupen, ovšem jest to po-zvolný postup, jenž na<sIledujet,eprve po provedené výplňkové tri-anguhuCÍ<.

Pro účeLe studijní skýta~a se tu zajímavá látka, uvažovati piíedsvr'chu uvedenou nák~aJdnou cestou, jež jest možnou při nevyplně-ných IPolygone1chteprve v budoucnosti, jak by bylo lze s nynějšílátkou dospěti rychle a hOlSPodářsky k cíli.

Piíedložená studie' sleduje úkol, zílskati spojením základenvztažmo přímo ze základen odvozených trŤangul~čních stroo I. řádu,pravděneipodobnější délky stran a tyto seskupiti v obvodové poly-gony, jež se 'Součastně uzavrou, přijetím podmínek polygonovýchpři peVlných délkách stram. olpmvami úhlů získanými vY'rovnavacímpočtem dle methody nejmenších čtverců. Do takto vy,tvořené pevnékostry.. by 'se vyplňuiFcí sítě vpočítaly. Tento !postup hoví geodetické-mu principu součaJSné stabiHsace lPo,lygonů a prindpu práce z vel-kého obvodu do malého za příčinou intensivníi redukce přenáše-ní chyb.

Jest tu počtářsky prokáz!a!tina vý'sledcích jednotlivého případu,zda upotřebení této cesty hoví vědeckým požadavkům, ktlelré je'st'nutno klásti na zdárné sprawvání prvořwdých geometri:ckýchzákladů.

1915/51

Z á k I a dní ú Valh a pro řešení, tohoto úkolu byla následující.Pro ÚČl: le zememeřičské jest nejdůležitějším cílem odvoditi co nejsou-hl.aJsnějí s přímým měřením délky 'trianguFaičních stran po územírozložený.ch, čm přenésti trigonometricky co nejsprávlllějí délku. Tose stane, když tu bude co nejmenší množství pramenů chyb při PfiO-nikaJvé zkoušce zajišfujíd správné přenášení.

K tomu cíli vede cesta spojiti základny ve vhodně volených ře-tězcích co nejúčelněji, to jest nejkratší cestou za nejmenšího počtupomocných trojúhelníků a tím nejmenšího počtu podmínleičných mv-uk v intencích vyrovnavacího počtu, by na měřené velič~ny byUpro-veden 00 nejmenší nátlak. Spojení základen je,st tedy provélSti j e d-n o d uch Ý m řetězcem trojúhelníkovým, jenž základny dle mlO,ž-nosti přímo vá'že,wneb základnu přip'ojí úĎdně ku p1f;lvnéstraně ji-ného jednoduchého řetězce, by se tak uzavřel uvaŽiovaný ceilek vpevn0U kostru.

Trakto provedeme nejúčellnější přenesení délek základen do troj-úhelníkových strana získáme průběžně jích s,ouhlas.

Postul)) volerného spojení základen jest znázorněnobraz ,l.

1: Ř!etězec spojuje základnu Josefovskou se základnou u Víd.Nového Města. -

II. Str,ana Predigstuhl- Vys. kámen 1. řetězce jest spojena ře-tězem ku základně u Klein Miinchen.

III. Řetězec spojuje základnu u Josefova se základnou Chebskou'.IV. Řetězec 'Spojuje základnu Chehskoú se stranou .Kohout-

Vys. kámen řetězce II.

II. Řešení trojúhelníkových řetězců spojujících základny.I. Řetězec, spojující základnu J o s e f o v s k o u se základnou

Ví d e ň s k o-N o v o m ě s t s k o u, dává pevnou lomenou čáru Veliš-Vysoká-Malechov-Jesovická hora-Vysoký kámen-Predigstuhlodvozenou panem Weixlerem.

II. Řetězec spojuje stranu Predigstuhl- Vys. kámen (ze zá-kladny Josefovské a Vídeňsko-Novoměstské) se základnou u Vel s u.

, Tento řetězec obsahuje body: Vysoký kámen, Predigstuhl. Ko-hout, Viehberg, Sternstein, Kuhenode a Maierhofberg. (Viz náčrtek 1).

Řešení této sítě podává 5 rovnic úhlových s odpory v troj-úhelnících: 1. Vys. kámen-Predigstuhl-Kohout - 0"'960, 2. Kohout-Predigstuhl- Viehberg -0"'242, 3. Kohout--,-Viehberg-Sternstein+ 1"'619, 4. Sternstein-Viehberg-KuhenOde - 2"'463, 5. Sternstein-Kuhenode-Maierhofberg + 1"'092 a 6) 1 rovnici stranovou.základnovou s odporem 139.1 X 10-7 logaritmických jedniček.

Vypočtené opravy směrů jsou:Vys.kámen-Predigstuhl +- 0"'057 Viehberg-Kuhenode - " 0"'03l)

-l(ohout - 0"'058 -Sternstein + 0"'157

Kohout-VyS, kámen-Predigstuhl-Viehberg-Sternstein

- 0"'418+ 0"'194-1- 0"'558- 0"'334

Sternstein-Kohout - 0"'144-Viehberg - 0"'265-KuhenOde + 0"'71'>-Maierhofberg - 0"'303-

1915/52

Predigstuhl-Viehberg + 0"'441~Kohout - 0"'452-Vys, kámen + 0"'011

Kuhen6de-Maierhofberg + 0"'049-Sternstein - 0"'673-Viehberg + 0"'624

Viehberg-Kohout - 0"'449 Maierhofberg-Sternstein - 0"'323-Predigstuhl + 0"'322 -Kuhen6de + 0"'323

III. Retězec spojuiící základnu J o se f o v s k o u se základnouC h eb s k o u obsahuje body: Zvičín, Kunetická hora, Vysoká,Veliš, Sadská, Bezděz, Ďáblice, Milešovka, Džbán, Bernstein,Smrčinec, Ceboň a Dyleň. (Náčrtek 1.)

Rešení řetězce tohoto skýtá 9 rovnic úhlových s trojúhel-níkovými odpory: 1. Veliš- Vyso:;á-Sadská - 0"'799, 2. Bez-děz-Veliš-Sadská _. 0"'408, 3. Bezděz-'::'Sadská~Ďáblice+ 0"'254, 4. MiIešovka-Bezděz-Ďáblice + 1"'615, 5. MiIešov-ka-Ďáblice-Džbán - 0"'147, 6. Bernstein-MiIešovka-Džbán+ 0"'039, 7. Smrčinec-Bernstein-Džbán + 0"'041, 8. Sinrči-nec-Džbán-Ceboň. - 2"'349, 9. Smrčinec--Ceboň-Dyleň+ 2"'029 a lO. jednu rovnici základnovou s odporem 51'1 X 10-7logaritmických jedniček.

Vypočtené opravy směrůVeliš-Vysoká - 0"'269

~Sadská + 0"'384-Bezděz - 0"'115

jsou:Smrčinec'--Bernstein

-Džbán-Ceboň-Dyleň

- 0'/'312- 0"'117+ 0"'712- 0'283

Vysoká-Sadská + 0"'083-Veliš --.: 0"'083 Sadská- Vysoká + 0"'162

-Ďáblice + 0"'290Bezděz- Veliš - 0"'303 -Bezděz - 0"'302

-Sadská + 0"'452 -Veliš - 0"'150-Ďáblice -+- 0"'388-Milešovka - 0"'537 Ďáblice-Bezděz - 0"'405

-Sadská - 0"'004Milešovka-Bezděz + 0"'107 -Džbán + 0"361

-Ďáblice - 0"'129 -Milešovka + 0"'048-Džbán + 0"'140-Bernstein - 0"'117 Bernstein-Milešovka - 0"'174

--Džbán + 0"'164Džbán-Bernstein + 0"'013 -Smrčinec + 0"'010

-Milešovka - 0"'107-Ďáblice + 0"'083 Ceboň-Dyleň + 0"'260-Ceboň - 0"'084 -Smrčinec -.0"'800-Smrčinec + 0"'095 -Džbán + 0"'540

Dyleň-Ceboň + 0"'013-Smrčinec - 0"'013

IV. Retězec spojuiící základnu Chebskou se stranou Ko-hout- Vysoký kámen (z řetězce č. II.) zahrnuje stanice: Ceboň,Dyleň, Ceský les, Cerchov, Doubrava, Bav. Javorník, Volynnívrch, Boubín, Kamejk, Klef, Větrník, Kohout a Vys. kámen (Ná-črtek 1.), .

Tento řetězec obsahuje 11 rovnic úhlových s odpory v troj-úhelnících: 1. Dyleň-Ceboň-Ces. les - 0"'911, 2. Dyleň-Ces.les-Cerchov-l"'775, 3. Ces. les-Doubrava-Cerchov - 1"'536,4. Cerchov-Doubrava-B. Javorník + 0"'017, 5. Doubrava-

1915/53

Volynní vrch-B. Javorník - 1"'354, 6. Volynní vt'ch-Boubín-B. Javorník + 1"'818, 7. Volynní vrch-Kamejk-Boubín- 0"'926, 8. Kamejk-Klef-Boubín + 1"'102. 9. Kamejk-Větrník-Klef - 1"'456, 10. Větrník-Kohout-Klef + 1"'178.11. Větrník- Vysoký kámen-Kohout + 0"'927 a12. jednu rovnicizákladnovou s- .oďporCm 160'6 X 10- 7 logaritmických jedniček,

Směrové opravy z řešení vzniklé jsou:Dyleň-Ceboň - 0"'493 Boubín-Kameik + 0"'018

, -Ceský les - 0"'583 -Klet + 0"'012-Cerchov + 1"'076

Větrnlk-Vys. kámen + 0"'110Cerchov-Ces. les - 0"'261' -Kohout + 0"'109

-Doubrava + 0"'019 -Klet - 0"'223-B, Javor. T 0"'457 -Kameik + 0"'003-Dyleň - 0"'208

Ces. les-Cerchuv --1- 0"'137Volynn! vrch-Kameik - 0"'164 -Dyleň + 0"'313

-Boubin + 0"'447 -Ceboň + 0"'224-B. Javor. - 0"'268 -Doubrava - 0"'674-Doubrava - 0"'014

B, Javornik-Doubrava - 0"'332Klet-Boubín + 0"'274 -Volynní vrch+ 0"'345

-Kameik - 0"'296 -Boubin + 0"'006-Větrník + 0"'099 -Cerchov - 0"'020-Kohout - 0"'077

Kameik-Větrník ,-- 0"'338Ceboň-,Ces. les - 0"'545 -Klet + 0"'497

-Dyleň + 0"'545 -Boubín - o"'o3tl-Volynni vrch - 0"'129

Doubrava-Volynni vrch - 0"'353-B. Javornik + 0"'068 Kohout-Klet + 0"'364-Cerchov - 0"'076 -Větrnik - 0"'306-Ces, les + 0"'362 -Vys. kámen - 0"'058

Boubin-B. Javornik + 0"'367 VyS, kámen-Kohout + 0"'587-Volynni vrch - 0"'397 -Větrník - 0"'587

III. Vyřešení obvodového polygonu.

Pliedchozí výpočet skýtá nám strall1Y trojúheníkové v'l'oženétrigonometrkky mezi záJkladny s nejmenším nátl:akem, tak jak tohopočet vyrovnavací zd~' alplikovaný a povaha měřické látky žádadí.

Přijměme str.mnytyto za prarvděnejpodobnější aJvložme je v po-!ygQn, jehož úhly jest považovati za hodnoty předběžné, strany na-dále za konečné. Pro síf Cech vytvořen jest po!ygon pe v n o u č a-r o u: Vysoká-MaJechov-Jesovická hora>-Vysoký kámen-Kohouta dále z a t í'li n Í čaJ r o u Kohout-Klef-Boubín-B. Javorník-Cerchov-Dyleň-Smr6inec-Bemstei:n-MilIesovka,-Bezděz- Velliš-Vysoká.

Přirozeně tento po!ygon neuza'Vírá a pro jednotné ~ajištěnípolohy bodů vrchdluvých nut11lojest prozatímné úhly obvodové po-dnobi'ti novému vyrovnavacímu počtu zaved\:oItJ.~mdalších podmíneknutných pr10 uzávěr polygonu.

Musí tu: 1: součet úhlů ubvodových rovnatil se žádall1é theore-tické hodnotě sferorirdickéhoexcesu,

1915/54

2. strany přijatých délek s nově vyrovnanými úhly uzavírativ polygon.

Vedle 'toho jest tu pevná čára Kunětická hora'- Vysoká-Ma'-,lechov~Jesov. hom-Vysoký kámen-Kohout,

Výpočet sféroidi:ckého excesu mnohoúhel'níka proveden byldvojmo. K vyměřle'ní rozdělen byl mnohoúhelník v samé trojúhelní-ky a vypočítá:ny byly excesy těchto, Trojúheníky byly v,ol!enydostima1llé,by bYlI'olze vystačřN s jediným č:1Ienem.

Dvoiím počtem podala se hodnota sféroidického excesu uva-žovaného mnohoúhelníka souhlasně 2' 39"'778.

A b s o Iu t ní či e n r o v nic e úh lov é v polygonu tomtoobnáší - 1"'O17.

Pro sestavení rovnic podmwečných u z á věr u m n'o ho ú h e I-n í k a volena byla geodetická čára M a Iech o v-D y Ie ň a počí-tána její délka i orientace dvojí cestou a to z větve severní az větve jižní onoho polygonu.

Rozdíl obnáší dle nástinu staniceazimut

17° 22' 2"'88517° 22' 6'894

Dyleň-Malechov I-Malechov IIRozdíl

Dyleň:strana

5'313 5039'3 (jižní větev)5'313 4988'7 (sev, větev)

50'6 X 10-7

Přepočítáme-li rozdíl v uzávěru strany na míru lineárnou,obdržíme 4'6642 m.

Pro sestavení rovnice podmínečných stranových závěru po-lygonu jest rozděliti rozdíl do os Y a X a podá se tu pro oběmísta bodu M a I ech o v v sOtlřadnicích rozdíly:

vose Yové + 4'0005 m,. " Xové + 2'3981 m,

a to jsou současně absolutní členy v obou polygonového rovnicích,Rešením dle methody nejmenších čtverců vzejdou opravy

pro prve vyrovnávané směry:Vysoká-Male chov -+- 01/707 Dyleň-Smrčinec - 01/'919

-Veliš - 01/706 -Cerchov -+- 01/'918Milešovka-Bezděz

-Bernstein

Veliš-Vysoká-Bezděz

Bernstein-Milešovka-Smrčinec

Bezděz- Veliš-Milešovka

- 01/'402 Boubín-B. Javor.-+- 01/'401 -Kleť

-+- 01/'478 Cerchov-Dyleň- 01/'477 -B, Javor.

- 01/'681 Kleť-Boubín-+- 01/'681 -Kohout

-+- 01/'061 B. Javor.-Cerchov- 01/'061 -Boubín

Smrčinec-Bernstein - 01/'891-Dyleň -+- 0"'891

S nově vyrovnanými úhlyznovu propočítán a proměřen.

Kohout-Kleť-Vys. kámen

-+- 01/'457- 01/'456

- 0"',399-+- 0"'399

-+- Oi/'812- 0"'811

- 0"'025-+- 0"'025-+- 11/'050- 11/'050

1915/55

Dr.A.5E

MERÁD:

Přepracovánítriangulace

rakouského

stupňového

měření

pro

účele

zeměm

ěřičské.

./.",..

•.

..".-..;."

.~I

r.••..

·~j

,.•.•.•...•.

('1

1\

.~\

ť.ů••.•••••

•.•..

...~.....

...,.•....•

.~."..

s~

1915/56

1915/57

I Oprava ze Rozdíl stranyI Označení směru tup.měř.-vyr.

I polyg. v log.jed.stup. měření vyrov, polyg. 7, des. mista

I I- 1"'2031Smrčinec Bernstein 0'000 + 22'8

Dyleň + 0"'058 + 0"'6081 + 38'2

Bernstein Milešovka - 0"'593 - 0"'855 - 9'8Smrčinec -- 0"'026 + 0"'691 + 22'8

Milešovka Bezděz 0'000 - 0"'295 - 40'7Bernstěin + 0",183 + 0"'284 - 9'8

Bezděz Velíš 0'000 - 0"'242 - 37'6Milešovka + 0"'018 - 0"'598 - 40'7

Veliš Vysoká + 0"'328 + 0"'209 - 25'2Bezděz + 1"'259 - 0"'592 - 37'6

Vysoká Malechov + 1"'202 + 1"'118 - 34'9Velíš + 0"'609 - 0"'404 - 25'2

IIMalechov Jesovic. hora - 0"']29 - 0"'247 - 67'9

Vysoká - 0"'811 - 0"'135 - 34'9

J esovic, hora Vys, kámen 0'000 - 0"'386 + 8'4Malechov + 0"'050 + 0"'439 - 67'9

Vys. kámenI + 0"'150

1- 0"'5531Kohout - 1]4'6

Jesov. hora 0"'000 + 0"'495 + 8'4

Kohout Kle! 0'000 + 1"'4]4 - 77'9Vys, kámen - 0"'85 I - 1"'lOR - 114'6

Kle! Boubín 0'000 + 1"'086 - 58'4Kohout + 0"'168 - 0"'888 - 77'9

Boubín Bav, Javor 0'000 + 0"'824 - 68'0Kle! + 0"'273 - 0"'444 - 58'4

Bav. Javor, Cerchov - 0"'726 - 0"'045 - 52'7Boubín + 0"'001 + 0"'031 -- 68'0

Dyleň Smrčinec + 0"'205 - 1"'185 + 38'2Cerchov + 0"'934 + 2"'247 + 16'3

Cerchov Dyleň - 0"'763 -- 0"'607 + 16'3Bav, Javor. + 0"'370 + 0"'856 - 52'7

1915/58

Společná strana Dyleň-Malechov podává hodnoty5'313 4988'7 z jižní větve

a 5'313 4988,7 ze severní větve.Srovnáme-li výsledky vyrovnavacího výpočtu pro uvažo-

vanou transformaci triangulace pro zeměměřičské účele s výsledkytriangulace vyrovnané pro stupňové měření podávají se násle-duiící udaje. (Viz str. 58.)

Součet čtverců oprav směrů ve vyrovnaném polygonu obnáší20"'0168, kdežto součet čtverců oprav těchže směrů z vyrovnánístupňového měření obnáší 7"'5857.

Jak p3ltJrno, u(lIstalo vložením nových podmínek do poměrněmalého počtu směrů značné znehodnoceruí pozorovací látky a tímse stává z vědeckého stanovisk:atato cesta nedoporučitelnou. Pro-kruz:ujese tím dále potřeba, vyplniti prázdné pol:ygony předJem hoj-úhelníky, do těchto z;avésti záklJadnové rovniCe a souvisle spojenésítě vyrovnati dle methody nejmenších čtverců. Jedině takto lzezískati geometdcké základy, odpovídající požadavkům vědy; tímnáklady sice vzrostou, iinak ale bude užito vyplněných sítí cogeometnických základů pro da]ší pml'ktické triangulace.

Studie talto vykonala tudílŽ plně svůj úkol tím, že počtářskypodala lP'ředem zásadní průkaz poltřeby nákladný·ch, v úVlahu při-cházejících geodetických .prací v triangl1'aci stupňového měřenímocnářství Rakuuského Zť stlanovi:ska vědecké přesnosti těchtocenných zákIadů geode1tických.

Vzdělá.ní pruských geometrů, jejichdnešní postavení a ná.vrhy na účelnou

reformu.

Kd~ž mlí'ma to je i'eště v'šc'olbecně známo, že .ctine·svČ'tškla stludu-jidoh lne/ní S to slleKlbvarti předn:Mky na vY'soké š'kollie a z!p'raJooVl3't j1e v dlu-šev'l1!í svůi mJad,e't'ek,.ztrác.i te,diy d';:ešni dlQlf'Qst válc .al lVícle TIla c·eně a ten~ofakt sle bUlde mstilti pozdlěj'i. U v'še'C'h' stá'iů j!e zá~~aid'n'Ím prav~,d[lem, žediOlbm a rlQlzv,olj' státního žW10ita závřsi ·odl ikvaDřty dio'rosltul, 'který mu biulďejedinou sI1o:užioti. Činnols>1; z,eměměřlilčů, jak úřednJithJ tlaik dvilllJlkh, jewodl-d1ělJi.t!eau'ěsp'olj'enla s dŮ'lež'Hrými 'nálr1odloihospoldářskýmlí i' sltátoplrávf.Rmi úl/o.-hami, p!mto měha by se zejménta dbpOISlUuz,eměměřiČlskému věnovatil nej-vážn:ě'j,ší Iplé'OCl.Však dIlles viděNo opak, rlohlOo,novym uspiOlřiádlálnrnmp'li:litů pm ...skému úředlniotv1Cl j'slolu ZJeměltně:ř'iIČ'vS~{1QIroúpl!lně r'OVTI<ooe[]n~iúř'eodn~klůlIDI sestř,edlním přBdN'zdlěiUániím a diř'Ívěj1ši vyšší mrsta j'sl()u nY'll1 s~mro ne.ctlOls:tu'P-ná. Dnes sn rud 3'ni nenlapaldrrre nadl1:uému ab1i'tuni,entu, nemá-')v váfných dú-viodů, vě'[Iovlati se geomertrovsikém:u s~uldJi,u,kt'eré mu v budlolUiC[]IWtaik mMoza~lilšťuje ,31 i chlucJIšlístudlentil Slil s'i'anIOiV~ jeld,nlodlUlCh~m počtem, ž:e chopí-,iIi.s'e jiné [He-dní kaJnielry úř1edlni, dlomohiolUl se dřív'e a! hez ZJnwč[l,ých' I1áJMrudúSUUldlijnkh téholž P,os!t,alven:í, jlaké j'e dos:a'ž'ilteUlné většině zeměměřičskýchúř,edlnlÍků. Ne1ní nesnl11dina 'ťh!otdl:I()'Ulti, kdlOI t,edly dln,es V1ě!I1'U!ese tomuto ,p1(JI-vo1l1áni a nelze podiceňovati· tu h[luiboko'U roztrpóenols,t nadl neza'si~OUIŽen}nm

1915/59

old,stróenfummladého doroólÍlu, k'beTá pal)]wj1ev celém pruském geometrov-ském stavu. Vel'ice dobré osvětlení těchto výkladů podává statistika zápisustuldiwjiílc,LchzeměJmě'ř'ÍIČ'stl,í na zeměldělllSké a'kadlemiti v' BO"lllul-Po,ppell'S'd:QIf~Uibě·h~m p'OlsJedin:ícih:Jet :

V z~mnim a 1ebnLmsemesittr,UI 1909 ZJaJplsláino129 s!tUldlujlílcíchV zimnim aJ :lletnÍl!n semeSitJm 1910 zla'P,sáJno 80 SltOOujlídchV z'imním ·a 1etnlím slemes'ku 1911 ZJa'psár:o 32 s.twdll'j1cíchPři dneš"ll&m plřlerp11lnčllimíst v g'elometrovlském povollin1 Irw vHati

te'lllto úbytek ii'ž v ZJájmlwm1él!dýoh illidlí,a'e V'mitřní dlůVio>dly,tlOhoto úkaJZJumělliy by slamy d,o'nutiti smě'wdJ;vtná'mistJal k v'á'žttJ:émwplřemýš'llenil. Co s'et'Ý'če ,odborné/bo situ!diiJa:,nUltno na t'o po,ukázaVi', že 'PĎ~deip&\ltlý pOlčet 4.s,emesÍ'rů j.e nediolstateJčný. Každý p1olslhuchlalČ,chce~lií zlí'$<JatiS'il možnostširŠlÍlhlOrozhtedJU, mu~í plř,edJemwzšm:ŤIi.a prodlnou'žiti sil sltwdlilum, nrejoel'llvoboJ1u g,eo'lll'etr'O'\ském,aJlie 'iI na iklw~ltwrníte,chnliiku:.Kd~ž však ,dle Vy"UlČo-Via'CLhoprog;namu ZJezeJmlMM3ké aJk1wdlem'irev &mueJ'lorppel!isdorfu, ku pří-kLadu v Letním seme's'tru 1911, l11:aprvé ČtYTY dny v týdlnw připadlá: p<rů-měrně 7 hodlin Ip'řediuáš,ekdenně (oba p,olslllednídiny v tÝ.d,ň'uv·ěnováňy prrak_túckému vý"viklu), tu pf'O p1růměrnéh/Q!S'il.;de:nta:sotlva je mo'Ž,no řádlně l'áJtkuPlíOpnac.ovati. VždlYi~lam:a nléUukélJj,e pro něho nová a neje1n l1aviíná čistěvMe'cky m~sl, ale jle pocflávánia v'e formě tak zhiu1š1!ěné,re t'e,prv1edlomác'íllUzeVnJl!J;nÝiillzopaJklO'vliÍJll1ímo!bsa'hlu před'llá:š,ek je zapucleno f'ozumolvé pO!cho-pent. Dnes pJ10stěne'zbývá .6as'UIna ISI;limolSltatlll'éplfomýš':,enlí všeho a, proltojedo'P'o'ru:čitelno i kidyž ne'f'('llzšíří se IlMkél! Iwčebnlá, zvýiŠiltlil dlobU! st'Uidli.jnínejmélll>ěna 6semes,trů. - S pokrokem v1ě1d'yg;eoidefiiCKIémU/silcfIrželt.jstejniÝkr;oU<;bl:Ž>dlÝg,e'OnJ/etr,Ulebo,i d'llles kdy VZTŮS~\áClelll'aIplolZJemků,j,e 1J1U1tno,aby PiOU!žli'lve ,své praksli 'všech mod'errních vYlmo:žlelností,ne1chce-.h1'tě'žcepOIš'k,oidiitijak jed:f.lot:iliIV1ce:t,ak v,e'ře1jlIllO'st.ZeměmM'ič jle diállle v prvé ř,aiděP'Olv'oILán,élJby sv'OH vzdiě'IIa>ll'OIS'tí'a; POI,oMnílml S'pohupmoovaJ1nai [lJár.odlo~hospodářském životě, vždYi ku př. d,le úsudku předních melioračních úřed-Elíků závisí TOZVOj a: J1oZ'Š'ÍlřIein,ímelt!olna.c[mli venik;ově zá'SaJd,TIiěna tbm, vjaké míře se zajímá tamější staJv zeměměřičS'ký o· tyto technické úkoly. Byloby t'e.cJiysprávné a ,OdV'OIVIÍ,dlIOby to úóe:,né ,děllibě prrác.e, kdyby SlpQ!IIU,pra-covlall 1113. meIIWora'óníc'hpra'OÍlc'h.Ovšem plak by se 'ko"ll,e'čněmUlsil>plřlúzpů-S'obitli starý řád zkwšební ltl'ol\lodlohým po,ž'aldavkům a: di~eLI01výlchp'Dmě'fůby;ho by n1utll1'o Ulpif<wHi též př,edlnášky. P,odf'ob'lllě'jii by"~o by t'1'elba rIQIzvi-uowti obory nálr'o'drlílhiohOI~;ploda:řstvía práJVi'll1Ívědly, dlálle ZJák,ha:d~mělř~enízemsklého, topo'goraf,i1ea přibra·tr 'nro'vějS,írme:thoďy mě'řtic'kJé jaJko krUl př.]obog'rametrie. Ne1oidibytnlě'h:iálS1í~Ie ik sVlé'lll1lJpráV'u11,éž p{]lÍ'.řeiba,'aib~ stu-dující zeměměřilčství seznámili se alespoň s hlavními větami novodobéhostaViiJtehství měslt. Pr'o 'ty, kitleří chfí ,se ,pak Ulpllatrl~tli v sl:ulžbách zlemě-dělbslké ó1právy, byla by 'POItiřebna sc,e~ovací t,echnirkél!. Takto fIOizšíř,elnéV'~dlěll'á!n:í'oldlpovídla:'o by ~illIěněrlÝm óa·so'vý.m poměrům a: b1ulC!io'll'cídorostbYlI by dlohře vyzbf'Olj,e'lll pm ,nynější dlohu:. Rulkm v Imc'e s tímto prohl,01u-bel1lím 'vědeckého zdioik,onailenímusí se' také lIlSi,Volva:tiŮ' pJ101d1bužer:~prak-ťidké dlohy zaměstll1á'l1Ií.T,eprv'e' kidlyž mrrudý geometr O'PUlS'.t~vYS'ok'oltlJškiolllUa má plfídežitoslÍ podi odbolf'lllÝm říZ'oolÍm~'ezltllámilti sle se všemi p1na'cemispaJdlaj!í1círm'řd~) Í'Olhoto r'01Z'sIá1h::ého10lho'f'lI,t'w t,elp1rveZ'ísiká orlU' 1J'o,t'ř,ebnolujjrsbotu ve Istykus vleřejl'llo>s:tía: vyhKJ>V1ÍV'ŠrempožaďoaJv'kůml111anehlO klade-ným. Pnaklli:cká doba mělla by tirvati 4 mky (ja'ko v Mek[lerubulrsku) a tolaik, aby 2 llétél! předcházella vYSlO'kJoškOlI,sIkémiulslÍuldii'll'a! PIO abg,Oitv'Olvá<nídlaJliší2 Iléta. Toto rozdlě1'enlÍj'e velmi úóelllné, v prvé době plří'P'naivy k 1'0-mlutioPIOV1ol'án,í'0:S1V10j,ísi ,dobře milJadiý mu'Ž ony zn'élJLolsÍii!,k,t:eré jSlů,UIP/Q-·tlíeblllY k plQlrozuměw pozd'ě'jšíffilU'StUdJiJUI.Sezm' souvlÍslllo/stIvšechl .1IIaukpřed-ruáše,I1iých,sl'll'á~ei'e p1olCh1olpía za:p'a'illlaltuj'esIÍ je. Doba poabsO'!'Iy·ová!Jl1Í1mo'Maby býti ztrá:v,era jako dioba pr:akt~kanrtSlká p'řň!kJa~!aJstrr'wdairve pOlzemk'Ové,paIk lila! úřaJdě pOlz'emikiový,ch:knlÍh\ /ahy mlUad'ý g,elOme'tr 'seznali nálr.oldlo-hospOldiářsiký výz,IIIaJmkata-s,tm a dlů[re'žlitlO~t!knih: pozemkOlVých plf'O re'e,hnlíkredii1;. Až by osvojili si role Ivše potřebn1é, mdM by vs110'lllpit'řdJo větš'Í' ·ze-mě'měřlilČ'~ikéneb klwltlwrně tecJtnlilC'kékam::elhářelaJs!Ú'Č'aiStnIiJťús'e většÍiC'himě-řloot Q,dlborrně věd1ec'ká schlOp1nostpro zeměměřičs'tv'Í musda by býti do-kázána, j~ako dosudl l\Iklo'nIČUlj~dzkou1školll' na vY'soiké škD'lle. Sp'ln'Omocněník! samostatnépraksi mohlo by se uděliti až po ukončení praktikantské

1915/60

dloby. BUldiel-\lilliIli,vd(ýg'eometir t'aik,to v'Č'dle'cky i pra'kl'icky vyzhroj,en, za-jhté ,dá té,ž 1 vyššlm sltářlím zá1ru\kUI,že s llipeV'ně'llÝm chaTiaikter'em aI mrav-ním c',Íltem zodplo'věd~osti dlolS'Í'a:čína! řáidlnlOllličinnost ve 'Svém povo,lán,Í'.

Podané zde vyIíČlení ge'ometirio'vského stav'ul v Plr1wsku a nyn,ější' ná-hbed~ i ,návrhy na ref1olrmlli, mOlžnro ISlidrolbřle u nás př,edstalvliti, vŽJdyf lzev mnlo1hém slfolvnati j1e s' na'šimil•

Zprávy literární a odborné.Vyšlé knihy:

International~s Archiv fiir Ph'Otograme1trie. Red. E. Do I"e ž a I. IV.svaz,erk. 1913-14.

E. J a der i n. Tahfes abré'gées pou'r le Cabwl' dles Logarithmes vul'-ga:i,res á 12 dédma!1es. Sto'ckholm. Norst,edl & S. 1914. Cena 3.60 K.

Zprávy školské.Návštěva technických vys. škol v zimním semestru 1914/15.(Dle stavu ze dne 31. prosince 1914, resp. dle stavu ze dne 31. října 1913

pro r· 1913/14.)

III III Rádní posluchačí odborů II Immatn- I

1

,_~lov~I. '---1-- I I. 1·1 'I' Uhrnem :1.- .;;; .;;;I l:g'i: I :g 1:0 'I

II,po,sluchačŮ,!1~ I ~ ~ ~ I ~ ~ I .~ ,2:~11 ~Technická I" I,"Q .:=: ''''1 I - " "O 1..1< "ell;g .,

vysoká škola III ~ .~ :i '" 1 '2 I g -g I ~ f:;;;I"'B gr§ TI" -~:IIII ~ ] II j II ; I j I ti) !J!III !'Il~'I 0\ 0\ 1 >Vl ~ "':; ~ ::: .J:: (1) v 1"0 "'I "O! ....-I , ....-I :;,;> I cn :::2) < I cn I u N aJ 10 I:~ 8

~-,=,..,=.=c=-='~-="I(~~,==~;,~~=~'-~'=I-==r~~'-~-~-r==II~=c=~~~Vídeň . . . . . JI 311611375;1155 3961- 1241 46011411-1117124111317154+4Št. Iiradec ... I 769 295 15 1161- 18\118 24 - - _, 2911 4Praha-česká .. ![26631149711151 36]Í41130 4491224110211-1-111.14641 33Praha-německ:L!1891 4241124117624148181_1- -'114001 24Brno-česká ' 'I 558 2581 161 72171- 1051281- ·1-1- I 2381 20B,rno-německá ',:.' ,9,12

1

,2,521.113 75 1 7 110 _36 -. '- -11242, 10Lvov . . . , ' . 1636 - ,- - - - - 1 - - - - -

- Úhrnem. ~;:105451-4iolli27411143r651303113901534J1021117i 241:3952T149

Na c k. čes k é v y s o k é š k o II e tec h TI i c k é f r a TI: tiš k a J 0-'s e f a v Brn ě jmenováni Ibyli htonolO'vanými dlocenty v r. 1915· pámovéProf. Dr, fr. W e ye r ppo "Nauku o rak. ika:tastm a kni'hkh pozemk'OvýchPO stránce právní« a Ing. VII. Ii a j n Ý p,m "Nauku o rak. katastru P'Ostránce technické«.

Ze 's:!uižby c k. evi'd'enrce katas tru: Jmenováni: Elév'O'véLeo.]). J u ran (13. IV. 1915), ffaJn't Ii o f m a n n 06. IV. 1915), Mat. I v ta!n-číč, Oto Ma:y,er (28. IV. 19'15), Jan Barbarič (9. V. 1915) a AI. Llli-š í n (22. V. 1915) g,el()metry II. tř. (XI. d. tř.)

Ze služhy katastru v Bosně a Iiercego'vině: V dlobědlo 15. V. 1915. Vrch. g. Ant. f i 's c h,e r vr,ch. in:sp. v VII. tř., vrch. goom.td. N o v á k (Zeniloe), Jan Š v e c (BrČ'k'O'), Jan B fa' I t h (Livno) a Vik. dleB'osizio (Pr-ujarvor) vrch geome'tryv VIII. tř. Geom. 19. Korwilg-Kohn(Gr3Jóani.ca a Ond. Ma ň k () (Mostar) vrJCh. geometry v IX. tř. Geom. Vác.Op á t (Bos. Gradi'ška) geom. v X.t:ř. Elév Vác. Míč k o (Sarajev'O) eIé-V'em v XI. tř. a technik K>lL K'O! e s a (CazinllJ) evld. elé-vem.

1915/61

-."

.~

Osobní

>~~E

,-~>.

o>.

"'..'"

o'"

",-'"

~"

'"...

">.

"'u

.Ipříjmy

""""

-'".:

o.t:>:e

E>

-'"~~

:;~o'"

ť:S

'"~

'"'>

.'"úřední-

-o"o

Eo""

"...

••E

Úhrnem

••",o.0-",

0-",o

E.,.

oRádné

vydajeků

a~~'(1)

O",

:x::'""

>.~

á:~~tloll

"o

":x::

-'"••

,if;o

O~

(Ii"

elévův"':'

cC:;'

C:;'"O

:.:"E-~

O0'-'"

CO"O

'Orf)

__o

ko

rn

nY

1.Osobní

příjmyvzhledem

kinterkalariím

3,222.39918.952

40.667""J6.591

24.5044.388"T'M

53.962120.89!

65.725"."J"".'"'"''30.36C

3.859.0852.

Platydenní

amzda.

-64.369

14.0004.300

1.1801I·00C

6.4008.300

14.tH8.000

27.80012.230

7.3667.520

6.08719.550

272.2-6

3.Příspěvky

okresnímnem

ocenskýmpo-

,kladnám

aúrazovně

••

.-

849-

-.-

521-

8625

52-1.085

4.Livreie

sluhů-

24432

25-

116125

1020

78150

7491

9049

50972

5.Rem

uneraceavýpom

oce-

13.5002.900

1. 2601560

6101.34

2.6003.220

7.2204.000

1.092114.5601.920

4.13060.832

6.Cestovné.

dietyanáhrada

navýlohy

1.920,1

1,121,4001vym

ěřovací-

14.40059.000

22.50011.000

39.00018.100

33.00053.01)0

91.000166.00

80.00i22.40(

.olo2.00045.0()(

65.0007.

Potřebykancelářské

amanipulační

-26.900

16.00l!8.550

4.10011.800

5.6007.800

10.80022.000

38.50022.000

5.90<.75.00C

10·1008.600

273.650,8.

Nájem

né-

9.4504.560

2.320600

6.13C3.110

3.6604.890

13.64('34.860

16.7307.0()(

74.1307.300

18.87C207.250

9.Výlohy

přizhotovení

kopiíoperátů

2()(2.00(

8.00e65.00C

6.70122.201

katastrálnich-

30.00C12.56C

19.00010.000

1050C

12.00035.550

130.0007.80C

371.51010.

Rozličné

výlohy-

2030

1010

502l!

1020

50100

1808C

5020

20670

11.Výlohy

naadiustováni

kúřed.

ůčelům25.00(

uber.

úřadůauevidencí

určenýchmap

-25.000

--

--

--

--

--

---

-12.

Tiskopisyapapíry

namapy.

jichobaly

ana

tabely--

72.000-

--

--

--

--

--

---

-72.000

13.Nákup

asprávky

měř.strojů

apřístrojů

-24.000

--

--

--

__o

---

--

--

-24.000

14.Výlohy

naprovozováni

jednotlivýchI

Ireprodukčních

oddělenív

lit.ústavě

-67.25(1

--

--

--

--

--

---

-67.250

15.Obnova

kat.operátů

•22.500

--

--

--

---

--

I--

'--

-22.500

-16.

Výlohy

snovým

měřením

atrian~u-

lacispojené

-170.00['

--

--

--

--

--

--

--

170.00017.

Výlohy

spojenésrozm

noženímperso-

jnálu

evid·katastru

-31.3001

--

--

--

---

--

--

-31.300

18.Náklad

napodporu

službyevidenční

-40.422

--

--

--

---

---

--

I-

40.422

Úhrnem

.t. 222

39tI.356/167.189/71.042126.041j113.5201

48.25179.6431124.141)203.951460.5311236.575161.01933.541117.4881154.380/6.621.132

1915/62

] I f'unkčnl I Jiné., .. Služné a aktivní přfjmy0"'" přídavkyC·-"'g~:x:: Koruny

a) Konceptní personál.

1 Generální ředitel IV. 14.500 6.000 -1 DTorní rada . . V. 10.000 2.200 -tJ Vrchní finanční rada VI. 6.400 1.840 -1 finanční sekretář VIII. 3.600 1.380 -4 úhrnem 34.500 11.4201 -b) Evídenční personál7 Evidenčních ředitelu VI. 45.600 10.304 -28 Vrchních inspektoru VII. 140.200 38.870 -13 Inspektoru VIII. 47.800 14.628 -160 Vrchních geometru I. tř. VIII.

I

tí17.313 147·660 -193 . . II. tř. IX. 573.534 148.200 --254 Geometru I. tf. X. 600.9001 143.712 -89 . II. tř .. XI. 138.737 36.216 -744 úhrnem ),164.0841 539.590 -327 Evidenčních elévů . - - 429.150c) Techn. úředníci lit. ústavu1 Reditel I VI. 6.400 1.8401 Technický official I. tř. VIII. 3.600 1.3803 Techníčtí officialové II. tf. IX. 8.400 3.6001 Vrchní faktor IX. 3.000 1.2001

1 Technický official II. tř. X. 2.400 9607 Technických assistentú XI. 12.717 5.04°11 Technický elév - - 1.50015 úhrnem 36.517 14.020 1.500

d) ú četní pe rsonál1 úč~tní rada . VIII. 4.000 1.380 -2 účetní revidenti IX. 6.000 2.400 -2 účetní officiálové X. 4.550 1.9201 ---

úhrnemPřidělen 14.550 5.700 -1 Pokladní officiál X. 2.200 960 -e) Kancelářský personál

1\1 Kancelářský officiál X. 2.400 960 -

421 Kancelářských officiantu a9 " officiantek - - - 017.416

--úhrnem431 2.400 960 617.416

f) Jiný úřednický personál3 Assistenti generálního řiditel-

ství kat. daně pozemkové XI. 5.200 2.160 -g) Sl uhov é

22.089 10.075 10018 úředních sluhu -Potřeba pro ad pers. ve vyššíhodno tř. zařazených, po příp.

17.451k zařadění jsoucích zřízencu - - -Osobní a služební přídavky. - - - 5.800

úhrnem. ~.281.5401 584.88511.071.417

13,937.8421

2% Interkalarie . 78.757

Zbývaií . 13,859.0851

1915/63

I.Výtěžek

zlitografických

otiskůmap'L

2.Napartaie

preliminovaná

úhradaza.vi~1\

hotoveníkopii

operátůkatastrn

dllJiěI

p.ozemkové

"0I

3.Uhrada

zaprivatní

měření

nažádost

partajíprovedeného

spolusohraničil-

váním4.

Zapřevodní

avym

ěřovaclpoplatky

uc.

k.evidenci

5.Různé

příjmy

6.Náhrady

všehodruhu:

a)zdotace

justičníhoeráru

zavyhoto-

venimap

knihovních.

h)jiné

náhrady

VI.VII.VIII.VlIJ.IX.

X.XI.

rt'

,

><u..,",

.,-'>

c>

",",

't:Jo

",'"

","'"

o'"

"1:

.•.•cd

O,-~

-'"~

"...

"",

"'o

:;~'O.w""

-'".s

.eo

b:9E

'">

-'"~

.:;:.'"

':0'"

::l~

'"~~1ii'!

"O

e'2

oE°

"""'CI>"

Nc;

oE

úhrnem0-'"

0-",'0

",>.f

bt"

o"

-'"~-g

S-N

O'":r::",

",(Jí

o:::?

a::>(.)

:sUl

:r::"

c;O),,",,':g

O:iO:i

"O:.::

f-00a:l

Orn

;>

60015.00015.000

60050.000

20·000

koruny

4.6~1.500

4.60012.000

25.000111.000

15.000116.00020.000

20.000100.000164.000

2.50028.000\

5.600

11.500260.000136.000

16.0006.000

1.6009.300

2.6005.600

8.50013.000

46,00023.500

5.00088.000

16.0008.000

10--

1.100,70

101-

-350

-10

010-

10I

I-

-I

--

-I

90043.100

--

-122.000

22.20026.600

1.0001.933

-20500

10025

--;505.320

12,0008.000

2.000-

5.053--

3.142

4.340)90.933t35.030

/11.400160.500/24,.295/28.260/43.8201104.100/183'750/113.500/21.810/508.393183.800157.7521

Stav

dlehodnostních

třídjest

následuiící:Počet

místsystem

isovanýchvrozpočtu:

7řed.

28vrch.

insp.

.~~~1~rS

:~.geom.

25489geom

.

744

dosavádníchobsazených:62415

138176243240842

249.1003.740

214.80039.24

1.371.683

1915/64

ZE"Ě"ĚŘIČSK9 uĚsTníKo přesnosti usfředění sfroje při měřeníhorizonfálných' úhlů v polygonálných

pořadech.Dr. B. Kladivo v Brně.

J estřešiti tuto úlohu: Jak přesně je nutno centrovat theo-dolit při měření úhlů v polygonálných pořadech, má-li chyba(v měřeném úhlu), vzniklá nepřesným centrováním, býti jistěmenší než n-tá část možné chyby v odečtení.

Body, na které zaměřujeme, označíme písmeny Bl! Bg,

jejich vzdálenost au, stanovisko stroje písmenem B2, vzdálenostiB1 B2, B2 Bg resp. a12, an. Vzdálenost vertikální osy stroje (ne-přesně centrovaného) od vertikály vedené v bodě B2 písmenem d.

Předpokládáme úhel < B1B2Bg (o který nutno otočit rameno1:32B1 ve směru pohybu ručiček hodinových, aby se krylo s ra-menem B2Bg) menší nebo rovný 1800 (což není v tomto případěžádné omezení).

Mění-li se poloha bodu B, na který je stroj centrován, uvnitř,kružnice K o středu B2 a poloměru d, mění se obecně úhel< B1BB3 a je zřejmé: úhel < B1BBg je extrémní, je-li B nakružnici procházeiící body Bl! B3 a dotýkaiící se kružnice K.

1915/65

V pravoúhlé soustavě souřadnic naznačené na obr. 1. maiíbody B1, B2, B3 resp. souřadnice (-aJ2, O), (O, O), (-a23 cos IX,a23 sin IX). ..

Souřadqíc{ libovolného bodu BK na kružnici K označímepísmeny .x,' y. .

Alálť můžeme psáti: <B1BKB3 = < BiB~B3 + ti, kdetg 8 _-x a12 sin IX + y (a23 - 312.cos~) - (x2;+- y2~ sin_IX.

a12 a23 + x (a12 cos IX + a~3) - Y a12 sm IX + (x +y) cos IX

Na př., je-li BI( uvnitř úhlu < B1B2B3, jest< B1BKB3 = <B1B2B3 + (81 + 83) (obr. 1), a

t 8 = Y t 8 _ _ xsinIX+YcoslX_g 1 X + a ' g 3 X cos IX - Y sin IX + a12 23

tedy < B1BKB3 = < B1B2B3 + 8, atg 8 + tg 8tg 8= tg (8 + 8) = 1 3 =1 3 1-- tg 81 tg 83

- X a'2 sin IX + y (a23 ~ a12 cos IX) - (x2 + y2) sin IX

a12 a23+ x (a23 + a12 cos IX) - Y a12 sin IX + (x2+ y2) cos IX

Stejně pro libovolnou polohu bodu RI(.Jde o to, určiti, kdy je výraz

(I) - x a12sin IX + y (a23 - a12 cos IX) - (x2 + y2) sin IX

a12 a23 + x (a23+ a12 cos IX) - Y au sin IX + (x2 + y2) cos IX

při podmínce x2 + y2 = d2 extrémní.Aby funkce f [x, y. ep (x, y)] nabyla extrémní hodnoty při pod-

mínce Ip (x, y) = Const., musí býti()f + cf tp _ A t~= Oex cep ox excf cf cep _ A .fp = Ooy + oep oy cy

ep (x, y) = Const.Eliminujeme-li A, máme k určení x, y dvě rovnice

iJf cep ()f oep - O C- - - - - - , ep = onst.ax ay vy ax

V uvažovaném případě jsou tyto rovnice:

~2 { - x [a12 a23 (a23-a12 cos IX) - d2 (a12- a23 cos IX)] -

- ya23 sin IX [a122 - d2] + (a122- a232) d2} = O

x2 + y2 = d2(j = a12 a23 + d2 cos IX + x (a23 + a12 cos IX) - Y a12 sin IX)

Je tedy nutno vypočísti x, y z rovnic(2) - x [a12 a23 (a23 - a12cos IX) - d 2 (a12 - a23cos IX)] -

- Y a23 sin IX [a122 - d2] + (3122 - 3232) d2 = O.

(3) x2 + y2 = d2a vypočtené hodnoty dosadit do výrázu (I).

Vypočteme-li x, y z rovnicAx+By+C=O

1915/66

x2 + y2 = d2,a dosadíme vypoetené hodnoty do výrazu

V - al x + a2 Y + 33

- a4 x + a5 Y + a6 '

jestV= a3 (A

2+ B2)---'-C(a1 A+ a2 B)± (a2A _. al B) V(A2+ B2) d2_ C2

u6 (A2+ B2) - C (a4 A + a5 B) ±(a5 A - a4 B) V(A 2+ B2) d2_C2

V uvažovaném případě jestd f . . /---2 220-"-2-

V = Tt - d alB sm a l(a12 -d ) (a23 - d ) +

± [- a12 a132 a2i\ - d2 (cos a (a122+ u2/) - 2a12 a23)] } ,

J = + a13 (a12 a23 + d2 COS a) v(a122 - d2)(a232--=- d2) ±+ sin a d [2 a122a232 - d2 (a122+ a232)].Dělíme čitatele i jmenovatele a13

5 a položímed _.1' a12 _ a23 _- - u ,-- - b12 ,-- - b23. Budeal:l a13 al3

d' JV = ~ l- d sin a V(b12

2- (

2) (b232- (2) +

+ [- bl2 bu - d'2 (cos a (bl2 2 + b232) - 2 b12 b23)]} ,

JI = (b12 b23 + ď2 COS a) 11(b122 =0 (2) (b232 _ (2) ++ sin a ď [2 b122 b232 - d2 (b122 + b232)].

Rozvineme v řadu, postupuiící dle mocnin ď:_ ď (J2 sin a _ 03

V = +-_ ..- + _00- 0. __ 0 + 3 3 (l + 2b12 b23 COS a) ..., bl2 b23 bl2 b23 2 b12 b23

Klademe přibližně V ...· + b~b - Tím vzniká chyba. 12 23

V + b.o

b = o ft) (- o sin a V(b122-ď2) (b232-02

) ±1. 23 1

± [- bu b23 - d'2 (cos a (b122 + b2S2) - 2 b12 bu)]) + bt21b2J.

Předpokládáme, abychom určili mez pro tuto chybu: a 230° (cožje v praxi skoro vždy splněno), 50 m< an, a23 :::;;: 300 ml),d :::;;: 5 cm, 10 cm. Příslušné meze pro b12t b23, ď jsou:

1-;T < b12• b23 < 2,

ď < __I(V6 + V2') _I _ ('/6+ '/2').<J.'94 l~ .- 103 2 ' 103 V V 103' 103

Za těchto předpokladů jest2)

') Srv. Instruction zur Ausfiihrung der trig. und po!yg. Vermessun-gen 5. Auf!. 1904 § 18., str. 19, 3. 4.

') Přis!ušÍ1é výpočty není možná zde prováděti.

1915/67

Id loď

V + b b 1< b b 0'0068, -b--b - 0'0248.I u 2~ 12 23 12 2~

Tedy: tg Bextr.= + b12

0b2Jl ± 1-~3)''1:"<6'8,24'8,

tg IBextr.i = b--ďb (1 + 1~3)'12 2~

Je-li tg lé extr,l = u, jest lBextr.1 = u + (arctg u - u).I I 1 3larctg u - u < 3 u ,

ď ( #)lBextr·1 = b12

b23

1 + 102. ' # < 1'0, 3·8,

_ Absolutní hodnota extrémní chyby je s dostatečnou přes-ností (až na 1'0% je-li d ~ 5 cm, a na 3'8% pro d ~ 10 cm)rovna

d . d al~b12 b2~ a12 323

Jestliže odečítáme (noniem) ještě m" (na př. 60",m"

žeme odhadovat 2 .m"

ním byla jistě menší než 2ll' musí

d 3m"1/' , 13 <a12 a2~ 2 n '

tedy musí býti

(5)

Mezní hodnota d, určená rovnicí d = m" ,,' a12 • a23 se dá2 n . Q a13

snadno sestrojiti. Provedeme zvláštní případ: odečítáme noniemještě 30" (m = 30"), odhadujeme tedy 15", a chceme, aby chy-ba vzniklá nepřesným centrováním byla jistě menší než možnáchyba v odečtení (n = 1).

Mezní hodnota d plyne z rovnice:

d . 13.751 = a12 a23 ,(Q" .}-~ = 13.751) ._ a13 m

Klademe-li d. 13.751 = x, jest

a13 : 312 = a23 : x(x by se dalo sestrojit v tom měřítku, v jakém jsou dány a12,a13, 323), Je-li po ruce katastrální plán, odměříme z něho délkya12, a13, 323 (v měř. 1: 2880), Sestroiíme dle horní úměry x, aměli bychom vypočísti

xd = 13.751

d bude rovno 1 mm, je-li x = 13'751 m ,d = k mm, je-Ii x = k . 13'751 m.

1915/68

1915/69

Tedy na jedno rameno úhlu (obr, 2,) naneseme jednu stup-mCI, pro a13' all (měř, 1: 2880), na druhé rameno dvě stupnice,pro aj3 (měř, 1 : 2880) a pro d (místo stupnice pro x nanesemestupnici pro d; 13'751 m v stupnici pro x přísluší 1 mm v stupnicipro d), Tak můžeme odečísti přímo d (v mm),

Na př, je-Ii a1l = 150 m, a23= 190 m, a13= 300 m,ro" a a

sestrojíme d ' 7 mm, (Výpočet dle vzorce d = -2 '" 12' 23n 'I a13

dává d = 6'9 mm), To znamená: aby chyba v měřeném úhluvzniklá nepřesným centrováním stroje byla v tomto případě jistěmenší než možná chyba v odečteni (15"), musí býti chyba v cen-trování menší než 7 mm,

2 n 'I" 1Připojujeme tabulku pro Oť' ' J:03-

1

I nI

I ro" = 60" I ro" 30,,1 ro" 20" Ic-_-c~-,=~-.~--+.-----===c...~__e_LC== __==CC-' =_1

6'875 I 13'751 20'62613'751 I 27'502 41'25320'626 I 41'253 61'87927'502 55'004 82'50634'377 68'755 103'1-'241'253 82'506 123'75948'128 96'257 144'38555'004 110'008 165'0126ľ879 123'759 185'63868'755 137'510 206'265

Zprávy literární a odborné.Podrobné zprávy o základnách a přesné nivelacl z .J e d n á n í v

zasedání XVII. všeobecného mezinárodního sdružení geode-tického, 11. svazek, 1914",

Zpráva o základnách, (R. 1909-1911) od B o u r g e o i s,A, Poč etc h y b podává dvě chyby: Chyba zdánlivá, počítaná z

odchylek dvojího měř,ení téže se,kce,Chyba defiinítiv,ní jest kombinací chyby předešlé s chYbamí syste-

matíckými, vzniklými z etalonáže a p,Každá chybaiest podána dvojím způsobem: prvé číslo podává chybu

absollutní, vztaženo-u ku oblouku I km, druhé číslo jest zlomek, udávajícíchybu r.e1lativní, vztaženou rov",ěž k 1 km,

Ze z,prá!vy, plynou tyt'o uzávěry:Odhlédneme-li od dřívějších základen, uvedených v r. 1909, vidíme,

že skorem všechny základny byly urč.eny dráty ínvawvýmí, jen základnyanglické a ve Spojených Státech měřeny byly pásmy invaro vými; paktři francouzské základny byly z části měřeny tuhou tyčí.

Etal10náž drátů a pásem se provácdí prll'během měření. Jeví se snahavy,pustíti 'každodenní etalonáž a srovnati dráty před a po pPOvedení mě-ření v Breteuil aneb jinde, V některých státech se provádí etalonáž častějia to buď na !krátké r e ,p e r ní z á k I a dně o délce jednoho drátu, nebzna'čnější délky (960 ml.

Věc jest odJicšná pro pásma a pro dráty,

1915/70

Ve SpojenÝch Státech s'c shledalo, že pásma se dél'kově dobře držía není třeba vložené etalonáže provésti. Přece se tu ukátlala změna pásma50 m hodnotou 0.063 mm, kte-roužto hodnotu ale jest též možno zavéstico chybu v etalonáži měřítka do měřené základny.

B. V I i v vět r u.Tento vliv nebyl dosud zvláště studován. .Híderin nenalézá vli'vll

větrem.l'UlženÝři COíl!st ,and Oeodetic Sllrvey studovali vliv větru ona pásma

50 m zvláště. Tvrdí, že má bÝ'ti měření p'řerušeno v silném větru. Pásmose tu závažím 15.:kg ani dostate'čně nenapne a jeho pružnost jest pa'kmenší. Měření, prov,edená za větru vpř'ed a zpět dobře se shodují, alepřece jsou zatížena systematickými chybami proti výsledkům měj'ení zaticha, nelb vítr z'kracu}e vzdálenost krajnkh znruček, pi'Isobí-l:i kolmo. Shle-dáno tu byI'o zlkrácení 1/100.000.

Vane'-li vítr ve směru základny, jest jeho rušivý vHv menší, alenení dostatek známostí, ve kterém směru., Při měření v silném větru (Demingská basis) pomohlo se tim, žezísrkalose více pod/por na vzdálenosti' 12.5 m a byly výsledky uspokojivé(tedy 4 sekce pro 50 m). Ale tím se mění etalonáž.

C. P o U IŽ i t í p á oS e m.Ordnance Survey U'vádí přednosti pásem proti dráJti'Im. Dě'lení je

naneseno na pásmu a není se třeba obávati ohnutí mezi stupnicí a drátem,jak tomu je u drátu. Poznamenává tu 'autor, že vliv vě1tru na pásmu jestznačnější a za větru jes1t měření přeruši'ti.

Etal:onáž pro'v'edena byla na lb a s i e t 'alIon o v a c í a používánobylo též dvou opá sem e t a Ion i s a ční c h v průběhu as 10 dnii. Změnapásem " e1talonáž'i jest malá.

Podl(lvá se v publi'klaci úplnější theorie pásem, nežli dosavadní za-ložená na formě řetězovky.

Přiihlíženo tu ku vlivu změny tření na etalonáž a podána byla do-plňovad závaží, sloužící ku 'P'řevedení na normálm~ tření.

Změnou tření á tím na'pietí, mění se délka pásma v jiném směru,nežli dle theorie řetězovky. Změ'nu 0'1 mm způsobí již změna závažífNJ75 kg; Benoít a Ouillaume protí tomu dosud připouštěli naJpietí závažímdo úpravy 20'-30 gr.

Z toho patmo, že část chyb v etaloTJIáži jest vysvětliti částečněchy1bou ve čtení la zbytek třením a sice dosahuje změna' 9 gr. již hodnotuchyby zlbývajíd (Itřením). Místo provazu p'Oužito k zavěšení drátu a tuzústa!a pouze chyba v odečtení. - .

D. K o n.k I u s e z měř e ní a poč t u z á k I a den.R o z děl e ,n í z á k lia dny. Zá'kladnta všude se dělí ku docílení

verifilkaJce a zjednodušuje sepři'Pojov1ad síť. Měří se Ýždy dvakráte. Ideálby bylo získati kontrolu poluhy za polohou jako při nivel'aJci, ale do-měřování prvé Í' pos:lední jest vždy méně přesné.

Proto se pou'žívá značek pro skončení denního mě'ření. Sekce volíse 150-600-800 m při tuhých tyčích. 1'0-2'5-3'0 km při drátech. Dílyjsou dle mo-žnosti stej.né a nemají skracovati denní výkon. •

Poč e tmě' ř e n í k a ž dÝm pří Sl t roj e m.Stačí dvo1je měření, jaJkmiliClje prokázaná žádaná přesnost a to co

nejrůznějším způsobem. Jest úči~lno voliti rúzné přístroje, tyČ a drát, růwédráty altd. MMe se docíliti z'dánl'ivě vě,tší souhlas jedmým přístrojem, alepravda jest bližší středu dvou rúzných.

Stud i u m ch y b. Liší se dle přís,trojů a postupu., kst účel.no zříditijediný vzorec jednoduchý, jenž zajišfuje homogeni:tu vzh'1edem ku všemhlediskám prací sdružení. Sro.vnání výsledků rÍ1zných byl'o by zjednodu-šeno a umožněno přesností, jako u vzorce Ferrerova,

Všeobecný případ j.e měření v oddHech.ChY'by v měř e 11' í či m a n i p u I a c i jsciu velmi různého původu a

nutno vhodnou kombinací je odkrýti. Vtom neníiednotnosti.R o z ez n á vám e dále: l. chyby v etalo,náži, 2. chyby v dilataci

teplotou, 3. změna délky měřítka silami vnitřn1mi, 4. chyby v nivelaJCi.5. chyby v zařia'zení.

1915/71

Pak jsou nlzné chyby systematické, jež se vy!:učují úpravou merení.1. Chyby v měření. Ve Spojený<:h Státech bylyvystfedovány

údaůe různých pásem v mě'řených se~cích. Za pfjpustnou míru pře'snostiplatilo 1/50.000.

2. Chyba v ·etal<máži: jedenoddH z etalonáže druhý oddíl' ze změnydélky 'teplotou a složením.

Ve Francííse zkouší změna na způsobilé základně etalonovací před apo; v Anglii pak srovnáním pásem s dráty na základně z'kuše:bné.

Dokonalost by se docílilla srovnáním drátů den ll' ě na základněetalonovací. Tatozálkladnamusí býti. měřena tyčí a tím se vše kompliJkuje.Také lze míti kontrolní dráty, jež zůstanou' oelOu dOibumě'ření otevřeny,rozvi:nuty.

C h y ba v I'a st n í 'e t a 10 n á ž e se dělí v chyJbu základny etalo-novací a chyibné měření při étalonování drMu.

,,2 =, "12 + "2.2.

V Anglii 'nale,zli pro 30 m pásma chybu pravdě1podoo. vetalonování± 0'030 mm.Ve Francii lJkoušeny jednotlivé polohy vz,dálenosti značek a nialezena

odchylka ± 0'03 mm,; tedy ve,l'ká stabilita. sto'ján<ků.V Americe nale'zena .pro Pásmo 50 m chyba střední ± 0'02 mm.3. OhyJba v roztažení drátů 'teplem: 1. chyba v koeficientu roztažl.,

2. chyba v nelpřeSil1()'Stite:ploty.V Americe střední chylba pro 50 mpásmo 0'001 mm.

1 /---:-2--~-2-ChY'ba plynoucí z neurčÍ'tosti koeficientu: Tn (t - toH 111 + 112 ,

n počet poloh, t - to rozdílteplot, TJl , 1í2 chyby v koef. pro dvě pásma.4. Chyba v niv,elaci. Ni1velace musí býti provedena přesně na 1 mm

pro· každou po1:ohutyče; zvlálŠtě při skloni'té poněkud základně.·Jiné chY'by syst,ematic'ké: 1. nepřesné zařazení vpřed a zpět, 2. ne-

přeSnost dělení svahomě'ru, 3. deformace libely svahoměrné teplem.E I i min a c esy s tem a t. c oh y b r a c i o n e In Ý m u s p o řád á-

n.í.m měření.. Vzhledem nla temperaturu jest dobře polovinu měření 'provés,ti při

stoupaiící teplotě, druhou při klesa,jíci. Invar tu zjednoduší měření. Směrjest voliti vpřed a zipět.

Poz'orova'telé mění kombi'nace. Při drátech je obličej jednou k se-veru, 'Pak k jihu; u tyčí ve stejné poloze,

Centmci při jednom měření provádí v Postup. jeden pozorovatel nadbou koncích.

Stojany dle možnosti chrániti proti otáčenÍ.P o k yn y: A. K mě'ření stačí 3 dráty. Jinak se měřell1'íprotahuje,

stojany ,trpí.B. Vizhledem k symetrii jest voliti pořad drátů zvrá'cený.C. Zmučky jest výhodno upravi,ti do pevného dřeva (Rusové. KaSl-'

li'llsk.), a:neb IItOljanyzatížiti. (Chi'Ij).D. Dráty maií býti čiSité, by se váha vaselinou nez,měni1a 0'012 gr

1 m mění délku 0'003 mm.E. Délkaf\l<l!pínaéího provazu jedfIležita a má se hledati sprá'vná.

Variwce 3 mm -proVa!Jzumě'ní drát 0'0048 mm,F. Vwriací Závaží mění se délka drátu. Při vzrůstu záv!a!ží 7 gr se

drát Iprodlouží 0-0024 mm. .O. Počet základny jestprovésfi hned v pali na zkoušku, Teplotou se

redukuie středem z lOpo'loh. V Spoj. Státech se mě'ři po třetí, jes1tli rozdíldVQuměření·· jevětšj2mm VL: pro délku L.

li. Dráty jes,tpečlivě ošetřovati i stupnice.L Dél'kaa rozměry drá,tů a pásem: Dé1ka drátů jest volena ná1sobkem

délky mUHka tyčového. 20, nejvíce 24 m. .V Anglii 100' = 30'50 m, Spojené: Státy 50 .m.Délka·· drátu nemá býti velká, v'zhledem na seskup. terén. Při 32 m a

10 kg jest· prohnutlú'30 m:

1915/72

1" Při tranS/portu ,pečlivě baliti a s sebou vzíti pod pečlivý dozor.2° Doba měřeni. Bylo by úče1no měřiti v zimě, po-druhé v' suchém

létě. Odhlédnuto od nočních měřeni. '5" Tyč i podstavec chránilt před přímÝm sl'lmcem.9° Centrovací zařízení k011lCovýchbodů jest předem připl1aviti. Užívá

se tu theodol:itu, optic. cen:trování, olověných závaží (Servrce)a tyčepromítací. '

Závěr.Chyby zdá'nlivé po pečlivém vystře dění uvažují' se co' n;;ťhodil,,~.K redukcLna jedničku délky dělí se hodnota ý~, .• - 1 V' .2'V1

2 .2'v22<.,;hybazdánhva sk - ,/ " ( + ( 'r+' ...,r B n1 nI - I) n2 n2 - 1v odchvlka od středu. .

Chyba niv,elací mápoVlahu systematickou vedle zbytku povahynahodilé a tedy '1}k • B.

;-Celá chyba: '1jk B + ék } B.Zpráva o přesných nivelacích. Období 1909-1912. Ch. L a 11 e m a n d.I. Vše o b e CTI' é P o zná m k y, neobsa:žené ve staré zprávě.II. Délka n i vel o van Ýc h tratí v r.1909-1912 32.368 km,

počet značek výškových 14.050. Vzdálenost dvou znáček 1'3 km.III. Z n a 'čk y, str oj e. me t h 'o d y.IV. Měř e n í z ne n á h I ý c h a:TIe b prudkých výš iko v ý c h

z m ě TI kůr y zem s k é.Německo. GtI'rlitt v Hamburku ~koušel značky na budovách al na

vodních stavbách. Na !:Judo'VáchjsOluTrvaleijšf. Zkoušky: 1. Ina opěmýchzdech, 2. na klenbá'Ch, 3. vliv,em slapů. V Hessenslkll na nivelaci dráhy bylykonsta:továny změny až 40 mm. V Bremerhaven konstmoval geodetickýústav změny až 4 cm.,Lamdesaufnahme: 1. pobř'ežnímivebce. 2. nivehcepro geodetický ústava pro geodet. ústav na zkoušku pohybu ků'ry zemské.

Francie. Nivelace !po zemětřesení v ProvencMsku: L Provence ne-utrpěla tu změny výškové. 2. Mezi epkentrem a krajem nalezeny rozdíly4 cm tak malé, ž·e jsou v mezi chyb.

Halie. Zemětřesení v Kalahrii a SleHii. Konstatována změna výšková0'60 m analog. průběhu jako při elilpse pro rychlost 2 misek v Jé\lponsku.

V. S poj e n í po hra nič n Ýc h s i t i. S poj e n í s.ta.n i.c v.O-v'o do č t ů.

Nové původ1ní znac:ky. Sestave'ní výšek pohraničních značek států.Spojení stilJnk vodoěetný'Ch: 1. Nové vodočty. 2. Výšky nármálních zna-ček nábřežních. '

VII. Poč etc h y b a d e f i nic ,e op ř e s n é n i vel a c e.V sezení 7. řÍijna 1867 druhá konference evropského sdružení stup-

ňového definovala p ř ,es 11o u n i v'e Ia c i »pravdě'POdotbná ch~ba výško-vého rozdílu dvou !bodů vzdálených 1 km nepřekračuje 3 mm ~e středu a5 mm v maximu. Nové stroje a methody dovolují vyšší přesnost.

Návrhy defini,cie: Prustko, Landesaufnahme navrhujedefi,nici: Přesná 'nivelace po vyrovnáJní; n a ho d iIá stře d !11 í c h y b ana 1 km dvojí nivelace v QPačnÝClhsměrech nepřekročí hranke:

± 1 mm, } P,ro součet tratí } 100 ,m± 1'5 mm jež nepřekročí 500 m± 2 mm rozdíl výšek 1000 m. Prusko, minist. veřejných pr'alcí: Střední chyba na 1 km'

nemá přestoupi,ti: ± 1 mm pro celóu síť, ± 3'5 mm pro kteroukolivčást sítě.

R a ~ o u s k o: V lmJ'vých nivel'acíah od 1909 jest střední chyba na1 kilometr:± 3'83 mm pro uzávěr 1>olygonový;± 1'57 mm dle odchylek mezi výsledky nivelací téže tratě ;± 1'06 mm dle odchylek dvojí nivelace mezi dvěma značkami.

1915/73

š v Ý car y: Poznamenávají, že chyiba v dělení latě' dosahuje 20 cmmna 1 m a,proto 'Pro horský terén doporučují střední chybu na 1 kHometrtt:± 2 mm pro celou sít; ± 3 mm pro isolovanou traf.

b) li I a V '11 í v z o r c e, p o u ž í v an é vně:k t e r Ý c.h z.e.m.í.c.hpro vý,počet přesnosti ni'Velad.

a) Chyba na hod H á, pravděpodobná na 1 km:a) Počet založený na odchylkách výsledků dvojí nivelace

I. pro dvojí nivelaci jedné nivelované (přestavy) 'rik = J.- 2,'#,29 L

(Francie)2. mezi dvěma výškovými značkami: pro jednu trat

1 "",d2tik 2 = 9 (Nr _ I) ~ r Prus., Rak, a j. bez ohledu na chybu system

Irbez ohledu na váhu pro celou sít rir = 9 (NR1-INP _ 1) ~ ~ 2

Rakousko. Francie1 L,d2

s ohledem na váhy pro jednu trat rlk 2=_ - ----9 L

• 2 I ~,d2pro celou slf 'ri r - -- - ...-- 9 .EL

I 2,',d2. 2 L' r 2S ohledem na syst. chybu a váhu: tik 2 9' ~ - Gk L

1'r'r 2 =

9(3) Počet založený na uzávěru polygonů:

1. bez váhy odchylek: rJ pro polygon tik 2=

1 pro sit 'riR 2 =

Francie.E r 2

2,'LFrancie

(,d S ._)2

.E. Nr-I-------L L Rusko

4 f29 P4 f2

9Nr~P4 .E f2

--~~ --9 LL

b) Chyba s y st emat ic k á, pra\vděp. km středu dvou nivelaci:. I . I S1. Počet založený na odchylkách dvou Illve aCI: Gk = '3 L '

I S2Gr

2 = 9 LL~ -r.:'-'2.Počet založený pro síf srovnáním nahodilých chyb odvozených zodchylek odznačky ku značce z jedné strany, odchylek uzávěru polyg. z druhé strany

" L L ( I ,) "") kd •.G r" = L'I! ti R - - 'II r -; e znacl:

t"/R

2 _ 2.E f2 ," 2 _ I {~ ,d2L r2 , S2 \

-9 EL' r, r - -9 -..t-L - C2L)2 ~ -C J

1915/74

P o zná m rka k ur č 'e ní pře s 'n o s t i n i v e l.a c e a pro je k tv y t v oře n í n () v é k a t e g o r ie př e s'n é n iv· e 1a c e. Ch. Lal\emand

l. Vliv sys'tematických chyb na určení přesnosti nive-lace. LalJ.lemand ze studia niv,elací konsta'tuje.

1. Všechny nive>lace jsou zatíženy ch}'bou systemaHClkou, jejíž hod-nota může dosáhnouti 0'3 mm na 1 km.

2. Následkem část,ečného vyrovnání systematických chyb ve střed,ního.c\notě jest hodnota pro km tě,chto chyb odvozená z uzá1věm polygonůvždy menší, ne'ž v OIpa:kovainých měře,ní tra1ti.

3. Ve d'louhý'ch tratkh jest chyba systematkká větší, a proto takéve vel k Ý c h polygonech jest uzávěr větší chyby a jsou tyto mé n ěpřesné.

4. Obeaně je systematická ch)1ba uzávěru polygonu větší, nežlichyba: nahodilá. KdYby se chyba nahodilá anu!,ovala, přece klesne chybav uzávěru jen na 13-19% , při anul'ování systematické chyby klesla ch}'bav uzávěru na 50%.

K oceněníniv,elad různých států jest nu!lno vyš'etřiti chybu naho-dilou a chybu systematickou nal 1 km a fixovati jejich hranice.

II. a III. Poč etc h y b .A. První fase. Počet c h y b y n a hod il é, p r a v d ě pod o b n é,

provedený bez ohledu na chybu systematickou a váhu spedel'ní po-zorování. .1. Chyba nah. knom z dvojí nivelace

trati: tik 2

1 ,L12

9(N~-=i)~ r .1 """---L1 2

-9(-N-r-+-N-p=0~ [ ..

3· Chyba nah. knom:z uzávěru polyg. 2 4, f2

;( i obvodu: 'liR 9N; ~-p-.B. Druhá! fase. .Počet c h y b Y 111' a' hod i I é, p r a v d ě pod o b ti é.

s o h I e d.e.m na váhy vlastní.Počítáme střední chyby předběžné a z nich odvodíme váhy a obdr-

žíme vzorce:

bis 'l/k2

E L12 2;r- (N ---- I) r9L

_ r =L

2EL12

2 bis 'lI' R9EL LP= 2 YL2..1:f2 ~

3 bis 'I/R2 -- 9..1:L

Vzorce jsou výhoďtlě'jší nežli předešlé, neb jsou jednodušší a vylučujísystematkkou chybu.

C. Přímé vyšeifře!ní s y s tem a t i c k ýc h chyh. Koeficient system.chyby se odvodí z hodnoty odchyllky na km, odvozené ze vzrústu od-chylky mezi dvěma lI1ive!'acemi růwého smyslu.

4. Chyba s y s tem. p r a v d ě pod. na 1 km pro střed z dvoji ni-

velace trati: ók = _1_ ~ nive1. délka odchylka oboustr.3 L

5. Pro souhru tratí st ř e dní c h y b a ór2 se od vodí z kvadrátusystemat. chyby ók :

ór2=-9lcLi

D. Třetí fase. Počet na h o li i I é c h y b y pravděpodobné, spr 0-š t ě n é chy'by systematické. Ze známý,ch koef. pravděp. ók, ór jest snad-no počítati koef. t/\ tI" r chyby nahodilé prosté chyb systematických.

1915/75

" 2 _ ,i 2 2 .I r'2'Ii k - 'II k -(Jk L-~.

.I r2(2ter) 'I" 2 - 'Ii 2 _ (j 2 __

aneb ziedno- I r - I r r xLdušené (2ter) '1/" r 2 = '1/ r 2 - r m (J r 2 •

E. Vyšetření ne'přímé s y st e mat i c k é pravděpodoil:rné chyby v sítize srovnání chyb 'nahodHých, oovo:oených jednak z odchylek od značkyku značce. a jÍlnaJkz odchylelk uzávěrů polygollít.

Kdežto ve výsl,eddcih ni'v'elací, opětmall1ých na jednotlivých tratíchzítstane chyba systematická utajena, zatěžuje tato uzávěr polygonu.

9chybě 'Ii r 2 zavésti misto L'f2 hodnotu L'f2 - 2(jR 2 L'L2,

i 2 .i 2 2 .I L2

'Ii r '1/ R - (JR .IL'(j 2 _ .I L (Ti 2 _ 'I,i 2)

R - .I L2 / R / r •

IV. Pro j 'e k t »v ě d e c k é pře s n é n i vel a c e«.Nivelace tato musí býti provedena' ve dvou směrech opačných a za

okolností co nejrů'Zlll'ěljších,wby se elimil1O'valy chyby systematické (vlivmeteor. a strojový). Pro tyto dle uvedených vzorců musí býti chyba vy-počtená menší:

=±:: 1 mm na 1 km pro chybu nahodilou pravděpod.1"5 n n střední± 0'2 m~ na 1 km pro chybu systematic. pravděpod.0'3 n střední

Vzorce upotřebe'llé:I. Pro naho(]iiJou ohylbu pravděpodobnou v případě skupiny tratí,

af otevř. neh 'polygoo.:I l.IL12 .Ir2 ,521

'Ii r 2 ="9 .I L - (.I L)2 ~ L .II. Pro chylbu systematickou pravděpodbnou:

a) Ve skupině tratí netvořících sít (j r 2 = 9 '~L2 5~_ n.b) V síti složenéaspoňz-lOtipolyg·(jR2 = x~2l~L'f2-'1Jr2 L'Ll'n.

III. Projekt ,při'jat resolucí dne 25. září 1912

Zprávy stavovské.Vyhotovení parcelačll1ích pLánů měst'kými stavebními

Ú ř e dní k y.,Místodrži,telství dolnorakouské vyzvaIo I dolnorlllkouskou "inženýrskou

komoru k podání doibr0'Z'dálnío schopnosteoh městských s'tavebních úř,ed-ní<kůpro vyhotovování ,p;,Ir;ce'la!Čníchp,lánů, a komora zasl'a!a místodržitel-ství ,přiložemé podá1ní, vypracované p. I K. R. S p e II a k ,em. .

C. k. dolnorailmus'kému místodržitelství ve Vídni. Vyřizuie dotaz, č1S.VII. 796 tamnfho úřadu ze dne 14. června 19150, týkají,cí se vyhotovovánídílčích plánů stavebně úředními orgány, klade si za čest předseda il1že-nÝ'rstké,komory pro arciknížectvítakouské podEl1Ží, podati 'uá'siedujícívyjádření: - ' '

1915/76

Císařské nafí,zení ze dne 1. června 1914 žádá za tím účelem pře-devším, aby byla podána dostaite'čná zá'ruka o vyhotovovánídotY'čnýchdíl'čích plánů. To se však týtká te'Prv,e, toho pří'padu, když v úvahu zdepřicházející orgá!ny vyhovují všem ,podmínkám, potř'eibnÝm k dosaže'nío!právnění civHnUlO geometra, jak je předpisuje na'ří'Zeni ze dne 7. května1913 ř. z. čís. 77 v §§ 10. al 11. Na,ří'zení týká se výhradně dílčích' plánu prosoukromníky, jako vy'hražené právo civi1:ních geometrů, proto musí veřejnésluŽJbě svěřené orgány míti taiké sc'hO'Pilosti' civilní-ho geometra; nestačítedy pouze abs,olvování žádaného od1boru inženýrského nebo zeměměřič-ského kursu, nÝ'brž musí mm také zá!ko.nem předepSanou zeměrněř·H;skoupmksi. .

Dol:nora'kouská inženýrská komora' nemůže si tooy odepříti, abyzvláště nepou<kázala na účel těchto »jřnými úřady zhotovených dílčíchpláni'I« a to proto, 'Poněvadž jest to pří'Pustno dle vícekráte již zmíněnéhocísař. n'ařízení jen uvnitř vlastního oboru působnosti dotyčného úřadu.

Zprávy ze sborů zákonodárných úřadů samo-správných a zeměpanských.

Císařské nařízení ze dne 9. srpna 1915 o prodeji zemědělských a lesníchhospodářství.

Na základě § 14. stát. zá:kl. zákona ze dne 21. prosince 1867 ř. z.čís. 141, vidí se Mi :nařídilti toto:

§ 1.Po dobu trvání mimořádných poměri'I, zaviněných válkou j,est převod

vlastni,ctví pozemku •. určeného zemědělské neb lesil'Íoké těžbě, pří,pustné-práv:ním jednáním mezi žiiídmi, jen za' souhlasu komis,e k tomuto fOIzhod-nutí povolané. Totéž Iplatí o pronájmu takových pů'zemki'I na více neždeset let., Je-li souhlas odep'řen, právní řízení stává se tím nep'latným.

§ 2.Předpisy tohoto císa'řského nařízení nevztahují se na pozemky.

1. jsou zapsa!né v z,emských deskáoh, železniční neb homí kntze;2. leží v území města s vlastním statutem, neb v území obce s pře-

vážně městským rázem, které naří,z,ením ministra spravedlnosti by'ly vy-značeny;

3. výměru se,lského statku zjevně přehl1čují.

§ 3.Převod vIastníctví nebo pronájem nepotřebuje souhlasu komise, kdyža') právní jednání na základě jsoucích pře<dlpi'stI právních ne<b správ-

ního úřadu jest schválené;lb) jest písemně potvTZ,ell'O, že poz,emek jest určen

1. pro účely ozbrojené moci;2. ve'řejné sp'rá'vě nebveřejllému a všeobecně užitečnému ús,tavu;3. v,eřejné dopravě (železnici, sUnici, přístavy, prllplavy a ostatní

vodní stavby a~d.).4. !lro živnostenské neb hor'nic'ké podniky,5. k vybudování obytných stavení se zahradami k .nim náleže-

jícími, hříšfa pod.c) právnímiednáním, uzavřettým mezj manžely, ·snoubenci neb pří-

buznými a sešvagřenými v přímé linii neb až do čtvrtého pokolení ve-ďl'ejší J.inj.e,.

§ 4.. Převod vlastnictví 'neb nájem, má komise dovoliti, když neodporuje

všeobecnému zájmu na zachová'ní schopného rolnického stavu.

1915/77

§ 5.

Převod vlastnktví jest tedy (§ 4.) zvlášť přípustný:1. Když statek zůstane ve svých hlavních součástkách zachován

a no'vým nabyvatelem samÝm bude obdělá'ván;2. když sta'tek bude rozdě'1en bez prostřednictví osoby, která z toho

chce vyZÍ'skati a části se použiije ik utvoření nebo k zvětšení selskýchstatků ne'bo 'domkář.ských usedlostí. Za selský statek se ve smyslu tohotocísařského nařízení povraěuje soubor pozemků, spojených v jedněch rukoua sloužících k jednotnému zeměidělskému nebo lesnímu provO'zování, jichžprůměrný výnosnep'řevyšuje šestkrát potřeby, nutné k živobytí rodinyo sedmi hlavách;

3. když po odloll'čení jednotlivých díků jednoho statku, zůStávázbytek majiteli, ještě jednomu selskému statku dostaču'iící;

4. když prodané ,pozemky netvoří hla'vníčásti hospodářské neblesní těžby.

§ 6.

Převod vlastnidví nemá se přilpustiti zvláště:1. když tkUlpite'l získává pozemek za tím ú.če'lem, aby ho v celku nebo

rozdělený sezisk'em dMe prodal;2. když se selsiké sta'tky nebo jejich hospodář'Slky duležité části

kupují ku zvětšení neb utvoření velkostatku ;3. když se se'lské sta'ťky nebo jejich hospodářsky dúležUé části ku-

puií .k utvoření nebo zvě,tšení v'lastní honitby a když jest obava, že po-zemek bude odveden od země'dělského obdělávání, odpovídaiícího v'last-nosti jeho půdy.

Pronájem se nemá zvláště připustiti, když má sloužiti k obejitíustanovení tohotO' císařského nařízení.

§ 7.Převod může se bez ohledu na předpisy §§ 4. a, 6. připustitI, jestliže

jest ,nevyhnutelný tk odvrácení úpl1ného úpadku statku vzhledem na osobnía hospodářské poměry 'Poslední:ho majite1le; má se však učiniti pokus do-cíliti prodeje, 'odpovídajícího § 4. Bližší ustanovení zařízení sloužkích k to-muto účelu 8' jejich pod:porová1ní z v,eřejných prostředků bude určenonařízením.

§ 8.K mzhodová'ní o ,přípustnosti převodu neb pronájmu jest znzena

správní komise (komise ,pro obchod pozemky), jež se má utvořiti u ka-ždého ohesního soudu.

Komise sestává: 1. z předsedyokresrního souduneb ze soudce okres-ního soudu, tímto ustanov,eným, jako př'edsedy; 2. ze člena, jme'novanéhookresním polHickým úřadem; 3. z představeného obce, v níž pozemeik zvětší části leží; místo představeného obce múže v komisi' zaujmouti jímstalnovený člen obecního zastlflpit-elstva; 4. člena, stanoveného hl'avní ze-mědělskou korporací, do její.n.o'žO'bvodu pÍ!sobnosti obec, v níž po,zemekleží, spadá. Patří-Ii olbec do dbv'Odu půso!bnosti vke h'Iavních zemědMstkýchkorporací (sekcí) stanoví člena předseda.

úřad člena (náhradníka) komise pro obchod pozemky jest čestn}·.

§ 9.Komisi svolává 'Předseda. Clenové mají se k dostavení pozvati.

§ 87. zákona o organisaci, soudÍ! ze 27. listopaídu 1896, ř, z. č. 217 se pa-třičně použije. Komi'se rozhoduj.e dle svobodného uvážení většinou hlasů.Při rovnosti hlasÍ! rozhoduje předseda. K schop,nosti usnášení jest za-potřebí předsedy a jednoho člena'.

§ 10.Komise má provésti pro wzhodnutí potřebné šetření. MŮže po'za-

dati o souéinnost státní a samosprávné úřady a vysl,echnouti nebo dáti

1915/78

vyslechnouti zna'ke. Rozhodnutí má se poJkud možno urychliti. Jestliže bylnávrh při,jat; 'není ,proti tomu právního prostředku. Odmítnutý návrh můžese, jestliže se podaly nové důvody a pomůcky, obnoviti. Proti odkázánínávrhu můž,e se,poda'ti během ne,pmdlužitelné čtrnáctidenní lhůty stížnostna zems,kou komisi pro obchoo pozemky. Stí~n{)st má! se podatí u předsedykomise pro oibchod ,pOizemjky a tento jí má pře<nožilti během tří dnů zemskékomi&i pro obchod 'pozemky.

§ 11.

Zemská komise proolbchod po,zemky má o stížnosti rozhodnoutinejpozději během jednoho týdne.

Tato se má utvořiti u polith:Jkého zemského úřadu a se&tává:1. z presidenta zemského soudu nebo soudce 'zemského soudu tímto

ustanoveným jako 'předsedy;2. ze člena, jmenovaného politickým zemským soudem;3. ze člena, ustalnoveného zemským výborem oné země, ve které se

pozemek na'lézá;4. ze člena, jmeinovaného hlavní zemědělskou korporací, do jejíhož

obvodu působno~ti ,obce, v níž pozemek leží, náleží. Patří-li obec doobvodu působnosti několika hlavních korporací (selkcí), ustanovuje čle:napředseda kom~se rpro obchod pozemky.

Ustanove'l1'í §§ 8., tř,etí odstalve,c a 9. jsou v platnosti.

§ 12.Kdo žádá o ,převod vlastnického práva nebo zanesení nájemní smlou-

vy na zálkladě právního jednání, podléhajícího schvMení komise, má před-ložiti se žádostí 'o vtělení výměr a' rozhodnutí komise. Když' tato přílohachybí, má se žáldost odmítnouti.

§ 13.Na :nabytí pozemků exeikuCÍ se obdobně vztahují předcházejkí usta-

novení, jestliže dl,e rozhodnutí ,ex'e'kučního komisaře stal'a se ,exekuce v tomsmyslu, aby' seoibešla usta:novení tohoto dsařslkého nařírzení. Exekučnísoud má v ta!Iwvých pří'padech před vyhotovením usnerse'ní o příklepu nebschválením přijímacího návrhu vyžádati fOrzhodnutí komise nebo přípust-nost převodu vlastnictví. J.estliže ne1ní převod v'lastnictví pří'pustný, ode,přese příklep neb schválení návrhu o převzetí.

§ 14.Podání, protokoly a je,jkh pří'lohy, jakož ii úřední vymery o nzení

k provádění tohoto na,řízení jsou, s výjimkou řízení před řádnými soudy,osvo'bozenyod pop]'atků.

§ 15.Kdo čilní za účelem obe:jHí nebo zmaření ustanovení tohoto císařské-

ho nařízení nepravdivé neb neúplné úda:je, bude potrestán předsedou ko-mise peněžitým trestem až do 8000 K, nelbo vězením do šesti měsÍCů. ProtifOrzhodnutí předsedy komi~e pro 'obchoď ,pozemky mtlže podati retkurs kpředsedovi zemské rkomise 'Pro obChod pozemky. Proti rozhodnutí tohotonení opravného prostředku. Pro řílzení platí předpisy o trestním Hzení předpolitickými úřady.

§ 16.Vláda jest zmocněna toto císa,řské nanze'l1í dle hospodářských

potřelb.azna:Jostí, pro všechny nelb jednotlivé s,právní obvody nařízenímzměniti, dopl'nHi a zrušiti.

§ 17.Ustanovení zemslký,ch zákonů o omezení volné děIite1tlOsti.,dvofll neb

jiných 'i:IOiSIpodářských~ uged1ostí nejsou tÍl\11to 'nařízením dotčena.

1915/79

§ 18.Toto císa:řs4\:é nařízení vstlllPuje v platnoS!t dnem vyhlášení, nevzta-

huje se však na pwde!je, uzav,řené pře1d 1. srpnem 1914, nebo o jejioh kní-hovní provedení bylo již JJJřoo 15. červencem 1915' za'žádáno a na soudnírozho-dnutí (§ 13.), jež se stala předdJnem vyhlášky císařského na!řízení.K,nlhovní zápi'sy, jež byly povoleny před tím, než toto císařsiké nařízeníbylo u so'udu 'pozemkový'Ch knih známo, nejsou předcházejícími předpisydotčeny.

§ 19.Provedením toho-to císařského nařízení jest

. spravedlnosti, orby, financí a' vnitra v dorozuměnínými ministry.

pověřen ·MŮj mLlI'istrs ostatními súčas,t,ně-

Výuo'sem ze srpua r. 1915 jest dovoleno na h 'Ii ž e t i d o k a t a-str á I n é hod í I a (plá'nů í výipOóW) obce, ve které jsou opevnění sesvolením c. k. mini'sterstva vnitra. Žádosti tam z'ně~ícÍ se podávaJjí u C. k.politických úřadů.

Stá tn í z k o u šk u v učebném běru zeměmě'řičském složili v letnímsemestru r. 1915 v období 1. březen-31.červenec 1915; na c. k. čes k évysoké školie technické v Pr1aze pánové: Ma'lkus Jan zPísku v Č. (16'/4.), S!korkovs,ký Jarosl. z Humpoke v Č. (16'/4);K o u b a Jan z Borovan v Č. (11./6.), Z í t e k Václav z Bwvé v Č. (16./7.),Krá t k Ý Josef z Král. Vinohrad v Č. (16'/7.), Č e r noc h Josef z Prahyv Č. (11./6.), Ma c c h i e d o- Oskar z Dubrovníka' v Dalmadi (16./7.) .

.,,,,.,~ Zprávy spolkové.-,,' ''",o':;. ':"')/2výroční valná hromada Od bo čky s po I k u č esk}O c h ge o m e t r li, . ,'i( BOřriě;'\pořádá se dne 12. prosince 1915 o 11. hod. dOl>. v malém salonku

'B~edři1h" domu. S pořadem: 1. Zprávy činovníků. 2. Volba nového výboru.3.V&měilávrhy., . (.,;

~, J Zprávy osobní., ~.~ s lu ž lb y c. k. e v i -de 'n c e k a t a str u: Jmenováni byli evid ..Í'rlspektory: vrch. g. I. tř.: Jul. Hanisch a Artur Starek (21. srpna

,~'1-9'15), geome'tf<em II. tř. ,elévfr. Mi t t ne r (27. srpna 1915), dál'e v list.R u lb í n, Rud. Dub i c k í, Evž. G o 'I e b s k i, . hn K u k I a, Kaz. Ni e d-1915 geometry L tř. (X. hod. tř.) jmenováJni byli geometři II. tř.: Majerzwie-dzki, Jak Weirauch, Stan. Tarkowski, Majer Bogner,Ad. Mackiewi'cz, Jaln Verbič. Karel Rykr, Izák Nagler, Sylv.Nessier, Moř. Steiner, Ghune Steinschndder, Jindřich B-re,ss-ni t z, Fr. Fr i tz, Mun. f i s c lb b ach, Gy-pr. Ci h I á ř, Boh. Kr e j c a f,Kialj. H a u s I e i tne r, Tiit. E c c h e U, Rom., To n o n, Ferd. Lig o r a,Jul. Tuczapski, Stan. Gurak, Pe'tr P'ec, Řeh. Czechowi'cz, Kar.Bittner, Josef Bíl'ý, JQsef Los, Xav. Dabrowski,Lad. Lawicki,Mich. N,ebelczuk, Ant. Rudnicki, Fr. Lev, Ant. Kolleger, Fr.Tom a"ll a Kar. K -r a t o c h v í li Jel i n e k.

Geom. II. n. byli jmenov. vrch. geometry v IX. tř. p.: 19. R e h, Th.H a spr a, C. S I e z á č e k, Ch. B r a II d s p i e s. AnI. Mat u I i é, Raf.Ar n e r i, Fr. M a rci o t t i, .Ion. R II b e I, Boh. Šiř i š č e ví é, Vil. Bit t-uer, Jan Dudziak, Ant. Hlibowicki. Jos. Hrstka. Lud. JiJaváč.Bol. P y r z a u o w s k i, Mar. G i u p p o ni, Mik. M a k s y š. Jos. R e s s e I,Fr. Stá rek, Jos. Ma r e Š, Em. R e i c h, fr. Š k o pak. J. R o s a n e II i.Jul. E n gel h a r d t, Jos. Ker n e r, Št. S kár a, Jos. Pro k o p. Geometryv IX. hodno třídě: Agr. geom. I. tf Emil Ha vi u agr. vrch. geom· II. tř.(I./XI. 1915).

1915/80

a• .! 4ffl« _.1 ~•., '" 20..:lX

() ť (,0"'1 .!.. ,itn2'f.tV-fO ~ •• za ~ť

iJ.ů.u, f A%. 7%0

••, - 950If •• $l!',o

'2J;''&cůi,a. - 1'"

-6 - 1Q'"

~..'::->.,

#<l'

••..'# ..,

4'~

.., ft"' . .•...1Sl,. ,...•.tSs-_ u-,,,

•••• -1,"'15 15-1115

110-08 l"lllO

.... ,."op

• O·!lD

evObr. 1.

Tabulka I., II. a III. patrí k článku Fr. Fialu "Nomografie v geodesii" zo Z. V. roč. 1915, dvojčíslo 5-6

~,1lMu>. ;)·11'.,

•• ".20'~,,,,".6h.

4>t;H ••

Tabulka I., II. a III. patrí k článku Fr. Fialu "Nomografie v geodesii" zo Z. V. roč. 1915, dvojčíslo 5-6

Tab. III.

AX /.) n13ó o

':110 lU, 10,101'" )0

515 §i'U'vťad.;0

)0 <lX' 11'5 ;05 'lláno50 <llj'63Z

;06)ltJo-ť "Mi' 954

;0

60

;0 70 so

80

50 1.)- V(AX'+<llj)

Tabulka I., II. a III. patrí k článku Fr. Fialu "Nomografie v geodesii" zo Z. V. roč. 1915, dvojčíslo 5-6