Date post: | 20-Jan-2017 |
Category: |
Documents |
Upload: | jan-martinek |
View: | 224 times |
Download: | 3 times |
Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague
Zpráva o pokračování v průzkumu zahraničních humanistických bohemikAuthor(s): Jan MartínekSource: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 92, Čís. 2 (1969), pp. 150-164Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23466212 .
Accessed: 15/06/2014 20:19
Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp
.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected].
.
Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.
http://www.jstor.org
This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
ZPRÁVY
podniknut. Velkou zásluhu na výsledku cesty mají pracovníci švédských ústavů, kteří
mně vycházeli vstříc s neobyčejnou ochotou.15
Jan Martínek
De renascentium litterarum monumentis in Suecia asservatis RÉSUMÉ
JAN MARTÍNEK
Libellos Latinos ad Bohemiam, Moraviam, Silesiam spectantes, quos Holmiae, Streng nesiae, Upsaliae, Arosiae, Londinii Gothorum inveneram aut iam pridem cognitos dili gentius evolveram, paulo supra enumeravi additis operum deperditorum inscriptionibus, quas e catalogis tantum veteribus cognoscere licet. Me ipsum ingratitudinis condem
narem, nisi hac occasione oblata eos, qui bibliothecis dictarum urbium praesunt, optime de studiorum meorum successu meruisse grato et memori animo testarer.
15 Obecnější poznatky, které vyplynuly z této cesty, jsem uveřejnil ve Věstníku ČSAV
77 (1968], str. 463—466, kde jsem přislíbil otištění podrobnější studie v odborném časo
pise. To se nyní stalo. Ve zmíněné zprávě ve Věstníku je nutno opravit na str. 464 v 16. řádku letopočet 1967 na 1697 (datum stockholmského požáru, při němž byla uničena značná část bohemik, ukořistěných ve třicetileté válce).
Zpráva o pokračování v průzkumu zahraničních humanistických bohemik
Důvody, pro které je nutno uskutečňovat shledávání zahraničních humanistických bohemik postupně, jsem uvedl v LF 91, 1968, str. 74, a ve sborníku Humanistická
konference 1966, Praha 1966, str. 298 n. (úplnou citaci viz v pozn. 15). Opakovaná návštěva míst, kde mi byl dřívější pobyt vyměřen jen krátce, přinesla další výsledky. V prosinci 1967 a v dubnu 1968 byla mým cílem tato města (a ústavy): Berlín
(stát. kn.), Katovice (Slezská kn.), Krakov (Bibl. Czartoryskich), Varšava
(nár. kn.), Vratislav (univ. kn.), Zwickau (Ratsschulbibl.), Zitava (Chri
stian-Weise-Bibl.J. (Nadále budu citovat pouze název města — ve třech případech
zkrácený: Bln = Berlín, Vr. = Vratislav, Zw = Zwickau —, což zcela postačuje, protože
je u každého ze zmíněných měst uvedeno vždy jen po jednom ústavu.) V této zprávě však čerpám také z materiálu některých jiných míst a ústavů, které jsem osobně
nenavštívil. O obsahu tamních sbírek jsem získal informaci z centrálního katalogu varšavské národní knihovny. (V takovém případě cituji místo i ústav.) Vlastní zprávu, která je zpracována podle obvyklých zásad, dělím do tří kapitol: 1. Výčet zachovaných
samostatných spisů, údaje, týkající se jejich autorů a jiná závažná sdělení, 2. Samo
statné spisy zatím nezvěstné, jejichž tituly poznáváme z katalogů, 3. Drobná sdělení.
Jednotlivé odstavce této třetí kapitoly zahrnují: a) Příspěvky, b) Díla bez titulního
listu, která se podařilo identifikovat, c) Obsah vyžádaných sdělení zahraničních ústavů,
d) Další drobná zjištění. Uvnitř kapitoly 1 a 2 a v prvním odstavci kapitoly 3 je řazení abecední podle osobních jmen.
Ve zprávě o průzkumu bohemik v Německu (LF 91, 1968, str. 77) jsem se zmínil
o díle: M. Tobiae AI eutner i Silesii P. L. epigrammatum miscellaneorum centuriae
quinque ... Francofurti ... 1600 (Bln Xc 516 přív. 9). Spis vyšel dvakrát, obě vydání
(Frankfurt 1600 a 1601; srovnány exempláře Vr. 8 Ε 93 a 8 Ν 1059/4) se liší snad jen titulním listem; jeho přetištění mělo asi účel zvýšit prodejnost knihy.1 — Také jiné
Aleutnerovy spisy jsou výrazem jeho vztahů к českým zemím a jejich obyvatelům:
1 Srov. sborník Strahovská knihovna 2, Praha 1967, str. 59 n. a zvi. 65.
150
This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
ZPRÁVY
Μ. Tobiae Aleutneri Silesii Р. С. Epigrammatum miscellorum chillas . . . Lignicil .. . 1608 (Vr. 8 Ε 93а]. Str. 12: Symbol. Iacobi Chymarrhaei; str. 49: loachimo a Winter
felt .. capitaneo Sternbergensi; str. 104: Epitaphium Martini Kinneri a Scherffenstein in Vaticano et Lodenicio (viz níže Frencelius, Salomon); str. 130: In album Pauli
Crummii; str. 144: Valentino Dresslero, cancellario Carnoviensi; str. 164: M. Thobiae
Hatschierer Iglaviensi; str. 183: Lodoico Croeselio Iglaviensi; str. 273: Symb. . .. Caro
lidae; str. 289: Samueli Henselio Iglav., musico opt.; Encomium musices ad eundem; str. 291: In effigiem Pauli Crummii Igl.; str. 300: Lodoico Croesselio [jemu určeny též
verše na str. 305, 438, 504); str. 302: Paulo Crummio [též str. 437, 511); str. 302:
Ioanni Freissleben; str. 349: loanni Leuthnero, theologa Carnov.; str. 352: Wenc. Bersio
Oderberg. Sil.; str. 411: Exsequiis Salomonis Frencelii Р. C., qui oblit Rigae Livonum; str. 427: De Iacobo Handelio, musico suavissimo; str. 460: Tumulus Tychonis de Brahe. —
Tobiae Aleutneri .. . Epigrammatum miscellorum centuria XV. Olsnae Sil. praelo Bosse
messeriano anno 1624 (Vr. 8 V 418/8). Fol. В За: Manibus Μ. Davidis Hartmanni, past.
quond. Neo-Titschenii; fol. В 5a: Ionae Rotero, eccles. Carnov. diacono; fol. В 5b: In
obitum Ioan. Non Hubelii (sic), past. Neo-Titschein: Tuque adeo Hartmanni successor
in aede Ticena f quae viget in Moravis non inhonora plagis, / lane, meae consors
patriae, florente sub aevo / divinae mortem praeco salutis obis. Fol. В 6a: lohan.
Zindlero, Piltschens. pastoři; Fol. С la: Adamo Erbio Carnov. cantori, adfini; Fol. С 7b:
Clades ad Pragam: Leucoris, heu, nimium Pragae vicina triurbi, / una quot sorbsti
millia (sic) luce virům! / Area o infelix, superans feritate Damascon, / candida non
dici, sanguinolenta potes. — M. Tobiae Aleutneri ... Epigrammatum miscellorum cen
turia XVI. Olsnae ... 1627 (Vr. 8 V 418/7). Fol. Bia: In melodias sacras Georg. Tra
nosci, Teschin. theologi; fol. В 7a: G. Tranoscio, aulae Suneccanae Bilic. concionatori; fol. С 5b: loanni Marklovino, pastoři Oderberg.
Větší počet spisů Václava Altwassera (srov. LF 89, 1966, str. 185; 91, 1968, str. 82] zachycuje svazkový katalog bývalé městské knihovny ve Vratislavi. Nejde sice
o díla, vzniklá v českých zemích nebo mající к nim výrazné vztahy, ale zajímají nás
již proto, že jejich autor po určitou dobu v Čechách působil (srov. Rukověť humanis
tického básnictví — dále R — 1, str. 80).2
Michael Bartschius z Laubanu v Horní Lužici, který studoval u fana Matyáše ze Sudetu na pražské universitě a od něhož byla doposud známa právnická disputace z r. 1613 a několik drobných příspěvků z doby jeho pobytu v Cechách (i? 1, str. 167),
je též autorem blahopřejného spisu к otevření chrámu u Salvátora v Praze: Hymnus
gratulatorius ad omneš et singulos Palaeopragenses, cum liberum purioris evangelii doctrinae exercitlum impetrantes recens exstructum templům lesu Christo devotlssime
consecrarent anno 1614 die (až potud tisk, denní datum rukou: V. Octobris dominica
XIX. post Trinit.J. Dole je vytištěno: Gorlicii loannes Rhamba excudebat (Vr. 2 W 9/88a). Tento jednolist obsahuje dvě básně ve dvou sloupcích. V první vyjadřuje autor radost
z návratu náboženské svobody, druhá je výkladem anagramu.3
Adam Bohumír Berka z Dubé, o jehož literární činnosti za studií v Tubingen
jsme měli zatím jen skromné zprávy, takže byly vysloveny pochybnosti, zda je sku
tečným autorem veršů z r. 1615, pod nimiž je podepsán (fl 1, str. 196 J, se uvádí již o dva roky dříve jako autor příspěvku do spisu Clarissimo ac praestantissimo viro . ..
Iohanni Bechmanno, ... secundum sponso, ... anno 1613 (Zitava Theol. 4° 124 přív. 10),
2 Při zmínkách o tomto autoru v předchozích nálezových zprávách scházela citace článku: G. Buchwald, Wenzeslaus ňltwasser, evangelischer Pfarrer in Bergreichen stein, dann in Schiittenhofen, Au} Grund seinss eigenhandig geschriebenen Tagebuchs in der Zwickauer Ratsschulbibliothek, Jahrbuch der Gesellschaft fiir die Geschichte des Protestantismus in Osterreich 12, 1891, str. 55—71.
3 O události, jíž se tisk týká, F. Η г e ] s a, U Salvátora, Praha 1930, str. 40 n.
151
This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
ZPRÁVY
kde je podepsán: Adamus Godefredus Bercka de Dube et Lippa, domlnus in Lauschin,
Deschen, Wydimb et Betzdietz. R. 1616 recitoval báseň, která pak vyšla tiskem: Carmen
heroicum ... recitatum Tubingae ... ab Godefredo Bercka ... de Dube ... Tubingae . . .
1616 (Zitava Pg 4° 200 přív. 15).
Chebský rodák Laurentius Bruschius4 je autorem spisu: Epithalamium in cele
britate nuptiarum ... Martini Ruthneri, ... ecclesiastae Vichtensium ..., sponsi, et
virginis Barbarae, ... Georgii Pulnhoferi, praejecti quondam in Murach ..., filiae,
sponsae, gratulationis ergo publicatum a Laurentio Bruschio Egrano, scholae Ennea
pyrgensis ad Sylvám Gábretam (=Neuburg) moderátore. Anno ... 1585, XVII. Cal.
Iulii (= 15. 6.). Ambergae excudebat Michael Mulmarckart (Zw. 6. 6. 5/3).
Stejně jako Aleutner udržoval významné styky s českými humanisty i slezský spi sovatel M. Andreas Galagius [R 1, str. 251). Svědčí o tom sbírka: Epigrammatum M. Andreae Calagii Vratislavien., poetae Caesarei et coronati, centuriae sex ... 1602
(Varšava XVI O 1035 přív.). V ní nás zajímají především tyto básně: Str. 125: losepho
Morhamer Carnovien; lacobo Chimarrhaeo ... Pragae an. 97. 2. Oct.; str. 143: Supe
rioris inferiorisque Silesiae principib. ac procerib. dedicatio carminis de asserto Wara
dino; Ad patronos ... gratiarum actio, Pragae an. 99 mense lun., cum poema recu
deretur; str. 144: lacobo Chimarrhaeo ..., Istuc Exnerům crescentem mitto poetam /
isque coronetur frontis (sic)5 honoře rogo; Arconato suo ad vitae exitům vocato
20. lun. an. 99; Samueli Latochlo lauream solenni actu conpeten (sic m. conferens)
Vratisl. Cal. lul. an. 99: En tandem meritus cape aurea serta, Latochi, / serta Chimar
rhaeo danda iubente tibi, / quae Praga ipse redux impono Calaglus . .. Str. 166:
Spectaculum inter mas Pragam versus forte oblátům. Další verše jsou určeny Cala
giovým pražským ochráncům, Jiřímu Carolidovi, Westonii, Rudolfovi II. a jeho dvo
řanům. Carolidovi píše Calagius o rozloze Prahy: Tam late tua Praga patet, tua
Caesaris arce / distat ut in hora vix adeunda domus. — Zmíněný Calagiův spis
Waradinum assertum (De Waradino asserto) vyšel nejméně třikrát: 1590 (Й 1, str. 251),
1599 (Pragae: Vr. 4 Ε 154/4; Lignicii: Vr. 4 Ε 154/3). Text obou naposledy zmíněných
vydání (1599) je stejný, jen v pražském vydání Je navíc Gratiarum actio, otištěná též
v Epigrammatum ... centuriae sex na str. 143 (viz výše).
V rozboru spisu Fama posthuma od Václava С 1 e m e η t a Žebráckého (ZJKF 8,
1966, str. 92—101) jsem sledoval mimořádný zájem novodobých badatelů o literární
činnost tohoto autora a na základě tohoto zjištění jsem vyslovil názor, že jde o po
stavu relativně významnou, třebaže celkové hodnocení Clementovy literární tvorby
vyznělo v některých novějších pracích a do jisté míry i v mé zmíněné studii negativně.
К zpracováním, která jsem uvedl na důkaz svého tvrzení o velké pozornosti, věnované
v poslední době Clementovu dílu, lze připojit citaci článku polského badatele J. Star
nawského o Clementově spisu Lechiados libri IV.6 Dále jsem vyslovil v uvedené práci
v ZJKF naději, že v budoucnosti dojde к novým objevům Clementových děl. Toto
očekávání se splnilo. Ve Švédsku jsem zjistil titul Clementova spisu, v našich biblio
grafiích dosud neregistrovaný, a Jeho rozsáhlý veršovaný příspěvek otištěný ve dvojím
4 O chebském rodu Bruschiů К. S i e g 1, Zur Geschichte der Egerer Familíe Brusch, MVGDB 69, 1931, str. 196—211. Z tohoto rodu pocházel též významný humanista Caspar Bruschius (o něm naposledy: Erwin Herrmann, Der Humanist Kašpar Brusch und
sein Hodoeporikon Pfreymbdense, Bohemia, Jahrbuch des Collegium Carolinum 7, Mun
chen 1966, str. 110—127). 5 Místo frondis. Míněn vavřínový věnec, udílený za literární zásluhy spolu s titulem
poeta laureatus. 6 Jerzy Starnawski, Venceslai Clementis a Lybeo Monte Lechiados libri IV —
ein blsher unbekanntes Polen-Epos des tschechisch-lateinischen Dichters aus der ersten
Haljte des 17. Jahrhunderts, Antiquitas Graeco-Romana ac tempora nostra, Acta con
gressus internationalis habiti Brunae diebus 12—16 mensis Aprilis 1966, Pragae, Aca demia 1968, str. 391—404.
152
This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
ZPRÁVY
vydání Jonstonova díla Thaumatographia (srov. výše, str. 141), a nyní na základě
varšavského centrálního katalogu dva další dosud neznámé spisy, uložené ve Štětině
(Wojewódzka i ijiie]ska bibliotéka publiczna) pod sign. XVII 6621 I, XVII 6622 I.
jejich tituly a obsah podávám podle mikrofilmu, který jsem obdržel ze Štětina:
Libellus supplex ad ... Bogislaum XIV., ducem Stetini, Pomeranorum, Cassubiorum
et Vandálorum, electum eplscopum Camminensem, principem Rugiae, comitem Gutzko
viae, terrarum Leoburgensium ac Butoviensium dynastam ..., humillime ... directu?
a M. Venceslao elemente Boh., exule pro Christi nomine adflictissimo, anno (1627). V tomto spisu se Clemens obrací na Bogislava s prosbou o pomoc jako exulant, který se ničím neprovinil a který se dostal do neštěstí jen proto, že jeho vlast propadla zkáze. Uvažuje o příčinách této katastrofy, odsuzuje její původce, vinu shledává
i u obyvatel země, ale především na straně vládců. Chválí Bogislavovu říši jako ostrov
klidu uprostřed válečného příboje, oceňuje, že v jeho zemi vládne spravedlnost, že
je zaručena náboženská svoboda, že kvete zemědělství a zámořský obchod. V při
pojené básni, nazvané Střena anni ineuntis 1627, mu přeje úspěšné vladaření a štěstí
jeho zemi. Následují verše: Ad .. . Gulielmum Kleisten, aulae Sedinensis cancellarium.
Toto dílo je nutno odlišovat od stejnojmenné práce [Libellus supplex), vydané téhož roku
a určené Gustavu Adolfovi. — Další spis má titul: EXaggeratlo jaeDI et sangVInarll
InfantlClDlI HeroDIanI sive VoX In RaMa aVDlta, RaheL pLorans natos sfos ... car
mine heroico tentata atque urbis tam vetustae quam venustae luminibus ac columi
nibus loco strenae ineunte hoc novo anno reverenter consecrata ac humiliter oblata
a M. Venceslao Clemente Boh., exule pro Christi nomine adflictissimo. Již z tohoto
nadpisu je vidět, jak mnoho přejímal Clemens z titulů svých dřívějších spisů (srov.
zvláště R 1, str. 374). Na rozdíl od nich nejsou zde nápadnější narážky na soudobou
situaci — autor se v podstatě omezuje na zpracování biblického příběhu. Dílo je věno
váno štětínské městské radě. Clemens oslavil toto město v připojených epigramech
a anagramech podobně, jako v jednom ze svých předchozích spisů slezskou metropoli
[Anagrammata et epigrammata encomiastica ... in Vratislaviam, 1626, R 1, str. 376).
Dílo Rivus Cedron autore Heningo С onr ad in o (Vitebergae excudebat Ioannes
Crato anno 1561, Zw. 6. 5. 13/35) je moravikum dedikací, která je otištěna na fol.
A 2a: Ad magnificos dominos d. Hartmannům et d. Sebastianům fratres barones
a Lichtenstein et Nickolsburgk etc. V závěru (A 5b) se autor znovu obrací к jmeno
vaným šlechticům. Dílo je datováno 25. 3. 1561.
К radě bohemikálních spisů vratislavského humanisty Kašpara Cunrada přistu
pují dva další, v nichž autor vyjadřuje sympatie s protihabsburským odbojem: Serenis
simo Friderico ..Bohemiae regi ..., Caspar Cunradus ... 1620 (Zw. 6. 6. 14/117).
Úvodní verše na fol. В 2b: Conclusum splnls Czechicum tricisque leonem / et misere
arctatum fraudibus atque dolis . .. připomínají báseň Václava Clementa Žebráckého,
nadepsanou Ad leonem Boemlcum versutis juriarum tricis sopitum (# 1, str. 375).
Cunradus se dále obrací proti nepřátelům české země ve verších: lte, ferae, procul,
Ite, pio male tuta leoni / pectora, et Hispanl iugera adite soli. / Frustra unum contra
qui protulit arma leonem, / cum dupllcl frustra bella leone geret. Na fol. В За čteme
nadpis: De Palatlni et Bohemici leonis foelicissimo coniugio. — De serenissimi Frl
dericí l., Bohemiae regis ..., Vratislaviam, Silesiae metropolím, Ingressu decermina
υοίίυα Casparis Cunradi, phil. et med. D. Bregae typis Casparis Sigfridi ... 1620
(Zw. 6. 6. 14/116). Fol. В lb: Ad illustres ... Regni Bohemiae proceres: ... O passi
mala multa malls a civlbus ante, / quos rexit technls papaque Disque suis, / nunc
tandem vosmet rébus servate secundis / sperantes vestro prosperiora solo. ... Mens
invicta, manus nulli cessura tyranno / vindice vincet item proella quaeque Deo. Dále
se autor obrací k jednotlivým příslušníkům české šlechty a zemským hodnostářům. —
Do spisu Orchestra melica ... 1607 (Zw. 6. 6. 14/122), vydaného ke Cunradovu sňatku,
153
This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
ZPRÁVY
přispěli Elias Kuntschius, phil. et med. D. (o něm R 3, str. 114) a Georgius Fabricius
lun. a Falckenstain, illustris aulae ducalis Teschinensis concionator et ecclesiarum
in eodem districtu Inspector. Ve Vratislavi byly získány podstatné doplňky к životopisu a bibliografickému výčtu
práci B. Exnera. Zvláště četná bohemika obsahuje sbírka Balth. Exneři ... Sylloge
poetica .. . Viennae Austriae ... 1612 (Vr. 301 130). Hned úvodní báseň na rubu
tit. listu ]e psána v Praze r. 1604. Exnerovy verše, určené Jiřímu Fabriciovi ísrov.
v předchozím odstavci), jejichž ukázky jsou otištěny ve sborníku Humanizmus a re
nesancia na Slovensku v 15.—16. storoči (Bratislava 1967) na str. 397 n. podle Exne
rovy sbírky Carmina miscell. (1619, 2. vyd. 1622), jsou též mezi propemptiky к Fabri
ciovu odchodu z Těšína do Košic: In reverendi ... Georgii Fabricii ... ad ecclesiae
Cassoviensis gubernacula . .. discessum apobateria amicorum. Olsnae Sil. ... 1609
(Vr. 4 V 9/31). Jako celek byl tento soubor propemptik bibliograficky znám již dříve,
odkaz na Exnerovy verše tam otištěné chybí však na uvedeném místě sborníku
Humanizmus ... i v fi 2. — Důležité informace o Exnerové působení na Schonaichově
gymnasiu v Bytomi nad Odrou, o jeho zrádném postoji v letech 1623 a 1624, o jsho
odsouzení a o jeho cestách do Vídně, aby dosáhl u dvora ochrany a zrušení rozsudku,
podává C. D. Klopsch v publikaci Geschichte des beriihmten schonaichischen Gymna
siums zu Beuthen an der Oder .. ., Grofi-Glogau 1818. Na tuto knihu, kterou patrně
nemají pražské ústavy (užíval jsem vratislavského exempláre 8 W 307), mne laskavě
upozornil prof. Říčan, jemuž při této příležitosti děkuji i za jiné významné biblio
grafické informace. O Exnerovi jedná též H. Patzelt, Jahrbuch der Gesellschaft fur
die Gesch. des Protestantismus in Osterreich 77 (1961) str. 103 n.
Od doby, kdy napsal K. Hrdina svou studii o vztazích Salomona F r e η с e 1 i a
к českým zemím [LF 68, 1941, str. 221 п.], se podařilo značně rozšířit výčet Frence
liových bohemikálních prací. Svědčí o tom nejen údaje o Frenceliovi v R 2, str. 164—170,
ale také řada nálezových zpráv, publikovaných v tomto časopise, ve Věstníku ČSAV
a v ZJKF. Další Frenceliovo dílo, mající vztah к českým zemím, bylo zjištěno ve Vrati
slavi (4 0 5/56): Nuptiis virginis optimae Susannae, ... Martini Kinneri a Scherffen stein in Wissag et Lodenitz filiae, iuveni spectatissimo Sigismundo Totschel, cwi
Oppaviensi, nubenti bene ex animo precatur Sal. Frencelius a Friedenthal, poeta
Caesarius. Lodenicii typis Gorgii Baumanni, 1592. Wissag (na novějších mapách ozna
čený jako Waissak, rozdílný od Waissaku — Vysoké u Jindřichova ve Slezsku), leží
na sever od řeky Opavy mezi městy Opavou a Krnovem, Loděnice na jih od této řeky.
O tamní tiskárně Jiřího Baumanna (jinak vratislavského typografa) se zmiňuje
K. Chyba, Slovník knihtiskařů v Československu, str. 53 (příloha sborníku Strahovská
knihovna 2, Praha 1967). — Frenceliovy odjinud známé práce jsou v konvolutu Slezské
kn. v Katovicích, který kdysi patřil faráři v Sudicích na Hlučínsku Tobiáši Christianovi,
rodáku z Bílska ve Slezsku (sign. 223 689 — 223 701 II).7 Jemu věnoval Frenceliův otec
Salomon (ομώνυμος autoris parens) 13. 2. 1589 spis svého syna, nazvaný Victoria
pusilli ... exercitus, vytištěný v Praze (223 694 II). Z tohoto věnování je patrno, že
toto dílo bylo napsáno a vytištěno mezi 8. 10. 1588 a 13. 2. 1589. V tisku Epigram
matum ... libelli quatuor ... 1588 (223 695 II) je zapsán soudobou rukou verš: Fren
celii, lector, mendis ignosce poetae, / emendaturus, si licuisset, erat, dole vlastnoruční
záznam Christianův o získání knihy od Frencelia a konečně poznámka jiným inkoustem
(a jinou rukou?): Dominus Salomon Frenzelius 17. lunii anno 99 те Herlicii (= Velké
Heraltice, něm. Grofi-Herrlitz) convenit et salutavit rediens ex Moravia. lam projecturus
erat Rigám in Livoniam vocatus a re publica illa, ut oratoris munere ad regem Poloniae
fungeretur. Pro srovnání s Hrdinovým výkladem o Frenceliovu lhostejném postoji
7 Jednotlivé spisy v konvolutu jsou samostatně signovány postupnou řadou čísel.
154
This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
ZPRÁVY
к náboženství (str. 222) je zajímavý spis: Carmen hexametrum in pentecoste de
spiritu sancto contra antitrinitarios autore Salomone Frencelio . .. anno ... 1587
(223 699 II]. Také v něm je rukopisná poznámka: Dědit Thobiae Christ(iano).
Svým vztahem к Davidu Coberovi je bohemikum Epithalamion in honorem nuptia rum ... Davidis Coberi Glacensis, Sacrae Romanae Caesareae Maiestati a consiliis
regnique Bohemiae secretarii . . scriptum a Iohanne F r it s с h Strelensi. Vratisla
viae ... 1573 (Vr. 4 O 5/48]. Dílo obsahuje Coberův životopis. Nové vydání Hauschkoniovy práce Pensum sacrum se dochovalo ve Vratislavi
(301 793]. Jeho titul je značně odlišný od názvu vydání prvního (Й 2, str. 273): Pensum
sacrum evangelicum odis trecentis metro-rhytmicis variatum denuoque hoc charactere
in gratiam literatorum expensum et expansum studio subsicivo Tobiae Hauschkonii
Т. B. (= Tusta-Bohemi). Gorlicti impensis autoris et Mart. Herman, typogr. (dole červ. tužkou 1648). Jak je vidět již ze srovnání titulů, bylo dílo v tomto vydání značně
přepracováno a rozšířeno. Do oddílu Encomia pensi sacri přispěli pochvalnými prů vodními verši D. Hoe, Iacobus Wellerus, Paulus Roberus, Augustus Buchnerus, losephus
Clauderus, Adamus Andreae, Adamus Tiilsnerus, Tobias Petrmann, Christianus Daumius.
Jáchymovský rodák Ioannes Η e i η t z i u s, rozdílný od osoby téhož jména, o níž je zmínka v LF 89, 1966, str. 187, ale patrně totožný s Janem Heintziem, jmenovaným v LF 90, 1967, str. 84, je autorem dvou universitních disputací, které se
dochová^? díky věnování vratislavským měšťanům v tomto městě (4 J 54/6, 4 J 54/48). První
byla vydána dva roky před Heintziovou magisterskou promocí, konanou 28. 1. 1619,
к níž vyšel sborník, citovaný v LF 90, 1967, str. 84, druhá, obsahem lékařská [... De
apoplexiae essentia), jeden rok po této promoci. Obě byly vytištěny v Lipsku.
Chebskému rodáku Ondřeji Heischmannovi vydali přátelé v Toruni, kde pů
sobil, blahopřejný sborník: Vota nuptialia ... M. Andreae Heischmanno Egrano, verbi
divini apud Thoruniehses in Novo oppido ministro, sponso, ... nuncupata ab amicis ...
Thorunii Borussorum ... 1606 (Krakov I 12 364).
Zmínky o šlechtických žácích českého původu na latinské škole v Žitavě jsou ve
spise: Προσφο'ινησις ... de felici in gymnasio Zittano studiorum successu pietatis offi ciosae ergo ... decantata a Zitanis ... in literis alumno Davide Η elando Cott
busio ... (1610] (Zitava Theol. 4° 124 přív. 7).
Velké množství informací o rodu Hentznerů, jehož příslušníci působili literárně ve
Slezsku i na Moravě, jsem získal v září 1967 v Berlíně ze sborníku, který kdysi náležel
Samuelu Hentznerovi (LF 91, 1968, str. 74). Tyto údaje mi byly oporou při dalším
shledávání materiálu. Latinské verše a cenné životopisné údaje jsem zjistil ve dvou
německo-latinských příležitostných publikacích, z nichž jedna se týká Jana a druhá
Pavla Hentznera: Leichpredigt Uber dem Begrabnis άββ ehrwirdigen und wolgelahrten
Herm Ioannis Hentzneri, fiirstlichen Monsterbergischen Hoffpredigers zu Sternberg
in Mahren ..., welcher den 19. Februar an. 1579 aus diesem zeitlichen Jammerthal
abgefordert.. ., gehalten den 24. Februarii hernách durch Martinům Waltherum, dia
conum und bohmischen Prediger daselbst. Následují latinské verše: Hencnerus moritur:
turpes risere Suitae...; pod nimi podepsán M. Hen. Zenckfrey Lignic. Sil., P. L. et
scholae Gransoviensis (= Gransee v Braniborsku) rector. Gedruckt zu Frankfurt an der
Oder 1604 (Vr. 4 0 394/18]. Dále následuje německé kázání, na posledním listě verše:
Epitaphium ... parenti cariss. lohanni Hentzner a filio iuniori Samuele Hentzner,
nunc scholae Grans[oviensis) in Маг(с)Л(1а) conr. Verše obsahují biografické údaje
a zprávy o Hentznerově náboženské orientaci a o Jeho zápasech s odpůrci reformačních
snah: Annos bis denos docuit pia dogmata Christi ... / Huic commissa fuit templorum
eura sacrorum, qua Sternbergiacus brachia pandit ager. / Saepius hic rabidos pro
stravit alacriter hostes / papicolas, doctum fallere fraude genus ... / I nunc, quisquis
is es, socie o scelerate Suitum, / et Christi contra nitere quidquid oves! / Tu vero
155
This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
zprAvy
auditor cultorque Hentznere Lutheri, f in Christo vitae principe vive, vale. — Αναλΰσαι
Hentznerianum, das ist seliger Abschied ... Pauli Hentzneri I. C. ... durch Samuel
Heinnitz, fiirstl. Olfinischen Hoffprediger ... Gedruckt zu Olsse (= Olešnice ve Slezsku)
bei Johann Bossemesser 1623 (Vr. 4 0 474/9]. Tisk obsahuje podrobné životopisné
údaje, z nichž nás zajímají především tyto: * 29. 1. 1558 ve Šternberku na Moravě
(otec Jan Hentzner, dvorní kazatel tamtéž; srov. výše) ... Anno 1575 nach Jagerndorf zu seinem Vettern M. Danieli Hentznero, desselben Orts superintendentem, verfiiget und unter M. Georgio Isingio bis zum ]ahr 76 seine fundamenta linguarum und prin
cipia philosophiae glucklich erlangt. Ferner als anno 77 hat er sich zu Sternberg
bifi zum Tode seines geliebten Vaters auffgehalten. (Datum otcova úmrtí vyplývá
z předchozího tisku: 19. 2. 1579). Dále jsou zprávy o Hentznerově vy chovatelském
působení ve šlechtických rodinách a o jeho cestách (zde odkaz к jeho Itinerariu;
exemplář má též Vr. 4 F 812/1).8 Na konci napsal verše Filius unicus superstes
Georgius Hentzner.
Jana Plachetia z Velkého Meziříčí se týká spis olešnického rodáka Jana К e ρ ρ i с h a:
Anagramma et precatio pro novis magisterii honoribus confirmandis suo suavissimo
et doctissimo dn. Iohanni Plachetio ... lohan. Keppichius Olsnens. Sil. Witebergae typis
Wolfgangi Meifineri anno 1598 (Vr. 2 Gen). Jednolist obsahuje anagram z Plachetiova
jména a jeho výklad. Již dříve byla známa jednolistová publikace Propempticum, kterou
věnoval Keppich téhož roku jinému velkomeziříčskému rodáku Jiřímu Adelfovi.
Od Martina Kinnera ze Scherffensteinu, pána na Loděnicích, jehož dcery se týká
uvedený Frenceliův spis, se zachovaly ve Vratislavi (4 Ε 1, 525; 8 J 1607/2) dva spisy,
jeden latinský a druhý německý s latinskými úvodními verši (srov. též A. Luboš,
Geschichte der Literatur Schlesiens, Miinchen, str. 76).
Ondřej Kracovský z Jindřichova Hradce, známý doposud jako autor českých
spisů [Knihopis 4372—4375) a dvou latinských veršovaných příspěvků, vydal tiskem
latinskou disputaci: Disputatio sexta physices de motu. quam ... proponit 13. August.
Andreas Kraczowsky Novaedomenus B(ohemus). Witebergae ... 1603 (Zitava Theol.
4° 124 přív. 15). Humanistického okruhu v Chřibské se týká žitavský příležitostný tisk: Epithalamion
in festivitatem nuptiarum Iohannis Lochmanni, moderatoris scholae Creyblcensls, ... sponsi, et . .. Ludomillae, .. . Iacobi Hoffmanni, civis ibidem primarii, filiae, spon
sae, ... Zittaviae Iohannes Venator excudebat (1612) [Žitava Theol. 4° 124 přív. 16).
Kromě jiných přispěl Elias Waltherus Oederanus Mysicus, Creybicensium pastor. Žitav
ský typograf Iohannes Venator, který dílo vytiskl, je bezpochyby totožný s Johannem
Jagerem. (M. Bohatcové, Humanistické jednolisty z Lužice, Ostrava 1957, str. 20 uvádí
pod heslem Žitava oba paralelně, ač v prvním případě jde nesporně o humanistický
překlad jména.)
Odjinud známé dílo jáchymovského rodáka Alberta Lyttichia (Lyttychia)9 Incu
nabula doctrinae evangelicae, které je přepracováním jeho spisu Quaestiunculae
z r. 1574 [R 3, str. 231), vyšlo po r. 1587 ještě několikrát. Upozorňuji na dva exempláře
pozdějších vydání: 1594 (Zw. 4. 8. 41/2), 1605 (Žitava Theol. 8° 390). V obou případech
je původní datum předmluvy (v Amberku 1587). Srov. též předchozí zprávu o výzku
mech ve Švédsku, oddíl 5 s. v. Lyttichius.
Sbírka Hymnodiae ... libri od Tomáše Mitise (srov. můj článek Ke studiu pozd
ních humanistických tisků, Strahovská knihovna 2, Praha 1967, str. 59 n.) je též ve
Zwickau (31. 4. 11). Tamní exemplář se podobá strahovskému, ale má úplný první arch
jako dva exempláře universitní (A12; vlastně A8 a samostatný půlarch A 9 — A12)
8 O bohemikálním obsahu tohoto Itineraria naposledy J. Nožička, Přehled vývoje okrasného zahradnictví a sadovnictví v českých zemích, Vědecké práce Čs. zeměděl ského muzea 9, Praha 1966, str. 13 a pozn. 23 na str. 65.
156
This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
ZPRÁVY
a mezi archy Η4 a A8 má arch A4, který měl být v dané souvislosti při vazbě odstra
něn. Přes uvedenou závadu svědčí i tento exemplář o vydavatelově snaze vytvořit z drobných publikací, které měly být původně samostatné, nedílný celek.
Michal Obratkovií věnoval za svého působení v Cechách některá svá díla
Rožmberkům. Většina se patrně dostala s jejich knihami do Švédska, kde po nich však
stopa mizí (srov. výše str. 148). Známé byly zatím pouze jeho spisy, které zůstaly v Praze a v Třeboni. Jedna z jeho tištěných prací, připsaných Rožmberkům, se zacho
vala ve Zwickau (5. 3. 25/52): In honorem conscriptum et dedicatum illustrissimo
principi Ursino ac d. d. Guilielmo a Rosenberg, inclytae domus Rosenbergiacae guber
natori, sacrae Caes. Maiestatis intimo consiliario ..suo domino et principi clemen
tissimo. Pragae imprimebat Georgius Daczicenus ... 1591. První dvě básně se týkají rožmberského znaku a hesla, pod druhou je podpis: Michael Obratkovicz a Goricza,
philosophiae baccalaureus, faciebat amio 1591. Závěrečné básně jsou zdrojem biogra
fických údajů o pisateli tohoto dílka i o jeho příbuzných a přátelích: Epitaphium reverendi ac nobilis viri ... Simonis Obratkowycz a Gorycza, olim ... Nicolai Olahi,
archiepiscopi Strigoniensis etc., a sacris, canonici ecclesiae Posoniensis et crucigeri in Nova civitate Austriae etc., a fratre suo Michaele Obratkovitsch, philosophiae C., ob plurima in ipsum collata beneficia positum: Simon . .. / qui de Gorycza studio
ac virtute parentum / praeclarum genus et nomen equestre tulit. / Quem studiis
sophiae clarum linguisque politum / ornavit praesul praesulis atque chorus. / Strigo niensis enim caplanus praesulis almae ac / canonicus cathedrae Posoniensis erat. /
Ordinis illius fuit hic et frater, amanda / a cruce qui Christi nobile nomen habet. —
Nobilium prosapia, liberali erduditione ... praedito adolescenti d. Nicolao Obratkovitsch
a Gorycza, studioso classis poeseos seu politioris literaturae in archiducali collegio
Viennae, placide ... defuncto. Ve verších se říká: ...raptus acerba / peste eheu finem sic habet ille suum. / Haec fratri frater ... / ... monumenta dicat. I tyto verše po
cházejí tedy od Michala Obratkoviče. Poslední báseň je věnována jemu: Nobili ...
Michaeli Obratkovitz a Goricza, philosophiae baccalaureo, ob diuturnam familiariter conservatam consuetudinem et ob plurima sibi invicem navata opera scripsit Michael
Funccius Sedinensis Pomeranus. Po všeobecné chvále cestování jakožto zdroje poučení
následuje výčet míst, která Obratkovíč navštívil: Multa tibi, ingenlum ut coleres, sunt
visa lycea, / quae Theuto struxit quaeque Bohemus habet. / Urbs Patavina tibi Vene
torum et visa decora, / Sarmatia Hungaria ac nobile quicquid habent. / Sic sophiae
laurum tandem tibi clara Vienna / contribuit ... / Haec tibi Obratkovio, genltus qui
a stemmate, clara / quod Goricza dědit, munera parva dico. Za verši je toto datum:
Scripta in primaria Massoviae urbe Varsoviae anno 1592 die 1. Septembris.
Novojičínskému rodáku Matyáši Olserinovi JElsnerovi) vydali přátelé к návratu
z Wittenberka do vlasti blahopřejný sborník: Propemptica in discessum ... Matthiae
Olserini Titschinensis ex academia Witebergensi domům evocati 4. Iduum Octob. anno
1575 scripta ab amicis. Witebergae anno 1575 (Vr. 442 275). Z obsahu vyplývá, že šlo
pouze o dočasné přerušení wittenberských studií. O Olsneriovi a jeho otci podává
zprávy Matthaeus Mencelius ze Svídnice ve svém příspěvku do tohoto sborníku:
O iuvenis dočti vestigia sancta parentis / et magnos acri mente secute viros! / fi'"iiit
insignem dia virtute Lutherum / Titschinii quondam pastor in urbe pater. / ... Hei
mihi, pontificum varia quam fraude petitus / sustinuit miseris magna pericla modis. /
Exilio quoties cultos mutavit agellos, / dum sacra constanti dogmata corde sonát.
Po tomto exkursu o osudech Olsneriova otce v boji proti katolictví se v závěru pří
spěvku autor opět obrací к Olsneriovi samému: Dum colis Albiaci veneranda theatra
lycei, / per sua ter Phoebus signa reduxit equos. / Nunc vocat ad patrios fati te eura
Penates, / fertur ubi rapidis Odera dives aquis. Zeměpisný údaj v posledních dvou
9 Srov. LF 91 (1968), str. 80, 82.
157
This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
ZPRÁVY
verších je jen přibližný: Nový Jičín neleží přímo na Odře. Slovy Albiaci veneranda
theatra lycei je míněna wittenberská universita. To, co říká autor o délce Olsneriova
tamního pobytu, se shoduje s údaji, známými odjinud. Olsnerius byl totiž zapsán ve
Wittenberku r. 1572, tedy o tři roky dříve, a to pod jménem Matthias Elsner Ditschi
nensis Moravus.10
Českých věcí, zejména pražské korunovace Maxmiliána II., se týká spis známého
německého humanisty Hieronyma O s i a : Res gestae illustrissimorum ... ducum
Austriae et Caesarum Romanorum inde usque a Rodolpho primo ... ad praesentem annum ..item duae coronationes . .. regis Maximiliani, qucirum una Pragae ad
Albim (!), altera Francofordlae ad Moenum facta est, carmine heroico descriptae ac
publice recítatae in inclyta academia Vitebergensí anno 1563 a Hieronymo Oslo Turingo P. L. Vitebergae excudebat Iacobus Lucius Transylvanus anno 1563 (Zw. 6. 5. 4/16).
К úmrtí Kryštofa Peuthera z Přísečnice (+ 19. 12. 1579 v Chomutově) byl v Praze
vydán sborník: Ad junus reverendi ac dočti viri d. Christopheri Peutheri Presnicensis, aulici pastoris ... apud d. Bohuslaum Foelicem d. a Lobkowicz et Hassenstein, d. m
Comothovio, Liczka (=Ličkov), Foelixburgo et Rotenhaus (= Červený Hrádek), ...
regni Bofiemiae supremum camerarium . .. Pragae excudebat Georgius Nigrinus anno
1580 (Zw. 43. 1. 9/48). Příspěvky: Iohannes Oberndorffer Ratisponensis, medicinae
ac philosophiae doctor; Aliud a Mathaeo Meisnero lablense; Epitaphium podepsané Μ. M. G. (= Matthaeus Meisner Gablensis); v závěru tohoto posledního příspěvku:
Haec, Beuthere, tibi cecinit pro munere primus, / hic coenam Domini cui sub utraque
dabas.
Výrazné vztahy к Jáchymovu má příležitostný lipský tisk: Sacrum nuptiale . . . Lazaři
Pistoril V alle-loachimici, sponsi, matrimonio sibi iungentis . .. Benignam, . .. Ioannis
Mulleri a Berneck, domini in Breitenhof ..relictam viduam, Breitenhofii11 ... 22. Octo
bris ... 1621 ... gratulationíbus prosequuntur Jautores, frater et amici. Lipsiae ex~
cudebat Johann Gliick (Zw. 19. 7. 22/15). Příspěvky: Iohannes Heintzius V álle-loachi
micus, philosophiae et medicinae doctor (viz výše pod tímto Jménem); Monumentum
hoc Hebraeum honori fraterno ... sacrum esse voluit M. Theophilus Pistorius Valle
loachimicus; Elias Richter Valle-loachimicus. V konvolutu, Jehož součásfí Je tento tisk,
Jsou též jiné básně hebraisty Theophila Pistoria Jáchymovského i verše Jemu věnované.
Lékařská disputace Jana Ρ 1 а с h e t i a, který se po dosažení magisterské hodnosti,
к níž mu blahopřál Jan Keppichius (viz výše), a po krátkém působení ve vlasti usadil
v cizině, se konala 7. 6. 1605 v Basileji a vyšla tiskem tamtéž u Jana Schroetera
(Vr. 4 J 54/28). Na rubu titulního listu má toto věnování: Illustribus ... Iaroslao
a Smirzicz ..loanni Fridericco ... a Zerotin, Straznicii haeredi etc., dominis meis
gratiosis ..., author.
Spíše svým věnováním než obsahem zaujme spis Jindřicha Ρ o 1 a η a z Polansdorfu,
nadepsaný: Carmen heroicum in nativitatem promissi et exhibiti Messiae ... a M. Hen
rico, Henrici Poláni a Polansdorff, syndici Oppaviensium, filio. Anno 1599 octavo
Calendas 7tmua(rias) (= 25. 12.) (Vr. 4 Ε 1, 758). Dedikace zní: D. Matthiae Thimino
ab Ottenfeldo, illustris baronis d. Caroli a Zierotin etc. medico excellentissimo, ...
cheirurgo felicissimo, viro elegantissime docto ..bonorum Mecaenati, adfini šumme
suspiciendo, hasce guttulas poetici sui humoris .. . dicat M. Poláni filius.
Verše Melichara S a u r a, které jsme dosud znali ze sborníku, vydaného r. 1557
к svatbě Jakuba Codicilla a ze spisu Ducum et regum Bohemiae series (1556) od Šimona
Proxena, jsou také ve sbírce: Melchioris Sauri Pribusiani Carminum libri duo. VJite
bergae excudebat Iohannes Crato 1558 (Vr. 8 S 953/7, Zw. 15. 10. 36/1). Ve sborníku
Codicillovi se Saurus označuje Jako Cycnaeus, kdežto zde Pribusianus, o totožnosti
10 Viz výše str. 142. 11 Nedaleko Johanngeorgenstadtu na sasko-českých hranicích.
158
This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
ZPRÁVY
však nelze pochybovat. Ve výše uvedené sbírce (fol. F 2b) jsou též verše nadepsané: Ad M. Martinům Kinnerum Silesium.
К oslavě Lutherově a Melanchthonově využil Tobiáš Stegmann z Krnova svého
alegorického díla, nazvaného: Expositio allegorica horti Hesperidum in Mauritania
cum malis aureis, quae Hercules in patriam Graeciam attulit, scripta carmine elegiaco a Tobia Stegmanno Iegersdorffensi Silesio. Wittebergae per haeredes lohannis Cratonis
1588 (Vr. 4 Ε 1, 947). — Podobnou látku, jako Václav Clemens Žebrácký (viz výše,
Exaggeratio), zvolil Stegmann v básni, nadepsané: Infanticidium Herodis ldumaei he
roico carmine redditum a Tobia Stegmanno Jegersdorffense Silesio. Witebergae excu
debant haeredes lohannis Cratonis anno 1587 (Katovice 223 692 II). Dedikace zní:
Magnificis ... Georgii Friderici, marchionis Brandeburgensis etc., consiltariis et ducatus
Iegersdorffensis praesidibus et gubernatoribus, dn. Mecoenatibus et patronis suis .. .
colendis.
К řadě spisů lékaře Vavřince Spána, které uvádí G. Gellner [CMM 60, 1936, str.
339—342) а к těm Špánovým dílům, která byla v poslední době zjištěna, lze přiřadit tištěnou publikaci: Laurentii Span a Sspanow, doctoris medici, carmen amoris ergo
scriptum ad nobilem ... dominům Bartholomeum Metel, episcopi Vratislaviensis can
cellarium, aminem suum charissimum. Nissae excudebat Ioannes Cruciger anno 1565
(Gdaňsk, Bibl. Polsk. ak. nauk Cb 7616 8° prív. 70). Autor utěšuje Metela při úmrtí
jeho manželky. Autobiograficky jsou významné verše: Expertus loquor et casu versatus
eodem, / funera dilectae ploravi coniugis olim, / connubii quarto mihi quam mors
sustulit anno ... Spán je též vydavatelem Paracelsovy lékařské disputace De urinarum
et pulsuum iudiciis authore Theophrasto Bombasto ... 1566 (Varšava, Glówna biblio
téka lekarska, sign. 5584). Spánovo jméno je uvedeno na konci předmluvy, datované
v Nise 1. 6. 1566. V této předmluvě věnuje náš autor svému ochránci Vratislavu
z Pernštejna edici Paracelsova spisu, která následuje, a uvádí důvody, které ho vedly
к jejímu zpracování a vydání: Cum Nissae Sylesiorum per aliquod tempus versarer,
contracta amicitia cum homine multarum peregrinationum et variae experientiae Marco
Ambrosio Nissense accidit, ut inter caetera suavissima et doctrinae plena colloquía
mentio inter nos fieret Theophrasti Paracelsi, viri mehercle suae aetatis longe omnium
eruditissimi et praestantissimi .... Hic cum animadverteret Marcus, те rerum TheQ
phrasticarum esse cupidissimum, tum se pro suo candore et mirifico in те adfectu
magis coepit aperire et iam de quorundam arcanorum praeparatione et usu disseruit
et quosdam Theophrasti libros nondum typis excultos legendos dědit, quorum quidem
lectio dulcissima те affecit voluptate. Inter hos erat iste de urinis liber, cuius noti
ciam studiosis medicinae purioris nequaquam praecludendam esse existimavi et con
tinue interpellando apud eum obtinui, ut edendi mihi eius licentiam faceret, in quo
quidem поп tam grhtum quam gratissimum multis bonis те facturum arbitrabar. Srov.
Theophrast von Hohenheim gen. Paracelsus: Samtliche Werke, 1. Abteilung,
herausgegeben von K. Sudhoff, 4. Band, Miinchen u. Berlin 1931, str. 557 п., 667.
Svým vztahem ke Karlu st. ze Zerotlna а к jeho vychovateli Laurentiu Cirklerovi
(srov. 0. Odložilík, Karel st. ze Zerotína, Praha 1936, str. 39 a O. Odložilík, Jednota
bratrská a reformovaní francouzského jazyka, Philadelphie 1964, str. 21, 30) а к Miku
láši Maiovi (srov. LF 90, 1967, str. 188; LF 91, 1968, str. 80 n.) Je zajímavé dílo:
Poematiorum Iohannis Theopoldi Hilperhusani Franci consarcinatio prima. Ser
vestae excudebat Bonaventura Faber anno 1596 (Vr. 8 Ν 1967). Fol. A 4b: In effigiem
M. Nicolai Maii etc.; fol. С lb: Poematiorum Iohannis Theopoldi Hilpershusani Franci
sylloge secunda. Typograficky ]e tento oddíl součástí předchozího (signování archů
pokračuje průběžně). Jako celek je věnován: Laurentio Cirklero, ... informatori iuven
tutis illustris dexterrimo ..., sine crimine et culpa exuli, sincerae religionis experien
tissimo, compatri et amico ... . Fol. С 2a: In nuptias II. ... Caroli a Zerotin etc.
159
This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
ZPRÁVY
ас ... virginis ... Ellsabethae a Kreida etc.; fol. С 3b: Ad eundem Carolum a Zerotin; fol. С 4a: Ad dn. Laurentium Cirklerum, cum dono mihi daret res gestas martyrům: Calcar volanti subiicis, integer / Círclere vitae, Pieridum decus, / amplam meis prae bens recenti / munere materiem Camoenís .... Fol. С 7a: Ad dn. M. Nicolaum Maium,
consobrinum meum etc., cum Magdeburgum ad obeundum munus conslllarli et praefecti ab illustrissimo principe archiepiscopatus administrátore accitus adventaret; fol. D 3b:
In nuptias d. Pauli Maii, consobrini mei, et Catharinae Bernhardin etc.; fol. D 5b: In
nuptias dn. Iohannis Maureri et Rebeccae Maiae etc.
Z dříve zmíněného díla Adama Ttilsnera Epigrammatiorum miscellorum centu
riae tres, Dresdae . . . 1626 [LF 91, 1968, str. 81; Zw. 25. 10. 41) uvádím text dvou
epigramů o pražské defenestraci, v nichž autor odsuzuje — ovšem teprve s ohledem
na následky — použití násilí: 50. Defenestratio Pragensis. Ludicra res primům quae
deturbatio visa est, / Europe ut fleret cuncta, sequelam habet. — 51. Ad Bohemiam.
Qui libertati poterant obstaré videri, / deiicis e summo praecipitasque loco. / Sed
deiecisti, miseranda Bohemia, iactu / libertatem illo teque Deumque simul.
Rektorská vyhláška Hynka ml. Bruntálského z V r b η a byla vydána pod nad
pisem: Rector academiae Francofurtanae ... Hynko iunior l. b. a Wirben et Freiden
thal et Goldenstein ... ad funus, quod ... loachimus Baudius I. U. D. filio suo adpa ratum cupit die Octobris 27. anno 1605, cives academicos invitat. In opičina typo
graphica Nicolai Voltzii [Vr. 4 V 7/19).
Bohatou sbírku drobných publikací Matthaea Z u b e r a, jehož rozsáhlejší spisy jsou
uloženy též v Praze na Strahově (zvláště v konvolutu ET V 53, kde jsou rovněž
posmrtně vytištěné verše Pavla Jizbického), má Ratsschulbibliothek ve Zwickau (6.6.14).
Společný titul všech zde citovaných tisků je: Brevíorum Matthaeí Zuberi Neoburgensis ad Danubium Palatini .... Místo toho bude nadále citováno jen Breviorum ... zároveň
s proměnlivým označením jednotlivých spisů. Všechny vyšly v Norimberku. — Přív. 65:
Breviorum ... jetus nonus ... 1620: fol. A 3b: Šimoni Simonio, medico Pragensi, iocus
lib. 3. Platonis de re pub. adscriptus. — Přív. 68: Breviorum ... hostorium ... 1620
mense Novembri: fol. A 2b: Marthae, virgini Ingolstadiensi, die lustrico Pragae cele
brato. — Přív. 71: Breviorum ... prodromus ... 1621 mense lanuario: str. 4: Chris
tiane II., electori et duci Saxoniae, Praga. — Přív. 79: Breviorum ... sacellum ... 1621
mense Februario; fol. A 2a: Alberto Ioanni l. baroni a Smirzicz, domino in Duba,
Skala, Náchod et Kosteletz ad Silvas Hercynias etc. Exspectata fuit, baro, mihi gratia
magna, / magna relata mihi gratia, baro, fuit. / An mea sit porro spes, an tua gratia maior? / Vincenti prae те plaudere malo tibi. / Qua numerata fuit mihi missa pecu nia nocte, / illa interrupta quam mihi saepe quies? / Regem te nasci vel Caesarem
oportuit, a te /y praemia Pierides, quanta merentur, habent. Fol. A 2b: Ioanni Heinzio,
in Valle Ioachimica doctori medico; fol. A 3a: De Elisabetha loanna Westonia Angla,
illustri femina et poetria laureata, atque loanne Leone, iurisconsulto eiusque marito. —
Přív. 82: Breviorum ... lagena ... 1621 mense Martio: fol. A 4a: Elisabethae loannae
Westoniae .... Quid natura tibi, Westonia docta, negavit? / Excepto, quod sis femina
nata, nihil. — Přív. 94: Breviorum . .. insula ... 1621 mense lulio: fol. A 3b: M. Davidi
Lippachio, ecclesiae apud Palaeo-Pragenses νοήσεως Lutheranae archidiacono. Zuberus
ho ujišťuje o trvalém přátelství: atque tuum credas fore те tantisper amicum, / quan
tisper vitreas Mulda fovebit aquas. — Přív. 100: Breviorum ... galea ... 1622, fol. A 3b:
Elisabethae loannae Westoniae . .., illustrium hodie foeminarum principi: Qui vidět
augustam, generosa poetria, Pragam, / si te поп videat, nilve parumve vidět. — Jak
je vidět z naposledy citovaných veršů i z jiných básní v těchto sbírkách, uplynula mezi napsáním a vytištěním jednotlivých skladeb poměrně dlouhá doba.
160
This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
ZPRÁVY
2
Větší počet spisů bývalé městské knihovny ve Vratislavi, zařazených pod hromadné
signatury 2 Gen a 4 Gen, není na místě. Tyto spisy jsou považovány za ztracené.
V některých případech může snad jít pouze o nesprávné uložení tisků ve skladišti,
protože každá z uvedených signatur obsahuje řadu děl, řazených abecedně podle autorů
nebo osob, jimž byly spisy věnovány. V jednom případě se stalo, že kniha ze skupiny 4 Gen, označená jako nedochovaná, byla při nové objednávce za několik dnů expe
dována. Kromě již zmíněného sborníku, který byl snad napsán r. 1597 ke Carolidovým
narozeninám,12 jsem zaznamenal několik dalších nezvěstných spisů, které uvádím níže.
Protože starý katalog bývalé městské knihovny neregistruje přesné znění titulu, nýbrž
často jen německý obsah, nelze bezpečně říci, zda není týž spis dochován v jiných
sbírkách.
Spolu s nezvěstnými vratislavskými knihami zařazuji do seznamu, který následuje,
také díla, která jsou zachycena v katalogu berlínské státní knihovny, ale nejsou čer
veně zatržena, což znamená, že nejsou na místě. Tyto spisy byly většinou odvezeny
z Berlína za druhé světové války a po jejím skončení nebyly vráceny na původní
místo. Buď byly zničeny nebo uloženy v Marburku nebo v Západním Berlíně. Pátrání,
které bylo v případě některých konvolutů zatím bezvýsledné, nadále pokračuje. V pří
padě, že nebudou zjištěny původní berlínské exempláře, zbývá naděje, že seznam,
který zde otiskuji, přispěje к objevení exemplářů těchto tisků v jiných sbírkách.
Zklame-li v některých případech i toto očekávání, nelze přesto považovat níže uve
dené citace za zbytečné. Naopak získají tyto údaje, čerpané z katalogů, na ceně jako
jediné svědectví o nezvěstných starých tiscích.
Ioannes В о с e г u з: Epithalamion in nuptias Iacobi Bergmanni et Margaridos,
loannis Poppii filiae. Accessit et Francisci Hessi carmen gratulatorium in nuptias
easdem. His addita est elegia L. loa. Codicii de iisdem nuptiis, o. O. 1557 (Bln Xd
658a).13 — (Carmina gratulatoria) Applausus ingenuis ... artium liberalium
et philosophiae licentiatis, cum ... suprema phllosophiae laurea insignirentur, decan
tatus a magnificis ... poeseos studio sis, Pragae 1597 (Bln Xd 14 365). — С i г к 1 e г,
Laurentius, Lat. Gedichte und Grabschrift (Vr. 4 Gen). — Virtutibus et gloriae crescenti
Zdenkonis a Waldstein posuit Christoph. Colerus ib. (= Argentinae) 1599 (Bln
Ar 10 071a no 12]. — Paulus Essinius; Tuba belii Hungarici, Pragae (1606)
(Bln Xe 1080). — Balthasaris Exneři Carminum miscellorum farrago, o. J. (Bln
Xd 14 437). — Galerinus, Iohannes1: Σωτηρία (1653) (Bln Sq 3605). — Hat
schlerer, Tob., wird Mag. 1597 Oct. 13. (Vr. 4 Gen). — Heumann, Adam, 1398
v. Wttb. n. Hause berufen (Vr. 4 Gen). — Chimarrhaeus, Iac., Geb. T. lat. Ged.,
Prag 1603 (Vr. 4 Gen). — Elegia Guolphangi Lit hor i ad amicos suos in Vallibus
Ioachimicis habitantes, 1550 (Bln Ag 523/26). — Gratulatio in solenne faustissimum,
quo Vitus Michael Pragensis ... Ingolstadii operatus est ..., a religiosis ff. ...
amoris ergo scripta (Bln Xd 13 530). — Balthasar Senckenbergius Oppaviensis1:
De triům personarum όμουσίων in divinitate proprietatibus, offtcio et natura ac de
operibus Trinitatis ad extra (ut vocant) elegiacum carmen. Adiectae sunt in fine třes
orationes ad tres dminitatis personas, sapphico metro ab eodem auctore scriptae,
Viteberg. 1560 (Bln Xd 2364). — Romanus S с h m 1 e d t, sindicus (!) Vallis Ioach:
Alexandři Magni epištola. Ad inclitum archiducem Austriae Carolum, divi imper. Ferdi
12 R 1, str. 328. Podle údajů svazkového katalogu městské knihovny přispěl do tohoto
sborníku, který snad měl nadpis In diem natalem, Hieronymus Arconatus. Pokud jde o Carolida, viz též pozn. 14.
13 Toto dílo je uvedeno v R 1, str. 404 s. v. Codicius s hvězdičkou, značící, že jde o neověřený údaj, čerpaný z druhé ruky — odtud též chybná forma Boverus.
11 — Listy filologické 161
This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
zprAvy
nandi filium (Bln Xd 1870). — Ad Fridericum, Bohemiae regem pium ..., epos Iulii
Guil. Zinegrefii s. 1. 1619 (Bln Xc 500 no 43).
3
Příspěvky v nově zjištěných bohemikálních sbornících nebo jiných pracích, na nichž
se podílel větší počet autorů, jsem uvedl již v prvním oddílu této zprávy. Zde podávám
údaje o příspěvcích a drobných básních bohemikální povahy v dílech jinak nebohemi
kálních. — Carolidovy14 verše o knihtisku, věnované Westonii (srov. SI, str. 345, s. a.), byly otištěny též v díle: Carmina secularia (sic) de typographia ante annos
ipsos ducentos a Germanls inventa curabat pariter atque imprimebat Georgius Baumann,
typographus Vratislaviensis anno ... 1640 (Vr. 433 819), fol. F 4b. — Henricus Dobern
de Dobranou a, nobilis Bohemus, přispěl spolu s Adamem Bohumírem Berkou (viz
výše v odd. 1) do spisu Clarissimo ... Iohanni Bechmanno ... 1613 (Žitava Theol.
4° 124 přív. 10). — Jméno Daniela Hampergera z Krnova je uvedeno jednak pod
řeckými a latinskými verši v příležitostném tisku Parentatio ... Georgio II., duci
Lignicii et Bregae ... 1586 (Katovice 223 697 II) na str. 62, jednak ve sborníku In
obitum ... Elisabethae ..., Melchioris Cyri ... filiae (Katovice 223 698 II). — Andrianus
Lehn z Krnova přispěl do sborníku Laureae magistrali ... Ioanni Neandro Suebu
siensi Sil. ... 1609 in celeberrima Marchionum academia applaudere volebant ... сот
mensales et amici. Typis Ioannis Eichorn (ve Frankfurtu n. O.; Vr. 4 V 56/128). —
Olomoucký rodák Mikuláš Liška napsal jako collegii philosophici pro tempore II.
decanus (v Lipsku) příspěvek do sborníku Carmina gratulatoria dicata nuptiis ...
Valentini Crappii ... 1604 (Zw. 5. 1. 13/2).
Verše Μ. Georgia Ostracia Rakovnického (110 distich), dochované v bohemikálním
konvolutu Zw. 3. 5. 68 jako přív. 29a, jsou součástí díla Epithalamii versus de nuptiis . ..
Reineri Reineccii. První část tohoto příležitostného tisku včetně titulu ve zmíněném
konvolutu schází. — Neúplný tisk, začínající archem В (Zitava Th '8° 434), je dílo
Brevia argumenta [1568], jehož autorem je Prokop Lupáč (Й 3, str. 220). — Threnodia
in mortem . . . Maximiliani II. (B8; Vr. 8 Ε 1, 252) s verši Prokopa Lupáče a Tomáše
Mitise je závěrečnou částí díla Tumuli Caess. et regum Bohemlae . .. autoribus Caspare
Cropacio Pilsnense ... et Thoma Mite Limusaeo. Pragae ... 1577 [R 1, str. 500; Lupáčův
autorský podíl v citovaném titulu starého tisku uveden není).
V některých případech bylo nutno obrátit se po skončení cesty na zahraniční ústavy
se žádostí o sdělení věcí, které nebylo možno zjistit během studijního pobytu. Na dotaz
po osudu Wallenberg-Fenderlinské sbírky nám bylo sděleno dopisem z universitní
knihovny z Varšavy (podepsána dr. H. Kozerska), že se tam dostala jen část ruko
pisných a tištěných knih, uvedených v katalogu Theodora Langnera, Katalog der von
Wallenberg-Fenderliríschen Bibliothek zu Landeshut in Schlesien, Landeshut 1881. Mezi
nimi není rukopis sign. I 1, popsaný ve zmíněném katalogu na str. 112, který obsahoval
kromě jiného poslední známý list Bernarda Adelmanna Bohuslavu Hasištejnskému
z Lobkovic, psaný 7. 4. 1510, tedy krátce před Bohuslavovou smrtí. Pokud vím, užil
tohoto rukopisu naposledy A. Potůček pro svou edici Bohuslavových listů před rokem
1941. O dalších osudech rukopisu jsem zatím nezjistil žádné zprávy. Nevědí o něm
ani na místě původního uložení ani ve Vratislavi. Podobně je tomu i v případě ně
kterých jiných rukopisů a tisků z uvedené sbírky. — Negativní bylo sdělení o Martinu
Mitisovi Sokolovském (k dosavadním citacím literatury v R 3, str. 337—339 lze doplnit:
]. Bobrowicz, Herbarz Polski 8, w Lipsku 1841, str. 451, odkud lze čerpat zprávy
14 К bibliografii prací o Carolidovi, uvedené v R 1, str. 345 п., je nutno doplnit: R. В u g a ], Michal Sgdziwój, Wroclaw—Warszawa—Kraków 1968 (stránky podle rej stříku). Tato kniha obsahuje též údaje o jiných humanistech, kteří působili v Českých zemích.
162
This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
ZPRÁVY
o původu tohoto šlechtického rodu) a o českých exulantech v Torům Zachariáši Bruncvíkovi a Pavlu Hronovlovi. Zato o pobytu Pavla Stránského v tomto městě nám
byl zaslán významný materiál; ten jsem odevzdal dr. J. Hejnicovi, který se půso bením Stránského v exilu Již dříve zabýval a na možnost nálezu dokladů o něm v Toruni upozornil.
Ve svém článku К Reiffenbergerově ódě na Komenského [ZJKF 7, 1965, str. 109) jsem podal výklad nadpisu ódy. Na rozdíl od jejích dosavadních zpracovatelů jsem
soudil, že se humanistický autor nedovolával Lykofróna jako autora Alexandry, nýbrž jako původce anagramů. К důkazům tam uvedeným mohu nyní připojit další. Jde o spis vydaný téhož roku v Hlohově pod podobným názvem, v němž je však použití Lykofró nova Jména vysvětleno: Sortilegia Lycophrontica hoc est anagrammata Ioannis Heer
manni (sic) Rautenatis Sil., P. L. Caes. (Bln Xc 515 no 2; podle katalogu). Kromě toho mohu v této souvislosti upozornit na starší spis, nazvaný: La.uren.til Ludovici Ligii Lycophron semicenturio anagrammaticus ... editus ... 1599 (Vr. 4 O 910/5).
Biografické zprávy o německých humanistech z Chebska a Podkrušnohoří, o jejichž literárních dílech jsem se zmínil v tomto a předchozích sděleních, lze najít v článku:
S. S i e b e r, Geistige Beziehungen zwischen Bohmen und Sachsen zur Zeit der Re
formation, Teil X: Pfarrer und Lehrer im 16. Jahrhundert, Bohemia, Jahrbuch des
Collegium Carolinum 6, Miinchen 1965, str. 146—172; Teil 2: Pfarrer und Lehrer im
17. Jahrhundert, Bohemia 7, Miinchen 1966, str. 128—198. Od téhož autora pochází důkladná studie Beitráge zur Mathesius-Bibliographie, Bohemia 5, Miinchen 1964, str.
77—107. Tyto práce a především první z nich cituji též dodatkem к výčtu moderní
literatury, uvedené v mém článku Lateinische Gelegenheitspoesie in den bohmischen
Landern und in Deutschland im 16. und 17. Jahrhundert [LF 91, 1968, str. 151—162). Pro nedostatek místa Jsem uváděl díla, vydaná po roce 1620, jen výjimečně. Některá
z nich se přesto mohou objevit v dodatcích к Rukověti, protože pocházejí od autorů
nebo týkají se osob, které působily i před tímto rokem. Neuvádím nově zjištěné exem
pláře již známých vzácných tisků a nezmiňuji se o dalších opravách a doplňcích, které vyplynuly z mých heuristických prací. Ani těmito studijními cestami, o nichž
jsem zde podal zprávu, není zahraniční výzkum ukončen. Vzhledem к dosaženým
výsledkům však lze říci, že Již byla zvládnuta — nikoli ovšem Jen mou heuristickou
prací15 — podstatná část, snad nadpoloviční většina bohemikálního humanistického
materiálu v místech, uvedených na začátku této zprávy. Ve většině ostatních zahra
ničních měst nepokročil výzkum humanistických bohemik tak daleko.16
Jan Martínek
De continuata librorum ad Bohemiam spectantium RÉSUMÉ
apud exteros investigatione
JAN MARTÍNEK
Operum Latlnorum a Bohemis conscriptorum aut ad ipsos pertinentium conquisi tionem praeteritis annis continuavi, quorum laborum rationem hic reddo. Has imprimis urbes adii: Berolinum, Cracoviam, Cygneam, Katovicium, Varszaviam, Zittaviam. Quae
15 Přehled dosavadního výzkumu je ve sborníku Humanistická konference 1966, Praha
1966, Kabinet pro studia řecká, římská a latinská ČSAV, str. 298—305. 16 Při přepisu latinského textu Jsem dodržoval obvyklé zásady, e caudata jsem však
na rozdíl od praxe v dřívějších článcích přepisoval ae nebo oe; při rozhodování mezi těmito dvěma možnostmi byl směrodatný klasický pravopis (ač jinak byly ponechávány zvláštnosti pravopisu humanistického). Pro nahrazení e caudata obvyklejšími písmeny jsem se rozhodl po obtížích při sazbě předchozích prací. V Rukověti bude ovšem přes tyto obtíže důsledně zachován způsob, zavedený v prvních svazcích. Řeckým citátům i jednotlivým řeckým slovům jsem se ze stejných důvodů vyhýbal, zcela výjimečně jsem jich užil jen na několika málo místech.
163
This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
ZPRÁVY
studia ab aliis inchoata, a me longius provecta adeo iam processerunt, ut dimidia fere pars librorum Latlnorum, qui dictis locis asservantur et ad renatas In Bohemia et Moravia litteras spectant, inventa et in usus nostros excerpta esse videatur.
Dodatečná poznámka к předchozím dvěma zprávám o zahraničních výzkumech
Ke zprávám o zahraničním výzkumu, uveřejněným na předcházejících stranách, při
pojuji tyto dodatky: Tisk nadepsaný Positiones peripateticae (Strangnas Q 337 (P)
přlv. 5) je též v pražské UK (49 С 96 přlv. 3), dílo Jakuba Procopsdorffia, Elegia de resurrectione (Strangnas Q 74 (F) přlv. 4) je též v Praze na Strahově (FK I 52
přlv. b). I když tedy nejde o unikáty a přestože jsou další exempláře spisů dokonce
v Praze, ponechal jsem zmínku o těchto tiscích v textu sdělení, poněvadž až dosud
bylo zvykem podávat touto formou zprávy o všech neregistrovaných a nezpracovaných
dílech, tedy i o těch, které byly zjištěny v domácích fondech (srov. LF 80, 1957, str. 83—89, 211—219; 88, 1965, str. 73—87; 90, 1967, str. 78—83, 184—192). Není vy
loučeno, že časem budou nalezeny další exempláře spisů, uvedených v předchozím
výčtu, jak naznačuji již v úvodu zprávy o výzkumech ve Švédsku. Zitavský konvolut
Pg 4° 200 nám byl zaslán těsně před započetím tisku předchozí zprávy. Bylo z něho
vyčerpáno více bohemikálních údajů, než je v této zprávě, která se zakládá na zpra cování přímo na místě, uvedeno. Došel také další materiál, vyžádaný z ciziny na
základě výsledků mého výzkumu. Obergova studie, o jejíž přípravě jsem se zmínil na
str. 147, byla již vydána. Napsal jsem o ní samostatnou zprávu, která bude otištěna
snad příští rok.
Také heuristika na domácí půdě v době mezi napsáním [květen 1968) a uveřejněním těchto zpráv značně pokročila. Nemohu pochopitelně v této dodatečné poznámce,
týkající se nadto Ještě zpráv o zahraničních výzkumech, zaznamenávat její
výsledky, pokládám však Již nyní za vhodné zmínit se aspoň v nejstručnější formě
o dvou významnějších objevech, к nimž došlo zásluhou ředitele Lyceálné knižnice
v Bratislavě dr. J. Čaploviče. Jde o tisky: Elias Berger: Carmen historicum de
ponte lapideo inter urbem Magnam Minoremque Pragam ... exstructo ..Pragae ...
1602 (Matica slovenská, Oponice, Zay 1126 přív. 7) a Václav Gelenius: Pro legibus
munlcipii patrii ..Typis haeredum M. Danielis Adami (1602) (tamtéž jako předchozí
tisk, přív. 6). Žádný z nich není v prvních dvou svazcích Rukověti uveden. Ještě před
vydáním Jejích dodatků si oba tyto spisy zaslouží podrobnějšího zpracování. Užívám
této příležitosti, abych dr. Čaplovičovi za upozornění na tato díla a na jiný cenný materiál poděkoval. Několik dosud neznámých spisů s úvodními básněmi Jana Campana
bylo ziištěno v Praze. Byl zpracován také Ribayův katalog v Bratislavě (UK: S В 133), na nějž upozornila jako na pramen cenných literárních údajů o latinském humanismu
v českých zemích M. Vyvíjalová (Historický časopis 16, 1968, str. 87—90). Na prvních
šesti stranách bylo shledáno pět titulů latinských veršovaných prací, dosud nezná
mých. Údaje na dalších stranách nemají pro latinskou literaturu tak velký význam,
ale přesto bude nutno se Jimi zabývat. Také tato zjištění si zaslouží podrobnější
zprávy.
Nakonec připojuji opravu ke svému sdělení, uveřejněnému v LF 91 (1968) str. 75,
kde Je třeba číst Urbani Soboli místo Urbani Stolzii.
/. Μ.
164
This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions