Stojíme na prahu nového roku a jistě sivšichni přejeme, aby byl úspěšný.Proto bych vám všem chtěl popřát nejen

pevné zdraví, spokojenost a hodně úspěchův osobním i profesním životě, ale také to,aby tento i další roky nám zahrádkářůmpřinášely jen samé radosti. Aby nám rostlozdravé ovoce a zelenina, abychom se mohlitěšit z krásy vypěstovaných květin, aby senašim zahradám vyhýbaly choroby a škůdcia také to aby nás to nešťastné "globálníoteplování" netrápilo extrémními teplotami,přívalovými dešti ani kroupami. To si alebohužel můžeme jen zbožně přát.Řadu věcí ale jsme schopni ovlivňovat a

chtěli bychom vám k tomu poskytovat tynejčerstvější kvalitní informace. Ty můžetenacházet na našich webových stránkách ahlavně v našem časopise Zahrádkář, kterýby měl odebírat každý zahrádkář. Bohuželzatím tomu tak není a proto jsme rozhodli, lidstvu poskytnout dostatečné potravy,že od nového roku může každá ZO odebíratjeden výtisk za podstatně zlevněnou cenu.Uplynulý rok byl pro nás zahrádkáře vcel-

ku dobrý, ale svým průběhem poněkudatypický. Prudké střídání teplot a srážekvytvářelo podmínky pro vznik skleníkovéhoefektu a velký rozvoj celé škály houbovýchchorob. Máme oblasti, kde byla mimořádnánadúroda všeho ovoce a někde naopaknebylo do čeho kousnout. Problémy byly iu okrasných rostlin, kdy např. u lilií prudkýnástup botrytidy prakticky přes noc znehod-notil nádherné květy a následně i listy.Vysoké teploty umožnily mimořádně vysokývýskyt třásněnek na mečíkách a kdo nepro-vedl včas chemickou ochranu měl zcelaznehodnocené květy. A mohl bych pokračo-vat, ale jak rád říkám "neporučíme větru adešti" a musíme se naučit naše zahrádkypřed nepříznivými vlivy co nejlépe chránit.Věřím, že vám k tomu budeme přinášet ty

nejkvalitnější informace, že se naučítes nimi pracovat a naše společná láska -zahrádkaření nám bude i nadále přinášetpohodu a potěšení a že se nám podařík tomu přitáhnout i mladší generaci a tak sivychovat naše nástupce.Chtěl bych zde také poděkovat všem

našim aktivním zahrádkářům za zahrádkář-ské výstavy, kterých v rámci našeho Svazu

v roce 2009 připravili přes 120 a byly oprav- ketové zeleniny" nebo si ji vypěstujeme ročnímu pěstování brokolice, která oprotidu krásné. A i ty velké - celostátní na kte- sami. U zahrádkářů došlo k výrazným posu- květáku není tak náročná na agrotechnikurých se podílel Svaz se vydařily, jen musíme nům v přístupu k pěstování zeleniny. Dávno pěstování.hledat do budoucna cesty k zapojení více jsou pryč doby, kdy zahrádkář pěstoval azahrádkářů a snížení finančních nákladů. skladoval vše (v minulosti mu nic jinéhoNově zvoleným funkcionářům bych chtěl nezbývalo). Nyní se začíná více orientovat

popřát, aby své funkce vykonávali zodpo- na pěstování čerstvé zeleniny pro přímývědně, aby je práce bavila a mohli ji vždy konzum a na skladování jen zřídka. Nabízívykonávat s chutí a tak, aby vše co uděláme se otázka proč a z jakého důvodu? Odrůdo-bylo ku prospěchu nás všech a sloužilo vá skladba zeleniny je obrovská, můžemedalšímu rozvoji Svazu. napočítat tisíce odrůd a šlechtí se další

Váš odstupující předsedaMUDR. Josef Kříž

ZELENINA ANO ČI NE?

Použiji-li shakesperovského být či nebýtnebo parafrázovaně zeleninu ano či ne, paknám jednoznačně vyjde ano. Český učenecDr. Lamb v dobách dávno minulých řekl čilépe předvídal že: "dobytkářství nedovede

s rozmnožováním lidstva ubývá zvířectva,pozvolna musí nastati nedostatek masa avydatnou náhradu může poskytnouti zeleni-na a známo jest ze zkušenosti, že lidé živenilátkami rostlinnými, hlavně zeleninou, ne-podléhají mnohým chorobám vůbec, neznajírůzných nemocí žaludečních, střevních,zánětů, překypují zdravím a silou a dočkajíse vysokého stáří." Předpověď se nevyplnilado slova a do písmene, ale význam zeleninystále narůstá.Zelenina je významnou složkou lidské

stravy především proto, že je rostlinnéhopůvodu a zajišťuje přísun látek jak energe-tického charakteru (cukry, bílkoviny a v ne-patrném množství i tuky), tak zvláště důleži-té látky dietetického charakteru jako jsouvitamíny, snadno dostupné minerální látky,aromatické látky a enzymy. To dává zeleni-ně nezastupitelnou úlohu v naší potravě.Proto odborníci na racionální výživu zdů-

razňují, že by člověk měl denně konzumovat350 g zeleniny, což v celoročním úhrnupředstavuje 130 kg. U nás došlo od roku1989 rovněž k výraznému zvýšení konzumuze 66 kg na současných 83,7 kg.Nyní, v době obchodních řetězců a obrov-

ské nabídky všech možných i nemožnýchdruhů zeleniny, záleží především na nás,zda zůstaneme pouhými konzumenty "mar-

2

podle potřeb zákazníků, samozřejmě těchprofesionálních. Zastavíme-li se u některýchdruhů zeleniny, zjistíme, že existuje nemaléspektrum druhů zeleniny, které budemestále pěstovat pro svou nezaměnitelnouchuť, čerstvost a odrůdovou rozmanitost.Plodová zelenina- Rajčata, papriky jsou šlechtěny více

méně proto, aby byly odolné pro přepravu,aby měly vyrovnanou až kalibrovanou veli-kost, aby měly dlouhou životnost, ale zcelase vytratila typická lahodná chuť a to jedůvod proč si je budeme pěstovat sami.- Okurky - salátové poskytují široký výběr

odrůd a možnost sklízet čerstvé plody.Okurky nakládačky - oblíbená zeleninas cílem použití konzervace ve sladkokyse-lém nálevu - opět možnost použít osvědče-né odrůdy a následně osvědčené recepturynálevů pro konzervaci. Možnost použitíokurek nakládaček (přerostlých) pro konzer-vaci mléčným kvašením - tzv. kvašáky.- Pěstování neméně populárních dýní a

cuket patří ke koloritu zahrádkářskéhopěstitelského umění a zcela určitě v brzkédobě nezanikne.Listová zelenina je určena ke konzumaci

v čerstvém stavu, právě utržená na zahrád-ce, zde je její čerstvost téměř nenahraditel-ná - proto rovněž přináleží si ji pěstovatsami. Jedná se především o salát hlávkový,ale v poslední době se dere do popředísalát ledový a římský, dále je to špenát alistový mangold - pro tepelnou úpravu. Řeři-chu si můžeme pěstovat celoročně v byto-vých podmínkách.Košťáloviny patří mezi velmi náročné na

podmínky pěstování, agrotechniku, takžezde bude pěstování omezeno na pěstováníraných odrůd kedluben a eventuálně celo-

Cibulové zeleniny budou patřit mezi ty,na které určitě nezapomeneme. Česneksvým výrazným aroma nesmí chybět veškále pěstovaných druhů zeleniny, protožekoupit můžeme pouze česnek čínské prove-nience, avšak ten je pro Evropana a zahrád-káře naprosto nepřijatelný z důvodu netypic-ké vůně a chuti. Další zeleninou je pažitka,kterou můžeme pěstovat i v nádobách nabalkóně a tím ji mít ihned po ruce.Luskoviny - zcela určitě jsou komoditami,

které zahrádkář bude i nadále pěstovat, aťje to hrách nebo fazol, pro použití v čer-stvém stavu nebo pro úpravu sušením nebosterilizací.Kořenová zelenina - přetrvává pěstování,

avšak pouze pro použití v čerstvém stavu austupuje se od pěstování pro skladování.Aromatické kořeninové zeleniny - mezi

nejdůležitější patří kopr, majoránka, ba-zalka, libeček, saturejka a yzop budou patřitmezi ty, na které by mělo vždy zůstat místona pěstování.Z uvedeného vyplývá, že na zahrádce

budeme pěstovat celou řadu zelenin, kterénám v požadované kvalitě, chuti a různoro-dosti obchodní sítě nemohou zabezpečit.Odklon od tradičních přístupů v pěstovánízeleniny je dán dobou, ale nic to nemění nafaktu, zúžil se pěstovaný sortiment, určitě sezvýšila kvalita výpěstků spojená s chuťovou,vzhledovou rozmanitostí, možností různýchúprav jak ve stavu čerstvém tak i různýmidruhy konzervování - mražení, sušení,sterilizace, kvašení.Zelenina zůstane i do budoucna jedním ze

základních pilířů pěstování na zahrádkách,zelenina bude nejen pro zpestření součas-ného "komerčního" jídelníčku, ale významněse bude podílet na hledisku zdravotním.Dovolte mi závěrem milí zahrádkáři, abych

vám popřál šťastnou ruku při výběru zeleninkteré si vždy budete na zahrádce pěstovatsami. K tomu by měla posloužit i tato Ruko-věť, která je věnována především zelinářsképroblematice.

Jaromír Láník, místopředseda ČZS,předseda zelinářské komise RR ČZS

3 4

VLASTNICTVÍ POZEMKŮ V ZAHRÁDKOVÝCH OSADÁCH

Platná zákonná úprava zejména ve zněnípříslušných ustanovení zákonů o úpravěvlastnických vztahů k půdě a jinému země-dělskému majetku čís. 229/1991 Sb.v plat-ném znění, o podmínkách převodu zeměděl-ských a lesních pozemků z vlastnictví státuna jiné osoby čís. 95/1999 Sb. a občanské-ho zákoníku čís. 40/1964 ve znění pozděj-ších předpisů vyvolala situaci, kdy majímajetkoprávní vztahy k pozemkům v zahrád-kových osadách různý charakter. Vedlenájemního a podnájemního vztahu zahrádká-řů k pozemkům ve vlastnictví nebo nájmuzákladní organizace existují ve značné mířezahrádkové osady, kde majiteli všech nebočásti pozemků jsou jejich uživatelé, kteřípozemky získali restitucí, příp. koupí odstátu, obcí či soukromých osob nebo institu-cí. S tím koneckonců počítá i zákon o sdru-žování občanů čís. 83/1990 Sb., z něhož del stanovených jednacím řádem orgánů zákoníku, neboť jde analogicky s § 59 ob- veškerých nákladech na společná zařízenívychází existence Českého zahrádkářskéhosvazu, který nepodmiňuje členství ve sdruže-ní vlastnickými vztahy, ale společnými zá-jmy, i návrh zahrádkářského zákona, kterýpři charakteristice zahrádkových osad vy-chází ze stejných zásad. Výše citovanýzákon č. 95/1999 Sb. předpokládal tutorůznost vlastnických vztahů, když upřednost-nil prodej státních pozemků jejich uživate-lům - zahrádkářům v zahrádkových osa-dách. Z této situace vychází i Vzorový osad-ní řád publikovaný ve Věstníku ČZS č. 3z roku 2005.Ve věstníku nebo časopisu Zahrádkář

jsme se už několikrát zabývali problémy,které ze soukromého vlastnictví pozemkův zahrádkových osadách vznikají zejménav případech, kdy jejich uživatelé – vlastnícipreferují svá vlastnická práva před společný-mi zájmy členů zahrádkových osad. Reago-vali jsme i na námitku, že neexistují žádnáúčinná opatření či sankce v tomto směru.Ačkoliv tato námitka jistě bývá někdy důvod-ná, v případě že vlastníkem pozemku ječlen ČZS, je třeba vycházet z platnýchstanov případně jiných obecně závaznýchpředpisů a zákonných norem.

Nejvíce problémů vzniká zejména nedodr- Neplní-li člen ani poté své členské povin- samozřejmě přizpůsobit věcným i místnímžováním či porušováním osadních řádů, kdy nosti, pak zřejmě nezbývá, než se s ním podmínkám (např. použít pouze odst.1 a 3vlastníci pozemků bez ohledu na potřeby rozloučit a využít § 3 odst.5 písm. b/ stanov její preambule, vypustit či upravit první částzahrádkové osady neplní povinnosti z osad- o vyloučení z ČZS. Je třeba zdůraznit, že odst.1 ze stati I, upravit odst.2 písm. a/,ních řádů vyplývající nebo svá vlastnická potom pozbývá všech členských práv včet- vypustit či upravit odst.3 – podle existencepráva zneužívají ve svém zájmu na úkor ně práva užívání společných zařízení. V této věcných břemen-, upravit – resp. vypustitostatních zahrádkářů. V některých přípa- souvislosti je třeba uvést, že společná zaříze- údaje o podílových spoluvlastnících- stati IIdech neplní dokonce osobní základní povin- ní (pokud se nejedná o pozemky nebo a III a prvních dvou odstavců stati IV). Tatonosti členů ČZS, neplatí nebo jsou v prodle- objekty ve společném užívání, které jsou smlouva může být samozřejmě uzavřena iní s členskými a účelovými příspěvky, nezú- v katastru nemovitostí označeny jako vlast- se členy ČZS, zejména pokud není alespoňčastňují se členských schůzí, případně se nictví nebo spoluvlastnictví jednotlivých v hlavních rysech obsažena v osadnímodmítají účastnit akcí, které základní organi- zahrádkářů) jsou vždy ve vlastnictví základ- řádu, respektive pokud jsou s dodržovánímzace organizuje k údržbě či zajištění společ- ní organizace, nikoliv v podílovém spolu- ustanovení o společných zařízeních problé-ných zařízení. vlastnictví jednotlivých zahrádkářů, jak to i my.Podstatné však je, aby osadní řády byly vyplývá z § 22 odst.2 stanov. Tak by to mělo Smlouva je samozřejmě výrazným hmot-

jasné, přehledné a srozumitelné. Osadní být uvedeno podle Vzorového osadního ným motivačním opatřením. Základní orga-řády nemohou kopírovat stanovy a jiné řádu (stať I odst. 4 a 5 – viz Věstník ŽS č. nizace jako vlastník může stanovit zejménacelosvazově závazné vnitřní předpisy. Musí 3/2005) v osadních řádech jednotlivých odpovídající výši úhrady za užívání a správuvšak aktuálně vymezit potřeby osady tak, základních organizacích. Účelové příspěvky společných zařízení, která nesmí být nemo-aby zajišťovaly optimální chod osady a či jiné zdroje z nichž jsou společná zařízení tivační vůči členům základní organizacespolečné zájmy členů v jejich zahrádkářské pořizována a udržována nejsou totiž spolu- platícím účelové příspěvky, z nichž je pro-činnosti. Jsou-li pak schváleny podle pravi- vlastnickými podíly podle § 137 občanského voz hrazen. Měla by zahrnovat podíl na

svazu členskou schůzí, jsou pak závazné chodního zákoníku o vklad člena, který se (včetně odpisů, nákladů na správu a udržo-pro všechny členy organizace. Porušení určitá osoba zavazuje vložit do sdružení za vání, na údržbu, na daně a poplatky atd.).osadního řádu je pak porušením povinností účelem nabytí účasti v tomto sdružení. A Smlouva by měla obsahovat i právo základ-člena ČZS podle § 4 odst. 2 písm. a/ stanov jako takový se tento vklad stává majetkem ní organizace od smlouvy odstoupit v přípa-ČZS a jako takové by mělo být podle stanov sdružení (zde základní organizace). V žád- dě, že není beze zbytku dodržována. Moti-sankcionováno, respektive náprava může ném případě nejde ani o podíl podle usta- vační faktor zde vystupuje do popředí ibýt vyžadována pomocí jiných, zejména novení § 829 a násl. občanského zákoníku, soudní vynutitelností dodržování smlouvy.motivačních opatření. které se vztahuje jen na sdružení k určitému Ingerence soudních či jiných státníchOtázka však spočívá v tom, jaké sankce či účelu bez právní subjektivity, zatímco ČZS orgánů je krajním opatřením donucovacího

opatření má základní organizace k dispozici. a jeho organizační jednotky jsou právnický- charakteru k dodržování zásad soužitíJe zřejmé, že jako první by měly přicházet mi osobami s vlastní právní subjektivitou v zahrádkových osadách. I když nikdo ne-v úvahu prostředky morálního charakteru, svěřenou jí jejími členy, oprávněné svým smí být podle zákona nucen ke sdružování,jako např. projednání problému a pohovor jménem konat právní úkony včetně práva k členství ve sdruženích ani k účasti nas přestupcem na výborové schůzi eventuel- mít majetek, který z těchto zdrojů tvoří, jejich činnosti (viz § 3 odst.1 zákona čís.ně poté když toto opatření je bezvýsledné, spravují, udržují a disponují s ním. 83/1990 Sb.), každý je na druhé straněveřejné projednání na členské schůzi zá- V návaznosti na uvedené skutečnosti by povinen zdržet se všeho, čím by nad mírukladní organizace. Členská schůze se může měly být realizovány i vztahy s majiteli po- přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebousnést na tom, že např. neúčast na udržová- zemků, kteří nejsou členy ČZS, tedy s těmi čím by ohrožoval výkon jeho práv. Občan-ní či údržbě společných zařízení může být vlastníky, kteří s ČZS vystoupili nebo jejich ský zákoník pak v § 127 příkladmo stanoví,nahrazena finančním plněním ve formě členství podle § 3 stanov zaniklo, případně co se tím rozumí (obtěžovat sousedy hlu-dodatečných účelových příspěvků, které s těmi, kteří nabyli vlastnických práv k po- kem, prachem, popílkem, kouřem, plynem,jsou pak v případě neplacení pohledávkou zemkům dědictvím, koupí nebo jinou formou parami, odpady, světlem, stíněním, nevhod-organizace a lze je vymáhat i soudně. Totéž zcizení. V těchto případech je nutné uzavřít nými dřevinami, stavbami atp.). K řešeníplatí i pro případ neplacení členských nebo s nimi smlouvu o správě, provozu, údržbě, těchto problémů je opět příslušný soud,běžných, členskou schůzí pro dané období obnově a úhradách společných zařízení ZO, v případech, kdy to v menším rozsahu naru-schválených účelových příspěvků (viz člá- jejíž vzor byl publikován ve Věstníku ČZS č. šuje občanské soužití příslušný obecní úřadnek JUDr. Krcha v předchozí Rukověti). 1/2005 na str. 9 a 10. Smlouvu je třeba nebo jiný orgán. Jde ale skutečně o krajní

5 6

opatření, které by mělo následovat při zvlášť rizika chorob. Radikální změny výživy spolu obsahem železa (10 až 60 mg.kg ) sehrubém narušení zásad dobrých soused- vyznačuje brukev, kadeřávek, kapustaských vztahů. Pokud však jde o zásadní hlávková, kapusta růžičková, mrkev, křen,rozpory, které by mohly ohrozit i existenci listová a naťová zelenina. Bohatá na vápníksvazu či jeho organizačních jednotek, pří- (více než 800 mg.kg ) je např. brokolice,padně ohrozit zdraví nebo majetek spoluob- kadeřávek, kapusta hlávková, celer naťovýčanů, resp. ostatních členů zahrádkových a řapíkatý, křen, kořenová petržel, listová aosad nebo pokud je způsobena hmotná naťová zelenina. Zelenina obsahuje řaduškoda organizaci, pak využití všech metod dalších stopových prvků, potřebných probude zřejmě nevyhnutelné. Nicméně jsme různé funkce lidského těla. Je zde přítomenvšak přesvědčeni, že vzájemnou dohodou, hořčík (110 - 160 mg.kg ), zinek (1,4 - 3,2součinností, obětavostí, osobním příkladem mg.kg ), selen (0,01 - 0,02 mg.kg ), jóda přesvědčováním dosáhneme více než (0,08 - 0,10 mg.kg ), mangan (2,0 - 3,4represivními formami řešení problémů. mg.kg ), síra (100 - 500 mg.kg ), měď (0,5

JUDr. Ladislav Labuta, až 0,9 mg.kg ) a další. Využitelnost minerál-Právní komise RR ČZS

ZELENINA PROTI CIVILIZAČNÍM CHOROBÁM

Rostlinná potrava provázela naše předkyv průběhu jejich vývoje po 50 až 80 milionů mu se vytváří určitá rovnováha mezi prvkylet. Za tu dobu se vytvořily pevné genetickézáklady našeho zažívacího ústrojí. K jeho Příznivé složení mastných kyselinsprávnému chodu stále potřebujeme všech-ny složky, které byly odedávna ve stravěnašich předků obsaženy.Podle současných archeologických po-

znatků konzumovali pralidé ještě koncempaleolitu více než 100 různých druhů zeleni-ny, plodů nebo semen. V paleolitu znalpravěký člověk mnohé druhy zeleniny i jedlásemena. V archeologických vykopávkáchz mladší doby kamenné se nalezla semenapředchůdců hrachu, bobu, ředkví a jiných Ke zlepšení výživové situace ve všechrostlin.Jenže potom postupně došlo k dramatické

změně skladby potravy. Omezení kočovánípastevců znamenalo také omezení počturostlinných druhů a tím i pestrosti stravy.Výrazně se změnil jídelníček. Hlavnímzdrojem energie se staly obiloviny. Předdeseti tisíci lety se stal náš předek zeměděl-cem a chovatelem a nakonec začal potravi-ny upravovat průmyslovým způsobem.Dnes máme nadbytek energeticky boha-

tých potravin, kterým však chybí látkyochranné. podporující imunitu a snižující

s úbytkem namáhavé práce a s celkovýmstylem sedavého života nese velký podíl narozšíření těchto chorob. Ke změnám potravi-nové základny došlo tak rychle, že se tomunestačila přizpůsobit genetická výbavačlověka. Z těchto poznatků vycházejí i výživo-vá doporučení tzv. paleolitické diety, kteréby se měly co nejvíce přizpůsobit tomu, cojedl jeskynní člověk, to znamená co nejvícezeleniny, ovoce, a libového masa, zvláštěryb a omezení rafinovaných potravin, jakojsou oleje, tuky, cukr, bílá mouka.Neshoda dnešního způsobu výživy s geno-

vým základem našeho metabolismu je podleněkterých vědců příčinou nárůstu počtu tzv.civilizačních chorob. Mezi ně patří atero-skleróza s jejími důsledky (mozková mrtvi-ce, ischemická choroba srdeční, infarkt),obezita, cukrovka 2. typu, vysoký krevnítlak, choroby s vysokými hodnotami cho-lesterolu a lipidů v krvi a řada dalších. Tytochoroby se často vyskytují současně. Použí-vá se pro ně proto název syndrom X, novějimetabolický syndrom a také syndrom inzuli-nové rezistence.

Deset bodů pro zeleninuProti dietě pozdního paleolitu se změnilo

deset rozhodujících nutričních charakteristikpotravin: harmonická skladba hlavních živin,glykemický index, složení mastných kyselin,počet a množství stopových prvků, acidoba-sická rovnováha, poměr sodíku a draslíku,obsah vitaminů, obsah vlákniny, obsah bio-aktivních ochranných látek a obsah energie.

deseti uvedených charakteristikách můžerozhodujícím způsobem přispět právě zvýše-ná konzumace zeleniny.

Harmonická skladba hlavních živinPodíl potravin s vysoce koncentrovanými

živinami (cukry, tuky) se zvýšil a tím sesoučasně snížil podíl ostatních potravin,které dodávají ochranné složky. Změnila setaké rovnováha mezi příjmem tří hlavníchživin, sacharidů, tuků a bílkovin. Nadměrnýpodíl sacharidů a tuků může být účinněkompenzován konzumací zeleniny, kterájich obsahuje velmi málo.

Glykemický indexPodíl potravin s nízkou koncentrací sacha-

ridů (zelenina, celozrnné produkty) sev současnosti snížil a naopak vzrostl podílpotravin s velkým množstvím sacharidů,především cukru (spotřeba cukru je u nás40 kg na hlavu a rok). Jak nás to ovlivňuje?Po požití stejného množství sacharidů v růz-ných potravinách dochází během tří hodink různě prudkému a různě vysokému zvýše-ní hodnot krevního cukru (glykémie). Glyké-mie se hodnotí stanovením glykemickéhoindexu (GI), který může mít hodnotu od 0 do100, Jako standard slouží glukóza s index-em GI = 100. Glykemický index je po požitístravy ovlivněn jejím složením, třeba podí-lem tuku v snědené porci podílem vlákninya dalšími faktory. Dnes se konzumuje pod-statně více potravin s vysokým glykemickýmindexem než v dobách dřívějších a to nenípříznivé. Většina zelenin má glykemickýindex menší než 10 %, jen některé kolem30 %. Konzum zeleniny tedy účinně snižujeriziko zvýšeného glykemického indexu.

Vzrostlo také množství tuků v naší stravěa zvýšil se podíl tuků živočišných, ve kterýchje převaha nežádoucích nasycených mast-ných kyselin. Příjem energie ve formě tukův paleolitu činil přibližně 10 až 20 %, v sou-časnosti je to 35 - 40 %. Je tedy dnešníspotřeba tuků vysoce nadměrná, navícvětšinou v nevhodné skladbě mastnýchkyselin a s vysokým podílem cholesterolu.Tuky s příznivým složením jsou obsaženyv mořských rybách; rostlinných olejích avětšině druhů ořechů. Příznivé složení majítaké tykvová semena. Zelenina sama nedo-dává prakticky žádné tuky a její zvýšenákonzumace tedy omezuje jejich příjem.

Soubor minerálních látekNaše současná strava neobsahuje větši-

nou dostatek minerálních látek, potřebnýchpro různé funkce lidského těla. Častý jenedostatek (deficit) železa, vápníku aleněkterých nezbytných (esenciálních) stopo-vých prvků. Zejména je porušena jejichvzájemná rovnováha. Konzumace zeleninyje i v tomto směru prospěšná. Značným

-1

-1

-1

-1 -1

-1

-1 -1

-1

ních látek se v mnoha případech zvyšujespolečnou konzumací s potravinami živočiš-ného původu, naopak přítomnost vlákninyjejich využitelnost snižuje.

Rovnováha minerálních látekZměnil se také podíl potravin kyselinotvor-

ných a zásadotvorných. V každém organis-

kyselinotvornými (hlavně síra, fosfor, chlór,jód) a zásadotvornými (sodík, draslík, vápní-k, hořčík, železo). Náš organizmus udržujetuto, tzv. acidobazickou rovnováhu v krvi avšech svých tkáních velice pečlivě a důmysl-ně. Důležité orgány, které se na tom svoučinností podílejí jsou plíce a ledviny. Lzeusuzovat, že rovnováha v příjmu potravinjim jejich činnost usnadní. Zelenina spolus ovocem je převážně zdrojem prvků zása-dotvorných na rozdíl od většiny zdrojů sou-časné stravy (maso, vejce, tvaroh. chléb,rýže, těstoviny aj.). Zásadotvorně působí například květák, ředkev, mrkev, kedluben,salát, fazolka, rajčata, hrášek, špenát, zelí ařada dalších.

Poměr sodíku a draslíkuVýrazně a rovněž nepříznivě vzrostl příjem

kuchyňské soli a narušil tak poměr draslíkua sodíku. Spotřeba kuchyňské soli v potravi-nách (uzeninách, sýrech, pečivu) a přisolo-váním činí často 10-12 g za den, a měla bybýt poloviční. Zelenina spolu s ovocemsvým vysokým obsahem draslíku pomáhánastolit potřebnou rovnováhu. Mezi zeleni-nu, obsahující více než 3000 mg.kg draslí--1

7 8

ku patří např. špenát, fenykl, ředkev, kadeřa- kardiovaskulárních a nádorových nebo žádnou energii, je bez mikrobů a je biologic- vý účinek mají sirné sloučeniny košťálovin avá a růžičková kapusta, brokolice, tykev, zvyšují imunitu organismu. Zejména jsou to ky optimálním roztokem živin.mangold, topinambury. Obsah sodíku v ze- antioxidanty, látky, které působí proti nad-lenině je při tom vesměs velmi nízký: 70 až měrnému množství volných radikálů v těle.200 mg na kg. Nízká úroveň sodných slou- Nejvyšší antioxidační účinnost má česnek,čenin umožňuje použití zeleniny a ovoce kadeřávek, špenát, růžičková kapusta, dálev dietách se sníženým obsahem soli. následuje brokolice, červená řepa, červená

Obsah vitaminůNedostačující je dnes příjem některých

vitaminů, zejména vitaminu C a provitaminuA. Zelenina může účinně tento nedostatekkompenzovat. Velmi dobrým zdrojem vitami-nu C je například zeleninová paprika, broko-lice, listová zelenina, provitamin A, ß-karo-ten dodá mrkev, listová zelenina a další. Jezde ovšem obsažena řada dalších vitaminů,které člověk nezbytně potřebuje. Konzuma-ce zeleniny je účinnou ochranou před avita-minosou přispívá k udržení imunity celéhoorganizmu.

Obsah vlákninySnížil se podíl vlákniny ochranných látek

ve stravě. Rostlinné potravinové zdrojetvořily přibližně 60 až 80 % veškeré stravypaleolitického člověka a poskytovaly denněaž 100 gramů vlákniny. Vláknina ve stravěv době předzemědělské pocházela téměřvýlučně z plodů, kořenů, luštěnin, ořechů, adalší neobilninové potravy. Převážnýmzdrojem vlákniny jsou v současnosti obilni-nové (cereální) potraviny, které však neob-sahují vysoce účinný pektinový komplex.Potravinovou vlákninu s pektinem poskytujezelenina, ovoce, luštěniny, ořechy, celozrn-né pečivo. Zelenina obsahuje 10-80 g.kg-1

potravinové vlákniny s pestrým příznivýmsložením včetně pektinových látek, kterýchje 8 až 24 g.kg . V současnosti se doporu-- 1

čuje konzumace alespoň 20-30 g vlákninydenně; zatím máme dnes spotřebu vlákninydaleko menší.

Obsah ochranných složekDalšími zdraví prospěšnými složkami

zeleniny, které se dříve vůbec nebralyv úvahu, jsou bioaktivní ochranné faktory,v posledních desetiletích intenzivně studo-vané. Zelenina spolu s ovocem je jejichhlavním zdrojem. Jde o soubor různorodýchlátek, které výrazně snižují rizika chorob

paprika fazolka, cibule, cukrová kukuřice.Ochranné účinky mají také barviva přítomnáv zelenině, ať už jde o červené karotenoidy,zelené chlorofyly či červenofialové antokya-ny. Škála ochranných látek je ovšem mno-hem širší. Fytoncidy působí proti mikrobům,kyanatany a glukosinoláty snižují rizikanádorových onemocnění. V některých zele-ninách jsou i složky léčivé.

Obsah energieKonečně, a to velmi významně, vzrostl

zejména v civilizovaných zemích příjemenergie, který značně převyšuje její potřebu.Protože potravy bylo vždy spíše nedostatek,byla naše genetická výbava od pradávnanastavena tak, aby ji tělo maximálně využiloa když nastalo období přechodné hojnosti,aby si ji uložilo do rezerv pro období nedo-statku. Proto se i dnes nadbytek přijatéenergie ukládá ve formě tukových rezerv. Atak mezi jiným přibývá v populaci i početobézních osob a nemocných s cukrovkoudruhého typu. Zvýšením podílu zeleninyv našem jídelníčku je možno úspěšně ovliv-nit stravovací zvyklosti, snížit příjem energiea vrátit se ke správně harmonicky vyváženéstravě, prospěšné našemu zdraví.

Další ochranné účinky zeleninyNaše populace je vystavena nejen riziku

civilizačních chorob, ale i alergiím, vedlejšímúčinkům léků a často má sníženou imunituproti chorobám. Uvádí se také různí původcistresu. Neměli bychom však zapomenout,že naše předky provázel stres jiného typunež je náš současný; mnohdy v něm šlopřímo o život. Zvýšení spotřeby zeleninymůže podstatně přispět k ochraně protistresu. Komplexní účinky zeleniny na zdravíjsou mnohostranné.Významný je už sám biologicky přirozený

způsob zásobování organismu vodou (hyd-ratační účinek). Voda v zelenině nepřináší

Protimikrobní působení je dáno látkami,které příznivě upravují střevní mikroflóru.Nacházejí se v hořčici, křenu, česneku,cibuli, ředkvi, ředkvičce, rajčatech, paprice,košťálovinách a dalších druzích zeleniny.Významné je působení zeleniny proti nad-měrnému množství volných radikálů kyslíku(antioxidační), které zneškodňuje metabo-lické produkty zejména masitých pokrmů. a tlustého střeva bylo pozorováno při stravěDobře je znám močopudný (diuretický)účinek, který vede k urychlené eliminacidusíkatých odpadů a chloridů z lidskéhotěla. Tento účinek souvisí s obsahem draslí-ku, ale také cukrů a kyselin. Je prokázánu pastináku, petržele, celeru, mrkve, melou- některé silice, aminokyseliny (cystein anu, tykve a chřestu. Vliv na trávicí funkce je methionin) a další. To se využívá při léčeníčasto projímavý (laxativní), připisovanýhlavně vysokému obsahu potravinovévlákniny a pektinu, který zvyšuje motilitu(hybnost střeva) a tím i peristaltiku (posuny)obsahu trávícího traktu. Tím, že vláknina nasebe váže vodu, udržuje i přiměřenou kon-zistenci stolice a omezuje riziko zácpy (ob-stipace), pokud je zajištěn současně dosta-tečný přívod tekutin. Zvláště účinná je mr-kev a cibule. Na zvýšení žaludeční sekrecepříznivě působí zelí, červená řepa, mrkev,ředkev, kedlubny a křen.Méně žádoucí účinek plynopudný (flatu-

lentní) mají některé jen druhy jako např.hrášek, zelí aj. Lze ho snížit důkladnýmrozžvýkáním nebo mělněním a vhodnoukuchyňskou úpravou (rozmixováním a přípra-vou bez tuku). Obtíže s plynatostí a nadýmá-ním (meteorismem) hrozí zpravidla při náh-lém přechodu na zeleninovou stravu.Žlučopudný (cholagický) účinek je způso-

ben přívodem hořečnatých a dalších solí,kyselinou citrónovou, vinnou, jantarovou,jejichž malá množství obsahuje. Výrazněpůsobí česnek, který omezuje i kornatěnítepen a vysoký krevní tlak. Účinné složkyčesneku mírní otravu nikotínem. Protivředo-vé účinky má S-methylmethionin, kterýsnižuje hladinu tuků v krvi a je obsaženv zejména v košťálové a plodové zelenině.Protizápalový účinek má šťáva z česneku,cibule a křenu, protirevmatický a kortizono-

antihelmintový účinek (proti střevním para-zitům) mají tykvová semena a česnek.Protinádorové (cytostatické) účinky zele-

niny jsou prokázány stovkami experimentů.Vyšší příjem zeleniny průkazně souvisís nižším rizikem rakoviny horního dýchacíhotraktu. Proti nádorům působí hořké látkyokurek a salátu v komplexu ostatních přítom-ných složek. Snížení rizika rakoviny žaludku

bohaté na lilkovitou a kapustovitou zeleninu(např. brokolici). U nádorů dalších orgánůzatím nejsou studie dostatečně průkaznénebo jednoznačné.Léčebný (farmakologický) význam mají

některých chorob. Petržel a česnek jsouoficiálními léčivými rostlinami. Jde hlavně okomplexní účinek zeleniny.

Všestranné působení zeleninyVliv zeleniny na lidský organismus je

mnohem širší. Zelenina poskytuje požitekz jídla svou chutí a vůni, barvou i vzhledem.Podporuje vylučování žaludečních šťáv azvyšuje chuť k jídlu, reguluje látkovou přemě-nu a urychluje průchod tráveniny zažívacímtraktem. Výrazně zlepšuje peristaltiku střev,snižuje vstřebávání škodlivin sliznicí střev aupravuje střevní mikroflóru tím, že podporu-je užitečné mikroby. V zelenině je řadasložek, které samy o sobě nemají specifickýúčinek, ale působí společně s ostatními amohou jejich účinek stimulovat. Pravidelnákonzumace zeleniny chrání tedy lidskýorganismus před různými poruchami achorobami a má pozoruhodný účinek přiupevňování zdraví.Prof. Ing. Karel Kopec, DrSc. MZLU v Brně

DUSIČNANY JAKO RIZIKOVÝFAKTOR V ZELENINĚ

ÚVODProblematikou dusičnanů jako kontami-

nantů a jejich přenosem do potravních řetěz-ců se zabývá několik pracovních orgánů

9 10

Evropské komise, Výbor pro životní prostře- přeměny beta-karotenu na vitamín A a Po mnoho let byly dusičnany nacházející Jednu z nejrozsáhlejších studií, které sedí a průmyslové kontaminanty, Výbor pro následně jeho ukládání v játrech (hypovi- týkají stanovení obsahu nitrátů v ovoci, azemědělské kontaminanty, včetně výboru taminóza A), zelenině provedl v období 1987 až 2001expertů. Tyto skupiny se scházejí na pravi- - snižují syntézu sirných aminokyselin. Inspectorate for Health Protection and Vete-delných schůzkách, kde se projednávají Nekonečné diskuse se vedou o dusična- rinary Public Health v Holandsku. Bylojednotlivé problémy v úzké spolupráci se zkontrolováno okolo 5000 vzorků. Na zákla-zástupci Codex Alimentarius a Evropským dě této studie byly sledované produktyúřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Ve rozděleny do tří kategorií:výborech jsou zástupci všech členských 1 s nízkým obsahem nitrátů (průměrnázemí EU, kteří se na pravidelných poradách hodnota méně než 1000 mg/kg),zabývají těmi kontaminanty, které mohou 2 se středním obsahem nitrátů (průměrnánějakým způsobem ohrozit zdraví spotřebite- hodnota 1000-2000 mg/kg),le. Jedná se hlavně o kojence a malé děti, 3 s vysokým obsahem nitrátů (průměrnákde vysoké obsahy dusičnanů v potravinách hodnota vyšší než 2000 mg/kg).mohou mít dopad na vývoj organismu. Do kategorie s nízkým obsahem nitrátů lze

DUSIČNANYVšechny chemikálie, ať syntetického nebo

přírodního původu, vykazují při určité kon-centraci toxicitu. Dokonce i pití neúměrnéhomnožství čisté vody může zabíjet v důsledkuporušení elektrolytické rovnováhy v organis-mu. Tento jev, nazývaný "vodní toxicita", jezpůsoben snížením renální kapacity vevztahu k vodě vyměšované z organismu.V potravinách, které jsou součástí naší

stravy a které mají normální složení, jsouobsaženy některé přírodní látky v dávkách,které mohou za určitých situací postačovatk vytvoření toxického účinku. Tyto látky, ikdyž z hlediska jejich denního příjmu člově-kem odpovídajícího normálnímu množství,však při nesprávném použití nebo při konzu-maci potravin ve velkém množství mohouzapříčinit toxické reakce. Jako příklad mo-hou posloužit dusičnany (nitráty) a dusitany(nitrity), které představují jedny z nejvýznam-nějších látek, se kterými se setkávámev zelenině. Tyto sloučeniny mohou v kombi-naci s aminy obsaženými v jiných potravi-nách způsobit toxické reakce vedoucík tvorbě karcinogenních nitrosaminů.

Látky z této skupiny mají z hlediska metabo-lismu celou řadu negativních vlivů:- strumigenní účinek - blokace příjmu jódunebo jeho vytěsňování negativně ovlivňu-je funkci štítné žlázy,

- svými oxidačními účinky snižují účinekadrenalinu,

- inaktivují karotenázu, což vede ke snížení

nech (nitrátech). Nitráty jsou ve vodě roz-pustné ionty, jsou přirozenou složkou životní-ho prostředí jako následek fixace vzdušné-ho dusíku. K syntéze všech rostlinnýchproteinů a ostatních organických dusíkatýchsloučenin jej rostliny získávají z půdy veformě dusičnanů nebo amoniaku. Přeměnaamonných iontů v půdě je poměrně rychlá.Za normálních situací, pakliže nejsou

znečištěny nadměrným používáním průmys-lových hnojiv, jsou nitráty ve vodách obsaže-né v poměrně nízkých koncentracích. Veskutečnosti jsou nitráty obsaženy téměř vevšem, co jíme a pijeme - člověk je zatěžo-ván příjmem dusičnanů po celý život.Dusičnany samy o sobě jsou pro člověka

relativně málo škodlivé, jejich škodlivost lzesrovnat s účinky chloridů. Škodlivost spočí-vá v tom, že působí nepřímo na trávicí trakt,kde se bakteriální činností redukují na toxič-tější dusitany (10x). Ty pak dále reagujís hemoglobinem, konkrétně oxidují Fe na+2

Fe obsažené v methemoglobinu který již dusíkatých sloučenin:+3

nemá schopnost přenášet kyslík. Pro do-spělého člověka je nebezpečná dávka dusi-tanů cca 500 mg. U kojenců již postačídávka 1-10 mg. Tato snížená dávka u kojen-ců je způsobena tím, že krev obsahuje tzv.fetální hemoglobin (hemoglobin F), který jesnáze oxidovatelný než hemoglobin obsaže-ný v krvi starších dětí a dospělého člověka(hemoglobin A). Kromě toho u kojenců ještěnení vyvinut enzymový oxidoredukční sys-tém, který katalyzuje zpětnou redukci me-themoglobinu na hemoglobin.Dusičnanová alimentární methemoglobi-

naemie je onemocnění jehož závažnost zá-visí na množství methemoglobinu v krvi.Přirozená hladina methemoglobinu v krvi sepohybuje do cca 1 % z celkového množstvíkrevního barviva. Lehká klinická forma sevyskytuje při zvýšení hladiny na 5-10 % aprojevuje se cyanózou modrého zbarvení,tachykardií, křečemi a průjmem. Může sepřidružit i krvácení, kóma a poškození myo-kardu.

se v masných výrobcích považovány zalátky ohrožující zdraví. V současné době,kdy použitím nových solicích směsí byl tentoproblém odstraněn, se jako zvláště závažnýproblém ukazuje problematika dusičnanův zelenině. Hlavním důvodem je rostoucíspotřeba rizikových druhů zeleniny, tj. těchdruhů zeleniny, které obsahují nejvyššíhladiny dusičnanů. Vzhledem ke globalizacitrhu a novým pěstebním technologiím jsouceloročně dostupné. Tedy i v období s tzv.krátkým dnem, kdy jejich obsah v zeleniněenormně stoupá.Jak je všeobecně známo, hlavním zdrojem

dusičnanů na vstupu do potravního řetězcespotřebitele je zelenina a voda. Dusičnany(NO ) jsou přijímány rostlinami jako základ-3

-

ní živiny. Proto je používána dusičnanová(ledková) forma významnou součástí mine-rální výživy rostlin v intenzivní zemědělskévýrobě. Za příznivých podmínek, jakými jsoudostatečná půdní vlhkost, teplo a slunečnísvit, přijaté dusičnany rostliny rychle meta-bolizují podle zjednodušeného schématupřes dusitany na celou řadu organických

NO > NO > organické sloučeniny dusíku3 2- -

Jakmile se však změní vnější podmínky,zejména pokud dojde k rychlému poklesuokolní teploty a omezení slunečního svitu,rychlost uvedených dějů se sníží a v rostli-nách zůstane zvýšená hladina dusičnanů.Typickým příkladem je pěstování zeleninyve sklenících v období tzv. krátkého dne.Vzhledem k tomu, že nitráty obsažené

v potravinách se mohou transformovat napotenciálně karcinogenní N-nitrososloučeni-ny, Vědecký výbor pro potraviny EK vevztahu k ochraně zdraví obyvatel rozhodlv roce 1990 stanovit tzv. ADI (AcceptableDaily Intake - přijatelnou denní dávku) pronitrátové ionty v hodnotě od 0 do 3,65mg/kg živé váhy, s denním ekvivalentempříjmu 219 mg pro osobu s hmotností 60 kg,respektive ADI 0 - 0,007 mg/kg živé hmot-nosti. Tyto hodnoty platné pro ADI bylyv roce 1995 revidovány a nahrazeny novýmiv rozmezí 0 - 0,06 mg/kg živé hmotnosti.

zařadit ovoce a ze zeleniny fazole, hrášek,brokolici, karotku, květák, česnek, kapustu,pór, cibuli, brambory, červené zelí, rebarbo-ru a bílé zelí. Do kategorie se střednímobsahem lze zařadit kořenovou zeleninu,celer, endivii, ledový salát, kedlubny a šalot-ku. Do kategorie s vysokým obsahem lzezařadit čínské zelí, chřest zahradní, hlávko-vý salát, řapíkatý celer, pažitku, červenouřepu, špenát, tuřín a potočnici.Na základě této studie byla provedena

celá řada srovnání. Jako názorný příkladvýznamu této studie lze uvést rozděleníobsahů nitrátů ve špenátu, endivii a červenéřepě v závislosti na období a stejně tak nazpůsobu pěstování.Zelenina, hlavně širokolistá zelenina,

přirozeně obsahuje vyšší koncentrace nitrá-tů než ostatní druhy potravin. Jako taková jehlavním příspěvkem do celkového denníhopříjmu nitrátů potravinami. Existuje celářada faktorů, které ovlivňují hladiny nitrátův potravinách. Patří sem období, ve kterémje zelenina pěstována, způsobu hnojení, nazavlažování plodiny, skladování, kuchyň-ském zpracování a sklizniRajčata obsahují nejnižší koncentrace

dusičnanů. Ve vztahu k ročnímu období bylyzaznamenány různé koncentrace nitrátůu brambor, salátu, mrkve, květáku a cibule.V porovnání s ostatními obdobími bylynaměřeny nižší koncentrace nitrátů v bram-borách v letním období. U salátu stejně jakou mrkve byly vyšší koncentrace nitrátůnalezeny na jaře. A obráceně u květáku,

11 12

který byl zasazen na jaře a v létě, byly Přizpůsobit změnám klimatu je potřebanalezeny vyšší koncentrace nitrátů než pozbytek roku. U cibule byly vyšší koncentracenitrátů nalezeny na podzim.Na obsah dusičnanů v zelenině má vliv i

její úprava. Vařením se koncentrace nitrátůsnižuje u zelí, mrkve, květáku, brambor,špenátu a tuřínu, bezvýznamně se varprojevuje u růžičkové kapusty a červenéřepy. Smažením se zvyšuje koncentracenitrátů u cibule, nemění se u rajčat a bram-bor.Z tabulky je zřejmé, že špenát, salát a

červená řepa mají významně vyšší obsahnitrátů než ostatní druhy zeleniny.

Koncentrace dusičnanů v různých dru-zích zeleniny pěstovaná ve sklenících obsahuje více posunulo spíše do poloviny června. Napří-

Zelenina Počet Koncentracevzorků (mg/kg)

Průměr RozsahČerv. řepa 22 1211 224-1877Zelí 16 338 26-1523Květák 8 86 34-164Mrkev 20 97 11-566Salát 22 1051 85-3857Cibule 8 48 13-192Brambory 180 155 3-1077Špenát 13 1631 266-2634Kapusta 4 59 30-80Tuřín 4 118 39-239Rajčata 4 17 4-42

Vzhledem ke konverzi nitrátů na nitritya posléze až na nitrosaminy a ve vztahuk jejich negativním vlivům na lidskýorganizmus je snaha snížit jejich hladinuna základě přijetí správné zemědělsképraxe. Vzhledem k tomu, že zeleninahraje důležitou nutriční úlohu při ochranězdraví spotřebitele, mají tendence ozavedení jednotných nižších hodnot ajejich kontrolu dlouhotrvající charakter.Zatím ale bez výrazného úspěchu. Všech-ny tyto snahy ztroskotaly na odlišnýchklimatických podmínkách, způsobu pěs-

tování a na období sklizně v jednotlivýchčlenských zemích.

ZÁVĚRChceme-li sami ovlivnit obsah nitrátů

v zelenině, pak mi dovolte několik rad nazávěr:

1. Pěstujeme-li si sami zeleninu, pak sle-dujte rady uvedené na obalech hnojivnebo se poraďte s odborníkem. Obsahnitrátů v zelenině závisí na mnoha fak-torech (ročním období, typu hnojiva,dávce hnojiva, půdní reakci, druhuzeleniny apod.).

2. Teplo, nedostatek světla a silná kon-centrace hnojiv jsou hlavní faktory,které přispívají k tomu, že zelenina

dusičnanů než ta, která roste volně napoli

3. Zeleninu je lépe sklízet večer po slu-nečném dnu než ráno.

4. Zeleninu před sklizní nezaléváme.5. Dusičnany je možné snížit vařením ve

vodě až o 75 %.6. Dusičnany je možné snížit odstraněním

silných žeber a vnějších listů až o 30 %.7. V zimě nahradíme saláty bohaté na

dusičnany zeleninou, jako je mrkev,všechny odrůdy zelí, rajčata apod.

8. Například, červená řepa, celer, špenáta některé saláty obsahují více nitrátůnež ostatní druhy zeleniny.

9. Tepelně upravenou zeleninu je třebakonzumovat co nejrychleji po uvaření.Bakterie, které přeměňují dusičnany nadusitany, se rozmnožují při teplotáchmezi 5 a 15 EC. Nespotřebované zbytkyby měly být uloženy rychle do chladnič-ky. To je také důvod, proč se špenátnemá ohřívat.

10. Není důvod, proč se bát dusičnanů tak,že zeleninu kvůli nim přestaneme jístúplně.

(Tento článek vznikl při řešení grantu MŠMTč. 604 607 0901) extrémně vysokých teplot. Adaptační opatře-Doc. Ing. Luboš Babička, Csc., Ing. Ivana

Poustková, PhD. Katedra kvality zeměděl-ských produktů, ČZU v Praze.

OBECNÉ PROBLÉMY V OCHRANĚ ZELENINY PROTI

ŠKODLIVÝM ČINITELŮM

1. Změny v zastoupení škodlivých činite-lů dané změnami podnebí v posledníchletechPrvním problémem, k němuž se v ochraně

polní zeleniny proti škodlivým činitelůmzatím stále nedostatečně přihlíží, jsou změ-ny celkového klimatu u nás v posledníchletech. Klasické střídání ročních období užneprobíhá pozvolna, ale často velmi rychle- například jaro téměř schází a za zimoupřichází prakticky letní počasí. Ve vývojiklimatu je patrná tendence k prodlužováníobdobí bez mrazů až do velmi pozdníhopodzimu. Stále častější jsou extrémy v po-časí - padají teplotní rekordy, prodlužují seobdobí beze srážek a srážky se pak kumu-lují do několika málo dnů v pěstitelskésezóně. Zdali za těmito pozorovatelnýmizměnami stojí činnost člověka, zejménazvýšené emise tzv. skleníkových plynů, jestále otázkou diskusí mezi odborníky naklimatologii, většina z nich však tvrdí, žeano.Nejčastěji zmiňovaným indikátorem klima-

tických změn je globální nárůst průměrnéroční teploty. Tento trend je zcela zřejmý,protože z posledních 12 let bylo 11 hodno-ceno jako nejteplejších. K pozitivním dopa-dům změny klimatu patří prodloužení bez-mrazového období a posunutí počátkuvegetačního období v nejteplejších oblas-tech na začátek března a konce až dozávěru října. Vyšší teploty vzduchu prodlužu-jí vegetační období - umožňují dřívějšívzcházení a nástupy dalších fenofází, takžeobdobí zrání či sklizně bývá uspíšeno. Oče-kávaný další teplotní vzestup by měl vytvořitdostatečné teplotní zajištění pro pěstováníteplomilných kultur (papriky, rajčat, okurekatd.). Existuje však i vážné nebezpečí tep-lotního stresu spojené s častějším výskytem

ní je třeba orientovat na změnu pěstovanýchdruhů zeleniny, používání nových postupůza účelem snížení ztrát půdní vláhy.

hlavně systém ochrany zeleniny proti nejdů-ležitějším škodlivým činitelům - chorobám,škůdcům a plevelům:

• Je třeba počítat s dřívějším nástupemvýznamného šíření houbových chorob,jako jsou plíseň bramboru (Phytophthorainfestans), plíseň okurky (Pseudopero-nospora cubensis), plíseň cibule (Pero-nospora destruktor). Tomuto je nutnopřizpůsobit začátek preventivních aplikacífungicidních přípravků. V doporučeníchodborné literatury se u těchto chorobvětšinou uvádí nástup významného šířeníkoncem června s kritickým obdobím za-čátku července. Podle sledování u pěstite-lů v posledních letech se však toto období

klad v roce 2008 byl zaznamenán masivnínástup plísně bramborové už začátkemměsíce června. Z praktického hlediska toznamená posunout počátek fungicidníhoošetřování porostů brambor, cibule nebookurek o 10 až 14 dnů dříve, než jsmebyli zvyklí například před 15 lety. Teplý průběh zimy bez větších mrazůs největší pravděpodobností umožňujepřezimování původce plísně okurkové iv našich pěstitelských oblastech. Nelze seproto spoléhat na signalizaci pro začátekošetřování podle jejího šíření v jižnějšíchregionech. Je prokázáno, že tato chorobanastupuje nejdříve v lokalitách, kde seokurky pravidelně pěstují, aniž by se sempostupně šířila z jihu, jak se stále tvrdí. Jetudíž velmi pravděpodobné, že u náspřezimuje.

• Oteplování klimatu znamená obecně vyš-ší tlak škůdců v porostech zeleniny. Tep-lejší zimy svědčí zejména mšicím, kteréjsou dnes už nejproblematičtějším škůd-cem košťálové zeleniny. Na druhou stranuteplé vlhčí zimy tolik neprospívají škůd-cům ze skupiny motýlů. Vyšší průměrnéteploty během vegetace zkracují vývojovýcyklus hmyzích škůdců a tito jsou takschopni mít za vegetaci více generací.Týká se to mšic, ale i škůdců ze skupinymotýlů, u kterých dochází k vývoji třetíchgenerací, jež významně škodí na košťálo-

13 14

Teplomilné plevele se vyskytují na stále větší částinašeho území, na obrázku mračňák Theophra-stův.

vé zelenině těsně před sklizní. Pro pěsti- ce (IPZ), který je součástí Zelinářské unietele to představuje velký problém, protožeproti těmto pozdním napadením škůdcinemůže zasáhnout klasickými insekticidy,aniž by porušil ochrannou lhůtu vymeze-nou mezi aplikací a termínem sklizně. Jeproto třeba upřednostňovat při registra-cích přípravky s krátkou ochrannou lhůtoua zavést do pěstitelských technologií novébiologické preparáty proti škůdcům, kteréumožní provádět zásahy i bezprostředněpřed sklizní.

• Teplejší klima znamená také změnyv druhovém složení plevelů. Teplomilnédruhy (např. ježatka kuří noha), kterédříve vzcházely až na konci jara, sev porostech objevují už začátkem dubna.Tyto plevele tak stihnou za vegetaci vytvá-řet více klíčivých semen, nežli dříve avyskytují se v porostech ve stále většímíře. Mírné zimy svědčí plevelům, kterévzcházejí pozdě na podzim a přezimují vefázi listové růžice (např. heřmánkovitédruhy). Do začátku vegetace tyto plevelevstupují ve značné síle a způsobují pro-blémy v přezimujících zeleninách (např.ozimá cibule). S oteplováním se do na-šich pěstitelských oblastí šíří další druhynebezpečných plevelů, např. mračňák,durman atd. Jakmile jsou tyto druhy pleve-lů v lokalitě zjištěny, je potřeba okamžitěje mechanicky či chemicky likvidovat.Jinak dochází velmi rychle k jejich rozšíře-ní, vytvoření půdní zásoby semen a potéuž jsme nuceni je řešit každoročně.

2. Přísnější pravidla pro používání pesti- 3. Nedostatek povolených přípravků nacidů ochranu zeleniny v ČRSpotřebitelé se stále více obávají přítomnos- Dalším problémem, který komplikujeti reziduí pesticidů v ovoci a zelenině, jakož-to potravinách, které se přímo konzumují.Ve skutečnosti však v 96 % vzorků, kterébyly vyšetřeny příslušnými národními úřadynebo orgány EU, nebyla zjištěna reziduav detekovatelném množství, nebo byla natak nízké úrovni, která nepředstavuje žádnénebezpečí. Přesto však v legislativě EU,týkající se používání chemických přípravkův ochraně rostlin, nyní probíhají zásadnízměny. Nejen látky klasifikované jako karci-nogenní, mutagenní nebo toxické pro repro-dukci (CMR látky), ale i látky pouze podezře-lé, s vědecky neprokázanými účinky a látkyklasifikované jako endokrinní inhibitory sepodle nově připravované legislativy jižpravděpodobně nebudou v budoucnu povo-lovat a u řady dosud registrovaných tako-výchto látek hrozí jejich plošný zákaz. Oče-kává se výpadek asi 25 % pesticidních láteksoučasně v zelinářství používaných. V dů-sledku nové evropské legislativy musímeočekávat řadu nových problémů v boji protiplevelům, škůdcům i chorobám rostlin, kterémají dosud naši pěstitelé pod kontrolou.Tyto dopady budou mít dlouhodobě negativ-ní vliv na pěstování zeleniny v celé Evropě,s patřičnými ekonomickými důsledky. Re-dukce pěstování a snížení výnosu zelenin,které se v současnosti v Evropě pěstují,povede ke snížení rentability a konkurence-schopnosti evropského zelinářství s přímýmdopadem na ceny zeleniny v obchodech.Většina našich tržních pěstitelů již vyrábív rámci Integrovaného pěstování zeleniny,kde už je v chemické ochraně omezována.Další omezení v používání ochrannýchpřípravků tuto skupinu pěstitelů tedy zasáh-ne ještě citelněji. Je však třeba říct, že novénávrhy mají i některá pozitiva. Nově by sepřípravky na ochranu rostlin nemuselyregistrovat v každé zemi zvlášť, ale stačilaby tzv. zonální registrace. Evropa by bylarozdělena do tří zeměpisných oblastí (sever,střed a jih) pro povolování přípravků, apokud by byl v jedné zemi v dané oblastipřípravek povolen, automaticky by byl povo-len i ve zbývajících zemích stejné zóny.

ochranu zeleniny v posledních letech, jenedostatek povolených přípravků. Vypadá-vají přípravky, které už nesplňují současnépřísné nároky na toxikologii a nové přibývajíjen poskrovnu. Společnosti dodávající pří-pravky na ochranu rostlin nemají častozájem registrovat tyto do zeleniny, protožeje její pěstitelská plocha u nás, ve srovnánís klasickými polními plodinami, malá. Inves-tice do registrací v řádech stovek tisíc korunse proto příliš dlouho vrací nebo je dokonceztrátová. Celkově ve světě je sice pesticidnítrh v ovoci a zelenině největší (28 % prode-je), u nás však po drastické redukci speciál-ních výrob po roce 1989 není zdaleka takvýznamný jako v jiných zemích. S nedostat-kem povolených přípravků je třeba se nějakvypořádat. Jednou cestou je možnost regis-trovat přípravky v rámci tzv. minoritníhopoužití. Podle definice Státní rostlinolékař-ské správy je minoritní použití aplikačníoblast malého rozsahu nebo menšího eko-nomického významu, pro niž nejsou k dispo-zici buď žádné prostředky na ochranu rost-lin, respektive, pro niž nejsou registroványžádné přípravky na ochranu rostlin neboregistrované přípravky nezaručují uspokoji-vé řešení problému. Minoritní použití zahr-nuje plodiny s menší výměrou, kam zeleninarozhodně patří a škodlivé organismy s ma-lým, lokálním nebo občasným výskytem. Ominoritní použití přípravku žádají většinouprofesní pěstitelské svazy - v případě zeleni-ny Zelinářská unie Čech a Moravy, ale můžeto být i Český zahrádkářský svaz nebo jinépěstitelské organizace či jednotliví pěstitelé.Druhou cestou je zajištění co možná neje-

fektivnějšího využití stávajících povolenýchpřípravků a jejich náhrada jinými prostředky.Právě to je cílem tzv. integrovaných systé-mů ochrany plodin. K ochraně plodin protiškodlivým činitelům se v nich využívá všechdostupných a funkčních možností v agro-technice a vstupy chemické ochrany seomezují na nezbytně nutnou míru. Nosite-lem systému u nás je Svaz pro integrovanýsystém produkce zeleniny v České republi-

Čech a Moravy. Pěstitelé zeleniny, kteřísplní podmínky Pravidel pro IPZ, mohou pakoznačovat své produkty ochrannou znám-kou jako jakostní a zdravou zeleninu.

4. Nedocenění významu správné výživyporostůZnačná část problémů v ochraně rostlin a

zeleniny zvláště, souvisí se zanedbávánímsprávné výživy porostů a s narůstajícímutužením půdy. V důsledku dramatickéhosnižování stavu dobytka, které se týká přede-vším nejproduktivnějších pěstitelských (azelinářských) oblastí, ubývá i pro pěstovánízeleniny zdrojů organických hnojiv. Průmys-lově vyráběná organická hnojiva jsou draháa jejich ekonomická návratnost diskutabilní.Nedostatek organické hmoty v půdě a zane-dbávání pravidelného vápnění způsobují jejívyšší náchylnost ke zhutňování. Po každémvětším dešti nebo závlaze pak porosty trpínedostatkem vzduchu, na řadě pozemkůdochází ke špatnému zasakování dešťové čizávlahové vody do půdy. Rostliny trpící nedostatkem vzduchu za-

stavují růst a jsou jako první napadány pře-devším škůdci. Typickým příkladem je zelí adalší košťáloviny - přidušené rostliny nanejvíce utužených částech pozemku, sešpatně vyvíjí a jsou silně napadány mšice-mi. Tyto rostliny pak většinou vůbec nedo-růstají do konzumní velikosti a jsou potenci-álním zdrojem škůdců pro zbývající plochu.S utužením půdy a špatným zasakovánímvody souvisí také vyšší rozvoj houbovýchchorob, které potřebují vysokou relativnívlhkost vzduchu v porostu. Intenzita využívá-ní půdy je v zelinářských osevních postu-pech daleko vyšší než při pěstování ostat-ních polních plodin. S tím souvisí i potřebapravidelné kontroly obsahu živin v půdě ajeho udržování na potřebné úrovni. Stálečastěji se používá k dodání pohotových živinrostlinám mimokořenová výživa postřikemna listy. Využití některých živin (kationty ME)z hnojiv při tomto způsobu aplikace je vyššínež při jejich zapravení do půdy, kde podlé-hají různým druhům sorpce. Na trhu je celářada hnojiv speciálně určených pro mimoko-

15 16

řenovou výživu. Kromě minerálních hnojiv u nás líbit do té míry, že to budou zdraví půdu a zabraňuje růstu plevelů až 3 roky.jsou to také např. vodné roztoky aminokyse-lin a oligopeptidů, které přecházejí přímo dometabolismu rostlin. Před nákupem listových hnojiv je třeba

posoudit jejich složení a zvážit, zda nenímožno si některá z nich připravit svépomo-cí, tj. nákupem jednotlivých složek a jejichsmícháním ve vhodném poměru. Pokudano, zpravidla se tím dosáhne nemalýchfinančních úspor. V posledních letech sepod tlakem prodejců listových hnojiv mož-nosti listové výživy značně přeceňují. Listo- petržel 6,5-7,5vá výživa bude vždy jen doplňkem půdníhohnojení, který by měl řešit zjištěné akutnínedostatky živin. Tyto nedostatky se v jed-notlivých pěstitelských oblastech naší re-publiky mohou značně lišit s ohledem namatečnou horninu, ze které půda vznikla.Například v oblasti jižní Moravy rozboryrostlin ukazují, že se jim tady nejčastějinedostává zinku, manganu a hořčíku. Seznačným odstupem pak následují dalšíprvky jako železo, draslík, bór, dusík nebovápník. Deficitní obsahy některých prvků a přede-

vším pak problémy s houbovými chorobamia se skladovatelností zeleniny, souvisív poslední době také s tím, že se výrazněomezilo pravidelné vápnění půdy. Vápněníje potřebné k dosažení a udržení optimálníhodnoty půdní reakce (pH). Vápnit je tedynutné u půd, které tuto hodnotu nedosahují.Vápnění naopak nevyžadují půdy, které tutohodnotu překračují a obsahují více než0,3 % uhličitanů. Optimální hodnota pHpůdy závisí, mimo jiných faktorů, předevšímna jejím zrnitostním složení a druhu pěsto-vané plodiny.

Optimální hodnoty pH půd podle druhu

Půdní druh pHLehká 5,7Střední 6,5Těžká 6,7

Poznámka: při vyšším obsahu humusuv půdě (nad 5 %) jsou optimální hodnoty pHasi o 0,5 nižší.

Optimální hodnoty pH pro jednotlivézeleniny

Druh zeleniny potřeba pHzelí 6,3-7,8květák 6,4-7,5kapusta 6,4-7,3kedlubny 6,0-7,3cibule 6,5-7,8česnek 6,0-6,5mrkev 6,7-7,5

celer 6,5-7,5rajčata 5,5-7,0paprika 6,0-7,0okurky 6,6-7,2salát 6,2-7,5špenát 6,0-7,5hrách 6,6-7,7fazol 6,5-7,8

Ing. Zdeněk Peza

BIOLOGICKÁ A FYZIKÁLNÍ OCHRANAROSTLIN JAKO NÁHRADA CHEMICKÉ

Kdyby šlo jednoduše a stručně popsat, jakzařídit takovouto náhradu, všichni by todělali a chemická lobby by se musela velmisnažit, aby své produkty někomu vnutila.Nikdo by si zřejmě dobrovolně nevnášel dopotravního řetězce chemii s vědomím, žejeho organismus s ní následně bude muset- dříve nebo později - svést nerovný souboj.Jak tedy uchránit svoji zahrádku před

chorobami a škůdci a nepoužívat přitomchemické prostředky vůbec nebo alespoňv omezené míře? Já se domnívám, že jek tomu potřeba přistoupit tak trochu filosofic-ky. Vše začíná u zemědělce, zahradníka,zahrádkáře - má-li pak tento zdravého du-cha v jakž-takž zdravém těle a v hlavě zdra-vý selský rozum, potom se musí dílo zdařit.Základem zdravé a prosperující zahrádky

je dát šanci životu, tzn. podívat se na svojeúzemí a zhodnotit, jak se v něm daří rostli-nám, které tam pěstujeme. Zda se jim bude

silní jedinci schopní vzdorovat různým tla-kům. Že u nás mohou žít i takoví živočicho-vé i takové rostliny, kteří nám v našem úsilípomohou. Záměrně říkám pomohou, proto-že nás zajímá koexistence a vzájemnépůsobení, nikoli vyhlášení boje na všechfrontách.

Co nám dopomůže k úspěchu.

1. Úrodná humózní půda, která dobře záso-buje rostliny živinami a odolává výkyvůmpočasí. Je schopna "podržet" rostlinyv době sucha a udržet vzduch v obdo-bích dešťů, taky se přehnaně nevyplavo-vat. Taková půda by měla mít drobtovitoustrukturu a měla by poskytovat domovcelé armádě pomocníků, kterou nazývá-me souhrnně půdní edafon. Jsou tobakterie, houby, řasy, prvoci, červi, rozto-či, hmyz, chvostoskoci, pavouci, měkkýši,žížaly... Takovéto oživení půdy můžemedosáhnout především používáním kom-postů. Kompostujeme všechen organickýmateriál ze zahrádky i z domácnosti.Další možností je používání zelenéhohnojení - při prolukách v pěstování a posklizni. Vyséváme buď vikvovité rostliny(hrách, bob, vikev, peluška), měsíčekzahradní, svazenku, pohanku. Brukvovi-tým rostlinám jako je hořčice se radějivyhneme. Jednak hrozí únava půdy přinásledném pěstování, např. košťálovin ataké rozvoj škůdců těchto rostlin. Rostlinyvysévané jako zelené hnojení mají větši-nou "rychlý start" a vzklíčí a vyrostoudříve než rostliny plevelné. Velmi námpomohou nenechat půdu holou na po-spas vysychání, vyplavování živin a ple-velům. Tzv. nastýlání nebo mulčovánínám pomáhá podporovat život v půdě audržovat vyrovnanou teplotu a vlhkostv půdě. Nastýlat můžeme buď černoutextilií k tomu určenou nebo rostlinnýmmateriálem. Chceme-li nastýlat ve vytrva-lých porostech - malý vinohrad nebo jiné,použijeme karton a na něj rostlinný mate-riál ve výši alespoň 3-5 cm. Sláma prosvůj vyšší obsah celulózy takto chrání

Posekaná tráva na kartonu vydrží jenjeden rok. Mulčování také chrání úroduod ušpinění půdou (jahody).

2. Osevní postup. Pochopitelně malá za-hrádka neumožňuje takové prostřídáníplodin, jaké bychom si představovali.Dbáme tedy hlavně na to, zda se nevy-skytly choroby karanténní a dlouhodoběpřetrvávající v půdě - v takovémto přípa-dě raději tyto druhy v následujících sezó-nách oželíme. Nezařazujeme po soběstejné čeledi hlavně brukvovité po brukvo-vitých (ředkvičky, ředkve, vodnice, tuřín,košťáloviny i hořčice na zelené hnojení),liliovité po liliovitých (cibule, česnek, pór),vikvovité po vikvovitých (hrách, fazole,vigna). Při hnojení kompostem se řídímeosevním postupem. Máme-li ho dostatek,dáme všude, máme-li málo, dáme jenpod rostliny 1. trati - tzn. náročné na živi-ny - tj. zejména plodová zelenina, košťálo-viny a celer. Snažíme se o pestrost nazahrádce a celkově vyvážený prostor.Sázíme zdravou a otužilou sadbu, nesna-žíme se rostliny stínomilné pěstovat naslunci a naopak, výsevy nepřehušťujeme.

3. Budeme dbát na to, abychom měli nazahrádce co největší armádu pomocníků.Je to již výše zmíněný edafon. Ten potře-buje prostor pro život v létě a střechu nadhlavou v zimě - listí, spáry mezi kameny,větve, travní porost s vyššími stébly.Snažíme se nemít na zahrádce všude jenanglicky střižený trávník, který je téměřsterilní a neláká žádný hmyz. Jde-li to,máme někde kousek loučky. Nebo vysé-váme tzv. biopásy - to jsou záhony s rost-linami, které užitečný hmyz lákají. V rost-linách těchto záhonků by měly být za-stoupeny - měsíček, kopr, chrpa, lnice,bob.Některými rostlinami si můžeme pomocipři ozdravení půdy. Je to předevšímaksamitník, který působí insekticidně apomáhá zvládnout půdní háďátka. Vysa-zování biologické ochrany je nejčastějšíve sklenících, jejichž ekosystémy majívelmi malou rovnováhu. Tu se snažíme

17 18

udržet dodáním užitečných predátorů. straně živí rostliny ale na straně druhé Provedeme-li si analýzu druhového slože-Ale někteří z nich nám mohou pomoci i zhoršují strukturu půdy a její biologickouvenku - Aphidius colemani na mšice - aktivitu, což nakonec vede ke snižováníněkdy přetvává i přes zimu, na mandelin- její úrodnosti, tak také používání netkanéku (její larvy v raném stadiu) je Bacillus textilie má svoje úskalí. Přirychluje nejenthuringiensis a se slimáky může pomoci kulturní rostliny, ale také plevel. Je třebadravá hlístice. čas od času textilii odkrýt, plevel odstranitNezapomínáme ani na pěvce, kteří jsou a ihned potom zpátky nakrýt. Pod krytems to pomoci nám s celou plejádou hmyzu. se zvyšuje vlhkost a tím i riziko houbo-Ptáci především potřebují hnízdiště - vých a bakteriálních chorob, v létě se podhustší křoví, stromy nebo také budky, krytem neúměrně zvyšuje i teplota. Pro-v zimě pomoc s potravou. Kdybychom středí pod netkanou textilií vyhovuje hra-byli velmi důkladní dbali bychom na to, bošům i plžům. Proto je nutné zakrývataby u nás měl prostor ježek, ještěrka i porosty jen po dobu nezbytně nutnou aněkteří jiní plazi, kteří mají na jídelníčku taky se řídíme tím, zda se u nás tito škůd-denně napsáno "hmyz". ci vyskytovali či nikoli. Řídíme se zkuše-

To byla nepřímá opatření, jak si pomoci přináhradě chemické ochrany za biologickou afyzikální. Jako přímá opatření můžemeuvést tyto postupy.

1. Při znalosti vývoje škůdců můžeme rostli-ny před nimi chránit zakrýváním bílounetkanou textilií. A to hlavně chránímekošťálovou zeleninu před dřepčíky, kvě-tilkou zelnou, housenkami bělásků a můr(nakrýváme ihned po výsadbě do dobytěsně před sklizní). Proti květilce cibulovéje to dokonce jediná ochrana (nakrývámeod výsevů, výsadeb do května), protivrtalce pórové (nakrýváme od pol. dubnado pol. května), proti houbomilce česne-kové (nakrýváme od podzimu do koncedubna), proti pochmurnatce mrkvové (odkonce dubna do konce května a od polo-viny srpna do sklizně), proti květilce vše-žravé na vzcházejícím fazolu nebo okur-kách (nakrýváme od výsevu do rozvinutíprvních pravých listů), proti mandelince(nakrýváme menší plochy brambor a topřed vzejitím pokud nejsou brambory nastejném místě jako vloni). Bílá textilie sevyrábí v různé gramáži - 17 g/m je urče-2

na pro ochranu rostlin před škůdci ak přirychlování, a 30 g/m jen jako ochra-2

na před mrazem.Tak jako používání pesticidů ničí nejenškůdce, proti kterým jsou určeny, alebere sebou i živočichy užitečné, takéminerální a syntetická hnojiva na jedné

ností a pozorováním. Není třeba nakrývatpřed škůdcem, který se u nás nikdy nevy-skytnul.

2. Biologická ochranaLepové desky používáme jako signalizaciškůdců, ale také jako odchyt menšíhomnožství hmyzu. Predátory, které může-me koupit a na zahrádku dodat jsem jižpopsala výše. Je také možné jít cestouzvyšování rezistence proti různým choro-bám. Tyto přípravky také existují a může-me je koupit.

3. Pokud se škodlivý hmyz opravdu přemno-ží tak, že se nám zdá, že mšice přecejenom nesplaví déšť a slunéčka se ještěnenamnožily natolik, aby je pozřely, mů-žeme přistoupit k jiné ochraně. Nechce-me-li zrovna použít chemickou ochranu,můžeme si připravit lektvary přírodní.Receptů najdeme při trošce snahy něko-lik. Cibulový zákvas, výluh z kopřiv, odvarz křenu, přesličkový odvar, odvar z rebar-bory, studený výluh z rajčat, mrkvovývýluh. Můžeme také popřát sluchu dřívenarozeným a použít jejich recepty. Může-me nechat rozběhnout svoji fantazii azhodnotit zkušenosti a vymyslet novérecepty. Budeme odměněni velkým uspo-kojením. Přeji hodně zdaru při eliminacichemie na zahrádce.

Ing. Věra Žďárská, ZF, MZLU v Brně

Obr. 1. Mšice zelná (Brevicoryne brassicae) sicelépe prosperuje při poněkud vlhčím počasí, alepatrně zůstane nadále jedním z nejdůležitějšíchškůdců brukvovitých.

Obr. 2. Larvy pochmurnatky mrkvové (Chamae-psila rosae) výrazně snižují kvalitu mrkve aumožňují nástup hnilobných procesů.

Obr. 3. Dřepčík polní (Phyllotreta undulata) patřík nejčastějším dřepčíkům na brukvovitých.

MŮŽEME OČEKÁVAT ZMĚNYV DRUHOVÉM SLOŽENÍ

A VÝZNAMU ŠKŮDCŮ ZELENINY?

Pěstování zeleniny ať již v malém nebo vevelkém má u nás značnou tradici a takésvým objemem představuje důležitou sou-část rostlinné produkce. Kvalitu i kvantitutéto produkce mimo jiné významně snižujíškůdci. V současné době se s rostoucíintenzitou projevuje celá řada faktorů, kterémohou výskyt i početnost škůdců ovlivnit. Jeto např. stále větší počet zavlečených nepů-vodních druhů škůdců, nové přístupy v och-raně rostlin, zavádění nových druhů a odrůdzeleniny a sílící vliv klimatické změny. Takév důsledku ekonomických tlaků mohourůzné plodiny a tím i jejich škůdci nabývatnebo naopak ztrácet význam. Cílem tohotopříspěvku není poskytnout návod, jak protijednotlivým škůdcům postupovat, ale poku-sit se o prognózu změn v následujícíchdesetiletích. Bude do budoucna škůdcůzeleniny ubývat nebo přibývat, mohou seobjevit úplně noví škůdci a změní se vý-znam těch stávajících? Nápovědu bychommohli získat analýzou změn druhovéhospektra a významu škůdců v minulosti, důle-žité informace nám poskytnou pozorováníz povětrnostně extrémních let, čerpat může-me z vědeckých studií zabývajících senároky jednotlivých škůdců i ze situacev zemích s poněkud odlišnými sociálně-eko-nomickými poměry a klimatem. Přestoodpovědi nejsou jednoduché, mohou býtsubjektivní a diskutabilní.

ní a významu škůdců zeleniny v průběhu 20.století, zjistíme následující fakta. Za uplynu-lých přibližně 100 let byly na zelenině zare-gistrovány škody způsobené asi 110 živočiš-nými druhy, z nich asi 30 škodilo pravidelněa významně, dalších téměř 50 příležitostně.

Zbytku druhů se týkaly obvykle jen jedno-rázové a málo významné škody. V průběhustoletí ztratila celá řada škůdců postupněvýznam, sice se s nimi v porostech zeleninyčasto dodnes setkáme, ale škodí zanedba-telně. Jsou to např. larvy tiplic (Tipula spp.)a cibulovek rodu Eumerus, také plodomorkačočková (Contarinia lentis) - ta působilalokálně škody před 2. světovou válkou aposlední doklad o jejím výskytu na našemúzemí je z roku 1947, dále bejlomorka křeno-vá (Dasineura armoraciae), vrtule celerová(Euleia heracleii), vrtule chřestová (Plioreo-cepta poeciloptera), květilka salátová (Bota-

19 20

Obr. 4. Larvy krytonosce cibulového (Ophroninussuturalis) charakteristickým způsobem poškozujílisty cibule.

Obr. 5. Charakteristické požerky, tzv. zejkování nalistech hrachu způsobené listopasy (Sitona spp.).

nophila gnava), můra dřevobarvec bodláko- škůdci i nadále. Jsou to ve vnějších podmín- Největší škody při přemnoženích působili stejných plochách nebo v těsné návaznosti.vý (Xylena exsoleta) a některé další druhy kách (o sklenících je zmínka dále) např.můr. Škodlivost chroustů v posledních třech mšice zelná (Brevicoryne brassicae, obr. 1),desetiletích 20. století sice poklesla, ale poroce 2000 se znovu místy objevují častěji.Většina těchto druhů nedokázala odolatintenzifikaci pěstování zeleniny a novýmmetodám ochrany rostlin, zejména chemic-kým přípravkům.

Jiné druhy se naopak objevily jako novíškůdci nebo jejich škodlivost vzrostla. V ně-kterých případech jsou to škůdci zavlečeníz jiných částí světa, nebo druhy dříve neroz-lišované od svých příbuzných. Např. v roce1993 byla na našem území poprvé zaregis-trována vrtalka jihoamerická (Liriomyzahuidobrensis), jejíž larvy minují listy různýchrostlin. Nově byly v nedávné době zazname-nány škody působené květilkou kořenovou(Delia platura) a k. všežravou (D. florilega).Oba druhy se u nás vyskytovaly a škodilyjistě i dříve, ale nebyly odlišovány od jinýchkvětilek, asi nejčastěji květilky zelné (Deliaradicum). Totéž patrně platí pro některévrtalky např. v. rajčatovou (Liriomyza bryoni-ae) a vrtalku Liriomyza nietzkei. Teprve poroce 1960 byly zaznamenány škody působe-né houbomilkou česnekovou (Suillia univit-tata) a zvláště zajímavá je v tomto ohleduvrtalka pórová (Phytomyza gymnostoma).Byla popsána ze střední Evropy již v roce1858, ale škodit začala bez jasné příčinyteprve v posledních 20 letech.Zaměříme-li se na nejvýznamnější škůd-

ce, škodlivost většiny z nich se v průběhu20. století více méně nezměnila a je velmipravděpodobné, že zůstanou důležitými

m. broskvoňová (Myzus persicae), m. mako-vá (Aphis fabae), třásněnka zahradní (Thri-ps tabaci), bejlomorka kapustová (Dasineu-ra napi) na semenných porostech, květilkazelná (Delia radicum), k. cibulová (D. an-tiqua), pochmurnatka mrkvová (Chamaepsi-la rosae, obr. 2), plodomorka zelná (Contari-nia nasturtii), dřepčíci (Phyllotreta spp.,obr. 3), drátovci, tedy larvy některých druhůkovaříků, zejména rodů Agriotes a Hemicre-pidius, lalokonosec libečkový (Otiorhynchusligustici) a některé další druhy tohoto rodu,krytonosec zelný (Ceutorhynchus assimilis),k. cibulový (Ophroninus suturalis, obr. 4) aněkteré druhy listopasů (Sitona spp., obr. 5).Z motýlů jsou nejdůležitější bělásek zelný(Pieris brassicae), b. řepkový (P. rapae, obr.6), můra zelná (Mamestra brassicae, obr. 7),m. kapustová (Lacanobia oleracea), kovo-lesklec gama (Autographa gamma) a oseni-ce polní (Agrotis segetum, obr. 8), kteráspíše škodí v polních kulturách. I když tytodruhy patrně neztratí na důležitosti, velmipravděpodobně nás již nečekají pohromyzpůsobené některými z nich v minulosti.

Obr. 6. Bělásek řepkový (Pieris rapae) je velmipřizpůsobivý druh s širokým rozpětím teplotníchnároků; klimatickou změnou nebude ovlivněn azůstane nadále důležitým škůdcem.

Obr. 7. Housenky můry zelné (Mamestrabrassicae) škodí často na brukvovitých, aleznehodnocují také např. zrající rajčata, papriky ajinou zeleninu.

bělásek zelný a osenice polní. Bělásekzelný se za posledních 150 let přemnožil asidesetkrát do té míry, že mu byla věnovánarozsáhlá pozornost ve sdělovacích prostřed-cích a problém se řešil na nejvyšší státníúrovni. Podobně osenice polní způsobilaněkolikrát obrovské škody, např. v roce1917 byly vyčísleny na 62 mil. korun.

Ale i u těchto nejdůležitějších škůdcůmohou nastat změny. Scénáře vývoje klima-tu počítají se zvýšením teploty, ale srážkový-mi deficity. Význam druhů, které se přemno-žují spíše při chladnějším a vlhkém počasítak může poklesnout. Např. květilka zelnávíce škodí ve vlhčích chladnějších letech,vlhkomilná je také plodomorka zelná. Zavlhkého počasí roste škodlivost slimáků(přesněji plzáků, slimáků i slimáčků), háďá-tek a drátovců. Mšice obecně lépe prospíva-jí při teplém a suchém počasí, ale např.mšice zelná (Brevicoryne brassicae, obr. 1)vyžaduje sice teplo, ale současně vlhko.Škodlivost těchto a některých dalších druhůmůže být nižší, ale mohou se projevit rozdílymezi malo- a velkopěstiteli. Na malýchplochách mohou být totiž negativní vlivyklimatické změny účinněji tlumeny např.stabilní zálivkou nebo zastíněním a uvedeníškůdci nemusí být významněji postiženi.Rozdíly mezi malo- a velkopěstiteli se mo-hou projevit i ve škodlivosti dalších druhů.Malopěstitelé pěstují zeleninu opakovaně na

Málo pohyblivé druhy na nich lépe prosperu-jí, snáze se přemnoží a více škodí než navelkých plochách. Velké plochy mohou býtpři vhodném osevním postupu zakládányv časovém odstupu a ve vzdálenosti, kteráje pro méně pohyblivé škůdce v jednomroce nepřekonatelná. To se týká např. škůd-ců hrachu bejlomorky hrachové (Contariniapisi), obaleče hrachového (Cydia nigricana,obr. 9) a o. luskového (Grapholita lunulana).

Zvýšení teploty zvláště během zimy bymohlo usnadnit přezimování některých taž-ných škůdců. Část populace by mohla trvalepřežívat na našem území, čímž by vzrostlapočetnost a tím i škodlivost těchto druhů. Tomůže nastat u zápředníčka polního (Plutellaxylostella) a kovolesklece gama (Autogra-pha gamma), kteří škodí nejčastěji na bruk-vovitých. Škodlivost teplomilných druhůmůže po oteplení narůstat i ve vyšších po-lohách. Zvýšením venkovní teploty budouovlivněni i skleníkoví škůdci. Ti představujív celém spektru škůdců poněkud specific-kou skupinu, i když v případě zeleniny jdev převážné míře o škůdce pronikající z vněj-šího prostředí. Jen několik z nich je vyslove-ně teplomilných a škodí výlučně nebo ale-spoň významněji ve sklenících. Ve sklení-cích stejně jako ve vnějších podmínkáchjsou významnými škůdci např. mšice bro-skvoňová (Myzus persicae), m. skleníková(Aulacorthum circumflexum), třásněnkazahradní (Thrips tabaci) a t. žlutá (T. flavus).Ve sklenících více než venku škodí např.

21 22

Obr. 8. Housenky osenice polní (Agrotis segetum)způsobily vícekrát v minulosti škody dosahujícídesítek milionů korun; tento druh patrně i nadálezůstane významným škůdcem, ale při kvali-fikovaném přístupu k ochraně rostlin bude možnéškodám včas zabránit.

Obr. 9. Obaleč hrachový (Cydia nigricana) budespíše problémem malopěstitelů než velkých plochhrachu.

kyjatka zahradní (Macrosiphum euphorbiae) dalších místech jižní Francie. Teplotní opti- Oproti nim má v podmínkách středoevrop-nebo vrtalka rajčatová (Liriomyza bryoniae)a téměř výlučně ve sklenících např. moliceskleníková (Trialeurodes vaporariorum),třásněnka západní (Frankliniella occidenta-lis) a vrtalka jihoamerická (Liriomyza huidob-rensis). Následkem klimatické změny bymohly druhy posledních dvou skupin proni-kat nebo přežívat dlouhodobě i ve vnějšímprostředí a působit tam významnější škody.Podmínkou jsou ovšem zimy bez mrazů,v opačném případě je na rostlinách pěstova-ných mimo skleníky možný jen sezónnívýskyt. U třásněnky východní již byl ve střed-ní Evropě výskyt mimo skleníky zazname-nán.

Dostáváme se k otázce, zda se k námmohou rozšířit další neznámí škůdci zeleni-ny. Početnějšího šíření nových škůdců senemusíme obávat, ale několik druhů přecejen připadá v úvahu. Např. makadlovka Tutaabsoluta škodící na rajčatech (minuje jejichlisty), původem z Jižní Ameriky, byla v roce2006 zjištěna ve východním Španělsku,v roce 2007 na Baleárech, v roce 2008 naKorsice a v jižní Francii a v roce 2009 na

mum tohoto škůdce je 15-25 EC a spodnípráh vývoje 7 EC a není vyloučeno, že by přiočekávaném oteplení mohla proniknout aždo střední Evropy. Totéž platí pro dalšíhoškůdce rajčat, také makadlovku Keiferialycopersicella, která byla zavlečena do Itálieasi v letech 2006 nebo 2007. SviluškaTetranychus evansi škodící na lilkovitých ijiných rostlinách je dosud známa z jihozá-padní Evropy a s oteplením se může takéšířit.

Pokusíme-li se o celkovou prognózu, zdáse, že počet škůdců zeleniny bude mírněklesat na úkor méně významných škůdců.Nedojde k zásadním změnám ve významudůležitých škůdců, mírně se může projevitvliv oteplování klimatu a zavádění novýchpostupů v ochraně rostlin (ojedinělá šířenínových škůdců na naše území, změny vý-znamu stávajících). Při regulaci škůdcůbude snaha v maximální míře využívatvědecké poznatky a postupovat v duchuintegrované ochrany a kde to bude možné,ještě šetrnějším způsobem. Základem avýchodiskem těchto postupů budou co nejú-plnější znalosti jejich způsobu života (vývojo-vé cykly a jejich "slabá" místa) a ekologic-kých nároků (stanoviště, vlhkostní požadav-ky, teplotní prahy vývoje, sumy teplot aj.).Velmi důležitá pak bude správná a přesnádeterminace původce škod. S tím pak budesouviset propracovaný monitoring, signali-zace a včasné a účinné způsoby regulace,které neohrozí kvalitu produktů ani okolníprostředí.

Doc. Ing. Hana Šefrová Ph.D.AF, MZLU v Brně

PLZÁK ŠPANĚLSKÝ AOMEZENÍ ŠKODLIVOSTI PLŽŮ

Poslední mírnější zimy napomáhají přezi-mování nejen "našim běžným" plžům, alepřispívají i rychlejšímu šíření nově "zavleče-ného" plzáka španělského (Arion lusita-nicus). V některých neudržovaných lokali-tách a v zahradách se již stává nejškodlivěj-ším plžem. Plzák španělský patří do čelediplzákovitých (Arionidae). Přibližně před 50lety se začal šířit za hranice původníhovýskytu. Do České republiky se dostal z jižníEvropy. V celé Evropě se jedná o historickynejvýznamnějšího a nejproblematičtějšíhoškůdce mezi plži vůbec (Michal Horsák -2002). Plzák španělský dorůstá v dospě-losti délky 8 až 12 cm, a je tak druhým nej-větším plzákem z osmi našich druhů čelediArionidae. Tělo má zavalité, schopné sepolokulovitě stahovat. Zadní konec nohy jezaoblený. Mladí jedinci jsou tmavohnědí av dospělosti má jeho zbarvení různé odstínyv oranžovohnědé škále.Mezi naše nejškodlivější plže patří slimá-

ček síťkovaný (Deroceras reticulatum) (40až 60 mm dlouhý) a o něco menší slimáčekpolní (Deroceras agreste). Ten žije skrytějia je méně častý. Rozmnožují se po celý roka někdy i v mírné zimě. Slimáci a plzáci jsouhermafroditi a každý jedinec vytváří jakvajíčka, tak spermie a mohou se pářit s ja-kýmkoli dospělcem stejného druhu. Jedinecnaklade za rok až 500 vajíček. Za 6 týdnůpo vylíhnutí už mohou přezimovat. Za rokmají dvě až tři generace, žijí šest až osmměsíců. Reprodukční schopnost za vege-tační období je vysoká - uvádí se až 10 000jedinců. Všichni plži si libují ve stinném avlhkém prostředí a nejaktivnější jsou přiteplotách 13 až 18 EC. Optimální je pro nědeštivé a vlhké počasí. Při nevhodnýchpodmínkách se stahují do hlubších vrstevpůdy. Aktivní jsou převážně v noci, přes denjen za vlhkého podmračného počasí. K pře-množení většinou dochází v dubnu až květ-nu a zejména v průběhu teplého podzimu,především na zastíněných lokalitách a natěžších, kyselejších půdách.

ského klimatu plzák španělský (zatím) jenjednu generaci do roka. Kladení vajíčekprobíhá od poloviny srpna do konce září,někdy (při mírné zimě) až do poloviny pro-since. Jeden plž může naklást až 200 vají-ček. První mláďata se líhnou za příznivéteploty už za 1 měsíc po nakladení vajíček.Vajíčka kladená v září a později přezimují alíhnou se příští jaro. Malí, přezimující jedincido délky 1,5 cm mohou vylézat již v lednu(!), pokud teplota vystoupí nad 4 EC. Z větši-ny ozimých vajíček se mladí jedinci líhnouobvykle od prvních dubnových dnů. Maxi-mální početnosti dosahují plzáci španělštív květnu až červnu, kdy jsou zaznamenává-ny nejmasovější výskyty.Škodlivost plžů v zahradnických provo-

zech a na zahradách je pro ideální podmín-ky, které jim zde vytváříme, trvalá po celévegetační období. V temperovaných prosto-rech i v zimě. Zde slimáci způsobují škodyzejména v zelinářství, na jahodách i naokrasných rostlinách. Poškození často bývávstupní bránou pro houbové a bakteriálníchoroby. V napadeném porostu jsou viditel-né lesklé slizové stopy a šedozelený trus.Slizové stopy jsou sekrecí mazlavého hlenu,který umožňuje slimákům a plzákům sepohybovat po většině druhů povrchů.

Postupy likvidace plžů:Na malých pozemcích je všestranně neje-

fektivnější metodou přímý ruční sběr. Tenmá více variant - od běžného sběru až třebapo napichování plžů na bodec, kterým jezakončena hůlka. Nejdůležitější ovšem je,aby se do "boje" zapojili i všichni v okolí,jinak máme stále o "zábavu" postaráno. Připřemnožení pak neudržované plochy působídoslova jako líhně a místa, kde plži přečká-vají nepříznivá období.1. Odstranit možné úkryty (kameny, dřeva,fólie, desky, plechy) nebo je vhodně využítjako lapáky.

2. Odstranit neudržovaný "kompost" aneponechávat větší množství zbytků plo-din, vytrhaných plevelů, posečené trávyapod. Taková místa, kde je vlhko a vlivemrozkladných procesů i vyšší teplota, jsou

23 24

oblíbené úkryty plžů a optimální místa pro vatou brání přelézání plžů a na nejvícekladení vajíček a množení.

3. Pravidelný ruční sběr, nejlépe krátce po aj. Ditrich (2001) uvádí také chlorid sodnýdešti, večer s umělým světlem (baterkou)či brzy ráno. Nasbírané plže je možnézkrmit prasatům či drůbeži (kačenám)nebo ihned zlikvidovat (posypat vápnem,posolit) nejlépe vařící vodou.

4. Vychytávání pod lapáky - vlhké dřevěnédesky, ploché kameny, vlhké hadry, folieaj. lapáky a návnady umísťujeme do stínu.Pro zvýšení odchytu se jako návnada podlapáky doporučují - slupky z melounů,cuket, okurek, pomerančů nebo i několikgranulek návnadových přípravků (VANISHSLUG PELETS, MESUROL SCHNEKEN-KORN). Nutno denně kontrolovat a plžeprůběžně odstraňovat.

5. Použít "pasti", nádoby zakopané dozemě a naplněné pivem (stačí ředěným).Jako návnada mohou sloužit i usmrcenírozdrcení plzáci! (jsou kanibalové). Tamse nalákaní plži utopí (pravidelně podlepotřeby čistit a obnovovat). Vhodné jenechat okraj pasti 1 až 2 cm nad povr-chem půdy, aby do pasti nepadali jiníživočichové (střevlíci).

6. Za suchého počasí lze záhonky, kteréchceme ochránit, ohradit cca 8-10 cmširokým pruhem pilin, které se mohou polítčernou kávou i sedlinou (při snížení účin-ku opakovaně polít, zvláště po dešti). 1 až2 % roztok kofeinu je pro plže smrtelnýmnervovým jedem (rostliny přitom snáší imnohem vyšší koncentrace) a slabšíkoncentrace je odpuzuje (běžně připrave-ný šálek instantní kávy má asi jen 0,05 % hubí i další organizmy. Odlišným typem jsoukofeinu). Místo kávy možno vyzkoušet ičaj, výluh z česneku, kapraďě samce aj. metaldehyd - Vanish Slug Pellets, kterýPlže také odpuzuje cibule, celer, černýbez, hořčice, kerblík, libeček, lichořeřišni-ce, majoránka, rajčata, řeřicha zahradní,šalvěj, tymián, yzop, listy dubu, větve zezeravu (thuja) aj. Je možné použít i dalšípřekážky jako dusíkaté vápno, pálenévápno, saze, popel, samotné piliny nebojejich směsi, borové jehličí, ječné plevy,písek, moučku z vápence a další. Takéúdajně pásky s čedičovou nebo skelnou

navštěvovaná místa nasypat mletý pepř

(kuchyňská sůl). Sůl ale kvůli zasolovánípůdy nedoporučuji. Maximálně jí posypat Biocont Laboratory, Biocontrol aj. Byl vyvi-nasbírané plže v nádobě pro rychlé usmr-cení.

7. Ohrazení záhonku elektrickým ohradní-kem-plůtkem. 5ks neizolovaných tenkých(měděných) drátků (průměru 0,2-1 mm)střídavě + - + - +, uchycených souběžněna pásku umělohmotné síťoviny, napájí9V baterka. Když plž spojí dráty, zažije asito jako když si dáte kontakty baterky najazyk, akorát podstatně silněji. Slimáka toodradí od dalšího posunu a odleze. Pokudto je dobře odizolované, vydrží baterka nacelou sezónu.

8. Výzkum v Anglii prokázal, že povrchpůdy ošetřený mědí snižuje aktivitu slimá-ků a plzáků. Až 90 % slimáků uhynulo,když bylo donuceno přelézt po takto upra-veném povrchu. (Šárka Vondrášková,2006)

Biologický způsob ochranyBiologická ochrana je ke krajině rozhodně

šetrnější. Je sice pravda, že dospělí plzácimají málo predátorů (divoká prasata, ježci,někteří větší ptáci, světlušky), ale mladíjedinci jsou potravou mnoha druhům živoči-chů (draví brouci, žáby, někteří plazi, někteříptáci, hmyzožravci). Snůšky vajíček plžůjsou úspěšně likvidovány dravými plžiz čeledi Zonitidae, zejména Oxychilus cella-rius a O. draparnaudi (i hlemýždi a některý-mi plzáky). Z parazitů, kteří by mohli regulo-vat populaci plzáků, přicházejí v úvahujednak mouchy čeledi Sciomyzidae, jednakparazitické hlístice Phasmarhabditis herma-phrodita. Jde o parazita, který byl již úspěš-ně použit ke tlumení několika druhů plžů aje komerčně dostupný např. Nemaslug.Není pravděpodobné, že by tento parazitvyhubil celou populaci, ale pro regulacipřemnoženého druhu se zdá být velmi vhod-ným. (Oleg Ditrich, 2001)Výhodou biologické ochrany je, že nemá

negativní vliv na životní prostředí a nehubípotenciální predátory.

Nemaslug - biologický přípravek proti látkou je fosforečnan železitý - Ferramolplžům obsahující parazitické hlísticePhasmarhabditis hermaphrodita. Vyrábínapř. belgická firma Biobest. Prodejce:

nut pro skleníky, zahrady, trávníky, kom-posty atd. Háďátka velikosti cca 1,1 mm seaplikují zálivkou nebo postřikem na dobřeprovlhčenou půdu při teplotě 5-28 EC (opti-mum 15 EC). Po dobu působení musí býtdostatečná vlhkost substrátu. Poté háďátkaaktivně vyhledávají slimáky a pronikají donich dýchacími otvory. Napadený slimákpřestává přijímat potravu a za 4 až 21 dnípo infekci hyne. Po dokončení vývoje invaz-ní larvy začnou vyhledávat nové hostitele.Nevýhodou aplikace přípravku Nemaslug jejeho slabší a pomalejší účinek při jednorázo-vém použití na rozdíl od chemického příprav-ku. Podle některých studií napadají tytohlístice (Phasmarhabditis hermaphrodita)zejména vylíhlé a mladé plže, zatímco nadospělce je jejich účinek minimální až nulo-vý. Aplikaci nutno provádět předevšímv době výskytu mladých jedinců.

Chemické přípravky proti plžům (mo-luskocidy) - používat na zahrádce jenom připřemnožení plžů.V současnosti se na trhu setkáme hlavně

s přípravky, které se podle fyziologickéhoúčinku dají rozdělit na tři základní skupiny.Buďto se jedná o preparáty, jejichž účinnálátka působí jako nervový jed - nejčastějimethiocarb - Mesurol Schneckencorn.Dobře účinkuje i za nižších teplot. Jsoutoxičtější, méně selektivní (výběrové) a tím

preparáty, kde je účinnou látkou "suchý líh"

působí jako dotykový a požerový jed. Tenzpůsobuje ochrnutí plžů s nadměrnou se-krecí slizu a má za následek jejich dehydra-taci (vysušení). Tyto přípravky jsou ménětoxické a více selektivní na plže a tím šetr-nější k životnímu prostředí. Obecně všakplatí, že každá chemikálie, navíc i látkaklasifikovaná jako zdraví škodlivá, má určitýnegativní vliv na životní prostředí. Nověschváleným typem je přípravek jehož aktivní

Schneckenkorn. Je registrovaný pro použitíproti slimákům a plzákům na zelenině,okrasných rostlinách a jahodách. Po pozřenípelet přestává plž přijímat potravu a hyne zatři až šest dní. Na rozdíl od metaldehydunení ovlivněna produkce slizu, proto je plžschopen odlézt dále od návnady a uhynulíslimáci nebo plzáci nemusí být na ošetřova-ných plochách vidět. Mnozí to mohou mylněhodnotit jako neúčinnost. Při doporučenémpoužití není u "Ferramolu" klasifikována pročlověka, domácí zvířata, včely a ostatnínecílové organismy žádná nebezpečnávlastnost. Ošetření se provádí na počátkunapadení rovnoměrným posypem mezipěstované plodiny, cestičky, pod pěstebnístoly. Nesmí přijít do styku s ošetřovanouzeleninou.Na zahradách je vhodné umístit návnady

(stačí pouze několik granulek na jednomísto!) např. do kousku trubky, pod dlaždicinebo misku, kterou podložíte tak, aby pod nízůstala asi dvoucentimetrová štěrbina.Návnady umístíte všude tam, kde je předpo-klad výskytu plžů - u nádrží s vodou, po-dezdívek plotu, u kompostu, ve skleníku čipařeništi. Uhynulé plže (pokud jich je většímnožství) odstraňujte i se slizem, posyptevápnem a zaryjte do země. Pokud budetedůslední (i v okolí) můžete se takto na za-hrádce zbavit plžů během krátké doby.

Dodržujte pokyny v návodu na používání,abyste se vyvarovali rizik pro člověka aživotní prostředí.

Ing. Josef Gall Státní rostlinolékařská správa

DUSÍKATÉ VÁPNO PRO ZDRAVOUPŮDU A ZDRAVÉ ROSTLINY

Zvláštní postavení mezi dusíkatými hnojivyzaujímá se svými specifickými účinky dusí-katé vápno, někdy nesprávně nazývanévápnodusík. Pamětníci si vzpomenou nadusíkaté vápno vyráběné v Sokolově, kterébylo v práškové formě, nekvalitně zabalenéa na potíže při jeho aplikaci.

25 26

Dnešní dusíkaté vápno je granulované rozkladu jej musíme zapravit do půdy s před- velmi dobrá, když toto hnojivo rozhodíme na výsledky a působí i na vajíčka plžů. Aplikuje(nepráší) a obsahuje 20 % dusíku a 50 % stihem. Hnojivo se aplikuje 2-3 týdny (v létě vlhkou půdu po výsadbě brambor až do se na místa, kde se plži pravidelně zdržujívápníku (jako CaO). Jeho podstatou je 1-2 týdny) před výsevem nebo výsadbou doby krátce před vzejitím. V této době po- (kolem živých plotů a kompostů), večerkyanamid vápenatý, který vzniká vázáním rostlin na připravené záhony a hráběmi se máhá zmírnit požerky plžů a drátovců, kteří v podobě 0,5-1 m širokých bariérovýchvzdušného dusíku na karbid vápníku. K vý- dokonale promísí s povrchem ornice. Půda způsobují při pěstování brambor velké pruhů, které brání přelezení plžů do porostu.robě dusíkatého vápna je potřeba velké v době aplikace by měla být mírně vlhká problémy. Dusíkaté vápno zmírňuje též Za suchého počasí se zlepší účinnost za-množství elektrické energie, což se projevu- (nikoliv suchá), aby mohl zdárně proběhnout napadení brambor kořenomorkou. pravením dusíkatého vápna do půdy. Ideál-je na jeho ceně. proces přeměny v půdě. Teplé a vlhké ním obdobím je konec zimy, dříve než za-

Jak působí v půdě?Dusíkaté vápno se ve styku s půdní vlh-

kostí rozkládá za vzniku kyan amidu a váp-na. Vzniklý kyan amid se vyznačuje silnýmpesticidním (to je fungicidním, fungistatic-kým, insekticidním a repelentním) účinkemv půdě. Tato kyanamidová fáze končí přemě-nou na močovinu. Tento proces přeměny,který je závislý na vlhkosti a teplotě půdy,trvá přibližně dva týdny. V této etapě přemě-ny se toto hnojivo uplatní svými účinky naničení semen plevelů v půdě, klíčících pleve-lů, plžů a jejich vajíček a dále na ničenípůvodců chorob kořenů - působí proti nádo-rovitosti košťálovin, hnilobě salátu, černáníředkví a ředkviček, korkovitosti a hniloběbulev celeru, padání klíčních rostlin a dal-ších chorob rostlin, které přetrvávají v půdě.Dusíkaté vápno tak zmenšuje tlak chorob,zlepšuje hygienu půdy, pečuje o zdravějšíkultury a zvyšuje výnosovou jistotu.V následující etapě se močovina dále

přeměňuje na amonný a dusičnanový dusíka tak se postupně a rovnoměrně uvolňujedusík ve formě přijatelné pro rostliny. To trvá6 až 10 týdnů a hovoříme o etapě výživyrostlin. Nedochází tak ke zbytečnému apředčasnému uvolňování dusíku a jeho Dusíkaté vápno lze použít i k dezinfekcimožnému vyplavení v dusičnanové (nitráto-vé) formě. Kořenům rostlin je tak dusíkk dispozici dlouhodobě a v přijatelné formě.Dusíkaté vápno je dosud jediné, ve velkémměřítku vyráběné hnojivo, které má zpoma-lenou rozpustnost dusíku. Vysokým obsa-hem aktivního vápníku pomáhá otupovatpůdní kyselost a tak podporuje úrodnostpůdy.

Do půdy s předstihem.Dusíkaté vápno je určeno k základnímu

hnojení před setím nebo výsadbou a vzhle-dem k toxickým meziproduktům při jeho

počasí tuto lhůtu zkracuje a chladné počasí čnou stromy a keře rašit.ji prodlužuje. Hnojivo se v půdě beze zbytkurozkládá a nezanechává v ní žádná škodlivárezidua.

Využití u zeleniny.Na plochách s výskytem nádorovitosti

košťálovin se doporučuje hnojit košťálovinydusíkem vždy ve formě dusíkatého vápna ato v dávce 8-10 kg/ 100 m dva až tři týdny2

před výsadbou. V létě zkracujeme tutoochrannou lhůtu na 1-2 týdny. Při jeho pře-měně v půdě dochází ke ztrátě schopnostitrvalých spor infikovat rostliny nádorovitostí.Tuto vlastnost dusíkatého vápna využívajípěstitelé košťálovin už téměř 100 let.K tykvovitým rostlinám (okurky, tykev,

melouny a cukety) se doporučuje podlepotřeby dusíku 3 až 6 kg hnojiva na 100 m2

dva až tři týdny před termínem výsevu nebovýsadby. Hnojivo důkladně zapravíme dovrchní vrstvy půdy (5 až 10 cm). Vysokýobsah rychle přijatelného vápníku zvyšujekvalitu plodů a jejich trvanlivost. Rostlinymají zdravé kořeny a je menší zaplevelení ataké méně chorob a plžů.Dusíkaté vápno zvyšuje podíl kvalitních

hlávek salátu podle pokusů z Německa o 15až 22 %. Působí totiž proti hnilobě salátu avysoký přísun vápníku omezuje okrajovounekrózu listů (jedná se o krátkodobý nedo-statek vápníku v rostlinách). Dusík se uvol-ňuje postupně během vegetace a tak dusí-katé vápno zabraňuje hromadění dusičnanův rostlinách. Na 100 m se doporučuje apli-2

kovat 3 - 4 kg dusíkatého vápna na jaře 2 až3 týdny a v létě cca 6 - 8 dní před výsadbou.

Před výsadbou brambor.Brambory hnojíme podle odrůdy a jejího nost proti plžům. Je známo, že na plochách

nároku na dusík 3 až 5 kg dusíkatého vápnana 100 m a můžeme jej zapravit do půdy již2

před výsadbou. Účinnost proti plevelům je

U jahod a růží zmenšuje napadení choro-bami.Před výsadbou jahod lze hnojit dusíkatým

vápnem, neboť zmenšuje jejich napadeníchorobami, které přetrvávají v půdě (červe-ná a fytoftorová hniloba jahod a verticiliovévadnutí), potlačuje plevele, drátovce a plže.Na 100 m se doporučuje zapravit do půdy2

3 - 5 kg tohoto hnojiva dva až tři týdny předvýsadbou. Důležité je to zejména na záho-nech, kde častěji pěstujeme jahody.Dusíkaté vápno pomáhá pěstitelům růží

likvidovat zárodky černé skvrnitosti a rzi vevrchní vrstvě půdy a na opadlých listech,použité v dávce 3 kg/100 m na vlhkou půdu2

koncem zimy. Snižuje se tak infekční tlaktěchto chorob v následující vegetaci.

Pomáhá při dezinfekci půdy.Zahrádkářům chybí vhodný přípravek

k dezinfekci půdy ve fóliovnících, pařeniš-tích a sklenících. Proto někteří používají užřadu let k tomu účelu dusíkaté vápno napodzim po sklizni v dávce 1kg na 10 m .2

Tato dávka se rozhodí na povrch půdy azaryje a pak ji ještě můžeme zakrýt polyety-lénovou plachtou. Pokud je půda suchá,doporučuje se před zarytím dostatečně zalít.

zeminy určené pro množení. Provádí setak, že k 1 m zeminy přidáme 2,5 až 3 kg3

dusíkatého vápna, důkladně ji promíchámea dobře navlhčíme. Podle teploty a vlhkostilze takto ošetřenou zeminu použít po 3 až 5měsících. Použitelnost zeminy lze zjistitpomocí testu se řeřichou nebo salátem.

Dusíkaté vápno proti plžům.Dusíkaté vápno má také výbornou účin-

pravidelně hnojených dusíkatým vápnemplži nepředstavují téměř žádný problém. Užv dávce 3 kg na 100 m se dostaví příznivé2

Pozor - nikdy bychom neměli aplikovatdusíkaté vápno na čerstvě vyseté nebovysázené kultury a nikdy na listy rostlin.

Na travních porostechDusíkaté vápno lze využít také při obnově

trávníků v dávce 4-5 kg na 100 m dva2

týdny před výsevem a mělce jej zapravímedo půdy. Tato plocha by měla být udržovánave vlhkém stavu až do výsevu travní směsia v této době hnojivo potlačuje většinuklíčících plevelů. Pomalu a rovnoměrně seuvolňující dusík se postará po dobu několikatýdnů o dobré vzejití a žádoucí růst trávníku.Také stávající trávníky lze hnojit dusíkatýmvápnem již časně na jaře, přičemž je nutnézabezpečit aplikaci rovnoměrně a v přesnédávce hnojiva. Při první aplikaci se doporu-čuje dávka 2 kg/100 m a za 14 dní se2

opakuje. Tím se omezuje nebo zcela hubímech a časně vyklíčené jarní plevele. Hnoji-vo lze použít i k hubení jednotlivých pleve-lů, například pampelišek, kdy aplikujemeobsah jedné čajové lžičky do středu listovérůžice plevele.Na loukách a pastvinách omezuje nejen

výskyt plevelů, zejména mechu, ale chránítaké zvířata na pastvě před napadenímparazity, například motoličnatostí a plicníčervivostí. Používá se na podzim v dávce3 kg na 100 m a na jaře v množství 4 kg na2

100 m .2

Jako přídavek do kompostu.Dusíkaté vápno se doporučuje jako přída-

vek do kompostu, protože také zde působína škodlivé zárodky. Při přeměně dusíkaté-ho vápna jsou usmrceny klíčící semenaplevelů, různí škůdci a určité choroby. Krát-kodobě se to týká i bakterií, které zabezpe-čují tlení. Brzy se však naopak vytvoří takpříznivé podmínky pro mikroorganismy, že

27 28

se rychle zotaví. Při zakládání kompostu názvem Perlka. Malospotřebitelské balení je salátová k rychlení,čekanka hlávková amůžeme použít na každou vrstvu odpadu po 1,3 a 5 kg. Při větší potřebě dusíkatého černý kořen.silnou 20-25 cm 100 gramů dusíkatého vápna je cenově nejvýhodnější balení povápna na 1 m (asi dvě plné hrsti), což 50 kg.2

odpovídá množství asi 0,5 kg dusíkatého V závěru připomínáme, že hnojivo dráždívápna na 1 m kompostovaného materiálu. kůži a sliznice, především oči a dýchací3

Toto doporučené množství bychom neměli cesty. Proto při aplikaci dodržujte základnípřekročit. hygienická pravidla a pracujte zásadně

Dusíkaté vápno se k nám dováží z Ně-mecka v plastových pytlích po 25-50 kg veformě granulí o velikosti 0,5 až 2,5 mm pod

v rukavicích. Dusíkaté vápno se nesmí dos-tat do očí. Během aplikace děti a domácízvířata držte v bezpečné vzdálenosti.

Ing. Miroslav Kalina, Csc.

Použití dusíkatého vápna k dalším plodinám pěstovaných v zahrádce Plodina Dávka Doba použití

v kg na 100 m2

Mrkev, špenát, 3-5 kg 2-3 týdny před výsevem mělce zapravit doředkev, ředkvičky půdyHrách, fazole 2-3 kg 1-2 týdny před výsevem mělce zapravit do

půdy, nebo po vysetí krátce před vzejitímPór, cibule ze sa- 3-5 kg 2 týdny před výsadbou mělce zapravit dozečky půdy, nebo 2-3 týdny po výsadbě aplikovat

rovnoměrně na záhony. Rostliny musí býtsuché!

Celer, rajčata 4-10 kg Nejméně 2 týdny před výsadbou zapravit dovlhké půdy

Reveň 4-8 kg V předjaří před vyrašením

STŘÍDÁNÍ ZELENIN NA ZAHRÁDCE

V zemědělství se pěstují plodiny v určitémpořadí po sobě, tedy v osevním postupu.Stálé střídání plodin je současně preventivníochranou rostlin před chorobami a škůdci.Vývoj chorob a škůdců rostlin se tak brzdí,nebo dokonce zastavuje. Osevní postup seřídí často podle botanické příbuznosti plodinnebo podle jejich rozdílných požadavků naživiny. Příbuzné, nebo stejné druhy rostlinbychom neměli po sobě pěstovat. Pro před-stavu této botanické příbuznosti uvádímev následující tabulce zařazení zeleniny dobotanických čeledí:

Čeleď - druhy zeleniny a rostlin na zelené hnojení:

Merlíkovité - špenát, červená salátová řepaa mangoId.

Bobovité - hrách, fazol a bobzelené hnojení: lupiny, vikve, jeteloviny aseradela.

Miříkovité - mezi kořenovou zeleninu patřímrkev, petržel, celer a pastinák, k druhůmpěstovaným pro řapíky nebo listy zařazuje-me celer řapíkatý a listový, petržel listovoua fenykl sladký.

Brukvovité - zelí, kapusta hlávková, kapus-ta kadeřavá (kadeřávek), kapusta růžičko-vá, kedlubny, květák, brokolice, pekingskézelí, čínské zelí, ředkev, ředkvičky, vodni-ce, tuřín, křen a řeřicha,zelené hnojení: hořčice a řepka.

Tykvovité - okurky, tykve, meloun cukrovýa meloun vodní.

Lilkovité - rajčata, paprika, brambory a lilekvejcoplodý.

Hvězdicovité - salát hlávkový, salát ledový,salát listový, štěrbák (endivie) čekanka

Liliokvěté - cibule kuchyňská, šalotka,česnek, pór, pažitka a chřest.

Které druhy zelenin lze pěstovat za sebou?

Brambory jsou vynikající předplodinou prozeleniny na zahrádce, zvláště proto, ževytvářejí příznivou půdní strukturu, odple-velují půdu, obohacují ji živinami. Pěstová-ní po sobě se u brambor nedoporučujekvůli možnosti přenosu karanténníchchorob a škůdců (rakovina brambor,háďátko bramborové).

Celer možno po květáku, ne ale po sobě,ani po mrkvi nebo petrželi, je dobrou před-plodinou pro špenát.

Cibule a česnek po mrkvi a okurkách, nevšak po sobě, nebo po póru.

Černý kořen se snese po všech předplodi-nách.

Řepa salátová po salátu, raných kedlub-nách, ne ale po špenátu a mangoldu.

Fazole po košťálovinách, mohou se pěsto-vat i jednou po sobě.

Hrách po košťálovinách, ne po póru a cibu-lích, pokud možno následné pěstování ažpo třech letech.

Kedlubny, podobně jako růžičková kapus-ta: je také možno zařadit do sledu meziceler a tyčkové fazole.

Košťáloviny se doporučují pěstovat pobramborách a zeleninách z čeledi bobovi-tých.

Mrkve po košťálovinách, bobovitých, ne alepo celeru.

Okurky po všech předplodinách, po sobě ažpo třech letech.

Pór po všech předplodinách kromě cibulo-vin

Rajčata po všech předplodinách kroměbrambor, mohou se pěstovat i jednou posobě.

Růžičková kapusta po raných bramborách,hrachu, nebo zelenině, která se sklízív červnu.

Ředkve po všech předplodinách, které nepa-tří k brukvovitým.

Salát po všech předplodinách, většinou sepěstuje jako meziplodina.

Špenát po raných bramborách, hrachu,fazolích, ne však po červené řepě, nebomangoldu (podzimní vysev).

Zahrádkář nemůže kvůli omezené výměředodržovat osevní postupy tak, jak by bylonezbytně nutné. Proto lze doporučit častějšípěstování meziplodin zejména na zelenéhnojení. Na zeleninových záhonech používá-me svazenku nebo žito, ne však hořčici ařepku (botanická příbuznost s některýmizeleninami a možnost přenosu chorob aškůdců). Při pěstování košťálovin a okurekse osvědčuje hnojení dusíkatým vápnem,které potlačuje výskyt některých chorob aškůdců v půdě (při výskytu nádorovitostikošťálovin aplikovat do půdy 3 týdny předsetím, či výsadbou dávku 80-100 g/m ).2

Určitou kompenzaci poskytují také smíše-né kultury. Je to pěstování různých plodinna dané ploše. Tím dochází například k lep-šímu využití světla a místa, živiny z půdyjsou také lépe využity a omezuje se zaple-velení. Stejně tak jsou známé účinky protinapadení chorobami a hmyzem. Příkladydobrých a špatných rostlinných sousedů nazahrádce uvádíme níže:Dobří sousedéfazole - mrkev, květákzelí - keříčkové fazolemrkev (raná) - cibulemrkev (pozdní) - pórsalát - ředkvičky, kedlubnyrajčata - petržel, celer

Špatní sousedétyčkové fazole - cibulehrách - fazole, rajčataokurky - rajčatabrambory - rajčatazelí - cibule z výsevu hořčicesalát - petrželNa závěr ještě připomínám, že bychom

měli v zelinářské zahrádce dbát stále nastřídání plodin. Často se pěstují stejnédruhy zeleniny na stejném záhonu libovolnědlouho po sobě. Tím klesá výnos, zhoršujese kvalita a dochází k únavě půdy a k silné-mu rozmnožení chorob a škůdců.

Ing. Miroslav Kalina, CSc.

29 30

MÉNĚ ZNÁMÉ LISTOVÉ ZELENINY NA ZAHRÁDCE

Listová zelenina je často charakteristickárelativně malými nároky na teplotu a kratšívegetační dobou. Díky těmto vlastnostem jevhodná jako předplodina nebo následnáplodina před, nebo po pěstování hlavníplodiny. Některé druhy (např. polníčekkozlíček, roketa aj.) je vhodné pěstovatz postupných výsevů či výsadeb, abychomsi zajistili plynulou sklizeň čerstvých listů.Listová zelenina je velmi bohatě zastoupenarostlinnými druhy z různých čeledí. Vedleběžných zástupců existuje nepřebernémnožství druhů méně známých, které by sijistě zasloužily pozornost pěstitelů a spotřebi-telů. Kromě zeleniny, kterou si blíže předsta-víme v následujícím textu, stojí za zmínkucelá řada dalších zeleninových druhů, jakojsou např. čínské zelí, celer řapíkatý i listo- Roketa setá je zelenina z čeledi brukvovitévý, netradiční typy salátu (chřestový salát;římský salát; listové saláty - zelené a červe-né typu Lollo a dubolisté), čekanka salátová(pro rychlení puků), čekanka hlávková,štěrbák zahradní, potočnice lékařská, ale iněkteré druhy u nás planě rostoucí, kterélze pěstovat - např. pampeliška lékařská,lebeda zahradní, šrucha zelná aj.

Polníček kozlíček (Valerianella locusta)Polníček je nenáročná jednoletá zelenina

z čeledi kozlíkovité (Valerianaceae). Pěstu-jeme jej na venkovním záhoně z příméhovýsevu nebo předpěstované sadby brzy najaře (únor - březen), nebo pak od červencedo poloviny září pro podzimní sklizeň. Výse-vy polníčku od poloviny září do polovinyříjna lze přezimovat a sklízet až časně zjara.Pokud chceme růžice listů sklízet i v zimnímobdobí, bude vhodnější výsev do nevytápě-ného skleníku, kde máme jistotu, že nebuduběhem zimy rostliny pod sněhem. Osivovyséváme do řádků od sebe vzdálených 10až 15 cm, do hloubky 1,5 cm. Při pěstovánísadby vyséváme několik semen do kelímkunebo buňky sadbovače najednou. Výsevyze září vysazujeme během října do sponu10 x 15 cm. Pro skleníkové pěstování volí-me odrůdy odolné vůči plísni. Sklízíme

obvykle celé listové růžice pro přípravu sponu 40-50 x 20-30 cm. Nepravou cibuličerstvých salátů.

Chryzantéma - kopretina věncová(Chrysanthemum coronarium L.)Jedlá chryzantéma je jednoletá rostlina

z čeledi hvězdnicovité (Asteraceae). Pěstujese na jaře (březen - květen), nebo pozdějiod srpna, kdy nehrozí nebezpečí vybíhánído květu. Osivo vyséváme do řádků vzdále-ných 20-30 cm, mezi jednotlivými rostlinamiv řádku ponecháme 10-15 cm, hloubkavýsevu je asi 2 cm. Je možné i předpěstová-ní sadby, kterou ve fázi 3-5 listů vysazujemena stanoviště. Sklízejí se mladé listy nebonerozkvetlé výhony, ze kterých se připravujísaláty.

Hořčice čínská (Sinapis chinensis, syn. Brassica juncea)Hořčice čínská, neboli brukev sítinovitá, je

zástupce listové zeleniny z čeledi brukvovité(Brassicaceae). Její listy jsou nutričně hod-notné a hořčičná silice jim dodává typickoukořenitou chuť. Osivo vyséváme brzy najaře, ve skleníku již od února, na venkovníchzáhonech od března do května. Běhemdlouhých letních dnů vybíhají rostliny dokvětu, proto s výsevy pokračujeme až kon-cem léta (srpen - září). Hořčice čínská dob-ře odolává nízkým teplotám, proto ji lzev nevytápěných sklenících přezimovat. Prosklizeň mladých listů pěstujeme hořčici vesponu 10 x 10 cm, pro postupné odlamová-ní listů starších ponecháme rostliny ve vol-nějším sponu, až 20 x 40 cm.

Mizuna (Brassica rapa var. nipposinica, syn. Brassica rapa var. nappobrassica)Mizuna (neboli mitsuna) je listová forma

vodnice. Patří mezi brukvovité druhy listovézeleniny. Pěstuje se z výsevů od března vesponu 30 x 40 cm, přičemž rostliny dorostouke sklizni asi za dva měsíce. Při pěstovánív hustším sponu (5-10 x 5-10 cm) sklízímemladé listy již za dva až tři týdny. Mizuna semůže vysévat až do letních měsíců, neboťpři správné péči (s důrazem na dostatekvláhy) je odolnější vůči vybíhání do květu.Listy se používají nejčastěji čerstvé propřípravu salátů, je však třeba je včas sklidit,aby nebyly příliš tuhé.

Perila křovitá (Perilla frutescens)Perila křovitá patří do čeledi hluchavkovité

(Lamiaceae). Pěstuje se pro sklizeň listů,které obsahují celou řadu látek prospěšnýchlidskému zdraví. Proto jsou listy vyhledáva-nou surovinou v kuchyni při přípravě salátůa masitých pokrmů. Perila nachází uplatněnítaké jako okrasná rostlina na záhonechnebo v nádobách. Zajímavá je schopnosttéto rostliny odpuzovat některé škůdcezahradních rostlin. Pěstujeme ji obvyklez předpěstované sadby, kterou získámez březnových výsevů ve skleníku. Ve druhépolovině května, jakmile pomine nebezpečípozdních jarních mrazíků, vysazujeme před-pěstované rostliny na venkovní stanovištěve sponu 50 x 30 cm.

Roketa setá (Eruca sativa)

se skromnými nároky na stanoviště a krát-kou vegetační dobou. Roste při nižšíchteplotách, proto je možné ji vysévat již odbřezna na venkovní záhony. Časné březno-vé výsevy je vhodné zakrýt netkanou textilií.S výsevy pokračujeme až do května a poletní pauze pak během srpna až do začátkuzáří. Osivo vyséváme do řádků vzdálených15-20 cm, vzdálenost rostlin v řádku je 1 až2 cm. Mladé listy se používají do salátů,často ve směsi s jinou zeleninou, protože sejedná o druh s výraznou chutí a salát připra-vený pouze z listů rokety by mohl být proněkteré konzumenty až příliš palčivý.

Fenykl sladký (syn. hlíznatý)(Foeniculum vulgare var. azoricum, syn. var. dulce)Fenykl sladký je zelenina z čeledi miříkovi-

té (Apiaceae), jejíž konzumní část (nepravácibule) vzniká ztloustnutím bází řapíků.Pěstuje se na půdách dostatečně zásobe-ných vodou (ne po miříkovitých předplodi-nách). V sušších podmínkách se vytvářejítužší a méně chutné konzumní části a zvyšu-je se riziko vybíhání rostlin do květu. Fenyklpěstujeme z přímých výsevů nebo předpěs-tujeme sadbu, obvykle se vysévá od červnaaž do poloviny srpna. Mladé rostliny vysazu-jeme na záhony asi za 40 dní po výsevu do

sklízíme opatrně, abychom neseřezali kon-zumní část příliš vysoko a nezpůsobili jejírozpad. Sklizený fenykl upravíme zakráce-ním postranních řapíků, středové nejmladšílisty, které jsou indikátorem čerstvosti, všakponecháme. V závislosti na podmínkách lzefenykl skladovat 1-2 měsíce, přičemž opti-mální teploty se pohybují okolo 0 EC a rela-tivní vzdušná vlhkost 90-95 %.

NOVOZÉLANDSKÝ špenát(Tetragonia expansa)Novozélandský špenát má se špenátem

setým podobný způsob využití v kuchyni(příprava špenátu). Jedná se však o rostlinuz jiné čeledi - kosmatcovité (Mesembryan-themaceae). Vzhledem k vyšším nárokůmna teplotu pěstujeme tuto zeleninu obvyklez předpěstované sadby - výsevy od březnave skleníku, předpěstované sazenice pakvysazujeme na venkovní stanoviště, jakmilepomine nebezpečí pozdních jarních mrazí-ků, do volnějšího sponu (40 x 60-80 cm). Odléta až do podzimu pak můžeme postupněsklízet odlamováním mladé koncové částirostlin. Novozélandský špenát poskytujesurovinu pro přípravu špenátu i běhemdlouhých letních dnů, kdy je pěstování špe-nátu setého problematické kvůli jeho vybí-hání do květu.

Mangold (Beta vulgaris ssp. cicla)Tato listová zelenina z čeledi merlíkovité

(Chenopodiaceae) se pěstuje v zásadě vedvou typech: mangold k řezu - s většímpočtem listů, užšími řapíky a mangold řapíka-tý - se silnými dužnatými řapíky. Pro jehopěstování jsou vhodná stanoviště s humóz-ními, hlubokými půdami. Vysévá se 3-4 cmhluboko, spon pro řapíkatý mangold volíme40-50 x 20-30 cm, pro mangold k řezu 20 až30 x 10-15 cm. Sklizeň provádíme odlamo-váním vnějších listů (vybíráme jen zdravé asvěží listy). Čepele listů mangoldu se zpra-covávají obdobně jako špenát a jsou zají-mavé nízkým obsahem kyseliny šťavelové.Řapíky se zpracovávají na salát, nebo seupravují obdobně jako chřest.

Ing. Martin Koudela, Ph.D.Katedra zahradnictví, ČZU v Praze

31 32

PĚSTUJME BRAMBORY, ZE ZAHRÁDKY CHUTNAJÍ NEJLÉPE

V "Situační a výhledové zprávě Bramboryduben 2008", vydané odborem rostlinnýchkomodit ministerstva zemědělství ČR seuvádí, že samozásobitelé (tedy malopěstite-lé a zahrádkáři) vypěstovali na výměře8636 ha 177,2 tis. tun brambor, což je17,7 % z celkové sklizně brambor v Českérepublice. Spotřeba brambor znovu klesla apohybuje se kolem 62 kg na osobu a rok.K neustálému poklesu spotřeby brambordochází i u zahrádkářů. Je to škoda, bram-bor má vysokou nutriční hodnotu a přispívátak k dobrému zdravotnímu stavu člověka.Pokusím se nalézt odpověď, proč dochází

k neustálému poklesu spotřeby brambor iu zahrádkářů, i když nebude zcela určitěvyčerpávající. Mám za to, že to je způsobe-no velmi malou informovaností o odrůdáchbrambor, jejich vlastnostech a hlavně paknepoznání chutě nejchutnějších. Pořád přetrvává stereotyp nerozlišování

odrůd bez ohledu na to, že není bramborjako brambor. Jednoduše jdeme koupitsadbu, jdeme koupit brambory na jídlo doobchodu a ty jsou nám také tak předkládá-ny. Bez podrobného popisu a znalosti nabí-zené odrůdy. Hluboce je v nás zakořeněnaminulost, kdy jsme objednali pytel brambor,ten nám dovezli před dům, my ho uskladnilia pak konzumovali s povzdechem, že letosjsou horší než ty vloni. Pro názornost malésrovnání - jdeme také koupit maso bezhluboké znalosti vlastností, užití a chuti?Dokonce, a to je správné, pečlivě vybírámev nabídce stejného druhu masa. A nabídkaodrůd brambor je podstatně větší, než jedruhů masa. V roce 2008 bylo přihlášeno198 odrůd k uznání. Každá odrůda má jinévlastnosti a samozřejmě jiné užití a chuť. Jetedy z čeho vybírat.Zahrádkář na rozdíl od pěstitele nemá

limitující hlediska - ekonomika pěstování anáročnost odrůdy. Může pěstovat odrůdu,která bude vhodná pro danou potřebu -salát, kaše, příloha a uspokojí v plné mířepředstavu o výborné chuti. Případný výpa-dek u některé odrůdy ho finančně nezlikvi-

duje. Brambory ze zahrádky opravdu chut- Z vlastní zkušenosti mohu "sběratelství"nají nejlépe.Co je v možnostech zahrádkáře, aby se

toto konstatování naplnilo:Předností zahrádkáře je, že se způsobem

pěstování co nejvíce přibližuje dnes tolikmodernímu ekologickému pěstování. Použí-vá minimálně chemické přípravky protichorobám a škůdcům, místo drahých mine-rálních hnojiv používá zelené hnojivo, sháníchlévskou mrvu, plevel likviduje ručně,neprovádí moření sadby a porost předsklizní nelikviduje chemicky. Že toto děláteod nepaměti, souhlasím, splňujete jedenvelice důležitý požadavek výborné chuti,neboť pesticidy, používané velkovýrobouchuť téměř vždy znehodnocují.Další předností je, jak jsem již uvedl, že

není omezován ekonomikou pěstování.U brambor, tak jako u jiných kulturně pěsto-vaných rostlin platí: kvalitní je vesměs ná-kladnější. Je častý případ, že velice chutnýbrambor má nízký výnos, i třeba polovinuobvyklého výnosu. Výnos se ale na zahrád-ce dá zvýšit zálivkou, která je pro zahrádká- mého odhadu by tak došlo k navýšení pro-ře vesměs proveditelná. Velkovýroba jižtaké začíná se závlahami, např. u odrůdyAnnabelle byl docílen dvakrát vyšší výnosnež při pěstování bez závlahy.Neopominutelnou předností je to, že za-

hrádkář se může stát sběratelem a sám sizkoušet a hledat nejchutnější odrůdu. Narozdíl od podobného zkoušení zná výsledekněkolik měsíců po zasázení, zatímco např.rozšířené pokusnictví u jablek trvá několikroků. Musí však sehnat informace o těchnejlepších odrůdách. Jak na to? Nejjedno-dušší je prostudovat degustaci brambor,jako jedinou v takovéto formě u nás nawebových stránkách www.zahradkari.cz podregionálním pracovištěm Třebíč. Tato tabul-ka výsledků se stává pravidelnou akcí za-hrádkářů na Třebíčsku a měla by se státpravidlem i jinde. Vlastnosti jednotlivýchodrůd jsou také detailně popsány v Přehle-du odrůd bramboru, vydávaného Ústřednímkontrolním a zkušebním ústavem zeměděl-ským, kde jej lze i získat. Zde však nejsouuvedeny úplné novinky, ale ani odrůdy dová-žené k nám a nepřihlašované k registraci.

odrůd doporučit, je napínavé a přináší rych-lé výsledky. Je škodou zahrádkáře nevyužítobrovskou nabídku odrůd. A odrůdy jsouv každém roce nové. V roce 2008 se v de-monstračních pokusech firem zabývajícíchse sadbou bramboru, objevilo neuvěřitel-ných 28 nových odrůd. Zde pak pomůžev rychlé orientaci domácí jednoduchá de-gustace, zapsat výsledky a porovnat je sestejně sběratelským kamarádem a pak užjen zbývá odrůdu sehnat.

Co by také přispělo k větší informova-nosti o vlastnostech bramboru?Když se zahrádkář dopracuje k vyhovující

odrůdě, narazí na problém zajištění uznanésadby. Výrobci sadby jsou ve značné převa-ze na Vysočině, málo na Šumavě. Takževzdálenost stovek kilometrů. Již se objeviliprvní obchodníci s nabídkou po předběž-ném objednání a dovozem k odběrateli.V zájmu zahraniční konkurence určitě výrob-ci sadby najdou způsob jak dopravit uzna-nou sadbu co nejblíž k zahrádce. Podle

dukce uznané sadby o 10 % a to určitě stojíza to.Ovlivnit sortiment nabízených brambor jak

k sadbě tak i ke konzumu mohou v nemalémíře i nákupčí obchodních řetězců. Nejsempřesvědčen, že se v nabídce vůbec vyznají.Chtějí-li udržet kvalitní sortiment, tak nemo-hou nakupovat jenom dle ceny. Jako příkladby jim měli sloužit vysoce kvalifikovanínákupčí vína - což jsou špičkoví znalci vše-ho, co se týče vína. Jeden nejúspěšnějšíobchodní řetězec vydává pravidelně již delšídobu detailní popisy nabídky čajů, čokolád,lahůdek, vín, kávy, masa, ryb apod. Jenomjednomu druhu masa věnuje 12 stráneks uvedením i minut a teploty ke kvalitnímuzpracování. Bohužel o bramborách ani řád-ka, pouze nabídka raných či pozdních, my-tých nebo nemytých. Zde jsou tedy obchod-níci hodně pozadu.Moje povídání by nebylo úplné, kdybych

se alespoň zčásti nevěnoval pěstování.Nebudu psát o základních náležitostech,každý zahrádkář má svoje zkušenosti idobré výsledky. Zmíním se o zajímavostechnebo naopak o negativních jevech.

Kvalitní sadba.Předpokladem úspěchu je kvalitní sadba,

koupená s návěskou do 10 kg firemní, nad10 kg úřední tj. s hlavičkou ÚKZUZ.V žádném případě nekupovat brambory bezoznačení uznaná sadba, což je trik posled-ního roku. Na letáčku je uvedena nabídkakvalitních brambor z Vysočiny za cenuznačně nižší než je cena uznané sadby amalým písmem se nabízí za poloviční cenubrambory ke konzumu. Trik, jak neporušitpředpisy a vyvolat dojem že se jedná osadbu. I obchodní řetězce v nabídce sadbyklamou. Stačí nám sadba s označenímstupně množení C1 nebo C2. V prvnímpřípadě lze odrůdu použít ještě další dvaroky, v druhém případě jenom rok, je všaknutné v průběhu vegetace likvidovat jakkolivnemocné nebo tvarově jiné rostliny včetněnasazených hlíz. Varuji před použitím sadbyz vlastního zdroje, jestliže porost byl v před-chozím roce jakkoliv nemocný. V posledníchletech je rekordní výskyt mšic, které jsoupřenašeči viróz. V porostu, neošetřenéminsekticidy, tak získáme u velké části odrůdnekvalitní sadbu.

Příprava sadbyAby brambory zachytily co nejvíce vláhy,

která v květnu nebo červnu obvykle chybí, jetřeba brambory narašovat, lépe pak na-kličovat. Začínám začátkem února uloženímdo komory s teplotou cca 10 EC, po dobu 14dnů, pak na chodbě dalších 4-5 týdnů přiteplotě cca 14-18 EC. Sázím pod fólii kon-cem března a začátkem června sklízím.Dají-li se takto naklíčené brambory do skle-níku, dají se konzumovat již koncem května.Suché a teplé počasí posledních roků měspíš vede k používání větší sadby, u malé jeriziko vlivu sucha na vývoj natě a tím i výno-su. Pro nejranější sklizeň použít odrůdys rychlým vývojem hlíz (producenti je někdyoznačují pro sklizeň v 1. termínu). Mohudoporučit odrůdy Magda, Markéta, Monika,Leoni, Saline, Solist.Některé odrůdy ve sklepě vytvoří dlouhé

klíčky. Odlomte je bez obav při přípravěk nakličování.

33 34

PěstováníDoporučuji sázet více odrůd, ne vždy

každá vyjde. Důležité je kvalitní zpracovánípůdy, které vyloučí hroudy. Není dobré opo-menout okopávku či proorávku, zlikvidujemeplevel bez použití chemie. Pokud se nadaném pozemku vyskytne strupovitost, kteráje jinak vadou krásy, nemá vliv na výnosv případě napadené sadby, nedoporučuji natomto pozemku brambory vůbec sázet.Strupovitost se každým rokem opakuje.Mám několikaleté zkušenosti, že na jinémpozemku jsou sklizené brambory ze stejnésadby zcela čisté, bez strupovitosti. Bram-borovou nať lze kompostovat, ze suché natěse plíseň nešíří.Velice důležité je vydýchání brambor k us-

kladnění alespoň 2-3 týdny ve větranémprostoru, aby došlo k zahojení ran avyřazení nakažených hlíz. Teprve potomuložit do vlhkého a chladného sklepa.Mnoho konzumentů také neví o tom, že

brambory z chladného sklepa (pod 7 EC)není vhodné ihned zpracovávat. Je třebaaby se vydýchaly, přesněji řečeno došlok přeměně cukru, způsobeného chladem,zpět na škrob. Chybně si myslí, že majíbrambory nevratně namrzlé.Doporučené odrůdy podle výsledků více

degustací, pořádaných ÚS ČZS Třebíč.Úvodem konstatování, že obecně platí ne-

vhodnost konzumu velmi raných brambor poNovém roce. Samozřejmě jsou výjimky, alenení jich zas až tolik. Proto v lednu, kdydegustace pořádáme, nehodnotíme VRbrambory, abychom je zbytečně nepoškodi-li. V seznamu jsou abecedně seřazenyodrůdy, které se za poslední tři roky umístilydo 10. místa. Degustujeme vždy okolo 30odrůd. Annabelle, Anuschka, Ambra, An-dante, Antoniet, Baccara, Cecille, Colette,Daniela, Delianne, Finka, Gala, Kariera,Milva, Natascha, Olympia, Princess, Salo-me, Terka.

Závěrem dvě zajímavé informaceNa rozdíl od dřívějších informací o tom, co

obsahují brambory, se nově uvádí obsahvitamínu C 17 až 22 mg ve 100 g, kalorickáhodnota 72 až 86 kcal. Důležité je i to, žebrambory neobsahují žádný tuk.

Úplně novou informací je, že bramborami nají čerstvým hlízám z vlastní zahrádky. vytvoří ledový krunýř - jde o tzv. "iglú-efekt".lze snížit onemocnění rakovinou nebo in- Snahou každého zahrádkáře je mít rané Často sice namrznou horní listy dotýkajícífarktem. Časopis Bramborářství v čísle brambory ke sklizni co nejdříve, v teplých se textilie, ale ostatní části rostliny zůstanou2/2009 zveřejnil výsledky výzkumných prací, oblastech někdy již od druhé poloviny květ- nepoškozené. Jistotu v ochraně proti přízem-týkajících se výnosu a kvality brambor hnoje- na. Tomu výrazně napomůže jejich pěstová- ním mrazíkům však textilie neposkytuje aných selenem. Dle zahraničních experimen- ní pod bílou netkanou textilií, která uspíší bohužel se ani nedá přesně říci, kolik stup-tů bylo zjištěno, že konzumace potravin, sklizeň až o dva týdny. Na trhu se zahradnic- ňů mrazu pod ní brambory vydrží. Nám přiobohacených selenem snižuje výskyt rakovi- kými potřebami je běžně v prodeji polypro- krátkodobém ranním mrazíku přestály podny plic o 64 %, rakoviny tlustého střeva o pylénová textilie Pegas-agro 17 UV v několi- textilií bez úhony -4,5 EC a v jiném roce, kdy58 % a rakoviny prostaty o 64 %. Brambory ka šířkách od 160 cm, s níž mají zahrádkáři došlo k poklesu teplot pod bod mrazu jižlze jednoduchým způsobem postřikem na výborné zkušenosti i při rychlení různých v devět hodin večer a mrazík postupně sílillist obohatit o zmiňovaný selen a při tom lze druhů zeleniny. až do ranního minima -4 EC, nadzemní části mírně zvýšit výnos. Zajímavé je i to, že Její předností je, že je vzdušná, propustná rostlin zcela zmrzla. Rozhoduje více faktorů.selen může být přenášen pomocí sadby na pro světlo i pro vodu, při šetrném zacházení Větší jistotu ochrany proti mrazu poskytujenásledující generaci. Hnojivo, obsahující se dá opakovaně použít, narozdíl od polyety- dvojité pokrytí textilií.selen je ve vývoji a dle informací z Ústřední- lénových fólií (včetně perforovaných) u ní Při okopávkách a přihrnování textilii z jed-ho bramborářského svazu lze očekávat, že nedochází tak snadno k "přehřívání" porostu né podélné strany odhrneme, po vypletí abude k dispozici na příští rok. Informaci o a k zakapávaní sražené vlhkosti na rostliny. okopávce opět přihrneme. Výhodou je, žetom sdělíme zahrádkářům na webových Pod textilii sázíme dobře naklíčenou sadbu textilie ve srovnání s fólií může zůstat nastránkách ČZS v diskuzním fóru o bram- s krátkými, silnými klíčky, a to velmi brzy - porostu déle. Textilii z porostu odstranímeboru. hned, jakmile je půda dobře zpracovatelná. při trvalejším vzestupu nejvyšších denníchMáme se tedy na co těšit. Proto pěstujte Nerozhoduje tolik teplota půdy, která posta- teplot nad 20 EC, neboť při nich se porost

brambory, ty vaše chutnají nejlépe. čuje 6 EC v hloubce výsadby (u ostatních pod netkanou textilií příliš přehřívá a textilieMiroslav Muška, ÚS ČZS Třebíč

PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR ZA POUŽITÍ NETKANÉ TEXTILIE

A PŘÍPRAVA SADBY

Brambory z vlastní zahrádky mají význam-né přednosti proti těm zakoupeným v ob-chodech. Jednak je máme možnost pěsto-vat jako "ekologicky čistou" potravinu, ome-zíme používání chemických přípravků, připromyšleném postupu se obejdeme i beznich. Velkou předností je zejména jejichpečlivá ruční sklizeň s minimálním poraně-ním, která umožní uchovat jejich perfektnízdravotní stav, bezvadný vzhled na povrchui uvnitř hlíz a v porovnání s bramborami pomechanizované sklizni nabízenými v obcho-dech přispěje k minimálním ztrátám.

Velmi oblíbené je mezi zahrádkáři pěsto-vání raných brambor, které jako lahůdkovázelenina zpestřují náš jídelníček v době, kdybrambory z loňské sklizně ztratily již původnídobrou chuť a výživnou hodnotu, rané bram-bory na trhu jsou drahé a stejně se nevyrov-

brambor z neprobuzené sadby má být ale- rostlinám již více škodí, než prospívá. Na-spoň 8 až 10 EC). V teplých nížinných oblas- stanou-li však takové teploty již koncemtech s lehkými půdami bývá termín výsadby dubna či na začátku května (před přícho-v příznivých letech již v první dekádě břez- dem "ledových mužů"), necháme textiliina, jinde začínáme sázet s různým zpoždě- shrnutou na jedné straně záhonu a v přípa-ním podle místních klimatických a půdních dě ochlazení ji znovu natáhneme. Za chlad-podmínek. ného jara lze ponechat textilii na porostu ažTextilii natahujeme na záhon hned po do sklizně. V zahrádce je vhodné využít i

výsadbě v šířce větší než je šířka přikrýva- nízkého tunelového krytu s fólií nebo netka-ných řádků (160 cm přes dva řádky nebo nou textilií, který usnadňuje manipulaci a320 cm přes čtyři řádky) a "přebytečnou v případě silnějších mrazíků umožňuje pře-část" po stranách přirolujeme a zahrneme krytí rohoží, plachtou apod.zeminou. Vzešlé rostliny velmi lehký povlak Při pěstování raných brambor pod netka-textilie nadzvedávají, proto ji ve srolované nou textilií samozřejmě využíváme i ostatníčásti postupně uvolňujeme, aby rostliny tradiční opatření podporující časnou sklizeň,neutiskovala. Pod textilií se vytváří příznivé k nimž náleží volba vhodné odrůdy, použitímikroklima, vyšší průměrná teplota a vlhkost zdravé, předklíčené sadby a zálivka v obdo-vzduchu i půdy, brambory pod ní asi o týden bí přísušku. Zahrádkář si musí zvolit někte-dříve vzcházejí a rychleji rostou. Použití rou z velmi raných odrůd s krátkou vegetač-textilie je tedy opodstatněné pouze pro ní dobou, jejichž hlízy mají v době sklizněčasné termíny sklizně raných brambor, vyhovující obsah sušiny (nesmějí být přílišzatímco při pozdější výsadbě v teplotně vodnaté) a jsou chuťově hodnotné. Zákla-příznivějších podmínkách již žádný efekt dem pro dobrý výnos pěkných hlíz ranýchnepřináší. brambor a samozřejmě i ostatních konzum-Textilie částečně chrání rostliny před ních brambor je kvalitní, zdravá a vitální

jarními mrazíky, neboť vypařovaná voda na sadba. Proto by měl zahrádkář k sázenívnitřní straně v kapilárách textilie zmrzne, a používat originální uznanou sadbu vždy

35 36

s označením odrůdy a množitele (stupně plánování množství sadby. Chceme-li sklízet klad zářivkami (světlo brzdí růst klíčků doC2, C1, popř. E; perspektivně, snad již odroku 2010, v novém označení B, A , popř. E)každoročně nakoupenou ve specializova-ných prodejnách. Její kvalita byla úřednězkontrolována a zajišťuje i odrůdovou pra-vost.Vlastní sadbu raději nesázíme, nebo jen

za předpokladu, že jsme ji sklidili z bezvad-ných a zdravých rostlin a máme zahrádkuve vhodném prostředí (bramborářská ob-last). Jinak se nám s velkou pravděpodob-ností do sadby přimíchají hlízy rostlin trpí-cích virózou či jinou chorobou, které napohled vypadají zcela zdravě, ale rostlinyz takové sadby bývají zakrnělé (někdy vů-bec nevyrostou), výnos je snížený, na po- vání" sadby. Po probuzení hlíz je uložímezemku zbytečně rozšiřujeme choroby. Přesa-zování uznané sadby po jeden až dva rokymůže být úspěšné ve středních a vyššíchpolohách, zatímco v nížinách je nutné obmě-ňovat sadbu každoročně (zde totiž sadbarychle degeneruje).Nedoporučuje se krájení sadby, které

dříve bývalo (z úsporných důvodů) dostirozšířené. Při krájení hrozí značné rizikošíření chorob; například suchá fuzariováhniloba se i při malém výskytu napadenýchhlíz krájením rychle šíří a zničí tak veškerousadbu; přenášejí se i další choroby. Jsme-lipřesto nuceni pro nedostatek sadby hlízykrájet, provádíme to jen u zdravých hlíz. Tykrájíme vždy jen podélně, od korunky (částhlízy s většinou oček) k pupkové části.Rozkrájenou sadbu necháme několik dnív malé vrstvě oschnout, aby rány zaschly avytvořila se korková vrstva.Pro časnou sklizeň raných brambor pěsto-

vaných pod netkanou textilií i bez ní jevhodná sadba větší velikosti, protože dosta-tek zásobních látek u ní podporuje rychlejšístart a větší ranost. Nakupujeme proto tzv.velké třídění sadby (šířka hlíz 4-6 cm). Propozdější sklizně lze použít i menší sadbu(2,5-4 cm); drobnější hlízy však budou mítméně klíčků a vyroste z nich menší početstonků. Proto menší sadbové hlízy sázímev řádku hustěji, hodně drobné hlízy můžemedávat i po dvou. S tím je nutné počítat při

čerstvé hlízy od konce jara až do podzimu a délky, klíčky jsou pevnější). Relativní vlhkostvypěstovat si i brambory na uskladnění, je při předkličování je vhodné (ale ne nezbytnétřeba mít několik odrůd, aby nám vše neu- - o něco více scvrknou) udržovat nejménězrálo najednou, měli jsme výběr různých na 80 % (mlžením v místnosti, popřípaděvarných typů (pevnější či moučnatější kon- přímo na hlízy). Asi týden před výsadbou jezistence dužniny po uvaření), chutí a dal- vhodné předklíčené hlízy otužovat (nejlépeších vlastností. Pěstujeme-li však více od- při teplotě 6 až 8 EC), aby se připravily narůd, nesmíme dopustit jejich smíchání - při teplotu půdy.sázení, při sklizni, ve skládce ani při přípra- Z hlediska ranosti se velmi osvědčily ivě v kuchyni.V případě pěstování raných brambor

včetně jejich pěstování pod netkanou textiliíje nezbytnou podmínkou pro časné sklizněsadbu předklíčit či zakořenit, neboť předklí-čená sadba poskytuje vždy ranější sklizeň,zpravidla o 10-14 dní a její zakořeňovánípřispěje k dalšímu zkrácení vegetace.Než začneme předkličovat, hlízy narovná-

me na lísky nebo zeleninové přepravky,nejlépe korunkovou částí (polovina hlízys více očky) nahoru. Předkličovat začnemeasi 4 až 6 týdnů před výsadbou (při nižšíchteplotách až 8 týdnů). Proto je třeba koupitsadbu s dostatečným předstihem nebo dlemožnosti již na podzim. Předkličovánímbychom měli získat klíčky 1,5 až 3 cm dlou-hé, se základy kořínků v podobě hrbolků as vytvořenými růžicemi lístků. Vlivem předkličování na světle má každá

odrůda zcela charakteristický typ klíčků lišícíse velikostí, barvou, tvarem, ochmýřením adalšími znaky; proto při případném pomí-chání odrůd je lze po předklíčení opět snad-no roztřídit.K dosažení potřebné délky a kvality klíčků

při předkličování není třeba dodržovat nijaksložitý ani přísný režim, naopak lze různěimprovizovat. Předkličovat můžeme přiteplotách v rozmezí asi od 8 do 18 EC (přivyšších teplotách by hlízy zbytečně mocscvrkávaly), kterým přizpůsobíme dobupředkličování (delší doba při nižších teplo-tách) a režim osvětlení. V prvních 7 až 14dnech necháme hlízy v tmavé místnostinebo rovnou na světle probudit či mírněnarašit. Poté je již předkličujeme v místnostis denním světlem (i ve skleníku) nebo za-čneme osvětlovat 8 až 12 hodin denně napří-

"dlouhé bílé klíče", tj. asi 4 až 5 cm dlouhé,silné klíčky vyrostlé při záměrném předkličo-vání ve tmě (nikoliv tenké sklepní klíčky,které se k výsadbě nehodí). Takto předklíče-né hlízy však musíme sázet velmi opatrně.Tam, kde je to možné, lze využít i "zakořeňo-

v bedničkách, zasypeme rašelinou a v teplea vlhku necháme hlízy vytvořit bohatoukořenovou síť a klíčky. Zakořeňovat může-me i předklíčené hlízy, které vložíme např.do kořenáčů nebo kelímků s otvorem vedně, zasypeme je vlhčí zeminou nebo rašeli-nou, případně zalijeme. Hlízy zde za 5 až 7dní vytvoří bohaté kořeny a základy budou-cích stonků.Sadbu brambor určených pro pozdější

sklizně lze rovněž předkličovat a při pěsto-vání brambor bez chemických postřiků taklze dosáhnout jistějších výnosů. Nové hlízyzačnou růst asi o 14 dní dříve a v doběšíření plísně bramborové (dokáže rychlezničit nať) je výnos o dost vyšší než u rostlinz neprobuzené sadby. Na druhé straněmusíme počítat s tím, že porosty z předklíče-né sadby dříve dozrají a hlízy z nich budouv teplejším sklepě dříve klíčit.Sadbu brambor pro pozdější sklizně však

většinou nepředkličujeme, ale je vhodnénechat ji narašit dva až tři týdny v teplémístnosti (délka klíčků asi 0,5 cm) nebonechat hlízy alespoň probudit. To námumožní vyřadit ze sadby nemocné a málovitální hlízy, které se neprobudily. Navíc asio týden urychlíme vzejití a snížíme tak rizikonapadení ještě nevzešlé sadby v půděchorobami, které bývá vyšší v letech s chlad-ným a vlhkým počasím po výsadbě.

Prof. Ing. Karel Hamouz, DrSc.Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze

RAJČATA NA ZAHRADĚ, ANO ČI NE

U nás jako v celém světě jsou rajčatavelmi oblíbenou zeleninou. Přestože jsousvětově ve spotřebě na 1. místě ze všechzelenin, spotřeba pořád stoupá. I u nás jemáme v obchodech celoročně, ale bohuželne v žádané kvalitě, proto bude mít i dobudoucna jejich pěstování na zahrádkáchrozhodně perspektivu. Není nad rajče, kterédozrává do červeného stavu na keři. Chuťo-vě i nutričně je nesrovnatelně lepší než to,které se sklízí předčasně a dozrává nadlouhé cestě ke spotřebiteli.V současné době na našich zahrádkách

převládají rajčata vysoká (tyčková), které jenutno vyvazovat a vyštipovat po celou vege-tační dobu, Jsou tedy velmi pracovně nároč-ná. Byla a jsou určena k přímému konzumua na saláty, naopak keříčková (determinant-ní) rajčata, často nazývaná také průmyslovásloužila hlavně k výrobě protlaků, kečupů,šťáv.Několik roků jsme hodnotili náš sortiment

tyčkových odrůd jak z hlediska výnosů taknáchylnosti na praskání plodů a jako ne-vhodné odrůdy velmi náchylné na praskáníse ukázaly odrůdy Tornádo, Romus, Domi-no. Odrůdy Domino a Tornádo jsou výnoso-vě spolehlivé, ale na praskání velmi citlivé.Nejlépe se osvědčily z velkoplodých odrůdTipo, Torino a z drobnoplodých, Bejbino F1.Bejbino bylo hodnoceno rovněž jako chuťo-vě nejlepší odrůda. Neosvědčila se v po-sledních letech odrůda Orkádo, která mělavysoký podíl prasklých plodů. Výnosověspolehlivé, ale středně náchylné na praská-ní byly odrůdy Parto a Pedro.Vzhledem k tomu, že již neplatí, že keříčko-

vá rajčata mají drobné plody, jsou škrobnatéchuti s nízkým obsahem kyselin a výnosověhorší, lze předpokládat, že i na zahrádkáchse budou pěstovat keříčkové odrůdy, pra-covně nenáročné, s pevnými, ale chuťovědobrými plody.V českém sortimentu jsou k dispozici dvě

keříčkové hybridní odrůdy s kulovitými,pevnými plody, trvanlivostí v červenémstavu až 14 dní a výnosově špičkové Mari-enka a Darinka. Pochopitelně, že cena

37 38

hybridů je vyšší, ale každopádně se to růstem se výborně osvědčila pro pěstování jsou náchylnější k pokřivení a deformacím. nižšího vzrůstu poskytuje atraktivní, smeta-vyplatí. Obě odrůdy mají v průměru 90 až v truhlících a nádobách, proto byla zařazena Kapie jsou vhodné k nakládání, konzervaci nové plody jehlancovitého tvaru a velmi100 g plody, pevné, krásně vybarvené.Velké i do kolekce MINI zahrádka. a sterilaci. Pevný lusk je možná úplně ma- příjemné šťavnaté chuti. Mezi hlavní před-masité plody (120-140 g) má i nově připravo- lým handicapem při konzumaci za čerstva, nosti AMY patří stabilně vysoký výnos avaná hybridní odrůda s pracovním označe- oceníte jej ale při konzervování - výsledný perfektní zdravotní stav. Malým handicapemním SM 208/03 F1. Standardní výnosnou produkt nezměkne ani po roce skladování. této odrůdy je fialové líčko na plodu zaodrůdou je odrůda Proton s menšími, ale Kapie jsou skupinou odrůd Balkánu a střed- chladných podzimních dnů ke konci vege-velmi pevnými plody, velké, pevné plody má ní Evropy, mimo tuto oblast se šíří až v po- tace.rovněž odrůda Pavlína. sledních letech.Je tedy z čeho vybírat i mezi keříčkovými

odrůdami.doc. Ing. Ivan Malý, CSc.

Zahradnická fakulta, MZLU v Brně

CO JE ZAJÍMAVÉHO V ODRŮDÁCH PAPRIK

Paprika patří na českých zahrádkáchk nejpopulárnějším plodinám. Již dávno jepryč doba, kdy se pěstovala pouze na jihuMoravy. Skleníčky a fóliovníky se dostaly"daleko na sever", mnohdy stačí papricepouze zástěna z fólie nebo záhřevná lokali-ta. Globální oteplování nám v tomto případěnahrává.Odrůd paprik dostupných pro zahrádkáře

jsou desítky, možná stovky. Jak se v nichvyznat?

I papriky patří do velké rodiny zelenin,které k nám přišly přes moře, z Ameriky. Zastaletí, po která se v Evropě i Asii pěstují, tuvznikly nové odrůdy a celé skupiny paprik,které jsou zpátky reintrodukovány i do svépůvodní vlasti. Jsou to maďarské špičatépapriky, kapie nebo v posledních letechčeský příspěvek - baby paprička HAMÍK.Tato odrůda se vymyká všem pokusům osprávné zařazení. Menší, oválné plodys kulatou špičkou zrají ze zelené barvy dojasně oranžové. Silná a kompaktní rostlinajich nese velké množství. Čím HAMÍK sku-tečně vybočuje z řady, je jeho sladkost.Šťavnatá stěna plodu je skutečně SLADKÁ.Plody jsou prakticky bez semen, na zmenše-né placentě jich najdete pouze pár. Odrůdaje vhodná do skleníků i fóliových krytů,v nejteplejších oblastech a na chráněnýchstanovištích i do volné půdy. Kompaktním

ALMA PAPRIKATato maďarská národní specialita je spoje-

na s maďarskou kuchyní pupeční šňůroustejně jako maďarský guláš nebo haláslé.ALMA paprika je označení pro jablíčkovoupapriku žlutozelené barvy. Zraje do červena,ale v tomto stadiu se prakticky nesklízí. s geneticky zablokovanou tvorbou anthokya-Pravá ALMA paprika je kulatá, žlutozelená, kapie je středního vzrůstu. Plody jsou štíhlé, nu, fialového barviva, které u AMY způsobu-s hrubou stěnou plodu. Vyniká plnou chutí a jehlancovité, určené ke sklizni v botanické je zmiňovaná fialová "líčka". Hybridní efektaroma. Stěna plodu je šťavnatá a sladká, zralosti. Jde o pravou kapii s pevnými plody se u SUPERAMY projevuje vyšší vitalitou,jádřinec a žilky mírně pálí, podobně jako ideálními pro sterilaci. stabilním výnosem a výraznou raností.u nám známé PCR. Pěstitelsky má stejné Plody jsou větší než u AMY s ještě hrubšínároky jako ostatní zeleninové papriky - dá stěnou. Pole i fóliovník této odrůdě svědčí.se pěstovat ve skleníku i fóliovém krytu, na Nechte plody této odrůdy vyzrát, sbírejte jezáhřevných lokalitách i venku. ale smetanově bílé, tehdy jsou nejchutnější.Tajemství ALMA papriky je v její přípravě. Při "nalévání" a zakulacování plodu roste do

Receptů je tolik jako na zmiňovaný guláš. šířky jeho stěna. Nevyzrálé, podtržené plodyMají ale jedno společné - konzervaci celých jsou méně chutné a rychle vadnou.plodů v sladkokyselém nálevu. Plody drob-noplodých odrůd se konzervují vcelku, spolus jádřincem a semeny, stejně jako kozí rohy.Lahůdkou jsou větší plody plněné zelím.Odstraňte stopku plodu (nemusíte vybíratjádřinec ani semínka) a naplňte plod nakrá-jeným zelím. Zalijte plody ve sklenici nále-vem "na okurky" a sterilujte. Pravá ALMApaprika má pálit. Do sklenice s plody může-te vložit jednu až dvě feferonky. Jedenz originálních receptů radí dát malou fefe-ronku do každého plodu. To již ale ALMApaprika nepálí - to hoří. Plody naplněnézelím se dají konzervovat i mléčným kvaše-ním, stejně jako naše tradiční kysané zelí.

CZENTESI CSÍPOS je ta pravá, mírněpálivá maďarská ALMA paprika.

KAPIETento název jsme kdysi převzali od sku-

tečné červené kapie, bulharské odrůdys názvem Kurtovskaja kapija. Pravá kapie jepaprika v botanické zralosti červená, s plo-chým plodem, který má pevnou stěnou.Význačným znakem této skupiny je dvojko-morový, na průřezu plochý plod, který se vevelkovýrobě lépe rozřezává, odsemeňuje azbavuje placenty - žilek v plodu. Drobnounevýhodou dvoukomorových plodů je to, že

RAFAELA F1 - tato velmi raná hybridní

LYDIA je univerzální nehybridní kapie propole i fóliové kryty. Štíhlé jehlancovité plodyrychle červenají a sklízíme je výhradně začervena.

LUNGY F1 je přechodný typ mezi kapií azeleninovou paprikou. Je to univerzální,vysoce adaptabilní hybrid, který vyniká výbor-ným zdravotním stavem. Je vhodný propolní pěstování, v chladnějších oblastech ido folníků a skleníků. Má štíhlý, převážně ale trojkomorový plod

s pevnou stěnou, která neměkne při sterilacia současně je příjemná ke konzumu začerstva. V době zralosti přecházejí plody zezelené do tmavě červené barvy. Plody jsouvhodné pro přímý konzum v technické azejména v botanické zralosti včetně sterila-ce. Zahrádkáři ocení univerzálnost jak po vysokými výnosy i v méně příznivých pod-stránce pěstitelské, tak i z hlediska použití mínkách. Paprika středního vzrůstu proplodů. pěstování na poli, v chladnějších oblastech

JEHLANCOVITÉ PAPRIKYTento typ našel centrum svého rozšíření

v Maďarsku a odtud se dostal na Slovenskoi do Čech. Jenom pomalu se dostává i dojiných částí světa. Odrůdy s jehlancovitýmtypem plodu sice nemají tak silnou stěnudužiny jak kvadratické papriky, vynikají aleodolností k horším klimatickým podmínkám,výraznou adaptabilitou a tím, co zahrádkářezajímá nejvíc - vysokou násadou plodů.

AMY je nejpěstovanější nehybridní odrůda,nekorunovaná královna mezi polními papri-kami. Tato velmi raná odrůda středního až

SUPERAMY F1 je hybridní analog AMY

SLOVANA F1 vyniká mimořádnou přizpůso-bivostí různým podmínkám prostředí. Rostli-ny jsou vyšší, v příznivých podmínkách ažvysoké. Plody jsou široké tupé jehlancezelené barvy, vynikající pevností a mimořád-nou přizpůsobivostí různým podmínkámprostředí. V porovnání s odrůdou SLÁVYmá SLOVANA těžší plody s pevnější a sil-nější stěnou.

SLÁVY F1 - špičkový hybrid se stabilně

i ve folnících a sklenících. Plody jsou širokéjehlance s pevnou, středně silnou stěnou,v technické zralosti světle zelené, v botanic-ké červené.

KVADRATICKÉ PAPRIKYHrubá stěna plodu, šťavnatá a chutná

dužina jsou znaky většiny kvadratickýchpaprik. Jsou převážně určené pro pěstováníve sklenících a fóliových krytech. Při opti-málních podmínkách z těchto odrůd získátemaximum. Jsou však "náročné milenky",když se jim nevěnujete, zklamou Vás. Potře-bují teplo, pravidelnou výživu a zálivku.Potřebují hýčkat.

39 40

SASKIA F1 se vyznačuje zvláštní, hráškově JALAHOT. Plody této odrůdy jsou menší TECHNICKÁ ZRALOST je zralost, ve kterézelenou barvou plodů v technické zralosti. se běžně sklízí plody paprik - většinou jeTaké chuť těchto velkých obdélníkovitých charakteristická žlutozelenou, zelenou neboplodů je mimořádná, obdobně jako přizpůso- smetanově bílou barvou plodu. Důležité je,bivost různým podmínkám prostředí. Vzrůst abyste plody "nepodtrhli" a sklízeli je ažrostlin je vyšší, barva plodů v botanické tehdy když jsou plně narostlé a nalité, kdyzralosti tmavě červená. již stěna plodu dosáhla odrůdově specifické

KVADRY F1 - polní kvadratická paprikastředního až vyššího vzrůstu. Středně veli-ké, ale těžké plody jsou v technické zralosti na fyziologicky zralými semeny, plody majísmetanové a v botanické světle červené. většinou červenou nebo oranžovou barvou.Doporučujeme je sklízet v technické zralosti, Rychlost s jakou odrůda přechází z techno-kdy velmi dobře snáší krátkodobé skladová- logické do botanické zralosti je odrůdovouní i přepravu. Je velmi vhodná i pro pěstová- charakteristikou, např. odrůdě AMY trvání ve folnících, kdy poskytuje stabilně vyso- dlouho, než zčervená a je určena pro skli-ké výnosy velmi chutných plodů. zeň smetanově zbarvených plodů. Obecně

LAMUYO typ - MAXI paprikyÚsloví "co je malé to je hezké" neplatí

vždy. Někdy máme náladu na "čím větší,tím lepší". Papriky se často rozdělují doskupin - kapie, kvadratické, jehlancovité,beraní a kozí rohy... Ty, které vynikají velký-mi plody, se označují jako LAMUYO typ.Jejich plody jsou dlouhé, hranolovitéhotvaru, běžně dosahující délku 20 cm, přisprávném pěstování i 30 cm. Stěna plodu ječasto zprohýbaná, hrubá, tužší konzistencea příjemné chuti. Hybrid SAMURAI F1 máplody tmavozelené, zrající do karmínověčervené barvy. Novinka TEO F1 se velikostíplodů předchozímu hybridu vyrovná. Tma-vozelená barva plodů se v průběhu zránímění do žluta.Obě odrůdy jsou vhodné do skleníků a

fóliových krytů. Rostliny jsou pevné a mo-hutné s tmavě zelenými listy. Jestli chcetevypěstovat MAXI plody, nechte rostlinudostatečně zmohutnět, vyštípejte první květya v průběhu vegetace nechte na rostlině 3,maximálně 5 květů najednou. Pravidelnázávlaha a pravidelné přihnojování jsoupodmínkou.

PÁLIVÉ PAPRIKYDávno pryč je doba, kdy se z pálivých

paprik pěstovala pouze PCR a feferonkaKORÁL. Dnes zahrádkář ví, že není pálivéjako pálivé. Za pálivost paprik je odpovědnýalkaloid capsaicin, který obecně podporuje

zažívání - zlepšuje sekreci žaludečních šťáva prokrvuje sliznice. Podle posledních vý-zkumů je tato látka úhlavním nepřítelemnasycených mastných kyselin, snižuje hladi-nu cholesterolu v krvi, lidově řečeno "čistíkrev". Vědci předpokládají, že menší početchorob srdce a cév u jižanských národůsouvisí právě s účinkem capsaicinu. Stovkylékařských studií v posledních letech potvr-dily vliv capsaicinu na zmírnění projevůartritidy, na snížení srážlivosti krve a tímsnížení nebezpečí infarktu, na snížení přízna-ků lupénky. Pouze na začátku jsou práceověřující vliv capsaicinu na potlačení zhoub-ného bujení. Úroveň pálivosti je analytickydaná obsahem capsaicinu udávaného v tzv.SHU jednotkách. Sladké papriky obsahují 0jednotek, čistý capsaicinový extrakt 16 milio-nů SHU.

Dostupný sortiment pálivých paprik přechá-zí v pálivosti od slabě pálivých OSTRY F1 aPCR, přes středně pálivé JALAHOT F1 aPÁLIVEC, pálivé KORÁL a chilli papričky ažpo silně pálivé HABANERO. Pro vaši lepšíorientaci v pálivých paprikách a usnadněnívýběru toho, co budete pěstovat, jsmezavedli na sáčcích s osivem logo "dráčka,který chrlí oheň". Tato figurka nám připadalanejbližší pocitu, který nastává po konzumacipálivých paprik. Ve spodní části loga jebarevná stupnice od zelené (nejméně páli-vá) přes modrou (středně pálivá) až počervenou, která prostě "hoří". Posuvný vy-křičník na této stupnici znázorňuje stupeňpálivosti.

V minulých letech se českým zahrádká-řům dostala poprvé do rukou originálnímexická paprika HABANERO. Je tím nejpá-livějším, co je zatím v sortimentu paprikběžně k dostání. 300.000 SHU mluví samoza sebe. Pevné a dekorativní rostliny jsouvhodné i pro pěstování v truhlících nabalkónech či oknech. Jestli jste ji vyzkoušeli,víte již, že je skutečně pálivá a dávkovat jidoporučujeme skutečně po špetkách.Výběr mexických paprik je ale podstatně

širší a proto pro vás máme něco "tak akorát"- jde o papriku typu "jalapeno", odrůdu

ale tlustostěnné jehlance 7,5 cm dlouhé a3,5 cm široké. Typickým znakem typu jala-peno je plod na povrchu úplně hladký, bezzprohýbání nebo rýhování. Tmavězelenábarva plodů se zráním mění do červené.JALAHOT můžete pěstovat ve fóliovýchkrytech a sklenících, v teplých oblastechnebo záhřevných lokalitách i na poli. Odrůdaje snesitelně pálivá i pro Středoevropany. Jevýborná do typického chili con carne ale i dosalátů, leča nebo guláše. Vyzkoušejte pa-pričky jalapeno zapečené se sýrem - roz-krojte plody podélně na polovinu, vyberteplacentu se semeny, naplňte papriky sýremdle vaší chuti a dejte zapéct až změknou.Získáte výbornou pochoutku k pivu i k vínu.

PÁLIVEC je středně pálivý, delší "kozí" roh,na řezu téměř kulatý. Má vyšší vzrůst atmavě zelené plody zrající do červena. Jeurčen nejen pro sterilaci, ale i pro přímýkonzum v technické i botanické zralosti.Nevyhovuje vám pálivost? Vyzkoušejte"beraní roh" SAMARA. Světle zelené plodymůžete sterilovat stejně jako PÁLIVEC.

Chilli papričky je označení pro odrůdy seštíhlými, silně pálivými plody. Jsou dostupnév celé paletě barev - DAMIÁN (červená),KILIÁN (oranžová) a KRISTIÁN (žlutá).Plody jsou tenké, dlouhé 5-8 cm. Rostlinyvyžadují teplo a dostatečnou zásobu živin.Výborně reagují na kapkovou závlahu. Jsouurčené pro pěstování na poli, ve fóliovnícíchi sklenících. Tyto odrůdy jsou vhodné i propěstování v nádobách.

Malý paprikový slovníček

HYBRID - F1 - první filiální generace pokřížení mateřské a otcovské generace(odtud F1). Hybrid vyniká vysokou vyrovna-ností, výnosem, kvalitou plodů a přizpůsobi-vostí k různým pěstebním podmínkám.V hybridní odrůdě je možno "skládat" vlast-nosti jejich rodičů - např. barva plodu neboodolnost k chorobám. Další generace popřesevu hybridní odrůdy se vyznačuje štěpe-ním v mnoha znacích a poskytuje nevyrov-nané potomstvo.

šířky.

BOTANICKÁ ZRALOST je charakterizová-

rychle červenají všechny kapie.Ing. Peter Gajdoštin, SEMO Smržice

JEDNODUCHÉ ZPŮSOBY PĚSTO-VÁNÍ HUB DOMA A NA ZAHRÁDCE

V poslední době najdeme v obchodechširoký sortiment pěstovaných hub. Kdo sichce ale houby vypěstovat sám, má dnesširokou škálu různých postupů. Nejjednoduš-ší metodou je zakoupit v některém ze za-hradnických center blok substrátu hlívynebo žampiónu. Takový blok substrátu hlívymá buď proříznuté otvory ve fólii, nebootvory prořízneme, aby jimi mohly nasazenéplodnice prorůstat. V případě hlívy stačísubstrát umístit v osvětleném prostoru sezvýšenou vlhkostí a chránit vyvíjející sehouby před přímým osvětlením. Lépe sestabilní vlhkost udržuje v místnosti, kde nenítaké takové riziko vzniku škod působenímslimáků.U zakoupeného bloku žampiónového sub-

strátu musíme nejdříve zjistit zda-li je sub-strát prorostlý bílým podhoubím a pokud ne,potom musíme několik dnů počkat, dokudpodhoubí proroste celým objemem substrá-tu. Potom odřízneme fólii na povrchu, sub-strát do hloubky 3-5 cm prokypříme. Povrchpotom utužíme a naneseme rovnoměrněspeciální zeminu, která bývá k bloku sub-strátu přiložena. Zeminu také nakypříme,

41 42

urovnáme ale nestlačujeme a tentýž den 2x šedá, plesnivá s černými ložisky vhodná plodnic ucha, které je vítanou složkou asij- Problém je však v tom, že cca polovinapokropíme v odstupu 3 hodin po 500 ml není. Nařezanou slámu vložíme do velkého ských pokrmů. populace tento gen v těle postrádá a protira-vody. Doporučuje se umístit blok se substrá- polyetylénového pytle a zalijeme ji vřelou Zkušenosti z minulých let ukazují, že si kovinný účinek se pak výrazně snižuje.tem do teploty 22-25 C na dobu 7 dnů. Pro vodou. Následující den uřízneme rohy pytle můžeme na zahradě vypěstovat i smrže. Cestou, jak to částečně eliminovat, je výběr 0

udržení vysoké relativní vlhkosti se doporu- a vypustíme přebytečnou vodu. Pro pěsto- Stačí zakoupit kůrovinu v pytlích, nastlat ji odrůd se zvýšeným obsahem glukosinolátů.čuje na tuto dobu povrch zakrýt kusem vání ve větším se sláma máčí ve větším na záhon v létě nebo během časného podzi- Mezi ně patří i nehybridní odrůda Limba.mikroténové folie. Jakmile dosáhlo podhou- kotli s vřelou vodou. K substrátu pak přidává- mu a v následujícím roce můžeme očekávat V některých státech je používána ve farma-bí na 1/3 povrchu, kde zemina zbělá, zemi- me 2-3 % zrnité sadby. Slámu pak osázíme úrodu smržů. Ty se objevují vždy v následu- ceutickém průmyslu pro přípravu přírodníchnu hluboko prohrabeme a zase urovnáme, rovnoměrně do celého profilu. Pytel shora jícím roce po mulčování a to od konce preventivních léčiv proti rakovině. Její dalšípřičemž dosavadní teplotu udržujeme. Po těsně zavážeme a z boku prořízneme 6-10 dubna do začátku května. V další letech výhodou pro pěstování na zahrádce je i to,3-4 dnech dáme bloky do nižší teploty nejlé- otvorů o průměru 2-3 cm. Mycelium houby úroda ustává. Je nutné ale v případě suché- že patří k odrůdám remontantním, tzn. pope 17-19 C a v krátké době můžeme spatřit prorůstá 20-30 dnů podle teploty. Ta by ho jara nastlanou plochu často na jaře sklizni hlavní růžice vytváří množství boč-0

jak podhoubí uzlíčkuje a začíná vytvářet měla být optimálně 20-25 EC. O vlastním zalévat. ních výhonů, s dalšími menšími růžicemi,zárodky plodnic. Jakmile dosáhne většina pěstování pak platí totéž co bylo řečeno Ing. Ivan Jablonský, CSc. které lze sklízet postupně. Ve srovnánízárodků velikosti hrášku, můžeme 2-3x zalít u pěstování hlívy na zakoupených blocích. s většinou dalších odrůd na trhu je i výraznědávkou 300 ml. Sklidíme 1. vlnu a s koncem Existuje ještě další způsob, jak pěstovat ranější.vlny kulturu opět 2x zalijeme. Pokud dodrží- hlívu ku příkladu v domácnosti. To je postup Dalšími druhy, které neopomene pěstovatme všechny základní pěstitelské zásady a pěstování na slaměných peletách firmy snad žádný zahrádkář, jsou cibule a česnek.potřebnou hygienu, můžeme sklízet žampió- ATEA s.r.o., která vyrábí pelety z kvalitní V posledních letech však řada zahrádkářůny 4-6 týdnů. Vyplozený žampiónový sub- slámy. K pěstování použijeme 3-5 litrový prožívá při pěstování cibule, zejména zestrát pak dáváme na kompost nebo jej zarý- mikroténový sáček. Do něj nalijeme 2 litry sazečky, velké zklamání. Důvodem je napa-váme do záhonů určených k výsadbě zele- vřelé vody a do vody nasypeme 1 kg slamě- dení vrtalkou pórovou, jejíž významnějšínin 1. trati. ných pelet. K práci použijeme ochranné škodlivost byla prvně monitorována v roceHlívový substrát si ale můžeme připravit i rukavice, abychom se neopařili a hned po 1993 na jižní Moravě a v současné době se

sami. Volíme pěstování na dřevu nebo na zalití pelet vodou obsah sáčku zvenčí pro- již rozšířila po celé republice. První genera-řezané slámě. Při pěstování na špalcích hněteme a těsně uzavřeme úvazkem. Na ce dospělých much klade v dubnu až začát-nebo pařezech používáme dřevo několik druhý den, kdy substrát zchladnul, prořízne- kem května vajíčka do bazálních částí listůtýdnů po kácení v době vegetačního klidu me 4 menší otvory v sáčku a do nich zasu- cibule. Vylíhlé larvy pak vyžírají parenchy-(dub, buk, habr, bříza, topol, olše jsou nej- neme kolíčkovou sadbu. Sadba prorůstá matické pletivo listů, dochází k jejich krouce-lepší). Používáme většinou kolíčkovou v optimální teplotě 3-4 týdny. Prorostlý ní, zastavuje se růst a může dojít až k totál-sadbu a k disposici je v současnosti asi 5 sáček necháme odplodit ve světlé vlhké nímu zničení porostu. Chemická ochrana jerůzných druhů hlív. Důležité je pracovat místnosti nebo jej zavěsíme do stinné koru- velice problematická. V současné době jev čistém prostředí s čistým vrtákem na dře- ny stromů jako ochranu před slimáky. Místo povolen pouze přípravek Decis EW 50 nebovo o průměru 10 mm a zaočkované dřevo slaměných pelet můžeme s výhodou použít Decis Flow 2,5. Jsou však účinné pouzezabalit buď do strečové fólie nebo do polye- pelety nebo brikety z listnatého dřeva ale na proti dospělcům, ne proti larvám, takžetylénového pytle a těsně uzavřít, abychom ně narazíme jen velmi zřídka. Tato metoda aplikaci je třeba několikrát opakovat pochránili dřevo před vyschnutím. Na jaře je ve vývoji a během krátké doby nám na- dobu trvání náletu. Je škoda, že nelze dopo-zaočkované špalky prorostou ve sklepě do bídne k pěstování řadu dalších pěstovaných ručit zálivku přípravkem Reldan 40 ECsrpna a tehdy je vkládáme do půdy na hub. v koncentraci 0,125 %, jehož aplikace spo-stinném a vlhkém místě. Pokud máme špal- Nabízí se i různé způsoby pěstování, kdy lehlivě larvy vrtalky usmrtí a i silně poškoze-ky měkkého dřeva (bříza, topol) plodí již jen pomáháme přírodě v tom, aby houby ný porost regeneruje, protože tento přípra-téhož roku na podzim nebo v budoucím vyrostly. Jedna z možností je, že si vyhléd- vek je registrován v zeleninách pouze proroce na jaře. Špalky tvrdého dřeva plodí až neme keře černého bezu na kterých najde- použití v česneku a košťálové zelenině.v roce následujícím. Špalky se zpravidla me staré odumřelé větve obrostlé plodnice- Poslední možností, jak porost cibule ochrá-vyplodí během 3-5 let. Pařezy plodí mno- mi černé houby - ucha Jidášova. Vezmeme nit, je přikrytí netkanou textilií po dobu nále-hem delší dobu. samozavlažovací truhlík, větve nařežeme na tu dospělců. Vrtalka pórová škodí i na po-Stále oblíbené je pěstování hlívy na řeza- délku truhlíku a vložíme je do truhlíku, který rostech česneku, ale poškození nebývá tak

né (pšeničné) slámě. K tomu účelu je třeba dle návodu naplníme vodou. Pokud budeme zásadní jako u cibule. Větší poškozenízískat balík v suchu skladované slámy, větve trvale udržovat ve vlhku, můžeme česneku má na svědomí houbomilka česne-kterou poznáme podle žluté barvy. Sláma očekávat v krátké době bohatou úrodu ková, jejíž larvy požírají pletiva, a při silném

NĚKTERÁ SPECIFIKA A PROBLÉMY PŘI PĚSTOVÁNÍ ZELENINY NA ZAHRÁDKÁCH

Rozvoj vědy a výzkumu, jakož i společen-ský vývoj patří k hlavním aspektům, které setak jako v jiných oborech výrazně podílejí ina změnách v oboru zahradnictví a potažmoi zahradničení. Zahradničení má v našichzemích dlouholetou tradici. Většina zahrád-kářů považuje pěstování zeleniny spíše zakoníčka, který jim přináší v případě úspěšné-ho pěstování radost než za nezbytný zdrojobživy. V posledních letech se i při tétočinnosti objevila některá specifika a problé-my. Každoročně se na trhu objevují novéodrůdy, kde řada z nich vyžaduje speciálníagrotechniku, vyskytují se nové choroby aškůdci, mění se spektrum přípravků naochranu rostlin. Chceme-li se tedy dočkatoné radosti při sklizni, je třeba umět na tytonové skutečnosti reagovat.Jedním z druhů, které v posledních letech

zaznamenaly významný nárůst na trhu, jebrokolice. K její oblibě u drobných pěstitelůrozhodně přispěla relativně menší náročnostna pěstování, například ve srovnání s květá-kem. Dalším faktorem je i zvýšená přítom-nost látek, které mají prokazatelně antikarci-nogenní účinky. Nejvýznamnější z nich jsouglukosinoláty a z nich pak především sulfo-rafan. Zásadní vliv na jeho vstřebávánív lidském těle má gen s označením GSTM1.

43 44

výskytu dochází k postupnému žloutnutí od není odůvodněná představa, že přítomnost Ředkvičky jsou oblíbenou zahrádkářskou žlutými plody a odrůda Venus s plody oran-nejmladších listů až k úplnému odumření kulturou pro svoji krátkou vegetační doburostliny. Jarní ošetření proti houbomilce (25-40 dní), a lze je proto pěstovat jakočesnekové provádíme, jakmile dojde k otep- předplodiny, meziplodiny i jako následnélení nad 10 EC. Ošetření je třeba po 14 kultury. I u tohoto druhu zaznamenalo šlech-dnech jednou až dvakrát opakovat. Mnoho tění v posledních letech výrazný progres.pěstitelů každoročně řeší problém, kdy Existují odrůdy v široké škále barev (bílázahájit sklizeň česneku. Je určité zažité Albena, žlutá Zlata, fialová Viola), dálepravidlo, že u paličáků je to v době, kdy se v dvoubarevném provedení červenobílé anarovná květní stvol. Mnohem přesněji však nepřeberné množství odrůd červených.určíme optimální dobu sklizně, pokud ucho- Rozhodujícím kritériem pro výběr odrůdy bypíme květní stvol mezi prstem a ukazováč- měly být podmínky a doba pěstování. Jsoukem těsně nad cibulí a prsty stiskneme. vyšlechtěny odrůdy pro teplé či studenéV momentě, kdy květní stvol promáčkneme, rychlení, odrůdy pro jarní či podzimní polníje třeba zahájit sklizeň. Řada diskusí se pěstování, ale i odrůdy pro celoroční polnívede i na téma skladování česneku. Sklado- pěstování. Správným výběrem odrůdy provatelnost je dána jednak geneticky, ale i dané podmínky a období pak předejdemepodmínkami skladování. K nejlépe skladova- zklamání. I u tohoto druhu zaznamenávámetelným odrůdám patří např. odrůda Dukát. v posledních letech zesílený atak škůdců,Pro dobré uchování česneku je nejdůležitěj- zejména blýskáčků a dřepčíků, a je protoší nízká vzdušná vlhkost. Je proto lepší nutné dbát jejich výskytu zvýšenou pozor-česnek uskladnit při pokojové teplotě a nost. Kromě chemické ochrany je možnévlhkosti 40-45 %, než v chladném sklepě, zabránit poškození porostů i jejich překrytímkde se vzdušná vlhkost může pohybovat netkanou textilií. Pokud položíme textilii nakolem 70 % i více. záhon po zasetí, je vhodné po vzejití zkont-Okurky jsou dalším zahrádkáři oblíbeným rolovat vzcházivost a porost případně dojed-

druhem. Na trhu se v posledním obdobíobjevily desítky nových odrůd, a to jak oku-rek salátových, tak i nakládaček. U nakláda-ček pak výrazně vzrostl počet odrůd parteno-karpických, u nichž však stále přetrvávajímylné představy o jejich použití a pěstování.Partenokarpie je vlastnost rostlin vytvářetplody bez předchozího opylení. Rostlinyvytvářejí výlučně samičí květy. Přetrvávávšak chybný názor, že sama tato skutečnostje zárukou vysokého výnosu. Partenokarpic-ké odrůdy je vhodné pěstovat tam, kde jenedostatek opylovačů, jako např. ve sklení-cích, ve fóliových krytech nebo v oblastech,kde je dostatečná izolace (alespoň 500 m)od ostatních odrůd s převážně samičímkvetením. V případě, že dojde k opylenípartenokarpické rostliny pylem z jiné odrů-dy, začnou se v plodu normálně vyvíjetsemena a plody pak mohou být značnědeformované. Dnešní nové odrůdy s převáž-ně samičím kvetením vytvářejí sice samčíkvěty, ale na každém nodu se samčímkvětem bývá zpravidla i květ samičí, takže

samčích květů snižuje výnos. Tyto odrůdyjsou tedy vhodné do míst s vyšší koncentra-cí ploch okurek, jako jsou zahrádkářskékolonie apod. Dnešní nejnovější odrůdynakládaček jsou zpravidla geneticky nehoř-ké, s vysokou odolností proti plísni okurko-vé, ale i dalším chorobám. Jako příklady lzeuvést nové partenokarpické odrůdy s hustoujemnou bradavičnatostí (Partner F1, KarenF1), partenokarpické odrůdy s řídkou hru-bou bradavičnatostí (Zuzana F1, Orfeus F1,Alhambra F1), odrůdy s převážně samičímkvetením s řídkou hrubou bradavičnatostí(Fantasy F1, Corveta F1, Alice F1, Aloe F1,Marieta F1) a odrůda s jemnou hustoubradavičnatostí Twigy F1. Při rozhodování,zda vysévat tzv. hustoostné nebo hruboost-né odrůdy je kromě jiného třeba přihlédnouti k místu pěstování. Hustoostné odrůdy jsouzpravidla citlivější k teplotním výkyvům, ajsou proto vhodnější do nejteplejších oblastípěstování okurek. Hruboostné odrůdy pakmůžeme pěstovat i ve vyšších polohách,případně v kombinaci s pěstováním veskleníku nebo ve fóliovém krytu. Protožestoprocentní rezistence na odolnost protiplísni okurkové zatím neexistuje, výrazně senapadení plísní snižuje při pěstování systé-mem vertico. Rostliny jsou vedeny na drá-těnce, dříve dochází díky proudění vzduchuk jejich osušení po ranních rosách a rozvojplísně se tak eliminuje. Při pěstování sklení-kových salátových okurek, z nichž naprostávětšina je partenokarpická, prožívá řadapěstitelů dilema, zda boční výhony vyštipo-vat, či ne. Obecně lze považovat za platné,že u odrůd s dlouhými plody (tzv. hadovky)vyštipujeme všechny boční výhony, protožetyto rostliny by nebyly schopny veškerounásadu plodů i na bočních výhonech uživit(Saladin F1, Marta F1, Saturn F1). U odrůds kratšími plody (Sherpa F1, Twenty F1,Aikon F1) zaštipujeme boční výhony za 3.listem. Tento postup pak výrazně zvýšíjejich výnos i dobu plodnosti. Po výsadběskleníkových okurek je rovněž vhodné od-straňovat všechny květy až do 5. nodu.Rostliny pak zmohutní, nevyčerpávají setvorbou plodů na prvních nodech a nedo-chází pak k výpadkům ve vyšších patrech.

notit na konečnou vzdálenost. Nejcitlivější jeporost právě v době vzcházení, kdy ho vefázi děložních lístků mohou škůdci totálnězničit. Pokud textilii používáme při studenémrychlení jako ochranu proti chladu ve sklení-ku nebo fóliovém krytu, je třeba vzít v úva-hu, že jejím použitím se mění světelnépodmínky a porost je třeba pravidelně kont-rolovat, aby nedošlo k předčasnému vytaho-vání natě a vybíhání do květu.Utrhnout si a ochutnat rajče na vlastní

zahrádce je snad potěšením pro každéhopěstitele. I u rajčat se objevily desítky no-vých odrůd a každý si může vybrat podlesvého gusta od odrůd třešňového typus hmotností plodu 20-25 g, např. CherrolaF1, přes odrůdy koktejlových rajčat (30-40 gSpencer), až po odrůdy s různými přívlastkyjako např. melounové (Duo), citrónové(Citrina), hruškové červené či žluté (Rada-na, Perun), banánové (Taiko), obří (Brutus).V nabídce jsou i odrůdy balkónových rajčat,které lze pěstovat v truhlících, jako odrůdaVilma s červenými plody, odrůda Aztek se

žovými. Tyto odrůdy jsou však spíše prozpestření sortimentu a základem pro pěsto-vání i na zahrádce zůstávají stále odrůdyčervených rajčat s hmotností plodů 80 až130 g. S výstavbou a rozšiřováním super-marketů se u nás na trhu začala objevovata stále se prodávají rajčata typu LSL (z ang-l. Long Self Life), jejichž plody se vyznačujídlouhodobou skladovatelností, měsíc i více.Tyto plody ze supermarketů však častopostrádají chuť a rajčata připomínají snadjen tvarem a barvou. Je to velká škoda,protože šlechtění v posledních cca 10 letechzaznamenalo i v tomto směru výrazný po-krok a na trhu je v současné době k dostáníi osivo odrůd rajčat typu LSL, které se svýmichuťovými vlastnostmi vyrovnají klasickýmodrůdám a jsou i dlouhodobě skladovatelné.Z českých odrůd lze připomenou Pedro F1,Spencer, Akron F1 či Dafne F1. Proč tedyrajčata ze supermarketů nechutnají, je způ-sobeno především špatným výběrem odrůdze strany obchodníků, pro něž stále hlavnímkritériem výběru zůstává cena a skladovatel-nost. Asi největším problémem při pěstovánírajčat zůstává napadení plísní bramboro-vou. U kulturních odrůd zatím 100% odol-nost neexistuje a přenos resistence z pla-ných forem je pro šlechtitele stále během nadlouhou trať. Přesto lze vhodnou kombinacícitlivé chemické ochrany a dodržovánímněkterých agrotechnických opatření rajčataúspěšně pěstovat až do pozdního podzimu.S chemickou ochranou je třeba začít včas,preventivně při signalizaci výskytu plísně,nejpozději při prvních projevech na listech,což bývá kolem poloviny června. Vhodné jeaplikovat systémový fungicid, jako např.Acrobat MZ. Postřik lze po 10-14 dnechopakovat, ale je třeba vzít v potaz předpo-kládanou dobu dozrávání plodů, protožeochranná lhůta je u tohoto přípravku 21 dnů.Poté je vhodné přejít na ochranu kontaktní-mi fungicidy, jako např. Ridomil GOLD MZ68 WP (ochranná lhůta 3 dny) nebo Bravo500 (ochranná lhůta 7 dnů). Plíseň se rychlevyvíjí za vlhkých podmínek a postupuje odspodku rostliny nahoru. Základem proúspěšné pěstování by měl být výběr slunné-

45 46

ho a vzdušného stanoviště. Zálivka rajčat by však uvědomí, že i listy kedlubnů, zejména nou variantu (Dubáček) či červenou (Redin).měla být podmokem, aby nedocházelok ovlhčení listů. Plody na jednotlivých vija-nech jsou vyživovány vždy listy nad nimi.Proto vždy po sklizni plodů na daném vijanunebo v případě napadení plísní i těsně předsklizní list nad tímto vijanem odstraníme asamozřejmě zlikvidujeme tak, aby nemohlodojít k dalšímu šíření infekce. Tyčkovárajčata samozřejmě v průběhu celé vegeta-ce vyštipujeme. V našich podmínkách narostlinách obvykle dozrává 4-6 vijanů. Podosažení tohoto počtu je proto vhodné za-štípnout vegetační vrchol, abychom podpoři-li vývoj posledního vijanu před ukončenímvegetace. Přestože rajče je rostlinou samosprašnou,

při pěstování ve fóliových krytech nebo vesklenících se často stává, že některé plodyjsou neopylené, což se následně projevujena zpomalení jejich růstu, zůstávají polovič-ní, i menší. Při pěstování ve venkovníchpodmínkách postačuje k dokonalému opyle-ní i pouhé proudění vzduchu a samozřejměi přítomnost opylovačů. V krytých prostoráchnedostatečnému opylení předejdeme, po-kud s rostlinami alespoň jednou denně zatře-peme.Dalším zahrádkáři oblíbeným druhem je

kedluben. Při šlechtění nových odrůd jehlavní pozornost zaměřena na odolnostproti dřevnatění dužniny a proti praskáníbulev. Při výběru odrůdy pak opět beremev úvahu způsob pěstování, tzn. chceme lirostliny rychlit nebo je pěstovat na poli. Prorychlení pak vybíráme odrůdy s nižší natí akratší vegetační dobou, jako např. Luna,z hybridních odrůd pak Korfu F1 či Kref F1.Pro polní pěstování můžeme použít i výšeuvedené, ale i Kartago F1 a z pozdnějšíchpak Troja F1, či letitou, ale stále oblíbenouodrůdu Gigant. Z modrých kedluben projarní a podzimní polní pěstování je paknovinkou odrůda Ballot F1. Kedlubny jevhodné pěstovat z předpěstované sadby,kde pro výrobu sadby počítáme cca 4 týdny.Přerostlá sadba může způsobit problémy přivývoji bulev, které se mohou protahovat, čise vůbec přestat vyvíjet a rostliny vytvořípouze mohutné olistění. Málokterý pěstitel si

mladé, mají vysokou nutriční hodnotu, do- Vysoce výnosná je i odrůda Rosela se silněkonce výrazně vyšší, než samotné bulvy. bublinatými a zkadeřenými středně červený-Jedná se především o obsah vitamínu C, B, mi listy. Listové saláty můžeme pěstovat jakprovitamínu A, vápníku, železa, fosforu, z předpěstované sadby, tak i z přímýchdraslíku, ale i dalších látek. Přebytečnou výsevů a prakticky celoročně. Při výsadběsadbu tedy nemusíme vyhazovat, ale listy předpěstované sadby dbáme na to, aby-použít do míchaných salátů, jakož i mladé chom sadbu „neutopili“, tzn. abychom jilisty po sklizni bulev. I v případě, že si vybe- sázeli výše (cca o 0,5 cm). Předejdeme tímreme odrůdu odolnou proti praskání, může- problémům s podehníváním. Pamatujme, žeme být nemile překvapení. Za odrůdu odol- salát mají kromě nás ve velké oblibě i šnecinou proti praskání se považuje ta, která a slimáci, proto je jejich přítomnost na záho-odolává vláhovým a teplotním výkyvům. nu nutno pravidelně monitorovat a v případěK praskání bulev však může dojít i druhotně, potřeby včas zasáhnout.po napadení škůdci, zejména krytonoscem Nejen pěstování zeleniny, ale i okrasnářepkovým, který klade vajíčka v blízkosti část zahrady včetně travního porostu, jevegetačního vrcholu, kde je tkáň nejřidší. chloubou leckterého zahrádkáře. ZávěremSamotné mikroskopické poškození povrchu tedy zůstaňme u okrasného trávníku. Pokudbulvičky a následně z vajíčka vylučované si uvědomíme, že trávník sečeme 1x týdněenzymy, které mají za následek zbytnění a v letních měsících i častěji, dostaneme sepletiva, jsou pak příčinou druhotného pras- k tomu, že je právě tou nejnáročnější kultu-kání. Je proto vhodné opět použít překrytí rou na zahrádce, která odčerpává několika-netkanou textilií, případně šetrnou chemic- násobně větší množství živin než zeleninovékou ochranu. či okrasné druhy. S hnojením bychom měliZe salátů pak drobní pěstitelé začínají začít již v předjarním období, kdy můžeme

stále ve větší míře preferovat zejména dodat základní živiny granulovanými hnojivysaláty listové. Je to především z toho důvo- jako např. NPK nebo Cererit, a to již nadu, že většinu listových salátů lze sklízet sněhovou pokrývku. S dalším přihnojovánímpostupně, tzv. česáním, a sklizeň z každé můžeme počkat až po první seči, což bývárostliny lze na rozdíl od salátů hlávkových zpravidla začátkem až kolem poloviny dub-rozdělit na delší časové období. Zpravidla na. Pro přihnojení je vhodné použít speciál-jsou i odolnější proti vybíhání. Salát patří ní granulované hnojivo pro trávníky, nejlépek nutričně nejhodnotnějším zeleninám, 2-3 dny po seči a zásadně pokud nenízejména v jarním období. Kromě vitamínů trávník vlhký. Přihnojování je vhodné poC, B, E, PP, provitamínu A, obsahuje i vý- každé druhé seči. Toto hnojivo obsahujeznamná množství minerálních látek, jako je vyšší podíl dusíku. V závěru vegetace, tj.draslík, fosfor, železo, vápník, sodík, hořčík v září, volíme opět hnojiva s vyšším podílemzinek, jód apod., ale i další významné látky draslíku, fosforu a vápníku. Intenzivní výži-jako kyselinu listovou, lactucin, hyoscianin, vou trávníku omezíme i výskyt mechu, kterýaspergil, některé enzymy a další látky pro- se rozšiřuje zejména při nedostatku živin aspěšné metabolismu a celkovému zdravot- zvýšené kyselosti půdy.nímu stavu. Sortiment listových salátů je i Vážení přátelé zahrádkáři. Pokud Vámbarevně a tvarově rozmanitější, takže je lze tento článek, který byl sestaven v podstatěkromě klasického použití s nálevem použí- na základě Vašich nejčastějších dotazů,vat jako přízdoby či do smíšených zelenino- pomůže k lepším výsledkům při pěstování,vých salátů. Saláty typu „Lollo“ jsou silně můžeme se i v budoucnu věnovat dalšímzkadeřené, od světle zelené barvy (odrůda zeleninovým, ale i okrasným druhům. VašeRekord), přes světle červenou (Merlot) až další konkrétní dotazy můžete zasílat i napo tmavě červené (Crimson, Nikolaj). Z du- adresu dotazy@moravoseed.cz.bolistých salátů můžeme zvolit rovněž zele- Ing. Luboš Srbek, Moravoseed s.r.o.

EKOLOGICKÁ NEBO BIOZELENINANA ZAHRÁDCE

Je řada zelenin, které může zahrádkářpěstovat bez opakovaného používání che-mických postřiků, minerálního hnojení tj. bezchemie. Může si vyrobit na vlastní zahrádcebiozeleninu, kvalitní jak po chuťové stránce,tak biologicky hodnotnou.S úspěchem je to možné u kořenové

zeleniny, mrkve, petržele, pastináku, celeru,červené salátové řepy. Důležité je pro pěs-tování vybírat kvalitní odrůdy s vyššímstupněm rezistence vůči houbovým choro-bám. Namátkou je možno jmenovat celerkde je výhodné se zaměřit na odrůdy Neon,Kompakt, Albína RC F1, u kterých je vysokárezistence vůči septoriové skvrnitosti (rzi-vosti), totéž platí u kořenové petržele u od-růd Alba, Atika, Jadran, Orbis. První třijmenované mají i výbornou odolnost vůčipadlí.Předpokladem úspěšného pěstování petr-

žele je včasný výsev nejlépe začátkembřezna a co nejranější jednocení. Pak jsoukořeny petržele kvalitní, dobře skladova-telné.Neměli bychom zvláště na těžkých a také

chudších půdách zapomínat na pastinák,kde jsou v českém sortimentu už dvě odrů-dy: Dlouhý bílý a Kama. Červená salátová řepa se stává více žáda-

nou zeleninou na našem trhu. Má řaduvynikajících vlastností, jednak má vynikajícískladovatelnost, krásnou barvu dužniny,štáva z ní působí antikarcinogenně. Snadjediným nedostatkem je, že nejvíce zevšech u nás pěstovaných zelenin kumulujenitráty. Je potřeba ji dávat na místa, kde lzepředpokládat malou zásobu dusíku. Jejíúžasnou výhodou je dlouhý termín, po kterýlze řepu vysévat od poloviny dubna až dopoloviny června. Z jednokličkových odrůdlze doporučit Moniku a Monopoly, z ostat-ních Bonu, Betinu i starší Červenou kulatou.Řepa je výborná ke skladováníNa závěr z kořenové zeleniny je nutno se

zmínit o mrkvi, která se pěstuje snad nakaždé zahrádce. Je dobré pěstovat odrůdy,které netrpí zelenáním hlav. kořenů i dužni-

47 48

ny jako např. Jitka, Kardila, Katlen, Kráska, v klubíčku je pouze jedno klíčivé semínko. Pro svoji velkou odolnost k suchu aTinga, Marion, Cortina, Darina. Posledníjmenovaná je ještě odolná praskání kořenů.Ze zahraničních odrůd, odrůdu Kamaran,která nejméně kumuluje nitráty. Ze zahrá-dek by měla zmizet stará odrůda Nanteská,která trpí jak zelenáním hlav tak praskánímkořenů.Z listové zeleniny lze s úspěchem pěsto-

vat špenát, mimo odrůd Matadora Herkules,které jsou náchylné na plíseň špenátovou.Velmi zajímavou a nutričně hodnotnouzeleninou je šterbák-endivie, který lze pěs-tovat jak pro ranou, tak podzimní sklizeňbez jakýchkoliv pesticidů. Stejně tak lzedoporučit i hlávkovou čekanku typ Zucker-hut, která se v našich podmínkách seje ažkoncem června, začátkem července a sklízív říjnu až prosinci, jelikož snáší až -7 EC.Co se týče raného salátu, nelze doporučit

žádnou ze starších odrůd typu Král máje ap. pro nízký výnos i horší zdravotní stav.Bez chemické ochrany se výnosově i z hle-diska zdravotního stavu osvědčily odrůdyLento, Deon, Faraona Amur. Odrůda Amurbyla nejranější. Jako nevhodné z hlediska o typicky jihočeský "sirob", nezbytnou ingre-vysokého napadení plísni salátovou se jevíodrůdy Cassini, Maraton.Další zeleninou, kterou lze s úspěchem

pěstovat bez chemické ochrany je fenyklsladký, u něhož nejvhodnější termín výsevuje konec května začátek června. Sadbu jepotřeba předpěstovat při teplotě 18-20 EC,při nižších teplotách dřevnatí a vybíhá dokvětu.Koštáloviny jsou pro ekologické pěstování

nejhorší skupinou. Pod netkanou textilii lzev dobrém zdravotním stavu dopěstovatkedlubny. Z raných odrůd je možno doporu-čit bílou Lenu a modré Azur, Ballot, Blankyt.Rovněž hrách i fazol na lusky lze s úspě-chem dopěstovat bez chemické ochrany.Bohužel u velmi rozšířených rajčat a oku-

rek se bez chemické ochrany neobejdeme.I když u okurek stačí jeden postřik, příprav-kem Aliette, u rajčat 2-3 postřiky Kuprikolem50 nebo Curzatem K.

doc. Ing. Ivan Malý, CSc.Zahradnická fakulta, MZLU Brno Nabízíme vám druhou z nich.

RACIO - POLNÍ PLODINY NA ČESKÉ ZAHRÁDKY

Zahrádka je místem pro zeleninu, ovoce akvětiny. Je ale několik plodin, které mají nazahradě svoje místo, ale do žádné z těchtokategorií je zařadit nemůžeme. Mák, sója,cizrna nebo pohanka mezi zeleniny nepatří.Stejně tak cukrovka, která je ale pro přípra-vu tradičního jihočeského "kapra na černo"nutností.Abychom vyčlenili pro tyto plodiny společ-

nou "škatulku", vytvořili jsme pro ně RACIOkolekci.Do podobné kategorie patří i kukuřice.

Tato typicky polní plodina se pěstuje nasiláž i na zrno, její cukrová sestra ale patřína každou zahrádku.

CukrovkaV průběhu úspěšných let českého cukro-

varnictví byly lány cukrovky všude kolemnás. Doprovázely je obří hromady řepy napodzim a občas ztracená bulva na okrajicesty. Nějak přirozeně jsme se naučili cuk-rovku využívat v kuchyni. Ať se již jedná

dienci potřebnou k přípravě kapra na černo,řepáky, nebo přírodní sladidlo při sterilacičervené řepy. Dnes, když pěstování cukrov-ky ve velkém v mnoha regionech ustupuje,je nemálo těch, kteří si vysejí její záhonekna zahrádce.Pěstování cukrovky je jednoduché a prak-

ticky se neliší od pěstování červené saláto-vé řepy. Cukrovce vyhovují těžší, humóznípůdy, bohatě organicky hnojené. Výsevprovádíme v dubnu, jakmile nehrozí rizikopřímrazků. V případě namrznutí mladýchsazenic může dojít ke tvorbě tzv. vyběhlic.Cukrovka je velmi náročná na přihnojenídusíkem, nejlépe v ledkové formě. V přípa-dě sucha v srpnu se nám cukrovka odvděčíza závlahu výrazným zvýšením výnosu.Sklízíme od poloviny září, kdy cukrovkadosahuje maximální cukernatosti. Stařízemědělci věděli, že cukrovka vytváří dosrpna hmotu (bulvu) a v září cukr.Osivo hybridní, vysoce cukernaté odrůdy

CARUSO F1, které v sáčcích najdete, sevyznačuje genetickou jednoklíčkovostí -

Odrůda je prakticky "bezúdržbová" a jediná schopnosti fixace vzdušného dusíku jepomoc, kterou po vás na zahrádce požadu- cizrna vhodná k zúrodnění písčitých, podzo-je, je občasné odplevelení. lových půd, výsypek a ke zvýšení výnosů

SójaMezi slova sója a bílkoviny dáváme obvyk-

le rovnítko. A právem - sója je luštěninas vysokým obsahem proteinů. Má široképoužití jako potravina, krmivo i jako surovina Všichni víme, že ten nejlepší len se použí-pro zpracovatelský průmysl. Na rozdíl od vá "krtečkovi na kalhotky". Není ale len jakomasa neobsahuje hnilobné baktérie, tyra- len. Olejné lny se používají hlavně na výro-min, xantin, cholesterol a další škodlivé bu fermeže, ale ta má přece jenom zvláštnílátky. Sója poskytuje obživu asi 1 miliardě chuť danou vysokým obsahem kyselinyobyvatel a je vhodná pro mladé i staré, linoleové. Potravinářské lny mají obsah tétozdravé i nemocné, duševně i tělesně pracu- kyseliny nižší a naopak vysokým obsahemjící. Výživná hodnota sóji je vysoká - 500 g kyseliny linolové. Výsledkem je příjemnásóji se rovná asi 2 kg masa, 5 litrům mléka chuť oleje i samotného semínka. A právěnebo 28 slepičím vejcím. toto semena jsou ideální do cereálníhoSója je vysoce teplomilná plodina. Nej- pečiva nebo jako posyp na rohlíky.

vhodnějším termínem setí je konec dubnaaž počátek května, kdy je půda dostatečněprohřátá a sója tak rychle a rovnoměrněvzejde. Sejeme do řádků 40-50 cm, v řádku3-4 cm od sebe do hloubky 4-8 cm. Sója jevelmi citlivá na zaplevelení a provzdušněnípůdy, a proto provádíme pravidelnou oko-pávku a plečkování.Jak poznáme kdy sklízet? Sója má v plné

zralosti listy žluté, lusky zaschlé, semenav lusku jsou plně vybarvená, tvrdá a připotřesení v lusku chrastí. V našich podmín-kách dozrává koncem srpna až v poloviněv září.

Cizrna (Cicer arietinum)Cizrna je jednoletá teplomilná luskovina

s pevným, nepoléhavým stonkem. Luskobsahuje 1-2 smetanově zbarvená zrna,která jsou o něco větší než hrách. Barvakvětu je červeno-růžová. Je to plodina vhod-ná pro potravinářské účely - na mouku, kekonzumaci celých vařených nebo praženýchzrn, pro přípravu cizrnové kaše nebo polév-ky. Odborníci na výživu řadí cizrnu mezinejkvalitnější luštěniny a doporučují ji takédětem, nastávajícím maminkám a vegeta-riánům. Tato chvála pramení z vysokéhoobsahu sacharidů, bílkovin a vlákniny.Pěstovány jsou dvě formy cizrny - se svraště-lým plochým zrnem a se zrnem kulatým.

následných plodin na orné půdě. Vysévámev březnu až v dubnu přímo na záhon. Vege-tační doba je kolem 130 dní.

Olejný len - len na semeno

AMON je z potravinářských olejných lnů tonejlepší. Rostliny jsou nízké až středněvysoké, barva květu modrá, barva semenežlutá. V rámci sortimentu žlutosemennýchodrůd lnu poskytuje AMON kvalitní semenos vysokým obsahem tuku (kolem 45 %).Skladba mastných kyselin ji předurčuje propotravinářské využití - obsah kyseliny linole-ové je velmi nízký, méně než 3 %.Olejný len sejeme velmi časně z jara,

hned jak se horní vrstva půdy trvale prohřejena 6-8 EC, tedy po setí jarních obilovin. Zanormálních povětrnostních podmínek tobývá v nížinách začátkem dubna, ve vyššíchpolohách asi v polovině května. Sejeme dořádků 10 cm, v řádku 1-1,5 cm a do hloubky1,5 cm.

Pohanka (Fagopyrum esculentum)Pohanka je někdy vnímána jako rostlina

chudých (pohanková kaše), jindy jako ne-zbytná součást zdravé výživy. Pravdou je,že pohanka prospívá cévám, zmírňuje potí-že s křečovými žílami; snižuje riziko trom-bózy, infarktu a mozkové mrtvice; snižujehladinu cholesterolu, ovlivňuje příznivěhypertenzi, má příznivé účinky při žaludeč-ních a dvanácterníkových vředech, příznivěpůsobí na bolesti hlavy i nechutenství.Pohanka je jednoletá, teplomilná a na

vláhu náročná bylina. Má kolénkatý načerve-nalý stonek 0,5-1,2 m vysoký, který se

49 50

v horní třetině silně větví. Květy jsou drobné, předchůdcem dnes pěstovaných cukrových působením při ochraně oční sítnice. V oku odrůdu s výbornými chuťovými vlastnostmi.bílé či narůžovělé, seskupené v květen- kukuřic. Již ona obsahovala "cukrový gen" a se nachází v oční čočce (macula lutea) a na Rostlina je vysoká 160-180 cm, tvoří 1-2stvích po 7-9 kvítcích. Vyséváme v květnu v prehistorické době nebyla vařena, ale sítnici v tzv. žlutém bodě, který je centrem silné klasy s vysokým podílem zrna, průměr-až v červenci přímo na záhon. Vegetační sušena a využívána jako sladký zákusek. ostrého vidění.Svým antioxidačním účinkem ně 16-18 řad na klasu. Délka klasu je 18 aždoba růstu pohanky je od 99 do 120 dnů. V Bolívii byla používána na přípravu alkoho- chrání zeaxantin sítnici před působením 20 cm. Obsah cukru je cca 20 %. OdrůdaPlodem je trojboká nažka připomínající lického nápoje. V jeskyních severní Arizony volných radikálů a před degenerací maculy vykazuje dobrou odolnost proti fuzariózám,bukvici. Nerovnoměrné kvetení a nestejno- byla nalezena její dobře zachovalá zrna spojenou se stárnutím. Předcházejí rovněž je rezistentní k sněti kukuřičné, prašné snětiměrné dozrávání způsobuje, že je třeba z období 1000 - 1300 n.l. vzniku šedého zákalu a šerosleposti. kukuřičné a spále kukuřičné. Vegetačnísklízet v době, kdy jsou dvě třetiny nažek Jak vyplývá z jejího názvu, cukrová kukuři- doba je okolo 82 dní od výsevu. Vhodná prozralé, tj. plně vybarvené (hnědě či šedě). přímý konzum v mléčné zralosti, mražení i

Potravinářské mákyJsme na ně zvyklí. Mák je u nás tradiční

pochutinou. Makové buchty si nesl český Cukrová lahůdková kukuřice potřebujeHonza v uzlíku, když odcházel do světa na k vyklíčení vyšší teplotu než kukuřice krm-zkušenou. Mnohého cizince ale překvapí ná. Dobře klíčí, pokud teplota půdy dosáhnebílá a fialová pole máku v české krajině. "To trvale 8 EC. Novější supersladké hybridyse u vás může pěstovat?" kroutí nevěřícně jsou ještě náročnější, potřebují až 10 EC.hlavou. V mnohých krajinách je pěstování Vhodný termín výsevu je od konce dubna,máku silně regulováno, hlavně z obavy ze začátku května do konce června. Rozloženízneužití na výrobu opiátů. Je zde vidět, že sklizně můžete dosáhnout opětovným výse-někdy je regulace zbytečná, Česko není a vem vaší oblíbené odrůdy v intervalech 14asi ani v dohledné době nebude velmocí ve dní.výrobě opia pro černý trh, i když teď je i Cukrová kukuřice dobře snáší přesazová-u nás pěstování máku kontrolováno. ní. Toho můžete využít pro dosažení nejra-SOKOL je středně raná bělosemenná odrů-da se semínky s oříškovou příchutí, kterábývají používána v pekařství jako náhradaořechů. Rostliny jsou středně vysoké ažvysoké, méně odolné proti poléhání. Odol-nost proti napadení chorobami je dobrá avýnos semene je vysoký. Semena majívysoký obsah oleje.GERLACH je jeden z nejvýnosnějších mod-ro semenných máků. Odrůda je odolnák poléhání a vyvracení, má dobrý zdravotnístav. Vegetační doba 135 dní jej řadí k střed-ně raným mákům. Barva semene je modro-šedá s vysokou barevnou vyrovnaností.Upozornění: Ohlašovací povinnost osobě

pěstující mák setý na ploše větší než 100metrů čtverečných ukládá § 39 zákona č.167/1998 Sb. O návykových látkách.

Cukrová kukuřiceKukuřice na siláž, kukuřice na zrno, pu-

kancové, okrasné... Zůstaňme u té, která jepro zahrádkáře nejužitečnější - u kukuřicecukrové.Cukrová kukuřice je jako jediná z kukuřic

řazena mezi typické zeleniny. Není to žádnážhavá novinka. Andská kukuřice Chullpi je

ce je ceněna pro obsah cukrů. Zatímcokukuřice na zrno obsahuje v mléčné zralostikolem 3 % cukrů, zrna cukrové kukuřicemají ve stejném stupni zralosti obsah jedno-duchých cukrů 7-14 %. Sladkost jejich klasů 1-2 silné klasy s vysokým podílem zrna -je založena na využití endospermovéhomutantního genu su.Až v padesátych letech minulého století

byl v šlechtitelském programu americkéUniversity of Illinois objeven gen sh2 odpo-vědný za zvýšenou akumulaci cukrů v zrnuv rozsahu 19-21 %. Tyto kukuřice jsou nazý-vány supersladké a jsou určeny pro skuteč-ně mlsné jazýčky. V genetickém základusupersladkých kukuřic je založena i dalšívýtečná vlastnost - nižší ztráta cukrů posběru. Při 48 hod. skladování za teploty 22až 25 C se u supersladké kukuřice odbourá0

a změní na škrob pouze 20 % cukrů. U slad-ké kukuřice je ztráta cukrů za stejnou dobupři stejné teplotě až 70 %.Cukrová kukuřice je k naší škodě často

opomíjena, i když obsahuje celou řadu cen-ných látek. Z minerálů je to draslík, fosfor,vápník, hořčík, mangan, železo a zinek.Velmi významný je obsah thiaminu (vitamínB ), riboflavinu (vitamín B ), kyseliny askor-1 2

bové (vitamín C) a karotenoidů, zejména jezajímavý obsah zeaxantinu. Z cukrů převlá-dá sacharóza, glukóza a maltóza. Sachari-dy, vláknina, bílkoviny a nenasycené mast-né kyseliny tvoří dohromady výživný antistre-sový koktejl. Kukuřice má pozitivní vliv nakrvetvorbu, plodnost, potenci a správnoučinnost nervů a mozku. Pozitivně ovlivňujezdraví močového měchýře a trávicího ústro-jí. Doporučit ji lze nejen ženám, kde mápozitivní vliv na zdraví kůže, vlasů a nehtů;ale také mužům, u kterých podporuje kvalitusvalové hmoty. A protože neobsahuje lepek,lze kukuřici použít i pro bezlepkovou dietu.-Zeaxantin je karotenoid se specifickým

ADIKA F1 je nejranější ze sladkých kukuřic.Tento raný hybrid je vhodný pro přímý kon-zum, mražení i konzervování, vyniká kvalit-ním žlutým zrnem s vysokým obsahemcukru. Rostlina je vysoká 180-200 cm, tvoří

průměrně 18 řad na klasu. Téměř neodnožu-je. Odrůda vykazuje dobrou odolnost protifusariózám. Je rezistentní k sněti kukuřičné(Ustilago maydis), prašné sněti kukuřičné(Sporospirium golci - sorgi) a spále kukuřič-né (Helminthosporium turcicum). Vysévámekoncem dubna nebo začátkem května,sklizeň nastupuje 77 dní od výsevu, odkonce července do konce září v mléčnézralosti. Tento hybrid je vhodný i pro postup-né výsevy pro pozdější sklizně.AFRODITA F1 je o 5-10 dní pozdnější. Je tovelmi výnosný hybrid cukrové kukuřice,s raností od 82 dní od výsevu. Rostliny tétoodrůdy vytváří jeden, maximálně dva klasy.Odrůda se vyznačuje vysokou tolerancík fusariózam, vysokou úrodou a dobrouvýtěžností. Je rezistentní k sněti kukuřičné,prašné sněti kukuřičné i k spále kukuřičné.Rostlina vytváří pevná stébla, klas má 20 až24 řad vysokého žlutého zrna. Odrůdavyniká velikostí klasu, který dosahuje váhyaž 320 gramů. Sklízíme v mléčné zralosti,pomalé dozrávání prodlužuje dobu sběru.Obě odrůdy mají obsah cukru v technologic-ké zralosti okolo 10 %.ARANKA F1 je extrémně ranou superslad-kou kukuřicí zařazenou do kolekce PROMLSNÉ JAZÝČKY. Vytváří jeden, maximál-ně dva klasy. Mezi její přednosti patří dobrýzdravotní stav, vysoký výnos a perfektněuzavřený klas. Je rezistentní k prašné snětikukuřičné a spále kukuřičné. Vhledemk ranosti je vhodná pro postupné výsevy prorozložení sklizně.AGNES F1, druhý zástupce supersladkýchkukuřic je o 10 dní pozdnější. Jde o ranou

konzervaci.

Pěstování

nější sklizně na přímý konzum. Semenavyséváme v druhé polovině března do skle-níku či folníku. Vypěstování sadby trvá přibliž-ně 4 až 5 týdnů. Jeden týden otužujeme atuto otuženou sadbu můžeme vysazovat vesponu 75 x 25 cm nebo 80 x 20 cm. Před-pěstováním zkrátíme dobu do sklizně palicpřibližně o tři týdny.Vyberte pro kukuřici místo na plně osluně-

né severní straně zahrady. Rostliny kukuřicejsou vysoké a když je vysadíte na jižní čivýchodní stranu, budou stínit ostatnímzeleninám.Kukuřice je různopohlavná, jednodomá.

Pyl se tvoří v samičích květenstvích navrcholu rostliny a začíná se uvolňovat něko-lik dní předtím, než se objeví blizny navrcholu klasu. Pyl je přenášen větrem naznačné vzdálenosti. Pro lepší opylení jevýhodné pěstovat kukuřici v „blocích“, kterétvoří minimálně 4 řady rostlin. Bloková vý-sadba minimálně 4 kratších řad je vhodnějšínež jedna řada dlouhá.Supersladká kukuřice je delikátní pochout-

kou. Abychom si zajistili výtečnou chuť,musíme zabránit jejímu opylení ostatnímikukuřicemi. Nejjednodušší způsob je pěsto-

51 52

vat na zahradě pouze sh2 typy, nebo pěsto- "velký" pěstitel. Na našem trhu působí dvě složené ze stovek složek. Jsou těkavé, (meduňka, máta, pelyněk, šalvěj, levan-vat rané a pozdní kukuřice mezi jejichžtermínem kvetení je minimálně 10-14 dní.

Sklizeň a zpracováníCukrovou kukuřici sklízejte v mléčné

zralosti - v době kdy jsou zrna plná ale ještěnezačínají zatvrdat a roní mléčně zbarvenoušťávu.Konzumujte kukuřičné klasy co možno

nejdřív po sklizni. Labužníci říkají - „sklízejteklasy až když voda začne vřít...“ Cukryv zrnech se hned po sklizení začnou měnitve škroby a zrna ztrácí svou sladkost. Čímvyšší teplota skladování, tím je odbourávánícukrů rychlejší. Jestli musíte kukuřici přestoskladovat, uložte klasy v lednici a zbavte jesuknic až těsně před přípravou. Superslad-ké kukuřice (sh2) ztrácí cukry podstatněpomaleji než sladké typy.Do vody ve které vaříte kukuřici, nepřidá- rostliny přepikýrujeme po 2 rostlinách do

vejte sůl, zrna by ztvrdla. Přidejte do vodylžičku cukru, zvýrazníte tím chuť i vůni.Rovněž kukuřici nepřevařujte.Jestli máte rádi celé vařené klasy skladuj-

te je v mrazničce po dobu až 6 měsíců.Zamrazte je co nejdřív po sklizni.

Ing. Peter Gajdoštin, SEMO Smržice

ZELENÉ KOŘENÍ

Zelené koření patří do dnes již samostatnékomoditní skupiny Léčivé, aromatické akořeninové rostliny (LAKR). Veřejnost tytodruhy s oblibou nazývá "bylinky". Bohuželjde o neprofesionální název a radíme jakstudentům, tak při svých přednáškách od-borníkům tento termín nepoužívat. Nejen ka horská (Satureja montana L.), rozmarýnv České republice, ale i v rámci Evropskéunie je tato skupina plodin stále obtížnědefinovatelná a z hlediska statistiky balan-cuje na hranici mezi zemědělskou a zahrad-nickou produkcí. Charakterizovat však tuto skupinu může-

me následovně: Jsou to zelené části rostlin(listy, natě) použitelné většinou jako čerstvé,suché nebo mražené. Plochy velkoplošněpěstovaných druhů ze skupiny zelenéhokoření jsou prakticky nezjistitelné a má seobecně zato, že zde v republice není žádný

firmy, které produkují zelené koření v kontej- nemísitelné s vodou, mísí se a rozpouští se dule). Řada druhů má také různé nároky nanerech a nabízí je v hobby marketech a v lihu a éteru. Vznikají ve zvláštních rostlin- podmínky pro klíčení, například dostateksupermarketech. Historicky bych chtěla ných strukturách, například v trichomech světla nebo naopak klíčí v temnu (libeček).zmínit například velkoplošné pěstování (chlupech) (máta), žlázkách (šalvěj, ba- Osivo některých druhů je třeba před výse-majoránky na Bzenecku, které skončilo na zalka) a siličných kanálcích plodů (kmín, vem ochlazovat. Přímé výsevy jednoletýchpočátku 90. let. Produkce se ve většině fenykl). Kromě silice jsou listy a natě zdro- druhů provádíme zpravidla na jaře v březnuvyvážela do Německa. Pokud jsou tyto jem kyseliny listové a mnoha minerálních až dubnu, u teplomilných druhů až po „ledo-rostliny k dostání v zahradnictvích, jde látek (Ca, Mg, P, K). Všechny zmiňované vých mužích“, tedy po 15. květnu (majorán-pouze o lokální záležitost. Plochy speciál- druhy lze pěstovat v našich podmínkách, ka). Výsev do pařeniště pro přípravu sadbyních plodin, kam patří celá skupina léčivých, buď na menších plochách na zahradách, provádíme od března. Vegetativní množeníaromatických a kořeninových rostlin, ale i nebo velkoplošně na poli. Samozřejmě je oddělky a řízky je možné na jaře od dubnachmel, len olejný a přadný, úzce souvisí lze pěstovat ve sklenících, ovšem takto do června nebo během léta a na podzims poptávkou zpracovatelů a jejich plochy pěstované rostliny vykazují odlišné množství v září.kolísají. Vzhledem k tomu, že od českých a složení obsahových látek. Pozor, druhyzpracovatelů nejde směrem k pěstitelům původem ze Středomoří (saturejka, máta,žádný požadavek, většina produkce se tymián, šalvěj, bazalka) nelze srovnávatdováží. Za všechny druhy zmíním opět z hlediska vzhledu, chutě a vůně, tedy obsa-majoránku, která pochází zejména z Egypta hových látek s rostlinami stejných druhů, alea Polska. Na trhu lze zakoupit velké množ- vypěstovanými ve středomořských podmín-ství výrobků od zpracovatelských firem kách. Stejně tak, pokud si pěstitel dovezetuzemských i zahraničních, od sušeného osivo z jižní Evropy a zaseje zde v našichmateriálu baleného v malých baleních jako podmínkách, nemůže očekávat stejnýkoření až po mražené řezané natě nebo vzhled a aroma jako v zemi původu. Tytolisty. siličnaté rostliny jsou velmi citlivé na vlivyZ botanického hlediska můžeme do této prostředí, zejména průběh počasí (průměr-

skupiny zařadit následující druhy: pažitka né teploty, úhrn srážek, doba slunečníhopřímořská (Allium schoenoprasum L.), petr- svitu) během tvorby květů, kvetení a dozrá-žel kadeřavá (Petroselinum crispum L.),libeček lékařský (Levisticum officinale L.),cibule kuchyňská (Allium cepa L.), česnekkuchyňský (Allium sativum L.), majoránkazahradní (Majorana hortensis Moench.), přímém slunci. Bazalka je citlivá na mráz,kopr vonný (Anethum graveolens L.), ba-zalka pravá (Ocimum basilicum L.), dobro-mysl obecná (Origanum vulgare L.), saturej-ka zahradní (Satureja hortensis L.), saturej-

lékařský (Rosmarinus officinalis L.), druhyrodu máta (Mentha sp.), šalvěj lékařská(Salvia officinalis L.), tymián obecný (Thy-mus vulgaris L.). Jde tedy zejména o druhyz čeledi hluchavkovitých, miříkovitých ačesnekovitých.Zelené koření se využívá jako ostatní

koření k aromatizaci a změně chuťovýchvlastností pokrmů. Aroma způsobují v rostli-nách přítomné obsahové látky, zejménasilice, známé také jako éterické nebo esen-ciální oleje. Jsou to komplexní látky, často

vání plodů.Základem úspěšného pěstování obecně je

kvalitní osivo, tedy zdravé, klíčivé, beznečistot a s nízkou vlhkostí. Doporučujikupovat osivo např. v barevných sáčcích odrenomovaných tuzemských semenářskýchfirem. Ačkoli se toto osivo častokrát množímimo území České republiky, bývá podro-beno semenářské kontrole a kvalita je ga-rantována. Rozhodně nedoporučuji si mno-žit osivo v domácích podmínkách. Vzhle-dem k vysoké variabilitě odrůd by mohlodojít ke změnám vzhledu a celkovému zhor-šení vlastností. Řada druhů například netvo-ří semena a musí se množit vegetativně, tj.řízkováním, hřížením, oddělky, odkopkyapod. Při setí a sadbě je třeba věnovatpozornost návodům na obalech od výrobce,nebo se držet obecných zásad při výsevupro předpěstování sadby (bazalka, meduň-ka, máta, šalvěj), přímém setí (tymián,dobromysl) nebo vegetativním množení

Bazalka obecná (Ocimum basilicum L.) jejednoletý druh množený sadbou, kteroupřipravujeme výsevem od poloviny březnado dubna do pařenišť nebo bedniček. Klíční

sadbovačů. Na pozemek vysazujeme po 15.5. ve velikosti 8-10 cm, před tím otužujeme.Vhodný spon je šířka řádků 30 cm a 20 cmv řádku. Na 100 m je potřeba 5-7 g semen,2

tj. asi 800-1200 sazenic/100 m . Rostliny se2

rychle „vytahují“, je třeba zaštipovat květy,aby rostlina rozkošatila a vytvořila kompakt-ní útvar. Sklízíme během července buďsamostatné listy (čerstvá, sušená jako koře-ní), nebo celou kvetoucí nať bez dřevnatějí-cích bází jako léčivou rostlinu na čajovésměsi. Suší se přirozeným teplem, ne na

na pozemku vydrží do prvních mrazíků,sežehnutí se projeví tvorbou velkých hně-dých skvrn a rostlina odumře. Bazalka jedomácí v Indii, Evropě, jihovýchodní Asii, jevšak oblíbená v USA, Mexiku, Africe, Středo-moří, Itálii, Thajsku a jihovýchodní Asii.Našla svoje místo i v našem regionu, jakosoučást zejména italských pokrmů. Seme-nářské firmy reagují na zájem konzumentů,a tak se na trhu objevila řada odrůd jednotli-vých poddruhů s rozdílným vzhledem avůní. Klasickou bazalkou je sweet basil(„sladká“, Ocimum basilicum), dále najdemeholy basil („svatá“, Ocimum sanctum), le-mon basil (citronová, O. basilicum var.citriodorum), cinnamon basil (skořicová, O.basilicum var. cinnamomum), curly basil

53 54

(kadeřavá, O. basilicum var. crispum). Jmé- fazolím, kapustě, na jehněčí, vepřové maso. ním pobřeží Británie, na atlantickém pobřežína odrůd často odkazují na její vlastnosti(Blue Spice, Cinnamonette, Compact).Kromě listů a natě se můžeme setkat s ty-pickou italskou pastou z bazalky v olivovém rostliny. V prvé řadě jde o léčivou rostlinu,oleji. Různé vůně a chutě jsou závislé naodrůdě a provenienci, tedy rozdílným obsa-hem silice a jejím složení. Bazalka je širocepoužívaná ve středomořské kuchyni (Itálie),jižní Asii. Přidává se těsně před dokončenímpokrmů, kombinuje se s rajčaty, česnekem,olivovým olejem, olivami, zázvorem, kapary,ostřejšími sýry. Typickými výrobky a pokrmys bazalkou jsou pesto alla Genovese, insa-lata Caprese, pizza a mozarella. Je všaktaké léčivou rostlinou a má ve fytoterapii svémísto. Působí diureticky, proti bolestemhlavy a při nachlazení.

Majoránka zahradní (Majorana hortensisMoench.) je druhem zeleného koření typic-kým pro střední Evropu. Množí se z předpěs-tované sadby nebo přímým výsevem nalehčích půdách kvůli škraloupu a v teplýchoblastech. Na přípravu sazenic je třeba 2 až4 g osiva na 1500 sazenic na 100 m . Vysa-2

zujeme po 15. 5. do řádků 30 cm širokých ana vzdálenost 15-20 cm v řádku. Pro přímývýsev budeme potřebovat 50-80 g osiva na100 m . Vyžaduje lehčí záhřevné půdy, bez2

tvorby škraloupu a hojnou zálivku. Pěstujese spíše v teplejších oblastech republiky.Sklízí se nať po rozkvětu, kdy květní listenyvytvoří kulovité útvary. Stříháme cca 5 cmnad zemí, s rostlinami manipulujeme velmijemně, je citlivá na poničení listů a hnědnutí.Sušíme do 35 EC, lépe přirozeným teplemve stínu. Uchováváme ve svazcích neboopatrně odrhneme listy s květními listeny,abychom zabránili úniku silice. Majoránkapochází ze severní Afriky a jihovýchodníAsie. Pěstuje se ve Středomoří, střední avýchodní Evropě, Anglii, USA, Jižní Americea Indii. Používáme sušenou nebo drhnutounať. Má svěží kořennou, hořkou a jemněštiplavou vůni a chuť, s kafrovými tóny,aroma má po tymiánu a sladké bazalce.Obsahovými látkami jsou silice a minerálnílátky. Používá se do uzenin, „zabijačkovýchjídel“, gulášů, omáček, k lilkům, rajčatům,

Působí proti migréně a má antibakteriální USA, druhý, černý libeček (alexanders)účinky. roste v Anglii a Středomoří. Používáme

Kopr vonný (Anethum graveolens L.) jejednoletá aromatická a kořeninová rostlina.Množí se přímým výsevem v dubnu ažkvětnu. V teplých oblastech vyséváme conejdříve. Seje se do řádků 20-30 cm, hloub-ka maximálně 1,5 cm. Na 100 m je potřeba2

cca 80 g semen. Ta je třeba jemně zahrnoutzeminou. Pro lepší klíčivost je možné osivona noc namočit do chladné vody. Jakozelené koření sklízíme bohatě nitkovitědělené listy a zpracováváme sušením nebomrazíme. Pro nakládání zeleniny se sklízíkvetoucí okolíky. V některých jihoevrop-ských zemích se k přípravě pokrmů používa-jí rovněž semena. Kopr pochází z jižního je víceletá aromatická, kořeninová a léčiváStředomoří a jižního Ruska. Pěstuje se rostlina. Předpěstovávají se sazenice v paře-v USA, Anglii, Polsku, Skandinávii, střední ništi nebo bedýnkách (výsev od března). NaEvropě, Turecku, severní Indii a Japonsku. 100 m je třeba 5-7 g osiva. Vysazujeme odSemena voní lehce po kmínu a chutnají po května do řádků 60 cm, 30 cm v řádku, 400anýzu, listy mají intenzivní a svěžejší vůni a až 500 sazenic na 100 m . Vzhledem k vytr-chuť. Hlavní obsahovou látkou je silice a její valosti můžeme starší rostliny dělit a získatsložení se liší podle provenience. Používá tak sadbu (oddělky), od června do září.se pro nakládání zeleniny, do zelí, brambo- Dobromysl (oregano) vydrží na jednomrových salátů, octa, oleje, do mas, uzenin, místě 6-7 let. Vytváří hustý zapojený porost,dresinků, omáček, ryb a jehněčího, s čoč- rostliny jsou až 1 metr vysoké s bohatýmikou, fazolemi. Zlepšuje chuť k jídlu, podpo- květenstvími, která jsou hojně navštěvovánaruje trávení a působí jako tonikum. včelami. Pravé oregano pochází ze Středomo-

Libeček lékařský (Levisticum officinale L.)je vytrvalá kořeninová rostlina pěstovanápro listy spíše tradičně v zahradách. Navelkých plochách se pěstuje jako léčivárostlina pro kořen využívaný ve farmacii.Množí se sadbou z předpěstovaných saze-nic. Výsev do pařeniště je vhodný od břez-na. Spon pro výsadbu by měl být dost širo-ký, asi 50 x 50 cm, protože rostliny libečkujsou mohutné. Na stanovišti vydrží několiklet. Před zimou je třeba jej seřezat. Prodomácí použití často stačí jedna až dvěrostliny. Po 4-5 letech je vhodné rostlinynahradit novou výsadbou nebo libeček pře-místit. Domovem libečku je jižní Evropa,pěstuje se v západní Asii, Německu, Itálii,Francii, České republice, Slovensku, Ma-ďarsku. Dva druhy jsou plané: mořský libe-ček (scottish lovage, shunis) roste na sever-

zelenou nať nebo pouze listy, libeček suše-ný, mražený, čerstvý nebo sušený kořen,stonek, a semena. Čerstvé listy mají kvasni- jejichž plochy a produkce silice patří nacově pižmovou chuť s citronovo-celerovýmaroma. Sušené listy mají silnější aroma nežčerstvé. Obsahovou látkou je silice. Používáse do polévek, omáček, octů, dušenýchpokrmů a salátů, v Itálii s dobromyslí ačesnekem do rajčatových omáček, semenana saláty, brambory, do chleba. Ve farmaciise využívá kořen jako diuretikum, digesti-vum, na menstruační potíže, k čištění pletido pleťových vod.

Dobromysl obecná (Origanum vulgare L.)

2

2

ří (Itálie, Řecko, Turecko, Francie), pěstujese nebo sbírá (Balkán). Používá se sušenánať, mletá nebo řezaná. Vůně a chuť se lišípodle provenience. Silice způsobuje fenolo-vý bylinný zápach, lehce květinový, hořkéchuti, s lehce citrónovými tóny, aroma připo-míná majoránku. Mexické oregano má vícesilice a odlišné složení. Pěstitelé se mohousetkat s příbuzným druhem - řecká dobro-mysl (Origanum heracleoticum L.), které máostřejší aroma a chuť. Používá se na ryby,maso, zeleninu, pizzu, kuře, omáčky, těsto-viny, grilovaná masa, jehněčí, omelety,polévky, fazole. Kombinuje se s česnekem,olivami, koriandrem, citronem, chilli, rajčaty,lilkem, octem, sýry. Je to rovněž významnáléčivá rostlina, využívá se jako stomachi-kum, při zánětech hrtanu, bolestech zubů,hlavy a nemocech respiračního traktu. s rozdílným složením.

Máta (Mentha sp.) je z hlediska taxonomiekomplikovaný rod. Zahrnuje mnoho planěrostoucích a do kultury introdukovanýchdruhů a kříženců. Jsou to víceleté siličnaté

první místa ve světě. Nejpoužívanější je máta peprná (Mentha

x piperita L.), pro zajímavost anglicky pep-permint. Je to kříženec máty vodní a mátyklasnaté. Zřídka tvoří semena, z těch vyrůs-tají rostliny, které štěpí, musí se tedy množitvegetativně sazenicemi. Ty se tvoří z vrcho-lových řízků, které se berou ze zdravéhoporostu v dubnu až květnu a pěstují sev sadbovačích. Výsadba sazenic se provádíhlavně na podzim vzhledem k jistějším vlá-hovým podmínkám. Sazenice sázíme dořádků 50-60 cm, v řádku 20-30 cm od sebe.Je potřeba rostliny sadit poměrně hluboko azatlačit. Potřeba sazenic na 100 m je 1000-2

-2000 kusů. Kromě sazenic z vrcholků, kterémusí zakořenit a pak se dávají na pozemek,můžeme mátu množit oddělky. Rostliny jsoumohutné a tvoří podzemní "stolony", zekterých vyrůstají nové stonky. Odtrhnemez trsu kusy a roztrháme je na cca 20 cmkousky a ty sázíme do hlubokých rýh(8-10 cm. Opět zahrneme, necháme nadzemí cca 10 cm a utlačíme. Jarní výsadbaoddělků je jistější, ale poskytne jen jednusklizeň. Pokud rušíme po 3-4 letech porostna velkých plochách, rostliny se vyořou,oddělky 1 m se natrhají na kusy a po 2 sedají do vyorané brázdy. Na 100 m je třeba2

cca 5 kg odnoží. Druhým nejvyužívanějšímdruhem je máta klasnatá neboli kadeřavá(Mentha spicata L.), anglicky Spearmint. M.peprná pochází z jižní a centrální Evropy,pěstuje se v sev. Africe, Rusku, USA, Indii,Anglii, jižní Evropě. M. klasnatá se pěstujev Číně, jižní Asii, Indii, Japonsku. Používáse čerstvá nebo sušená nať. M. peprná májasně zelené listy, stonky a žilnatinu dofialova, sladce peprné vůně a chuti, silně pomentolu. M. klasnatá je lehce štiplavá, svěžíbylinné vůně a chuti sladší po citronu aneobsahuje mentol, není chladivá. Obsaho-vými látkami u obou druhů je silice, avšak

55 56

Máta peprná nebo její silice se používají vinné omáčky. Hodí se k olivovému oleji, sponu 60 x 40 cm, množství 400 sazenic nado moučníků, čokolád, cukrovinek, likérů, paprikám, citrónu, skořici, hřebíčku, česne-cigaret, na pečené jehněčí, skopové, do ku. Vařením neztrácí aroma. Tradičně půso-omáček, marinád, bylinných čajů, pečiva, bí proti kašli, špatnému prokrvení, migré-octů, dresinků, salátů a zeleninových jídel. nám, slabosti, duševní únavě, panickéMáta klasnatá se používá s kokosem, zele- reakci a podrážděnosti. Má antioxidačníným chilli, cibulí, mangem, do nápojů. Hodí účinky.se ke kardamomu, šalotce, bazalce, korian-dru, citronové trávě, limetám, papaye. Natěnebo listy se přidávají se ke konci vaření.Máta peprná je významná léčivá rostlinavyužívaná při léčbě nemocí z nachlazení,horečky, bolesti hlavy, zubů. Zvyšuje sekrecižluče, snižuje nadýmání, příznivě působí přinevolnostech a má silné antibakteriálníúčinky. Mezi další druhy rodu máta zařazuje-me mátu rolní (Mentha arvensis L., cornmintnebo japanesse mint), mátu okrouhlolistou(Mentha rotundifolia L., orange mint), mátuvodní (Mentha aquatica L., Water mint),mátu polej (Mentha pulegium L.).

Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalisL.) je vytrvalý polokeř. Domácí je ve Středo- dorus), marocký tymián (T. satureoides),moří, pěstuje se v Africe, Británii, Francii,Itálii, Maroku, Portugalsku, Rusku, Španěl-sku, Turecku a USA. Vyžaduje chráněné,slunné a suché polohy. Je velmi citlivý namráz a v našich podmínkách nepřezimuje,proto se na zimu přesazuje do hrnků a pře-misťuje se do světlých místností. Přes zimuse mírně zalévá. Množí se řízky 10-15 cmdlouhými ze starších rostlin. Řízky odebírá-me v květnu, necháváme zakořenit v kvalitnízemině nebo vlhkém písku. V červnu může-me vysadit na pozemek. Rozmarýn vyžadu-je půdu s dostatkem humusu a vápníku. Zesemen se množí obtížněji, osivo je méněklíčivé, ale drží si klíčivost po 2-3 roky, klíčípři 20 EC až 4 týdny. Mladé rostliny se musízastiňovat. Sklízíme úzké listy, používámečerstvé, sušené, celé nebo drcené. Majísvětle zelenou až hnědošedozelenou barvu.Silice v listech způsobuje silné borovicovéaroma, s čajovými tóny a lehce nasládléchuti. Chutná po mátě, šalvěji, balsamiku akafru, s lehce nahořklými a dřevitými podtó-ny. Při přípravě pokrmů se používá napečené kuře, jehněčí, brambory, do mari-nád, octa, polévek, na pečeného králíka, do

Saturejka zahradní (Satureja hortensis L.)je jednoletá kořeninová rostlina. Množí sepřímým výsevem na pozemek, což je levněj-ší varianta. Řádky se doporučují široké 20až 30 cm. Potřeba semen je 30-50 g se-men/100 m . Pokud předpěstováváme saze-2

nice, sázíme pak po 2 - 3 rostlinách dosponu 20 x 30 cm. Dalším druhem, se kte-rým se v našich podmínkách můžeme se-tkat je saturejka horská (Satureja montanaL.). Jde o vytrvalý druh, který je schopnýzde přezimovat. Tvoří kompaktní útvary.Saturejka je původně středomořským dru-hem. Pěstuje se ve Francii, Německu, Špa-nělsku, balkánských zemích, Británii, Kana-dě, severní Africe a USA. Sklízíme maléúzké listy, svěží zelené barvy, suché jsouzabarvené do hněda. Listy saturejky horskéjsou užší. Používáme celé nebo drhnuté.Mají bylinné aroma, lehce peprnou a hořkouchuť, podobnou tymiánu, mátě a oreganu.Vytrvalý druh má silnější a ostřejší aromanež letní. Obsah a složení silice kolísáv závislosti na původu. Využívá se při přípra-vě zeleninových jídel - fazole, kapusta,brambory, houby, čočka. Je součástí tzv.bouquet garni, do omáček k masům, grilova-ných mas, ryb. Měla by se přidávat ke koncivaření. Připravují se z ní také likéry a ver-muty. Podporuje chuť k jídlu, zlepšuje tráve-ní, má antioxidační účinky.

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis L.) jevíceletá léčivá, aromatická a kořeninovárostlina. Nazývá se také jako dalmatskánebo anglická. Semena se vysévají do paře-niště v říjnu až listopadu nebo v březnu aždubnu po přejití mrazů přímo na pozemek.Semena by se měla jemně zakrýt zeminou.Na 100 m je potřeba 40-100 g semen. Šířka2

řádků je 30 cm. Výsadba se provádí do

100 m . Šalvěj je možno množit dělením2

málo zakvétajících trsů od června do září.Rostlina je domácí v severovýchodním Stře-domoří, pěstuje se na Balkáně (Albánie),východní Evropě, Číně, Turecku, Španěl-sku, Řecku, USA. Kromě š. lékařské semůžeme v Evropě setkat s dalšími druhy:šalvěj muškátová (Salvia sclarea L., Fran-cie, Rusko, Maroko), šalvěj španělská (Sal-via lavandulaefolia L., Francie, Španělsko),šalvěj řecká (Salvia triloba L., Řecko, Špa-nělsko). Existuje mnoho variet a odrůd:úzkolisté formy, širokolisté formy, okrasnévariety - S. officinalis var. tricolor, S. o. var.aurea, šalvěj ananasová. Šalvěj lékařskámá šedozelené listy, po usušení do stříbřito-šedé barvy, Jsou pokryty trichomy se silič-natými nádržkami. Usušené listy tvoříchuchvalce. Používá se čerstvá, sekaná,sušená drcená. Ve fytoterapii se používánakvétající nať. Aroma se mění od jemněbalzámové vůně po silně kafrového bylinné-ho aroma a chuti, v závislosti na provenien-ci. Způsobuje chladivý pocit v ústech. Š.lékařská má svíravé účinky, kořenné, hořkéa kafrové aroma. Š. řecká (triloba) má silněj-ší kafrové aroma. Španělská šalvěj máméně hořkou chuť. Muškátová šalvěj vonípo pelargoniích. Suchá droga má silnějšíaroma než čerstvá. Jako koření je populárnív Itálii, Řecku. Aroma je dominantní, použí-vá se tedy v malých množstvích nebo vesměsích. Kombinuje se s cibulí, rajčaty,máslem, česnekem, tučnými rybami, vepřo-vým, drůbeží, krůtím masem, do uzenin.V italské kuchyni do telecího, pršutu, dovinné omáčky, na pizzu, telecí játra. V ně-mecké kuchyni do úhoří polévky, v Anglii kekachnímu nebo vepřovému, ve Francii douzenin, nádivek. Ve střední Evropě do čajo-vých směsí, salátů, v USA do dušených ryb,vepřového, nádivek, salámů, pečených ryba sýrů. Má silné protizánětlivé účinky v duti-ně ústní a při bolestech v krku (kloktadlo,nálev nebo tinktura), vnitřně proti pocení,tišení nervů, snížení horečky, při nevolnos-tech z těžkých jídel. Je široce využívána doprostředků pro ústní hygienu.

Tymián obecný (Thymus vulgaris L.) jevíceletá aromatická, kořeninová a takéléčivá rostlina. V únoru až březnu se vysévádo bedniček. Na 100 m je potřeba 10-20 g2

osiva. Jemné klíční rostliny se musí přepiký-rovat. Sazenice o velikosti 5-7 cm je možnév květnu až červnu vysadit na pozemek dosponu 25-40 x 15-25 cm. Hustota porostu jedoporučována 800-1500 sazenic/100 m .2

Tymián lze dělit trsy, cca během léta, při-čemž z jednoho trsu se dá připravit 15-20sazenic. Rostlina je domácí ve Středomoří,pěstuje se ve Francii, Itálii, Španělsku,Portugalsku, Německu, Maroku, Alžírsku,Egyptě, Anglii, Karibiku a USA. Rod Thymuszahrnuje řadu druhů s odlišným vzhledem aobsahem silic a jejich složení. Klasickýnejrozšířenější tymián obecný se anglickynazývá garden thyme nebo common thyme.Dalšími druhy jsou: bílý nebo také španěl-ský tymián (T. zygis), mateřídouška obecná(wild thyme, T. serpyllum), španělské orega-no (T. capitatus), citronový tymián (T. citrio-

širokolistý tymián (T. pulegioides). Existujemnoho tzv. chemotypů tymiánu obecného,tj. stále je to druh Thymus vulgaris, ale jde ochemicky odlišné populace rozšířené v danéoblasti (např. Španělsko, Francie, středníEvropa). Čerstvé listy jsou jasně zelené,tečkované, oválné, lehce srolované, s drob-nými trichomy. Používá se čerstvý, sušený,mletý. Aroma je borovicově kouřové, lehcekvětinově bylinné. Podle chemotypu je chuťcitronová, kořenná, mátová. V kyselémprostředí si zachovává aroma, při vaření jevelmi rychle ztrácí. V sušeném stavu jearoma silnější. Tymián je součástí zejménajihomořské kuchyně. Přidává se do nádivek,zeleninových polévek. Hodí se k mastnýmjídlům jako je jehněčí, skopové, kachna,vepřové, rajčatové omáčky, ryby a do vína.Je součástí provensálského koření (bouquetgarni, herbs de Provence). Má silné protizá-nětlivé účinky, podpůrně působí při choro-bách horních cest dýchacích, proti kašli přibronchitidách, laryngitidách, dále proti úz-kostem, svalovým bolestem a jako repelent.

Ing. Gabriela Růžičková, Ph.D.Agronomická fakulta, MZLU v Brně

57 58

NETRADIČNÍ PĚSTOVÁNÍ LÉČIVÝCH, AROMATICKÝCH A KOŘENINOVÝCH ROSTLIN

(pěstování v nádobách, truhlících, na balkónech)

Nástup léta charakterizuje mimo jiné takéstále více se objevující výzdoba oken, bal-kónů, lodžií a střešních zahrad květinami.Osazování nádob letničkami či tzv. balkó-novkami dotváří a zkrášluje naše domovy av městské šedi zástavby nájemních i panelo-vých domů, působí tento barevný prveksvěžím a barevným dojmem.V záplavě květin nabízených odbornými

zahradnickými firmami či jinými prodejci sidnes může každý vybrat pro dané podmínkysvého domova stovky barevných a druho-vých kombinací. Použitím jednoho či sesa-zením více druhů vznikají přímo malá umě-lecká díla.V zahraničí se při osazování nádob často

setkáváme i s použitím jiných - pro násnetradičních rostlinných materiálů (okrasnétrávy, zeleniny, LAKR apod.) - v České ství, v likérnictví nebo kosmetice.republice je to spíše výjimkou. 3. Ošetřování - pravidelně udržujeme rostli-Jednou ze skupin rostlin, které lze za

splnění určitých podmínek s úspěchempěstovat v nádobách na oknech či balkó-nech, jsou i léčivé, aromatické a kořeninovérostliny (LAKR).Takto označovaná skupina zahrnuje rostli-

ny od letniček po trvalky, byliny, polokeře,keře, pocházející z různých čeledí, různéhopůvodu, většinou s nižšími nároky na pěsto-vání a následnou údržbu. Společné majípraktické využití - v kulinářství, léčitelství,kosmetice, likérnictví, humánní a veterinárnímedicíně. Tyto vlastnosti předurčují skupinuLAKR k využití právě při osazování různýchnádob, okenních truhlíků, ale i větších ploch(střešní zahrady, átria), exponovaných stano-višť (zeleň ve městech, okolí nemocnic azdravotnických zařízení, školních budov).Než začneme experimentovat, zkusme se

zamyslet nad některými aspekty charakteri-zujícími LAKR.Skupina LAKR se vyznačuje velkou bota-

nickou rozmanitostí. Zahrnuje druhy pochá-zející z oblastí vyloženě suchých (tymiány,mateřídoušky, levandule, smil, apod.) i mok-

řadů (máty, puškvorec, vachta, ...), z vysoko- Rozhodující pro osázení nádob je takéhorských poloh (rozchodnice, hořec) či nížin stanoviště, kam je umístíme. Jiné rostliny(slézy, řebříčky, heřmánky, ...). Léčivé rostli- zvolíme pro slunečné stanoviště či přímony jsou součástí lučních a lesních společen- slunečný úpal, nebo pro polostín či stín.stev, mnohé jsou od nepaměti pěstované Limitující jsou také nároky na vláhu, hnoje-jako kulturní rostliny a provázely člověka na ní a následnou údržbu.jeho vojenských či objevitelských výpravách.Původní stanoviště určuje požadavky rostlinna prostředí, do kterého je můžeme přivýsadbách umístit.Z hlediska dlouhověkosti můžeme mezi

LAKR zařadit letničky (měsíček, saturejka,kopr, koriandr, ...), dvouletky (divizna, ná-prstník, kmín, ...) či vytrvalé rostliny (levan-dule, yzop, mateřídouška, tymián, ...).Významné je jejich estetické působení -

barevná škála rostlin, květů a květenství,textura olistění, doba kvetení, ale i typickávůně, která je pro tuto skupinu rostlin velmicharakteristická.Důležitá je také informace, že látky obsa- ny, které sklízíme pro nať). Do substrátu

žené v těchto rostlinách jsou využívány přiléčení různých lidských a zvířecích neduhů,nemocí a potíží, slouží jako koření v kulinář-

Z rozsáhlého souboru LAKR je možné provýsadby do nádob v našich podmínkáchvybrat tyto druhy:Bazalka (Ocimum), saturejka (Satureja

montana, Satureja hortensis), dobromysl(Origanum vulgare), majoránka (Majoranahortensis), šalvěj (Salvia officinalis, Salviascleraea), yzop (Hyssopus officinalis), měsí-ček (Calendula officinalis), koriandr (Corian-drum sativum), levandule (Lavandula),tymián a mateřídouška (Thymus ), brutnák(Borago officinalis), heřmánek (Chamo-milla), smil (Helichrysum), Perila (Perillafrutescens), pažitka (Allium schoenopra- nuje s ostatními rostlinami. Je sucho-sum), včelník (Dracocephalum) a mnohédalší.Zastoupení jednotlivých druhů ve výsad-

bách volíme i podle toho, zda je budemechtít využít jenom jako okrasné, nebo bude-me rostliny používat jako zdroj koření připřípravě jídel a nápojů v kuchyni, zda zřizuje-me výsadbu jenom na jeden rok (bazalka,majoránka, saturejka, měsíček, ...), nebo sipředstavujeme dlouhodobější využití (levan-dule, tymián, dobromysl, šalvěj, ...).

Zásady pro použití LAKR do výsadeb:1. Správná volba nádoby - nádoby propěstování rostlin by měly být dostatečněhluboké, aby nedocházelo k jejímu časté-mu prosychání (hloubka 30-80 cm). Nadno je vhodné umístit drenážní vrstvu(drobný štěrk, keramzit, drcené hliněnéstřepy, ...) a pro výsadbu použít kvalitnízahradnický substrát určený pro truhlíky,balkónové květiny.

2. Pravidelné zavlažování - využití samo-zavlažovacích truhlíků (pro bazalku, mátu,...) a přihnojování u víceletých výsadeb(využití tekutých hnojiv zejména pro rostli-

při výsadbě můžeme pro zjednodušeníošetřování během vegetačního obdobípřidat pomalu se uvolňující granulovanéhnojivo pro okrasné květiny.

ny v dobré kondici - zabraňujeme přerůstá-ní, přílišnému dřevnatění, zasychání,obnovujeme a posilujeme kvetení, zaštipo-váním zajistíme kompaktnost růstu apod.

4. Pěstované LAKR většinou netrpí nemo-cemi a škůdci, přesto včasným zásahemproti některým z nich (mšice, padlí, rzi, ...)zabráníme jejich poškození.

5. Druhová skladba - pro jednoleté výsadbyje možné využít bohatý sortiment bazalek(Ocimum ssp.), které se liší nejen vzhle-dem (vysoké, nízké, širokolisté, drobnolis-té, s listy zbarvenými v různých odstínechzelené, fialové, ...), ale jsou i odrůdy s vý-razně odlišnou vůní - skořicová, citronová,kořeněná. Bazalka má ráda umístění nachráněné, ale slunečné místo. Vyžadujepravidelnou zálivku, zaštipováním a odbě-rem částí natě na konzum udržujemebazalku v nízkém a kompaktním vzrůstu.

Saturejka zahradní (Satureja hortensis L.)- jednoletá rostlina, nižšího keřovitéhovzrůstu, s výrazně kořeninovou vůní. Otuži-lá, nenáročná, vyžadující slunnou polohu.

Majoránka zahradní (Majorana hortensisMoench.) - jednoletá nízká rostlina, keříč-kovitého vzrůstu. Dobře snáší řez, ale jecitlivá na zavlažování.

Měsíček zahradní (Calendula officinalis L.)- barevná škála kvetoucích rostlin velmipěkně doplní zelenou barvu ostatníchrostlin. Pro osazování nádob a truhlíků sedoporučuje vybírat cíleně odrůdy vyšlech-těné pro nízký a kompaktní vzrůst.

Koriandr setý (Coriandrum sativum L.) -mladé rostliny s úspěchem využijeme kekořenění jídel, kvetoucí a plodící rostlinypůsobí ve výsadbách velmi dekorativně.

Kopr vonný (Anethum gravaeolens L.) - jevhodný pro pěstování ve větších nádo-bách samostatně, nebo spolu s jinýmiLAKR. Čerstvá zelená nať se využívá kekořenění jídel a salátů, kvetoucí a plodícírostliny potom jako dominantní dekorativníprvek výsadby.

Brutnák lékařský (Borago officinalis L.) -velmi zajímavá a dekorativní letnička,modře kvetoucí, vyššího vzrůstu. Mladélisty a květy je možné použít do salátů(intenzivně voní po okurkách). Celá kve-toucí rostlina je dominantou výsadby. Jecitlivá na zálivku, bohatě ji navštěvujehmyz.Z vytrvalých rostlin je možné pro pěstování

v nádobách na slunečném stanovišti dopo-ručit zejména tyto LAKR:Levandule (Lavandula angustifolia Miller.)- podle odrůdy nízká až vysoká trvalkas krásnými voňavými květy, dekorativnív době růstu i kvetení. Existující barevnáškála květů od bílé přes růžovou, světlefialovou až tmavofialovou se dobře kombi-

vzdorná, vyžaduje plné slunce a chráně-nou polohu s dostatkem vláhy v zimě.Pravidelný řez udržuje rostliny v dobrékondici a bohatém kvetení.

Tymiány a mateřídoušky (Thymus ssp.) -nízké kompaktní rostliny, většinou poléha-vého až plazivého vzrůstu. Existují odrůdya formy s bíle a žlutě panašovanými listy,s barevnou škálou květů od bílé po tmavěfialovou. Vyžadují slunečnou, spíše suššípolohu.

59 60

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis L.) - Okrasné papričky zajímavá vytrvalá rostlina, okrasná svými mají zakrslý růst a pěstují se v květináč-šedými i v zimě neopadavými listy a ba- cích ne pro nenápadné květy ale pro zářivěrevnou škálou květů od barvy bílé, přes zabarvené plody. Tyto mohou být žluté,růžovou, modrou až po fialovou. V době oranžové, červené i fialové, tvarem štíhlé akvetení je bohatě vyhledávána hmyzem. špičaté i krátké a pyramidální. Ale již naSnáší dobře slunečné, sušší stanoviště. první pohled je na nich vidět, že jsou pálivé.Ve stínu méně kvete. Většina pěstovaných odrůd je skutečně

Dobromysl obecná (Origanum vulgare L.)- velmi dekorativní rostlina s kultivary,které jsou zajímavé barevným olistěním inízkým kompaktním vzrůstem. Širokéspektrum barev květenství od bílé přesrůžovou a různé odstíny fialové spolus barevnými listeny působí v kompozicivelmi dekorativně. Používá se do výsadebna slunečné a sušší stanoviště.Pro polostinné stanoviště můžeme využítzejména různé druhy máty, kontryhel,rebarboru.

Mátu (Mentha ssp.) je možné s úspěchempěstovat v samozavlažovacích truhlících.Pro svůj růst vyžaduje většinou dostatekvláhy.Dalšími rostlinami, kterými můžeme dopl-

nit výsadby v nádobách, jsou např. pažitka(Allium schoenoprasum L.), petržel (Petro-selium crispum (Miller) A.W.Hill., libeček(Levisticum officinale L.).Jiné využití LAKR:Výsadby LAKR v nádobách je možné

přemístit na zimu do zimních zahrad, kdev chladném, světlém a bezmrazém prostředípřezimují a mohou být využívány jako kořenípři přípravě jídel během celého roku. Použi-jeme - li do výsadeb některé méně obvyklédruhy - např. Lavandula stoechas, Lavandu-la pinnata, Lavandula dentata, Rosmarinusofficinalis apod., zajistíme si neobvyklé,kvetoucí rostliny v období, kdy je jich v na-šem okolí nedostatek (březen-květen).Použitím LAKR na výsadbu záhonů na

exponovaných místech a místech s extrém-ními podmínkami (sucho, slunečný úpal,zasolování), jako např. střešní zahrady,átria, pěší zóny, prostranství u veřejnýchbudov, získáme širší sortiment použitelnýchrostlin.S úspěchem můžeme některé LAKR

nízkého vzrůstu využít jako náhradu zatrávník (tymián, mateřídouška, saturejka, záhonu.

kontryhel, ...) nebo hluboce kořenící druhy Abychom ale na sobě nezkoušeli starýpoužít na zpevnění prudkých či erozí poško- špatný vtip - všechno je jedlé, ale něcozovaných svahů (yzop). pouze jednou, pojďme se podívat na okras-LAKR - zejména ty, které obsahují silična- né zeleniny blíže.

té látky, vysazované v okolí nemocnic azdravotnických zařízení, působí příznivě naeliminaci škodlivých mikroorganizmů v ov-zduší.Mnohé LAKR (puškvorec, máta, blatouch,

kosatec, vachta, ...) je možné využít provýsadbu do přírodních jezírek a nádrží načištění odpadních vod.Většina LAKR jsou medonosné rostliny,

které bohatě navštěvuje hmyz, jsou hostitel-skými rostlinami pro různá vývojová stádiavzácných a ohrožených živočichů.Využití LAKR v pěstitelské a zahrádkářské

praxi nabízí nesčetné množství variací. Jepotřeba se jenom trochu zamyslet a využítnabízených vlastností těchto rostlin.

Ing. Elena Dušková Zahradnická fakulta, MZLU v Brně

JSOU OKRASNÉ ZELENINY K JÍDLU?

Zaběhlá schémata nás provází po celýživot. Věta "zelenina je na talíř, květy dovázy" je jedním z nich. A přece to tak nemu- Nebojte se proto pálivých paprik, ani těchsí být. Ono to tak vždy ani nebylo - již staříŘekové a Římané využívali květiny do jídel.A středověké portréty ze zeleniny námukazují na to, že ani okrasná zelenina nenímyšlenkou novou. Okrasné zeleniny sepostupně dostávají i na naše zahrádky. Ahned vyvstává otázka - jsou jedlé, když jsou"okrasné"?Problémem je tradiční dělení rostlinných

druhů dle jejich užitkových vlastností. Rostli-na má jedlé plody - dostane tedy nálepku"zelenina". Druhá láká motýly na krásnásoukvětí - ta bude mít nálepku "květina". Aleto co jíme z květáku nebo brokolice jsouzáklady květů respektive květní poupata.Tykve v rámci jednoho druhu, např. tykevobecná, jsou mezi sebou křížitelné a je jimjedno, že některé jsou "na okrasu" a druhé"k jídlu". Barevné kadeřavé saláty se svoukrásou neztratí na žádném květinovém

Okrasná kapustaje blízká příbuzná tradiční kapustě a zelí,

s tím rozdílem, že byla vyšlechtěna prootevřenou růžici listů s výrazně vybarvenýmstředem. Listy mohou být hladké (okrasnézelí) nebo silně zkadeřené (okrasná ka-pusta), celokrajné až silně vykrajované.Střed růžic se vybarvuje do červené, růžovénebo bílé barvy. Co je podstatné, k tomutovybarvování dochází až při poklesu nočníchteplot pod 10 EC. V létě nenápadné zelenélistové růžice na záhonu lehce přehlédnete.V polovině září se stanou rostliny výraznoudominantou zahrady a zůstanou jí až dopozdního podzimu, nezřídka až do Vánoc.Nejenom záhon je místem, kde tato rostli-

na najde svoje uplatnění, balkóny a terasyjsou pro ni jako stvořené. Co s truhlíky, ažvaše petúnie či muškáty sežehne prvnímráz? Uklidit je do sklepa a vytáhnout najaře - ale proč? Osázejte je rostlinami okras-né kapusty a budete se z nich těšit ještěněkolik měsíců. A navíc - kdykoli, až se vámomrzí, kdykoli je můžete sníst. Okrasnákapusta patří mezi košťáloviny, její listy jsousice tužší, ale jsou jedlé. Můžete je využítjako jedlou ozdobu talířů nebo osmahnoutna pánvi při přípravě "číny".Okrasná kapusta se seje od poloviny

května do konce června. Pěstování je shod-né s kapustou, květákem či brokolicí.Sortiment dostupný českým zahrádkářům

je skutečně široký. Skupina KAMOME másilně kadeřavý list, ´RED KAMOME´ F1 tvořísilné rostliny s červeně zbarveným středem,´WHITE KAMOME´ F1 má střed bílý. Skupi-na CORAL má vykrajované listy a je dostup-ná ve směsi CORAL QUEEN F1 (růžová) aCORAL PRINCE F1 (bílá).Hluboce vykrajované listy mají odrůdy

´RED PEACOCK´ F1 (červená) a ´WHITEPEACOCK´ F1 (bílá). A jestli chcete něcospeciálního, skutečně unikátního, vyzkoušej-te odrůdu ´VICTORIA PIGEON´ F1. Listyjsou sice hladké, jenom mírně zvlněné,střed růžice je ale dvoubarevný - růžovébílý.

ostrá, nemusíte se jich ale bát, obsahujícapsaicin, stejný jako je obsažen v pálivýchzeleninových paprikách.Capsaicin byl poprvé izolován v čisté

formě v roce 1898, první syntetická výrobase datuje rokem 1930. Capsaicin obecněpodporuje zažívání - zlepšuje sekreci žalu-dečních šťáv a prokrvuje sliznice. Podleposledních výzkumů je tato látka úhlavnímnepřítelem nasycených mastných kyselin,snižuje hladinu cholesterolu v krvi, lidověřečeno "čistí krev". Vědci předpokládají, žemenší počet chorob srdce a cév u jižan-ských národů souvisí právě s účinkemcapsaicinu. Stovky lékařských studií v po-sledních letech potvrdily vliv capsaicinu nazmírnění projevů artritidy, na snížení srážli-vosti krve a tím snížení nebezpečí infarktu,na snížení příznaků lupénky. Pouze nazačátku jsou práce ověřující vliv capsaicinuna potlačení zhoubného bujení.

okrasných. Začněte s nimi ale pomalu. Apozor, capsaicin je návykový a postupněbudete vyžadovat jídla pálivější a pálivější.Ovšem na rozdíl od jiných návykových látektato vašemu tělu prospěje.Pálivost se u paprik měří v tzv. SHU jed-

notkách (Scoville Heat Units). Většina zele-ninových odrůd vykazuje hodnoty 0 - 100SHU, čistý capsaicin na druhém pólu spekt-ra má 15.000.000 SHU. Mezi těmito mezní-mi hodnotami se pohybuje sortiment páli-vých paprik. Skupiny odrůd JALAPENO mají2.500-5.000 SHU, TABASCO 30.000 až50.000 SHU a HABANERO 200.000 až300.000 SHU.

Okrasné tykvičky pokryjí půdu a když jim minimálně pomůže-

te, zakryjí i nevzhlednou zídku nebo plot.Vyznačují se malými barevnými plody, kterése vhodně uplatní pro podzimní dekoraciv košících a ošatkách. Většina z nich patří

61 62

k druhu tykev obecná (Cucurbita pepo). kokyselého nálevu, na zimu se dají uchovat Klaret (my)Odrůdy ´MINI TURBAN´ nebo ´HOKKAIDO´se ale řadí k tykvi obrovské (Cucurbitamaxima), i když velikost jejich plodů mádaleko do obřích rozměrů. Odrůda ´TRNO-VÁ KORUNA´ svým tvarem připomíná zná-mé patizony. Stejně jako ony je jedlá a dáse využít ke konzumu v mladém stadiu, dřívnež se stane slupka plodu tvrdá. Stejně je tos kultivarem ´KAČENKY´ - v USA jsou tytoplody se zahnutým krkem označovány jako"crookneck" a v popularitě se vyrovnajícuketám. Mladé plody jsou skutečně chutné.Některé odrůdy drobných okrasných tykvi-

ček - dvoubarevné "hruštičky" nebo malá"vajíčka", ale mají krev původních druhů,hlavně Cucurbita texana. Tyto plody obsa-hují vysoký podíl hořčiny cucurbitaceinu,příbuzné hořčinám které se nacházejí vestarších odrůdách okurek. Nemusíte seovšem bát otravy, plody jsou tak hořké, žejsou skutečně nepoživatelné.Hranice mezi okrasnou a jedlou tykví se

úplně stírá u odrůdy ´GIGANTE´. Její oran-žové kulaté plody jsou ideální na vyřezávánípro stále populárnější svátek Halloween.Dužina je ale jedlá, dá se konzervovat, pécti upravit na různé přívařky.

Okrasné okurky jsou novinkou minulého roku. Jsou to liány

dorůstající 150 - 180 cm s drobnými, jemnětrnitými plody. Okurka ježek (Cucumisdipsaceus) má oválné, 6 cm dlouhé plodys jemnými lesklými bodlinkami. Angerštováokurka (Cucumis myriocarpus) zaujme drob-nými, pouze 3 - 4 cm velkými plody tmavězelené barvy se světle zeleným podélnýmpruhováním. Kaštanová okurka (Cucumisafricanus) má plody oválné, tmavohnědé abodlinaté. Bodliny jsou kontrastní, světlehnědé. I když patří do rodu Cucumis a jsoupříbuzné našim nakládačkám, ani jednaz těchto okurek není vhodná k jídlu. Jedléplody má pouze jedna - angurie (Cucumisanguria). V Jižní Americe se pěstuje již postaletí a někdy je nazývaná ježatý meloun.S melounem však nemá mnoho společné-ho. Plody jsou velké jako holubí vejce, napovrchu poseté měkkými ostny. Mladé asvěží, světle zelené plody jsou velice osvě-žující. Lze je nakládat jako okurky do slad-

i nasolené. Tato dekorativní rostlina se dá Klasik (my)pěstovat i v nádobách.Sami vidíte, že velká většina okrasných

zelenin je jedlá. Posuňte tedy ve svýchmyslích dělení zahrady na okrasnou a užit-kovou a zkuste tyto dvě funkce jedné zahra-dy propojit. Uvidíte, že budete mile překva-peni.

Ing. Peter Gajdoštin, SEMO Smržice

ZEMĚPISNÝ PŮVOD ODRŮD SLIVONÍ

Botanický rod slivoní je široký. Patří doněho i broskvoně, meruňky, třešně a višně.Náš orientační přehled se bude týkat pouze"modrých peckovin", tedy švestek, pološves-tek, renklód, slív, mirabelek a myrobalánů.Že mezi modrými peckovinami se vyskytujíi odrůdy s plody zelenými, žlutými, červený-mi, či fialovými, je obecně známo. Meziovocnáři zájem o slivoně rychle vzrůstá. Švédsko:Nejvážnější choroba slivoní - šarka zlikvido-vala i u nás tisíce stromů. Ve šlechtěnínových, tolerantních (i infikované normálněplodí) odrůd naši šlechtitelé zaostali. Zezahraničí se k nám dostávají stále novéodrůdy, o kterých se jen obtížně získávajíinformace. Odrůd, se kterými se můžemesetkat, je téměř stovka. Většina patří k polo-švestkám, lákavého vzhledu a dobré chuti.Přesto stará dobrá švestka domácí zůstáváv chuti nedostižená.

EVROPAČeská republika:Altanova (r)Amálka (HL 703)Dwarf (HL 902)Hamanova (š)HD - 1 (Janoška, Velká n.Vel.)Preston (pš) (Matejsek)Stáňa (HL 619)Švestka domácí (š)Těchobuzická (pš)Vaňkova Chrudimská (š)Viola (Hajduček)Vítek (Sehnal, Kunštát)

Slovensko:Klar (my)

Německo:Bella mira (m)Elena (š)Ersingenská (š)Felsina (pš)Haganta (pš)Hanita (pš)Jojo (pš)Katinka (pš)Lützelsachsenská (š)Miragrande (m)Ortenauer (š)Presenta (š)Rheingold (r)Ruth Gerstetter (š)Sanktus Hubertus (š)Tipala (š)Top (pš)Topend (š)Topfirst (pš)Topfive (pš)Topgigant (pš)Tophit (pš)Topimun (pš)Topking (pš)Topper (pš)Topstar (pš)Toptaste (š)Voyaguer (š)Wagenheimova (pš)Zimmerova (pš)

Francie:Bryská (s)Mirabelka Nancyská (m)Oullinská (r)Wazonova (r)Zelená renkloda (r)

Anglie:Malvazinka (s)President (pš)Reine Victoria (r)

Itálie:Vlaška (š)

Srbsko:Čačanská lepotica (pš)Čačanská najbolja (pš)Čačanská raná (pš)Čačanská rodná (pš)Valjevka (š)

Bulharsko:Gabrovská (pš)

Rumunsko:Carpatin (pš)Ialomita (š)Pitestan (pš)Tuleu Gras (š)

Polsko:Nectavit (š)Promis (š)Ryngla Ulena (= Oulinská) (r)Slivoň- nektarinSlivoň-třešeňTolar (š)Vengierka (= Švestka domácí) (š)

Ukrajina:Obilnaja (my)Zurna (my)

Maďarsko:Anna Spät (pš)

Belgie:Belgická žlutá (š)

Herman (pš)Jubileum (pš)Opál (s)

SEVERNÍ AMERIKAUSA:Amers (pš)Bluefree (pš)Earliblue (pš)Empres (pš)Oneida (pš)Ontario (r)Stanley (pš)Weeblue (pš)

Kanada:Valor (pš)Verity (pš)

ASIE Japonsko:Unika (r)

Vysvětlivky:š - švestka, pš - pološvestka, s - slíva, r - renklóda, m - mirabelka, my - myrobalán(Hajduček) - udržovatel odrůdy(Velká n.Vel.) - místo udržování odrůdy

Ladislav Zahradník, Ovocnářská komise RR ČZS

63 64

SPECIFIKA ŘEZU PECKOVIN

Motto: "Úbytek ovocných dřevin (stromů)na venkovských prostranstvích, podél cestnahrazujme vysazováním ovocných stromůna své půdě, na zahradách u domů a stave-ní."Péče o ovocný strom pomáhá zapomínat

na pracovní vypětí v běžném životě, posilujelidský organismus, uklidňuje duši a plodystromu posilují naše zdraví.

Řez ovocných stromůvychází z biologických hledisek těchto

rostlin, která se liší u jednotlivých skupin(jádroviny, peckoviny apod.). Odlišnosti jsoui uvnitř jednotlivých skupin, v tomto textujsou probrány odlišnosti (specifika) u řezupeckovin.

BroskvoněKaždoroční řez je nutností, broskvoň plodí

na jednoletém dřevě a musí každý rok vytvá-řet dostatečně dlouhé letorosty. Základnípodmínkou úspěšného uplatnění řezu jesilná růstová kondice stromů. Řez na brosk-voni se musí provádět řezem za pupenemnebo na větevní kroužek na hladko a bezpahýlů, věšáků atd. Rány vždy ihned zatírá-me balzámem, větší štěpařským voskem.Od začátku roku se u broskvoně zaměřuje-me na tyto zásahy řezu:

Řez po výsadbě stromkuKupovaný stromek ze školky by měl mít

střední výhon a 3 - 4 postranní výhony. Řezpo výsadbě provádíme většinou vždy až popůli března. Pokud chceme vypěstovatkotlovitou korunu, vyřízneme střední výhonaž na první spodní postranní výhon. Tentoprvní postranní výhon zakrátíme na dvapupeny, vždy na spodní pupen otevírajícíkorunu. Druhý spodní výhon zakrátíme dlevýšky růstu na dva až tři pupeny, na spodnípupen. Třetí výhon dle polohy na stromkuzakrátíme podle potřeby na tři až čtyři pupe-ny, poslední na pupen ven z koruny. Přikoupi stromku je nejlepší odstup výhonů nastromku 10 - 15 cm. Rašící pupeny nakmínku odstraňujeme. Na jaře řezem upra-vujeme stromky sázené i na podzim. Tentosilný řez po výsadbě je nutný pro zdárnýrůst.

Řez v době nakvétání, květu, nebo namalé plůdkyVšechny narostlé letorosty z loňského

roku, jak na plodném obrostu, tak na kon-cích kosterních větví nebyly ještě zakrácenya přichází doba úpravy řezem.V době květuse provádí řez výchovný u mladých stromkůdo pěti let a na starších řez udržovací. Vevýchovném řezu se hlavně věnujeme za-pěstování silných kosterních větví, kteréunesou příští úrody ovoce. Naplánujemenejčastěji čtyři kosterní větve, které semohou ještě rozdvojit do volných prostorů.Úhel kosterních větví udržujeme okolo 45E.Ve výchovném řezu kosterní větve udržuje-me v rovině, vždy řezem na úroveň nejslab-ší větve, aby zesílila jako ostatní. Nezapo-mínáme dbát celou dobu výchovného řezuna plodný obrost, který nám vyrůstá po celédélce kosterních větví. V době květu řežeme50 % plodného obrostu na 3 růstové pupe-ny, aby z nich narostly letorosty na plodnostv příštím roce. Druhých 50 % plodnéhokvetoucího obrostu necháme v délce 30 až50 cm dle růstu stromu. Vždy na koncizakrácení plodného výhonu musí zůstatrůstový pupen. Zesnulý ovocnář přítel Kůstřezal onu druhou polovinu plodného obrostuna 4 - 6 květních růžic s koncovým růstovýmpupenem - toto řešení je pro začátečníkyvelmi dobré. Z plodného obrostu odstraňuje-me jalové výhony. Na zastřiženém 30 až50 cm dlouhém výhonu po probírce nechá-me broskve rozmístěné od sebe okolo 10 až15 cm. V tomto období řezu v květu probíhátéž řez udržovací od pátého roku životastromku až do stárnutí stromku, kdy přichází U udržovacího řezu se hlavně zaměřujemeřez zmlazovací. V době udržovacího řezurůst již není tak silný, protože máme plnouplodnost. Zde se staráme zrovna tak jako vevýchovném řezu o pokračování růstu koster-ních větví při jejich prodlužování. Stejně takse staráme o plodný obrost po celé délcekosterních větví.

Opravný řez po zmrznutí květů a v dobězmlazování broskvoní:Po zmrznutí květů broskvoní v daném roce

musíme opravným řezem po odkvětu stro-mů vrátit plodný obrost až na tři růstovépupeny. Pokud jsou na výhonu napříkladdva růstové pupeny a pak několik zmrzlých

květů, třeba již opadaných, řežeme na tyto ny. U stromku sázeného na podzim letorostydva růstové pupeny. Na plodném obrostu se v korunce zakracujeme o 50 %, terminálnínesmí zbytečné ponechávat na výhonech výhon bude nejvýše. Stromek meruňky"vyholený" prostor. Plodný obrost se neustá- sázené na jaře musíme více zakrátit stej-le musí zmlazovat a navracet ke kosterní ným způsobem, až o 65 %.větvi. V tomto období je možné provést U všech peckovin s výjimkou broskvoní jezmlazovací řez starých stromů. Provádímeho v době, když narůstají malé plůdky, nebopo zmrznutí květů. V této době začnou vyrá-žet nové letorosty. Když dosáhnou délky asitři centimetry, začínáme zmlazovat. Staréstromy broskvoní, pokud mají zdravý kmena základ kosterních větví, můžeme hlubokozmlazovat až o 80 % koruny. Zmlazování seprovádí k zmíněným 3 cm narostlých letoros-tů. Nebo zmlazením v této době sesazujemekorunu stromu třeba o 30 % sesazením naspodní odbočující výhon, který směřuje venz koruny.

Běžné zásahy během vegetace (červen--srpen) si objasníme na příkladu:Zpomalujeme růst přerůstajících konku-

renčních letorostů u prodlužujících koster-ních větví jejich zakrácením. Plodný obrost,pokud má snahu zesilovat, prodlužovat dovětví, musíme zakrátit, zpomalit růst. Odstra-ňujeme svislé výhony (vlky), nevhodněvyrůstající letorosty, také křižující, zahušťují-cí, zaschlé letorosty atd.

Řez po ukončení růstu letorostů, v okra-jových oblastech až v půli záříZapamatujme si, že v září nezakracuje-

me letorosty narostlé během roku! Novéletorosty řežeme až v květu! V září odstra-ňujeme odplozené výhony, staré dřevo apokud jsme nedělali řez během vegetace,tak také již výše zmíněné výhony. Významřezu broskvoní v září spočívá v tom, žepopsaným způsobem uděláme průklest amáme menší korunu na postřiky na kadeřa-vost.

U meruněkse od začátku zaměříme na tyto zásahy

řezem:

Řez po výsadbě meruňky.Při výsadbě meruňky, která se nyní prová-

dí jak na podzim, tak na jaře, vždy upravuje-me řezem korunku stromku až v březnu,když se začnou zvětšovat, probouzet pupe-

dobré zachovávat terminální, středový vý-hon. Zachovává přirozený růst stromu, za-braňuje růstu svislých výhonů, vlků, ovlivňu-je výše výnosů, prodlužuje životnost stromu.Terminální výhon a jeho růst ukončujeme vevýšce 3 - 4 metrů a sesazujeme ho řezemna spodní odbočující výhon.

Řez v době nakvétání, květu, po odkvětuV době nakvétání se zaměřujeme na vý-

chovný řez mladých stromů a udržovací řezv době plné plodnosti. Dále na zmlazovacířez při stárnutí stromu. Při výchovném řezuse staráme o zapěstování silných kosterníchvětví, které unesou plody meruněk. Výchov-ný řez a jeho provedení je popsáno u odliš-nosti řezu broskvoní, ale u meruněk je nutnérespektovat tato specifika:Kosterních větví může být více - okolo šesti.U meruněk kosterní větve vycházejí z ge-netické spirály na terminálním výhonu dorůzných stran, asi po 15 - 20 cm od sebe.

Kmínek je u meruněk vhodnější delší, nežjeden metr, aby nedocházelo k poškozová-ní květů vlivem přízemních mrazíků.

Po celé délce kosterních větví zapěstovává-me plodný obrost, který by neměl přerůstpřes 30 cm. Tento plodný obrost neustálezmlazujeme, aby byl co nejblíže ke koster-ní větvi.

na pokračování růstu hlavních kosterníchvětví a zmlazování plodného obrostu. Všese děje při vyrovnaném růstu, optimálnídélce přírůstků okolo 25 cm a plné plod-nosti stromu. V této době po odkvětuprovádíme i řez zmlazovací. Dávámepozor - u meruněk můžeme korunu stromusesadit řezem jen o 30 %, aby nedošlok šoku a následné mrtvici. Korunu stromusesazujeme vždy na spodní odbočujícívýhon, směřující ven z koruny. Meruňkamá plodnost na nových letorostech jakobroskvoň, ale květy přirůstají ještě nakyticových krátkých výhonech.

65 66

Řez na plodnost v červnuKolem třetího roku života stromu meruňky

přistupujeme na tzv. Šittův řez plodnéhoobrostu v červnu. Ten se provádí jen nanových letorostech, které vyrůstají z koster-ních větví. Jestliže lze předpokládat, ženové letorosty mohou narůst do koncesrpna asi 30 cm, tak při poloviční délce asi15 cm konec letorostu s růstovým koncovýmpupenem odstraníme. Tím docílíme, že nazakráceném letorostu vyrazí příkladně jedenaž tři nové krátké letorosty plodného ob-rostu. Tyto letorosty další rok později vykvé-tají a mají možnost se uchránit jarním mrazí-kům a zvyšují úrodnost stromu. Vzdálenostkosterních větví od sebe u meruněk sedoporučuje kolem 80 cm, aby na nich bylyrukávy plodného obrostu.

Řez během vegetace (6.-8. měsíc)V měsíci červnu až srpnu provádíme

stejné úkony jako u broskvoní. U meruněkse jedná o zásahy hlavně u mladých stro-mů. Odstraňování svislých výhonů běhemvegetace je nutné, aby později nezahušťova-ly koruny stromů. Svisle rostoucí výhony,pokud máme málo plodného obrostu v da-ném místě, je možno - pokud jsou krátké aohebné - vyvazovat do vodorovné polohy.U peckovin nepoužíváme řez na patku jakou jabloní!

Řez v záříV oblastech okolo 250 m nadmořské výš-

ky provádíme tento řez hlavně u staršíchstromů meruněk již od začátku září. Jednáse hlavně o druhou možnost řezu pro ovoc-náře, drobné pěstitele kteří potřebují rozložitpráci na zahradě na více termínů řezu.Jedná se tak o druhou etapu udržovacíhořezu. U stromů, které nebyly udržoványkaždoročním řezem, provádíme hlavněprůklest. Ale každoroční řez u peckovin jenutností, jinak plodný obrost přerůstá dopodoby větví 2. řádu! V tomto období v záříse hlavně zaměřujeme na zakrácení odplo-zeného plodného dřeva. Řez provádíme naněkteré nově narostlé letorosty, které jsouco nejblíže ke kosterní větvi. Plodný obrostudržujeme mladý jako u broskvoní, alenenecháme ho delší, asi 30 cm. V tomtoobdobí neřežeme tak, aby vznikaly velké

řezné rány, (rána by měla být nejvýše do dalšího řádu. Třešně jsou světlomilné, udržu- čnou zvětšovat pupeny. Višně s přirozeným,průměru 3 - 6 cm.). Tyto zásahy necháváme vzpřímeným růstem, kterých je nyní většina,až na řez po odkvětu, ale při každoročním při výsadbě zapěstováváme, jak je popsanéřezu by u peckovin nemělo docházet k rá- u meruňky. U obou způsobů řezu řežemenám nad 6 cm v průměru. Stromy očištěné u stromků, vysazených na podzim, asi 50 %od výhonů, které tam nepatří, jsou připrave- výhonů, u vysázených na jaře asi 65 %né na zimu a na chemickou ochranu před výhonů, vždy na pupen, směřující venkvětem a to na postřik na ochranu před z korunky stromku.pozdními mrazíky a na moniliovou spálu.

TřešeňOd začátku roku se zaměřujeme na zása-

hy řezem:

Řez po výsadbě stromku.Při výsadbě stromku třešně postupujeme

stejně jako u meruňkového stromku, kmínektřešně by měl být okolo 1 metru.

Řez v době rašení, nakvétáníV době rašení pupenů provádíme u třešně

řez výchovný a u stromku v plné plodnostiřez udržovací. Ve výchovném řezu u třešnízapěstováváme kosterní větve pod úhlem45E. Zakracování kosterních větví vždyprovádíme od nejslabší kosterní větve,kterou podle síly upravíme. Ostatní silnějšívětve zakrátíme do rovnováhy s tou zakrá-cenou větví nejslabší. Terminální, středovývýhon potom zakrátíme okolo asi 20 cmvysoko nad kosterními větvemi. Vzniknenám úhel zakrácení koruny okolo 120E.V prvních letech už na kosterních větvíchvzniká plodný obrost, který - pokud by zahuš-ťoval korunu stromku - zakracujeme. U třeš-ní hlavně na podnoži ptáčnice nesmímedovolit některé kosterní větvi, aby rostla podvzpřímenějším úhlem. Vznikl by tzv. dvojákterminálního výhonu, vidlice. U třešní a téžu meruněk dochází u dvojáku k prasknutív místě terminálu. Vytváříme přirozený tvars vedoucím středním výhonem. Kosterníchvětví udržujeme asi pět. Nyní už mámeslaběji rostoucí podnože typu P-HL-A a P-HL-B, nebo Gisela 5, které narostou podlepůdních podmínek do výšky 3 až 4 metrů.Terminální (střední výhon) nemusí u pecko-vin růst jako svíčka, ale může se vychylovatdo strany. Plodný obrost u třešní může býtdelší, až 50 cm, ale nesmí zahušťovat koru-nu, křižovat výhony a přerůstat do větví

jeme korunu dostatečně světlou s pravidel-ným rozvětvením. U třešní stačí přírůstkynových letorostů 15-20 cm. Každoročněmusí být obnova mladého dřeva v koruně.

Řez zmlazovací, v době začínajícíhorůstu nových letorostůStarší stromy můžeme zmlazovat až o

40 % objemu koruny stromů. Větší zmlazenímůže vést k odumírání části kořenů. Lépe jezmlazovat postupně, vždy sesazením naspodní odbočující větev, na výhon, kterýsměřuje ven z koruny. Rány po řezu byneměly mít větší průměr řezné plochy než6 cm, aby rána vytvářela hojivé pletivokalus. Pokud máme třešeň na podnožiptáčnice, která narůstá do velké výšky, jedobré zmlazovat každé 3 roky při sklizni.Zmlazujeme odříznutím hořejších větvís třešněmi, které nejdou očesat, ovoceočešeme na zemi. Rány po zmlazení zatírá-me štěpařským voskem, aby dřevo nepras-kalo. Menší rány po řezu u peckovin zatírá-me stromovým balzámem.

Řez v době vegetace (červen - srpen)provádíme hlavně u mladých stromků,

jako u broskvoní a meruněk.

Řez v záříKdyž stromy ukončují ukládání zásobních

látek do větví a kořenů, je vhodná doba prodruhou možnost průklestu stromů třešní.U mladých stromů necháme řez na jaro,u starších třešní můžeme dát strom řezem,průklestem do pořádku. Pokud dáme stromdo pořádku, na jaře odstraňujeme jen odum-řelé výhony. Na jaro necháme též řez, přikterém by vznikaly větší průměry rány než 3až 6 cm.

VišeňŘez po výsadbě stromku.Višně máme růstově rozděleny na převislé

rostoucí (´Morela pozdní´) a na višně s přiro-zeným vzpřímeným růstem (´Favorit´). U pře-visle rostoucích višní můžeme zapěstovatkotlovitou korunu tím, že při výsadbě odstra-níme střední výhon a ponecháme 3 kosternívýhony, které připravíme pro budoucí rovno-váhu kosterních větví. Samozřejmě vždyvysazené stromky zastřihneme až se za-

Řez višní v době rašení, nakvétání.U višní, rostoucích převislým způsobem,

zapěstováváme korunu stromu jakou broskvoní, aby kosterní větve byly pevnéa s dostatečným plodným obrostem. Kdokaždoročně nezakracuje plodný obrost,přeroste mu do tzv. "bičů" - vyholenýchvýhonů, které rostou k zemi. Na konci jsoupotom 10 cm krátké plodné letorosty. U star-ších stromů je vidět, kde vznikla chyba -višně byly česány trháním a u višní se vytrh-ly růstové zárodky nových letorostů. Tytopřevislé výhony višní (´Morela pozdní´) semusí sklízet odstříháváním plodů. Potom semusí takto dlouhé výhony (biče) navracetsměrem, na některý výše položený letorostnebo růstový zárodek, který je nejblíže kekosterní větvi. Višně přirozeného tvaru sestředním výhonem zapěstováváme a udržu-jeme podobně, jako u třešní. U višní je mož-né nyní již zvolit podnož slaběji rostoucí,jako u třešní.

Řez zmlazovací v době začínajícího růstunových letorostů.Višně zmlazujeme stejným způsobem jako

třešně. Pokud peckoviny řežeme každoroč-ně, dochází k zmlazování plodného obrostustále.

Řez v době vegetace (červen - srpen)provádíme hlavně u mladých stromů.

Věnujeme se stejným zásahům jakou broskvoní.

Řez v záříuplatňujeme hlavně u starších stromů, kde

provádíme průklest a práce řezem jakov době rašení. Úpravu mladých stromůponecháme na jaro - pokud nemají odumí-rající výhony. Veškeré peckoviny před zi-mou by měly být ošetřeny, očištěny odvšech klejotoků, ran, jak bylo popsánou broskvoní.

67 68

Slivoň Výběr odrůd by měl být v souladu s klima-Také u slivoně rozdělujeme časově zása- tickou charakteristikou stanoviště. Takové,

hy řezem od začátku roku odbobně: které v daném místě vyzrávají jen na dob-Řez po výsadbě stromku.Při výsadbě stromku slivoně postupujeme

stejně jako u meruňkového stromku. U slivo-ní je nejlepší kmenný tvar čtvrtkmen. Korun-ka by měla být pyramidální, s úhlem koster-ních větví koruny nahoře 120E.

Řez v době rašení až nakvétání.U slivoní provádíme též řez výchovný a

udržovací. Musíme dbát na zapěstovánípevných kosterních větví, postupujemeobdobně, jako u třešní. Plodný obrost nakosterních větvích a terminálu by nemělpřerůstat přes délku 30 cm. U slivoní může-me zapěstovat buď korunu přirozenou, kdyna středním výhonu kosterní větve vyrůstajív odstupech okolo 20 cm na genetickéspirále, nebo strom s korunou patrovou, kdyspodní patro od patra hořejšího vymezujeasi 120 cm odstup. V patrové koruně pěstu-jeme ve spodním patru čtyři kosterní větve,v hořejším patru jen tři. U obou tvarů korunymusíme po celé délce kosterních větvízakracovat plodný obrost. U švestek simusíme zapamatovat, že na každém leto-rostu u konce je koncový pupen, který umož-ňuje prodlužování letorostů. Dále pod nímjsou dva konkurenční pupeny se silnýmrůstem a musí se řezem potlačovat. Dále jena letorostu 4 - 5 pupenů, které jsou růstovějiž méně intenzivní, šestý až sedmý pupennemusí dát vznik žádnému růstu. Protostaré stromy švestek bez řezu plodnéhoobrostu jsou jako přerostlá houština, uvnitřplná proschlých větviček. U všech peckovinrozvětvený obrost zmlazujeme na mladšírozvětvení. U renklód a pološvestek musímenutně plodný obrost zakracovat, jinak stáleprodlužuje růst. Pokud u peckovin neníkorunka stromu hodně prosvětlena, nevyrážíve stromě nový mladý plodný obrost.

Řez zmlazovací v době začínajícího růstunových letorostůJelikož zmlazování plodného obrostu

provádíme každoročně - jinak přerostečasto do větví - zaměřujeme se hlavně nasnížení koruny stromu - kosterních větví astředního výhonu. Pokud bychom zmlazení

řezem provedli silné, mohlo by dojít k odum- mů. Otvor vytvoříme širší a hluboký jenření části kořenů ale i k odumření svazků 20 cm, nad povrch dosypeme 10 cm sub-pletiv v kmenu stromu. Proto odebíráme do strátu, případně více, to ale musíme vhod-40 % větví v koruně stromu a to sesazením nou obrubou zajistit navršenou zeminu.kosterních větví řezem na spodní odbočující Kořeny se rozprostřou co nejpečlivěji dovýhony ven z koruny. Peckoviny bychom šířky, v různých hloubkách. Proti vysycháníměli udržovat do výšky stromu tak vysoko, horní vrstvy je třeba zalévat, nakrýt růvekkam dosáhneme z hliníkových štaflí se mulčem z kůry, hoblin, trávy. Pokud stromysedmi příčky a výsuvným žebříkem. občas přihnojíte formou zálivky, kořeny se

Řez v době plné vegetace (6.-8. měsíc)Hlavně prohlížíme mladé stromy a zaštipu-

jeme, neboli zpomalujeme v růstu konku-renční letorosty na kosterních větvích aletorosty, které na plodném obrostu majísnahu nadměrně růst. Odstraňujeme ne-vhodné letorosty, které zahušťují neborostou dovnitř koruny, svislé letorosty, vlky.Dále křižující, nemocné, odumřelé, zalome-né letorosty.

Řez po sklizni plodů v září až v říjnuV této době nesmíme řezat silnější větve,

než 3-6 cm v průměru, což je ještě hojitelnárána u peckovin až na jaře. Zaměříme sehlavně na starší stromy, mladé stromyponecháme až na dobu rašení. Řez prová-díme stejný jako v době rašení, až na uve-dené výjimky. Takto upravené a ošetřenéstromy jsou připravené na jarní ochrannépostřiky a na případné působení mrazuv zimě. Rány větší než jeden cm by měly býtošetřeny stromovým balzámem.

Jaroslav Kraus, ÚS Praha-východ

VÝSADBA OVOCNÝCH STROMŮ v oblastech s vysokou hladinou spodnívody, na nepropustných, těžkých půdách.

Každý, kdo Vám radí se sázením stromků,doporučuje určité stanoviště. Zpravidla přimě-řeně vlhké, středně těžké, propustné půdy apodle toho, o jaký druh stromu jde, tak ivýšku hladiny spodní vody. Na méně kvalit-ních stanovištích doporučí snad jen rybízy,angrešty, maliny, jahody a zeleninu. Přestose mohou sázet ovocné stromy i na méněvhodných místech, nemáme-li možnostlepšího řešení. Rozhoduje výběr odrůdy,podnože, velikost a tvar otvoru na sázení,svažitost pozemku, možnosti drenáže.

rém stanovišti, nejsou vhodné. Vlhké půdyse hůře prohřívají, proto by se na nich mělypěstovat ty odrůdy, které mají spíše kratšívegetační dobu, dříve dozrávají, vyzrávají vedřevě, dříve ukončují vegetaci... Na jaře totižraší později, na podzim nechtějí usínat, majítotiž stále dostatek vody a nejspíše i živin.Například ´Matčino´ vyzrává ve dřevě poz-dě, dík tomu namrzá i na dobrých stanoviš-tích. Další jabloně trpí rakovinou,... Myroba-lán na mokrých půdách silně narůstá, odda-luje plodnost. Ptáčnice trpí klejotokem,..V nejhorším stavu bývaly na podmáčenýchpůdách odrůdy ´Spartan´, ´Bláhovo oran-žové´, ´Ontario´, ´Stark Earliest´. Z nověj-ších ´Šampion´, ´Sparjon´. Tím, jak je v po-sledních letech výrazné sucho a pěstují sejabloně na slabých podnožích, není vlivpodmáčení v "tradičních" polohách tak vidět.Z podnoží nejlépe vychází mělko kořenící

typy u jabloní, kdouloň u hrušní, vegetativněmnožené a slabě rostoucí semenné podno-že pro třešně a slivoně, broskve, meruňky.U jabloní i ostatních druhů ovoce je možnépoužít u vyšších tvarů i semenáč, ten je takéodolný (i když koření hluboko). Tradiční jevýsev, nebo výsadba velmi mladých seme-náčů na místo určení, jejich následné štěpo-vání. Semenáč si v místě "lépe zvyká",rozkládá své kořeny v různých hloubkách.Obavy z pozdního vyzrávání dřeva zejménana semenáčích může částečně snížit ipozdně letní řez. Zabrání prorůstání výhonů,které zpravidla přichází v úvahu po tepléma suchém létě ukončeném deštivým zářím.Běžně se doporučuje kopat velké a hlubo-

ké díry, naplnit je kvalitním substrátem asázet odolné, bujně rostoucí, hlouběji koření-cí podnože. Jsem přesvědčen o tom, žetakový způsob není nejlepší. Kořeny sestahují za živinami do hloubky a v době, kdytrvá delší srážkové období jsou zcela utope-né pod vodou, která se stahuje do děr narovném pozemku. Stromy trpí rakovinou,velmi špatně se jim hojí rány po řezu.Naopak mělká výsadba, či dokonce vý-

sadba nad povrch a dosypání "kopečku"pomáhá stromu přežít bez větších problé-

rozprostřou od hloubky téměř nulové až podno vykopané jámy. Rozložení kořenů takéovlivní aplikace déle rozpustných hnojiv,jako je Silvamix. Pokud dáváme tabletystále do stejných míst, budou se kořeny zanimi natahovat a to jak do zamýšlené hloub-ky, tak i do vhodné vzdálenosti od kmínku.I když dlouho prší, mají takové stromy koře-ny ve vodě jen v malé míře. Pro takto sáze-né stromy je bezpodmínečné umístěnítrvalé opory. Dává se z té strany, ze kterékmínek stromu ohřívá únorové a březnovéslunce.Užití drenáže je možné jak na svažitém,

tak i na rovinatém terénu. Na svahu můžebýt díra na sázení větší, ale musí být u níodvod vody z vykopané jámy.Stejně tak na rovině lze odvést vodu

z hlouběji kopaných jam. Jáma 40-45 cmhluboká by měla mít drenáž cca 30 cm podpovrchem. Aby měla význam, musí býtdrenáž svedena do studny, ze které je třebanateklou vodu odebírat, čerpat.Pokud chcete mít solidní "velké ovoce" i

v horších půdních podmínkách, nenechte seodbýt slovy, že to nejde. Cest k úspěchu jeněkolik, stačí jen vybrat tu nejlepší pro Vás.

Něco o drenážíchModerní je použití tzv. husích krků. Velmi

dobře a rychle odvedou přebytečnou vodu,ta se v místě nijak nezdrží. Musí se u nichdodržet buď vodorovné uložení nebo velmimírný spád. Pomalejší odvodnění umožnídrenáže podle starých receptů. Do rýhypotřebné hloubky se dá vrstva 10 cm hrubé-ho, lomového kamene, na něj asi 5 cmkačírku a zasype se to zeminou. Další, starámetoda spočívala ve vyrobení drenážeze svazků prutů, (průměr vrstvy cca 10 cm).Na tuto vrstvu přijde zase vrstva kačírku azem. Takové drenáže se dělaly ještě začát-kem minulého století a fungovaly i v 80.

69 70

letech, tedy po 50-60 letech. Neplatilo pro pozornost. Co je toho příčinou? Dříve než V dalším textu pomineme problematikuně, že by se ucpaly, že by při nepřesném se tuto otázku pokusíme zodpovědět, je smolnatění u jehličnanů a pozornost zaměří-položení vodu nevedly. Nestalo se u nich účelné ozřejmit několik základních pojmů. me pouze na soubor jevů spjatých s klejoto-jako u drenážek, že by se hnuly a zanesly, kem peckovin. Závěry, k nimž dospějemenestalo se jim něco podobného jako když se u klejotoku, lze v obecné rovině vztáhnou inějaká špatně vypálená roura rozpadla a na smolotok.zem drén v tom místě zanesla, že by zarost-la kořeny,... Pruty v zemi zůstávají velmidlouhou dobu, dík stálé vlhkosti.Při rychlém odtoku se ztrácí z půdy živiny,

zejména dobře rozpustný dusík. Musí se pokaždém delším srážkovém období doplňo-vat. Zejména po mokré a málo mrazivézimě, déle trvajících deštích v první poloviněléta. Rychlý úbytek živin je větší, když sehnojí klasickými hnojivy - granulemi typuNPK, jednosložkovými hnojivy. Již jmenova-ný Silvamix a další hnojiva, která se roz-pouštějí pomaleji (Osmocote, ...), velkémuúniku živin brání. Také používání organic-kých hnojiv, kompostu snižuje ztráty. Živinyse váží do humusu, přechodně i do těl mik-roorganismů, nejsou (zjednodušeně řečeno)volně v půdě, aby je voda vyplavila.Draslík a fosfor se tak rychle do volné

vody neuvolňují a nevymývají. Nevím jestlito platí doslova, ale pro pohyb těchto živinv půdě jsme měli na škole formulku. Dusíkza rok procestuje v půdě 30 cm do hloubky,draslík 3 cm a fosfor 3 mm. Možná že tonení ideálně přesné, ale pro orientaci v běž-ných podmínkách by to mohlo stačit.

Ing. Ivan Dvořák

JAK PROTI KLEJOTOKU PECKOVIN

Novodobé rostlinolékařství se může chlu-bit mnoha nezpochybnitelnými úspěchyv potlačování řady infekčních chorob, škůd-ců a plevelů. Neplatí to však pro všechnypřípady. Například v současnosti doporučo-vaná opatření proti klejotoku peckovin asmolotoku jehličnanů se téměř neliší odtěch, která se nabízela a byla k dispozicik použití již před sto lety. Stejně jako v mi-nulosti i dnes je efektivnost těchto opatřeníproblematická. Přestože se klejotok pecko-vin a smolotok jehličnanů běžně vyskytuje,v nejnovějších příručkách na ochranu rostlinse této problematice nevěnuje téměř žádná

Vymezení pojmůKlej (rostlinná guma, klovatina) - lepkaváprůsvitná nebo světle žlutá guma tvořenásložitými cukry (heteropolysacharidy). Vevodě gumy bobtnají nebo jsou rozpustné.Lze je členit na dvě skupiny: gumy přiroze-ně se tvořící např. ve dřevě stromů roduAcacia a při poranění vytékající na povrch(arabská guma) a ranové gumy, které sevytvářejí v reakci na poranění a jiné stre-sy. Tvoří se ve dřevě, kůře a plodech ně-kterých peckovin. Základní jednotkou ro-stlinných gum je celulóza a hemicelulóza.

Klejotok (gumotok) - je klej, který pomaluvytéká na povrch rostlin a na vzduchupostupně tuhne a tvrdne; a název propříznak narušeného zdraví projevující sezejména u peckovin i jiných dřevinnýchrostlin (např. u hlošiny úzkolisté).

Gumóza - je abnormální tvorba rostlinnýchgum následkem narušeného zdraví rostlin;a současně název pro narušení zdravírostlin s příznakem klejotoku/gumotoku.

Pryskyřice přírodní (rezin, smůla/smola):lepkavá tuhnoucí látka tvořená hlavnětěkavými fluidními terpeny (uhlovodíky,alkoholy, aldehydy, ketony a karboxylový-mi kyselinami). Pryskyřice mají specific-kou vůni podmíněnou příměsí charakteris-tických olejů. Ve vodě jsou nerozpustné,rozpouštějí se v lihu a dalších rozpusti-dlech. Tvoří se ve dřevě jehličnanů.

Smolotok - pryskyřice prýštící na povrch dvěma protikladnými procesy: rozklademrostlin (obdoba klejotoku).

Mízotok - nahnědlá tekutina vytékajícíz korových mokvavých nekróz na kmenua větvích různých dřevin, zejména listna-tých. Má různé příčiny, nejčastěji jde opůsobení komplexu patogenních organis-mů a nevhodných vnějších podmínek.

Rezinóza (smolnatění): je abnormálnítvorba pryskyřic zejména z kmenů jehlična-tých stromů (obdoba gumózy u peckovin);a také název pro narušení zdraví rostlins příznakem smolotoku.

Klejopryskyřice - smíšenina pryskyřic agum se značnějším množstvím pryskyřic.

Příznaky spjaté s klejotokemČastý je výron kleje u třešní, meruněk,

broskvoní, švestek a slív. Kolem výtokubývají pletiva porušena. Jako reakce naporanění se nejčastěji objevuje na povrchukmene, větví a plodů. Vytékající lepkavýprůsvitný nebo světle žlutý klej tuhne atvrdne. Za vlhka klej nabobtnává, rozpouštíse ve vodě a stéká po kmenech a větvích.Spolu s výronem kleje se nezřídka vytváří

okolo místa poranění kalus, valovité zduřenítvořené tenkostěnnými málo diferencovaný-mi (parenchymatickými) buňkami. Pletivokalusu však zanedlouho podléhá rozkladu.Opakuje-li se proces tvorby rozkladu atvorby hojivého pletiva, vznikají otevřenérány terčovitého vzezření s rozmanitýmizáhyby a rýhami, okrouhlého až laločnatéhotvaru, které objímající větší či menší částobvodu kmene či větve. V otevřených ra-nách se usazuje různý hmyz a různé sapro-fytické a poloparazické houby (fakultativnínekrotrofové). Postižené větve postupněodumírají, strom chřadne až úplně odumře.

Tvorba kleje v rostlinných pletivechVýronu kleje na povrch rostlin předcházejí

specifické procesy vzniku kleje ve vnitřníchpletivech, jejichž mechanismus není dosuduspokojivě objasněn. Klej se může tvořit

buněčných stěn (viz definice kleje); nebozvýšením produkce kleje v sekrečních buň-kách pokrývajících povrch dutin či kanálkův parenchymatických dřevních a lýkovýchpletivech poblíž kambia (druhotného dělivé-ho pletiva).Vzestup tvorby kleje rozkladem buněčných

stěn je projevem rozkladných (degenerativ-ních) pochodů. Naproti tomu zvýšení pro-dukce tvorby kleje v sekrečních buňkách lzepovažovat za proces obnovovací (regenera-tivní) nebo obranný. V současnosti začínápřevládat názor, že klej je rostlinami vylučo-ván na ochranu před vysušením poraně-

ných pletiv a proti šíření bakteriálních ahoubových patogenů.Podstata účinnosti klejopryskyřic v obran-

ných reakcích postižené rostliny spočíváv tom, že vyplní mezibuněčné prostory,impregnují buněčné stěny a někdy i vnitřekbuněk. Za předpokladu, že tvorba klejoprys-kyřic je dostatečně rychlá, vytváří se nepro-niknutelná bariéra, která patogena izoluje odokolního zdravého pletiva. Mikroskopickášetření svědčí o tom, že usazeniny klejeobklopují ty živé buňky, které byly infikoványmikroorganismy. Někdy mohou mít klejoprys-kyřice schopnost zničit původce houbovýchchorob, avšak po ztuhnutí plní spíše funkcifyzikálního (mechanického) obranného me-chanismu. Schopnost uzavřít poraněná,případně infikovaná místa závalem a neboklejopryskyřicemi kolísá podle druhu stromu,ale závisí také na jeho vitalitě.

Příčiny tvorby klejeAbnormální tvorba kleje u peckovin byla

v minulosti spojována s působením nejrůz-nějších faktorů. Mezi nimi se největší váhapřikládala poraněním způsobovaným fyzikál-ními faktory (jako je mráz, silný vítr, krupobi-tí), živočichy (zejména hmyzem, méně častohlodavci a zvěří) a činností člověka (při řezu,zejména silném, provedeném v nevhodnoudobu a nesprávnou technikou). O úzkévazbě mezi poraněním a nadměrnou tvor-bou gum svědčí existence termínu ranovégumy. Zasáhne-li poranění lýko, může tomít za následek omezení pohybu asimilátůke kořenům.Častá a nápadná je tvorba kleje u stromů

peckovin napadených původci korovýchnekróz. Různé typy klejopryskyřic se vytváře-jí okolo nekrotických skvrn na větvích akmenech po infekci bakteriemi (Pseudomo-nas syringae pv. syringae a P. pv. morspru-norum) a houbami (Valsa cincta a V. leucos-toma). Silné výrony kleje bývají rovněž navětvích peckovin infikovaných houbou Stig-mina carpophila (Clasterosporium carpohi-lum). Jako příčina tvorby kleje se uvádějí ijiné faktory, které narušují výměnu látkovourostliny. Mohou to být určité viry, nepříznivéstanoviště, poškození herbicidy a mnohéjiné faktory.

71 72

Klejotok plodů často vzniká následkem ná bakteriemi Pseudomonas syringae pv. latexem. Je to důležité zejména u mladých - Redukovat stres z nedostatku vody zavla-poranění hmyzem např. pilatkou švestkovou stromů. žováním během sucha.u slivoní. - Potlačovat škůdce způsobující poranění - Vyhnout se hnojení uprostřed léta.

Je klejotok peckovin choroba, poruchanebo projev obranných reakcí rostliny?Klejotok u peckovin může být podmíněn

rozmanitými příčinami. Výtok kleje sám osobě není příčinou narušeného zdraví rost-lin, nýbrž příznakem. Lépe řečeno, je přízna-kem málo úspěšných či neúspěšných obran-ných reakcí rostliny na poranění a jinéstresové faktory vnějšího prostředí.Nadměrná tvorba kleje u peckovin a její

výtok na povrch rostliny je jev, který máurčité shodné rysy s horečkou u člověka.Horečka sama o sobě není nemoc. Je tojedna z prvních reakcí organismu na infekcia má zásadní význam pro překování infek-ce. Samotné snížení zvýšené teploty neve-de k uzdravení organismu. A obdobně jetomu i u klejotoku peckovin. Odstraněnímkleje se špatný zdravotní stav stromu ne-zlepší.

Předčasné odumírání třešní - příkladkomplexního přístupu k ochraně protiněmuOdhaduje se, že každoročně u nás před- v roce 1994. JULIA má bujný růst, který

časně odumírá 2-5 % stromů třešní. Odumí- omezíme volbou slabě rostoucí podnožerání nezřídka předchází vylučování kleje a (např. M9, J-TE-H, M26). Tvoří velmi širokéjeho ukládání na kůře kmene a větví. otevřené koruny. Větve špatně obrůstajíMnohá polní pozorování a výsledky sklení- plodonosným dřevem a mají sklon k vyholo-

kových a laboratorních pokusů, které jsme vání. Často zůstávají po odkvětu plody veprováděli v 70. a 80. letech minulého století, shlucích na dlouhém dřevě. Nástup dosvědčila o tom, že se ke vzniku předčasné- plodnosti je časný a plodí pravidelně. Plodyho odumření větví a celých stromů spojují tři dozrávají na konci července, v oblastechstejně důležité faktory: mráz v době vege- s vyšší nadmořskou výškou začátkem srp-tačního klidu a v předjaří; fytopatogenními na. Plody jsou středně velké, ploše kuželovi-bakterie vyvolávající korové nekrózy a té s krátkou a silnou stopkou. Jejich základ-nevhodné stanoviště (zamokření nebo delší ní barva je zelená až zelenožlutá, dobřeobdobí sucha, menší hloubka půdního osluněné plody jsou celé překryty tmavěprofilu, snížená schopnost uvolňovat živiny červenou barvou s výrazným ojíněním.z půdních částic do půdního roztoku, nižší Slupka je hladká, pevná a necitlivá k otla-obsah vápníku aj.). kům. Dužnina je světle zelená, v době zráníPatogenita bakterií se může projevit, popří- bílá, křehké konzistence. Plody jsou šťavna-

padě nabývá na intenzitě, když na rostlinná té a sladce navinulé. Pro tuto odrůdu jepletiva působí před infekcí nebo po infekci typický velký, široký a tmavě zelený list.mráz, který nemusí být příliš silný. A nao- JULIA tolerantní ke strupovitosti jabloní apak, mrazy okolo -13 až -18 °C, které jsou odolná proti padlí jabloňovému. Je vhodnápro zdravá pletiva třešní běžně neškodné, do všech poloh v kombinaci se slabě rostou-způsobí nekrózy u pletiv, která jsou infikova- cími podnožemi a je dobrým opylovačem do

syringae nebo Pseudomonas syringae pv.morsprunorum. Jinými slovy, mráz předinfekcí fytopatogenními bakteriemi zvyšujenáchylnost pletiv k napadení a pletiva infiko-vaná bakteriemi jsou k nízkým teplotámcitlivější.Z uvedeného vyplývá, že součástí ochran- vystavit je poškození během zimy a ná-

ných opatření proti odumírání třešní musíbýt jednak zvyšování mrazuvzdornosti odrůdi podnoží, jednak vzestup rezistence k fyto-patogenním bakteriím rodu Pseudomonas.Je vypracovaná metodika testování mra-zuvzdornosti odrůd a podnoží, která umožňu-je v mrazicích komorách objektivně stanovitmaximální hladinu mrazuvzdornosti i stabili-tu mrazuvzdornosti po předcházejícím půso-bení teplé periody. Stejně tak jsou k dispozi-ci metody testování na rezistenci podnoží aodrůd k fytopatogenním bakteriím.Shrnuto, pro potřeby intenzivního pěstová-

ní v produkčních sadech třešní je možnéomezit (nikoli zamezit!) předčasné odumírá-ní větví a celých stromů uplatněním jakšlechtitelských metod (šlechtěním na rezis-tenci k mrazu a fytopatogenním bakteriím),tak i opatřeními u mladých výsadeb směřují-cími k zabránění infekce před zimou, běhemzimy a v předjaří (aplikací měďnatých příprav-ků na začátku opadů listů a před rašením).

Ochranná opatření proti příčinným fakto-rům spjatých s klejotokemKlejotok není příčinou, nýbrž jedním z pří-

znaků narušeného zdraví peckovin. Jelikožtvorba kleje není patologickým projevem,ale součástí obranných procesů proti pora-nění a infekci, byla by snaha o potlačenívzniku kleje nepatřičná a dokonce kontra-produktivní. Opodstatněná jsou opatřeníproti poranění pletiv a původcům korovýchnekróz a na podporu vitality stromů.

Opatření proti poranění pletiv a zmírněnínásledků poranění- Vyhnout se zbytečnému mechanickémuporanění stromů.

- Omezit riziko poškození mrazem nátěremkmenů a kosterních větví bílým nátěrem(vápnem, balakrylem, latexem). Zastiňová-ní jižních stran kmenů různými materiály jeúčinnější než nátěry bílou barvou bílým

kmene a větví. Prof. Ing. Václav Kůdela, DrSc.- Oddálit řez na začátek jara, kdy se rychletvoří hojivé kalusové pletivo. Podzimní řezmůže silně oslabit a stresovat stromy a

sledné infekci.- Podpořit rychlé hojení ran správnou tech-nikou řezu. Neprovádět řez za vlhkéhopočasí. Je třeba počkat, až kůra oschne.

Opatření proti původcům korových nekrózJe-li klejotok průvodním znakem korových

nekróz bakteriálního nebo houbového půvo-du, mají opodstatnění preventivní a přímáopatření vůči původcům těchto chorob.Jejich cílem je: jednak zvýšit rezistencipodnožového a roubového materiálu, jed-nak redukovat zdroje a šíření nákazy; ome-zit proniknutí patogenů dovnitř rostliny;snižovat stresy vnějšího prostředí. Pokud sekorové nekrózy na stromě uchytí, je velmiobtížné se jich zbavit.- Odumřelé větve odřezat asi 15 cm podviditelnou nekrózou kůry nebo dřeva.

- Malá nekrotická ložiska (nekrotické léze)na menších větvích je nejlépe odstranitodřezáním celé větve asi 15 cm pod vidi-telnou korovou nekrózou. Odřezané infiko-vané větve spálit.

- Velké nekrotické léze na kmeni nebokosterních větvích se někdy doporučujeostrým nožem vyříznout až na zdravé(hnědě nezbarvené) dřevo a poté otevře-nou ránu ošetřit stejně jako rány vzniklé připrůklestu koruny stromů. Vyřezávání ne-krotické léze až na zdravé dřevo však nenívhodné, jde-li o lokalizovanou nekrózus ostrým přechodem mezi poškozeným azdravým pletivem tvořeným bariérou im-pregnovanou klejopryskyřicemi. Tím, žetakovou funkční hraniční bariéru mezizdravým a poškozeným pletivem odstraní-me, vystavujeme strom novému stresua tvorbě nové ochranné bariery.

Opatření na podporu vitality stromů- Nevysazovat na zamokřené stanoviště.

LETNÍ ODRŮDY JABLONÍ

Letní odrůdy jabloní patří mezi první jádro-vé ovoce, na které se všichni od zimy těší.Podle doby zrání členíme odrůdy na letní,podzimní, raně zimní a zimní. První plodyletních odrůd dozrávají v polovině červencea jejich doba zrání přechází do konce srpna.Ve vyšších podhorských polohách je sklizeňposunuta o 2 týdny a jejich doba skladováníse také prodlužuje.Vzhledem k jejich krátké vegetační době

(100 - 120 dní) jsou velmi náročné na agro-techniku. Důležitá je především ochranaproti chorobám a škůdcům, hnojení, závlahaa řez.Nejvíce rozšířená odrůda nových intenziv-

ních výsadeb v ČR je odrůda JULIA, kterábyla vyšlechtěna z křížení odrůd Quintet aDiscovery ve VŠUO Holovousy pod označe-ním HL-461. První registrace proběhla

73 74

raně kvetoucích odrůd. Doporučení: Po úhlech. Plody jsou středně velké až velké, delná probírka plodů. Dále je vhodný pravi- kulovitá s častými hrbolky kolem kališnísklizni je vhodné provést prosvětlovací řez kulovitého tvaru s tlustou středně dlouhou delný udržovací řez společně s letním prů-a zakrácení dlouhého dřeva. Pro zvýšení stopkou. Základní světle zelená barva plodů klestem jednoletých výhonů. Dariu je třebaskladovatelnosti (max. 2 týdny) je vhodný se v době zralosti mění na žlutou, někdy se často ošetřovat fungicidními přípravky protičasnější termín sklizně, a to ještě před u původní odrůdy projeví krycí červené strupovitosti a padlí jabloňovému. Pěstovatvyzráním jádřince. Dále je u této odrůdy žíhání. Červená mutace je kryta červenou lze ve všech oblastech do 650 m.n.m. V niž-vhodný časný termín probírky plodů ve barvou téměř po celém povrchu plodu. ších oblastech trpí často padlím a kvalitashlucích, a to do 14 dnů po propadu plůdků. Slupka je tenká, ale pevná, suchá a hladká plodů se výrazně zhoršuje. Vhodné jsouVelké plody po probírce trpí hořkou pihovi- bez ojínění, v době zrání mastná. Plody jsou středně rostoucí podnože typu MM 106.tosti, nutné jsou proto minimálně 3 aplikace navinule sladké, mírně natrpklé chuti s pří-listových hnojiv s obsahem lehce přijatelné- jemným aroma. Dužnina má krémovouho vápníku, např. CaCl během července. barvu, je křehká a šťavnatá. Plodí časně a2

DISCOVERYJedná se o nahodilý semenáč Worcester-

ské parmény původem z Anglie. Stromyrostou středně bujně až středně. S použitímsilnější podnože má tendenci zahušťovat.Tvoří středně velké, kompaktní, širocepyramidální až kulovité koruny. Plody jsoustředně veliké, široce kulovité až zploštělé,tvarově velmi vyrovnané. Základní zelená ječasto kryta červenou, která tvoří výraznélíčko. Dužnina je křehká žlutavě bílá, šťavna-tá s jemným aroma. Chuť má sladce navinu-lou, celkově velmi dobrou. Slupka je hladká,suchá, středně pevná, s výraznými světlýmitečkami. Plodnost je v prvních letech slabá,později průměrná. Zraje v 1/2. srpna, v dob-rém sklepě vydrží až jeden měsíc. Nemázvláštní požadavky na stanoviště, do vyš-ších poloh je nevhodná, dochází zde k na-mrzání. Odrůda je středně citlivá ke strupo-vitosti a padlím téměř netrpí. Doporučení:Vzhledem k menší plodnosti této odrůdy sedoporučuje kombinace se slabě rostoucímipodnožemi. Zahuštěné koruny negativněovlivňují velikosti a vybarvení plodů. Disco-very je dobrým opylovačem do raných od-růd.

JAMES GRIEVE a jeho mutace RED, DOU-BLE REDTento semenáč vznikl křížením Pottova

s Coxovou renetou ve Skotsku. První popisodrůdy je již z roku 1883. Do LPO bylazapsáno až v roce 1954, červená mutacev roce 1970. Původní a její mutace rostoustředně bujně, ve stáří slabě. Tvoří širokékulovitě rostoucí koruny, plodonosný obrostje po celé délce výhonu pravidelně rozložen.Silné větve jsou v koruně nasazeny v tupých

s dostatečnou probírkou pravidelně, patřík nejúrodnějším jabloním. Díky atraktivníbarvě květů a časné době kvetení se použí-vá jako opylovač do raně kvetoucích plodů.JAMES GRIEVE dozrává v 2/2. srpna, vevyšších polohách se sklizeň protáhne dopoloviny září. Hodí se do většiny pěstitel-ských poloh, nejlépe na středně rostoucíchpodnožích. Strupovitostí je často napadá ana padlí jabloňové je citlivá. Doporučení:Vzhledem ke slabé slupce a křehké dužniněje nutná šetrná sklizeň, nejlépe probírkou.Dále je nezbytná pečlivá ochrana protistrupovitosti, padlí a moniliózám. Plody jsoucitlivé k hořké pihovitosti, zejména u stromůpřehnojených dusíkem. Nutná je protoaplikace hnojiv s obsahem vápníku.

DARIATato letní jabloň vznikla křížením odrůd

James Grieve a Red June ve ŠS Těchobu-zice, a to pod označením TE 4009. Regis-trována byla v roce 1995. Roste středněbujně a v době plodnosti jen středně. Vytvá-ří široce pyramidální koruny s tendencízahušťovat. Časně a dobře vytváří plodonos-ný obrost, který je v plodných letech častove shlucích. Odrůda má sklony k alternaci avýnosově je podprůměrná. Plody jsou střed-ně velké, kulovitě kuželovité s žebrovitoukališní jamkou. Základní barva plodům jezelenožlutá, často krytá červeným líčkem.Slupka je tenká, hladká bez ojínění, nemastía je náchylná na otlaky. Dužnina je bílá,sladce navinulé chuti. Plody jsou středněšťavnaté a velmi voňavé. Zraje nestejno-měrně od začátku srpna. Zastíněné plodymusí zůstat o týden déle na stromech.Skladovatelnost je 2-3 týdny. Doporučení:Vzhledem k alternaci odrůdy je nutná pravi-

MIOJedná se o křížence Worcesterské parmé-

ny s odrůdou Oranie, který byl vyšlechtěn veŠvédsku. U nás je pěstován od roku 1990.Roste středně silně až středně, s tendencívytvářet středně velké, husté, kulovité koru-ny. Větve velmi silně rozvětvují a tvoří se nanich slabý plodonosný obrost na dlouhémdřevě. Jablka jsou středně velká až střední,kulovitého tvaru, často zploštěle kulovitéhoa jsou jemně žebernatá. Základní barva jezelenožlutá a je často kryta červenou bar-vou po celé ploše osluněných plodů. Jejichslupka je hladká, lesklá, středně mastná apevná. Dužnina je jemná, sladce navinulá,mírně aromatická, krémově bílé barvy.Plodnost této odrůdy je raná a vysoká.V teplejších oblastech je pravidelná i bezdůkladného řezu. Sklízí se v 2/2. srpna, a tonejlépe probírkou plodů. Po sklizni je možnoplody skladovat maximálně 3 týdny. Odrůdaje citlivá na pozdně jarní mrazíky, je středněcitlivá na strupovitost jabloní a málo trpípadlím jabloňovým. Kvete bohatě a je dob-rým opylovačem do raných odrůd. Doporu-čení: Mio je doporučováno zvláště do suš-ších a teplých oblastí, kde vytváří atraktivníčervená jablka. Je nutný každoroční důklad-ný řez zahušťujících výhonů, který můžemeaplikovat i v letních měsících. V horšíchpolohách se doporučuje použití silnějšípodnože typu MM106.

HANATato letní odrůda vznikla křížením odrůd

Prima a Krasava na pracovišti Ústavu expe-rimentální botaniky Akademie věd Českérepubliky ve Střížovicích. Hana je středněvzrůstná v době plodnosti, roste málo. Vytvá-ří rozložité koruny kulovitého tvaru s větvemidobře obrůstajícími plodným dřevem. Plodívelmi brzy, pravidelně s průměrným výno-sem. Jablka jsou středně velká až velká,

jamky. Jejich slupka je hladká, mírně rzivá aslabě mastná. Mají zelenožlutou barvukrytou po celé ploše karmínově červenýmžíháním. Dužnina je zelenobílá, velmi šťav-natá, navinule sladká s mírným aroma.Hana atraktivně kvete a je dobrým opylova-čem. Odrůda zraje v první polovině srpna aje u ní vhodná probírka plodů. Plody se dajíuchovávat 2 týdny. Doporučení: Hana jerezistentní proti strupovitosti a tolerantnívůči jabloňovému padlí. Fungicidní ochranuvšak nesmíme zanedbat v době zrání, kdyje riziko napadení plodů moniliózou. Je tovelmi plastická odrůda, vhodná do všechpoloh a na všechny odrůdy. Plody jsoucitlivé k hořké pihovitosti, a proto se doporu-čují postřiky na list hnojivy s lehce přijatel-ným vápníkem.

AMETYSTDalší letní odrůda z dílny pracoviště Ústa-

vu experimentální botaniky Akademie vědČeské republiky ve Střížovicích. Vzniklakřížením odrůd Nela a Vista Bella. Rostestředně silně až silně. Tvoří široce rozložité,řídké koruny s převisajícím charakteremrůstu. Plodí raně a pravidelně se středněvelkým výnosem. Kvete také raně a bohatěa je dobrým opylovačem v raně kvetoucíchodrůdách. Jablka jsou středně velká a vy-rovnaná, kulovitého tvaru s výrazným ojíně-ním. Základní zelenožlutá barva je po celéploše kryta purpurově červenou barvous ojíněním, které se v době zralosti ztrácí.Dužnina je žlutě zbarvená, středně pevná,křehká, šťavnatá sladce navinulá. Jablkamají pevnou slupku s příjemnou vůní.Ametyst zraje zpravidla ve 2. polovině

srpna, asi 10 dnů před James Grieve, předsklizní nepropadává a v dobrém stavu vydr-ží asi měsíc. Odrůda je rezistentní ke stru-povitosti, málo náchylná na padlí. Volbapodnože závisí na půdních podmínkách azpůsobu pěstování, vhodné jsou předevšímM9, M26 a do horších půd a na větší tvaryMM106.Kromě popsaných odrůd patří k často

pěstovaným letní jabloně Delicia, Mantet,Průsvitné letni, Primula, Melba, Stark Ear-liest, Nela, Quinte.

Ing. Josef Vačkář

75 76

JAK DÁL V PĚSTOVÁNÍ HRUŠNÍ

Význam pěstováníHistorické prameny uvádějí řadu zpráv a

dokladů o pěstování ovocných druhů aodrůd. Značný rozkvět ovocnářství nastalv 16. a 17. století. V tomto období se k námdostávají nové odrůdy hrušní z Francie,Belgie a Holandska. Konec 18. a začátek19. století je typický pro pěstování ovoce napanských sídlech, klášterních a později iselských zahradách. Významný podíl zdesehráli šiřitelé ovocnářství (Skřivánek z Pla-ňan, Jan Teplý z Přelouče, Matěj Rösslerz Poděbrad).Největšího rozmachu pěstování hrušní

dosáhlo Dolní Polabí, které se tak stáváprodukčním a vývozním centrem. V tomtoobdobí vychází i řada pomologických dělnašich významných autorů (Jan Říha, JosefVaněk, Karel Kamenický). Hrušky bylyv minulosti považovány za velmi významnéovoce. Současnost však staví do popředípeckoviny, zejména teplomilné meruňky abroskvoně. Dřívější pěstování využívaloovoce jak pro přímý konzum, ale zejménapro celou řadu způsobů konzervárenskéhovyužití, na kompoty, sušení (mleté sušenéplody - pracharanda), povidla apod.Přesto, že v Evropě se konzumuje třikrát Daygon - Farold OHF 40

více jablek než hrušek, lze z jejich plodůpřipravit mnoho chutných pokrmů, proslu-lých dezertů, moštů, ale i jemných destilátů- hruškovice. Jejich aromatické látky předur-čují hrušky pro saláty, müsli, šťávy a pod.Léčivé účinky hrušek spočívají v podpoře-

ní exkrece, odstraňování nežádoucích pro-duktů přeměny látkové, zmírňují trávícíobtíže v lidském těle, ovlivňují hospodařenís vodou, spolupůsobí při odstraňování jedo-vatých látek z těla, napomáhají při ledvino-vých a močových obtížích, podporují krvetvorbu a růst organizmu. Výhodná je konzu-mace hrušek pro pacienty se zvýšenoupotřebou tekutin.V plodech, dužnině i slupce jsou obsaženy

vitamíny, stavební jednotky bílkovin, mine-rální látky. V optimální rovnováze pak biolo-gicky účinné látky draslík, sodík, vápník afosfor, měď a zinek. Vysoký je obsah kyseli-ny listové, podporující růst a tvorbu buněk.

Nároky na stanovištěPro tržní pěstování se hodí teplé oblasti,

hlubší půdy, středně těžké spíše suššís vysokou hladinou podzemní vody. S ohle-dem na charakter kořenové soustavy vyža-dují hrušně na semenné podnoži hluboképropustné půdy (České středohoří - půdy mrazuodolnou podnoží, má delší vegetač-sopečného původu a naplaveniny). Odlišněj- ní dobu než K - TE - E, dobrá afinita ješí charakter je u kdouloňových podnoží. pouze s odrůdou Hardyho a tak se dostá-Nevhodný pro tyto podnože je vyšší obsah vá na okraj zájmu. Podnož K - TE - E,uhličitanů v půdě (nadměrný obsah vápníku dosahuje vyšší mrazuodolnosti, vyznačujevyvolává chlorózu. se slabým až středním růstem, poměrněNejvhodnější podmínky pro pěstování dobrou množitelností. K většině odrůd má

hrušní se nachází v nadmořské výšce 200 dobrou afinitu, nesrůstá s odrůdou Bosco-až 300 m s průměrnou roční teplotou 8 EC a va.ročním úhrnem srážek 450 až 650 mm. Možnou další skupinu tvoří podnože vyse-Kvetení hrušní je ranější a tedy citlivější

na poškození květů pozdními jarními mrazí-ky. Vhodná jsou chráněná stanoviště s dob-rým prouděním vzduchu. Mrazivé zimnívětry způsobují namrzání dřeva i kořenů,především při použití kdouloňových podno-ží. Expozice východní či jihovýchodní je propěstování nejvhodnější, vhodné jsou i zá-padní svahy. Na jižních svazích docházík většímu poškození dřeva zimními mrazy.Méně vhodné jsou i severní svahy, kteréjsou méně výhřevné, chladné.Vývin květů a dobré kvetení je základem

pro docílení dobrých úrod hrušek. Pravidel-ná tvorba květů je u hrušní větší než u jablo-ní. Je ovlivňovaná rozdíly odrůd i stupněmagrotechniky. Poslední fáze vývinu květníchpupenů při jejich rozvití a objevení chocholí-ku poupat je u hrušní nápadná opademvelkých šedohnědých šupin. Nejlépe vyvinuta tedy nejdříve vykvétá vrcholový květ.Nesporná je důležitost včel pro zdárnéopylení. Všechny pěstované odrůdy jsoucizosprašné, u některých se častěji vyskytu-je partenokarpie - bezsemennost. Obdobíkvetení pěstovaných odrůd není dlouhé adoba kvetení se většinou překrývá. Výjim-kou jsou studená chladná jara, kdy raněkvetoucí odrůdy se nekryjí s dobou květupozdě kvetoucích odrůd a nemůže se docílitdobré opylení. Opylovače volíme na základěshodné doby kvetení a ověření vzájemnépylové kompatibility. Většina odrůd je di-ploidních s vysokou klíčivostí pylu. Triploid-ních s nízkou klíčivostí je jen malá část

(odrůdy Lucasova, Pastornice). Plody parte- suchu i nadbytku CaCO než kdouloňnokarpické nejsou z hlediska hospodářské- angerská.ho tak cenné jako z řádně opylených květů. Kdouloň BA 29, je klonovou selekcí z kdou-Současné pěstitelské tvary jsou nízké, loně provensálské, vyznačuje se lepší afini-stěnová i pásová výsadba. Těmto pěstitel- tou k některým odrůdám (Williamsova),ským tvarům pak musí odpovídat i vhodněrostoucí podnož.

Podnože pro hrušněPro hrušně se používají generativně i

vegetativně množené podnože. Skupinagenerativních (silně rostoucích) převažuje ipřesto, že intenzivní pěstování vyžadujenižší tvary, tedy slabě rostoucí kdouloňovépodnože. Skupina generativně množenýchpodnoží hrušní (hrušňové pláně a semenáč)nachází rovněž uplatnění při rekonstrukcikrajiny v ovocnářsky marginálních oblas-tech, kde hrušně historicky byly a opět jsouprvkem krajinotvorným.Nejčastěji jsou ve výsadbách používánynásledující podnože:H - TE - 1, pochází z polokulturních odrůdhrušní ze ŠS Těchobuzic. Podnože jsouvyrovnanější s lepší afinitou ke kulturnímodrůdám,

H - TE - 2, pochází. Podnože se vyznačujíbujnějším růstem a poměrnou vyrovna-ností,

H - BO - 1, pochází z VÚOOD Bojnice,vyznačuje se mrazuodolností, spolehlivos-tí tvorby osiva a vyrovnaností podnoží.Vhodná je pro střední tvary, nabízí použitíi jako kmenotvorná odrůda.

Mezi hlavní vegetativně množené podnožepro hrušně patří kdouloň (Cydonia oblonga).VACHŮN (1999) rozděluje kdouloně nanásledující skupiny:- skupina angerská - společným znakem jeslabší růst než u skupiny provensálskéDo této skupiny se řadí kdouloně M A, MC, z české skupiny K - TE - B. Podnož M Aje méně mrazuodolná, oslabuje růst o 30až 50 % v porovnání s hrušňovým pláně- výsadbového materiálu ve tvaru zákrskůtem. Nedostatečná je afinita k odrůdámClappova, Boscova, Drouardova, Charne-uská, Williamsova, Lucasova.Podnož M C, je řazena k nejslaběji rostou-cím, roste o 10 - 15 % slaběji než M A.Celkově problémová je afinita k odrůdám.

- skupina provensálská (kdouloň proven-sálská), vyznačuje se větší odolností vůči

3

- skupina česká, podnož K - TE - B, je

lektované z kříženců OHF (Farold). Vyzna-čují se odolností ke spále růžovitých, jsoumrazuodolné a méně citlivé k přebytkuCaCO Mimořádná je afinita s evropskými i3.

asijskými odrůdami hrušek. Jejich vzrůst-nost je variabilní, od velmi slabě až povzrůstně s úrovní pláněte. Přibližují vstup doplodnosti, pozitivně ovlivňují velikost plodu.Zpravidla se může jednat o některou z těch-to podnoží: Dayre - Farold, OHF 282Daymir - Farold, OHF 62Daytor - Farold, OHF 87

K rozšíření ploch hrušní může také přispětvyšlechtění nových podnoží splňujícíchpožadavky současných pěstitelských způso-bů. Jednou z možností se jeví i podnožPyrodwarf (prof. Jakob, Geisenheim),vzrůstově se pohybuje mezi podnožemikdouloní M A a M C. Přednost spočíváv dosahování pravidelné tržní produkceovoce.V dřívějším období byla jedna z oblastí

výzkumu našeho ústavu zaměřena na škol-kařskou výrobu - jednoleté dopěstování

kontejnerovým způsobem. Na běžně použí-vané podnože pro hrušně H - TE - 1 a kdou-loň M A byly naroubovány dlouhé rouby(délka kmínku zákrsku a 5 pupenů pro zalo-žení budoucí korunky). Roubový materiáldodala Sempra s.r.o. Litoměřice v následují-cím složení odrůd - Alfa, Astra,, Bohemica,Decora, Delika, Delta, Dicolor, Dita, Erika,

77 78

Jeanne d´Arc, Lada, Laura, Lebosca, Milka, odrůd, které jsou blíže a podrobně charakte- - dužnina bílá, šťavnatá, jemná, navinuleNela, Vonka, Williamsova, Zlata. Za kontro- rizovány v řadě dostupné pomologickélu sloužily odrůdy Konference a Hardyho. literatury a tedy naše pozornost bude velmiVýtěžnost na podnoži H - TE - 1 činila stručná.a bude vycházet z těchto materiálů80,45 %, výrazně nižší byla u podnože M A, (NESRSTA, JAN, DOKOUPIL 2005).rozhodující byla nejenom odrůda, ale i Na základě hodnocení genofondové vý-kvalita kořenového systému použitých pod- sadby odrůd na VŠÚO Holovousy s.r.o., kdenoží. Nejlepších výsledků vytvořených hlavní pozornost byla zaměřena na vegeta-stromků bylo dosaženo u odrůd Zlata, Alfa, tivní a plodové znaky, autoři uvádí následují-Leboska. cí poznatky. Letní odrůdy jako jsou Radana,

Odrůdová skladbaOdrůdová pestrost byla vždy výrazným

znakem našeho ovocnářství a to nejen u za-hrádkářů, ale i v produkčním pěstování.V minulosti se vyskytovala řada zajímavých - plod velký, souměrný, žlutozelený, hnědo-a pro určité oblast typických semenáčů (naTišnovsku - Fajfka, Knížatka, Mendlovka,Neznámka, Šedulka Špidlenka, Krvavka).Důležitá je i chuťová kvalita plodů - převáž-ně závislá na době zrání. Za chuťově nejlep-ší se zpravidla označuje skupina odrůddozrávajících do listopadu, maximálně dozačátku prosince. Chuť u později dozrávají-cích hrušní je obecně označována za horší.Hodnocenými znaky u plodů jsou dále veli-kost, celkový vzhled, tvarové vlastnosti,rzivost, krycí barva apod.Pro budoucí pěstování bude kladen důrazna:- odolnost vůči chorobám a škůdcům (stru-povitost hrušně, rez hrušňová, bakteriálníspála růžovitých, moniliová hniloba, merahrušňová, plodomorka hrušková)

- dlouhou přirozenou uchovatelnost plodů azachování chuťových hodnot současnýchkvalitních odrůd

- menší vzrůstnost, kompaktní slabší růst,odolnost vůči poklesům teplot

- přizpůsobivost k podmínkám stanovištěSoučasné zastoupení odrůd je značněrozsáhlé (viz. Seznam odrůd zapsaných veStátní odrůdové knize) - nejen svým po-čtem 42 odrůd, ale zejména kvalitou plodůa možností výběru odrůd pro jednotlivézpůsoby pěstování, rozdílná stanovištěapod.

Cílevědomá práce šlechtitelských pracovišť(ŠS Těchobuzice, VŠÚO Holovousy) pronaše pěstitele vytvořila početnou skupinumimořádně hodnotných odrůd. Za poslednídevítileté období se jedná o dvě desítky

Isolda rozšiřují nabídku výběru, perspektiv-ně se počítá i s tržním uplatněním. Výhodnéje jejich pěstování v teplých oblastech.Podzimní odrůdy v zastoupení Elektra,Karina, Manon, Morava nabízí uplatněnív tržních výsadbách. Skupina zimních odrůdjako jsou Astra, Bohemica, David, Dicolor,Dita, Erika, Omega, Petra, Vonka předpoklá-dá uplatnění při obnově tradic pěstováníhrušní (extenzivně pěstované sady, stromo-řadí, aleje). Neopomenutelná je i vysokákvalita plodů u odrůd Vonka a Dicolor.Rozdělení odrůd dle konzumní zralosti(růstové vlastnosti, pomologické znaky.

Letní odrůdyAlice (konzumní zralost VII. - VIII.)- vzrůstnost slabá- plod střední, vyrovnaný, žlutozelený, růžo-vě červený

- dužnina bílá, sladce navinulá.Milada (konzumní zralost VIII. - IV.)- vzrůstnost střední- plod velký, nesouměrný, žlutozelený, růžo-vě červený

- dužnina bílá, jemná, sladká.

Podzimní odrůdyKarina (konzumní zralost IX.)- vzrůstnost střední- plod velký, silně nesouměrný, žlutý, celo-plošně světle červený

- dužnina bílá, šťavnatá, jemná, sladká.Blanka (konzumní zralost X.)- vzrůstnost střední- plod velký, slabě nesouměrný, žlutozelený,oranžově červený

- dužnina bílá, jemná, nasládlá.Decora (konzumní zralost XI.)- vzrůstnost slabá až střední - spur typ- plod středně velký, souměrný, žlutozelený,překryt červení

sladká.Denisa (konzumní zralost X.)- vzrůstnost střední- plod velký, slabě nesouměrný, žlutozelený,krycí barva růžovo-červená

- dužnina bílá, středně hrubá, nasládlá.Manon (konzumní zralost X.)- vzrůstnost silná- plod hruškovitý, velký, souměrný, zelený,později žlutý, rzivý

- dužnina jemná, šťavnatá, navinule sladká.Morava (konzumní zralost X.)- vzrůstnost středně silná

žlutý s červeným žíháním- dužnina bílá, šťavnatá, jemná, sladká.Hardyho (konzumní zralost XI.)- vzrůstnost silná- plod středně velký, slabě nesouměrný,žlutozelený, povrch rzivý, drsný

- dužnina bílá, šťavnatá, sladce navinulá.Jizera (konzumní zralost XI.)- vzrůstnost silná- plod velký, souměrný, žlutozelený až žlutý- dužnina bílá, velmi šťavnatá, hrubá, navi-nule sladká.

Monika (konzumní zralost XI.)- vzrůstnost silná- plod velký, slabě nesouměrný, žlutozelený,překryt oranžovým líčkem

- dužnina světle žlutá, šťavnatá, navinulesladká.

Vonka (konzumní zralost XI.)- vzrůstnost středně silná- plod velký, souměrný, zelenožlutý, celo-plošně rzivý

- dužnina bílá, šťavnatá, jemná, kořenitá.

Zimní odrůdyAstra (konzumní zralost XI.)vzrůstnost středně silnáplod velký, silně nesouměrný, žlutozelený,překryt růžovou červenídužnina světle žlutá, hrubá, velmi sladká.Bodra (konzumní zralost XI.)- vzrůstnost silná- plod velký, silně nesouměrný, žlutozelený,s nevýrazným růžovým líčkem

- dužnina bílá, šťavnatá, hrubá, nasládlá.

David (konzumní zralost XII.)- vzrůstnost silná- plod velký, souměrný, světle žlutý s nevý-razným červeným líčkem

- dužnina světle žlutá, jemná, nasládlá.Gracie (konzumní zralost XI.)- vzrůstnost středně silná- plod velký, slabě nesouměrný, žlutozelený,s tmavě červeným překrytím

- dužnina krémová, šťavnatá, jemná, navi-nule sladká.

Luna (konzumní zralost XII.)- vzrůstnost středně silná- plod velký až velmi velký, slabě nesouměr-ný, žlutozelený, překryt oranžovou červení

- dužnina bílá, jemná, sladká.Milka (konzumní zralost XI.)- vzrůstnost silná- plod středně velký, žlutozelený, překrytrůžovou červení

- dužnina bílá, hrubá, navinule sladká.Petra (konzumní zralost XII.)- vzrůstnost slabá- plod velký, slabě nesouměrný, žlutozelený,překryt růžovou červení

- dužnina bílá, šťavnatá, jemná, navinulá.Vladka (konzumní zralost XII.)- vzrůstnost středně silná- plod velký, slabě nesouměrný, žlutozelený,překryt červení

- dužnina světle žlutá, šťavnatá, nasládlá.Uvedený soubor odrůd nabízí široké mož-

nosti výběru a lze se domnívat, že uspokojíkaždého zájemce.Zájem o pěstování hrušní na zahrádce

v posledních letech klesá. Příčinou je rzivosthrušní způsobená dvoubytnou rzí, kteráv létě poškozuje hrušně a v zimním obdobípřežívá nejčastěji na chvojce klášterské ajalovci číském. Ochranu je nutné provádětpreventivně před květem a po odkvětu, vizRukovět 2003, strana 20. Současný sorti-ment není na rzivost testován, odolné odrů-dy evropských hrušní nejsou známy. Gene-ticky odolné jsou asijské druhy, ale jejichchuť se našim máslovkám nevyrovná. Na-dějní jsou ze zahraničí již avizovaní kříženciasijských a evropských druhů které jsouodolné a chutí se blíží evropským.

Prof. Ing. Vojtěch Řezníček, CSc.ZF, MZLU v Brně

79 80

TRÁPÍ VÁS PADLÍ U ANGREŠTŮ,PĚSTUJTE ODOLNÉ ODRŮDY!

Závažné onemocnění a poruchaHoubová chorobaAmerické padlí angreštové (Sphaerotheca

mors-uvae), v novodobém názvosloví sesetkáme s pojmem hnědé padlí angreštu,se v posledních letech velmi rozšířilo díkyklimatickým změnám. Přestárlé výsadby astarší odrůdová skladba přispěla k masové-mu rozvoji houby. Taktéž i mírné zimníteploty a nedostatek sněhové pokrývkyumožnil dostatečné přezimování a navýšeníčetnosti výskytů. Následovalo také zanedbá-ní preventivního ošetření v období 2 týdnypřed odkvětem a po odkvětu. Choroba setak rozšířila do všech pěstitelských poloh.Fyziologická poruchaNa lokalitách s alkalickým půdním prostře-

dím (pH 8-8,5) a za suchého počasí seobjevuje fyziologická okrajová spála listů.Vápník a hořčík blokují příjem některýchživin, hlavně draslíku a mikroprvků. Listovéčepele na okrajích fialoví, hnědnou, pozdějizasychají a při masovém výskytu dochází ažk jejich opadu (defoliace). Zde je jedinoumožností okyselit půdní prostředí rašelinou.Technologie pěstování angreštuAngrešt je dobře přizpůsobivý a může se

pěstovat od nížin až po horské oblasti.Nejlépe se mu však bude dařit ve středníchaž vyšších polohách s vyšší vlhkostí as průměrnou roční teplotou 7-9 EC. Vhodnéje mírné zastínění. Nesnáší sucho nebozamokření, optimální je 650 mm srážek zarok. Na suchých stanovištích bez možnostizávlahy rostliny předčasně shazují listy aplody zůstávají malé. Nadměrné působenípřímého slunečního záření způsobí u říd-kých porostů úžeh plodů. Nejvíce vláhypotřebuje angrešt v období kvetení, intenziv-ního růstu výhonů, nárůstu a dozráváníplodů. Hladina podzemní vody by měla být70-90 cm pod povrchem půdy. Vyžadujestředně těžké, humózní, hlubší půdy s pH6-7 (mírně kyselá až neutrální reakce), dob-ře zásobené živinami. Na vápenitých pů-dách se objevuje zvýšený výskyt antraknó-zy, která způsobí předčasný opad staršíchlistů. Za ideální stanoviště se považujeotevřená krajina, s mírným průvanem.

Pěstuje se ve tvaru keře s mechanizova- Jako významně odolné proti hnědému tlustá až tlustá, červené barvy, středněnou sklizní v intenzivní technologii. Pro ex- padlí angreštu se v posledních letech obje- ojíněná. Výraznost nervatury je slabá. Chuťtenzivní technologie se používá tvar strom- vují na trhu nové odrůdy. Jsou buď registro- je navinule sladká, aromatická.kový s oporou. Odrůda se štěpuje na me- vané nebo právně chráněné v ČR, některéruzalku zlatou, využívají se registrované mají navíc i Evropskou právní ochranu:podnože: `ME-LS-A`, `ME-LS-B` nebo Jmenujme a popišme odrůdy abecedně`ME-LS-C`. Podle výšky štěpování rozlišuje- seřazené jako osvědčené a množené ovoc-me polokmen (PK) 0,60-0,80 m nebo vyso- nými školkami, dle zákona č. 219/2003 Sb.kokmen (VK) 0,90-1,10 m. O oběhu osiva a sadby, rozmnožovacíhoVýsadbu můžeme provádět buď na pod- materiálu odrůd důležitých ovocných druhů,

zim nebo na jaře. Výhodnější je obvykle které jsou uváděny do oběhu jako "uznanávýsadba podzimní. Sazenice na podzim sadba": ´Darek´, ´Invicta´, ´Karát´, ´Karmen´,částečně zakoření a na jaře lépe využívají ´Martlet´, ´Mistral´, ´Prima´, ´Remarka´,zimní vláhu. Jarní výsadba trpívá suchem. ´Rixanta´, ´Rokula´, ´Rolonda´.

U angreštu rozlišujeme 3 stupně zralosti Darekplodů:1. zelená zralost - sklízejí se drobné plody,sytě zelené pro přípravu pektinu - začát-kem června,

2. kompotová zralost - plody jsou ještětvrdé, ale mezi prsty pruží a mají barvusvětle zelenou nebo růžovou - koncemčervna,

3. konzumní zralost - plody jsou již plněvybarveny, typicky podle odrůdy - začát-kem července.

Jak vypěstovat zdravé plody u angreštu?a) použít chemické přípravkyPoužívají se chemické přípravky dle platné-ho "Seznamu registrovaných přípravků naochranu rostlin" vydávaném každoročněSRS.b) vysadit novější odolné odrůdyV současné době je na trhu dostatek roz-

množovacího materiálu (RM), který toutochorobou není napadán a tudíž nevyžadujechemickou ochranu. Ačkoliv prevence předodkvětem nebo po něm není nikdy na ško-du. Všechny choroby se vyvíjejí a ignoracíbychom mohli dopadnout jako u jabloní, tzn.překonání rezistence. Vzhledem k velmi brz-kému nástupu plodnosti u angreštu sepěstitel prvních sklizní dočká za velmi krát-kou dobu (často se první plody objevují jižv 1. roce po výsadbě). Můžeme to v 1. rocezkusit bez ošetření, abychom nabyli jistoty apotvrdili si, že máme tu správnou, víceodolnou odrůdu pro naše specifické prostře-dí. To poznáme spolehlivě na listech v mě-síci červnu a červenci ani plody nemusív tom daném neošetřovaném roce být.

Středně raně dozrávající odrůda, pocházíze Šlechtitelské stanice Velké Losiny, v ČRje právně chráněná od roku 2007, udržovate-lem je firma Sempra Praha a.s.Stromkový tvar má středně hustou korunu

kulovitého tvaru. Vzrůstnost pravokořenné-ho keře je středně silná, habitus kulovitý,středně hustý až hustý. Plod je středněvelký až velký, kulovitý se středně dlouhouaž dlouhou stopkou. Slupka je tlustá, žluto-zelené barvy, středně ojíněná, téměř lysá.Výraznost nervatury je střední. Chuť jenasládlá až sladká, velmi aromatická.

InvictaRaně dozrávající odrůda, pochází z Ang-

lie. V ČR byla registrována v roce 2001,udržovatelem je firma Starkl-zahradník spol.s r.o. Stromkový tvar má středně hustoukorunu kulovitého tvaru. Vzrůstnost pravoko-řenného keře je středně silná, habitusopakvejčitý a středně hustý.Plod je středně velký, kulovitý až elipsovi-

tý. Slupka je tenká, žlutozelená, slabě ojíně-ná s krátkými a velmi řídkými žlaznatýmitrichomy. Výraznost nervatury je střední.Chuť je navinulá. Plodnost je velmi vysoká,pravidelná.

KarátPozdně dozrávající odrůda, pochází ze

Šlechtitelské stanice Velké Losiny, v ČRprávně chráněná od roku 2007, udržovate-lem je firma Sempra Praha a.s.Stromkový tvar má řídkou korunu kulovité-

ho tvaru. Vzrůstnost pravokořenného keře jesilná, habitus opakvejčitý a řídký. Plod jestředně velký, elipsovitý. Slupka je středně

KarmenStředně pozdně dozrávající odrůda. V ČR

je právně chráněná od roku 2007, šlechtite-lem a udržovatelem je pan Martin Vrána zeZborovic. Stromkový tvar má středně hustouaž hustou korunu kulovitého tvaru. Vzrůst-nost pravokořenného keře je středně silná,habitus kulovitý, středně hustý až hustý.Plod je středně velký, elipsovitý. Slupka jestředně tlustá, červené barvy, slabě ojíněná.Výraznost nervatury je slabá. Chuť je sladcenavinulá, aromatická. Plodnost bývá vysoká.

MartletStředně raně dozrávající odrůda, pochází

z Anglie. Je právně chráněná a registrovanáod roku 2006. V ČR ji zastupuje firma Koc-manovi, ovocnářská farma z Mnichova Hra-diště.Stromkový tvar má středně hustou korunu

kulovitého tvaru. Vzrůstnost pravokořenné-ho keře je silná, habitus kulovitý, středněhustý. Plod je velký, elipsovitý. Slupka jestředně tlustá, červené barvy, slabě ojíněná.Výraznost nervatury je slabá. Chuť je sladcenavinulá, aromatická. Plodnost je střední,pravidelná.

MistralStředně pozdně dozrávající odrůda, po-

chází ze Šlechtitelské stanice Velké Losiny,v ČR právně chráněná od roku 2007, udržo-vatelem je firma Sempra Praha a.s.Stromkový tvar má řídkou korunu rozložité-

ho až vějířovitého tvaru. Vzrůstnost pravoko-řenného keře je silná, habitus kulovitý, řídký.Plod je velký, elipsovitý s dlouhou stopkou.Slupka je středně tlustá, světle zelená,slabě ojíněná a ochmýřená. Plody trpí slu-nečním úpalem. Výraznost nervatury jesilná. Chuť je sladce navinulá. Plodnost jevysoká, pravidelná. Odrůda je jen středně(polně) odolná proti napadení hnědémupadlí.

PrimaStředně raně dozrávající odrůda, v ČR

registrována a právně chráněná od roku2003, šlechtitelem a udržovatelem je panMartin Vrána ze Zborovic.

81 82

Stromkový tvar má středně hustou korunu ojíněná, bez ochmýření a žlaznatých tricho- Stromkový tvar má řídkou korunu kulovité- časné době je u nás registrováno 42 odrůd.kulovitého tvaru. Vzrůstnost pravokořenné-ho keře je silná, habitus kulovitý, středněhustý. Plod je velký, elipsovitý. Slupka jestředně tlustá, žlutozelená, bez ojínění s říd-kými žlaznatými trichomy. Výraznost nerva-tury je slabá. Chuť je sladce navinulá, aro-matická. Plodnost je velmi vysoká s probír-kou pravidelná.

RemarkaRaně dozrávající odrůda, pochází z Ně-

mecka, v ČR byla registrována v roce 2003,udržovatelem je firma Ing. Pavel Voráček,Fytos Plzeň.Stromkový tvar má středně hustou korunu

kulovitého tvaru. Vzrůstnost pravokořenné-ho keře je středně silná, habitus kulovitý,středně hustý až hustý. Plod je středněvelký, při přeplození malý, elipsovitý s dlou-hou stopkou. Slupka je tenká, tmavě červe-ná, slabě ojíněná, bez ochmýření a žlazna-tých trichomů. Výraznost nervatury je střed-ní. Chuť je navinule sladká až sladká, aro-matická. Plodnost je vysoká s probírkoupravidelná.

RixantaRaně dozrávající odrůda, pochází z Ně-

mecka. V ČR byla registrována v roce 2001,udržovatelem odrůdy je firma Starkl-zahrad-ník s.r.o. Stromkový tvar má středně hustoukorunu kulovitého tvaru. Vzrůstnost pravoko-řenného keře je středně silná až silná,habitus zploštěle elipsovitý, středně hustý.Plod je středně velký, kulovitý s dlouhou

stopkou. Slupka je středně tlustá, žlutozele-ná, bez ojínění, slabě ochmýřená. Výraznostnervatury je střední až silná. Chuť je navinu-lá. Plodnost bývá velmi vysoká.

RokulaPozdně dozrávající odrůda, pochází z Ně-

mecka. V ČR byla registrována v roce 2001,má udělenu evropskou právní ochranu,udržovatelem odrůdy je firma Starkl-zahrad-ník s.r.o.Stromkový tvar má středně husté koruny

kulovitého tvaru. Vzrůstnost pravokořenné-ho keře je střední, habitus opakvejčitý, střed-ně hustý. Plod je středně velký, při přeploze-ní malý, elipsovitý. Slupka je slabá až střed-ně tlustá, tmavě červená, středně až silně

mů. Výraznost nervatury je slabá. Chuť je ho tvaru s tenkými výhony a malým počtem V následujícím přehledu jsou uvedeny nověj-navinule sladká, aromatická. Plodnost bývá jednoduchých trnů. Vzrůstnost pravokořen- ší odrůdy s rozdělením podle doby konzum-vysoká s probírkou pravidelná. ného keře je středně silná, habitus kulovitý, ní zralosti podzimní a zimní. Index (PO) za

RolondaPozdně dozrávající odrůda, pochází z Ně-

mecka. V ČR registrována v roce 2001,udržovatelem odrůdy je firma Starkl-zahrad-ník s.r.o. Stromkový tvar má středně hustoukorunu kulovitého tvaru s dlouhými výhony.Vzrůstnost pravokořenného keře je středněsilná až silná, habitus kulovitý, středně hus- Středně pozdně dozrávající odrůda, po-tý. Plod je středně velký, elipsovitý. Slupka chází ze Slovenska. U nás byla registrovanáje středně tlustá, tmavě červená, v plné v letech 1959-2006. Jde o všeobecně zná-zralosti až hnědofialová, středně ojíněná, mou odrůdu. Stromkový tvar má středněsilně ochmýřená, bez žlaznatých trichomů. hustou, kulovitou korunu. Vzrůstnost pravo-Výraznost nervatury je slabá. Chuť je sladce kořenného keře je středně silná, habitusnavinulá, aromatická. Plodnost je vysoká s kulovitý, hustý. Plod středně velký, dlouzeprobírkou pravidelná. vejčitý. Slupka je tenká, zelenožluté barvy,

Navíc se v prodeji můžeme setkat s roz-množovacím materiálem uváděným dooběhu podle zákona č. 219/2003 Sb. jako"konformní sadba", označovaným zkratkouCAC. Zde mohou být uvedeny všechny Jak vidíme, je mnoho odrůd angreštu,dosud popsané odrůdy např. všeobecně které mají tu schopnost obstát za situaceznámá odrůda ´Kaptivátor´, navíc i takové, zvyšujícího se tlaku tohoto houbovéhokteré nejsou již v ČR registrované, např. onemocnění, jakým je hnědé padlí. Tyto´Triumphant´ nebo jsou právně chráněné pěstované odrůdy dávají plody, které mohouv jiném státě Evropské Unie, např. ´Pax´ a být označeny spolehlivě nápisem "BIO".ten má pak evropskou právní ochranu. Přeji, dobrou chuť!

KaptivátorStředně raně dozrávající odrůda s neurči-

tým původem. Jde o všeobecně známouodrůdu, rozšířenou u nás. Stromkový tvarmá řídké koruny kulovitého tvaru. Vzrůstnostpravokořenného keře je silná, habitus kulovi-tý, středně hustý, výhony jsou beztrnné, jenna 1letých výhonech se objevují v malémpočtu jednoduché trny. Plod středně velký,opakvejčitý. Slupka je středně tlustá ažtlustá, červené barvy, silně ojíněná, bezžlaznatých trichomů. Výraznost nervatury jeslabá. Chuť je sladce navinulá, středněaromatická. Plodnost bývá vysoká.

PaxStředně raně dozrávající odrůda, pochází

z Velké Británie. Má udělenu evropskouprávní ochranu a v ČR ji zastupuje firma Ing.Pavel Voráček, Fytos Plzeň.

rovněž řídký. Plod je středně velký, elipsovi- názvem představuje udělení národníchtý s delší stopkou. Slupka je středně tlustá, ochranných práv k odrůdě podle zákona č.tmavě červená, bez ojínění, slabě ochmýře- 408/2000 Sb. Další text za názvem se týkáná s řídkými žlaznatými trichomy. Výraznost původu a roku zápisu do Státní odrůdovénervatury je slabá. Chuť je navinulá, středně knihy ČR.aromatická. Plodnost střední, pravidelná.

Triumphant

slabě ochmýřená, s velmi řídkými žlaznatý-mi trichomy. Výraznost nervatury je střední.Chuť je nasládlá, středně aromatická. Plod-nost bývá vysoká.

Kromě popsaných odrůd jsou na trhunabízeny i další odolné odrůdy.Žluté (bílé, zelené)Hinnomaki Gelb, Mucurines, Reflamba,Reverta, Rezistenta, Rifulsa, a drobnoplodáodrůda Puszinskij.Červené (odstíny světlé a tmavé)Hinnomaki Rot, Rex Rot, Sadko a drobno-plodé Krasnoslawianskij, Neguš, a Rodnik.

Ing. Dušan NesrstaÚKZÚZ, Zkušební stanice Želešice

PŘEHLED REGISTROVANÝCHODRŮD JÁDROVIN 2006-2008

HRUŠEŇV roce 2007 byly vyřazeny ze seznamu

Státní odrůdové knihy České Republiky Vzrůstnost stromu střední, habitus vzpří-odrůdy Diana, Nitra, Thirriotova, Vila. V sou- mený, větvení střední. Plodnost na krátkém

Pyrus communis (L.) - hrušeň obecná

Podzimní odrůdaHarbo, ČR, registrace 2006.Vzrůstnost stromu střední, větvení slabé,habitus polovzpřímený. Plodnost na krátkémdřevě. Plod vypuklého tvaru, silně nesou-měrný, velký. Žlutá základní barva slupky ječástečně překrytá růžovo-červeným líčkem.Slupka středně tlustá, na povrchu matná asuchá. Dužnina měkká, středně šťavnatá,nasládlá. Stopka krátká, středně tlustá,napojená šikmo k ose plodu. Sklizňová zra-lost v polovině září, konzumní zralost odlistopadu, skladovatelnost do února. Vyka-zuje dostatečnou afinitu s kdouloňovýmipodnožemi. Je vhodná do všech oblastí, vevyšších polohách jen na semenné podnoži.

Zimní odrůdaKonvert , ČR, registrace 2006.PO

Vzrůstnost slabá až střední, habitus polo-vzpřímený, větvení střední. Plodnost nakrátkém dřevě. Plod vydutého tvaru, středněvelký, slabě nesouměrný, rozšiřuje se blížeke kalichu. Základní barva slupky zelenožlu-tá, krycí barva chybí. Je tlustá, na povrchudrsná, plocha rzivosti na líčku vysoká. Stop-ka středně tlustá, středně dlouhá, napojenáv ose plodu. Dužnina pevná, středně šťavna-tá, v chuti sladká. Sklizňová zralost nazačátku října, konzumní zralost od prosince,skladovatelnost do března. Vhodná v kombi-naci s kdouloňovými podnožemi v úrodnýcha záhřevných půdách teplejších poloh.

Pyrus pyrifolia (Burm.f.) Nakai var. culta -hrušeň písečná

Podzimní odrůda

Rafzas, CH, registrace 2008.

83 84

dřevě ve shlucích. Plod středně velký, tvar navinulá. Sklizňová zralost v polovině srpna, nulá. Sklizňová zralost na přelomu srpna a zralost od listopadu, skladovatelnost dov podélném řezu kulovitý. Základní barva konzumní zralost do konce září. Odrůda je září, konzumní zralost od října, skladovatel- února. Odrůda je málo odolná proti napade-slupky žlutozelená, krycí barva chybí. Je rezistentní proti napadení strupovitostí, nost do listopadu. Odrůda je málo odolná ní strupovitostí a středně odolná proti napa-středně tlustá, na povrchu drsná, plocha odolnost je založena na genu Vf. Proti napa- proti napadení strupovitostí a středně odol- dení padlím.rzivosti na líčku je střední, lenticely velké a dení padlím je málo odolná. ná proti napadení padlím.husté. Stopka tlustá, krátká, napojená v oseplodu. Přilnavost kališních lístků střední.Dužnina bělavě žlutá, měkká, vysoce šťavna-tá, středně tuhé konzistence, slabě hnědne.Jádřinec malý až střední, široce vejčitý,počet komor nízký. Chuť nasládlá, obsahkyselin nízký, hořkost není. Sklizňová zra-lost do poloviny srpna, konzumní zralostkoncem září, skladovatelnost do listopadu.Odrůda v kombinaci semenných podnoží jevhodná do všech pěstitelských oblastí.

JABLOŇV roce 2007 byly vyřazeny ze seznamu Sklizňová zralost v polovině srpna, konzum-

Státní odrůdové knihy (SOK) České Repub- ní zralost do poloviny září. Odrůda je střed-liky odrůdy Delicia, Delvit, Hrivna, James ně odolná proti napadení strupovitostí i protiGrieve Double Red, Jantar, Klára, Liberty, napadení padlím.Mantet, Patriot, Prima, Quinte, Sir Prize,Spartan, Wealthy Double Red. V současnédobě je u nás registrováno 105 odrůd.V následujícím přehledu jsou uvedeny nověj-ší odrůdy s rozdělením podle doby konzum-ní zralosti na letní, podzimní a zimní. Index(PO) za názvem představuje udělení národ-ních ochranných práv k odrůdě podle záko-na č. 408/2000 Sb. a index (CPG) uděleníevropských odrůdových práv Společenství[nařízení Rady (ES) 2100/94]. Další text zanázvem se týká původu a roku zápisu.Vzrůstnost stromu u jednotlivých odrůd jepopsána vzhledem k použité podnoži M9.Odrůdy ve skupinách jsou řazeny abecedně.

Malus Mill. - jabloň

Letní odrůda

Ametyst , ČR, registrace 2006.CPG

Vzrůstnost stromu je střední až slabá,habitus rozložitý až převislý, nasazení plodůve shlucích na krátkém dřevě. Zahuštěníkoruny je značné, vhodný je letní průklest.Plod středně velký, ploše kulovitý. Pro zvět-šení plodů je nutná jejich redukce probírkou.Základní barva žlutá, krycí červená, rozmy-tá. Slupka hladká, v konzumní zralosti bezojínění, slabě mastná. Dužnina žlutavá,měkké konzistence, více šťavnatá, sladce

Zlaťák, ČR, registrace 2008.Vzrůstnost stromu střední až silná, typ

rozvětvený, habitus rozložitý, nasazeníplodů ve shlucích na krátkých výhonech.Plod středně velký po probírce velký, tvarkuželovitý, bez žebrování, masité svalce navrcholu střední. Základní barva plodu žluto-zelená, krycí barva červená, typ rozmytélíčko. Slupka středně tlustá až tlustá, napovrchu hladká, bez rzivosti, velmi slaběojíněná. Dužnina bělavě zelené barvy, střed-ně pevná, šťavnatá, navinulá až nakyslá.

Podzimní odrůdy

Florijam, ČR, registrace 2008.Vzrůstnost stromu střední, typ rozvětvený,

habitus rozložitý nasazení plodů na krátkýchvýhonech ve shlucích i jednotlivě. Plod střed-ně velký, po probírce až velký, tvar kuželovi-tý, bez žebrování. Masité svalce na vrcholustřední. Základní barva plodu žlutozelená,krycí barva purpurově červená, typ celoploš-ný s nevýrazným žíháním. Slupka střednětlustá, na povrchu hladká, bez rzivosti, střed-ně ojíněná. Dužnina krémové barvy, středněpevná, šťavnatá, navinule sladká. Sklizňovázralost koncem srpna, konzumní zralost odpoloviny září, skladovatelnost do listopadu.Odrůda je středně odolná proti napadenístrupovitostí a málo odolná proti napadenípadlí jabloňovému.

Pidi , ČR, registrace 2005.CPG

Vzrůstnost slabá, habitus stromu vzpříme-ný až rozložitý, internodia velmi krátká,plodnost na krátkém dřevě. Plod širocekulovitě kuželovitý, velký, středně žebrovanýse slabými masitými svalci na distálnímkonci. Slupka hladká, rzivost okolo stopečnéjamky nízká. Základní barva zelenožlutá,krycí červená rozmytá. Dužnina bílá, měkkékonzistence, středně šťavnatá, sladce navi-

Tolar, ČR, registrace 2008.Vzrůstnost stromu střední, typ rozvětvený, tý, plodnost na krátkém dřevě. Zahuštění

habitus skloněný, nasazení plodů na krát- koruny je značné, vhodný je letní průklest.kých i středně dlouhých výhonech jednotlivě Plod kulovitě kuželovitý, středně velký ažněkdy ve shlucích. Plod velký, tvar kulovitý, velký, bez žebrování, masité svalce napravidelný, bez masitých svalců na vrcholu. vrcholu střední. Základní barva slupky zele-Základní barva plodu světle žlutá, krycí ná, krycí barva purpurová, charakter celo-barva růžovočervená, jen jako nevýrazné plošný s žíháním. Slupka středně tlustá ažlíčko. Slupka středně tlustá, na povrchu tenká, na povrchu hladká, lesklá, bez rzivos-hladká, na líčku se střední rzivostí, velmi ti. Dužnina krémová, středně pevná, šťavna-slabě ojíněná. Dužnina žlutavé barvy, střed- tá, nasládlá. Stopka středně dlouhá ažně pevné konzistence, středně šťavnatá, dlouhá, tenká až středně tlustá. Sklizňovánavinule sladká. Sklizňová zralost začátkem zralost začátkem října, konzumní zralost odzáří, konzumní zralost od poloviny října, prosince, skladovatelnost do března. Odrů-skladovatelnost do prosince. Odrůda je da je málo odolná proti napadení strupovi-středně odolná proti napadení strupovitostí tostí a středně odolná proti napadení pad-i proti napadení padlím. lím.

Vysočina , ČR, registrace 2006.PO

Vzrůstnost střední až silná, habitus rozloži-tý, plodnost na krátkém dřevě. Plod plošekulovitý, středně velký až velký. Základníbarva slupky bělavě zelená, krycí barvapurpurová, celoplošně s žíháním. Slupkastředně tlustá, na povrchu hladká, slaběojíněná, bez rzivosti. Stopka středně tlustá,krátká až středně dlouhá. Dužnina bílá,středně pevná, šťavnatá, navinule sladká.Sklizňová zralost koncem září, konzumnízralost od října do listopadu. Odrůda jerezistentní proti napadení strupovitostí,odolnost je založena na genu Vf. Proti napa-dení padlím je středně odolná.

Zimní odrůdy

Clijo, ČR, registrace 2006.Vzrůstnost střední, habitus rozložitý, plod-

nost na krátkém dřevě ve shlucích i jednotli-vě. Plod kulovitě kuželovitý, středně velký ažvelký. Základní barva slupky zelenožlutá,krycí barva červená, celoplošně s žíháním.Slupka středně tlustá, na povrchu hladká,lesklá, bez rzivosti. Dužnina žlutavá, středněpevná, šťavnatá, nasládlá. Stopka střednědlouhá až dlouhá, tenká až středně tlustá.Sklizňová zralost začátkem října, konzumní

Caudle , USA, registrace 2006.CPG

Vzrůstnost střední až silná, habitus rozloži-

Heliodor , ČR, registrace 2006.CPG

Vzrůstnost střední, habitus rozložitý, plod-nost ve shlucích na krátkém rozvětvenémplodonosném dřevě. Plod vysoce kulovitý,středně velký, masité svalce na vrcholuslabé. Základní barva slupky žlutá, krycíbarva nevýrazně růžové líčko. Slupka tenká,na povrchu hladká, slabě mastná, rzivostokolo stopečné jamky nízká. Dužnina kré-mová, středně pevná, šťavnatá, sladcenavinulá. Stopka středně dlouhá, tenká ažstředně tlustá. Sklizňová zralost začátkemříjna, konzumní zralost od poloviny listopa-du, skladovatelnost do března až dubna.Odrůda je rezistentní proti napadení strupo-vitostí, odolnost je založena na genu Vf.Proti napadení padlím je více odolná.

Kordona , ČR, registrace 2006.PO

Vzrůstnost silná, typ sloupcovitý. Plodí veshlucích, na krátkém plodonosném obrostu.Pro zvětšení plodů je nutná redukce jejichprobírkou. Plod kulovitě kuželovitý, středněvelký, středně žebrovaný. Základní barvaslupky zelenožlutá, krycí barva červená,forma líčko. Slupka středně tlustá až tlustá,na povrchu hladká, nerovná, bez rzivosti.Dužnina bílá, středně pevná až tuhá, šťavna-tá, sladce navinulá. Stopka velmi krátká až

85 86

krátká, středně tlustá až tlustá. Sklizňová stopečné jamky nízká. Stopka tlustá a krát- ním. Slupka středně tlustá, na povrchu bez žebrování a masitých svalců na vrcholu.zralost začátkem října, konzumní zralost od ká. Dužnina žlutavá, měkká až středně suchá, rzivost okolo stopečné jamky nízká. Základní barva zelenožlutá, krycí červená,prosince do ledna. Odrůda je rezistentní pevná, více šťavnatá, navinule sladká. Skliz- Dužnina krémová, tuhá, středně šťavnatá, celoplošně s žíháním. Slupka středně tlustá,proti napadení strupovitostí, odolnost je ňová zralost koncem září, konzumní zralost navinule sladká. Stopka tenká až středně suchá, hladká, bez rzivosti. Dužnina krémo-založena na genu Vf. Proti napadení padlím od listopadu, skladovatelnost do dubna. tlustá a dlouhá. Sklizňová zralost polovina vá, měkká, velmi šťavnatá, navinule sladká.je méně odolná. Odrůda je málo odolná proti napadení stru- října, konzumní zralost od prosince, sklado- Stopka středně tlustá, krátká až středně

Lipno , ČR, registrace 2006.PO

Vzrůstnost střední až silná, habitus vzpří-mený až rozložitý, plodnost na krátkém i Vzrůstnost slabá až střední, habitus rozloži-středně dlouhém dřevě. Plod ploše kulovitý, tý, plodnost ve shlucích i jednotlivě na krát-středně velký až velký, žebrování slabé. kém dřevě. Zahuštění koruny je značné,Základní barva slupky zelenožlutá, krycí vhodný je letní průklest. Plod kulovitý, střed- Vzrůstnost střední, habitus převislý, plod-barva červená, celoplošně s žíháním. Slup- ně velký, plodí ve shlucích. Pro zvětšení nost na krátké i středně dlouhém obrostu.ka tenká, na povrchu hladká, slabě mastná, plodů je nutná jejich redukce probírkou. Plod kuželovitý, středně velký až velký, bez Vzrůstnost středně silná, habitus stromubez rzivosti. Dužnina krémová, měkká, šťav- Základní barva slupky žlutá, krycí barva žebrování a svalců na distálním konci. rozložitý, plodnost ve shlucích i jednotlivě nanatá, sladce navinulá. Stopka středně dlou- oranžová, nevýrazné líčko. Slupka středně Základní barva slupky zelenožlutá, krycí krátkém rozvětveném a dlouhém plodonos-há až dlouhá, tenká až středně tlustá. Skliz- tlustá, na povrchu hladká, lesklá, rzivost barva oranžová, charakter celoplošný s čer- ném obrostu. Plod středně velký až velký,ňová zralost koncem září, konzumní zralost okolo stopečné jamky nízká. Dužnina žluta- veným žíháním. Slupka středně tlustá až tvar kulovitý, bez žebrování, masité svalceod října, skladovatelnost do února. Odrůda vá, tuhá, středně šťavnatá, navinule sladká. tenká, na povrchu suchá, rzivost okolo na vrcholu slabé. Základní barva slupkyje rezistentní proti napadení strupovitostí, Stopka středně tlustá a středně dlouhá. stopečné jamky nízká. Dužnina krémová, zelenožlutá, krycí barva červená, intenzitaodolnost je založena na genu Vf. Více odol- Sklizňová zralost na přelomu září a října, tuhá, středně šťavnatá, navinule sladká. tmavá, typ rozmytá. Slupka tenká, na po-ná proti napadení padlím. konzumní zralost od prosince, skladovatel- Stopka dlouhá a tenká. Sklizňová zralost vrchu slabě ojíněná, slabě mastná, bez

Luna , ČR, registrace 2007.CPG

Vzrůstnost stromu střední, typ rozvětvený,habitus rozložitý. Plodnost raná, plodí veshlucích i jednotlivě na krátkém plodonos-ném obrostu. Plod středně velký, tvar kulovi-tě kuželovitý, žebrování a masité svalce na Vzrůstnost střední až silná, habitus vzpří- Vzrůstnost stromu střední až silná, typvrcholu slabé. Základní barva slupky žlutá, mený až rozložitý, plodnost na krátkém rozvětvený, habitus vzpřímený až rozložitý.krycí barva oranžová, jen jako nevýrazné dřevě. Zahuštění koruny je značné, vhodný Plodnost středně raná, plodí jednotlivě i velíčko. Slupka tenká, na povrchu hladká, bez je letní průklest. Plod ploše kulovitý, velký, shlucích na krátkém rozvětveném plodonos-rzivosti, slabě mastná. Stopka tenká a masité svalce na vrcholu slabé. Základní ném obrostu. Zahuštění koruny je značné, Vzrůstnost střední až silná, habitus rozloži-dlouhá. Dužnina žlutavá, středně pevná, barva slupky zelenožlutá, krycí barva oran- vhodný je letní průklest. Plod středně velký tý, plodnost na dlouhém dřevě. Koruna mávíce šťavnatá, aromatická, navinule sladká. žová, líčko. Slupka tenká, na povrchu hlad- až velký, tvar ploše kulovitý, žebrování není, sklon k vyholování větví. Plod kulovitý, střed-Sklizňová zralost začátkem října, konzumní ká, suchá, rzivost okolo stopečné jamky masité svalce na vrcholu slabé. Základní ně velký až velký. Základní barva slupkyzralost od konce listopadu, skladovatelnost nízká až střední. Dužnina žlutavá, středně barva slupky zelenožlutá, krycí barva červe- zelenožlutá, krycí barva purpurová, celoploš-do dubna. Odrůda je rezistentní proti napa- pevná, šťavnatá, navinule sladká. Stopka ná, rozmytá. Slupka tenká, na povrchu ná. Slupka středně tlustá, na povrchu hlad-dení strupovitostí, odolnost je založena na středně dlouhá až dlouhá, středně tlustá až hladká, slabě mastná, rzivost okolo stopeč- ká, suchá, rzivost okolo stopečné jamkygenu Vf. Středně odolná proti napadení tlustá. Sklizňová zralost začátkem října, né jamky velmi nízká. Stopka středně tlustá nízká až střední. Dužnina krémová, tuhá,padlím. konzumní zralost od konce listopadu, skla- a středně dlouhá. Dužnina krémová, tuhá, šťavnatá, navinule sladká. Stopka středně

Meteor , ČR, registrace 2006.PO

Vzrůstnost stromu střední, typ rozvětvený,habitus rozložitý. Plodnost pozdní, plodíjednotlivě na krátkém plodonosném obrostu.Zahuštění koruny je značné, vhodný je letníprůklest. Plod velký, tvar ploše kulovitý, Vzrůstnost slabá až střední, habitus rozloži-žebrování a masité svalce na vrcholu slabé. tý až převislý, plodnost ve shlucích na krát- Vzrůstnost stromu je střední, typ rozvětve-Základní barva slupky zelenožlutá, krycí kém dřevě. Plod středně velký, tvar kuželovi- Vzrůstnost velmi slabá až slabá, typ sloup- ný, habitus rozložitý. Plodnos raná, plodí vebarva červená, rozmytá. Slupka tlustá, na tý, pravidelný. Základní barva slupky žlutá, covitý, plodnost jednotlivě na krátkém plodo- shlucích i jednotlivě na krátkém a středněpovrchu hladká, slabě mastná, rzivost okolo krycí červená, charakter celoplošný s žíhá- nosném obrostu. Plod velký, ploše kulovitý, dlouhém obrostu. Plod středně velký až

povitostí a středně odolná proti padlí. vatelnost do dubna, méně odolná proti dlouhá. Sklizňová zralost koncem září,

Opal , ČR, registrace 2006.CPG

nost do dubna až května. Odrůda je rezis- začátkem října, konzumní zralost od prosin- rzivosti. Dužnina krémová, měkká, jemná,tentní proti napadení strupovitostí, odolnost ce, skladovatelnost do dubna. Odrůda je šťavnatá, navinule sladká. Stopka tenká ažje založena na genu Vf. Více odolná proti málo odolná proti napadení strupovitostí a středně tlustá a středně dlouhá. Sklizňovánapadení padlím. více odolná proti napadení padlím. zralost začátkem října, konzumní zralost od

Orion , ČR, registrace 2006. Red Topaz , ČR, registrace 2007.CPG

dovatelnost do dubna. Odrůda je rezistentní středně šťavnatá, sladce navinulá. Sklizňo- dlouhá až dlouhá, středně tlustá. Sklizňováproti napadení strupovitostí, odolnost je vá zralost začátkem října, konzumní zralost zralost začátkem října, konzumní zralostzaložena na genu Vf. Málo odolná proti od poloviny listopadu, skladovatelnost do koncem listopadu, skladovatelnost do úno-napadení padlím. dubna. Odrůda je rezistentní proti napadení ra. Odrůda je středně odolná proti napadení

Pinova , SRN, registrace 2006.CPG

napadení padlí. Odrůda je málo odolná proti konzumní zralost od listopadu, skladovatel-napadení strupovitostí i proti napadení nost do února. Odrůda je rezistentní protipadlím. napadení strupovitostí, odolnost je založena

Rafzubin, CH, registrace 2006.

CPG

strupovitostí, odolnost je založena na genu strupovitostí i proti napadení padlím.Vf. Proti napadení padlím je více odolná.

Rondo , ČR, registrace 2007.CPG

na genu Vf. Proti napadení padlím je střed-ně odolná.

Rozela , ČR, registrace 2007.CPG

listopadu, skladovatelnost do března. Odrů-da je rezistentní proti napadení strupovitostí,odolnost je založena na genu Vf. Proti napa-dení padlím je středně odolná.

Rucla , ČR, registrace 2006.CPG

Shalimar , ČR, registrace 2009.PO

87 88

velký, tvar vejčitý, bez výrazného žebrování NADMOŘSKÁ VÝŠKA. Pokud chceme hodobé sucho. I tento faktor musíme mít nase středními masitými svalci na vrcholu. pěstovat révu pro vinaře v „závratných“ zřeteli při výsadbě révy v našich zahradách.Základní barva plodu je žlutá, krycí barva výškách kolem 500 m nad mořem, opět Vyvarujme se jediného - zalévat vodoučervená, rozmytá se znatelným žíháním. musíme při výběru odrůd brát v úvahu, že přímo na listy a hrozny. Porušíme-li tutoStředně tlustá slupka je na povrchu hladká, každé navýšení polohy o 100 m znamená zásadu, otevíráme do široka cestu rozvojibez ojínění, mastnosti a rzivosti. Stopka zpoždění zrání o 10 dnů. Pak si snadno plísním - hlavně révové a šedé!středně tlustá a dlouhá. Dužnina zelenavé spočítáme, že pokud hrozny v nížině 200 m ODRŮDOVÁ SKLADBA. Vinaři jsou v moš-až zelenobílé barvy má jemnou avšak pev- n.m. uzrávají do konce srpna, tak i ve vol- tových odrůdách omezeni tradičním sorti-nou konzistenci. Šťavnatost dužniny jen ném terénu ve výšce 500 m stačíme sklidit mentem a jen velmi zvolna a těžce se pro-střední, v chuti je sladce navinulá. Sklizňová zralé hrozny do konce září, což nám postačí sazuje výsadba několika novošlechtění,zralost od poloviny října, konzumní zralost při volbě velmi raných odrůd pro výsadbu. které až na několik interspecifických výjimekod prosince se skladovatelností do dubna Takovýchto odrůd máme v současné době jsou převážně původem opět z evropskýchaž května. Odrůda je rezistentní proti napa- otestovanou celou desítku, a to převážně odrůd Vitis vinifera. Je to dáno i tím, žedení strupovitostí. V teplejších oblastech je z mezidruhových (interspecifických) šlechtě-méně odolná k padlí jabloňovému. ni. Jediné, co réva nesnáší v jakékoliv nad-

Sirius , ČR, registrace 2007.CPG

Vzrůstnost stromu silná, typ rozvětvený,habitus rozložitý. Plodnost raná, plodí veshlucích i jednotlivě na krátkém rozvětve-ném plodonosném obrostu. Plod středněvelký až velký, tvar kulovitý, žebrováníslabé, bez masitých svalců na vrcholu.Základní barva slupky žlutá, krycí barvaoranžová, jen jako nevýrazné líčko. Slupkatenká, na povrchu hladká, suchá, rzivost nalíčku i okolo stopečné jamky nízká. Stopkastředně tlustá a dlouhá. Dužnina žlutavá,středně pevná až tuhá, středně šťavnatá,navinule sladká. Sklizňová zralost v poloviněříjna, konzumní zralost od prosince, sklado-vatelnost do dubna. Odrůda je rezistentníproti napadení strupovitostí, odolnost jezaložena na genu Vf. Proti napadení padlímje málo odolná.

Sonet , ČR, registrace 2006. dy jsou vždy nositeli zvýšené odolnosti vůčiPO

Vzrůstnost slabá až střední, typ sloupcovi-tý. Plodnost ve shlucích na krátkém plodo-nosném obrostu. Plod kulovitý, středněvelký až velký. Základní barva slupky zeleno-žlutá, krycí barva chybí. Slupka tenká, napovrchu hladká, slabě mastná, bez rzivosti.Dužnina bílá, měkká, šťavnatá, navinulesladká. Stopka středně dlouhá a tlustá.Sklizňová zralost začátkem října, konzumnízralost od listopadu, skladovatelnost doledna. Odrůda je rezistentní proti napadenístrupovitostí, odolnost je založena na genuVf. Proti napadení padlím je středně odolná.

Ing. Dušan NesrstaÚKZÚZ, Zkušební stanice Želešice

RÉVA STÁLE STOUPÁ Z NÍŽIN

V roce 2006 na straně 55 této Rukovětivyšel článek obdobného názvu. Po čtyřechletech můžeme s radostí konstatovat, žepodmínky pro pěstování révy se opět změni-ly a to ve prospěch zahrádkářů.Přesto - porovnávat podmínky pěstování

hlavně stolních odrůd révy ve výše polože-ných zahradách našich českomoravskýchpahorkatin s podmínkami ve vinařskýchoblastech naší republiky je téma na prvnípohled k diskusi zcela zbytečné, neboťvinohrady poskytují révě vinné ty nejlepšípodmínky v nížinných polohách pro révuzvlášť vybraných.Ale my zahrádkáři jsme lidé zvídaví a

zkoumaví a chceme mít i to, co do nedávnabylo pro nás méně dostupné.A tak je to i s révou, a to nejen vinnou,

jejíž keře se na přelomu tohoto století po-stupně „vyšplhaly“ až na předhůří našichkopců a hor do poloh nad 500 metrů nadmořem! Je logické, že po zasazení jakékolivrostliny o ni chceme pečovat tak, aby námdala maximální užitek i radost. Tak i réva, azvlášť její stolní nebo univerzální odrůdy,vyžaduje základní znalosti a informace, beznichž bychom nedosáhli očekávaných vý-sledků. Specifičnost stolních odrůd je ta, žepro jejich hrozny nepotřebujeme zralosttechnologickou (cukernatost vylisovanéhomoštu pro zdárný průběh kvasného procesupři výrobě vína), ale postačí nám optimálnízralost hroznových bobulí pro jejich přímouspotřebu jako chutného ovoce. Tuto zralostmůžeme nazývat konzumní, u které preferu-jeme harmonicky sladěnou chuť kyselin acukrů. Podívejme se tedy po několika letechnových zkušeností na révu z tohoto pohleduopět a podělme se o tyto poznatky s jejímpěstováním.Zvláštní kapitolou je pak pěstování révy ve

sklenících, které uvnitř vytvářejí subtropickéklima s možností pěstování těch na teplonejnáročnějších odrůd révy. Jenom mějmena paměti, že čím větší skleník, tím lepšípodmínky pro vytvoření potřebného mikrokli-matu a čím intenzivnější větrání, tím opětlepší podmínky pro zabránění vzniku nejzá-keřnější plísně - padlí révového (oidia).

mořské výšce, jsou mrazové kotliny neboúdolí kolem potoků a rybníků se špatným„odtokem“ mrazivé vrstvy vzduchu.PŮDA. Vyjděme opět z nádherných černo-

zemí našich nížin a proti nim nesrovnatelněpostavme v lepším případě hlinitou hnědo-zem a v případě horším zahrady s mělkouvrstvou zahradní zeminy a pod ní hlinitoštěr-kovitý nebo skalnatý podklad, výjimečněs podložím z bílých a červených hlinitýchpísků.Jak jinak srovnat tento velký nedostatek

než tím, že zrigolujeme místo nebo pás provýsadbu révy až do hloubky 70 - 100 cm.Do spodní poloviny tohoto rigolu uložímedobře proleželý kompost a do horní polovinyjakoukoliv lehkou propustnou zem nebo isamotný říční písek s drobným štěrkem.Takto připravená půda se pak směle můžerovnat černozemi v Polabí nebo v morav-ských úvalech! Jenom nezapomeňme najediné - rigolace v hlinitých půdách se rovnávybudování vany pro příjem dešťové vody,a nemáme-li ze dna tohoto rigolu zajištěnodtok přebytečné vody, réva se nám v němdoslova „utopí“ postupným odumíránímzamokřených kořenů!SRÁŽKOVÉ POMĚRY. Voda, a zvláště ta

dešťová je základním zdrojem vegetačníchpochodů v révovém keři a chybí-li, je zle.Vinohradník se může jen modlit za úhrnsrážek a jejich rozložení, ale zahrádkář sizávlahu může volit podle potřeby keře. Stačíjediné - mít buď dostatečný zdroj závlahyz přírody nebo dostatečně velké zásobníkydešťové vody. Pak jej nepřekvapí ani dlou-

dnešní zákazník vyžaduje od vinaře v jehokonečném produktu vysoce jakostní přívlast-ková vína a trvá na tradičních chuťově vy-zkoušených odrůdách a je mu lhostejnájejich nízká odolnost vůči houbovým choro-bám.Zcela odlišná je situace v odrůdách stol-

ních, jejichž sortiment předurčují převážnědrobní pěstitelé, tedy zahrádkáři, a ti vyžadu-jí kromě atraktivnosti hroznů a chuti bobulíprávě zvýšenou odolnost vůči plísním amrazu. Tyto vlastnosti nabízí celá škáladnes již známých mezidruhových křížení,z nichž u některých stojí za to se zastavit aozřejmit si jejich původ s ohledem na poža-dované vlastnosti. Sledujeme-li totiž historiia rodičovský původ šlechtění těchto novýcha kvalitních stolních odrůd, zjistíme velmizajímavá a zdařilá snoubení tradičních ev-ropských odrůd révy vinné s ostatními réva-mi, převážně z řady tzv. přímoplodícíchhybridů druhé generace křížení. Tyto hybri-

některému z patogenů. Podívejme se blížena několik příkladů tohoto snoubení. Napří-klad nositel zvýšené odolnosti vůči plísnirévové, kterým je hybrid SV 12375 nebojeho klony, daly vzniknout, s kombinacívybraných klasických stolních odrůd, celéřadě zdařilých známých novošlechtění,počínaje odrůdami (abecedně): Arkádia,Ajvaz, Aron, Angela, Birstaller Muškát,Děkabrskij, Ester, Fet Frumos a řadě dal-ších konče odrůdami Krystal, Nero, Prim,Pleven ustojčivij, Suzy, Terez a těmi, kteréjsou v pokusech zatím bez jména pod čísly.Škoda jen, že hybrid SV 12375 nám nevložilstejně velký podíl odolnosti vůči padlí révo-

89 90

vému, jehož naopak dobrým nositelem zlepšených podmínkách pro jeho rozvoj, a SAZENICE. Při současném nedostatku Daleko nebezpečnější kadeřavost (pomalýodolnosti je další hybrid SV 18315, zagene- sazenic interspecifických odrůd je pro samo- růst mladých výhonů, deformace a trhánírovaný v dalších interspecifických odrůdách, zásobení zahrádkářů révovými řízky nejdůle- listů, zasychání květů) lze v počátečnímnapř. Augustovskij, Olympia, Fany. Posled- žitější zodpovědný odběr těchto řízků ze stádiu eleminovat opět sirnatými přípravkyním příkladem s nositelem zvýšené mrazuo- zdravých keřů nezasažených bakteriálními v době po řezu před rašením pupenů. Horšídolnosti je Réva amurská (Vitis amurensis), chorobami (nádorovitost), nebezpečnými situace je při větším výskytu těchto škůdců.jejíž geny jsou obsaženy v odrůdách např. virózami (svinutka, roncet) případně révoka- Pak nezbývá jiný zásah než opakovanéKrystal, Zarja severa, Vostorg, Križovnikovyj zem (mšička). Proto pro nejjednoznačnější použití povolených přípravků, a to od dobya dalších. vyloučení těchto chorob z dalšího množení vyrašení letorostů až do konce srpna, nejlé-Z těchto příkladů je zřejmé, kolik desítek je nejvhodnější vidět vybraný keř v plném pe za vyšších teplot. Proto opět platí zásada

stolních nebo univerzálních odrůd máme myzahrádkáři k dispozici s velkou různostíjejich vlastností, ale s jednou společnou -vyšší odolností vůči chorobám a nepřízni-vým vlivům a přitom dobrou chutí, ze kterési každý vybere tu pro něho nejpřijatelnější.Zvláštní skupinou jsou tzv. americké přímo-

plodící hybridy, kde opět na jednom příkladusi můžeme připomenout, jakou cestou pro-šlo šlechtění jednoho z nich. Je to americkáréva Vitis labrusca (réva liščí), která kříže-ním s evropskou révou vinnou dala vznik-nout dalšímu hybridu Izabella (dodnes seu nás pěstuje) a z něho dalším šlechtěnímvzešla známá odrůda Boscoop Glori, kteráje chutná, přestože podtóny původní ame-rické révy liščí jsou v nezralém stavu v chutitéto odrůdy ještě patrné. Stejně tak sepěstuje celá řada dalších amerických hybri-dů (nejznámější Baco, Noah, Othello, Dela-ware), které jsou sice odolné plísním, alepostrádají typickou chuť révy vinné. Jejichchutě připomínají jahody, maliny, někdy ažnepříjemně silnou vůni pelargonií. Pěstují jeti zahrádkáři, kterým tyto vůně a chutěnevadí, nebo je dokonce jako raritu vyhledá-vají. Nic proti tomu, ale dnes máme desítkystolních odrůd révy s krásnými vůněmi avýbornými chutěmi, typickými pro révuvinnou.Je však nutné stále připomínat, že všech-

ny odrůdy mezidruhového křížení majípouze zvýšenou odolnost vůči některémuz patogenů, ale žádná z nich není zcelarezistentní, tzn. imunní! Právě nejširší škálaodrůd odolává plísni révové více než padlírévovému a tento rozdíl v odolnosti se,bohužel, zvláště v posledních letech zvyšu-je. Příčiny můžeme hledat buď v agresivněj-ších kmenech padlí révového anebo ve

to paradoxně vlivem zlepšeného ovzduší poodsíření elektráren a přechodu většinydomácností z pevných na plynná paliva!Padlí révové totiž nesnáší síru, ta všakv současném čistějším ovzduší chybí, cožmůže být jedna z příčin vyšší agresivity tétoplísně!Uvedené příklady vývoje a rozvoje šlechtě-

ní révy jsou opravdu jen zlomkem celkovépestrosti odrůdového sortimentu révy, kterýmáme dnes my zahrádkáři k dispozici.Během více než třicetiletého sběratelskéhoúsilí se některým z nás podařilo soustředitkolem dvou set odrůd mezidruhového kříže-ní révy vinné s révami ostatními. Naskýtá sejediná možná odpověď na otázku, co s nimidále. Vybrat ty nejlepší z dobrých a vybíratje ne jednotlivcem, ale nejširším okruhemtěch, kteří převážně révu pěstují a také jikonzumují.Proto naše sdružení Vinaři Plzeňska při-

pravilo, počínaje rokem 2009, komplexnísenzorické (smyslové) hodnocení námipěstovaného sortimentu révy, a to podlevzhledových a chuťových vlastností jednotli-vých odrůd. Pro optimální výběr byla známátabulka námi upravena na bodové hodnoce-ní jednotlivých kriterií s maximem 100 bodů.Toto hodnocení se skládá z 10. charakteris-tických vlastností odrůdy, z nich je šestvzhledových (vzhled hroznu, velikost hroz-nu, hustota hroznu, velikost bobulí, neopa-davost bobulí a vyrovnanost zrání) a dále zečtyř vlastností chuťových (harmoničnostchuti, soudržnost dužiny, kvalita slupky aobsah semen). Každá odrůda bude mítzaložen svůj průvodní list, kde kromě tohotohodnocení budou uvedeny podmínky zrání(místo, nadmořská výška, stanoviště) apodmínky pěstování (stáří keře, plodovézatížení keře, případné chemické ošetření).Jsme přesvědčeni, že během několikale-

tého testování každé odrůdy v různých kli-matických podmínkách zahrad našehomikroregionu se nám podaří nejen získatucelený přehled vlastností každé odrůdy,ale i vytipovat ty nejvhodnější pro našezahrady.

růstu a posoudit jej z hlediska těchto skry- - předem vidět zdravý keř v plné vegetaci atých nebezpečí. A k tomu je opět nutné z něho příští jaro odebírat réví pro dalšíněco o pěstování révy znát! množení!VÝSADBA, VEDENI a ŘEZ, ZELENÉ OCHRANA PŘED VIRÓZAMI. Těchto

PRÁCE. O této problematice bylo již napsá- patogenů je celá řada, ale nejvíce se musí-no mnoho stránek v odborné literatuře a zná me obávat roncetu (přehnaně pilovité aji alespoň zběžně každý zahrádkář. Jenom deformované listy, rozdvojení letorostů,si stále připomínejme, že réva nám bude netypické tvary listů) a svinutky (listy ohnutévždycky velmi vděčná, řekneme-li ji každé směrem k jejich rubu). Boj s nimi je proráno „Dobrý den"! zahrádkaře marný a nejlepší způsob ochra-OCHRANA PŘED CHOROBAMI. I tento ny je odstranit napadené keře, abychom tyto

problém zahrádkáři zvládají, pouze připo- virové choroby nepřenášeli řeznými nástrojimeňme, že padlí révové je velmi nebezpeč- na ostatní zdravé keře!né právě svým plíživým a skoro nerozezna- OCHRANA PŘED HMYZEM A PTAC-telným nástupem, kdy si jej můžeme splést TVEM. Vinohrady jsou v tomto ohledu nas ojíněním listů nebo bobulí hroznů. Po jeho tom mnohem lépe, neboť četnost hmyzu inástupu je však už na jakékoliv jeho odstra- ptactva v poměru na plochu vinic je velminění pozdě! Proto je velmi důležitý preven- „naředěná" až na jedinou výjimku, a tou jetivní zásah proti němu, a to nejekologičtěj- špaček.ším způsobem použitím sirnatých přípravků. Zcela jiná je situace v ochraně révovýchSíra je v naší přírodě makroprvkem a neměli keřů a jejich zrajících hroznů v zahradách.bychom se jí bát ani v případě, zůstanou-li Tam naopak je poměr hmyzu i ptactva,po postřiku její zbytky na listech nebo hroz- v tomto případě kosů, zcela obrácený! Nanech. Je to jen vizuální nedostatek, kdy po několik keřů v zahradě připadají stovkyněkolikadenním působení postačí po utržení much, vos a sršňů, které se na sladké ahrozny opláchnout a můžeme je jíst! To je vonící hrozny stahují ze širokého okolívýhoda, ale opět jen u stolních odrůd, kdy zahrad, stejně tak desítky kosů z přilehlýchuváděná dlouhá ochranná lhůta po použití porostů.přípravku má význam pouze pro moštové Existuje jediný osvědčený způsob ochranyodrůdy, neboť síra může způsobit problém hroznů - nikoliv sítě nebo mechanické plaši-na počátku kvašení moštu odrůd, určených če a siluety dravců, ale doma vyrobenépro výrobu vína. Můžeme tedy říct, že použi- sáčky (pytlíky) ze starých dostatečně hus-tím sirnatého přípravku (rozemletá síra) tých záclon, jejichž otvory neproleze aninepoužíváme umělou chemii, ale přírodní mravenec. Rozměr těchto sáčků je nejlépeprvek, který v půdě nemůže nabýt toxických volit tak, aby po nasunutí sáčku na hrozenrozměrů (na rozdíl od mědi). zůstal ještě kolem volný prostor pro dobréOCHRANA PŘED ROZTOČI. Přenosem větrání bobulí. Množství sáčků je úměrné

neošetřených napadených révových řízků počtu hroznů, ne však na všech keřích alese do našich zahrad dostali i hálčivec a jen na těch právě zrajících odrůdách, kdyvlnovník révový, kteří způsobují kadeřavost tyto sáčky po sklizni zralých hroznů přemístí-(akarinozu) nebo plstnatost (erinozu) révy. me na ty později zrající.

91 92

OCHRANA PŘED MRAZEM. Různé způ- šlechtili stovky krásných trubkovitých lilií, pracovaná zahradní půda s dobrým odvo- zakrnělým růstem, deformovanými listy,soby ochrany proti pozdním jarním mrazům známých po celém světě pod skupinovým dem vody, jako většina cibulovin, ani aureli- podlouhlými bílými skvrnami na listech.jsou zahrádkářům dobře známé. Využije- názvem u nás aureliány, v anglosaských ány nesnášejí přemokřené místo. Stanoviš- Naštěstí aureliány patří mezi lilie relativněme-li navíc všechny dostupné stálé i dočas- zemích Aurelian-hybrids, v německé literatu- tě má být vzdušné a slunné, alespoň dopo- odolné vůči virózám. Zato dosti náchylnéné akumulátory tepla, potom ve spojení ře Aurelian-hybriden. Nynější aureliány ledne by i tyto lilie měly mít plné slunce a jsou vůči listovým plísním, botrytidám, pros teplejším mikroklimatem v místě výsadby s městem Orleans tedy nemají nic společ- nesázejme je nikdy pod stromy. Protože se které jsou charakteristické podlouhlé několikby se nám nemělo stát, aby jedno mrazivé ného a proto občas na Moravě se vyskytují- svou výškou minimálně vyrovnají i růžím, mm velké, oválné, světlé skvrny na listech.ráno zhatilo nejen celou úrodu v daném cí název orleánský hybrid je nejen neopod- můžeme je výhodně sázet mezi ně, půdní Listové plísně nastupují o vlhkých červno-roce, ale i naděje a úsilí, které jsme do statněný ale také zavádějící. podmínky mají podobné a do kvetení nastu- vých nocích, proto nejlepší ochranou jepěstování révy vložili. Aureliány jsou vzrůstné lilie, běžná výška pují po jejich odkvětu. Záhon růží nezůstane vzdušné stanoviště, nezalévat nikdy na listURČENÍ ZRALOSTI BOBULÍ. Jestliže je 150-180cm i více, což je dědictví zejména bez květů. a zejména ne večer. Při větších výsadbách

zralost včas neurčíme my zahrádkáři, prove- po L. henryi, stejně jako mrazuvzdornost. Zvláštní nároky aureliány nemají ani po- se chemický postřik běžnými fungicidydou to za nás vosy a ostatní hmyz, který kud jde o výživu. Optimální je podzimní cca provádí, musí však být preventivní, pozdějiprvně napadá nejdříve uzrále bobule na 5cm vrstva dobrého, vyzrálého kompostu, už není kurativní.vrcholové části hroznu! Největší chybu pak na začátku vegetace, t.j. v dubnu a za mě- Nejpřirozenější způsob množení je dělenízahrádkář udělá, otrhá-li napadené nebo síc znovu použijeme malé dávky komplexní- cibule. Jestliže z cibule vyrostly běhempopraskané bobule v domnění, že zachránil ho hnojiva typu Cererit, nebo Krystalon. vegetace dvě lodyhy, na podzim budouzbývající část hroznu. Ale nestane se tak, Koncem července přidáme už jen malou v zemi už dvě cibule. Poté co listy už uschly,neboť na stopečce každé odtržené bobule dávku síranu draselného. Jsou-li lilie vysá- většinou je to druhá polovina září, opatrnězůstane část dužiny, která dále láká hmyz, zeny v dobré zahradní půdě a dostanou-li cibule vyjměte a jemným tahem a potřásá-čímž je dílo zkázy hroznů brzy dokonáno. zmíněný výživný kompost, není třeba přehá- ním cibule od sebe bez poškození kořenůProto mějme na paměti, že odstranění nebo nět používání umělých hnojiv. Pokud jde o oddělte. Pokud možno cibule bez otáleníutržení bobulí musíme vždy provádět pomo- zálivku, zacházejme s nimi jako s běžnými přesaďte na jiné místo, jednak nepřeschnoucí nůžek, nejlépe cizelovacích, ale postačí i okrasnými rostlinami, tj. nepřemokřit, ale a do příchodu mrazů dobře zakoření. Je-lijakékoliv úzké nůžky, jejichž pomocí odstřih- nenechat je přeschnout. podzim velmi suchý, můžete i zalít.neme bobuli i s částí její stopečky! Jen tak Rozsah článku nedovoluje, abychom Při této příležitosti se můžete pokusit ozabráníme následné devastaci hroznů. probrali všechny škůdce a choroby aurelián, množení tzv. šupinováním. Provádí se tak,Samozřejmě, že vinaři potřebují pro po- uvedeme jen ty nejdůležitější, které se však že ze silnější cibule lilie odlomíme - neřeže-

souzení technologické zralosti použít mošto- vyskytují i u jiných lilií. me - obvodové šupiny, podle velikosti cibuleměr nebo ještě lépe refraktometr. Ale nám Ze živočišných škůdců musíme hlídat 5-6, opláchneme důkladně pod tekoucízahrádkářům stačí optimální zralost hroznů výskyt mšic, které nejen deformují a brzdí vodou a necháme na volném vzduchu os-stanovit ochutnáním a posouzením jíž zmí- vývin listů, ale přenášejí také virózy. Pomů- chnout. Poté zdravé, nepoškozené šupinyněného harmonického poměru kyselin a že jen běžný chemický postřik. Na některých volně, nebo do řádků založíme do čisté,cukrů v bobulích. lokalitách, zejména v okolí řebčíků se vysky- mírně vlhké rašeliny do plastového sáčku,

Ing. Jan Kratochvíl, ÚS ČZS Plzeň tuje oranžově červený mandelikovitý brou- nebo větší plastové krabice, do víka provrtá-

AURELIÁNY JSOU KRÁSNÉ ZAHRADNÍ LILIE

Francouzský zahradník E. Debras r.1928přihlásil k registraci nový hybrid pocházejícíz křížení dvou čínských přírodních lilií L.sargentiae a L. henryi pod názvem L. xauralianense. Název volil podle římskéosady Aurelianum nacházející se na místěnynějšího Orleans, kde E. D. žil. Na jehopráci navázali mnozí další šlechtitelé z růz-ných jiných zemí, kteří s použitím dalšíchčínských botanických druhů, jako je L.leucanthum, L. regale a L. sulphureum vy-

Barva lodyhy je různá, zelená, hnědozelenáaž čokoládově hnědá, totéž platí pro listy,které jsou rozmístěny pravidelně, ne všakv přeslenech. Květ je úzce nebo širocetrubkovitý, vyskytují se typy i s květy turbán-kovitými. Velikost květu je různá podle odrů-dy, běžná je u velkých trubek 15 x 10 cm,okvětní plátky mohou být užší, cca 20 mmu tzv. sunburst typů, u trubek široké až 50až 60 mm. Květy jsou sestaveny bočněv okolíku, nebo stromkovitě, pyramidálně aproto tyto lilie působí tak majestátně. Váhakvětenství způsobuje, že se lodyhy někte-rých odrůd naklánějí a je třeba je přivazovatk oporám.Variace barev je široká, základní je bílá,

žlutá, oranžová až do bronzova nebo tlume-ně růžová až lila. Jásavě červená, neborudá barva se nevyskytuje, protože výchozídruhy tyto barvy nemají ve svých genech.Velmi často se vyskytují květy se žlutým,nebo až tmavým hrdlem, nebo s výraznýmioranžovými nektariemi, také rub petalůmůže být tmavý, až čokoládový, nebo světlýs tmavým pruhem. V poslední době oblibuzískávají odrůdy s varhánkovými narůžovělý-mi petaly. Pro květy jsou charakteristické téžvelké prašníky se žlutým, nebo hnědýmpylem.Nesmíme zapomenout se zmínit o vůni

těchto lilií. Je sice výrazná, ale příjemná, netak vtíravá jako u lilie bělostné,Cibule aureliánů je složena z velkých

masitých šupin barvy žluté, hnědé, bronzovéaž čokoládové. Velikost odpovídá rozměrůmtěchto rostlin, některé aureliány mají cibuleo průměru až 15 cm a váhy 300-400 g.Po stránce pěstitelské nejsou aureliány

náročné. Vyhovuje jím neutrální, dobře pro-

ček - chřestovníček, který sám i jeho trusem me otvory pro větrání. Pro tvorbu malýchobalené larvy dokáží lilii během dvou dnů cibulek je optimální teplota okolo 16 EC, aledoslova oholit. Naštěstí jeho výskyt nebývá běžně můžete sáčky uložit i v pokoji natak hromadný, aby byl nutný postřik, stačí skříň. Už za čtrnáct dní na bazální částililie prohlížet a brouka mechanicky ničit. šupin se vytváří kalus s mírnými hrbolky, zeZákeřným škůdcem je vrtalka liliová - kterých po dalších zhruba čtrnácti dnech

kávově hnědá muška, která začátkem červ- vyrůstají malé cibulky, které v dalším měsícina klade vajíčka na malá poupata do nichž vytvoří i kořínky. Kolem vánoc uložímese její larvy zavrtají a vyžírají vnitřek. Vývin sáčky, nebo nádobky s cibulkami asi na dvapoupat v tomto období je třeba sledovat, při měsíce při teplotě +5 EC a v březnu je sází-hromadném výskytu osvědčuje se preventiv- me ve sponu cca 5 x 5 cm do větších nádobní postřik ve zhruba pětidenních intervalech do směsi zahradní zem : rašelina : hrubýsystemickými přípravky typu Karate, Decis perlit nebo písek 1:1:1. Při pokojové teplotě,a pod. Napadená poupata je třeba ničit. nebo ve skleníku cibulky brzy začnou rašit,Napadení nějakým typem virózy se projeví po dvou letech už můžeme mít květuschop-

stejnými symptomy jako u jiných lilií, tj. né cibule.

93 94

Čas od času je třeba šupinky kontrolovat, Zdrojem k nákupu cibulí i semen a k zís- pisu od roku 1999, nahlédnout do aktuální-pokud se objeví na některé plíseň, odstraňtea nejlepší je celou sadbu přesadit do čers-tvého substrátu. Dobré zkušenosti jsou i sesměsí rašelina, perlit, nebo s propařenýmidubovými hoblinami.Konečně přirozený způsob množení rostlin

je výsev ze semen a to platí i pro lilie, tomuovšem předchází získávání semen. Aureliá-ny jsou obzvlášť vhodné odrůdy pro začá-tečníky. Semena se na mnohých lodyháchvytvoří přirozeně po opylení hmyzem, avšakproč to nezkusit rovnou cíleně, ve snazezískat nějakou novou vlastní lilii? Ani totonení nějak obtížné.Vybereme si mateřskou a pylodárnou

rostlinu a ohlídáme, aby se na bliznu mateř-ské rostliny do otevření poupěte nedostalhmyz. Např. poupě obalíme malým plasto-vým nebo papírovým sáčkem. Bliznu porozkvětu potřeme prašníkem z pylodárné minut času.rostliny, přičemž pyl můžeme získat i odji-nud, například na výstavě, ovšem se svole-ním vystavovatele. Pyl neztrácí klíčivostřadu měsíců. Poté bliznu opět přikryjeme,třeba staniolovým kornoutkem, který za pořádaných pro zahrádkáře. Občas se aletýden odstraníme. Semena aureliánů dozrá-vají koncem září. Máme-li podmínky tepelnéa světelné můžeme vysévat třeba i koncemúnora, nejpozději začátkem dubna, čímdelší je první vegetační období, tím lépe.K výsevu použijeme stejný substrát jakou šupinových cibulek. Při dobré péči některésemenáče pokvetou už po dvou letech.Existuje řada desítky let osvědčených

odrůd, doporučím jen některé podle barev.Bílé White Henryi a Black Dragon s tmavýmrubem, žluté African Queen a Golden Splen-dor s narůžovělým rubem, nestárnoucí staro-růžová Pink Perfection a ovšem Lila Favoritnašeho šlechtitele Jiřího Hlouška, s bílýmturbánkovitým květem rovněž našeho šlech-titele Karla Brauna.Pokud jste článek dočetli, možná se ptáte,

proč tyto nádherné květy nejsou v prodeji.Odpověď je prostá, špatně se přepravují,však také vystavovatelé mají s nimi starosti.Vlastně z téhož důvodu nejsou tak častov prodeji jejich cibule. Přesto, nebo právěproto jsou vynikajícími zahradními liliemi,které ocení každý milovník květin.

kání dalších zkušeností a informací jsou dvě ho vydání, zadat inzerát (na webové stránkyspecializované liliářské organizace, Lilum - nekomerční dokonce zdarma) a objednatBrno a Martagon Praha, která má i svou předplatné. Celé znění článků starších roční-vlastní webovou stránku www.martagon. cz., ků se teprve připravuje.na níž získáte další informace, adresu výbo-ru, programy činnosti atd.

Doc. RNDr. Karel Vereš, CSc. SZO ČZS Martagon

(Autor děkuje příteli Jiřímu Hlouškovi zaposkytnutí obrázků jeho hybridů.)

WWW.ZAHRADKARI.CZ�� � � � �� � � � � � � � � �� � � �� � ��� � � � � � �� � � � �� � �� � � � � �� � � �� � ��

Webové stránky Českého zahrádkářskéhosvazu fungují již 10 let a obsahují velkémnožství informací. Pokud jste novýminávštěvníky stránek, setkáváme se s pro-blémem, že jsou pro vás složité, proto do-volte jen malé zpřehlednění v rozdělení aobsahu. Webové stránky jsou rozděleny dodvou hlavních oblastí - ČZS a časopisuZahrádkář společně s nakladatelstvím Květ.V horním menu jsou navíc přidány i odkazyna nejčastěji využívané rubriky.V oblasti věnované ČZS najdete tyto

rubriky: kontakt a informace o územníchsdruženích, připojeny jsou i některé ZO,specializované organizace, program od-borné výchovy, připravované školení,odborné poradny, diskusní fórum, kalen-dárium, metodiky ochrany zahradníchplodin, výstavy, moštárny, soutěže promladé zahrádkáře, zahrádkářské muzeum.Pro usnadnění činnosti vaší ZO - svazovépředpisy, zákony, formuláře a loga. Dálezde najdete i celá vydání Věstníků od roku2005 a všechny vydané Rukověti. Aktuali-ty - obsahují nové informace na stránkách.Poslední rubrikou jsou interní informace, tyslouží převážně funkcionářům ZO a ÚS. ProZO je zde ke stažení evidenční systém(oblast: pro-zo, heslo: evidence-zo.)Druhá obsáhlá oblast stránek je věnována

časopisu Zahrádkář. Můžete si zde v archi-vu prohledat obsahy minulých vydání časo-

V oblasti věnované nakladatelství Květmůžete nahlédnout do archivu dříve vyda-ných knih a videopořadů. Z nových zdenajdete výběr zajímavých knih od jinýchnakladatelství. Pokud se někomu i tentovýčet zdá nedostatečný, může použít odkazObsah v horním menu, ten obsahuje po-drobný popis celého obsahu stránek.Vzhledem k velkému rozsahu stránek i

činnosti Svazu se setkáváme s výtkou, žena nich některé informace již neodpovídajísoučasné situaci, nebo že je vůbec neuvádí-me. Z této situace nám ale můžete pomocii vy, kteří máte přístup na internet a chuťněco zlepšit - mnohdy k tomu stačí jen pár

Výstavy - patří na našich webových strán-kách k nejvyhledávanějším, je zde uvedenov průběhu roku téměř 200 výstav, ať pořáda-ných přímo zahrádkáři, nebo komerčních

stává, že se o výstavě dozvíme těsně předjejím začátkem a navíc někdy ani nevíme,kde se přesně koná, jak je otevřeno a conávštěvníci uvidí. Věřte, že jen kompletníinformace může někoho přimět k návštěvě.Pokud tedy zjistíte, že vámi pořádaná

výstava na stránkách není zařazena, přispěj-te i vy několika minutami času a napištenám, návštěvníci vám za to budou vděčni.Moštárny jsou vyhledávány hlavně na

podzim, o to intenzivněji pokud je nadúrodaovoce. Právě informace o moštárnách jsouvelmi různorodé a v některých oblastechjako by vůbec nebyly. Máte-li ve své organi-zaci či okolí moštárnu a není v seznamuuvedena, zvažte zda o ní nenapsat, možnáby se na ní někdo rád obrátil s prosbou opomoc s nadúrodou.Webové stránky základních organizací

se stávají stále častější, jen na vyhledáva-čích je mnohdy nenajdete. Pokud si samivytvoříte svou prezentaci na webu nebo očinnosti vaší ZO pravidelně informuje obec-ní úřad, dejte nám o tom zprávu, odkazzařadíme k vašemu územnímu sdružení. Ing. Miloš Kožešník, ústředí ČZS

Kalendárium a Aktuální rady v ochraněrostlin jsou již dlouho součástí našehoporadenství. Doporučujeme je předevšímzačátečníkům, jako základní vodítko připráci na zahrádce, ale ne všechny práce aproblémy jsou v něm zařazeny. K doplněnímůžete přispět i vy svým dotazem, na který(bude-li častý) vypracujeme odpověď přímodo kalendária. Uvítáme i vaše vlastní po-znatky a zkušenosti, které na stránky rádidoplníme.Diskusní fórum je nejaktuálnější součástí

poradenství Svazu určené jak členům takširoké veřejnosti. Je strukturováno do jednot-livých oblastí, ale zároveň zobrazuje posled-ní vložené příspěvky, to proto, abyste mělirychlejší přístup k aktuálním problémům.Dotaz pro odborníky zde můžete nejen

položit, ale také zodpovědět. Věřte, že ipokud nejste odborníky může vaše zkuše-nost pomoci někomu jinému. V silách odbor-ného oddělení a dalších externích odborní-ků není odpovědět všem na všechny dotazy,i když se o to snaží. Právě díky vaší připo-mínce k tématu můžete pomoci vyřešitproblém, ovlivnit výběr odrůd, rostlin, příprav-ků či prodejců při nákupu a jiné.Metodiky ochrany zahradních plodin je

známá publikace, ale také nyní již volnědostupná část webových stránek. Nyní jeaktualizována o nové přípravky a je doplňo-váno vyobrazení chorob a škůdců. To byvám mělo pomoci při správném rozpoznáníškodlivého činitele. I zde nám můžete po-moci a poskytnout např. své obrázky, pokudv dané oblasti zatím nejsou zařazeny.Výše uvedené rubriky jsou nejfrekventova-

nější, ale také ostatní potřebují doplňovat onové skutečnosti.Věříme tomu, že vztah v našem Svazu je

stále ještě založen na spolupráci členů, a tonejen v osadách, kde sdílíme společné vy-bavení. Od nepaměti si říkáme „příteli“ as tím souvisí i vzájemná pomoc. Proto se navás obracíme s prosbou o pomoc při doplňo-vání našich svazových stránek, aby bylyaktuální, bez chyb a zastaralých údajů a abyobsahovaly vše, co v nich hledáte. Věřte, žeto nakonec přinese užitek i vám.

95

ZAHRÁDKÁŘ ZAHRÁDKÁŘŮM!

Tak jako tradičně každý rok vychází pročleny ČZS Rukověť zahrádkáře. Je vlastněklubová záležitost, "speciál" s určitým nos-ným tématem. Každý člen ji dostane od svémateřské základní organizace, od "svého"předsedy.Vedle této Rukověti vydává Český zahrád-

kářský svaz mnohem obsažnější časopis,měsíčník Zahrádkář. Přichází za vámi doRukověti, aby se trochu představil. Přinášímnohem více informací, než jaké se vejdoudo Rukověti. Protože vychází každý měsíc,je schopen reagovat na dění v okolí, přinášínovinky ze světa ovocnářství, zelinářství,květinářství, ochrany rostlin, umění aranžo-vání květin, zkrášlování domova, zpráv ovýstavách, akcích pro přátele zahrady akvětin i kuchaření. Drží se i tradic, nezatra-cuje prověřené, starší postupy, naopakoprašuje i zkušenosti a tradice z dob minu-lých. Snaží se reagovat na podněty pisatelů,redaktoři navštěvují úspěšné pěstitele,šlechtitele, sbírají pro vás informace o no-vinkách i tradičních akcích.Zahrádkáře si můžete koupit na novino-

vém stánku, ale můžete si ho i předplatit.V tom případě budete k němu dostávatdrobné dárky - osiva, hnojiva a již tradičněk prvnímu číslu nového ročníku i stolní za-hrádkářský kalendář. Mnozí z těch, kteřídočetli až sem se budou podivovat nad tím,proč takovou samozřejmost píšu. Má tojeden prostý důvod. Zatímco Rukověť sipřečte snad každý, Zahrádkáře pravidelněčte každý pátý až šestý člen svazu.Abychom časopis přiblížili všem zahrádká-

řům, rozhodli jsme se cenu upravit tak, abysi jeho odebírání mohly dovolit i ty nejmenšízákladní organizace. Každá ZO ČZS, kteráuhradí známky za své členy za rok 2009,bude mít možnost objednat tento časopis narok 2010 a to s 50% slevou (za 144,- Kč) -1 ks na organizaci. Objednávka musí býtpísemná, podepsaná dvěma zástupci orga-nizace - předsedou a místopředsedou nebojednatelem (tajemníkem). Objednávky sepodávají prostřednictvím územních sdruže-ní. Časopis se tak může se slevou dostat kevšem 3001 základním organizacím ČZS, ido všech 74 územních sdružení ČZS v Čes-

ké republice. Jsou organizace, které sičasopis půjčují, mají rozpis kdo a kdy a jakdlouho ho může mít, než Zahrádkáře předádál. Možná je pro vás možnost předplatit siZahrádkáře novinkou. Někteří z vás mohouříct, že by si časopis rádi objednali, ale trávícelé léto na letním bytě, na chatě, na chalu-pě. Máme pro ně řešení. Stačí zavolat na800 100 134 nebo na níže uvedená telefon-ní čísla a změnit adresu kam bude časopisposílán. Při stěhování z letního sídla opětzavoláte a časopis budete mít opět veschránce doma.Pro přímé předplatitele jsme vyhlásili

soutěž. Seženete-li nového předplatitele,pak poté, kdy oba zaplatíte předplatné napříští rok, dostanete od nás dárek. Na prv-ních 100 účastníků čeká v redakci Zahrad-nický kalendář, na další pak balení hnojivaKristalon. Více k soutěži najdete v Zahrádká-ři číslo 9/2009.Snad tento časopis, který je dle Media

projektu nejčtenější hobby magazín v ČRobjeví a budou si ho kupovat, předplatí si hodalší zahrádkáři, zejména členové ČZS. Jenti, kteří Zahrádkáře čtou nebo v něm listují,vědí, že na telefonu 222 780 739, 602557 560, přes e-mail: predplatne@zahrad-kari.cz, si časopis mohou předplatit, žeobjednávkový formulář mohou vyplnit i nawww.zahradkari.cz. Zpravidla jen jeho čtená-ři a představitelé jednotlivých ZO vědí, že jemožné časopis i darovat (předplatit ho anechat posílat na adresu vámi vybranéosoby). Pro tento účel máme pro vás připra-vený dárkový certifikát.Těšíme se na vás, nové čtenáře i předplati-

tele, neboť i díky vám může být časopislepší a může nabídnout témata, která dopo-sud spí ve vašich hlavách nebo zahradách.Časopis Zahrádkář připravil spolu s Agro

CS dva výrobky, které se prodávají podnázvem Zahrádkář univerzální substrát (20a 50 l), Zahrádkář univerzální granulovanéhnojivo (2,5 kg). Více o nich najdete v pod-mínkách soutěže, která probíhala v Zahrád-káři č.5–7/2009. I pro příští rok připravujemesoutěž pro ty, kteří si tyto výrobky zakoupí(vyhodnocení je v čísle 10/2009). V součas-né době by produkty se jménem Zahrádkářměly být v prodeji v zahradních centrech,příští rok i v hobbymarketech.

Obrázky

označené (s) věnovala firma SEMO

Smržice s.r.o. Č

eský zahrádkářský svaz děkuje za

poskytnuté obrázky i za trvalou spolupráci nejen

v oblasti vzdělávání.

OBSAHÚvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1Zelenina ano či ne? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1Vlastnictví pozemků v zahrádkových osadách . 3Zelenina proti civilizačním chorobám . . . . . . . 5Dusičnany jako rizikový faktor v zelenině . . . . 8Obecné problémy v ochraně zeleniny proti Netradiční pěstování léčivých, aromatických škodlivým činitelům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12Biologická a fyzikální ochrana rostlin jako Jsou okrasné zeleniny k jídlu? . . . . . . . . . . . . 59náhrada chemické . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15Můžeme očekávat změny v druhovém složení Specifika řezu peckovin . . . . . . . . . . . . . . . . . 63a významu škůdců zeleniny? . . . . . . . . . . . . . 18Plzák španělský a omezení škodlivosti plžů . 22Dusíkaté vápno pro zdravou půdu Jak proti klejotoku peckovin . . . . . . . . . . . . . . 69a zdravé rostliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24Střídání zelenin na zahrádce . . . . . . . . . . . . . 27Méně známé listové zeleniny na zahrádce . . 29Pěstujme brambory, ze zahrádky odolné odrůdy! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78chutnají nejlépe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31Pěstování brambor za použití netkané textilie 2006-2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82a příprava sadby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33Rajčata na zahradě, ano či ne . . . . . . . . . . . . 36Co je zajímavého v odrůdách paprik . . . . . . . 37Jednoduché způsoby pěstování hub doma s jejich obsahem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93a na zahrádce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

Některá specifika a problémy při pěstování zeleniny na zahrádkách . . . . . . . . . . . . . . . . . 42Ekologická nebo biozelenina na zahrádce . . 46Racio - polní plodiny na české zahrádky . . . . 47Zelené koření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

a kořeninových rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

Zeměpisný původ odrůd slivoní . . . . . . . . . . . 61

Výsadba ovocných stromů v oblastech s vysokouhladinou spodní vody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

Letní odrůdy jabloní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72Jak dál v pěstování hrušní . . . . . . . . . . . . . . . 75Trápí vás padlí u angreštů, pěstujte

Přehled registrovaných odrůd jádrovin

Réva stále stoupá z nížin . . . . . . . . . . . . . . . . 87Aureliány jsou krásné zahradní lilie . . . . . . . . 91www.zahradkari.cz, pomozte nám

Zahrádkář zahrádkářům! . . . . . . . . . . . . . . . . 95

Obrázky na obálce 1 - salát římský GELBAN (s) 2 - kedluben MODRAVA (s) 3 - cuketa GOLDLINE (s) 4 - rajče tyčkové PARTO F1 (s)27- fazol AIDAGOLD (s)28 - salát DUBAGOLD (s)29 - celer NEON (s)

Obrázky k článku na str. 3724 - paprika PÁLIVEC (s)25 - paprika SUPERAMY (s)26 - směs paprik chilli (s)Obrázky k článku na str. 5130 - máta peprná (s)31 - meduňka (s)32 - bazalka COMPAKT (s)Obrázky k článku na str. 7212 - HANA13 - DARIA14 - JULIA

Obrázky k článku na str. 8215 - KONVERT16 - LIPNO17 - HARBO18 - CLIO19 - PIDI20 - METEOR21 - HELIODOR22 - ORION23 - LUNAObrázky k článku na str. 91 5 - porost aureliánů ze šlechtění Karla Vereše

v Botanické zahradě hl.m. Prahy 6 - WHITE HENRYI, šlechtitel - Leslie Woodriff 7 - RNDr. Vladimír Huml, bývalý kurátor sbírky

a RNDr. Karel Vereš (vpravo) nad porostemaureliánů v Botanické zahradě hl.m. Prahy.

8 - CITRONÁDA, šlechtitel - Karel Vereš 9 - LILA FAVORIT, šlechtitel - Jiří Hloušek10 - ZLATÁ PRAHA, šlechtitel - Karel Vereš11 - SKOŘICE, šlechtitel - Jiří Hloušek

Rukověť zahrádkáře 2010Vydal Český zahrádkářský svaz o.s. Rokycanova 318/15, Praha 3 - v roce 2009,jako účelovou publikaci pro své členy v rámci členského příspěvku. Neprodejné.Z příspěvků autorů sestavil Ing. Miroslav Šmoranc.Odpovědný redaktor Ing. Miroslav Šmoranc, technický redaktor Ing. Miloš Kožešník.Foto na obálce: autoři článků, foto zeleniny věnovala firma SEMO Smržice s.r.o.Sazba a grafická úprava - Ing. Miloš Kožešník, obálka Lukáš Kožešník.Tisk - tiskárna Vltava-Labe-Press, a.s. Praha Uhříněves. ISBN 978-80-85362-63-3