+ All Categories
Home > Documents > Zpráva o pokračování v průzkumu zahraničních humanistických bohemik

Zpráva o pokračování v průzkumu zahraničních humanistických bohemik

Date post: 20-Jan-2017
Category:
Upload: jan-martinek
View: 224 times
Download: 3 times
Share this document with a friend
16
Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague Zpráva o pokračování v průzkumu zahraničních humanistických bohemik Author(s): Jan Martínek Source: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 92, Čís. 2 (1969), pp. 150-164 Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague Stable URL: http://www.jstor.org/stable/23466212 . Accessed: 15/06/2014 20:19 Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at . http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp . JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range of content in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new forms of scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected]. . Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague is collaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica. http://www.jstor.org This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PM All use subject to JSTOR Terms and Conditions
Transcript
Page 1: Zpráva o pokračování v průzkumu zahraničních humanistických bohemik

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Zpráva o pokračování v průzkumu zahraničních humanistických bohemikAuthor(s): Jan MartínekSource: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 92, Čís. 2 (1969), pp. 150-164Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23466212 .

Accessed: 15/06/2014 20:19

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected].

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 2: Zpráva o pokračování v průzkumu zahraničních humanistických bohemik

ZPRÁVY

podniknut. Velkou zásluhu na výsledku cesty mají pracovníci švédských ústavů, kteří

mně vycházeli vstříc s neobyčejnou ochotou.15

Jan Martínek

De renascentium litterarum monumentis in Suecia asservatis RÉSUMÉ

JAN MARTÍNEK

Libellos Latinos ad Bohemiam, Moraviam, Silesiam spectantes, quos Holmiae, Streng nesiae, Upsaliae, Arosiae, Londinii Gothorum inveneram aut iam pridem cognitos dili gentius evolveram, paulo supra enumeravi additis operum deperditorum inscriptionibus, quas e catalogis tantum veteribus cognoscere licet. Me ipsum ingratitudinis condem

narem, nisi hac occasione oblata eos, qui bibliothecis dictarum urbium praesunt, optime de studiorum meorum successu meruisse grato et memori animo testarer.

15 Obecnější poznatky, které vyplynuly z této cesty, jsem uveřejnil ve Věstníku ČSAV

77 (1968], str. 463—466, kde jsem přislíbil otištění podrobnější studie v odborném časo

pise. To se nyní stalo. Ve zmíněné zprávě ve Věstníku je nutno opravit na str. 464 v 16. řádku letopočet 1967 na 1697 (datum stockholmského požáru, při němž byla uničena značná část bohemik, ukořistěných ve třicetileté válce).

Zpráva o pokračování v průzkumu zahraničních humanistických bohemik

Důvody, pro které je nutno uskutečňovat shledávání zahraničních humanistických bohemik postupně, jsem uvedl v LF 91, 1968, str. 74, a ve sborníku Humanistická

konference 1966, Praha 1966, str. 298 n. (úplnou citaci viz v pozn. 15). Opakovaná návštěva míst, kde mi byl dřívější pobyt vyměřen jen krátce, přinesla další výsledky. V prosinci 1967 a v dubnu 1968 byla mým cílem tato města (a ústavy): Berlín

(stát. kn.), Katovice (Slezská kn.), Krakov (Bibl. Czartoryskich), Varšava

(nár. kn.), Vratislav (univ. kn.), Zwickau (Ratsschulbibl.), Zitava (Chri

stian-Weise-Bibl.J. (Nadále budu citovat pouze název města — ve třech případech

zkrácený: Bln = Berlín, Vr. = Vratislav, Zw = Zwickau —, což zcela postačuje, protože

je u každého ze zmíněných měst uvedeno vždy jen po jednom ústavu.) V této zprávě však čerpám také z materiálu některých jiných míst a ústavů, které jsem osobně

nenavštívil. O obsahu tamních sbírek jsem získal informaci z centrálního katalogu varšavské národní knihovny. (V takovém případě cituji místo i ústav.) Vlastní zprávu, která je zpracována podle obvyklých zásad, dělím do tří kapitol: 1. Výčet zachovaných

samostatných spisů, údaje, týkající se jejich autorů a jiná závažná sdělení, 2. Samo

statné spisy zatím nezvěstné, jejichž tituly poznáváme z katalogů, 3. Drobná sdělení.

Jednotlivé odstavce této třetí kapitoly zahrnují: a) Příspěvky, b) Díla bez titulního

listu, která se podařilo identifikovat, c) Obsah vyžádaných sdělení zahraničních ústavů,

d) Další drobná zjištění. Uvnitř kapitoly 1 a 2 a v prvním odstavci kapitoly 3 je řazení abecední podle osobních jmen.

Ve zprávě o průzkumu bohemik v Německu (LF 91, 1968, str. 77) jsem se zmínil

o díle: M. Tobiae AI eutner i Silesii P. L. epigrammatum miscellaneorum centuriae

quinque ... Francofurti ... 1600 (Bln Xc 516 přív. 9). Spis vyšel dvakrát, obě vydání

(Frankfurt 1600 a 1601; srovnány exempláře Vr. 8 Ε 93 a 8 Ν 1059/4) se liší snad jen titulním listem; jeho přetištění mělo asi účel zvýšit prodejnost knihy.1 — Také jiné

Aleutnerovy spisy jsou výrazem jeho vztahů к českým zemím a jejich obyvatelům:

1 Srov. sborník Strahovská knihovna 2, Praha 1967, str. 59 n. a zvi. 65.

150

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 3: Zpráva o pokračování v průzkumu zahraničních humanistických bohemik

ZPRÁVY

Μ. Tobiae Aleutneri Silesii Р. С. Epigrammatum miscellorum chillas . . . Lignicil .. . 1608 (Vr. 8 Ε 93а]. Str. 12: Symbol. Iacobi Chymarrhaei; str. 49: loachimo a Winter

felt .. capitaneo Sternbergensi; str. 104: Epitaphium Martini Kinneri a Scherffenstein in Vaticano et Lodenicio (viz níže Frencelius, Salomon); str. 130: In album Pauli

Crummii; str. 144: Valentino Dresslero, cancellario Carnoviensi; str. 164: M. Thobiae

Hatschierer Iglaviensi; str. 183: Lodoico Croeselio Iglaviensi; str. 273: Symb. . .. Caro

lidae; str. 289: Samueli Henselio Iglav., musico opt.; Encomium musices ad eundem; str. 291: In effigiem Pauli Crummii Igl.; str. 300: Lodoico Croesselio [jemu určeny též

verše na str. 305, 438, 504); str. 302: Paulo Crummio [též str. 437, 511); str. 302:

Ioanni Freissleben; str. 349: loanni Leuthnero, theologa Carnov.; str. 352: Wenc. Bersio

Oderberg. Sil.; str. 411: Exsequiis Salomonis Frencelii Р. C., qui oblit Rigae Livonum; str. 427: De Iacobo Handelio, musico suavissimo; str. 460: Tumulus Tychonis de Brahe. —

Tobiae Aleutneri .. . Epigrammatum miscellorum centuria XV. Olsnae Sil. praelo Bosse

messeriano anno 1624 (Vr. 8 V 418/8). Fol. В За: Manibus Μ. Davidis Hartmanni, past.

quond. Neo-Titschenii; fol. В 5a: Ionae Rotero, eccles. Carnov. diacono; fol. В 5b: In

obitum Ioan. Non Hubelii (sic), past. Neo-Titschein: Tuque adeo Hartmanni successor

in aede Ticena f quae viget in Moravis non inhonora plagis, / lane, meae consors

patriae, florente sub aevo / divinae mortem praeco salutis obis. Fol. В 6a: lohan.

Zindlero, Piltschens. pastoři; Fol. С la: Adamo Erbio Carnov. cantori, adfini; Fol. С 7b:

Clades ad Pragam: Leucoris, heu, nimium Pragae vicina triurbi, / una quot sorbsti

millia (sic) luce virům! / Area o infelix, superans feritate Damascon, / candida non

dici, sanguinolenta potes. — M. Tobiae Aleutneri ... Epigrammatum miscellorum cen

turia XVI. Olsnae ... 1627 (Vr. 8 V 418/7). Fol. Bia: In melodias sacras Georg. Tra

nosci, Teschin. theologi; fol. В 7a: G. Tranoscio, aulae Suneccanae Bilic. concionatori; fol. С 5b: loanni Marklovino, pastoři Oderberg.

Větší počet spisů Václava Altwassera (srov. LF 89, 1966, str. 185; 91, 1968, str. 82] zachycuje svazkový katalog bývalé městské knihovny ve Vratislavi. Nejde sice

o díla, vzniklá v českých zemích nebo mající к nim výrazné vztahy, ale zajímají nás

již proto, že jejich autor po určitou dobu v Čechách působil (srov. Rukověť humanis

tického básnictví — dále R — 1, str. 80).2

Michael Bartschius z Laubanu v Horní Lužici, který studoval u fana Matyáše ze Sudetu na pražské universitě a od něhož byla doposud známa právnická disputace z r. 1613 a několik drobných příspěvků z doby jeho pobytu v Cechách (i? 1, str. 167),

je též autorem blahopřejného spisu к otevření chrámu u Salvátora v Praze: Hymnus

gratulatorius ad omneš et singulos Palaeopragenses, cum liberum purioris evangelii doctrinae exercitlum impetrantes recens exstructum templům lesu Christo devotlssime

consecrarent anno 1614 die (až potud tisk, denní datum rukou: V. Octobris dominica

XIX. post Trinit.J. Dole je vytištěno: Gorlicii loannes Rhamba excudebat (Vr. 2 W 9/88a). Tento jednolist obsahuje dvě básně ve dvou sloupcích. V první vyjadřuje autor radost

z návratu náboženské svobody, druhá je výkladem anagramu.3

Adam Bohumír Berka z Dubé, o jehož literární činnosti za studií v Tubingen

jsme měli zatím jen skromné zprávy, takže byly vysloveny pochybnosti, zda je sku

tečným autorem veršů z r. 1615, pod nimiž je podepsán (fl 1, str. 196 J, se uvádí již o dva roky dříve jako autor příspěvku do spisu Clarissimo ac praestantissimo viro . ..

Iohanni Bechmanno, ... secundum sponso, ... anno 1613 (Zitava Theol. 4° 124 přív. 10),

2 Při zmínkách o tomto autoru v předchozích nálezových zprávách scházela citace článku: G. Buchwald, Wenzeslaus ňltwasser, evangelischer Pfarrer in Bergreichen stein, dann in Schiittenhofen, Au} Grund seinss eigenhandig geschriebenen Tagebuchs in der Zwickauer Ratsschulbibliothek, Jahrbuch der Gesellschaft fiir die Geschichte des Protestantismus in Osterreich 12, 1891, str. 55—71.

3 O události, jíž se tisk týká, F. Η г e ] s a, U Salvátora, Praha 1930, str. 40 n.

151

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 4: Zpráva o pokračování v průzkumu zahraničních humanistických bohemik

ZPRÁVY

kde je podepsán: Adamus Godefredus Bercka de Dube et Lippa, domlnus in Lauschin,

Deschen, Wydimb et Betzdietz. R. 1616 recitoval báseň, která pak vyšla tiskem: Carmen

heroicum ... recitatum Tubingae ... ab Godefredo Bercka ... de Dube ... Tubingae . . .

1616 (Zitava Pg 4° 200 přív. 15).

Chebský rodák Laurentius Bruschius4 je autorem spisu: Epithalamium in cele

britate nuptiarum ... Martini Ruthneri, ... ecclesiastae Vichtensium ..., sponsi, et

virginis Barbarae, ... Georgii Pulnhoferi, praejecti quondam in Murach ..., filiae,

sponsae, gratulationis ergo publicatum a Laurentio Bruschio Egrano, scholae Ennea

pyrgensis ad Sylvám Gábretam (=Neuburg) moderátore. Anno ... 1585, XVII. Cal.

Iulii (= 15. 6.). Ambergae excudebat Michael Mulmarckart (Zw. 6. 6. 5/3).

Stejně jako Aleutner udržoval významné styky s českými humanisty i slezský spi sovatel M. Andreas Galagius [R 1, str. 251). Svědčí o tom sbírka: Epigrammatum M. Andreae Calagii Vratislavien., poetae Caesarei et coronati, centuriae sex ... 1602

(Varšava XVI O 1035 přív.). V ní nás zajímají především tyto básně: Str. 125: losepho

Morhamer Carnovien; lacobo Chimarrhaeo ... Pragae an. 97. 2. Oct.; str. 143: Supe

rioris inferiorisque Silesiae principib. ac procerib. dedicatio carminis de asserto Wara

dino; Ad patronos ... gratiarum actio, Pragae an. 99 mense lun., cum poema recu

deretur; str. 144: lacobo Chimarrhaeo ..., Istuc Exnerům crescentem mitto poetam /

isque coronetur frontis (sic)5 honoře rogo; Arconato suo ad vitae exitům vocato

20. lun. an. 99; Samueli Latochlo lauream solenni actu conpeten (sic m. conferens)

Vratisl. Cal. lul. an. 99: En tandem meritus cape aurea serta, Latochi, / serta Chimar

rhaeo danda iubente tibi, / quae Praga ipse redux impono Calaglus . .. Str. 166:

Spectaculum inter mas Pragam versus forte oblátům. Další verše jsou určeny Cala

giovým pražským ochráncům, Jiřímu Carolidovi, Westonii, Rudolfovi II. a jeho dvo

řanům. Carolidovi píše Calagius o rozloze Prahy: Tam late tua Praga patet, tua

Caesaris arce / distat ut in hora vix adeunda domus. — Zmíněný Calagiův spis

Waradinum assertum (De Waradino asserto) vyšel nejméně třikrát: 1590 (Й 1, str. 251),

1599 (Pragae: Vr. 4 Ε 154/4; Lignicii: Vr. 4 Ε 154/3). Text obou naposledy zmíněných

vydání (1599) je stejný, jen v pražském vydání Je navíc Gratiarum actio, otištěná též

v Epigrammatum ... centuriae sex na str. 143 (viz výše).

V rozboru spisu Fama posthuma od Václava С 1 e m e η t a Žebráckého (ZJKF 8,

1966, str. 92—101) jsem sledoval mimořádný zájem novodobých badatelů o literární

činnost tohoto autora a na základě tohoto zjištění jsem vyslovil názor, že jde o po

stavu relativně významnou, třebaže celkové hodnocení Clementovy literární tvorby

vyznělo v některých novějších pracích a do jisté míry i v mé zmíněné studii negativně.

К zpracováním, která jsem uvedl na důkaz svého tvrzení o velké pozornosti, věnované

v poslední době Clementovu dílu, lze připojit citaci článku polského badatele J. Star

nawského o Clementově spisu Lechiados libri IV.6 Dále jsem vyslovil v uvedené práci

v ZJKF naději, že v budoucnosti dojde к novým objevům Clementových děl. Toto

očekávání se splnilo. Ve Švédsku jsem zjistil titul Clementova spisu, v našich biblio

grafiích dosud neregistrovaný, a Jeho rozsáhlý veršovaný příspěvek otištěný ve dvojím

4 O chebském rodu Bruschiů К. S i e g 1, Zur Geschichte der Egerer Familíe Brusch, MVGDB 69, 1931, str. 196—211. Z tohoto rodu pocházel též významný humanista Caspar Bruschius (o něm naposledy: Erwin Herrmann, Der Humanist Kašpar Brusch und

sein Hodoeporikon Pfreymbdense, Bohemia, Jahrbuch des Collegium Carolinum 7, Mun

chen 1966, str. 110—127). 5 Místo frondis. Míněn vavřínový věnec, udílený za literární zásluhy spolu s titulem

poeta laureatus. 6 Jerzy Starnawski, Venceslai Clementis a Lybeo Monte Lechiados libri IV —

ein blsher unbekanntes Polen-Epos des tschechisch-lateinischen Dichters aus der ersten

Haljte des 17. Jahrhunderts, Antiquitas Graeco-Romana ac tempora nostra, Acta con

gressus internationalis habiti Brunae diebus 12—16 mensis Aprilis 1966, Pragae, Aca demia 1968, str. 391—404.

152

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 5: Zpráva o pokračování v průzkumu zahraničních humanistických bohemik

ZPRÁVY

vydání Jonstonova díla Thaumatographia (srov. výše, str. 141), a nyní na základě

varšavského centrálního katalogu dva další dosud neznámé spisy, uložené ve Štětině

(Wojewódzka i ijiie]ska bibliotéka publiczna) pod sign. XVII 6621 I, XVII 6622 I.

jejich tituly a obsah podávám podle mikrofilmu, který jsem obdržel ze Štětina:

Libellus supplex ad ... Bogislaum XIV., ducem Stetini, Pomeranorum, Cassubiorum

et Vandálorum, electum eplscopum Camminensem, principem Rugiae, comitem Gutzko

viae, terrarum Leoburgensium ac Butoviensium dynastam ..., humillime ... directu?

a M. Venceslao elemente Boh., exule pro Christi nomine adflictissimo, anno (1627). V tomto spisu se Clemens obrací na Bogislava s prosbou o pomoc jako exulant, který se ničím neprovinil a který se dostal do neštěstí jen proto, že jeho vlast propadla zkáze. Uvažuje o příčinách této katastrofy, odsuzuje její původce, vinu shledává

i u obyvatel země, ale především na straně vládců. Chválí Bogislavovu říši jako ostrov

klidu uprostřed válečného příboje, oceňuje, že v jeho zemi vládne spravedlnost, že

je zaručena náboženská svoboda, že kvete zemědělství a zámořský obchod. V při

pojené básni, nazvané Střena anni ineuntis 1627, mu přeje úspěšné vladaření a štěstí

jeho zemi. Následují verše: Ad .. . Gulielmum Kleisten, aulae Sedinensis cancellarium.

Toto dílo je nutno odlišovat od stejnojmenné práce [Libellus supplex), vydané téhož roku

a určené Gustavu Adolfovi. — Další spis má titul: EXaggeratlo jaeDI et sangVInarll

InfantlClDlI HeroDIanI sive VoX In RaMa aVDlta, RaheL pLorans natos sfos ... car

mine heroico tentata atque urbis tam vetustae quam venustae luminibus ac columi

nibus loco strenae ineunte hoc novo anno reverenter consecrata ac humiliter oblata

a M. Venceslao Clemente Boh., exule pro Christi nomine adflictissimo. Již z tohoto

nadpisu je vidět, jak mnoho přejímal Clemens z titulů svých dřívějších spisů (srov.

zvláště R 1, str. 374). Na rozdíl od nich nejsou zde nápadnější narážky na soudobou

situaci — autor se v podstatě omezuje na zpracování biblického příběhu. Dílo je věno

váno štětínské městské radě. Clemens oslavil toto město v připojených epigramech

a anagramech podobně, jako v jednom ze svých předchozích spisů slezskou metropoli

[Anagrammata et epigrammata encomiastica ... in Vratislaviam, 1626, R 1, str. 376).

Dílo Rivus Cedron autore Heningo С onr ad in o (Vitebergae excudebat Ioannes

Crato anno 1561, Zw. 6. 5. 13/35) je moravikum dedikací, která je otištěna na fol.

A 2a: Ad magnificos dominos d. Hartmannům et d. Sebastianům fratres barones

a Lichtenstein et Nickolsburgk etc. V závěru (A 5b) se autor znovu obrací к jmeno

vaným šlechticům. Dílo je datováno 25. 3. 1561.

К radě bohemikálních spisů vratislavského humanisty Kašpara Cunrada přistu

pují dva další, v nichž autor vyjadřuje sympatie s protihabsburským odbojem: Serenis

simo Friderico ..Bohemiae regi ..., Caspar Cunradus ... 1620 (Zw. 6. 6. 14/117).

Úvodní verše na fol. В 2b: Conclusum splnls Czechicum tricisque leonem / et misere

arctatum fraudibus atque dolis . .. připomínají báseň Václava Clementa Žebráckého,

nadepsanou Ad leonem Boemlcum versutis juriarum tricis sopitum (# 1, str. 375).

Cunradus se dále obrací proti nepřátelům české země ve verších: lte, ferae, procul,

Ite, pio male tuta leoni / pectora, et Hispanl iugera adite soli. / Frustra unum contra

qui protulit arma leonem, / cum dupllcl frustra bella leone geret. Na fol. В За čteme

nadpis: De Palatlni et Bohemici leonis foelicissimo coniugio. — De serenissimi Frl

dericí l., Bohemiae regis ..., Vratislaviam, Silesiae metropolím, Ingressu decermina

υοίίυα Casparis Cunradi, phil. et med. D. Bregae typis Casparis Sigfridi ... 1620

(Zw. 6. 6. 14/116). Fol. В lb: Ad illustres ... Regni Bohemiae proceres: ... O passi

mala multa malls a civlbus ante, / quos rexit technls papaque Disque suis, / nunc

tandem vosmet rébus servate secundis / sperantes vestro prosperiora solo. ... Mens

invicta, manus nulli cessura tyranno / vindice vincet item proella quaeque Deo. Dále

se autor obrací k jednotlivým příslušníkům české šlechty a zemským hodnostářům. —

Do spisu Orchestra melica ... 1607 (Zw. 6. 6. 14/122), vydaného ke Cunradovu sňatku,

153

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 6: Zpráva o pokračování v průzkumu zahraničních humanistických bohemik

ZPRÁVY

přispěli Elias Kuntschius, phil. et med. D. (o něm R 3, str. 114) a Georgius Fabricius

lun. a Falckenstain, illustris aulae ducalis Teschinensis concionator et ecclesiarum

in eodem districtu Inspector. Ve Vratislavi byly získány podstatné doplňky к životopisu a bibliografickému výčtu

práci B. Exnera. Zvláště četná bohemika obsahuje sbírka Balth. Exneři ... Sylloge

poetica .. . Viennae Austriae ... 1612 (Vr. 301 130). Hned úvodní báseň na rubu

tit. listu ]e psána v Praze r. 1604. Exnerovy verše, určené Jiřímu Fabriciovi ísrov.

v předchozím odstavci), jejichž ukázky jsou otištěny ve sborníku Humanizmus a re

nesancia na Slovensku v 15.—16. storoči (Bratislava 1967) na str. 397 n. podle Exne

rovy sbírky Carmina miscell. (1619, 2. vyd. 1622), jsou též mezi propemptiky к Fabri

ciovu odchodu z Těšína do Košic: In reverendi ... Georgii Fabricii ... ad ecclesiae

Cassoviensis gubernacula . .. discessum apobateria amicorum. Olsnae Sil. ... 1609

(Vr. 4 V 9/31). Jako celek byl tento soubor propemptik bibliograficky znám již dříve,

odkaz na Exnerovy verše tam otištěné chybí však na uvedeném místě sborníku

Humanizmus ... i v fi 2. — Důležité informace o Exnerové působení na Schonaichově

gymnasiu v Bytomi nad Odrou, o jeho zrádném postoji v letech 1623 a 1624, o jsho

odsouzení a o jeho cestách do Vídně, aby dosáhl u dvora ochrany a zrušení rozsudku,

podává C. D. Klopsch v publikaci Geschichte des beriihmten schonaichischen Gymna

siums zu Beuthen an der Oder .. ., Grofi-Glogau 1818. Na tuto knihu, kterou patrně

nemají pražské ústavy (užíval jsem vratislavského exempláre 8 W 307), mne laskavě

upozornil prof. Říčan, jemuž při této příležitosti děkuji i za jiné významné biblio

grafické informace. O Exnerovi jedná též H. Patzelt, Jahrbuch der Gesellschaft fur

die Gesch. des Protestantismus in Osterreich 77 (1961) str. 103 n.

Od doby, kdy napsal K. Hrdina svou studii o vztazích Salomona F r e η с e 1 i a

к českým zemím [LF 68, 1941, str. 221 п.], se podařilo značně rozšířit výčet Frence

liových bohemikálních prací. Svědčí o tom nejen údaje o Frenceliovi v R 2, str. 164—170,

ale také řada nálezových zpráv, publikovaných v tomto časopise, ve Věstníku ČSAV

a v ZJKF. Další Frenceliovo dílo, mající vztah к českým zemím, bylo zjištěno ve Vrati

slavi (4 0 5/56): Nuptiis virginis optimae Susannae, ... Martini Kinneri a Scherffen stein in Wissag et Lodenitz filiae, iuveni spectatissimo Sigismundo Totschel, cwi

Oppaviensi, nubenti bene ex animo precatur Sal. Frencelius a Friedenthal, poeta

Caesarius. Lodenicii typis Gorgii Baumanni, 1592. Wissag (na novějších mapách ozna

čený jako Waissak, rozdílný od Waissaku — Vysoké u Jindřichova ve Slezsku), leží

na sever od řeky Opavy mezi městy Opavou a Krnovem, Loděnice na jih od této řeky.

O tamní tiskárně Jiřího Baumanna (jinak vratislavského typografa) se zmiňuje

K. Chyba, Slovník knihtiskařů v Československu, str. 53 (příloha sborníku Strahovská

knihovna 2, Praha 1967). — Frenceliovy odjinud známé práce jsou v konvolutu Slezské

kn. v Katovicích, který kdysi patřil faráři v Sudicích na Hlučínsku Tobiáši Christianovi,

rodáku z Bílska ve Slezsku (sign. 223 689 — 223 701 II).7 Jemu věnoval Frenceliův otec

Salomon (ομώνυμος autoris parens) 13. 2. 1589 spis svého syna, nazvaný Victoria

pusilli ... exercitus, vytištěný v Praze (223 694 II). Z tohoto věnování je patrno, že

toto dílo bylo napsáno a vytištěno mezi 8. 10. 1588 a 13. 2. 1589. V tisku Epigram

matum ... libelli quatuor ... 1588 (223 695 II) je zapsán soudobou rukou verš: Fren

celii, lector, mendis ignosce poetae, / emendaturus, si licuisset, erat, dole vlastnoruční

záznam Christianův o získání knihy od Frencelia a konečně poznámka jiným inkoustem

(a jinou rukou?): Dominus Salomon Frenzelius 17. lunii anno 99 те Herlicii (= Velké

Heraltice, něm. Grofi-Herrlitz) convenit et salutavit rediens ex Moravia. lam projecturus

erat Rigám in Livoniam vocatus a re publica illa, ut oratoris munere ad regem Poloniae

fungeretur. Pro srovnání s Hrdinovým výkladem o Frenceliovu lhostejném postoji

7 Jednotlivé spisy v konvolutu jsou samostatně signovány postupnou řadou čísel.

154

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 7: Zpráva o pokračování v průzkumu zahraničních humanistických bohemik

ZPRÁVY

к náboženství (str. 222) je zajímavý spis: Carmen hexametrum in pentecoste de

spiritu sancto contra antitrinitarios autore Salomone Frencelio . .. anno ... 1587

(223 699 II]. Také v něm je rukopisná poznámka: Dědit Thobiae Christ(iano).

Svým vztahem к Davidu Coberovi je bohemikum Epithalamion in honorem nuptia rum ... Davidis Coberi Glacensis, Sacrae Romanae Caesareae Maiestati a consiliis

regnique Bohemiae secretarii . . scriptum a Iohanne F r it s с h Strelensi. Vratisla

viae ... 1573 (Vr. 4 O 5/48]. Dílo obsahuje Coberův životopis. Nové vydání Hauschkoniovy práce Pensum sacrum se dochovalo ve Vratislavi

(301 793]. Jeho titul je značně odlišný od názvu vydání prvního (Й 2, str. 273): Pensum

sacrum evangelicum odis trecentis metro-rhytmicis variatum denuoque hoc charactere

in gratiam literatorum expensum et expansum studio subsicivo Tobiae Hauschkonii

Т. B. (= Tusta-Bohemi). Gorlicti impensis autoris et Mart. Herman, typogr. (dole červ. tužkou 1648). Jak je vidět již ze srovnání titulů, bylo dílo v tomto vydání značně

přepracováno a rozšířeno. Do oddílu Encomia pensi sacri přispěli pochvalnými prů vodními verši D. Hoe, Iacobus Wellerus, Paulus Roberus, Augustus Buchnerus, losephus

Clauderus, Adamus Andreae, Adamus Tiilsnerus, Tobias Petrmann, Christianus Daumius.

Jáchymovský rodák Ioannes Η e i η t z i u s, rozdílný od osoby téhož jména, o níž je zmínka v LF 89, 1966, str. 187, ale patrně totožný s Janem Heintziem, jmenovaným v LF 90, 1967, str. 84, je autorem dvou universitních disputací, které se

dochová^? díky věnování vratislavským měšťanům v tomto městě (4 J 54/6, 4 J 54/48). První

byla vydána dva roky před Heintziovou magisterskou promocí, konanou 28. 1. 1619,

к níž vyšel sborník, citovaný v LF 90, 1967, str. 84, druhá, obsahem lékařská [... De

apoplexiae essentia), jeden rok po této promoci. Obě byly vytištěny v Lipsku.

Chebskému rodáku Ondřeji Heischmannovi vydali přátelé v Toruni, kde pů

sobil, blahopřejný sborník: Vota nuptialia ... M. Andreae Heischmanno Egrano, verbi

divini apud Thoruniehses in Novo oppido ministro, sponso, ... nuncupata ab amicis ...

Thorunii Borussorum ... 1606 (Krakov I 12 364).

Zmínky o šlechtických žácích českého původu na latinské škole v Žitavě jsou ve

spise: Προσφο'ινησις ... de felici in gymnasio Zittano studiorum successu pietatis offi ciosae ergo ... decantata a Zitanis ... in literis alumno Davide Η elando Cott

busio ... (1610] (Zitava Theol. 4° 124 přív. 7).

Velké množství informací o rodu Hentznerů, jehož příslušníci působili literárně ve

Slezsku i na Moravě, jsem získal v září 1967 v Berlíně ze sborníku, který kdysi náležel

Samuelu Hentznerovi (LF 91, 1968, str. 74). Tyto údaje mi byly oporou při dalším

shledávání materiálu. Latinské verše a cenné životopisné údaje jsem zjistil ve dvou

německo-latinských příležitostných publikacích, z nichž jedna se týká Jana a druhá

Pavla Hentznera: Leichpredigt Uber dem Begrabnis άββ ehrwirdigen und wolgelahrten

Herm Ioannis Hentzneri, fiirstlichen Monsterbergischen Hoffpredigers zu Sternberg

in Mahren ..., welcher den 19. Februar an. 1579 aus diesem zeitlichen Jammerthal

abgefordert.. ., gehalten den 24. Februarii hernách durch Martinům Waltherum, dia

conum und bohmischen Prediger daselbst. Následují latinské verše: Hencnerus moritur:

turpes risere Suitae...; pod nimi podepsán M. Hen. Zenckfrey Lignic. Sil., P. L. et

scholae Gransoviensis (= Gransee v Braniborsku) rector. Gedruckt zu Frankfurt an der

Oder 1604 (Vr. 4 0 394/18]. Dále následuje německé kázání, na posledním listě verše:

Epitaphium ... parenti cariss. lohanni Hentzner a filio iuniori Samuele Hentzner,

nunc scholae Grans[oviensis) in Маг(с)Л(1а) conr. Verše obsahují biografické údaje

a zprávy o Hentznerově náboženské orientaci a o Jeho zápasech s odpůrci reformačních

snah: Annos bis denos docuit pia dogmata Christi ... / Huic commissa fuit templorum

eura sacrorum, qua Sternbergiacus brachia pandit ager. / Saepius hic rabidos pro

stravit alacriter hostes / papicolas, doctum fallere fraude genus ... / I nunc, quisquis

is es, socie o scelerate Suitum, / et Christi contra nitere quidquid oves! / Tu vero

155

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 8: Zpráva o pokračování v průzkumu zahraničních humanistických bohemik

zprAvy

auditor cultorque Hentznere Lutheri, f in Christo vitae principe vive, vale. — Αναλΰσαι

Hentznerianum, das ist seliger Abschied ... Pauli Hentzneri I. C. ... durch Samuel

Heinnitz, fiirstl. Olfinischen Hoffprediger ... Gedruckt zu Olsse (= Olešnice ve Slezsku)

bei Johann Bossemesser 1623 (Vr. 4 0 474/9]. Tisk obsahuje podrobné životopisné

údaje, z nichž nás zajímají především tyto: * 29. 1. 1558 ve Šternberku na Moravě

(otec Jan Hentzner, dvorní kazatel tamtéž; srov. výše) ... Anno 1575 nach Jagerndorf zu seinem Vettern M. Danieli Hentznero, desselben Orts superintendentem, verfiiget und unter M. Georgio Isingio bis zum ]ahr 76 seine fundamenta linguarum und prin

cipia philosophiae glucklich erlangt. Ferner als anno 77 hat er sich zu Sternberg

bifi zum Tode seines geliebten Vaters auffgehalten. (Datum otcova úmrtí vyplývá

z předchozího tisku: 19. 2. 1579). Dále jsou zprávy o Hentznerově vy chovatelském

působení ve šlechtických rodinách a o jeho cestách (zde odkaz к jeho Itinerariu;

exemplář má též Vr. 4 F 812/1).8 Na konci napsal verše Filius unicus superstes

Georgius Hentzner.

Jana Plachetia z Velkého Meziříčí se týká spis olešnického rodáka Jana К e ρ ρ i с h a:

Anagramma et precatio pro novis magisterii honoribus confirmandis suo suavissimo

et doctissimo dn. Iohanni Plachetio ... lohan. Keppichius Olsnens. Sil. Witebergae typis

Wolfgangi Meifineri anno 1598 (Vr. 2 Gen). Jednolist obsahuje anagram z Plachetiova

jména a jeho výklad. Již dříve byla známa jednolistová publikace Propempticum, kterou

věnoval Keppich téhož roku jinému velkomeziříčskému rodáku Jiřímu Adelfovi.

Od Martina Kinnera ze Scherffensteinu, pána na Loděnicích, jehož dcery se týká

uvedený Frenceliův spis, se zachovaly ve Vratislavi (4 Ε 1, 525; 8 J 1607/2) dva spisy,

jeden latinský a druhý německý s latinskými úvodními verši (srov. též A. Luboš,

Geschichte der Literatur Schlesiens, Miinchen, str. 76).

Ondřej Kracovský z Jindřichova Hradce, známý doposud jako autor českých

spisů [Knihopis 4372—4375) a dvou latinských veršovaných příspěvků, vydal tiskem

latinskou disputaci: Disputatio sexta physices de motu. quam ... proponit 13. August.

Andreas Kraczowsky Novaedomenus B(ohemus). Witebergae ... 1603 (Zitava Theol.

4° 124 přív. 15). Humanistického okruhu v Chřibské se týká žitavský příležitostný tisk: Epithalamion

in festivitatem nuptiarum Iohannis Lochmanni, moderatoris scholae Creyblcensls, ... sponsi, et . .. Ludomillae, .. . Iacobi Hoffmanni, civis ibidem primarii, filiae, spon

sae, ... Zittaviae Iohannes Venator excudebat (1612) [Žitava Theol. 4° 124 přív. 16).

Kromě jiných přispěl Elias Waltherus Oederanus Mysicus, Creybicensium pastor. Žitav

ský typograf Iohannes Venator, který dílo vytiskl, je bezpochyby totožný s Johannem

Jagerem. (M. Bohatcové, Humanistické jednolisty z Lužice, Ostrava 1957, str. 20 uvádí

pod heslem Žitava oba paralelně, ač v prvním případě jde nesporně o humanistický

překlad jména.)

Odjinud známé dílo jáchymovského rodáka Alberta Lyttichia (Lyttychia)9 Incu

nabula doctrinae evangelicae, které je přepracováním jeho spisu Quaestiunculae

z r. 1574 [R 3, str. 231), vyšlo po r. 1587 ještě několikrát. Upozorňuji na dva exempláře

pozdějších vydání: 1594 (Zw. 4. 8. 41/2), 1605 (Žitava Theol. 8° 390). V obou případech

je původní datum předmluvy (v Amberku 1587). Srov. též předchozí zprávu o výzku

mech ve Švédsku, oddíl 5 s. v. Lyttichius.

Sbírka Hymnodiae ... libri od Tomáše Mitise (srov. můj článek Ke studiu pozd

ních humanistických tisků, Strahovská knihovna 2, Praha 1967, str. 59 n.) je též ve

Zwickau (31. 4. 11). Tamní exemplář se podobá strahovskému, ale má úplný první arch

jako dva exempláře universitní (A12; vlastně A8 a samostatný půlarch A 9 — A12)

8 O bohemikálním obsahu tohoto Itineraria naposledy J. Nožička, Přehled vývoje okrasného zahradnictví a sadovnictví v českých zemích, Vědecké práce Čs. zeměděl ského muzea 9, Praha 1966, str. 13 a pozn. 23 na str. 65.

156

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 9: Zpráva o pokračování v průzkumu zahraničních humanistických bohemik

ZPRÁVY

a mezi archy Η4 a A8 má arch A4, který měl být v dané souvislosti při vazbě odstra

něn. Přes uvedenou závadu svědčí i tento exemplář o vydavatelově snaze vytvořit z drobných publikací, které měly být původně samostatné, nedílný celek.

Michal Obratkovií věnoval za svého působení v Cechách některá svá díla

Rožmberkům. Většina se patrně dostala s jejich knihami do Švédska, kde po nich však

stopa mizí (srov. výše str. 148). Známé byly zatím pouze jeho spisy, které zůstaly v Praze a v Třeboni. Jedna z jeho tištěných prací, připsaných Rožmberkům, se zacho

vala ve Zwickau (5. 3. 25/52): In honorem conscriptum et dedicatum illustrissimo

principi Ursino ac d. d. Guilielmo a Rosenberg, inclytae domus Rosenbergiacae guber

natori, sacrae Caes. Maiestatis intimo consiliario ..suo domino et principi clemen

tissimo. Pragae imprimebat Georgius Daczicenus ... 1591. První dvě básně se týkají rožmberského znaku a hesla, pod druhou je podpis: Michael Obratkovicz a Goricza,

philosophiae baccalaureus, faciebat amio 1591. Závěrečné básně jsou zdrojem biogra

fických údajů o pisateli tohoto dílka i o jeho příbuzných a přátelích: Epitaphium reverendi ac nobilis viri ... Simonis Obratkowycz a Gorycza, olim ... Nicolai Olahi,

archiepiscopi Strigoniensis etc., a sacris, canonici ecclesiae Posoniensis et crucigeri in Nova civitate Austriae etc., a fratre suo Michaele Obratkovitsch, philosophiae C., ob plurima in ipsum collata beneficia positum: Simon . .. / qui de Gorycza studio

ac virtute parentum / praeclarum genus et nomen equestre tulit. / Quem studiis

sophiae clarum linguisque politum / ornavit praesul praesulis atque chorus. / Strigo niensis enim caplanus praesulis almae ac / canonicus cathedrae Posoniensis erat. /

Ordinis illius fuit hic et frater, amanda / a cruce qui Christi nobile nomen habet. —

Nobilium prosapia, liberali erduditione ... praedito adolescenti d. Nicolao Obratkovitsch

a Gorycza, studioso classis poeseos seu politioris literaturae in archiducali collegio

Viennae, placide ... defuncto. Ve verších se říká: ...raptus acerba / peste eheu finem sic habet ille suum. / Haec fratri frater ... / ... monumenta dicat. I tyto verše po

cházejí tedy od Michala Obratkoviče. Poslední báseň je věnována jemu: Nobili ...

Michaeli Obratkovitz a Goricza, philosophiae baccalaureo, ob diuturnam familiariter conservatam consuetudinem et ob plurima sibi invicem navata opera scripsit Michael

Funccius Sedinensis Pomeranus. Po všeobecné chvále cestování jakožto zdroje poučení

následuje výčet míst, která Obratkovíč navštívil: Multa tibi, ingenlum ut coleres, sunt

visa lycea, / quae Theuto struxit quaeque Bohemus habet. / Urbs Patavina tibi Vene

torum et visa decora, / Sarmatia Hungaria ac nobile quicquid habent. / Sic sophiae

laurum tandem tibi clara Vienna / contribuit ... / Haec tibi Obratkovio, genltus qui

a stemmate, clara / quod Goricza dědit, munera parva dico. Za verši je toto datum:

Scripta in primaria Massoviae urbe Varsoviae anno 1592 die 1. Septembris.

Novojičínskému rodáku Matyáši Olserinovi JElsnerovi) vydali přátelé к návratu

z Wittenberka do vlasti blahopřejný sborník: Propemptica in discessum ... Matthiae

Olserini Titschinensis ex academia Witebergensi domům evocati 4. Iduum Octob. anno

1575 scripta ab amicis. Witebergae anno 1575 (Vr. 442 275). Z obsahu vyplývá, že šlo

pouze o dočasné přerušení wittenberských studií. O Olsneriovi a jeho otci podává

zprávy Matthaeus Mencelius ze Svídnice ve svém příspěvku do tohoto sborníku:

O iuvenis dočti vestigia sancta parentis / et magnos acri mente secute viros! / fi'"iiit

insignem dia virtute Lutherum / Titschinii quondam pastor in urbe pater. / ... Hei

mihi, pontificum varia quam fraude petitus / sustinuit miseris magna pericla modis. /

Exilio quoties cultos mutavit agellos, / dum sacra constanti dogmata corde sonát.

Po tomto exkursu o osudech Olsneriova otce v boji proti katolictví se v závěru pří

spěvku autor opět obrací к Olsneriovi samému: Dum colis Albiaci veneranda theatra

lycei, / per sua ter Phoebus signa reduxit equos. / Nunc vocat ad patrios fati te eura

Penates, / fertur ubi rapidis Odera dives aquis. Zeměpisný údaj v posledních dvou

9 Srov. LF 91 (1968), str. 80, 82.

157

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 10: Zpráva o pokračování v průzkumu zahraničních humanistických bohemik

ZPRÁVY

verších je jen přibližný: Nový Jičín neleží přímo na Odře. Slovy Albiaci veneranda

theatra lycei je míněna wittenberská universita. To, co říká autor o délce Olsneriova

tamního pobytu, se shoduje s údaji, známými odjinud. Olsnerius byl totiž zapsán ve

Wittenberku r. 1572, tedy o tři roky dříve, a to pod jménem Matthias Elsner Ditschi

nensis Moravus.10

Českých věcí, zejména pražské korunovace Maxmiliána II., se týká spis známého

německého humanisty Hieronyma O s i a : Res gestae illustrissimorum ... ducum

Austriae et Caesarum Romanorum inde usque a Rodolpho primo ... ad praesentem annum ..item duae coronationes . .. regis Maximiliani, qucirum una Pragae ad

Albim (!), altera Francofordlae ad Moenum facta est, carmine heroico descriptae ac

publice recítatae in inclyta academia Vitebergensí anno 1563 a Hieronymo Oslo Turingo P. L. Vitebergae excudebat Iacobus Lucius Transylvanus anno 1563 (Zw. 6. 5. 4/16).

К úmrtí Kryštofa Peuthera z Přísečnice (+ 19. 12. 1579 v Chomutově) byl v Praze

vydán sborník: Ad junus reverendi ac dočti viri d. Christopheri Peutheri Presnicensis, aulici pastoris ... apud d. Bohuslaum Foelicem d. a Lobkowicz et Hassenstein, d. m

Comothovio, Liczka (=Ličkov), Foelixburgo et Rotenhaus (= Červený Hrádek), ...

regni Bofiemiae supremum camerarium . .. Pragae excudebat Georgius Nigrinus anno

1580 (Zw. 43. 1. 9/48). Příspěvky: Iohannes Oberndorffer Ratisponensis, medicinae

ac philosophiae doctor; Aliud a Mathaeo Meisnero lablense; Epitaphium podepsané Μ. M. G. (= Matthaeus Meisner Gablensis); v závěru tohoto posledního příspěvku:

Haec, Beuthere, tibi cecinit pro munere primus, / hic coenam Domini cui sub utraque

dabas.

Výrazné vztahy к Jáchymovu má příležitostný lipský tisk: Sacrum nuptiale . . . Lazaři

Pistoril V alle-loachimici, sponsi, matrimonio sibi iungentis . .. Benignam, . .. Ioannis

Mulleri a Berneck, domini in Breitenhof ..relictam viduam, Breitenhofii11 ... 22. Octo

bris ... 1621 ... gratulationíbus prosequuntur Jautores, frater et amici. Lipsiae ex~

cudebat Johann Gliick (Zw. 19. 7. 22/15). Příspěvky: Iohannes Heintzius V álle-loachi

micus, philosophiae et medicinae doctor (viz výše pod tímto Jménem); Monumentum

hoc Hebraeum honori fraterno ... sacrum esse voluit M. Theophilus Pistorius Valle

loachimicus; Elias Richter Valle-loachimicus. V konvolutu, Jehož součásfí Je tento tisk,

Jsou též jiné básně hebraisty Theophila Pistoria Jáchymovského i verše Jemu věnované.

Lékařská disputace Jana Ρ 1 а с h e t i a, který se po dosažení magisterské hodnosti,

к níž mu blahopřál Jan Keppichius (viz výše), a po krátkém působení ve vlasti usadil

v cizině, se konala 7. 6. 1605 v Basileji a vyšla tiskem tamtéž u Jana Schroetera

(Vr. 4 J 54/28). Na rubu titulního listu má toto věnování: Illustribus ... Iaroslao

a Smirzicz ..loanni Fridericco ... a Zerotin, Straznicii haeredi etc., dominis meis

gratiosis ..., author.

Spíše svým věnováním než obsahem zaujme spis Jindřicha Ρ o 1 a η a z Polansdorfu,

nadepsaný: Carmen heroicum in nativitatem promissi et exhibiti Messiae ... a M. Hen

rico, Henrici Poláni a Polansdorff, syndici Oppaviensium, filio. Anno 1599 octavo

Calendas 7tmua(rias) (= 25. 12.) (Vr. 4 Ε 1, 758). Dedikace zní: D. Matthiae Thimino

ab Ottenfeldo, illustris baronis d. Caroli a Zierotin etc. medico excellentissimo, ...

cheirurgo felicissimo, viro elegantissime docto ..bonorum Mecaenati, adfini šumme

suspiciendo, hasce guttulas poetici sui humoris .. . dicat M. Poláni filius.

Verše Melichara S a u r a, které jsme dosud znali ze sborníku, vydaného r. 1557

к svatbě Jakuba Codicilla a ze spisu Ducum et regum Bohemiae series (1556) od Šimona

Proxena, jsou také ve sbírce: Melchioris Sauri Pribusiani Carminum libri duo. VJite

bergae excudebat Iohannes Crato 1558 (Vr. 8 S 953/7, Zw. 15. 10. 36/1). Ve sborníku

Codicillovi se Saurus označuje Jako Cycnaeus, kdežto zde Pribusianus, o totožnosti

10 Viz výše str. 142. 11 Nedaleko Johanngeorgenstadtu na sasko-českých hranicích.

158

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 11: Zpráva o pokračování v průzkumu zahraničních humanistických bohemik

ZPRÁVY

však nelze pochybovat. Ve výše uvedené sbírce (fol. F 2b) jsou též verše nadepsané: Ad M. Martinům Kinnerum Silesium.

К oslavě Lutherově a Melanchthonově využil Tobiáš Stegmann z Krnova svého

alegorického díla, nazvaného: Expositio allegorica horti Hesperidum in Mauritania

cum malis aureis, quae Hercules in patriam Graeciam attulit, scripta carmine elegiaco a Tobia Stegmanno Iegersdorffensi Silesio. Wittebergae per haeredes lohannis Cratonis

1588 (Vr. 4 Ε 1, 947). — Podobnou látku, jako Václav Clemens Žebrácký (viz výše,

Exaggeratio), zvolil Stegmann v básni, nadepsané: Infanticidium Herodis ldumaei he

roico carmine redditum a Tobia Stegmanno Jegersdorffense Silesio. Witebergae excu

debant haeredes lohannis Cratonis anno 1587 (Katovice 223 692 II). Dedikace zní:

Magnificis ... Georgii Friderici, marchionis Brandeburgensis etc., consiltariis et ducatus

Iegersdorffensis praesidibus et gubernatoribus, dn. Mecoenatibus et patronis suis .. .

colendis.

К řadě spisů lékaře Vavřince Spána, které uvádí G. Gellner [CMM 60, 1936, str.

339—342) а к těm Špánovým dílům, která byla v poslední době zjištěna, lze přiřadit tištěnou publikaci: Laurentii Span a Sspanow, doctoris medici, carmen amoris ergo

scriptum ad nobilem ... dominům Bartholomeum Metel, episcopi Vratislaviensis can

cellarium, aminem suum charissimum. Nissae excudebat Ioannes Cruciger anno 1565

(Gdaňsk, Bibl. Polsk. ak. nauk Cb 7616 8° prív. 70). Autor utěšuje Metela při úmrtí

jeho manželky. Autobiograficky jsou významné verše: Expertus loquor et casu versatus

eodem, / funera dilectae ploravi coniugis olim, / connubii quarto mihi quam mors

sustulit anno ... Spán je též vydavatelem Paracelsovy lékařské disputace De urinarum

et pulsuum iudiciis authore Theophrasto Bombasto ... 1566 (Varšava, Glówna biblio

téka lekarska, sign. 5584). Spánovo jméno je uvedeno na konci předmluvy, datované

v Nise 1. 6. 1566. V této předmluvě věnuje náš autor svému ochránci Vratislavu

z Pernštejna edici Paracelsova spisu, která následuje, a uvádí důvody, které ho vedly

к jejímu zpracování a vydání: Cum Nissae Sylesiorum per aliquod tempus versarer,

contracta amicitia cum homine multarum peregrinationum et variae experientiae Marco

Ambrosio Nissense accidit, ut inter caetera suavissima et doctrinae plena colloquía

mentio inter nos fieret Theophrasti Paracelsi, viri mehercle suae aetatis longe omnium

eruditissimi et praestantissimi .... Hic cum animadverteret Marcus, те rerum TheQ

phrasticarum esse cupidissimum, tum se pro suo candore et mirifico in те adfectu

magis coepit aperire et iam de quorundam arcanorum praeparatione et usu disseruit

et quosdam Theophrasti libros nondum typis excultos legendos dědit, quorum quidem

lectio dulcissima те affecit voluptate. Inter hos erat iste de urinis liber, cuius noti

ciam studiosis medicinae purioris nequaquam praecludendam esse existimavi et con

tinue interpellando apud eum obtinui, ut edendi mihi eius licentiam faceret, in quo

quidem поп tam grhtum quam gratissimum multis bonis те facturum arbitrabar. Srov.

Theophrast von Hohenheim gen. Paracelsus: Samtliche Werke, 1. Abteilung,

herausgegeben von K. Sudhoff, 4. Band, Miinchen u. Berlin 1931, str. 557 п., 667.

Svým vztahem ke Karlu st. ze Zerotlna а к jeho vychovateli Laurentiu Cirklerovi

(srov. 0. Odložilík, Karel st. ze Zerotína, Praha 1936, str. 39 a O. Odložilík, Jednota

bratrská a reformovaní francouzského jazyka, Philadelphie 1964, str. 21, 30) а к Miku

láši Maiovi (srov. LF 90, 1967, str. 188; LF 91, 1968, str. 80 n.) Je zajímavé dílo:

Poematiorum Iohannis Theopoldi Hilperhusani Franci consarcinatio prima. Ser

vestae excudebat Bonaventura Faber anno 1596 (Vr. 8 Ν 1967). Fol. A 4b: In effigiem

M. Nicolai Maii etc.; fol. С lb: Poematiorum Iohannis Theopoldi Hilpershusani Franci

sylloge secunda. Typograficky ]e tento oddíl součástí předchozího (signování archů

pokračuje průběžně). Jako celek je věnován: Laurentio Cirklero, ... informatori iuven

tutis illustris dexterrimo ..., sine crimine et culpa exuli, sincerae religionis experien

tissimo, compatri et amico ... . Fol. С 2a: In nuptias II. ... Caroli a Zerotin etc.

159

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 12: Zpráva o pokračování v průzkumu zahraničních humanistických bohemik

ZPRÁVY

ас ... virginis ... Ellsabethae a Kreida etc.; fol. С 3b: Ad eundem Carolum a Zerotin; fol. С 4a: Ad dn. Laurentium Cirklerum, cum dono mihi daret res gestas martyrům: Calcar volanti subiicis, integer / Círclere vitae, Pieridum decus, / amplam meis prae bens recenti / munere materiem Camoenís .... Fol. С 7a: Ad dn. M. Nicolaum Maium,

consobrinum meum etc., cum Magdeburgum ad obeundum munus conslllarli et praefecti ab illustrissimo principe archiepiscopatus administrátore accitus adventaret; fol. D 3b:

In nuptias d. Pauli Maii, consobrini mei, et Catharinae Bernhardin etc.; fol. D 5b: In

nuptias dn. Iohannis Maureri et Rebeccae Maiae etc.

Z dříve zmíněného díla Adama Ttilsnera Epigrammatiorum miscellorum centu

riae tres, Dresdae . . . 1626 [LF 91, 1968, str. 81; Zw. 25. 10. 41) uvádím text dvou

epigramů o pražské defenestraci, v nichž autor odsuzuje — ovšem teprve s ohledem

na následky — použití násilí: 50. Defenestratio Pragensis. Ludicra res primům quae

deturbatio visa est, / Europe ut fleret cuncta, sequelam habet. — 51. Ad Bohemiam.

Qui libertati poterant obstaré videri, / deiicis e summo praecipitasque loco. / Sed

deiecisti, miseranda Bohemia, iactu / libertatem illo teque Deumque simul.

Rektorská vyhláška Hynka ml. Bruntálského z V r b η a byla vydána pod nad

pisem: Rector academiae Francofurtanae ... Hynko iunior l. b. a Wirben et Freiden

thal et Goldenstein ... ad funus, quod ... loachimus Baudius I. U. D. filio suo adpa ratum cupit die Octobris 27. anno 1605, cives academicos invitat. In opičina typo

graphica Nicolai Voltzii [Vr. 4 V 7/19).

Bohatou sbírku drobných publikací Matthaea Z u b e r a, jehož rozsáhlejší spisy jsou

uloženy též v Praze na Strahově (zvláště v konvolutu ET V 53, kde jsou rovněž

posmrtně vytištěné verše Pavla Jizbického), má Ratsschulbibliothek ve Zwickau (6.6.14).

Společný titul všech zde citovaných tisků je: Brevíorum Matthaeí Zuberi Neoburgensis ad Danubium Palatini .... Místo toho bude nadále citováno jen Breviorum ... zároveň

s proměnlivým označením jednotlivých spisů. Všechny vyšly v Norimberku. — Přív. 65:

Breviorum ... jetus nonus ... 1620: fol. A 3b: Šimoni Simonio, medico Pragensi, iocus

lib. 3. Platonis de re pub. adscriptus. — Přív. 68: Breviorum ... hostorium ... 1620

mense Novembri: fol. A 2b: Marthae, virgini Ingolstadiensi, die lustrico Pragae cele

brato. — Přív. 71: Breviorum ... prodromus ... 1621 mense lanuario: str. 4: Chris

tiane II., electori et duci Saxoniae, Praga. — Přív. 79: Breviorum ... sacellum ... 1621

mense Februario; fol. A 2a: Alberto Ioanni l. baroni a Smirzicz, domino in Duba,

Skala, Náchod et Kosteletz ad Silvas Hercynias etc. Exspectata fuit, baro, mihi gratia

magna, / magna relata mihi gratia, baro, fuit. / An mea sit porro spes, an tua gratia maior? / Vincenti prae те plaudere malo tibi. / Qua numerata fuit mihi missa pecu nia nocte, / illa interrupta quam mihi saepe quies? / Regem te nasci vel Caesarem

oportuit, a te /y praemia Pierides, quanta merentur, habent. Fol. A 2b: Ioanni Heinzio,

in Valle Ioachimica doctori medico; fol. A 3a: De Elisabetha loanna Westonia Angla,

illustri femina et poetria laureata, atque loanne Leone, iurisconsulto eiusque marito. —

Přív. 82: Breviorum ... lagena ... 1621 mense Martio: fol. A 4a: Elisabethae loannae

Westoniae .... Quid natura tibi, Westonia docta, negavit? / Excepto, quod sis femina

nata, nihil. — Přív. 94: Breviorum . .. insula ... 1621 mense lulio: fol. A 3b: M. Davidi

Lippachio, ecclesiae apud Palaeo-Pragenses νοήσεως Lutheranae archidiacono. Zuberus

ho ujišťuje o trvalém přátelství: atque tuum credas fore те tantisper amicum, / quan

tisper vitreas Mulda fovebit aquas. — Přív. 100: Breviorum ... galea ... 1622, fol. A 3b:

Elisabethae loannae Westoniae . .., illustrium hodie foeminarum principi: Qui vidět

augustam, generosa poetria, Pragam, / si te поп videat, nilve parumve vidět. — Jak

je vidět z naposledy citovaných veršů i z jiných básní v těchto sbírkách, uplynula mezi napsáním a vytištěním jednotlivých skladeb poměrně dlouhá doba.

160

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 13: Zpráva o pokračování v průzkumu zahraničních humanistických bohemik

ZPRÁVY

2

Větší počet spisů bývalé městské knihovny ve Vratislavi, zařazených pod hromadné

signatury 2 Gen a 4 Gen, není na místě. Tyto spisy jsou považovány za ztracené.

V některých případech může snad jít pouze o nesprávné uložení tisků ve skladišti,

protože každá z uvedených signatur obsahuje řadu děl, řazených abecedně podle autorů

nebo osob, jimž byly spisy věnovány. V jednom případě se stalo, že kniha ze skupiny 4 Gen, označená jako nedochovaná, byla při nové objednávce za několik dnů expe

dována. Kromě již zmíněného sborníku, který byl snad napsán r. 1597 ke Carolidovým

narozeninám,12 jsem zaznamenal několik dalších nezvěstných spisů, které uvádím níže.

Protože starý katalog bývalé městské knihovny neregistruje přesné znění titulu, nýbrž

často jen německý obsah, nelze bezpečně říci, zda není týž spis dochován v jiných

sbírkách.

Spolu s nezvěstnými vratislavskými knihami zařazuji do seznamu, který následuje,

také díla, která jsou zachycena v katalogu berlínské státní knihovny, ale nejsou čer

veně zatržena, což znamená, že nejsou na místě. Tyto spisy byly většinou odvezeny

z Berlína za druhé světové války a po jejím skončení nebyly vráceny na původní

místo. Buď byly zničeny nebo uloženy v Marburku nebo v Západním Berlíně. Pátrání,

které bylo v případě některých konvolutů zatím bezvýsledné, nadále pokračuje. V pří

padě, že nebudou zjištěny původní berlínské exempláře, zbývá naděje, že seznam,

který zde otiskuji, přispěje к objevení exemplářů těchto tisků v jiných sbírkách.

Zklame-li v některých případech i toto očekávání, nelze přesto považovat níže uve

dené citace za zbytečné. Naopak získají tyto údaje, čerpané z katalogů, na ceně jako

jediné svědectví o nezvěstných starých tiscích.

Ioannes В о с e г u з: Epithalamion in nuptias Iacobi Bergmanni et Margaridos,

loannis Poppii filiae. Accessit et Francisci Hessi carmen gratulatorium in nuptias

easdem. His addita est elegia L. loa. Codicii de iisdem nuptiis, o. O. 1557 (Bln Xd

658a).13 — (Carmina gratulatoria) Applausus ingenuis ... artium liberalium

et philosophiae licentiatis, cum ... suprema phllosophiae laurea insignirentur, decan

tatus a magnificis ... poeseos studio sis, Pragae 1597 (Bln Xd 14 365). — С i г к 1 e г,

Laurentius, Lat. Gedichte und Grabschrift (Vr. 4 Gen). — Virtutibus et gloriae crescenti

Zdenkonis a Waldstein posuit Christoph. Colerus ib. (= Argentinae) 1599 (Bln

Ar 10 071a no 12]. — Paulus Essinius; Tuba belii Hungarici, Pragae (1606)

(Bln Xe 1080). — Balthasaris Exneři Carminum miscellorum farrago, o. J. (Bln

Xd 14 437). — Galerinus, Iohannes1: Σωτηρία (1653) (Bln Sq 3605). — Hat

schlerer, Tob., wird Mag. 1597 Oct. 13. (Vr. 4 Gen). — Heumann, Adam, 1398

v. Wttb. n. Hause berufen (Vr. 4 Gen). — Chimarrhaeus, Iac., Geb. T. lat. Ged.,

Prag 1603 (Vr. 4 Gen). — Elegia Guolphangi Lit hor i ad amicos suos in Vallibus

Ioachimicis habitantes, 1550 (Bln Ag 523/26). — Gratulatio in solenne faustissimum,

quo Vitus Michael Pragensis ... Ingolstadii operatus est ..., a religiosis ff. ...

amoris ergo scripta (Bln Xd 13 530). — Balthasar Senckenbergius Oppaviensis1:

De triům personarum όμουσίων in divinitate proprietatibus, offtcio et natura ac de

operibus Trinitatis ad extra (ut vocant) elegiacum carmen. Adiectae sunt in fine třes

orationes ad tres dminitatis personas, sapphico metro ab eodem auctore scriptae,

Viteberg. 1560 (Bln Xd 2364). — Romanus S с h m 1 e d t, sindicus (!) Vallis Ioach:

Alexandři Magni epištola. Ad inclitum archiducem Austriae Carolum, divi imper. Ferdi

12 R 1, str. 328. Podle údajů svazkového katalogu městské knihovny přispěl do tohoto

sborníku, který snad měl nadpis In diem natalem, Hieronymus Arconatus. Pokud jde o Carolida, viz též pozn. 14.

13 Toto dílo je uvedeno v R 1, str. 404 s. v. Codicius s hvězdičkou, značící, že jde o neověřený údaj, čerpaný z druhé ruky — odtud též chybná forma Boverus.

11 — Listy filologické 161

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 14: Zpráva o pokračování v průzkumu zahraničních humanistických bohemik

zprAvy

nandi filium (Bln Xd 1870). — Ad Fridericum, Bohemiae regem pium ..., epos Iulii

Guil. Zinegrefii s. 1. 1619 (Bln Xc 500 no 43).

3

Příspěvky v nově zjištěných bohemikálních sbornících nebo jiných pracích, na nichž

se podílel větší počet autorů, jsem uvedl již v prvním oddílu této zprávy. Zde podávám

údaje o příspěvcích a drobných básních bohemikální povahy v dílech jinak nebohemi

kálních. — Carolidovy14 verše o knihtisku, věnované Westonii (srov. SI, str. 345, s. a.), byly otištěny též v díle: Carmina secularia (sic) de typographia ante annos

ipsos ducentos a Germanls inventa curabat pariter atque imprimebat Georgius Baumann,

typographus Vratislaviensis anno ... 1640 (Vr. 433 819), fol. F 4b. — Henricus Dobern

de Dobranou a, nobilis Bohemus, přispěl spolu s Adamem Bohumírem Berkou (viz

výše v odd. 1) do spisu Clarissimo ... Iohanni Bechmanno ... 1613 (Žitava Theol.

4° 124 přív. 10). — Jméno Daniela Hampergera z Krnova je uvedeno jednak pod

řeckými a latinskými verši v příležitostném tisku Parentatio ... Georgio II., duci

Lignicii et Bregae ... 1586 (Katovice 223 697 II) na str. 62, jednak ve sborníku In

obitum ... Elisabethae ..., Melchioris Cyri ... filiae (Katovice 223 698 II). — Andrianus

Lehn z Krnova přispěl do sborníku Laureae magistrali ... Ioanni Neandro Suebu

siensi Sil. ... 1609 in celeberrima Marchionum academia applaudere volebant ... сот

mensales et amici. Typis Ioannis Eichorn (ve Frankfurtu n. O.; Vr. 4 V 56/128). —

Olomoucký rodák Mikuláš Liška napsal jako collegii philosophici pro tempore II.

decanus (v Lipsku) příspěvek do sborníku Carmina gratulatoria dicata nuptiis ...

Valentini Crappii ... 1604 (Zw. 5. 1. 13/2).

Verše Μ. Georgia Ostracia Rakovnického (110 distich), dochované v bohemikálním

konvolutu Zw. 3. 5. 68 jako přív. 29a, jsou součástí díla Epithalamii versus de nuptiis . ..

Reineri Reineccii. První část tohoto příležitostného tisku včetně titulu ve zmíněném

konvolutu schází. — Neúplný tisk, začínající archem В (Zitava Th '8° 434), je dílo

Brevia argumenta [1568], jehož autorem je Prokop Lupáč (Й 3, str. 220). — Threnodia

in mortem . . . Maximiliani II. (B8; Vr. 8 Ε 1, 252) s verši Prokopa Lupáče a Tomáše

Mitise je závěrečnou částí díla Tumuli Caess. et regum Bohemlae . .. autoribus Caspare

Cropacio Pilsnense ... et Thoma Mite Limusaeo. Pragae ... 1577 [R 1, str. 500; Lupáčův

autorský podíl v citovaném titulu starého tisku uveden není).

V některých případech bylo nutno obrátit se po skončení cesty na zahraniční ústavy

se žádostí o sdělení věcí, které nebylo možno zjistit během studijního pobytu. Na dotaz

po osudu Wallenberg-Fenderlinské sbírky nám bylo sděleno dopisem z universitní

knihovny z Varšavy (podepsána dr. H. Kozerska), že se tam dostala jen část ruko

pisných a tištěných knih, uvedených v katalogu Theodora Langnera, Katalog der von

Wallenberg-Fenderliríschen Bibliothek zu Landeshut in Schlesien, Landeshut 1881. Mezi

nimi není rukopis sign. I 1, popsaný ve zmíněném katalogu na str. 112, který obsahoval

kromě jiného poslední známý list Bernarda Adelmanna Bohuslavu Hasištejnskému

z Lobkovic, psaný 7. 4. 1510, tedy krátce před Bohuslavovou smrtí. Pokud vím, užil

tohoto rukopisu naposledy A. Potůček pro svou edici Bohuslavových listů před rokem

1941. O dalších osudech rukopisu jsem zatím nezjistil žádné zprávy. Nevědí o něm

ani na místě původního uložení ani ve Vratislavi. Podobně je tomu i v případě ně

kterých jiných rukopisů a tisků z uvedené sbírky. — Negativní bylo sdělení o Martinu

Mitisovi Sokolovském (k dosavadním citacím literatury v R 3, str. 337—339 lze doplnit:

]. Bobrowicz, Herbarz Polski 8, w Lipsku 1841, str. 451, odkud lze čerpat zprávy

14 К bibliografii prací o Carolidovi, uvedené v R 1, str. 345 п., je nutno doplnit: R. В u g a ], Michal Sgdziwój, Wroclaw—Warszawa—Kraków 1968 (stránky podle rej stříku). Tato kniha obsahuje též údaje o jiných humanistech, kteří působili v Českých zemích.

162

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 15: Zpráva o pokračování v průzkumu zahraničních humanistických bohemik

ZPRÁVY

o původu tohoto šlechtického rodu) a o českých exulantech v Torům Zachariáši Bruncvíkovi a Pavlu Hronovlovi. Zato o pobytu Pavla Stránského v tomto městě nám

byl zaslán významný materiál; ten jsem odevzdal dr. J. Hejnicovi, který se půso bením Stránského v exilu Již dříve zabýval a na možnost nálezu dokladů o něm v Toruni upozornil.

Ve svém článku К Reiffenbergerově ódě na Komenského [ZJKF 7, 1965, str. 109) jsem podal výklad nadpisu ódy. Na rozdíl od jejích dosavadních zpracovatelů jsem

soudil, že se humanistický autor nedovolával Lykofróna jako autora Alexandry, nýbrž jako původce anagramů. К důkazům tam uvedeným mohu nyní připojit další. Jde o spis vydaný téhož roku v Hlohově pod podobným názvem, v němž je však použití Lykofró nova Jména vysvětleno: Sortilegia Lycophrontica hoc est anagrammata Ioannis Heer

manni (sic) Rautenatis Sil., P. L. Caes. (Bln Xc 515 no 2; podle katalogu). Kromě toho mohu v této souvislosti upozornit na starší spis, nazvaný: La.uren.til Ludovici Ligii Lycophron semicenturio anagrammaticus ... editus ... 1599 (Vr. 4 O 910/5).

Biografické zprávy o německých humanistech z Chebska a Podkrušnohoří, o jejichž literárních dílech jsem se zmínil v tomto a předchozích sděleních, lze najít v článku:

S. S i e b e r, Geistige Beziehungen zwischen Bohmen und Sachsen zur Zeit der Re

formation, Teil X: Pfarrer und Lehrer im 16. Jahrhundert, Bohemia, Jahrbuch des

Collegium Carolinum 6, Miinchen 1965, str. 146—172; Teil 2: Pfarrer und Lehrer im

17. Jahrhundert, Bohemia 7, Miinchen 1966, str. 128—198. Od téhož autora pochází důkladná studie Beitráge zur Mathesius-Bibliographie, Bohemia 5, Miinchen 1964, str.

77—107. Tyto práce a především první z nich cituji též dodatkem к výčtu moderní

literatury, uvedené v mém článku Lateinische Gelegenheitspoesie in den bohmischen

Landern und in Deutschland im 16. und 17. Jahrhundert [LF 91, 1968, str. 151—162). Pro nedostatek místa Jsem uváděl díla, vydaná po roce 1620, jen výjimečně. Některá

z nich se přesto mohou objevit v dodatcích к Rukověti, protože pocházejí od autorů

nebo týkají se osob, které působily i před tímto rokem. Neuvádím nově zjištěné exem

pláře již známých vzácných tisků a nezmiňuji se o dalších opravách a doplňcích, které vyplynuly z mých heuristických prací. Ani těmito studijními cestami, o nichž

jsem zde podal zprávu, není zahraniční výzkum ukončen. Vzhledem к dosaženým

výsledkům však lze říci, že Již byla zvládnuta — nikoli ovšem Jen mou heuristickou

prací15 — podstatná část, snad nadpoloviční většina bohemikálního humanistického

materiálu v místech, uvedených na začátku této zprávy. Ve většině ostatních zahra

ničních měst nepokročil výzkum humanistických bohemik tak daleko.16

Jan Martínek

De continuata librorum ad Bohemiam spectantium RÉSUMÉ

apud exteros investigatione

JAN MARTÍNEK

Operum Latlnorum a Bohemis conscriptorum aut ad ipsos pertinentium conquisi tionem praeteritis annis continuavi, quorum laborum rationem hic reddo. Has imprimis urbes adii: Berolinum, Cracoviam, Cygneam, Katovicium, Varszaviam, Zittaviam. Quae

15 Přehled dosavadního výzkumu je ve sborníku Humanistická konference 1966, Praha

1966, Kabinet pro studia řecká, římská a latinská ČSAV, str. 298—305. 16 Při přepisu latinského textu Jsem dodržoval obvyklé zásady, e caudata jsem však

na rozdíl od praxe v dřívějších článcích přepisoval ae nebo oe; při rozhodování mezi těmito dvěma možnostmi byl směrodatný klasický pravopis (ač jinak byly ponechávány zvláštnosti pravopisu humanistického). Pro nahrazení e caudata obvyklejšími písmeny jsem se rozhodl po obtížích při sazbě předchozích prací. V Rukověti bude ovšem přes tyto obtíže důsledně zachován způsob, zavedený v prvních svazcích. Řeckým citátům i jednotlivým řeckým slovům jsem se ze stejných důvodů vyhýbal, zcela výjimečně jsem jich užil jen na několika málo místech.

163

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 16: Zpráva o pokračování v průzkumu zahraničních humanistických bohemik

ZPRÁVY

studia ab aliis inchoata, a me longius provecta adeo iam processerunt, ut dimidia fere pars librorum Latlnorum, qui dictis locis asservantur et ad renatas In Bohemia et Moravia litteras spectant, inventa et in usus nostros excerpta esse videatur.

Dodatečná poznámka к předchozím dvěma zprávám o zahraničních výzkumech

Ke zprávám o zahraničním výzkumu, uveřejněným na předcházejících stranách, při

pojuji tyto dodatky: Tisk nadepsaný Positiones peripateticae (Strangnas Q 337 (P)

přlv. 5) je též v pražské UK (49 С 96 přlv. 3), dílo Jakuba Procopsdorffia, Elegia de resurrectione (Strangnas Q 74 (F) přlv. 4) je též v Praze na Strahově (FK I 52

přlv. b). I když tedy nejde o unikáty a přestože jsou další exempláře spisů dokonce

v Praze, ponechal jsem zmínku o těchto tiscích v textu sdělení, poněvadž až dosud

bylo zvykem podávat touto formou zprávy o všech neregistrovaných a nezpracovaných

dílech, tedy i o těch, které byly zjištěny v domácích fondech (srov. LF 80, 1957, str. 83—89, 211—219; 88, 1965, str. 73—87; 90, 1967, str. 78—83, 184—192). Není vy

loučeno, že časem budou nalezeny další exempláře spisů, uvedených v předchozím

výčtu, jak naznačuji již v úvodu zprávy o výzkumech ve Švédsku. Zitavský konvolut

Pg 4° 200 nám byl zaslán těsně před započetím tisku předchozí zprávy. Bylo z něho

vyčerpáno více bohemikálních údajů, než je v této zprávě, která se zakládá na zpra cování přímo na místě, uvedeno. Došel také další materiál, vyžádaný z ciziny na

základě výsledků mého výzkumu. Obergova studie, o jejíž přípravě jsem se zmínil na

str. 147, byla již vydána. Napsal jsem o ní samostatnou zprávu, která bude otištěna

snad příští rok.

Také heuristika na domácí půdě v době mezi napsáním [květen 1968) a uveřejněním těchto zpráv značně pokročila. Nemohu pochopitelně v této dodatečné poznámce,

týkající se nadto Ještě zpráv o zahraničních výzkumech, zaznamenávat její

výsledky, pokládám však Již nyní za vhodné zmínit se aspoň v nejstručnější formě

o dvou významnějších objevech, к nimž došlo zásluhou ředitele Lyceálné knižnice

v Bratislavě dr. J. Čaploviče. Jde o tisky: Elias Berger: Carmen historicum de

ponte lapideo inter urbem Magnam Minoremque Pragam ... exstructo ..Pragae ...

1602 (Matica slovenská, Oponice, Zay 1126 přív. 7) a Václav Gelenius: Pro legibus

munlcipii patrii ..Typis haeredum M. Danielis Adami (1602) (tamtéž jako předchozí

tisk, přív. 6). Žádný z nich není v prvních dvou svazcích Rukověti uveden. Ještě před

vydáním Jejích dodatků si oba tyto spisy zaslouží podrobnějšího zpracování. Užívám

této příležitosti, abych dr. Čaplovičovi za upozornění na tato díla a na jiný cenný materiál poděkoval. Několik dosud neznámých spisů s úvodními básněmi Jana Campana

bylo ziištěno v Praze. Byl zpracován také Ribayův katalog v Bratislavě (UK: S В 133), na nějž upozornila jako na pramen cenných literárních údajů o latinském humanismu

v českých zemích M. Vyvíjalová (Historický časopis 16, 1968, str. 87—90). Na prvních

šesti stranách bylo shledáno pět titulů latinských veršovaných prací, dosud nezná

mých. Údaje na dalších stranách nemají pro latinskou literaturu tak velký význam,

ale přesto bude nutno se Jimi zabývat. Také tato zjištění si zaslouží podrobnější

zprávy.

Nakonec připojuji opravu ke svému sdělení, uveřejněnému v LF 91 (1968) str. 75,

kde Je třeba číst Urbani Soboli místo Urbani Stolzii.

/. Μ.

164

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 20:19:55 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions


Recommended