Zpravodaj AZ Březen 2016

8/18/2019 Zpravodaj AZ Březen 2016

1/14

(březen 2016)

A L T

E R N A T I V

A

Z D O L A

ZPRAVODAJ AZobsah1 Úvodník4 Inspirovna: Pila Paskov5 Jablonecké fórum

6 Boj o Ďolíček, DIEM naOstravsku7 Doporučujeme8 Participativní rozpočet9 Avízo: Prádelna 10 Prezentace knih IlonyŠvihlíkové a Lenky Pro-cházkové10 „Bramborový čaj“,Brazílie12 Družstevnictví v Ar-

gentině13 Sociální bydlení14 Tiráž, kontakty

První známka jara – participace klíčí

Přibývá radnic, které se začaly zajímat o partici-pativní rozpočet, a už nevystačíme s prsty jed-né ruky, chceme-li spočítat ty, kde na to vyčlenilipeníze. Dokonce i rozložené vedení hlavního měs-ta Prahy postřehlo potenciál občanské spoluúčasti

a vyčlenilo 20 milionů korun, kterými chce spolu-financovat vítězné projekty z městských částí. Jakrychle se svět změnil! Ještě před dvěma, třemi letyto byla aktivita, kterou jsme tiše záviděli Bratislavě.Potom se stala vlajkovou lodí programu AlternativyZdola. A teď už – skoro se chce říct – pomalu pronikádo radničního mainstreamu.Zajímavou přehlídkou toho, co už se podařilo a kamaktéři této formy přímé demokracie pokročili, bylakonference Dobrá radnice v slušně zaplněných re-

prezentačních prostorách pražskéhomagistrátu. Byly tam zajímavé odbor-né prezentace, které najdete na adre-se http://www.agora-ce.cz/vzdelava-ni/konference-dobra-radnice-2016/,

ale ještě důležitější byly diskuse a workshopy s kon-krétními zkušenostmi těch, kdo už to zkusili.Třeba starosta Mnichova Hradiště Ondřej Lochman

varoval před akademickou suchařinou jazyka, kte-rému lidé nerozumí. Udělal si proto seznam zakáza-ných slov. Jedním z nich je už samotný výraz parti-cipace. Raději mluví o tom, že chceme něco udělatpro svoje město, lépe se starat o svůj domov. Stejně

tak se vyhýbá slovu workout (přijedou lidé ze za-hraničí a poučí nás). Dokonce i slovo hodnocení mámenší obsah než obrat „a pak si řekneme, jaké tobylo“. Pozoruhodné je, že jde o mladého muže, kterýparticipaci v Evropě studoval jako obor na britskéuniverzitě.

[email protected]

Svoje připomínky, ná-zory, komentáře, pro-sím posílejte na tutoe-mailovou adresu:


2/14

Má pravdu, starosta, ale teď se jeho doporučenídržet nebudu. Konference částečně plnila roli aka-demického cvičení, kde jsme si ujasňovali, kamparticipace sahá, k čemu patří a co vlastně všechnoumožňuje. Hlavní slovo měla Agora, které se po-

dařilo vyprofilovat jako poradenské místo pro pří-pravu participace takříkajíc shora. Dostali spoustugrantů, a tak mohli postavit tým a nabízejí meto-diky, školení. Mají dobře nastudovanou strukturu

projektů, všechny procesy od základní úvahy, přessběr nápadů a podnětů až po odpovědnost úřadua samospráv při realizaci. Křest brožury s hrdýmtitulem Metodika participativního rozpočtu proměsta v ČR patřil k atrakcím konference.Máme hotovo? Je tu ještě místo pro někoho další-ho?Jistěže ano. Agora šíří participativní rozpočet

jako jednu z technik místního vládnutí. Například jako opatření, jak předcházet sporům. Dobré vlád-

nutí je samozřejmě velice užitečnou dovedností,ale je to, jako když se batoleti podaří první krůčky.Z nich nelze vyčíst, kam se jednou vypraví.

Probudit ty, kteří rezignovaliKdyž jsme v AZ probírali zkušenosti s našimi po-kusy rozeběhnout participativní rozpočty ať jižv pražských městských částech, nebo v městech a

zpravodaj AZ / březen 2016 / strana 2

obcích v různých částech republiky, ukázalo se, žetechnické problémy vždycky najdou nějaké řešení,s tím si tam poradí. Co však není úplně samozřej-mé, to je ona původní funkce participativního roz-počtu, s kterou k nám přišla z Latinské Amerikya byla přejata i v Bratislavě – dát slovo těm, kdo

jej nemají. Probudit ty, kdo rezignovali. Řešit ve-

řejné služby tam, kde jsou dlouhodobě zanedbány.Nasměrovat peníze tam, kam by je běžné rozpočet-nictví podle rozložení politických sil v samosprávěnenasměrovalo.Hlídat sociální roli participativního rozpočtu nenínějakou sofistikovanější formou charity. Je to po-

litická práce v tom nejobecnějším smyslu, protoženabízí šanci opomíjené části společnosti, aby za-čala hájit své zájmy. Peníze, o které se jedná, jsouzárukou, že to má smysl. Že je šance život aspoňtrochu změnit.K participativnímu rozpočtu nelze přistupovat jen

jako k cyklické události, která přichází jako váno-ce, a když se rozdá, co se mělo, máme zase na rok

Práce členů AZ na petičních stáncích


3/14


klid. Je to příležitost, jak dát lidi dohromady. Nej-prve jako rozčílený dav, který si začíná ujasňovat,co přesně mu chybí. Nachází osobnosti, které toza něj dokážou nejpřesvědčivěji vyjádřit. Narazí naproblémy a začne hledat odbornou pomoc, napředmezi svými lidmi. Dozví se, že na to nejsou pení-ze a začne vyžadovat větší průhlednost obecních či

městských financí, aby se ujistil, že jej někdo neta-há za nos. Sousedé začínají fungovat jako občané. Vznikne dohoda na projektu, něco se prosadí, alepak se to musí postavit, využívat, udržovat. Lidi todrží pohromadě dál. Baví se o tom, že jedna zaláta-ná díra nic neřeší. Obec nebo město potřebuje vizi,která víc myslí na to, že se tu žije, ne jen na to, jakněkde urvat dotaci a dát někomu vydělat. Vznikáalternativní vize. Nebo v probudilejším prostředívzniká prostor pro věcné oponování stávajících

návrhů. Narušuje to poměr sil, rýsují se konflikty.Kdo to chce ustát, musí se organizovat…

Sály začínají být příliš maléMá pravdu starosta, který říká, že smyslem je něcoudělat pro svůj domov. Ale napřed je třeba trochupotrénovat v malém, to jsou ony projekty partici-pativního rozpočtu. Až reálná možnost dosahovat

malé cíle probudí potřebu větších vizí. Jednu z rolí AZ bych viděl nad touto proměnou.Nejde jen o to, že někam se vypraví pár lidí z Prahy,byť Ilona Švihlíková je na roztrhání a sály jí začínajíbýt malé. Během let jsme však vybudovali širší okruh

lidí kolem povětšinou pražského jádra a jsme s nimiv kontaktu hlavně elektronicky. Od nich se dozví-dáme, co se odehrává v jejich okolí. Oni by zaseměli být jádrem místních proměn.Pražské jádro může být jejich servisním zá-zemím, kde se dají zprostředkovat kon-takty a informace. Můžeme se občas sejíta udělat si semináře s odborníky nebo jenk výměně zpráv a ke společným pokusům, jak tukáru postrčit o další kousek dál. Ale už nejsme

na začátku. Metodiky a techniky jsou „zmáknu-té“, všechno je na papíře, stačí tomu věnovattrochu času. Zato obsah obecního probuzení, onyplány a vize komunálního rozvoje, to je etapa,do které je třeba vstoupit teď. Nastal čas hledatalternativy zdola. Přátelé, ozývejte se, dáme sedo toho!Zbyněk Fiala

obec potřebuje vizi: víc

myslet na to, že se tu

žije, než jak urvat dotaci

Ilona Švihlíková v komunitním centru Prádelna


4/14


Založit odborovou organiza-ci je snadné. Sejdou se mi-nimálně tři podobně smýšlejícílidé, dohodnou se na stanovách,rozdělí si funkce, požádají rejst-říkový soud o zápis odborové or-ganizace a udělení IČ. Potud li-

tera zákona. Ovšem v praxi je todocela jiné.Někteří zaměstnavatelé, zvláštěti, ve kterých odborová organiza-ce nemá tradici, se vzniku odbo-rů brání. A tady nastává problém.Jak založit odborovou organiza-ci, když zaměstnavatel dává na-

Pila Paskov: odvážit se vstoupit do odborů jevo, že tuto inici-ativu nevítá? Nebo

když dokonce pod-niká kroky, abypřesvědčil zaměst-nance, že působeníodborové organi-zace jim nic dobré-ho nepřinese?Lidé se dostávajído situace, kdy cítí,že odborovou or-ganizaci potřebují,

ale bojí se cokolivpodniknout. V tuchvíli je zapotře-

bí jedno – vzbudit v lidech pocitsoudržnosti a solidarity. Je tře-ba apelovat na to, že pokud lidépotáhnou za jeden provaz, získa-

jí více, než kdyby si každý hájilsvá práva sám. Jednoho, dva, pětlidí lze zastrašit, ale když se spojí

polovina závodu, to už je nějakásíla!

Vystoupit z anonymityOdborová organizace PILA Pask-ov vznikla právě takto. Lidé cíti-li, že potřebují silného zastánce,ale zároveň se báli o svá místa.

V době, kdy přijít o práci zname-ná, v krajním případě, i dostat se

do sociálního vyloučení, je to těž-ké dilema. Ale byla zde vůle, chuťpřekonávat překážky a hlavně –povedlo se získat odboráře, kterýperfektně ovládá svou práci a zá-roveň tu práci dělá srdcem. S po-mocí Jaroslava Juryška dokázalilidé do té doby téměř nemožné –domluvit se a spojit se. Dokázalise vyhnout nepříjemnostem tím,že pořádali odborové schůze mimo

areál firmy, dokázali, že si umístanovit cíl a jít si za ním. Dokáza-li oslovit s odborovou myšlenkoutaké mladé, a to nejen to, doká-zali je nadchnout pro odborovoupráci natolik, že se tito odvážlivciodhodlali vystoupit z anonymity aprohlásit: „Jsem odborář.“ V době, kdy se odborová orga-nizace firmě prohlásila, už čítala

více než polovinu dělnických za-městnanců. To jsou počty, kteréuž není radno podcenit a vedenífirmy to pochopilo. Odborová or-ganizace se stala partnerem, sekterým je nutno počítat. Xenie KaduchováOS DLV PILA Paskov, místopředsedkyně

inspirovna

Všempozitivnímdeviantům!

Poslední dobu se roztrhlpytel s dobrými zprá-vami z obcí a regionů. Do-slýcháme se o případech,kdy se někomu něco poda-řilo, co by mohlo povzbuditk následování. Aby to neby-ly jen zprávy z druhé ruky,otevíráme tento koutek sesamoobslužnou inspirov-nou (podle vzoru poradna).Napište nám o událostech

z vašeho okolí, které stojíza zaznamenání a obsahu- jí zkušenosti využitelné i jinde. Informujte nás o os-trůvcích pozitivní deviace,ať se nákaza šíří!


5/14


inspirovna

Čas svého života chceme pro-žívat ve společenském pro-

středí, které vnímá, uznává anaplňuje naše bytostné hmotnéi duchovní potřeby – respektu-

je lidskou důstojnost, zajišťujeprávo na práci, přístup ke vzdě-lání, k úplným a pravdivým in-formacím, mír, bezpečí, zdravéživotní prostředí, které uskuteč-ňuje slušnou, poctivou a k po-

třebám lidí vstřícnou veřejnousprávu a umožňuje svým obča-nům podílet se na formování aovlivňování základních podmí-nek jejich života.Současná vysoká míra nedů-věry k tradičním politickýminstitucím a jejich představite-lům na všech úrovních prameníz neschopnosti a neochoty politi-

ků spravovat veřejné záležitostitak, aby se naplňovaly ústavníprincipy vlády lidu, v zájmu lidua pod kontrolou lidu. Politickéelity podle mínění mnohých ana-lytiků a vědců ve značné mířeplní zadání skutečné, nikým ne-volené moci, která stojí v pozadí

a určuje jejich rozhodování, cožvede k postupné nicméně zásad-ní systémové změně i k řadě sou-běžných krizí.Obecně platí, že každá krize ústí

do celé škály variant možnýchřešení, např.:

1. zlomový, okamžitý kolaps azánik systému,2. dlouhodobá agónie vyplýva-

jící z neschopnosti prvků systé-mu odstranit příčiny krize,3. nastolení systému vylučují-cího možnost veřejně ovlivnitel-ného rozhodování – vláda pev-ných rukou4. obnovení funkčnosti původ-ních demokratických principůa parametrů systému.

V této nejisté a nepřehledné doběposuzujeme nikoliv bez obav askepse svoji reálnou šanci při-spět k nastolení takových pomě-rů, v nichž by naše existence ne-byla redukována na prostředekk uspokojování zištných, majet-kových, mocenských či jiných

zájmů novodobých predátorů a jejich servisního zázemí.Je zřejmé, že o tom, jakou cestouse bude ubírat vývoj na jakékoliúrovni – obecní, městské, kraj-ské, národní, evropské, globální– rozhodne pravdivé či iluzorní

vědomí lidí, jejich aktivita či pa-sivita, ochota či neochota se ve-

řejně angažovat v zájmu udrženía zajištění svých práv a lidskédůstojnosti.Důležitou podmínkou ozdravné-ho působení občanské aktivity

je prostor pro přemýšlení, svo-bodnou, slušnou, věcnou výmě-nu názorů a seriózní komunika-

ci. S tímto vědomím přicházímea podporujeme myšlenku zalo-žení neformálního a otevřenéhodiskusního klubu – Jablonecké-ho nezávislého fóra, které budepořádat a organizovat veřejnébesedy a diskuse k aktuálnímspolečenským problémům navšech úrovních. K diskutovanýmtématům obdrží jejich účastní-ci potřebné materiály a odka-

zy na zdroje informací. Účast načinnosti Jabloneckého nezávislé-ho fóra vznikne sdělením jménaa e-mailového či telefonickéhokontaktu. Údaje je možné po-skytnout v knihkupectví Serius vJablonci nad Nisou případně za-slat na jeho e-mailovou adresu.

Za iniciátory vzniku Jablonecké-

ho nezávislého fóra: Vladimír OpatrnýJaroslava SlabáMilan Zahradník

V Jablonci nad Nisou22. března 2016

Vzniká Jablonecké nezávislé fórum


6/14


inspirovna

Vbřeznu vznikl v Ostravě auto-nomní spontánní kolektiv me-zinárodního občanského hnutí zademokratizaci Evropy DIEM Ost-ravsko. V současné době probíhápo celém území v ČR příprava vzni-ku dalších autonomních buněk.

Hnutí DIEM během pár měsíců svéexistence nabralo přes 17 000 ak-tivistů a podporu řady organizací,z nichž nejvýznamnější je německýodborový svaz IG Metall s více než2 miliony členy. Cílem první kam-paně DIEM je zprůhlednění rozho-dovacích mechanismů EU (např.videopřenosy ze zasedání vrchol-ných orgánů). V dlouhodobém

horizontu DIEM usiluje o přípra-vu celoevropského ústavodárnéhoshromáždění, na jehož základě bydošlo k demokratizační přemě-ně evropských institucí. HeslemDIEM je „Evropa buď bude demo-kratizována, anebo se rozpadne.“Jiří Karen, Opava

DIEM naOstravsku

Bohemians 1905 a jejich Ďo-líček, to je ten příběh, kterýobletěl celý fotbalový svět. Boj ostaletou tradici a kousek té ze-leně. Vršovický klub s bohatouhistorií, který si své jméno asymbol, klokana ve znaku, přive-zl z legendární cesty po Austráliiv roce 1927. Tento klub stál vždyv pozadí pražských S+S, musel

bojovat o své místo na fotbalo-vém nebi. V roce 1983 se vršovický klubBohemians dokonce stal mis-trem ligy Československa. V té-mže roce se probojoval do semi-finále Poháru UEFA. Jeho dnešníprezident, internacionál Anto-nín Panenka, se stal fotbalovoulegendou a jeho pověstná běle-

hradská desítka, přinesla Česko-slovensku zatím jediný titul mis-tra Evropy..Příběh tohoto tradičního praž-ského klubu, s více než stoletouhistorií, je možná již na konci.Zmizí další ligový klub se slav-nou historií? Stadion ve Vršo-

vicích, zvaný Ďolíček, se stanetučným soustem pro projektydelevoperů za tichého přihlíženípražské radnice? Fanouškové, ti,kteří sbírali korunu ke koruněa řádech milionů korun zachrá-nili klub, zůstanou osamoceni,

nejsou pro ně soupeřem.Smutnýosud vršovického Ďolíčku, je jen

obrazem stavu péče o tělovýcho-vu a sport v Praze.Tak to je ta naše Praha, městosportu…!Nedostupnost sportu padá navrub pražských radnic. Ty doby,kdy se po Praze proháněly za mí-čem tisíce dětí, jsou pryč. Zmize-

ly kluby i bývalé plácky. Rodičednes vláčí své děti za sportemna okraj Prahy. Sport se stávádrahým i pro školní děti. Na tylyžařské školní zájezdy, mnohdyrodiče ani nemají….. Obézní dětise stávají problémem pro zdra-votnictví i školství.Klokani z Vršovic boj nikdy ne-vzdali, budou bojovat o svůj Ďo-

líček.Udělejme vše pro zachování tra-dice a kousku té zeleně v Praze!Přemysl Votava, Praha

Doplnění redakce (31.3.2016):Fotbal na Ďolíčku je podle vše-ho zachráněn, Praha se stadionrozhodla koupit. Město by mělozaplatit 121,1 milionu korun,

dalších asi sedm milionů dopla-tí klub. Nákup přišly na pražskýmagistrát podpořit desítky fa-noušků. Návrh na koupi stadio-nu, který předložil radní LiborHadrava, prošel jednoznačně.Z 58 zastupitelů 56 hlasovalopro, dva se zdrželi.

Ďolíček nedáme!


7/14


https://www.youtube.com/watch?v=ECYYQWvxZlI

Čaj o páté Alternativy Zdola: Pavel Janíčko – Mo-derní otroctví a jak proti němu bojovat.

https://www.youtube.com/watch?v=92Cr4XZyXX0

Úvodní představení participativního rozpočtuMěstské části Praha 3 (25. 2. 2016), kde byla zve-řejněna jeho pravidla a harmonogram.

https://www.youtube.com/watch?v=hZ60h_uGASM

Po roce 1989 se u nás rozmohl fenomén supermar-ketů, a tento trend stále pokračuje. Jsou supermar-kety skutečně tak super? Jaký vliv mají na životní

prostředí? Jaký vliv mají na trh práce a podmínkyzaměstnanců? Jaký dopad mají na kvalitu našehoživota?

http://foodtank.com/news/2016/01/new-law-could-change-frances-food-system-for-the-better

Nejméně 40 procent potravin pro tzv. „kolektivní jídelny“, tj. státu patřící instituce, jako jsou školy,domovy důchodců, nemocnice anebo vězení, musí

být z lokální produkce. Navíc sezónní potravinybudou muset být i v bio kvalitě. To je zákon, kterýprávě prošel poslaneckou sněmovnou ve Francii a

je před schválením v Senátu.Cílem zákona je restrukturalizace zemědělství,podpora lokálních ekonomik, zkrácení cesty kespotřebiteli. Zákon povede k omezení plýtvání,transportu potravin a jejich balení.

Ilona Švihlíková v Občanských novinách o druž-stevnictví:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10800462866--obcanske-noviny/216562248430008-svepomoc-spo-

luprace-solidarita/

Družstevnictví je stále populárnější formou pod-nikání, s níž je po celém světě spjatá téměř jed-na miliarda lidí. K mimořádnému boomu docházív současnosti např. v USA. Co je dnes na družstev-nictví, které není výmyslem minulého režimu, ale

jehož tradice sahá hluboko do 19. století, tak při-tažlivého? V regionech jsme navštívili družstvo ze-mědělské, sociální a lesní, v metropoli družstevníkavárnu. (8 min, ČT, 2016)

http://a2larm.cz/2016/02/brnenska-revoluce/

„Po rudé společně,“ glosoval na Facebooku brněn-ský radní Matěj Hollan zprávu o nové strategii so-ciálního začleňování v Brně, kterou by měla koa-lice ANO, KDU-ČSL, Zelených a Žít Brno schválitv jednom balíčku a odhlasovat ji v zastupitelstvu.Součástí strategie pro Brno je takzvané rychlé za-bydlování (Rapid Re-Housing), které už nemá so-

ciálně vyloučeným jen pomáhat zvládat jejich situ-aci, ale radikálně řešit jejich problémy. Pokud přeszastupitelstvo projdou všechna plánovaná opatře-ní, mohl by se z Brna stát příklad toho, že „to jde“.

http://www.halonoviny.cz/articles/view/42889356

Článek z Haló novin o našem Čaji k tématu brambor.

doporučujeme


8/14


První větší zkušenosti s par-ticipativním rozpočtovánímv ČR předávali zástupci měst-

ských částí Praha 10 a Praha– Zbraslav na dalším z ročníkůkonference „Dobrá radnice – par-ticipace, komunikace, transpa-rentnost“, kterou v Praze uspo-řádala 23. a 24. března Agora CZ.První den proběhlo jednánív plénu a pracovních skupinách(paroz, metody participace, in-formování), druhý den byl věno-ván workshopům (Jak připravit

paroz ve vašem městě, Veřejnéprostranství: od místa k městu;Strategické plánování obce čiměsta jako příležitost pro parti-cipaci místních aktérů). Součástíprvního dne byl křest publikací„Metodika tvorby participativ-ního rozpočtu pro města v ČR“ a„Metodika pariticipace“.

U nás jinak než v NorskuŘeditelka Agory Ivana Bursíko-vá udala tón akce prohlášením,že participaci třeba chápat jakoprincip veřejného rozhodování aže po prvních krocích nyní nastalčas stanovit standardy a metodi-ky. Předseda Svazu měst a obcí a

starosta Kyjova František Luklse zabýval problémem motivová-ní občanů, aby se zajímali o věciveřejné, kde je ČR ve zcela jinésituaci než v Norsku, kde občanépovažují za jakousi povinnost býtalespoň jedenkrát za život zastu-pitelem obce. Dotkl se přitom otá-zek otevřenosti, důvěryhodnosti,znalostí, profesionality, stanovo-vání pravidel, společného hledá-ní, respektu ale třeba i mstivostiza kritiku. Josef Michal, vedou-

cí zastoupeníEK v ČR, ho-vořil zejména

o prostředcíchEU pro městaa obce v pro-gramu Evropapro občany, okomunitárníchprogramech EUa o investicíchEIB. Zbraslav-ská starostkaZuzana Vejvo-

dová vyzdvihladiskusi s obča-ny, potřebu vize

a strategie, proparoz doporučila

konkrétní témata, srozumitelnouformu, rychlé a viditelné výsled-ky. Její kolega z Mnichova Hradi-ště Ondřej Lochman popsal různétechniky komunikace s občany,nacházení identity (od hospod pobleší trhy) a participace. Paroz alevidí jako přechodný nástroj nazvýšení občanské aktivity.

Hraje se o stále větší sumy V pracovní skupině parozu úvo-dem vystoupili zbraslavští se

svými zkušenostmi, kde paroznavrhlo místní vítězné politickésdružení aktivistického původu

a kde se v desetitisícové MČ za-pojilo do hlasování o 600 000 Kčvyčleněných pro tématicky neo-mezené návrhy (podáno jich bylo17, realizovány budou čtyři) 678občanů. Místostarosta Filip Gas-par popsal harmonogram, pod-trhl význam prvního informativ-ního setkání s občany, upozornilna náročnost posouzení provedi-telnosti podaných návrhů, které

úřad zvládl jen s mimořádným na-sazením (s externisty), a položildůraz na vysvětlení případnýchpřekážek realizace autorům amožnosti opakovaného navržení.Konstatováno bylo – a potvrdilato i Praha 10, že návrhy vesměsbyly podány poslední den lhůty.Důležitá bude také další spolu-práce s navrhovateli při zpraco-vávání projektové dokumentacea realizace schválených návrhů.Koordinátorka parozu na MČPraha 10 Kateřina Vávrová po-psala průběh parozu na Praze 10,kde s ním přišly tradiční, resp.velké politické strany. V tétoMČ s takřka 110 tisíci obyvateli

Participativní rozpočet v ČR zatím s dobrými zkušenostmi

Katka Vávrová, koordinátorka parozu na Praze10, a Vojta Černý z Agory


9/14


o 56 podaných, resp. 33 hlasova-telných návrzích a o sumě 5 mil.Kč hlasovalo 5024 lidí. Zde bylynávrhy omezeny na malé a menšíinvestiční akce, opět se ukázalanáročnost zvládnout posouze-ní proveditelnosti návrhů. MČ

bude v parozu pokračovat, opět spěti mil. Kč, tentokrát odstartujeo něco dříve. Místostarosta Bohu-mil Zoufalík vyzdvihl aktivizaciobčanů, růst zájmu o jejich okolí,

jejich komunikování, sdružovánía lobbování. Legitimitu parozua návrhů při hlasování jen pětitisíc lidí z více než 100 tis. oby-vatel, když návrhy přitom mohoustát proti volebnímu programu

vítězných stran, podpořil Zoufa-lík konstatováním, že stávajícísenátorce za Prahu 10 stačilo kezvolení 2200 hlasů... Probíránabyla i role škol a žáků při šířeníinformací a při získávání podpo-ry pro některé projekty – obavyse zatím nikde nepotvrdily. V dis-kusi zazněly rozdílné názory narychlost realizace návrhů, někdožádá do roka, jiní to nelimitují, ato i s ohledem na lhůty schvalo-vání apod.

Na Slovensku jsou napředZuzana Krivošová, externí kon-zultantka kanceláře pro partici-paci Úřadu bratislavského Nové-

ho města, přiblížila slovenskoupraxi parozu a plánování veřej-ných prostorů a zapojování obča-nů do nich. Uvedla rozdíly od ČR,neboť v Bratislavě krom jednotli-vých občanských projektů obvyk-lých v ČR fungují ještě prioritní

témata, do nichž by měla MČ víceinvestovat, a tzv. zadání – větší asložitější úlohy projektově zvlád-nutelné už jen s pomocí úřadu.Přiblížila též činnost tématickýchkomunit, které se ujaly na úrov-ni města, ale nezabraly na úrov-ni MČ, kde je museli nahraditteritoriálními komunitami, kteréuspěly. Poukázala na rozdílnouaktivizaci ve čtvrtích rodinných a

vilových domů (vliv letitých sou-sedských nevraživostí), menšíchbytových domů a velkých činžá-ků. Ukázala i mapu podnětů MČa jejich vyhodnocení (doprava,zeleň, sociální oblast apod.). Do-tkla se veřejných zvažování pro-

jektů koordinátory a občany, kdese podrobně o možných a navr-žených projektech jedná, vysvět-luje, upravují se, tříbí se, rozho-duje o tom, co na nich financovat.Osvětlila i tzv. zadání, které jsoupro komunikaci s občany, ale i spolitiky složitější úlohou. Zmínilase o koordinátorech, resp. koor-dinátorkách (je jich více) jednot-livých projektů, či o pečlivosti

seniorských projektů. Probírala ihlasování, které v SR je složeno zvíce hlasování (na veřejném zva-žování, internetem apod.), kterámají různou váhu, takže lze doněho promítnout i aktivní anga-žovanost a odbornost. Ukázala se

už i negativa, když někteří lidé sepokusili při hlasování podvádět,nebo snaha některých zastupitelůpřipravit paroz a občany o samo-statnost a suverenitu a přisvojitsi konečné slovo v rozhodování.(kru)

V e čtvrtek 21. dubna se od17 hod. v komunitním cen-tru městské části Praha 5 Prá-delna (Smíchov - Holečkova38a, zastávka tram Betramka)pořádá AZ přednášku a bese-du „Případ Klinika“. Akce sinebere za cíl pouze představitžižkovské autonomní centrum,

jeho vznik a současná jedná-

ní o budově, ale také všechnyčinnosti, které jsou na Kliniceprovozovány, a rovněž ideo-

vé, hodnotové, názorové pod-houbí Kliniky, jejích obyvatela aktivistů. Přiblížit fenoménčeského squattingu, soudobé-ho anarchismu, nekapitalistic-ké a antisystémové myšlení akonání aktivistů. Předpoklá-

dáme, že hlavní host – ArnoštNovák z Fakulty humanitníchstudií UK přizve na přednáškua besedu i některé z obyvatela aktivistů Kliniky a shlédne-me i záběry z akcí na Klinicepočínaje přednáškami a kon-certy přes vzdělávací kursy aknihovnu po obchod, vaření čiškolku. V jednání jsou ve spoluprácise Spojenectvím práce a soli-darity další akce, např. k vý-sledkům parlamentních volebna Slovensku, o inkluzi na čes-kých školách, o válce, zbrojenía penězích. (kru)

Klinika v Prádelně

avízo


10/14

zpravodaj AZ / leden 2016 / strana 10

Ilona Švihlíková pokračuje vturné s knihou Jak jsme sestali kolonií. V Brně na akci, or-ganizovanou místní pobočkouMDA, dorazilo asi 100 zájemců.

Po přednášce ke knize, která sezabývá nejen tím, jak jsme se sta-li kolonií (závislou ekonomikoua politickou periferií), ale snažíse také načrtnout obrys řešení,se rozpoutala více než hodinovádiskuse. Některé otázky směřo-valy i na konkrétní kroky v Brně– především týkající se rozvo-

je lokální ekonomiky, místníhoLET systému či osudu transpa-rentního rozpočtu. V Jablonci na prezentaci kni-hy a následnou autogramiádudo knihkupectví Serius, kteréslouží stále více i jako komunit-ní centrum (viz také naše Inspi-rovna), přišlo asi 50 zájemců.

I tentokráte byly dotazy pestré –od budoucnosti eura, po dotačníprogramy, aktivity na místě, činejbližší vývoj světové ekonomi-ky. Potěšující byla účast mladých

i starších, kteří jsou sami v Jab-lonci a okolí činní.Největší zájem o debatu a auto-gramiádu ke knize byl v Ostravě.

Více než 160 lidí dorazilo do ost-ravského Knihcentra. Vynikajícíúčast i atmosféra byla doprová-zená živou debatou, týkající sedalšího vývoje v EU, postavenípracujících a důležitosti mini-mální mzdy a samozřejmě celko-vě stavu České republiky. Potěšu-

jící byla zejména práce odborářů– z nichž někteří na přednáškudorazili – a také aktivity mladýchz Ostravy a Opavy, kteří se chtějípřipojit k celoevropské iniciativěDiem25 (viz. naše Inspirovna).

Dne 24. března se v megaknihkupectví Luxor na Václavském náměstí konalkřest knihy Lenky ProcházkovéNejsou to bohové!Známá spisovatelka, publi-cistka a také aktivistka Len-ka Procházková si křest kni-hy nadělila přímo ke svýmnarozeninám. O to bylo se-tkání s jejími více než 60 pří-znivci, kteří se shromáždiliv Luxoru, krásnější. Miko-

láš Chadima doprovodil křesthrou na saxofon a pak už moh-li zájemci vyslechnout některé

křest knihy: Nejsou tobohové!

z textů, které kniha obsahuje.Nejsou to bohové! je totiž sbír-

kou Lenčiných projevů z demon-strací a dalších akcí, kterých se

aktivně účastní, spolu s přáteliz Nezákladnám, kteří byli taképřítomni. Na místě byla i význač-ná česká historička Marie Neu-dorflová, jedna z klíčových osobveleúspěšné akce k poctě MistruJanovi minulý rok.Nadšení až pohnutí mezi přítom-nými vyvolal text o vlastenectví,který Lenka Procházková sepsa-la k příležitosti státního svátku28. října.Kniha Nejsou to bohové! dokazu-

je svým obsahem neuvěřitelnouschopnost přesahu u aktuálníchtémat i výročí, a mistrovstvípera, které je Lence Procházko-vé vlastní.

Ilona Švihlíková v Brně,Jablonci a Ostravě

Lenka Procházková


11/14


Náš březnový čaj dostal vzhle-dem k tématu poněkud odliš-nou podobu. Připomněli jsme sivýročí týkající se brambor: uply-

nulo 400 let od prvních bramborna jídelníčku ve Francii.

Naše bramborové sezení odbor-ně zajistil Ing. Miloslav Chlan,předseda Českého bramborářské-ho svazu se sídlem na Vysočině,v Havlíčkově Brodě.Naši hosté si nejen vyposlech-li informace o bramborách, aleochutnali i občerstvení sestá-vající mimo jiného také z bram-boráků a bramborových placek.Kromě historie brambor objas-nil předseda svazu i vývoj osevníplochy brambor, dodal praktickéinformace pro základní spotře-

bitelskou orientaci a seznámil is aktivitami svazu. Spotřeba naobyvatele v ČR se pohybuje ko-lem 70 kg, přičemž potřebuje-

me asi 20 tisíc hektarů plochypro konzumní brambory. Bram-bory se ovšem do ČR ve velkémdovážejí, předseda svazu uvedlsoběstačnost u brambor ve výši65%. Plocha neustále klesá, jenu brambor pro výnosnější škrob,stagnuje. Měsíčně dovezeme až20 000 tun brambor.Zvláštní pozornost byla věnová-na škrobárnám, protože škrob se

vyskytuje v ohromném množstvípotravin – ale zdaleka se netýká

jen potravinářského průmyslu.Bramboráky i placky byly nako-nec vychváleny a řádně zkonzu-movány, pitný režim nám pomohldodržovat pivovar Poutník – je-diný družstevní pivovar v Českérepublice.Záznam z „bramborového čaje“připravujeme.

Odkazyhttp:/ /www.halonoviny.cz/articles/view/42889356

O našem „bramborovém čaji“v Haló novinách.

„Bramborový čaj“ s AZ

Demokratické a sociální smě-řování Brazílie podpořiliúčastníci shromáždění u sochySímona Bolívara v Praze 6. Jsouznepokojeni současným děním,ačkoli vnímají chyby stávající pre-zidentky Dilmy Rousseff, obávajíse převratu, který by mohl véstaž k vojenské diktatuře,kterou země již zažila,což stálo životy i svobo-du. Akci pořádala Leváperspektiva. Novinář-

ka a „poloviční Brazil-ka“ Andrea Cerqueirováuvedla, že v Brazílii jsouza levicové vlády realizo-vány sociální programypodporující kupříkladuvýstavbu družstevníchbytů pro nejchudší oby-vatele. Znalkyně latin-skoamerické historieMilada Sigmundová zmínila ne-blahý podíl Spojených států nadřívějších diktaturách. NikolaČech z Levé perspektivy řekl, žese jedná nejen o Brazílii, neboť le-vice v poslední době utrpěla ránui v jiných jihoamerických zemích.Sociolog Marek Hrubec hovořil

Za sociální a demokratickou Brazílii

o participativních rozpočtechv brazilských městech a hroz-

bě, že je zneužijí nedemokratic-ké síly. Historik Zdeněk Jehličkapozval do holešovického Crossuna promítání filmů týkajících sebrazilské politické minulosti isoučasnosti. Přečteny byly zdra-

vice ekonomky Ilony Švihlíkovéa poslankyně Marty Semelové(KSČM). Akce se zúčastnili ku-příkladu i Libuše Staňková z Al-ternativy zdola, redaktorka Halónovin Monika Hoření nebo prezi-dent Federace výkonných zaměst-nanců ČR Miroslav Prokop.


12/14


Letmý popis historie a stavu družstevnictvív Argentině a některé jeho zkušenosti přinášíčlánek „Occupy Buenos Aires: Dělnické hnutí, kte-

ré transformovalo město a inspirovalo celý svět“,který je v plném znění umístěn na webové stránce AZ a o jehož obsahu se ve Zpravodaji AZ stručnězmíníme.Největší pozornost článku je věnována hotelu Bau-en v centru Buenos Aires, který r. 2001 po 23 le-tech provozu zkrachoval a dva roky na to jej ob-sadili pracující a obnovili provoz. Zvláště na něm

jsou dokumentovány situace a problémy družstevhnutí „empresas recuperadas (převzaté podniky),

jehož mottem je „Okupovat, vydržet, vyrábět“ a

které mj. zachytil i film Naomi Kleinové a Avi Le-wise The Take (Převzetí). Družstva krom restau-rací a hotelů svážejí odpadky, stavějí, vzdělávají,dopravují, působí ve zdravotnictví a médiích. Nevždy jednotlivě úspěšně, ale celek vzkvétá. Efektiv-ní musejí být jako firmy ve vlastnictví soukromní-ků, ale jako družstevníci mají více svobody, kterouse ovšem musejí naučit zodpovědně užívat a nikolizneužívat a to i vůči kolegům.

Začíná boj o legitimitu družstev Předloni bylo v Argentině evidováno 311 obsaze-ných podniků. Polovina z celkového počtu působív metropoli dle programu „Open Faculty Progra-mme Univerzity Buenos Aires, půlka vznikla po r.2014, tj. po krizi, už za ekonomického vzestupu.Město je „prvním a nejdéle okupovaným městemna světě“. Většina se soustředí na fabricas toma-

das (převzaté továrny),ale existují i podnikyslužeb.

Východiskem sice bylozoufalství z nezaměstna-nosti a vhodné podmín-ky levicových vlád Kirch-nerů, které sice přímodružstva skoro nepod-porovaly, ale zákonemumožnily převzetí zkra-chovalých firem zaměst-nanci, pokud převzali idluhy a založili družstvo.

Současná pravicová vlá-da již ale aktivně protidružstvům brojí, ač do-

kazují, že zaměstnanci se dovedou o podnik po-starat, řídit výrobu, uspět a rozdělit si zisk. Protose opět rozhořívá boj o legitimitu družstev, resp.vlastnictví konkrétních převzatých firem. To nynítrápí i hotel Bauen, který dává práci 30 lidem.Pohybují se sice na hranici minimální mzdy, ale

jsou v práci spokojeni. Jsou pro argentinské druž-stevnictví nejen symbolem, ale pro ostatní druž-stva i rádcem. Spokojenost družstevníků vyplývái z toho, že např. si platí důchodové pojištění, cožsoukromníci často nedělali. Podobná družstva fun-gují v Chicagu, Dillí, Ciuda Juárez, o rady žádalaargentinské družstva i venezuelská vláda, protoženestačí družstva založit, musejí fungovat.(kru)

Argentina: Družstevnictví je krásné, ale...

Zaměstnanci převzali závod na čištění vlny vBuenos Aires a přetransformovali ho na družstvo

v roce 2002. Foto: Natacha Pisarenko/AssociatedPress


13/14


Stímto názvem se pod záštitouministerstva práce a sociál-ních věcí uskutečnil 10. března

v Praze kulatý stůl. O zákonuo sociálním bydlení se mluví uždlouho, počítá s ním i schválenáKoncepce sociálního bydlení ČR2015 – 2025. Zástupkyně MPSVMgr. Lenka Laubová přítomnéinformovala, že připravovaný zá-kon by měl vstoupit v platnostod 1. dubna 2017. Otevřenýchotázek je ale zatím dost. Minis-terstvo teprve zřizuje expertní

skupiny. Zákon má stát na dvouzákladních pilířích: 1) na podpo-ře státu pro zachování bydleníohrožených skupin, která v zása-dě bude vycházet ze současnéhosystému příspěvků a dávek, 2) nazajišťování krizového (azylové-ho) bydlení, sociálních bytů a do-stupného bydlení. Posílit se márole a hlavně odpovědnost měst aobcí, které by po rozhodnutí Úřa-dů práce o žádosti konkrétníchosob měly povinnost příslušnébydlení zajistit a mít pro ten účelpřiměřený fond sociálního bydle-ní. Stát pak bude poskytovat zá-klad financování systému. MPSVpočítá se zajišťováním rejstříku

sociálních a dostupných bytů. Nadotaz, jak konkrétně bude tentorejstřík vypadat, však referující

neuměla poskytnout přesnějšíinformaci.

Každý sedmý byt jeneobydlenPočet osob „v bytové nouzi“ seuvádí přibližně 130 000, s nákla-dy na bydlení, které nejsou při-měřené příjmům, je téměř 400tisíc osob. Ti z první skupiny di-lema z názvu kulatého stolu mají

vyřešeno – bydlení nemají. Řeše-ní pro druhou skupinu se bez po-moci společnosti najde jen v čás-ti případů. Je tedy dobře, že pouznání potřeby řešit problemati-ku sociálního bydlení v celém po-litickém spektru a tlaku odborné

i občanské veřejnosti je stano-ven termín a postup pro zákon.Řada diskutujících však vyslovi-

la pochybnost, zda se to podařídodržet. Upozorňovalina takřka všeobecnounadměrnou privatiza-ci bytového fondu, pokteré obce často majíve svém vlastnictvímálo bytů, a zajišťo-vání fondu přes jinévlastníky není jedno-duché a nemusí být fi-

nančně únosné.Ing. Milan Taraba zeSON – Sdružení nájem-níků ČR ukázal na čís-lech, že přitom je u náskaždý sedmý byt neo-bydlen, nová výstavba aobnova bytového fondu

jsou ve srovnání s obdo-bím do roku 1990 nízké. Vyslo-vil se pro obnovu a podporu dřívúčinného systému družstevní vý-stavby a obhospodařování bytů,který je nesmyslně potlačen.

Počátky projektu v BrněK popisu stavu přispěla i Mgr.Eva Nehudková z kanceláře om-

budsmanky, protože počet pod-nětů v oblasti bydlení, týkajícíchse především diskriminace a ne-

rovného zacházení, patří stále

mezi významné. Na upozorněníveřejných ochránců práv už oddoby prvního JUDr. Otakara Mo-tejla dosud byly odezvy vlády aparlamentu nedostatečné nebospíš žádné.Mgr. Jan Snopek z Platformypro sociální bydlení, které je i

Alternativa zdola kolektivním

Mít či nemít svoje Doma

Počet osob v bytové nouzi se uvádí při-bližně 130 000


14/14


Zpravodaj AZ(březen 2016)

Odpovědnýredaktor

Karel Růžička

Grafický design a sazba

Michal ČernýDo tohoto čísla

přispěli:

Karel Růžička, Ilona Švihlíková, Václav Exner, Zbyněk Fiala, Xenie

Kaduchová, Vladimír Opatrný,Jaroslava Slabá, Přemysl Votava,

Milan Zahradník, Jiří Karen

Zdroj fotografiíwww.freeimages.com

KONTAKTYWeb: www.alternativazdola.czE-mail: [email protected]: www.facebook.com/alternativa.zdola YouTube: kanál AlternativaZdola Zpravodaj: [email protected]

[email protected]

čle-nem, představil postup nazý-vaný „Nejdřív bydlet!“ (HousingFirst), který se rozhodlo vyzkou-šet zastupitelstvo v Brně. Vyloso-vaných 50 rodin z víc než 400(!)potřebných se bude moci nastě-hovat do přiděleného městskéhobytu za přesně stanovených pod-mínek. Odborným garantem je

sdružení Žít Brno. V řadě městv zahraničí se ukazuje, že tentozpůsob je účinnější než metodytzv. prostupného bydlení, ve kte-rých trvá cesta k trvalému byd-lení často několik let a jen málorodin nebo osob se propracuje ktakovému konci. Úspěch by bylpříkladem a přínosem.I v diskusi se ukázalo, že jesprávné pozměněné přísloví„Kdo rychle pomůže, pomáhádvakrát!“ To ale zatím při řeše-ní složité otázky bezdomovců aohrožených osob ztrátou nebonemožností získat přiměřené adůstojné bydlení u nás v převáž-né většině případů neplatí. Václav Exner

Anketa expertů: Kdo bude

příštím prezidentem USA?

Ilona Švihlíková, ekonomka

M ým favoritem je Bernie Sanders. Chápe, žesituace ve Spojených státech nazrála pro ra-

zantní změnu a ne pro upgradeovaný establishments Goldman Sachs za zády – což reprezentuje Hilla-ry Clintonová. Od počátku byl považován za out-sidera a finančně se s Clintonovou nemůže měřit,přesto s ní dokáže držet krok. V americkém sys-tému obvykle vítězí ten, kdo má nejvíc peněz, alepřesto není bez šancí. Jeho návrhy řeší dlouho-dobé problémy Spojených států: rozšíření pracu-

jící chudoby, obrovskou nerovnost, zastarávající

infrastrukturu, všemocný finanční sektor. Zvýšenífederální minimální mzdy, zavedení daně z finanč-ních transakcí, bezplatné vzdělávání a rozšířenízdravotní péče skutečně pro všechny by USA po-sunulo trochu skandinávským směrem – Američa-nům bych to přála. V zahraniční politice by to měl Sanders možná ještě těžší než v domácí. Zahraniční politika USAtotiž není řízena z jednoho centra, jak ukazuje Sý-rie, kde se střetávají zájmy Pentagonu a tajnýchslužeb. Za Sanderse by těch válek a barevných re-volucí made in USA mohlo být méně, snad by USAmohly ustupovat z pozice záměrného vyvoláváníchaosu (jeho řízení už jim nejde).

Zdroj http: / /www.penize.cz /svetova-ekonomi-ka/310325-ocima-expertu-kdo-bude-pristim--prezidentem-usa

Date post:	07-Jul-2018
Category:	Documents
Upload:	alternativazdola
View:	218 times
Download:	0 times

Zpravodaj AZ Březen 2016

Documents